právní aktuality legal update

Bankovní a finanční právo
Lze zastavit soubor pohledávek? Ano!
Kapitálové trhy
Novinky v zákoně o dluhopisech
Daně
Novinky v daňové legislativě od ledna 2015
PRÁVNÍ AKTUALITY
LEGAL UPDATE
1 / 2015
Editorial
Cesta s novými zákony je někdy obtížná, ale vede správným směrem
Již více než rok žijeme s občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Přizpůsobujeme
se novému, učíme se. Vzpomínám si na konec 90. let minulého století. Od zásadní změny soukromého práva
provedené velkou novelou socialistického občanského zákoníku a obchodním zákoníkem uběhlo sotva osm let.
Mnoho věcí bylo v té době stále ne zcela prozkoumaných, judikatura teprve začínala reagovat
na znovuzavedené instituty a právníci museli být na jednu stranu velmi opatrní ve svých soudech, na stranu
druhou však velmi kreativní v řešení neznámých problémů.
Nyní jsme na podobné cestě. Jsme svědky větší opatrnosti, ale i postupného zrodu novátorských
řešení, z nichž se některá již stačila osvědčit, jiná se naopak rychle ukázala jako slepé uličky a byla
opuštěna. Objevilo se množství různých mýtů a fám. Jednou se tvrdilo, že občanský zákoník podporuje
obchodování s dětmi, jindy, že může za vyšší daně, anebo že kvůli němu lidé neodevzdávají na obecní
úřady nalezené věci. Člověk musí být stále ostražitý, neboť některé fámy působily i pro poučeného laika
velmi fundovaně a mohly někoho zmást.
Zpětně hodnoceno, lidé i firmy učinili v rámci příprav většinou vše, co se jevilo jako nezbytné.
Jsme hrdí na to, že naše kancelář k tomu u mnohých přispěla a pomohla k hladkému přechodu
na nové právo. Pokud něco v uplynulém roce kulhalo, bylo to fungování okolních systémů,
např. obchodního rejstříku nebo notářského Rejstříku zástav. Porodní bolesti, jimž však stát mohl
zabránit. Nebylo by však správné nechat se ukolébat k pocitu klidu. Historie jasně ukazuje,
že praxe bude různé problémy a konfliktní místa objevovat postupně a že některá se projeví
až po několika letech, kdy se k nim začne vyjadřovat Nejvyšší soud.
Na prahu dalšího roku je též dobré připomenout, že od 1. 1. 2015 došlo k další důležité změně,
na níž jsme Vás průběžně připravovali – k plnému zavedení materiální publicity katastru
nemovitostí. Naše kancelář je na tuto změnu plně připravena, víme, co je třeba
při nemovitostních obchodech ohlídat, jak kupujícímu zajistit právní bezpečí. Rádi Vám
i v tomto bodě budeme nápomocni.
V průběhu tohoto roku se možná dočkáme novelizace občanského zákoníku. Legislativní
snahy Ministerstva spravedlnosti pro Vás sledujeme a dotknou-li se zásadních
skutečností, budeme Vás o nich včas informovat. Ostatně, tři z našich spolupracovníků
zasedají v Legislativní radě vlády a (nejen) díky tomu máme o legislativních aktivitách
dokonalý přehled.
Osobně doufáme, já i moji kolegové z PRK Partners, že se vám přelomový rok
podařil. Věřím, že rok letošní bude ještě lepším, a že pro vás naše kancelář bude
i nadále spolehlivým partnerem ve světě businessu a práva.
Jménem PRK Partners
Robert Němec
Obsah
Editorial
Cesta s novými zákony je někdy obtížná, ale vede správným směrem
Obsah
3
Kapitálové trhy
Novinky v zákoně o dluhopisech
4
Bankovní a finanční právo
Lze zastavit soubor pohledávek? Ano!
5
Pracovní právo
Novinky v pracovním právu pro rok 2015
7
Corporate
Pravidla o střetu zájmů – informační povinnost orgánů společnosti
9
Nemovitostní právo
Ochrana vlastnického práva ke stroji či jinému zařízení
11
Daňové právo
Novinky v daňové legislativě od ledna 2015
Novinky z PRK Partners
13
English summary
20
3
PRK Partners legal update
18
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Kapitálové trhy
Novinky v zákoně o dluhopisech
Autor:
JUDr. Jan Ditrych
V srpnu 2014 vstoupila v účinnost novela zákona o dluhopisech. Tato novela, schválená jako zákon č. 137/2014
Sb., po delší době významněji zasáhla do textu zákona. Tento článek se věnuje zejména změnám, které mohou
mít praktický dopad na emitenty korporátních a bankovních dluhopisů.
V teoretické rovině novela zpřesnila materiální definici dluhopisu a výrazně omezila zákonné náležitosti dluhopisu.
Z pohledu praxe je zajímavé, že zákonnou náležitostí sběrného dluhopisu již není podpis emitenta, identifikace
prvního nabyvatele ani číselné označení.
Novela výslovně umožnila vydávání různých, zákonem dosud neupravených, druhů dluhopisů. Praktický dopad
nám však není příliš jasný. Už za předchozí právní úpravy si emitenti mohli v rámci jednotlivých emisí nastavit
pro dluhopisy nejrůznější parametry a spojit s dluhopisy nejrůznější práva. V souvislosti s tím novela zavedla
návod, jak postupovat v případě, kdy existují pochybnosti o obsahu „zvláštního práva“ spojeného s dluhopisem.
Zvláštním právem se rozumí právo, které nevyplývá ze zákona, ale z emisních podmínek. O obsahu takového
práva rozhoduje soud a v případě, že soud žádné takové zvláštní právo nezjistí, může vlastník dluhopisu
požadovat po emitentovi odkup dluhopisu za přiměřenou cenu.
Z našeho pohledu je významným posunem vpřed doplnění posledního odstavce do § 21 zákona o dluhopisech.
Podle tohoto ustanovení si totiž emitent může nově v emisních podmínkách zúžit katalog důvodů pro povinné
svolání schůze vlastníků dluhopisů. Jako důvod pro svolání schůze vlastníků dluhopisů nelze vyloučit
pouze navrhovanou změnu emisních podmínek. Lze však vyloučit třeba navrhovanou přeměnu
emitenta - tato povinnost dříve trápila zejména bankovní emitenty, kteří byli často nuceni kvůli nevýznamné fúzi
svolávat s nejistým výsledkem schůze vlastníků dluhopisů u desítek emisí.
Zákon o dluhopisech dříve upravoval podřízenost dluhopisů pouze v užším slova smyslu, tedy stanovil,
jak se pohledávky z takových dluhopisů chovají při insolvenci či likvidaci emitenta. Novela odstranila určité
pochybnosti o tom, zda je v emisních podmínkách možné podřídit dluhy z dluhopisů i jiným dluhům emitenta,
např. seniornímu úvěrovému financování. Nyní je jasně v zákoně řečeno, že to emitent v emisních podmínkách
učinit může, je-li pořadí uspokojení pohledávek z dluhopisů v emisních podmínkách jasně popsáno.
Novela rovněž upravila status tzv. hybridních dluhových cenných papírů. Typicky jde o dluhové cenné papíry,
které mají jinak parametry dluhopisu, ale negarantují návratnost celé jistiny (např. Credit Linked Notes). Takové
cenné papíry se stále nesmí označovat jako „dluhopisy“, ale emitent může v emisních podmínkách stanovit,
že se na takové cenné papíry zákon o dluhopisech použije buď jako celek, nebo jeho vybraná ustanovení.
Domníváme se, že v praxi bude takový postup téměř zbytečný, neboť emisní podmínky bývají dostatečně
popisné a málokdy odkazují přímo na zákon.
Novela zákona o dluhopisech bude mít dle našeho názoru relativně malý dopad na zavedenou praxi vydávání
bankovních a korporátních dluhopisů. Jako významné plus pro emitenty vnímáme především možnost zúžení
výčtu důvodů pro svolání schůze vlastníků dluhopisů. Stále si však klademe otázku, zda je vůbec nutné vydávání
dluhopisů regulovat speciálním zákonem a zda je stále nezbytné trvat na tom, že „dluhopisem“ je pouze dluhový
cenný papír zaručující návratnost celé jistiny.
4
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Bankovní a finanční právo
Lze zastavit soubor pohledávek?
Ano!
Autoři:
Mgr. Martin Bruthans
JUDr. Václav Bílý LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bezouška Ph.D.
Notářská komora České republiky v červenci 2014 vydala stanovisko, jímž soubor pohledávek označila
za zástavu, která není způsobilá k zápisu do Rejstříku zástav (č. VS 2/2014). Jádrem tohoto stanoviska
je odmítnutí teze, že soubor pohledávek je hromadnou věcí. To považujeme za správné. Samotný náhodný
shluk jednotlivých pohledávek (či jiných věcí) z nich nečiní hromadnou věc. Hromadná věc musí vykazovat určité
znaky: jistý stupeň vnitřní sounáležitosti (funkčního spojení) a společné označení. Hromadná věc má právě díky
těmto znakům zpravidla vyšší hodnotu než prostý součet hodnot jednotlivých samostatných věcí,
které ji vytvářejí.
Stanovisko Notářské komory však překvapivě některé právníky přivedlo též k závěru, že když není soubor
pohledávek hromadnou věcí, nemůže být vůbec předmětem zástavního práva. Tento názor nesdílíme.
