Židovské město

ŽIDOVSKÉ
MĚSTO
PRAŽSKÉ
1. Historie
Židovského Města
Počátek Židů v Čechách a
v Praze
• prorokování kněžny Libuše
• první průkazná zmínka z r. 966 –
Ibráhíma ibn Jákúba
– Praha centrem evropského
obchodu (především otroci)
• Židé na Malé straně -synagoga,
Spálená ulice hřbitov
• 1096 „křižácké vojsko“ – násilné
pokřesťování
• počátek 12. stol. Pevné usazení v
místech dnešního Josefova
• projev bohatství Prahy je zřetelný
počtem 70 románských domů
IV. Lateránský koncil, Přemysl Otakar II. a jeho
Statuta Judaeorum
• 1215 Inocenc III. Prosadil 70 dekretů na omezení Židů.
– mezi nejhlavnější patřila dědičnost viny za ukřižování Ježíše.
• Otakarem II. Byli židi prohlášeni za královský majetek
• 1254 vyhlášeno Statuta Judaeorum- 32 ustanovení
• toto ustanovení vzbudilo veřejnou nenávist.
– rabování,vražďení
• rozvoj židovských měst
Karel IV. a nejstrašnější pogrom
• Karel IV. jako první panovník označil židy za „Služebníky komory
královské“
• jeho nástup přinesl Židům plno privilegií. Dostali zlatou korouhev,
která jim byla štítem, znamení nadějí. Sní vítali všechny panovníky
v Praze
• dovolil Židům ubytovat se v nových domech stavěné v Novém
Městě
• Noriberský dluh
•
pogrom v roce 1389
– Avigdor Kara (nejstarší dochovaný pomník) zapsal:
Mnoho bylo ubitých, nelze je vyjmenovat,
mládenců i panen, starců i nemluvňat.
Tobě, Pane všech duší, netřeba jich připomínat,
ty budeš všechny soudit, všechno budeš zkoumat.
Pobořili i hřbitov, místo věčné volnosti,
kde mých slavných předků odpočívají kosti…
Jagelonci - Vladislav II.
• 1507 vystěhování Židů
• 1507 •vystěhování
zapříčinilo Židů
velké finanční nedostatky
–• zapříčinilo
velké finanční
nedostatky
1512 postavena
první židovská
tiskárna
• 1512
postavena
první židovská tiskárna
Ludvík
Jagelonský
s Turky = málo peněz –
• Ludvík• válka
Jagelonský
židé–
– válka- sjediná
Turkypomoc
= málo peněz
• za jeho vlády žili židé poměrně bezpečně
- jediná pomoc židé
• zákaz prodeje na tržištích
– za jeho vlády žili židé poměrně bezpečně
– zákaz prodeje na tržištích
Habsburkové aneb „zlatý věk“
• Ferdinand I.
• finanční reforma
– 1527 byla založena česká komora
• Židé dostali mnoho privilegií – Zpřístupnění všech tržišť i
Vladislavského sálu
• 1540 obvinění Židů ze špionáže
– vystěhování Židů
• 1551 Židům byla práva před rokem 1540 opět obnovena
•
•
•
•
Maxmilián II. Habsburský
zlatý věk
Židovské Město se stalo největším v celé Evropě
Židovské bíle knihy
Rudolf II.
•
•
•
•
V Praze žilo 6 000 až 15 000 Židů
povolil Židům provozovat řemeslnictví a vstupy do cechů
samotný Rudolf II. se zajímal o židovskou Kabalu
1611 přišlo do Prahy neplacené královské vojsko
Ferdinand II.
• po vítězství na Bílé hoře nechal rabovat Prahu 4 dny.
• práva do té doby nemajíce- Volnost v řemeslech i obchodu,
osvobození od cla, zaručení svobody žít kdekoliv v království.
• lichva nesměla překročit 6%
• 1622 historicky první Žid pasován do šlechtického titulu.
Ferdinand III. – 30-ti letá válka
•
•
•
•
•
•
potvrzení práv stálo židi velké peníze
r.1639 do Prahy dorazilo Švédské vojsko
jediné, co se ubránilo, bylo Židovské Město
1642 měli být Židé opět vyhnáni z 2/3
– morová epidemie každého 2. Žida a 3. křesťana
1651 požár v Praze – 318 domů v ghettu v Praze 1000
domů
nové ghetto obestavěné zdí s 6 brankami.
– největší ghetto v Evropě
Karel VI. a jeho nemerus clausus
Reformy
• počátkem 18. stol. v Praze žilo 10 000 Židů a v království
kolem 50 000
• 1712- morová epidemie.
