Galerie Portheimka - Městská část Praha 5

Galerie Portheimka - Městská část Praha 5

galerie
PORTHEIMKA
výstavní plán 2014
leden
VIKTORIE BAN JIRÁNKOVÁ
A MIROSLAV JIRÁNEK
leden
rovněž častým prvkem jeho malířské tvorby. V blízkých lesích Kokořínska s mnoha
magickými místy se utvářel jeho intimní
Svět za zrcadlem
vztah ke krajině, někde mezi pískovcovými
skalami porostlými mechem dostal i neodo-
Výstava prezentující díla manželské dvojice
latelnou chuť malovat.
Miroslava Jiránka a Viktorie Ban Jiránkové
dostala název Svět za zrcadlem hned z několika důvodů. Předně je jakýmsi vzájemným zobrazením obou žánrově i výrazově
kontrastních talentů, ale hlavně díla obou
výtvarníků přinášejí pohled na zobrazované
objekty z „protilehlého“ úhlu, zpoza pomyslného „zrcadla“, jímž je specifické vidění
umělcovy duše.
Viktoria Ban-Jiránková
Na studia odešel do Prahy, na střední škole
Narodila se v roce 1952 v Sankt Peterburgu
růdě olejomalby, založené ovšem na kres-
grafické pod Petřínem vystudoval úpravu
riích a od začátku devadesátých let se vě-
(tehdy Leningrad) v Rusku. Od roku 1973
bě, protože kresba je pro ni nejpřirozenější
tisku a na Vysoké škole umělecko-průmys-
nuje téměř výhradně volné tvorbě. Většina
žije v Praze, kde vystudovala užitou grafi-
způsob výtvarného vyjadřování. Jejím dílem
lové užitou grafiku. V Praze se usadil natrva-
jeho prací jsou olejomalby, převažují obrazy
ku na UMPRUM. Věnuje se ilustraci, volné
prostupuje zpravidla humorná nadsázka,
lo, často ale pobývá na venkově, v Hlínoviš-
s klidnou, meditativní náladou. Vystavoval
tvorbě i výtvarné výuce. Ve své tvorbě vy-
někdy poetická, někdy až sarkastická.
ti nedaleko Bezdězu. Vystudovanému obo-
samostatně např. v Galerii Millennium (2001
užívá široký rejstřík technik – od prokresby
Kromě řady účastí na kolektivních výsta-
ru se věnoval přibližně 10 let, hlavní náplní
– Obrazy o kamenech a tichu) či Galerii Vy-
přes suchou jehlu a linoryt až k vlastní od-
vách samostatně vystavovala např. v praž-
práce byly plakáty, ilustrace a typografie
šehrad (2006 – Světlé minuty)
ské Galerii Millennium (Paměť kuchyňského
(např. plakáty Etc…, Marsyas, Sport-turist,
lina, 2006), spolu s manželem Miroslavem
série plakátů s ohroženými druhy zvířat pro
Jiránkem naposledy např. v příbramské Ga-
pražskou ZOO, ilustrace v knihách Váleční-
lerii Drtikol (2013).
kova píseň, Moudrost starých Římanů, typografie v publikacích John Lennon, Šuplík
2
Miroslav Jiránek
plný Zappy, Láska je kytarové sólo) atd.
Narodil se v roce 1951 v Kolíně, od šesti
Koncem osmdesátých let užitou práci po-
let žil ve Štětí, v domě s vyhlídkou na hla-
stupně omezoval, volná malba ho bavila
dinu Labe. Už v dětství se řeka stala jedním
víc. Pochopil, že je pro něj příliš obtížné
z hlavních motivů jeho myšlení a voda je
pracovat v obou těchto výtvarných katego3
únor
MARIE ŠEBOROVÁ
A JEAN-PAUL CHABLAIS
Způsob bytí
únor
Jana Koblasy v německém Kielu a studijní
poněkud stranou současných tendencí ve
Francii, České republice, Evropě, Austrálii,
cesty po Francii a Itálii. Po studiu na AVU
vizuálním umění. Vychází z tradičního so-
Severní a Jižní Americe, Mexiku, Kostarice,
pedagogicky působila dva roky na restau-
chařského školení. V ohnisku jejího zájmu
Asii, kde se zúčastnil velkého počtu výstav
rátorské škole v Litomyšli. Byla spoluzakla-
je „klasická“ socha. Ve svých pracích se
a sochařských sympozií. Jeho umělecká
datelkou sochařského sdružení Sculptura,
často vrací k tématu figury, těla, tělesnosti
díla jsou instalována v mnoha státech svě-
Výstava představí současnou tvorbu so-
které bylo organizátorem sochařských sym-
a hledá svůj vlastní způsob pro jeho zpraco-
ta a jsou součástí veřejných a soukromých
chařky Marie Šeborové a francouzského
pozií v opukovém lomu Přední Kopanina
vání. V kresbách, které jí poskytují prostor
sbírek.
sochaře Jean-Paula Chablais. Výstavní
v Praze 6. Žije a pracuje v Praze, v ateliéru
pro rychlý záznam nápadu, pocitu, myšlen-
„Žádný objekt mezi Chablais sochami není
koncept je postaven na vzájemné konfron-
na venkově a často se také účastní sochař-
ky, klade důraz na plastický objem a místy
strnulý. Konstrukce bez hranic nebo hmota
taci, ale i vzájemném dialogu mezi umělci
ských a medailérských sympozií, umělec-
až reliéfní strukturu povrchu. Obsahově se
materiálu – kámen, dřevo, lana – jsou jen
odlišného výtvarného zaměření. Abstrakt-
kých projektů a výstav v zahraničí (Evropa,
jedná o snahu po vyjádření esenciální žen-
náznakem, sloužícím k propojení prostoru,
ní díla (sochy, asambláže, obrazy) J-P.
