Magazín 03/2015pdf2 MB

3/2015
MAGAZÍN
ZE ŽIVOTA OBCE
HVOZDNÁ
NOVOTY VE ŠKOLE
EXOTIKA VE HVOZDNÉ
ÚDOLÍ KRÁLŮ
PŘÍVESNICKÝ TÁBOR
ve škole
Snáď to néni k uvěření
v atomovém věku
Valašiska scházajú sa
v krčmě na Osmeku.
Je ich tajak mladých srnců
gdyž přeplavú řeku
a s cimbálem muzikujú
v krčmě na Osmeku.
Majú sebú kŕdel cérek
pěkňučkých až k vzteku
a s něma si hopsasajú
v krčmě na Osmeku.
Jak portáši spravedliví
střežili čest věků,
tak dnes střeží Valach právo
v krčmě na Osmeku
Tož z vesela, chaso mladá!
Ať tu néni breku,
po hvozdensky si výskajte
v krčmě na Osmeku.
Miloslav J. Sousedík
Ať sa hory zelenajú
v melodijách reků,
gdyž zpívajú o zbojníkoch
v krčmě na Osmeku.
Čtú aj „Dvorec u jezera“
z dávno prošlých roků,
povídali mi kmocháček
v krčmě na Osmeku.
Báseň na tvůrčím semináři při IV. Hvozdenském salonu 1994 zhudebnil Jiří Březík a také zazpíval Hvozdňanům v místním rozhlasu.
Přijměte tuto báseň od Valašského názoru
jako vzpomínku na Miloslava J. Sousedíka,
velkého lidového vlašského spisovatele.
O. F. Krajíček
POZVÁNKA
NA SLAVNOSTNÍ SETKÁNÍ ZASTUPITELSTVA
OBCE HVOZDNÁ SE SPOLUOBČANY
U PŘÍLEŽITOSTI 97. VÝROČÍ VZNIKU SAMOSTATNÉHO ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU
Úterý 27. 10. 2015 v 17 hodin v sále KDO Hvozdná
Program: Slavnostní zahájení
Vystoupení folklorního souboru z Makova
Představení a přivítání nových občanů obce Hvozdná
Poděkování obce Hvozdná u příležitosti získání Zlaté medaile
MUDr. J. Jánského
Udělení „Pamětní medaile obce Hvozdná za rok 2015“
Přátelské posezení
Srdečně zve obec Hvozdná
2
Nový školní rok byl slavnostně zahájen 1. září
2015 za přítomnosti starosty obce pana Miroslava Válka a rodičů žáků I. třídy. Mimořádně
školu navštívila i převážná část rodičů žáků
II. třídy, protože se zajímali o to, kdo a v jakých
prostorách bude jejich děti učit. Seznámili se
tímto s novou posilou našeho pedagogického sboru, paní učitelkou Janou Antonijovou,
která k nám přešla ze ZŠ Nový Hrozenkov.
Z důvodu vysokého počtu žáků v základní škole bylo nutno upravit stávající učebnu
školní družiny tak, aby v ní dopoledne probíhalo vyučování žáků II. třídy a v odpoledních
hodinách mohla být využita pro děti školní
družiny. V tomto školním roce již nebudeme
školou malotřídní, ale každá třída bude vyučována samostatně.
Nová třída byla zrekonstruována v průběhu hlavních prázdnin a náklady se vyšplhaly k hranici 0,5 mil. Kč. Nábytek byl vyroben
dle návrhu paní architektky Burýškové, která s námi již spolupracovala při výstavbě mateřské školy. Realizaci provedla firma K-L interiér, s.r.o., výškově stavitelné školní lavice
byly objednány u firmy Santal a školní tabule s nejmodernějším interaktivním systémem
byla zajištěna sponzorsky. Tímto bych chtěla vyjádřit dárci velké poděkování za sebe
i všechny děti, které budou interaktivní projektor využívat.
Rozdělení tříd ve školním roce 2015/2016:
Třída Počet žáků
Třídní učitelka
I.
20
Mgr. Dagmar Bambuchová
II.
16
Mgr. Jana Antonijová
III.
18
Mgr. Jitka Pištěcká
IV.
10
Mgr. Věra Krajíčková
V.
10
Mgr. Jana Čevelová
Anglický jazyk bude vyučovat Mgr. Zuzana Kassawatová a výtvarné výchovy Šárka
Lošťáková, která je zároveň i vychovatelkou
ve školní družině.
Pro děti ZŠ i MŠ vaří Ilona Fiurášková a Žaneta Sedláčková, vedoucí školní jídelny je Olga
Válková.
škola
úvodník
Novoty
O čistotu a pořádek se starají školnice Alena
Riesová a uklízečka paní Hrazdirová.
V mateřské škole je umístěno ve dvou odděleních 56 dětí. Třídu Plavčíků vedou paní učitelky Šárka Elšíková a Mgr. Petra Kovalová, třídu Kapitánů Martina Zicháčková a Bc. Marek
Havelka, který je ředitelkou školy pověřen vedením MŠ.
V každém školním roce připravujeme pro děti
ZŠ i MŠ celoroční projekt. Letos jsme se rozhodli, že se budeme věnovat přírodě a vše-
mu, co s ní souvisí. Jako název projektu jsme
zvolili citát Marca Tullia Cicera „Vše, co je podle přírody, je hodno úcty“. Navážeme tímto
na Školní vzdělávací program mateřské školy Svět skřítka Přírodníčka, který byl vytvořen
za účelem využití všech možností, které poskytuje naše nová zahrada v přírodním stylu. Pro děti zajistíme spoustu exkurzí, besed,
přednášek a výletů s přírodovědným zaměřením. Děti ZŠ a MŠ si vyberou jedno oblíbené zvíře, které v ZOO Lešná letos sponzorsky
podpoříme.
Přeji radostný a úspěšný školní rok 2015/2016
našim dětem, žákům, pedagogům, provozním zaměstnancům, rodičům, spolupracujícím partnerům a všem, kteří nás podporují,
jsou ochotni vždy pomoci a přicházejí s novými nápady na aktivity našich dětí. Děkujeme, jste pro nás velikou motivací a povzbuzením do další práce.
Mgr. Věra Krajíčková, ředitelka školy
3
ležitost představit se hvozdenskému publiku v rámci svého účinkování na 46. ročníku
Mezinárodního festivalu Liptálské slavnosti. Americký soubor Jubilee American Dance Theatre představil divákům úžasnou směsici tanců a písní ze všech koutů Ameriky
a ze všech možných historických období.
Všechny zaujalo dokonalé zpracování kostýmů a v neposlední řadě vitalita tanečníků,
z nichž některým bylo 70 let.
Bezpochyby hlavním bodem večera, na který byli všichni zvědaví, bylo vystoupení maorské folklorní skupiny Whakaari Rotorua
Cultural Group z Nového Zélandu. Polonazí
tanečníci, ozdobeni klasickým maorským tetováním, předvedli natolik působivé vystoupení, že se divákům až tajil dech. Dnes tedy
již víme, že „Haka“ je rituální válečný tanec,
vyplazování jazyka nazývané „Pukana“ symbolizuje vztek a výhružku, že poražení nepřá-
telé budou snědeni a kostýmy z rostlinného
materiálu z lesů Nového Zélandu se nazývají „Piu Piu“. Mnohým divákům jistě dlouho
zůstane v paměti „Hongi“, tradiční maorský
pozdrav potřesením rukou se vzájemným
třením nosů o sebe. Divoké až agresivní tance byly prokládány příjemnými melodiemi
písní o lásce mezi lidmi a lásce k rodné zemi.
Vy, kdo jste představení viděli, jistě budete
se mnou souhlasit, že se jednalo o nezapomenutelný zážitek.
Jaromír Štach, místostarosta obce
Rád bych se podělil o dobrou zprávu, i když
podle mne má více jak roční skluz, protože
plánovat by se mělo opravdu dopředu a ne
již v probíhajícím období.
Evropská komise schválila na začátku června
České republice Integrovaný regionální operační program (IROP). Díky němu bude možné v programovém období 2014–2020 uskutečnit v republice investice ve výši přibližně
4,64 miliard Euro. Hlavním cílem IROP je podpora regionální konkurenceschopnosti, vyváženého rozvoje území České republiky
a zlepšení kvality života obyvatel. Program řízený Ministerstvem pro místní rozvoj je rozdělený do čtyř hlavních oblastí a zahrnuje široké spektrum aktivit:
dopravní infrastrukturu a obslužnost, sociální problematiku, zdravotnictví, vzdělávání,
kulturu, e-government, energetické úspory
v oblasti bydlení, územní dokumentaci obcí
a další.
První výzvy k předkládání projektů v IROP by
měly být vyhlášeny již v průběhu července
tohoto roku. Tedy takto to uvedla ministryně
pro místní rozvoj Karla Šlechtová na tiskové
konferenci. Předběžný harmonogram výzev,
přehled podporovaných aktivit a další informace o programu jsou k dispozici na adrese
http://www.dotaceEU.cz/IROP.
Za naši obec jen dodávám, že získání peněz
obec
obec
na dotace?
ve Hvozdné
Ve středu 19. srpna 2015 měli občané Hvozdné jedinečnou možnost shlédnout v sále
KDO vystoupení folklorních souborů z USA
a Nového Zélandu. Oba soubory přijaly pří-
4
Dosáhneme
Exotika
pro obce bude v rámci IROP dosti nesnadné a ze zkušeností víme, že nezvítězí nejlepší projekty, ale projekty, které jsou bez chyb
a většinou připravené profesionálními agenturami. A to není pro obce levnou záležitostí.
