Utrpení mladého Werthera
Transkript
Utrpení mladého Werthera
Utrpení mladého Werthera J.W. von Goethe 1. 2. 3. 4. 5. Děj Postavy O autorovi Začlenění do období Autorovi současníci Ad. 1. Děj Dvoudílný milostný román v dopisech. Ústředním motivem je tragické ztroskotání nadaného a sensitivního mladého muže jednak v lásce k Lottě, snoubence a později ženě jeho přítele Alberta Kestnera, jednak v úsilí o seberealizaci v zaměstnání a ve společenském životě. 1. část (květen-září 1771) končí Wertherovým útěkem z Lottina městečka Walheimu. 2. část (říjen 1771-prosinec 1772) začíná záznamem hrdinových zkušeností z pobytu na novém působišti na velvyslanectví, pokračuje líčením návratu k Lottě a končí jeho sebevraždou. Wertherovy dopisy jsou podávány jako „skutečné“, rámcuje je „vydavatelův“ úvod a závěrečná zpráva o hrdinově smrti. Wether přijíždí do vesnice Wahlheim po tom, co se rozešel s další ženou, jakousi Leonorou, aby se zde věnoval malování. Po nějaké době, kdy si užívá samoty, jede Werther na ples v kočáře s několika přítelkyněmi. S nimi jede také Lotta. Mladé, hezké děvče, které má od matčiny smrti na povel celou domácnost. Lotta se má provdat za Alberta, dobrého a poctivého úředníka, který je nyní na cestách. Na plese tančí s Wetherem, který se do Lotty zamiluje. Od tohoto dne ji navštěvuje skoro denně a podnikají dlouhé procházky. Po čase přijíždí Albert. Werther, který už nesnese déle pobývat v přítomnosti ženy, do které je bezhlavě zamilován, avšak která zároveň patří jinému, vstupuje do služeb na velvyslanectví. Seznamuje se zde s dívkou, která mu připomíná Lottu a tráví s ní nějaký čas. Dopisuje si s Lottou, která je již provdána za Alberta. Mezi ním a úředníky dochází k neshodám, rozhodne se tedy déle nezůstat a místo opouští. Werther se vrací na venkov, kde se opět začne stýkat s Lottou. Albert začíná trochu žárlit, avšak jeho galantnost a povaha mu nedovoluje nahlas vyslovit své myšlenky. Před Vánocemi odjíždí Albert navštívit známé, Werther se opět schází s Lottou. Vyznává ji svou lásku. Ta poznává, že Wethera nejspíše také miluje, avšak její čest ji nedovolí klamat manžela. Werther odchází domů, napíše dlouhý dopis Lottě a pošle k Albertovi sluhu s prosbou o vypůjčení dvou zbraní, které dle svého tvrzení má na cestu, kterou hodlá vykonat. I když Lotta tuší nějaké neštěstí, postrkována Albertem je sluhovi předá. Wether se o půlnoci téhož dne zastřelí. Ráno je nalezen sluhou, který jde neštěstí oznámit otci Lotty. Před polednem Werther umírá i se svými nenaplněnými city. Je pohřben u dvou líp; v místě, které si sám určil. Ad. 2. Postavy Werther Charlotta S. (zkráceně Lotta) Albert Vilém slečna B. hrabě C. velvyslanec Ad. 3. O autorovi Johann Wolfgang Goethe (* 28. srpna 1749, Frankfurt nad Mohanem – + 22. března 1832, Výmar). Byl to německý básník, prozaik, dramatik, historik umění a umělecký kritik, právník a politik, biolog a stavitel. Vystudoval práva a přírodní vědy (učinil několik objevů, které popsal ve svých dílech). Působil jako právník, později byl dvorním radou a ministrem státní správy Sasko-výmarského vévodství. Byl v čele skupiny Sturm und Drang (Bouře a vzdor), která měla vzdorovat tehdejší civilizaci a odstranit faleš. Vzorem jim byl William Shakespeare. - Dílo: Jeho díla jsou detailně propracovaná a komplikovaná. Goethova tvorba z let 1795– 1805 bývá označována jako výmarská klasika. a) Drama Götz z Berlichingen se železnou rukou (Götz von Berlichingen mit der eisernen Hand) je drama psané v shakespearovském stylu. Goethův Götz je načrtnut podle ideálu Sturm und Drang: je to aktivní hrdina, hrdý a plný vzdoru po touhy po nezávislosti, svůj život vede v přátelství, lásce a ve spojení s přírodou. Ifigenie na Tauridě Torquato Tasso Egmont Anethe Nálada zamilovaného Historie válečníka Faust – Jeho stěžejní a nejznámější dílo. b) Poezie Prometheus – tato báseň navazuje na antickou legendu o Prometheovi, zobrazuje zde ale rebelujícího a triumfujícího hrdinu. Král duchů – balada Čarodějův učeň – balada c) Romány Spřízněni volbou Utrpení mladého Werthera Ad. 4. Začlenění do období - Sturm und Drang - preromantismus (1765 – 1785) Prakticky paralelně s koncem osvícenství vznikla skupina Sturm und Drang jejíž cíle byly protichůdné s osvícenstvím. Jejich základním ideálem byl génius, který si určuje svoje pravidla, tématem pak byl rozpor mezi tímto jedincem a společností. Tyto myšlenky vycházely z filosofie J. Herdera. • Nejznámějšími představiteli byli: Johann Wolfgang Goethe, Friedrich Schiller, Gottfried August Bürger, za nejsilnější část jejich tvorby lze považovat drama a román. - Období klasiky (1729 – 1832) V tomto období došlo ke spojení protikladných cílů osvícenství a skupiny Sturm und Drang, dalším ovlivněním německým idealismem a jistým návratem k ideálům anticky nastala v německé literatuře relativně zajímavá situace, kdy byl důraz kladen na harmonii a to jak mezi jedincem a společností, tak mezi rozumem a citem. Největším uměleckým centrem se stal Výmar, někdy pro toto období bývá užíváno označení výmarská klasika. Do tohoto období patří větší část tvorby J. W. Goetha a F. Schillera, jejich vliv se projevil především v dramatech. Většina dramat této doby je psána v tzv. blankversu (nerýmovaný sylabotónický jambický verš o pěti stopách), hlavním tématem se stal vývoj osobnosti víceméně směrem k humanistickému ideálu či otázka viny a svobody. Dalšími výraznými osobnostmi tohoto období byli: Johann Joachim Winckelmann, Johann Christian Friedrich Hölderlin. Ad. 5. Autorovi současníci Ruská lit. - Gavril Romanovič Děržavin - Ivan Andrejevič Krylov Francouzská lit. - Antoine François Prévos (Manon Lesacaut) - Jean-Jacques Rousseau (Julie aneb Nová Heloisa) - François René de Chateaubriand (spis Atala) Anglická lit. - William Blake (Písně nevinnosti) - Samuel Taylor Coleridge („jezerní básník“) - William Wordsworth („jezerní básník“) Česká lit. - Josef Jungmann - Jan Kollár - František Ladislav Čelakovský - Václav Thám - Josef Dobrovský