Historie vědy a techniky

Historie vědy a techniky
Průmyslové revoluce
Marcela Efmertová
[email protected]
Vývoj textilnictví
náklady na výrobu malé
levná pracovní síla vynálezy ve spřádání a tkaní
(bavlnářství, vlnařství, soukenictví, potiskování látek-kartounky)
Textilnictví a technické inovace
•
•
•
•
•
•
•
•
Původně - člunek se prohazoval osnovou z ruky do ruky, protahoval se nebo vkládal
tzv. mečem
John KAY – tkaní – rychločlunek – člunek vystřelován do osnovy mechanismem,
který ovládal tkadlec pomocí provázků – tkaní i širokých látek a rychlost od běžné
ruční práce stoupla na dvojnásobek
James HARGREAVES (tkadlec a přadlák) – zmechanizované předení (vyšší
produktivita kolovrátku – úkol od Royal Society London) – stroj Jenny – jediný
pracovník mohl příst současně na 8 (posléze 100) vřetenech
Richard ARKWRIGHT – zdokonalení spřádacího stroje (pohon voda + zvířata) –
rozšíření výroby nití
Samuel CROMPTON – spřádací mezek (není nutný kvalifikovaný dělník) – příze
různé kvality
Edmund CARTWRIGHT (vesnický duchovní za pomoci kováře a stolaře )- první
samočinný stav
1801 Joseph Marie JACQUARD (1752-1834) a Jacques de VAUCANSON
(1709-1782) – tkaní hedvábí a různě vzorovaných a silných tkanin – samočinný
přádací stroj, řízený děrnými štítky
19. stol. dokončena mechanizace textilní výroby – rozšíření selfaktoru (samočinného
spřádacího stroje) a žakárového stroje, revolverové stavy
Hargreavesův spřádací stroj
Arkwright, Crompton a Cartwright a jejich stroje
Jacquard a Vaucanson
Jacquard Punched Card Loom Machine (1801)
Textilní stroje v praxi
Tkalcovský stav (konec 19. století)
Vývoj parního stroje
Heronova parní baňka
Heronovy pokusy se vztlakem vody
Höllovy vodosloupcové stroje
Ohňový stroj Izáka Pottera
Denis Papin
Papinův princip vytlačování vody
Další parní stroje
Newcomenův parní stroj
James Watt a jeho parní stroj
Užití parní stroje
Stephensonova lokomobila
Nehoda Cugnotova parovozu
Stavby železnic
Vjezd prvního vlaku do Prahy
Latina, němčina, čeština
Na počátku 19. století existovalo v českých zemích 5
privilegovaných institucí s vědeckým zázemím:
• pražská univerzita
• olomoucká univerzita (neúplná)
• Královská česká společnost nauk (KČSN, 1784
navazuje na Bornovu Soukromou učenou
společnost nauk) - státní a zemské subvence +
mecenášství zemské šlechty
• hvězdárna a observatoř v Praze
• Stavovská inženýrská škola v Praze
Šíření poznatků
•
•
•
•
•
•
•
•
•
17., 18. stol. – vznik vědeckých institucí + vznik informační sítě v pražské
vědecké komunitě a v pražských knihovnách
vlastenecko-hospodářské společnosti (1767 Praha, 1769 Brno) +
přírodovědecké spolky + další společenské (60. léta 19. stol.) a odborné
spolky (SIA)
Vlastenecké české muzeum v Praze (Joanneum ve Štýrském Hradci) –
František Josef Kinský 1739-1805 (1775), Kašpar Šternberk (1818) +
knihovna+kabinet mincí+listinný archiv
Zemské muzeum v Brně (Hugo Salm Reifferschaid 1817)
1837 – 15. mezinárodní kongres lékařův a přírodozpytcův v Praze
(epidemie cholery po celé Evropě) – 7 kongresových sekcí, 495 členů
soukromé šlechtické knihovny a kapitulní knihovny (francouzská
Encyklopedie): vzájemné výpůjčky knih
botanické zahrady (Kanálka v Praze)
Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách 1833, Časopis technologický
1837 za redakce J. S. Presla
Báňská akademie v Příbrami – snahy založit od 1829
Navrhované
• Akademia J. E. Purkyněho
• existující společnosti vypisují tzv. cenné
úlohy (publikují se, honorují se)
• věda a technika nosnými faktory
ekonomického a společenského vývoje
Jazyk
•
české dějiny ½ 19. stol. splývají s dějinami národního obrození a to
tradičně s dějinami jazyka a literatury (10., 20. léta 19. stol.Jungmannova generace, zahleděná do vlastních jazykových
problémů) - nezbytné, neboť chybí terminologie, proto meta
Jungmannovské generace odstranit tento handicap: neologismy
Jana Svatopluka Presla + překlady některé literatury ne kvůli
potřebnosti, ale ve snaze ukázat, že čeština je schopna
náročnějšího vyjadřování
•
. ideál vlastence – 1. hlásí se k češtině, 2. čte pokud možno
všechny české knihy a časopisy nebo je alespoň odebírá, 3. ve
vědě se věnuje historii a filologii
•
. učitel a školák zatím sahá po knize německé, neboť je mu
pohodlnější
Situace ve 20. letech 19. století
•
časopis Krok 1821, vydává Presl, Purkyně – vytváří se tam
terminologie vědy v národním jazyce, uvědomuje se vědecká obec
•
