financování municipálních projektů
Transkript
financování municipálních projektů
Odborný časopis pro veřejnou správu 11 LISTOPAD 2010 98 KČ/4,80 EUR příloha: téma: legislativa: financování municipálních projektů komunální technika ví starosta, co smí občan? Měsíčník vydavatelství Economia ModerniObec.cz Nezapomeňte si včas objednat předplatné na rok 2011 S odborným časopisem Moderní obec budete vědět o řízení obcí a měst víc. Získáte důležité informace o ekonomice a financování měst a obcí, managementu, právních předpisech, životním prostředí, informačních a komunikačních systémech, o Evropské unii a zahraničních zkušenostech. Předplatitelé dostávají navíc – 2x měsíčně Newsletter ve formátu PDF s aktuálními novinkami z veřejné správy – zdarma plný přístup na web www.moderniobec.cz a do elektronického archivu – výhody člena Benefitklubu vydavatelství Economia www.moderniobec.cz Ke slevě předplatného můžete využít finanční certifikát Economia,a.s.! MO001066-2 Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22 nebo na email: predplatne.economia.cz Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Názor Ing. KAMIL JANKoVSKÝ ministr pro místní rozvoj Jsem si vědom, že zásah do struktury stavebních úřadů vyvolá pravděpodobně vášnivou polemiku. Zároveň jsem si ale také jistý, že tato změna, kromě úspor finančních přinese obcím s přenesenou pravomocí prvního stupně i úlevu. V minulosti se již několikrát objevila snaha snížit počet stavebních úřadů zejména v malých obcích. Proti tomu se postavili Svaz měst a obcí ČR i představitelé některých obcí. Rušení stavebních úřadů považovali starostové za oddálení státní správy občanům. A to i tehdy, když návrhy měly racionální, ekonomické jádro. Proč se nyní znovu o takovém zásahu uvažuje? Hlavní myšlenka je jednoduchá: Pokud chceme efektivně stavět a čerpat k tomu evropské dotace, jiná cesta není. Základními prvky navrhovaných úprav jsou: n Rozšíření okruhu staveb nevyžadujících ani stavební povolení, ani ohlášení a rozšíření okruhu staveb, pro které postačí pouze ohlášení. Dojde tak k zásadnímu snížení administrativy. n Zavedení principu »jedna stavba je posuzována jedním úřadem«. S tím souvisí přenesení rozhodovacích pravomocí zejména v návaznosti na územní řízení na obecní úřady obcí s rozšířenou působností a vymezení působnosti pověřeným obecním úřadům jen pro okruh staveb, pro které postačí ohlášení stavebnímu úřadu. Proto dojde u některých obcí základního stupně k rušení stavebních úřadů a snížení finančních nároků souvisejícího aparátu. n Dořešení možnosti přezkumu certifikátů vydávaných autorizovanými inspektory, případně výčet okruhu staveb, které bude možno realizovat na základě certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem. n Zlepšení způsobu účasti veřejnosti v povolovacích procesech podle stavebního zákona tak, aby byla posílena její pozice v nejranějších fázích rozhodování, zejména v procesu územního řízení. n Při vyvlastňování se oddělí proces vydání rozhodnutí o vyvlastnění od rozhodování o poskytnutí přiměřené náhrady. Tím pomůžeme rozběhu některých staveb, které by jinak mohly být dlouhodobě zablokovány. Zefektivní se tak výstavba velkých projektů mnohdy s důrazem na veřejný zájem. n Navrhovanou změnu legislativy doprovodí i změna v poplatcích. Jsem si vědom, že zásah do struktury stavebních úřadů vyvolá pravděpodobně vášnivou polemiku. Zároveň jsem si ale také jistý, že tato změna, kromě úspor finančních přinese obcím s přenesenou pravomocí prvního stupně i úlevu. S odstupem času vášně starostů pominou a pochopí, že s postupující elektronizací veřejné správy je takovýto postup vedoucí k úsporám ve státní správě zcela legitimní. A ode mne jej vláda očekává. Všechny návrhy, jakmile budou náležitě propracovány pro vnější diskusi, budeme samozřejmě diskutovat se Svazem měst a obcí ČR, Kolegiem primátorů statutárních měst i s Asociací krajů ČR. Nicméně konečné rozhodnutí o výsledné podobě stavebního zákona přísluší Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. Rád bych proto také navázal na diskusi se zástupci klubů politických stran zastoupených v obou komorách Parlamentu ČR, kterou v této, stranicky zatím nekonfliktní podobě, zan hájili moji předchůdci. Srdečně Vás zveme na SETKÁNÍ V ROCE 2010 • 18. listopadu, Dříteč, VI. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje • 23. listopadu, Plzeň, VI. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje • 9. prosince, Lázně Kynžvart, VI. Setkání starostů a místostarostů Karlovarského kraje • 14. prosince, Horní Cerekev V. Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina Hlavní témata: • Rozpočet obcí a měst na rok 2011 • Financování a dotace pro obce a města • Zadávání veřejných zakázek, legislativa a praxe • Tematické diskuze s poslanci, senátory, odborníky a dalšími hosty REGIONSERVIS S.R.O. Perlitová 4, Praha 4, 140 00 [email protected] Tel.: 257 199 616 Mobil: 724 931 593 Více informací na: www.regionservis.cz listopad 2010 1 MO001073-2 Foto: ARCHIV Chceme stavět efektivně? Obsah n titulní strana n ŽivOtní prOstŘeDí Staroměstské náměstí v Mladé Boleslavi (Foto: Dagmar Hofmanová) Aby stará chladnička nebyla rizikem (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30 n názOr _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1 n spektrum _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4 n kauza Co (rychle) udělat, aby přechod na tržní nájmy tolik nebolel? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6 n ekOnOmika Výdaje krajských samospráv (Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8 Méně dotací, víc prostředků do obecních rozpočtů (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10 Transbordér jako alternativa (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31 Kogenerace se dobře rýmuje i s menšími bytovými komplexy (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32 Čistírna bez dotace (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34 Jak najít shodu (i) s památkáři (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 35 n management Smart Administration v praxi (Ing. Marek Pavlík, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ 36 n infOrmační a kOmunikační technOlOgie Vstupní vzdělávání zastupitelů je třeba dále aktualizovat (Mgr. Jana Haklová, Mgr. Petr Kuš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37 Jak lépe chránit kulturní skvosty (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12 n l e g i s l at i va Na zakázky může veřejnost dohlížet (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ 13 Ví starosta, co smí občan? (Ing. Mgr. Oldřich Kužílek) _ _ _ _ _ _ _ _ 38 Veřejná správa a internet /47 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13 Co ukázal průzkum kvality městských webů (Ing. Martin Hladík) _ _ 14 Nový katalog prací ve veřejných službách a správě (JUDr. Ladislav Jouza) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 39 Státní správa »na dlani« – přehledně, účinně a vstřícně (PhDr. Marie Vlčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16 Velmi diskutovaný paragraf zákona o veřejných zakázkách (JUDr. Mgr. Vilém Podešva, LL.M., Mgr. Jiří Votrubec) _ _ _ _ _ _ _ _ 40 n téma: kOmunální technika Jistota uchazeče v zadávacím řízení po novele (Adéla Havlová, Petra Baránková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 41 Se stále lepšími stroji drží krok i stále lepší služby prodejců (Ivan Ryšavý _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17 Komunální vozy s puncem CNG (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18 Čištění chodníků v centrech měst má svá pravidla i úskalí (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19 Nová povinnost veřejného zadavatele _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 41 Odměna zastupitele při skončení funkčního období 2/ (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 42 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43 Čištění ze zorného úhlu firmy: Liší se od očekávání klienta? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20 Jak na pohledávky obce nebo kraje (JUDr. Petr Pospíšil) _ _ _ _ _ _ _ 44 n evrOpská unie n právní pOraDna Vzdělávací centra pro úředníky _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 21 n s e r v i s _ Krnovský projekt získal dotaci na modernizaci úřadu _ _ _ _ _ _ _ _ _ 21 n p Ř í l O h a : f i n a n c O vá n í m u n i c i pá l n í c h p r O j e k t ů Zdaleka se nevracíme do původních kolejí (Mgr. Michal Sobek) _ _ _ 22 Financování obecních projektů v době nejistých příjmů (Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ I Vláda by měla své usnesení konkretizovat _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48 n s p r áva a r O z v O j Samosprávy víc preferují úvěry _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ II Jak oživit uliční profil u malých měst /2 (Ing. arch. Alena Mocová) _ 24 ČMZRB nabízí městům a obcím tři aktuální programy _ _ _ _ _ _ _ _ _ III Duchovní bohatství regionu je inspirací a výzvou pro turisty (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26 Projekty bez dotačního spolufinancování jsou výjimkou (Jana Chuchvalcová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _IV Průmyslových zón je dostatek _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 27 Optimalizace refinancování závazků dceřiných společností města (Mgr. Ondřej Kmoch) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VI Druhá šance pomáhá neplatičům nájemného v Brně (Mgr. Zuzana Medňanská) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28 Když státní dotace nestačí (PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) 29 Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia Instrument, který může městu pomoci, ale ne za každou cenu (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VI Uzávěrka tohoto čísla: 18. 10. 2010 Ročník XVI, číslo 11 • Vychází 4. 11. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ihned. cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2010 ECONOMIA, a. s. 2 listopad 2010 1/3/2005 – 10/11/2010 (UTC) MO000986-8 Line, QPRICZK3MD =, Last Quote (Last) 8/18/2010, 0,86 Spektrum turistické odpočívadlo z recyklovaného odpadu FOTO: ARCHIV › VSETÍN Odpočívadlo s prvky vyrobenými z vytříděného odpadu si hned vyzkoušely děti z Mateřské školy Ohrada. knihovna roku 2010 stupně zabydlelo na zahrádkách rodinných domků ve městě Zubří na Valašsku. Podle informací Pavla Paseky z tamějšího městského úřadu byl zájem občanů značný. Město s nimi uzavřelo smlouvu o bezplatném zapůjčení kompostérů o objemu 720 litrů na pět let. Plastové zelené nádoby byly pořízeny z Operačního programu Životní prostředí a celková investice se pohybovala kolem jednoho milionu korun. /lm/ FOTO: EVA HODÍKOVÁ FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ › ZUBŘÍ Tři sta nových kompostérů se po- Nový kompostér má v Zubří také Josef Kubiš. Olomouc má s prahou mnoho společného Tvrdí to primátor statutárního města Olomouc Martin Novotný: »Hanácká metropole je po hlavním městě druhou největší památkovou rezervací a má druhou nejstarší univerzitu v ČR. Zároveň je duchovní metropolí, sídlem arcibiskupství apod.« Turistům na prohlídku mnoha olomouckých památek ale jeden den nestačí. Mohou proto využívat slevy a výhody Olomouc region Card. Od letoška má město také nově FOTO: WWW.PREROV.EU Cenu Knihovna roku 2010 převzala Ing. Jana Krejčí z Obecní knihovny v Petrůvkách spolu se starostou obce Miloslavem Vrlíkem (uprostřed). Na snímku je dále ministr kultury Jiří Besser a vzadu předseda SKIP ČR Vít Richter. 4 prvky na odpočívadle vyroben z recyklovaných plastů. Je zde rovněž ukázka využití vytříděných materiálů v praxi. »Součástí plochy je totiž plastový plot nebo dlaždice z pryžového granulátu ze starých pneumatik,« dodal regionální zástupce společnosti EKO-KOM Marek Hruška. Vybudování odpočívadla stálo 350 tisíc korun, přičemž náklady uhradil Zlínský kraj v rámci informační kampaně Třídění je styl. Město bude zabezpečovat údržbu plo/jo/ chy včetně svozu odpadů. peníze na kompostéry z eu Tento titul putuje do Petrůvek v kraji Vysočina, kde žije jen 81 obyvatel, ale 57 z nich patří ke čtenářům obecní knihovny. Mají k dispozici nejen aktuální a živý fond knih a periodik, ale i počítače s přístupem na internet a množství hraček pro děti. Bez nadsázky lze říct, že kolem knihovny, kterou vede Ing. Jana Krejčí, se odehrává kulturní a společenský život v obci. Navíc je jejím přirozeným komunitním centrem. Porota ocenila také výbornou spolupráci knihovny s místními spolky. V kategorii Základní knihovna získaly ocenění ještě knihovny ve Velkých Popovicích (Středočeský kraj) a v Poteči (Zlínský kraj). Soutěž v kategorii Městská knihovna roku byla vyhlášena poprvé, a to Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP ČR) a společností Skanska. Titul získala Městská knihovna v Ostravě za širokou nabídku služeb a kulturních a vzdělávacích akcí, zejména pro děti a mládež i starší a handicapované lidi. Zaujala ji také práce s romskou komunitou v projektu Romský kruh. Ministerstvo kultury ještě poctilo hlavní cenou v kategorii Informační počin ředitele Národní technické knihovny Ing. Martina Svobodu za realizaci výjimečného projektu /on/ jmenované knihovny. U splavu na Ohradě podél cyklostezky Bečva bylo vybudováno unikátní turistické odpočívadlo, jehož jednotlivé prvky jsou vyrobeny z plastových odpadů vytříděných obyvateli Vsetína. Projekt se uskutečnil ve spolupráci města se Zlínským krajem a autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a. s. Odpočívadlo je první svého druhu v ČR. Turisté mohou na tomto stanovišti také prakticky třídit odpad, a to do barevných nádob umístěných ve speciálním přístřešku. Ten je stejně jako dětské Při návštěvě Přerova, města s mamutí historií, nelze vynechat prohlídku Památníku lovců mamutů. zrekonstruované Informační centrum, které poskytuje komplexní služby – od multimediálního průvodce v pěti jazycích, přes individuální prohlídky památek (dokonce i na kole), nabídku nových muzeí (Veterán aréna, Letecké muzeum a další), až po možnost koupit si v automatu olomoucké tvarůžky atd. Návštěvníkům celého Olomouckého kraje poskytuje aktuální informace především turistický portál www.ok-tourism.cz, který má od podzimu nové aplikace. Rozšíření projektu spolufinancoval Regionální operační program Střední Morava. K zajímavostem kraje patří například Památník lovců mamutů, který je součástí projektu (naučné stezky) Předmostím až do pravěku, na který získal Přerov prostředky z programu INTERREG IIIA Česká republika – Polsko. Neobvyklou expozici s názvem Čarodějnické procesy lze vidět v Šumperku, a to v podzemí Evropského domu setkávání, která navazuje na procházkový okruh Kde v Šumperku žily čarodějnice. Novou bezbariérovou prohlídkovou trasu městskou památkovou rezervací pro imobilní občany nabízí Lipník nad Bečvou. Jako první v Olomouckém kraji mohou zde vozíčkáři používat tzv. euroklíče pro bezbariérové WC. /sk/ listopad 2010 Spektrum Nová školka je výjimečná FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ › HOROMĚŘICE Obec v okrese Praha – zá- pad má novou mateřskou školu pro 50 dětí. »V posledních dvou desetiletích v Horoměřicích obyvatel přibývá. Do nových rodinných a bytových domů se stěhují převážně mladé rodiny, proto počet dětí nepřijatých do stávající školky každoročně narůstal. I po otevření nového objektu nám stále ještě chybí 40 míst,« uvedl starosta Horoměřic Václav Kášek. Původně plánované tři pavilony se šesti třídami, centrálním technickým zázemím postupná proměna Staroměstského náměstí › MLADÁ BOLESLAV Počátkem října tam bylo slavnostně otevřeno nově rekonstruované Staroměstské náměstí. Jeho postupnou úpravou, rozdělenou na několik částí, vznikne pěší zóna pro obyvatele i návštěvníky města. Oživený prostor nabídne příjemné prostředí pro pořádání různých akcí na úkor parkujících automobilů. Podstatná část obnoveného náměstí, které je bezbariérové, už slouží veřejnosti. Podle prvních reakcí se jí nejvíce líbí moderní vodní prvky – fontána s barevnou hrou světel a vodní kaskáda napodobující tok Jizery se zeměpisnými názvy, se sezením a možností her s vodou. Zajímavé jsou rovněž multifunkční plastiky jako zábavní a informační systém, dále kovové vrby a další prvky. Autorkou je ab- solventka Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně Veronika Psotová. Náklady na celý projekt dosáhnou okolo 100 milionů korun. Větší část (92,5 %) získá město formou dotace z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Revitalizace bude definitivně hotová až po úpravě parčíku, který se vrátí na střechu podzemního parkovacího domu, jenž vyroste v severní části Staroměstského náměstí. Na jeho místě zatím stále pracují archeologové – a teprve jakmile prostor opustí, vybraná firma by měla vlastní objekt během tří měsíců postavit. Zatímco parkovací dům bude hrazen z rozpočtu města, parčík je součástí projektu a bude financován z evropských /sk/ peněz. FOTO: ARCHIV K novým a zajímavým prvkům rekonstruovaného náměstí patří také sochy. Novou mateřskou školu pro 50 dětí si prohlédly desítky místních lidí. včetně kuchyně a jídelny se zatím postavit nepodařilo. »Nezískali jsme na to potřebné prostředky z EU. Ten jeden pavilon za téměř 28 milionů korun jsme financovali z našeho rozpočtu,« vysvětlil starosta. Mateřská škola je výjimečná tím, že je to dřevostavba. »Herny a pracovny jsou proskleny. Tyto skleněné plochy jsou vybaveny předokenními roletami a slunečními clonami, což umožní optimálně využít sluneční energii. Škola byla postavena za čtyři měsíce. Jak řekl personální ředitel VCES, a. s., Ing. Vladimír Ujec, krátký termín umožnila technologie využívající dřevěných sendvi/on/ čových panelů. Vítězové euroregionu Nisa FOTO: ARCHIV › MO000950-3 Franz Peuker, starosta města Grossschönau, předává cenu za 1. místo v kategorii Cestovní ruch a sport Ing. Elišce Gruberové, vedoucí odboru cestovního ruchu Městského úřadu Turnov. listopad 2010 BOLESLAWIEC Okolo sto českých, polských a německých starostů, zástupců kulturních i neziskových informací se sešlo v polovině října při vyhodnocení třetího ročníku Ceny Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 2010 v polském Boleslawieci. Mezinárodní patnáctičlenná porota letos posuzovala 28 společných projektů v pěti vyhlášených kategoriích: Partnerství měst, Zdraví a bezpečnost, Cestovní ruch a sport, Vzdělávání a Kultura. »Společnými vítězi v kategorii Cestovní ruch a sport se z české strany staly město Turnov a polské město Jawor, a to díky propagaci a obnově židovských památek. V kategorii Vzdělávání byla nejúspěšnější spolupráce základních škol v Jablonném v Podještědí a městě Boleslawiec,« představil některé vítěze jednatel české části Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník. V kategorii Partnerství zvítězil letos Liberecký kraj spolu s zemským okresem Görlitz a polským Svazkem obcí Zhořelecka, a to společným dlouholetým projektem Čistá Nisa. »Porota ocenila v tomto projektu úspěšnou snahu koordinovat aktivity v oblasti revitalizace řeky Nisy,« uvedl Zámečník. Liberecký kraj uspěl rovněž v kategorii Zdraví a bezpečnost s projektem týkajícím se dopravní výchovy dětí v Euroregionu Nisa. Jen na české straně se v dubnu letošního roku zúčastnilo akce Týden bezpeč/sk/ nosti přes 500 dětí. 5 Kauza co (rychle) udělat, aby přechod na tržní nájmy tolik nebolel? Kolik bude nutné napřesrok »přisypat« do balíku peněz na sociální dávky na bydlení, zatím nevědí ani na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Žadatelů o tyto dávky však bude určitě o hodně více než dosud. Majitelé domů mají návrh zákona o sociálním bydlení, který zaujal nejen ministerstva. P ro obyvatele (i vlastníky) asi 60 % nájemních bytů skončí k 31. 12. 2010 proces postupného uvolňování regulace nájemného. Stane se tak na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, který stanovil povolené meziroční přírůstky výše nájmů odvozené od prodejních cen obdobných bytů postavených před rokem 1993. Od 1. 1. 2011 už vlastník bytu nemůže o své vůli nájemné jednostranně zvýšit (jako to mohl činit dosud, byť v mantinelech daných uvedeným zákonem), ale musí se na tom dohodnout s nájemcem. Nedojde-li k dohodě, spor o výši nájmu bude řešit soud. Konec regulace se nyní týká asi 450 tisíc nájemních bytů. Nájemníci dalších zhruba 300 tisíc bytů v Praze, krajských městech (mimo Ostravy a Ústí nad Labem) a středočeských městech nad 10 tisíc obyvatel se na ukončení regulace a domlouvání s vlastníky o reálné výši nájmu musí připravit o dva roky později. místně obvyKlé nájemné? jistě, ale jaK je zjistit? Zdůrazněme slovo »reálné«, neboť i Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR (OSMD) apeluje na vlastníky, aby své požadavky na výši nájemného po ukočení regulace formulovali realisticky. »Doporučujeme nájemcům a pronajímatelům, aby vycházeli z výše místně obvyklého nájemného,« říká předseda OSMD RNDr. Tomislav Šimeček. Podle jeho slov by platba nájemce pronajímateli měla sestávat jak z nákladů na prostou reprodukci bytu (daň, pojištění, opravy, odpisy apod.), které nyní měsíčně činí zhruba 60 Kč/m2), tak z vlastního nájemného (půjčovného), jež by v ročním vyjádření mělo odpovídat zhruba 3 % aktuální tržní ceny nemovitosti včetně pozemku a sítí. Ing. Pavel Rakouš z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ovšem podotýká, že obvyklé nájemné nelze stanovit či vypočítat, lze je jen zjistit. Varuje i před použitím údajů realitních kanceláří, které jsou podle jeho slov jako zdroj pro zjištění místně obvyklého nájemného nepřesné a neobjektivní. »Navíc nepřesnost (nadhodnocení vyplývající z použití nabídkových, nikoliv realizovaných cen) není všude stejná, a nelze tedy najít obecně platnou pomůcku pro revizi takových dat. Z navrhu novely občanského zákoníku, kterou MMR připravilo, vyplývá, že přechod na tržní nájemné je třeba uskutečnit prvotně na základě dohody o změně nájemného, která jediná zajistí vznik tržního nájemného. Teprve nenajdou-li obě strany smírné řešení, bude přechod na tržní nájemné řešen prostřednictvím přechodu na obvyklé nájemné. To bude zjišťovat soud na základě předložených důkazů individuálně, byt od bytu,« říká Ing. Pavel Rakouš. Ing. Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků ČR, má za to, že tržní nájemné, o němž mluví OSMD, vychází z příjmových možností asi 25 % populace. »My vycházíme z praxe Německa či Rakouska, kde místně obvyklé nájemné je váženým průměrem nájemného ze všech nájemních bytů v lokalitě kromě bytů luxusních, bytech pronajímatelů a bytů sociálních. Tzv. zrcadlo nájemného navíc zohledňuje stáří, kvalitu, vybavení, velikost a polohu bytu.« cenové maPy mohou Pomoci MMR nyní připravuje mapy nájemného, které »pouze« usnadní orientaci nájemců a pronajímatelů při hledání dohody o výši nájemného. K dispozici by měly být už začátkem roku 2011. Vztahovat se však zatím budou jen k těm obcím a městům, kde letos skončí možnost jednostranného zvyšování Vývoj výdajů na dávky na bydlení Výdaje (v mil. Kč) Dávka: příspěvek na bydlení* doplatek na bydlení rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 leden-srpen 2010 2459 2287 1565 1619 2280 2273 x x 524 473 512 449 * Do konce roku 2006 byla metodika výpočtu dávky konstruována zcela odlišně. Z tohoto důvodu není plná srovnatelnost s údaji v následujících letech možná (viz zlom v časové řadě mezi roky 2006 a 2007). ZDROJ: MPSV ČR 6 nájemného. Ing. Pavel Rakouš však připomíná, že MMR není cenotvorným orgánem a že smyslem map nebude ovlivňovat rozhodování soudů ani práci soudních znalců. Poslanec, starosta Městské části Praha 6 Mgr. Tomáš Chalupa, který nedávno v dolní parlamentní komoře inicioval odbornou diskusi na téma sociálního bydlení, tvrdí, že dosud nelze jasně definovat případná rizika uvolnění nájmů. »Nejprve je třeba znát ty, kdo mají mít právo na podporu v otázce bydlení,« tvrdí. »Jinak řečeno, definovat a strukturovat obyvatele, kteří nemají dost peněz k zajištění přiměřeného bydlení, vědět, proč je nemají a co je vlastně vzhledem k jejich definovaným faktorům přiměřené bydlení. Takovými faktory může být věk, zdravotní stav, příjem ve vazbě na lokální náklady na bydlení či sociální pozice.« riziKa mohla být dávno známa Jenže odpovědi na tyto otázky stát mohl začít v předstihu hledat už s přijetím zákona č. 107/2006 Sb., kdy čtyři roky dopředu znal přesné datum ukončení postupné deregulace nájemného. Mohl si včas připravit i koncepci financování sociálního bydlení a přichystat nástroje, jak pomáhat lidem v nezaviněné nouzi, kteří nebudou schopni deregulované nájemné plně hradit. Mgr. Tomáš Chalupa poznamenává, že je třeba, aby MMR vytvořilo koncepci financování sociálního bydlení a motivovalo i soukromý sektor k jeho řešení – a využilo k tomu rovněž zkušenosti ze zahraničí. Ing. Tomáš Munzar, náměstek primátora Kladna a předseda Bytové komise Svazu měst a obcí (SMO) ČR, ovšem upozorňuje, že regulované nájemné není totéž co sociální bydlení. »V bytech s regulovaným nájemným jsou nájemníci s různorodými příjmy, takže i dopady budou různorodé. V některých regionech je již tržní nájemné srovnatelné s regulovaným. V lokalitách, kde je tržní nájemné vyšší než regulované, vstoupí někteří nájemníci v nezaviněné nouzi do sociálního systému a stanou se příjemci sociálních dávek na bydlení,« konstatuje Ing. Vojtěch Munzar. Ing. Milan Taraba zdůrazňuje, že dosavadní statistika výstavby bytů přesvědčivě dokládá, že motivace k výstavbě nájemních bytů je u nás nedostatečná. »Výraznou státní podporu měly vyšší příjmové skupiny při získání vlastnického bydlení ve formě značných daňových úlev a podpory stavebního spoření,« dodává, přičemž s těmito jeho slovy je výjimečně zajedno i OSMD. Toto sdružení totiž už dlouho poukazuje na fakt, že stát zatím výdaje na bydlení často neefektivně promrhává a deformací cen na trhu bydlení škodí zejména rozvoji soukromé nájemní bytové výstavby i renovaci stávajícího bytového fondu, aniž by řešil. situaci opravdu sociálně potřebných lidí. listopad 2010 IluSTRaČNí fOTO: JIří NěMeČeK Kauza Od 1. ledna příštího roku se ve zhruba 60 procentech nájemních bytů v České republice už budou muset jejich majitelé a vlastníci vzájemně domlouvat na výši tržního nájmu. Z některých ustanovení návrhu zákona o sociálním bydlení připraveného OSMD Sociálním bydlením se rozumí bydlení, které podporuje stát poskytováním příspěvku na sociální bydlení k dočasnému krytí části nákladů na bydlení osobám v nezaviněné nouzi, a to maximálně do výše průměrného místně obvyklého tržního nájemného. n Příspěvek na sociální bydlení stát neposkytne, pokud se osoba uvrhla do stavu nouze vlastní vinou. Osoby v zaviněné nouzi mohou požádat obec o zajištění dočasného přístřeší. n Stav nezaviněné nouze je stav, kdy osoba žádající o příspěvek na sociální bydlení a současně s ní posuzované osoby nejsou schopny z důvodů, které nejsou na jejich straně, nejméně po dobu tří měsíců hradit ze svého příjmu či výnosů svého majetku prokazatelné náklady spojené se zajišťováním minimálního standardu bydlení. n Osoby, které mohou žádat o příspěvek z důvodu nezaviněné nouze, jsou osoby a společně posuzované osoby, které – jsou v pracovním poměru nebo obdobném vztahu trvajícím déle než 3 po sobě následující měsíce s minimálním pracovním úvazkem 80 hodin za měsíc, případně vykonávají samostatnou výdělečnou činnost déle než 3 po sobě následující měsíce; – pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně; – jsou v dočasné pracovní neschopnosti, kterou si úmyslně nepřivodily samy, ani jim pracovní neschopnost nevznikla zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užitím omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu; – pobírají peněžitou pomoc v mateřství; – pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci; – pobírají starobní důchod; – pobírají rodičovský příspěvek nebo pečují minimálně o dvě děti před započetím povinné školní docházky; – ukončily pobyt v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo v ochranném léčení, kam byly umístěny rozhodnutím soudu, a to nejdéle 6 měsíců od ukončení tohoto pobytu; – nezaopatřené děti; – pečují o osobu s nárokem na příspěvek na péči ve IV. stupni. n Minimální bytový standard pro jednu osobu činí 40 m2 podlahové plochy, pro každou další společně posuzovanou osobu se tato výměra zvětšuje o 10 m2, nejvýše však do 80 m2. n Pro výpočet výše příspěvku na sociální bydlení se sečte počet společně posuzovaných osob, podle něhož se stanoví minimální bytový standard, ke kterému se bude výše příspěvku vztahovat. Součin metrů čtverečních připadajících na takto stanovený minimální bytový standard a skutečně placeného nájemného za m2, maximálně však průměrného místně obvyklého tržního nájemného, tvoří základ pro výpočet příspěvku. Ten se stanoví jako rozdíl mezi tímto základem a částkou ve výši 25 % rozhodného čistého příjmu žadatele a společně posuzovaných osob, kterou hradí žadatel. n Průměrné místně obvyklé tržní nájemné vyjadřuje pro účely tohoto zákona průměrné nájemné, za které by bylo možno si v obci pronajmout na volném trhu nemovitost k bydlení standardní kvality bez záloh na služby spojené s bydlením. Průměrné místně obvyklé tržní nájemné zjišťuje a vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vždy po 1. září pro následující kalendářní rok. Průměrné místně obvyklé tržní nájemné se stanoví jednotně pro celou obec v Kč za 1 m2 podlahové plochy za kalendářní měsíc. MMR do výpočtu zahrnuje jen výše nájemného sjednávaného v dané obci v průběhu posledních tří let mezi tržně se chovajícími subjekty na volném trhu, případně vychází z výše nájemného zjištěného mezi právnickými a fyzickými osobami, do jejichž předmětu činnosti patří zprostředkování nájmů bytů či jiné činnosti související s nájmy bytů a nájemným. Nejsou-li údaje pro výpočet místně obvyklého tržního nájemného pro danou obec dostupné, vychází se z údajů ze srovnatelné obce v okolí. n ZDROJ: OSMD listopad 2010 objem dáveK na bydlení se zvýší MPSV letos měsíčně vyplácí na příspěvku na bydlení (systém státní sociální podpory) v průměru okolo 284 mil. Kč, v případě doplatku na bydlení (systém pomoci v hmotné nouzi) dalších zhruba 56 mil. Kč (viz tabulka). »Hlavně u příspěvku na bydlení zaznamenáváme výrazný meziroční nárůst vyplacených dávek. I u doplatku na bydlení je patrný meziroční nárůst,« konstatuje Bc. Viktorie Plívová, tisková mluvčí MPSV. Jak velký balík peněz na tyto dávky si kvůli deregulaci nájemného vyžádá příští rok, však mluvčí neodpověděla. Na výpočet dávek totiž budou mít zásadní vliv plánované legislativní změny (stanovení normativních nákladů na bydlení, zrušení sociálního příplatku). Nicméně výdaje na dávky na bydlení se patrně dál zvýší. »Sociální systém je nastaven tak, aby tuto očekávatelnou další zátěž unesl. V rozpočtu na rok 2011 k tomu tedy zatím nebyla přijata žádná mimořádná navýšení. Systém je dost pružný, aby zareagoval na změny způsobené deregulací cen nájemného, a proto na něm není akutně třeba nic měnit,« dodává mluvčí. návrh záKona z dílny osmd Je možná až paradoxem, že právě Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR už od jara disponuje vlastním návrhem zákona o sociálním bydlení (k němu též v boxu vlevo, celý text návrhu je pod odkazem Sociální bydlení na www. osmd.cz), jímž chce přinést jasnější pravidla pro poskytování adresných dávek všem, kdo se v souvislosti s přechodem na tržní nájemné ocitnou v nezaviněné nouzi. Ing. Vojtěch Munzar návrh považuje za solidní základ pro rozsáhlejší diskusi o definici sociálního bydlení. Bytová komise SMO ČR, v jejímž čele stojí, za pozitivní považuje například dočasnost (s výjimkou seniorů) dávky pro nájemníky v nezaviněné nouzi, nikoliv tedy stálý nemotivační »příjem«. Líbí se jí i princip výpočtu dávky vycházející z cenové mapy dané lokality, stejně jako z určité přiměřenosti bydlení definované podlahovou plochou na nájemníka. Komise by byla srozuměna též se zhodnocením celkové finanční situace žadatele o dávku, nikoliv jen jeho aktuálního příjmu. Nepřevzala by však institut »zpětné hypotéky« poskytované na platby do fondů oprav za vlastnické bydlení. Podle MPSV by měl být návrh zákona jedním z námětů, který by tento resort rád zakomponoval do chystaného zreformovaného systému sociálních dávek, v němž by měla mít své místo rovněž myšlenka sociálního bydlení. Také MMR vítá návrh zákona, který může pomoci lépe nastavit systém sociální podpory v oblasti bydlení. Nesouhlasí však s tím, že podpora »na hlavu« má vyřešit všechny nedostatky bytového trhu. Její největší nevýhodou by při chybějící podpoře »na cihlu« byl podle Ing. Pavla Rakouše tlak na růst cen bydlení a nemožnost řešit strukturální nesoulad mezi nabízeným n a poptávaným bydlením. ivan ryšavý 7 Ekonomika Výdaje krajských samospráv Loňský rok poznamenala ekonomická recese, která se odrazila ve snížení příjmů veřejných rozpočtů. Krajských rozpočtů se však nižší výnos daní příliš nedotkl. Je to dáno tím, že podíl daňových příjmů v rozpočtech krajů je poměrně nízký, zatímco dotace, na rozdíl od daní, se zvyšovaly.Výsledkem bylo zvýšení příjmů krajských rozpočtů o 5,1 mld. Kč, resp. o 4 %, a zvýšení podílu dotací na jejich celkových příjmech z 59 % na 65 %. V ýdaje krajů však v roce 2009 rostly ještě rychleji než jejich příjmy, a to o 8,4 mld. Kč, resp. o 9 %, a rozpočty vykázaly schodek ve výši 7,8 mld. Kč, což představuje 6 % celkových příjmů. Potěšitelné je, že kapitálové výdaje se zvýšily rychleji než běžné, a jejich podíl na celkových se zvýšil na 20 %. Je to však stále podstatně méně než u obecních rozpočtů. Na výdajovou strukturu krajů se podíváme podrobněji, a to z hlediska hlavních výdajových kapitol. STRUkTURa cElkoVých VýDaJŮ Největší podíl na celkových výdajích má kapitola Služby pro obyvatelstvo (graf 1). Přestože se tyto výdaje meziročně zvýšily, jejich podíl se naopak snížil z 68 % na 66 %. Druhou největší kapitolou je Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, jejíž podíl na celkových výdajích se meziročně zvýšil z 23 % na 25 %. Podíly ostatních kapitol zůstaly mezi lety 2008 a 2009 v zásadě zachovány. Nejrychleji rostly výdaje na Bezpečnost (téměř na dvojnásobek) a na Sociální věci (o 24 %). Ty však v celkovém rozpočtu představují 1 %, resp. 3 %, tudíž nejsou dominantní. Nepatrný meziroční pokles vykázaly kapitoly Všeobecná veřejná správa a Zemědělství. Graf 1 Struktura celkových výdajů krajských samospráv v roce 2009 0% 3% 1% V rámci kapitoly Služby pro obyvatelstvo převažují výdaje na vzdělání. Tvořily 83 % v roce 2008 a 84 % v roce 2009. Meziročně se sice zvýšily o 7 %, bylo to ale méně než celkové výdaje. Patří sem především gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště a speciální střední školy, případně vyšší odborné školy. Se značným odstupem (s 8 %) jsou výdaje na zdravotnictví, zejména na nemocnice a léčebné ústavy, lékařskou službu první pomoci a zdravotnická záchranná služba, kojenecké ústavy a dětské domovy. Méně než 3 % z výdajů této kapitoly zaujaly výdaje na kulturu (divadla, muzea, galerie, činnost památkových ústavů, hradů a zámků a jiné kulturní památ- ky), dále na komunální služby, tělovýchovu a ochranu životního prostředí. DYnamika VýDaJŮ Podívejme se, které kraje vykázaly v roce 2009 nejvyšší podíl výdajů určité kapitoly. V případě