LATL současné české vizuální tvorby je tu už 3 roky

Transkript

LATL současné české vizuální tvorby je tu už 3 roky
LATL současné české vizuální tvorby je tu už 3 roky / michal ...
Sunday
22
March
2009
http://hyperkino.net/layout/set/print/content/view/full/10611
LATL současné české vizuální tvorby je tu už 3
roky
michal klodner
«
novější poznámka
|
následující poznámka
»
LATL je taková spojka. Kdysi v NewYorku videoartisti Bohuslav a Steina Vašulkovi a další provozovali takový
prostor jménem The Kitchen a Woody to nazval Live Audience Test Laboratory. Ćetl sem velmi tlustou knihu
nedávno vydanou v ZKM (Buffalo Heads), kde je plno rozhovorů o té době. Třeba Steina říká, jak dali někde
monitory do řady a na všech běžela jedna smyčka a pořád, mnoho hodin, a před to si sedli zhulenci kývali se
a čuměli a jak to bylo super.
Tehdy už byly sedmdesátý léta, ale dřív, přelom 50 a 60. nebyla vůbec žádná alternativní kultura. Média tehdy
měla svoje vyhraněná území a povinné náležitosti - hudba koncertní sály a kvádra, výtvarné umění svoje
noblesní galerie, film zase kinosály. Nic mezitím nebylo, neexistoval underground a kontrakultura, ta vznikla
až následkem hnutí hippies, všichni umělci museli respektovat pravidla žánru a jeho institucionálního pořádku.
Jazz? To bylo jen pro černochy a feťáky.
To bylo prostředí,do kterého přišla intermedialita. Najednou ste přišli nakoncert kde byli všichni v těch
kvádrech, jakože nic, připravené piáno, ale místo virtuóza přišel týpek kterej se tam chvíli podivně tvářil, pak
někdo našplíchal na klavír barvu a nakonec ho rozmlátii krumpáčem. Performance? Výtvarné umění? Hudba?
Fluxus? Pecka mezi oči?
No, jak říká Steina, v Kitchen neměli rádi galerie. To byl establishment, to byly instituce. Oni chtěli být
svoboodní, dělat věci jinak, experimentovat, vystoupení tam často byly pokusy, kdo chtěl mohl s vybavením
něco podniknout a když to bylo pro přítomné diváky nesnesitelné, odešli vedle na bar. A ptali se jí, jestli tam i
Nam June Pajk dělal nějaké představení. Jako že jo, ale to vždycky přiša úplně jiná společnost na tu akci.
Smetánka, high heels z 5. avenue, ty lidi z galerií, to sme moc nemuseli.
No i mě se z nich dělá někdy husí kůže. Ale o čem je teda řeč, když současná vizualita? Jasně že mluvím o
Bulvě fabule.Několikrát sem sám zažil a jindy mi zas známí řekli, jak člověk chce něco ukázat, promítat
určitým způsobem a jak to celé nevyjde, zhapruje, nefunguje přehrávač, nejde zvuk, řeší se to nouzově ale
hlavně, aby na plátnech něco bylo a lidi se tím bavili. To ale není jediný důvod, proč si VJing se současnými
galeriemi moc nerozumí, spíš to vůbec není ten důvod. VJing je totiž současný underground, současná
avantgarda a ta si nikdy s oficiální kulturou ve své době nerozumí. Proč? Protože oficiální kultura a etablovaní
teoretici a kurátoři neví co si o tom mají myslet. Nečetli o tom v knihách a renomovaných časopisech,
nerozumí v čem je to vlastně zajímavé, nebo to naprosto popírá jejich představy o umění, připadá jim to
pokleslé, komunální, špatně se to vysvětluje a vlastně vždyť mají dost svých známých a vůbec co by si měli
nechat zaneřádit své čistoskvoucí galerie třeba nějakými tekknaři dyť sou to snad nějací traktoristi co si na
polích píchají marihuanu nebo co? Galerijní kurátoři nikomu nepomůžou, nezajímají je začínající umělci, radši
dovezou zahraniční hvězdu podle recenze v časopise a za peníze z grantu a udělají ji akci. Vpodstatě dusí
scénu, lidi nemají přiležitosti, jejich média pro ně nepracují, galerijní klienteismus je jen pro pár známých.
Pro klasické galerijní teoretiky a kurátory, a to platí i o nových médiích, musí existovat umělec jako už
etablovaný mediální produkt. Balíček, nálepka, jméno co už někdo naplnil obsahem a lze to nyní koupit a
předvést. Hlavně aby byl nějaký text, explikace, která se dá zkopírovat a přetisknout. O čem je pak ta hudba
nebo vizuál, jestli vůbec o něčem je, je vedlejší. A abych nezapomněl, oni vlastně milují avantgardu... ale tak
minimálně 20, 30 let zpátky, hlavně aby už nešokovala, její význam byl řádně potvrzen renomovanými
publikacemi, pak ji mají rádi, spolu se všemi žhavě současnými umělci,kteří vytvářejí už kolikátou kopii kopie
co známe jako 30 let starý videoart nebo experimentální film.
Takže bulva. Situace před 3 roky kdy vznikla byla asi taková, že předtím platilo, že VJ je celkem nikdo, VJs
promítají na parties jako doprovod hudby, musí si všechno připravit sami, plátna, projektrory a co tam pouští je
jen navíc a sou rádi vlastně, že si vůbec můžou zapromítat. No, to trochu přeháním postoj některých
producentů, jasně že vyprofilovaní VJs tu už byli a audiovizuální projekty též, ale prostě situace, že všechno
1 of 3
3/25/13 9:19 AM
LATL současné české vizuální tvorby je tu už 3 roky / michal ...
http://hyperkino.net/layout/set/print/content/view/full/10611
na zvuk pořadatel připravil, a hudebník mohl přijít a hrát, ale projekce byla většinou nechána na VJích, ať si
lezou po stropě jak umí a seženou si žebřík kde chtějí... David beránek tehdy přišel s jednoduchou
myšlenkou. VJ akce každý měsíc v renomovaném klubu Roxy, VJ je ten hlavní, line-up se sestavuje podle
VJs a ti si vybírají hudbu, pozvou DJe, sami hrají nebo cokoli, pro VJeje všechno připravený, stačí se
píchnout do mixu.