Musím uvést, že jsme s potěšením využili nabídku statutárního města Zlína na zapojení
obce Hvozdná do procesu přípravy Integrovaného plánu rozvoje území (IPRU) Zlín pro
období 2014–2020 na základě partnerského principu. Naše spolupráce při řešení IPRU
s městem Zlín a vyčleněným územím jejího
ORP jsme zahájili v příslušných pracovních
skupinách již v červnu 2014, tedy rok dopředu. Přestože jsme neměli přesné informace, jak nakonec bude podepsaný dokument
s Evropskou komisí vypadat, soustředili jsme
se na absorpční kapacitu tohoto území a vyčlenili si základní čtyři pilíře, které naplňujeme možnými projekty. Byly vytipovány čtyři
hlavní cíle, které uvádím níže. Jako obec jsme
se zapojili do všech.
1/ Udržitelná doprava: projekty za cílem
zlepšení kvality systému veřejné dopravy
a podpory cyklistické dopravy.
Návrh obce: cyklotrasa Lukov – Štípa – Hvozdná – Zlín a dále projekt cyklostezka Zlín
– Lukov.
2/ Technická infrastruktura a životní pro
5
na ambulantní a odlehčovací služby, podpora sociálního podnikání, podpora zvýšení uplatnitelnosti ohrožených skupin osob
na trhu práce za účelem prevence sociálního
vyloučení, rekonstrukce významných památkových objektů.
Návrh obce: primárně vytvoření několika bytů pro bydlení rodin s nízkými příjmy
s variantním řešením, a to formou: oprava
a úprava podkroví na víceúčelovém objektu
ve středu obce; koupě RD v obci a přestavba na vytvoření minimálně dvou bytů; koupě parcely a realizace buňkové výstavby minimálně dvou bytů.
Již nyní víme, že několikanásobně převýšíme možnosti přidělené dotace. Nakonec
bude tedy tento dokument schválen městem Zlín po smysluplné rozpravě a argumentaci všech zúčastněných dle nejdůležitějších
potřeb tohoto území.
Miroslav Válek, starosta
Televizní vysílání
V současné době je většina televizních programů vysílaných jak v pozemní, tak v satelitní distribuci ve formátu MPEG-2. Set-top-boxy, televizory a satelitní přijímače jsou určeny
právě pro příjem tohoto formátu vysílání.
Od roku 2012 se začíná mluvit o novém formátu MPEG-4. Také přijímače do domácnosti se začínají vyrábět s podporou tohoto nového formátu.
Nyní v roce 2015 mění některé programy
oficiálně formát vysílání. Důvod je prostý –
přibližně 30procentní úspora provozních
nákladů vysílatelů televizních programů.
V následujících letech proto přejdou do formátu MPEG-4 zbylé stanice v satelitní distribuci, ale i pozemní vysílání a stane se z něj
DVB-T2.
Může nastat situace, že někteří diváci nebudou moci na svých přijímačích přijímat programy v novém formátu (týká se to přijímačů
starších 3 roky). Protože však bude přechod
postupný, je nyní na obnovu domácí televizní techniky dostatek času.
6
V kabelové televizi se to zatím dotklo programů ze skupiny Discovery a několika dalších,
využívajících satelitní platformu Skylink (CS
Film, CS Mini, Fishing and Hunting, JimJam,
Sport 1, atd.). Předpokládá se, že v horizontu jednoho roku bude tento nový formát využívat naprostá většina programů v satelitní
i pozemní distribuci a tím i v kabelové televizi.
Diváci, kteří jsou napojeni na kabelovou televizi v obci Hvozdná, budou v následujících
měsících tento příjem řešit.
Pokud jste zatím nezaznamenali žádné výpadky v příjmu TV programů, důrazně doporučujeme zkontrolovat u všech přijímačů
v domácnosti, zda mají podporu MPEG-4. Pokud tuto podporu Vaše zařízení nemají, budete nuceni situaci v příštím roce řešit.
Radek Sedlařík, SATTURN HOLEŠOV
Vzpomínky
z konce války
Vzpomínky paní Vlasty Bergrové ze Záhumení
1, týkající se konce 2. světové války ve Hvozdné, spíše zážitky rodinné, z velké míry navázané
na jejího otce. V obecnějším hledisku jí paměť
již příliš neslouží. Nechejme promluvit tehdejší
dvaadvacetiletou Vlastu Kotkovou.
„Já si pamatuju, jak se rozkřiklo, že přijíždějí
vojáci na koních (paní Bergrová si nevzpomíná, zda Němci, Maďaři nebo Rumuni) a problém byl, že jsme měli zrovna vyuzené maso
z prasete (v protektorátu zakázáno, pozn. redakce). Pod kolnou byla vykopaná a připravená jáma pro ukládání potravin, které mohly působit problémy.
„Už sú tady, už sú tady!“, rozléhalo se po dědině. A co teď? Maso viselo v komoře a jáma
byla v kolně. Nezbylo tedy nic jiného, než
aby tatínek přenosil maso do připraveného
úkrytu oknem. A vojáci už byli u nás. A chtěli
v kolně ustájit koně. Ale to nešlo kvůli ukrytému masu! Byly v ní zaparkované koňské povozy, stál tam ponk, a tak se je tatínek snažil přesvědčit, aby si koně dali raději na mlat
do stodoly. Ale vojáci se zasekli, že koně chtějí mít v kolně. Takže se nakonec nedomluvili. Navíc večer k nám ubytovali nějakého oficíra, vyšší šarži. Přesně už nevím, co byl zač,
ale vzpomínám si, že když přecházel kolem
vojáků, všichni mu salutovali. S tatínkem se
snažil domluvit na přespání a ten za žádnou
cenu nechtěl nechat tohoto vojáka přespat
v kolně. Tatínek si rychle přinesl otep slámy
do stodoly, že bude spát tam, a že tedy on,
oficír, má přespat doma v posteli. Voják na to:
„Né né, tatínek tam“ a ukázal do domu, „a já
na slámu. Válka za tři dni kaput!“ Potom se jakýmsi podivuhodným způsobem s tatínkem
téměř spřátelili, tedy spíš si lidsky porozuměli. Tatínek mu řekl o problému s ustájením
koní. A šarže vydala rozkaz svým podřízeným
vojákům: „Koně budou tam, kde je chce mít
pantáta!“ A tak se tedy podařilo, že nebezpečí z prozrazení bylo zažehnáno. Navíc dal tatínkovi tabulku čokolády, a to bylo něco! Prv-
paměti
obec
středí: projekty za cílem snížení znečištění
ovzduší a hlukové zátěže, podpora rozvoje
péče o zeleň v sídlech, dobudování a rekonstrukce technické infrastruktury, snížení environmentálního rizika
Návrh obce: zbytkové teplo z bioplynky ZOD
Štípa, výměna vodovodní sítě v obci, dobudování kanalizační sítě v obci a vybudování
sběrače do Lůžkovic, rozšíření sběrného dvoru a dokonalejší třídění odpadů, protipovodňová ochrana obce včetn budování poldrů
a hlásného systému v obci, revitalizace sadu
a ozelenění obce včetně vybudování lesoparku u rybníka Argaláška.
3/ Konkurenceschopnost: projekty zatím
nebyly definitivně projednány.
4/ Sociálně soudržná a kulturně vyspělá společnost: projekty za cílem vytvoření odpovídajících kapacit pro bydlení rodin
s nízkými příjmy a pro další specifické skupiny, podpora sociálních služeb se zaměřením
ní čokoláda, kterou jsem kdy zkusila! Stejně si
myslím, že to byli Němci, protože si vzpomínám, že jeden z nich po mě pořád pokukoval. Kde jsem šla, tam se pohnul i on. Zkrátka jsem se toho cizího chlapa bála. Tatínek
si asi vyšší hodnosti stěžoval na toho vojáka,
a tak ho nakonec odvelel jinam. A jak Němci
odcházeli pryč, tento velitel přišel a říká: „Auf
vídrzén“ a s námi se všemi se hezky rozloučil.
S odstupem času jsme si doma říkali, že snad
i oficíra napadlo, proč asi tatínek tak urputně
brání kolnu.
Matně si vybavuju, jak šla ruská fronta spolu
s Maďary, že se i střílelo a bouchala děla. Postřelen byl i Jan Hefka ze sousedství. Také tito
vojáci byli potom u nás ubytovaní. Asi měli
hlad, dívali se do hrnců na plotně, co se vaří.
Brali lidem koně na frontu. Vzpomínám si
na jednoho, kterému na jeho rukavicích chyběly všechny prsty. A protože byla zima, nabídla jsem se mu, že mu ty prsty nadpletu.
A tak byl rád. Až poté jsem se dozvěděla od Morbicerů, jak u nich vykládal, že má
ve Hvozdné galánku – a to myslel mě! Když
se loučil, nechal mi svoji adresu, ať mu napíšu
dopis, že on mě odepíše, když se mu nic nestane a vrátí se domů. Ale žádný dopis jsem
mu nakonec nenapsala, tak ani nevím, zda
domů vůbec doputoval…“
Zde se paní Bergrová odmlčela a sbírala další vzpomínky z války. Žádné jiné nebo nové
ale nepřicházely. Tak jsem se rozloučil a uvažoval o tom, zda tato svědectví mohou ještě
dnes být aktuální a zda i přes propast sedmdesáti let někoho zajímají. Je 70 let dost nebo
málo? Minimálně je to jeden lidský život… Plán
zněl: napsat článek a na základě toho navštívit dotazovanou ještě jednou pro doplnění.
