Ekologická konference 2010

Transkript

Foto: Z. Pazdera
Sborník referátů
Gymnázium Globe, s. r. o.
Bzenecká 23, 628 000 Brno
EKOLOGICKÁ KONFERENCE 2010
1
EKOLOGICKÁ KONFERENCE
konaná pod záštitou
hejtmana Jihomoravského kraje
Mgr. Michala Haška
29. dubna 2010
10:00 - 16:00 hod.
2
Školní vzdělávací program Globe
EKOLOGICKÁ KONFERENCE
PROGRAM
Sekce A
Blok 1:
Blok 2:
Sekce B
Blok 1:
Blok 2:
Sekce C
str. 5 - 27
Environmentální výchova
Projekty Školního vzdělávacího programu Globe
str. 28 - 54
Ekologie; Ochrana přírody
Technika v medicíně; Genetika a bioinženýrství
Nácvik prezentací maturitních prací (Sexta B - 4.K),
str. 4, str. 55
Foto: Významní hosté konference (v pořadí zprava):
•
•
•
•
•
Ing. Janka Čejková, zástupce hejtmana Jihomoravského kraje, Oddělení ochrany přírody a
krajiny při Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje
Mgr. Eva Slavíková - zastupitel Města Brna, kontrolní výbor, člen SZ
Milan Černocký, zastupitel MČ Brno - Vinohrady, člen Školské Rady Gymnázia Globe
PhDr. Jiří Čejka, starosta MČ Brno - Vinohrady
Ing. Jiří Pustina, místostarosta MČ Brno - Vinohrady, člen Školské Rady Gymnázia Globe
3
SEKCE A:
Blok 1:
NIŽŠÍ ROČNÍKY GYMNÁZIA
Environmentální výchova
1.
Vít Sikora, Josef Nehybka, David Klíčník: Národní parky (Kvarta A - Prima B)
2.
Lucie Sušilová, Dora Okáníková, Nomin Enkhjargal: Biosférické rezervace (Kvarta A-Prima B)
3.
Kamila Lacinová, Michaela Křivá: CHKO (Kvarta A - Prima B)
4.
Tomáš Petr: Památné stromy (Kvarta A - Prima B)
5.
Edwin Štefan, Kristýna Červinková: Jeskyně Pekárna (Sekunda A)
6.
Jan Čermák: Hostětín (Prima A)
7.
Adéla a Heidi Kočí: Těžba dřeva v ČR (Prima A)
8.
Ondřej Pavka, Jonatan Kahle: Úbytek zemědělské půdy v ČR (Sekunda A)
9.
Tomáš Opluštil, Jakub Boháček, Nikola Durajová, Irena Marečková: Měření teplot (Prima A)
10.
Vít Sikora, Josef Nehybka: The Earth (Kvarta A - Prima B)
11.
Lucie Sušilová, Dora Okáníková, Nomin Enkhjargal: Galapágy (Kvarta A - Prima B)
12.
David Holub: Velký bariérový útes (Sekunda A)
13.
Petr Fejfuša, Vojtěch Vinklárek: Vědomostní soutěž (připravili žáci Kvarty A –Primy B)
14.
Helena Šuláková, Anežka Lauermannová: Sopky (Prima A)
15.
Zdeněk Bláha: Zemětřesení (Prima A)
16.
Barbora Bečvářová, Natálie Václavová: Tsunami (Prima A)
17.
Adam Ševčík: Vliv techniky na zdraví člověka (Prima A)
18.
Michaela Křivá, Kamila Lacinová: Drogy (Kvarta A - Prima B)
19.
Aneta Čapková, Nikola Durajová: Kouzelná síla rostlin (Prima A)
20.
Barbora Bečvářová, Irena Marečková: Zooterapie (Prima A)
21.
Martin Vojáček, Daniel Klíčník: Význam ZOO (Prima A)
22.
Gabriella Černochová, Natálie Václavová: Ohrožené druhy zvířat (Prima A)
23.
Lucie Aulehlová, Anna Matušková: Pollution in Brno (Kvarta A - Prima B)
24.
Michal Kuba: Světelné znečištění (Kvarta A - Prima B)
Blok 2:
Projekty Školního vzdělávacího programu Globe
25.
František Konečný, David Prokeš: Třídění odpadu (Prima A)
26.
Třídní projekt třídy Tercie A - Prima B: Energie a úspory energií
4
SEKCE B:
Blok 1:
VYŠŠÍ ROČNÍKY GYMNÁZIA
Ekologie; Ochrana přírody
1.
Ilone Tupová: Globální oteplování (Kvinta A - 1.K)
2.
Michal Hrabalík: Vliv člověka na globální oteplování (Kvinta B - 3.K)
3.
Jan Zimovčák, Krištof Kelecsényi: Světelné znečištění (Kvinta A - 1. K)
4.
Tomáš Habas: Největší znečišťovatelé ŽP (Kvinta B - 3.K)
5.
Ondřej Vognar: Brněnská spalovna (Kvinta B - 3.K)
6.
Božena Ďuríková, Tomáš Kos: Sopky (Kvinta A - 1. K)
7.
Michaela Potrusilová, Lucie Kedziorová: The eruption of volcano (Sexta A - 2.K)
8.
Jaroslav Fabeš, Jan Tomešek: Záplavy (Kvinta A - 1. K)
9.
David Kratochvíl, David Pustina: Protizáplavový systém (Kvinta B - 3.K)
10.
Tereza Fillerová, Helena Chludová: Tsunami (Kvinta A - 1.K)
11.
Kristýna Ambrožová: Hurikány (Kvinta A - 1. K)
12.
Marcel Denk: Vodní filtry (Kvarta B - 2.K)
Hosté z řad odborníků: Petr Sopoliga, ENVIROS, s.r.o., Member of Enviros Group
13.
Monika Rymešová: Hnojiva a pesticidy v zemědělství (Kvarta B - 2.K)
14.
Kateřina Smutná: Vymírání druhů (Kvinta A - 1.K)
15.
Duy Hoang: Krajina ve Vietnamu - komentář živého slova o životě lidí v zemi, bylo
dokumentováno souborem fotografií (Kvarta B - 2.K), ve sborníku není proto vložena rešerše
16.
Vojtěch Machula, Peter Grich: Biologické zbraně (Kvinta B - 3.K, Sexta A - 2.K)
Blok 2:
Technika v medicíně; Genetika a bioinženýrství
17.
David Pustina, Lada Kasum: Technika v medicíně (Kvinta B - 3.K)
18.
Magdaléna Rožková: Vizita – Dystonie (Kvinta B – 3.K)
19.
Zdenko Brandejs: Onkologická léčba na míru (Kvarta B - 2.K)
20.
Jakub Fic: Kmenové buňky (Kvinta B - 3.K)
21.
Delyana Ilieva: Apoptóza – programovaná buněčná smrt (Kvinta B - 3.K)
22.
Michal Hrabalík: Syntetické polymery v medicíně ( Kvinta B - 3.K)
23.
Marek Kidoň: Počítače versus genetika (Kvinta B - 3.K)
24.
David Tinka: Teleportace (Kvinta B - 3.K)
25.
Pavel Hanák, Jan Vaculík: Homo scientific (Kvinta B - 3.K)
5
SEKCE C:
MATURITNÍ ROČNÍK
Nácvik prezentací maturitních prací (Sexta B - 4.K)
1.
Eva Marcínková: Měnící se tvář Ruska v dějinách
2.
Karel-Josef Starý: Kořeny a rozvoj demokracie
3.
František Leigeb: Dějiny vojenství a válek
4.
Marie Procházková: Dědičnost znaků vázaných na pohlaví
5.
Khrystyna Chernei: Postavení ženy v dějinách
6.
Veronika Florianová: Od alchymie až po rozvoj vědy v 19. století
7.
Albert Lukšík: Historický vývoj a prognóza budoucího vývoje Číny
8.
Veronika Kotlánová: Křesťanství
9.
Hana Malčicová: Role židovského etnika v dějinách střední Evropy
10.
Adéla Hnátová: Dějiny otroctví
11.
Albert Lukšík: Střetávání evropské kultury s civilizacemi mimoevropskými
12.
Eva Marcínková: Socio-economic problems of Africa
13.
Šimon Munka: Historie civilizace
14.
Karolína Nyitrayová: Totalitarian regimes in Asia in 20th Century
15.
Olga Mačošková: Kořeny a vývoj organizovaného zločinu
16.
Tomáš Hartmann: History and Evolution of Internet TV
17.
Pavel Jakš: Ochrana přírody se zaměřením na lokality Jihomoravského kraje
18.
Šimon Munka: Commonwealth
19.
Tereza Štréblová: Embryology
20.
Natálie Doležalová: Dějiny trestu smrti
21. David Luzar: The use of Search Engines in the Internet marketing
Poznámka:
Práce prezentované studenty třídy Sexta B-4.K formou power-pointu se ve finální podobě staly
obhajobami maturitní práce. Proto v tomto sborníku nejsou prezentovány. Obhajoby maturitních
prací se konaly ve dnech 24.5. - 27.5.2010. Šlo o historicky první pilotní ověřování tohoto způsobu
maturitní zkoušky. Gymnázium Globe bylo první českou školou, kde studenti poprvé po roce
1989 konali maturitu z vybraného učiva předmětů dějepis, biologie, základy společenských
věd, informatika a zeměpis v anglickém jazyce. Obhajoby studentů K. Nyitrayové, T. Štréblové,
E. Marcínkové, D. Luzara a P. Holíkové byly pěti nejlepšími zkouškami maturity 2010. Oponenti
hodnotili tyto ústní výstupy jako úroveň, která se rovná bakalářské obhajobě na VŠ.
Ekologická konference je právě tou formou práce školy, která dlouhodobě připravuje žáky na
prezentaci prací a ústní obhajoby v anglickém i českém jazyce.
6
SEKCE A:
NIŽŠÍ ROČNÍKY GYMNÁZIA
Národní parky ČR
David Klíčník, Josef Nehybka, Vít Sikora, Kvarta A - Sekunda B
Národní park je rozsáhlé území, jedinečné v národním i mezinárodním měřítku, jehož značnou
část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy.
Posláním národních parků je uchování a ochrana nejcennějších přírodních lokalit s původní
divokou přirodou. Samozřejmostí je i přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích
rostlin a zachování typického vzhledu krajiny. Cílovým stavem je zachování a rozvoj přirozeného
prostředí a podpora či nastolení samovolných přírodních procesů na většině plochy národního
parku. Nedílnou součástí funkce národních parků je i naplňování vědeckých a výchovných cílů a
také jejich zpřístupnění pro turistiku a rekreaci, samozřejmě za důsledného dodržení všech
pravidel zabraňujících zhoršení životního prostředí.
KRNAP:
Krkonošský národní park byl založen roku 1936 a leží v Libereckém a Královéhradeckém kraji u
hranic s Německem. Zároveň je to náš nejstarší národní park. Mimo jiné jsou zde nejvyšší hory
v České Republice. Vyskytují se zde glaciální jevy a mnoho endemitů, neboli organismů, které se
vyskytují pouze na jednom místě. Krkonošský národní park je zároveň i biosférickou rezervací.
Jedním z endemitů je například jepice krkonošská, v rostlinné říší pak asi 20 druhů jestřábníků,
všivec sudetský, lomikámen pižmový.
České Švýcarsko
Národní park České Švýcarsko byl založen roku 1999 a leží v Ústeckem kraji. Park je tvořen
pískovcovými pahorkatinami, skalními útvary a původními lesními porosty. Byl zde uměle vysazený
rys ostrovid a sokol stěhovavý. Dále zde žijí například tito živočichové: výr velký, čáp černý, skorec
vodní. Z rostlinných zástupců můžeme uvést například rakovník bahenní nebo violku dvoukvětou.
Je tu velká hojnost mechů a kapradin.
Podyjí:
Národní park Podyjí leží v Jihomoravském kraji u hranic s Rakouskem a je to náš nejmenší
národní park. Byl založen roku 1991. Jsou tu významná archeologická naleziště. I zde žije mnoho
různorodých živočichů, mezi nimi třeba vydra říční, sysel obecný a vzácné druhy hmyzu. Žijí zde i
netopýři a přes 152 druhů ptáků. Vyskytuje se zde 77 druhů chráněných rostlin. Krajinu dotváří
rozlehlá vřesoviště a stepi.
Šumava:
Národní park Šumava byl stejně jako Podyjí založen v roce 1991 a leží v Plzeňském a Jihočeském
kraji. Část parku zasahuje i do Bavorska. Na území Šumavy roste i jediný prales v ČR, a to
Boubínský prales. Žije zde rys ostrovid a jsou zde i rašeliniště. Téměř 70% veškerého rostlinstva
jsou chráněné druhy. Roste zde i endemit: hořeček mnohotvarý a mnoho smrků a buků.
Zdroje:
•
•
Národní parky [online]. 200? [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: <http://www.narodniparky.eu/>.
Národní parky [online]. 200? [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: <http://www.narodniparky.info/>.
7
Biosférické rezervace ČR
Nomin Enkhjargal, Dora Okáníková, Lucie Sušilová,
Kvarta A - Sekunda B
Biosférické rezervace vyhlašuje UNESCO pro jejich mezinárodní význam, kterým může být:
• Ochrana přírodního a kulturního dědictví
• Podpora trvale udržitelného ekonomického a demografického rozvoje
• Logistická podpora environmentální výchovy a vzdělávání, výzkumu a monitoringu
Biosférické rezervace jsou chráněny mezinárodním programem MAB.
V České republice se nachází šest biosférických rezervací: Křivoklátsko, Třeboňsko, Dolní Morava,
Šumava, Krkonoše a Bílé Karpaty.
Krkonoše
Toto území bylo díky své výjimečné a ojedinělé přírodě vyhlášeno biosférickou rezervací roku
1992.
Bílé Karpaty
Pro své přírodní a krajinné kvality bylo toto území zařazeno roku 1996 mezi biosférické rezervace.
Třeboňsko
Toto území bylo díky své harmonické přírodě, kde jsou lidské aktivity v rovnováze s přírodou
vyhlášeno biosférickou rezervací roku 1977.
Šumava
Od roku 1990 je toto území chráněno jako biosférická rezervace díky své unikátnosti a
jedinečnosti.
Křivoklátsko
Pro své přírodní hodnoty bylo toto území uznáno 1. března 1977 jako biosférická rezervace.
Základní informace:
• Rozloha: 628 km2
• Nadmořská výška: 223 m (Berounka - Hýskov) - 616 m (vrch Těchovín)
• Maloplošná zvláště chráněná území:
• 4 národní přírodní rezervace
• 15 přírodních rezervací
• 5 přírodních památek
Nejrozšířenější rostliny a živočichové: mochna bílá, třemdava bílá, tařice skalní, měsíčnice
vytrvalá, norek americký, netopýr černý, čáp černý a jelen sika.
Dolní Morava:
V roce 2003 byla rozšířena biosférická rezervace Pálava, která byla vyhlášena již v roce 1986.
Dostala nový název Biosférická rezervace Dolní Morava.
Základní informace:
• Rozloha: 300 km2
• Nadmořská výška: 163 m (Dyje u Nových Mlýnů) - 550 m (Děvín)
• Maloplošná zvláště chráněná území:
• 4 národní přírodní rezervace
• 1 národní přírodní památka
• 5 přírodních rezervací
• 4 přírodní památky
Nejrozšířenější rostlinná společenstva a živočichové: konipas bílý, vrápenec malý, roháč obecný,
rosnička zelená, kontinentální záplavové louky, tvrdé luhy nížinných řek a panonské dubohabřiny.
8
Obr: Mapa chráněných krajinných oblastí České republiky
Zdroje:
•
•
•
Dolní Morava [online]. 2009 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z WWW: <www.dolnimorava.org/>.
CHKO Třeboňsko [online]. 2009 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z WWW:
<www.trebonsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3073>.
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava [online]. 2009 [cit. 2010-02-09]. Biosférická rezervace
Šumava. Dostupné z WWW: <http://www.npsumava.cz/1582/sekce/biosfericka-rezervace-sumava/>.
Chráněné krajinné oblasti ČR
Michaela Křivá, Kamila Lacinová, Kvarta A - Sekunda B
Chráněné krajinné oblasti jsou definovány jako rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou,
charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a
trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami
historického osídlení.
V České republice je v současné době registrováno 25 CHKO: Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník,
Blanský les, Broumovsko, České Středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské
hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský
kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné
hory.
V současné době se hodně mluví o CHKO Šumava, která je pokračováním NP Šumava a tato
významná lokalita svádí v současné době nerovný boj s kůrovcem (lýkožrout smrkový).
O tom, že se jedná o velký problém svědčí i to, že boj s kůrovcem má řada stran v Jihočeském
kraji začleněn ve svých předvolebních programech. Při názorovém průzkumu na naší škole se
většina studentů přiklonila k názoru lesníků, že příroda sama si již nepomůže a bude třeba
lidského zásahu v této ohrožené oblasti.
9
Nejblíže našemu městu leží CHKO Moravský kras, který je nevýznamnější krasovou oblastí ČR. Je
tvořen vápenci středního devonu až spodního karbonu. V Moravském krasu je známo více než
1000 jeskyní, pět z nich s výjimečnou krápníkovou výzdobou je zpřístupněno pro veřejnost,
Císařská jeskyně je využívána pro speleoterapii. Jeskynní sedimenty dochovaly jedinečné doklady
o osídlení území člověkem neandrtálským.
Zdroje:
•
•
•
Jizerské hory [online]. 200? [cit. 2010-02-03]. Dostupné z WWW: <http://www.jizerskehory.cz/>.
Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava [online]. 200? [cit. 2010-02-06]. Dostupné z WWW:
<http://www.npsumava.cz/>.
Jižní čechy a šumava [online]. 199? [cit. 2010-02-08]. Boubín. Dostupné z WWW:
<http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=prir/boubin1.htm>.
Památné stromy v Brně
Tomáš Petr, Kvarta A - Sekunda B
Město Brno je jedno z mála měst České republiky, které je obklopeno rozsáhlými plochami lesů a
stromy, z nichž mnohé jsou chráněny státem. Stromy chráněné státem – památné stromy – se
vyskytují nejen v okrajových částech města, ale i přímo v jeho centru. Za památné stromy je
možné prohlásit stromy, jejich skupiny nebo stromořadí, které vynikají svým vzrůstem nebo věkem,
tvořící významné krajinné dominanty, zvláště cenné dřeviny i nepůvodních druhů a v neposlední
řadě i dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historických událostí nebo se k nim vztahují
různé pověsti a báje.
Při výběru stromů za památné je nutné zvážit jak důvody pro jejich ochranu, tak zdravotní stav a
možnost dalšího vývoje. Za památný lze prohlásit i strom již odumřelý nebo torzo stromu. Mezi
stromy, které ve městě Brně nesou nejdéle status „památný“, patří od roku 1979 platan javorolistý
v areálu FN Brno U sv. Anny. Od té doby byla na území města Brna vyhlášena řada dalších, mezi
posledními dub letní na ulici Vídeňské v roce 2004.
Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji, ale to samozřejmě platí i
pro ostatní dřeviny, které nejsou chráněny státem. Každý památný strom má své ochranné pásmo,
ve kterém není povolena žádná pro památný strom škodlivá činnost.
Veškeré stromy, které byly na území České republiky vyhlášeny za
památné, jsou evidovány v ústředním seznamu Agentury ochrany
přírody a krajiny ČR v Praze. V terénu jsou tyto stromy označeny
cedulkou s malým státním znakem ČR a nápisem památný strom či
skupina památných stromů, jež může být doplněna informační tabulí
s dalšími údaji.
K dalším známým památným stromům v Brně patří např. jinan
dvoulaločný na Mendlově náměstí, jilm habrolistý na hradě Veveří
nebo stromořadí jírovců u Malé Klajdovky.
Obr.: Stromořadí jírovců u Malé Klajdovky
(jírovec maďal - koňský kaštan, Aesculus hippocastanum L..)