A to znamenalo hodně. Soustředit se jen na tvorbu a nemuset celý den běhat okolo kabelů, připravit si
originání set na 2 hodiny, nebo třeba jen hodinu a nemuset rozmělňovat a smažit cokoli jen aby člověk vydržel
celou noc do rána. Přijít se svým projektem pod svým jménem. Zamyslet se nad tím, co dělá (třeba :).
Co teda VJs dělají... v dnešní době, která je přemedializovaná, útočí na nás stále přemíra obrazů, je VJing
odpovědí. Znamená zachování si individuality, nepodlehnutí, keativní přístup ke všemu co přichází a
zpracování do formy která je osobní výpovědí. VJ vůbec nemusí promítat "svoje" materiály, videa, často to
naopak popírá, čím má Vjing vlastně být, mixuje filmy, televizi, animace, obrázky, počítačové hry, živé kamery,
nepřijímá tu pasivní roli společnosti která to všechno má konzumovat, dělá si z toho zábavu a mixuje to podle
hudby. Nebo může tvořit z ničeho přímo naživo, neví, co bude promítat za minutu, maluje barvami a
ovládacími knoflíky podle hudby, podle beatu, vytváří svou interpretaci hudby, přímo v daném okamžiku,
objevuje v ní vizuální prostor a provádí jím diváky. Ano, jsou i "VJs" kteří důležitě přijdou se svým videem,
dopředu přichystaným a náležitě vyzdvihujícím jejich ego a to tam prostě pustí a je to. Ale je to hluché, že
obraz reaguje na hudbu a dává vám prostor pro fantazii je prostě poznat.
3 roky, to je dobých 30 akcí a na každé zhruba 3 projekty, základ Bulvy zůstal 3 sety od 20h do 22h, od 22h
do 00h a od 00h do 02h. To je obrovské množtví lidí, tvůrců, kteří dostali příležitost, i když třeba začínali a
nikdo je neznal. VJing je docela subkultura a David to míchá dohromady dobře, podle vizuálního stylu, podle
toho jak se kdo s kým zná, podle hudby... Ná plátnech byly klasické mixy, animace, diáky, design, feedbacky,
šum, chyby chtěné i ne, hry, HD, 3D, freetekno, desítky vizuálních stylů, skutečná a bezprostřední vizuální
zkušenost dnešní doby. Jedno plátno, jeden kanál, 6 pláten, 3 kanály, plátna průsvitná i jinak speciální
instalace, plazmy, obrazovky všeho druhu. a VJs se všemi možnými i nemožnými softwary, hardwary a bastly.
Proto říkám, že bulva je v poslední době nejvýznamnější počin v čechách na scéně vizuálních umění. Co na
ní všechno proběhlo, o tom by se daly psát diplomky a dizertace, ale naštěstí se nepíšou, nebo budou až za
pár let,až to lidi pochopí, teď je asi pořád lepší přijít na bar a pokud člověk může aspoň trochu mluvit pokecat
se všema těma lidma, protože je to free a pro VJe společenská akce tak často přídou i ostatní. A někdy sme i
otočili stage a VJs i DJs sou u baru a je jim vidět do kuchyně.
A nic se nanahrává. VJing je umění performance, existuje jen v daný okamžik a když projektory zhasnou,
přetrvává jen v myslích lidí.
VJing je forma,která je stále aktuální výpovědí o současnosti. Přebírá postupy třeba z videoartu nebo
experimentálního filmu, ale v principu s nimi nemá nic společného. Vychází z úplně jiné podstaty. Tím jedním
rysem je performance, tvorba naživo. Dalším je klubová kultura, ze které vzešel a kam patří, v klubech je
dobrý zvuk, ne v galeriích. A zvuk je základ. A moment, kdy taneční hudba sesadila pop-star z pódia a udělala
z něj DJe, jednoho z nás. Naopak, VJing jako svébytná forma expandoval do mnoha uměleckých směrů, od
filmu přes třeba instalace a design software po oblečení. Nějak sem to nedokončil, no ono se říká že vlastně
VJing doteď ještě nebyl v úplnosti definován, jenom se ví, že to kulturní a umělecký fenomén teda je.
Dal bych tu zahraniční citaci: 'Konvergence dala dohromady technologické aplikace s designery a umělci.
Diverzita mediální krajiny umožňuje, aby práce plynula do mnoha různých oblastí. Teď je pro kreativní lidi
možné pracovat napříč platformami pomocí multidisciplinárních nástrojů. Hybridní tvůrce přichází s novými
způsoby práce a spolupráce, je relativně snadné překročit hranice kýmkoli, protože prostředky tvorby jsou
snáze dosažitelné.' (Walter, S. OneDotZero, v D-Fuse, 2006, p. 46). No je to šílený, ale vpodstatě asi říká
něco podobného, co sem se snažil vysvětlit na začátku na příkladu intermediality 60.let a třeba hnutí Fluxus.
Zapomeňte na staré formy a otevřete oči. Je tu něco co vychází z nás samých, co neomezují žádné dříve
vyježděné koleje. Záleží jen na imaginaci a strukturách vašeho vědomí.
Onehdy sem byl na akci v galerii NoD, byli tam známí, tak sem zašel a bylo to pěkné, od 8mi do 10ti 3
projekty, vymakamé, videoartové retro, divoké čtverečky a vůbec a pak sme kecali dlouho na baru, zajímaví
lidi, umělci, intelektuálové... a pak sem šel dolů kde byla Bulva a najednou sem byl jinde. Nahoře se sedělo
způsobně tiše na židličkách a servirovaly se hotové produkty, komodity, přesně ohraničené... ale nějak skříplé,
mrtvé, tady sem se ocitl uprostřed audiovizuálního prostoru, v obraze a zvuku, svobodně, mohli sme tancovat
a plout tím, dokud nám to VJ a DJ chtěli dávat, úplně jiný rozměr, vesmír, který jinak nezažijete. A to je ten
rozdíl.
oRx|Xor|rOx
2 of 3
3/25/13 9:19 AM
LATL současné české vizuální tvorby je tu už 3 roky / michal ...
URL:
http://hyperkino.net/layout/set/print/content/view/full/10611
http://klub.roxy.cz/vjing-bulva-fabula.htm?st=0
klíčová slova:
komentáře:
Powered by eZ Publish™ CMS Open Source Web Content Management. Copyright © 1999-2011 eZ Systems
AS (except where otherwise noted). All rights reserved.
3 of 3
3/25/13 9:19 AM