Avšak tato stať už zůstane nedopsána. Týden
před uzávěrkou paní Vlasta Bergrová zemřela
ve věku nedožitých dvaadevadesáti let.
Děkuji za vřelé přijetí a za ochotu povzpomínat.
Jaromír Javora
7
škola volá...
Letní prázdniny jsou definitivně za námi, děti
opět zasedly do školních lavic, a tak je tento
článek, ohlížející se za historií v obci, více než
symbolický. Díky znovuobjevené školní kronice, popisující události od dob nejstarších
až do roku 1907, si můžeme udělat obrázek
o školství ve Hvozdné v době dávno minulé,
připomenout si okolnosti výstavby současné školní budovy a přečíst si i několik střípků
z každodenní činnosti školy.
Počátky školství ve Hvozdné zaznamenal
kronikář takto: „Předně, když nebylo mnoho
dítek, vyučovalo se v chalupce v čís. 9 na Fojtství, dle ústního vyjádření, ale ne od skutečného učitele, nýbrž od jakéhosi řemeslníka jménem Kamenáře a platilo se jemu z jednoho
dítka po dvouch groších čtvrtletně, který plat
býval od představených obcí Hvozdná, Ostrata a Veselá vybírán. Kdy se asi tato nynější škola vystavěla, nemůže nikdo určitě udati. Avšak
má se za to, že asi okolo roku 1790 mohla býti
vystavená od náboženského fondu co patro-
nátu. Ve kterém roku se v této škole počalo vyučovati nemůže také nikdo určitě udati. Když
se počet dítek vzmáhal, tedy v roku 1825 se vyučovací světnice přistavovala a roku 1877 se
opravovala, totiž dělali se větší okna, poněvadž
ty předešlé byli malé. Po Kamenáři byl skutečný
82
a první skoušený učitel, který byl pod dekretem
od náboženského fondu ustanoven, a který již
v této škole vyučoval, byl František Kotek.“ Dále
si také můžeme přečíst o nešťastném konci třetího učitele, který se jmenoval Broš: „V Adventu
v prvním týdnu se na pudě nad vyučovací světnicí asi roku 1850 oběsil. Dle ústního vyjádření některých zdejších občanů byla v tom ta příčina, že se oběsil, poněvadž si vždycky naříkal
na jeho světnici, že jest velmi mokrá, a pročež
že jemu všechny věci hnijí. Pohřeb měl velmi
klidný, neb jej na hřbitov na saních na Osmek
zavezli, a ani jeden za ním nešel.“
Oficiální období příprav výstavby nové školní budovy se datuje od 21. března 1885,
kdy se školní rada se souhlasem zastupitelstva usnesla, aby byla podána žádost pro
vyhlédnutí místa pro novou školní budovu. Tato záležitost rozdělila občany na dva
tábory, jedni doporučovali opravit či rozšířit stávající budovu, druzí namítali, že oprava bude finančně náročná a bude lepší postavit budovu novou. Představitelé obou
skupin svolávali shromáždění občanů, sepisovali petice a dokonce si dle kronikáře vynucovali jejich podepsání. Přítrž debatám učinila v dubnu 1886 c.k. stavební komise, která
po prohlídce na místě vyhodnotila, že stá-
vající škola se nehodí k rozšíření a vytipovala dvě místa pro výstavbu budovy nové: (…)
a sice první skoro uprostřed vesnice na zahradě Pavlovi Juřík čís. 21 ve Hvozdné přináležející,
druhé pak až na horním konci vesnice za vesnicí
na Osmeku mezi vesnicí Hvozdná a Ostrata.“ Které z míst bylo nakonec vybráno, jistě
všichni vědí. Základní kámen byl ale položen
až 2. června 1894 a z průběhu oslav se můžeme dočíst: „Po obřadech církevních počalo se
ťukání kladivem zednickým na tento základní
kamen. Kamen základní byl ověnšen, i to kladivo zednické, které patřilo Janovi Julinovi učni
ze Hvozdné 16 r. starý, s tím spůsobem bylo ozdobeno kvítím a pozlátkem.“. Starosta obce
Pavel Vrla ve své řeči mj. uvedl: „Uvážímli svou
mysl maličko do budoucnosti vidím již krásnou
budovu školní s pomocí Boží vystavenou a k ní
vidím zpěchati s neukojitelnou radostí zástupy
dítek školních.“ Vyučování v nové budově začalo v roce 1896.
Dnešní školáky by možná zajímalo, jaké předměty se děti v té době učily. Kupodivu se
zas tak moc nelišily od těch dnešních, např.
ve školním roce 1897-8 měly děti 15 známek:
mravy, náboženství, čtení, mluvnice, pravopis,
sloh, počty a měřické tvaroznalství, přírodopis,
přírodozpyt, zeměpis, dějepis, psaní, kreslení,
zpěv, zevnějšek písemných prací.
Svou práci vykonávala i školní rada: „Dne
15. října 1899 svolána p. předsedou místní školní rada do školní budovy, kde předvolaní rodiče
pro nepravidelné posílání dětí do školy byli důtklivě napomenuti a pak rokováno bylo o některých potřebách školních. Správce školy poukázal na tabuli ve II. třídě, která je zkřivena
a tudíž záhodno, aby nahrazena byla novou.
Dne 10. ledna 1900 pokárána byla předsedou
místní školní rady žákyně II. třídy Františka Vodákova za příčinou súčastnění se taneční zábavy v obecním hostinci.“
A protože o peníze jde vždycky až v první řadě,
jak někteří říkají, zakončíme naše ohlédnutí
za historií školství ve Hvozdné zápisem z roku
1905: „Dne 6. března odbývala se děvami hvozdenskými Koblihová zábava ve prospěch školy zdejší. Čistý výtěžek 15 K věnován částečně
na zakoupení potřeb pro chudé žáky, částečně
knihovně žákovské.“
Jaromír Štach
Poděkování
Makovu
kultura
historická ohlédnutí
Hola, hola,
Když se tak dělí… stát
(mohli jsme u toho stát)
Všichni to chtěli
Mám Vás rád
Akorát už jsme
Samostatní
Samo
Statní, státní
Ostatní…
Sámo kupec, rozum, víra,
pitomé slovo - prosperita
Spolupráce, blízkost, přátelství
V sadě… (však ji znáte)
Květ a blýskání na časy někde nad Tatrou
Znovu sadit, hnojit, zalévat
Setkávat, tvořit, pracovat,
hovořit, slavit, nalévat…
Slované (stejní a jiní zároveň)
Úroveň
Ještě si jakžtakž rozumíme
Rozumíte?
Na každé straně obec jedna
(Makov a Hvozdná)
A spolupráce nekonečná,
bezedná, nebezpečná,
posvěcená, cenná, více
Jen hledat
Díky
Makove
Oldřich František Krajíček
14. 8. 2015
93
Údolí
králů
K myšlence odjet jako dobrovolník na výzkumnou expedici na Sibiř jsem se dostala
vlastně úplnou náhodou. Jako většina šílených nápadů i tento se zrodil v jedné brněnské krčmě a na začátku mě ani ve snu nenapadlo, že ho nakonec zrealizuji. Trvalo další
rok, než jsem se skutečně odhodlala a přihlásila a následně byla pro tuto mezinárodní expedici vybrána.
Celá expedice je organizována Ruskou geografickou společností a jedná se o jeden
z největších archeologických projektů v Rusku. Výzkum probíhající v Tuvinské republice
a Krasnojarském kraji má za úkol prozkoumat oblasti narušené výstavbou železnice,
která bude spojovat města Kyzyl a Kuragino.
Hlavní důvodem pro její výstavbu jsou bohatá ložiska uhlí, která se v oblasti kolem Kyzylu nacházejí. Tato oblast je také bohatá na archeologické památky dokládající její osídlení
hluboko do pravěku. Mezi nejcennější nálezy
patří nomádské mohyly s hroby především
skytských válečníků. Díky těmto bohatým
mohylám se také celé oblasti přezdívá Údo-
sousedí s Mongolskem. Z Moskvy je třeba absolvovat čtyři hodiny dlouhý let do Abakanu
a poté ještě osmihodinovou cestu autobusem přes celý Krasnojarský kraj. Cesta auto-
Překvapením se pak stal objev kamenné svatyně z doby bronzové. Výzkum byl velmi zajímavý už jen proto, že v našem prostředí se
podobné věci nevyskytují a také z toho důvodu, že suché pouštní podmínky zde dovolují zachovat i organické předměty jako dřevo nebo textil.
Z okolních krás Tuvy jsme toho během pobytu bohužel neviděli tolik, kolik bychom
rádi. I když nás naši průvodci neustále strašili tím, že Tuvinci mohou být nebezpeční
a kvůli tomu nám skoro nedovolili vycházet
z tábora, nic takového jsme za celý měsíc nezažili. Všichni lidé, které jsme potkali, byli velmi přátelští a pohostinní. I když většina z nich
není moc bohatá, k cizincům se chovají vel-
cestování
cestování
ci mají navíc také trošku jiné hygienické standardy a odpadky se zde válejí opravdu všude.
V rámci záchranného archeologického výzkumu jsme zkoumali několik skytských mo-
Výlet do hor
hyl, tzv. kurganů. Bohužel v rámci našeho
turnusu jsme se dostali pouze k odkrytí a začištění jejich kamenného pláště a jeho následné dokumentaci. Vykopání samotných
hrobových komor čekalo až na následující skupinu dobrovolníků v srpnu. Snad aby
nám to nebylo líto, dokopali archeologové
alespoň jednu z mohyl až k pohřební komoře, ve které se nacházel hromadný hrob asi 12
dospělých a 2 dětí. Mimo to jsme našli také
Výzkumná plocha s odhalenou mohylou
Jeden ze středů Asie v Kyzylu
Archeologové v akci
lí králů. Většina památek bude výstavbou železnice bohužel zničena, a je proto nutné je
zdokumentovat a vyzvednou artefakty, které lze zachránit.