Palacký: snahou je založit odborný časopis, který bude vydávat
vědecká skupina okolo Společnosti vlasteneckého muzea
(přírodovědecká orientace) X Jungmannova skupina, její vztah
k muzeu ochladl (Jungmann psal do Krameriových novin, že účelem
společnosti bude „zachování a zvelebení jazyka českého“)
•
Palacký: zprvu české vědě nevěřil, proto koncepce Muzejníku česká
a německá, navíc česká verze měla popularizovat (články
historické, ale i beletrie, poesie, prostonárodní filozofie, překlady,
pěstění jazyka…), německá vydávat odborná pojednání
Situace ve 30. letech 19. století
•
národní hnutí prochází rozmachem – vzestup české literární produkce (lidové čtení, ale daleko
více prací původních, přeložených –odborná a vědecká literatura)
•
Matice česká 1831 – vydavatelská instituce (Květy, noviny, odborná produkce) – stále důraz na
jazykovou stránku vědeckého spisu
•
veřejnost někdy nezaznamená význam události, pokud je oznamována v němčině (Mezinárodní
sjezd přírodovědců a lékařů 1837) – připomenut jen K. Šternberk „jehožto jméno co skvělá
hvězda na obloze vlasti naší se třpytí“, jen Tyl napsal, že Češi a němci se sešli v míru,
„ v bratrském to k vědám sjednocení“ a ocenil fakt, že sjezd se konal v Praze „i Čech tu v řavě
lidstva stojí“
•
stále názor, že není dostatek vzdělaného publika pro české odborné knihy
•
Šmídek z Moravy 1838 kritizuje, že v době, kdy nejsou české školy, není potřebné vědecké
znalosti v mateřském jazyce, a proto „nemají u nás vědecké knihy nižádného publikum“, ty, co
píší ve „vyšším stylu“ považoval za povýšence, kteří se neumí snížit k populární tvorbě X Karel
Slavoj Amerling: pokud nebude mít národ své vzdělance „potud i k vyššímu životu státnímu
nedospěl“ – tyto spory trvaly až do ½ 40. let 19. století (boj: Květů – vědeckost X České Včely –
popularizace)
•
německá přísně vědecká verze Muzejníku zanikla po nedostatek odběratelů
•
1838 Palacký kladně hodnotí Muzejník – před 10 lety hlavní účel v pěstování jazyka, nyní jsme
se dostali na roveň s jinými vzdělanými národy…, význam věd nelze měřit jejich okamžitou
užitečností, jednotlivé vědy a rozvoj národa spolu úzce souvisí
první mezinárodní společnosti: Všenaučný spolek rýnského pobřeží (Fr.-německá společnost
pro výzkum Porýní) 1845
•
Situace 40. let 19. století
•
pochopení, že hlavní dobový trend tkví ve vědeckém a technickém
pokroku
•
odmítnuto: slovanství (1846 Havlíček : jsem Čech rodu
slovanského…), historismus, přehnané filologizování,
sentimentalismus, vnitřní prázdnota vlastenčení (Nerudovo Jen
dál… polemika s historismem)
•
povzdech nad tím, že není snadné vysvětlení parního stroje
v češtině, ale že odborníci se hádají o česká pojmenování dráhy,
kolejí, nádraží…(Květy 4.9.1845)
•
Vocel vidí podstatu správně: národnost a průmysl (národní odborné
a průmyslové školství) = potřeba osvěty a vzdělání
Osobnosti
•
Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (1761-1838)
- diplomatická církevní služba + zájem o módní disciplínu botaniku
- odborné dílo (soustavně se věnuje botanice, montanistice, organizování vědeckého
a společenského českého života)
•
Karel hrabě Chotek, nejvyšší purkrabí 1826-1843
•
František Antonín hrabě Kolovrat-Libštejnský (1778-1861) – prezident KČSN
1825-1861
•
Jiří Kristián kníže z Lobkovic (1835-1908) – konzervativní politik, 1883-1907
nejvyšší zemský maršálek
•
Jindřich Jaroslav hrabě Clam-Martinic (1826-1887) – konzervativní politik,
předseda musejní společnosti, vydával Pozůstatky desk zemských
•
Jiří František hrabě Buquoy – čestný člen KČSN od 1825
23. února 1756 v Chomutově - 25. července 1832 v Mladějově
Studium a úspěchy
1772 - 1777 – pražská universita : elementární matematika, vyšší
matematika a astronomie
1781 Vídeň - medicína
1784 - jmenování adjunktem u prof. Strnada na hvězdárně v Praze
1785 - publikoval astronomickou práci, ve které opravil zeměpisnou délku
řady významných evropských měst
1789 - jmenován profesorem na pražské univerzitě
1798 – navrhl reformu technického školství pro monarchii
1806 - polytechnický ústav v Praze : Gerstner ředitelem a profesorem
mechaniky a hydrauliky
1807 - zvolen vědeckým ředitelem České hydrotechnické privátní společnosti,
pro kterou vypracoval projekt stavby vodního kanálu mezi Vltavou a Dunajem,
namísto něhož v roce 1808 sám navrhl postavit železnici
1810 - povýšen do stavu rytířského
1811 - císařem jmenován ředitelem vodních staveb v Čechách