Austrálie, Asie). Její díla byla několikrát oce-
skosti, slovně těžko sdělitelných intimních
jsou výzvou k rozletu, podnětem k napě-
Chablais, charakterizovaná kombinací růz-
něna (první ceny: II. Sochařské symposium
pocitů, tělesnosti…
tí a chvění. Ať už jeho sochy spočívají na
ných materiálů, vytváří kontrast ke klasické
Woerden 2007, Holandsko, 29. Medailérské
www.marieseborova.eu
zemi, nebo jsou vyzdviženy na podstav-
figurativní tvorbě M. Šeborové (plastiky, re-
symposium Nyíregyháza 2005, Maďarsko).
liéfy, kresby).
Sochařské realizace Marie Šeborové jsou
Jean-Paul CHABLAIS
schopné vyvolat svými pevnými elementy
trvale instalovány
Narozen 1952 ve Francii. Člen Maison des
resonanci, napětí v prázdnotě. Sugesce bez
Marie Šeborová
ve veřejných pro-
Artistes Paris. Stále zastoupen v Galerii L’Art
udání důvodu, bujaré, pružné, bloudící, je-
Narozena 1966 v Kroměříži. Studovala na
storech v České
en Mouvement v Paříži. Pravidelně vystavu-
jichž spoutání zůstává stálým přáním…“
Akademii výtvarných umění v Praze v ate-
Republice (Dobři-
je od roku 1974. Od roku 2007 žije a tvoří
Pierre de Monner – francouzský kritik
liéru kresby profesorky Jitky Svobodové
chovice u Prahy,
také v Praze. Jeho dílo tvoří monumentální
www.chablais-sculpture.com
a v ateliéru figurálního sochařství a medaile
Zámecký park ve
i komorní abstraktní skulptury a nástěnné
profesora Jana Hendrycha. V průběhu stu-
Vlašimi, Sochařský
práce – asambláže, charakteristické kom-
dia absolvovala studijní stáž u profesora
park v Uherském
binací různých materiálů – kámen, dřevo,
Brodě, Sochařský
kůže, juta, provázky, kov. Svá díla tvoří ve
park
cích anebo jsou zavěšeny na stěně, jsou
v Těrlicku)
a v zahraničí a jsou
součástí veřejných
a soukromých sbírek.
Tvůrčí směřování
Marie
Šeborové
není konceptuální, naopak stojí
4
5
březen
BARBORA KYŠKOVÁ
březen
Pohořelci a věnuje se rovněž restaurování
a vytváření replik kulis pro zámecké diva-
Výlet do fantasie
dlo v Mnichově Hradišti. Nejprve tam spolu
s matkou restaurovaly původní divadelní
Narodila se roku 1954 v Praze. K výtvarné
kulisy a Kyšková sama pak vytvářela jejich
činnosti měla od malička blízko, protože její
repliky.
maminka je malířka a restaurátorka. Barbora Kyšková studovala na Střední odborné
Její celoživotní láskou jsou zvířata. Jsou pro
škole výtvarné v Praze na Hollarově náměstí
ni velkou inspirací, a proto se často objevují
(1969–1973) a na Akademii výtvarných umě-
na jejích obrazech i kresbách, a to i ve zcela
ní v Praze v ateliéru monumentální malby
nepravděpodobných souvislostech.
profesora Arnošta Paderlíka (1973–1979).
Jeho atelier byl zaměřen hlavně na monumentální malbu, ale pan profesor byl velmi
vstřícný a tolerantní, takže studentům dal
možnost pracovat i v jiných výtvarných oblastech. Barbora Kyšková například mohla
tvořit na cyklech grafických listů. A tam, jak
říká, objevila kouzlo ilustrace. Po skončení
studií byla a dodnes je takzvaně na „volné
lířské tvorbě a portrétům, ale i ilustracím
noze“ a věnovala se malbě, grafice a poz-
převážně dětské literatury a časopisecké
ději i restaurování ve spolupráci s matkou.