Zdroje:
•
•
Památné stromy města Brna [online]. 2009 [cit. 2010-02-06]. Dostupné z WWW: http://www.pamatne-stromy.ic.cz/
http://www.pamatne-stromy.ic.cz/strom-25-stromoradi-jirovcu-mala-klajdovka.html
10
Jeskyně Pekárna
Kristýna Červinková, Edvin Štefan, Sekunda A
V listopadu roku 2009 jsme navštívili národní přírodní památku jeskyni Pekárna, která se nachází
v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras v blízkosti obce Ochoz u Brna. Název jeskyně vznikl
podle tvaru jejího vchodu, který připomíná pecen chleba. Vchod je 6 metrů vysoký a 23 metrů
široký, pak následuje 64 m dlouhá chodba ukončená závalem balvanů. Jedná se o známou
archeologickou lokalitu, je o ní zmínka i ve známé knize Eduarda Štorcha „Lovci mamutů“, kde
jeskyně sloužila jako útulek lovecké tlupy.
Jeskyni Pekárnu proslavil zejména známý brněnský paleontolog Karel Absolon, který se věnoval
průzkumu v letech 1925 – 30. Byly zde objeveny ojedinělé nálezy kostí zvířat a paroží z doby
kamenné. Nejznámější jsou rytiny na koňských žebrech. Nálezy z Pekárny jsou vystaveny
v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.
Zdroje:
•
•
Turistik.cz [online]. 200? [cit. 2010-02-09]. Jeskyně Pekárna. Dostupné z WWW:
<http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravsky-kraj/okres-brno-venkov/ochoz-u-brna/jeskyne-pekarna/>.
Pekárna (jeskyně). In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation,
[cit. 2010-06-15]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Pek%C3%A1rna_%28jeskyn%C4%9B%29>.
Foto: Studenti Primy A – Projekt Globe
11
Hostětín
Jan Čermák, Prima A
Hostětín je nenápadná vesnička blízko hranic se Slovenskem. V polovině 90. let minulého století
se místní lidé rozhodli realizovat nový projekt, který spočíval v šetrném a ekologickém využívání
přírodních zdrojů. Zpočátku byli mnoha lidem pro smích, ale dnes je vesnice středem obdivu.
Do vzdělávacího střediska jezdí každý rok přibližně 6 tisíc návštěvníků, kteří obdivují symbiózu
místních lidí s životním prostředím, aniž by tito lidé omezili svou životní úroveň.
V Hostětíně je 69 z 81 domů vytápěno biomasou (převážně se jedná o dřevo a dřevní štěpky).
Voda je čištěna v kořenové čistírně odpadních vod, která je nejen ekologická, ale i estetická.
Čištění vody způsobují především bakterie žijící na kořenech rostlin. Elektrická energie je vyráběna
pomocí dvou slunečních elektráren. V Hostětíně najdeme také energeticky úsporné osvětlení.
V roce 2006 zde byl zde postaven pasivní dům – Centrum Veronica. Jedná se o první českou
veřejnou budovu splňující pasivní standard.
Vesnice je známá spotřebitelům zejména výrobou jablečných bio – moštů a také zrekonstruovanou
historickou sušírnou ovoce.
Za svůj přínos k ochraně životního prostředí obdržel Hostětín národní cenu v prestižní mezinárodní
soutěži Energy Globe 2007 a také Českou sluneční cenu 2009.
Britský princ Charles, který je pověstný svým kladným vztahem k ochraně životního prostředí,
věnoval jeden den své letošní návštěvy České republiky prohlídce této vesnice. Na památku své
návštěvy a také jako uznání místním občanům zasadil princ v Hostětíně jabloň.
Zdroje:
•
Veronica: ekologický institut [online]. 2009 [cit. 2010-02-04]. Dostupné z WWW: <www.hostetin.veronica.cz>.
Foto: Jan Čemák při prezentaci
Foto: Centrum Veronica, pasivní dům,
Hostětín
12
Těžba dřeva v ČR
Adela Kočí, Heidi Kočí, Prima A
Těžba dřeva je proces získávání dřevní hmoty stromů jejich poražením. Kácení se provádí
sekerou, pilou a nebo strojově.
Podle účelu rozdělujeme těžbu na předmýtní úmyslnou, kdy dochází k vyřezání nevhodně
rostoucích stromů nebo uvolnění kvalitních stromů v hustě rostoucích skupinách, dále mýtní
úmyslnou, za účelem zisku kvalitního dřeva a nahodilou, kdy se zpracovávají stromy napadené
škůdci (kůrovec, václavka), vyvrácené nebo zlomené větrem či jinak poškozené.
Organizace spojených národů si klade za cíl nutnost ochrany druhové i genetické rozmanitosti živé
přírody a s tím spojenou ochranu přirozených stanovišť, proto vyhlásila rok 2010 byl Mezinárodním
rokem biodiverzity.
Ochrana biodiverzity je základní lesnická strategie i státního podniku Lesy České republiky. Trvale
udržitelné hospodaření má v našich lesích více než 250 let dlouhou tradici. Principy jsou zakotveny
již v lesních řádech (patentech) Marie Terezie z let 1754 – 1756.
Česká republika nepatří k zemím, které oplývají velkými, nevyčerpatelnými surovinovými zdroji.
Převážná část surovin se pro náš zpracovatelský průmysl dováží.
Lesy zaujímají asi 34,7% území státu, tj. přes 4430 tisíc ha.
Na jednoho obyvatele ČR připadá asi 0,30 ha lesa. Naše lesní
porosty jsou zakládány většinou uměle, a to vysazováním
lesních sazenic na vytěžené plochy. Jen menší část se
zmlazuje přirozeně ze semen. Doba od vysazení porostu po
jeho vytěžení se nazývá dobou obmýtní a u našich hlavních
dřevin se pohybuje kolem 100 let. V polohách s nižší
nadmořskou výškou tj. do 400 m n. m., převládají lesy listnaté
a smíšené, ve vyšších a horských polohách lesy jehličnaté.
V lesích ČR je převládající a hospodářsky nejvýznamnější
dřevinou smrk, následuje borovice, modřín. Roztroušeně se
vyskytují i další jehličnaté dřeviny jako douglaska, vejmutovka
aj. Z dřevin listnatých jsou nejvýznamnější v našich lesích dub,
buk, jasan, javor, bříza, topol, olše aj. Celková roční těžba se
v lesích ČR pohybuje kolem 10 milionů m3 dřeva a představuje
tak trvalou základnu pro průmysl dřevařský, chemický aj.
Dřevo a výrobky z něho se podílí významnou měrou na
zahraničním obchodě ČR.
Foto: Adela a Heidi Kočí při prezentaci 29. 4. 2010
Pro zaručení trvalé lesní produkce je nutné v rámci lesního hospodářství plánovat veškerou
pracovní činnost a hospodářské zásahy v lesích s dlouhodobým záměrem.
Zdroje:
•
•
Lesu zdar [online]. 200? [cit. 2010-02-04]. Dostupné z WWW: <http://lesuzdar.lesycr.cz/>.
Ekolist [online]. 200? [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: <http://ekolist.cz>.
13
Úbytek zemědělské půdy v ČR
Ondřej Pavka, Sekunda A
Celková rozloha České republiky činí 78 867 km2. Z této plochy tvoří přibližně 45% zemědělská
půda. Na jednoho obyvatele České republiky tak připadá asi 0,3 ha zemědělské půdy. V letošním
roce zveřejnila vláda alarmující údaje o úbytku zemědělské půdy v posledních letech. Tato situace
je způsobena zejména velmi nízkou cenou, která je výhodná pro velké (především zahraniční)
firmy, které využívají výhodných cen např. pro stavbu hypermarketů. Příkladem může být v Brně
třeba areál Olympia nebo Tesco, které byly postaveny na pozemcích ještě nedávno zemědělsky
využívaných. Kromě obchodních center zabírá velké plochy i výstavba dálnic.
Nepřímým důsledkem této lidské
činnosti mohou být i časté záplavy,
protože zabetonovaná plocha nemůže
vsakovat a zadržovat vodu.
Vláda ČR si vytkla cíl pro příští rok:
zabránit
nekontrolovatelnému
vykupování zemědělské půdy pro stavby
velkých obchodních nebo výrobních
center. Nejjednodušší cestou bude
pravděpodobně zvýšení výkupních cen
půdy a transparentní výběrová řízení pro
velké stavby.
Obr: Půda , která se mění na silnice…
Zdroje:
•
•
Idnes.cz [online]. 200? [cit. 2010-02-03]. Dostupné z WWW: <www.idnes.cz >.
Český rozhlas [online]. 2008 [cit. 2010-02-05]. Česko má už jen 0,3 hektaru zemědělské půdy na obyvatele.
Dostupné z WWW: <http://www.radio.cz/cz/clanek/107876>.
Foto:
Ekologická konference
2010, Sekce A
14
Zhodnocení teplot naměřených na školním
pozemku za posledních 10 let
Jakub Boháček, Nikola Durajová, Irena Marečková, Tomáš Opluštil,
Prima A
Měřením teplot se na naší škole zabýváme v rámci projektu Globe již od roku 1998. Zpočátku jsme
měřili pomocí maximálního a minimálního teploměru, které byly umístěny v klasické dřevěné
meteorologické budce. V roce 2008 zakoupila škola automatickou meteorologickou stanici, která
zaznamenává na počítač průběh teplot během dne. V naší práci jsme se zaměřili na vyhodnocení
extrémních teplot v průběhu posledních 10 let.
Nevyšší letní teploty jsme zaznamenali v letech 2000, 2003 a 2009, naopak nejnižší zimní teploty
byly naměřeny na přelomu let 2003-4, 2004-5, 2008-9 a jednoznačně nejchladnější zima byla
letošní 2009-10.
Earth Extremes
Vít Sikora, Josef Nehybka,
Tercie A - Prima B
The aim of our work was to show how beautiful the planet we are living on is, as well as to
demonstrate how people´s activities could influence the Earth.
The Earth is the third planet from the Sun, and the fifth-largest of the eight planets in the Solar
System. Earth is the only place in the Universe where life is known to exist. The planet formed
more than billion years ago, and life appeared on its surface within billion years.
People are grouped into about 200 independent sovereign states, which interact through
diplomacy, travel, trade and military action. The density of population is various. In the following
image we could see the most inhabited places.
To prove how various and remarkable our Earth is, we made an attempt to find some interesting
facts about it.
The Driest
The Atacama Desert is rainless strip of land on the Pacific coast of South America. Some
weather stations in the Atacama have never received rain. Evidence suggests that the Atacama
may not have had any significant rainfall from 1570 to 1971. (400y without rain)
The Rainiest
Kauai is the oldest of the main Hawaiian Islands. AVG rainfall 12 000 mm.
The Warmest
Death Valley is desert in South America. Record 57 degress Celsius
The Coldest
Antarctic Plateau is a place in Antarctica with lowest AVG temperature. Absolutal record is
russian Vostok with its -89°C
The Northernmost
Kaffeklubben Island. It is the most northerly point of land on Earth. 770 km from North pole.
15
The Windiest
Commonwealth Bay is an open bay in Antarctica. !AVG speed of wind is about 240kmh-1
The Most polluted
Everyone knows the explosion of its nuclear power plant on Saturday April 26 1986, which
resulted in widespread suffrage of cancer and the contamination of livestock and agriculture.
The Cleanest
Switzerland is a federal republic located in Alps with the cleanest air.
The Crowdest
Monaco is an independent city-state with its density of 17 000 on sq. Kilometer.
The Most Desolated
Gangkhar Puensum is the highest mountain in Bhutan. After many deaths, in 1998 first man
stood on this place.
The Most dangerous - Iraq.
Depleted uranium used as armor-piercing rounds. Died poeple cannot be counted seriosly.
Truly, a hell on earth.
Sources:
•
•
•
•
http//www. liverste.com
http//www. bbc.co.uk
http//www. nationalgoegraphic.com
http//www. webecoist.com
Ecological problems of the Galapagos islands.
Lucie Sušilová, Dora Okáníková, Nomin Enkhjargal,
Kvarta A - Prima B
Galapagos are extremely important not only from the ecological point of view, but from the
scientific point as well. Many of its unique species are vanishing.
Feral goats, cats, dogs, donkeys and many invasive plants are dangerous to the islands‘ native
species.
Plants like guava, blackberry, various citrus and many
other imported plants invade large areas, and they
have already killed many endemic species on San
Cristobal, Floreana, Isabela and Santa Cruz.
Dogs and cats are destroying bird nests and marine
turtles. Pigs destroy unique plants in their search for
insects and rats attack young Galapagos tortoises
when they leave the nest. Marine life is also under the
great threat, mainly because of illegal fishing.
Zdroje:
•
•
•
Galapagos Islands. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia
Foundation, [cit. 2010-06-15]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Gal%C3%A1pagos_Islands>.
Galapagos Islands [online]. 200? [cit. 2010-02-03]. Environmental Issues of the Galapagos. Dostupné z WWW:
<http://www.galapagosislands.com/html/environment.html>.
World ecological problems [online]. 200? [cit. 2010-02-03]. Galapagos - too many ecological problems.
Dostupné z WWW: <http://ecological-problems.blogspot.com/2008/02/galapagos-too-many-ecologicalproblems.html>.
16
Velký bariérový útes
David Holub, Sekunda A
Velký bariérový útes se nachází v Oceánii poblíž Austrálie okolo pobřeží Qeenslandu. Útes je
dlouhý 2000 km a široký 2-150 km, s těmito rozměry je nejdelší korálový útes na světě. Na
některých plážích je pouze 50km od pobřeží. Útes je tvořen 400 korály a přes 300 druhy ryb. Jak si
mnozí myslí, nejedná se o jeden útes, ale o několik útesů pohromadě. Tento útes neustále roste,
jelikož koráli se stále rozmnožují.
Velký bariérový útes se potýká s několika problémy. Prvním problémem je vymíraní korálů a tak
vznikají bílé prostory bez života. Tato katastrofa je způsobena globálním oteplováním. Kvůli
globálnímu oteplování se zde nezdržuje plankton a koráli umírají hlady. Druhý problém je
chemické znečištění, které také hubí korály, ale i ostatní živočichy. Další problém je mechanické
ničení rybářskými loděmi a transportními tankery. Poslední problém je hvězdice trnitá, která vyžírá
korály, jelikož chybí její přirození nepřátelé, např. malí žraloci.
Zdroje:
•
•
cs.wikipedia.org/wiki/Velký_bariérový_útes
cs.tixik.com/velky-barierovy-utes-2353625.htm
Sopečná činnost
Anežka Lauermannová, Helena Šuláková, Prima A
Sopka (vulkán) je místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země.
Většinou má tvar hory vzniklé z uložených vrstev sopečného popela, jejímž středem vede
sopouch, kterým se žhavé magma dostává na povrch. Magma je tedy roztavený horninový
materiál, který se po dosažení povrchu označuje slovem láva. Rozeznáváme dva základní druhy
magmatu – magma čedičové, které je řídké a obsahuje hlavně železo a hořčík, a magma žulové,
které je hustší a obsahuje křemík a hliník. Na složení a hustotě magmatu závisí i typ erupce,
zejména její explozivita, intenzita a riziko pro obyvatele.
Sopky můžeme dělit podle různých hledisek, např. podle aktivity. Rozlišujeme tedy sopky aktivní
(explodující pravidelně nebo alespoň jednou za 10 tisíc let), sopky spící (nevybuchlé za posledních
10 tisíc let) a sopky vyhaslé (neprojevující aktivitu za posledních 25 tisíc let). V současné době je
známo kolem 1 300 aktivních sopek, z nichž je asi 800 pod mořskou hladinou. Aktivní sopky se
vyskytují nejčastěji nad hranicemi litosférických desek (např. kolem okraje Tichého oceánu, tzv.
ohnivý prstenec) a v oblastech středooceánských hřbetů (kde se od sebe litosférické desky
oddalují). V České republice se žádná aktivní sopka nenalézá. Známé jsou ovšem pozůstatky
dřívější sopečné činnosti, např. hora Říp.
Místa nejčastějšího výskytu sopečné činnosti
Výbuch sopky pohledem z vesmíru
17
Zdroje:
•
•
•
•
http//www.sci.muni.cz/~herber
http//www.gweb.cz
http//www.novinky.cz
http//Kolektiv autorů: Planeta tajuplných světů. Reader‘s Digest 2005.
Zemětřesení
Zdeněk Bláha, Prima A
Zemětřesení vzniká náhlým pohybem zemské kůry. K tomu dojde tehdy, pokud se uvolní
akumulovaná potenciální energie vzniklá např. z neustálého posunu zemských desek. Místo
vzniku se nazývá ohnisko. Síla zemětřesení se udává na Richterově stupnici. Zemětřesení tak
nemusí být ani cítit, ale také může zničit celé město. Podmořská zemětřesení mohou vyvolat
tsunami – ničivé obří vlny postupující oceánem. Příkladem může být katastrofa způsobená vlnou
tsunami v Thajsku v prosinci 2004.
Jednou za několik let však dojde k silnému zemětřesení, často v nejchudších státech světa, které
může připravit o život stovky či tisíce lidí a způsobit mnohamiliardové škody na majetku – v této
době postihlo silné zemětřesení ostrov Haiti v Karibském moři. Toto zemětřesení propuklo 12.
ledna 2010, přibližně 15 kilometrů od hlavního města Port-au Prince. Otřesy dosahovaly síly
stupně 7,1 Richterovy škály a mohli jste je dokonce ucítit až na Jamajce nebo ve Venezuele.
Během devíti hodin bylo zaznamenáno dohromady 26 otřesů. Byly zasaženy 3 miliony lidí a
dalších 100 000 obyvatel zemřelo pod troskami zbořených domů.
Mezi 5 nejničivějších zemětřesení podle počtu obětí od roku 1900 patří:
Místo
Sumatra (Indonésie)
Ťan-šan (Čína)
Čching-chaj (Čína)
Haiti
Kan-su (Čína)
Počet obětí
283 000
240 000
200 000
200 000
180 000
Rok
2004
1976
1927
2010
1920
Síla (stupně Richterovy škály)
9,1
8,2
7,9
7,1
8,6
V Česku bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé,
obvykle do stupně 4 Richterovy stupnice. Nejaktivnější zlomy jsou Mariánskolázeňský zlom,
Kraslicko a Hronovsko-poříčský zlom. Nejsilnějším zemětřesením z našeho území je z Hronovska,
z roku 1901, které mělo sílu 4,7 stupně Richterovy škály.
Obr: Následky zemětřesení na Haiti
Zdroje:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://www.jindrichpolak.wz.cz
http://neoavatara.com
http://fyzweb.cz
http://zemetreseni.navajo.cz
http://geologie.vsb.cz
18
http://wikipedia.cz
http://gnosis9.net
http://jazba.files.wordpress.com
http://www.digitalworldtokyo.com
Tsunami
Barbora Bečvářová, Natálie Václavová, Prima A
Slovo tsunami, které se dnes užívá pro označování obřích vln, vzniklo ze dvou japonských slov –
tsu (přístav) a nami (vlna) – tsunami tedy původně znamená velká vlna v přístavu. Většina těchto
obřích vln se přežene přes Tichý oceán a ročně je těchto vln zaznamenáno několik desítek. Vlna
tsunami se od klasických mořských vln liší. Jde vlastně o zvlnění celého vodního sloupce, ke
kterému dojde následkem podmořského zemětřesení nebo sopečné činnosti. Se zmenšující se
hloubkou mořského dna, tedy při postupu vlny směrem k pobřeží, výška vlny roste. Vodní masa
pak dopadne na pobřeží a může ho zpustošit. Mezi místa nejčastěji postižená vlnami tsunami patří
Japonsko, Indonésie a Indie. Právě Indonésie je zemí, kde došlo k jedné z největších katastrof
způsobených tsunami. V prosinci 2004 zde po
zásahu vlnou zemřelo přes 220 000 osob a o své
domovy přišel více než 1 milion lidí.
Ochrana před tsunami spočívá v informovanosti a
připravenosti
obyvatel.
Bohužel
neumíme
předpovědět,
kde
dojde
k zemětřesení
a
následnému vzniku vlny, ale existují varovné
systémy, které mohou napomoci ochraně lidí.
