Podkmen: Klepítkatci

Transkript

Klepítkatci
Milan Dundr
kmen: Členovci (Arthropoda)
(Chelicerata)
• končetiny:
– 1. pár – přeměněn v klepítka (chelicery)
• příjem potravy
• zachycují jimi kořist a pomáhají si při jejím
pohlcování
(Chelicerata)
• končetiny:
– 2. pár – přeměněn většinou v makadla
(pedipalpy)
• hmatová funkce
• někdy jimi chytají kořist
(Chelicerata)
• končetiny:
– na hlavohrudi (cephalothoraxu)
– ještě 4 páry kráčivých končetin
(Chelicerata)
• končetiny:
– zadeček
• obvykle nečlánkovaný
• bez končetin
(Chelicerata)
- primitivní formy – mořské
- pokročilejší formy – suchozemské
(Chelicerata)
- dýchací orgány:
– u vodních – žábry
(Chelicerata)
– u suchozemských:
• embryonálně se též
zakládají žábry
• v dalším vývoji se ale
nevychlipují, nýbrž
vchlipují dovnitř
• přeměňují se v plicní
vaky
– spojené s vnějším
okolím otvůrky
(stigmaty)
(Chelicerata)
• vzdušnice
– v různém stupni
vývoje
– redukován krevní
oběh
» nemusí roznášet
dýchací plyny
(Chelicerata)
• drobné druhy dýchají celým povrchem těla
(Chelicerata)
• nervová soustava:
– žebříčková pouze u
embryí
– ve vývoji pak různý
počet párových zauzlin
spolu s podhltanovou
splývá v jeden celek
(Chelicerata)
• gonochoristé
– vývoj přímý
• jen u některých nepřímý
– hrotnatci
– nohatky
– někteří roztoči
(Chelicerata)
Třída: Hrotnatci (Merostomata)
• vyhynulí:
– kyjonožci
• devonská moře
• velcí až 2 m!!!
• neměli štít, spíš
připomínali štíry
• 6. pár nohou veslovitě
rozšířen
• popsáno asi 200 druhů
kyjonožci
• recentní
– ostrorepi (Xiphosura)
– živoucí zkameněliny
(relikty)
– žili již v prvohorních
mořích
• známi z evropských
zkamenělin)
– dnes známo 5 druhů
ostrorepi (Xiphosura)
• zahrabáni do dna
– loví tam měkkýše a larvy mořských bezobratlých
• mladší jedinci mohou plavat i naznak
- tělo dorzoventrálně zploštělé, kryté plochým
krunýřem
• na hlavohrudi 6 párů
končetin:
– 1. pár – klepítka
(chelicery)
- na zadečku
- také 6 párů konč. (!!
výjimka mezi
klepítkatci !!)
- 5 z nich má lupenité
žábry
- vodu k nim přivádějí
končetiny stálým
pohybem
• larvy vzhledem
připomínají trilobity
• tělo zakončeno
dlouhým hrotem
(telson)
Zástupci:
ostrorep americký
• až 60 cm
• mělčiny při pobřeží
Mexického zálivu a
New Founlandu
ostrorep americký
ostrorep americký
• krvomíza s obsahem
mědi (hemocyanin)
– lékařství
• zjišťuje se
nezávadnost léků
• v látce nebezpečná
bakterie - krvomíza se
sráží
Třída: Pavoukovci (Arachnida)
Řád: Štíři (Scorpionida)
• od siluru
• stavba těla:
– kryto silným
chitinovým krunýřem
– malé klepítkovité
chelicery (1)
– mohutné pedipalpy
zakončené silnými
klepety (2)
• stavba těla:
– 4 páry kráčivých
končetin
– hruštičkovitě rozšířený
přívěsek posledního
článku
• párová jedová žláza –
bodec (8)
– hrot může být použit
v jakékoli poloze
• dýchací soustava:
– 4 páry plicních vaků
– 4 páry stigmat na
zadečku
• pohlavní soustava:
– páření předcházejí
„zásnubní hry“:
– sameček uchopí
samičku makadly,
přetahuje ji dozadu a
dopředu
• přitom vypouští
spermatofor
– samice spermatofor
přijme
– samečkové bývají
delší, ale štíhlejší
• někdy se líhnou mladí
štírci hned po snesení
vajíček
• jindy rodí živá mláďata
– obojí je
vejcoživorodost
– mláďata až do 1.