ilustraci. Jak říká, „je to výtvarná činnost
V současnosti se věnuje nejen volné ma-
mému srdci nejbližší. Obzvlášť ráda doprovázím příběhy, které mají v sobě hodně fantazie a tajemství.“ Ale hned dodává: „Samozřejmě nejsvobodnější jsem při tvorbě svých
obrazů – olejomaleb. V malbě nemám totiž
žádná omezení, jen vlastní schopnosti.“
Vedle toho je autorskou výtvarného zpracování projektu Za pověstmi českého ráje
pro Městský úřad v Turnově, vede výtvarné kurzy pro mládež a dospělé v soukromé
umělecké škole „Orphenica“ v Praze na
6
7
duben
duben
ZAPOMENUTÁ INSPIRACE
Český reklamní plakát
z éry 1. republiky
fonových des-
maximální využití výloh obchodů, budování
kách či diapo-
sítě klientů, školení zaměstnanců v reklamě
zitivech. Film si
(výuku zajišťoval od roku 1927 tzv. Reklub
jako
reklamní
– Reklamní klub československý), obchodní
médium vybírají
sdělení až domů, slogan jako nutná součást
Už čtvrtým rokem se v Galerii Portheimka
především vel-
značky (dnes corporate identity) a mnoho
věnujeme užité reklamní tvorbě. Po výsta-
ké prosperující
dalšího.
vách divadelních a filmových plakátů ze
firmy, které tak
60.–80. let a výstavě mapující grafickou
nejen
a výtvarnou tvář československého jazzu
rozšiřu-
jí své reklamní
a rocku předlistopadového období přináší-
odrazily i na vývoji reklamy. Československá
me výstavu prvorepublikové reklamní tvor-
společnost se sice od Rakouské monarchie
v touze oslovit
by, často poetické, nápadité i výtvarně oso-
ideově naprosto zřejmě distancovala, avšak
a přiblížit se co nejvíce zákazníkům, rozví-
bité. Úryvek ze stati o užité reklamní tvorbě
v mnoha ohledech na předešlé pořádky
její a inovují samotnou teorii. Napomáhá
té doby přetiskujeme z portálu Mediaguru:
a zavedené postupy navazovala. Tak tomu
jim v tom i TYP – „ilustrovaný měsíčník pro
„Relativně pokojná léta po vzniku samo-
bylo i v reklamní praxi, konkrétně v užíva-
úspěšné podnikání“, který od roku 1927
statného Československa v roce 1918 se
ných druzích komerční komunikace. Stále
odebíralo víc než 7000 továrníků, živnostní-
velmi rozšířeným byl reklamní plakát, jehož
ků a obchodníků.
Reklama se celkově přibližuje jednotlivcům
tradice se táhne již od praktických začátků
Synonymem úspěchu a reklamy je v tom-
a jejich zájmům a potřebám. Pro děti se vy-
propagace v době antiky. Následovaly jej
to období firma Baťa, kterou jistě netřeba
dávají speciální reklamy s pohádkami – např.
rovněž velmi oblíbené plechové či smaltové
představovat. Dalšími firmami, které stejně
firma Schicht či Baťa, dále se rozvíjí tzv. dár-
cedule, které se masivně umisťovaly prá-
jako Baťa disponovaly dokonalými reklam-
ková reklama – od botiček pro novorozence
vě na zdech obchodů i uvnitř a inspirovaly
ními strategiemi, byly například firmy Rolný,
po papírové bločky. Všude se objevují loga,
zákazníky k dalšímu nákupu. Tento druh re-
Schicht,
Ne-
jejichž masivní rozkvět podpořil i příchod
klamy využívaly – stejně jako plakát – malé
hera, či Škoda.
neonové reklamy na konci 30. let 20. století.
i velké firmy. Reklamní sdělení se přitom
Díky nim se tak
Za největší jména československé reklamy
objevovalo v nejrůznějších obdobách od
postupně běž-
v tomto období se považují Zdeněk Ross-
tradiční kombinace obrazu a textu k více či
nou
reklamní
mann a Ladislav Sutnar. Oba vynikající typo-
nápaditým veršovaným pobídkám.
praxí stala na-
grafové, umělci, kteří se věnovali i komerční
Nutný pokrok a stále masivnější proces mo-
příklad
péče
grafice. Jsou autory mnoha návrhů plakátů,
dernizace s sebou však nesl i nové způsoby
o
zákazníka
Zdeněk Rossmann je navíc i autorem velmi
využití novodobých vynálezů. Od poloviny
prostřednic-
cenné publikace s názvem Písmo a fotogra-
30. let se pravidelně točí reklamní filmy,
tvím obchod-
fie v reklamě.“
reklama se objevuje v rozhlase, na gramo-
ních zástupců,
Kateřina Hlouchová, Mediaguru
8
portfolio,
ale
9
květen
JANA DUBOVÁ
červen
JAN MIKO
ním
festivalu
Zdarzenia
v Polském městě Tczew –
Labyrinthus
Jana Dubová, rozená Hellerová, se narodila
Gdaňsk, kde se skupinou
v Praze v roce 1926. Pochází z české židov-
Spitfire Company vyhrál
ské rodiny. Po okupaci Československa ji
Jan Miko (nar. 1978 v Pra-
cenu Grand Prix a také
otec přihlásil do zájezdu sira Nicholase Win-
ze) absolvoval střední umě-
účast na světovém festi-
tona do Anglie. Už na ni ale nedošlo. V dub-
lecko-průmyslovou
školu
valu Fringe v Amsteroda-
nu 1942 musela s rodinou nastoupit do
pod vedením ak. malíře
mu, kde se představil se
transportu do Terezína. Tam Jana zůstala
Romana Kárníka v oborech
svým sólovým vystoupe-
klasická malba a propa-
až do podzimu 1944, kdy byla zařazena do
ním tzv. One - Man show.