Dostat se do Tuvy není až tak jednoduché.
Tuvinská republika je součástí Ruské federace a nachází se v oblasti Sibiře, přičemž z jihu
12
10
busem je sice dlouhá, odměnou je ale výhled
na fantastickou krajinu, která se navíc během
cesty neustále mění. Od typických březových
hájů přes hluboké jehličnaté lesy v horách až
po stepní krajinu v samotné Tuvě.
Náš tábor se nacházel asi půl hodiny cesty
od hlavního města Kyzylu. Musím přiznat, že
ošklivější město jsem asi nikdy neviděla. Většinu Tuvy tvoří pouštní krajina plná suché
trávy, nízkých pichlavých keřů a štěrku. Jen
ve vyšších polohách se objevují lesy a krajina
je příjemnější. Bohužel pro výstavbu hlavního města si inženýři vybrali místo uprostřed
vyprahlé pouštní planiny poblíž toku Jeniseje. Celé město je tedy skoro bez stromů
a trávy a člověku připadá, jako by se zde vrátil
v čase minimálně o padesát let zpátky. Tuvin-
Šamanský obřad na usmíření duchů
velké množství skytských artefaktů jako postroje na koně, zbraně (pro Skyty jsou typické kratší dýky, tzv. akinaky, nebo bronzové
sekeromlaty, kterým se říká čakany) a šperky.
mi mile a štědře. Jsou také velmi dobrosrdeční a zvídaví a jejich kultura je velmi svérázná. Tuvinské náboženství je směsí budhismu,
pravoslavné víry a původního šamanismu.
Všechny tyto složky jsou ve společnosti stále živé, což jsme měli možnost zažít na vlastní kůži. Během pobytu nám totiž zorganizovali šamanský obřad k usmíření duchů, které
jsme údajně probudili otevřením starodávných hrobů.
Měsíc, který jsem tu s ostatními dobrovolníky
z mnoha koutů světa strávila, uběhl až příliš
rychle. Byla to pro mě skvělá studijní, kulturní
a také životní zkušenost. Tuva je úžasná země
s bohatou kulturou a divokou přírodou, která stojí za vidění. Pokud bych měla ještě možnost, určitě se tam ráda vrátím.
Kateřina Bergerová
13
11
Valašskem...
2002
Rok jsme zahájili výstavou Aloise Škubaly Obrazy v Charitě Zlín. Druhého února ve
dvě hodiny a dvě minuty odpoledne bylo
zahájeno druhé zasedání Valašského senátu
v Domě kultury ve Vizovicích. S podtitulem
Senzační odhalení bylo slavnostně otevřeno
Výstavní místo č. 1 Nezávislé národní valašské galerie (NNVG). Ve vestibulu Domu kultury byla nastálo umístěna výtvarná díla jak
valašských autorů, tak autorů s celorepubli-
Tradiční koncert JIřího Březíka
kovým významem, např. Jana Kobzáně, Jana
Baucha nebo Svatopluka Slovenčíka. Pamětníci této akce rádi vzpomenou, jaké to bylo
senzační odhalení prvního výstavního místa.
Zahajovací projev přednesla dívka, která odhalila úplně všechno, a to bylo prosím odpoledne. Akce se zapsala do zlatého fondu Valašského názoru ze dvou důvodů – zaprvé, že
nebylo možné jednání kvůli slivovici dokončit a pořád se protahovalo, a za druhé svým
neotřelým způsobem odhalení.
Dům kultury ve Vizovicích hostil výstavu fotografií a koláží sedmdesátníka Vladislava Jurčáka. Ve věku osmdesát dva let umírá Vlastimil Brodský. Dvanáctý Hvozdenský
salon je výstavou autorů blízkých Valašsku.
Vzniká prodejní Galerie Tribuna na dostihové dráze ve Slušovicích, kde máme možnost
12
představovat výtvarníky Valašského názoru,
regionální umělce i ostatní. Galerii vede Věra
Kolková.
V srpnu poprvé organizujeme v podhradí Malenovického hradu v prostorách firmy
VLW kulturní akci Hudba v podhradí. Tradiční hudební akce trvá do dneška, avšak pod jiným názvem a již bez naší podpory.
V galerii Charity Zlín na Jižních Svazích představuje svou tvorbu heraldik Antonín Javora,
člen Valašského názoru. Ve vlastivědné revui
Valašsko je uveřejněn rozhovor s kmocháčkem Jurčákem. Probíhají volby do senátu, vítězí Alena Gajdůšková, která je naší členkou
od vzniku sdružení. V kavárně s galerií Charity Zlín nás potěšil svou výstavou pražský
autor Stanislav Krajíček – PANO. Závěr roku
jsme oslavili v Motelu Golf Start ve Slušovicích. Zde jsme slavnostně otevřeli druhé výstavní místo Nezávislé Národní Valašské Galerie, také se zde konala menší expozice
fotografií Vladislava Jurčáka, jednání dvacáté
třetí Valašské hromady VVSVN a předvánoční
posezení členů sdružení. Na jeden večer toho
bylo dost, měli jsme muziku i občerstvení.
2003
V únoru zemřel pedagog a významný spisovatel Valašska, nositel ceny města Zlína, Miloslav J. Sousedík. Kořeny – to byl název výstavy ve foyer Městského divadla Zlín, Stanislav
Krajíček – PANO a Oldřich František Krajíček
zde vystavili své obrazy ze současné tvorby. Reliéfní grafika, měděné a dřevěné reliéfy byly k vidění na výstavě Oldřicha Ordelta
v Galerii Charity Zlín. Výstava byla pořádána
k autorovým osmdesátinám.
Třináctý Hvozdenský salon se konal tradičně
ve staré hasičské zbrojnici ve středu obce. Výstava výtvarníků sdružení a hostů byla doplněna slavnostním otevřením třetího výstavního místa NNVG v divadle KDO Hvozdná.
Podařilo se nám do stálé expozice umístit díla
významných rodáků a výtvarníků, kteří mají
k Hvozdné blízký vztah, např. Josef Hvozden-
ský, František Nikl, Petr Nikl, Kolařík, Sekyra,
Javorovi a další . Vystavujícím v Kavárně s galerií Charity Zlín je fotograf Petr Falešník, fotografie ukázaly krásy Valašska.
Konference na hájence aneb Srnčí guláš
u senátorky (Gajdůškové), to byl název plenéru, tedy malování v přírodě. Sešli jsme se
na hájence Vidovy na Želechovských pasekách. Věnovali jsme se malování, poseze-
Srnčí guláš u senátorky na hájence Vidovy
ní u táboráku, jedli jsme srnčí guláš i přespání bylo vpravdě valašské. Improvizovaná
výstava pod širým nebem, vernisáž, na níž
jsme pokřtili novou vlajku sdružení, byla zlatým hřebem konference. Na fotce u táboráku
jsem napočítal dvacet tři účastníků.
Na druhém ročníku Hudby v podhradí
na Malenovickém hradě zahráli Jiří Březík
a cimbálové muziky z Horňácka a Valašska.
První Jelínkův vizovický košt v areálu likérky
zahajoval písničkami Jiří Březík a Valašský názor odpovědně asistoval s vlajkou i koštováním. V srpnu se v areálu chaty Lovka u rybníku Argalaška konal dvanáctý letní koncert
Jiřího Březíka.
V hostinci U Polanských v Podťatém ve Velkých Karlovicích bylo slavnostně otevřeno
čtvrté výstavní místo NNVG. Za přítomnosti ředitele galerie, akademického malíře Miloše Šimurdy. Na zdech zasedacího sálu bylo
umístěno deset výtvarných prací od významných autorů valašského regionu. Vystavená díla zde budou nastálo, jak je uvedeno
ve stanovách NNVG Valašského názoru. Pomalu tak budujeme síť stálých výstavních
míst a posunujeme se Valašskem.
Na podzim, až se příroda zabarvila, jsme vy-
razili na v pořadí druhý Plenér v Penzionu
U Polanských. Od té doby jsme zde pravidelně rok co rok prožívali nádherné chvíle a malovali milované Valašsko.
V Pozlovicích v hotelu Ogar (pro mnohé z vás
známé místo) jsme připravili kulturou nabitý večer. Slavnostní otevření stálé expozice
Nezávislé Národní Valašské Galerie číslo pět,
koncert Jiřího Březíka, výstavu fotografií Vladislava Jurčáka, křest knihy Valašský kmocháček. Tato kniha je o vzácné valašské osobnosti – muzikantovi, fotografovi, písmákovi,
udržovateli tradic, dobrém chlapovi a Valachovi Vladislavu Jurčákovi.
Rok končil výroční výstavou sdružení ve Vizovicích ve firmě Jelínek, kde členové VN představili tvorbu za uplynulý rok. Součástí vernisáže byla Valašská hromada.
2004
Rok pro nás začal smutnou zprávou. Zemřel
Oldřich Ordelt, jeden z nejaktivnějších a nejvšestrannějších členů sdružení.
Hvozdenský salon, kromě obrazů, kovových
plastik, keramiky a fotografií, nabídl v sobotu plenér – malování uprostřed obce. Letošní
rok jsme věnovali projektu, který jsme nazvali Tři sta šedesát let od popravy vůdců valašského povstání v roce 1644. V hotelu Ogar
jsme prožili večer s koncertem Jiřího Březíka,
výstavou obrazů a vzpomenuli jsme na valašská povstání.