svlékání na hřbetě
samice
– svlékají se pak po celý
život
• výskyt:
– suché biotopy
– vesměs noční dravci
– přes den ve škvírách,
pod kameny apod.
• výskyt:
– většina druhů
v tropech a
subtropech
– jen několik druhů
v Jižní Evropě
– přežijí vysoké dávky
radioaktivního záření
• nejvíce ze všech
živočichů
• chování:
– kořist nehoní
– zaregistrují ji, až když se jí dotknou
• pak ji uchvátí do klepet pedipalp
– žerou hmyz, stonožky, pavouky, červy
• chování:
– není-li kořist usmrcena klepety, ohnou přes
hlavu jedový hrot a bodnou
– chelicerami pak vytrhávají kousky měkkých
částí
– u úst na ně vylučují přívěsky trávicí soustavy
enzymy
• chování:
– natrávenou potravu nasávají do hltanu
– mohou přijmout hodně potravy (výběžky
střeva)
– pak vydrží dlouho hladovět
• chování:
– člověka napadnou jen
při přišlápnutí nebo
jsou-li v oděvu
– evropské druhy jsou
bolestivé, ale ne
nebezpečné
• max. křeče a horečka
• chování:
• tropické druhy – pro děti i smrtelné
– průměrná váha suchého jedu v jednom
uštknutí = 0,3 mg
– tato dávka usmrtí 50 bílých myší
– při max. koncentraci může být v jednom
uštknutí až 3 mg suchého jedu
• teoreticky by stačil na 500 bílých myší
• chování:
– existují séra proti
uštknutí
• i v ošetřených
případech je úmrtnost
dětí 2,6%
– děti umírají za 10 – 18
hodin
– dospělí čtvrtý den po
uštknutí
• chování:
– proti vlastnímu jedu je každý druh štíra
imunní (!):
• po staletí se v literatuře traduje, že štír obklopený
kruhem žhavého uhlí spáchá sebevraždu
• je to nesmysl – jen kolem sebe seká bodcem a
pak upadne do stavu strnulosti (dělá se mrtvým)
• když nebezpečí pomine, procitne a uteče
• chování:
– účinnost jedu není závislá na velikosti druhu
Zástupci:
štír středomořský
(Buthus occitanus)
• v západním
Středomoří
• největší evropský
druh – až 7 cm
• žlutý až hnědý
• bodnutí – silné bolesti
- 3 hodiny
• neohrožuje život
veleštír obrovský
(Pandinus imperator)
• největší – 18 cm
• téměř černý
• v zemi chodby o
průměru 4 cm
• tropická západní
Afrika
• jeho uštknutí není
životu nebezpečné
štír kýlnatý
(Euscorpium carpathicus)
• nejběžnější
evropský druh
• 3 – 4 cm
• okolí Středozemního
moře
• u nás byl vysazen na
malém území blízko
Slapské přehrady
(udržel se)
Řád: Pavouci (Araneida)
• asi 20 000 druhů
• stavba těla:
– hlavohruď a zadeček
spojeny stopkou
– zadeček není (až na
výjimky) článkován
– na hřbetní i břišní
straně hlavohrudi je
štít
• stavba těla:
– chelicery (1)
• srpovitý tvar
• do nich ústí
jedová
žláza (2)
• stavba těla:
– pedipalpy (3)
• buď kráčivá funkce
• nebo hmatová funkce
• někdy ohraničují
předústní prostor, ve
kterém probíhá vnější
trávení
• u samců jsou
kopulačním orgánem
• stavba těla:
– 4 páry kráčivých noh
• na konci dva hřebínky
s drápky – ke snování
pavučin
• stavba těla:
– snovací bradavky
(18)
• zakrnělé a přeměněné
končetiny 10. a 11.