– uzavřené ghetto – 3 700 mrtvých židů
• 1716 se Židé vrátili za hradby a bylo uvaleno nemerus
clausus
– 8541 rodin v Čechách
• téhož roku -familiantský zákon
Marie Terezie Valpurka Amálie Christýnastátní bankrot
• 1744 dorazilo do Prahypruské vojsko – snaha svrhnout Marii
– Židé si zaplatili 15 000 zlatých za protekci.
– 1744 17. září Praha kapitulovala, nastalo rabováni v palácích,
domech.
• Židé vykupovali kradené zboží
– Kolaboranství = rabování synagog, útoky, zmizeli tory.
• Marie Terezie po ovládnutí města vyhnala židy na dva dny daleko
od Prahy.
– 12 000 židů
– Příjem z daní se zastavil,obchod- mezinárodní, armáda
protestovala.
– Ztráta 4 600 000 zlatých za rok a půl
– Návrat židů za 204 000 zlatých ročně (10x víc než předtím)
• 1754 vyhořelo ghetto a 90% obyv. ztratilo střechu nad hlavou
Josef II.
• 13.října 1781 – Josef II. vyhlašuje toleranční patent o
rovnosti náboženství
– žluté znaky, gymnázia, fakulty, povinná Němčina,
německá jména, vojenská služba
– úpadek ghetta
2. Novodobá historie Židovského
Města
19. – 20. stol.
Velké změny
– 1848 Ghetto zrušeno a reorganizováno
– 1850 Přejmenováno na Josefov a začleněno do
Prahy
– 1868 Vybudována nejmladší Španělská
synagoga
– 28.března 1885 Rozhodnuto o přebudování
Josefova
– 1913 Přestavba dokončena
– 1934 Za přestavbu udělena „pochvala“
– 1939 až 1945 Holocaust
Asanace
–
–
–
–
80.léta 19.st. – 1913 Kompletní přestavba
Důsledek neřešitelné hygienické situace
Snaha o získání lukrativních objektů
Josefov přebudován podle vzoru ChampsÉlysées v Paříži
– Průběh vysoce destruktivní
– Některé synagogy úplně zrušeny (např.
Velkodvorská)
Josefov a holocaust
–
–
–
–
–
–
Březen 1939 židovské muzeum uzavřeno
1941 ukončena činnost synagog
1942 vznik „Muzea zaniklé rasy“
Počátek konfiskace židovského majetku
Uskladnění konfiskovaného majetku
1943 deportace židů do Terezína a
koncentračních táborů
– Květen 1945 Osvobození, většina však
nepřežila…
3. Židovské pověsti
O Staronové synagoze
• O Staronové synagoze se zachovala pověst, že ji
andělé vystavěli. Židé ji chtěli mít kamennou, ale
nikdo z nich se nevyznal lámání a otesávání
kamene. Tu se jim zjevil zástup andělů, kteří
zvěstovali, že Bůh sám poručil jim, andělům, aby
synagogu vystavěli. Hned také andělé počali
kamení snášeti a brzy vyrůstaly ze země zdi bez
přičinění rukou lidských.
• Tak prý byla vystavěna první synagoga u nás.
•
Zdroj: Staré pověsti pražské - Adolf Wenig
O starém židovském hřbitově
O náhrobku Hendl Šmilesové
• Zde prý neleží ona, ale kterási polská královna.
Královna se ve své vlasti necítila bezpečně a
uprchla do Prahy, kde se uchýlila do ghetta,
hledajíc u Židů ochrany. Židé rádi královnu přijali
a pohostinství poskytli, protože měla právo raziti
peníze. Královna přijala jejich víru, aby mohla býti
pochována na jejich hřbitově. A tak jí zřídili
honosný náhrobek, ale její jméno na něj nevytesali,
nechtěli aby snad jednou Poláci nepřijeli a
neodvezli její ostatky zpět do její vlasti. Proto také
vytesáno jméno Hendl Šmilesové.
•
Zdroj: Staré pověsti pražské – Adolf Wenig
• Tu jednou císař Rudolf vydal mandát, kterým
všichni Židé z Prahy byli vypověděni, žádali rabína,
aby jim i sobě pomohl. Proto se rabbi odebral na
Kamenný most v tu dobu, kdy se císař v kočáře
tamtudy ubíral. Povoz se blížil, ale rabbi Low z
cesty neuhnul. Na výstarhu po něm Rabii Jehuda
Low ben Bezalel
• házeli blátem a kamením, ale dopadli na něj
čerstvé květy. V tom se císařovi koně sami zastavili
a císař ař vyklonil z kačáru. Rabbi mu podal
prosebný list a od té doby nařízení nepříznivé
Židům bylo odvoláno.