Připomeňme si, že podle § 1310 nového občanského zákoníku (NOZ) může být zástavou jakákoli věc, s níž lze
obchodovat, a že takovou zástavou může být též věc, k níž zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo
až v budoucnu. To je velmi široké vymezení, zvláště pokud si uvědomíme, jak široké je v novém občanském
zákoníku vymezení věci v právním smyslu.
Zástavní právo se nejčastěji zřizuje smlouvou, ve které strany kromě jiného ujednají, co je zástavou.
Podle § 1312 odst. 2 NOZ může být zástava ve smlouvě určena buď jednotlivě, anebo jiným způsobem tak,
aby ji bylo možné určit kdykoli v době trvání zástavního práva.
Za pozornost též stojí § 1345 NOZ, který upravuje tradiční institut – vespolné zástavní právo: pro týž dluh
lze zastavit vespolek (společně, dohromady) i několik věcí.
Použijeme-li výše uvedená ustanovení občanského zákoníku na soubor pohledávek (či jakýkoli jiný soubor
věcí), získáme následující. Pohledávka je věcí, se kterou se běžně obchoduje, jejich soubory se standardně
postupují, což výslovně připomíná § 1887 NOZ. Z obchodu tak vyloučeny nejsou a tento důležitý aspekt pro
to, aby mohly být zástavou, je splněn. Dlužník standardně vlastní široké spektrum a množství pohledávek vůči
svým (pod)dlužníkům, některé již existují, jiné vzniknou v budoucnu. Soubor takových pohledávek lze popsat
různými způsoby (např. časovým úsekem svého vzniku, právním důvodem, osobou dlužníka apod.). Důležité je,
že takové určení souboru pohledávek vyhovuje § 1312 odst. 2 NOZ, jedná se tedy o jiný způsob určení zástavy.
Že je takové určení předmětu pro obchod obecně dostatečné, potvrzuje i § 1887 NOZ, který takové určení
považuje za dostatečné pro postoupení souboru pohledávek. Ve výsledku takovou zástavu tvoří několik různých
pohledávek (existujících i budoucích), které jsou popsány dostatečně určitě a jednotně jako soubor, a jedná
se tak o jeden z případů vespolného zástavního práva.
Nový občanský zákoník tak vůbec nebrání tomu, aby byly i nadále zastavovány soubory pohledávek, přičemž
ve vztahu k budoucím pohledávkám odpadá nutnost uzavírání dodatků obsahujících seznamy nových
pohledávek vzniklých v mezidobí, pokud je vymezení budoucích pohledávek v zástavní smlouvě dostatečně
určité. Požadavek na určitost přitom nemůže být v případě vymezení souboru pohledávek pro účely zřízení
zástavního práva přísnější než pro účely globální cese ve smyslu § 1887 NOZ.
Zároveň je třeba znovu připomenout, že takový soubor pohledávek, který může být předmětem zástavního
práva či globální cese, nevykazuje charakteristické rysy hromadné věci (zejména nejde o funkční spojení
5
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
jednotlivostí vytvářející vyšší hodnotu), a proto se na zástavu souboru pohledávek neaplikují pravidla
o zástavě hromadné věci (tedy ani důsledky plynoucí např. z § 1348 NOZ).Vraťme se ještě jednou na začátek
k výkladovému stanovisku Notářské komory. Proč vlastně vzniklo? Občanský zákoník umožňuje zastavit
pohledávku dvěma způsoby: buď prostou smlouvou, anebo zápisem do Rejstříku zástav (§ 1314 NOZ).
Logickou úvahou se jeví, že takto lze zastavit též soubor pohledávek. A tu nastává potíž, neboť Rejstřík zástav
na to není připraven, laicky řečeno „nemá na to kolonku“. Proto se část praxe pokusila vměstnat soubor
pohledávek do kategorie hromadné věci (což je existující kolonka v Rejstříku zástav). Byl to chybný pokus části
praxe překonat technickou nepřipravenost Rejstříku zástav. Tomu se nyní notáři svým stanoviskem postavili.
To je sice chvályhodné, je však třeba, aby co nejdříve zaznělo i ono pověstné „B“: upravit technicky aplikaci
Rejstříku zástav tak, aby fungovala v souladu s právním řádem.
Než k tomu dojde, je možné soubor pohledávek zastavit toliko prostou smlouvou, což přináší nebezpečí číhající
v § 1371 odst. 3 NOZ: dá-li dlužník jednotlivou pohledávku jinému zástavnímu věřiteli do zástavy sice později,
než byla zastavena v souboru s jinými, avšak zápisem do Rejstříku zástav, „přeskočí“ tento nový zástavní věřitel
z hlediska priority prvního zástavního věřitele, jehož zástavu tvoří soubor pohledávek.
6
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Pracovní právo
Novinky v pracovním právu pro rok 2015
Autoři:
JUDr. Tereza Erényi LL.M.
Mgr. Daniel Vejsada
S účinností od 1. 1. 2015 došlo k několika změnám v pracovním právu týkajícím se zejména povinností
zaměstnavatelů a souvisejících správních deliktů a sankcí za jejich nedodržení. Na druhou stranu přinesou
legislativní změny zaměstnavatelům i úlevy, a to především s ohledem na povinnost uchovávat na pracovišti
kopie dokumentů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, která v současné době působí zejména
u velkých zaměstnavatelů nemalé komplikace. Pro úplnost uvádíme, že od ledna 2015 nedošlo ke změně
zákoníku práce.
Novela zákona o zaměstnanosti
Jak uvedeno výše, nejvýznamnější změnou je úprava § 136 zákona o zaměstnanosti
(zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), kterou dochází k omezení povinnosti zaměstnavatele
mít na pracovišti dokumenty, kterými se prokáže existence pracovněprávního vztahu zaměstnance.
Tato povinnost byla do zákona o zaměstnanosti zavedena jako součást boje proti nelegálnímu zaměstnávání,
ovšem zejména díky absenci výslovného správního deliktu za porušení této povinnosti a také nejednotnému
přístupu inspektorátů práce při provádění kontrol, byla tato povinnost spíše zdrojem nejistoty a komplikací
pro zaměstnavatele.
Z výše uvedených důvodů dochází k úpravě této povinnosti, která vcelku překvapivě přinese zaměstnavatelům
výrazné ulehčení. Podle nového znění § 136 zákona o zaměstnanosti budou totiž zaměstnavatelé mít nadále
povinnost uchovávat na pracovišti kopie dokumentů prokazující pracovněprávní vztah zaměstnance pouze
u zaměstnanců, kteří nejsou registrováni na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Tato povinnost
se tak od 1. 1. 2015 vztahuje pouze na zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce
(pokud jejich měsíční odměna nepřesáhne 10 000 Kč), zaměstnance vykonávající zaměstnání malého rozsahu
(tedy s měsíční odměnou maximálně 2500 Kč), případně ostatní zaměstnance před oznámením začátku jejich
pracovněprávního vztahu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (což je zaměstnavatel povinen
učinit do 8 dnů od začátku pracovněprávního vztahu).
Současně je také novelou zaveden výslovný správní delikt za porušení této povinnosti. Zaměstnavateli může
mu být uložena pokuta ve výši až 500 000 Kč. Potenciální pokuta ve výši až 10 000 000 Kč za umožnění výkonu
nelegální práce (a kde také doposud byla minimální sankce ve výši 250 000 Kč) tak zaměstnavatelům již nehrozí.
K prokázání totožnosti za účelem ověření registrace u správy sociálního zabezpečení musejí zaměstnanci
mít u sebe občanský průkaz nebo cestovní pas; porušení této povinnosti je přestupkem zaměstnance
s možnou pokutou až 200 000 Kč. Ke změnám dochází i u správního deliktu umožnění výkonu nelegální práce.
Dosavadní minimální sankce za spáchání tohoto správního deliktu ve výši 250 000 Kč, která byla zavedena
v roce 2012, byla zrušena Ústavním soudem pro svou likvidační povahu v některých případech. Ústavní soud
nicméně konstatoval, že jeho rozhodnutí nevylučuje možnost zavedení minimální sankce jako takové, ale pouze
její nepřiměřenou výši. Od 1. 1. 2015 tak dochází k opětovnému zavedení minimální výše pokuty za nelegální
práci, a to tentokrát na 50 000 Kč, což by pravděpodobně v budoucnu nemělo být shledáno jako protiústavní
(s ohledem na neprovázanost novely s rozhodnutím Ústavního soudu je daná minimální pokuta sporná – to ale
neznamená,že není možné uložit pokutu vůbec, ať již nižší nebo i vyšší).
Dalšími dílčími změnami, které tato novela zákona o zaměstnanosti přináší, je například výslovné zavedení
možnosti vysílat cizince s pracovním povolením na pracovní cesty mimo místo výkonu práce (což nicméně
již dříve dovodil Nejvyšší správní soud), nebo obnovení statusu zdravotně znevýhodněných osob, včetně
podpory jejich zaměstnávání a opětovné umožnění přidělovat zdravotně postižené zaměstnance agenturami
práce.