Podobné dokumenty

Michal Klodner

Michal Klodner lectures and pedagogic work Struktury obrazu (Image Structures), Symposium INSEA - Média a obraznost, Faculty of Education, Charles University Prague, 30. 6. 2000 Structuralist approach to time and...

Více

Aktuality_3_09.qxp:Layout 1

Aktuality_3_09.qxp:Layout 1 Limbo se dá přeložit nejen jako předpeklí, ale i jako prázdnota… V čistě teologickém slova smyslu sem byly umisťovány duše těch, kteří zemřeli dřív, než byli pokřtěni, ale protože nespáchali žádný ...

Více

6. číslo časopisu Vlaštofka - Gymnázium Praha 5, Na Zatlance 11

6. číslo časopisu Vlaštofka - Gymnázium Praha 5, Na Zatlance 11 CO je to ta NUDA?! Ve skutečnosti, se podle mě totiž člověk nikdy nenudí. Vždy má nějaké možnosti, jak zabít momentálně zdánlivý pocit volného času. Jsou věci, které odkládáme, protože se nám do ni...

Více

Brázda Pavel

Brázda Pavel To: Účastníci konference Počítač SHARP MZ-800 a emulátory" Subject: JMZ - novy emu v Jave ahojte - o vikendu jsem se tak trosku ucil Javu, tak se muzete pokochat novym emulatorem SHARPa dostupnym n...

Více

Příručka - Azbestus.cz

Příručka - Azbestus.cz Pro každou lekci si stanovte nějaký cíl. Pokud vám ho nedává učebnice, pak si udělejte vlastní. Naučte se třeba dva nebo tři nové akordy na každé lekci a perfektně se je naučte do příští lekce. Zku...

Více

changing the face

changing the face funkcionalista Bohuslav Fuchs. Ten ale zemřel dříve, než mohl vypracovat definitivní návrh. Po různých peripetiích byl pak projekt svěřen architektu Pavlu Kupkovi, který je také autorem obou dalšíc...

Více