• Zdroje: Staré pověsti pražské - Adolf Wenig
Rabbi Low a smrt
• To bylo tehdy, když zuřil v Praze mor. Jedné noci
nemohl rabbi spát, vstal, vyšel z domu a procházel
se po ulicích ghetta. Zašel si ke hřbitovu a vešel
dovnitř. Najednou mu cestičku zastoupila vyzáblá
postava, která držela v ruce nějaký list. Rabbi se
vzpamatoval a vytrhl té postavě list z ruky. Byla to
smrt a na to listě byla jména těch, kteří měli ten
den zemřít, včetně rabbiho. Od té chvíle se měl
rabbi na pozoru a přečkal šťastně mor.
• Zdroj: Staré pověsti pražské – Adolf Wenig
Golem
•
Mocný rabbi si ho sám utvořil z hlíny, oživil ho
pak tím, že mu vložil do úst šém – cedulku s
hebrejským kouzelným nápisem. Golem pracoval
za dva, posluhoval ,vodu nosil, ale pít, jíst ani spát
nepotřeboval. Pokaždé když šábes nastával, vzal
mu raabbi šém z úst a golem náhle ztuhl. Jednou
však rabbi zapomněl na golema, nevyňal mu šém a
odešel z domu. Jen co začal žalm, přiběhli lidé a
prosili ho o pomoc, že prý golem běsní a každého,
kdo se jen přiblíží by zamordoval. Rabbi chvátal do
svého domu a uviděl to dopuštění. Šel pomalu ke
golemovi, ruce vztyčené.
Pokračování
•
Golemem škublo a na chvíli přestal běsnit. V tom
mu rabbi vyňal kouzelný šém a golem se zřítil na
zem. Poté ukryli golema na půdu Staronové
synagogy, kde se razpadl na kusy.
• Zdroj: Staré pověsti české – Alois Jirásek
Jakobovo dobrodružství
•
V době kdy žil v Praze Vysoký rabín Löw, bydlel v
Židovském Městě zámožný kupec, který měl syna
Jakoba. Byl velice chytrý a rabín si ho zvolil za
svého žáka. Jednoho dne nabídli obchodníci
Jakobovi dívku, se kterou by se mohl oženit. Jakob
souhlasil a od jel za dívkou do daleké země. Byla to
ale lež! Zavřeli ho do pokoje, aby studoval.
Pokračování
• Na Jakoba po několika měsících promluvila
mramorová hlava a prozradila mu strašlivý plán
obchodníků, kteří mu useknou hlavu, která pak
získá zázračnou moc. Hlava Jakobovi také
prozradila, jak uprchnout. A ještě tu moc utekl,
vrátil se zpátky do rodného města a všichni byli
šťastní.
• Zdroj: Eduard Petiška (Golem a jiné židovské
pověsti a pohádky ze staré prahy)
Citát z knihy
(Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze
staré prahy)
• Každou noc vysílal rabín Löw golema, aby hlídal v
ulicích Židovského i Starého pražského Města.
Kdyby viděl něco podezřelého, kdyby objevil někoho,
kdo se chystá Židům uškodit, měl ihned zakročit.
Zvláště před svátkem Pesach, o kterém se vykládaly
mezi křesťany všelijaké smyšlenky, dával bedlivě
pozor na všechno, co se za noci dělo v Židovském
Městě i kolem ghetta. Na své obchůzky chodíval
golem v přestrojení za křesťanského nosiče. Když
měl před sebou neobyčejně těžký úkol, zavěšoval
mu Vysoký rabín Löw na krk amulet, tajné znaky
napsané na jelení kůži.
Pokračování
• Amulet činil golema neviditelným. Neviděn
vstupovat do staroměstských krčem a naslouchal, o
čem si lidé povídají, neviděn trestal ty, kdo si trestu
zasloužili. V té době se stalo, že z Židovského Města
zmizela křesťanská služka. O sobotách, kdy je
Židům zakázáno jakýmkoliv způsobem pracovat,
vypomáhala křesťanská služka v židovských
domácnostech. A nyní byla pryč a nikdo nevěděl
kam se poděla. Několik dní po tom, co služka
zmizela, utekla z ghetta Dina, dcera židovského
ranhojiče. Oba útěky neměly zprvu nic společného.
Ale vzešlo z nich nebezpečí, které ohrozilo celé
Židovské Město.
O nejstarší pražské synagoze
• Příchod Židů předpověděla už kněžna Libuše.
„Do české země zabloudí zapuzený a utiskovaný malý
národ, který si zaslouží vlídnost a pohostinné
přivítání.“
Zanedlouho se v Praze skutečně objevil houf cizích
obyvatel a prosili Hostivíta, aby se mohli usídlil v
jeho zemi.Odkázal jim místo na levém břehu
Vltavy. Když potom kníže válčil se severními
sousedy, podporovali ho ze všech sil.