7
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Novela zákona o inspekci práce
Nový správní delikt zavádí od 1. 1. 2015 také novela zákona o inspekci práce (zákona č. 251/2005 Sb., ve znění
pozdějších předpisů), a to konkrétně správní delikt postihující překročení maximálního povoleného limitu práce
na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Nově bude inspektorát práce oprávněn
za tato pochybení uložit zaměstnavateli pokutu ve výši až 2 000 000 Kč.
Současně dochází také ke zvýšení maximální výše pokuty u několika správních deliktů, a to na 1 000 000 Kč
(z původních 400 000 Kč) v případech porušení rovného zacházení, zákazu diskriminace nebo zákazu postihnutí
zaměstnance za domáhání se svých práv a nároků. Dále se také zvyšuje maximální výše pokuty u tzv. sběrného
deliktu, tedy porušení povinností zaměstnavatele při vzniku, změně nebo zániku pracovního poměru,
a to až na 2 000 000 Kč (z původních 300 000 Kč).
Novela zákona o inspekci práce konečně přináší možnost zaměstnavatele zbavit se odpovědnosti za správní
delikt, a to v případech, kdy zaměstnavatel prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat,
aby porušení své povinnosti zabránil. Tato možnost vyvinění je obvyklá v mnoha ostatních zákonech
upravujících správní delikty a v zákoně o inspekci práce doposud poměrně nesystémově chyběla. Nicméně
až praxe ukáže, v jakých případech bude tuto možnost vyvinění možné použít a nakolik budou inspektoráty
práce na tento argument ve správních řízeních slyšet.
Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců
Každoročním rituálem pak je posunování účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, přijatého
již v roce 2006, který má upravit otázky odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech
a nemocech z povolání a jejich odškodňování, které jsou v současné době provizorně upraveny v přechodných
ustanoveních zákoníku práce.
Přijatá novela opět posunuje účinnost tohoto zákona na 1. 1. 2016, avšak důvodová zpráva již upozorňuje,
že k posunutí účinnosti dochází za účelem významné revize tohoto zákona. Současně je vládou připravována
novela zákoníku práce, která má přesunout úpravu odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci
z povolání z přechodných ustanovení zákoníku práce do části upravující odpovědnost za škodu, což naznačuje,
že zákon o úrazovém pojištění opravdu čeká zásadní přepracování, nebo spíše jeho úplné zrušení.
Nový zákon o státní službě
Stejně jako ve výše uvedeném případě bylo i odsouvání účinnosti platného služebního zákona
(zákona č. 218/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) již téměř každoroční jistotou. S ohledem na sílící
tlak z Evropské unie ovšem nakonec došlo k jeho přijetí s účinností k 1. 1. 2015. Ale i tentokrát se proces
jeho přijímání neobešel bez komplikací, kdy původně navrhovaná novela platného služebního zákona byla při
projednávání v Poslanecké sněmovně PČR ne zcela standardním způsobem nahrazená úplně novým zákonem.
Původní služební zákon tak byl zrušen, aniž by kdy vešel v účinnost, a byl nahrazen zcela novým zákonem
č. 234/2014 Sb., o státní službě. Tento zákon pak zavádí pro státní zaměstnance tzv. služební poměr, tedy zcela
nový právní vztah, který obecně nebude podřízen zákoníku práce.
8
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Corporate
Pravidla o střetu zájmů – informační
povinnost orgánů společnosti
Autorka:
Mgr. Zuzana Koudelová
Tento článek je určen zejména všem (i) jednatelům, členům představenstva, statutárním ředitelům, jiným
statutárním orgánům a jejich členům, (ii) členům dozorčí rady, správní rady, kontrolní komise, stejně jako členům
jiných dozorčích orgánů, (iii) společníkům, akcionářům, členům družstva a (iv) prokuristům. A nejen jim.
Střet zájmu mezi společností a osobou s ní propojenou a hlavně ochrana společnosti v takovém případě
byla předmětem i staré úpravy, zejména v obchodním zákoníku; o staré úpravě ale psát nechceme. Nová právní
úprava pravidla o střetu zájmů a ochranu před jejich následky také obsahuje, ale v podobě značně pozměněné
a snad i pro praxi stravitelnější. Ovšem nepředbíhejme, není vyloučeno, že praxe tento mírný optimismus zchladí.
Podívejme se tedy, co nová právní úprava, zejména zákon o obchodních korporacích, ke střetu zájmů říká.
Co je to vlastně ten střet zájmů a na koho pravidla dopadají?
Zákon definici střetu zájmů ani příkladem neobsahuje. Typicky se ale bude jednat o situaci, kdy společnost,
jejíž zájem je zákonem chráněn, má uzavřít smlouvu s osobou, která je
(i) s ní nějak osobně spojená ať už jako osoba jednající jejím jménem (člen statutárního orgánu), její člen
(společník) anebo osoba na statutární orgán dohlížející (např. člen dozorčí rady) anebo
(ii) blízkou osobou takového zástupce, člena či dohlížitele, tedy zejména jeho rodičem, prarodičem, dítětem,
vnukem, manželem, partnerem, švagrem anebo
(iii) společností, v níž má zástupce, člen či dohlížitel vliv, anebo kterou ovládá, anebo kdy taková společnost
má poskytnout zajištění dluhů takové osoby (například pokud by s.r.o. měla zřídit zástavní právo ke svému
majetku proto, aby zajistila půjčku, kterou si vezme její jednatel).1
Když ve vztahu ke mně hrozí, tak co mám dělat a kdy?
Osoba, která spadá do okruhu „povinných“ osob, musí v případě, že hrozí střet zájmu ve smyslu výše
uvedeném, o tomto riziku informovat buď ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán
a není-li zřízen, pak nejvyšší orgán. Pokud povinná osoba není zároveň jediným společníkem společnosti, může
informovat pouze nejvyšší orgán. Poněkud nesrozumitelné, že? Uveďme tedy několik příkladů, které, doufejme,
pomohou.
Představme si akciovou společnost a člena jejího představenstva, který chce společnosti prodat automobil
a není zároveň jediným akcionářem společnosti. Společnost je v tomto případě kupujícím. Předtím,
než strany uzavřou smlouvu, oznámí člen představenstva záměr prodat konkrétní automobil za konkrétní
cenu, za konkrétních klíčových podmínek představenstvu a dozorčí radě, jejíž svolání by tedy nejspíš měl
iniciovat. Nechtěl-li by informovat představenstvo a dozorčí radu, může informovat místo nich valnou hromadu
(pravděpodobně ji může za tímto účelem svolat, je však otázkou, zda toto řešení bude praktické). Nahradíme-li
v tomto příkladu člena představenstva členem dozorčí rady, bude informovat dozorčí radu a valnou hromadu;
akcionář bude informovat valnou hromadu a prokurista informuje valnou hromadu. Pokud je člen představenstva
jediným akcionářem, informuje ostatní členy představenstva a dozorčí radu.
Pokud by stejnou smlouvu chtěl uzavřít jednatel nespolečník se společností s ručením omezeným, v níž působí,
oznamuje ostatním jednatelům a dozorčí radě, pokud ji s.r.o. ustavila, anebo valné hromadě (opět by ji nejspíš
měl za tímto účelem svolat). Prokurista pak informuje valnou hromadu (ledaže prokuru dle společenské smlouvy
uděluje jednatel, kdy by tedy informoval jednatele). Je-li jednatel zároveň jediným společníkem, pak informuje
ostatní jednatele a dozorčí radu, je-li zřízena.
Povinná osoba musí hrozící střet zájmů oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví a má-li uzavřít
se společností smlouvu před jejím uzavřením.
Zvláštní pravidla, která blíže nerozebíráme, se týkají převodů majetku mezi a.s. a jejím akcionářem anebo zakladatelem, k nimž dochází ve dvou letech
od založení společnosti.
1
9
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Co se může stát, pokud střet svých zájmů a zájmů společnosti oznámím?
Zákon říká, že kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu, kterou zákon nijak blíže neurčuje,
pozastavit členu orgánu, který oznámí střet zájmů, výkon jeho funkce. Pokud tedy například manžel jednatelky
s.r.o. má poskytovat této s.r.o. služby, pak po vymezenou dobu, kterou může být například doba jednání
o podmínkách smlouvy, může valná hromada jednatelce pozastavit výkon funkce, jednatelka tedy nebude
z titulu své funkce moci jednat o smlouvě ani ji jménem společnosti podepsat. Pozastavení výkonu funkce
se však nepoužije na členy nejvyššího orgánu, akcionáři ani společníkovi tak nemůže být na valné hromadě
zakázán výkon jeho akcionářských práv.
Má-li být uzavřena smlouva, která není v zájmu společnosti, pak její uzavření může zakázat nejvyšší
nebo kontrolní orgán. Pokud by například člen představenstva zamýšlel prodat společnosti trabant v dezolátním
stavu za cenu jedné miliardy korun, dá se takový zákaz očekávat (snad ledaže by se jednalo o zcela mimořádný
sběratelský kousek, kde by cena byla ospravedlněna). Pokud by i přes zákaz byla smlouva uzavřena,
pak není neplatná. Člen představenstva by však v takovém případě porušil svoji povinnost jednat s péčí řádného
hospodáře a společnost by po něm tedy mohla požadovat náhradu škody.