článku zadečku
• na konci jemné
otvůrky = ústí snovací
žlázy
• sekret na vzduchu
tuhne ve vlákna (silná
až 0,4m)
• trávicí soustava:
– štěrbinovitý ústní
otvor mezi horním a
dolním pyskem
– hltan = sací pumpa
– po průchodu stopkou
se trávicí trubice
bohatě keříčkovitě
rozvětvuje
• větve vyplňují prakticky
celý zadeček
• zde též ústí jaterní
žláza
– před řitním otvorem –
kloaka
• vylučovací
soustava:
– malpighické trubice
ústí do kloaky
• dýchací soustava:
– u vývojově starších
pavouků 2 páry
plicních vaků
(14)v zadečku
– u vývojově mladších
pavouků 1 pár
plicních vaků (14)
v zadečku
– u některých i tracheje
• cévní soustava:
– jsou-li plicní vaky, je srdce dlouhé a je i složitý
cévní systém
– jsou-li tracheje, je obojí kratší a jednodušší
– 2 velké zauzliny:
• nadhltanová – oči,
chelicery
• podhltanová –
makadla, nohy, vnitřní
orgány
• smyslové orgány:
– hmat
• brvy a tyčinky
• tamtéž i chemický
smysl
– 8 jednoduchých očí
(někdy i 6 nebo 2)
– gonochoristé
– pohlavní
dimorfismus
• samečkové štíhlejší,
menší s delšíma
nohama
– samci:
• párová varlata
• chámovody
• společné ústí dole na
zadečku
– samice:
• vaječníky
• vejcovody
• společný vývod
(vagína) dole na
zadečku
• semenné váčky – ústí
do vagíny
– makadla
• pomocné kopulační
ústrojí
• samec jimi přenáší
pohlavní buňky do
semenných váčků
samice
– oplozená vajíčka
• zámotek (kokon)
• někdy i péče o
potomstvo
– často kanibalismus
po kopulaci
• samička požírá samce
– kopulaci předcházejí
zásnubní hry
• výskyt:
– od tropů po Arktidu
– souš, ale vodouch
stříbřitý – pod vodní
hladinu
• chování:
– většina dělá pavučiny
• mohou na nich i létat
(babí léto)
– ve výšce až 4 km
– do dálky až 100 km
• chování:
– většinou loví hmyz
• ale jeden druh loví
rybky, žabky a pulce
– velcí sklípkani loví
ještěrky i ptačí
mláďata
• chování:
– některé druhy jedovaté
i pro člověka
• u nás jen
– zápřednice jedovatá
– stepník moravský
• oba jsou vzácní – jižní
Morava
– zápřednice se v
posledních letech
občas objeví i jinde
Zástupci:
sklípkani
• největší, až 10 cm
• živí se:
– velkým hmyzem
– ptáky
– kuřaty apod.