Pokračování
• Léta plynula a cizincům začínalo být vykázané
místo malé. Nový kníže Bořivoj jim tedy vykázal
nový domov na pravém břehu Vltavy. Tak vzniklo
Židovské Město. Zpočátku bylo postavěno jen třicet
dřevěných domku, a dřevěná byla i modlitebna,
kterou vystavěli uprostřed.
Pokračování II.
• Do nízké stavby se však vešlo sotva několik rodin,
a proto jednoho dne usoudili, že postaví novou
synagogu. Děti našli na návrší kamenné základy a
rozhodli se, že tam postaví Staronovou synagogu.
• Vypráví se, že tehdy na Bílou sobotu spěchal kněz
podle zdí Židovského Města k umírajícímu a kdosi
na něj hodil hlínu a kamení. Po Praze nastalo
veliké pobouření. Židé marně vysvětlovali, že to
učinili bez zlého úmyslu. Nikdo jim však neuvěřil a
tak se na ně vrhl zástup s cepy, obušky a noži.
Pokračování III.
• Zapalovali město. Židé v zoufalství zabíjeli své děti
a ženy. Někteří z pronásledovaných se ukryli do
Staronové synagogy, ale i tam je našli a pobili.
Tehdy vyhořelo skoro celé Židovské Město, ale
synagóga zůstala bez větší škody.
• Zdroj: Václav Cibula ( Pražské pověsti)
Citát z knihy Pražské pověsti
• „Jsme z malého národa,“ řekli mužové vyslaní
zástupem, „ a jmenujeme se podle svého praotce.
Žili jsme klidně a spokojené daleko od všech koutů
světa. Putovali jsme dlouhé dny bez klidu a
odpočinku, lesní houštiny nám byly ložem, kámen
byl naší poduškou a nebe naší jedinou střechou.
Jsme klidní a spokojení, dopřej nám klidu a dovol
nám, abychom se usadili ve tvé zemi. Je dost
veliká, aby nás přijala za vlastní, a tvůj národ je
dobrý a věrný.“
Staronová synagoga
• Ke Staronové synagoze se váže i řada pověstí.
Jedna z nich praví, že zde Maharal uložil na půdě
Golema, poté co ho deaktivoval vyjmutím tajné
kabalistické formule z jeho úst. Maharal měl
údajně golema uspat až po začátku Šabatu, kdy byl
nucen přerušit bohoslužbu (po odzpívání žalmů 92
a 93, kterými se vítá Šabat) a porušil tak zákaz
práce. Po návratu do synagogy začal proto oba
žalmy zpívat znovu, jako by se nic nestalo. Tento
liturgický zvyk se ve Staronové synagoze udržel
dodnes.
Pokračování
• Podle pověsti se nikdo nesmí posadit na sedadlo
vrchního rabína v synagoze, jinak do roka zemře.
Údajně se tak má dít rovněž na památku Maharala.
Všechna dnešní sedadla v synagoze ovšem
pocházejí až z 19. století.
• Zdroj :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Staronov%C3%A1_sy
nagoga
4. ČEŠTÍ ŽIDOVŠTÍ SPISOVATELÉ
PÍŠÍCÍ NĚMECKY
• ONI VYBRANÍ:
•
•
•
•
Franz KAFKA
Max BROD
Egon Erwin KISCH
Lenka REINEROVÁ
FRANZ KAFKA
MAX BROD
Život
• Narozen v Praze 27.5.1884
• Zemřel v Tel Avivu 20.12.1968
• Zasloužil se o šíření pozůstalosti
• svého přítele Franze Kafky ( též Kafkovy deníky a
korespondenci)
• S Kafkou se seznámili jako studenti Karlovy university
• r.1907 byl zaměstnán jakopoštovní úředník
• r.1924 se stal kulturním referentem čsl. Vlády
• V l. 1929 – 1939 působil jako divadelní a hudební kritik v
pražských německých novinách Prager Tageblatt
• Po ustavení samostatné čsl.