Připravovali jsme se na nejdůležitější akci
roku – otevření šestého výstavního místa NNVG v Čížkově u Pelhřimova na benzínové stanici. Byli jsme se tam v silném složení. Významný umělec dojel taxíkem až ze
Štípy! Divadlo Nevadi zahrálo hru Jizvy nezhojené, s písničkami Jiřího Březíka a inspirovanou valašským povstáním. Autorkou je
Pavla Koty Kotyzová. Kulturní program probíhal dva dny – představili se místní umělci,
cimbálová muzika, rocková kapela, měli jsme
občerstvení, stánky, opékalo se sele, malovali
jsme venku, zasadili jsme pamětní trnky, slavnostně odhalili pamětní desku popraveným
vůdcům valašského povstání. A to prosím
u Pelhřimova… Akce patřila k těm, na které
se nezapomíná.
Organizujeme a usilujeme o vybudování sítě
pomníčků k poctě popravených vůdců va-
valašský názor
valašský názor
Volně
13
Mikulovi Šufanovi. Patnáctý velký jubilejní
letní koncert Jiřího Březíka jsme oslavili, užili
si jej a hlavně přežili. Do přírodního amfiteátru přišlo na čtyři sta posluchačů.
Po delší době jsme zavítali na Jelínkův vizovický košt. Někdo seděl v komisi, někdo pil
jenom tak. Penzion Polanský na Podťatém
hostil opět náš plenér, byl to již šestý. Navrhli jsme na Pamětní medaili obce Hvozdná našeho člena Jiřího Březíka. Za rok 2006
byla udělena medaile panu Jiřímu Březíkovi
„za trvalý pozitivní vztah k rodné obci, její
propagaci a hlavně rozvoji kultury a kulturnosti obce a Valašska“. Při předávání to byla
velká sláva, ale zároveň jsme věděli, že Jiří si
toto vyznamenání poctivě odpracoval. Konaly se koncerty, návštěvy v obci a kulturní aktivity v KDO i VN. Novou tvorbu vystavili členové sdružení na výstavě v Charitě.
Na hotelu Sirákov jsme slavnostně otevřeli sedmé výstavní místo NNVG. Pod stromečkem v kanceláři u senátorky jsem napočítal
na fotografii dvanáct dárečků – členů sdružení, kteří přišli na své Valašské hromadě pobesedovat, uzavřít rok a naplánovat příští.
2007
Na svých toulkách s fotoaparátem při plenérech na Podťatém objevil Petr Falešník starý buk, opravdový velikán a mohutný starý
kmet – buk na Bařince. Odborníci mu odhadli tři sta padesát let. Ale chlapi, co dělají v pralese za Bačkárkou, připustili i pět set. Tento
strom, valach jako buk, jsme přihlásili do ankety Strom roku. Dostal se do finálové dvanáctky a skončil na sedmém místě.
Pátek druhého března vystoupil Jiří Březík
na svém samostatném koncertě v Alternativě ve Zlíně. Sedmnáctý salon, prodejní výstava keramiky. V sobotu proběhl archeologický
výzkum Hledáme svou Hvozdnou. Po několikáté, přiznávám, zatím marně. Jednou ji objevíme. V neděli byla slavnostně odhalena informační tabule - Tři duby - významné stromy
- v lokalitě za dětským hřištěm. ve Hvozdné.
Sedmý valašský plenér Vidovy - Želechovické paseky. Malujeme u srubu mysliveckého
sdružení a v blízkém i vzdáleném okolí. Večer
jsme se loučili s plenérem u táboráku, špekáčky donesla senátorka.
Velký letní koncert Jiřího Březíka je věnován
Buku na Bařince, našemu letošnímu finalistovi ankety Strom roku. Dům kultury ve Vizovicích představil Valašskou známkovou tvorbu
Vladislava Jurčáka. Miniaturní koláže kamarádů, blízkých, známých, významných i důležitých osobností Jurčák zpracovává do podoby poštovních známek.
V charitě představujeme letošní jubilanty Valašského názoru výstavou jejich výtvarných
prací. Na plenér na Podťaté jedeme devatenáctého října, datum je důležité. Chystáme
se sehrát představení divadla Nevadi u buku
na Bařince. Do rána napadl sníh, příroda ješ-
Divadlo u buku na Bařince v Podťatém
tě nebyla připravena, neshodila listí atd. Vše
v přírodě dostává díky sněhu pastelové barvy a my hrajeme pod bukem na „vydupaném“ jevišti, bukové listy mají nádhernou
červenou barvu. Je to snad nejemočněji
zahrané divadlo. Jiří Březík zpívá přímo pod
bukem novou píseň Balada o buku na Bařince. Nezapomenutelné.
Na listopadový státní svátek vyrážíme na vycházku na Maleniska u Provodova, jdeme
na starý Světlov a křížovou cestu. Tentokrát
už je sněhu opravdu hodně. V kině Květen
Malenovice v prosinci otevíráme desáté výstavní místo NNVG a Výroční výstavu sdružení. V kinosále jednala Valašská hromada.
2008
Rok zahajujeme výstavami. Evžen Kunst fotografie z Hong Kongu vystavil v Ternu
v Loukách a jeho dcera Markéta Pohádko-
vou výstavu, tvorbu pro děti ve Volksbank CZ
ve Zlíně. Pokoušíme se nastartovat kulturní tradici Velikonočního společenského posezení s hudbou Martina Motýla a Eriky. Odpoledne pro děti, večer pro dospělé. Netrefili
jsme se – buď do termínu, anebo do rozpoložení obyvatel naší vesničky… Součástí divadelního festivalu Hvozdenský měšec hrajeme
s divadlem NEVADI hru Valašské slunko aneb
Dějiny Valašska v kostce na motivy valašské
historie. Připomenu velmi vydařený výstup
hradní kuchařky Elizabeth z hradu Malenovice i s receptem na kysané zelí se zapékanou
pohankou, rozdávané divákům v sále. Neskutečný zážitek. Byli jsme herci i diváci zároveň.
Tímto divadelním soutěžním představením
na Hvozdenském měšci NEVADI slavilo své
desáté výročí. Povedlo se.
Valašský názor s obcí, mateřskou a základní školou připravili výtvarnou soutěž Namaluj svou Hvozdnou pro děti od šesti do jedenácti let. Už pátý byl komorní koncert Jiřího
Březíka ve Hvozdenském divadle, sedmnáctý
velký letní u rybníka. Ovšem letos nám zapršelo. Po útěku od rybníka jsme se sešli v divadle, Jiří s kapelou hráli v přísálí, bez aparatury
a bylo to báječné jiné, skvostné. Devátý plenér se konal na obvyklém místě na Podťatém
v penzionu U Polanských. Malovali jsme podzimní, nádherné Valašsko, pod bukem na Bařince hráli Valašský kinoautomat tetky Kotyzové. Hra o sobě. Princip byl takový, že každý
zahrál scénku ze svého života. Se svou scénkou se přidali dokonce i diváci. To nevymyslíš, jen zažiješ!
Zlínská astronomická společnost nám poskytla prostory na hvězdárně a my jsme zdárně nainstalovali Výroční výstavu výtvarníků
našeho sdružení. Prezentovali jsme zde svou
tvorbu za poslední období. Připravili jsme
slavnostní vernisáž s občerstvením a kulturním programem, o který se postarala Jana
Kočí se svými dcerami. Zazněla píseň Zahrada Moravy. Na ukončení roku příjemné prostředí s prohlídkou hvězdárny i pohledem
na noční oblohu hvězdářským dalekohledem. Stromeček, předvánoční posezení, dárky, dvacátá devátá Valašská hromada.
O. F. Krajíček
Příště VALAŠSKÝ NÁZOR… 2009–2015.
valašský názor
valašský názor
14
lašského povstání. V archivu v Klečůvce jsme
jich objevili jednadvacet. Oslovujeme jednotlivé obce, ze kterých popravení pocházeli. Chystáme setkání, připravujeme kulturní
společenskou akci. Bohužel snaha nestačila,
zájem nebyl, nepodařilo se. Jediný pomníček
postavila naše domovská obec Hvozdná, stojí u příjezdové cesty ke hřbitovu.
Plenéru na Podťatém se účastní dvanáct členů. Malujeme, tvoříme, užíváme si podzimního barevného Valašska. Valašskou hromadu svoláváme na konci roku do motelu Golf
Start ve Slušovicích.
2005
„Přihlédnutí“ je název výstavy OF Krajíčka
v galerii Ogar v Luhačovicích. Přihlédlo se
také k tomu, že měl padesát.
Na patnáctém Hvozdenském salonu představili fotografie členové zlínského fotoklubu Okamžiky. Doplnili je svými díly studenti SUŠP v Uherském Hradišti Jakub Javora
a Oto Hejcman.
Velkým letním koncertem u rybníka a malým letním koncertem v divadle ve Hvozdné Jiří Březík potvrdil tradici a vzdal hold rodné obci. V podhradí hradu v Malenovicích Jiří
odzpíval koncert na akci Hudba v podhradí.
Jeden podzimní víkend prožíváme na plenéru ve Velkých Karlovicích v penzionu U Polanských. Vše lepší než minule.
Rozloučili jsme se s dřevořezbářem Jindřichem Růžičkou, který zemřel ve věku šedesáti dvou let. Rodný kraj představil ve svých
obrazech Alois Škubala v kavárně s galerií
Charity Zlín. Valašská hromada v kanceláři
u senátorky Gajdůškové přešla do volného
vánočního posezení pod stromečkem.