Jedním z nich je i PTWC – Pacific Tsunami
Warning Center, který je řazen k nejlepším
systémům prevence přírodních katastrof a do jeho
programu je zapojena většina zemí při pobřeží
Tichého oceánu.
Obr.: Vlna tsunami blížící se k pobřeží
Zdroje:
•
•
•
http://sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm
http://www.masternewmedia.org/index.html
http://tsun.sscc.ru/
Na přípravě Ekologické konference se
spolu s ředitelkou školy podíleli zejména
(zprava):
Mgr. Ing. Miloslava Florianová, CSc.
Mgr. Monika Gregorčíková
Mgr. Michal Šťastný
Mgr. Eva Zemanová
Foto:
Organizátoři
19
Vliv techniky na zdraví člověka
Adam Ševčík, Prima A
Mezi širokou i odbornou veřejností jsou neustálé názorové rozpory v tom, jestli nám technika
přináší více užitku nebo zdravotních problémů.
Jedním z nejvíce diskutovaných technických vynálezů je mobilní telefon. V České republice
připadá na jednoho obyvatele 1,2 mobilních telefonů. Mobily už dnes běžně používají i velmi malé
děti. Podle některých odborníků škodí mobily zejména svým vysokofrekvenčním zářením. Tím
dochází např. k zahřívání tkání a poškození mozkových buněk. Následkem může být zvýšený
výskyt nádorových onemocnění, nespavost, bolesti hlavy, nervozita, závratě nebo zvonění v uších.
Tomuto názoru někteří odborníci odporují, protože vysokofrekvenční záření u mobilních telefonů je
velmi slabé.
Všichni se ale shodují v tom, že při dlouhodobém používání mobilů dochází k výše uvedeným
potížím. Proto lékaři radí: pokud má člověk na výběr, zda použít mobil nebo pevnou linku, měl by
vždy sáhnout po pevné lince.
Dalším často diskutovaným problémem jsou počítače. Zde je jednoznačně prokázáno, že dochází
k výraznému namáhání zraku. Při každodenní dlouhodobé práci u počítače může být poškozen
loketní kloub (tzv. tenisový loket). Při sezení u počítače je často poškozena páteř a následné
špatné držení těla může působit silné bolesti v zádech.
Foto: Tomáš Opluštil a Jakub Bokáček z Primy A při obsluze techniky při prezentacích
20
Drugs
Kamila Lacinová, Kvarta A - Sekunda B
Drugs are chemicals that change the way a person's body works. You've probably heard that drugs
are bad for you, but what does that mean and why are they bad?
Cigarettes and Alcohol
Cigarettes and alcohol are two other kinds of legal drugs. But smoking and excessive drinking are
not healthy for adults and off limits for kids.
Illegal Drugs
When people talk about the "drug problem," they usually mean abusing legal drugs or using illegal
drugs, such as marijuana, ecstasy, cocaine, LSD, crystal meth and heroin.
Why Are Illegal Drugs Dangerous?
Illegal drugs aren't good for anyone, but they are particularly bad for a kid or teen whose body is
still growing. Illegal drugs can damage the brain, heart, and other important organs. Cocaine, for
instance, can cause a heart attack — even in a kid or teen.
While using drugs, a person is also less able to do well in school, sports, and other activities. It's
often harder to think clearly and make good decisions. People can do dumb or dangerous things
that could hurt themselves — or other people — when they use drugs.
What Can I Do to Help?
If you think someone is using drugs, the best thing to do is to tell an adult that you trust. This could
be a parent, other relative, teacher, coach, or school counselor. The person might need
professional help to stop using drugs. A grown-up can help the person find the treatment he or she
needs to stop using drugs. Another way kids can help kids is by choosing not to try or use drugs.
It's a good way for friends to stick together.
Zdroje:
•
•
Drugs. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 201006-15]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Drugs>.
Home Office [online]. 200? [cit. 2010-02-05]. Drugs. Dostupné z WWW: <http://homeoffice.gov.uk/drugs/>.
Kouzelná síla rostlin
Nikola Durajová, Aneta Čapková, Prima A
V poslední době se mnozí lidé začínají vracet od uměle vyráběných léků zpět k přírodním
produktům a lidovému léčitelství. Léčivých bylin, které nacházíme běžně volně rostoucí v přírodě,
lze využívat nejen k léčení různých onemocnění, ale také jako prevenci nebo v kosmetice. Vybraly
jsme 10 známých bylin, s jejichž využitím se můžete seznámit.
Aloe vera: jedná se o rostlinu, která u nás není původní, ale patří mezi běžné pokojové rostliny.
Její využití je zejména v kosmetice, ale také se používá k přípravě potravinových doplňků.
V lékařství lze použít na odřeniny a spáleniny.
Kopřiva dvoudomá: její využití je velmi široké. Podporuje krvetvorbu a zlepšuje krevní oběh.
V kosmetice se využívají výtažky z kopřiv do šampónů a vlasových vod.
Devětsil lékařský: čaj působí zklidnění žaludku, žlučníku, působí proti křečím. Vzhledem k tomu,
že nebyly prokázány žádné vedlejší účinky, je podáván i dětem.
Heřmánek lékařský: je využíván hlavně pro své zklidňující účinky. Čaj z heřmánku pomáhá na
podrážděný žaludek i další potíže s trávením. V kosmetice je přidáván do krémů a šampónů.
Mateřídouška obecná: užívá se k léčbě zánětů horních cest dýchacích, na bolesti hlavy a rovněž
pro klidný spánek. Vzhledem k výrazné vůni je využívána i v kosmetice
21
Smetánka lékařská: sušený kořen se přidává do urologických čajů, které jsou účinné např. při
léčbě ledvinových kamenů.
Levandule lékařská: je známá především jako silně aromatická bylina. Levandulový olej působí
pozitivně při revmatických potížích. Její využití je i v kuchyni, je výraznou složkou např, tzv.
provensálské směsi koření
Máta peprná: obsahuje mentol, který příznivě ovlivňuje horní cesty dýchací – proto se požívá i do
žvýkaček a bonbonů.
Topolovka růžová: využívá se k léčbě ledvinových kamenů a zánětlivým onemocněním horních
cest dýchacích. Velmi často se pěstuje také jako okrasná bylina.
Medvědice lékařská: působí jako přírodní antibiotikum – především při zánětlivém onemocnění
ledvin a močového ústrojí.
Zdroje:
•
Seznam léčivých rostlin. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia
Foundation, [cit. 2010-06-15]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_l%C3%A9%C4%8Div%C3%BDch_rostlin>.
Zooterapie
Barbora Bečvářová, Irena Marečková, Prima A
Zooterapie je léčba pomocí zvířat. Rozumíme tím pozitivní vliv zvířat na člověka, ke kterému
dochází při péči o zvíře, dotýkání, mazlení, přímý kontakt, případně komunikace přes zvíře.
Zooterapie je známa už od 18. století. Nejznámější formou zooterapie je u nás hipoterapie (léčba
pomocí koní) a canisterapie (léčba pomocí psů).
Hipoterapie je využívána zejména při léčbě pohybového aparátu, konkrétně po úrazech páteře.
Pacient je nucen dodržovat správné držení těla a neustále se vyrovnávat s pohybem na koňském
hřbetě a hlídat si rovnováhu. Stejně se využívá tato terapie u mentálně postižených – a to jak u
dětí, tak i u dospělých, kteří jsou nuceni se soustředit na pohyb koně. Tato léčba se využívá i u
velmi malých dětí.
Canisterapie se využívá zejména na řešení
psychických problémů, citových a sociálně
integračních. Působení na fyzické zdraví je zde
druhotné. Proto je tato aktivita vhodná např.
pro dětské domovy, kde klienti získávají
pozitivní vztah ke zvířatům. Velmi často jsou do
dětských domovů umísťovány děti z rodin, kde
nepoznaly lásku, někdy se jedná i o děti týrané.
Tyto děti navazují snadněji
kontakt se
zvířetem, protože nemají k lidem důvěru.
Stejný problém je řešen i v domovech pro
seniory nebo v léčebnách pro dlouhodobě
nemocné. Jsou časté případy, kdy starý člověk
odmítal komunikovat s personálem léčebny,
ale všechna svoje trápení svěřoval psovi.
Obr.: Hipoterapie
Zdroje:
•
Integrační centrum Zahrada [online]. 2003 [cit. 2010-02-03]. Dostupné z WWW: <www.iczahrada.cz>.
22
Význam zoologických zahrad
Daniel Klíčník, Martin Vojáček, Prima A
Význam ZOO není pouze ve výstavních expozicích. Důležitou součástí její funkce je záchovný
program pro zvířata v přírodě ohrožená vyhubením. Každým rokem přichází do zoologických
zahrad na celém světě více než 600 milionů návštěvníků nejrůznějšího věku i zájmů.
Pražská ZOO se proslavila např. umělým odchovem gorily nížinné. Moja je první mládě gorily
nížinné narozené v zajetí v České republice. Moja se narodila gorilám Richardovi a Kijivu
z pražské Zoo. Slovo „Moja“ znamená „první“, respektive „jedna“. 26. února 2005 se konaly Mojiny
křtiny. Kmotrou se stala Dagmar Havlová. V pražské zoo se 24.4.v 10:51 narodilo další mimino
gorily nížinné. Narodilo se Kijivu a Richardovi přímo před očima návštěvníků.
Brněnskou Zoo proslavil nedávno samec dželady Heiko, který se stal populární díky útěkům
ze ZOO, po pěti měsících se vrátil do svého původního – nyní upraveného a zabezpečeného
– výběhu. Úpravy výběhu stály celkem 900 tisíc korun, z toho 150 tisíc korun věnovali opičákovi
občané prostřednictvím darovacích SMS a přímých příspěvků. Doprovodit Heika do nového
výběhu přišli mimo jiné i zástupci České basketbalové reprezentace v čele s oporou ženského
reprezentačního týmu Hanou Horákovou. Ta za všechny basketbalové reprezentantky věnovala
Heikovi symbolický dar v podobě basketbalového míče.
České baskebalistky si totiž Heika vybraly jako maskota týmu na evropském šampionátu, který se
v Brně bude konat letos na sklonku září. Aby mu nyní nebylo v upraveném výběhu smutno a neměl
potřebu dalšího neplánovaného „výletu“, přivezou mu chovatelé společnost - opičí samice.
Z Keni ve třetím únorovém týdnu přicházejí zprávy o intenzivních přípravách na další zlomovou
fázi projektu ZOO ve Dvoře Králové na záchranu nosorožců bílých – vypuštění zvířat do chráněné
oblasti, ve které by se mohla přirozeně rozmnožit. Od klíčového kroku dělí zvířata a tým rezervace
Ol Pejeta už jen jeden měsíc.
Ohrožené druhy zvířat
Gabriella Černochová, Natálie Václavová, Prima A
Celosvětově se odhaduje počet ohrožených druhů živočichů a rostlin na 1,7 milionu, z toho více
než 12 tisíc druhů je zapsáno v Červené knize ohrožených druhů. Nejčastější příčinou vymírání
druhů je činnost člověka, zejména neuvážené využívání přírodních zdrojů, zabírání zemědělské a
lesnické půdy a lov zvířat pro maso a kožešinu.
Mezi ohrožené druhy patří např. tuleň středomořský, jehož stavy se
odhadují na celém světě asi na 500 jedinců. Dále mezi ně patří
delfínovec říční kde je evidováno pouze 13 žijících zvířat. Přestože
medvěd lední se nachází téměř ve všech zoologických zahradách a
se tam i odchov mláďat, patří tato šelma mezi druhy, jejichž počet
ve volné přírodě velmi rychle klesá – dnes se počet odhaduje
přibližně na 25 tisíc kusů. Mezi nejznámější ohrožené druhy patří
panda velká, její počet se uvádí kolem 1600 jedinců. Proto byla
vybrána jako symbol Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Obr.: Panda velká
Zdroje:
•
•
Říše zvířat [online]. 200? [cit. 2010-02-03]. Dostupné z WWW: <http://www.risezvirat.estranky.cz>.
Lenulen [online]. 200? [cit. 2010-02-03]. Dostupné z WWW: <http://www.lenulen.estranky.cz>.
23
Pollution in Brno
Lucie Aulehlová, Anna Matušková, Kvarta A – Sekunda B
Today we are going to tell you about pollution but not only in general but about pollution in our
country and in the city we live.
So what is Pollution? Pollution is something wrong which damages the environment or
atmosphere. We can distinguish: Air pollution, Light pollution, Noise pollution, Water pollution.
In our work we tried to find the examples of such pollution and to get to know if human activities
influence the environment.
Illegal landfill
It is the oldest solution of problems with disposal of waste made by
people.
Traffic jams
It is a motorcade which is caused for example by a road accident and
which slows down vehicles.
Graffiti
At the beginning it was an art style but now it includes also spraying in public places where it is
forbidden.
Water pollution
Water pollution is caused for example by draining of chemical fertilizers from
fields or by draining of washing machines (phosphate soap powders).It causes
dying of animals and plants.
In conclusion we would like to say that unfortunately the impact of human
activities is absolutely awful and we have to do something about it.
Zdroje:
•
•
•
Green student U [online]. 200? [cit. 2010-02-06]. Pollution. Dostupné z WWW:
<http://www.greenstudentu.com/encyclopedia/pollution>.
Water pollution guide [online]. 200? [cit. 2010-02-03]. Dostupné z WWW: <Water-pollution.org.uk>.
Explain that stuff [online]. 200? [cit. 2010-02-01]. Water pollution. Dostupné z WWW:
<Explainthatstuff.com/waterpollution.html>.
Foto.: Účastníci a hosté
Ekologické konference 2010
24
Light Pollution
Michal Kuba, Kvarta A - Sekunda B
Light pollution can be divided into two main types: (1) annoying light that intrudes on an otherwise
natural or low-light setting and (2) excessive light (generally indoors) that leads to discomfort and
adverse health effects. Since the early 1980s, a global dark-sky movement has emerged, which
concerned people campaigning to reduce the amount of light pollution. Light pollution is a side
effect of industrial civilization. Its sources include building exterior and interior lighting, advertising,
commercial properties, offices, factories, streetlights, and illuminated sporting venues. It is most
severe in highly industrialized, densely
populated areas of North America, Europe, and
Japan and in major cities in the Middle East and
North Africa like Tehran and Cairo, but even
relatively small amounts of light can be noticed
and create problems. Like other forms of
pollution (such as air, water, and noise pollution)
light pollution causes damage to the
environment. Light trespass occurs when
unwanted light enters one's property, for
instance, by shining over a neighbor's fence. A
common light trespass problem occurs when a
strong light enters the window of one's home
from the outside, causing problems such as
sleep deprivation or the blocking of an evening
view.
Zdroje:
•
•
Česká astronomická společnost [online]. 200? [cit. 2010-02-03]. Dostupné z WWW: <http://www.astro.cz/>.
Light pollution [online]. 200? [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: <http://www.lightpollution.it/indexen.html>.
Třídění odpadu
František Konečný, David Prokeš, Prima A
Jedním z nejjednodušších způsobů ekologického chování lidí je třídění odpadu. Česká republika
patří v Evropské unii mezi země s nejnižší
produkcí odpadu, ale také mezi země
s nejmenším
procentem
vytříděného
odpadu. Jedním z důvodů, proč lidé netřídí
odpad, je nedostatečný počet kontejnerů
v blízkosti bydliště.
Třídění se týká odpadu, který lze recyklovat
a tím se šetří životní prostředí i čerpání
surovin. V České republice jsou nejběžnější
kontejnery na sklo (bílé na čiré sklo a
zelené na barevné sklo), papír (modré) a
plasty (žluté). Zjišťovali jsme, jak jsou na
tom s tříděním odpadu studenti naší školy,
výsledky jsme zpracovali do grafů.
25
Energie,
šetření s energiemi v domácnostech a ve škole
Tercie A - Prima B
Dobrý den, dámy a pánové. Jmenuji se Tomáš Trávníček. Mým dnešním úkolem je provázet vás
projektem Tercie A - Primy B, který se zabývá energiemi a také možnostmi, jak lze energií šetřit.
Pomáhat mi bude spolužák Joshua Zrzavý. Naši spolužáci vás v úvodu stručně seznámí
s jednotlivými zdroji elektrické energie. Pak se zaměříme na šetření s energií.
Elektrická energie je energie ve formě elektrického proudu a elektrického napětí. Je pro svou
čistotu, univerzálnost, možnost přenosu na dálku a snadný rozvod nejužívanější sekundární
energií. Elektřina se získává přeměnou jiné formy energie. Základem pro její výrobu jsou
neobnovitelné přírodní zdroje (zejména uhlí, ropa, plyn, uran), ale i obnovitelné zdroje energie
(zkratka OZE) jako je voda, vítr, sluneční záření a také biopaliva. Elektrická energie se dá
přeměňovat na mechanickou energii, která koná práci, tepelnou energii, která vyhřívá, i světelnou
energii.
Klasické tepelné elektrárny se dělí na elektrárny kondenzační a na teplárny. Kondenzační
elektrárny slouží pouze k výrobě elektřiny, tzn., že veškerá pára přivedená do turbíny po vykonání
práce zkondenzuje na vodu v kondenzátoru. Teplárny na rozdíl od
kondenzačních elektráren dodávají kromě elektrické energie i energii tepelnou
na vytápění, ohřev vody apod. V uhelných elektrárnách se tepelná energie
získává spalováním uhlí; tato energie se předává vodě. Pára poté roztáčí
parní turbínu vyrábějící elektřinu. Na stejném principu pracují kromě uhelných
elektráren i elektrárny spalující mazut, zemní plyn nebo, do jisté míry, i
jaderná elektrárna.
Foto: Tepelná elektrárna na uhlí
Vodní elektrárna je výrobna elektrické energie, jedná se o technologický celek přeměňující
potenciální energii vody na elektrickou energii. Obvykle se skládá z přehradní nádrže nebo jezu,
který zadržuje vodu a strojovny s vodní turbínou.
Proud vody roztáčí turbínu a generátor přeměňuje
pohybovou energii turbíny na elektrickou energii.
Množství využitelné energie vodního toku závisí
na vzájemném převýšení dvou různých vodních
hladin a na množství protékající vody. Vodní
elektrárny jsou ideálním zdrojem ekologické
elektrické energie. Jsou mnohem šetrnější
k životnímu prostředí než elektrárny tepelné a
jaderné.
Atomová energie je energie, která existuje a
uvolňuje se z jaderných reakcí v atomovém jádře. Je možné ji
využívat prostřednictvím speciálních zařízení. Příslušné technické
a ekonomické odvětví se označuje jako jaderná energetika. Pro
mírové účely se v současnosti průmyslově využívá štěpná reakce
uranu nebo plutonia. V technologické úrovni využití jaderné
energie patří Česko k relativně významným státům. Atomovou
energii je z hlediska energetiky možné zařadit jak do
obnovitelných zdrojů energie, tak do neobnovitelných zdrojů
energie.
Foto: Jaderná elektrárna Dukovany
Biopaliva představují způsob využití biomasy. Jde o paliva vzniklá cílenou výrobou či přípravou z
biomasy. V Evropské unii by využití biomasy mohlo být přínosné pokud budou striktně stanoveny
podmínky pro šetrnou produkci vybraných plodin. Evropská agentura pro životní prostředí (EEAThe European Economic Area) ve studii z roku 2006 definuje tzv. evropský potenciál biomasy,
26
který respektuje biologickou rozmanitost, ale umožňuje, aby v roce 2030 mohlo být pokryto 15 %
energetické spotřeby EU energií z biomasy. Podle EEA by v EU do roku 2030 mohlo asi 18 %
tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliv pro dopravu pocházet z biomasy z evropských zdrojů. Už do
roku 2020 by se tímto způsobem mohly snížit evropské emise o 394 milionů tun oxidu uhličitého.
Větrná energie je označení pro technologie, které se zabývají využitím větru jako zdroje energie.
V minulosti se větrná energie přímo měnila na nějakou mechanickou práci.