Vlády byl jmenován
viceprezidentem Židovské
národní rady
• r.1913 se oženil (s Elsou
Taussigovou)
• r.1939 spolu se svou ženou
emigroval do tehdejší
Palestiny
• Pracoval zde jako div.kritik a
dramaturg
• r. 1968 zemřel v Tel – Avivu,
v té době již státu Israeli
Dílo
Nebyl pouze spisovatelem, ale
též překladatelem a skladatelem
Na rozdíl od Kafky byl od začátku úspěšným
Jeho první román a v pořadí čtvrtá kniha:
•Schloss Nornepygge (česky Zámek Nornepygge, 1908)
V Berlíně byla označena za význačný příklad
expresionismu
Přeložil do němčiny libreta janáčkových oper:
Její pastorkyňa (Jenůfa, 1918)
Káťa Kabanová (Katja Kabanowa, 1922),
儀 Příhody lišky Bystroušky (Das schlaue Füchslein,1925),
Věc Makropulos (Die Sache Makropulos, 1926),
Z mrtvého domu (Aus einem Totenhaus, 1930)
• Hudební dílo:
• Tod und Paradies, op.35, dvě písně na
儀 texty deníků F. Kafky
• Klavírní kvintet Elégie drmatique, op. 33
• Literární dílo:
• Ein Kampf un Wahrheit (Boj za pravdu, románová trilogie,
1916, 1925, 1948)
• I. Tycho Brahes Weg zu Gott ( Cesta Tycha Braha k Bohu)
• II. Räubeni, Fürst der Juden ( Räubeni, kníže židovské)
• III. Galilei in Gefangenschaft ( Galilei ve vězení)
EGON ERWIN KISCH
Život
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
儀
Narozen v Praze 29.4.1885
Zemřel v Praze 31.3.1948
Byl spisovatelem a reportérem
Známý svou přezdívkou der rasende Reporter
(Zuřivý reportér)
Narodil se v domě U dvou zlatých medvědů
V převleku za muslima podnikl cestu do arabské Mekky
V Dánsku se učil klaunem
Též pracoval jako potápěč
Již před I.sv.válkou přispíval do některých
pražských novin
• r. 1920 se vrací z Prahy do
Vídně a věnuje se tvůrčí
práci a žurnalistice
• Spolupracuje např. s
Jaroslavem Haškem
• r.1922 opět Prahu opouští a
stěhuje se do Berlína
• Zde se věnuje dopisování
pro Lidové noviny
• Stále se věnuje cestování
• Též se účastní španělské občanské války
• r.1939 prchá z Evropy kvůli svému původu do USA a poté do
Mexica
• r.1946 se těžce nemocný vrací do Prahy. Svou plánovanou
knihu o poválečném Československu již nedokončí.
• Literární díla:
•
•
•
•
Der Mädchenhirt (Pasák, 1914)
Nanebevstoupení Tonky Šibenice (1921, povídka)
Der rasende Reporter (Zuřivý reportér,1942)
Pražská dobrodružství (1920)
• Cestopisy:
• Paradies Amerika (Americký ráj, 1928)
• Zaren, Popen, Bolschewiken (Caři, popi, bolševici, 1927)
• China geheim (Tajná Čína,1933)
LENKA REINEROVÁ
Život:
•
•
•
•
•
•
•
•
Narozena v Praze 17. 5. 1916
Zemřela v Praze 27. 6. 2008
Byla poslední žijící představitelkou pražské německé
literární scény
Spisovatelka a novinářka
r.1935 nechal židovský básník Rudolf Fuchs uveřejnit její
první báseň v denníku Prager Tagblatt
v l. 1936 – 38 pracovala v pražské redakci emigrantského
časopisu Arbeiter Illustrierte Zeitung
14. 3. 1939 se kvůli svému původu nevrátila do ČSR
a podařilo se jí uprchnout do Paříže
• r.1940 však Němci obsadili
Francii a Lenka Reinerová
byla internována do dvou
ženských táborů ve Francii
• Po nezdařeném pokusu
přeplavit se do Mexica byla
opět vězněna v táboře ve
francouzské západní Africe
(dnešním Maroku)
•
•
•
•
•
S pomocí přátel se jí však podařilo dostat se do Mexica
Zde pracovala na Velvyslanectví české exilové vlády
Též se zde provdala za jugoslávského lékaře
( MUDr. Theodora Balka)
Po válce se vrací do Evropy a zjišťuje, že celá její
jedenáctičlenná rodina byla povražděna nacisty v Terezíně,
Osvětimi a Birkenau
• v l. 1945 – 48 žila se svým manželem v Bělehradě
• Narodila se jí dcera
• Manžel Reinerové je smrtelně nemocný a odjíždí se svou
ženou a dcerou do ČSSR (kde mu Reinerová zařídila léčbu)
• Kvůli sovětsko – jugoslávské roztržce se nemohou vrátit zpět
do Bělehradu
• r. 1952 je zatčena StB za podezření z trockismu, sionismu a za
spolupráci s Janem Švermou v Paříži
• r.1953 je propuštěna
• r.1963 se účastní kafkovské konference na zámku v Liblicích
• r.1964 se dočkala rehabilitace a stává se šéfredaktorkou
časopisu Im Herzen Europas
• r.1968 vystupuje v Lucerně na protestním shromáždění Svazu
novinářů, přednáší projev o agresivitě moci
• r. 1970 jí bylo, v rámci normalizace, zakázáno publikovat
• Je jí zakázána práce v jakékoliv redakci a je vyhozena ze
zaměstnání
• Od roku 1970 – 89 se živila překládáním knih pod jiným
jménem
• Od r. 1983 jí bylo povoleno vydávat knihy v NDR
• r. 1999 získává jako jedna z prvních nositelek literární cenu
Schillerův prsten
• r. 2001 o ní natočil režisér Jiří Věrčák dokument: Nevšední
život Lenky Reinerové
• Literární dílo:
•
•
•
•
•
•
Grenze geschlossen ( Hranice uzavřeny, 1958)
Mandelduft (Vůně mandlí, 1998)
Zu hause in Prag – manchmal auch andereswo
(Bez adresy, 2000)
Das Traumcafé einer Pragerin
(Kavárna nad Prahou, 1996)
4. Židovské ghetto
Židovské ghetto
• První zmínky o židech na českém území kolem 10.st.