kapitoly Služby pro obyvatelstvo, měl nejnižší podíl výdajů Středočeský kraj (58 %) a nejvyšší Moravskoslezský kraj (73 %), průměr za všechny kraje byl 66 %. V rámci kapitoly Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství se na první místo dostal kraj Vysočina (34 %), nejmenší podíl měl Moravskoslezský kraj (17 %), průměr byl 25 %. V kapitole Všeobecná veřejná správa jsou podíly výdajů jednotlivých krajů poměrně vyrovnané s výjimkou Karlovarského kraje. Ten měl daleko nejvyšší podíl na celkových výdajích, a to 9 %. Je to kraj s nejméně obyvateli. Pouhá 3 % z celkových výdajů činila tato kapitola v rozpočtu Moravskoslezskéhokraje, který je ze všech krajů nejlidnatější. Průměr byl 5 %. Na sociální oblast použil nejmenší díl rozpočtu opět Středočeský kraj (2 %), zatímco v případě krajů Ústeckého a Karlovarského to bylo 5 % jejich celkových výdajů, průměr byla 3 %. Graf 2 Dynamika výdajů krajských samospráv v roce 2009 % 35 30 25 20 15 10 5 0 UL KV MSK JHČ PL PA JHM LI HK OL ZL STČ VYS Graf 3 Výdaje připadající na jednoho obyvatele 5% 25 % výdaje v tis. Kč 25 20 15 10 66 % zem. prům. služby soc. oblast bezpečnost veř. správa 5 0 JHM MSK PL PA KV LI ZL STČ UL OL JHČ HK VYS ZDROJ GRAFŮ: MINISTERSTVO FINANCÍ, VLASTNÍ PROPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU, a. s. 8 listopad 2010 Ekonomika Celkové výdaje všech krajských samospráv se v roce 2009 zvýšily ve srovnání s rokem 2008 o 9 %. Vývoj výdajů jednotlivých krajů ukazuje graf 2. Je zřejmé, že u sedmi ze třinácti uváděných krajů vzrostly výdaje o méně než 5 %, přičemž nejnižší dynamiku zaznamenal Ústecký kraj (pouze o 2 %). Jenom ve čtyřech krajích se výdaje zvýšily nadprůměrně, z toho v kraji Vysočina vykázaly růst o neuvěřitelných 31 %. K dalším krajům s nadprůměrnou dynamikou výdajů v roce 2009 patřily kraje Olomoucký, Zlínský a Středočeský. VýŠE VýDaJŮ na JEDnoho oBYVaTElE Nejen dynamika výdajů jednotlivých krajů v roce 2009 byla značně rozdílná. Rovněž výše výdajů v přepočtu na obyvatele ukazuje značné odchylky (graf 3). Z porovnání grafů 2 a 3 je vidět, že kraj Vysočina dosáhl v roce 2009 nejvyšší dynamiku výdajů, ale současně i nejvyšší hodnoty výdajů v přepočtu na obyvatele. Rozdíl ve výdajích v přepočtu na obyvatele v tomto kraji a v kraji s nejnižší hodnotou, tedy v Jihomoravském kraji, činil 7731 Kč a mezi krajem s druhými nejvyššími výdaji v přepočtu na obyvatele a krajem s nejnižšími výdaji je 3658 Kč. Průměrná hodnota byla 15 663 Kč na obyvatele. cElkoVÉ VýDaJE VS. PoČET oBYVaTEl Relace mezi celkovými výdaji připadajícími na obyvatele a počtem obyvatel v jednotlivých krajích ukazuje graf 4. V zásadě platí, že čím méně obyvatel kraj má, tím vyššími celkovými výdaji v přepočtu na obyvatele disponuje. Z tohoto obecného trendu však existují výjimky, nejvýraznější jsou kraje Vysočina a Středočeský kraj. Kraje vydaly na kapitolu Služby pro obyvatelstvo v průměru 10 366 Kč v přepočtu na obyvatele. Nejvíce z tohoto zdroje získali obyvatelé kraje Vysočina (12 358 Kč), nejméně ve Středočeském kraji (9348 Kč). I v další kapitole – Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství – to byl opět kraj Vysočina, který vykázal nejvyšší výdaje – 7244 Kč, nejméně Moravskoslezský kraj (2379 Kč). Průměr v této kapitole dosáhl výše 3877 Kč. Nejvíce peněz na Všeobecnou veřejnou správu (v přepočtu na jednoho obyvatele) lze nalézt v rozpočtu Karlovarského kraje (1468 Kč), přičemž tento kraj vykázal i nejvyšší dynamiku jejich růstu v roce 2009. Nejméně stála správa rozpočet Moravskoslezského kraje (446 Kč), kde žije nejvíce obyvatel. Graf 5 porovnává výdaje na správu v přepočtu na obyvatele s počtem obyvatel. Z údajů vyplývá, že se výše výdajů na veřejnou správu (vztaženo na obyvatele) snižují s růstem počtu obyvatel. Výjimkou je Středočeský kraj, jehož objem výdajů na veřejnou správu odpovídá spíše kraji s nižším počtem obyvatel, a přitom je druhým nejlidnatějším krajem. Na sociální oblast vydaly krajské samosprávy v průměru 533 Kč. Nejvyšší částku na obyvatele dosáhl Ústecký kraj (869 Kč), nejnižší Středočeský kraj (321 Kč). listopad 2010 Graf 4 Celkové výdaje a počet obyvatel 25 20 výd. na obyv. 15 10 počet obyvatel 5 0 KV LI PA VYS HK PL ZL JHČ OL UL JHM STČ MSK Graf 5 Výdaje na Všeobecnou veřejnou správu a počet obyvatel 1600 1400 počet obyvatel 1200 1000 800 600 400 veř. správa 200 0 KV LI PA VYS HK PL Průměrné výdaje na Bezpečnost dosáhly na obyvatele 100 Kč. Nejvíce na tuto oblast věnoval Moravskoslezský kraj (369 Kč), nejméně Pardubický kraj (32 Kč). Podívejme se nyní blíže na kapitolu s nejvyšší vahou ve výdajích krajských samospráv – Služby pro obyvatelstvo. Za vysokými celkovými výdaji kraje Vysočina (v přepočtu na obyvatele) jsou především značné výdaje na zdravotnictví (2225 Kč, což je téměř trojnásobek průměru za všechny kraje). Naopak nejnižší výdaje v této oblasti a v přepočtu na obyvatele vykázal Moravskoslezský kraj (517 Kč) a jen o něco vyšší částky kraje Ústecký a Zlínský. Na zdravotnictví vydaly více než 1000 Kč v přepočtu na obyvatele ještě kraje Královéhradecký a Středočeský. V průměru použily kraje na vzdělání 8705 Kč (v přepočtu na obyvatele). Nejvyšší výdaje na tuto oblast vykázaly kraje Jihočeský (9507 Kč). Více než 9000 Kč poskytly ještě kraje Královéhradecký, Olomoucký, Vysočina a Pardubický. Nejmenší výdaje pak nalezneme u krajů Středočeský (7666 Kč), Plzeňský (8090 Kč), Jihomoravský (8396 Kč). Na oblast kultury vynaložily kraje v průměru (v přepočtu na obyvatele) 347Kč. Nejvíce na kulturní činnosti přispěl Plzeňský kraj – 566Kč, nejméně Jihomoravský kraj – 181Kč. Za komunální služby utratily kraje v průměru 234 Kč (v přepočtu na obyvatele). Nej- ZL JHČ OL UL JHM STČ MSK vyšší částku dosáhl Zlínský kraj (1364 Kč), a to s velkým odstupem od ostatních krajů. U druhého kraje v pořadí – Královéhradeckého – to bylo pouze 329 Kč. Naopak, nejméně vydal na tento účel Jihomoravský kraj(jen 46 Kč). A jak se kraje angažovaly v tělovýchově a zájmové činnosti? V průměru vyčlenily na tuto oblast 153 Kč, což je více než například na ochranu životního prostředí. Nejvyšší výdaje měl Ústecký kraj (223 Kč), nejnižší Středočeský kraj (101 Kč). Na ochranu životního prostředí přispěly kraje v průměru částkou 57 Kč (v přepočtu na obyvatele). Nejaktivnější v této oblasti byl Jihočeský kraj (142 Kč), nejmenší výdaje měl Plzeňský kraj (19 Kč). Je nutné připomenout, že kraje mohou na zajištění svých funkcí v jednotlivých oblastech využít jednak vlastních organizací nebo je zajišťovat nákupem služeb u soukromých firem (v rozpočtu se potom objeví celkové výdaje na služby), nebo příspěvkových organizací (v rozpočtu se potom vykáže pouze příspěvek těmto organizacím). Tato skutečnost může zkreslit, jakou částkou se jednotlivé kraje podílely na financování veřejných služeb, za které jsou odpovědné. n VĚRa kamEnÍČkoVÁ Statistical Analyses Manager CCB-Czech Credit Burreau, a. s. 9 Ekonomika méně dotací, víc prostředků do obecních rozpočtů Téměř každý poslanec či senátor se účastní nebo účastnil komunální politiky. Prosazovat zájmy obcí v Parlamentu by proto mělo mít šanci na úspěch. O tom, zda je to pravda, a také o hospodaření obcí jsme hovořili s jedním z nich, poslancem a starostou Semil Mgr. Janem Farským. Na pořadu dne je opět rozpočtové určení daní. Po změně volají zejména malé obce. Jaký je váš názor, jako starosty menšího města? Jednoznačně to pokládám za krok správným směrem. Dnes obce staví svůj rozvoj na tom, zda získají či nezískají dotace. V našem státě se jich rozděluje obrovské množství – jen státních dotačních titulů je 376. Je to velmi nepřehledné, často nejsou stanovena přesná kritéria, takže vítězí ten, kdo má informace, případně kontakty. I v tom lepším případě, kdy se podaří dotaci získat, není výjimečný případ, že pak obec dostane vyrozumění třeba v červnu s tím, že je nutné v případě investice kolaudovat do konce roku. A to se mají stihnout výběrová řízení, sehnat dodavatelé a vše ostatní. FOTO: ARCHIV n Což jistě není optimální. Důsledek je ten, že se často nestaví to, co obec potřebuje, ale to, na co se seženou dotace. Za druhé není příliš času na výběrová řízení a staví se příliš hekticky. A za třetí vznikají velice nestandardní vztahy, kdy obec bývá zavázána dodavateli, protože potřebuje, aby stavěl velice rychle. Samozřejmě tím zároveň může trpět kvalita prací. Jinou eventualitou je, že obec dotaci nezíská, přičemž ale předem hodně investovala Mgr. Jan Farský je starostou a poslancem. n FOTO: DAGMAR HOFMANOVá do projektu, který teď zůstává v šuplíku. Jsme tak v situaci, kdy se investuje hodně peněz do věcí, které nejsou vždy nejdůležitější, a zároveň se staví neefektivně, což je rychle a na poslední chvíli. Komenskému náměstí vévodí budova bývalé radnice a novorománský kostel sv. Petra a Pavla. 10 n Předložený návrh znamená, že Praha a velká města by měly dostávat z daní méně a malé obce naopak víc? Často se uvádí, že to bude na úkor velkých měst. Tak to ale není. V oněch 376 dotačních programech se každoročně rozděluje asi 80 miliard korun. My bychom chtěli, aby se z této sumy určitá část, dejme tomu 20 miliard, přesunula přímo do rozpočtu obcí. Pokud bychom brali jen čistý aritmetický průměr, pak třeba v případě devítitisícových Semil by to v ideálním případě znamenalo přes 2000 korun na hlavu, tedy každoročně navíc do rozpočtu 18 milionů. To je značná částka, o které bychom věděli, že s ní můžeme počítat, takže by bylo možné si všechno pořádně naplánovat, připravit a prodiskutovat s občany. Za tyto peníze by se pak stavělo skutečně to, co obec potřebuje a co občané chtějí. n Pokud jsem to dobře spočítala, je nyní v Poslanecké sněmovně 23 starostů a starostek, několik místostarostů a bývalých starostů,téměř každý je zastupitelem.Měli byste uspět. Nebo je tu nějaký problém? Určitě se to podaří. Pro předsedu našeho poslaneckého klubu, starostu obce Suchá Loz Mgr. Petra Gazdíka je to zásadní téma. Zároveň koresponduje s tím, že prosazujeme transparentní veřejnou správu. S navrhovaným řešením souhlasí i ministr financí Miroslav Kalousek. Jsem proto přesvědčen, že není reálná síla, která by mohla tento záměr zvrátit. Otázkou zůstává, jaký bude dosažený objem přesunutých financí z dotací přímo do rozpočtů obcí. Připravujeme vše tak, aby mohl nový systém začít fungovat od roku 2012. Dosavadní stav, kdy Praha má proti malým obcím na hlavu čtyřiapůlnásobek, je anomálií. Neusilujeme o to, aby poměr byl 1 : 1, ale přijměme model, který funguje všude standardně v západním světě, tj. že hlavní město bude mít dvaapůlnásobek. n Jak se vámi popsaná praxe promítá do hospodaření Semil? Semily hospodaří s ročním rozpočtem 170 milionů korun, z nichž zhruba 30–40 milionů je volných, určených na investice. Když se nám podaří získat dotace, je to samozřejmě víc, což je aktuální zejména nyní, v době enormního přísunu financí z evropských fondů. Z nich se nám také podařilo získat zatím nejvyšší částku, 60 milionů, na přestavbu městského centra a na rekonstrukci multifunkčního centra. Existují také krajské dotace, ovšem ne pro Semily. Proč ne pro Semily? Těžko si domýšlet, ale prý dostatečně nespolupracujeme, a tím dotace dostávat nebudeme. n Stále nerozumím. Já se domnívám, že u dotací mají fungovat nějaká pravidla. Tam, kde tato pravidla existují, jsme relativně úspěšní. Ale tam, kde dotace nemají žádný limit, jako je třeba porcování krajského medvěda – u nás tomu říkáme tchoř, tam úspěšní nejsme. n n Takže na úrovni krajů existuje něco podobného jako ve Sněmovně? Řekl bych, že v přepočtu na počet obyvatel dokonce víc. A myslím si, že Liberecký kraj není jediný, který tímto způsobem obcím rozdává. Musím natvrdo říct, že tento způsob považuji za naprosto archaický. Připadá mi, že si tím určití politici udržují jakýsi pocit mocnáře. Ti, kteří těmito penězi vládnou, se nestávají na čtyři roky správcem města, kraje, státu, ale jakýmsi monarchou, který je ten nejmoudřejší, a když uzme určitý balík peněz, dá je tam, kam má. Samozřejmě záleží na osobnosti člověka. Věřím, že to může fungovat i tak, že to pomůže odstranit nejhorší disparity v území. Ale stejně tak se může dotyčný rozhodnout pro to, aby rozšířil svůj politický vliv, případně zlomil určitý odpor. n Netrpí tím ovšem Semily, když přicházejí o peníze? listopad 2010 Ekonomika FOTO: DAGMAR HOFMANOVá ze zmíněných osmi milionů obratu dostali nejdříve na 12 milionů, pak na 15,5 a letos to bude ještě víc. Dokonce se v podniku zvýšila zaměstnanost o pět lidí. Podnik ale nedostává od města žádné výhody, prochází jako každý jiný výběrovým řízením. Podmínkou je také, že nesmí pro soukromníky pracovat levněji než pro město. Čili město může podnikat, ale musí dát pozor, aby nedeformovalo trh a nelikvidovalo ostatní podnikatele ve stejném oboru. V budově dnešního Muzea a Pojizerské galerie žil spisovatel Antal Stašek a mládí tam prožil i jeho syn, pozdější spisovatel Ivan Olbracht. Myslím, že ne. Možná i proto, že jsme zavedli úplně jiný systém výběrových řízení. Vše, od zadání přes vyhodnocení až po smlouvy, visí na internetu. To je také jedna z oblastí, která určitou část dotací zablokuje. z tohoto důvodu nevyvolávali případné přeskupování občanů. Sjednotili jsme se na zvýšení na dvojnásobek. Má podle vás obec podnikat? Jen tam, kde se jí to vyplatí. My jsme se dohodli, že se nám vyplatí nechat si správu bytového fondu a technické služby. V prvním případě je už příjem z nájemného ze 600 bytů zajímavý, ale vše vracíme zpět do bytového fondu, protože byl velmi zanedbaný. Technické služby jsme donutili podnikat. Až do roku 2007 byl jejich každoroční hospodářský výsledek osm milionů korun, zároveň se neobnovovala technika. Nový ředitel dostal manažerskou smlouvu s tím, že až 40 procent z čistého zisku ze zakázek, které realizuje pro soukromníky, se stane jeho odměnou, k čemuž bude mít menší základní plat. Vedlo to k tomu, že jsme se n Jak je zablokuje? Není tajemstvím, že v naší zemi jsou určité dotace podmíněny tak, že se konkrétní firmě dá zakázka s tím, že určitá část peněz půjde prostřednictvím někoho do stranické pokladny, další přímo do něčí kapsy. To u nás nechceme a ani nebudeme dělat. Když jsme s naším volebním seskupením vyhráli ve městě volby, bavili jsme se o tom, zda nám stojí za to porušit základní slib a získat třeba 20 milionů z dotací a pak se tvářit, jak jsme veleúspěšní. Rozhodli jsme se slib neporušit a jít těžší cestou. Byly případy, kde jsme byli úspěšní – kromě už jmenované 60milionové dotace jsme získali dotaci na regeneraci panelového sídliště, bez problémů jsou i některé další v rámci přeshraniční spolupráce s Polskem. Ale byly i situace, kdy existovala šance dotace získat, ale vzhledem k našim zásadám se tak nestalo. Na druhou stranu máme díky našemu systému, kdy se ve výběrových řízeních opravdu soutěží, takové úspory, že nám ušlé dotace vynahradí. Když se dělá soutěž poctivě, lze snížit předpokládanou rozpočtovou cenu až o čtvrtinu. Ročně to u nás činí úsporu šesti až sedmi milionů. Tolik peněz z dotací Semily dříve ani nedostávaly. Z čeho máte hlavní příjmy? Jsme relativně bohatí. Máme 600 hektarů lesů, ze kterých nám plyne dost slušný zisk. Pak je naším stabilním příjmem domovní daň, která zároveň představuje jednu z konkurenčních výhod obcí. Dohodli jsme se proto s okolními obcemi, že tuto daň zvýšíme a stanovíme jednotně, abychom n listopad 2010 n Měla jsem na mysli třeba i takové věci jako velmi diskutované kouření v restauracích. V některých zemích je zakázali úplně. To je něco jiného. Pokud to bude plošné a nebude se smět kouřit nikde, je to jiná situace, protože se vytváří rovné prostředí pro všechny. Pokud vím, tam, kde tento zákaz plošně platí, přičemž jde i o takové země, kde má kouření ještě větší tradici než u nás, to v podstatě problémy nevyvolalo. Ale až se podobný návrh objeví u nás, jsem opravdu zvědav, nakolik bude legislativně připraven tak, aby byl zcela neprůstřelný. Je přece známo, že obcházení zákona je jedním z nejoblíbenějších sportů Čechů. n JiŘina onDRÁČkoVÁ FOTO: DAGMAR HOFMANOVá n n A na druhou stranu, má se obec plést do podnikání svým podnikatelům? V obci musí být férové prostředí. Nelze někoho zvýhodnit a naopak. Čili obec se v podstatě plést do podnikání nemá. Nesouhlasím s tím, když někde s velkým halasem jako protikrizové opatření snižovali podnikatelům v městských nemovitostech nájemné. Tyto peníze potom někde musí chybět a vede to k tomu, že se obec pak hůře stará o to, o co se starat má. Navíc to deformuje prostředí, protože tomu, kdo nepodniká v městském domě, nájem nikdo nesníží. Krátkodobě něco takového sice může zapůsobit jako protikrizový balíček, ale dlouhodobě je to podle mě naopak balíček krizi prohlubující. Semily se nebrání ani smysluplné moderní výstavbě v centru města. 11 Informační a komunIkační technologIe Jak lépe chránit kulturní skvosty Systém evidence uměleckých děl (SEUD) za 18 let svého trvání pomohl vrátit mnoho odcizených předmětů značné kulturní hodnoty původním majitelům a vydobyl si i mezinárodní prestiž. Nyní prodělal zásadní inovaci: Přešel na portálovou technologii, aby se informace o zcizených a nalezených předmětech co možná nejrychleji dostala k těm, kdo ji potřebují. t ěmi jsou nejen státní instituce, nýbrž také občané naší země i okolních států. Nejnověji mohou systém využívat rovněž města a obce. Podnětem ke vzniku SEUD byla po roce 1989 rychle narůstající trestná činnost týkající se i krádeží předmětů kulturního dědictví. Tyto skvosty většinou skončily za hranicemi. Když se je přece jen občas podařilo nalézt, nastal jiný problém: Jak zjistit, odkud byly odcizeny – a komu je tedy vrátit? Tak na základě usnesení vlády vznikl multimediální databázový systém evidence uměleckých děl, který zahájil zkušební provoz na podzim roku 1992. 12 Jak zabránIt škodám? Systém eviduje na 20 tisíc zcizených a nalezených předmětů. U některých z nich chybí určení majitele. Nemusí to být vždy jen předměty z trestné činnosti na území ČR. V evidenci jsou předměty zcizené jak z objektů spravovaných Ministerstvem kultury a církvemi, tak ze soukromých bytů, domů a rekreačních zařízení. Krádežím zcela zabránit nejde. Každý – a to se týká i měst a obcí – by však měl mít své cenné předměty zdokumentovány. Jde o krátký popis cennosti s fotografií v dobrém rozlišení a s informacemi, mezi nimiž nechybějí markanty (znaky), podle nichž lze předměty identifikovat při jejich nalezení. Poškozený se pak může obrátit na kterékoli oddělení policie, nahlásit zcizení předmětu a současně předat popisy předmětů včetně fotografie. Tím se tyto předměty automaticky dostanou do databáze PSEUD. »Pro to však musí být k dispozici alespoň fotografie,« upozorňuje ing. Zdeněk Bouda. »Důležitým faktorem, na němž závisí úspěch při hledání odcizených předmětů, je rychlost v poskytnutí kompletní informace ke zcizeným předmětům.« Zájemci o bližší podrobnosti týkající se databáze PSEUD se mohou informovat na e-mailové n adrese [email protected]. Jaroslav wInter ilustrační foto: martin svozílek Podle formuláře InterPolu Základem systému byl standardní dohledávací formulář Interpolu, používaný pro popis hledaných movitých památek. Na jaře 1993 byl systém nasazen do ostrého provozu a Ministerstvo vnitra jej zařadilo do oficiálních kriminalistických databází. Systém umožňuje katalogizaci známých movitých kulturních památek, pořízení textové i obrazové dokumentace k nim, což bylo úkolem pracovníků resortu Ministerstva kultury. Obdobně své památky v klášterech, kostelech a dalších svých objektech zpracovávají i církve. V roce 1994 se k využívání systému přidalo Ministerstvo financí prostřednictvím Generálního ředitelství cel. I na úrovni UNESCO a Rady Evropy bylo konstatováno, že Česko jako jediný stát na světě vlastní unikátní systém, v němž spolupracuje hned několik resortů na záchraně kulturního dědictví. »Součástí informace ukládané do systému je slovní popis, jak věc vypadá, jaké má charakteristické znaky, jaká je její cena – a nezbytná je též obrazová dokumentace. Rychlost získání komplexní informace o zcizených předmětech je rozhodující a často kriminalistům významně pomůže tyto předměty zadržet. Ty jinak mizí v soukromých místních i zahraničních sbírkách,« říká Ing. Zdeněk Bouda z Policie ČR, který systém pomáhal budovat od jeho počátků. Podle jeho slov další důležitou funkcí systému je soubor informací o předmětu, jeho identifikaci a identifikaci majitele předmětu. Dříve se v případě vypátraných předmětů jen obtížně hledal jejich majitel. Nezřídka se stávalo, že se sešlo třeba i několik desítek sošek sv. Jana Nepomuckého. Pak bylo třeba objet fary a jejich duchovní správce přivézt do skladu s tím, aby si »svého« Jana sami vybrali. Portálová Inovace Ačkoliv systém při využívání stále stejné aplikace, vytvořené v prostředí operačního systému Apple a databázového produktu 4th Dimension, dlouhá léta plnil svoji funkci, po téměř dvou desetiletích si zasloužil inovaci a změnu konceptu směrem k nejmodernějším technologiím. Stalo se tak díky finanční podpoře z Norských fondů. Vítězem výběrového řízení na inovaci systému SEUD se stal Techniserv s konceptem založeným na technologiích IBM. Vznikl systém PSEUD, kdy »P« přidané k názvu SEUD značí portálovou technologii. Architektura Portálu systému evidence uměleckých děl nyní obsahuje dva uzly – intranetový a internetový. Internetový uzel, přístupný veřejnosti na http://pseud. policie.cz/wps/portal, využívá pouze část funkcionality, jejíž »zbytek« je odstíněn pomocí autorizačních mechanismů portálu. »Samozřejmě při maximální bezpečnosti uchovávaných dat. Veřejnost má k dispozici pouze základní popis zcizených a nalezených předmětů. Jestliže poškozený pozná předmět, který mu byl zcizen, musí se obrátit na policii a dokázat, že je jeho vlastnictvím,« vysvětluje Ing. Zdeněk Bouda. »Pro další fázi projektu jsme se spojili s vývojovým týmem Masarykovy univerzity v Brně,« uvádí vedoucí projektu Jiří Prokeš z Techniservu. »Cílem je dosáhnout rych- lého vyhledávání obrazových informací na základě podobnosti nejen interně uvnitř systému, ale především v rámci celosvětového internetu. To umožní pátrání po zcizených českých kulturních památkách celosvětově na webu, na aukčních portálech, portálech aukčních síní a v internetových nabídkách obchodů s antikvitami.« Chystá se také přímé propojení PSEUD na systémy Interpolu a ostatních databází policií v EU. Unikátní český databázový systém evidence uměleckých děl PSEUD (dříve SEUD) umožňuje policii snáze dohledat odcizené předměty kulturního dědictví a po jejich nalezení je rychleji vrátit původním majitelům. I na aukce se tak dostává méně odcizených děl. listopad 2010 Informační a komunIkační technologIe na zakázky může veřejnost dohlížet most PřIznává I výslednou cenu A právě zde exceloval Most se svým přehledem veřejných zakázek, který se nachází na adrese http://www.mesto-most.cz/ verejne-zakazky.asp. Přidanou hodnotou tohoto přehledu ve srovnání s běžným zveřejňováním je: n uvedení nejvyšší a nejnižší nabídnuté ceny v soutěži; n uvedení skutečného termínu dokončení zakázky; n uvedení skutečné výsledné ceny; n slovní popis důvodů, proč se výsledná cena odchýlila od původní (například popis objednaných víceprací); n možnost různých hledisek pro vyhledávání: časové období, věcná oblast (stavební, služby, dodávky), stav realizace (vypsaná – v realizaci – uskutečňovaná), zadávající odbor; n uvedení odpovědné osoby s kompletními kontakty a pracovním zařazením. šumavské mInItendry Zajímavých příkladů zveřejňování veřejných zakázek byla v soutěži celá řada. Jeden z nich dokonce uspěl nejvíce ze všech nominací v soutěži Otevřeno v hlasování veřejnosti. Jde o systém zveřejňování informací o veřejných zakázkách od zahájení zadávacího řízení až po jeho ukončení, a to již od naprosto minimálních částek – třeba od 10 tisíc korun až po miliony (http://minitendry.npsumava.cz). Zavedla jej Správa NP a CHKO Šumava. O zakázky tam v minitendrech bojuje na 210 firem, z nichž 80 % je regionálních. Vedle sebe tak stojí drobný živnostník i velká firma. Aby všichni – bez rozdílu obratu – rovnocenně dosáhli na zakázky, připravila jim Správa již při zahájení celého projektu listopad 2010 foto: autor s ystém zveřejňování veřejných zakázek města Mostu by podle Marty Smolíkové, ředitelky Otevřené společnosti, mohl být dobrým příkladem pro vládní strategii boje s korupcí. Právě Most se za tento svůj systém letos stal vítězem už 8. ročníku soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO. V ní se tradičně oceňují největší »přátelé« a »nepřátelé« svobody informací a otevřenosti veřejné správy. V letošním roce pořadatelům soutěže přišlo mnohem více nominací, které by v žádném případě jako příklad sloužit neměly. Zatímco z celkem 58 nominací bylo totiž pouze 12 určeno do soutěže Otevřeno, rovných 46 směřovalo do soutěže Zavřeno. Porota složená z jedenácti nezávislých odborníků je srovnávala mezi sebou v rámci tří kategorií. V obou soutěžích šlo o přístup k informacím a o účast občanů na rozhodování. Třetí kategorie v soutěži Zavřeno se týkala svobody projevu a v soutěži Otevřeno byla zaměřena na veřejné zakázky. První cenu Otevřeno v kategorii veřejných zakázek převzal náměstek primátora města Mostu Ing. Luboš Pitín. v lednu 2010 (uzavírání rámcové smlouvy) elektronického průvodce, který jim vygeneruje příslušné potřebné dokumenty podle zákona o veřejných zakázkách tak, aby nebyli z formálně přísných zákonných důvodů v zadávacím řízení vyřazeni. Na projektu je zajímavá i kontrola čerpaných prostředků. Každá uskutečňovaná zakázka se podrobně pomocí GPS fotozařízení zachycuje na snímcích a monitoruje se její plnění. To provádí lesník v terénu. Celý systém pak obsahuje detailní řízení lesnického provozu od okamžiku nálezu kůrovce po jeho úspěšnou likvidaci, což znamená, že lze de facto on-line z centrály dohlížet, zda jednotliví pracovníci a firmy postupují efektivně (tedy nevznikají-li prodlevy). »Kromě finančně-provozního řízení náš software LesIS obsahuje řadu důležitých evidencí pro zvládnutí současné kůrovcové kalamity a všech navazujících činností. Svým rozsahem jde o celorepublikově jedinečný produkt v oblasti lesnictví, dokonce na evropské úrovni nemá jeho využití, ve spojení s mobilními zařízeními s GPS, konkurenci,« uvedl Ing. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava. V čele letošní soutěže se umístila ještě jedna organizace spojená s lesním hospodářstvím, bohužel v Soutěži Zavřeno. Toto prvenství patří Lesům ČR, s. p., za systematickou obstrukční zdržovací taktiku při vyřízení žádostí o informace, zbytečné výzvy k upřesnění, překroucení zákona k průtahům, odepření informací o výměně obory Radějov s významným podnikatelem. Praha v soutěžI ProPadla Pro úplnost uveďme, že vůbec nejvíce bodů získala Praha. Ani česká metropole se však nemá čím chlubit, protože 94 z možných 110 bodů obdržela za utajování informací okolo zakázky na provoz Centra kartových služeb (Opencard). Celkové výsledky letošního ročníku soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO najdete na adrese www.otevrete.cz. n Jaroslav wInter veřejná správa a internet /47 u rčitě neuškodí vědět, kde je možné na internetu hledat poučení z oblasti zdravotnictví, konkrétně informace, vztahující se k lékům či případným epidemiím a nemocem. Hlavně na menších městech a obcích tyto informace využijete, protože ne každý občan má přímý přístup k internetu a zejména generace seniorů vaši pomoc určitě ocení. Víte, co je SÚKL? Ti, kdo někdy pracovali ve zdravotnictví, o něm už zřejmě slyšeli. Státní ústav pro kontrolu léčiv je institucí, která má na starosti vše kolem léků a očkování. Jeho stránky najdete na adrese www.sukl.cz. Podívejme se na jednu část jeho stránek – Informační portál pro veřejnost (www.leky.sukl.cz). Jeho úvodní stránka se dělí do sekcí Léky, Lékárny, Klinické studie, Zdravotnické prostředky, Očkovací kalendář, Kalendář cestovatele, Zeptejte se a Hlášení pro SUKL. K nejvyhledávanějším jistě patří sekce Léky. Obsahuje databázi veškerých u nás schválených léků, takže v ní získáte základní informace o těch, které případně sami užíváte. Dozvíte se i to, bylo-li nařízeno stažení některého léku z distribuce. V sekci Očkovací kalendář se mj. nacházejí informace, proti čemu a kdy by měly být očkovány děti i jakému očkování bychom se případně měli podrobit my, dospělí. V té souvislosti jistě zaujme sekce Kalendář cestovatele. Uvádí totiž, jaké nejčastější nemoci se vyskytují na jednotlivých kontinentech a jak jim lze před turistickým výjezdem čelit preventivním očkováním. Nenechte si ujít ani sekci Zeptejte se. Dává vám příležitost položit otázku lékárníkovi či lékaři, byť – jak ostatně praví i upozornění na stránce – návštěva sekce nenahradí skutečnou návštěvu lékaře. V době přípravy tohoto textu na dotazy pro lékaře odpovídali takoví odborníci ve svém oboru jako třeba MUDr. Jana Malinová, primářka Kliniky pracovního a cestovního lékařství a vedoucí lékařka oddělení Cestovní medicíny FN Královské Vinohrady v Praze, MUDr. Stanislav Konštacký, CSc., z katedry všeobecného lékařství a urgentní medicíny Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové či prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., předseda České společnosti dětské pneumologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Doporučuji najít si čas a projít si celý obsah tohoto webu a případně na něj vhodným způsobem upozornit také obn čany vaší obce či vašeho města. václav koudele vedoucí odboru informatiky krajský úřad Plzeňského kraje 13 Informační a komunIkační technologIe co ukázal průzkum kvality městských webů Je již samozřejmostí, že města mají vlastní weby vyhovující platné legislativě. Poskytují však informace, které potřebuje běžný občan? Odpověď na tuto otázku poskytují výsledky průzkumu zaměřeného na přehlednost a vyhledávací funkce městských webů. k valitu webů měst z hlediska občana analyzovala společnost ANTEE letos v srpnu. Průzkumu se zúčastnilo 109 měst s 10 až 50 tisíci obyvateli. Výsledky byly získány na základě testování jednotlivých webů všech respondentů. vyhledání městského webu Prvním krokem je vyhledání městského webu na internetu. Ne vždy města využívají domény přesně odpovídající jejich názvům (například Jindřichův Hradec – www.jh.cz, Kolín – www.mukolin.cz). Proto je na místě využít některý z internetových vyhledávačů. Využili jsme celosvětově nejpoužívanější vyhledávač Google (byť v ČR je stále nejpoužívanější Seznam), do kterého jsme zadali přesný název města. Výsledek považujeme za vynikající – 96 % oficiálních webů měst bylo v seznamu výsledků uvedeno na první m místě, 3 % do třetího místa. členění webu Podle tyPu užIvatele Městský web má obvykle tři hlavní skupiny návštěvníků – místní občany, turisty a podnikatele. Každá skupina má jiné potřeby vyhledávání informací na městském webu. Přestože tento přístup k návrhu webu (zejména navigace uživatelů) je poměrně nový, využívá jej již 18 % zkoumaných webů. kalendář akcí Kalendář akcí je velmi častou součástí nejen městských webů. Vedle poskytování aktuálních informací je jeho cílem zajistit, aby se návštěvník na web opakovaně vracel. Úspěšnost závisí na dostupnosti a aktuálnosti kalendáře akcí. Proto jsme v průzkumu analyzovali, zda je kalendář akcí dostupný z úvodní stránky městského webu a zda obsahuje informace o akcích v následujícím měsíci. V tomto případě výsledky překvapily spíše negativně – 37 % webů nemělo na úvodní stránce odkaz na kalendář, 23 % kalendářů neobsahovalo žádné události v následujícím měsíci (s ohledem na cílovou skupinu respondentů předpokládáme, že kalendáře nebyly včas aktualizovány). komPleXnost Úvodní stránky webu Pro internetového návštěvníka je důležité, aby se dokázal rychle orientovat v obrovském množství informací publikovaných na webu (u komerčních webů to může způsobit i ztrátu zákazníků). Proto jsme se zaměřili na analýzu složitosti úvodních stránek městských webů, charakterizovanou komplexností menu, počtem informačních panelů (obvykle aktuální informace zveřejněné na úvodní stránce) a počtem dalších odkazů (především bannerů). Počet menu se pohyboval v rozmezí jedno až čtyři, přičemž za optimální považujeme u rozsáhlých webů dvě menu. Toto kritérium splnilo 87 % webů. Zajímavé je rovněž sledovat počet položek menu. Do 20 položek průměrně v jednom menu, což odhadujeme za limitní z hlediska přehled- nosti, se umístilo 82 % webů. Za naprostý rekord v nepřehlednosti považujeme web se 112 položkami v jediném menu. Internetové panely slouží k přehledné prezentaci aktuálních nebo často vyhledávaných informací na úvodní stránce. Předpokládáme, že optimální počet těchto panelů je maximálně 4, což odpovídá 57 % zkoumaných webů. Některé weby nevyužívají internetové panely (19 %), jiné naopak příliš (2 % má více než 10 panelů). Další odkazy, uvedené na úvodní stránce, by měly pomoci návštěvníkovi rychle vyhledat informace, které na městském webu nenajde, ale často je na něm mylně vyhledává (například informace o turistickém regionu, krajský úřad apod.). Běžnou praxí však je uvádět na webu řadu zbytečných odkazů, které rozptylují návštěvníkovu pozornost. V tomto případě je bohužel obtížné hodnotit výsledky průzkumu, neboť někdy je relevantní i vysoký počet odkazů, někdy ani jediný. Nicméně 70 % webů obsahuje maximálně 10 odkazů, rekordman jich má 31. vyhledávání v rámcI webu Důležitou funkcí webu je vyhledávání. Rozhodli jsme se testovat vyhledávací funkce pomocí dvou dotazů: vydání občanského průkazu a ohlášení živnosti (cílem bylo nalézt informace, jak lze požádat o vydání občanského průkazu, respektive ohlášení živnosti). Výsledky byly významně ovlivněny kvalitou vyhledávacích technologií – 22 % výsledků obsahovalo požadované informace, 33 % webů doporučilo více stránek nebo dokumentů, z nichž jedna/jeden obsahoval požadované informace (tudíž výsledku bylo dosaženo, ale s větším úsilím). Bohužel 45 % webů neobjevilo požadované informace vůbec (všechny úřady však na telefonický dotaz požadované informace poskytly). Výsledky průzkumu ukazují, že řada měst podceňuje web coby komunikační nástroj s běžnými lidmi, kteří tvoří primární uživatelskou skupinu. Základními nedostatky jsou nepřehlednost webu, neaktuálnost informací (především mimo dění samotného úřadu) a nízká technologická vyspělost. Příčinou tohoto stavu je patrně nedostatečná znalost úřadů, které jsou přímo odpovědné za kvalitu webů, a nízká vyspělost jejich n dodavatelů. martIn hladík spolupracovník společnosti antee, s. r. o. MO000948-2 K městům, u nichž se název a internetová adresa shodují, patří severomoravská Kopřivnice. 