Například větrný mlýn mlel obilí. Vítr se také používá dodnes na pohánění
plachetnic. Dnes vítr otáčí lopatkami a elektrický generátor mění mechanickou
energii větrné turbíny na elektrickou
energii. Její množství je závislé na síle
větru. Zatím největší větrnou farmu na
světě mají v Texasu (USA, viz obr.).
Byla spuštěna 1. října 2009.
Větrný mlýn v Kuželově
Větrné elektrárny jsou mnohem šetrnější k životnímu
prostředí než elektrárny tepelné a jaderné. Přesto mají i své odpůrce, kterým vadí vytrvalý, proto
únavný hluk větrných vrtulí. Vítr je obnovitelným zdrojem energie.
Solární energie je jedním z obnovitelných zdrojů, jejím zdrojem je slunce, je proto nevyčerpatelná.
Můžeme ji použít různým způsobem, mezi nejběžnější způsoby patří ohřívání užitkové vody i
vytápění objektů.
Solární panel je revoluční technologie užívaná k ohřívání vody. Technologie je
šetrná k životnímu prostředí, do ovzduší se nevypouští žádný smog. Myslím, že je
to nejšetrnější zdroj energie, který byl zatím vynalezen. Může to být také jedna
z možností, jak ohřívat úsporněji teplou vodu v naší škole. To by ale potřebovalo
zpracovat projekt, získat peníze a provést stavební zásah.
Obr.: http://www.solarobchod.cz/cz/reseni/solarni-panely/
Výhody moderních solárních termodynamických panelů:
•
•
•
•
•
Jednoduchá instalace
Panely váží již jen kolem 8 kg,
fungují i když je zataženo
Mají životnost 20-25 let
Jejich provoz rychle a efektivně
vrátí peníze investované do jejich
pořízení
Vyžadují minimální údržbu a
minimální provozní náklady
Nevýhody:
•
•
Tepelná energie je hromaděna
v zásobnících, to zvyšuje náklady
Systém musí být napojen na další
zdroj ohřívání pro dobu, kdy
slunce svítí málo
O
O
O
O
O
b
Obr.: http://jaromir-bednar.webnode.cz/termodynamicke-panely/
Fotovoltaika je technologie zaměřená na využití sluneční energie. Základním principem je tzv.
fotoelektrický jev - přeměna sluneční energie na elektrickou. Praktické využívání fotovoltaických
systémů začalo v rámci vesmírných programů v takových aplikacích, jako je napájení vesmírných
satelitů elektrickou energií. Na odlehlých místech, např. v pouštích, se užívají sluneční elektrárny
27
už od 70. let minulého století. Ve spotřebitelských produktech, jako jsou kalkulačky, rádia nebo
hodinky se užívají od 80. let. V 90. letech se o sluneční články začaly vážně zajímat soukromé
elektrárenské společnosti a nastala éra jejich využívání v malých solárních elektrárnách.
Sluneční články využívají energii, která je zadarmo, proto se vyznačují zanedbatelnými provozními
náklady a navíc i vysokou spolehlivostí. Technologie je dosud dost drahá, návratnost investice je
8-10 let. Výhodou fotovoltaiky je, že panely se dají snadno přidávat, a tak lze zvětšovat výkon
celého zařízení v závislosti na narůstající spotřebě energie. Panely i ostatní součásti jsou
přenosné, a tak je možno je bez problémů instalovat na jakémkoliv
místě. Fotovoltaické články se dnes nevyrábí jen ve formě panelů,
které tvořící velké plochy, ale mnoho firem je montuje do střešních
krytin nebo na fasády budov. Instalace slunečních článků do
stavebních prvků výrazně snižuje náklady a současně sluneční
články působí na budovách velmi esteticky.
Foto: http://www.dvorak-strechy.cz/graf/fotovoltaika/ilustracne.jpg
Úspory energií
Obecně můžeme úspory energií rozdělit na aktivní a pasivní. Aktivní ovlivnění úspor či snížení
exploatace neobnovitelných zdrojů energie je možné dosáhnout například používáním úsporných
žárovek, řízeným vytápěním v objektech, využíváním sluneční energie, instalací tepelných
čerpadel a ekologickým chováním každého jedince. To spočívá v uvědomělém hospodaření
s energiemi, kterými jsou v domácnostech elektřina, plyn, teplo, voda.
V domácnostech výrazně ušetříme užíváním kvalitních nízkoenergetických spotřebičů. Jsou sice obvykle o něco dražší, ale zvýšená
cena se jejich provozem brzy vrátí. Nejlepší je tedy kupovat
elektrospotřebiče energetické třídy A nebo A+, které byly vyvinuty tak,
aby pro svůj provoz potřebovaly co nejméně energie. Když nahradíme
starý elektrospotřebič energetické třídy C nebo D novým úsporným
spotřebičem třídy A nebo A+, ušetříme až 50 % energie. Nejvíce se
úspora energie projeví u těch spotřebičů, které jsou neustále zapnuté
např. lednice. Proto se při nákupu nového elektrospotřebiče vyplatí
sledovat nejen cenu, ale i energetický štítek výrobku. Obdobně to
začíná platit i u budov.
Úsporné žárovky spotřebuji ve srovnání s klasickými
žárovkami až o 80 % elektřiny méně a mají 10× delší
životnost. Přestože je jejich cena vyšší, můžete
výměnou jedné žárovky ušetřit 1 000 Kč. Úsporné
světelné zdroje bývají označeny logem ELI – mají ho
jen ty světelné zdroje, které prošly certifikací
Mezinárodního fondu ochrany životního prostředí.
Logo ELI
Energetický štítek spotřebiče
Jak dosáhnout úsporu energie u elektrospotřebičů? Při používání elektroniky utrácíme
zbytečně mnoho peněz. Většinu spotřebičů nevypínáme úplně, ale dáváme je jen do režimu standby, kdy stále spotřebovávají elektřinu, proto bychom je měli vypínat úplně, nejlépe vytáhnout
zástrčku ze zásuvky. U myček se dá šetřit tak, že nepoužíváme program sušení, ale necháme
nádobí usušit tak, že otevřeme dvířka myčky, popř. otřeme utěrkou. Do sušičky se dají dát
speciální míčky, které nám ušetří až 25% energie. Šetřit energií u počítačů můžeme tak, že si
nastavíte na počítači úsporný režim. Při nečinnosti počítače by se měl počítač vypnout ze zásuvky.
U nás ve škole zbytečně za režim stand-by utrátíme okolo 35 000Kč ročně, pokud přístroje řádně
nevypneme ze zásuvek.
V další časti se zaměříme na pasivní úsporu energií. Proto bych rád pohovořil o stavebních
metodách vedoucích k energetickým úsporám, jako je zateplení budov a především se zaměřím
na výměnu nekvalitních oken za okna, která lepe izolují, protože mají nižší prostup tepla
(koeficient U).
28
Vím o jednom konkrétním případě, kdy by tato
výměna přinesla velké energetické a následně
finanční úspory, a to je naše škola. Budova naší
školy má stará a netěsnící okna, kterými dovnitř
profukuje, místnosti proto jsou zbytečně
přetápěny a přesto je tam stále chladno.
Foto: Okna naší školy v roce 2009
Obr: Termokamera, převzato
z www.kvstav.cz/termokamera.php
V současnosti mnohé firmy nabízí, že za pomoci termokamery
zhotoví snímek objektu, který ukáže tepelné mosty, tedy místa,
kudy uniká nejvíce tepla. Jsou nimi okna, ale i překlady nad
okny a větrací mřížky. Odstraněním těchto vad můžete snížit
náklady na vytápění a výrazně ušetřit. Ze snímku lze např. určit,
který radiátor pod okny právě topí.
Foto: Termosnímek starého domu
Převzato ze zdroje hhtp://www.termokam.cz/mosty.html
Mnoho lidí, kteří se nepohybují ve stavebnictví, si představuje, že zateplení budovy spočívá
především v utěsnění mezer mezi křídly a rámy oken. Tyto úpravy zajisté přispívají ke konečnému
efektivnímu zateplení domu, samy o sobě jsou ale nedostatečné. Ze snímku termokamery plyne,
že k největším únikům totiž dochází skrze původní zasklení, které nedokáže teplo efektivně
zadržet. Účinné opatření tedy představuje především výměnu stávajícího nevyhovujícího zasklení,
které propouští příliš mnoho tepla, za speciální izolační dvojsklo či trojsklo. Následné utěsnění
výplní je pak další nutnou úpravou, která přispěje k dokonalé izolaci oken. Opatření sníží tepelné
ztráty objektu o 40 - 60% , celkové náklady za energie se tak sníží až o čtvrtinu. Vzhledem k tomu,
že v naší škole okny normálně fouká, a mezi rámy můžeme protáhnout i špagát, vedla by výměna
oken rozhodně ještě k výraznější úspoře prostředků školy. Za energie (teplo, vodu, elektřinu)
platíme ročně kolem 613 00 Kč.
U menšího staršího rodinného domku o ploše do 150 m2 jsou roční náklady na topení řekněme
26.280 Kč. Z této částky okna odpovídají přibližně ze 36 % (9.461 Kč). Po výměně skla
za termoizolační dvojsklo se sníží náklady na topení o 20%, což je úspora 5 676 Kč za rok.
Náklady na vytápění tak snížíme na 20.604 Kč. Při investici 34.600 Kč do zateplení celého domu je
návratnost cca 6 let. Když u jediné domácnosti tato stavebně jednoduchá výměna přinese finanční
úsporu do rodinného rozpočtu v řádu několika tisíc, kolik peněz by tato výměna přinesla naší škole
a kolik věcí by se za to dalo koupit?
Panelová škola v Novém Lískovci v Brně do roku 2009 vypadala podobně jako naše budova.
Starostka MČ Brno-Nový Lískovec, Ing. Jana Drápalová, ukázala cestu, jak se může změnit
budova škola s pomocí dotací určených pro Eko-projekty.
29
Foto: ZŠ Kamínky Brno
(rekonstrukce školy - nízkoenergetická stavba
s fotovoltaickou elektrárnou na střeše)
http://www.stavitel.ihned.cz/c1-39143520-pronajemstrech
Zdroje:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Beltrán, S. G., Kochová L. a kol.: Energetická účinnost budov (Studentská příručka), IUSES, září 2009, str.42 (viz
také http://www.iuses.eu)
http://bydleni.idnes.cz/uspory-energii.asp
http://www.energetickyporadce.cz/kalkulacky-energie/celkova-spotreba-rezimu-stand-by-v-domacnosti.html
http://energeticky.cz/74-usporne-elektricke-spotrebice.html
http://www.cez.cz/edee/content/img/pece-a-podpora/pece-a-podpora-energeticky-radce-nechte-sporit-spotrebicebig.gif
http://www.asb-portal.cz/tzb/energie/fotovoltaika-elektrina-ze-slunce-1301.html
http://www.elektronakup.cz/zbozi/pracka-aeg--electrolux-lavamat-47330
http://bydleni.idnes.cz/uspory-energii.asp
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_energie
http://www.vodni-tepelne-elektrarny.cz/princip-tepelne-elektrarny.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_energie
cs.wikipedia.org/wiki/Kuželov
www.solarnienergie.net/img/uhli.jpg
www.vyletnik.cz/images/profily/users/1970/jad...
hhtp://www termokam.cz/mosty.html
Foto: Tercie A - Prima B při prezentaci projektu třídního týmu
30
SEKCE B: VYŠŠÍ ROČNÍKY GYMNÁZIA
Globální oteplování
Ilone Tupová, Kvinta A - 1.K
Podle soudobých klimatologů se planeta otepluje.
Globální oteplování je sice změna klimatu, ale
především vážný ekologický celosvětový problém.
Trend globálního oteplování je od poloviny 20. století
způsoben zvýšenou koncentrací skleníkových plynů,
které vznikají např. při spalování fosilních paliv (ropa,
uhlí, zemní plyn), vypalování lesů a některými dalšími
činnostmi člověka. Tyto plyny, jako je např. oxid uhličitý,
metan, oxid dusný nebo halogenované uhlovodíky
(freony), totiž v atmosféře zapříčiňují vznik tzv.
skleníkového efektu a naši planetu tak oteplují.
Skleníkový efekt je důsledkem schopnosti atmosféry
propouštět sluneční záření a zároveň zadržovat teplo odražené od zemského povrchu. Jde o jev,
jenž je za normálních okolností pro Zemi přínosný, protože bez něj by průměrná teplota na naší
planetě klesla asi na –18 °C.
Mezi největší producenty oxidu uhličitého se řadí Čína (např. v roce 2008 vypustila do ovzduší
přibližně 6,8 mld. tun CO2), dále potom Spojené státy (6,4 mld. tun), Rusko (1,7 mld.tun), Indie
(1,4 mld. tun) a Japonsko (1,4 mld. tun). Největším evropským znečišťovatelem je Německo
(v roce 2008 vypustilo 857 mil. tun CO2).
Globální oteplování by mohlo mít na planetě Zemi řadu závažných následků:
y Zvýšení mořské hladiny: Kvůli globálnímu oteplování se mořská hladina v posledních sto letech
zvýšila o 10 – 20cm. Pokud se zvýší o 100 cm, budou některé ostrovní země, jako například
Maledivy, zaplaveny. Podle předpokladu zprávy Mezivládního výboru pro změny klimatu OSN
se mořská hladina zvýší od roku 2007 do roku 2100 o 18 – 59 cm.
y Extrémní počasí: Globální oteplování přineslo velké množství srážek v oblastech pevniny,
zvláště ve středních a vysokých zeměpisných šířkách, ale africké země stále trpí nedostatkem
dešťů. Extrémní počasí zahrnuje jev El Niño, sucho, povodně, bouřky, kroupy, hurikány,
vysoké teploty a písečné bouře. Globální oteplování způsobuje vysokou frekvenci a sílu těchto
jevů.
y Tání horských ledovců na severní a jižní polokouli: Situace oteplování na severní polokouli je
jedenkrát až třikrát vyšší než průměrná rychlost oteplování celého světa. Vědci předpovídají,
že nejdříve v roce 2030 čeká Severní ledový oceán první léto bez ledů. Podobná situace se
také objeví na jižní polokouli. Pokud všechny horské ledovce na obou polokoulích roztají,
mořská hladina se zvýší o 70 metrů.
y Zánik velkého množství zvířat: Britská výzkumná zpráva poukázala na to, že čtyři velká
vymírání zvířat souvisela se změnami klimatu a skleníkovými plyny. Pokud bude globální
oteplování nadále pokračovat, polovina druhů na Zemi zanikne. Nejvážněji ohroženým druhem
jsou lední medvědi. Podle předpokladu zahyne v roce 2050 kolem 20 tisíc polárních medvědů.
y Úbytek sladké vody: Pokud postupně zmizí sladká voda z horských pramenů na světě, tak
budou obyvatelé muset čelit krizi nedostatku pitné vody. Řeky na vrchovině Qinghai-Tibet
zásobují pitnou vodou jednu třetinu světové populace. Kromě toho zmizí za deset let sněhová
čepice na vrcholcích pohoří Kilimandžáro v rovníkové Africe.
Zabránit nebo alespoň zpomalit globální oteplování bude nejspíš velmi obtížné. Nejúčinnější
cestou je samozřejmě snížení emisí skleníkových plynů do ovzduší. Každé omezení spalování
fosilních paliv přispěje ke snížení množství oxidu uhličitého v ovzduší. To souvisí nejen s
průmyslovou
31
činností, ale i se způsobem života lidí. Tato cesta ovšem předpokládá spolupráci všech států na
Zemi a tedy i všech lidí obývajících tuto planetu.
Návrhy k řešení problémů souvisejících s globálním oteplováním:
Zdroje:
y
y
y
y
y
http://referaty.superstudent.cz
http://www.oteplovani.cz
http://gnosis9.net
http://i3.cn.cz/1194875194_ekologie.jpg
http://czech.cri.cn/221/2009/12/09/1s102651.htm
Vliv člověka na globální oteplování
Michal Hrabalík, Kvinta B - 3.K
V posledních letech bylo velmi rušno kolem termínu globálního oteplování. Je to velmi kontroverzní
a ošemetné téma. Má mnoho příznivců, ale i mnoho odpůrců. Jejich názory se liší v tom kdo jej
způsobil, případně čím bylo způsobeno. Někteří tvrdí, že jde o přirozený jev a není se čeho obávat,
jiní jsou pro radikální řešení. Někteří se snaží řešit problém, jiní se jím raději nezabývají. Snad
nikdo ale nedokáže popřít, že existuje. Že je součástí našeho života a že se s ním denně
potýkáme. Existuje mnoho teorií o globálním oteplování. V současné době je nejvíce rozšířenou a
obecně „platnou“ teorií teorie skleníkových plynů. Mezi tyto látky patří mimo jiné CO2 či methan.
Tyto látky jsou produkovány většinou jako zplodiny mnoha lidských činností. Vědci připisují
hromadění oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů část viny na tom, že v uplynulém století
se globální teplota zvýšila zhruba o 0,6 stupně Celsia. Tyto látky se do ovzduší dostávají například
z automobilů, či ze spalování fosilních paliv. Přitom pokračující nárůst teplot by mohl vážně
poškodit klima. Pálíme lesy, topíme, průmyslově vyrábíme, spalujeme.
Zajímavé je ovšem sledovat kroky kompetentních lidí. Mezi ně patří zejména politici. Vědci nám
mohou říct co se děje, co je špatně, ale nemohou učinit ty správné kroky ke zmírnění či dokonce
odstranění globálního oteplování jako společenského problému. Moc výkonnou ve svých rukou
drží představitelé našich vlád. V České republice byla ještě donedávna u moci mimo jiné Strana
zelených. Jak vyplývá už z jejího názvu, její postoj k přírodě byl více než kladný. Názor měli
vyhrazený, globální oteplování je a je třeba s ním bojovat. Ovšem u moci bylo i mnoho dalších
32
stran, které více méně nezaujímaly nijaký postoj. Dalším významným a vlivným politikem, který
v této otázce do značné míry angažuje je prezident české republiky Václav Klaus. Ten má rovněž
vyhraněný svůj názor. Je to názor velice neobvyklý a radikální. Václav Klaus ve své podstatě tvrdí,
že žádné globální oteplování neexistuje a vše, co se děje je přirozeným jevem přírody. Jeho názor
pobouřil mnohé vědce z celé Evropy. Díky jeho výrokům se stal známou osobností v celé Evropě.
Evropská unie jako instituce má rovněž více-méně jednotný názor. Respektive je si vědoma toho,
že globální oteplování existuje a dokonce se zabývá i jeho řešením. Zavádí nejrůznější omezení
produkování CO2 a jiných skleníkových plynů. Jeden z předních představitelů EU José Manuel
Barroso publikoval článek, ve kterém přijímá varovné ohlasy předních vědců, ovšem zároveň věří,
že následky se dají značně omezit, bude – li Evropská unie jednat koordinovaně a jednotně.
Globální oteplování existuje. To je fakt, který se nedá popřít. Na druhou stranu faktem je i to, že
pro mnohé lidi je to velmi výhodný byznys. Stačí vzít v potaz jen to, kolik peněz musely vydělat
firmy vyrábějící takové obyčejné katalyzátory do aut. Kolik peněz museli vydělat takoví výrobci
klimatizací. Kolik peněz museli vydělat lidé, jenž obchodují s povolenkami na emise CO2. Kolik
peněz museli vydělat výrobci bio potravin. Kolik peněz musely vlády vynaložit na různé programy a
dotace pro čistší ovzduší. V dnešní době se zkrátka dají na takovéto „katastrofě“ vydělat slušné
peníze. Možná to je právě to, proč existují i lidé, kteří nevěří tomuto pojmu. Možná za tím vidí jen
ten obrovský byznys, který je na jednu stranu prospěšný, ovšem na druhou stranu také docela
„odpudivý“. Alespoň dle mého uvážení.
Zdroje:
•
•
Globální změna klimatu. Mladá fronta. 2010, č.32, s. 4.
Globální oteplování. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia
Foundation, [cit. 2010-06-15]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD>.