• na stromech v Brazílii
– horizontálně doskočí
až 0,5 m
sklípkani
• jiné druhy v zemi
v Austrálii
– dokola stébla
– reagují na dotyk
• často nesprávně (i ve
filmech) označováni
„tarantule“
sklípkani
• člověku způsobí jen
bolestivé kousnutí
• indiánské děti je
vodí na provázku
• králíka zabijí za 4
minuty
• Křováci – složka
šípového jedu
snovačka jedovatá
(černá vdova, karakut)
• žije na všech
kontinentech –
známa po celém
světě
• nejblíže –
Středomoří
snovačka jedovatá
• svérázné místní názvy:
– Itálie – malmignatto nebo marmignatto
(=mramorovaný)
– jihoasijské stepi bývalých ruských republik – karakurt
(= černý vlk)
– Austrálie – jockey spider
– Severní Amerika – black widow (= černá vdova) –
černě zbarvená samička po kopulaci samečka
obvykle sežere, ovdoví – název se ujal i v Evropě:
– Německo – schwarze Witwe
– bývalá Jugoslávie – crna baba
snovačka jedovatá
• samice i s nohama –
až 35 mm
• samec mnohem
menší a jinak
zbarvený
• samice černá, na
břišní straně zadečku
červené skvrny
snovačka jedovatá
• tmavá skrytá místa
– pavučina; i lidská
obydlí a zahrady
• v Americe i
v plechovkách od
konzerv
snovačka jedovatá
• žijí obvykle
v koloniích a sítě
staví hustě vedle
sebe
snovačka jedovatá
• americká snovačka
– sítě pod prkny
venkovských
záchodů
– kousnutí do
pohlavních orgánů je
pak jedním
z nejčastějších
poranění
snovačka jedovatá
• známa již Aristotelovi
• ve středověku byla středem zájmu
tarantule
– nebezpečí černé vdovy bylo opomíjeno
• zprávy o otravách po kousnutí – z 18
stol.
snovačka jedovatá
- zvláště citliví na jed
- býložravci (koně,
skot, velbloudi)
- pokusně uhynul kůň
po dávce jedu z 1
pavouka (!)
snovačka jedovatá
• u lidí:
– USA – 1935 – 615 léčených případů
– 1948-1953 – přímořské oblasti Jugoslávie –
180 lidí
– 1953 – v okolí Říma podlehl mladý muž
– 1952 – Almaatské oblasti – potrat ženy po
kousnutí karakurtem
snovačka jedovatá
• jedová žláza
obsahuje 0,3 – 0,5
mg vazkého žlutého
jedu - neurotoxin
• poruchy srdeční
činnosti až smrt (9%)
• kouše jen
v sebeobraně
snovačka jedovatá
• dnes sérum
• dříve (a mnohde dodnes) lidová léčba vyvolávalo se hojné pocení:
– Řecko, Korsika – nemocný ohříván
v pekařské peci
– jižní oblasti Ruska – horké lázně
– Habeš – tanec až do vyčerpání
snovačka jedovatá
• dříve (a mnohde dodnes) lidová léčba vyvolávalo se hojné pocení:
– Maroko – kousnutý posazen do vykopané
jámy v zemi, která byla předem vyhřáta
hořícím dřevem
– Jugoslávie – postižený houpán na
natažených lanech
křižák obecný
• složitá pavučina
– svislá
• základní silná nosná
vlákna
• lepkavá okružní
vlákénka
křižák obecný
křižák obecný
křižák pruhovaný - samice
křižák pruhovaný - samec
křižák pruhovaný
pokoutník domácí
- vodorovné sítě
- v rozích místnosti
- v rohu přecházejí
v krátkou rourku
vodouch stříbřitý
• jediný pod vodou
• obklopen bublinou
– ta mu adhezí drží na
chlupech
– několikrát během dne
si v ní obnovuje
zásobu vzduchu
• vodorovná pavučina
pod vodou
– plná vzduchu
– stříbřité zvonovité
hnízdo
• staví ho asi 1,5 hodiny
• umí plavat
slíďák tatarský
• náš největší
pavouk (až 3
cm)
• stepní druh
• „česká
tarantule“
slíďák tarentský – tarantule
(Lycosa tarentula)
- nevinný pavouk
- opředený mýtem
o jeho jedovatosti
a schopnosti
vyvolat u člověka