14 listopad 2010 Informační a komunIkační technologIe Úvahy o chytřejší planetě. Kapitola 7. Planeta a její chytřejší města Ve městech žilo v roce 1900 pouze 13 % světové populace. V roce 2050 už to bude 70 %. Na povrchu Země každý rok „přibude“ sedm měst velkých jako New York. Tato bezprecedentní urbanizace je sice projevem našeho hospodářského a společenského pokroku, obzvláště v rozvojových zemích, ale zároveň výrazně zatěžuje infrastrukturu planety. Výzvu k řešení situace naléhavě pociťují především starostové, ekonomové, správci škol, policisté a další představitelé občanských institucí. A jsou to opravdu náročné výzvy. Týkají se vzdělávání mládeže, zachování bezpečnosti a zdraví občanů, investičních pobídek, usnadnění podnikání, ale též hladkého pohybu letadel, vlaků, automobilů a chodců. Navíc je umocňuje hospodářský pokles. Naštěstí je pomoc nablízku: stačí zajistit, aby města fungovala chytřeji. Inteligentní systémy snižují dopravní zácpy a stupeň znečištění životního prostředí v Singapuru, Brisbane a Stockholmu. Ve velkých městech, jako je například New York, policisté nejenže řeší zločiny a nouzové situace, ale dokonce jsou schopni jim zabránit. Radní v Albuquerque zvýšili efektivitu sdílení informací mezi jednotlivými orgány města o 2 000 %. Zajistili tak informovanost občanů a zlepšili systém komunálních služeb – od výstavby obytných a komerčních objektů přes vodu až po bezpečnost veřejnosti. Itálie, Malta a Texas používají inteligentní měřiče a přístroje k tomu, aby byly elektrické rozvodné sítě v jejich městech stabilnější, efektivnější a připraveny pro koordinaci s obnovitelnými zdroji energie a elektrickými vozidly. Výsledky výše popsaných, ale i dalších řešení můžeme zaznamenat již dnes. Jsou prvním krokem ke skutečně chytrému městu. Město Plzeň využívá nejmodernějších informačních technologií ke zlepšení efektivity interních procesů městského úřadu a 170 000 občanům města umožní jednodušší přístup k informacím a veřejným službám. Právě informační technologie mohou napomoci rozvoji chytrých městských systémů i infrastruktury a přispět s relativně nízkými náklady ke zkvalitnění života všech jeho obyvatel. Zajímá vás, jak může chytré město vypadat? Seznamte se s Masdarem: Vzniká „na zelené louce“ ve Spojených arabských emirátech, nedaleko Abú Dhabi. Plánovači spolupracují se špičkovými vědci, inženýry a inovátory na vytvoření propojených systémů, které budou řízeny pomocí integrovaného ovládacího panelu. Masdarští radní chtějí město průběžně zdokonalovat a vytvořit tak sídlo hospodářsky a ekologicky trvale udržitelné (první na světě!) s nulovými uhlíkovými emisemi. Masdarských poznatků o technice i řízení koordinace města může využít celá planeta. Kdyby někdo pozoroval Zemi z vesmíru před dvěma staletími, spatřil by světlo pouze na dvou místech – z aglomerací s počtem obyvatel převyšujícím jeden milion. Tehdy to byl jen Londýn a Peking. Dnes je takových zářících měst na 450. Jsou zároveň motorem „éry měst“ v hospodářství, státní správě, kultuře i technice. Naše budoucnost závisí na tom, zda budou i nadále chytře fungovat – a především chytře růst. Budujme chytřejší planetu, budujme chytřejší města. Přidejte se k nám na ibm.com/cz/cities IBM, logo IBM a ibm.com jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky společnosti International Business Machines Corporation v USA a dalších zemích. Aktuální seznam ochranných známek IBM k dispozici na internetu na www.ibm.com/legal/copytrade.shtml, v sekci „Copyright and trademark information“. listopad 2010 15 MO001060-2 Informační a komunIkační technologIe státní správa »na dlani« – přehledně, účinně a vstřícně V letošní Moderní obci č. 4 jsme přinesli podrobnější údaje o veřejném informačním serveru www.statnisprava.cz, který provozuje a na internetu zdarma zpřístupňuje společnost European Business Enterprise, a. s., současně dodavatel konkrétních databází o veřejné správě do Portálu veřejné správy Ministerstva vnitra ČR. I nformační server www.statnisprava.cz je otevřený veřejnosti a uživatelům od roku 2000. Průběžně je aktualizovaný a doplňovaný o nové informace a služby. Rozšiřování výstupů systému včetně dalších poskytovaných údajů, služeb a propojení sleduje jediný cíl: n poskytnout uživatelům aktuální a potřebné údaje o všech úřadech veřejné správy včetně úřadů obcí, měst a krajů, dále informace o náplni práce těchto úřadů a o jejich místní i věcné působnosti (například i jejich formuláře a tiskopisy), n umožnit propojení s dalšími navazujícími evidencemi na internetu, s návody ke komunikaci s úřady a k postupu při řešení obvyklých životních situací, s nimiž se uživatel setkává, a současně n nabídnout jednoduchý a pro uživatele velmi přátelský způsob práce s informačním systémem. K tomu napomáhá trvalé sledování zájmu a požadavků uživatelů, vyhodnocování jejich dotazů a věcné odpovědi na ně. Tato zpětná vazba je také podkladem ke všem inovačním krokům, které systém rozvíjejí a otevírají uživatelům možnost vyhledávat a zadávat vše potřebné. Jaké dotazy jsou nejběžnější, co uživatele zajímá? Z poslední doby to jsou například otázky: Existují dál okresy? Kde a jak najdu znalce z oboru stavebnictví? Která je moje matrika a sdělí mi datum úmrtí mého otce? Kde se mohu seznámit se seznamem platných živností? Kde získám informace o možnosti zvýšení důchodu? základní ÚdaJe o Úřadech Systém poskytuje základní informace o úřadech, jejich adresách (poštovních i e-mailových), kontaktech (datové schránky, telefonní a faxová čísla, úřední hodiny), o jejich organizační struktuře návodné k tomu, na který z útvarů, oddělení se obracet, případně jde o údaje personální. To vše uživateli slouží k základní orientaci v tom, kam a na který úřad se má obracet se svou věcí – a jakým způsobem, to mu napoví přes systém přístupné formuláře a tiskopisy k jednotlivým úkonům, žádostem, podáním a sdělením. Samozřejmě informační server neobsahuje jen holá data, ale i stručný popis postupů s příslušným objasněním a odkazy na to, co a jak dělat. záJem o reJstříky a evIdence Uživatelé systému mají v praxi také velký zájem o možnost otevírat prostřednictvím linku (spojovacích adres umístěných v systému) potřebné rejstříky a evidence (obchodní rejstřík, evidenci znalců a tlumočníků, živnostenský rejstřík, seznam advokátů, seznam notářů atd.), anebo přejít na servery, které potřebné informace významně doplňují, jako jsou například portál českého soudnictví www.justice.cz nebo portál katastrální www.cuzk.cz. Systém je vhodný pro vyhledávání a práci s ním právě pro zjevnou snahu jak o kompletaci informací pro komunikaci se státní správou (a mezi orgány státní správy), tak o kompletaci informací o obsahu podání a věcných služeb, které uživatel v této komunikaci potřebuje. Jinými slovy: Chcete si například vyměnit nebo nechat vystavit nový občanský či řidičský průkaz, potřebujete znát úřední hodiny na vaší matrice a její adresu, zajímají vás lázeňské poplatky nebo poplatky ze psů atd.? Hledáte pracovní uplatnění, snažíte se získat relevantní údaje o postupu při úmrtí někoho blízkého, potřebujete komunikovat se stavebním úřadem, uvažujete o svatbě, důchodu, přestěhování, hledáte nejbližší zdravotnické zařízení? Škála nabízených údajů zahrnuje celý rozsáhlý segment státní správy i s jeho zákruty a složitostmi a nabízí k nim nejen vysvětlení, ale také postupy řešení přístupné i laikům. PraktIcký Pomocník Informační systém tak, jak se s ním můžete seznámit, je praktickým pomocníkem uživatele v jeho životních situacích. Slouží mu v tom, jak je může řešit a s kým. Současně přináší přehled celé šíře státní správy v její institucionální podobě – překvapivě je proto vyhledáván také posluchači a studenty práv a oborů veřejné správy. Využívají ho rovněž pracovníci státní správy jako zdroj aktuálních informací o současném stavu státních orgánů a jejich kompetencích. Jde o systém prospěšný a úspěšný – jeho inovace podporuje Evropský fond pro regionální rozvoj a každodenně ho posuzují uživatelé z hlediska jejich nároků a očekávání. O jeho kreativitě a nabízených výhodách se přesvědčíte sami, kdykoliv na internetu n otevřete www.statnisprava.cz. marIe vlčková MO001001-2 16 m-Press listopad 2010 Téma FOTO: archiv komunální technika Smykem řízený kolový nakladač Caterpillar 232B může být vybaven také velkým komunálním smetákem. Se stále lepšími stroji drží krok i stále lepší služby prodejců I velcí a v naší zemi pevně usazení prodejci komunální techniky, stavebních strojů či další mechanizace, která se uplatní také v municipální sféře, poslední dobou výrazně rozšiřují své služby a pružněji reagují na změny v poptávce na trhu. E konomická recese změnila také chování možných zákazníků uvažujících o koupi stavební či komunální techniky. Potvrzuje to i Daniel Sys, prokurista Phoenix-Zeppelin, spol. s r. o., odpovědný za oblast obchodu. Podle jeho slov se letos v porovnání s loňským rokem výrazně zvýšil prodej použitých certifikovaných strojů s různými typy záruk. Ve společnosti Phoenix-Zeppelin však také zaznamenali zvýšenou poptávku u své půjčovny strojů The Cat Rental Store. »Zákazníci začali více zvažovat investice do pořízení nové techniky a volí spíše použité stroje se zárukou nebo zapůjčení stroje. Možnost krátkodobé výpůjčky stroje či jen příslušenství se jeví jako vhodná alternativa nejen pro živnostníky, ale také pro velké firmy. Větší stavební společnosti využívají půjčené stroje převážně k efektivnímu vykrytí sezonních špiček. Potenciál v tomto listopad 2010 Aby se investice vyplatila, je třeba i promyšleně vybrat takový typ stroje, který bude mít co nejširší využitelnost po celý rok. segmentu však vidíme také u menších firem – i u společností typu technických či komunálních služeb,« poznamenává Daniel Sys. V té souvislosti se odvolává na nedávnou zajímavou zkušenost své společnosti. Phoenix-Zeppelin se totiž letos v létě poprvé v Jičíně zúčastnila 14. Česko-slovenského veletrhu komunální techniky pod záštitou společnosti Kobit. »Po bližším zvážení možných příležitostí jsme zjistili, že i v tomto sektoru mají produkty Phoenix-Zeppelin co nabídnout. Nevyužitý potenciál je nejen v oblasti prodeje nových strojů, ale rovněž v nabídce už zmíněné půjčovny The Cat Rental Store,« říká Daniel Sys. »V příštím roce se proto chceme více zaměřit na sektor měst a obcí. Věřím, že starostové, kteří potřebují zajistit údržbu komunikací na území svých měst a obcí a nechtějí investovat do nákupu strojů a zařízení, uvítají naši nabídku krátkodobého zapůjčení potřebné techniky. Příkladem takové údržby je úklid sněhu ze silnic a chodníků.« Phoenix-Zeppelin má ve své nabídce také další novou zajímavou službu. Jeho divizi Energetické systémy už dlouho znají mnohé velké společnosti s poptávkou jak po velkých záložních zdrojích energie, tak po malých elektrocentrálách. Nová služba ENERGENCY se však nyní obrací zejména na menší zákazníky, kteří potřebují krátkodobě zajistit elektrickou energii. Služba zahrnuje nejen pouhé zapůjčení elektrocentrály, nýbrž i možné zajištění kvalifikované obsluhy. Podle Daniela Syse zvýšený zájem o tyto služby poslední dobou vyvolávají živelní pohromy, jako jsou povodně nebo sněhové kalamity. 17 › Na otázku, co by doporučil obci, která nyní uvažuje o pořízení komunální techniky – ať už sama, či její komunální nebo technické služby, aby si nejprve ověřila a jaké případné formy financování zvážila, prokurista firmy Phoenix-Zeppelin odpovídá: »Určitě to, zda je třeba investovat do nákupu stroje nebo zařízení či nevyplatí-li se stroj si raději vypůjčit. Při výpůjčce sice odpadají náklady na údržbu a servis, ale obec stroj nezíská do vlastnictví. Právě tak je třeba rovněž promyšleně vybrat vhodný typ stroje s co nejširší využitelností. Na smykem řízené nakladače dnes lze připojit až dvacet druhů různých příslušenství, která se dají využít v zimě – od frézy na sníh, smetáku na čištění silnic až po drážkovač, lopatu nebo kladivo. Zejména menší město tak získá univerzálního pomocníka, kterého může využívat po celý rok při desítkách n různých prací.« Pásový smykem řízený nakladač Caterpillar 277C, který se uplatní i při údržbě silnic v zimě, je rovněž v nabídce půjčovny strojů společnosti Phoenix–Zeppelin. ivan ryšavý Kvůli nulovým emisím pevných částic a minimálním emisím škodlivin ve výfukových plynech jsou ohleduplné k životnímu prostředí, a tudíž ideální pro nasazení hlavně v centrech měst. Tam se prosadí též se svou další předností – nízkou hlučností. A což teprve jejich úsporný provoz! Ano, řeč je o komunálních vozidlech s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). n a autobusy v městské hromadné dopravě (MHD) s pohonem na CNG si již leckde zvykáme. Se stejným ekologickým pohonem se však jako první vlaštovky už objevují i užitková komunální vozidla. Škoda jen, že se na ně (zatím?) nevztahují žádné státní dotační tituly, které naopak už platí pro autobusy. Program obnovy vozidel veřejné dopravy Ministerstva dopravy na nové nízkopodlažní CNG autobusy pamatuje dotacemi ve výši 0,5 mil. Kč (linkové) a 0,6 mil. Kč (MHD). a obměna vozového parku TS Tábor by už měly mít punc CNG. »Již pouze stlačený zemní plyn,« uvedl Zdeněk Vrtiška na otázku, zda ve firmě uvažují o nákupu dalších vozidel s tímto pohonem. Sázku na ně si v Táboře mohou dovolit i proto, že ve městě od roku 2007 funguje veřejná čerpací stanice CNG společnosti Comett plus, spol. s r. o. Ta v Táboře provozuje i městskou hromadnou dopravu, v níž soustavně zvyšuje podíl moderních autobusů s pohonem na CNG. v TábořE Si zdaTně vEdE CnG kropič-Skrápěč Přibližně 2000 kilometrů měsíčně najezdí CNG kropicí vůz Technických služeb (TS) Tábor s. r. o. Dvouosé vozidlo v provedení 4x2 – model Stralis AD 190S27/P CNG – je poháněno 8litrovým zážehovým motorem na stlačený zemní plyn, pracujícím s technologií spalování stechiometrické směsi. Vozidlo s výkonem motoru 270 koní má kropicí nástavbu o objemu 8 m3 a čelní splachovací lištu ovládanou z místa řidiče. Kropič-skrápěč si TS Tábor pořídily za 2,82 mil. Kč, aniž by získaly jakoukoliv dotaci. Vedoucí provozu TS Tábor Zdeněk Vrtiška na něm oceňuje zejména jeho ekologické parametry, které jsou ve městě s bezmála 36 tisíci obyvateli a výrazným turistickým ruchem zvlášť výhodné. Zdeněk Vrtiška však vyzvedává i až o třetinu nižší náklady na provoz ve srovnání s obdobnými vozidly s pohonem na naftu. Také další doplňování v prazE lzE využíT i doTaCE Praha je v tomto smyslu výjimkou. Vedení města (nechme se překvapit tím novým po říjnových komunálních volbách) a jeho Dopravní podnik hl. m. Prahy zatím na autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn neslyší. Praze však budiž připsáno k dobru, že neváhala vlastními dotacemi s vy- 18 V Praze jezdí i vozidla MB Econic 1828 při průměrné spotřebě zhruba 55 kg CNG na 100 km. Aktuální cena CNG v hlavním městě činí 21,20 Kč včetně DPH. FOTO: pavel sachr komunální vozy s puncem GnG FOTO: archiv › komunální technika FOTO: archiv Téma Kropič-skrápěč Stralis AD 190S27/P CNG má podle zkušeností TS Tábor o třetinu levnější provoz ve srovnání s obdobnými vozidly na naftový pohon. užitím evropských fondů podpořit nákup komunálních CNG vozidel provozovaných na jejím území. Konkrétně společnost Pražské služby, a. s., podle tiskové mluvčí Miroslavy Egererové takto od hlavního města na obměnu stávajících vozidel s naftovým pohonem pro svoz komunálního odpadu a vozidel pro samosběrné zametání za CNG vozidla získala formou dotací už celkem 200 tisíc eur. Kromě toho společnost Pražská plynárenská, a. s., na nákup velkých vozidel přispívá částkou 0,4 mil. Kč a na menší pak 0,25 mil. Kč. Díky tomu budou mít Pražské služby do konce letošního roku ve své flotile už 35 komunálních CNG vozidel. V příštím roce jich má přibýt dalších 10 až 15. »Jistě, v průměru jsou o 50 % dražší než stejný typ na naftový pohon,« poznamenává Miroslava Egererová. »Ale náklady na stlačený zemní plyn dosahují pouze 80 % nákladů na naftu při srovnatelném zatížení vozidla. Hlavně však je u těchto vozidel minimalizován škodlivý vliv na ovzduší. Proto je nasan zujeme hlavně v centru Prahy.« ivan ryšavý listopad 2010 komunální technika Téma čištění chodníků v centrech měst má svá pravidla i úskalí J ak však upozorňuje Ing. Tomáš Chytka, prokurista brněnské společnosti Profigrass, s. r. o., po určité době od blokového čištění se u paty domů objeví vrstva nečistot, především prachu a – pro někoho možná i překvapivě – cigaretového popele. »Je to důsledek skutečnosti, že čištění nebývá plošné a místo toho, aby se celý povrch chodníku důkladně mechanicky očistil kartáči, zůstává jen u nasávání lokálních nečistot,« konstatuje Ing. Tomáš Chytka. SpolEčně pro čiSTou prahu 1 Tyto stroje jsou od letošního září k vidění také v centru Prahy. Radnice první městské části tam totiž rozvinula projekt Společně pro čistou Prahu 1, v jehož rámci mj. bylo listopad 2010 FOTO: peTr našic Co vadí hiSToriCkým CEnTrům Podobné problémy s čistotou chodníků trápí i historické centrum české metropole. Ing. Filip Dvořák, starosta Městské části (MČ) Praha 1, který po říjnových komunálních volbách uzavírá své působení v jejím čele, pojmenoval, co vše může bránit kvalitní údržbě chodníků: »Až desítky let staré a ledabyle provedené asfaltové záplaty, nerovnosti v mozaikových chodnících, v nichž se drží nejvíce špíny a prachu, výtluky způsobené stářím i roky zanedbávaná údržba či necitlivý přístup vlastníků sítí k opravám po haváriích...« V historickém centru se nároky na zametací techniku zvyšují. Mnohé chodníky jsou užší, čemuž je nutno přizpůsobit pracovní záběr stroje. Čištění vyžaduje od stroje jeho snadnou ovladatelnost při vyhýbání se překážkám, nasazená technika by neměla být hlučná apod. Ing. Tomáš Chytka uvádí další aspekt, který radnice při sjednávání úklidu chodníků se specializovanými firmami někdy nedoceňují. »Čištění chodníků zaplněných chodci má svá specifika. Kompaktní kabinové zametací stroje do některých míst příliš vhodné nejsou a na mnohé obyvatele a návštěvníky města působí spíše rušivě. Proto pro každodenní čištění chodníků, pěších zón, parkovišť či areálů, a to nejen ve velkých městech, nýbrž také v menších sídlech, se více hodí relativně malé a nízké stroje, za nimiž obsluha chodí. Chodci jsou vnímány nikoliv jako rušivý prvek, ale coby běžná součást pěší zóny. I proto se námi dodávané zametací stroje Green Machines prosadily v řadě evropských metropolí.« vyhlášeno i výběrové řízení formou soutěžního dialogu na dodání 11 nejvhodnějších výkonných zametacích strojů pro systematický a komplexní úklid chodníků. Není od věci nechat Ing. Tomáše Chytku, aby soutěžní dialog, na jehož regulérnost velmi bedlivě dohlížela najatá právní firma, okomentoval z pozice představitele společnosti Profigrass, která jej vyhrála. »Nikdy jsem nic tak náročného nezažil,« říká. »Nejprve jsme řešení převedli nadvakrát úklidové firmě. S ní jsme následně stroj předváděli v rámci oficiálního soutěžního dialogu – šlo o opakované předvádění na Praze 1 s odstupem několika týdnů, a to na znečištěných úsecích vedle konkurence, přičemž se hodnotil finální vzhled chodníku. Radnice vznesla i požadavky na doplňující řešení. Na jejich základě byl náš stroj Green Machines 414 RS vybaven čelním zařízením pro tvorbu vodní mlhy pro pohlcování prachu, aby nebylo nutné kropit standardně kartáče, které by jinak vytvořily šmouhy na specifické pražské dlažbě.« K přednostem této techniky vedle vysoké produktivity patří rovněž to, že pohltí téměř vše: plechovky, skleněné či plastové lahve, listí nebo nečistoty a drtí je na třetinu jejich původního objemu. FOTO: archiv V moderních městech vyspělých zemí úklid komunikací probíhá soustavně a komplexně. V České republice však zatím spíše přežívá blokové čištění chodníků v časových intervalech, zpravidla s odstupem několika týdnů, kdy se na úklid obvykle nasadí pouze sběrače nečistot či jednoduché vysávací stroje, které seberou jen jednotlivé nedopalky, papírky apod. Zametací stroj Green Machines 636 HS s pohonem všech kol je s odpovídajícím příslušenstvím vhodný i pro zimní údržbu. Sázka na míSTní paTrioTiSmuS Inspirativní může být fakt, že z 11 strojů radnice zaplatila pouze jediný. Deset ostatních zakoupily firmy, které sponzorsky vstoupily do projektu Společně pro čistou Prahu 1. Stroje opatřené jejich logem jsou nasazeny v lokalitách, kde mají tyto firmy sídlo. Patří k nim také společnost BH Securities a. s., která je jedním z největších českých nebankovních subjektů působících na domácím kapitálovém trhu. »Nepřehlížíme své okolí a záleží nám na tom, kde a v jakém prostředí se pohybujeme. A protože naše společnost je dlouholetým rezidentem Městské části Praha 1, bylo jen přirozené, že jsme se do projektu Společně pro čistou Prahu 1 zapojili,« vysvětlil Zdeněk Lepka, n ředitel BH Securities a. s. ivan ryšavý Techniku Green Machines 414 RS si pro úklid chodníků vybrala radnice MČ Praha 1. Více než dvě stovky těchto strojů se používají v Londýně, přes stovku jich pracuje v Paříži, dvě stě v Římě či dvacet v Amsterodamu. Znají je též v dalších metropolích i mimo Evropu. 19 Téma komunální technika čištění ze zorného úhlu firmy: liší se od očekávání klienta? p ražská společnost VYDRA – čistící služba, s. r. o., se specializuje na komplexní úklidové a čisticí práce, v čemž má už bezmála dvacetiletou tradici. Úspěšně však nabízí také další služby, jako třeba dokončovací stavební práce, nakládání s odpady, autodopravu apod. Její jednatel a společník Karel Vydra proto může dát i dobré rady, co by si zákazníci, samozřejmě také ti z municipální sféry, měli pohlídat při sjednávání prací s firmami, které činnosti tohoto druhu nabízejí. řádně schválené oprávnění pro nakládání s nebezpečnými odpady, aby roztoky mohl v odpovídajících obalech dopravit k ekologické likvidaci,« říká Karel Vydra. »Přestože naše společnost takovou technologii úspěšně používá, z řady výběrových řízení vím, že jejich vypisovatelé tato možná kritéria občas podcení. A to dokonce i tehdy, má-li čištění probíhat třeba v blízkosti vodních toků a mělo by mít souhlas jejich správce.« Karel Vydra, jednatel společnosti VYDRA – čistící služba, s. r. o., má s komplexními úklidovými a čisticími pracemi už téměř dvacetileté zkušenosti. certifikována v rámci posuzování souladu s normami ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 či OHSAS 18001. »Zavedením ověřených systémů managementu kvality se dnes ohání už kdekdo,« podotýká jednatel společnosti VYDRA – čistící služba, s. r. o. »Jenže důležité je, zda firmu prověřil certifikační orgán. To znamená, že na vystaveném certifikátu musí být logo příslušného akreditačního orgánu. Například u dodava-tele s certifikátem o dosažení shody s normou ISO 9001 tak existuje záruka, že má efektivní systém environmentálního managementu, který podporuje ochranu životního prostředí a prevenci znečištění a nepředstavuje z toho hlediska riziko ani pro objednatele jeho služeb.« vyžaduJmE nálEžiTé CErTifikáTy! Karel Vydra doporučuje přihlížet k tomu, zda společnost ucházející se o zakázku je FOTO: archiv vydra - čisTící služby kdy JE čiSTiCí rozTok nEbEzpEčný Například mnohé firmy zaměřené na čištění dnes deklarují, že k tomu využívají biologicky odbouratelné prostředky. Nicméně v případech extrémně silného znečištění přesto musí leckdy použít životnímu prostředí méně příznivě nakloněné přípravky, založené například na bázi hydroxidu sodného či kyseliny fosforečné. »Proto se vyplatí ověřit si, zda uchazeč o zakázku disponuje technologií, která umí beze zbytku zpětně odsát použité, a tedy už kontaminované čisticí roztoky, a má-li U čisticích prací se zadavateli vyplatí ověřit si, disponuje-li firma technologií, která umí beze zbytku odsát použité, a tedy už kontaminované roztoky. FOTO: archiv Nejen města a obce právem očekávají, že dodavatelé budou za dohodnutou platbu poskytovat perfektní zboží i služby. Vědí však zadavatelé a další zákazníci, co vše mohou od najaté firmy požadovat a co by jim, například ve výběrových řízeních, nemělo v profilu uchazeče o zakázku uniknout? Na podvozku víceúčelového komunálního vozidla MAGMA Alficar si ve firmě VYDRA – čistící služba, s. r. o., sami doplnili nástavbu o další prvky, které umožňují efektivní umývání tunelů, přičemž stačí pro automobilovou dopravu uzavřít pouze jeden jízdní pruh. 20 koordinaCE JE nEzbyTná Karel Vydra nabádá i k tomu, aby zadavatelé naopak zase zohlednili některá oprávněná očekávání firem. »Otevřeně říkám, že pro nás není příliš zajímavá zimní údržba chodníků, nedostaneme-li zakázku i na jejich letní úklid,« konstatuje. Zimní údržba je totiž podle jeho slov podstatně náročnější a s ohledem na v posledních letech stále extrémnější výkyvy počasí s sebou nese i vyšší podnikatelské riziko, že firma na ní nakonec ještě prodělá. »Trendem je určitě i to, aby firmy uklízející chodníky a vozovky koordinovaly vzájemně své činnosti. Co je totiž platné, když jedna firma perfektně prohrábne chodník od sněhu, když vzápětí jiná firma na přiléhající komunikaci pošle nákladní vůz s radlicí, který sníh z vozovky odhodí zpátky na chodník,« n uzavřel Karel Vydra. ivan ryšavý listopad 2010 Evropská uniE vzdělávací centra pro úředníky Ministerstvo vnitra v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) dosud schválilo skoro 200,6 milionu korun na podporu vzdělávacích center pro úředníky. Nejvíce jich vznikne v Jihomoravském kraji. Program je spolufinancován z Evropského sociálního fondu, na projekt lze získat prostředky ve výši 85 %, zbytek hradí příjemce dotace. k onkrétně Ministerstvo vnitra schválilo 87 projektů, které by měly zkvalitnit vzdělávání úředníků veřejné správy. »Uvedení nové legislativy do praxe v roce 2009, která postavila na stejnou úroveň papírové a elektronické dokumenty, mají především městské a krajské úřady nové povinnosti, se kterými se musí vypořádat. V jednotlivých krajích a obcích s rozšířenou působností již nyní vznikají eGON Centra, která zajišťují vzdělávání v systému eGovernment nebo v oblasti informačních a komunikačních technologií,« uvedl Ing. Pavel Kryštof, ředitel odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra. Největším žadatelem co do počtu projektů a objemu dotací je Jihomoravský kraj. »V rámci kraje bylo dosud schváleno 13 pro- jektů za 30,7 milionu korun. Města si mezi sebe rozdělí dohromady 28 milionů korun, zbytek jsou investiční náklady projektu kraje. Celostátní krajský průměr vydaných rozhodnutí na vzdělávání v eGON Centrech je přitom 15,4 milionu korun,« vysvětloval Ing. Pavel Kryštof. Celkový objem schválených prostředků na vzdělávání v eGON Centrech v rámci OP LZZ dosahuje 200,6 milionu korun, přičemž 85 % těchto prostředků příjemcům proplatí odbor strukturálních fondů Ministerstva vnitra z Evropského sociálního fondu. Dva pilířE systému Systém vzdělávání úředníků je postaven na dvou základních pilířích. »Na Institutu pro místní správu Praha, státní příspěvkové organizaci Ministerstva vnitra, která v rámci samostatné výzvy zajišťuje výuku školitelů a vytváří vzdělávací moduly, a na nově vzniklých eGON Centrech krajů a obcí s rozšířenou působností. Školitelé v regionálních centrech následně školí úředníky, kteří plní úkoly spojené s jednotlivými prvky eGovernmentu,« vysvětlila Mgr. Šárka Kysilková, vedoucí oddělení Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Ministerstva vnitra. Jak dále doplnila, školení probíhá formou závazných vzdělávacích programů a e-learningových produktů, které účastníky například učí pracovat s datovými schránkami, konvertovat dokumenty, pracovat s elektronickým podpisem, nebo ovládat jednotlivé funkcionality Czech POINT. schválEno již 380 projEktů V období 2007–2013 má Ministerstvo vnitra v rámci OP LZZ k dispozici celkem 5074,2 milionu korun. Tyto peníze směřují na projekty podporující efektivní nastavení administrativních procedur uvnitř úřadů, zavedení jednotného systému řízení lidských zdrojů ve veřejné správě nebo zvyšování její výkonnosti a kvality. Dosud je schváleno 380 projektů za 2,9 miliardy korun. /sk/ krnovský projekt získal dotaci na modernizaci úřadu Z ný, kvalitní a občanům blízký úřad, který se v současné době uskutečňuje na Městském úřadě v Krnově. Projekt se zaměřuje na zavedení moderních metod zvyšování výkonnosti, efektivity a transparentnosti územní samosprávy a veřejných služeb včetně sledování výkonnosti městského úřadu. Ilustrační FOtO: arCHIV krácení průběžných dob vyřízení požadavků občanů a snížení počtu návštěv úřadu pro jejich vyřízení. Lepší využití pracovního času. Rozšíření a zkvalitnění nabízených služeb. Rozšíření úřední doby. Efektivní správa majetku města a podřízených organizací. To je jen několik očekávaných výsledků projektu Hospodár- Kvalita úřadu spočívá v každém pracovníkovi, který jedná s občanem. listopad 2010 »Již několik let jsme usilovali o možnost realizovat tento projekt, ale až letos jsme na něj získali finanční prostředky z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost,« uvedl tajemník Městského úřadu v Krnově Igor Kozelek. Dotace ve výši 3,4 milionu korun pokryje 85 % nákladů. Polovinu z celkových téměř čtyř milionů korun si vyžádá povinné vzdělávání úředníků, které by úřad jinak musel zaplatit z rozpočtu města. Za 45 tisíc korun již bylo zakoupeno potřebné technické vybavení – dataprojektor a notebook. Zbývající peníze půjdou na poradenskou činnost. Projekt se uskutečňuje od 1. září letošního roku a bude ukončen 28. února 2011. V tomto období také proběhne audit stávajících procesů a činností, workshopy optimalizace procesů, reporting klíčových ukazatelů včetně oslovení klientů úřadu prostřednictvím ankety, a trénink komunikačních a manažerských dovedností úředníků. »Očekávám, že výsledkem projektu bude nejen vybudování centrální recepce na radnici s nepřetržitým informačním a poradenským servisem, ale především 170 úředníků – profesionálů. Kvalita úřadu totiž spočívá v každém pracovníkovi, který jedná s občanem, klientem úřadu,« uzavřel /sk/ tajemník Igor Kozelek. 21 Evropská uniE Zdaleka se nevracíme do původních kolejí složité hledat dodatečné zdroje, aby byli schopni celý projekt financovat. Dokážu si představit, že to pro ně bude vypadat neseriózně, když se mění podmínky za běhu. Ujišťuji však všechny naše partnery a nositele projektů, že tento krok nebyl učiněn z vůle Regionální rady Moravskoslezsko. My se intenzivně snažíme najít cestu, abychom mohli zcela splnit své závazky a neohrozili uskutečnění rozvojových projektů v našem regionu. Věřím, že takové řešení najdeme. Vláda ČR v srpnu rozhodla, že neposkytne státní příspěvek na financování projektů podpořených z regionálních operačních programů (ROP). Ve středu 22. září své původní rozhodnutí částečně pozměnila. Jak a co konkrétně to znamená pro příjemce dotace z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, objasňuje Ing. David Sventek, MBA, ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko. n Hovoříte o částečném naplnění závazků. Je snad ještě nějaká mezera, kterou přislíbené prostředky ze státního rozpočtu nepokryjí? Regionální operační programy měly původní požadavek a příslib spolufinancování státního rozpočtu na částku přibližně 2,2 miliardy korun na roky 2011 a 2012. Dostaneme tedy o jednu třetinu méně, protože podle slov premiéra Petra Nečase vláda omezila příspěvek státního rozpočtu na projekty krajů, které tvoří finančně FOtO: arCHIV n Vláda svým srpnovým usnesením zrušila státní příspěvek 7,5 % na financování regionálních rozvojových projektů. Znamená její zářijové rozhodnutí, že region dostane to, co měl původně ztratit? Proti usnesení úplně pozastavit přísun peněz ze státního rozpočtu se nyní vláda rozhodla poskytnout regionům 1,1 miliardy korun na rok 2011 a 400 milionů korun na rok 2012. Jsou to peníze na projekty s podepsanou smlouvou o poskytnutí dotace v našem i dalších šesti regionech soudržnosti. Umožní nám to zčásti dostát závazkům, které jsme příjemcům dotací dali. Kontinuita čerpání peněz se tak nepřeruší. Patří za to poděkování hejtmanům, starostům a všem, kteří se k původnímu rozhodnutí vlády vyjádřili a pomohli vyvinout tlak. Zdaleka se však nevracíme do původních kolejí. n Co tedy mohou žadatelé a příjemci dotace z ROP Moravskoslezsko očekávat do budoucna? Naše regionální rada reagovala na srpnové usnesení vlády snížením poskytované dotace ve vyhlašovaných výzvách z maximálních 92,5 % na 85 % celkových způsobilých výdajů. Jelikož se v nejbližší době nedá předpokládat, že by se příspěvky státního rozpočtu, který hledá úspory v mnoha oblastech, vrátily na původní dohodnutou výši, je velmi pravděpodobné, že budoucí výzvy budou nabízet spolufinancování ve výši 85 %. I tak je to atraktivní nabídka prostředků na financování investic v našem regionu, neobávám se proto výrazného poklesu poptávky po dotacích. U projektů s tzv. veřejnou podporou, čili komerčních projektů například v cestovním ruchu, se míra spolufinancování podle mého předpokladu měnit nebude. Spolufinancování již nasmlouvaných projektů obcí, neziskových organizací a podnikatelů je pro následující dva roky zajištěno, říká Ing. David Sventek. n Lze vyčíslit ztráty, které z aktuálního vývoje plynou? Co konkrétně znamenají? Odebráním státního příspěvku přijdeme v následujících letech přibližně o miliardu korun, kterou bychom z ROP Moravskoslezsko mohli použít na podporu mnoha prospěšných regionálních investic. Tato ztráta se odrazí ve zvýšené finanční zátěži příjemců dotací v nově předkládaných projektech, a to na rozpočty kraje, měst, obcí a dalších veřejných a neziskových subjektů. Jak jsem již zmínil, snažíme se tuto zátěž minimalizovat a hledáme pro to nejlepší n variantu. zhruba třetinu všech projektů v ROP. Spolufinancování již nasmlouvaných projektů obcí, neziskových organizací a podnikatelů je pro následující dva roky zajištěno. Otázkou zůstává, jakou míru spolufinancování budeme schopni poskytnout dalším desítkám podpořených projektů, které byly v posledních měsících schváleny nebo jsou nyní schvalovány. V jejich finančních plánech se předpokládalo, že získají dotaci v maximální výši 92,5 %. Pro nositele projektů může být nyní velmi michal soBEk j ak již uvedl v rozhovoru ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Ing. David Sventek, MBA (viz výše), stát v roce 2011 pomůže obcím, městům, podnikatelům a neziskovým organizacím se spolufinancováním projektů podpořených z regionálních operačních programů. Podle Mgr. Zdeňka Semoráda, ředitele Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod by ale vláda měla své usnesení z 22. září konkretizovat. Výbor Regionální rady Severovýchod 17. září neschválil více než 120 projektů, pouze zveřejnil jejich seznam s tím, že až se ujasní podmínky státní spoluúčasti, dojde ke schválení a k příslibu dotace. 22 »Výbor rozhodl s vědomím vládního usnesení z 11. srpna. Z dikce v současné době platného usnesení z 22. září by podle mého názoru mělo vyplývat, že se stát nebude podílet na financování projektů schválených po 1. 1. 