Největší znečišťovatelé životního prostředí
Tomáš Habas, Kvinta B - 3.K
Listina základních práv a svobod zaručuje v článku 35 každému v naší zemi právo na příznivé
životní prostředí a právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních
zdrojů. Celá řada dalších právních norem pak obsahuje nástroje, které mají občanům nejen
umožnit domoci se těchto svých základních práv, ale i aktivně se účastnit na rozhodování o
věcech, které mohou životní prostředí ovlivnit.
Kvalita ovzduší v České republice se od roku 1989 výrazně zlepšila – pomohly k tomu zákony,
které donutily elektrárny odsířit a všechny velké zdroje znečištění snížit emise. Emise představují
množství znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. Ovšem v posledních letech se tento
pozitivní trend zastavil a kvalita ovzduší se začíná opět zhoršovat. Tentokrát za to ovšem nemohou
velké továrny, ale často také sami občané. Největším současným problémem jsou totiž neklesající
emise prachových částic – a ty pocházejí především z lokálních topenišť a automobilů. Lokální
topeniště ke znečištění ovzduší významně přispívají i v oblastech, kde se na znečištění významně
podílí rovněž průmysl. Chemičky, hutě a elektrárny patří mezi největší znečišťovatele životního
prostředí u nás.
Žebříček největších znečišťovatelů ovzduší v České republice se stanovuje na základě výsledků
Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Mezi největšími znečišťovateli pro rok 2008 (seznam
největších znečišťovatelů životního prostředí za rok 2009 zatím není vyhodnocen) stále zůstávají
například Deza Valašské Meziříčí, která je zpracovatelem surového benzolu a dehtu, nebo hutní a
strojírenský podnik ArcelorMittal Ostrava, který se objevuje v žebříčcích prvních deseti podniků
ohledně rakovinotvorných, reprotoxických, mutagenních a mnoha dalších látek. Firma Kronospan
Jihlava se umístila na druhém místě v tabulce produkce rakovinotvorných látek.
Obecně:
33
jde o velké železárny, hutní komplexy z Moravskoslezského kraje, dřevozpracující průmysl a firmy
na výrobu izolací.
Největší znečišťovatele světa je možno seřadit podle počtu vypouštěných skleníkových plynů
celkem za celou zemi nebo v přepočtu na jednoho obyvatele tohoto státu. Největším
znečišťovatelem naší planety podle studie U.S. Energy Information Administration zveřejněné
v červnu 2009 se stala Čína, která do ovzduší vypustila za rok přes 6 milionů tun skleníkového
plynu oxidu uhličitého. Jako další se umístily Spojené státy americké, které vyprodukovaly jen o
něco méně, a to 5,9 milionu tun tohoto plynu. Na třetím místě skončilo Rusko s 1,7 miliony tun a
dále pak Indie, Japonsko a Německo. Pokud bychom však počítali objem vypouštěných
skleníkových plynů na osobu, jako první by skončily Spojené státy americké s 19ti tunami oxidu
uhličitého na osobu. Na druhém místě by byla Austrálie, které připadá 18,8 tun na osobu a na
třetím Kanada s 16,4 miliony tun na osobu .Dále by následovalo Rusko, Německo, Korea,
Japonsko, Nový Zéland, Británie a Řecko.
Kjótský protokol
Vzhledem k neustále se zvyšující produkci CO2 ve světě, které by mohly mít
nedozírné následky ve změnách klimatu na Zemi, rozhodla se většina
industriálních zemí světa včetně evropského společenství, uzavřít dohodu o
snižování produkce skleníkových plynů a jiných látek poškozujících životní
prostředí, tzv. Kjótský protokol.
Kjótský protokol byl přijat v japonském Kjótu dne 11. prosince 1997 a vstoupil v platnost dne 16.
února 2005. Podrobná pravidla pro provádění protokolu byla přijata v Marrákeši v roce 2001 a jsou
nazývána "Marrákešská dohoda." Kjótský protokol je mezinárodní smlouva spojená s Rámcovou
úmluvou OSN o změně klimatu. Hlavním rysem je, že Kjótský protokol stanovuje závazné cíle pro
37 průmyslových zemí a Evropské společenství při snižování emisí skleníkových plynů (GHG).
Dohodnuté snížení má být v pětiletém období 2008 – 2012 v průměru pět procent proti roku 1990.
Hlavním rozdílem mezi protokolem a úmluvou je, že zatímco úmluva vyzývá průmyslově vyspělé
země ke stabilizaci emisí skleníkových plynů, protokol je zavazuje, aby tak učinily.
Mechanismy pomáhají stimulovat zelené investice a pomohou smluvním stranám splnit jejich
emisní cíle efektivním způsobem. Podle protokolu musí země sledovat a vést přesné záznamy o
emisích. Každý rok musí země podat zprávu formou ročních emisních inventur u organizace UN
Climate Change Secretariat v Bonnu, Německo.
Kjótský protokol je považován za důležitý první krok směrem ke skutečně globálnímu systému pro
snížení emisí, který bude stabilizovat emise skleníkových plynů, a poskytne základní architekturu
pro budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu.
34
Zdroje:
•
•
•
•
•
Česká inspekce životního prostředí [online]. 2009 [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: <http://www.cizp.cz/>.
Ekolist.cz [online]. 2006 [cit. 2010-02-03]. Arnika představila největší průmyslové znečišťovatele. Dostupné z
WWW: <http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1929228>.
Suite 101 [online]. 200? [cit. 2010-02-02]. Dostupné z WWW: <http://www.suite101.com>.
Suite 101 [online]. 2009 [cit. 2010-02-09]. Largest producers of greenhouse gas emissions. Dostupné z
WWW: <http://climate-change.suite101.com/article.cfm/largest_producers_of_greenhouse_gas_emissions>.
Chmi.cz [online]. 1998 [cit. 2010-02-09]. Kjótský protokol k rámcové úmluvě organizace spojených národů o
změně klimatu. Dostupné z WWW: <http://www.chmi.cz/cc/kyoto.html>.
Brněnská spalovna
Ondřej Vognar, Kvinta B - 3.K
Historie spalovny
V roce 1904 bylo usnesením městského zastupitelstva v Brně rozhodnuto o zbudování městské
spalovny odpadů. Koncem podzimu 1904 byla stavba zahájena a 24. 8. 1905 vyrobila spalovna
první elektrickou energii z odpadu. Byla to vůbec první spalovna Rakousko - Uherské monarchie,
která již v té době využívala energetického potenciálu z odpadu k výrobě elektrické energie a
sloužila svému účelu až do roku 1941.V posledních dnech druhé světové války byla však městská
spalovna včetně blízké plynárny a elektrárny vybombardována. Znovu do provozu byla uvedena až
v roce 1989.
Význam spalovny
Spalovna směsného komunálního odpadu (SKO) společnosti SAKO Brno, a.s. byla vybudována za
účelem energetického využití SKO a vybraného odpadu z průmyslu se základní myšlenkou –
použít odpadu jako paliva a takto získanou tepelnou energii využít na výrobu páry. Termický
způsob nakládání s komunálními odpady je spolu s látkovým využitím nejvýznamnějším způsobem
využití těchto druhů odpadů a svým dosahem je tak schopen zajistit v reálném čase a místě i
minimalizaci jeho objemu.
Rekonstrukce spalovny
V dnešních dnech je spalovna v rekonstrukci, která byla zahájena v září minulého roku. Tento
projekt za dvě a půl miliardy korun je nejrozsáhlejší modernizací spalovny ve střední a východní
Evropě. Z této částky platí cca 1,5 miliard korun Evropská unie, zbytek zaplatí město Brno a
společnost SAKO. Během přestavby budou auta vozit odpadky z Brna na skládky v Žabčicích,
Ivančicích a Bratčicích.
Po opravě bude mít spalovna dvojnásobnou kapacitu, vyrobí dvakrát více páry a nově i elektřinu,
umožní třídit další druhy odpadů, bude vypouštět minimum zplodin.
Foto: Spalovna v roce 1905
Foto: Spalovna v roce 2010
35
Zdroje:
•
•
Sako [online]. 200? [cit. 2010-02-03]. Dostupné z WWW: <http://www.sako.cz>.
PETrecycling [online]. 200? [cit. 2010-02-09]. Rekonstrukce a modernizace spalovny v Brně. Dostupné z
WWW: <http://www.petrecycling.cz/Rekonstrukce_a_modernizace_spalovny_v_Brne.html>.
The eruption of volcano
Potrusilová, Kedziorová, Kubová, Sexta A - 2.K
Good morning, ladies and gentleman. My name is Míša and there is my friend Lucka. I think you
have heard about the eruption of a volcano in Iceland. We will tell you something interesting which
is connected with this issue.
At first we will tell you some basic information. The volcano’s name is Eyjafjallajokull. It is a large
stratovolcano topped by a 1.5 mile (2.5 km). It is located directly on the south coast of Iceland, and
its name means "Island Mountain Glacier". Like many of the volcanoes of south and west Iceland,
its climbing history dates back to the 1700's.
Now let’s go back to the eruption. The news has come from Reykjavik. This volcano was calm until
1823. The volcano was erupting magma and a climbing smoke was in large heights (about 1 km).
But ice hasn’t started to fuse yet. The scientists think that it can (as it happened in the past) cause
the eruption of a near big volcano Katla.
If eruptions last longer, it can have an influence on climate (fall of temperature). Solids from the
eruption (in aerosol) cause the fall of temperature. Dust from the eruption can cause difficulties
with breathing.
Eruption of a dust and solids go to the height of 7-10 km. Because of that airplanes are in danger.
Air places were closed because of dust (in Scotland, in Norway, Finland and Sweden). Dust
shadow advanced to the south. Some flights from Prague and to Prague were cancelled because
of closed British airports but now all flights are refreshed.
And here is another problem. After the eruption in the area around the volcano there are floods.
Water level in rivers has increased. The main highway in Iceland was closed and hand-workers
broke it so that water could flow into the sea and bridges couldn’t be damaged.
The shelter from volcanic ash which encloses the part of the Earth can bring down sun shining
which strikes on our planet. The ash shelter can cause warming up of the stratosphere. In
combination with solids it can lead into the destruction of the ozone layer. The holes in it can let
ultra violet radiation to the Earth with all horrible problems with health and nature.
Some scientists guess that the period of the eruption will be 5 months. Next weeks will be a calm
time and less calm time but other eruptions aren’t expected. So we must hope that another
eruption doesn’t come.
Thanks for your attention.
Zdroje:
•
•
•
Skiing the Pacific Ring of Fire and Beyond [online]. 2003 [cit. 2010-02-09]. Eyjafjallajökull . Dostupné z WWW:
<http://www.skimountaineer.com/ROF/ROF.php?name=Eyja>.
Aktuálně.cz [online]. 2010 [cit. 2010-02-09]. Na Islandu se probudila sopka. Ostrov evakuoval. Dostupné z WWW:
<http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=663841>.
Novinky.cz [online]. 2010 [cit. 2010-02-09]. Erupce mohou způsobit ochlazení, říká klimatolog. Dostupné z WWW:
<http://www.novinky.cz/domaci/197765-erupce-mohou-zpusobit-ochlazeni-rika-klimatolog.html>.
36
Protizáplavový systém ve světě
David Pustina, David Kratochvíl, Kvinta B - 3.K
Nebezpečí povodní ve světě
V zemích západní Evropy jsou řeky náchylné na povodně často pozorně řízené. Protipovodňová
hráz, břehová hráz, nádrže a splavy se používají na prevenci vylití řek z břehů. Přímořské povodně
byly řešené v Evropě pomocí pobřežní ochrany, jako jsou například mořské zdi. Londýn je chráněn
od povodní velkou mechanickou bariérou přes řeku Temži, která je aktivována, když hladina moře
dosáhne určitého bodu. Bariéry jsou plně v provozu přibližně za půl hodiny. Byla postavena
v letech 1975 – 1982. Sestává se z 10 pohyblivých ocelových vrat a 9 pilířů. Benátky budou nyní
také chráněny podobným systémem, zde je ale
ohrožuje spíše příliv, než rozvodněné řeky. Největší
a nejpropracovanější povodňové ochrany má
ovšem Nizozemí. Staletí boje s vodou naučila
Nizozemce, jak získávat půdu a bránit se záplavám.
Největší rozsah mívají povodně ovšem v Asii, např.
v Bangladéši. Jestliže dojde k rozvodnění Gangy a
Brahmaputry, je pod vodou většina území státu.
Foto: Plovoucí domy v Nizozemí
Povodně v České republice
Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České
republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám
moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé velké povodně v roce 1845. Povodně ze
srpna roku 2002 byly způsobeny abnormálními srážkami, které trvaly přes týden. Vyžádaly si 17
lidských životů, v 7 krajích byl vyhlášen stav nouze, muselo být evakuováno přes 225 000 lidí a
škody na majetku se vyšplhaly přibližně na 73,3 miliard korun. Největší povodně, které zasáhly
Moravu, byly povodně v roce 1997. Byly způsobeny abnormálními srážkami v Jeseníkách, zemřelo
při nich 23 lidí a muselo být evakuováno 250 obcí. Hmotné škody byly odhadnuty na 63 miliard
korun.
Protizáplavová opatření v Praze
V historickém centru našeho hlavního města a v blízkosti komunikací jsou pro ochranu
využívány mobilní protipovodňové bariéry, tedy zpravidla hliníkové dílce, které jsou na vhodném
místě uskladněny a na funkční místo instalovány až v době povodňového ohrožení. V terénu jsou
instalovány úchyty, do nichž se tyto bariéry upevňují. Pro ochranu Karlína byly provizorně k
dispozici gumové protipovodňové vaky plněné vodou. V některých úsecích jsou
budovány protipovodňové hráze ze zeminy nebo protipovodňové stěny ze železobetonu. K
ochraně je využíváno i například železničních náspů či jiných bariér tvořených tělesem
komunikace, u nichž pak stačí zabezpečit podchody, podjezdy a další riziková místa.
Do kanalizační sítě jsou instalovány uzávěry, které umožní zabránit průniku vody v opačném
směru, a přečerpávací systémy, které umožňují odčerpávat obsah z takto uzavřené kanalizace.
Kromě těchto opatření chrání Prahu i vltavská kaskáda přehrad, které se skládá z několika
přehrad. Největšími z nich jsou Lipno, Orlík a Slapy.
I když v minulých letech byly nějaké finanční prostředky vynaloženy na stavbu protizáplavového
systému, nemám pocit, že by systém dostačoval. Mohli jsme se dočíst, že celý protizáplavový
systém v Praze stál asi 2 miliardy Kč, což je vzhledem ke způsobeným škodám směšná částka.
Prevenci proti záplavám se nevěnovala dostatečná pozornost a vždycky se něco začne dít, až
když už je pozdě. Takže jestli nedůvěřujete protizáplavovému systému v naši zemi, tak si pořiďte
domů protipovodňové zátarasy a přívalová a protipovodňová vrata.
37
Zdroje:
•
•
•
•
Denny bonzuje [online]. 2007 [cit. 2010-02-02]. Rekordy světa. Dostupné z WWW:
<http://denny.bonzuje.cz/2086-rekordy-sveta.html>.
Protipovodňová ochrana Prahy. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :
Wikipedia Foundation, [cit. 2010-06-15]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Protipovodňová_ochrana_Prahy>.
Povodeň v Česku (2002). In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia
Foundation, [cit. 2010-06-15]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Povodeň_v_Česku_(2002)>.
Záchranný kruh [online]. 2007 [cit. 2010-06-15]. Povodně. Dostupné z WWW: <http://www.zachrannykruh.cz/index.php?basket=-2324134&sid=ao8i2kldpai5bu8p6csg9r6d03&art=243>.
Tsunami
Tereza Fillerová, Helena Chludová, Kvinta A – 1.K
Slovo tsunami pochází u japonštiny a znamená „vlna v přístavu“. Tsunami je systém gravitačních
vln vzniklých na moři jako výsledek velkého posunu mořského dna v krátkém časovém okamžiku.
Impulsem ke vzniku vln může být silné zemětřesení doprovázené výrazným posunem zemských
desek, výbuch podmořské sopky, dopad meteoru nebo pobřežní sesuny půdy do vod zálivu.
Nejčastější příčinou vzniku tsunami je podmořské zemětřesení a to vlivem vertikálního pohybu
mořského dna a následného zvlnění vodních mas. Diskutuje se i o jaderných pokusech pod
mořskou hladinou např. na Tichomořských atolech, kde provádí své vojenské výzkumy jaderné
velmoci. Dosud ale není popsána žádná vlna tsunami v důsledku těchto pokusů, které spíše vedou
k radioaktivnímu zamoření těchto oblastí.
Tsunami není pouze jedna vlna, ale série vln, které obvykle udeří v odstupu 10 – 45 minut,
pozdější vlny jsou často silnější. Síla destrukčních účinků může působit několik hodin. Než se
moře uklidní, může to trvat až několik dnů.
Rychlost tsunami závisí na hloubce oceánu, takže se vlny během putování oceánem zrychlují a
zpomalují. V hlubokém a otevřeném moři je rychlost kolem 500 – 1000 km/hod., vzdálenost mezi
vlnami může být až mezi 500 – 650 kilometry. To znamená, že po první vlně přichází s odstupem
30 – 60 minut další úder.
Průběh tsunami:
1. Normální stav, kdy je moře klidné.
2. V důsledku podmořského zemětřesení dojde k pohybu
mořského dna a rozpohybování celého vodního sloupce.
3. Vlny se postupně šíří oceánem ve všech směrech od místa
vzniku.
4. Varovným signálem na pobřeží je dočasný ústup vody od břehu.
5. Poté již následuje vlnobití, které může zasáhnout rozsáhlá území
i hluboko ve vnitrozemí.
Na celé planetě je ročně zaznamenáno několik desítek tsunami. Většinou jde o malé, neškodné
vlny, které zachytí pouze přesné přístroje. Tsunami se opakují v intervalu několika desetiletí a
svým vznikem jsou vázána především na velká podmořská zemětřesení. I v současnosti si
tsunami, navzdory rozvoji a zdokonalení předpovědních systémů, často vyžádají velké oběti na
životech. Nejznámější katastrofou, která se stala nedávno, byla katastrofa v Indickém oceánu
38
roku 2004. Zde v inkriminovaných oblastech nebylo obyvatelstvo včetně početných turistů zavčas
vyzváno k evakuaci. Podzemní zemětřesení bylo sice zaznamenáno přístroji, ale částečně
podceněno a také nastaly značné komunikační problémy s ohroženými oblastmi. Zatímco zvířata
velmi krátce po prvních otřesech půdy začala prchat do vnitrozemí, většina lidí tehdy jejich
počínání nerozuměla. Dne 26. 12. 2004 zasáhla vlna tsunami pobřeží Srí Lanky a Thajska,
Somálska, Malediv, Malajsie, Myanmaru, Tanzanie, Seychelských ostrovů, Bangladéše a Keni.
Více než 150 tisíc lidí bylo zabito, 26 tisíc bylo prohlášeno za nezvěstné a milion obyvatel přišlo
o přístřeší na jihu Asie a východu Afriky.
Jednou z tsunami nejvíce postižených zemí světa je také Japonsko. V průběhu jeho historie
muselo už nesčetněkrát čelit účinkům této přírodní zkázy. Za posledních 1000 let zažila tato země
nejméně 73 katastrof, které si celkově vyžádaly asi 200 000 obětí. Japonsko má naštěstí v
současnosti velmi dobře vybudovaný varovný systém a ochranná zařízení (pobřežní zdi nebo
předsunuté vlnolamy).
Katastrofy podobné účinkům vlny tsunami jsou popisovány již v materiálech objevených
archeology, často se jedná o zápisy staré několik tisíc let. Mnozí badatelé se například domnívají,
že i za zánik bájné Atlantidy, dosud nepotvrzené velmi vyspělé civilizace, může právě ničivá vlna
tsunami.