jednoho z posledních transportů do vyhla-
dala se Jana s několika přítelkyněmi pěšky
gační výtvarnictví. Tvorba Jana Mika vychází
Na výstavě s názvem Labyrinthus vystavuje
zovacího koncentračního tábora v Osvětimi.
domů, šly hned za frontou. Jenže návrat do
z graffiti a především ze street art kultury po-
Jan Miko prostorové obrazy, které dávají vel-
Ihned po příjezdu byla poslána na smrt její
Prahy byl velice těžký. Z celé její rodiny, asi
loviny devadesátých let. Je to malíř nastupu-
ký důraz na interiérovou stavbu obrazu, tedy
matka. Asi po třech týdnech v Osvětimi byla
30 lidí, přežily jen ona a její sestra, v jejich
jící umělecké generace, která je silně ovliv-
ohraničenost a hloubku. Miko používá tech-
Jana Hellerová vybrána na práci a s dalšími
smíchovském bytě bydlela cizí rodina… Po
něna pouličním uměním. Jeho malby jsou
niku zažehleného fosforu do plátna a násled-
ženami odvezena do vesnice Merzdorf, kde
válce se pro-
inspirovány ulicí a velkoměstskou periferií,
ně jsou malované a vymývané. Tím vznikají
pracovaly v továrně na zpracování lnu. Byly
vdala za svého
ve které vyrůstal a stal se její nedílnou sou-
mnohé vrstvy, které rozproudí divákovu fan-
tam těžké podmínky, málo jídla a obtížná
přítele, kterého
částí. Autorské zkušenosti objevené tímto
tazii a představivost. Zajímavostí a zároveň
práce, ke konci války také epidemie tyfu.
znala z Terezí-
druhem tvorby jsou citlivě, přirozeně spojeny
výhodou této techniky je to, že nepotřebuje
Naštěstí už se blížili Rusové a s nimi konec
na a který rov-
s klasickým přístupem k malbě. Před námi
externí zdroj světla. Jde o zcela samostatnou
války. Hned poté, co tábor osvobodili, vy-
něž přežil ho-
tak vznikají značně dráždivé obrazové vjemy
jednotku v rámci každého plátna. Další čás-
locaust. Vystu-
a to ať už svou barevnou kompozicí, či dost
tí Mikovy výstavy je několik velkých pláten,
dovala
10
Státní
často provokujícím symbolicky vyjádřeným
jejichž námět je zaměřen na problematiku
grafickou školu
sdělením. Takto vzniklé práce pak můžeme
lidských práv. V této sérii různé role lidského
a živila se uži-
označit přinejmenším jako moderní expresiv-
psycha zosobňují zvířata – koně či psi.
tou grafikou. Zpracovávala grafické návrhy
ní výkřik, pečlivě svázaný svým konceptem
V rámci výstavy se uskuteční i jedinečné vy-
obálek pro knihy nakladatelství Českoslo-
avšak provedený se značnou vášní a ode-
stoupení Jana Mika s jeho projektem akční
venský spisovatel, dělala grafickou úpravu
vzdáním. Jeho práce se stále rozvíjí a její
malby, která sklízí u publika velký úspěch.
učebnic, užitou grafiku, inzeráty, pracovala
struktura se časem stává vytříbenější, což
Poprvé zde vznikne propojení akční malby
ve Studiu Bratři v triku a následně pro filmo-
dokazují především poslední obrazy, vzniklé
a sociálně dokumentárního projektu One
vé studio na výrobě výukových filmů, zvláš-
během představení „Svět odsouzencův“.
Blood. Jan Miko s dokumentaristy navští-
tě o dopravě a zdravotnictví. Jana Dubová
V Evropě se Jan Miko řadí mezi nejzásad-
vil oblast severního Iráku, aby se osobně
vytvořila také cyklus obrazů Sny o mrtvých,
nější akční malíře své generace. Důkazem
seznámil a propojil svou tvorbu s mladým
ve kterém ztvárnila své vzpomínky.
toho je úspěch na Mezinárodním divadel-
a nadějným umělcem Bahmanem.
11
červenec
Politická karikatura
červenec
ra Jiránka, Vladimíra Renčína, Jiřího Slívu,
Miroslava Bartáka – či po srpnové okupaci
„Karikatura je zjednodušené, někdy humor-
v zahraničí žijící Pavla Kantorka, Karla Trin-
né či komické, jindy satiricky kritické a úmy-
kewicze či Ivana Steigera. Mimochodem
slně zesměšňující výtvarné či literární dílo,
velmi osobité – a u nás téměř neznámé – ka-
které značně zvýrazňuje některé tvary ob-
rikatury kreslil i písničkář Karel Kryl.
ličeje, lidské postavy nebo i nějaké osobní
Politická karikatura ovšem zdaleka nevymře-
vlastnosti, důležitý povahový rys (či jiné další
la ani s nástupem svobodných časů po r.