2011. Vláda svými nekonkrétními usneseními vnáší zmatek, který způsobuje problémy zejména příjemcům dotací,« doplnil Semorád. V příštím roce se tedy počítá se spolufinancováním schválených projektů s podepsanou smlouvou o čerpání dotace. Výjimku tvoří záměry krajů. Žádný krajský projekt, ať už realizovaný s podepsanou smlouvou, nebo čekající na schválení, od roku 2011 /sk/ státní podporu nedostane. Ilustrační FOtO: arCHIV vláda by měla své usnesení konkretizovat V Ústí nad Orlicí mají od 5. října novou klidovou zónu Kociánka. Projekt stál 62 mil. Kč, z toho 37 mil. Kč získalo město v rámci ROP Severovýchod. listopad 2010 Evropská uniE ROP SZ: Dokončených projektů přibývá, proplaceno už je přes 5 miliard korun Také areál Rolava v Karlových Varech získal novou podobu díky dotaci z ROP SZ. Petr Kušnierz, ředitel Úřadu Regionální rady Více než 5 miliardy korun už bylo proplaceno městům, obcím nebo podnikatelům, kteří úspěšně dokončili projekty podpořené dotacemi z Regionálního operačního programu Severozápad (ROP SZ). Největší část z této sumy získala v Ústeckém a Karlovarském kraji města a obce. „S tím jak přibývá úspěšně dokončených projektů, roste také rychle objem proplacených dotací. Jen za září a říjen odešlo na účty příjemců přes 1,4 miliardy korun,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz. Prostředky z ROP jsou propláceny zpětně. Město, obec nebo podnikatel, kteří pro svůj záměr získají podporu a uzavřou smlouvu o poskytnutí dotace, musí projekt či jeho část, takzvanou etapu, financovat z vlastních zdrojů. Teprve po dokončení akce a kontrole příslušných výdajů odejdou finanční prostředky z účtu operačního programu k příjemci. Mezi akce proplacené v posledních týdnech patří například projekt revitalizace vrchu Háj, na který město Aš získalo 113 milionů korun nebo obnova infrastruktury amfiteátru ve městě Loket který byl podpořen částkou 36 milionů korun. Na účet Karlovarského kraje pak kraje. Krajská samospráva totiž úspěšně dokončila a předložila k proplacení tři projekty rozsáhlé rekonstrukce silnic za bezmála 600 milionů korun,“ řekl ředitel Petr Kušnierz. Proplaceny byly rekonstrukce silnic v úsecích Pernštejn – Vejprty (dotace 154 milionů korun), Údlice - Kadaň - Klášterec nad Ohří, (dotace 267 milionů korun) a Teplice - Duchcov, HostomiceKostomlaty (dotace 170 milionů korun). Celkem je již bylo rozděleno bezmála 14 z 19 miliard korun, které jsou pro Ústecký a Karlovarský kraj k v ROP SZ dispozici. Podpořeno bylo více než 250 projektů. odešly bezmála 2 miliony korun za úspěšně zrealizovaný projekt Konference cestovního ruchu a lázeňství. Mezi úspěšně ukončené a proplacené projekty se zařadila také modernizace komunikace a veřejných prostranství v Novém Sedle. Tu ROP SZ podpořil částkou 21 milionů korun. V Ústeckém kraji se mezi proplacené zařadil například projekt výstavby Multifunkčního kulturního centra a regenerace centra obce Kostomlaty pod Milešovkou, který byl podpořen částkou bezmála 6 milionů korun. Na účet města Jirkov pak odešlo více než 31 milionů za úspěšně dokončenou rekonstrukci Kludského vily, ve které našla nové zázemí místní knihovna. Mezi úspěšně ukončené a proplacené projekty se zařadila také modernizace litoměřického zimního stadionu. Tu ROP SZ podpořil částkou 201 milionů korun. Bezmála 60 milionů pak ROP Severozápad poslal do Litvínova, kde zdárně skončila přestavba části kulturního domu Citadela pro potřeby základní umělecké školy. „Největší část z dotací proplacených v posledních týdnech pak směřovala na účet Ústeckého Na zámku Nový Hrad v Jimlíně si mohou návštěvníci díky podpoře z ROP SZ prohlédnout nově zpřístupněnou černou kuchyni. Stav čerpání z ROP Severozápad proplacené dotace 5 mld. Kč zasmluvněné dotace 14 mld. Kč alokace ROP SZ 19 mld. Kč 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 MO001074-2 Nové Křinické náměstí v Krásné Lípě. ROP SZ na něj přispěl 31 miliony korun. listopad 2010 23 Správa a rozvoj jak oživit uliční profil u malých měst /2 začínáme klást otázku: Jak by ulice mohly vypadat lépe? v rEzIDENČNÍ záSTavBĚ Uliční profil v rezidenční zástavbě je nejčastěji vymezen přilehlými fasádami rodinných domů, přítomností oplocených předzahrádek a často nepravidelným členěním vjezdů pro automobily. Obr. 1 je příkladem revitalizované ulice v obytné části města Nymburka. Původně to byl šedivý uliční profil se širokou vozovkou a úzkými chodníky. Nové řešení integruje do uličního profilu vysokou a nízkou zeleň a využívá uměřenou barevnost povrchů. Pro pěší plochy autoři návrhu zvolili neutrální světle okrový odstín, který koresponduje s barevností přilehlých fasád. Parkovací stání jsou dlážděná v šedém odstínu, vozovka široká 7 m zůstala v živičném provedení. Přítomnost zeleně zlepšuje klimatické podmínky, filtruje prach a zadržuje vodu. Ostrůvky zeleně prostřídané s parkovacími stáními opticky zužují šířku vozovky a podílejí se na vizuálním potlačení zaparkovaných vozidel. Nízká zeleň ve formě keřů s krycí vrstvou mulčovací kůry je téměř bezúdržbová. V uličním profilu na obr. 1 byl zvolen středně vysoký keř skalník (lat. druh Cotoneaster buxifolia). Zajímavým řešením mohou být i barvínek, brslen či různé druhy vřesovců, které mohou uliční profil během roku barevně oživit. V místech, kde je užší uliční profil, lze zvolit vysokou zeleň s malou korunou například hlohy či jeřáby. Při návrhu revitalizované ulice je nutné komunikovat s jednotlivými vlastníky okolních domů. Pás zeleně je v důsledku nepravidelného umístění vjezdů a vstupů k objektům členěn na nestejné úseky a střídán nájezdy se sníženými obrubníky. V případě dostatečné šíře komunikace by mohl být dále do uličního profilu integrován samostatný cyklistický pruh. Revitalizace ulice byla podnětná i pro vlastníky starších nemovitostí, kteří začali přilehlé fasády svých domů rekonstruovat. Zajímavým poznatkem byla i výměna oplocení u některých domů za nižší a více transparentní ploty. Obdobné řešení uličního profilu v rezidenční zástavbě by se mělo stát do budoucna standardním postupem. Přednost využívání automobilové dopravy před pěším způsobem je důvodem, proč mnoho veřejných prostorů není živých. Pro život obcí a měst je důležité, aby se v nich jejich obyvatelé pohybovali i jinak než automobilem. Chodci nejprve potřebují cíle a k těmto cílům dostupné vzdálenosti a bezpečné cesty. o pěší dostupnosti lze hovořit až tehdy, pokud jsou služby a občanská vybavenost v sídle přítomny a lidé jsou ochotni je využívat. Přirozenými spojnicemi cílů ve městech a obcích bývá vazba bydliště – škola, bydliště – obchod nebo bydliště – zastávka městské hromadné dopravy (MHD). Vedle občanské vybavenosti hraje významnou roli pěší průchodnost v obci a stav komunikací. Povrch komunikací včetně chodníků je často ve špatném technickém stavu kvůli dožívání nekvalitních materiálů, vrůstání vegetace nebo rozpadajícím se stabilizačním okrajům. V souvislosti s výstavbou nových inženýrských sítí, opravami ulic a podněty ze zahraničí si KRESBY: AUTORKA Obr. 1 Revitalizovaná ulice v obytné zástavbě – Nymburk. Obr. 2 Příklady uspořádání uličních profilů inspirovaných francouzským městem Les Sorignières. 24 v MĚSTSKÉ SMÍŠENÉ záSTavBĚ Uliční profil v městské smíšené zástavbě často charakterizuje pevná stavební čára převážně řadových objektů, které mohou ve svém parteru nabídnout různé aktivity a služby. Aby mohly obchody malých měst konkurovat levným hypermarketům na perifériích, musí poskytovat přitažlivé pobytové prostředí, být potěšením trávit v nich čas. Čím více jsou naše potřeby dosažitelné pěšky, tím méně cítíme potřebu dojíždět za nimi automobilem. Obr. 2 ukazuje příklady uspořádání uličních profilů inspirovaných francouzským městem Les Sorignières (počet obyvatel asi 7 tisíc). Obdobou bulvárů velkých měst jsou v tomto případě rozšířené chodníky s integrovanou zelení a výtvarně ucelenou řadou městského mobiliáře. Kvalita městského prostředí ulice by měla dominovat nad dolistopad 2010 financování municipálních projektů Příloha Foto: dagmar hoFmanová SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A BANKOVNICTVÍ č. 11/2010 Emisi komunálních dluhopisů v hodnotě 2 mld. Kč s patnáctiletou dobou splatnosti vydalo letos Statutární město Liberec (na snímku záběr z jeho centra). Od nabytí účinnosti zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, před šesti roky je tak vůbec prvním městem u nás, jemuž Ministerstvo financí v souladu s tímto zákonem k tomu udělilo souhlas. Více na str. VI a VII. Financování obecních projektů v době nejistých příjmů Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích činí u měst a obcí asi 30 %. Těch, které nevykazují žádné kapitálové výdaje, je menšina. Například v loňském roce to bylo pouze 383 (6 %) převážně malých nebo velmi malých obcí. Většina municipalit tak uskuteční alespoň jeden investiční projekt za rok. V roce 2009 zaznamenala většina měst a obcí meziroční pokles svých příjmů v důsledku nižšího výnosu daní (viz graf 1). Snížení příjmu ze systému sdílených daní zčásti kompenzoval vyšší růst dotací. V letošním a příštím roce není další pokles výnosu sdílených daní pravděpodobný. Ohledně dotací však panuje velká nejistota, která souvisí s hledáním úspor ve státním rozpočtu. Na rozdíl od přípravy rozpočtu na rok 2009 se však samosprávy mohou nyní na neradostný vývoj v této oblasti lépe připravit, protože budou mít přesnější informace. ZÁKlaDNí aSPEKTY PříPRaVY INVESTIČNíCh PRoJEKTŮ Vzhledem k tomu, že většina obcí se pustí do nového projektu, nebo bude pracovat listopad 2010 na dokončení již existujícího, bude zajímavé podívat se na základní aspekty s tím spojené. Příprava investičního projektu je vždy náročným procesem a v období nejistých příjmů to platí dvojnásob. Současnou situaci mohou navíc ovlivnit ještě komunální volby. Předvolební období i období těsně po volbách bývají spojena s množstvím slibů (týkajících se například zlepšování podmínek života obyvatel), a tudíž i s návrhy mnoha investičních projektů. Proces přípravy projektů tak bude v příštím roce vyžadovat více pozornosti zejména z hlediska jejich financování. Význam kapitalových (investičních) výdajů je patrný z grafu 2. Municipality vynakládají na tyto výdaje v průměru 57 mld. Kč ročně, což je téměř jedna třetina jejich rozpočtů. To je vyšší podíl než u státního rozpočtu nebo rozpočtů krajské samosprávy. A je vysoký i v mezinárodním srovnání. Z grafu také vyplývá, že obce jako celek zvýšily kapitálové výdaje i loni. Zvýšení však bylo »vykoupeno« poměrně vysokým deficitem rozpočtu. MaNÉVRoVaCí PRoSToR a RoZhoDoVÁNí o INVESTICíCh Na rozdíl od běžných výdajů (například na mzdy, energie, nákup zboží a služeb), které se vyznačují určitou opakovatelností a stabilitou, má obec při rozhodování o investičních výdajích obvykle značný manévrovací prostor. Rozhoduje o tom, zda a v jakém rozsahu je uskuteční, zda je bude financovat půjčkou, či si na ně postupně ušetří, zda bude projekt realizovat vlastními silami nebo si najme soukromou firmu a podobně. Města a obce mají zajištěnou určitou část svých příjmů bez ohledu na hospodaření či rozhodování. Jde především o podíl na třech daních, o jejichž výnos se municipality dělí se státem a kraji. Tato charakteristika obecních financí je jedním z důvodů, proč většinou nemají problém se žádostí o úvěr. I › › financování municipálních projektů Naproti tomu dlouhodobé spoření může být vzhledem k úrovni úroků z depozit nevýhodné. A většina samospráv jiný nástroj než bankovní účet jako prostředek k ukládání dočasně nepotřebných peněžních prostředků nepoužívá. Fakt, že se města a obce obce výrazně nepodílejí na financování zdravotnictví (zdravotní pojišťovny), školství (mzdy učitelů jdou na vrub státního rozpočtu) a sociální péči (většina sociálních dávek se financuje ze státního rozpočtu) jim, na rozdíl od situace v dalších zemích, poskytuje prostor angažovat se v dalších oblastech. To je další důvod, proč je podíl kapitálových výdajů v obecních rozpočtech v České republice poměrně vysoký. Co VYžaDuJE PříPRaVa PRoJEKTu? Zejména je třeba sestavit výhled rozpočtu obce na dobu realizace projektu nebo splácení půjčky s projektem spojené. Rozpočet by měl vycházet z analýzy příjmové a výdajové stránky za uplynulých pět let, a to v členění na běžný a kapitálový. Pro hledání případných rezerv je vhodné získat srovnání vývoje příjmů a výdajů s rozpočty obcí obdobné velikosti. Pečlivé zhodnocení projektu z hlediska jeho nákladů je nezbytné pro to, aby se minimalizovalo riziko finančních obtíží v budoucnosti. Odhady příjmů a výdajů by měly být spíše konzervativní (vždy může dojít k nečekanému výpadku některé z příjmových položek). Rozpočet obce by měl rovněž mít zabudovanou rezervu pro případ, že se objeví neočekávané výdaje (nemusí jít jen o důsledky povodní), nebo dojde k propadu příjmů (nejen kvůli ekonomické recesi). Důležitý je i výběr partnera, který projekt uskuteční. Měl by to být subjekt se zkušenostmi v dané oblasti, který je v dobré finanční kondici a pro něhož není obecní zakázka východiskem z nouze. Je vhodné prověřit si jeho finanční stav, zda není ohrožen třeba bankrotem. Údaje o celkové kondici firem (například www.cribis.cz) Příjmy obcí (bez Prahy) v letech 2004–2009 (v mld. Kč) 210 200 190 180 170 160 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Poznámka: Pokles příjmů v roce 2005 byl jen administrativní (od roku 2005 se dotace školám, jejichž zřizovatelem jsou obce, nevykazují v rozpočtu dané obce). Výdaje obcí (bez Prahy) v letech 2004–2009 (v mld. Kč) 250 celkové výdaje kapitálové výdaje 200 150 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2004 2005 2006 2007 2008 2009 100 50 0 jsou nyní mnohem dostupnější než dříve. Projekt by měl být dobře propracovaný nejen po technické (věcné), ale i právní stránce. Zejména dobré právní zajištění spolupráce se soukromým sektorem minimalizuje riziko ztrát, pokud se projekt začne a nedokončí. Města a obce sice disponují nemalým majetkem, ale využívat tento zdroj až na financování ztráty z projektu, bývá obvykle méně výhodné. Smlouva o projektu by měla mít všechny potřebné náležitosti pod- ZdroJ: mF Čr, vLaStnÍ vÝPoČtY CCB-CZECh CrEdIt BUrEaU Příloha le zákona o obcích. To znamená v závislosti na finančních nákladech projektu souhlas rady obce, případně zastupitelstva. Dobře připravený projekt samozřejmě nezajistí stoprocentní jistotu jeho zdárného dokončení a fungování, může však výrazně přispět k omezení případných ztrát, n a předejít tak finančním obtížím. VĚRa KaMENíČKoVÁ CCB-Czech Credit Bureau, a. s. Samosprávy víc preferují úvěry h ospodaření většiny měst a obcí není podle analytiků výraznějším problémem pro ekonomiku a je lepší než hospodaření státu. Jak uvedl analytik ČSOB Petr Dufek, přístup municipalit k dluhu je mnohem obezřetnější než v případě státu. Je to dáno především jejich větší odpovědností za vlastní rozpočty. Ukazuje se rovněž, že čím je obec menší, tím více spoléhá na své peníze. Rok 2009 byl přitom podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška pro města a obce finančně složitý, protože výpadek příjmů nastal v době jejich vysoké investiční aktivity. Letošek označil za rok konsolidace: »Tendence k omezování defi- II citů hospodaření by měla podle mého očekávání pokračovat i v roce 2011. Pokud se to potvrdí, bude to zároveň známkou, že jsou regulační mechanismy zadlužení obcí nastaveny správně a nevyžadují změny.« Jak vyplývá z návrhu státního rozpočtu na rok 2011, města a obce skončily své hospodaření v roce 2009 rekordním schodkem 18,1 mld. Kč. I letos by měl skončit ve schodku, ale proti roku 2009 by měl klesnout o 10 mld. Kč. Příznivý trend by měl pokračovat i v příštím roce. Celkový schodek všech municipalit by se měl snížit na 7,7 mld. Kč. Dluhy městských a obecních rozpočtů loni stouply podle údajů Ministerstva financí o 0,5 mld. Kč, tj. na 80,6 mld. Kč. Z celkového počtu 6244 měst a obcí jich bylo loni zadluženo 3250. »Jejich zadluženost je ve srovnání se zadlužením státu nízká. Pozitivní je fakt, že zůstává v posledních pěti letech stabilní,« konstatoval hlavní ekonom Patria Finance David Marek. V poslední době je ovšem podle analytičky Next Finance Ivony Hrušové patrné, že města a obce začaly upřednostňovat úvěry a omezily vydávání dluhopisů: »Pro některé obce to znamená dražší financování, neboť komunální dluhopisy nesly nižší výnos. Problém pro ekonomiku by mohl nastat až v případě, kdy by měly obce problémy se splácením dluhu.« /čtk/ listopad 2010 financování municipálních projektů Příloha ČMZRB nabízí městům a obcím tři aktuální programy Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) je vnímána hlavně jako banka podporující malé a střední podnikatele či opravy bytových domů. V souladu se záměry svých akcionářů, z nichž hlavním je stát (72 %), se však činnost banky postupně rozšiřuje. Významným sektorem je pro ni již řadu let financování municipálních projektů. V ýhodné úvěry městům a obcím poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka již déle než deset let. V období 2001–2007 to byly zejména úvěry na vodohospodářskou infrastrukturu v rámci Programu podpory vodohospodářských investic, který byl financován ze zdrojů získaných od Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy. V programu bylo poskytnuto 120 úvěrů v celkové hodnotě 2,5 mld. Kč. RoZšířENÉ SPEKTRuM úVĚRŮ V roce 2006 banka rozšířila spektrum financovaných projektů. Byl vyhlášen program OBEC, který se kromě vodohospodářských projektů zaměřil i na sociálně kulturní zařízení a komunikace v obcích. Tento program byl refinancován ze zdrojů německé rozvojové banky Kreditanstalt fűr Wiederaufbau a Rozvojové banky Rady Evropy. V jeho rámci ČMZRB poskytla do konce roku 2009 celkem 21 úvěrů. K úvěrům pro obce slouží také prostředky z Regionálního rozvojo- vého fondu (RRF). Tento úvěrový fond byl vytvořen ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj pro využití prostředků získaných z rozpočtu EU před vstupem ČR do Evropské unie. Splátky z úvěrů, které RRF v předchozích letech poskytl, se nyní dále využívají na nové úvěry pro obce. NEJČaSTĚJI úVĚRoVaNÉ PRoJEKTY V současné době mohou města a obce od ČMZRB získat úvěry na financování vlastních projektů z těchto tří programů: OBEC 2, MUFIS 2 a REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÝ FOND. Umožňují obcím či svazkům obcí získat úvěry ve výši odpovídající jejich potřebám, a to až do částky 250 mil. Kč, jejich splatnost je možné sjednat až na dobu 15 let. Financovat z nich lze široký okruh projektů, které zvyšují kvalitu života obyvatel obcí. K nejčastěji úvěrovaným projektům patří vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, místní komunikace, školská či předškolská zařízení, sociální zařízení atd. Specifickým rysem programu OBEC 2, na který byly získány zdroje z úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy, je možnost poskytovat úvěry také vodohospodářským akciovým společnostem s kapitálovou účastí obcí na území České republiky. Společným rysem všech úvěrů poskytovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou jsou pevné úrokové sazby, minimální poplatky, možnost předčasného splacení úvěru bez sankcí. V případě potřeby lze dohodnout odklad splátek jistiny, nevyčerpání celého úvěru a podobně. Zajištění je vyžadováno pouze v případech svazku obcí nebo obcí se zvýšeným rizikem návratnosti úvěrových zdrojů. SPoluFINaNCoVÁNí EVRoPSKýCh a DalšíCh PRoJEKTŮ Úvěry Českomoravské záruční a rozvojové banky je možné použít i na financování projektů, na něž jsou poskytovány dotace z evropských fondů nebo z národních dotačních programů. Proto jsou vhodné pro municipality, které nemají na spolufinancování projektů vlastní prostředky. ČMZRB má v současné době k dispozici dostatek zdrojů, aby mohla vyhovět všem zájemcům, kteří o úvěr požádají formou žádosti o úvěr. Banka též aktivně reaguje na vyhlášené výzvy k předložení nabídky v zadávacím řízení nebo uveřejní výzvu v Informačním /sk/ systému o veřejných zakázkách. ÚVĚRY NA FINANCOVÁNÍ MUNICIPÁLNÍCH PROJEKTŮ V současné době lze od Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., (ČMZRB) získat úvěry na nancování municipálních projektů v rámci tří programů: OBEC 2, MUFIS 2 a REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÝ FOND. Ke společným rysům všech programů patří výhodná pevná úroková sazba, možnost získání úvěru bez zajištění, možnost odkladu splácení jistiny, mini- listopad 2010 mální rozsah poplatků. Bez sankce je nedočerpání úvěru, či předčasné splacení části nebo celého úvěru. Zájemci najdou veškeré informace o jednotlivých programech na adrese www.cmzrb.cz, část Produkty a služby, Úvěry pro obce. Municipální úvěry lze získat na základě žádosti (v případě tzv. zakázek ma- lého rozsahu), nebo vyzváním ČMZRB, aby podala nabídku. ČMZRB rovněž předkládá nabídky obcím na základě oznámení uveřejněných v Informačním systému veřejných zakázek. Pro rychlou informaci lze kontaktovat JUDr. Loudovou (255 721 487, e-mail: [email protected]) nebo Ing. Jakobeho (255 721 480, e-mail: Jakobe@ cmzrb.cz). MO001067 III Příloha financování municipálních projektů Projekty bez dotačního spolufinancování jsou výjimkou n Jak vypadá financování komunálních projektů z evropských fondů a jak municipalitám Česká spořitelna při tom pomáhá? Jsou to projekty úspěšné? Municipality dnes uskutečňují téměř výhradně projekty, které z větší části čerpají prostředky z evropských fondů nebo využívají jiné dotace. Projekty bez dotačního spolufinancování jsou spíše výjimkou. Poskytujeme úvěry na předfinancování i kofinancování té části nákladů, kterou je povinen do projektu investovat příjemce dotace z vlastních zdrojů. Úvěrová aktivita měst a obcí je v této oblasti velmi vysoká. Účastníme se všech veřejných zakázek na financování těchto projektů, avšak za předpokladu, že projekt vyhodnotíme jako financovatelný a zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci neakceptovatelné podmínky. To se však naštěstí stává jen zcela výjimečně. Navíc dceřiná společnost České spořitelny Grantika pro municipality zajišťuje komplexní servis – vyhledání vhodného dotačního programu, zpracování projektu na klíč, dotační management a podobně. To výrazně usnadňuje cestu žadatelů o evropské peníze k dotačním titulům, zvyšuje úspěšnost žádostí a garantuje kvalitu projektů v celé fázi realizačního cyklu, což značně zlepšuje financovatelnost a minimalizuje riziko nesplnění dotačních podmínek a tedy vrácení dotace. n Přinesla krize v této oblasti nějaké změny? Ano, z tuzemského trhu odešli někteří hráči, například banka DEXIA, která se zde specializovala na komunální sektor. Obchodní modely bankovních domů, které se orientují na alokaci aktiv, opomíjejí transakční bankovnictví a pracují s vyšší finanční pákou, v době krize likvidity přestaly fungovat. Zavedené tuzemské banky, které se angažují ve financování veřejného sektoru, se s krizí vypořádaly velmi dobře. Nicméně i ony se nyní více soustředí na kvalitu projektů a finanční zdraví municipality. My máme již řadu let velmi propracované analytické modely a ratingové nástroje IV Foto: arChIv Jana Parýzka, ředitele odboru projektů a produktů veřejných financí České spořitelny, jsme se ptali, jak vypadá současná situace financování komunálních projektů z evropských fondů a zda něco změnila krize. Hovořili jsme také o tom, jak mohou města a obce investicemi vydělat a jaké nové produkty pro municipality se na trhu v poslední době objevily. Nedomnívám se, že by mělo dojít ke snižování příjmů municipalit nad rámec běžného ekonomického cyklu a souvisejícího výběru sdílených daní, říká Jan Parýzek. pro municipality, takže jsme v době krize nemuseli na naší úvěrové politice v tomto segmentu nic měnit. n Splácejí svoje závazky města a obce, nebo se i zde vyskytují klasifikované úvěry? Roste jejich podíl? Ve srovnání s trhem máme nadprůměrně kvalitní úvěrové portfolio pro města a obce. V polovině roku jsme provedli důkladnou analýzu segmentu a výsledek byl velmi uspokojivý. Pokud jde o splácení, je to v našem portfoliu zcela zanedbatelná položka v řádu zlomku procenta. Nepozorujeme v této oblasti žádný negativní trend. Je ale nutné podotknout, že existují klasifikované úvěry i u klientů, kteří žádné problémy se splácením nemají. Mohou to být ti, kteří třeba včas nedodají finanční výkazy, případně je klasifikujeme subjektivně, například kvůli zhoršení finanční situace. I těchto klientů je však u nás minimum. n Jaká je budoucnost financování municipalit? Budou se jejich příjmy snižovat a jak se případně mají bránit tomuto úbytku? Nedomnívám se, že by mělo dojít ke snižování příjmů municipalit nad rámec běžného ekonomického cyklu a souvisejícího výběru sdílených daní. Tyto výkyvy budou schopny bez problémů absorbovat. Navíc celková úroveň zadluženosti měst a obcí je stále relativně nízká ve srovnání se státním dluhem a tempo růstu jejich dluhu je minimální – jejich zadluženost už přibližně pět let stagnuje na úrovni kolem 80 mld. Kč. Stále existují navíc značné rezervy na výdajové straně provozního rozpočtu u většiny obcí. Další možností, jak se vyrovnat s případným poklesem příjmů, je pečlivější nastavení priorit u kapitálových výdajů. Takže žádný dramatický vývoj nelze očekávat. n Mohou samosprávy vydělat třeba i prostřednictvím investic? Které typy se pro ně hodí? Co se týče komerčních investic, řekl bych, že obec může daleko pravděpodobněji prodělat než vydělat. Ostatně poslání samosprávy je podle mého názoru spíše administrativně-správní povahy. Zkušenosti ukazují, že pokud se pustí do podnikání nebo investic, nemusí to skončit dobře. Něco jiného jsou samozřejmě finanční investice formou správy aktiv či investování do finančních produktů. V tom jsou většinou municipality naopak zbytečně konzervativní a nechávají své peníze mnohdy na běžných účtech. Profesionální asset management by jim přitom mohl přinést zajímavou prémii ve srovnání s krátkodobými depozity. n Jaké jsou trendy ve sféře nových finanč- ních produktů pro municipality? ČS má například novinku v podobě dodavatelského úvěru... Máte-li na mysli dluhové financování, myslím, že je velký potenciál strukturovaného financování včetně PPP (Public Private Partnerships – partnerství veřejného a soukromého sektoru) projektů, leasingových struktur a dalších off-balance sheet modelů. Využití dlouhodobých dodavatelských úvěrů s následným forfaitingem si podle našeho názoru také zaslouží seriózní debatu, a to i u velkých infrastrukturních projektů a podobně. Často je to dobrý recept na někdy už zastaralou legislativu a regulatorní opatření omezující dluhové financování také u dalších entit ve veřejném sektoru, například n státních příspěvkových organizací. JaNa ChuChValCoVÁ listopad 2010 MO000982-2 financování municipálních projektů listopad 2010 Příloha V Příloha financování municipálních projektů Instrument, který může městu pomoci, ale ne za každou cenu Od nabytí účinnosti zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, je Liberec prvním městem u nás, jemuž Ministerstvo financí (MF) udělilo předchozí souhlas k vydání komunálních dluhopisů v hodnotě 2 mld. Kč s patnáctiletou dobou splatnosti. Do přistoupení Česka k EU, kdy takový souhlas nebyl nutný, se k vydání dluhopisů odhodlaly jen Praha, Brno a Ostrava. l iberec patrně ještě nějaký čas nenajde v tomto směru svého následovníka. Ministerstvo financí totiž ústy Jana Zikla, ředitele odboru Financování územních rozpočtů a programového financování, konstatuje, že neví o žádných jiných městech, která by nyní zvažovala podobný krok. Nicméně Jan Holinka z Tiskového centra České spořitelny, která byla manažerem emise libereckých dluhopisů, poznamenává, že rekordně nízké úrokové sazby právě teď obecně vybízejí k výhodnému emitování dluhopisů. Velikost kuponů dluhopisů se totiž primárně odvíjí od aktuálních úrokových sazeb. »Vždy však záleží na konkrétní finanční situaci města a na tom, jaké rozvojové investice potřebuje krýt. Případné zadlužování města by mělo být spojeno jen s realizací rozvojových investic v oblasti infrastruktury,« tvrdí Jan Zikl. Sluší se uvést, že Liberec dluhopisy nevydal proto, aby z jejich výnosu pokryl i dluhy za loňským mistrovstvím světa v klasickém lyžování. Stomilionový dluh jde na vrub občanského sdružení, které šampionát pořádalo, nikoliv města. To sice už deklarovalo ochotu podílet se na řešení problémů tohoto sdružení (jehož bylo členem), nicméně dojde-li k tomu, výnos dluhopisu bude tou dobou už dávno vypořádán. PRoČ MĚSTo SÁhlo K DluhoPISu Důvody k vydání emise dluhopisů vysvětluje vedoucí odboru ekonomiky Magistrátu města Liberec Ing. Čeněk Svoboda. Jak sdělil, město řešilo problém s kumulací splátek dlouhodobých úvěrů v období let 2011–2014. Mohlo jej řešit: n prolongací stávajících úvěrových smluv (ta by však přinesla změnu úrokových sazeb, a to až téměř na dvojnásobek, jak podle Ing. Svobody prokazuje současná praxe); n přefinancováním celého dluhu novým úvěrem (Ing. Svoboda však míní, že o úspěšnosti výběrového řízení na přefinancování by se dalo úspěšně pochybovat s ohledem na neochotu bank úvěrovat podstatně menší objemy, a odvolává se i na výsledky soutěží na poslední dva úvěry); n vydáním komunálního dluhopisu. VI »Jeho efekt spočívá mj. v tom, že prostředky na úhradu tohoto závazku nesplácí město bance, ale uchovává si je na vlastním účtu (umořovacím fondu), který mu vylepšuje výsledky hospodaření,« konstatuje vedoucí magistrátního odboru ekonomiky. »Objem závazku navíc lze kdykoliv snížit odkupem části emise zpět do vlastnictví města. Město tak není ani omezováno sankcemi bank při předčasných splátkách.« PoMoC I DVĚMa SPolEČNoSTEM Smlouva o vydání komunálních dluhopisů schválená v červnu libereckým zastupitelstvem byla uzavřena proto, aby město a jeho dvě obchodní společnosti mohly z výnosu prodeje jednorázově splatit své závazky v celkové výši 1,89 mld. Kč (ostatní Optimalizace refinancování závazků dceřiných společností města Řada subjektů včetně měst se snaží své závazky vyplývající z celého spektra možných úvěrů splácet co možná nejvýhodnějším způsobem v čase, tj. optimalizovat je. a protože splácení je většinou záležitostí dlouhodobou, podmínky sjednané na začátku smluvního vztahu, které bylo možné tehdy považovat za výhodné, již v průběhu času tak příznivé být nemusí. Proto je dobré průběžně sledovat trh a posuzovat, zda na něm nabízené podmínky nebudou výhodnější – a zda tedy například není účelné stávající závazky refinancovat. Jako možné způsoby refinancování, pokud jde například o úvěry, lze zmínit zejména prolongaci stávajících úvěrů. Případně lze uvažovat o nahrazení stávajícího úvěru úvěrem jiným – pak hovoříme o tzv. přefinancování. U obou těchto možností půjde hlavně o výši nabízené úrokové sazby, která – například při využití možnosti prolongace, nemusí být již tak výhodná. U druhé možnosti bude otázkou, zda i ostatní podmínky nové nabídky (pokud je nabízená úroková sazba výhodnější) budou akceptovatelné. týká se to třeba požadavků na zajištění závazků, administrativní náklady spojené s vyřízením úvěru apod. Při zvažování refinancování je odpovídající zajištění závazků velmi důležité. v některých případech (například více závazků vůči více subjektům apod.) nemusí být vůbec jednoduché nabídnout odpovídající zajištění, které bude akceptováno tím, kdo by měl peněžní prostředky poskytnout. to naopak lze při konsolidaci závazků u jednoho subjektu částečně eliminovat. některé konkrétní subjekty by měly rovněž zvážit možnost refinancování dluhové služby vydáním komunálních dluhopisů. Jde o dluhopis vydávaný územním samosprávným celkem. tuto možnost nedávno využilo Statutární město Liberec, které se rozhodlo refinancovat svoji stávající dluhovou službu prostřednictvím emise komunálních dluhopisů v hodnotě zhruba 2 mld. Kč. v rámci tohoto rozhodnutí se město rovněž rozhodlo z takto získaných prostředků refinancovat stávající závazky dvou svých dceřiných společností. Pokud by refinancování stávajících závazků z emise komunálních dluhopisů zvažovalo další město, je třeba zdůraznit, že celý proces je dlouhodobou záležitostí. Jen samotnou přípravu lze počítat na roky. do ní pak může být zařazena, alespoň ve vztahu k dceřiným společnostem města, i možnost optimalizace refinancování jejich závazků. Jistě to bude vždy především otázkou aktuálních možností pro tyto společnosti na trhu, nicméně možnost, aby v rámci refinancování dluhové služby města prostřednictvím emise komunálních dluhopisů města bylo optimalizováno i refinancování závazků jeho dceřiných společností, je vhodné zvážit. v případě kladného rozhodnutí je ovšem nutné posoudit kromě ekonomické výhodnosti takového postupu i řadu právních otázek. ty vyplývají ze specifického postavení města jako veřejnoprávní korporace, dále pak ze specifického statusu města, které je akcionářem/společníkem těchto společností, a rovněž z pozice dceřiných společností města, které, byť jejich akcionářem/společníkem je město, jsou stále standardními obchodními společnostmi působícími na trhu. Způsob refinancování, který zvolili v Liberci, jistě nebude využitelný pro všechna města. Jako možnou eventualitu ho však při zevrubné ekonomické i právní analýze možností refinancování nelze opomenout, což se týká n i samotné optimalizace refinancování závazků dceřiných společností města. oNDřEJ KMoCh mt Legal s.r.o., advokátní kancelář listopad 2010 financování municipálních projektů obchodní společnosti města takovou podporu nepotřebovaly). Zbylá část z výnosu byla použita k posílení rozpočtu města, z něhož bude hrazen podíl vlastních zdrojů města při financování projektů podpořených z evropských fondů. Kterým svým obchodním společnostem Liberec pomohl refinancovat jejich závazky? »Město na základě smluv o půjčce uzavřených s jeho obchodními společnostmi splatilo dlouhodobé úvěry společnosti s ručením omezeným Sportovní areál Liberec a akciové společnosti Sportovní areál Ještěd,« odpovídá Ing. Čeněk Svoboda. »Prvně jmenovaná firma byla účelově založenou tzv. objektovou společností, přes niž probíhaly splátky dvou investičních úvěrů. Společnost sama žádnou podnikatelskou činnost nevyvíjí, pouze inkasuje od města nájemné za sportovní objekty ve svém vlastnictví, z něhož hradila splátky úvěru. Společnost Sportovní areál Ještěd převzala od původního provozovatele lyžařský areál včetně závazků, jimiž byl areál zatížen z titulu modernizace. První sezona však ukázala, že výnosnost areálu není taková, na jakou byly splátky úvěrů propočteny. Proto byly tyto úvěry jednorázově splaceny z výnosu emise dluhopisů.