Srovnání území před a po zásahu ničivou vlnou tsunami
Zdroje:
•
•
•
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tsunami
http://www.sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm
http://indonesie.xf.cz/tsunami.php
http://referaty-seminarky.cz/tsunami/
39
Hurikány
Kristýna Ambrožová, Kvinta A - 1.K
Jedním z nejničivějších přírodních úkazů jsou hurikány. Jedná se vlastně o tropickou cyklonu, tedy
atmosférický útvar charakteru tlakové níže ve tvaru víru s typickým okem ve středu. Hurikán může
dosánout až 1 000 km v průměru a bývá doprovázen intenzivními srážkami. Při své pouti nad
mořem nebo oceánem sílí, nabírá obrovské množství vody a poté zasahuje pobřeží ničivou silou.
Aby hurikán mohl vzniknout, je nutná kombinace několika přírodních úkazů – voda o ideální teplotě
okolo 27°C, vlhký teplý vzduch a studený suchý vzduch. Hurikán poutá na své oko spirálovité
větry, čímž postupně nabývá rychlosti, a poutá na sebe i velkou masu mořské vody, čímž získává
dostatek intenzivních a dlouho trvajících srážek.
Nejčastějším místem vziku rozsáhlých tropických cyklon je oblast mezi 30°s.š. a 30° j.š., nejvíce
v oblasti Tichého a Atlantického oceánu. Tropické cyklony mají ovšem i globální důsledky.
Ovlivňují dopravu na mezinárodních lodních linkách využívaných nákladními loděmi po celém
světě, mají vliv na těžbu a dodávku ropy v případě nutné evakuace těžebních plošin, největší
škody ovšem způsobují doprovodné jevy, jako jsou vydatné bouře a lijáky, silný vítr nebo povodně.
V různých částech světa se tropické cyklony označují různými názvy: hurikán v oblasti Atlantského
oceánu, tajfun v oblasti jihozápadní Asie, cyklón v Indii nebo willi-willi v oblasti Austrálie. Kvůli
snadnější komunikaci se tropickým bouřím dávají jména. Původně se bouře označovaly jménem
svatého, který měl v daný den jmeniny, později se bouře pojmenovávaly libovolně, např. jménem
neoblíbeného politika. Dnes se užívá systém pojmenovávání bouří jmény postupně podle
abecedy, tak jak v průběhu roku přicházejí. Používají se jména jak mužská, tak ženská, pokud
ovšem bouře způsobí rozsáhlé škody na životech a majetku, její jméno se ze seznamu vyřadí.
Mezi oblasti často zasahované hurikány patří území Ameriky. Pro přiblížení následků tohoto
přírodního živlu jsem vybrala následující:
hurikán Kathrina, srpen 2005, New Orleans (USA) – silný vítr zničil město, přinesl silný déšť a
záplavy vzniklé protržením ochranných hrází, počet obětí se odhaduje na 1 300 lidí
x hurikán Mitch, přelom října a listopadu 1998, střední Amerika – jeden z nejsilnějších a
nejničivějších hurikánů historie, který způsobil na pevnině rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy,
kterým padlo za oběť téměř 18 tisíc osob
x hurikán Floyd, září 1999, Severní Karolína (USA) – jeho hrozba vedla k největší evakuaci
v dějinách USA, kdy bylo vyklizeno téměř celé východní pobřeží (domovy opustilo více než
2,5 mil. obyvatel)
x hurikán Stan, říjen 2005, Guatemala – hurikán několik dnů pustošil území střední Ameriky,
způsobil rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy a vynutil si i uzavření ropných přístavů na pobřeží
Mexického zálivu
Přírodní živel menšího rozsahu připomínající hurikán je tornádo. Jedná se o silně rotující vítr mající
tvar nálevky nebo chobotu. Výskyt tornád je zaznamenán i z území České republiky, první zmínku
o tomto přírodním úkazu nalezneme v Kosmově kronice.
x
Pohled na tropickou cyklónu z vesmíru
Následky hurikánu Kathrina v New Orleans
40
Zdroje:
•
•
•
•
•
•
•
Wattsová Claire: Přírodní katastrofy. Fortuna Print, Praha 2006.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3na
http://pohodaveskole.net/referaty/hurikany-referat-ekoligie-2/
http://hn.ihned.cz/c3-16794610-500000_d-katrina-niciva-ale-politicky-korektni
http://www.nejpocasi.cz/tornada/
http://tpocasi.cz/?page_id=1039
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tropick%C3%A1_cykl%C3%B3na
Vodní filtry
Marcel Denk, Sexta A - 2.K
Téma vodních filtrů jsem si vybral proto, že mě zajímá problematika vody, nejdůležitějšího zdroje
pro život a také proto, že se v této oblasti mírně pohybuji. Byl bych rád, kdybyste odcházeli
s broukem v hlavě a kdybych Vás přiměl aspoň trochu se zamyslet nad tím, co pijete.
1. Filtr fungující na principu obrácené osmózy
Tento přístroj vypadá jako velká krabice. Voda prochází pod obrovským tlakem přístrojem, kterým
je protlačena přes polopropustnou membránu. Ta propouští pouze demineralizovanou vodu a
zachycuje vše rozpuštěné i nerozpuštěné, co se ve vodě nachází. Obrácená osmóza je schopna
odstranit anorganické sloučeniny, drtivou většinu mikroorganismů, organických i anorganických
chemikálií.
2. Filtr s aktivním uhlíkem
Tento filtr vypadá jako větší varná konvice. Uvnitř toho přístroje jsou uloženy
granulky aktivního uhlíku, který se získává většinou tepelným a tlakovým
zpracováním rostlinného materiálu. V okamžiku, kdy voda protéká přes tento
aktivní uhlík, přemění se chlor a jakákoliv desinfekční činidla, která se ve vodě na
bázi chloru nacházejí, na látky jiné. Nejdůležitější vlastnost filtrů na bázi uhlíku je
tedy odstranit zápach chloru. Bohužel se tímto způsobem neodstraní
mikroorganismy a jiné nežádoucí chemikálie.
Filtr s aktivním uhlíkem
3. Filtr využívající ultrafialové záření
Při použití tohoto typu filtru máte jistotu, že UV záření zlikviduje ve vodě téměř všechny živé
mikroorganismy. UV lamp je několik typů, které se liší účinností a intenzitou vysílaného UV záření.
Kromě likvidace mikroorganismů neumí UV lampy odstranit nic jiného.
4. Keramický filtr
Filtr má schopnost odstranit různé látky až do velikosti 0,3 mikrometru. Umí odstraňovat jak
organické tak anorganické látky a některé mikroorganismy. Není finančně nákladný.
5. Filtr na bázi magnetismu a elektromagnetismu
Jsou s nimi velké problémy, za prvé vysoká cena a za druhé se nikdy nikomu nepodařila seriózně,
oficiálně prokázat jeho účinnost.
6. Filtr na bázi iontové výměny
Tento přístroj dokáže z vody odstranit sulfáty, dusičnany a těžké kovy, neporadí si ovšem
s mikroorganismy.
Závěrem bych chtěl zdůraznit důležitost filtrů v oblasti našeho zdraví a zdravého životního stylu,
protože voda tvoří přes 80% lidského těla. To znamená, že to nejlepší, co můžete pro své tělo
udělat, je pít zdravou vodu, která tvoří většinu vašeho těla. A zcela na konec bych chtěl, abyste se
zamysleli nad problematikou nezdravé vody, kterou pijete a něco si z mého referátu odnesli
k zamyšlení.
Zdroje:
•
Mgr. Martin Jelínek, Technologie vodních filtrů, CD
41
Pesticidy a umělá hnojiva v zemědělství
Monika Rymešová, Sexta A - 2.K
Umělá hnojiva jsou chemické látky, které se využívají ke zlepšení a urychlení růstu rostlin. Existují
dvě metody aplikace. Jednou z nich je aplikace hnojiva přímo do půdy, kde se spolu s vodou
dostávají živiny přes kořeny do rostliny. Druhá metoda je méně častá a jde o aplikaci hnojiva přímo
na listy. Hnojiva jsou bohatá na nejdůležitější biogenní prvky, např. N, P, K,Ca, S, B, Na, K.
Dusíkatá hnojiva jsou látky, které urychlují růst rostlin. Tyto rostliny rozpoznáme především kvůli
jejich značné velikosti listů a plodů. Dusík umožňuje rostlině vytvářet nové zelené části, a tím
přispívá k efektivnějšímu procesu fotosyntézy. Rostlina získává větší množství energie a rychleji
roste. Nevýhodou razantního růstu rostliny je především to, že nové části rostliny jsou tvořeny
parenchymatickými buňkami, které jsou tenkostěnné, a právě proto jsou tyto části mnohem
náchylnější ke zlomení či poškození při působení přírodních vlivů (déšť, krupobití aj.)
Fosforečnany jsou další důležitá rostlinná hnojiva, které spolu s dalšími hnojivy tvoří tzv.
kombinovaná hnojiva (směs fosforečnanových, dusíkatých, draselných a jiných hnojiv). Fosfor je
prvkem, který se nachází v RNA nebo v energetických přenašečích ADP a ATP (fotosyntéza).
Pesticidy jsou chemické prostředky využívané k zamezení ztrát na kulturních rostlinách, zásobách
potravin i krmiv. S rozšířením aplikace pesticidů vzniklo však i množství problémů. Do oběhu se
dostávají tisíce tun chemických látek, které jsou mnohdy toxické nebo mají jiné nežádoucí účinky. I
přes to se dnes pesticidy používají na 95 % zemědělské půdy.
Vliv pesticidů na přírodní ekosystém a zdraví člověka
Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý.
Negativními vlivy jsou nejvíce ohroženy organismy v bezprostřední blízkosti.
U člověka mohou pesticidy:
• působit toxicky na vývoj nervové soustavy člověka (poruchy mozku)
• zvýšit riziko vzniku rakoviny prsu
• zvýšit riziko vzniku rakoviny varlat a prostaty (zvyšuje se o 3 % ročně)
• zvýšit riziko vzniku cukrovky nebo leukémie u dětí
• narušovat hormonální systém člověka, a tím způsobovat poruchy reprodukce u člověka
• způsobovat vývojové poruchy pohlavních orgánů u mužů i žen
V přírodě mohou pesticidy:
• způsobit otravy ryb (při deštích dochází ke splavování pesticidů z polí do okolních toků)
• zůstávat v půdě i po několik desetiletí a začleňovat se do potravního řetězce
• narušovat funkci hormonů v těle živočichů i rostlin
• zapříčinit vznik rozkladných produktů, které mohou být jedovatější než původní látka
• snižovat rozmnožovací potenciál zasažených organismů (poruchy reprodukčního cyklu,
opožděná ovulace, poruchy v kladení vajec, ztenčení skořápky vajec)
• způsobit feminizaci samců (úbytek samčích znaků) vlivem úbytku hormonů
Pesticidy a jejich účinnost
• Avicid je přípravek určený k hubení ptáků.
• Fungicid je přípravek určený k ochraně před houbovými chorobami.
• Herbicid je přípravek určený k hubení rostlin (plevel, invazní rostliny aj.).
• Insekticid je přípravek určený k hubení hmyzu (zasahují nervový systém).
• Rodenticid je přípravek určený k hubení hlodavců (narušují srážlivost krve).
Omezení použití
Používání pesticidů v zemědělství je v ČR upravováno několika zákony. Ty vyhrazují, kde a za
jakých podmínek mohou být pesticidy použity. Mimo to dovolují používat pouze prostředky
uvedené v Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin.
42
Denně slýcháme o tom, co našemu organismu škodí. Proč se tedy konečně někdo z vysokých míst
nerozhoupe k tomu, aby tomu učinil přítrž. Chápu, že prodej tabákových výrobků a lihovin drží náš
stát alespoň na nějaké přijatelné ekonomické pozici, ale proč tedy dovolí, abychom my, nevinní
občané, byly dlouhodobě a často nevědomky tráveni tím, co by nás mělo držet naživu. Ano tráví
nás jídlo! Neustále dochází k diskuzím, proč náš stát stále více sužuje neplodnost a častý výskyt
rakoviny. Ať se ti, kterým je to respektive lhostejné, ale chtějí se blesknout v očích voličů jako
dobrodinci, zajdou podívat, kolik ročně půdou proteče chemikálií. Stovky tun! A většinová část
právě těchto “urychlovačů, odpuzovačů a hnačů” zůstává v plodinách, které se pěstují na této
půdě. Jak může náš organismus správně pracovat, když do něj denně rveme látky, se kterými se
jen obtížně vyrovnává? Jak můžeme být tím pádem zdraví? Pokud se právě o tuto problematiku
nezačnou zajímat ti, kteří to mohou změnit, je to běh na dlouhou trať. Takže panstvo, zasedněte si
ke svým pokrmům a vychutnejte si jedinečný bramborový salát se špetkou alachloru a vynikající
vepřový řízek. Ze srdce Vám přeji dobrou chuť!
Zdroje
•
•
•
•
Www.agromanual.cz/ [online]. 2007 [cit. 2010-02-07]. Dostupný z WWW:
<http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani >.
Www.mebio.cz/ [online]. 2008 [cit. 2010-02-07]. Dostupný z WWW: <http://www.mebio.cz/clanky/pesticidy-skodizdravi-shoduji-vedci/ >.
Www.agromanual.cz [online]. 2000 [cit. 2010-02-07]. Dostupný z WWW:
<http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani >.
Www.agir-as.cz [online]. 2005 [cit. 2010-02-07].Dostupný z WWW: <http://www.agir-as.cz/images/hufg_1.jpg >.
Biologické zbraně
Vojtěch Machula, Kvinta B - 3.K, Peter Grich, Sexta A - 2.K
Vítám tě čtenáři, jako téma pro tuto práci jsem si zvolil jedno z těch vážnějších a to „Biologické
zbraně“. Rád bych tě v průběhu práce seznámil s principy těchto zbraní, jejich historickým vývojem
a jejich přínosem i hrozbou pro celosvětovou společnost.
Co to je taková biologická zbraň? Už z názvu tušíme že půjde o něco živého – „bio“. Ano je to tak.
Biologickou zbraní se dá označit vše, jehož útočná náplň je tvořena tzv. bojovou biologickou
agens, neboli původcem infekčních, tedy nakažlivých onemocnění. Pod pojmem agens se tedy
rozumějí veškeré živé organismy (či výsledky jejich činnosti) z nichž je možné vytvořit infekční
materiál, který je bakteriologické nebo toxické povahy. Většinou jde tedy o organismus (patogen)
nebo jím produkované látky (toxiny). Nejčastěji se jejich cílem stává právě člověk a vývoj těchto
zbraní se svými smrtelnými účinky se směřuje právě tímto směrem.
V širším pojetí se dá považovat za biologické zbraně též i mikroorganismy rychle znehodnocující
fosilní paliva, patogeny likvidující plodiny a dobytek a vyvolávající tak hladomor. Opět se potvrzuje,
že vše souvisí se vším. A jaké je společensko-politicko-právní stanovisko na tento druh zbraní?
Biologické zbraně se počítají mezi zbraně hromadného ničení a jejich vývoj, výroba a skladování
jsou celosvětově zakázány.
Výroba a materiály
Pro výrobu biologické zbraně se dá použít obecně jakýkoli patogen způsobující dostatečně
závažné poškození zdraví. U těchto patogenů pak zvažujeme následující kritéria a zajímají nás
nasledující otázky:
1. Jak závažná onemocnění patogen vyvolává?
2. Jak ho lze šířit v prostředí? (tzn. lze použít patogeny odolávající vnějšímu prostředí)
3. Jak se patogen následně šíří z organismu na organismus (a umožňuje tím vznik a následné
trvání epidemie)
4. S jakou obtížností a efektem lze chránit vlastní armádu či obyvatelstvo? (většinou
vakcinací)
5. Jak nákladná je její výroba a skladování a případná exspirace?
43
Přehled potencionálně použitelných patogenů a následně jimi vyvolaných chorob
Bakterie
• Yersinia pestis – původce moru,
• Bacillus anthracis - původce antraxu (sněti slezinné),
• Neisseria meningitidis - původce meningitidy (zánětu mozkových blan)
Obr.: Kožní forma sněti
Viry
Pravé neštovice, chřipky ve svých smrtonosnějších mutacích (aktuálně
diskutované mutace jako H5N1, prasečí atd.). Dále například skupiny virů, které
způsobují krvácivé horečky, mezi něž se řadí například i Ebola a spousta jiných
virů vyskytující se v přírodě. Ty jsou přenášeny na člověka většinou členovci,
jako třeba klíšťaty (klíšťová encefalitida). Stačí vir izolovat a vhodnou cestou
efektivně rozšířit. A zbraň je na světě.
Obr.: Vir H5N1
Protozoální nákaza (způsobená prvoky)
V této skupině organizmů by se dalo uvažovat o prvocích rodu Plasmodium
(česky zimnička), které způsobují malárii.
Historie
Obr.: Plasmodium
K primitivním biologickým zbraním se dají počítat i mrtvoly vrhané Mongoly za hradby dobývaných
měst, aby podpořili vznik nákazy a epidemií. Husité prý bombardovali Karlštejn bečkami výkalů a
Američané s Angličany prý prodávali indiánům deky infikované neštovicemi. Druhá světová válka
si také přišla na své. Z používání biologických zbraní je podezříván hlavně Sovětský svaz (mluví
se hlavně o tularémii neboli tzv. zaječí nemoci). Použití se prokázalo i v Japonsko-Čínském
konfliktu. Ve 20. století již spousta států vyvíjela a vyráběla tyto smrtonosné zbraně, ale zároveň
vzrůstala obava z jejich užití a možné eskalace a překročení hranice původního konfliktu.Tyto
obavy vedly k tomu, že začaly být vyvíjené snahy po zákazu těchto zbraní a tak byla roku 1975
v Moskvě deklarovaná tzv. Konvence o biologických zbraních, která absolutně zakazovala výrobu,
vývoj a skladování biologických zbraní. Pro spoustu zemí to ale nebylo závazkem a v „utajení“ na
svých výzkumech a ozbrojování pokračují. Hlavně se mluví o Rusku, ale dále se aktuálně diskutuje
o Iráku, Íránu, KLDR, Číně a Lybii.
Význam
Co je to tedy biologická zbraň? Jde o unikátní vojensko-taktický prostředek, který má svoje
nezaměnitelné výhody. Pokud je nasazena ve válce, má za úkol vyvolat epidemii, zamořit okolí a
vyhubit lidi, ale to znamená, že oproti konvenčním či jaderným zbraním nepoškozuje infrastrukturu,
a tak může být po dodání pracovní síly naplno využit ekonomický potenciál zabraného území. Je to
rychlé, vysoce efektivní, ale z hlediska mého dost nehumánní a zbabělé. Nepostavit se nepříteli
čelem, ale přes médium ho nakazit pěkně z bezpečí. Další důležitou otázkou je tzv. bioterorismus.
Ano, správně, jde o terorismus za použití zmiňovaných zbraní. Teroristé s nimi vyhrožují a volí je
jako braně hromadného ničení, protože získání nebezpečné látky v podobě viru je poměrně
snadné a levné.
Závěr
Rád bych k tomuto tématu na konec zaujal nějaké stanovisko. Myslím si, že se znovu projevuje
inteligence a vychytralost lidského plemene, které dokáže obrátit všechno ve vše. Z míru válku,
z lásky nenávist. Z konvence o zbraních tajný závod v ozbrojování a z nemoci a utrpení udělat
zbraň. Je rok 2010, ale pořád platí to hloupé, surové a nedospělé pravidlo, že kdo má zbraň, má
moc. A tak se v tomto lidstvo asi nikam neposunulo a zase volí násilí. Nebo posunulo? Ano, ale jen
v tom směru, že použití těchto zbraní je tak nehumánní a zločinné. Je mi milejší představa ocelové
kulky, než bolestivého a zdlouhavého chorobného stavu, který mne nakonec zahubí. A tak zase
lidstvo převrací původní významy některých jevů a svojí evolucí se paradoxně víc a víc blíží svému
zániku.
44
Zdroje:
•
•
•
•
•
•
Biologické zbraně. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation,
[cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Biologické_zbraně>.
Biological warfare. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation,
[cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Biological_warfare>.
Navajo : Otevřená encyklopedie [online]. 200? [cit. 2010-03-13]. Bilogická zbraň. Dostupné z WWW:
<http://biologicka-zbran.navajo.cz/>.