významné skutečnosti) u zobrazované oso-
1989. Kreslíři nacházeli nová témata v nových
by. Karikatura se od všech jiných humoris-
společenských situacích, kdy se ovšem lidé,
tických žánrů vyznačuje nejen svojí úmyslně
tradičně populárním. Politickými karikatu-
zejména ti „celebritní“, dokázali chovat stej-
zjednodušenou zkratkovitostí podání, ale
rami a parodiemi zdobili vydavatelé své tis-
ně hloupě a komicky, jako jejich předchůdci
především zjevným přeháněním a úmyslným
koviny už v jejich pradávných časech perio-
zdůrazňováním vybraných rysů zobrazova-
dického tisku, nejpozději však od 19. století.
ného člověka. Navíc kromě své humorné
Zlatou érou karikatury byla léta meziválečná,
trné je to třeba u „spřízněných“ Vladimírka
stránky může být výrazem ostré společen-
za všechny tehdejší tvůrce připomeňme ale-
Jiránka a Miroslava Kemela, či estetických
ské kritiky, jasného zesměšnění, protestu či
spoň jména Josefa Lady, Adolfa Hoffmeist-
„genů“, které Štěpán Mareš podědil po Ká-
odporu vůči příslušné osobě. Svojí povahou
ra, či Josefa a Karla Čapkových. Specifickou
jovi Saudkovi atd.). Kreslený humor a karika-
má patrně nejblíže k žánru parodie.“
roli měl kreslený vtip a karikatura v éře ko-
tura se staly integrální součástí periodického
munismu, kdy mnohdy výtvarnou zkratkou
tisku, ale i reklamy, a to i politické (např. Ji-
kompenzoval nemožnost slovně se kriticky
ránkova kampaň pro ODS v roce 1998).
vyjádřit k dobové realitě. Nejlepší karikatu-
Letošní výstava v Portheimce navazuje už
risté té doby ovládli umění metafory, jinota-
na předchozí zde realizované výstavy mo-
je, skrytého, avšak srozumitelného významu
nografické, věnované kreslířům Marešovi,
– za všechny jmenujme například Vladimí-
Kemelovi
či
čákovi.
Tentokrát
se
představí
Marřada
českých autorů vyv dobách více či méně minulých. Vznikaly
bíraných podle spe-
nové humoristické magazíny (např. Sorry),
cifického klíče: origi-
objevila se jména mladších autorů (např. Ma-
nály totiž pocházejí
Úvodní encyklopedický výklad pojmu „kari-
rek Douša, Petr Urban, Štěpán Mareš, Miro-
ze soukromé sbírky
katura“ dokazuje, jak nevtipně lze pojednat
slav Kemel). Někteří navazovali na výtvarnou
známého vydavatele
o fenoménu nad jiné vtipném a v naší zemi
či myšlenkovou linii svých předchůdců (pa-
Michala Voráčka.
12
13
srpen
KOLEKTIVNÍ VÝSTAVA ČESKÝCH
VÝTVARNÍKŮ
srpen
mřel, avšak tradice jím započatá pokračuje
v režii Viktorie Hradské.
V roce 2014 se umělci nechali inspirovat
České moře
básní Jiřího Žáčka České moře, k jejímuž
vyznění snad není potřeba nic dodávat.
Už poněkolikáté hostí Galerie Portheimka
kolektivní výstavu špičkových současných
Jiří Žáček
českých výtvarníků, mající vždy společné
České moře
téma dané literárním odkazem či asociací (v předchozích ročnících to byla Kráska
České moře, dárek od Shakespeara,
a víře, Hádala se duše s tělem, A přece se
pohádkový omyl, který potěší,
točí, Přesýpací hodiny, které se kazí, aneb
cosi jako láska, naděje a víra,
Sirotci surrealismu, a naposledy Sodoma
moře pro neplavce, moře pro pěší,
a Gomora). Literární téma je podnětem pro
původní autorskou tvorbu, inspirací pro
moře bez vody a bez příboje,
vznik nových děl a jejich srovnání či kon-
nekonečné moře všeho, co bys chtěl,
frontaci, z níž lze často velmi plasticky po-
moře mrtvých mýtů, moře nepokoje,
chopit pohled této výtvarné generace na
moře utonulé v buňkách našich těl,
svět, který nás aktuálně obklopuje. Literární téma tak rozhodně není nějakou umělou
moře sebeklamů, moře nebezpečí,
intelektuálskou konstrukcí, nýbrž vstupní
moře, které mumlá vyhynulou řečí,
branou k reflexi reality mnohdy živější, než
zamořené moře, moře našich dob,
by se chtělo. Autorem myšlenky tohoto cyklu kolektivních výstav byl významný český
moře, z něhož zbyly útesy a břehy,
spisovatel, dramatik a scénárista Alex Ko-
zkamenělé moře milosti a něhy,
enigsmark, který v lednu loňského roku ze-
moře hoře, naše kolébka i hrob.
P.S.
Mezi těmi, kteří na těchto kolektivních výstavách pravidelně vystavují, jsou např.