« PoTřEBNý SouhlaS EMISE ZíSKala MF dospělo k závěru, že ekonomická situace Liberce mu umožňuje dostát závazkům spojeným s vydáním dluhopisů, a rozhodlo městu udělit předchozí souhlas s vydáním komunálních dluhopisů. Jan Zikl nicméně připomněl, že jediným důvodem pro neudělení předchozího souhlasu podle § 27 odst. 2 zákona č. 190/2004 Sb., může být to, že ekonomická situace územního samosprávného celku neumožňuje splnění závazků spojených s vydáním dluhopisů (§ 27 odst. 4). »V odůvodnění svého rozhodnutí však MF uvedlo, že z dlouhodobého hlediska považuje tento dluhový instrument v podmínkách Statutárního města Liberec za nepřiměřeně nákladný s nepříznivým vlivem na růst a rozvoj města. Cenou za konsolidaci dluhů prostřednictvím emise komunálních dluhopisů a rovnoměrné rozložení nákladů na dluhovou službu do jednotlivých let je nárůst pravidelných úrokových plateb. Městem deklarovanou výhodnost zvoleného řešení konsolidace dluhů města proto lze spatřovat hlavně v rozložení splátek, nikoliv v úrokovém zatížení úhrady závazků,« uvedl šéf odboru Financování územních rozpočtů a programového financování MF. DluhoPISY NENí RaTINg ohRožEN Jan Holinka ovšem poukazuje na fakt, že je-li důvodem k emisi komunálních dluhopisů například snaha snížit náklady na dluhovou službu, potom náklady na emisi v hodnotě 2 mld. Kč jsou řádově o dost nižší než náklady na deset úvěrů po 200 mil. Kč. Konkrétně Liberci emise umožňu- listopad 2010 Příloha Co Ministerstvo financí ČR posuzuje u města, které je požádá o souhlas k vydání komunálních dluhopisů? Odpovídá Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programového financování MF ČR mF se nejprve zabývá tím, obsahuje-li žádost všechny náležitosti podle § 27 odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, a vyhlášky č. 408/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o souhlas mF s vydáním komunálních dluhopisů a příloh k žádosti. Přitom mj. zkoumá, zda žádost obsahuje: Informaci o současné finanční situaci žadatele včetně údajů o stavu zadluženosti. Ekonomický rozbor důvodů vydání dluhopisů a jeho dopadů na hospodářskou a finanční situaci žadatele po celou dobu splatnosti dluhopisů (skutečnosti podstatné z hlediska schopnosti územního samosprávného celku dostát svým závazkům z komunálních dluhopisů). Zdůvodnění záměru vydat komunální dluhopisy. Prohlášení žadatele, že je schopen dostát svým závazkům vyplývajícím z komunálních dluhopisů, pro něž je požadován souhlas. Základní údaje budoucích emisních podmínek komunálních dluhopisů, zejména předpokládaný emisní kurz, předpokládanou celkovou jmenovitou hodnotu emise apod. n Protože podle § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, je správní orgán povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu, mF si zpravidla vyžádá i další potřebné podklady. například: výpis z usnesení zastupitelstva obce o vydání komunálních dluhopisů. Přehled úvěrů a půjček s uvedením poskytovatele půjčky či úvěru, data uzavření smlouvy, výše úvěru nebo splátky, termínu splatnosti a výše úroků v jednotlivých letech; posuzovány jsou i celkové náklady na dluhovou službu. má-li být emise zajištěna nemovitostmi v majetku obce, mF si vyžádá i výpisy z katastru nemovitostí, jimiž hodlá obec emisi zajistit (pokud by k tomu použila nemovitost, na niž byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu – a pokud by to podmínky poskytnutí dotace neumožňovaly, tak by obec neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu porušila rozpočtovou kázeň a vznikla by jí povinnost provést odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu a v případě prodlení s odvodem by byla povinna zaplatit navíc penále, což by mělo dopad na rozpočet obce). n Podle § 27 odst. 4 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, mF souhlas podle § 27 odst. 2 neudělí, dospěje-li k názoru, že ekonomická situace územního samosprávného celku neumožňuje splnění závazků spojených s vydáním komunálních dluhopisů. Proto mF zkoumá především, zda ekonomická situace obce umožňuje splnění závazků spojených s vydáním komunálních dluhopisů; přitom přihlíží k celkové ekonomické situaci obce a k dopadům vydání komunálních dluhopisů na její hospodářskou a finanční situaci i zadluženost. n mF se dále zabývá účelem emise komunálních dluhopisů. například, zda peněžní prostředky získané z prodeje emise budou použity na investiční účely nebo na uspokojení stávajících závazků. mají-li být tyto prostředky použity na uspokojení stávajících závazků obce, mF dále zkoumá, zda obec dostatečně zvážila další možná řešení své zadluženosti jako: úspory v běžných výdajích a omezení kapitálových výdajů; prodej majetku nebo refinancování splatných závazků novými bankovními úvěry s odkladem splátek jistin. n Jestliže se však obec rozhodla pro refinancování svých splatných závazků prostřednictvím emise komunálních dluhopisů, jde o rozhodnutí obce v samostatné působnosti. Cenou za konsolidaci dluhů prostřednictvím emise komunálních dluhopisů a rovnoměrné rozložení nákladů na dluhovou službu do jednotlivých let však může být citelný nárůst pravidelných úrokových plateb, potřeba zdrojů na tvorbu umořovacího fondu (což může omezit nové investiční projekty a zhoršit dostupnost nových úvěrů) a nejistota týkající se splacení jistiny v době splatnosti vydaných dluhopisů. Z tohoto úhlu pohledu může být emise dluhopisů z dlouhodobého hlediska nákladným nástrojem s nepříznivým vlivem na rozvoj obce. n mF při rozhodování dále přihlíží například k nezávislému ocenění úvěrového rizika obce (jde-li o subjekt s dostatečnou schopností splácet své závazky) nebo k tomu, zda obec podle monitoringu hospodaření obcí nepatří mezi obce s vyšší mírou rizika hospodaření. n dospěje-li mF k závěru, že ekonomická situace obce umožňuje dostát závazkům spojeným s vydáním komunálních dluhopisů, udělí předchozí souhlas s jejich emisí (následně ČnB schvaluje emisní podmínky). Jediným důvodem pro neudělení předchozího souhlasu mF s vydáním komunálních dluhopisů je podle § 27 zákona o dluhopisech to, že ekonomická situace územního samosprávného celku neumožňuje splnění závazků spojených s vydáním komunálních dluhopisů. n je jednorázově splatit většinu stávajících závazků, a tím snížit své celkové náklady na dluhovou službu. Vzhledem k patnáctileté splatnosti dluhopisů umožňuje emise také vyřešit financování na dlouhou dobu dopředu. Podle Jana Holinky vydání komunálních dluhopisů není otázkou velikosti města, či snad jeho finanční síly. »Vždy jde jen o to, zda pro dluhopisy existují potenciální investoři,« poznamenává Jan Holinka. »A protože například Liberec použil výnos z emise k úhradě stávajících úvěrů, čímž si snížil náklady na dluhovou službu, vydání dluhopisů nemůže mít žádný negativní vliv ani na rating města.« Jan Zikl uzavírá: »Pokud se město rozhodne refinancovat své splatné závazky prostřednictvím emise komunálních dluhopisů, pochopitelně vždy to bude rozhodn nutí v jeho samostatné působnosti.« IVaN RYšaVý VII MO001075 Příloha VIII financování municipálních projektů listopad 2010 KRESBA: AUTORKA Správa a rozvoj Obr. 3 Zelené pásy jsou na principu malých retenčních nádrží s přepadem. pravní funkcí. Pro pocit bezpečí chodců jsou na okrajích chodníků (ve vzdálenosti 50 cm od kraje obrubníku) umístěny drobné patníky. Tyto plastické prvky opticky zamezují vjezdu automobilů na chodník, ale nebrání vystupujícím lidem z parkujících vozů otevřít dveře. Do uličních profilů se snažíme integrovat adekvátní formy zeleně a vizuálně oddělené cyklistické pruhy. V případě, že jde o ulici, kde je předpoklad rušného pěšího provozu, je vhodné situovat cyklistický pruh v segregovaném pásu podél vozovky. V místech nižší koncentra- ce obchodních aktivit a služeb lze umístit cyklistický pruh na vnější část chodníku s odlišnou barvou nebo texturou dláždění. Součástí podpory cyklistického provozu jsou i stojany na kola, které by zejména u atraktivních cílů, jako jsou obchody, škola či zastávky MHD, neměly chybět. EKoLoGIE v ULIČNÍM proFILU V souvislosti s trvale udržitelným rozvojem vstupuje do současného urbanismu mnoha zahraničních měst ekologický faktor. S nárůstem zpevněných nepropustných ploch se snižuje retenční schopnost krajiny proti původnímu stavu. Tzv. ekologický design v ulicích měst v sobě odráží estetiku kvalitního ztvárnění uličního parteru spolu se zabezpečením infiltrace srážkové vody. Pro zpevněné plochy jsou charakteristické propustné materiály: speciální pórovité živice, skládané dlažby a mlatový povrch. Podél ulic je navržen viditelný systém zelené infrastruktury s rostlinami umožňujícími infiltraci srážkové vody. Zelené pásy jsou na principu malých retenčních nádrží s přepadem (viz obr. 3). Do těchto záhonů – nádrží se vysazují speciální druhy travin a bambusů, které mohou netradičně oživit uliční parter například naučnou botanickou stezkou. Nevýhodou je potřeba pravidelné údržby a čištění záhonů. Uvedené řešení lze uplatnit především v sociálně stabilním prostředí. závĚr Radnice, které záleží na spokojenosti obyvatel i návštěvníků města, by měla věnovat veřejným prostorům na jeho území velkou pozornost. Stav komunikací a veřejných prostor vypovídá o prioritách místních samospráv a spoluvytváří obecnou kulturní hodnotu obrazu našich měst. Základem úspěchu však musí být primárně symbióza cílů projektanta a osvíceného investora spolu se schopností provozovatele vidět n budoucí potřeby obce. aLENa MoCová doktorandka studia na Fakultě architektury ČVUT PRONÁJEM SVĚTELNÝCH DEKORŮ � vaši obec nazdobíme již za 6 000 Kč � výzdoba bude každý rok jiná – nezevšední MO001068 � výzdobu nemusíte udržovat, opravovat ani skladovat listopad 2010 � velký výběr dekorů z několika cenových skupin pro malé i velké obce 25t . c z w w w.m k m on Správa a rozvoj Duchovní bohatství regionu je inspirací a výzvou pro turisty o připravovaném již druhém ročníku konference jsme hovořili s Ing. Vojtěchem Mackem, biskupským sekretářem Biskupství královéhradeckého. Čím mohou církevní památky a akce na východě Čech (ale i v části středních Čech, kde na Kutnohorsku a Poděbradsku má biskupství také své vikariáty a farnosti) oslovit návštěvníky odjinud? Dovolím si odpověď rozdělit: Na jedné straně je řada míst, kde se církevní památky a kulturní život církve už těší zájmu veřejnosti – třeba Kutná Hora, Litomyšl, Polná či Králíky. Na straně druhé zpřístupnění dalších, méně slavných a známých objektů zůstává výzvou pro naši další práci – samozřejmě s přihlédnutím k faktu, že lidské a finanční podmínky neumožňují vše hned a že církev tu je předně jako společenství věřících, ne jako správce turistických atrakcí. Z míst, na jejichž lepším turistickém využití se pracuje, mohu jmenovat Poličku, Chrudim nebo Luži. Pro vazbu mezi životem církve a obecným společenským děním je role měst a obcí a spolupráce na místní úrovni podstatným předpokladem. n n Znají lidé dostatečně místa spjatá ať už třeba se slavnými mariánskými poutěmi nebo s velkými osobnostmi naší historie – světské i církevní? Napadá mě Jablonné v Podještědí spojované se sv. Zdislavou... Domnívám se, že všeobecný kulturní rozhled u nás není příliš velký, tedy ani hlubší znalosti veřejnosti o církvi. Tomu určitě nahrává kultura pouhé konzumace zážitků – mám na mysli stáda turistů se sluchátky na uších a očima na displeji fotoparátu. Více si z místa odnese ten, kdo v něm objeví zajímavé zákoutí, které se mu vryje do paměti, nebo si o něm pozorně přečte souvislejší povídání. V naší diecézi je řada míst s vazbou na určitou osobnost či světce. Na vaši otázku asi nejpříkladněji odpovídá Libice nad Cidlinou jako rodiště sv. Vojtěcha a jeho méně známého bratra Radima nebo Číhošť s novodobým mučedníkem Josefem Toufarem. Tato místa žijí poměrně intenzivně a věřícím jsou dobře známa. Co brání větší spolupráci církve s obcemi a krajem při znovuobjevování tradičních kulturních hodnot regionu, které by přivábily i nové kategorie návštěvníků? Řekl bych, že spolupráce farností a místních či regionálních samospráv je většinou velmi dobrá a všechny strany dělají pro obnovu staveb a jejich využití, co mohou. I v kulturně chudých podmínkách, jako jsou polabské vesnice, existují jednotlivci, kteří jsou motorem náboženského života nebo oprav kostela. Jako příklad bych uvedl každoroční mariánskou pouť v Úmyslovicích u Poděbrad. Tradičním hodnotám možná stojí v cestě právě honba za »zážit- n Zúčastněte se 30. listopadu Konference na podporu regionálního cestovního ruchu a fotosoutěže podpořené Krajským úřadem Královéhohradeckého kraje! Zástupcům měst a obcí, pracovníkům turistických informačních center a podnikatelům v oblasti cestovního ruchu je určena Konference na podporu regionálního cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji. Její 2. ročník se uskuteční 30. 11. 2010 v královéhradeckém Kulturním centru Aldis. Cílem konference je prezentace zážitkové turistiky založené na znovuobjevování tradičních duchovních hodnot v regionu. n Nad konferencí převzali záštitu Mons. Dominik Duka OP, arcibiskup pražský, metropolita a primas český, a hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Konferenci i fotosoutěž pořádá agentura PRAGOPUBLIC, jejímiž partnery jsou Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje a Krkonošský národní park. Hlavním mediálním partnerem je časopis Moderní obec. n Na konferenci budou také oznámeny výsledky již vyhlášené fotosoutěže Obec přátelská turistům s mottem Co může město/obec nabídnout turistům. Autoři tří nejlepších fotografií obdrží honorář, přičemž tyto snímky poslouží rovněž jako předloha pro vydání pohlednic příslušného města nebo obce. Uzávěrka krajem finančně podpořené fotosoutěže je 15. 11. 2010. n Podrobnější informace o konferenci i fotosoutěži naleznete na www.cestyhradecko.cz, kde jsou rovněž k dispozici elektronické přihlášky jak na konferenci, tak do fotosoutěže. n 26 FOTO: ARCHIV Už 30. listopadu se v Hradci Králové uskuteční Konference na podporu regionálního cestovního ruchu. Jejím cílem je i prezentace zážitkové turistiky založené na znovuobjevování tradičních duchovních hodnot v regionu. S pořadateli konference proto spolupracuje také Biskupství královéhradecké. Ing. Vojtěch Macek, biskupský sekretář: Pro vazbu mezi životem církve a obecným společenským děním je role měst a obcí a dobrá spolupráce na místní úrovni podstatným předpokladem. kem«. Víru nelze předávat jako viditelný turistický produkt. Křesťanská pouť i nyní vybízí účastníka, aby šel kus cesty pomalu pěšky a nepřivezl se autem až před kostel. V západní Evropě pod jménem některých řeholních řádů vznikají různé místní gastronomické speciality. Myslíte, že časem bude něco takového možné i u nás? U nás už to možné je, i když je to v počátcích: Tak třeba želivský klášter vaří pivo, sedlecká farnost prodává vlastní značku vína, na Chlumku u Luže jsou k mání poutní oplatky... Celé to stojí a padá s počtem těch, kteří řeholním životem žijí. Klášter bez řeholníků může být úspěšným »eseróčkem«, ale po duchovní stránce bude skomírat. Mrzí nás například současná řeholní neobsazenost klášterů Králíky a Broumov. Vyváženě funguje trapistický klášter Nový Dvůr v západních Čechách, který nabízí hutnou duchovní obnovu i něco z klášterní dílny. n Co byste po říjnových komunálních volbách vzkázal starostům, kteří chtějí do svých sídel přivábit více turistů, ale zatím si k tomu teprve mapují možnosti? Děkujeme za dosavadní přízeň. Nebojte se spolupráce s církví, ostatně mnozí již dobrou zkušenost máte. Je-li kostel dominantou města nebo obce, pak potřebuje společné úsilí fary i radnice. Podporujte charity poskytováním prostoru pro sociální působení, kterému se nikdo jiný nevěnuje. Obrňte se trpělivostí vůči povaze některých duchovních správců – co nejde přes farnost, n může jít přes biskupství. n IvaN ryŠavý listopad 2010 Správa a rozvoj V České republice existují stovky průmyslových zón. Největší boom jejich vzniku lze datovat zhruba do let na přelomu tisíciletí. Stát je podporoval od roku 1998 speciálním programem, na který pak v roce 2006 plynule navázal Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. O vznik dalších průmyslových zón se zasloužily kraje a obce. Č eský stát investoval od roku 1998 do vybudování 104 průmyslových zón s celkovou plochou 3129 hektarů téměř 9,5 miliardy korun. Až dosud se v nich usadilo přes 600 investorů, kteří obsadili 77 procent připraveného území a zavázali se tam vytvořit více než 103 tisíc pracovních míst. Počet investorů a obsazenost zón se mění, protože Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, agentura CzechInvest i příslušné kraje, města a obce se samozřejmě snaží přilákat na dosud nezaplněná místa další podnikatele. STáT poDporUjE poUzE STraTEGICKÉ zóNy V této době stát podporuje jen průmyslové zóny označené jako strategické, tedy ty, které jsou národním zájmem a definuje je usnesení vlády č. 41 z letošního roku. Konkrétně jsou to Ostrava-Mošnov a Nošovice v Moravskoslezském kraji, Holešov ve Zlínském kraji, Triangle v Žatci a Solnice-Kvasiny. Výstavba v těchto zónách dosud probíhá a skončí v roce 2012. Jedna z posledních zón, která se dokončuje, se nachází v Holešově. Logicky proto není ještě obsazena. Existuje tu však už konkrétní zájem investorů, což lze hodnotit podle slov ředitele odboru podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu Ing. Mariana Piechy, Ph.D., jako velké pozitivum, protože investor nikdy nedá definitivní souhlas, pokud není zóna plně dostavěna. V této době stát podporuje jen průmyslové zóny označené jako strategické, tedy ty, které jsou národním zájmem a definuje je usnesení vlády č. 41 z letošního roku. U strategických, státem podporovaných zón nadále existují investiční pobídky ve formě úlevy na daních po dobu pěti let. Stát zároveň podporuje případnou rekvalifikaci pracovníků. Po stejnou dobu je investor povinen tuto investici zachovat a samozřejmě vytvořit příslušná pracovní místa. INvESTIČNÍ poBÍDKy Podle ředitele Mariana Piechy Česká republika svými investičními pobídkami ve srovnání například se Slovenskem, Maďarskem nebo Polskem zaostávala. Tento nedostatek by měl odstranit nyní připravovaný nový systém. S občasnými námitkami, že zahraniční investoři po vyčerpání těchto pobídek houfně odcházejí na východ, do zemí s levnější pracovní silou, ředitel Piecha nesouhlasí. Podle jeho slov je takových investorů naprosté minimum – tak dva tři případy. Holešovská zóna lákala investory v čínském Macau Čínští podnikatelé měli možnost seznámit se s nabídkou rozvojových ploch ve Strategické průmyslové zóně Holešov. Zástupci Zlínským krajem vlastněné společnosti Industry Servis ZK totiž zónu prezentovali na jednom ze světově nejvýznamnějších veletrhů zaměřených na investiční možnosti Macao International Trade and Investment Fair 2010. Účast na veletrhu je součástí programu několikadenní návštěvy představitelů Zlínského kraje a partnerských institucí v Číně. »Účast na veletrzích je důležitou součástí naší komunikace s potenciálními investory. Tradičně se zúčastňujeme nejvýznamnějších akcí tohoto typu v Evropě, letos jsme poprvé zavítali do Číny. Nejde přitom o náhodu. Čínským podnikatelům věnujeme pozornost dlouhodobě. Pravidelně jim posíláme propagační materiály, náš web má čínskou mutaci a prostřednictvím českých institucí v Číně komunikujeme s tamními profesními sdruženími,« poznamenal výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch. Představitelé čínských institucí i tamní podnikatelé již několikrát navštívili přímo areál holešovské zóny. »Vzhledem k současnému stavu čínské ekonomiky a odhadu jejího budoucího vývoje jsme přesvědčeni, že zvýšená pozornost věnovaná tomuto regionu je správnou cestou,« doplnil statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš. Strategická průmyslová zóna Holešov se celkovou rozlohou 360 hektarů řadí k největším rozvojovým plochám v zemi. Investoři se mohou ucházet o pozemky o velikosti od 0,5 do 100 hektarů. Plochy lze v závislosti na konkrétních požadavcích investorů dále dělit či spojovat. Holešovská zóna patří mezi strategické projekty, které byly či jsou výrazně podporovány ze státního rozpočtu. listopad 2010 ILUSTRAČNÍ FOTO: WWW.TRIANGLE-CITY.CZ průmyslových zón je dostatek Pohled na strategickou průmyslovou zónu Triangle v Žatci. I tehdy, kdy se tak stalo, stále zde zbývá moderní závod, postavený podle nejpřísnějších podmínek a norem. Nehrozí proto vznik nových brownfieldů, které by zatěžovaly území ekologicky či jinak. »Zatím se nestalo, že by investor odešel a nezbylo tu po něm vůbec nic,« řekl ředitel Piecha. K mediálně často zmiňovanému případu odchodu investora z Hranic uvádí, že chyba byla ve volbě technologie zastaralé výroby televizních obrazovek, kterou proto velmi rychle převálcovaly technologie nové. Ale závod v Hranicích už není opuštěn, je tam nová společnost CTP Park Hranice, která objekt pronajímá. STrUKTUra SE MĚNÍ Lze říci, že průmyslových zón je v České republice už dostatek. Podpora proto nemusí být už tak intenzivní – i proto se soustřeďuje na zóny strategického významu. To, co se ale podstatně mění, je struktura investorů. Od roku 2007 nebyla podle ředitele Piechy už podpořena žádná klasická výroba typu montovny. Stát má zájem na získání takových investorů, kteří produkují vysokou přidanou hodnotu, a tudíž předpokládají, že budou zaměstnávat kvalifikované pracovníky. Tak jsou také nastaveny podmínky pro získání podpory. Novým trendem je také skutečnost, že existující investoři své závody rozšiřují o další činnosti. Co se však nemění, je nadále drtivá převaha zahraničních investorů, přestože podmínky jsou nastaveny pro všechny zájemce stejně. Českých investorů je v státem podporovaných průmyslových zónách jen asi deset procent. Ředitel Ing. Marian Piecha zdůrazňuje, že v případě podporovaných zón je nutné mít vždy předem představu o konkrétních zájemcích, kteří by tu mohli podnikat. V opačném případě by žadatel o státní podporu se vší pravděpodobností neuspěl. A i kdyby si příslušný kraj nebo město sehnaly peníze samy, je tu značné riziko, že zóna zůstane nevyužita. Důvody, proč se investoři rozhodnou pro určitou lokalitu, jsou různé, ale v každém případě platí, že jednou z hlavních podmínek je dobrá dopravní obsluž/on/ nost místa. 27 Správa a rozvoj Druhá šance pomáhá neplatičům nájemného v Brně p okusíme-li se vymezit postoj k této skupině nájemníků, nevyhneme se určitému zjednodušení. Na jedné straně jsou vnímáni jako lidé porušující svou povinnost platit za bydlení, pro něž »je standardem házení složenek na nájem do koše« (výrok jendoho konkrétního představitele jedné z městských částí v Brně). Na druhé straně nelze pominout sociální a lidský rozměr neplatičství. I neplatiči jsou přece konkrétní jednotlivci nebo rodiny potýkající se s různými životními situacemi, a ztráta bydlení – byť i způsobená vlastní vinou – zásadním způsobem ovlivní jejich další fungování v životě. Obce, jichž se problém zadlužení týká, běžně vymáhají dluhy na nájemném upomínkami. Pokud na ně dlužníci nereagují, následuje výpověď z nájmu a soudní vyklizení bytu. Téměř nikdy se však obci nepodaří dosáhnout splacení dluhu v celé výši, nehledě na výdaje spojené se soudním řízením. Navíc radnici nastanou nové problémy s rodinami, které musí byt vyklidit a ocitnou se bez střechy nad hlavou. záKLaDEM By MĚLa BýT prEvENCE Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích »obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem«. V praxi by to mělo znamenat, že do kompetencí obce patří i péče o občany, kteří mají problémy s pravidelným placením nájmu. Jde hlavně o prevenci. Prevence neplatičství nebo dluhů na nájmu může zabránit propadu jednotlivců a rodin do těžko řešitelných sociálních problémů typu dalšího zadlužování se, rozpadu rodin a odebírání dětí do ústavní péče, ale také třeba vzniku nebo rozšiřování sociálně vyloučených lokalit. Systematická práce tak má v konečném důsledku pozitivní dopad jak na cílovou skupinu neplatičů nájmu, tak na život nejširších skupin obyvatelstva v dané obci. Členové pracovní skupiny na brněnském magistrátu pro integraci a spolupracující neziskové organizace navrhli preventivní program Druhá šance určený neplatičům nájmu v obecních bytech. Jako cílová skupina programu byli navrženi nájemníci ze sociálně vyloučených lokalit s prodlením na platbě nájmu jeden až dva měsíce. Smyslem programu je prevence vzniku zadluženosti a řešení již vzniklých závazků, 28 a to formou přímé práce terénních sociálních pracovníků s nájemníky. Program funguje následovně: Správa nemovitostí či bytový odbor informují kontaktní osoby v neziskových organizacích o zjištěných dluzích na nájmu. Terénní pracovníci pak kontaktují dlužníky – nájemníky přímo v jejich domácnostech a nabídnou jim pomoc při řešení jejich sociální situace. Výhodou takto nastavené práce je přímý kontakt s nájemníky. V praxi se totiž už mnohokrát ukázalo, že komunikace s úřady obvykle pro neplatiče nájmu představuje velkou bariéru. Přestože chtějí začít splácet své dluhy, mají strach obrátit se na bytové odbory nebo správy nemovitostí, stydí se za vzniklou situaci, nerozumějí formulacím používaným v úředním prostředí, neorientují se v dokumentech souvisejících se soudním řízením apod. Sociální pracovník přebírá hlavně poradenskou funkci, případně působí jako prostředník mezi úřady a nájemníky. Významným přínosem terénní práce je i forma komunikace a řešení problémů v přirozeném prostředí nájemníků, především v jejich domácnostech. V praxi se už mnohokrát ukázalo, že komunikace s úřady obvykle pro neplatiče nájmu představuje velkou bariéru. MČ BrNo-STřED ByLa prvNÍ Do programu Druhá šance se letos v jihomoravské metropoli zapojila jako první (a dosud jediná) Městská část Brno-střed. Spolupráce na programu probíhá mezi jejím bytovým odborem, koordinátorkou programu a dalšími sociálními pracovníky z Magistrátu města Brna a do Druhé šance zapojenými organizacemi, které se věnují lidem ohroženým sociálním vyloučením (příspěvková organizace Droma, neziskové organizace IQ Roma servis a Společenství Romů na Moravě). V pilotním období bytový odbor městské části vybral přes třicet nájemníků, jejichž dluhy na nájmu koncem letošního dubna činily od 60 tisíc až po více než 110 tisíc ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV Fond obecních bytů zůstává i přes rozsáhlou privatizaci poměrně velký. Pro mnohé obce však představuje značnou finanční zátěž – většinou jde o starší zástavbu, která nezbytně potřebuje opravy a rekonstrukce. Dalším, pro mnohé obce obtížněji zvládnutelným problémem bývá rostoucí počet dlužníků neboli neplatičů nájemného v jejich bytech. Cílovou skupinou Druhé šance jsou nájemníci ze sociálně vyloučených lokalit. korun. Tito lidé neplatili nájem několik let a už téměř ztratili návyk včasné a pravidelné úhrady za užívání bytu. Navíc jim reálně hrozí ztráta bydlení (zpravidla u nich běží soudní řízení ohledně výpovědi z nájmu, nebo již byl vynesen rozsudek). Od zahájení programu v červnu se do začátku září podařilo vybrané nájemníky kontaktovat a s těmi, kteří se do Druhé šance chtěli zapojit, se terénní pracovníci domluvili na intenzivní spolupráci. poČáTEČNÍ úSpĚChy TĚŠÍ Terénní pracovníci nájemníkům vysvětlili jejich možnosti, jak dluh za bydlení splácet, a pomohli jim sepsat – a také dojednat splátkové kalendáře. Důležitá je role těchto pracovníků při sestavování rodinných rozpočtů dlužníků, stejně jako jimi zajišťovaný pravidelný monitoring sociální situace v rodinách. I když se výběr oslovených domácností nakonec významně lišil od prvotního záměru, jehož podstatným kritériem byla prevence (u předlužených domácností není prevence prvořadým zájmem spolupráce), první dosavadní výsledky lze označit za úspěšné. Přibližně polovina ze zapojených nájemníků již platí alespoň měsíční nájem, někteří z nich i splátky dluhu. Program Druhá šance je při vhodném nastavení použitelný ve všech obcích, které se rozhodnou účinně řešit dluhy nájemníků svého bytového fondu. Za hlavní výhodu považujeme adresné oslovování nájemníků, osobní kontakt s nimi a jejich aktivizaci při řešení jejich životní situace. Řádné placení nájmu a splácení dluhu je tak jedním z přímých výsledků spolupráce mezi obcí, neziskovými organizacemi a nájemníky. V konečném důsledku má implementace programu příznivý dopad na vzájemné n vztahy mezi obcí a jejími obyvateli. zUzaNa MEDňaNSKá terénní sociální pracovnice IQ Roma servis, o. s. listopad 2010 Správa a rozvoj Když státní dotace nestačí V obnově kulturních památek pomáhá od roku 1992 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR (MK ČR). Jak dokládají zkušenosti statutárního města Pardubice, státní dotace ale zdaleka nestačí. p říslušné město, které o státní příspěvek žádá, je podle podmínek stanovených Ministerstvem kultury povinno poskytnout vlastníkům zařazeným do daného programu na opravu nebo obnovu historického objektu příspěvek pokrývající minimálně 10 % nákladů. To ale v případě, že je jeho majitelem fyzická či právnická osoba. O 10 % je příspěvek vyšší, když je vlastníkem církev. Rozdílně je stanovena též maximální výše státního příspěvku. U fyzických a právnických osob stejně jako u měst činí 50 % nákladů, zatímco u církví až 70 %. Poznatky mnoha měst potvrzují, že se maximální hranice podílu státu zpravidla nedosahuje. Je to dáno možnostmi státního rozpočtu. Města s tím také ve svých programech regenerace musejí počítat. Vývoj příspěvků města, MK ČR i stavebníků viz tab. nevyhlásily Pardubice pro rok 2010 příjem anketních dotazníků, a v daném roce se tak program nerealizoval. V současnosti město připravuje nový program regenerace, obsahující materiály týkající se městské památkové zóny. Díky němu získají občané bydlící v historické zástavbě opět možnost obdržet od roku 2011 příslušné dotace. Musí ovšem počítat i s povinnou finanční spoluúčastí, která mezi lety 2007–2009 dosáhla průměrně 314 tisíc korun. K tomu, aby žadatelé získali reálnou šanci na dotaci, museli do 30. října vyplnit Anketní dotazník a seznámit se s Podmínkami programu, které byly ke stažení na webových stránkách města. O tom, jak uspěli, se podle sdělení Ing. Blanky Doležalové z oddělení správy dotací, projektů a strategického plánování Magistrátu města Pardubice mají dozvědět co nejdříve po vypršení zmíněného data. 17 projEKTŮ za TÉMĚř 9 MILIoNŮ Z uvedených údajů vyplývá, že se v Pardubicích podařilo uskutečnit 17 projektů, jejichž stavební náklady se vyšplhaly na téměř 9 milionů korun. Průměrně tak na jednu žádost připadalo přibližně 516 tisíc Kč. Největším projektem byla od roku 2006 obnova rozpadajícího se barokního areálu tzv. Kostelíčka. Ten pod dohledem místního stavitele Jakuba Pešiny v prvním desetiletí 18. století nahradil dosavadní dřevěnou kapličku. Město vynaložilo na jeho uvedení do téměř původního stavu během tří let téměř 1,7 milionu korun, přičemž zhruba 400 tisíc Kč přidal stát. FOTO: ARCHIV ŠaNCE Na DoTaCI Vzhledem k tomu, že podle metodiky Ministerstva kultury musel být zpracován nový aktualizovaný program regenerace, Zvonice je po rekonstrukci, ale vnitřní prostory vyžadují některé úpravy. Vývoj příspěvků města, MK ČR a stavebníků v Pardubicích 2007 2008 2009 2007–2009 2 716 788 3 802 602 2 264 747 8 784 137 Podíl vlastníka 1 316 788 2 450 102 1 579 947 5 346 837 Podíl města 1 000 000 952 500 284 800 2 237 300 Celkové náklady Příspěvek MK ČR Počet úspěšných žádostí 400 000 7 400 000 6 400 000 4 17 ZDROJ: MAGISTRÁT MĚSTA PARDUBICE listopad 2010 poMŮŽE I vEřEjNá SBÍrKa výChoDoČESKÉho DIvaDLa Zároveň se zvažuje, aby město z dotace, kterou rozděluje vlastníkům památkových objektů, uvolnilo část na větší opravu jedné z dominant Pardubic – Zelené brány. Kromě jiného by to byl další podnět k tomu, aby se následně dočkala regenerace Třída míru, která spojuje novější zástavbu s turisticky přitažlivým centrem. Součástí historického jádra je i zvonice. Ta již celkovou rekonstrukcí prošla, nicméně je zapotřebí pro případné návštěvníky přizpůsobit její vnitřní prostory, a to vybudováním zejména stabilního a bezpečného schodiště. Vznikl by tím prostor například pro galerijní činnost a jiné kulturní účely. Počítá se rovněž se zavěšením čtvrtého zvonu, který by zvýšil atraktivitu vytvořeného prostředí. Finanční náklady na celou akci má přitom vedle drobných darů a sponzorských příspěvků zajistit z valné části veřejná sbírka, kterou organizuje vždy během štědrovečerního představení Východočeské divadlo. Jeho ředitel Petr Dohnal předpokládá, že se bezmála 300 tisíc Kč podaří získat nejpozději do jara roku 2012. Z dosavadních mnohaletých pardubických zkušeností vyplývá, že se vyplácí navázat úzkou komunikaci mezi příslušnými pracovníky magistrátu a občany, bydlícími v městské památkové rezervaci, zejména s vlastníky památkových objektů. Od věci není ani zapojení širší veřejnosti, které může mít třeba podobu individuálního přístupu k opravě historicky cenných staveb mimo památkové zóny fyzickou osobou nebo formou již zmíněné veřejné sbírky. Společně s dalšími faktory se tak vytvářejí předpoklady, aby stavby, které dokládají schopnosti našich předků, byly živou n součástí dnešní doby. MILoŠ CharBUSKý jaN STEjSKaL 29 Životní prostředí Také ve své obci smluvně spolupracujete se společností ELEKTROWIN při zpětném odběru elektrospotřebičů včetně ledniček? Zajímá-li vás, co se s ledničkami po jejich odvozu ze sběrného dvora dále děje, pak se s námi vypravte do Starého Města u Uherského Hradiště. V areálu Kovosteelu tam totiž společnost Rumpold ekologicky recykluje ledničky a další chladicí zařízení. FOTO: archiv elekTrOwin s Takto se korpusy lednic vkládají do segmentového drtiče, který je součástí mobilní technologie SEG. cený komentář ke zpracování chladniček a dalších chladicích zařízení, z drtivé většiny dodávaných do areálu ve Starém Městě společností ELEKTROWIN, nám podal vedoucí projektu recyklace odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) společnosti Rumpold Zdeněk Vodrážka. FOTO: archiv elekTrOwin taré Město a jihočeský Maršov jsou jedinými místy u nás, kam sárská společnost SEG Umwelt-Service GmbH přibližně dvakrát ročně vypraví svou unikátní mobilní technologii na recyklaci chladicích zařízení. S její pomocí firma Rumpold v jednom cyklu ekologicky zpracuje okolo 15 tisíc chladniček. Během desetiletého působení Rumpold už recykloval několik set tisíc chladicích zařízení. Třebaže v povědomí veřejnosti převládá mínění, že nebezpečné freony v chladicích zařízeních obsahuje pouze chladicí médium (v novějších zařízeních po aplikaci Montrealského protokolu z roku 1987 bývají chladiva založena zejména na bázi izobutanu, který přírodu nepoškozuje), trichlofluormethan (R 11) ze skupiny freonů se nachází také v pórech nadouvané polyuretanové izolační pěny starších typů lednic. Dokonce je ho tam ještě více než v chladivu. Pro novější chladničky se jako tepelná izolace používá polystyren či polyuretan (PUR) nadouvaný (napěněný) cyklopentanem. Ten sice nemá žádný vliv na tzv. ozonovou díru, nicméně řadí se mezi skleníkové plyny. Proto podle platné legislativy zpracovatelé elektroodpadu s obsahem regulovaných látek musí nejpozději ke konci letošního roku používat závaznou technologii recyklace výrobků obsahujících i skleníkové plyny. Technologie SEG, kterou Rumpold používá pro zpracování chladicích zařízení, tyto požadavky splňuje už asi dva roky. Zasvě- Chladničku je třeba vhodně napolohovat a pak z kompresoru společně odsát chladivo i olej. 30 dva stupně plus jeden k ekologii Jak uvedl, 1. stupeň zpracování spočívá v odsátí chladiva z uzavřeného chladicího obvodu chladničky. V každém kusu jde o směs přibližně 115 gramů freonu (u starších typů) a zhruba 80 gramů oleje. Směs se odvádí do zařízení, kde se gravitačně a termicky oddělí plynný freon od oleje. Freony se pak vysokotlakým kompresorem zkapalní do tlakové lahve, v níž se odvezou na spalovnu k termickému zneškodnění. Ve spalovně společnosti SITA Ostrava se ekologicky zlikviduje při teplotě nad 1600 stupňů Celsia po dobu alespoň čtyř sekund. Firma Rumpold disponuje natolik vyspělou technologií 1. stupně, že umí zkomprimovat také izobutan, na němž jsou založena moderní chladiva. V rámci 1. stupně se z chladničky odstraní rovněž všechny suroviny (kovové součásti, plasty, skleněné poličky, elektrické kabely či prázdný kompresor), které lze prodat, a vytřídí se a uskladní korpusy (holé skříně obsahující freon či skleníkové plyny v pórech izolační pěny). S příjezdem mobilní technologie společnosti SEG Umwelt-Service GmbH, sídlící v Mettlachu, nastává 2. stupeň. Zahrnuje rozdrcení celých korpusů, přičemž z vý- FOTO: archiv elekTrOwin aby stará chladnička nebyla rizikem V 1. stupni zpracování se každá chladnička rovněž odstrojí od vnitřních součástí a odstřihne se jí přívodní kabel. sledné drtě se odděluje PUR pěna, aby se v nožových mlýnech rozemlela na zrnitost 0,05 mm. Plynný freon se uvolňuje do vzdušniny, která se čistí průchodem skrz uhlíkové sorbéry. Výsledkem tohoto procesu je asi 250 gramů trvale zkapalněného freonu z každé průměrné ledničky, který se odváží k termickému zneškodnění do spalovny SITA Ostrava. Pro zkapalněné freony získané komprimací v 1. i 2. stupni legislativa neposkytuje žádné možnosti jejich případné regeneraci a zpětnému vrácení na trh. Alternativou ekologické likvidace freonů ve spalovně může být podle Zdeňka Vodrážky pouze jejich chemické přepracování na kyselinu fluorovodíkovou v RCN Chemie GmbH v Gochu v Severním Porýní-Vestfálsku. Dalším produktem 2. stupně je PUR prášek využívaný k výrobě sorbentu či plastbetonu, případně jako alternativní palivo při výrobě slínku v Cementárně Radotín. Společnost Rumpold ve 2. stupni získává i drcený ocelový plech a směs plastů. Ta putuje do Mettlachu, kde se na lince využívající magnetickou, indukční, pneumaticko-gravitační, vodní a síťovou metodu separace dodané produkty 2. stupně drtí na částice o rozměru zhruba 30 x 30 x 5 mm. Linka je téměř stoprocentně jednodruhově roztřídí na čisté, velmi dobře prodejné materiály, zejména barevné a železné kovy. Z čeho (zhruba) sestává průměrná lednice dodaná k recyklaci 3,5 kg železných kovů, tj. korpusy bez freonů (cFc) – materiálové využití; n kompresor o přibližné váze 7 kg (bez cFc) – materiálové využití; n 29 kg vážící korpus (holá skříň) – zpracovává se ve 2. stupni (systém SeG); n 1 až 2 kg skla – materiálové využití; n 2 kg vnitřních plastů – materiálové využití; n až 2 kg zbytkového odpadu (potraviny) – předává se ke zneškodnění na skládku; n 0,1 l oleje – materiálové využití; n chladivo: až 0,115 kg cFc nebo skleníkových plynů (vOc) – ekologická likvidace ve spalovně nebezpečných odpadů. n ZDrOJ: SPOleČnOST rUMPOlD, S. r. O. listopad 2010 Životní prostředí »Tato fáze zpracování se někdy označuje jako 3. stupeň, což je však pouhým eufemismem,« poznamenává Zdeněk Vodrážka. »V uvedené závazné technologii znovuzískávání látek poškozujících ozonovou vrstvu Země jsou totiž definovány pouze 1. a 2. stupeň, které jsou proto pro zpracovatele povinné.