záhadnou nemoc,
takzvaný
„tarantismus“
(Lycosa tarentula)
• pověra se objevila ve
středověku v jižní
Itálii v souvislosti se
zvláštní nemocí
– křeče
– duševní poruchy
• nenormální veselost
nebo naopak deprese
(Lycosa tarentula)
- nebyl žádný lék
- nemocný musel do
vyčerpání tancovat
- hojné pocení
- jed měl s potem
vystoupit z těla
- hudba k tomu hraná
na housle se dodnes
zachovala
- pastorale a tarantola
(Lycosa tarentula)
• poté, co tancující
vysílením klesl,
byl uložen do
postele, nechal se
vyspat a po
probuzení byl
vyhojen
(Lycosa tarentula)
• 1. případ tarantismu
–
–
–
–
1370 v jižní Itálii
záznamy o nemoci
dalších 300 let
až pak prokázáno, že
slíďák za to nemůže
(Lycosa tarentula)
• různá vysvětlení:
– epidemická neuróza
• v té době byla v Evropě rozšířena
– mohla to způsobovat snovačka jedovatá
(černá vdova)
– záchvaty trpěli žebráci a tuláci
• místní obyvatelé je v době nemoci ošetřovali a
krmili
• mohli tedy svou nemoc též předstírat
(Lycosa tarentula)
- původ názvu
„tarantule“
- nejspíš z názvu
města Tarentu
v jižní Itálii
- v jeho okolí bylo
nejvíce případů
nemoci
(Lycosa tarentula)
• dodnes v některých oblastech jižní
Evropy tato pověra přežívá
• ani název „tarantule“ není zapomenut
– stal se lidovým označením velkých
amerických sklípkanů
běžník květomilný
• některé druhy
– babí léto
• jiní nestaví vůbec
pavučinu
• barvoměna
skákavka pruhovaná
- kořisti se
zmocňuje
skokem
Řád: Štírci (Pseudoscorpionida)
• tělo dlouhé několik
mm
• široký článkovaný
zadeček nasedá na
hlavohruď
• v chelicerách nejsou
jedové žlázy
• velké klepítkovité
pedipalpy
– v jejich špičkách
jedové žlázy
• 4 páry kráčivých
končetin
• 2 páry vzdušnic
• gonochoristé bez
sexuálního
dimorfismu
• štěrbiny
• vlhko
– pod kůrou odumřelých
stromů
– v rostlinném trouchu
– v budovách
• chytnou se na
nohách hmyzu
– přenáší je
• v domácnostech,
knihovnách a
sbírkách užiteční
– hubí škodlivé roztoče,
pisivky a jiný hmyz
Zástupci:
štírek obecný
• až 4 mm
• napadá jiný
hmyz (i štěnice)
štírek knihový
•
•
•
•
•
menší
ve starých knihách
ptačích hnízdech
stodolách
mlýnech
Řád: Solifugy (Solpugida)
• hlavohruď rozdělena
na hlavu s předními
hrudními články a
zadní hrudní články
• článkovaný zadeček
• chelicery
– tvar klepítek
– mohutné
– nemají jedové žlázy
• pedipalpy
– podobné kráčivým
nohám
• složité dýchací
orgány – základ = 2
páry dlouhých a
rozvětvených
vzdušnic
• stepi a pustiny
teplých krajin
– jen v Indii i lesní druhy
• noční dravci
• žerou členovce,
menší obratlovce
(žáby, ještěrky)
• větší druhy mohou
člověka chelicerami
kousnout až do krve
• při setkání
s protivníkem
obranný
postoj
– přitom třou
chelicery
– praskavé
zvuky
• asi 570
druhů –
v Evropě 6
• největší
druhy – až
7 cm
Zástupci:
solifuga egejská
• 3-4 cm
dlouhá
• hustě
chlupatá
Řád: Sekáči (Opilionida)
• 3200 druhů
• zadeček článkován,
nasedá na
hlavohruď v plné
šíři
• hlavohruď rozdělená
jako u solifug
• chelicery
dlouhé
klepítkovité
• pedipalpy se
podobají
nohám
• velmi dlouhé kráčivé
nohy
• umí je oddělit (=
autotomie končetin)
• ještě asi 30 min
vykonává končetina
prudké trhavé
pohyby („seká“)
- jeden pár silně
rozvětvených
vzdušnic
• samice – složité
kladélko (vajíčka do
štěrbin)
• samci – často velmi
dlouhý penis (obr)