Alena Koenigsmarková, Jan Grimm, Antonín Stibůrek, Vladislav Kaska, Valdemar Sokol, Jaroslav Šerých, Bohunka Waageová
a mnozí další.
14
15
září
září
LJUBA KRBOVÁ
vadle Komedie. Má ráda také dabing. Její
hlas můžeme slyšet mj. ve filmech Tootsie,
Ljuba Krbová (*1958 Hradec Králové) je čes-
Kleopatra, Táta v sukních, Návrat do bu-
ká herečka, manželka spisovatele a noviná-
doucnosti, Kill Bill aj.
ře Ondřeje Neffa. Už od mládí projevovala
Má i jeden neobvyklý koníček. Věnuje se
umělecké sklony; v dětském věku navště-
čínským bojovým uměním. V roce 2001 byla
vovala baletní přípravku Národního divadla.
14. na mistrovství světa ve wu-šu. Společ-
Vystudovala Státní konzervatoř v Praze.
nou zálibou manželů jsou úprava japonské
Během studia hrála v seriálu Zkoušky z do-
zahrady u jejich domu jižně od Prahy, ces-
spělosti. Ztvárnila řadu rolí ve filmech, např.
tování a fotografování. O tom posledním
Probudím se včera (2012), Experti (2006),
říká: „Focení, focení... Zabírá mi čím dál víc
Hranice (2006), Lotrando a Zubejda (1997),
času a čím dál víc mě baví.“
Holčičky na život a na smrt (1996), Helima-
Ljuba Krbová na své výstavě v Galerii Por-
doe (1993), Konec starých časů (1989) atd.
Přítelkyně z domu smutku, Hříchy pro pá-
zén a Ulice. I když kvůli natáčení nemá moc
theimka představí své fotografie z cest po
Režiséři ji nejčastěji obsazují do seriálů.
tera Knoxe, Život na zámku. V posledních
času, tak se pořád věnuje i divadlu. Hostuje
Orientem vonících dálkách – Nepálu, Indii,
K vidění byla např. v seriálech Třetí patro,
letech také v seriálech Místo v životě, Ba-
v pražském Divadle Bez Zábradlí a v Di-
Tibetu, Číně, Keni, Tanzanii atd.
16
17
říjen
VENDULA CÍSAŘOVSKÁ
říjen
Výstižně její dílo charakterizoval publicista
i s chemií pro-
výtvarného genia loci, ať už si připomene-
Viktor Šlajchrt těmito slovy:
svítajících ba-
me krásný styl lucemburské pozdní gotiky,
Narodila se roku 1950 v Praze. Studovala
revných lazur
rudolfínský manýrismus anebo pozoruhod-
AVU Praha, obor restaurátorství (1971–77)
„Její obrázky z první poloviny sedmdesátých
a pokoušel se
né vize německých novoromantiků z konce
a Ecole des Beaux Arts, Paříž (1981). Je au-
let – alespoň pro mne – plně vyjadřovaly náš
luštit symboly
19. století.
torkou ilustrací řady knih, například Otázky
tehdejší generační pocit. Doznívalo v nich
i důvtipné li-
Vendula od počátku malovala miniatury.
Milindovy (Lyra Pragensis 1988), Bhaga-
vše, co jsme nasáli v předchozím liberálněj-
terární naráž-
Kdysi mi řekla, že jí to umožňuje pracovat na
vadgíta, neboli zpěv vznešeného (Santal
ším desetiletí:
ky, odkazující
hranici viditelnosti, která u vizuálního umění
1995), Norbu Čhophel – Tibetské lidové pří-
provokativní
k
nejstarším
představuje hranici tajemství. Miniaturizace
běhy (Argo 2001) atd. Od roku 1975 dosud
nevázanost
i nejnovějším
motivů na jejích obrazech jakoby vskutku
měla více než 30 samostatných v řadě čes-
bigbítové éry,
mytologiím. Krétský Minotaurus bloudil stej-
směřovala kamsi do mikrosvěta, kam by se
kých i zahraničních galerií (Praha, Zurych,
psychedelická
ným labyrintem jako Franz Kafka. Osmdesá-
dalo nahlédnout snad jen mikroskopem. Ve
Pornic, Brusel atd.). Vedle toho realizovala
transcenden-
tými lety vanul postmodernismus, ale rezo-
významové rovině hranici tajemství obdob-
například nástěnné malby v kanceláři pre-
ce,
sebezni-
noval v nich i new age, Castanedův šama-
ně vymezuje ironie. Je druhým, podvrat-
zidenta republiky v prostorách Pražského
čující romanti-
nismus, Jungovy archetypy, Bachelardova
ným plánem prvoplánového sdělení. Dává
Hradu (1991) a nástěnné malby v soukromé
ka dětí květin,
fenomenologie živlů. U nás to tenkrát byla
o sobě vědět, ale její přesný obrys nám uni-
vile V. Havla (1994)
osvobozená
tajná, zakázaná učení. I proto jejich decentní
ká. Obojí – ironie i miniaturizace – je úkryt,
erotická energie, vzájemná propojenost krá-
echa působila v československém socialis-
skrýš na rozhraní tajného a veřejného světa,
sy, hrůzy a smrti. Edgar Allan Poe byl na-
tickém závětří neobyčejně odvážně a svěže.