« (O 1. a 2. stupni je více pojednáno vpravo v boxu.) Náklady na recyklaci společnost Rumpold pokrývá z vybraných recyklačních poplatků a částečně také z tržeb za materiály a produkty, které v tomto procesu získá. Zdeněk Vodrážka však při té příležitosti připomíná, že zhruba 30 až 40 % lednic přichází ke zpracovateli nekompletních. Chybějí hlavně hliníkové výparníky a kompresory, tedy elektrické motory s měděným vinutím. Jejich prodejem lze získat zhruba 25 korun za kilogram aluminiových součástek a až 12 korun za každý kilogram elektromotoru. »Náročněji recyklovatelným komoditám, jako je železo či ocelový plech, se vykradači ledniček ve sběrných dvorech nevěnují a „velkoryse“ je přenechávají legálním zpracovatelům,« říká Zdeněk Vodrážka. »Žel, státní orgány tyto trestné činy poškozování životního prostředí neřeší.« vývoj na trhu kopírují nové technologie zpracovatelů Jaké výzvy pro zpětný odběr i zpracovatele představují moderní bezfreonové ledničky s menší výtěžností kovů, které možná kladou i jiné nároky na ekologickou recyklaci, jiné technologie zpracování a mají také jinou ekonomickou výtěžnost? zeptali jsme. »Na jedné straně je to stálý vývoj technologie, umožňující recyklaci moderních led- Postup při zpracování vysloužilých chladicích zařízení společností Rumpold (s využitím technologie společnosti SEG Umwelt-Service GmbH., Mettlach, ve 2. stupni – EB) 1. stupeň: chladnička je odstrojena od vnitřních součásti a je jí odstřižen přívodní kabel. Manipulátorem je napolohována do potřebné polohy (vedení chladiva s kapilárou ústí do nejnižšího místa kompresoru) a na výfukovou trubku se připevní přípravek, zajišťující hermetické spojení. Trubka jse napíchne integrovanou jehlou, změří se tlak v chladicím systému a zapojí se vakuové odsávání (-0,95 bar). Odsává se celý obsah najednou, tedy olej i chladivo (zejména freony – cFc či skleníkové plyny – vOc) a po vstupu do systému se obě složky gravitačně oddělí chladivo (plyn) a olej (kapalina) a poté i termicky (z oleje se cFc »vyvaří«) s cílem dosáhnout koncentrace cFc v oleji pod 0,1 %hmot. Toto se provádí v souladu s tzv. závaznou technologií znovuzískávání látek poškozujících ozonovou vrstvu Země a rtaké kvůli požadavku na další nakládání s olejem jako s odpadem neobsahujícím látky poškozující ozónovou vrstvu. na konci zpracování se freony zkapalňují vysokotlakým kompresorem a v tlakových lahvích odvážejí na spalovnu SiTa Ostrava; olej, už bez cFc, se předává k recyklaci. n 2. stupeň: Drtí se celý korpus (holá skříň, obsahující freon v pórech izolační pěny) ve dvoustupňovém segmentovém drtiči. Z drti se mechanicko-pneumaticky (šnekové dopravníky posunem materiálu odírají křehký PUr od podkladových materiálů, cyklony jej oddělují od zbylé směsi a pneumaticky dopravují do mlýnů) odděluje PUr pěna a v nožových mlýnech se mele na zrnitost pod 0,05 mm. Plynný freon se uvolňuje do vzdušniny (celé zařízení pracuje ve stálém podtlaku, zajišťovaném šroubovou vývěvou, dvojitým vstupem a materiálovými záklopkami), která se čistí průchodem uhlíkovými sorbéry. Produktem je trvale zkapalněný freon (r-11, trichlorfluormethan), který se v sudech odváží k termickému zneškodnění na spalovnu SiTa Ostrava. emise zařízení jsou menší než 5 g/hod cFc (v běžné starší chladničce je zhruba 250 g freonu). ZDrOJ: rUMPOlD n niček a korpusů, na straně druhé je každé čtvrtletí aktualizovaná cena, reflektující jak složení vzorku, tak cenu surovin na komoditní burze,« odpověděl vedoucí projektu recyklace OEEZ společnosti Rumpold. elektrowin má dobré partnery Ing. Roman Tvrzník, generální ředitel společnosti ELEKTROWIN, a. s., která provozuje kolektivní systém zpětného odběru zahrnující i chladničky, mrazničky a další chladicí zařízení, uzavřel: »Naší snahou je, aby nedocházelo k poškozování ledniček, mrazniček a dalších chladicích zařízení, ať už přímo občany nebo dokonce ve sběrných dvorech. Tedy před tím, než se dostanou k odbornému zpracování. Škodlivé látky, které mohou uniknout, výrazně ohrožují zdraví a poškozují životní prostředí. Díky specializovaným firmám, s nimiž spolupracujeme, jsme během pěti let našeho působení ve zpětném odběru elektrozařízení dokázali ušetřit 778 900 tun CO2, které nemusely být vyprodukovány a dál nezvyšovaly koncentraci kysličníku uhličitého n v atmosféře Země.« ivan ryšavý transbordér jako alternativa listopad 2010 FOTO: vOJTěch Pešek v severočeské Chrastavě srpnová povodeň poškodila na řekách Jeřice a Lužická Nisa, stejně jako na Vítkovském potoku, všech 12 mostů a mostků. Čtyři mosty přitom zcela zlikvidovala a spláchla také všech sedm lávek, které sloužily jak místním obyvatelům, tak návštěvníkům regionu. Od poloviny října je tam na Lužické Nise v lokalitě Kolonka v provozu vůbec první český transbordér, který plně nahrazuje původní lávku Andělská Hora. Transbordér je přepravní systém, který k dopravě přes překážku (nemusí to být jen vodní tok, ale třeba i rokle apod.) používá vozík (gondolu) zavěšený na kladkách jedoucích po speciálně upraveném vazníku. Jde tak o určitou modifikaci kabinové lanovky. S nápadem postavit u Chrastavy transbordér za tamním starostou Ing. Michaelem Canovem přišli prof. Ing. arch. Martin Rajniš a náměstek pražského primátora Ing. Pavel Klega. Profesor Rajniš jako autor projektu, náměstek Klega jako jeden ze sponzorů (se svou manželkou), který pomohl získat pro dílo další donátory. Jakmile radnice na zajímavou nabídku v půlce září kývla, Rajnišovi studenti architektury se pod Do vozíku se vejde až šest osob a lze v něm přepravit náklad do hmotnosti 800 kg. vedením svého profesora pustili do práce. Doložili tak, že stavby tohoto druhu je možné vybudovat rychle a levně, prakticky svépomocí, přičemž od specializovaných firem je třeba objednat si pouze některé odborné práce. V Chrastavě si stavba vyžádala 26 dní a 0,65 mil. Kč. Martin Rajniš se k ní inspiroval dílem svého kolegy Mirko Bauma, který podobný transbordér postavil před sedmi roky v Porúří na řece Niers. Transbordér Andělská Hora slouží místním lidem zejména při cestě na železniční zastávku Machnín-Hrad, ale je rovněž sou- částí turistické stezky pro pěší a cyklisty. Stává se tak pro Chrastavu a celý region další turistickou atrakcí. Cestující se pomocí lana samoobslužně přetáhnou z jednoho břehu na druhý a podle autora projektu by s tím nemělo mít problém ani dítě. Vozík je zabezpečen proti rozhoupání a umožňuje i přepravu jízdních kol, kočárků apod.. Jak prof. Ing. arch. Martin Rajniš uvedl, je připraven nad podobnými projekty spolun pracovat i s dalšími městy a obcemi. ivan ryšavý 31 Životní prostředí kogenerace se dobře rýmuje i s menšími bytovými komplexy Kombinovaná výroba tepla a elektřiny (případně také chladu) už dávno nemusí být záležitostí výlučně velkých investorů. Může o ní reálně uvažovat i obec pro svůj bytový fond, sociální zařízení, nemocnici apod. Nebo bytové družstvo či společenství vlastníků, jak dokládá i příklad z Prahy 4 – Zálesí. t aké v Česku se již ujímají kogenerační jednotky malého a středního výkonu (tedy podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/8/ES o výkonu od 50 do 2000 kWe, zatímco jednotky s výkonem do 50 kWe – vhodné pro menší objekty a rodinné domy – mají status mikrokogenerace). Zejména malé kogenerační jednotky, u nichž je výroba tepla a elektrické energie založena na využití zemního plynu, se tak stávají zajímavou alternativou i pro bytová družstva nebo společenství vlastníků, stejně jako pro obce, které si ještě podržely alespoň část bytového fondu v komplexnějších souborech. Avšak také pro organizace zřizované obcemi typu sociálních zařízení, nemocnic apod. jasný přínos Životnímu prostředí Zatímco celková účinnost klasických kondenzačních elektráren se pohybuje okolo 30–40 %, neboť velké množství tepla se zmaří v chladičích, u kogenerační jednotky lze díky využití vyrobeného tepla dosáhnout až 90% celkové účinnosti. Z ekologického hlediska tedy kogenerační zdroje mnohem méně zatěžují životní prostředí. Tento efekt se násobí, nejsou-li pro kogenerační výrobu tepla a elektřiny (případně ještě také k chlazení – pak hovoříme o tzv. trigeneraci) použita tuhá paliva, nýbrž zemní plyn. Jeho spalováním, jak upozorňuje prezident České plynárenské unie (ČPU) Ing. Ol- Kogenerační výroba elektřiny a tepla kogenerace představuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. v klasických elektrárnách se pro výrobu elektřiny využije pouze asi 30 % energie obsažené v palivu, takže vzniká velké množství tepla, které se bez využití odvádí. kogenerační jednotka ve srovnání s klasickými elektrárnami současně využívá vzniklé teplo k vytápění, a snižuje tak spotřebu paliva i finanční prostředky potřebné na jeho nákup. Zatímco celková účinnost klasických kondenzačních elektráren se tedy pohybuje kolem 30 až 40 %, u kogenerační jednotky lze dosáhnout až 90% celkové účinnosti. n eU vydala v roce 2004 Směrnici č. 2004/8/ec O podpoře tzv. vysoce účinné kogenerace, která byla v roce 2006 implementována do národní legislativy Čr. Součástí úhrady za odebranou elektrickou energii je i částka určená pro podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZe) a kombinované výroby elektřiny a tepla. Při splnění podmínek stanovených platnými předpisy má provozovatel kogenerační jednotky právo na příspěvek k ceně elektřiny ve výši stanovené cenovým rozhodnutím energetického regulačního úřadu (erÚ), a to jak pro elektřinu dodanou do sítě, tak pro elektřinu, kterou sám spotřebuje. n »kogenerační jednotky lze využít téměř všude,« konstatuje ing. Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie (ČPU), a dodává: »Mohou to být hotely, penziony, obchodní domy, nemocnice, internáty, administrativní budovy, školy, komunální výtopny, bazény, prádelny, aquaparky, lázně, široké uplatnění nacházejí i v chemickém a papírenském průmyslu. kogenerace je nejefektivnější využití primární energie v jednom technologickém řetězci. n Znamená to, že z jednoho energetického zdroje můžete objekt vytápět, v létě případně i klimatizovat, ale vždy přitom vyrábíte elektrickou energii.« n »Při porovnání nákladů na provoz kotelny na vytápění a nákup elektrické energie s náklady na provoz kogenerační jednotky po zavedení v roce 2002 se v areálu společnosti Pražská plynárenská, a. s., v Michli ušetřilo 1,31 mil. kč,« říká Jan Jindra z této společnosti. na jeho slova navazuje ing. Tomáš Bičák ze společnosti rwe Plynoprojekt: »Dnes zásobujeme elektřinou a teplem asi 1300 bytů, kogenerační jednotky jsme instalovali především v bytových komplexech.« n Protože spotřeba tepla během dne kolísá a její průběh je odlišný od průběhu spotřeby elektřiny, zabírají často největší prostor tzv. akumulátory tepla, což jsou ocelové tepelně izolované nádrže, které během noci akumulují teplo a ráno dokážou pokrýt zvýšenou spotřebu teplé vody. výkon – a tím i velikost kogenerační jednotky pro dodávky tepla domácnostem jsou dány především požadavkem na velikost odběru teplé vody. kogenerační jednotce pro bytový dům zpravidla stačí prostor o půdorysu 3 x 2 metry. n Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla je mj. zakotvena v energetickém zákoně (§ 32) a zemní plyn pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla je osvobozen od daně ze zemního plynu (ekologická daň), pokud je vyrobené teplo dodáváno domácnostem. Pro kogenerace existují také možnosti získání dotace v Operačním programu Podnikání a inovace v rámci podpory ekO energie a v Operačním programu Životní prostředí v prioritní ose 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. ZDrOJ: ČPU 32 dřich Petržilka, totiž vzniká podstatně méně oxidu uhličitého a další emise jsou pouze minimální nebo zcela nulové. Podle jeho slov tak výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu představuje nejekonomičtější a nejefektivnější přístup v energetice obecně, navíc při maximálním ekologickém zohlednění. »Členové naší unie se mu systematicky věnují už několik let,« dodává prezident ČPU. uŽ desetiletá zkušenost z prahy 4 – zálesí Pro Společenství vlastníků s 550 byty ve Štúrově ulici v Praze 4 – Zálesí už od roku 2000 funguje malá kogenerační jednotka o elektrickém výkonu 150 kW a tepelném výkonu 220 kW. Byla vyprojektována a nákladem přibližně 10 mil. Kč rovněž zainvestována společností Plynoprojekt, a. s. – nyní RWE Plynoprojekt, s. r. o., která ji vlastní a rovněž provozuje. Podle smlouvy se společenstvím vlastníků se tak má dít až do konce roku 2015, přičemž RWE Plynoprojekt má opci na prodloužení smlouvy na další období. COGEN Czech podporuje kogeneraci cOGen czech je sdružením právnických a fyzických osob, jejichž činnost souvisí s výrobou a provozem kogeneračních technologií, jejich projektováním a prodejem a poradenskou činností v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla. Cíle sdružení: n podpora kombinované výroby elektřiny a tepla; n vytváření příznivějších legislativních a ekonomických podmínek pro rozvoj kogenerace zastupování a prosazování zájmů výrobců a uživatelů kogeneračních technologií; n šíření informací o ekonomických a ekologických výhodách kogenerace. Členství – COGEN Czech nabízí spolupráci: n výrobcům a provozovatelům kogeneračních technologií; n projekčním, poradenským a obchodním společnostem; n vzdělávacím, výzkumným a vývojovým institucím; n energetickým distribučním společnostem; n všem zájemcům z řad fyzických i právnických osob, jejichž činnost nebo zájmy souvisí s problematikou rozvoje využití kombinované výroby elektřiny a tepla. Kontakt: n Pracoviště výkonné ředitelky: cOGen czech, pracoviště Praha, Mošnova 21, 150 00 Praha 5 (tel.: 257 327 641, e-mail: [email protected]); n Pracoviště Třebíč: cOGen czech pracoviště Třebíč, výčapy 195, 674 01 Třebíč (tel.: 568 837 216, fax: 568 837 215, e-mail: [email protected]). Další informace: n http://www.cogen.cz/ ZDrOJ: cOGen cZech listopad 2010 Jednotka stoprocentně pokrývá spotřebu teplé užitkové vody a asi 80–85 % spotřeby elektrické energie v bytech (zbylý podíl elektřiny dodává společnost Pražská energetika – PRE). Naprostá většina členů společenství vlastníků uzavřela smlouvu o odběru elektřiny s RWE Plynoprojekt, který zbylý podíl elektřiny dokupuje od Pražské energetiky, jejíž ceník pro domácnosti také přebírá. Proto rozúčtování odběru elektrické energie pro jednotlivé byty nevede k žádným problémům se zakalkulováním případně rozdílných cen proudu dodaného zvlášť oběma těmito společnostmi. Ing. David Urban ze společenství vlastníků k tomu však poznamenává, že několik jednotlivců odebírá elektřinu od alternativního dodavatele. RWE Plynoprojekt zajišťuje rovněž odečty elektroměrů, naproti tomu vyúčtování tepla i teplé a studené vody provádí správcovská firma ISTA najatá společenstvím vlastníků. Ing. David Urban potvrzuje, že i za nejtužších zim kogenerační jednotka vždy plně zajišťovala dodávku teplé užitkové vody a elektřiny do bytů. Nicméně připouští, že jednotka ideálně nekomunikuje se stávajícím zařízením velína, což se podle jeho slov už odrazilo i ve výpadcích její činnosti. Zatímco kogenerační jednotka pro společenství vlastníků zcela zajišťuje dodávku teplé vody, o teplo do bytů se ze dvou třetin stará plynová kotelna na střeše, kterou má v pronájmu a již provozuje rovněž společnost RWE Plynoprojekt. Nižší tepelný výkon kogenerační jednotky totiž umožňuje pokrýt spotřebu tepla jednotlivých bytů zhruba z jedné třetiny. Přesto však podle Ing. Tomáše Bičáka zemní plyn pokryje celkovou spotřebu všech potřebných energií v tomto společenství vlastníků z 97 %. FOTO: archiv Životní prostředí Kapotovaná kogenerační jednotka, v popředí jsou vidět dva kotle na zemní plyn. FOTO: archiv hlavní výhoda? dlouhodobě stálá cena tepla Ing. Tomáš Bičák zdůrazňuje, že aktuální cena tepla dodávaného touto společností činí 320 Kč/GJ (bez DPH), což je zhruba o čtvrtinu méně, než platí obyvatelé okolních domů za teplo dodávané z uhelné Elektrárny Mělník prostřednictvím centrálního zásobování teplem (CZT). Kogenerační jednotka s otevřeným krytem, pod nímž jako hlavní část je vidět blok motoru, nahoře se nachází plynová řada s regulátorem tlaku, dole je patrný stříbrný spalinový výměník a modrý výměník primárního okruhu. listopad 2010 Právě na tomto údaji zástupce společnosti RWE Projekt dokládá velkou přednost kogenerační výroby tepla: stabilizaci ceny tepla v dlouhodobém horizontu. Ing. Tomáše Bičáka jsme se totiž zeptali, co podle jeho zkušeností brání většímu rozšíření podobných projektů. Zda jsou těmito překážkami omezené finanční možnosti investorů, stávající legislativa nebo jiné důvody. »Obvykle je to spíše nezájem společenství vlastníků, resp. nemožnost dohodnout se na společném rozhodnutí investovat do technologie s dobou návratnosti okolo deseti let, či uzavřít smlouvu na dodávku tepla na nejméně tuto dobu,« odpověděl. »Vybudování „pouhé“ plynové kotelny je investičně mnohem méně náročné než výstavba kogenerační jednotky. Při dobře provedené analýze provozu jednotky a vyčíslení investičních a provozních nákladů z hlediska současných cen navíc bývá často výsledkem, že nově instalovaná kogenerace cenu tepla okamžitě nikterak významněji nesníží. Jenže hlavní přínos kogenerace je ve stabilizaci cen tepla v dlouhodobém časovém horizontu. Ani investice do zmiňovaného kogeneračního zdroje v Praze 4 se v roce 2000 nezdála příliš výhodnou v porovnání s provozem plynové kotelny. Avšak s odstupem deseti let a vývojem cen energií a tepla se instalovaná jednotka ukazuje jako opravdu přínosná.« kdy se kogenerace vyplatí? Ing. Tomáš Bičák považuje za obecně nemožné taxativně stanovit velikost objektů či minimální spotřebu tepla a elektrické energie, u nichž by bylo možné říci, že instalace kogeneračného zdroje se v takovém případě už může vyplatit. Přesto však dodává: »Z našich zkušeností a výpočtů pro různé aplikace se zdá být vhodnou hranicí zásobování přibližně 300 bytů v sídlištích s vícepodlažními bytovými domy.« Prezident ČPU Ing. Oldřich Petržilka dodává: »Kogeneraci lze doporučit všude tam, kde se současně požaduje výroba elektřiny i tepla. Místní plynárenské sítě, až na velmi řídké výjimky, nebývají pro instalaci kogeneračních zdrojů limitem.« také uvaŽujete o kombinované výrobě tepla a elektřiny? Co byste doporučili městu/obci, ale třeba také společenství vlastníků, bytovému družstvu apod., které si pohrávají s myšlenkou na to, že by si pořídily kogenerační jednotku? zeptali jsme se Ing. Tomáše Bičáka a Ing. Oldřicha Petržilky. »Ze všeho nejdříve by jistě bylo dobré nechat si zpracovat feasibility study (studii proveditelnosti), zda nasazení podobného systému opravdu přinese kýžený pokles nákladů na nákup energií. Tato studie musí pracovat s co nejpodrobnějšími údaji/odhady nejen o ročních spotřebách energie, ale také o průběhu potřeby tepla a elektřiny v jednotlivých dnech roku,« konstatuje Ing. Tomáš Bičák. Na jeho slova navazuje Ing. Oldřich Petržilka: »Rozhodně doporučuji zjistit si nejdříve i možnosti odběru nejen elektřiny, ale především tepla z kogenerační jednotky, a to nejlépe celoročně. Kogenerace je nejvýhodnější při smysluplném využití obou energií – vyrobenou elektřinu lze využít v objektu pro vlastní spotřebu, prodat do distribuční sítě, případně obchodníkovi, nebo prodávat jako přebytky elektrické energie. Také vyrobené teplo lze využít pro vlastní spotřebu (ohřev teplé užitkové vody, technologie atd.) či v případě možnosti n i prodat.« ivan ryšavý 33 Životní prostředí Modernizovat čistírnu odpadních vod (ČOV) lze i bez podpory z evropských fondů. Ukazuje to příklad čistírny v Hradci Králové, kde nedávno skončila dvouletá rekonstrukce. n ádrž s vodou je plná bublinek, které vzlínají vzhůru, na povrchu prsknou a ztratí se v ovzduší. Tak vypadá laicky popis procesu, na jehož konci se z odpadní vody odstraní dusík. Tento prvek spolu s fosforem neblaze ovlivňuje čistotu vodních toků. Oba způsobují tzv. eutrofizaci – voda zarůstá sinicemi. Dostává se do ní především ze zemědělsky využívaných pozemků. Královéhradecká ČOV je první v republice, kde uvedli do provozu novou technologii čištění odpadních vod. »Splňujeme tak limity, stanovené Evropskou unií a navíc do Labe vypouštíme mnohem kvalitnější vodu,« říká náměstkyně primátora města Hradec Králové Ing. Pavla Fimfrlová. limity jsou různé Požadavky na obsah dusíku v odpadních vodách stanoví předpisy EU. Česká republika si vyjednala plnění této legislativy do konce roku 2010, což už se blíží – a není to jediný limit, který má letos splnit. Všechny obce o velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO), kterých je v ČR zhruba šest set, mají mít do konce letošního roku v provozu kanalizaci, zakončenou čistírnou odpadních vod. V současné době ale není třeba vidět situaci příliš katastroficky. Podle informace Ministerstva životního prostředí (MŽP) evidují takových obcí, kde to zatím není splněno, několik desítek. V mnoha z nich jsou už však tyto čistírny a kanalizace rozestavěny, jinde se zahájení staveb blíží. Jak uvedla Ing. Jarmila Krebsová z tiskového oddělení MŽP, v posledních letech se situace výrazně zlepšila a pokrok lze předpokládat i v následujícím období. Nemusíme navíc očekávat, že by EU hned v lednu 2011 nebo v následujících měsících sáhla k nějakým sankcím. Jak je to ale s dusíkem? Snižování jeho obsahu ve vypouštěných vodách z čistíren nemá jednotný limit, neuplatňuje se plošně. Konkrétní limity pro jednotlivé formy dusíku závisejí na velikostní kategorii ČOV. Pro malé čistírny v kategorii do 10 000 ekvivalentních obyvatel se celkový dusík jako emisní standard (limit) podle zmíněného nařízení vlády vůbec nestanovuje. Problém odstraňování dusíku z odpadní vody a s tím spojených limitů na celkový dusík podle evropské legislativy se týká velkých čistíren v kategorii nad 100 000 EO, tj. například již zmíněného Hradce Králové, Prahy apod. Podle nařízení vlády ČR číslo 229/2007 činí tento limit pro parametr celkového dusíku 10 mg/l. Jeho splnění není úplně jednoduché. V královéhradecké čistírně použili jako první v republice novou technologii v čištění BIOSTYR (postdenitrifikační stupeň). 34 mikroorganismy v plné práci Filtr na odstraňování dusíku má dvě komory s celkovým povrchem 84 m2, do nichž se v Hradci Králové čerpá zhruba polovina vyčištěné odpadní vody, odtékající rovnou do Labe. Postdenitrifikační filtry dodala společnost VWS MEMSEP, s. r. o. Voda prochází vrstvou speciálně upravených kuliček polystyrenu, na jejichž povrchu jsou mikroorganismy. Právě ty odstraňují z odpadní vody dusík tak, že ho mění na plyn, který pak vyprchává do atmosféry. K této biochemické reakci dochází bez přístupu vzduchu a bakterie je třeba dobře živit – zdrojem je metanol. Společně s rekonstrukcí ČOV byla postavena nová dmychárna, která lépe reguluje vzduch dodávaný do biologického stupně čištění. Hlavně však šetří energie, což je v provozu čistírny významná položka. Přestavba zahrnula také nový řídicí systém a další objekty. Investorem nové technologie na odstranění anorganického dusíku z odpadní vody jsou Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s., (VaK), společnost vlastníků vodárenské infrastruktury v regionu (115 měst a obcí) a zároveň působí jako správce této infrastruktury. Provozovatelem čistírny je Královéhradecká provozní, a. s., ze skupiny Veolia Voda ČR. peníze nedošly Celkové náklady na rekonstrukci ČOV Hradec Králové dosáhly 140 mil. Kč bez DPH. Část prostředků pochází z dotace Ministerstva zemědělství (48,92 mil. Kč), dalším Čistírna odpadních vod Hradec Králové ročně vyčistí 44 700 m3 vody denně. Slouží i dalším městům a obcím v okolí krajského města. Postavena byla v polovině roku 1995 jako mechanicko-biologická, s odváděním vyčištěné vody do labe. v roce 2003 se uskutečnila její rekonstrukce s cílem zvýšit odstraňování dusíkatých látek. Po zpřísnění limitů se však musela přidat další technologie, po jejímž uvedení do provozu již z ČOv odchází voda, která v parametru celkového dusíku splňuje zpřísněné limity eU. Odpadní voda přitéká z města do čistírny centrální stokou, dlouhou přes 5 km v hloubce 28 m pod terénem. výškový rozdíl se překonává čerpáním, což je energeticky náročné – poté voda protéká čistírnou gravitačně. Čistírenský kal se čerpá do zahušťovacích nádrží, kde zůstává bez přístupu vzduchu při teplotě 37 stupňů celsia jeden měsíc. Část kalu se přeměňuje v bioplyn, který se spaluje v kogeneračních jednotkách – vyrábí teplo a elektřinu, které se spotřebovávají přímo v ČOv. FOTO: archiv Čistírna bez dotace Nově otevřená ČOV v Hradci Králové. zdrojem byl úvěr 62,9 mil. Kč, z něhož 4% úrok bude refundovat rovněž stát. Zbylá část financí byla čerpána z vlastních investičních prostředků VaK (27,9 mil. Kč). Před čtyřmi roky stáli její vlastníci před rozhodnutím, jak projekt financovat. Finanční podpora z Operačního programu Životní prostředí byla vázána na splnění tzv. podmínek přijatelnosti, dojednaných s Evropskou komisí bývalým vedením Ministerstva životního prostředí. Společnost Vodovody a kanalizace v Hradci Králové se rozhodla, že půjde vlastní cestou. Ředitel VaK Ing. František Barák je přesvědčen, že bez evropské dotace je vyšla celá rekonstrukce mnohem levněji. V projektu, na který se využijí evropské dotace, je spousta povinností pro příjemce, všechny ale stojí další peníze. »Většinou jste také nuceni zahrnout do projektu i věci, které nepotřebujete, to je běžné. Mohou to být požadavky na napojení aglomerací, další související rekonstrukce, které se musí udělat zároveň a nikoli později apod.« Jmenuje také audity, shromažďování požadovaných dat, revize, posudky, právníky. A když je dotace přiklepnuta, nastoupí posuzovatelé a kontroloři. Roli hraje také národní metodika, která obsahuje i postupy, nějakým způsobem vynucené, přičemž se musí respektovat. Jako příklad ředitel VaK uvádí Ministerstvem životního prostředí požadovaný finanční model. Jeho hodnocení projektů s evropskými dotacemi je přísné. Objemy těchto projektů prý často přesahují reálnou potřebu o 30–40 %. Může jít proto o desítky milionů, které investor zaplatí zbytečně. »Je to v tom, že s prostředky, které vám někdo dal, nešetříte, zatímco když jsou vaše, postupujete jako opravdový hospodář,« říká Ing. František Barák. Na spolufinancování je pak potřeba opravdu hodně peněz, což se nemůže nepromítnout do značného zvýšení ceny vodného a stočného. Cena stočného v Hradci Králové se nezvýší. »Provozní podmínky nám umožňují i nadále zvyšovat vodné a stočné jen o inflaci, DPH, poplatky za vypouštění vody apod.,« uvedl Ing. František Barák. Na budování infrastruktury poskytují prostředky i některé obce. Královéhradecká provozní, a. s., nevyplácí dividendy, ale veškerý zisk reinvestuje do vodárenské infrastruktury. Nenakupuje vodárenský majetek od obcí, vloženou infrastrukturu obcím hradí zvýšením jejich akciového podílu. n milena geussová listopad 2010 Životní prostředí V dosavadní devítileté historii soutěže Cesty městy se mezi jejími účastníky skvěle vyjímají Napajedla. Toto sympatické osmitisícové město na Zlínsku se do soutěže přihlásilo se svými projekty na zklidňování dopravy dvakrát – v letech 2005 a 2010. A pokaždé si ve své kategorii odneslo prvenství! p řed pěti roky město Napajedla slavilo triumf projektem pro zvýšení bezpečnosti provozu podél průtahu silnice III. třídy Masarykovým náměstím, letos projektem Funkční a dopravní řešení veřejných ploch a komunikací v městské památkové zóně (MPZ). U obou projektů stála – díky svým znalostem, které si do komunální politiky přinesla z práce ve stavební projekční firmě – Ing. Irena Brabcová, u prvního jako místostarostka, u druhého už jako starostka. I letošní projekt je popsán v databázi soutěžních projektů (http://www.nadacepartnerstvi.cz/doprava/databaze-cesty-mesty) vytvářené a spravované Nadací Partnerství coby vyhlašovatelem soutěže. Proto tedy jen připomeňme, že město projekt uskutečňovalo v letech 2004–2009 a že si jím předsevzalo zamezit chaotickému parkování na náměstí a neorganizovanému pohybu cyklistů. Rovněž chtělo vytvořit v centru důstojný klidový a odpočinkový prostor. Radnici spolupracující s brněnskou Architektonickou kanceláří Ing. arch. Pavel Šimeček a inženýrskou firmou z Holešova, jíž byla Ing. Ladislav Alster 2 Projektová kancelář A-S, se to podařilo. Dílo si vyžádalo náklady 24 mil. Kč, přičemž radnici významně pomohly dotace z ROP Střední Morava a Státního fondu dopravní insfrastruktury. Zhotovitelem díla se staly Vodohospodářské stavby Javorník CZ s. r. o., Veselí nad Moravou, a DIPS Zlín, spol. s r. o. roveň na průtahu frekventované komunikace III. třídy. Vysoce estetický vyýsledek však podtrhuje význam našeho historického města a jeho genia loci,« dodává starostka. Na náměstí vznikl nový klidový prostor před barokní farou. Tím tam sice ubyly dvě desítky parkovacích míst, ale novou organizací parkování na stávajících plochách v okolí byla zrušená místa plně nahrazena. Ing. Irena Brabcová připomíná, že ve městě není parkování zpoplatněno. Jen v obchodní zóně se smí parkovat nejdéle dvě hodiny, což místní obchodníci uvítali. rozumná domluva je moŽná Protože projekt přinášel změny do MPZ, předpokládal také domluvu s památkáři. Ing. arch. Pavel Šimeček poznamenává, že všechny zúčastněné strany se shodly na tom, že »hlavní veřejné prostranství mělo vždy vlastní historický vývoj a reagovalo jako první na aktuální potřeby města a doby«, a že je třeba dospět k optimálnímu vybalancování rozmanitých provozních nároků na veřejnou plochu náměstí. Ing. Irena Brabcová to ilustruje na následujícím příkladu: »Naše historicky dlážděné náměstí bylo v minulosti přeasfaltováno. Respekt k architektonickému dědictví nám nedovoloval asfalt na náměstí ponechat. Jenže odkrýt původní dlažbu bylo finančně nemožné. Naštěstí jsme ve městě schraňovali z různých oprav a rekonstrukcí původní přírodní materiály, které jsme se rozhodli na náměstí vrátit. Pro předláždění jsme navrhli využít deponovanou dlažbu pro rastr, zatímco výplň by byla z nové zámkové dlažby. Památkáři nejdříve preferovali původní přírodní materiál, ale pak na úspornější variantu přistoupili. Jenže původní materiál nestandardizovaných rozměrů se zase nezamlouval dodavateli. Nakonec přání investora akceptoval, vše výborně zvládl a sám byl výsledkem příjemně překvapen.« FOTO: archiv naDace ParTnerSTví velké změny v centru města Ing. Irena Brabcová si na projektu nejvíce cení toho, že funkčně vymezil plochy v centru s prioritou bezpečnosti, přehlednosti a plynulosti dopravy. »Každý z účastníků dopravy – automobily, pěší i cyklisté – má svůj prostor. Řešení nebylo jednoduché, protože střed města se nachází v MPZ a zá- Radnice v Napajedlech nechává zdarma instalovat cyklostojany před obchody. listopad 2010 urputnost, která pomohla K úspěchu Napajedel v soutěži Cesty městy před pěti roky přispělo i zajímavé rozdělení rušné komunikace na dva samostatné pruhy zvýšeným ochranným ostrůvkem ohraničeným nájezdovými obrubníky. »I do dalšího projektu jsme chtěli přinést něco „progresivního“. Tak vznikl nápad dát novému cyklopruhu povrch z probarveného červeného asfaltu. Dopravní inspektorát Policie ČR nic nenamítal, protože kladl velký důraz na fyzickou odlišnost povrchu cyklopruhu a souběžného chodníku. Zato památkáři tvrdě nesouhlasili. Řešili jsme tedy dilema: Splnit podmínku výrazného odliše- FOTO: archiv naDace ParTnerSTví jak najít shodu (i) s památkáři Součástí vítězného projektu byla i nová organizace parkování ve městě. ní, jak ji chtěla dopravní policie, a současně se vyvarovat jiné barvy než odstínů šedé, což si vymiňovali památkáři. »Nakonec jsou chodníky z betonové zámkové dlažby 100/100 mm ve světle šedé barvě se zkosenými hranami, zatímco cyklopruh v grafitově šedé bez zkosených hran 200/200 (tato dlažba se vyráběla na zakázku). Zpětně musím připustit, že výrazný cyklistický pruh by v historickém jádru opravdu nebyl vhodný a památkářům za jejich urputnost v tomto případě patří poděkování,« říká starostka. zklidnit – leČ nikoliv »umrtvit« Podle Ing. Ladislava Alstera za úspěchem projektu stojí i dobrá předjednanost navržených úprav v centru, takže pak už nevznikly žádné podstatné problémy s dodatečnými úpravami na základě požadavků fyzických či právnických osob, a to ani ve vztahu k památkové péči. Výsledná stavba je výjimečná svou komplexnostní, zdařilým propojením všech požadavků na území, které bylo zklidněno, nikoliv však »umrtveno«. Ing. arch. Pavel Šimeček uzavírá: »Náměstí je inženýrské dílo, ale dopravní specialista je zvyklý pracovat ve větším měřítku a sleduje hlavně technické předpisy a normy. Architekt považuje náměstí za veřejnou plochu určenou hlavně pěším, jejich pohybu a aktivitám, ale při dobré spolupráci a pochopení vše lze vyřešit. Pak zbývají už jen výtvarné a kompoziční problémy typu kresba a materiál dlažby. Dozor architekta při realizaci je tedy velmi důležitý. Ani kvalitní technický projekt totiž nevystihne drobné detaily styku materiálů a jejich případné záměny. V historické urbanistické struktuře města tvořily domovní frontu návsi zemědělské usedlosti se stodolami na konci zahrad a výjezdem na pole. Usedlosti se změnily na městské domy s obchody podél náměstí a s rozšířením města do druhého plánu rázem chyběly příčné pěší přístupy. Proto jsem rád, že projekt pamatoval na dobudování a kultivaci příčných propojení. V jádru náměstí pak na monumentální schodiště a nově upravený chodník od kostela navázala klidová zóna s decentním n vodním prvkem.