• Hlavní role v obchodním průmyslu
• Během první kříž. Výpravy zánik hl. Osad na vyšehradě
a újezdě
• 1096 se židovská čtvrť přesunula na území dnešního
Josefova
• Postavení židů se stalo ještě více nejisté po třetím
(1179) a čtvrtém lateránském koncilu (1215)
• segregace židů od křesťanského obyvatelstva
• Příkaz nosit zvláštní označení
• mimo ghetto mohli provozovat jen obchod a finančnictví
Zlatý věk
• Po r. 1389,kdy bylo vypáleno ghetto,židé
emigrovali
• Za vlády Rudolfa ll. Jim byla udělena privilegia
• =>mohli se vrátit a provozovat obchod
• Počátek 16.st. Postaveny nové
synagogy(Maiselova,Pinkasova a
Vysoká/Španělská)
• Ghetto se stalo hlavním centrem
diaspory,nazývalo se Em be Jisrael
• V tu dobu započal postupný úpadek
• Požár a morová epidemie-17.st.
• 18.st.-renovace
• V dobách Marie Terezie vyhnáni ze země
• V dobách Josefa ll. Zlepšení jejich
postavení(reformy),zrovnoprávnění
• Bohatší rodiny se stěhovali mimo
ghetto=>úpadek žid. Města
• Čtvť chudiny
• pojmenována Josefov
•
•
•
•
•
Asanace
90. léta 19. st. Čtvť začala chátrat, stala se
útočištěm kriminálních živlů
Přes odpor veřejnosti zbořeno mnoho
syngog,paláců a domů
Dochováno pouze 6 synagog,radnice a
židovský hřbitov
I přesto patří Josefov k nejvzácnějším žid.
Památkám v Evropě
K podobným asanacím docházelo i v
jiných evrop.městech(např. Vídeň)
Terezínské ghetto
• prošla tudy většina českých a moravských židů
• Dočasné schromaždiště
• Decimační funkce-kvůli špatným podmínkám
zde zemřelo 25% vězňů
• Ilegální kulturní život(divadlo,výtvarné kroužky
apod.)
• Později trpěn a nakonec využit pro nacistickou
propagandu
• Díla dětí vystavena v Pinkasově synagoze
Komedie pro červený kříž
• snaha veřejných organizací o prozkoumání
životních podmínek v Terezíně
• Prosakování zpráv o vraždění židů do
společnosti ve světě
• V Terezíně zřízeny úřady, falešné obchody s
různým zbožím,dětská hřiště,parky,divadla a
mnoho dalších institucí
• Komise Červeného kříže tomuto divadlu bez
pochybností uvěřila
• Terezín byl pak ve světě považován za normální
město,kde židé spokojeně žijí
5. Architektura
6. Kultura a každodenní život
a) Židovské svatby
•
židovská svatba není pouze jedním
aktem, ale sestává ze dvou částí …
kidušin – zásnuby
nisu'in – sňatek
Židovské svatby
Před svatebním obřadem je nutné dodržet určitá pravidla…
– snoubenci se před svatbou týden nestýkají
– velmi velkou roli zde hraje smlouva, kterou nazýváme
ketuba ( smlouva obsahuje slib manžela, že se ke své ženě
bude chovat s úctou)
– ketubu podepisují dva svědkové a někdy i ženich
Kidušin
–
Po „úvodním“ obřadu, kdy se hlava nevěsty
pokrývá závojem, jsou ženich s nevěstou (chatan
a kala) odvedeni pod svatební baldachýn
(hebrejsky chupa)
Kidušin
– Nejdříve tančící a zpívající průvod přátel a
svatebních hostů přivede ženicha k nevěstě
– Když si ověřil, že je to ta, kterou zvolil (aby
nedošlo k tomu, že by mu byla „podstrčena“
Kidušin
• Všechno se odehrává „pod dohledem“ dvou
způsobilých svědků, obřadníka, kterým nemusí být
vždy rabín, a deseti dospělých mužů
Kidušin
•
po požehnání nad vínem se snoubenci napijí z
poháru. Vlastní „zasvěcení“ (kidušin) provede
ženich, který navlékne nevěstě prsten na
ukazováček pravé ruky
Kidušin
• ženich pronese: „Budiž mi zasvěcena tímto
prstenem podle zákona Mojžíše a Izraele“
•