Může dozorčí rada (nebo obecně dozorčí orgán) zakázat uzavření nevýhodné smlouvy mezi akciovou
společností (nebo obecně společností) a jejím jediným akcionářem (či společníkem)? Praxe se zatím zcela
neshodla. Převažující názor je, že nikoli, což ovšem nezbavuje jediného společníka dalších povinností plynoucích
z ustanovení o ovlivnění a ovládání. Ale o tom třeba někdy příště.
A nezapomeňte, jste-li jednatelem, členem představenstva, dozorčí rady, statutárním ředitelem, členem správní
rady nebo prokuristou, v každém případě musíte jednat s péčí řádného hospodáře. A jste-li společníkem
či akcionářem? Pak jste povinni chovat se ke společnosti loajálně, a to i pokud hrozí střet vašich zájmů a zájmů
společnosti.
A co když neoznámím?
Poruší-li povinná osoba informační povinnost, musí vydat společnosti získaný prospěch (jehož charakteristiku
ani v příkladu zákon neuvádí) anebo jeho náhradu v penězích. Společnost může dále žádat i náhradu škody.
Navíc statutární orgán, který jménem společnosti jednal v situaci, kdy existoval střet zájmů a třeba i jejím
jménem podepsal smlouvu, může očekávat následky plynoucí z porušení jeho povinnosti jednat s péčí řádného
hospodáře. To bude ale na nějaký další článek v dalších právních aktualitách.
A pár slov na závěr
Jakkoli tento článek mohl vzbudit dojem, že se pravidla o střetu zájmů vztahují jen na a.s. a s.r.o., není tomu tak.
Pozornost by jim měly věnovat i v.o.s., k.s., družstva, evropské společnosti a evropská hospodářská zájmová
sdružení a jejich orgány. V článku jsme se z možných střetů zájmů věnovali jen malé části, opomenuli
jsme detaily a některé věci jsme (snad ne trestuhodně) zjednodušovali, doufáme, že nám to čtenáři odpustí.
10
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Nemovitostní právo
Žaloba z rušené držby
Autorka:
Mgr. Kristýna Faltýnková
Coby jedna ze zásadních novinek spojovaných s účinností nového občanského zákoníku je skloňována
zásada superficies solo cedit, tedy povrch ustupuje půdě, na jejímž základě se většina staveb stala součástí
pozemků. Již méně pozornosti je však věnováno novému ustanovení, které umožňuje, aby stroje a jiná zařízení
upevněná na či ve stavbách nebo pozemcích, které jsou zpravidla jejich součástí, byly samostatnými předměty
vlastnického práva. Této novince bychom se proto chtěli věnovat na následujících řádcích, vysvětlit podmínky,
za jakých se užije, a zároveň pro jaké typy právních vztahů je důležitá.
Začněme příkladem, představte si pozemek, na něm halu a v ní výrobní linku. Pokud pozemek, hala i výrobní
linka patří jedné osobě, lze tvrdit, že otázka, co je součástí čeho, není podstatná. V případě, kdy hala a pozemek
patří rozdílným vlastníkům, pak v souvislosti s novým občanským zákoníkem opět nenastává žádná zásadní
změna, pouze vlastníkům těchto nemovitostí vzniká vzájemné předkupní právo. Ovšem co vlastnické právo
k výrobní lince? Kromě vlastníka haly může výrobní linka patřit nájemci či jiné osobě, která halu využívá pro svoji
výrobu, nebo také leasingové společnosti, která ji leasingově pronajímá vlastníkovi haly či jiné osobě.
A zde je třeba se zastavit. Nový občanský zákoník stanoví v § 505, že součástí věci je vše, co k ní podle její
povahy náleží a nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Stejně jako před rekodifikací tak platí,
že pokud se jakákoli samostatná movitá věc, včetně výrobní linky z našeho příkladu, pevně spojí s jinou věcí
a stane se její součástí, pak zanikne jako samostatná věc a vlastnické právo k ní automaticky nabývá osoba,
které patří věc, jejíž součástí se stala. Vrátíme-li se k našemu příkladu, pokud se výrobní linka stane svým
spojením s halou její součástí, již nebude majetkem nájemce, leasingové společnosti či jiné osoby, ale stane
se majetkem vlastníka haly (případně pozemku, je-li hala jeho součástí), a to ze zákona a bez dalšího.
Důležité je ovšem mít na paměti dvě podmínky, které musejí být naplněny, aby byla věc považována za součást
jiné věci:
•
•
součást věci musí k věci dle své povahy náležet, tedy funkčně s ní být spojena, nepostačuje tedy pouhé
fyzické spojení; a
oddělením součásti věci musí dojít k jejímu znehodnocení, tedy věc bez této součásti již nemůže
ve značném rozsahu být užívána k původnímu účelu (např. pokud je z automobilu odstraněn motor,
který byl jeho součástí).
Právě na příkladu výrobní linky lze demonstrovat důležitost výše popsaného obecného ustanovení o součásti
věci, neboť výrobní linka v hale, která slouží i pro další účely nebude automaticky považována za její součást,
neboť jejím odstraněním z haly zpravidla nebude omezeno využití haly.2 Linka není s halou funkčně spojena
a jejím oddělením nedojde ke znehodnocení haly. V jiných případech však hala může sloužit pouze jako obal
výrobní linky, výrobní linka tak bude nezbytná pro možnost funkčního využití haly a jejím oddělením dojde k
zásadnímu znehodnocení haly. V takovém případě bude linka součástí této výrobní haly. Jiným příkladem
součásti budovy je například výtah v mrakodrapu, ten je s mrakodrapem funkčně spojen a zároveň jeho
odstraněním dojde k zásadnímu znehodnocení, neboť minimálně část mrakodrapu bude prakticky nevyužitelná.
Jelikož však nový občanský zákoník dává svým adresátům značnou volnost v úpravě jejich vzájemných vztahů,
umožňuje nově v ustanovení § 508, aby se vlastník haly a vlastník výrobní linky dohodli, že výrobní linka
(či jakýkoli jiný stroj anebo zařízení) se součástí haly nestane, byť by naplňovala výše uvedené podmínky
pro součást věci. O takové dohodě musí být zapsána poznámka do veřejného seznamu (katastru nemovitostí),
pro její zápis je třeba doložit prohlášení vlastníka stroje či zařízení, kterým si vyhrazuje svoje vlastnické právo
a souhlas vlastníka nemovité věci (v našem příkladu haly), že se zápisem poznámky souhlasí. Poznámka
o odděleném vlastnictví stroje a nemovitosti nemůže být zapsána, pokud obojí patří stejnému vlastníkovi
2
Viz Výkladové stanovisko č. 17 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 27. ledna 2014
11
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
a bude vymazána, pokud se vlastnické právo k nemovitosti i stroji sejde v rukou jedné osoby (a toto bude
doloženo katastrálnímu úřadu).
Kromě případů, kdy je evidentní, že předmětná věc by se zabudováním stala součástí nemovitosti a její vlastník,
který se liší od vlastníka nemovitosti, nechce pozbýt vlastnické právo, lze doporučit zápis poznámky
o odděleném vlastnictví i v případě, kdy není jisté, zda by věc byla posuzována jako samostatná, či jako součást
nemovitosti. Toto doporučení neplatí jen pro leasingové společnosti, ale také pro nájemce a další osoby,
které užívají cizí nemovitost a mají v úmyslu s ní pevně spojit stroj či zařízení ve svém vlastnictví;
přičemž pod pojmem stroj či zařízení si lze představit i četné stavební a dokončovací práce nájemců prováděné
v pronajatých prostorech (tzv. fit-outy), výměníkové stanice a kotelny v bytových domech či regálové systémy
ve skladovacích halách. Další velmi praktické využití poznámka o odděleném vlastnictví nalezne ve vztazích
při výstavbě, kdy její zápis umožní fungování tolik oblíbené, ale právně zpravidla více než obtížně vymahatelé,
výhrady vlastnického práva. Otázka vlastnického práva ke stroji či zařízení má i podstatné daňové dopady.
Z důvodu obezřetnosti bychom doporučili poznámku o odděleném vlastnictví do katastru nemovitostí
zapsat dříve, než k fyzickému spojení stroje či zařízení a nemovitosti dojde. Jak je uvedeno výše
a jak bylo potvrzeno judikaturou k předchozí právní úpravě, která na součást věci nahlížela stejně, vlastnické
právo k věci zaniká právě v důsledku faktického spojení dříve samostatné věci s věcí, jejíž součástí se stává.
Ve shora popsaném případě by to tedy znamenalo, že leasingová společnost či nájemce by pozbyli své
vlastnické právo k výrobní lince jejím zabudováním a není z našeho pohledu postaveno najisto, zda by následně
na základě zápisu poznámky do katastru nemovitostí mohli vlastnické právo k výrobní lince nabýt, když ta by
v tom okamžiku již neexistovala jako samostatná věc, a tedy předmět, k němuž lze nabýt vlastnické právo.
Na závěr bychom rádi upozornili, že nový občanský zákoník pamatuje na osoby, které mají určité právo
k nemovitosti, jejíž součástí je stroj, v případě kdy by měl být stávající stroj nahrazen strojem novým, ke kterému
by byla zapsána poznámka o odděleném vlastnickém právu. Je zřejmé, že touto záměnou by předmět jejich
práva – nejčastěji půjde o právo zástavní, ztratil na hodnotě, čímž by jejich práva byla dotčena. Pokud je tedy
ve veřejném seznamu jejich právo zapsáno, nelze poznámku o odděleném vlastnickém právu zapsat, pokud
vůči takovému zápisu vznese oprávněná osoba odpor. Právo vznést odpor však nemá, pokud její právo nemůže
být zápisem poznámky zkráceno.