místo, odkud lze v tichém soustředění po-
ším hrdinou stejně jako Janis Joplin nebo
Vendula malovala stále stejně dobře, kon-
zorovat dusající dění. Řekl bych, že právě
Jim Morrison. U Venduly se toto naladění
texty se však měnily. V atmosféře pozdní to-
tady má ona zvláštní poetika obrazů Vendu-
převtělilo do podivuhodných přízraků a pře-
tality vyznívaly její šifry obzvlášť sugestivně
ly Císařovské své trvalé bydliště. Je časové
ludů, podaných s neobyčejnou malířskou
Kontext devadesátých let minuciózní mal-
i nadčasové. Žije se v něm krutě i něžně.
vytříbeností školené restaurátorky starých
bě ani jemnému významovému předivu ne-
Fascinující konstantou je krása malby, nápa-
obrazů.
přál. České závětří rozvířily světové trendy,
dité metafory,
Na prahu středního věku už nebývá gene-
podbízející se především masmediálním
s y m b o l y či
rační pocit až tak podstatný. V osmdesátých
potřebám. Vendula dál malovala po svém,
podobenství
letech mne nejvíc fascinovala Vendulina hra
zastiňována efemérními ohňostroji, a já
a také jem-
s kulturními dějinami, což je terén vyslove-
fascinovaně sledoval, že její obrazy jakoby
né
ně nadgenerační, civilizačně univerzální.
bezděčně vstupují do nových souvislostí. Na
kouzlo. To je
S velkým smyslovým potěšením jsem při
globálním tržišti náhle vynikla jejich lokální
koneckonců
prohlížení jejích obrázků vnímal jemné cita-
zakotvenost, jejich pražský rodný list, jejich
fenomén, bez
ce malířských stylů trecenta či quattrocenta,
příbuznost s poněkud podezřelými, nic-
nějž by lidstvo
renesančních kouzel s geometrií perspektivy
méně navýsost svůdnými krásami zdejšího
nepřežilo.“
18
19
erotické
listopad
listopad
MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK
vojska a jeho prosazení mezi politiky. Tak
vznikla v únoru 1916 Československá ná-
Generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik
rodní rada. Jejím předsedou byl Masaryk,
(1880–1919) byl slovenský politik, generál
místopředsedy Josef Dürich a M. R. Šte-
francouzské armády a také astronom. V le-
fánik a generálním tajemníkem E. Beneš.
tech 1914–1918 organizoval českosloven-
Ve jménu této rady pak Štefánik podni-
ské legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii.
kal řadu úspěšných diplomatických misí,
Byl členem Národní rady v Paříži a posléze
např. do Ruska a do USA. 20. října 1917
československým ministrem války. Je spolu
byl Štefánik za tyto úspěchy vyznamenán
s Tomášem Garriguem Masarykem a Ed-
křížem důstojníka Čestné legie. Po návra-
vardem Benešem považován za zakladatele
tu do Paříže se Štefánik zapojil do diplo-
Československa. Zahynul při letecké kata-
matických jednání o ustavení samostatné
strofě při návratu do vlasti.
československé armády. Výsledkem byl
dekret o vytvoření Česko-slovenské armá-
Už na studiích v Praze se stal stoupencem
dy ve Francii, který vydala francouzská vlá-
myšlenek T. G. Masaryka a byl aktivní ve
da 16. prosince 1917. Podle tohoto dekretu
slovenských spolcích. Do realistického ča-
se vytvořila samostatná Česko-slovenská
sopisu Čas psal pravidelné pondělní úvod-
armáda, která podléhala velení ČSNR v Pa-
níky o slovenské kultuře a politice, jejichž
říži. Vytvářející se československé vojsko
cílem bylo informovat českou veřejnost
čítalo 10 tisíc mužů.
o Slovensku. Studoval astronomii, jíž se
Začátek války Štefánika nepřekvapil. Ve
Milan Rastislav Štefánik zahynul 4. května
věnoval také při studijním pobytu ve Francii
válce viděl hlavně možnost osamostatnění
1919 při cestě domů při leteckém neštěstí.
v letech 1905–1907 a při svých cestách do
Slováků, které hned od začátku spojoval
Má pomník na hoře Bradlo, která se tyčí
Brazílie, Afriky, Ruska či Tahiti.
i Čechy. Roku 1915 Štefánik nastoupil do
nad městem Brezová pod Bradlom na zá-
vojenské letecké školy v Chartres. V hod-
padním Slovensku. Jeho památku v Praze
nosti podporučíka nastoupil na frontu, kde
připomíná nejen Štefánikova hvězdárna na
dělal průzkumné lety. Na srbské frontě byl
Petříně, ale především Štefánikova ulice,
zraněn a evakuován zpět do Paříže. Šte-
hlavní třída vedoucí Smíchovem, na níž se
fánik tu nadále prosazoval plán vytvoření
také nachází Galerie Portheimka. A právě
česko-slovenského
20
Štefánikovou
zde se bude v listopadu konat velká živo-
novou úlohou, kterou si sám stanovil, bylo
topisná výstava věnovaná životu a odkazu
vytvoření jednoho řídícího centra pro spo-
M. R. Štefánika – u příležitosti 95. výročí
lečný odboj Čechů a Slováků a též vytvo-
jeho úmrtí. Výstavu pořádá Česko-sloven-
ření
ský institut.
samostatného
státu.