všichni přítomní vykřiknou: "mekudešet" (čili
vdaná, doslovně „zasvěcená“). V této chvíli je
sňatek uzavřen
Nisu'in
•
potom se vystřídají ženichem vybraní muži
vyslovením sedmi požehnání nad pohárem vína
•
na závěr je zvykem rozšlápnout sklenici, aby se
připomnělo zboření chrámu v Jeruzalémě a
skutečnost, že prožívané štěstí kalí tento smutek
Nisu'in
• skleničku ženich rozdupne nohou a všichni přítomní zvolají
„Mazal tov!“, což znamená ´dobré znamení´, přeneseně
„hodně štěstí“
Nisu'in
•
•
nyní se novomanželé vzdálí do oddělené místnosti
s připraveným občerstvením, kde spolu po nějakou
dobu nerušeně setrvají
posléze se vrací mezi hosty a slaví
Tradice
• svatební veselí trvá sedm dní a nocí
• dary nevěstě se většinou předávají už před svatbou
a tvoří z velké části výbavu nové domácnosti
• bývá zvykem, že během tanců při svatební veselí
jsou oba novomanželé vyzvednutí na židlích nad
hlavy ostatních a tak jsou připodobňováni ke králi
a královně
• na svatbě se zpívá řada tradičních písní, mezi
nejznámější patří Hava nagila
Hava Nagila
•
•
hebrejská lidová píseň často zpívaná při oslavách
píseň je oblíbená především v židovských a
řeckých komunitách a je považována za symbol
židovství
b) Školství a vzdělání
• Židovská výchova
• Hebrejština
• Židovská témat jsou začleněna i do běžných
vyučovacích předmětů (prvouka, vlastivěda,
dějepis, hudební výchova…)
• Seznámení se základními principy židovské
náboženské praxe
• Židovské dějiny
• Hlavním cílem je studentům podat dostatek
informací a zkušeností k vlastnímu rozvíjení
židovské identity
Mateřská škola
• Děti se během roku setkávají s tradičními
židovskými svátky
• Příběhy z Tóry
• Každodenní ranní modlitba
• Požehnání před a po jídle
• Páteční šabatová oslava
• Výuka hebrejštiny
První stupeň
• 4 hodiny týdně židovské historie
• Dobrovolná účast na ranní společné modlitbě
• Kroužky: hebrejštiny, halachy nebo parašat ha šavua
Nižší stupeň gymnasia
• 2 hodiny týdně židovské výchovy
• Možnost přípravy na Bar / Bat micva
• Malá maturita: zkouška z židovské výchovy,
hebrejštiny, češtiny, matematiky a volitelného
předmětu
Vyšší stupeň gymnasia
• Výuka judaismu v rámci seminářů
• Povinný dvouletý seminář „základní kurz“ podstata náboženství a židovské historie
• Témata: šabat, Židé v Čechách a na Moravě (i
památky), sionismus a základní židovské reálie atd.
• Škola má úspěšnost přijetí na VŠ dlouhodobě 85%
• Při Židovské obci funguje Lauderova škola.
Maharalův institut
•
•
•
•
Rabínský seminář
Studium židovského práva
Institut chce vrátit rabího myšlenky
První skupinka studentů přišla z Izraele, Jižní
Ameriky a USA
c) Židovské svátky
ROŠ HA-ŠANA = Nový rok
• Svátek připadá na září až říjen.
• V minulosti se na tento svátek konal obřad zvaný
tašlich. Lidé se sešli u řeky, kde odříkávali verše
při nichž házeli do vody své hříchy v podobě
kousků chleba.
• Celý svátek trvá deset dní a vrcholí svátkem Jom
Kipur
•
Jom Kipur = den Smíření
Tento svátek je jeden z nejvýznamnějších v
židovském kalendáři.
Celý den se musí modlit a držet půst.
Sukot = svátek stanů
• Svátek připomíná
odchod z Egypta.
• Židé opustili jistoty
otroctví a vydali se do
nejistoty
•
•
Chanuka
• Aneb „ Zázrak oleje“ trvá osm dní.
• Židé našli v chrámu jen jednu nádobu s olivovým
olejem, která jim stačila jen na jeden den ale
zázrakem jim vydržela osm dní.