12
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Daňové právo
Novinky v daňové legislativě
od ledna 2015
Autoři:
Ing. Jan Bürger
Mgr., M.A., Martin Švalbach LL.M., FCCA
S účinností od ledna 2015 vstoupily v platnost významné změny daňové legislativy, a to především
v oblasti daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. V oblasti daně z příjmů se jedná o technickou novelu
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, č. 267/2014 Sb., jejíž součástí
jsou i změny celé řady souvisejících zákonů včetně úprav v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád,
v platném znění. Novelizace zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění,
č. 262/2014 Sb. zahrnuje kromě již dříve schválené novely č. 196/2014 Sb., týkající se uplatnění daně
z přidané hodnoty u telekomunikačních, vysílacích a elektronických služeb, dále tzv. sazbovou novelu,
č. 262/2014 Sb., a zejména rozsáhlejší technickou novelizaci, č. 360/2014 Sb., která prošla závěrečnou
fází legislativního procesu teprve krátce před koncem roku 2014. Poslední zmiňovaná technická novela
zákona o dani z přidané hodnoty zasahuje nejenom do roku 2015, ale v některých bodech až do roku
2016. V našem příspěvku přinášíme nejdůležitější změny, obsažené v těchto novelách.
Zákon o daních z příjmů
Novela zákona o daních z příjmů obsahuje především technické změny v souvislosti s rekodifikací soukromého
práva a dále odráží záměry vyplývající z programového prohlášení vlády, kterými jsou zvýšení daňových
zvýhodnění na vyživované děti, sjednocení omezení výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné,
omezení výhodného daňového režimu pro některé investiční fondy a úpravy, resp. zrušení některých ustanovení
již schváleného zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa
a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, jejíž účinnost měla nastat také od 1. ledna 2015.
Z této novely vyplývají pro poplatníky následující hlavní změny:
a)
-
-
-
-
-
13
fyzické osoby
rozšíření osvobození příjmů z prodeje bytové jednotky i na jednotku, jejíž součástí je nebytový prostor (garáž,
sklep nebo komora), vymezený jako samostatný nebytový prostor mimo jednotku;
zavedení nové oznamovací povinnosti pro poplatníky, kteří obdrží příjmy osvobozené od daně z příjmů
fyzických osob a zároveň vyšší než 5 miliónů Kč, a to do konce zákonné lhůty pro podání daňového přiznání
za zdaňovací období, v průběhu kterého byl osvobozený příjem realizován (v případě neoznámení hrozí
poplatníkovi pokuty až do výše 15 % z hrubé výše neoznámených příjmů);
přesunutí majetkového prospěchu z titulu bezúročných zápůjček, výpůjček a výprosy do předmětu daně
z příjmů fyzických osob s následným dopadem do zdanění u některých skupin poplatníků, přičemž
majetkový prospěch do výše 100 000 Kč ročně od jedné osoby bude však možné osvobodit
(u zaměstnanců bude možné nově osvobodit majetkový prospěch z titulu bezúročné zápůjčky do úhrnné
výše jistin zápůjček v částce 300 000 Kč ročně);
omezení daňového zvýhodnění u příspěvků hrazených na soukromé životní pojištění, přičemž daňově
zvýhodněný režim se bude i nadále aplikovat pouze v případech, kdy pojistná smlouva neumožní výplatu
jiného příjmu než pojistného plnění v průběhu trvání smlouvy nebo pokud smlouva umožní před uplynutím
předepsaných lhůt výplatu jakéhokoliv plnění nebo bude předčasně ukončena (při porušení podmínek bude
poplatník povinen dodanit osvobozený příjem a uplatněné odpočty až za 10 let zpětně);
omezení výdajových paušálů i na podnikání v oblasti zemědělství a podnikání na základě živnostenského
oprávnění, pro které dosud žádné limity nebyly vymezeny (procentní výše výdajových paušálů 80 %
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
-
-
-
-
-
b)
-
-
-
-
14
Corporate
Nemovitostní právo
resp. 60 % zůstanou zachovány, ale absolutní výše odpočtu paušálu bude limitována částkou 1 600 000 Kč
pro zemědělství a řemeslné živnosti, resp. 1 200 000 Kč pro ostatní živnosti);
příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize do výše 10 000 Kč měsíčně od téhož
plátce budou, pokud se jedná o příjmy ze samostatné činnosti, i nadále samostatným základem pro daň
vybíranou zvláštní sazbou, avšak nově bez možnosti započítat sraženou daň v rámci daňového přiznání;
zavedení možnosti uplatnění daňové ztráty z podnikatelské činnosti (příjmy podle § 7 zákona o daních
příjmů) oproti příjmům ze závislé činnosti (§ 6) při výpočtu solidárního zvýšení daně (zápočet bude možné
použít již za zdaňovací období roku 2014);
znovuzavedení základní daňové slevy pro starobní důchodce (v návaznosti na nález Ústavního soudu I. ÚS
2340/2013 a tiskovou zprávu Finanční správy ČR je umožněno starobním důchodcům uplatnit základní
slevu na poplatníka i za zdaňovací období let 2013 a 2014);
zavedení nové slevy na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské
školky, a to ve výši skutečných nákladů, maximálně však do výše minimální mzdy (v rámci zákona
o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů);
zrušení povinnosti podávat daňové přiznání v případech, kdy u zaměstnance byla v průběhu roku uplatněna
solidární daň při výpočtu měsíčních záloh na daň, avšak celkové roční příjmy ze závislé činnosti nepřesáhly
maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení a limit pro aplikaci solidární daně
(tj. 1 277 328 Kč pro rok 2015) a zároveň nevznikla povinnost podávat daňové přiznání z jiných důvodů
(zaměstnanci bude možné provést tzv. roční zúčtování měsíčních záloh).
právnické osoby
zpřísnění podmínek pro uplatnění snížené sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 5% pro investiční
fondy tak, že ve smyslu novelizovaného znění zákona o daních z příjmů mohou tuto 5% sazbu uplatnit
pouze ty investiční fondy, které naplní pojmové znaky tzv. ‘základního investičního fondu‘ na rozdíl
od současné úpravy, která umožňuje aplikovat sníženou sazbu všem investičním fondům bez dalších
podmínek; ‘základní investiční fond‘ vymezuje novela zákona o daních z příjmů stanovením požadavku
na strukturu investorů investičního fondu (investiční fond, jehož akcie nebo podílové listy jsou přijaty
k obchodování na evropském regulovaném trhu), nebo odkazem na jeho právní formu nebo způsob
regulace (otevřený podílový fond, podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem
regulovaný jako fond kolektivního investování), nebo složením jeho investičního portfolia (investiční fondy,
jejichž hodnota portfolia je představována nejméně z 90% určitými aktivy vyjmenovanými novelou zákona
o daních z příjmů). Jako ‚základní investiční fond’ se tedy nebudou od data účinnosti novely kvalifikovat
např. investiční fondy regulované jako fondy kvalifikovaných investorů, jejichž právní forma je akciová
společnost, investující převážnou část svého majetku do realitních projektů, komodit nebo jiných aktiv,
které běžně nejsou považovány za finanční investice, za předpokladu, že akcie takového fondu nejsou
přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu;
změna podmínek pro uplatnění snížené sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 5% pro zahraniční
investiční fondy, tj. pro fondy podléhající regulaci dle jiného než českého práva, které aby se mohly
kvalifikovat pro užití snížené sazby daně z příjmů právnických osob, musí nově vyhovět obdobným
podmínkám jako české základní investiční fondy s dodatečným požadavkem na to, aby jejich příjmy
nebyly přičítány ani částečně jiným osobám;
změna daňového zacházení s bezúplatnými příjmy vznikajícími vydlužiteli přijetím bezúročné zápůjčky,
vypůjčiteli při výpůjčce a výprosníkovi při výprose, které dle úpravy účinné do konce roku 2014 nejsou
předmětem daně, avšak dle novelizované úpravy se tyto příjmy stávají předmětem daně, ale jsou od daně
z příjmů osvobozeny do výše majetkového prospěchu od jedné osoby za zdaňovací období nepřesahující
100 000 Kč. Nicméně již dle stávající úpravy platí, že poplatník, který realizuje zdanitelný bezúplatný příjem,
má možnost si o hodnotu tohoto bezúplatného příjmu opět základ daně snížit za předpokladu,
že tento bezúplatný příjem použije k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Novelou je tato podmínka
zpřísněna, protože požaduje, aby použití bezúplatného příjmu bylo vázáno na dosažení, zajištění a udržení
příjmů, které jsou předmětem daně a které nejsou od daně osvobozeny;
rozšíření okruhu zemí, na které se vztahuje osvobození určitých příjmů z dividend, úroků a licenčních
poplatků od daně z příjmů inkorporací příslušných evropských směrnic do zákona o daních z příjmů
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
-
-
-
-
-
c)
-
-
-
15
Corporate
Nemovitostní právo
také na příjmy vyplácené společnosti se sídlem v Lichtenštejnsku;
rozšíření kategorie příjmů, na které se z daňového hlediska pohlíží jako na výplaty podílů na zisku o příjmy
ve formě příslušenství investičního nástroje patřícího dle příslušného přímo použitelného předpisu EU
upravující obezřetnostní požadavky úvěrových institucí a investičních podniků do vedlejšího kapitálu
Tier 1 a o příjmy ve formě vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním
obdobná plnění po snížení o nabývací cenu podílu;
zkrácení lhůty pro testování dluhů, u kterých související náklad snižoval základ daně, z 36 měsíců
na 30 měsíců, po jejímž uplynutí vzniká dlužníkovi povinnost navýšit o hodnotu dluhů základ daně;
změna pravidel o tržních cenách. Podle současné úpravy je umožněno poplatníkovi daně z příjmů,
který provedl transakci se spojenou osobou za netržních podmínek pro něj výhodných, snížit si svůj základ
daně úpravou zohledňující narovnání těchto podmínek na tržní. Dle novelizovaného znění zákona o daních
z příjmů toto bude možné pouze po vypořádání tohoto rozdílu s protistranou, přičemž záměrem
zákonodárce je sankcionovat poplatníka, který je zvýhodněnou stranou v transakci se spojenou osobou,
pokud nedojde mezi těmito stranami k vypořádání vzniklého rozdílu;
zavedení pravidel umožňující dosažení daňové neutrality při fúzích také pro družstva (dříve pouze akciové
společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropskou družstevní společnost);
zpřísnění podmínek, na základě kterých bylo doposud možné docílit daňové uznatelnosti nákladu,
který je principiálně daňově neuznatelným nákladem. Dle dosavadních pravidel je nutné realizovat pouze
přímo související příjem. Dle novelizovaného ustanovení zákona o daních z příjmů je možné docílit daňové
uznatelnosti pouze u nákladů, které jsou určeny k přeúčtování jiné osobě, nebo u nákladů,
které má povinnost hradit jiná osoba dle zvláštního právního předpisu nebo závazku.