česko-slovenského
21
prosinec
VOJTĚCH KUBAŠTA
prosinec
chodu, první prostorovou knížku a papírový
třídimenzionální betlém. Kubašta byl pře-
Cesta do pohádky aneb Kouzelný
svět z papíru
svědčen, že tento artikl by se mohl vyvážet
do zahraničí. Tak začala dlouholetá spolupráce Vojtěcha Kubašty s touto firmou. Ku-
Vojtěch Kubašta se narodil v r. 1914 ve Víd-
baštovy dětské knížky, typu „knížka-diva-
ni a zemřel v r. 1992 v Dobříši. Po celém
délko“, se staly hitem po celém světě. Artia
světě ho proslavily unikátní prostorové kníž-
vydala přes dvě stě titulů ve dvaadvaceti
ky (pop-up) pro děti, které nejen ilustroval,
jazykových mutacích v milionových nákla-
ale byl i konstruktérem třídimenzionálního
chitektonické historii Prahy. O Kubaštovy
dech. Tyto publikace si děti kupovaly samy,
prostoru. Jeho tvorba po celý život patřila
veduty staré Prahy projevila zájem slavná
bez marketingových kampaní. Kupovaly je,
dáře, ilustrace do časopisů a samozřejmě
dětem a milované Praze. Narodil se ve Víd-
nakladatelství. Byla zahájena letitá spolu-
protože se jim líbily. Československé děti
jeho betlémy znal téměř každý.
ni, ale od svých čtyř let žil v Praze na Smí-
práce s nakladatelstvím Vladimíra Žikeše
je ale neznaly, protože knížky byly určeny
chově. Vojtěch Kubašta chodil do obecné
a s Dr. Štorchem-Marienem v nakladatel-
pouze na vývoz. Teprve až v 80. letech bylo
Vojtěch Kubašta byl pravý Smíchovák. Byl
školy v Košířích a do České státní reálky na
ství Aventinum. V jejich nakladatelstvích
několik titulů vydáno v češtině.
členem Mozartovy obce, pro kterou vytvářel
Santošce. Architekturu studoval na Čes-
vycházely špalíčky o Praze a soubory lito-
kém vysokém učení technickém v Praze.
grafických listů na téma pražských pamá-
Vojtěch Kubašta byl neuvěřitelně pilný
Smíchov ilustroval publikaci o památkách
Studium architektury bylo v té době umě-
tek. Souběžně se Vojtěch Kubašta věno-
a pracovitý výtvarník. Vytvářel své ilustrace
Prahy 5, nakreslil pamětní listy Sboru pro
lecky zaměřeno. Jeho profesory mezi jinými
val i ilustracím dětských knížek a grafické
s láskou a s nadšením. Přesto, že atmosféra
občanské záležitosti, zachytil Portheimku,
byli malíř Oldřich Blažíček, Zdeněk Wirth
úpravě rozmanitých knižních publikací. Vojtí
té doby mu neumožnila, aby se jeho jméno
Cibulku, Malostranský hřbitov a další zá-
a V. V. Štech. Zdeněk Wirth a V. V. Štech
( jak ho nazývali jeho bližní a přátelé) malo-
stalo známým pojmem, jeho knížky, kalen-
koutí Smíchova. Praha byla jeho život. Bě-
měli vliv na Kubaštův celoživotní vztah k ar-
val a kreslil od raného mládí. Již jako malý
hem života byl jmenován čestným členem
chlapec si rád vystřihoval papírové betlémy
Klubu za starou Prahu, tohoto ocenění si
Josefa Lady a Mikoláše Alše. V roce 1939
velmi vážil.
novoročenky, pohlednice a kalendáře. Pro
vytvořil Vojtěch Kubašta první prostorové
jesličky.
Zemřel takřka v zapomnění. Teprve až po
jeho smrti se pop-up knížky staly v zahraničí
Po znárodnění nakladatelského průmyslu
světovým sběratelským unikátem.
se Vojtěch Kubašta začal zabývat propa-
22
gační tvorbou pro Obchodní komoru. Tato
Vojtěch Kubašta měl samostatné výstavy
činnost zahrnovala prospekty a materiály
v Německu, v Itálii, v USA a v roce 2006
pro reklamu na československý porcelán,
v Praze. V roce 2014 se Vojtěch Kubašta
pivo, sklo, tužky, šicí stroje a jiné. V roce
u příležitosti stého výročí jeho narození vra-
1953 nabídl Artii, podniku zahraničního ob-
cí opět na Smíchov, kam patří.
23
Galerie Portheimka – výstavní plán 2014
Vydala Městská část Praha 5
Redakce Petr Žantovský
Fotografie Portheimky Dušan Mrňa
Vytiskla Tiskárna Gemmapress
24