(=druhový znak)
• po celém světě
– tropičtí – velmi bizarní
tvary
• hlavní orientační
smysl = hmat
– zrak podřadný
• dravci
– loví členovce,
měkkýše a červy
• u nás asi 40 druhů
Zástupci:
sekáč domácí
• mírný pás
– Evropa, Asie, Amerika
• i ve velkoměstech
sekáč rohatý
• prosluněné biotopy
– zahrady, louky, pole,
vrcholky borovic
• rozšíření po světě
jako předchozí druh
• na chelicerách
rohovitý výrůstek
sekáč rohatý
Řád: Roztoči (Acarina)
• asi 10 000 druhů
• veliké rozdíly ve
stavbě těla
• 0,1 mm – několik
mm (výj. i cm)
• stavba těla:
– hlavohruď a zadeček
splývají ve vakovitý
útvar
– vnější splynutí částí
těla provází i splývání
vnitřní
• stavba těla:
– 4 páry končetin
– u pokročilejších
rozděleny rýhou
na 2 a 2
– někdy oddělena
přední část těla
s ústním ústrojím
• stavba těla:
– chelicery:
• klepítkovitá
stavba
• mnohdy
přeměněny
v bodací
ústroje
• stavba těla:
– pedipalpy:
• u dravých
normální, u
ostatních
zkrácené
– 4 páry noh –
různé přeměny
dle způsobu
života
– složitý předústní
prostor
– ústní otvor – sací
hltan – střevo
s výběžky
–
–
–
–
masožraví
býložraví
parazité
mají v sobě populace
bakterií, které jim
pomáhají trávit složité
látky (např. celulosu)
• vylučovací ústrojí:
– malpighické
trubice
– koxální žlázy
– některé střevní
buňky
• dýchací
ústrojí:
– vzdušnice
– drobní –
celým
povrchem
těla
• cévní soustava:
– otevřená
– redukovaná
– srdce jen někdy
(např. u klíšťat)
– koncentrována do
nadhltanové a
podhltanové zauzliny
– ne žebříčková, ale
provazcovitá
(pásková)
– brvy –
mechanoreceptory –
na těle i na
končetinách
• hmat je hlavní smysl
• 1. pár noh přebírá
funkci tykadel
– vnímají otřesy
podkladu i vzduchové
proudy
– 1-2 páry velmi
primitivních očí – zrak
podružný
– Hallerův orgán –
chemoreceptor – na
chodidlech 1. páru
kráčivých noh
– gonochoristé
– varlata i vaječníky
párové
– pohlavní otvor
nepárový
– sameček oplozuje
samičku pomocí:
• penisu
• chelicer
• 3. páru noh
– nebo spermatofor
samice sbírá
pohlavním otvorem
– někdy samice –
kladélko
– 4 vývojová stadia,
některá mohou chybět
– často partenogeneze
• umožňuje rychle
obsadit areál
• střídá se s normálním
sexuálním
rozmnožováním
– často živorodost
• výskyt:
– všude po světě
– suchozemští,
sladkovodní i mořští
– často cestují
přichyceni na
některém hmyzu apod.
• řada adaptací na těle
– př.:
– půdní
• malé okrouhlé tělo
– čím hlouběji žijí, tím
menší
• krátké nohy
– př.:
– ti, co žijí v peří ptáků
a srsti savců
• tělo protažené
• na končetinách háčky
k přidržování se při
lezení
– př.:
– vodule
• prodloužený poslední
pár noh s brvami
– k plavání
• význam:
– škody na zásobách
potravin i na
kulturních rostlinách
– zdravotnictví – kožní
onemocnění
• prašivina
• svrab
Zástupci:
čmelík kuří
• ve dne ve skulinách
kurníků
• v noci napadá drůbež
a saje krev
• při silném rozmnožení
může ohrozit chov
čmelík kuří
- při nedostatku
potravy může přejít
na savce
- koně
- dobytek
- i člověka
čmelík kuří
- je na něm vidět
vývoj:
- nejprve
v hnízdech žral
jiné škůdce
- pak si cucnul
krve a už při ní
zůstal
Varroa jacobsoni
• krabovitý roztoč,
velký jako
špendlíková
hlavička
• zavlečen z Indie
(tam na včelách
neškodí)
Varroa jacobsoni
• čím víc na západ, tím
víc na včelách škodí
• z vých. Slovenska
ho dovezli do vých.