« ivan ryšavý 35 ManageMent Smart administration v praxi V jaké situaci tyto projekty »vstupují do dveří obce«? Jinak řečeno, jaký je současný stav ve využívání moderních přístupů (nástrojů, metod) v řízení kvality institucí veřejné správy? Za tímto účelem jsem zpracoval v rámci dizertační práce na sklonku minulého roku průzkum mezi obcemi v ČR. Pro výzkum jsem zvolil vzorek 74 organizací územní samosprávy. Vybrané výsledky průzkumu předkládám: n Jaké moderní nástroje v řízení organizací územní veřejné správy se používají nejčastěji? Z průzkumu je zřejmé, že čtyři moderní nástroje (komunitní plánování, benchmarking, sdílení příkladů dobré praxe, metoda CAF) využívá více než polovina největších ÚSC. Tyto nástroje jsou preferovány kraji i městy. Je to logické, neboť jejich uplatňování má podporu z Evropské unie, která je i spolufinancuje. Navíc tyto nástroje působí na dvě klíčové oblasti, v nichž se potřebuje veřejná správa rozvíjet – zvyšování efektivity řízení úřadů a větší zapojování občanů do věcí veřejných. Komunitní plánování je (či v blízké době bude) uplatňováno v 86 %, benchmarking v 75 %, sdílení příkladů dobré praxe v 64 % a metoda CAF v 53 % dotazovaných ÚSC. Tato poměrně pozitivní čísla je však třeba modifikovat konstatováním, že zavádění uvedených nástrojů zatím ve veřejné správě leckde bývá velmi formální, nepracuje se s nimi v každodenním životě organizace a nejsou promítnuty ani do manažerských přístupů, ani do výkonových parametrů. n Jaké jsou klíčové důvody pro zavádění těchto moderních nástrojů? Mezi tyto důvody patří zvýšení efektivity fungování organizace (97 %) a zvýšení kvality veřejných služeb (94 %). Z výsledků dále plyne, že dalšími uváděnými důvody jsou zvýšení prestiže organizace (u měst je to dokonce 75 % odpovědí), zvýšení možnosti kontroly práce organizace ze strany občanů, snaha zůstat v souladu se současnými modernizačními trendy, naplňování požadavků kladených ze strany EU. Mezi krajskými a městskými úřady je v důvodech zavádění relativní soulad. Z rozhovorů se zástupci samospráv vyplývá, že si uvědomují, že především v oblasti efektivity fungování úřadů je uplatňování nástrojů moderního řízení veřejné správy pouze »první vlaštovkou«. Stále trvá nedostatečná provázanost těchto nástrojů (často ve formě pilotních projektů) do běžné rutiny úřadu. 36 IlusTRačNí fOTO: sTaNIslav kRupař V územních samosprávných celcích (ÚSC) se začínají připravovat nebo už i uskutečňovat projekty podporující zkvalitňování a zefektivňování veřejné správy (Smart Administration). Jsou podporovány Evropským sociálním fondem (ESF ČR): výzva č. 53 – Zvýšení kvality řízení v úřadech územní veřejné správy, výzva č. 57 – Řízení lidských zdrojů v úřadech ÚSC, výzva č. 69 – Vzdělávání pro územní veřejnou správu. Plně ovládnout moderní nástroje v řízení ÚSC předpokládá i neustálé vzdělávání zaměstnanců úřadů obcí všech stupňů. V otevřené otázce na další důvody se objevila též snaha o spokojenost občanů s prací úřadu nebo motivace a spokojenost zaměstnanců úřadu. Což lze interpretovat i tak, že úřady si už více uvědomují, že moderní nástroje se nezavádějí za jedním účelem (efektivita a kvalita služeb), ale že směřují i k dalším cílovým skupinám (zaměstnanci, občané, partneři ze soukromého sektoru). ÚSC začínají chápat, že dobrý image jim může pomoci přilákat investice strategických soukromých investorů. n Jaké projekty na podporu uplatnění moderních přístupů ÚSC nejčastěji používají? Z výsledků průzkumu je zřejmé, že hlavními tématy těchto projektů je benchmarking s jinými úřady a sdílení dobré praxe mezi úřady (50 % odpovědí) a sebehodnocení CAF (31 %). Rozhovory se zástupci samospráv potvrdily, že nejčastěji uplatňovanými nástroji je benchmarking a CAF, a to především z těchto důvodů: a) oba nástroje jsou veřejné správě bezplatně nabízeny k implementaci; b) oba nástroje jsou vhodné pro zjištění současného stavu řízení úřadu; c) vláda ČR a Evropská unie apelují na jejich zavádění. Průzkum též doložil, že z explicitně jmenovaných témat projektů úřady dále uvádějí zavádění nástroje MA 21 – sociální a ekologická udržitelnost (19 %), komunitní plánování sociálních služeb (17 %), seznámení se s pojmem kvalita (17 %), zjištění efektivity komunikace úřadu s občany (14 %) a optimalizace procesů v úřadu (14 %). n V čem spatřujete hlavní přínosy uskutečněných projektů na podporu uplatnění moderních přístupů v řízení kvality? Za tyto přínosy se považuje možnost výměny zkušeností mezi organizacemi – sdílení dobré praxe (33 %) a zvýšení efektivnosti vlastní práce i kvality poskytovaných služeb (31 %). Úřady uvádějí též následující přínosy: možnost srovnávání organizace s ostatními – benchmarking (28 %), inspirace pro další zlepšování v organizaci (28 %), změna v uvažování o činnostech – od funkčního k procesnímu pojetí (28 %). n Co považujete za hlavní překážky uskutečněných projektů tohoto druhu? Mezi hlavní překážky respondenti zahrnuli absenci motivace zaměstnanců úřadu používat nové metody (67 %) a nedostatek zdrojů – finančních i personálních (64 %). Výsledky z dotazníkového šetření byly konfrontovány a upřesněny na základě rozhovorů se zástupci samospráv. Uváděné překážky bývají jen »špičkou ledovce«, nicméně vlastní příčiny je třeba hledat zejména v tom, že: a) využívané personální systémy na úřadech neumožňují dostatečně zainteresovat a motivovat zaměstnance úřadu; b) trvá nedostatek know-how ze strany úřadů pro překlopení formálních nástrojů do každodenní praxe. Za další překážky se pokládají nedostatečná osvěta fungování nástrojů zvyšování kvality (44 %) a nedostatek příkladů dobré praxe (inspirací) z ČR (33 %). Posun nastal v oblasti nedostatku metodiky (know-how) moderních nástrojů zvyšování kvality, kterou jmenuje již jen 25 % úřadů (dříve to byl výrazně vyšší podíl). n Jakého druhu jsou nejčastěji uvažované projekty na podporu uplatnění moderních přístupů v řízení kvality? K hlavním tématům nově připravovaných projektů patří zavedení procesního řízení nebo jeho pokračování (17 %) a implementace metody BSC (17 %). Z odpovědí a řízených rozhovorů se zástupci úřadů samosprávných celků je patrné, že si úřady uvědomují po zjištění současného stavu na úřadu (styl řízení, efektivita, přístup ke klientům apod. prostřednictvím nástrojů benchmarkingu, CAF, sdílení best practice), že je nutné přistoupit k realizaci opatření na zlepšení tohoto stavu, k čemuž procesní řízení a metoda BSC jako nástroj převodu strategie do cílů a aktivit jednotlivých odborů úřadu nepochybně napomáhají. Mezi dalšími zamýšlenými projekty na úrovni územních samosprávných celků se objevují témata metody CAF (14 %), benchmarking a výměna zkušeností (8 %), projekt MA 21 (8 %), vzdělávání zaměstnanců úřadu (8 %). záVěr Z poradenských projektů, na nichž mám možnost se v územních samosprávných celcích podílet, vyplývá, že vedení jejich úřadů přistupuje ke zkvalitňování řízení velmi odpovědně. Věřím, že také s případnými změnami po nedávných říjnových komunálních volbách na radnicích zůstane »chuť na sobě pracovat a zlepšovat se«. n Marek paVlík konzultant M.C.TRITON listopad 2010 ManageMent Vstupní vzdělávání zastupitelů je třeba dále aktualizovat /2 Také po letošních říjnových volbách do zastupitelstev obcí občané právem očekávají, že zvolení zastupitelé dostojí svým předvolebním slibům a veškeré své úsilí budou směřovat ke zlepšení kvality života v daném sídle. Noví zastupitelé však už leckde začínají být konfrontováni s realitou: I ta nejlepší předsevzetí totiž mohou vzít za své, jestliže je volení představitelé obce nedokážou dát do souladu s platnou legislativou, či jsou-li s ní předvolební sliby dokonce v rozporu. p listopad 2010 Zpracování další verze osvědčené Příručky pro člena zastupitelstva obce lze očekávat i pro období po letošních komunálních volbách. ně i po volbách v roce 2006. Zpracování další verze příručky lze očekávat i pro období po letošních komunálních volbách. Užitečnou »studijní oporou« (nejen) pro začínající členy zastupitelstev mohou být také metodické materiály připravované odborem dozoru a kontroly Ministerstva vnitra (MV): metodická doporučení, stanoviska, vzory obecně závazných vyhlášek a nařízení, odpovědi na často kladené otázky. Zveřejňovány jsou na webové stránce MV (http://www.mvcr.cz/odk2/) pod záložkou Metodická pomoc obcím. Zajímavou osobní zkušenost mají autoři tohoto článku s tzv. legislativním manuálem komunálních kandidátů. Jde o školení, jana hakloVá petr kuš Institut pro místní správu praha IlusTRačNí fOTO: aRChIv roto navazujeme na text, který jsme pod stejným titulkem zveřejnili v říjnovém čísle Moderní obce. Zabývali jsme se v něm úvahou, zda by nestálo za to v rámci přípravy změn zákonů o územních samosprávných celcích zvážit zavedení (ve stanoveném termínu po příslušných volbách) povinného vzdělávání členů jejich zastupitelstev se zaměřením na základní legislativu. Položili jsme si přitom i otázky, co by měl nový zastupitel znát, aby jeho práce pro rozvoj obce nenarážela na bariéru nedostatečné orientace v platné legislativě. Na tyto otázky jsme se pokusili nalézt odpovědi. Nyní klademe další otázky, které může přinést praxe, a na základě dlouholetých zkušeností Institutu pro místní správu Praha na ně formulujeme odpovědi. n Jak zajistit, aby účast na vzdělávacích akcích časově nenarušovala práci zastupitelů? Předem připravený harmonogram vzdělávání pro celé volební období by jim umožnil systematicky a dlouhodobě plánovat svoji účast na vzdělávacích aktivitách. Zastupitelé by si přitom sami sestavovali »balíček« kurzů. Čas nutný pro vzdělávání by se jim vrátil formou správného a rychlého rozhodování bez rizika případných sankcí či nedůvěry voličů. Další možností je zahrnout do vzdělávání jak prezenční, tak distanční kurzy. Pro distanční studium stačí běžný počítač a přístup na internet, přičemž zastupitel si sám volí tempo, čas a místo studia. To se týká hlavně žen – zastupitelek. Proto se e-learning stává významným prvkem přispívajícím k reálné rovnosti žen a mužů v přístupu ke vzdělání. Vzdělání tak může být plně integrováno do každodenního života zastupitelů. Výhodou je i snížení nákladů spojených se studiem (ubytování, stravné, cestovné atd.). n Na čem lze stavět? Při přípravě koncepce vzdělávání zastupitelů se lze opřít o řadu zkušeností (pozitivních i negativních) a využít existující know-how. V této souvislosti nelze nevzpomenout na úspěšný projekt Zvýšení připravenosti členů zastupitelstev obecních a krajských samospráv v ČR, k jehož hlavním výstupům patřilo v roce 2002 zpracování Příručky pro člena zastupitelstva obce. Aktualizovaná elektronická verze příručky byla vydána v roce 2004 a násled- která některé obce, resp. některé politické strany pořádají už před volbami pro kandidáty a připravují je na možnost, že by byli zvoleni. Účastníci těchto prezenčních školení dostali i materiál, odkazující na základní ustanovení právních předpisů, která souvisejí s činností nejvyššího orgánu obce. n Jaký by měl být obsah vstupního systematického vzdělávání nových členů zastupitelstev obcí? Z analýzy vzdělávacích potřeb vyplynula následující témata: systém veřejné správy v ČR, orgány obce a jejich kompetence, výbory zastupitelstva a komise rady, zasedání zastupitelstva a jeho vedení, jednací řád zastupitelstva, zápisy a usnesení ze zasedání zastupitelstva, práva občana obce a možnost uplatnění některých z nich ve vztahu k zastupitelstvu, právní předpisy obcí, vydávání obecně závazných vyhlášek, rozpočet obce, daňový systém, daň z nemovitosti a její úprava obecně závaznou vyhláškou obce, právní řád, vlastnosti právních předpisů, právní předpisy obcí, jejich právní síla, vyhlašování, účinnost a evidence, úřední deska obecního úřadu, základní principy zákona o svobodném přístupu k informacím, základní principy zákona o ochraně osobních údajů, místní a krajské referendum, volby do zastupitelstev územních samospráv, základní principy hospodaření obce, dispozice s majetkem obcí, přezkoumání hospodaření, finanční kontrola ve veřejné správě, místní poplatky a jejich úprava obecně závaznými vyhláškami, zadávání veřejných zakázek, korupce a etika ve veřejné správě, praktická cvičení, výměna zkušeností. n Institut pro místní správu Praha zajišťuje veškeré vzdělávání pro územní samosprávné celky prostřednictvím akreditovaných vzdělávacích programů. 37 Ví starosta, co smí občan? v letech. 1990–1991 se formulovalo nové obecní zřízení. Vznikly obecní »parlamenty« – zastupitelstva, z jejichž středu se vytváří místní »vláda« – rada a místní »premiér« – starosta. Zastupitelstvo má proporčně vyjádřit různé politické zájmy v obci, rada a starosta pak představují nejsilnější politický proud. Demokracie je definována jako rozhodování většiny při ochraně práv menšiny (čl. 6 Ústavy ČR: »Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.«). Na úrovni obcí se ochrana politické menšiny má zajišťovat zejména možností menšinových zastupitelů sledovat »zblízka« rozhodování většiny, vznášet dotazy, námitky, získávat informace. Důležitou zárukou je též veřejné jednání zastupitelstva. CO se OBČas NeDODRŽUJe Zvykovým vývojem, ale v rozporu se zněním zákona o obcích, se časem rozvinula chybná praxe – občanům obce se na jednání zastupitelstva neumožňuje přihlásit se do rozpravy při projednávání jednotlivých bodů, a povoluje se jim promluvit pouze v jedom souhrnném bodu, označovaném často jako »diskuse«. Ten bývá mnohdy zařazen až na konci jednání, tedy po projednání ostatních bodů. Nezřídka se dokonce právo vystoupit občanům odepírá zcela. Po vzniku krajů v roce 2000 se stejná praxe zavedla i při jednáních zastupitelstev krajů. JaK tO MÁ BÝt sPRÁvNĚ Občané obce (a vlastníci nemovitostí v obci) však mají právo přihlásit se ke každému bodu v průběhu jednání a sdělit svůj názor. Podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích má občan obce, který dosáhl věku 18 let, »právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem«. Zní to, jako by stačilo, že dostane slovo v jednom souhrnném bodě na konci jednání, zejména, když se to stanoví v přijatém jednacím řádu. Takový výklad by ale byl mylný. Obec totiž podléhá některým obecným právním zásadám, například smí konat jen to, co je výslovně v zákoně uvedeno, a nesmí zákonné mantinely vykládat tak, že se zúží prostor pro občany. (čl. 2 odst. 2 Ústavy ČR: »Státní moc... lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.«) Jednací řád nemůže zakázat občanům přihlásit se a vystoupit ke každému bodu na programu jednání. I když to obsahuje, není to platné ustanovení. Právo vystoupit má totiž občan přímo ze zákona. Tuto možnost musí mít dříve, než se přijme závěrečné usnesení, respektive dříve, než je věc definitivně vyřízena (zákon hovoří o »projednávané věci«, nikoli o »věci pro- 38 jednané«). Jednací řád tedy smí upravit jen některé organizační podrobnosti, může přiměřeným způsobem vystoupení občanů »usměrnit«, nemůže je však zcela vyloučit či stanovit taková omezení, která by jeho výkon de facto znemožnila (například nelze omezit délku vystoupení občana pouze na 30 vteřin). Jednací řád tak může například stanovit okamžik (v rámci bodu) pro vystoupení občanů, způsob udělování slova, přihlašování do diskuse, pořadí vystupujících, časový rozsah vystoupení, počet vystoupení konkrétního občana, podmínky pro odejmutí slova, nehovoří-li k projednávané věci. Občané mají právo vystoupit i k bodu návrhu programu jednání. Pokud však předloží doplňující návrh, musel by si jej přisvojit některý ze zastupitelů, aby se o něm mohlo hlasovat. Jednací řád nemůže zakázat občanům přihlásit se a vystoupit ke každému bodu na programu jednání, a i když to obsahuje, není to platné ustanovení. Právo vystoupit má totiž občan přímo ze zákona. CO teDY NeLZe Nelze například pouze zařadit bod č. 1 programu – stanoviska občanů k projednávaným věcem), pokud v rámci dalšího projednání jednotlivých bodů již občanovi možnost vyjádřit stanovisko není dána. Nelze též stanovit, že se povolí jen tři vystoupení z řad občanů (ta by mohli vyčerpat předem domluvení lidé, a na jiné by se již nedostalo). JaK se vYROvNat s OBtÍŽeMi V životě obcí mohou nastat situace, kdy z různých, více či méně legitimních a rozumných důvodů vznikne značný zájem o projednání určité věci. Mechanické uplatnění výše popsaných povinností by mohlo způsobit, že zastupitelstvo v rozumném čase vůbec nedospěje k rozhodnutí. Ani v takovém případě však nelze uvedené právo šmahem zrušit. Je nutno k věci přistoupit jednak s promyšleným postupem, jednak přijmout jen taková omezení, která jsou přiměřená k účelu, tedy k možnosti zastupitelstva dobrat se rozhodnutí. Vedení obce je povinno předvídat (znát život v obci), že k určitému bodu bude chtít promluvit mimořádný počet občanů. Potom je třeba předem pro takový bod stanovit delší čas, například i několik hodin, svo- Zpětná vazba Přivítáme, když nám napíšete, jaké máte zkušenosti s podobnými situacemi, co se vám osvědčilo. Sdělte nám, s čím z našeho doporučení nesouhlasíte. iluStrační FOtO: Jan ŠinDlEr L e g i s L at i va Na ilustračním snímku je radnice v Opavě. lat mimořádné jednání na den volna apod. Dále je třeba aktivně vstoupit do kontaktu se skupinami občanů, které chtějí vystoupit, a vysondovat, jaký asi bude rozsah a počet vystoupení. Pokud zjevně zájem překročí reálné možnosti jednání zastupitelstva, tj. diskuse by měla trvat mnoho hodin, pokračovat přes půlnoc atd., lze doporučit předem avizovat, že v takovém případě bude jednání přerušeno a bude pokračovat v příštích dnech. V případě, kdy ani takové opatření není možné (například je nutno přijmout usnesení do několika dnů), bude přiměřené, když se předem, usnesením zastupitelstva, stanoví časový rozsah věnovaný tomuto bodu, například 3 až 5 hodin. Na toto rozhodnutí lze navázat dalším ad hoc rozhodnutím zastupitelstva, které předem stanoví mechanismus, jak se ke slovu (pravděpodobně) dostanou zástupci všech zájmových skupin. Lze například přijmout pravidlo, že předsedající vyzve jednotlivé skupiny (například občané dotčení určitým záměrem, občané, kterých se to nedotýká přímo, občanské sdružení, které vzniklo na ochranu práv určité skupiny apod.), aby si mezi sebou určily mluvčího, případně malý počet mluvčích. Těm se umožní vystoupit se shrnujícím stanoviskem s delší dobou na vystoupení, než mají ostatní »běžní« vystupující, případně též s možností vystoupit ještě dvakrát v reakci na ostatní příspěvky. Pořadí vystoupení lze určit náhodně, losovat apod. Spolu s omezením doby a počtu vystoupení lze celkově dosáhnout, že budou slyšeny všechny názory, předneseny všechny argumenty, a případná námitka, že někdo v tomto režimu nedostal slovo, ačkoliv formálně takové právo má, by těžko uspěla. Základní zásady správného zvládnutí neobvyklé situace jsou: 1. předvídavost a dobré informace o tom, co se chystá, 2. připravenost, klid a postup bez emocí, osočování a konfliktního pojetí, 3. připravená procedurální pravidla, která zajistí přiměřenou možnost vystoupit všem zájmovým skupinám, a také možnost projednat věc v rozumném čase, 4. předjednat či alespoň seznámit s touto procedurou nejaktivnější občany předem, n předjednat pravidla se zastupiteli. OLDŘiCH KUŽÍLeK Otevřená společnost, o. p. s. listopad 2010 Nový katalog prací ve veřejných službách a správě s ložky platu zaměstnanců ve veřejných službách a správě vymezuje zákoník práce (ZP) v § 122 a následujících ustanoveních. Současně stanoví postup při jejich určování. Plat přísluší za práci vykonanou v pracovním poměru zaměstnancům těch zaměstnavatelů, jejichž výčet ZP taxativně stanoví v § 109 odst. 3. Jsou to: n stát, n územní samosprávný celek (ÚSC), n státní fond, n příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo n školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, n veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území ČR (§ 109 odst. 3 ZP). Vzhledem k tomu, že zákoník práce nerozlišuje »podnikatelské a nepodnikatelské« subjekty, je jedním z kritérií pro posouzení rozdílnosti v odměňování zaměstnanců těchto subjektů skutečnost, že pro dříve tzv. nepodnikatelské subjekty se užívá pojem »plat«, kdežto pro podnikatelské subjekty pojem »mzda«. Faktickou výši platu jednotlivých zaměstnanců však ovlivňuje i rozhodnutí zaměstnavatele. Toto rozhodnutí se předpokládá při zápočtu doby praxe rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně (rozhodnutí o zápočtu doby jiné praxe), při stanovení výše některých nárokových složek platu (například zvláštního příplatku) a při přiznávání a určení výše nenárokových složek platu (například osobního příplatku). Protože konkrétní výši platu jednotlivých zaměstnanců nelze odvodit přímo z předpisu, měl by být zaměstnanec při vzniku pracovního poměru informován o výši platu a jeho pravidelně poskytovaných složek, o jejichž přiznání nebo výši rozhoduje zaměstnavatel. POstUP PŘi ZaŘaZeNÍ DO tŘÍD Základní postup při zařazování zaměstnanců do platových tříd obsahuje § 123 odst. 2 ZP. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnější práce, jejíž výkon na něm požaduje v rámci druhu práce sjednané v pracovní smlouvě. Zařalistopad 2010 zení prací do platových tříd stanoví nové nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen »katalog prací«). Katalog prací, které jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, stanoví zařazení prací do platových tříd podle jejich složitosti, namáhavosti a odpovědnosti a člení je podle druhu povolání. Hlediskem vyjadřujícím složitost práce je vzdělání, potřebné pro její řádný výkon. Vzděláním se pro tento účel rozumí vzdělání dosažené v rámci školské soustavy nebo, v případě terciárního vzdělání, v rámci ukončeného studijního programu. V katalogu prací jsou příklady vykonávaných prací, které se mohou vyskytovat v celé sféře veřejných služeb a správy, a to nejen v obcích a zařízeních jimi zřizovaných, ale i v krajských úřadech a v zařízeních zřizovaných kraji. Do věcně souvisejících celků (částí, povolání) se soustředily všechny druhově příbuzné práce bez ohledu na to, v jakých zařízeních jsou vykonávány. V katalogu prací jsou uvedeny příklady vykonávaných prací, které se mohou vyskytovat v celé sféře veřejných služeb a správy, a to nejen v obcích a zařízeních jimi zřizovaných, ale i v krajských úřadech a v zařízeních zřizovaných kraji. PŘÍKLaDY ZaŘaZeNÍ DO tŘÍD Můžeme uvést příklady zařazení do platových tříd některých profesí v rámci státní správy a samosprávy podle nového nařízení vlády. Zařazení do jednotlivých tříd je závislé na složitosti a namáhavosti vykonávané práce. Například referenti společné státní správy a samosprávy (zařazení do 4.–16. třídy), fiskální politiky, rozpočtu a financování (do třídy 9.–15.), finanční kontroly a přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků(do třídy 10.–15.), finanční a daňové správy (do třídy 6.–14.), školství, výchovy a vzdělávání (do třídy 8.–15.), sociálních věcí (do třídy 6.–15.), pracovních vztahů (do třídy 10.–15.), živnostenského úřadu (do třídy 7.–12.), pro zdravotní péči (do třídy 7.–15.), správy místního rozvoje (do třídy 10.–15.) apod. Vezmeme jako příklad referenta státní správy a samosprávy, který může být zařazen podle charakteru pracovních úkonů do 4.–16. třídy. Do 4. třídy bude patřit tehdy, provádí-li dílčí práce ve státní správě a samosprávě, například shromažďování, třídění, uspořádání a kontrolu formálních náležitostí a úplnosti podání, protokolů, záznamů, písemných vyhotovení rozhodnutí, podkladů a dalších písemností ve správním iluStrační FOtO: Dagmar hOFmanOvá L e g i s L at i va Obrázek je z Prahy 2 – v pozadí je radnice. řízení. Do stejné platové třídy bude zařazen i tehdy, doručuje-li úřední písemnosti, předvolává-li osoby ke správnímu orgánu a účastníky k jednání a ověřování jejich totožnosti. Do nejvyšší 16. třídy bude tento referent začleněn, mj. jestliže provádí komplexní koordinaci stanovování koncepcí dlouhodobého vývoje oborů hlavní činnosti v zákonem vymezené působnosti ministerstev. Stručně lze říci, že při zařazování úředníků nebo zaměstnanců ÚSC do jedné z 16 platových tříd, musí příslušný referent (například personalista, případně mzdová účetní) vzít v úvahu existenci nového nařízení vlády č. 222/2010 Sb. a pracovní náplň referenta. Podle této, případně obdobné, náplně mu »přizná« platovou třídu. Této platové třídě přiřadí platový stupeň. Plat je tvořen průsečíkem těchto dvou veličin (platové třídy a platového stupně). Jde o tzv. platový tarif. ZaŘaZeNÍ DO PLatOvÝCH stUPŇů Zatímco zařazení zaměstnance do platové třídy ovlivňuje charakter (obtížnost, namáhavost, odpovědnost) práce (druh práce), začlenění do jednoho z 12 platových stupňů podle současné platné právní úpravy závisí na délce praxe v oboru požadované práce. Rozumí se tím výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce. Nerozhoduje při tom, zda jde o práci vykonávanou v pracovním poměru nebo na základě jiného pracovněprávního vztahu. Vyloučena není ani možnost získání praxe v oboru požadované práce jiným způsobem. Například v souvislosti s předchozími podnikatelskými aktivitami zaměstnance (bývalý soukromý lékař uzavře pracovní poměr se státním zdravotnickým zařízením, živnostník – s muzeem, se školou nebo školským zařízením na shodný druh práce apod.). V souvislosti s úspornými opatřeními ve státní správě a samosprávě se uvažuje o zrušení platových stupňů, které jsou závislé na délce praxe. V úvahu by přicházelo zařazení zaměstnanců pouze do platových tříd, bez ohledu na délku praxe. Nařízení vlády č. 222/2010 Sb. by se tak stalo zásadní právní úpravou. Tato změna by si však vyžádala novelu zákoníku práce, což je z hledisn ka legislativy otázka dlouhodobější. LaDisLav JOUZa právník 39 L e g i s L at i va Velmi diskutovaný paragraf zákona o veřejných zakázkách J edním z nejdiskutovanějších ustanovení současného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) je svým postavením § 59 odst. 4. Jeho pomyslný předchůdce, tedy § 61 odst. 4 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, zakotvoval institut tzv. vysvětlení a od pojetí současného zákona se v lecčems odlišoval. Především byla možnost jeho využití v případě nejasností vztahujících se k nabídce uchazeče svěřena do rukou jediného subjektu, a to hodnoticí komisi (zatímco v pojetí současného zákona jde o oprávnění svěřené obecně zadavateli). Za další, ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu, nebylo možné tento institut aplikovat na postup zadavatele při hodnocení kvalifikačních předpokladů. Uplatnit jej tak bylo možné pouze ve vztahu k posuzování nabídek a nikoli k hodnocení splnění kvalifikace (jako v případě současného § 59 odst. 4 zákona). PRiNCiP FaKULtativNOsti Podle znění zákona účinného do 31. prosince 2009 veřejný zadavatel mohl požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, s výjimkou případů, kdy splnění příslušné části kvalifikace nebylo dodavatelem prokázáno vůbec. Veřejný zadavatel tak mohl této možnosti využít pouze v případě, že dotčený dodavatel prokázal příslušnou část kvalifikace alespoň částečně (tj. předložil v rámci své nabídky či žádosti o účast alespoň nějakou informaci k příslušné části kvalifikace, nedošlo tak k úplnému opomenutí požadavku zadavatele). Pokud však určitou část kvalifikace tento dodavatel neprokázal vůbec (například opomněl do nabídky přiložit pojistnou smlouvu), musel být uchazeč ze zadávacího řízení bez dalšího vyloučen. Dodavatel byl (a stále je) povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. V současné době (tedy v rámci znění zákona účinného po 1. 1. 2010) vyznívá toto ustanovení pro uchazeče příznivěji, a to tak, že veřejný zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Došlo tak k zakotvení možnosti, aby veřejný zadavatel byl oprávněn § 59 odst. 4 aplikovat ve vztahu k prokazování kvalifikace bez ohledu na to, v jakém rozsahu a zda vůbec byla příslušná část kvalifikace dodavatelem prokázána. Důvodem k tomuto legislativnímu kroku byla snaha zákonodárce odstranit výkladové nejasnosti spojené s podmíněním možnosti vyzvat dodavatele k doplnění dokladů alespoň částečným prokázáním splnění části kvalifikace. Kvůli obavám z možného zneužívání ze strany dodavatelů zůstal zachován princip fakultativnosti využití tohoto institutu (zadavatel je tak i nadále pouze oprávněn, a nikoli povinen této možnosti využít). Co se týče vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení pro nesplnění kvalifikace, musí se toto zakládat na skutečném nesplnění a nikoli pouze na pochybnostech zadavatele. DaLŠÍ PROBLeMatiCKÉ OBLasti Odhlédneme-li od rozhodnutí, jež se vázala na část, která byla s účinností od 1. 1. 2010 odstraněna, zahrnuje § 59 odst. 4 zákona i nadále mnoho problematických oblastí, které se v minulosti staly nejednou předmětem rozhodovací praxe ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též ÚOHS). Jedno z primárních pravidel odvoditelných z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže lze stylizovat do té podoby, že pokud zadavatel využije § 59 odst. 4 zákona, musí dotčený uchazeč prokázat, že příslušný kvalifikační předpoklad splňoval již před koncem lhůty pro podání nabídek. Jeho aplikace by měla zabránit situacím, kdy dojde k vyloučení uchazeče pro absenci jediného dokladu v nabídce, kterým sice v době podání nabídky disponoval, ale opomněl jej do nabídky přiložit. Předmětné ustanovení zákona se přitom vztahuje pouze na oblast prokazování splnění kvalifika- ce. Nelze jej uplatnit například v případě chybějícího podpisu smlouvy (o dílo) přiložené jako součást nabídky uchazeče. Rozhodnutím ÚOHS byl rovněž dotčen vztah § 59 odst. 4 zákona a zásady stejného zacházení, což je jedna ze tří základních zásad zákona (spolu se zásadou transparentnosti a zákazu diskriminace). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se vyslovil v tom smyslu, že pokud dojde k (částečnému) nesplnění kvalifikace ze strany více uchazečů v rámci jednoho zadávacího řízení, musí zadavatel vůči všem uplatnit shodný postup. Ve smyslu výše uvedeného je tedy nemožné, aby zadavatel využil předmětného institutu jen vůči jednomu z uchazečů a druhého, který rovněž splnil podmínky pro aplikaci § 59 odst. 4 zákona (tedy nedostatečně prokázal splnění určité části kvalifikace), bez dalšího vyloučil. Toto pravidlo ale nelze interpretovat v tom směru, že by byl zadavatel, jestliže mu vzniknou pochybnosti týkající se kvalifikace jednoho z uchazečů, povinen ve světle výše uvedené zásady zákazu diskriminace vyzvat i ostatní uchazeče. Pokud kvůli pochybnostem požádá jednoho z uchazečů například o doložení potvrzení příslušné správy sociálního zabezpečení, neznamená to, že tak musí učinit i ve vztahu k ostatním uchazečům (za předpokladu, že u nich takové pochybnosti nevznikly). Co se týče vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení pro nesplnění kvalifikace, musí se zakládat na skutečném nesplnění a nikoli pouze na pochybnostech zadavatele. Je nepřípustné, aby zadavatel vyloučil uchazeče, jestliže pochybuje například o tom, zda osoba, která za takového uchazeče podepsala čestné prohlášení, je zároveň osobou oprávněnou za něj jednat. Jestliže by uchazeč prokázal, že nabídku podepsala oprávněná osoba, popřípadě doplnil nabídku o plnou moc udělenou statutárním orgánem uchazeče osobě, která podepsala čestné prohlášení, odpadl by tak důvod vyloučit tohoto uchazeče z další účasti v zadávacím řízení. Rovněž je třeba upozornit na skutečnost, že výzva zadavatele vůči uchazeči k doplnění či objasnění kvalifikace se může zakládat pouze na takových požadavcích na kvalifikaci, které zadavatel předem stanovil v zadávacích podmínkách. Nelze například dodatečně žádat o předložení seznamu významných služeb realizovaných uchazečem, pokud nebyly požadovány již v zadán vacích podmínkách. viLÉM PODeŠva JiŘÍ vOtRUBeC rOWan lEgal, advokátní kancelář, s. r. o. Máte dotaz? Chcete poradit? Napište nám na e-mail [email protected] 40 listopad 2010 L e g i s L at i va Jistota uchazeče v zadávacím řízení po novele N ovela zákona o veřejných zakázkách, která je účinná od letošního 15. září, přináší rovněž změny v poskytování jistot uchazeče v zadávacím řízení, které by měly vést ke zjednodušení postupu jak zadavatelů, tak dodavatelů. Jistota slouží k zajištění povinností uchazeče vyplývajících z jeho účasti v zadávacím řízení vůči zadavateli (nikoli tedy ze smlouvy, která teprve bude uzavřena). Zadavatel je oprávněn požadovat jistotu ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž uchazeč volí formu složení jistoty ze způsobů stanovených zákonem. Zadavatel smí čerpat jistotu pouze pokud uchazeč v rozporu se zákonem nebo zadávacími podmínkami zruší nebo změní svou nabídku, odmítne uzavřít smlouvu nebo zadavateli neposkytne řádnou součinnost k uzavření smlouvy. NOviNKY v POstUPU ZaDavateLe PŘi NaKLÁDÁNÍ s JistOtOU Novela zavádí možnost zadavatele požadovat složení jistoty i v případě zjednodušeného podlimitního řízení. Výslovně řeší postup při zrušení zadávacího řízení a stanoví jednotnou lhůtu pro uvolnění jistoty v délce sedmi dnů po odeslání příslušného oznámení (není-li dán důvod pro její blokaci). Zadavatel musí vyloučit uchazeče, který nesplnil povinnost a opětovně nesložil jistotu, čímž odpadají pochyby, nakolik se jedná o povinnost či jen právo zadavatele spočívající na jeho úvaze. Doklad o opětovném složení jistoty je zařazen mezi náležitosti návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podávaného k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě bankovních záruk platí, že zadavatel uchovává pouze kopii záruční listiny pro potřeby archivace. Originál vrací uchazeči, který jej zpravidla odevzdá bance. NOvÁ FORMa JistOtY: POJiŠtĚNÍ ZÁRUKY Dosud zákon upravoval pouze peněžní jistotu a jistotu ve formě bankovní záruky. Poslaneckou iniciativou byla doplněna nová, třetí forma – pojištění záruky. Jedná se o zvláštní pojistný produkt, zakládající přímý právní vztah mezi pojišťovnou jako výstavcem (pojistitelem) a zadavatelem jako příjemcem (beneficientem). Dodavatel před podáním nabídky uzavře pojistnou smlouvu s pojišťovnou, která se zaváže, že uhradí zadavateli částku stanovenou v zadávacích podmínkách, pokud uchazeč nesplní povinnosti vyplývající ze zadávacího řízení a zákona. V případě bankovní záruky vystavuje banka záruční listinu, v případě pojištění záruky vystavuje pojišťovna tzv. písemné prohlášení o pojištění záruky, které uchazeč předkládá v rámci své nabídky jako listopad 2010 doklad o složení jistoty. Zadavatel si originál písemného prohlášení ponechává pro účely archivace, pojišťovny jeho vrácení nepožadují. Pojistná smlouva se může vázat ke konkrétnímu zadávacímu řízení, nebo se může jednat o rámcovou pojistnou smlouvu, na základě které pojišťovna vydá prohlášení k jednotlivým nabídkám. vÝHODY PRO UCHaZeČe Ačkoli pojišťovny zatím pojištění záruky nabízejí jen ojediněle, pro uchazeče bude zřejmě velmi lákavou formou skládání jistoty. Na rozdíl od peněžní jistoty tak pro dodavatele odpadá nutnost skládat značné peněžní prostředky a na předem těžko předvídatelnou dobu (tedy s negativním vlivem na jeho cash-flow). Proti bankovní záruce jsou výhodou nižší náklady a administrativní náročnost pojištění záruky. Pojištění záruky zároveň nezvyšuje úvěrové zatížení dodavatele. Cena pojistného se pohybuje zpravidla od 1 % do 3,5 % ze zajišťované částky v závislosti na výsledku finanční analýzy hospodaření uchazeče. Ve většině případů lze pojištění záruky vyřídit do 3 pracovních dnů, proti vyplněnému dotazníku a dokladům o finančním zdraví uchazeče. Zadavatel je oprávněn požadovat jistotu ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž uchazeč volí formu složení jistoty ze způsobů stanovených zákonem. vÝHODY a RiZiKa PRO ZaDavateLe Pro zadavatele u jistot složených formou pojištění záruky odpadají povinnosti spojené s vedením účtu pro peněžní jistoty a zejména starosti s jejich vracením. Podobně jako u bankovní záruky musí podmínky pojištění záruky plně odpovídat požadavkům zákona, jinak nelze jistotu pokládat za řádně složenou a nabídku uchazeče nezbývá než vyloučit ze zadávacího řízení. Z pojistných podmínek však musí jednoznačně vyplývat platnost jistoty po celou dobu zadávací lhůty včetně doby, kdy zadávací lhůta neběží nebo se prodlužuje. Zároveň by měla být vyloučena možnost předčasného ukončení pojistné smlouvy bez souhlasu zadavatele coby benefi- cienta. Zadavatel musí být oprávněn čerpat jisto-tu nepodmíněně a na první výzvu, aniž by přitom musel nést jakákoli důkazní n břemena. aDÉLa HavLOvÁ advokátka PetRa BaRÁNKOvÁ advokátní koncipientka havEl & hOláSEK, s. r. o., advokátní kancelář Nová povinnost veřejného zadavatele N ovela zákona o veřejných zakázkách významně komplikuje život nejen firmám s akciemi na majitele, ale i obcím. Od letošního 15. září, kdy vstoupila v platnost, mají municipality povinnost zveřejňovat výzvu i ve zjednodušeném podlimitním řízení. Navíc již není možné pro zveřejnění výzvy využívat místo profilu zadavatele městské webové stránky. Obcím, které tuto změnu nezaznamenaly, hrozí vysoké pokuty od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Novela zákona o veřejných zakázkách stačila od svého přijetí vyvolat řadu diskusí, které se většinou týkaly zákazu účasti firem s tzv. akciemi na majitele ve veřejných tendrech. Stranou zájmu ale zůstala nová povinnost veřejného zadavatele uveřejňovat na svém profilu zadavatele výzvu i ve zjednodušeném podlimitním řízení. Dříve navíc většinou zadavatelé místo svého profilu využívali obyčejné webové stránky. To však již nyní nebude možné, podle novely totiž musí být profil zadavatele certifikovaný. »Tato změna se týká především obcí. Ty však podle našich informací nevěnují novele téměř žádnou pozornost a nejsou na ni připraveny. Pokud však budou výzvy nadále uveřejňovat pouze na obecním webu, riskují pokutu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V nejhorším případě může dojít i ke zrušení veřejné zakázky,« upozorňuje David Holman, zakladatel a mluvčí občanské iniciativy Nekorupci.cz., která je otevřenou platformou podporující elektronizaci veřejných zakázek na úřadech státní správy a samosprávy. Občanská iniciativa proto ve spolupráci s brněnskou softwarovou společností QCM spustila portál www.vhodneuverejneni.cz, který obcím slouží jako certifikovaný profil zadavatele. V souladu s novelou zákona tak zde mohou uveřejňovat všechny své zakázky, a to bez obav z případného postihu. Pokud by se obce rozhodly získat vlastní certifikát, mají nejspíš smůlu. Novela nespecifikuje, kdo certifikaci provádí, ani jak má vypadat. Dříve vydané atesty (takový má i portál Vhodné uveřejnění) přitom mají platnost jen do poloviny příštího roku. Jestliže do té doby nedojde k další novele, nebudou zřejmě veřejní zadavatelé moci vypisovat žádné zakázky. /sk/ 41 L e g i s L at i va Odměna zastupitele při skončení funkčního období /2 s távající podoba právní úpravy odměny při skončení funkčního období v obecním zřízení je důsledkem přijetí tzv. dozorové novely (zákon č. 234/2006 Sb.), která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2006. Z historického hlediska lze stručně uvést, že obdobu odměny při skončení funkčního období upravoval i původní zákon o obcích č, 367/1990 Sb. v § 32 odst. 5 od 20. 