Encyklopedie Svět poznání“. 1. Praha : [s.n.], 199?. 2000 s. ISBN 978-80-256-0176-1.
The Biological and Toxin Weapons Convention website [online]. 200? [cit. 2010-03-13]. Dostupné z WWW:
<http://www.opbw.org/ >
PRESTON, Richard. Zákeřná Ebola. 1. [s.l.] : Knižní klub, 1996. 320 s. ISBN 80-7176-312-8.
Sekce B, Blok 2
Technika v medicíně;
Genetika a bioinženýrství
Foto: Naši tradiční moderátoři Ekologických konferencí:
Mária Brindzáková a David Sigmund, Sexta A - 2. K
45
Vzájemné propojení medicíny a techniky
David Pustina, Kvinta B - 3.K
Již od pradávna bylo léčení úzce spjato s vývojem novějších technologií. Postupem času, jak se
vyvíjela čím dál lepší a složitější technika, tak se i medicína hrnula kupředu. Léčení je úspěšnější než
v minulosti. Díky novým technologiím jsme schopni jednoduše a rychle zjistit druh nemoci, někdy i
méně bolestně léčit. Přednostně se zaměřím na některé dnes účinné diagnostické i operační přístroje.
Lupa a mikroskop patří mezi první optické přístroje, užívané v medicíně, které zobrazují malé objekty
v mnohem větším zvětšení. Každý z nás se s těmito vynálezy ve svém životě už určitě setkal, takže
není důvod se jimi dál zabývat. Tedy doufám.
Rentgenové záření je forma elektromagnetického záření. Rentgen je užíván přednostně
pro pozorování kostních struktur a zubů. Je používán i na letištích, aby se bylo možné
podívat do zavazadel cestujícího, jestli nepašuje na palubu letadla něco, co nemá. Jedná
se o formu ionizujícího záření a to může být nebezpečné, způsobuje nemoci z ozáření.
Ano, věci, které mají pomáhat léčit, při častém užívání pomalu, ale jistě ovlivňují
negativně zdraví.
Magnetická rezonance je moderní zobrazovací technika používaná
především k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla. S pomocí magnetické
rezonance je možné získat řezy určité oblasti těla, které je možno následně
dále zkoumat až ke 3D obrázku daného orgánu. Magnetická rezonance
využívá velké magnetické pole a elektromagnetické vlnění s vysokou
frekvencí. Výhodou je, že nezpůsobuje žádná obdobná onemocnění jako
ionizující záření. Je tedy ideálním diagnostickým
přístrojem, který lze používat u pacienta znovu a
znovu. Další její výhodou je větší přesnost při zobrazení orgánů, která je
důsledkem rozdílné intenzity signálů u odlišných měkkých tkání. Bohužel
magnetická rezonance ještě není běžným zařízením každé nemocnice, proto
pacienti musí čekat dlouhou dobu, než přijdou na řadu. Problémem je, že
provoz magnetické rezonance je velice nákladný, ne každá nemocnice si to
může dovolit a počet vyšetření také z důvodu nákladnosti bohužel regulují i
zdravotní pojišťovny.
Kardiostimulátor je přístroj, který sleduje srdeční činnost a je-li to nutné,
vydává elektrické impulzy, díky nimž dojde ke stahu srdečního svalstva. Impulsy
jsou velmi slabé, postižený je necítí. Kardiostimulátor je malá hladká krabička se
dvěma dráty - elektrodami. Přístroj je poháněn baterií, kterou je nutné jednou za
čas vyměnit. Životnost kardiostimulátoru je několikaletá. Kardiostimulátor se
implantuje lidem, jejíchž srdce nedostává potřebný podnět ke stahu.
Laparoskopie je operační zákrok, který lékař
provádí v případě, že z výsledků ostatních vyšetřovacích metod neurčí
onemocnění břišních nebo pánevních orgánů. Laparoskopie se stala v
posledních letech i léčebnou metodou. Důvodem je výrazně lepší
výsledný kosmetický efekt. Na rozdíl od klasické operace se rány rychle
hojí a nezůstávají prakticky žádné jizvy. Významné je i to, že se zkrátí
pobyt pacienta v nemocnici a sníží se i riziko možných komplikací.
Zdroje:
Obr.: Laparoskopická operace
•
•
•
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetick%C3%A1_rezonance
http://www.chsgalen.cz/laparoskopie.htm
http://www.ordinace.cz/clanek/laparoskopie/
http://www.mineralfit.cz/domaci-lekar-clanek/kardiostimulator-pohanec-srdce-149/
46
Dystonie
Znáte pořad Vizita na Nově? Je plný nadějí pro mnohé!
Magdaléna Rožková, Septima B - 3.K
Vizita je nový zhruba třicetiminutový program dokumentárního charakteru v televizi Nova, který je
vysílaný obvykle ve středu v 22:10 h. Dokumentární štáb Vizity nás během pořadu seznamuje
s příběhy lidí, kteří trpí závažnými nemocemi, často neléčitelnými a prací lékařů, kteří pacientům
vrací naděje na příznivější život. Pořad ukazuje neobyčejně mnoho obyčejných zázraků medicíny.
K ukázání příčin nemocí využívá mnohé animace. Díky tomuto pořadu se i úplný neznalec dozví,
jak nemoci vznikají a jaké jsou možnosti jejich léčby. Jednotlivé díly pořadu můžete sledovat
v dubnu až květnu ve středu večer nebo v archivu na internetových stránkách televize Nova.
V jednom z pořadů jsme se seznámili se skoro neznámým
syndromem, který je projevem dystonie. Je to neurologická
porucha, při které dochází k mimovolnému stahování svalů.
Pacient se kroutí v křečích do neuvěřitelných pozic, stáčí hlavu,
nemůže otevřít oči či dokonce ani mluvit. Dystonie dále ovlivňuje
jeho hybnost, nemá však vliv na další funkce mozku. Postihuje
jednu určitou část nebo i několik různých oblastí lidského těla.
Obr: Křeče při dystonií
Když pacient s dystonií nereaguje ani na jednu z forem léčby - léky či injekce, musí se obvykle
přistoupit k operaci. Při chirurgické léčbě dochází k vyřazení určitého nervu z funkce a hluboké
mozkové stimulaci (DBS). Metodu začali jako první využívat čeští lékaři před 4 roky. Při operaci
doktoři elektrodami stimulují bazální ganglia umístěná hluboko v mozku. Ta se dají přirovnat
k jadérkům v jablku. Pacientovi v narkóze je provrtána lebeční kost, do otvoru je vložen plastový
zámek, do něho jsou umístěny tři testovací elektrody. Ty fungují jako elektrický mikroposunovač.
Poté lékaři při operaci hledají i několik hodin nejlepší místo pro umístění elektrod pro budoucí
trvalou stimulaci mozku. Odezva testovacích elektrod „zapisuje“ výšku „křiku“ umírajících neuronů
a udává místo, kam mají lékaři umístit trvalou platinovou elektrodu. Po
jeho nalezení chirurg spojí elektrostimulátor s mozkem. Od elektrod
z mozku je veden pod kůží přes krk kabel elektrostimulátoru až nad levý
prsní sval. Tam je uložen zdroj elektrických impulzů. Chirurg propojí
konektory a operace je hotová. Léčení pacienta operací nekončí,
stimulátor je lékařem průběžně seřizován a mozku je vnucen program,
který ho přeladí a nastaví na režim s menším množstvím mimovolných
záškubů těla. Stimulátor zůstává pacientovi na celý život. Příznaky
většinou úplně zmizí po pár týdnech až měsících po zapnutí stimulátoru.
Bazální ganglia v mezimozku
Čeští lékaři při léčení dystonie dokázali něco, co na světě ještě nikdo nezkusil. Provedli operaci na
teprve desetiletém chlapci. Chlapec měl akutní, vzácný a smrtelný status distonicus. Trpěl
křečemi celého těla i hlavy, usínal vyčerpáním z křečí, medikamenty nezabíraly. Naděje na přežití
byla malá. Lékaři přistoupili k obtížné operaci a povedlo se jim odehnat smrt. Tato léčba stála tři
milióny korun. Většinou se pohybují náklady na léčení dystonie jednoho pacienta kolem miliónu
korun.
Dystonií mohou trpět všichni lidé. Naštěstí jsou na světě lékaři jako je docent Robert Jech
z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Brno, kteří dokáží vrátit lepší kvalitu života i
těm pacientům, kteří už ztratili všechny naděje.
Zdroje:
• http://www.ipsen.cz/informace-pro-sirokou-verejnost/poruchy-hybnosti/obecne-poruchy-hybnosti-svalu
• http://vizita.nova.cz/clanek/novinky/upoutavka-2-dil-dystonie.html
• http://zdravi.doktorka.cz/dystonie/nova-lecba/
47
Vakcína na rakovinu „šitá na míru“
Zdenko Brandejs, Sexta A - 2.K
Babákův institut v Brně je moderní vědecko-výzkumné pracoviště, které vzniklo oficiálně
1.1.2010 k příležitosti výročí Masarykovy
univerzity. Institut dostal jméno po brněnském
profesoru Edwardu Babákovi. Institut sídlí
v kampusu Masarykovy univerzity a obsahuje
tři divize – myelomová skupina, buněčná
imunoterapie a molekulární cytogenetika.
V celém institutu je přibližně 60 zaměstnanců,
mezi které patří přírodovědci, doktoři z FN
Bohunice a profesoři se svými studenty
z Masarykovy univerzity.
Babákův institut zveřejnil nedávno výsledky svého unikátního výzkumu, jehož výsledkem je
vakcína „šitá na míru“, která slouží k léčbě onkologických pacientů. Tato protinádorová vakcína má
převážně výhody, mezi něž patří poměrně nízká cena
(300 000,- Kč) oproti běžným metodám, což jsou např.
chemoterapie a ozařování, které kromě toho, že z člověka
„vyždímají“ poslední zbytky zdravých buněk, tak pacienta
připraví o 1 000 000,- (ceny jsou orientační). Nejen že tato
vakcína nemá žádné vedlejší účinky (jelikož si doktoři
odeberou od pacientů vzorek nádoru, z kterého si vytáhnou
potřebné látky a právě z těch látek vytvoří vakcínu, kterou
díky úzké spolupráci s FN Bohunice mohou rychle
aplikovat pacientům), ale účinnost těchto vakcín se
pohybuje okolo hranice 50%, což je bezesporu obrovský
úspěch.
Tato instituce si vyžádala různé dotace a investice do areálu, cena se vyšplhala přes několik
miliard, určitě je to skvělá investice do naší budoucnosti. Institut je vybaven špičkovými
technologiemi a přístroji a jako jediný v ČR je zákonně způsobilý si samotné látky zpracovávat a po
té hned aplikovat. Brněnský Babákův institut je plnohodnotný konkurent podobným podnikům
v Evropě i ve zbytku světa.
Zdroje:
•
•
•
•
•
Česká televize [online]. 2010 [cit. 2010-02-08]. Babákův výzkumný institut nabídne onkologickým pacientům
vakcínu "šitou na míru". Dostupné z WWW: <http://www.ct24.cz/regionalni/77593-babakuv-vyzkumny-institutnabidne-onkologickym-pacientum-vakcinu-sitou-na-miru/>.
Babákův institut [online]. 200? [cit. 2010-02-08]. O nás. Dostupné z WWW:
<http://babak.med.muni.cz/index.php?pg=o-nas>.
Brněnský metropolitan [online]. 200? [cit. 2010-02-08]. Vakcíny na rakovinu vyrábíme z nádorů. Dostupné z
WWW: <http://www.europointbrno.cz/index.php?nav01=7816&nav02=17875&nav03=17907>.
http://babak.med.muni.cz/index.php?pg=o-nas
http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/babakuv-vyzkumny-institut-dalsi-krok-k-lecbe-rakov.html
48
Embryonální kmenové buňky
Jakub Fic, Kvinta B - 3.K
V lidském těle se nachází mnoho buněk schopných obnovy poškozených či opotřebených částí.
Takové buňky nazýváme buňky kmenové. Mají dvě základní vlastnosti. Mohou vytvářet další
kmenové buňky a mohou se diferencovat ve specializované buňky, jako jsou neurony,
hepatocyty a krvinky. To umožňuje tělu vytvořit při růstu nové buňky ale i opravovat poškozené
části těla.
Buňky embrya mají stejnou schopnost jako kmenové buňky v těle živočichů. Mají schopnost dělit
se, diferencovat se a specializovat se na určitou funkci. Základní vlastností embryonálních
kmenových buněk je jejich schopnost vytvořit veškeré funkční buněčné typy dospělého
organismu. Vlastnostmi měnit se na jakoukoliv tkáň se odlišují od ostatních kmenových buněk,
které lze získat z tkání dospělých. Důvodem jejich odlišnosti je především jejich embryonální
původ. Jsou základními stavebními bloky organismu neboli buňkami života.
Existuje několik možností jak získat embryonální kmenové buňky. Vznikají u čtyř až pětidenního
lidského embrya, které je ve vývojové fázi blastocyty, odtud je lze odebrat. Dalším zdrojem jsou
lidské zárodky vytvořené po dohodě s dárci pohlavních buněk umělým oplozením ve zkumavce (in
vitro), a to zcela cíleně jen pro tento účel. Embrya nepoužitá pro výzkum či vpravení do dělohy
ženy se obvykle zamrazí a uskladní v tekutém dusíku. Díky speciálnímu postupu nejsou embrya
mrazením poškozena a po opětovném rozmrazení jsou plně životaschopná.
Jinou možnost vzniku embrya pro produkci embryonálních kmenových buněk představuje
terapeutické klonování. Princip je jednoduchý. Z těla nemocného člověka je odebrána
specializovaná tělní buňka a ta je pak spojena s lidským vajíčkem zbaveným vlastní dědičné
informace. Ze zárodku lékaři vypěstují embryonální kmenové buňky, které se v laboratorních
podmínkách mohou prakticky neomezeně množit. Zatím však výzkum nedospěl do stádia širšího
praktického využití takto získaných kmenových buněk. Takové buňky jsou pro nemocného
pacienta velice zajímavé, protože po vpravení do těla se mohly usídlit v místě nemocné poškozené
tkáně, diferencovat se a specializovat na určitou funkci. Opravily by nemocnou tkáň, imunitní
systém by je neodmítal, pacient by uzdravil.
V současnosti vědci v laboratořích provádějí výzkumy s několika stejnými liniemi embryonálních
kmenových buněk, které pochází zejména z myší, primátů i lidí. Pokud by však k léčení lidí byly
použity buňky z pokusného embrya, je možné, že by je tělo pacienta odmítlo. Současný výzkum
kmenových buněk je proto směřován k tomu, aby pro každého bylo možno „na míru“ vypěstovat
kmenové buňky určených k terapii takových onemocnění, jakými jsou Parkinsonova choroba,
infarkt myokardu, poruchy krvetvorby či jiné tkáně.
Kmenové buňky jsou vlastně zázrakem směrujícím do nekonečného žití. Jsou protipólem
mechanismu buněčné smrti, který buňce umožňuje zemřít. Kmenové buňky naopak pomáhají
tkáním přetrvat.
Zdroje:
•
•
•
•
•
•
•
•
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2005100522
http://abicko.avcr.cz/cs/2008/6/06/mezidruhove-embryonalni-kmenove-bunky-biologicke-a-eticke-aspekty.html
http://tiscali.cz/wome/wome_center_060223.906008.html
https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_1416.html
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/kmenove-bunky-hudba-budoucnosti/416110
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/7226/_s.155/10202?docid=1875
http://akademon.cz/source/stcell.htm
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2004031903 49
Apoptóza – programovaná buněčná smrt
Delyana Ilieva, Kvinta B - 3.K
Tento příspěvek vysvětluje podstatu procesu buněčné smrti (apoptózy), její vývojové fáze, faktory,
které jí způsobují a nemoci, které jsou s procesem spojeny. Nyní se častěji k popsání přirozeného
zániku buňky užívá termín programovaná buněčná smrt (PCD).
The subject of the treated topic explains the essence of process apoptosis (Programmed Cell
Death), its phases, apoptosis - causing factors and diseases, which are connected with.
Popis apoptózy
Každá buňka v lidském těle má
životnost, která je geneticky naprogramována. Čas je pro buňku
jakýmsi tikajícím mechanismem
bomby, která je ukrytá v buněčném
jádře.
Apoptóza
je
tedy
naplánovaný proces, který vede k
přirozené smrti buňky. Po úmrtí se
buňka scvrkne, rozpadne na
drobnější
tělíska,
která
jsou
fagocytována
(pohlcována)
okolními buňkami. Při plánované buněčné smrti nedochází k porušení membrány buňky, proto se
její obsah nevylévá do okolní tkáně a nedochází k zánětlivé reakci. Proces apoptózy probíhá
především u živočichů, ale v určitém slova smyslu i u rostlin.
Funkce Apoptózy
Apoptózu lze v mnohých případech vnímat jako pozitivní proces, ke kterému tělo sahá v průběhu
svého vývoje. Uplatňuje se např. při:
• resorpce ocásku během metamorfózy pulce v žábu
• odstranění tkáně mezi prsty během embryogeneze
• odstranění nadbytečných neuronů při vytváření synapsí v mozku
Apoptoticky umírají různé poškozené buňky, a to buď na základě „vlastního rozhodnutí“ samotné
buňky (vnitřní cesta), nebo díky buňkám imunitního systému. Buňka dostává signál, který jí podnítí
k zahájení apoptózy např. v případech:
• buňka je infikována virem
• buňka se změnila na nádorovou buňku s touhou neustále se množit
• jde o efektorové buňky imunitního systému po odeznění imunitní odpovědi
• buňka má poškozenou DNA
• u buňky je zvýšená tvorba proteinu p53, který funguje jako induktor apoptózy
Onemocnění související s apoptózou
Zvýšená apoptóza souvisí s onemocněním, jako je AIDS, aplastická anémie, různé degenerativní
neurologické poruchy (Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba, Parkinsonova choroba),
diabetes mellitus (cukrovka) typu I, myelodysplastický syndrom, roztroušená skleróza, některá
selhání jater, spinální svalová atrofie, ulcerózní kolitis, široké spektrum různých vývojových vad či
Wilsonova choroba. Nedostatečná apoptóza v podstatě znamená, že může dojít ke vzniku nádorů
nebo autoimunitních chorob (revmatoidní artritida). Je určujícím faktorem vzniku leukémie,
lymfomů, osteoporózy (řídnutí kostí), některých solidních nádorů, neoplasie i vývojových vad.
Apoptóza je přirozený fyziologický proces, který se projevuje pouze smrtí jednotlivých buněk,
nikoliv celého organismus. Je potřebný pro vývoj i přežití organismu. Porucha tohoto děje může
vést k tak závažným nemocem jako je rakovina. Proto je tento proces a jako průběh v současnosti
intenzivně zkoumán.
50
Zdroje:
•
•
•
•
•
http://p53.navajo.cz/
http://ziva.avcr.cz/?c=97
http://www.entu.cas.cz/mach/prednaska/00_60.doc
http://www.vscht.cz/kot/resources/studijni-materialy/bc-skripta/kapitola07.pdf
http://atraktivnibiologie.upol.cz/docs/pdf/2006-1017%20Sbirka%20ABSTRAKTU%20pro%20Mendel%20Forum%202006.pdf
Syntetické polymery v medicíně
Michal Hrabalík, Kvinta B - 3.K
Syntetické polymery jsou makromolekulární látky vytvořené člověkem pro různorodé specifické cíle
a potřeby jeho života. Tyto látky jsou založeny na řetězci uhlíkatých atomů, avšak objevují se
v něm i atomy kyslíku, dusíku či síry. Mezi syntetické polymery řadíme i silikony, které v jejichž
řetězcích se nachází prvky Si a O. Ty se například využívají ve stavebnictví,jako složky speciálních
omítek a nátěrů, či ve zdravotnictví, jako náplně prsních implantátů. Syntetické polymery našly
také rozsáhlé uplatnění v medicíně.