• Hlavní tradicí je rozsvěcování osmiramenného
svícnu
•
• Pesach = „Židovské velikonoce“
• Je to jeden z nejstarších židovských svátků.
• Patří mezi poutní svátky, které připomínají cestu za
svobodou.
• Trvá osm dní.
Šabat
• Je to sedmý den v týdnu věnovaný odpočinku.
• Napsáno ve Starém zákonu v Bibli.
• Po celý den je zakázáno pracovat, vařit, používat
elektroniku a cestovat.
• Začíná v pátek po západu slunce a pokračuje až do
sobotního večera.
d) Židovský pohřeb
• pořeb obstarává tzv. Pohřební
bratrstvo(Chevra kadiša)
• „Svaté bratrstvo vykonavatelů skutků
milosrdenstva“
• Bez nároku na odměnu
• Pražské pohřební bratrstvo bylo založeno
r. 1564
• Konečná podoba-rabi Löw
• Průběh
• Dle zásad judaismu nemá být nemocný
člověk před smrtí sám
• Před smrtí členové pohřebního bratrsva
vyslechnou doznání hříchů nemocného
• Po smrti
• Tělo je položeno na zem,přikryto plachtou
a u hlavy zapálena svíce
• Bratrstvo vykope hrob a vyrobí rakev
• Poté zemřelého omyjí a oblečou do
zvláštního oblečení z bílé látky(tachrichin )
• Nesmí být patrný rozdíl mezi bohatým a
chudým=>rakve bez šperků,všichni židé
jsou pohřbíváni ve stejném oblečení
Pohřeb
• nejlépe ještě v den úmrtí
• blízcí příbuzní si před obřadem natrhnou
oblečení jako výraz smutku
• První část pohřbu je nazvána‫צידוק הדין‬
ciduk ha-din (ospravedlnění soudu),
chazan zpívá modlitbu jakožto uznání Boží
spravedlnosti a smíření se s jeho soudem.
• Poté následuje smuteční řeč - ‫הספד‬
hesped, kterou pronáší rabín.
• Seřadí se průvod - hodnostář pohřebního
bratrstva s pokladničkou na milodary
první, za ním nejbližší příbuzní, po nich
máry, dále představenstvo bratrstva a
rabín, po nich ostatní zúčastnění, nejdříve
muži a poslední ženy
• Po spuštění rakve na ni každý z
přítomných vysype tři lopatky hlíny
• Poslední fáze obřadu se odehrává v
synagoze
• Nakonec přátelé zvou pozůstalé na
hostinu útěchy
Období smutku
• Nejbližší příbuzní by prvních sedm dní neměli vycházet z
domu ani pracovat
• Tento týden se nazývá ‫ שיבע‬šiva.
• Následuje etapa, které se říká ‫ שלושים‬šlošim (třicet)
• třicet dní (včetně šivy) zachovávání zármutku,o něco
mírnější než při šivě.
• Pokud zemře rodič, manžel či manželka, trvá období
největšího smutku celý rok.
• Jedenáct měsíců po pohřbu se pozůstalí modlí za
zemřelého
• Každý rok se také na výročí smrti má zapalovat svíce
e) Židovský humor
–
–
–
–
–
–
Počátky ve starověku na Blízkém východě
Vliv arabské kultury
Sebekritický
Posílení v těžkých časech
Velice pestrý
„Humorný“ antisemitismus
7. Pražské Židovské Město v
současnosti
Současnost
Státy s významnou populací:
• USA: 5 275 000
• Francie: 490 000
• Spojené království: 295 000
• ČR: 4 000
Lauderovy školy
• ulice Belgická, Praha
• mateřská škola, základní
škola, osmileté gymnázium
• pro děti se zájmem o výchovu
v duchu židovství
Pražská židovská otevřená komunita: Bejt
Praha
• kulturní, náboženské, vzdělávací programy pro Židy
• programy vedeny v češtině, hebrejštině, angličtině
• koncerty
Bejt Café: diskusní večery
Šalom Alejchem
• Český Rozhlas Regina
• 19:15 každý den
• „Pokoj s Vámi“
SASHA SHONERT
Světlo porozumění
Kateryna Kolcová-Tlustá
HUDBA
CD
Prohlídka Josefovem
8. Zdroje
Zdroje
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://www.jewishmuseum.cz/cz/czlinks.htm
http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=15&I
temid=66&lang=cs
http://www.kateryna.wz.cz/cds.html
http://www.lauder.cz/cs/zakladni_informace.html
http://www.bejt-praha.cz/archiv.html
http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/salom/_archiv
http://www.youtube.com
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chevra_kadi%C5%A1a
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%BD_poh%C5%99eb
http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=138432
http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/pamatky/top-10-prazskychpamatek/5-zidovske-mesto.shtml