daňový řád
povinnost daňového subjektu s datovou schránkou podávat veškerá daňová podání ve věci daňové
registrace pouze elektronickou formou;
zvýšení maximální pořádkové pokuty pro účastníka daňového řízení, který ztěžuje výkon správy daní,
z 50 000 Kč na 500 000 Kč (pokutu bude nově možné uložit i za nesplnění povinností nepeněžité povahy);
znovuzavedení možnosti promíjení příslušenství daně (úroky z prodlení, penále či úroky z posečkané daňové
povinnosti) týkající se daňových povinností vzniklých od 1. ledna 2015.
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Zákon o dani z přidané hodnoty
V oblasti daně z přidané hodnoty vstoupily v platnost tři významné novelizace zákona
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění.
1)
Jedno správní místo (Mini One Stop Shop)
Tato novela, která již byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 196/2014 Sb., implementuje novelu evropské
směrnice do českého zákona o dani z přidané hodnoty a zavádí nový režim uplatnění daně v rámci
tzv. jednoho správního místa v návaznosti na změnu místa plnění při poskytování telekomunikačních služeb,
služeb televizního a rozhlasového vysílání a služeb elektronickou formou osobám nepovinným k dani,
tj. nepodnikatelům. Prostřednictvím registrace k dani v uvedeném režimu má dojít ke zjednodušení
administrativní zátěže spojené s případnou registrací v jiných členských státech EU, ve kterých budou služby
poskytovány. Plátci daně se mohou při využití uvedeného režimu řídit i prováděcím předpisem Rady EU
282/2011 ke Směrnici Rady 2006/112/ES ve znění změn pozdějších nařízení k tomuto prováděcímu předpisu.
2)
Druhá snížená sazba
Sazbová novela vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 262/2014 Sb. zavádí třetí sazba daně ve výši 10 %
aplikovatelná na vybrané druhy zboží. Dle nové přílohy č. 3a bude možné tzv. druhou sníženou sazbu daně
aplikovat při dodání tištěných knih včetně obrázkových knih pro děti (s výjimkou knih, v nichž 50 % tištěné
plochy tvoří reklama), dále na léky a přípravky pro některá zdravotnická vyšetření (např. rentgen) a na potraviny
pro kojence a pro malé děti ve věku do 3 let. Přesné vymezení jednotlivých druhů zboží podléhajících druhé
snížené sazbě daně z přidané hodnoty je uvedeno pod příslušnými číselnými kódy Celního sazebníku.
3)
Technická novela pro rok 2015 a 2016
Nejrozsáhlejší novelou je tzv. technická novela (projednávaná pod sněmovním tiskem č. 291),
která byla po opětovném projednání vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 360/2014 Sb. až 31. prosince 2014.
Nejvýznamnější změny se týkají zdanění nemovitých věcí, konkrétně zdaňování převodu nezastavěných
pozemků a pozemků, které tvoří funkční celek se stavbou, úpravy definice stavebního pozemku, implementace
terminologických změn při uplatnění daně u bytové výstavby v návaznosti na nový občanský zákoník či změn
způsobu výpočtu podlahové plochy u obytného prostoru.
Za stavební pozemky podléhající zdanění budou v duchu šesté Směrnice považovány všechny pozemky určené
k zastavění stavbou pevně spojenou se zemí, a to i v případě, kdy zatím nebylo vydáno stavební povolení.
Daňový režim zastavěného pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou se zemí pevně spojenou, bude
sledovat daňový režim stavby a stejný princip by se měl uplatnit i pro stavby vedlejší, které tvoří funkční celek
s hlavní stavbou. Naopak osvobozeno bude dodání nezastavěného pozemku, který není stavebním pozemkem
a který netvoří se stavbou pevně spojenou se zemí jeden funkční celek, přičemž funkční celek by měl
být posuzován dle použitelnosti pozemku společně se stavbou. Dle důvodové zprávy by např. oplocení,
zpevněné plochy, přípojky či opěrné zídky nebo inženýrské sítě ve vlastnictví třetích osob neměly znamenat
zastavěnost pozemku.
Dodání vybrané nemovité věci bude i nadále osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od okamžiku prvního
kolaudačního souhlasu, avšak nově i od okamžiku kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené
stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, přičemž za podstatnou změnu se má považovat taková změna,
prostřednictvím které dojde k podstatnému stavebnímu zásahu s ohledem na stávající plochu (u stavby)
či s ohledem na hodnotu (u jiné nemovité věci).
16
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Kromě změny způsobu výpočtu podlahové plochy obytného prostoru u stavby pro sociální bydlení,
kdy se nově bude započítávat i plocha zastavěná vnitřními stěnami a naopak nebude započítávat plocha
místností využívaných s obytným prostorem (např. plocha sklepa), došlo ke sjednocení terminologie v návaznosti
na nový občanský zákoník, např. pojmy stavba pro bydlení či pozemek tvořící funkční celek se stavbou
a s tím související uplatnění snížené sazby daně i na převod pozemku se stavbou pro sociální bydlení, nahrazení
pojmu ‚byt‘ pojmem ‚obytný prostor‘ apod.
Novelou došlo také k rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti při tuzemském dodání, a to při dodání
nemovitých věcí s volbou uplatnění daně na výstupu (tj. po uplynutí časového testu pro osvobození dodání
vybraných nemovitých věcí od daně). V souvislosti s opatřeními proti daňovým únikům se tuzemský ‚reverse
charge‘ nově uplatní při dodání vybraných komodit uvedených v příloze č. 6 k zákonu o dani z přidané hodnoty,
pokud tak vláda stanoví svým nařízením. Dle vládního nařízení č. 361/2014 Sb. postihne režim přenesení daňové
povinnosti např. emisní povolenky, mobilní telefony, počítače, tablety, mikroprocesory, videoherní konzole,
obiloviny, technické plodiny, surové a polozpracované kovy, pokud celková částka základu daně překročí
100 000 Kč za zdanitelné plnění.
Technická novela dále zavádí zbrusu novou povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení, a to s účinností
od 1. ledna 2016. Tato povinnost postihne všechny plátce daně, kteří v příslušném období uskutečnili
nebo přijali zdanitelné plnění (či předem přijali nebo poskytli úplatu za zdanitelné plnění). Lhůta pro podání
kontrolního hlášení je stanovena do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce pro právnické osoby a do 25 dnů
po skončení zdaňovacího období pro fyzické osoby. Kontrolní hlášení se bude podávat v elektronické formě,
přičemž při nesplnění povinnosti bude plátcům hrozit pokuta až do výše 50 000 Kč (kromě mimořádné pokuty
v případě, kdy nesplněním povinnosti podat kontrolní hlášení dochází k závažnému ztěžování či maření výkonu
správy daně).
Kromě výše uvedených podstatných změn zavádí technická novela celou řadou drobných úprav,
jako např. možnost dobrovolné registrace osoby identifikované k dani, povinnost vystavit daňový doklad
při prodeji majetku v dražbě, zpřísnění evidence při dodání investičního zlata ve zvláštním režimu, povinnost
přiznat daň pořizovatelem, který nepřepraví zboží do jiného členského státu EU, zrušení sníženého obratu
pro povinnou registraci ve výši 750 000 Kč a zachování stávajícího limitu 1 mil. Kč a další.
17
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Novinky z PRK Partners
PRK Partners získala prestižní
ocenění v oblasti obchodního práva
V nejprestižnější národní soutěži Právnická firma roku jsme se, stejně
jako v roce 2012, stali absolutními vítězi v kategorii Právo obchodních
společností.