U pacientů, u kterých je přežití vázáno na náhradu poškozené tkáně za jinou funkční tkáň se
běžně využívají dva typy náhrady tkáně. První způsob je založen na autologní metodě, kdy
dárcem potřebné tkáně je samotný pacient. Alogenní metoda je založena na darování orgánů, či
tkání od jiného dárce. Žádná z obou metod však na sto procent nepokrývá potřeby lékařů a
pacientů. Syntetické polymery, které jsou tělem snášeny a nevyvolávají bouřlivou imunitní reakci
organismu proto rychle našly uplatnění v regenerativní medicíně.
Důležitým mezníkem, který vedl k užití syntetických polymerů v roli tkání byla 2. světová válka.
Bylo pozorováno, že mnoho pilotů zraněných plastovými úlomky z krytu pilotní kabiny, tehdy
vyráběné z polymetylmetakrylátu, PMMA - (C5O2H8)n, netrpí chronickou odmítavou reakcí
imunitního systému vůči těmto úlomkům. PMMA se následně začal
hojně využívat např. pro náhrady částí poškozených lebečních kostí
nebo i očních rohovek. Pokroky v chirurgii společně s vývojem
polymerních materiálů pak vedly v 50. letech minulého století k prvním
pokusům o náhrady cév, v 60. letech pak k náhradám srdečních
chlopní či náhradám kloubů.
Obr.: PMMA - (C5O2H8)n
Syntetické polymery se dnes běžně využívají v medicíně například jako
cévní štěpy, náhrady jsou vyrobeny z materiálu Dacron. Tento materiál
je v podstatě polyetylentereftalát, neboli jinak známý pod zkratkou PET,
který je používán i na výrobu pet láhví.
Obr.: PET
(C10H8O4)
Vývojem dalších, lepších a nových materiálů se zabývá i Ústav makromolekulární chemie AV ČR.
Zde jsou zkoumány látky jako například Polyaktid H-[-O-CH(CH3)-CO-]n-OH. Jeho výhodou je to,
že produktem jeho odbourávání je kyselina mléčná CH3–CHOH–COOH, tedy metabolit, se kterým
si naše tělo poradí, protože tato látka vzniká běžně v našem těle např. při svalové únavě. Náhrada
tkání syntetickými polymery je dnes běžným zákrokem v medicíně a pomohla již mnoha pacientům
prožít plnohodnotný život.
Zdroje:
•
•
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:PMMA_acrylic_glass.png
Ali Khademhosseini, Joseph P. Vacanti a Robert Langer. Pokrok na poli tkáňového inženýrství. Scientific
American 3/2010
http://www.mnohocetnymyelom.cz/mvc/Index/mnohocetny-myelom/therapy/decreasing-cells/transplantation
51
Počítače versus genetika
Marek Kidoň, Kvinta B - 3.K
Na první pohled, by se mohlo zdát, že počítače jako obor nemají žádnou souvislost s genetikou.
Zkonstruovali je přece lidé a genetika je přece vrozená dispozice. Na vztah mezi počítači a
genetikou se lze dívat i z jiného pohledu. Oba obory jsou vědou, která se prudce rozvíjí právě
koncem 20. a na počátku 21. století. Prudký rozvoj genetiky umožnily z velké většiny právě
počítače. Zdá se, že paměti výkonných PC překonávají lidský mozek, jsou neunavitelnější,
rychlejší. Zdá se, že nejrychlejší a nejúčinnější počítače příští generace budou konstruovány na
bázi DNA či neuronových sítí. Je tomu skutečně tak? Nahradí elektronické obvody lidský mozek?
Nebo naopak budou PC konstruovány podle lidské neuronové sítě? Je pravděpodobné, že žádná
z otázek nesměřuje správným směrem. Je evidentní, že vývoj směruje k integraci poznatků z
oblasti IT a genetiky.
Integrace počítačů do našeho každodenního života je již tak silná, že bychom si život bez nich
nedokázali představit. Gordon Moore ve svém empirickém zákoně uvádí: „Počet tranzistorů na
jednom čipu se každých 18 měsíců zdvojnásobí“. Možnost takového nárůstu je dána neustálým
zmenšováním logických obvodů. Jenže zmenšovat se nedá donekonečna, neboť i tranzistor je jen
hmotná polovodičová součástka, jednou již nic menšího na stejném principu nepůjde vyrobit. Pak
nastane nová éra vývoje computerů. Změna by mohla přijít kolem roku 2015.
V prvních letech našeho století se vývoj počítačů a rozvoj biologie začínají navzájem prolínat,
disciplíny jsou komplementární obdobě jako 2 vlákna dvoušrobovice DNA. Vývoj jednoho začíná
ovlivňovat rozvoj druhého. Vzniklo několik oborů, kde se snoubí znalosti a poznatky z oblasti IT i
genetiky. Tyto specifikace se nazývají bionika, biomechatronika, obor výzkumu neuronových sítí a
genetické programování. První dva vycházejí z biologie a svojí aplikovatelností významně
přispívají k rozvoji informačních technologií. Naopak dva posledně zmiňované díky rozvoji IT
přinášejí velké pokroky ve sféře vývoje a zkoumání biologie.
Bionika je hraniční obor, systematicky zaměřený na uplatňování poznatků ze studia živých
organismů a jejich struktur při vývoji nových technologií. Tento obor vznikl pouze díky rychlému
rozvoji biologie po druhé světové válce. Naproti tomu biomechatronika je aplikovaná věda
zaměřená na integraci elektromechanických součástek do lidského těla. Primární aplikace zahrnují
technologie vyvinuté pro armádu, ale můžeme se s nimi setkat již v civilních oborech, například ve
vysoce specializovaných oblastech lékařství.
Umělá neuronová síť je struktura určená pro distribuované paralelní zpracování dat. Je jedním
z modelů používaných při konstruování umělé inteligence. Jejím vzorem je chování odpovídající
biologickým strukturám. Je odlišná od jakéhokoliv jiné umělé sítě v tom, že má schopnost se učit.
Platí, že čím je větší, tím má větší potenciál učit se.
Genetické programování je matematickou metodou, jak hledat řešení velmi složitých úloh.
Používá evoluční algoritmy, které postupně zlepšují populaci počítačových řešení. Umožňuje najít
řešení některých problémů rychleji než klasické algoritmy.
Éra klasické genetiky J. G. Mendla i Francise Cricka a Jamese Watsona končí. Tušíme, že
budoucnost genetiky je spojená s exponenciálním růstem poznatků založených na genomu a
zejména aplikaci genetiky v širokém spektru různých oboru. Rozvoj stávající generace počítačů,
které vyspěly od elektronek ke složitým maličkým integrovaným obvodům pomalu také končí. Je
očekávána nová éra computerů založená na biologické podstatě života. Příkladem takové syntézy
oborů by mohly být bakterie E-coli, do kterých se pomocí DNA zadá problém. Bakterie tento
problém svým bojem s cizí DNA zpracují a následná aplikace antibiotik nám ukáže výsledek.
Dalším příkladem jsou kvantové počítače vycházející z poznatků kvantové mechaniky a zákonů,
které platí na mikroskopické úrovni. Atomy dokonale oddělené od okolního světa, nacházející se
ve stavu své superpozice (ve všech stavech najednou a se všemi možnými rychlostmi), počítají
výsledky s neuvěřitelnou rychlostí. Správnou dávkou fotonů je donutíme interagovat a tím sdělit
52
výsledek. Toto je nesmírně složitý proces jen na pochopení, natož na realizaci. Jak řekl spoluautor
kvantové mechaniky Niels Bohr: „Ten, koho kvantová teorie nešokuje, jí nerozumí.“ (…nás ve
škole šokuje sice dokonale, a předem víme, že nerozumíme… Asi z nás noví N. Bohrové
nebudou...)
Počítače a genetika jsou rozhodně v popředí dnešního technologického zájmu. Jejich vzájemné
přiblížení umožní pokrok obou oborů, bez vzájemného ovlivňování by se ani jeden z těchto oborů
nevyvíjel tak rychle a takovými cestami jako tomu bude v nejbližších letech.
Zdroje:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Genetick%C3%A9_programov%C3%A1n%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kybernetika
http://en.wikipedia.org/wiki/Quantum_computer
http://en.wikipedia.org/wiki/Bionics
Intel.com
http://www.intel.com/cd/corporate/techtrends/EMEA/ces/210460.html
http://www.danzen.com/cnma/gorgolon.gif
http://www.csripraktiken.se/wp-content/uploads/GordonMoore_1_2005_large.jpg
http://www.unimaze.com/Portals/0/Public/ebComposer/ubl_cscode.jpg
http://www.greenspine.ca/media/neuron_culture_800px.jpg
http://www.nextnature.net/research/wp-content/uploads/2006/09/bionic_arm%28530%29.jpg
http://cache-www.intel.com/cd/00/00/21/07/210786_210786.gif
Michio Kaku; Paralelní světy; ISBN : 978–80–7203–847-3; 1 vydání
http://pandasthumb.org/archives/PZ_Watson_Crick_3-2%20small-thumb-600x776.jpg
Foto: Pavel Hanák při prezentaci povídky Homo scientific (poslední prezentace konference)
53
Teleportace
David Tinka, Kvinta B - 3.K
Teleportace
je způsob přemisťování objektů, který spadá do oblasti kvantové mechaniky. Průběh teleportace
ve zjednodušené podobě spočívá v rozložení objektu na mikročástice, zkopírování informací o
objektu (důležitá je plně kvantová informace o stavu objektu). Poté je původní objekt zničen,
zkopírovaná informace je odeslána a na místě, kde je informace přijata, je vytvořen objekt, který je
shodný s původním objektem.
Využití teleportu
V současné době vědci počítají s využitím teleportace v kvantových počítačích, komunikačních
technologiích a při šifrování. V kvantových počítačích z důvodu rychlosti přenosu dat a v šifrování
kvůli bezpečnosti. Protože kvantovou informaci není možné změnit a není možné ji
odposlouchávat, byl by přenos šifrovaných zpráv stoprocentně bezpečný. Technologie má navíc
větší kapacitu a rychlejší přenos dat. Z důvodu vysoké bezpečnosti přenosu údajů je technologie
velice zajímavá například pro banky.
Rekord
Vzhledem k tomu, že teleportace patří do oblasti
kvantové mechaniky, a protože kvantovou
mechaniku snad nikdo nechápe, je zázrak, že se
lidem
daří
úspěšně
provádět
pokusy
s teleportováním
alespoň
nějakých
částic.
V současnosti se provádí pokusy s teleportací
fotonů. Prozatím je držitelem rekordu v přenosu
částic na nejdelší vzdálenost tým rakouského vědce
Antona Zeilingera. Teleportace fotonů byla
provedena mezi dvěma ostrovy vzdálenými 144
kilometrů.
Teleportace z pohledu sci-fi
Ve science fiction se teleportace používá zcela
běžně jako způsob přemisťování lidí či jakýchkoliv
jiných objektů. V seriálu Star Trek se filmaři uchýlili k teleportaci kvůli úspoře peněz na produkci
filmu. Avšak teleportace, jak ji známe z různých filmů a knížek, diváky uvádí do menšího omylu.
V teleportaci totiž nejde o přenos původního objektu, jak nám do mysli vkládají filmaři, ale o přenos
informací o objektu a vytvoření objektu podobného. Když se vezme v úvahu tento fakt pak je jisté,
že v případě, že lidstvo bude v budoucnu experimentovat s teleportací lidí, bude muset vzít v potaz
i několik etických otázek. Například problém zachování „JÁ“. Teleportace člověka by totiž
znamenala, rozložit člověka na mikročástice a zkopírovat je. Podle původní informace je vytvořen
nový člověk, přičemž původní člověk již dohromady nikdy dán nebude.
Je jasné, že teleportace bude velmi přínosná v oblasti přenosu informací, ale vědci jsou v této
oblasti zatím na počátku bádání. Je zjevné, že hlavním problémem je pochopení kvantové
mechaniky. Anton Zeilinger se k tomuto pochopení blíží a pokusy jeho týmu otevírají bránu do
budoucnosti. Možno, že brána povede lidstvo na jiné planety, možno že technologie otevírá
budoucí cestování vesmírem tak, jak to ukazuji. Sci fi povídky.
Zdroje:

http://www.aldebaran.cz/bulletin/2004_31_tel.html
www.cs.wikipedia.org/wiki/teleportace
http://gimli.mysteria.cz/kvantovka/teleport.html
54
Homo scientific
(aneb z deníku vědeckého pracovníka)
Pavel Hanák, Kvinta B - 3.K
Úvod
Píše se rok 2056. Pro upřesnění je 6. února roku 2056. Mé jméno je Edward Cartridge. Je mi 35
let. Pocházím z Ameriky, přesněji z Severní Dakoty. Žiji normální život. Jsem vlastníkem jednoho
bytu na Carsen Street číslo 584, dále také vlastním jeden aeromobil značky Ford. I když vám přijde
můj život velice obyčejný, není tomu tak. A to díky jedné věci, kterou jsem nezmínil a to je moje
práce. Sice jsem zmínil, že vlastním nějaké věci, ale skoro si nepamatuji které, a je to právě kvůli
té věci. Kvůli nebo díky, už ani nevím co je výstižnější, musím přespávat na jiném místě. Tím
místem je mé pracoviště. Ano, tou věcí jsem myslel moji práci. A co je náplní mé práce? Řeknu
vám název zaměření a pozici, zbytek už si domyslíte sami. Jsem členem týmu pro výzkum v
oblasti genetiky ve firmě nazývající se GENRES. Přesnější je určitě říct co zkoumáme. Je to
mutace a změna genetické informace ve všech směrech. Teď si určitě říkáte: „Vždyť je to obyčejná
práce, proč by tam musel i spát?“ Kdybych toto slyšel poprvé musel bych s vámi souhlasit, ale
nedávno se stala jedna věc. Můžu to říct přesně. Je to přesně 4 dny nazpět. Než popisovat co se
dělo vlastními slovy, raději zde zanechám zápisy z mého pracovního deníku, který si povinně musí
vést každý vědec ústavu GENRES.
Pokus č. 1, den první – objekt zkoumání
Dnešní den začíná jako každý předešlý. Jdu se podívat na Moly (aby jste
byli v obraze, Moly je moje žába, která je mým hlavním pozorovacím
objektem). Dneska mě čeká velký úspěch nebo velké zklamání. Dneska se
budu zabývat změnami majorgenů a minorgenů mojí Moly. Změny chci
vyvolat pomocí laserů a vibrací. Ano, vím tyto techniky již zkoušeli v 2020,
ale napadlo mě, že bych mohl tyto dvě věci zkombinovat. Jelikož kolegové z
roku 2020 (s některými ještě pracuji) tuto variantu nezkoušeli. Prvně
zkoušeli vystavit gen určitým vibracím o určité síle. A sledovali co se stane. Jejich objev byl
velkolepý. Podařilo se jim upravit genofond žáby na genofond mloka. Ale tím bohužel vše skončilo,
protože změny byly nestabilní a exprese genu navenek se neprojevila. Po dalších pokusech o
jiných silách vibrací a intenzity už byli zoufalí. A tak napadlo doktora Connorse nápad vyměnit
vibrace za laser. Odůvodňoval své rozhodnutí tím, že sice laser je úplně na jiné bázi než vibrace,
ale touto změnou bychom mohli docílit stabilitu mutací. Moc si nepomohli, po dvoutýdenním
testování a pokusů byli tam, kde předtím. Poté vláda zatrhla financování projektu. Proto jsem
mluvil o úspěchu i zklamání. Ale metodu, kterou se snažím použít, nezkoušeli. A to použít oboje
zároveň. Protože moje teorie se zakládá na faktu, že pokud se genetická informace vystaví
vibracím a laseru zároveň, díky vibracím se začne měnit genetická informace a laser budu mít
scelovací funkci a tak dosáhneme cíl. Tím bude dosažena stálá změnu fenotypu.
Myšlenkový pochod č.1
Nechápu. co se s tím laserem děje, ještě včera pracoval bez poruchy. Co se dá dělat, musím tento
pokus přesunout na zítra. Zavolám Jeremymu (technik), ať se na to podívá a zkusí to opravit.
Pokud by nebylo možné laser opravit, musel by se objednat nový až z Evropy a to by znamenalo,
že bych musel tento pokus přesunout minimálně o dva měsíce. Končím.
Pokus č. 2, den druhý – vyvolaní mutací na pozorovaném objektu
Pokus může začít. Odebírám objektu vzorek a pokládám ho na vibrační plošinu.
Zapínám vibrační plošinu. Nastavuji laser. Pouštím. Laser ozařuje vzorek.
Nechávám vzorek v těchto podmínkách po dobu pěti vteřin. Vypínám laser a
vibrační plošinu. Zkoumám.
55
Myšlenkový pochod č. 2
To není možné! Povedlo se! Já to dokázal! Major a minor geny změněny. Pokusím se vpravit
vzorek zpět do subjektu. Provedeno. Tak a teď jen čekat, jak se tento poupravený vzorek projeví.
Pro jistotu dnes přespím raději v práci. Končím.
Pokus č. 3, den třetí – pozorování výsledků pokusu na žábě
Dnes jsem se trochu více prospal. Jdu pro Moly, abych mohl vidět jestli se projevují nějaké změny.
To není možné! Rozměry těla subjektu se zvětšily. Objem mozkovny je dvakrát větší než před
pokusem č. 2. A subjekt změnil barvu ze zelené na oranžovo - černou. Zkusím odebrat větší
vzorek, abych porovnal nakolik se rozšířila nová genetická informace. Odebírám. Pozorují. Nemám
slov! Po staré genetické informaci ani stopa! Přeměna byla proměněna velice rychle, až
neuvěřitelně rychle. Dnešní den strávím testy na subjektu.
Neuvěřitelné! Všechno se zlepšilo. Jak fyzické vlastnosti, tak i po stránce mentální. Subjekt nyní
dokáže přemýšlet a rozhodovat se na základ zkušenosti, čili to znamená, že se zlepšila i paměť
subjektu. Už je pozdě budu pokračovat v mé práci zítra. Končím.
Myšlenkový pochod č. 3
Hodně jsem přemýšlel. Zvažoval jsem možnosti a příležitosti a na základě všech faktů jsem se
pevně rozhodl. Musím to udělat! Pro lidstvo pro pokrok vědy. Podstoupím tento pokus a hlavním
subjektem budu já osobně. Ano, sice vím, že nemám ponětí co to se mnou udělá, ale při pohledu
na změnu u Moly, jsem byl fanatizován. Prostě to musím udělat, chci to udělat! Vše budu
zaznamenávat do deníku. Bude to znamenitý to objev, co provedu zítra.
Pokus č. 4, den čtvrtý - pokus na lidském subjektu, pozorovaná změna:
Ustrnul jsem.
Pak jsem utekl z laboratoře.
Skryl jsem se pod velkým balvanem a začal přemýšlet.
Poslední myšlenkový pochod badatele…
„Co jsem to udělal? Vytvořil jsem nový druh rodu Homo?! Vytvořil jsem novou formu člověka!“
Vzhledem k mému novému nadčasovému a neuvěřitelnému vzhledu mě nenapadlo nic jiného než,
že jsem tvůrce rodu „Homo scientific“. Tímto počinem jsem dal lidstvu obrovskou příležitost
zdokonalit své vědomosti a možnosti dalšího bádání.
Ale jedno jsem nepromyslel.
Dal jsem jim příležitost, kterou zatím nejsou připraveni přijmout.
A teď nevím.
Kde budu žít já… !?
„Budu navždy sám!?
„Stanu se sám jejich
pozorovacím objektem!?
„Budu jako nestvůra loven ?!“
…..pfíii…!
Zdroje:
•
•
•
•
http://www.iwatchstuff.com/2007/11/26/avatar-creature.jpg
http://www.osel.cz/_img/img1115714348.jpg
www.cestovnik.cz/podnik/1693-jeskyne-pekarna.aspx
http://junic.cz/wp-content/uploads/1260783 116_avatar2.jpg
56
Gymnázium Globe, s.r.o.
Bzenecká 23, 628 00 Brno
Školní vzdělávací program Globe
57