2006
Svou výstavou ve dvacáté první budově Krajského úřadu (mrakodrap) otevřel Valašský
názor výstavní aktivity v šestnáctém patře.
Vystavovala se komornější tvorba, grafika,
kresby, fotografie.
Na výstavě Hvozdenský salon 2006 s názvem
Mládí byly představeny výtvarné práce žáků
mateřské a základní školy ve Hvozdné a studentů umělecké průmyslové školy v Uherském Hradišti. Součástí salonu byla Rebelie,
slavnostní odhalení památníčku popravenému vůdci valašského povstání ze Hvozdné,
15
státní útvar na křesťanských základech. Není
proto divu, že se staví kriticky k tradicím soukmenovců a ostentativně ničí symboly zvrácené pohanské doby. Na druhé straně zakládá kostely, podporuje vzdělanost a své
chování řídí podle evangelijních zásad.
To je však trnem v oku jeho nejbližším a konflikt mezi starým a novým vrcholí 28. září 929
smrtí nejen mladého knížete, ale také množství osob kněžského stavu ve Staré Boleslavi a Praze.
Co je však doložitelné už spolehlivěji, je posmrtný život svatého Václava, který byl prohlášen za prvního českého světce, příslušníka
první dynastie panovníků, stal se symbolem
české státnosti a patronem české země, jak
dokládá po staletí používaná česká hymna:
Svatý Václave, vévodo české země,
kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha!
Kriste, eleison.
Ty jsi dědic české země,
rozpomeň se na své plémě,
nedej zahynouti nám ni budoucím,
svatý Václave!
Kriste, eleison.
Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi,
utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave!
Kriste, eleison.
Věčné panování na tak zvláštním a specifickém území, jaké ve středu Evropy vytvářeli
naši nejbližší sousedé, však není žádný med.
Postupný odklon národa od odkazu „vévody
české země“ výstižně ukazuje novodobá píseň slepce, který hledá, ale ztracené hodnoty
v srdci národa už nenachází:
Kde domov můj, /kde domov můj.
Voda hučí po lučinách, / bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ, /zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země, /země česká, domov můj,
země česká, domov můj!
Státní útvar, na jehož počátku je mučednická smrt světce, existuje dodnes a naskýtá se
otázka, jaký je vztah potomků k jeho odkazu.
Populární ankety ukazují, že velmi slabý, zpohanštělí obyvatelé jej řadí až daleko za takové „symboly státu“ jakými je Jan Žižka nebo
třeba Karel Gott. Do tohoto neutěšeného stavu zní stále aktuální píseň Petra Skoumala
z dob sametové revoluce:
Svatý Václave, vévodo naší beznaděje,
stojíš tu tak trochu na vlastní nebezpečí.
Svatý Václave, neodjížděj a zůstaň s námi
- vévodo naší víry, naší samoty.
Neopouštěj nás!
Trinitas
HOKEJ
Radek Antolák (*2004)
1. místo
srpen 2015 – turnaj Walachian puck, klub
VHK Vsetín, útočník na pravém křídle
sport
farnost
Hvozdňanů
neopouštěj nás!
ás!
Vznik Českých zemí spadá do historicky těžce doložitelných dob, kdy se původní slovanské mnohobožství, modlářství, magie
a jiné pověrečné praktiky dostávají do konfliktu s novým duchovním učením, které přináší vzdělání, přírodní poznání a umění. Také
Přemyslovci si uvědomují, jaký poklad je
ukryt v radostné zvěsti, a přijímají křest.
Mezi ně patří i vzdělaný kníže Václav, který
se ujímá roku 921 vlády nad několika slovanskými kmeny, z kterých cílevědomě buduje
16
Úspěchy
Sv. Václave,
llenge, celková klasifikace; 4WD
7. místo
2. 5. Great cross rally Podhoří, Euro RC Rally
Challenge, celková klasifikace; 4WD
8. místo – 3.- 4. 7. Bratřejov, Euro RC Rally
Challenge, celková klasifikace; 4WD
Kamil Sedláček (*1994)
PLAVÁNÍ
Jakub Vrla (*2005)
3. místo
Pohár ČR desetiletého žactva – 4 x 50 m polohový závod
3. místo
6. 6. Fryšták, Euro RC Rally Challenge, celková
klasifikace; 4WD
4. místo
29. 3 Caterpillar rally Zlín, Euro RC Rally Challenge, celková klasifikace; 4WD
RC ZÁVODY
Pavel Maštalíř (*2008)
2. místo
29. 3 Caterpillar rally Zlín, Euro RC Rally Challenge, skupina SuperJunior
2. 5. Great cross rally Podhoří, Euro RC Rally
Challenge, skupina SuperJunior
3. místo
25. 1. Euronics rally Zlín, Intercup, skupina
SuperJunior
11. 4. HSF rally Velíková, Intercup, skupina
SuperJunior
24. - 25. 7. Jump rally Nedachlebice, Intercup,
skupina SuperJunior
4. místo
30. 5. Sheron rally Nedachlebice, Intercup,
skupina SuperJunior
16. 8. Michelin rally Hvozdná, Intercup, skupina SuperJunior
David Sedláček (*1999)
5. místo
29. 3 Caterpillar rally Zlín, Euro RC Rally Challenge, celková klasifikace; 4WD
6. místo – 6. 6. Fryšták, Euro RC Rally Cha-
Matěj (vlevo) a Pavel (vpravo) na stupni vítězů
Matěj Sedláček (*2010)
1. místo
29. 3 Caterpillar rally Zlín, Euro RC Rally Challenge, skupina SuperJunior
6. 6. Fryšták, skupina SuperJunior
3. - 4. 7. Bratřejov, skupina SuperJunior
12. 9. Fryšták, skupina SuperJunior
3. místo
16. 8. Michelin rally Hvozdná, Intercup, skupina SuperJunior
4. místo
11. 4. HSF rally Velíková, Intercup, skupina
SuperJunior
17
parťácký tábor
CESTOU, NECESTOU, LESEM I PO LOUCE,
OBJEVÍME SPOLEČNĚ HVOZDENSKÉ
HRANICE!
BYLO, NEBYLO…
Za desatero horami a desatero řekami se
zrodila malá roztomilá MYŠLENKA. Čas plynul a z malé roztomilé Myšlenky vyrostla
velká zodpovědná a vyvíjející se Myšlenka,
která jednoho dne potkala energické NADŠENÍ. Trávily spolu spoustu času přemýšlením
a diskutováním o dětech a jejich zájmech.
Myšlenka i Nadšení věděly, že potřebují ještě nějakého kamaráda nebo kamarádku, kteří by jim pomohli na cestě k paní REALIZACI.
A co čert nechtěl, jednoho dne, když se tak
procházely mezi správnými lidmi, potkaly
SNAHU a PODPORU. Nic není ze dne na den,
a tak trvalo ještě několik dnů, týdnů i měsí-
My máme hlad! Jaká dobrota to bude dnes?
ců, než získali letenky do světa, kde žije paní
Realizace. Samotná Realizace byla na sebe
i okolí móóóc náročná, ale velmi milá paní
s náručí otevřenou dobrým Myšlenkám, energií nabitému Nadšení, lidské Snaze a obětavé Podpoře.
UPOZORNĚNÍ! MYŠLENKY S NADŠENÍM
JSOU TĚŽCE NÁVYKOVÉ A VEDOU K TRVALÉMU POSTIŽENÍ JEDINCE! (Autor: Parťačky)
Snad jste všichni pochopili, že na začátku
všeho je jen malá bezvýznamná myšlenka,
18
která ke své realizaci potřebuje VŽDY spousty pomocníků. Myslíme si, že jedním s nejdůležitějších pomocníků je nadšení. Bez něj si
neumíme představit nic z toho, co se děje kolem nás a je spojeno s hvozdenskými dětmi.
Letošní rok byl naším dalším velkým krokem
učiněným do neznáma. Věříme, že to byl krok
správným směrem!
BYLO…
Píše se 27. července 2015. Je ráno 7 hodin a klubovna Parťáků se začíná probouzet
do náročného týdne. Startuje „Přívesnický tábor s Parťáky“ a celý týden nás budou provázet pohádky. Jako první se schází Parťačky
se svými asistenty k rozdání úkolů a doladění posledních nezbytností před vkročením
prvních dětských nohou do společného týdne. Dětí je přihlášeno 40, z toho je 20 dětí stálých Parťáků a 20 dětí ostatních Hvozdňanů.
Dalších 10 Parťáků-asistentů bude následující týden velkou oporou nás vedoucích. Asistenti jsou rozděleni do dvojic a každý má
na starost svůj tým 8 dětí ve věku 6–12 let.
Zároveň mají asistenti služby na patřičné
dny – jejich úkolem je mimo jiné tvorba her,
čtení pohádek v poledním klidu a být vždy
po ruce dětem i vedoucím. Zdá se být nemožné to zvládnout? Uvidíme, jak to dopadne!