Čech
• včelstva se musela
pálit
• dnes už je
prostředek proti
němu
klíště obecné (Ixodes ricinus)
• nasátá samička
– až 11 mm
• sameček – jen
2 mm –
nepřijímá
potravu
- ústní ústrojí –
chobot
- na spodní
straně četné
zahnuté
háčky
- klíšťkovité
chelicery
• nařízne
pokožku
hostitele,
v ráně se
pevně zachytí
• nelze je
vytáhnout ani
násilím
• při sání
vypouští do
rány výměšek
slinných žláz
– obsahuje
enzym ixodin
• zamezuje
srážení krve
- 4 páry noh - na konci háčky
- larva - 3 páry noh
- trávicí soustava
- přizpůsobena
parazitismu
- na střevě velké
postranní laloky
- = zásobárna nasáté
krve
• dýchá vzdušnicemi
– po stranách 4. páru
noh je pár stigmat
• cévní soustava
– je vyvinuto srdce
• dospělí napadají
savce včetně
člověka, ptáky
• samička naklade na
rostliny několik tisíc
vajíček
• z nich po několika
týdnech larvy
• vyhledají hostitele
(ptáky, ještěrky)
• sají 3-5 dnů, pak se
pustí
• v detritu půdy se
přemění v nymfu
• vyhledá nového
hostitele
• saje několik dnů
• pak se pustí
- změní se v dospělé
klíště
- samice saje krev 713 dnů
- pak klade vajíčka
- samec krev nesaje
- na jiného živočicha
leze za samicí
- celý koloběh
trvá min. 1 –
1,5 roku
- je na 3
hostitelích
- samička sedí na trávě
- na předních nohách
má Hallerův orgán
- vnímá teplo nebo
chemické látky
- CO2
- přední nohy roztažené
na „přátelské objetí“
- při dotyku se vrhá na
hostitele
- přetrhneme-li
klíště násilím,
může rána
zhnisat
- může přenášet
encefalitidu
- virus (očkování)
- může přenášet
lymskou boreliózu
- bakterie
- Borrelia burgdorferi
- může přenášet i
skvrnitý tyf aj.
- nová nemoc
- ehrlichióza
- bakterie Candidatus
neoehrlichia
mikurensis
- u nás vzácně
- v přírodě
- přenos
původce
nemoci
z nakažených
zvířat na
zdravá
- udržují tzv.