Úspěchu v této významné průřezové kategorii si ceníme zejména letos, kdy celé
soukromé právo, tedy i právo obchodní, prodělalo revoluční změnu. Těší nás,
že jsme dokázali klienty přesvědčit o „nadčasovosti“ našich zkušeností
a odborné erudice. „Děkujeme proto všem hodnotitelům, klientům, kolegům
a výslovně také autorům nových zákonů, profesoru Eliášovi a docentu Havlovi,
jejichž přítomnost v PRK našim praktikům umožnila plynulý přechod na novou
úpravu,“ dodává Robert Němec, partner kanceláře.
Současně s tímto vítězstvím jsme potvrdili svoji vedoucí pozici jako doporučovaná kancelář ve všech dalších
klíčových oblastech:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Právo hospodářské soutěže
Developerské a nemovitostní projekty
Fúze a akvizice
Restrukturalizace a insolvence
Řešení sporů a arbitráže
Bankovnictví a finance
Telekomunikace a média
Duševní vlastnictví
Právo informačních technologií
Veřejné zakázky
Pracovní právo
Daňové právo
Tato ocenění získala PRK Partners v tradiční soutěži právnických firem pořádané pod záštitou České advokátní
komory a Ministerstva spravedlnosti ČR společností Epravo.cz, na základě hlasování zástupců byznysu
a referencí od svých klientů. PRK Partners tak stále potvrzuje vedoucí postavení mezi nejoceňovanějšími
českými advokátními kancelářemi jak na národní (Právnická firma roku 2013), tak i na mezinárodní úrovni
(Národní právnická firma roku v České republice v Chambers Europe Awards for Excellence).
Děkujeme za profesionální práci všem našim právníkům – praktikům i akademikům - a dalším kolegům
ve třech našich kancelářích! A za důvěru pak samozřejmě našim klientům.
18
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
PRK Partners dosáhla mezinárodního
uznání své PRO BONO práce
Je nám velkou ctí oznámit, že naše dlouhodobá spolupráce s Nadací Terezy
Maxové dětem je vnímána i za hranicemi České republiky. Lex Mundi, přední
celosvětová asociace nezávislých advokátních kanceláří, ve svém listopadovém
newsletteru zaměřeném na pro bono aktivity, vyzdvihla tři pro bono projekty
svých členů po celém světě. A právě náš pro bono projekt dlouhodobé
podpory a spolupráce s Nadací Terezy Maxové dětem je jedním z nich. PRK
Partners poskytuje nadaci zásadní právní podporu, sídlo, materiální i finanční podporu.
Lex Mundi uvádí: „S více než 24 000 dětmi a mladistvými v institucionální péči je Česká republika zemí s jedním
z největších podílů dětí vyrůstajících mimo rodinné zázemí. Nadace Terezy Maxové dětem těmto dětem pomáhá
zařadit se do běžného života, vyrůstat v rodině, získat vzdělání a správné životní návyky. Daniel Rosický,
partner advokátní kanceláře a zároveň viceprezident nadace, dodává: „Naše partnerství s Terezou Maxovou
je vzácnou kombinací profesionálního vztahu a mezilidského porozumění. Protože většina cílů našich klientů
je čistě ekonomická, velmi oceňujeme tuto spolupráci s neziskovou organizací, která viditelně pomáhá tam,
kde je skutečně potřeba.“
Kromě pravidelné dlouhodobé právní asistence pomáhala PRK Partners nadaci také při její iniciativě o prosazení
nového zákona o sociální a právní ochraně dětí, včetně problematiky adopce. Tento projekt byl úspěšný a nová
právní regulace je platná od roku 2013.
19
PRK Partners legal update
ENGLISH SUMMARY
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Capital markets
New changes in the Czech Act on Bonds
The article looks at changes introduced by an amendment to the Czech Act on Bonds, which went into effect in
summer 2014. Although fairly extensive, the amendment does not significantly affect established practices
in issuing bonds. For example, in the bond‘s terms and conditions, only one reason may now be used by bond
issuers to convene a bondholders‘ meeting – a proposal to change the terms and conditions. They can also
exclude any other reasons (e.g. a merger). The amendment also makes minor changes to the legal status
of hybrid debt securities.
Banking and Finance
Can you pledge a set of receivables? Yes!
In July 2014, the Notarial Chamber of the Czech Republic issued an opinion stating that any set of receivables
used as collateral is incapable of being recorded in the Pledge Register (No. VS 2/2014). The basis
for this opinion is a rejection of the proposition that a set of receivables constitutes ‚bulk assets‘ (in Czech: věc
hromadná). We find this opinion to be correct. Individual receivables (or other items of property) incidentally
grouped should not be considered as bulk assets. Bulk assets must have specific attributes: a certain level
of inner unity (functional connection) and a common designation. Because of these attributes, bulk assets
generally have a higher value than merely the total value of the individual separate items forming the bulk assets.
However, the Notarial Chamber‘s opinion surprisingly has led some lawyers to conclude that if a set
of receivables is not deemed to be bulk assets, it cannot be an object of a right of pledge. We disagree with
that standpoint.
Please note that under Section 1310 of the new Civil Code any tradable item – including items whose ownership
right will arise to the pledgor in the future – can be an object of collateral (pledge). This is a quite broad definition,
particularly if we take into account the new Civil Code‘s broad legal definition of what constitutes an item.
A right of pledge is established mostly by agreement wherein the contracting parties, inter alia, agree upon and
specify the collateral. Under Section 1312(2) of the new Civil Code the collateral can be specified
in the agreement, either individually or in any other manner, so long as the collateral can be specified at any time
during the existence of the right of pledge.
Attention should also be paid to the provisions of Section 1345 of the new Civil Code, which regulates
the traditional concept of joint (simultaneous) right of pledge (in Czech: vespolné zástavní právo): several items
of property can be pledged jointly in order to secure the same debt.
If we apply the above-stated provisions of the Civil Code to a set of receivables (or any other set of items),
we come to the conclusion that a receivable is any commonly tradable item whose sets are standardly assigned
as explicitly referred to in Section 1887 of the new Civil Code. Accordingly, they are not excluded from being
tradable items; hence, this aspect, which is necessary for constituting an object of collateral, has been complied
with. It is common for a borrower to own a wide variety and quantity of existing or future receivables towards its/
his/her (sub)debtors. A set of such receivables can be described in different ways (e.g. by the time segment of
their origination, legal ground, debtor, etc.). The key feature is that the above specification for a set of receivables
is in line with the provisions of Section 1312(2) of the new Civil Code, i.e. it is another manner of determining the
collateral. The fact that the above-mentioned specification of an object is generally sufficient for trade purposes
is further supported by the provisions of Section 1887 of the new Civil Code, under which the specification
is sufficient for the assignment of a set of receivables. As a result, such collateral consists of several different
receivables (existing and future), which are described as a set with a sufficient degree of definiteness and unity.
Consequently, this is a case of joint (simultaneous) right of pledge.
21
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
From the above it would seem that the new Civil Code does not prevent sets of receivables from being pledged.
In relation to future receivables, it is no longer necessary to conclude amendments containing lists of new
receivables that originated in the interim period provided that the future receivables have been specified in
the pledge agreement with a sufficient degree of definiteness. It should be noted that, under Section 1887 of
the new Civil Code, when specifying a set of receivables for establishing a right of pledge, the requirement for
definiteness cannot be any stricter than it is for specifying a set of receivables for a blanket (global) assignment.
Furthermore, it should be pointed out that such a set of receivables, which is capable of becoming an object
of a right of pledge or of a blanket (global) assignment, does not have the characteristic features of bulk assets
(in particular, there is no functional connection of individual items forming a higher value). Therefore, the rules
for creating a pledge over bulk assets (or the consequences arising, for instance, from the provisions of Section
1348 of the new Civil Code) cannot apply to the collateral in the form of a pledge over a set of receivables.
Referring again to the interpretation opinion of the Notarial Chamber, we may ask: Why has this opinion been
formed at all? The Civil Code allows receivables to be pledged in two ways: either by simple agreement or by
registration in the Pledge Register (Section 1314 of the new Civil Code). Logically, it would seem that a set of
receivables can also be pledged in the same way. However, a complication arises since the Pledge Register
is not prepared for this situation, that is, from a layman’s point of view, the Pledge Register has no column for
recording sets of receivables. As a result, some practitioners have tried to enter the set of receivables under the
column for bulk assets (an existing column in the Pledge Register). Nevertheless, this practice is an erroneous
way to overcome the technical unpreparedness of the Pledge Register. Nowadays, even notaries are opposed
to it, which is praiseworthy, but when someone says A, then B should also be said, and as soon as possible,
i.e. to technically modify the application introduced by the Pledge Register so as to ensure its operation is in
accordance with law.
For the time being, a set of receivables can be pledged only by simple agreement, but there is an inherent risk
in doing this, lurking in the provisions of Section 1371(3) of the new Civil Code: if the borrower creates a pledge
over an individual receivable in favour of another pledgee by registration in the Pledge Register after such
receivable was pledged in a set with other receivables, the new pledgee outruns (in priority) the first pledgee,
whose collateral consists of a set of receivables.