1. den s Parťáky začíná společně v 8 hodin
se Šmouly a s deštěm. Nevadí, startujeme
sportovně v tělocvičně. Dopoledne se všichni oťukáváme, týmy se učí své pokřiky týdne,
běháme, potíme se, fandíme si a s kručením
v břiše se přesouváme na oběd na hasičárnu. Za pomoci dobrých duší je již nachystána k nakrmení 53 hladových krků. Po obědě se „mláďátka“, jak jsme nazvali menší děti
od předškoláků po druhou třídu, přesunuly
do klubovny k odpolednímu klidu. Zaboření do polštářů v „meditárně“ a čtení pohádky
je pro malé Parťáky pohlazením. Starší Parťáci tráví odpolední klid na hasičárně, kde jsou
pro ně nachystány hry na šikovnost a zapojení mozkových závitů, které v průběhu celé-
ho týdne postupně každý sám vyzkouší. Ještě nachystat odpolední svačiny a vyrážíme
v pláštěnkách kolem bytovek přes louku
a šup se schovat do lesa. Nacházíme malé
stanoviště, kde odkládáme batůžky a kam
nedopadnou všechny kapky deště. Pro mláďátka je nachystána hra PUZZLE. Jejich úkolem je nosit na svá týmová stanoviště části
puzzle a složit celý obrázek. Běhají statečně,
když donesou stejné, musí běžet zpět a najít jiné. Mezitím posvačí starší děti, aby se posilnily před hrou TAJENKA. Tajenkou je věta
Chlapi, jak jste na tom s těmi rébusy?
o Šmoulech. Tyto starší nožky běhají a postupně sundávají pláštěnky. Vše statečně dokončeno a hry jsou za námi. Ještě si zahulákáme pokřiky týdne a vracíme se ke klubovně
předat unavené děti rodičům. Tak zítra lvíčata, ještěrky, klokani, medvíďata a žabky (jména 5 týmů).
2. den s Parťáky a výpravou na Juré s Patem
a Matem. Nabalíme batůžky svačinou a pitím
na celý den a vyrážíme směr Větřák. Začínáme povídáním o Hvozdné a naučné stezce.
Cestou na Juré putují společně s námi klíšťata a molekuly. Jsou to hry, které nás provází i v turisťáku na cestách. Klíšťata jsou kolíčky, které nenápadně připínáme na batůžky
kamaráda před námi. V průběhu cesty se několikrát zavolá: „Kontrola klíšťat!“ a kdo má
klíště, musí říct svůj týmový pokřik. Když se
zavolá:“Molekuly 3!“,musíme utvořit skupinku daného čísla a kdo zbyde, dělá 5 dřepů. Těmto hrám se věnujeme celou cestu.
Na konci pevné cesty před Jurým ještě hledáme se zavázanýma očima za pomoci slu-
chu pohádkového kamaráda. Každý má své
pohádkové jméno a hledá – volá na svého
kamaráda. Pat volá na Mata, Beruška volá
na Ferdu, Rumcajs na Manku a tak dále. Ještě pár kroků a Biofarma na Jurém se vyloupla
před námi společně s vůní čerstvě upečeného chleba. Pohladit kozičky, vylézt a seskočit ze stromu, umýt ruce a plníme si břicha
kyselicí s chlebem, pohankovými placičkami s džemem a vše zapíjíme ovocným moštem. Krátký odpočinek a hurá k domovu. Cesta zpět je provázená vědomostní stezkou,
na níž týmy ukazují svoji spolupráci. U krmelce nás čeká myslivec, abychom se dozvěděli pár zajímavostí o zvířátkách a o lese. A to
už je opravdu konec dnešní výpravy. Nožky
se některým už pletou. Tak zase zítra!
3. den s Parťáky a s Rákosníčkem. Opět nás
probouzí kapky deště, to ale nevadí, my opět
využijeme tělocvičnu k protažení těl. Společná hodinka her, svačina a děvčata se přesouvají k hrám do klubovny a na kluky čeká
trénink s fotbalistou. Rozcvičení, protažení,
zaběhání a nakonec nesmí chybět fotbalový
zápas. Je vidět, že kluci ze Hvozdné žijí fotbalem a tuto aktivitu má většina v krvi. Převléct zpocená trička a výměna s děvčaty,
turistika
turistika
Přívesnický
Děcka, nějak se nám ty písmenka pletou, složíme tu tajenku?
na které již čeká lektorka aerobiku a zumby.
Nejmenším holčičkám očka svítí a při prvních tónech rytmické hudby už se vykrucují
se svými sukýnkami. Malá i velká děvčata byla tímto profesionálním zpestřením
nadšená. A zase se ozývají prázdné žaludky. Kluci už zasedají k polévce, když děvča-
19
Ten kamínek od Pramínka si dám pod polštář.
složit jména strážce studánek a jeho pomocnice žabky. Jména nakonec složili všichni,
byli to Pramínek a Voděnka. Chvíli usedáme
na louku a pole ke svačině, někteří loví žabky a předhání se, kdo uloví víc. Žádné se nic
nestalo a všechny necháváme tam, kam patří. Pramínek a Voděnka nás však ještě neopouští. V okolí Korábku nám ukryli poklad
a my ho musíme najít. Je to těžký úkol, vypadá to, že poklad zůstane pokladem, ale nakonec bystré oko Parťáka poklad uvidělo! Otvíráme truhlu, ve které Pramínek s Voděnkou
ukryli pro každého Parťáka kámen pro štěstí. Očička svítí a na nás již čekají dva koňské
hřbety, aby všechny děti povozily. Den to byl
dlouhý. Těšíme se na zítra!
4. den s Parťáky a s Flinstouny. Od klubovny vyrážíme ulicí Větrná, s malou zastávkou
u mapy a hledáním svých domečků, směr
Kroužek divadelních ochotníků. U divadla
nás čekají dva hvozdenští ochotníci, Veronika a Michal, kteří pro nás mají překvapení
202
ve formě prohlídky celého zákulisí divadla.
Procházíme budovu od sklepa až po půdu,
zkoušíme si kostýmy, saháme na opravdové divadelní rekvizity a kulisy, někteří se dokonce malují. Také dostáváme do našich hlaviček zajímavé informace ohledně divadla.
Po prohlídce sedáme venku u kašny a svačíme.
Po chvíli už na nás mrká Fred Flinstoun (Laďa)
a láká nás na „Parťáckou Superstar“. Odvážných soutěžících se přihlásilo 13. Do první
řady zasedá 9členná porota, složená ze všech
ročníků dětí a jedné vedoucí. Výkony jsou
většinou pěvecké, jedno vystoupení je taneční a jeden aerobik. Porota má těžký úkol,
výkony to byly opravdu skvělé! Než se porota poradí a rozhodne, pobaví nás a okouzlí
svým zpěvem s improvizací Veronika. Nakonec všichni soutěžící získávají odměnu za statečnost a tři nejlepší jsou odměněni medailí.
Loučíme se s Fredem, s úžasným prostředím,
Veronikou a Michalem a vyrážíme na oběd.
Po obědě a odpočinku míří naše kroky přes
Záhumení do „žleba“. Tady trávíme čas hrami
a divočením v přírodě. Nejoblíbenější hrou
dnešního odpoledne se stala hra „kdo sní víc
čokolády“. Tady ale dnešní den nekončí! Poslední přesun je za zvířátky. Chovatelé nám
ukazují holuby, králíky a další zvířátka. Povídáme si o nich a odnášíme si nějaké to pírko
a sametové králičí pohlazení. Den byl opravdu nabitý zážitky. Tak zítra naposled!
5. den s Parťáky a Bobem a Bobkem. Dopoledne procházíme další části Hvozdné, okukujeme malé andulky, korely a ostatní ptáčky
místních nadšenců a míříme na dětské hřiště uprostřed obce. Dopolední program startuje divokým honěním protivníků a ukradnutím jejich vlajky na louce u hřiště. Svačinka,
zhoupnutí na houpačce a další týmová hra
je tu – namalovat Boba a Bobka křídami
na chodník s rukopisem všech členů v týmu.
A potom zase hurá na oběd a odpočinek
na svých místech. Přesouváme se na fotbalové hřiště, kde nás čeká poslední akce celého
týdne: „Parťácký desetiboj“. Každý Parťák dostává do ruky tabulku pro zapsání svých výkonů a vyráží k deseti stanovištím všech množných úkolů: Bobkův skok z místa, Bob hází do
dálky, Králíci na chůdách, Bob a Bobek se plazí vpřed, Bobova pevná ruka, Bobek má vel-
kou žízeň, Králičí minigolf, Bobek skáče přes
švihadlo, Rychlý Bobův slalom nebo Králíkova trefa do klobouku. To vše se děje za asistence sluníčka na obloze. Mezitím si každý
dle hladu odbíháme posvačit a odpočinout
ve stínu pod stromy. Zbývá ohodnotit výkony Parťáků v desetiboji medailí a ocenit drobností všechny Parťáky, kteří zvládli celý týden
s úsměvem na tváři, za deště i s únavou. Pokřiky, zamávání a hlasité AHÓÓÓJ je opravdovou tečkou s 50 dětmi ze Hvozdné!
Netvrdíme nikomu, že to byla procházka růžovým sadem. Týden byl náročný, ale věříme,
že splnil svůj význam sdružování místních
To to drncá, ale ten výhled!
dětí a trávení společného času obyčejnými
procházkami, hrami a pěknými zážitky.
A ještě pár vlastních slov malých účastníků
tábora. Adélka Vykopalová: „Mně se líbilo, jak
jsme hráli hry na fotbalovém hřišti.“
Maty Řihák: „Nejvíc se mi líbila výprava
na Juré.“ Andrejka Chotová: „Celý týden byl
super, ale nejvíc se mi líbil poslední den DESETIBOJ, ten bych chtěla zopakovat, i když
jsem nedostala medaili. Pak se mi líbilo hledání pokladu u Korábku a skládání puzzle
první den.“ Verunka Chotová: „Nejvíc se mi
líbilo hledání pokladu, potom skládání puzzle a taky zumba v tělocvičně.“ Sebík Kavečka: „ Líbil se mi celý týden, ale nejvíc, jak jsme
hledali poklad.“ Natálka Hustá: „Na táboře se
mi líbilo, jak jsme si hráli hry a chodili jsme
do lesa a kamkoli jinam. Prostě se mi to líbilo všechno, kdybyste tam nebyly, tak by to
nebylo tak dobré. Chtěla bych prosím, abyste pozdravovaly moje vedoucí – asistentky
a řekly jim, že byly moc šikovné a hodné.“
Tom Vrla: „Líbil se mi celý týden, ale na celé
čáře zvítězil desetiboj.“
PODĚKOVÁNÍ:
Obrovské DÍKY všem asistentům za týden, který pro vás nebyl válením se u televize. Bez vás by tábor nebyl táborem a bez vás
bychom do tohoto neznámého kroku nešly!