ohnisko
- na dálném
Východě
- přenáší i
pohlavní
choroby
roztočík včelí
- škůdce včel – vniká
do jejich vzdušnic
- „akarinóza“
roztočík včelí
sviluška chmelová
• nabodává buňky
chmelových rostlin
• vysává jejich obsah
• hnědé skvrny, které
se zvětšují
• jiné svilušky
v suchých bytech na
rostlinách
– při ústředním topení
sviluška chmelová
• samice klade
denně 2/3 své
váhy vajíček
• odolnost vůči
většině pesticidů
– i vůči
organofosfátům
či pyrethroidům
sviluška chmelová
• prorezistence =
odolnost proti
něčemu, co
v životě
nepotkal
• nutno nasadit
dravého
roztoče
trudník lidský
• protáhlé tělo
– 0,4 mm
• v mazových žlázách
– na čele
– na nose
– na bradě
trudník lidský
- neškodí
- masově se množí při
trudovině (akné)
- nění jasné, je-li prvotní
trudovina či trudník
trudník lidský
- jiné druhy na různých
savcích
- u psů způsobují
trudníci trudovitost
(prokázáno)
sametka
• ochlupené tělo
• chelicery přeměněny
v bodavě savý
hákovitý bodec
• kožní onemocnění
člověka
sametka
• koncem léta
• drobné šestinohé larvy
v ohromném množství na
trávu a keře
• napadají zvířata i lidi
• zavrtávají se do kůže
(hlavně tam, kde je
jemná)
• velmi svědící pupence a
vyrážky
sametka
• po 3-5 dnech sání
opustí hostitele a
nepříjemné příznaky
zmizí
• mohou přenášet
bakterie
– „letní návratná
horečka“
sametka
• „letní návratná
horečka“
– chřipkové projevy
– na travnatých
pruzích ve městech
• velké nákazy
– v Asii
• těžké horečky
• zimnice
• poruchy nervové
soustavy
sametka
sametka
vodule
• „přizpůsobeny životu
ve sladké vodě
• v pobřežních zónách
bohatých na vegetaci
• 4. pár noh
– veslování
• obrvené
vodule
• nemají ochlupené tělo
• tělo kulovité
• tělo pestře zbarveno
– červeně
– žlutě
– černě s bílou kresbou
• dospělí 1-8 mm
vodule
• v dospělosti dravé
– žerou drobné korýšky
• larvy parazitují na:
– hmyzu žijícím ve vodě
– škeblích
• černé tečky na žábrách
skladokaz moučný
• 0,5 mm
• výskyt:
–
–
–
–
sýpky
skladiště mouky
mlýny
spíže
• ničí:
– obilí
– mouku
– kroupy
skladokaz moučný
skladokaz moučný
peříčkovec domácí
• žere suchý
rostlinný
materiál
• zcela zničí
např.
polštářování
nábytku,
matrace aj.
roztočík (Cheilethus)
• dravec
• rychle se množí
• nasazován proti
skladokazům
• nakonec se sám
zredukuje
roztočík (Cheilethus)
- lze zakoupit
namnožené a
podchlazené
v pytlících se
salátovými
semínky
zákožka svrabová
- kožní choroba –
svrab
- u hygienicky
(sociálně)
slabších skupin
- stále u nás dosti
častý
zákožka svrabová
• 0,4 mm
• dělají si
chodbičky
v lidské
pokožce
– denně 0,5 – 3
mm
– v nich kladou
20 – 30
vajíček
• larvy
zákožka svrabová
- hlavně tam, kde je jemná pokožka (mezi prsty
rukou, na břiše, na prsou apod.)
- nikdy však na obličeji a na krku
zákožka svrabová
• vrtání chodbiček
vyvolává
nesnesitelné
svědění
• dnes zarudlá
pokožka
• dříve tzv. „borkový
typ“
zákožka svrabová
- nákaza:
- tělesným
stykem
s nakaženou
osobou
- v nečistých
noclehárnách
- v lázních
apod.
zákožka svrabová
Dermatophagoides
• chlupatý
• v posteli
• množí se při vyšších
teplotách
• žere šupiny opadané
kůže a vypadané
vlasy
Dermatophagoides
• alergie:
– lámavé chlupy na
těle
– bobky s dráždivými
látkami
– žlázy produkují
alergenní látky
– lze nadechnout
celého roztoče
Dermatophagoides
- přímořské
oblasti
- Holandsko
- Austrálie
- v Austrálii
na to umřely
malé děti
lupovka kuří
• parazituje na
slepicích a jiných
ptácích
• ptáci hubnou a
mohou i uhynout
lupovka kuří
• zavrtává se do kůže
na běhácích
• místa se zanítí
• strupy s bílým
povlakem
– tzv. vápenka
lupovka kuří
vlnovníci
• protáhlé tělo
• hálky na
rostlinách

Podkmen: Klepítkatci

Transkript

Podobné dokumenty

Savci (Mammalia) jsou vývojově velmi pokročilá třída

Provozní řád dopravního hřiště je stažení ve formátu PDF zde