22
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Labour law
News in labour law in 2015
Effective from 1 January 2015 new administrative offences have been introduced, as well as increases
in maximum penalties for certain offenses, under amendments to the Act on Employment and Act on Labour
Inspection. Further, under the amendment to the Act on Employment, employers no longer have to keep
documents proving an employment law relationship with their employees at the workplace where the employees
perform the work. This obligation remains in place only for certain, specified groups of employees whose
employment is not registered with the social security authority at the time of an inspection by the Labour
Inspectorate. Finally, a new Act on State Service has been adopted. It governs the service of state employees,
whose employment relationship is no longer subject to the Labour Code.
Corporate
Conflict-of-Interest Rules – Reporting Duty of Company Bodies
The main objective of conflict-of-interest rules is to protect a company‘s interests. In terms of priority,
the company‘s interests supersede those of a member of the company body or other parties related to a
company (related parties). However, certain rules or duties need to be laid down in order to ensure the proper
protection of interests. Therefore, the law imposes a reporting duty upon members of the company body.
If a member of a company body who belongs to more than one such body (i.e. especially (i) executive officers,
members of the board of directors, statutory directors, other statutory bodies and their members; (ii) members
of the supervisory board, administrative board, audit committee, as well as members of other supervisory
bodies; (iii) members, shareholders, members of a cooperative; and (iv) proxy holders) learns of any agreement
to be concluded between the company and its ‚related‘ party, or if he or she suspects a potential conflict of
interests between the company and its ‚related‘ party, that member has a duty to notify the other members of
the company body he or she belongs to and the supervisory body. If no supervisory body has been established
then the member is obliged to notify the supreme body.
Answers to „Who is a ‚related‘ party?“, „What may happen if a member of the company body fails to report a
conflict of its interests with those of the company?“, and „What trademarks have been provided to a company?“
are available in our article.
Real Estate
Protection of the Ownership Right to Machinery or other Equipment
The principle of superficies solo cedit, (the surface yields to the ground), i.e. the owner of the land is the owner
of anything built on it) is already known to the general public as one of the fundamental changes brought by the
new Civil Code. However, the new Civil Code (respecting the freedom of will of parties to a civil-law relationship)
further allows that any machinery or other equipment attached to or on buildings or lands are not deemed a part
of the real property but represent separate objects of ownership on the basis of a Note of Separate Ownership
(in Czech: poznámka o odděleném vlastnictví) recorded in the Land Register. A Note of Separate Ownership
– which is a condition for any machinery or equipment attached to buildings or lands to exist separately – may
be used by leasing companies as well as by lessors (tenants) and other parties using someone else‘s real
property who intend to firmly attach machinery or equipment in their possession to the real property; ‚machinery
or equipment‘ may also include various construction and finishing works carried out by lessors (tenants) within
the leased premises (‚fit-outs‘), exchange stations and boiler rooms in residential buildings or shelf systems in
storage halls. The Note of Separate Ownership may further be used in relationships during construction when
its registration allows applying a reservation of ownership right, which is very popular but, generally is hardly
enforceable legally.
23
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
Tax law
Changes in Tax Legislation from January 2015
January 2015 sees the effectiveness of significant reform changes in tax legislation, particularly in the area of
income tax and value-added tax (VAT). The income tax changes include a technical amendment to the Income
Tax Act prepared with reference to the re-codification of private law. In addition to changes in terminology this
Amendment also reflects the intentions of the government‘s programme. The most important changes relate
to the taxation of natural persons (e.g. unified limits on the flat-rate expense deductions for entrepreneurs,
increased tax allowance for dependent children (child allowance), re-introduced the basic income tax allowance
for pensioners, imposed a duty to report in the tax return any tax-exempt income beyond the specific statutory
limit, and imposed stricter limitations on the tax exemption for interest-free loans and on preferential tax
treatment of capital life insurance), as well as to the taxation of legal entities (in particular it introduced stricter
requirements for applying a tax preferential regime by funds of qualified investors (Qualified Investor Funds),
changed the tax treatment of gratuitous income (in Czech: bezúplatné příjmy) in respect of loans provided to
legal entities, changed the rules for applying transfer prices (Transfer Pricing Guidelines) and many others).
Changes in VAT include the introduction of a second reduced VAT rate of 10% on certain types of goods (e.g.
printed books, foods for babies and small children, and certain pharmaceuticals); changes in the application of
VAT on telecommunications, broadcasting and electronic services (introduced a single administrative point – Mini
One-Stop Shop); and – as part of the more extensive technical amendment – changes in the regulation on VAT,
especially regarding the terminology used and related to taxation of real property, and an extension of the regime
of tax obligation transfer (reverse charge) for domestic supplies of selected commodities. It further introduced
a new obligation to submit ‚audit reports‘ (in Czech: kontrolní hlášení); with effect from 2016, the obligation to
submit audit reports will arise to all existing as well as new taxpayers.
24
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
News from PRK Partners
PRK Partners receives prominent commercial law award
Again, as in 2012, we were named the absolute winners of the prestigious national Law Firm of the Year
Awards in the category of Company Law.
We greatly appreciate the award received in this important cross-sectional category. Especially this year when
all private law, including commercial law, underwent a revolutionary change. We are delighted that we have
convinced our clients of the uniqueness of our experience and professional education. „We would like to
express our thanks to all the evaluators, clients, colleagues and particularly to the authors of the new Civil Code
and the Act on Business Corporations, Prof. Karel Eliáš and Docent Bohumil Havel, whose presence at PRK
Partners has assisted our legal practitioners to smoothly transition to the new regulations“, said Robert Němec,
a partner of the firm.
Simultaneously with this win we have confirmed our leading position as a highly recommended or recommended
law firm in all other key areas:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Competition Law
Development and Real Estate Projects
Mergers and Acquisitions
Restructuring and Insolvency
Dispute Resolution and Arbitration
Banking and Finance
Telecommunications and Media
Intellectual Property
Information Technology Law
Public Procurement
Labour and Employment Law
Tax Law
These awards were granted to PRK Partners in the annual law-firm competition organised by Epravo.cz, under
the auspices of the Czech Bar Association and the Ministry of Justice of the Czech Republic, based on votes
cast by business peers and on references from clients. PRK Partners has confirmed its leading position among
the best Czech law firms both at a national (Law Firm of the Year 2013) and international level (Czech Republic
Law Firm of the Year in the ‚Chambers Europe Awards for Excellence‘ competition).
We would like to thank all our lawyers – practitioners and academics – as well as other colleagues in our
three offices for their professional work!
25
PRK Partners legal update
Kapitálové trhy Bankovní a finanční právo Pracovní právo
Daňové právo Novinky z PRK Partners English summary
Corporate
Nemovitostní právo
PRK Partners recognised for its pro bono work
It is our honour to announce that our longstanding cooperation with the Tereza Maxová Foundation has also
been recognised abroad. In its November newsletter focused on pro bono activities, Lex Mundi, the world‘s
leading association of independent law firms, praised three pro bono projects of its members around the world.
One of those spotlighted was our pro bono project cooperating with and providing continuing support for the
Tereza Maxová Foundation. PRK Partners provides the Tereza Maxová Foundation with essential legal services,
head office, material and financial support.
Lex Mundi stated: „With more than 24,000 children and juveniles under institutional care, the Czech Republic
numbers among countries with the greatest number of children growing up outside the family. The Tereza
Maxová Foundation assists and supports these children with their integration into society and into a ‚normal‘
life by giving them the chance to grow up in a family environment, to receive an education and develop
good life skills“. Daniel Rosický, Partner at PRK Partners and Vice-President of the Tereza Maxová
Foundation, said: „Our partnership with Tereza Maxová is a unique combination of a professional relationship
and interpersonal understanding. As most of our clients‘ objectives are purely economic, we highly appreciate
cooperating with a non-profit organisation which clearly delivers help where it is actually needed“.
In addition to providing legal assistance, PRK Partners also supported the Tereza Maxová Foundation in its
initiative to pass an enforcement regulation for a new law aimed at the social and legal protection of children,
including issues related to adoption. This project was successful and the new legal regulation came into force in
2013.
26
PRK Partners legal update
KONTAKTY:
PRAHA
Jáchymova 26/2, 110 00 Praha 1, Česká republika
+420 221 430 111
[email protected]
BRATISLAVA
Hurbanovo námestie 3, 811 06 Bratislava, Slovensko
+421 232 333 232
[email protected]
OSTRAVA
Stodolní 1293, 702 00 Ostrava, Česká republika
+420 558 272 505
[email protected]
www.prkpartners.com
© PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář – všechna
práva vyhrazena.
Informace obsažené v tomto materiálu nelze považovat
za právní rady, nejsou vyčerpávající a nejsou zamýšleny
pro žádné konkrétní použití. Před aplikací zde
obsažených informací nebo rozhodnutím učiněným
na jejich základě doporučujeme vyhledat nezávislou
a odbornou právní konzultaci. Děkujeme vám za váš
zájem o naše aktuality a uvítáme vaše podněty
či připomínky na naší e-mailové adrese
[email protected].
© PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář – All Rights
Reserved.
The information included in this material is not legal
advice, is not exhaustive and is not intended for any
specific application. Before any use of, or decisions
connected with, the information provided herein, we
recommend that you seek independent legal advice.
Thank you for your interest in receiving our legal
updates. We look forward to your comments and
suggestions at our e-mail address
[email protected].