Díky, díky, díky!
Obrovské díky obětavým a dobrým duším –
babině Jarce a dědovi Rudovi, kteří nám pomáhali na hasičárně a statečně se prali s várnicemi a stovkou špinavých talířů!
Další velké poděkování za podporu místním zastupitelům! Děkujeme obci za záštitu
nad touto akci a umožnění využití veškerých
obecních prostor! Děkujeme pracovníkům
obce za spolupráci a ochotu!
Velké díky TJ SOKOL Hvozdná za poskytnutí
plného zázemí jejich areálu po celý týden konání tábora!
Velké díky Kroužku divadelních ochotníků
za jejich zázemí, kterým přispěli k vytvoření skvělé atmosféry pro Parťáckou superstar!
A obzvlášť děkujeme Veronice Buchové a Michalu Juříkovi za jejich čas a ochotu obohatit
děti zážitkem!
Děkujeme:
Biofarmě Juré a obzvlášť paní Vránové, která
nám vždy vyjde vstříc!
Chovatelům za jejich čas a ochotu věnovanou místním dětem!
Panu Strnadelovi za povídání u krmelce!
Pavlovi Juříkovi za intenzivní fotbalové dopoledne s kluky!
Trenérce Silvě Galíkové za tanečně-sportovní
dopoledne s děvčaty!
Tondovi Juříkovi za jeho čas a poskytnutí
koňských hřbetů dětem!
DĚKUJEME všem rodičům, kteří nám DÍKY
vyjádřili slovy po skončení tábora! Moc si jejich slov vážíme!
Krásný podzim a kroky správným směrem!
Věrka, Dáša, Renča
turistika
turistika
ta přicházejí. Po obědě spočinou mláďátka
v klubovně, větší děti na hasičárně, pak nachystáme svačiny a vyrážíme směr Korábek.
Odpoledne se nese v duchu vody, vždyť taky
dnešní den nás provází Rákosníček. Týmy mají
za úkol cestou od koníků ke Korábku odpovědět na pohádkové otázky a záludné otázky týkající se vody na Zemi. Za správné odpovědi získávají písmena, ze kterých musí
3
21
kronika
Kde se vzaly?
Životní jubileum oslavili
Narodili se
V měsíci červenci
Emil Vodák, 75 let
Ludmila Vodáková, 70 let
V měsíci srpnu
Leopold Juřík, 90 let
Jaroslav Švajda, 80 let
Ludmila Langrová, 75 let
Marie Zapletalová, 70 let
V měsíci září
Marie Polášková, 90 let
Alžběta Vodáková, 85 let
Jiří Gorčík, 75 let
Jaroslav Vodák, 70 let
Matěj Drábek
Andrea Fišerová
ZÁŘÍ 2015
7. 11. – VODĚNÍ BERANA A VEČER HODOVÁ ZÁBAVA – hraje Showband – 19.30 – sál
KDO Hvozdná
8. 11. – SLAVNOSTNÍ MŠE SVATÁ – hody
– 8.00 h. – kostel Všech svatých ve Hvozdné
27. - 29. 11. VÝSTAVA BETLÉMŮ – tradiční
adventní zastavení – sál KDO Hvozdná
28. 11. – JARMARK MIKROREGIONU SLUŠOVICKO – 9.00 - 15.00 h. – v Sokolovně a sokolské zahradě ve Slušovicích
29. 11. – ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU NA OSMEKU – zve kulturní komise
27. 9. – DRAKIÁDA – nová cesta směr Štípa
– 15 h – zve Sdružení rodičů
ŘÍJEN 2015
2. 10. – IGOR BREZOVJAN – NA MAŠINĚ
NĚKOLIKRÁT KOLEM SVĚTA – přednáška
cestovatele – 17 h – sál KDO Hvozdná
3. - 5. 10. – VÝSTAVA OVOCE, ZELENINY
A KVĚTIN – Nová hasičská zbrojnice – sobota 3. 10. – 13 - 18 h, nedělě 4. 10. – 8 - 17 h,
pondělí 5. 10. – 9 h – pro ZŠ a MŠ
16. 10. – LIJAVEC – DNO Vizovice – divadelní představení – 19.30 – sál KDO Hvozdná
27.10. – SLAVNOSTNÍ SETKÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE HVOZDNÁ SE SPOLUOBČANY – 17 h – sál KDO Hvozdná
LISTOPAD 2015
1. 11. – VZPOMÍNKA na všechny zemřelé
– 13.30 – kostel Všech svatých ve Hvozdné
8. 11. – SVATOMARTINSKÝ LAMPIÓNOVÝ
PRŮVOD – sraz na parkovišti u kostela – 17 h
14. 11. – MISANTROP – derniéra – 19 h – sál
KDO Hvozdná
222
Hody
Vzpomínáme
Irena Babíková, 52 let
Milan Zámečník, 74 let
Karel Kotek, 74 let
Isidor Hvozdenský, 74 let
Josef Langer, 84 let
Vlasta Bergrová, 91 let
V podzimních týdnech v mnoha obcích
na Valašsku a Slovácku probíhají tradiční hody.
Tento lidový zvyk se pojí se svátkem patronů
nebo zasvěcení kostelů. Pro obec to byla mimořádná událost, protože stavbě kostela věnovali mnoho práce a dle možností i peněz.
Samozřejmě že i tohle mělo svá úskalí, neboť
ne každá obec měla jen jednoho patrona,
ale měla jich více. Proto se hody konaly vícekrát do roka. Tohle vzbudilo velkou nevoli hlavně v dobách osvícenství, za vlády Josefa II., který moc hodům nepřál, protože lidé
PROSINEC 2015
6. 12. – TANEČEK PŘES DVĚ PEKLA – derniéra – 15 h– sál KDO Hvozdná – po představení přijde Mikuláš s andělem a čerty
11. 12. – KDYŽ SE ZHASNE – divadelní
představení – 19 h – sál – KDO Hvozdná
13.12. – VÁNOČNÍ BESÍDKA ZŠ A MŠ HVOZDNÁ – 15 h – sál KDO Hvozdná
19. 12. – OTEVÍRÁNÍ KRONIK – slavnostní
zakončení oslav Valašského názoru – Lesní
hotel Zlín – salonek
31. 12. OHŇOSTROJ NA OSMEKU
– zve OÚ Hvozdná – areál hřiště na Osmeku,
18 h– svařené víno, čaj
se tak vyhýbali robotním povinnostem. Josef
II. kvůli tomu stanovil slavení hodů jen jedenkrát do roka, zejména na podzim.
Je to také oslava ukončení sklizně. Poděko-
váním za boží úrodu bylo doprovázeno stínáním berana nebo kohouta. Tento zvyk se
v průběhu času měnil. V neděli se vždy konávaly slavnostní bohoslužby.
Oslavou hodů žila vždy celá obec. Slavilo se hlučně a okázale. Všichni si do domác-
ností zvali hosty, pekly se koláčky, na oběd
se připravovala husa nebo kačena a chladila se slivovička.
Kostel ve Hvozdné je zasvěcen Všem svatým,
což je 1. listopadu. Vzhledem k tomu, že
2. listopadu si připomínáme Památku zesnulých, je dohoda, že hody se budou slavit vždy
následující neděli.
Z tradice stínání berana u nás zůstalo u vodění omašleného berana – obcí prochází s beranem průvod ochotníků s hudbou a pozváním na večerní hodovou zábavu.
Čí sů hody, našééééééééé…
Olga Juříková
MAGAZÍN
3/2015, září 2015, č. 73, ročník XIX.
HVOZDNÁ
H
HVOZDNÁ - magazín ze života obce. Vydavatel: Obecní úřad Hvozdná, 210, 763
63 111 Žel
ŽŽele
Želechovice
elecho
nad Dřevnicí, IČ: 00283991,
www.hvozdna.cz, tel. 577 901 017. Evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 20972. Redakční rada: Miroslav Válek, Oldřich
F. Krajíček, Stanislava Bergerová, Zuzana Holíková, Jaromír Javora, Jaromír Štach. Výroba: Trinitas, náklad 460 výtisků. Neprošlo
jazykovou úpravou. Příjem placené inzerce a příspěvků do 30. 11. 2015 na [email protected]
tradice
z naší matriky
pozvánky
Společenská
Měnící se Hvozdná
S
V
Z
J
Obuvnická dílna
Dům č. p. 7 pan František Šošolí koupil koncem 20. let minulého století. Po nejnutnější opravě si zde kromě bydlení zařídil i obuvnickou dílnu, která velmi dobře prosperovala.
To vše za vydatné pomoci své manželky Marie. Zaměstnávali několik stálých pracovníků
a učňů. Živnost byla v 1948 zrušena.
Zleva: František Šošolík, Marie Šošolíková,
Marie Zapletalová (roz. Šošolíková), František
Krejčí, Bohuslava Slováčková, Bohumil Šošolík
Nahoře zleva: Josef Bednařík, Miroslav Malík,
František Sluštík, Bouslav Šošolík, Malík ml.
Dole zleva: Ota Červenka, František Langer,
Jarcovják
2