7. 1994. Dozorová novela zasáhla do úpravy »odchodného« jen v případě obecního zřízení; Krajského zřízení a zákona o hl. městě Praze se nijak nedotkla, čímž zapříčinila poměrně velké a neodůvodněné rozdíly mezi těmito právními předpisy. Ty například spočívají ve způsobu výplaty odměny při skončení funkčního období (ve splátkách nebo jednorázově) či v samotném způsobu stanovení její konkrétní výše. KDO MÁ NÁROK Na »ODCHODNÉ« Každému uvolněnému členu zastupitelstva obce náleží odměna při skončení funkčního období (»odchodné«), jestliže mu ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu. V případě neuvolněných členů zastupitelstva obce je jejich okruh ve vazbě na vznik nároku na odměnu při skončení funkčního období výrazně užší a zahrnuje pouze starostu (§ 75 odst. 1 obecního zřízení). Uvedený okruh členů zastupitelstva obce se vztahuje i na členy zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města (§ 146 obecního zřízení). JaKÉ JsOU PODMÍNKY Neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, a každé- mu uvolněnému členu zastupitelstva obce (tj. jakémukoliv, bez ohledu na vykonávanou funkci, například starostovi, místostarostovi, členovi rady obce, předsedovi výboru zastupitelstva obce) náleží odměna při skončení funkčního období, jestliže mu ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu. Obecní zřízení pro přiznání odměny při skončení funkčního období tedy stanoví dvě podmínky, které musejí být současně splněny: Za prvé musí platit, že uvolněnému členovi zastupitelstva nebo neuvolněnému starostovi ke dni voleb do zastupitelstva příslušela měsíční odměna, a za druhé musí být naplněna skutečnost, že uvedeným členům zastupitelstva nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu. První podmínka pro přiznání odměny při skončení funkčního období, tj. pobírání měsíční odměny ke dni voleb do zastupitelstva obce, bude v případě uvolněných členů zastupitelstva obce vždy naplněna, neboť tito členové zastupitelstva obce mají na měsíční odměnu ze zákona nárok. Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost, že by se uvolněný člen zastupitelstva obce své měsíční odměny případně vzdal. Rozhodující je totiž existence nároku na měsíční odměnu, nikoliv stav, zda je měsíční odměna fakticky vyplácena. Měsíční odměna nemusí být vyplácena nejen z důvodu, že se jí nebo její části uvolněný člen zastupitelstva obce vzdal, ale i tehdy, pokud ji obec není vůbec schopna vyplácet (například z důvodu finančních problémů obce). Situace neuvolněného starosty je (může být) z hlediska nároku na odměnu při skončení funkčního období odlišná, neboť v případě, že vykonává svoji funkci bez nároku na měsíční odměnu (zastupitelstvo obce mu žádnou měsíční odměnu neschválilo), potom mu za této situace zároveň nevzniká ani nárok na odměnu při skončení funkčního období. Druhou podmínkou nezbytnou pro přiznání odměny při skončení funkčního období je skutečnost, že uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému starostovi nevznikl (v novém volebním období) opětovný nárok na měsíční odměnu. Tato podmínka se vykládá tak, že měsíční odměnou se zde rozumí měsíční odměna posky- tovaná za výkon jakékoliv uvolněné funkce člena zastupitelstva a funkce neuvolněného starosty (§ 75 odst. 1 obecního zřízení). Stane-li se například uvolněný nebo neuvolněný starosta po volbách uvolněným členem rady obce, měsíční odměna při skončení funkčního období mu nenáleží (odměna by mu náležela v situaci, kdyby se stal například neuvolněným členem rady obce). Opětovným nárokem na měsíční odměnu je třeba z hlediska časového rozumět nárok vzniklý bezprostředně po zániku nároku na předchozí měsíční odměnu za výkon funkcí uvedených v § 75 odst. 1 obecního zřízení. Teoreticky stačí případné přerušení i v řádu několika dnů mezi výkonem příslušných funkcí, aby uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému místostarostovi vznikl nárok na »odchodné«. V tomto smyslu je obecní zřízení z hlediska příslušného člena zastupitelstva obce výrazně velkorysejší než například u poslanců nebo senátorů, u nichž pro vznik nároku na odchodné podle § 7 odst. 1 zákona číslo 236/1995 Sb. je nutné vyčkat tři měsíce po skončení výkonu jejich funkce, přičemž jim během těchto třech měsíců nesmí vzniknout nárok na plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele státní moci. DaŇOvÉ a JiNÉ asPeKtY Odměna při skončení funkčního období je z hlediska daňového funkční požitek /§ 6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů/. Proto je předmětem daně z příjmů fyzických osob /stejně jako měsíční odměna – § 3 odst. 1 písm. a) zákona číslo 586/1992 Sb./, ale nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění /§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů/ a pojistného na sociální zabezpečení /§ 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů/. vÝŠe »ODCHODNÉHO« Konkrétní výše odměny při skončení funkčního období pro ty členy zastupitelstva obce, kteří na ni mají nárok, je stanovena v § 75 odst. 2 obecního zřízení. Výše MO001044-2 42 listopad 2010 L e g i s L at i va odměny při skončení funkčního období uvolněného člena zastupitelstva obce a neuvolněného člena zastupitelstva obce vykonávajícího funkci starosty se stanoví jako výše měsíční odměny, která příslušela ke dni voleb do zastupitelstva obce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce (maximální možná výše odměny při skončení funkčního období tedy činí šestinásobek měsíční odměny). Před nabytím účinnosti tzv. dozorové novely č. 234/2006 Sb. (před 1. 7. 2006) se rozsah nároku na odměnu při skončení funkčního období nevázal na předchozí počet let výkonu funkce, přičemž platná právní úprava zohledňuje »zásluhový« princip závislý na počtu let »odsloužených« ve funkci člena zastupitelstva obce. Zatímco před 1. 7. 2006 výše této odměny byla v rozsahu 3 měsíčních odměn, nově se tato odměna stanoví jako výše měsíční odměny, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce. S výpočtem konkrétní výše odměny při skončení funkčního období mohou vznikat výkladové potíže. Problém s výpočtem výše »odchodného« nevzniká v těch případech, kdy v průběhu volebního období nedošlo ke změně funkce (například starosta obce byl poprvé zvolen do funkce v roce 2006 a nepřetržitě ji vykonával do roku 2010, a tedy v případě čtyř ukončených let mu vznikne nárok na »odchodné« ve výši pěti měsíčních odměn. To znamená 1 měsíční odměna jako »základ« + 4 měsíční odměny jako násobky této odměny za celkový počet ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce). Výkladové problémy však nastávají v případech, kdy člen zastupitelstva v průběhu volebního období vystřídal několik funkcí uvedených v § 75 odst. 1 obecního zřízení (byl dva roky uvolněným místostarostou, poté rok uvolněným členem rady a poslední rok neuvolněným starostou). Za »základ« bude v tomto případě s ohledem na § 75 odst. 1 brána »poslední« odměna, tj. ta, na kterou měl člen zastupitelstva nárok ke dni voleb do zastupitelstva obce. Problém však vzniká s případnými násobky této odměny za celkový počet ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce. Uvedené násobky pro nemožnost výpočtu nelze rozdělit na jednotlivě zastávané funkce, a proto je třeba vyložit, že násobky se budou odvíjet od »základu«, tj. od odměny, na kterou měl člen zastupitelstva nárok ke dni voleb do zastupitelstva obce. Vyjdeme-li z tohoto modelu, tak pro samotné stanovení počtu násobků nebude možné brát v úvahu případné změny funkcí. Samozřejmě i v tomto případě musí být pro vznik nároku na »odchodné« dodrženo, že se musí jednat o nepřetržitý výkon některé (či některých) z funkcí, které jsou tan xativně uvedeny v § 75 odst. 1. JaN BŘeŇ právník (Dokončení v příštím čísle) listopad 2010 ZE SBÍRKY ZÁKONŮ uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 71/2010 do částky 78/2010). Částka 71 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 30. června 2010. nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání v příloze č. 1 k tomuto nařízení je uvedena soustava oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, s uvedením oborů vzdělání, v nichž lze dosáhnout základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, vyššího odborného vzdělání v konzervatoři a vyššího odborného vzdělání, jejich návaznost na obory vzdělání podle předchozích právních předpisů, návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia a nejvyšší počet žáků ve skupině na 1 učitele odborného výcviku. Účinnost od 31. srpna 2010 Částka 74 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 8. července 2010. vyhláška č. 218/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 364/2009 Sb., o seznamu obecních úřadů a zastupitelských úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy (vyhláška o kontaktních místech veřejné správy) novela vyhlášky rozšiřuje počet kontaktních míst veřejné správy o další obecní úřady a jeden úřad městského obvodu. Ze seznamu se naopak vypouští obecní úřad raduň ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Opava, kde byl k 1. lednu 2010 zřízen nový matriční úřad, který je kontaktním místem veřejné správy ze zákona, a proto je jeho uvedení ve vyhlášce nadbytečné. Dále se vypouští generální konzulát montreal, který ukončil svou činnost 31. března 2010. Účinnost od 23. července 2010 nález Ústavního soudu ze dne 8. června 2010 ve věci návrhu na zrušení § 83a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod č. 219/2010 Sb.) Ústavní soud rozhodl takto: ustanovení § 83a v odst. 1 část věty první a věta druhá zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, které zní: »v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce.«, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Právní věty nálezu: interpretace práva na soukromí v prostorové podobě, tj. právo na respektování a ochranu obydlí před zásahy zvenčí, se neomezuje jen na ochranu prostor užívaných k bydlení. Právo na respekt a ochranu obydlí, společně s právem na nedotknutelnost osoby a soukromí, a s právem na ochranu osobní svobody a důstojnosti, se považuje za nedílnou součást soukromé sféry každého jednotlivce, v případě obydlí vymezenou prostorově. maximy plynoucí z ústavního pořádku čr vyžadují, aby o vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků rozhodoval nezávislý a nestranný orgán. Za takový, ve shora naznačeném smyslu, nelze považovat státního zástupce, a tím méně policejní orgán. Zejména v dnešní době, kdy autonomní naplňování soukromého života a pracovní či zájmové aktivity spolu úzce souvisejí, nelze činit ostré prostorové oddělení soukromí v místech užívaných k bydlení od soukromí vytvářeném v místech a prostředí, sloužících k pracovní či podnikatelské činnosti anebo k uspokojování vlastních potřeb či zájmových aktivit. v případě neohraničených pozemků (např. lesy či louky), je zásadně třeba rozlišovat mezi vstupem na ně a jejich »prohlídkou«, která je spojena se zásahem do integrity nemovitosti (pozemku). Její provedení musí mít stejný režim jako prohlídka uzavřených prostor. Požadavek je o to naléhavější, že náš trestní řád neumožňuje ani následnou soudní kontrolu nařízení prohlídky jiných prostor a pozemků soudem. tyto úkony, představující očividný zásah do základního práva na soukromý život, ocitají mimo jakoukoli bezprostřední soudní kontrolu. Částka 76 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. července 2010. nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě tímto nařízením se stanoví zařazení prací ve veřejných službách a správě do platových tříd zaměstnanců, jimž je za práci poskytován plat. Katalog prací v příloze k tomuto nařízení stanoví zařazení prací do platových tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a člení je podle druhu do povolání. Účinnost od 1. října 2010 Částka 78 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. července 2010. nález Ústavního soudu ze dne 8. června 2010 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města české velenice č. 2/2005, o některých opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku (publikovaný pod č. 230/2010 Sb.) Ústavní soud zrušil některá ustanovení výše uvedené obecně závazné vyhlášky. Právní věty nálezu: Za situace, kdy absentuje výslovné zákonné zmocnění obce k regulaci provozní doby hostinských provozoven, které bylo v minulosti (do 30. září 2003) obsaženo v § 96 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, nelze základ pro vymezení působnosti shledávat v extenzivním výkladu § 10 písm. a) zákona o obcích, jímž by se působnost obce dostala do kolize s čl. 26 odst. 1 listiny základních práv a svobod. Obec v samostatné působnosti a v obecně závazné vyhlášce není oprávněna ukládat uživatelům staveb omezení či zákazy v užívání staveb na základě toho, zda stavba je či není užívána v souladu s kolaudačním rozhodnutím či jiným individuálním právním aktem stanovícím účel a podmínky užívání staveb. Mgr. JaN BŘeŇ 43 L e g i s L at i va Jak na pohledávky obce nebo kraje v souvislosti s poskytováním dotací fyzickým nebo právnickým osobám se lze v praxi obcí a krajů setkat s řadou problémů. Hospodářská krize přispívá k tomu, že někteří příjemci veřejné finanční podpory (viz rámeček dole) nejsou schopni dostát svým závazkům zakotveným ve smlouvě o poskytnutí dotace (například projekt neuskuteční nebo neudrží výstupy projektu po požadovanou dobu). POviNNOst POHLeDÁvKY vYMÁHat V případě porušení smluvních závazků jde o porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace ve smyslu ust. § 22 zákona číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, které poskytovatel řeší uložením odvodu a při jeho nesplnění je příjemce povinen uhradit obci či kraji penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Na základě pravomocného rozhodnutí o uložení odvodu a penále je příjemce dotace povinen uhradit nařízený odvod včetně příslušného penále. Pokud příjemce dotace svou povinnost nesplní a dlužné částky neuhradí, je územní samosprávný celek povinen činit veškeré kroky k vymožení pohledávky.1) Stále častější jsou případy, kdy ekonomické problémy příjemců dotace vyvrcholí zahájením insolvenčního řízení podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Pokud je insolvenční řízení vůči dlužníkovi zahájeno (z jakéhokoliv podnětu), je nezbytné, aby obec či kraj svou pohledávku za příjemcem dotace do insolvenčního řízení přihlásily.2) Ve většině případů byl dosud výsledek takový, že příslušný územní samosprávný celek jako věřitel v rámci insolvenčního řízení nedosáhl uspokojení přihlášených pohledávek. Insolvenční návrh tak mohl být například zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka,3) nebo věřitelé v rámci rozvrhu (vypořádání) obdrželi jen část uplatňované (zjištěné) pohledávky. Po skončení insolvenčního řízení již neexistují významné právní nástroje, jimiž by se mohl věřitel na dlužníkovi (právnické osobě) domoci uhrazení pohledávky. JaKÝ Je DaLŠÍ POstUP Jak dále postupovat, pokud se územní samosprávný celek jako věřitel nedomůže uhrazení své pohledávky v insolvenčním řízení? Podle mého názoru je zcela legitimní, aby věřitel obrátil svou pozornost vůči statutárním orgánům »zkrachovalých« právnických osob. Vůli právnické osoby vytváří a úkony jejím jménem vždy činí konkrétní fyzické osoby – statutární orgány, které by 44 také měly nést odpovědnost za škody, které třetím osobám vznikly v důsledku jejich manažerských rozhodnutí, jež právnickou osobu přivedla do insolvence. V této souvislosti je na místě připomenout i povinnost statutárních orgánů obchodních společností vykonávat svou činnost s péčí řádného hospodáře.4) Tato povinnost je pro představenstvo akciové společnosti stanovena v ust. § 194 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník), a pro jednatele společnosti s ručením omezeným pak v ust. § 135 odst. 2 obchodního zákoníku (odkazem na obdobné použití ust. § 194 odst. 5). Co se rozumí péčí řádného hospodáře, přitom platná právní úprava explicitně nestanoví.5) JaKÉ JsOU PRÁvNÍ NÁstROJe Právní nástroj, který věřitelům umožní činit nezbytné právní kroky vůči fyzickým osobám – statutárním orgánům právnických osob – lze však nalézt přímo v zákoně. V ustanoveních § 97–§ 100 je zakotvena povinnost podnikatele (dlužníka) podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost přitom kromě samotného dlužníka – právnické osoby – mají také zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán, tzn. konkrétní fyzické osoby. V případě, že statutární orgán podnikatele (jednatel, představenstvo) tuto svou povinnost nesplnil, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.6) Výše škody se přitom stanoví jako rozdíl mezi výší pohledávky přihlášenou a zjištěnou v insolvenčním řízení a částkou, kterou věřitel k uspokojení své pohledávky skutečně obdržel. Odpovědnosti za škodu se fyzická osoba zprostí pouze v případě prokázání některého z liberačních důvodů uvedených v zákoně (viz rámeček 2). Ten dokonce umožňuje věřiteli, aby podal insolvenčnímu soudu návrh na vydání předběžného opatření, kterým bude povinné Co je veřejná finanční podpora Podle ust. § 2 písm. j) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů se pro účely tohoto zákona rozumí veřejnou finanční podporou dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo z rozpočtu jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z výnosu prodeje majetku podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech, státního fondu, státních finančních aktiv, dále státní záruky, finanční podpora poskytnutá formou slevy na daních i formou osvobození od cla, prostředky poskytnuté z národního fondu a jiné prostředky ze zahraničí, poskytnuté na základě mezinárodních smluv, aktů práva Evropských společenství, aktů práva jiného členského státu Evropské unie nebo k plnění úkolů veřejné správy. Liberační důvody insolvenční zákon definuje jen dva liberační důvody, přičemž jejich prokázání je na povinné osobě: n porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, n povinnost nesplnila vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na její vůli a které nemohla odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat. osobě uloženo, aby na náhradu škody nebo jiné újmy složila do úschovy přiměřenou peněžitou částku. Jsem toho názoru, že za součást obchodním zákoníkem zmiňované »péče řádného hospodáře« je třeba považovat i »náležitou pečlivost« zmíněnou v ust. § 98 odst. 1 zákona v souvislosti se zjištěním úpadku podnikatele. V literatuře je dovozováno, že »o stavu úpadku by se měl podnikající subjekt dozvědět nejpozději při sestavení účetní závěrky nebo uzávěrky«.7) Pokud je mi známo, v případech obcí či krajů jde zpravidla o situace, kdy insolvenční řízení je zahájeno z podnětu věřitele a nikoli dlužníka či statutárního orgánu dlužníka. Z přehledů pohledávek přihlášených do konkrétních insolvenčních řízení (informace o přihlášených řízeních lze najít na www.portal.justice.cz/Justice2/uvod/ uvod.aspx) většinou vyplývá, že pohledávky často vznikly i několik let před zahájením řízení. Lze se tedy oprávněně domnívat, že při dodržení principu péče řádného hospodáře (resp. náležité pečlivosti) měl především statutární orgán právnické osoby včas vědět o skutečném ekonomickém stavu podnikatele (právnické osoby), splnit svou zákonnou povinnost a z důvodu úpadku (resp. hrozícího úpadku) podnikatele podat dlužnický insolvenční návrh. Pokud tak statutární orgán neučinil a podnikatel pokračoval v činnosti, docházelo k dalšímu zhoršování jeho ekonomické situace a zejména ke zhoršování pozice věřitelů z hlediska vymožitelnosti jejich pohledávek. Postup (resp. nečinnost) statutárních orgánů podnikatele v daném případě může představovat porušení povinnosti uložené jim v ust. § 98 odst. 2 zákona, s níž je spojena odpovědnost těchto fyzických osob za škodu ve smyslu ust. § 99 zákona. DOPORUČeNÍ Na základě výše uvedených skutečností lze doporučit, aby obce a kraje, v případech, kdy v rámci insolvenčního řízení nebude jimi uplatněná pohledávka za dlužníkem – právnickou osobou – uhrazena v plném (uznaném) rozsahu, uplatňovaly nárok na náhradu škody ve smyslu ust. § 99 zákona vůči konkrétním fyzickým osobám – statutárním orgánům podnikatele. Tento nárok je možné uplatnit po skončení řízení, případně formou návrhu na vydání předběžného opatření již v průběhu insolvenčního řízení.8) Každé uplatnění popsaného postupu v jednotlivém přípa-dě listopad 2010 L e g i s L at i va musí být samozřejmě podloženo analýzou jeho konkrétních podmínek (napří-klad z hlediska přesného určení osob vůči kterým bude žaloba na náhradu škody směřovat). Poznámky 1) Srov. ust. § 38 odst. 7 zákona o obcích a ust. § 17 odst. 4 zákona o krajích: Obec (kraj) je povinna (povinen) trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv. 2) Srov. především ust. § 173 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona: Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. 3) Srov. ust. § 144 odst. 4 insolvenčního zákona: Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem. 4) Srov. Rada I.: Jednatelé s. r .o. Představenstvo a. s. – práva, povinnosti, odpovědnost, Praha : Linde nakladatelství s. r. o., 2003, str. 147: Současná právní úprava již ukládá statutárním orgánům všech obchodních společností stejnou povinnost, a to jednat s péčí řádného hospodáře. S ohledem na to, jaký význam má porušení této povinnosti pro odpovědnost členů statutárních orgánů, by však podle mého názoru bylo vhodné legislativně zakotvit obsah tohoto pojmu. Dalším důvodem pro tento krok je skutečnost, že s ohledem na historický výklad tohoto pojmu, bude jeho význam v obchodněprávních vztazích jiný než např. v zákoně o rodině, kde je rovněž užíván. 5) K vymezení pojmu »s péčí řádného hospodáře« srov. např. Důvodovou zprávu k návrhu zákona číslo 370/2000 Sb., kterým se mění obchodní zákoník a některé další zákony, citováno podle ASPI ID Pro nové LIT13617CZ: Požadavek péče řádného hospodáře předpokládá, »že společník řádně pečující o záležitosti společnosti dovede rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu a dovede tuto pomoc pro společnost zajistit«. 6) Srov. Kotoučová J. a kol.: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, str. 292–293: Naprosto novou úpravu doznalo sankční ustanovení postihující osobu, která je povinna podat insolvenční návrh dlužníka podle insolvenčního zákona (§ 98 InsZ). Dosud hrozila sankce z oblasti trestního práva (§ 126 odst. 2 TrZ), která na základě skutkové podstaty trestného činu porušování povinností při řízení o konkurzu stanovila možnost uložení trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let nebo zákaz činnosti nebo peněžitý trest za to, že ten, kdo ze zákona má povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu, toto neučiní. Tato právní úprava byla vypuštěna z trestního zákona novelou účinnou od 1. 1. 2008, a to proto, že od svého zavedení do této právní normy od 1. května 2000 svůj účel nesplnila, byla využívána naprosto ojediněle a chování podnikatelských subjektů, které se ocitly v úpadku, dostatečně neovlivnila. Naproti tomu nová úprava postihuje dlužníka a zejména statutární orgán dlužníka, resp. jeho likvidátora na nejcitlivějším místě, tedy určitým majetkovým postihem. Věřiteli dává možnost se na výše uvedených osobách uspokojit se svou pohledávkou, což se jeví jako účinnější. 7) Srov. např. Kozák J., Budín P., Dadam A., Pachl L. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. Praha: ASPI, a.s., 2008, str. 123 8) V případě podání návrhu na vydání předběžného opatření je třeba, v souladu s ust. § 75b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, počítat s nutností složit jistotu ve výši 50 tisíc Kč. zastupitele P ublikace Obce, Kraje, hl. m. Praha, Úředníci obcí a krajů, Obecní policie – ÚZ č. 783 byla aktuálně (podle stavu k 18. 10. 2010) vydána v souvislosti s volbami do zastupitelstev obcí – je vhodná pro nově zvolené zastupitele, protože obsahuje právní předpisy k většině oblastí, které se jich dotýkají. Rozsáhlý soubor 32 předpisů je rozdělen do čtyř kapitol: územní samospráva, úředníci územních samosprávných celků, obecní policie, ostatní předpisy. Obsahuje mj. zákony o obcích, krajích, hl. m. Praze, o obcích s rozšířenou působností, dále předpisy o matrikách, o svobodném přístupu k informacím, o informačních systémech veřejné správy, zákon o kronikách obcí a další. Více informací najdete na internetové adrese www.obce.sagit.cz. Kód knihy je: 04064 Publikaci za 143 Kč včetně DPH si lze písemně objednat na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: dagmar.suchmova@economia. cz, nebo na http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT. Informace vám poskytnou na tel. čísle: 596 785 999. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu. PetR POsPÍŠiL právník Krajský úřad moravskoslezského kraje a Právnická fakulta masarykovy univerzity OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno. ADRESA KÓD: 2507 OBJEDNAVATELE: ZPŮSOB PLATBY: FAKTURA PLATEBNÍ KARTA SIPO NÁZEV ORGANIZACE: SLOŽENKA spoj. č. PŘÍJMENÍ: JMÉNO: TITUL: ÚDAJE ULICE , Č. P.: OBEC: PSČ: PROFESE: PRO FAKTURACI: IČ: DIČ: Č. ÚČTU: ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE: VYPLŇTE PŘÍJMENÍ: JMÉNO: KONTAKT: TITUL: ULICE , Č. P.: OBEC: Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo listopad 2010 PSČ: RAZÍTKO/PODPIS: Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE 45 Právní Poradna Přijímání usnesení zastupitelstva obce n Na podzim 2009 vydalo Ministerstvo vnitra metodické doporučení – Dílčí aspekty související se zasedáními zastupitelstev obcí, kde je i kapitola k přijímání usnesení. Tak tohle už naše zastupitelstvo pochopilo. Ale značný problém je, když se něco neschválí. Podle uvedeného metodického doporučení, když není návrh přijat, usnesení nevznikne. Nemá se užívat »Zastupitelstvo neschválilo«. To ale naši zastupitelé nechtějí akceptovat a vyžadují, aby bylo zapsáno usnesení v negativním smyslu. Jde hlavně o podání návrhu na usnesení, který chtějí někteří členové zastupitelstva prosadit. Nadpoloviční většina je proti tomuto návrhu, takže v souladu s metodickým doporučením do zápisu napíšeme... »Návrh byl zamítnut 0 usnesení nepřijato«. Jenže v tu chvíli nastane problém, zastupitelé tvrdě požadují, aby bylo přijato usnesení... »Zastupitelstvo neschválilo návrh...« Poradíte nám, jak z tohoto začarovaného kruhu ven? Usnesení zastupitelstva obce (dále též jen zastupitelstvo) lze charakterizovat jako projev vůle tohoto orgánu obce. Usnesení je výsledkem jednání zastupitelstva a pokud má být takto uvedeno, musí se o něm v souladu se zákonem o obcích hlasovat, bez ohledu na jeho obsah. Vzdělávání členů zastupitelstva obce Po volbách do zastupitelstev obcí bude podle mého názoru zapotřebí řadu nových členů zastupitelstva na jejich náročnou činnost odborně připravit. S tím souvisejí otázky: Jak organizovat vzdělávací akce pro členy zastupitelstva obce? Na jaká témata se především zaměřit? Minulý měsíc se uskutečnily volby do zastupitelstev obcí a před zvolenými členy je Ústavou ČR stanovené čtyřleté volební období, ve kterém budou spravovat záležitosti obce. Je potřebné, aby členové zastupitelstva obce byli na svoji odpovědnou a náročnou činnost odborně připraveni – k tomu by mělo přispět jejich vzdělávání, a to jak na startu volebního období, tak v jeho průběhu. Zákon o obcích neobsahuje žádné ustanovení o tom, jak by se členové zastupitelstva obce měli na činnost ve prospěch obce připravovat – jakým způsobem mají nabývat potřebné vědomosti v oblasti veřejné správy. Rada obce, popřípadě starosta, by měla promyslet obsah a rozsah odborné přípravy členů zastupitelstva na jejich práci. Vzdělávání členů zastupitelstva obce by mělo být zahájeno hned na počátku voleb- n 46 Rozhodným pro zodpovězení položené otázky je odkaz na ust. § 87 zákona o obcích, které jednoznačně stanoví, že usnesení zastupitelstva je platně přijato tehdy, pokud s jeho přijetím souhlasila nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. Pokud tato zákonná podmínka naplněna není, usnesení není přijato, nevzniklo. V případě, že pro předložený návrh usnesení nehlasuje nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, nelze věc vyhodnotit tak, že automaticky bylo přijato usnesení opačného významu (negativního znění), než o kterém se hlasovalo (například zastupitelstvo hlasovalo o návrhu na schválení prodeje nemovitosti, pro přijetí usnesení nehlasovala nadpoloviční většina členů zastupitelstva, do zápisu však bylo uvedeno, že bylo přijato usnesení, kterým zastupitelstvo neschválilo prodej). Takový postup odporuje zákonu. V tomto ohledu tedy nelze než souhlasit s metodikou Ministerstva vnitra, která tuto skutečnost zdůrazňuje. V případě, že zastupitelstvo hlasuje o návrhu usnesení, ale pro přijetí usnesení se kladně nevysloví (nehlasuje) nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, usnesení tedy není přijato. I tuto skutečnost je však třeba podchytit v zápise ze zasedání zastupitelstva. Uvedení, že »návrh byl zamítnut – usnesení přijato«, však není podle mého názoru zcela přesné a správné. Osobně bych považovala za vhodnější v takové situaci do zápisu spíše uvést, že »zastupitelstvo hlasovalo o návrhu usnesení v tomto znění: …, výsledek hlasování: … pro, … proti, … zdržel se hlasování, usnesení nebylo přijato«. Pokud jde o požadavek členů zastupitelstva, aby i v případě nepřijetí původního návrhu usnesení bylo vždy k projednávanému bodu usnesení přijato, lze na danou situaci reagovat tak, že původní návrh usnesení bude přeformulován do negativního znění, tzn. například Zastupitelstvo obce neschvaluje prodej... a zastupitelstvo bude o tomto návrhu hlasovat. V případě, že pro přijetí usnesení v tomto znění bude kladně hlasovat nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, bude usnesení platně přijato. Jiný postup zřejmě doporučit nelze. Závěrem lze uvést, že v praxi se lze setkat s případy tzv. pořádkových nebo orientačních hlasování týkajících se zejména organizačních záležitostí (například vyhlašování přestávky v jednání apod.), kdy pro přijetí návrhu postačí souhlasné hlasování například nadpoloviční většiny z nadpoloviční většiny přítomných členů. Pojem »pořádkových« nebo »orientačních« hlasování však zákon o obcích nezná; výsledek hlasování nemůže být v tomto případě považován za hlasování, jehož důsledkem je přijetí usnesení. ního období úvodním výkladem o obsahu a poslání veřejné správy, výkladem zákona o obcích, zákona o krajích a o vzájemných vztazích mezi oběma územními samosprávnými celky – obcemi a kraji; v Praze pak výkladem zákona o hlavním městě Praze. Důraz je zapotřebí položit na vyjasnění pojmu samostatná a přenesená působnost obce, který orgán obce jakou působnost vykonává. Je zapotřebí také seznámit členy zastupitelstva obce s těmi ustanoveními zákona o obcích, ve kterých určitý výkon samostatné a přenesené působnosti vyhrazuje konkrétním orgánům obce – zastupitelstvu obce, radě obce, starostovi a obecnímu úřadu. Členům zastupitelstva obce je zapotřebí, podle mého názoru, také objasnit, kdo je oprávněn provádět kontrolu a dozor nad působností obce. Jako další témata pro vzdělávání členů zastupitelstva obce lze zařadit například hospodaření obce a výklad zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, povinnosti orgánů obce poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Rovněž bude pro ně užitečné získat znalosti v oblasti ochrany osobních údajů, se kterými se budou při své činnosti setkávat. V praxi se osvědčilo i uspořádání semináře ve věcech, kdy je obec zakladatelem právnických osob – zejména obchodních společností, popřípadě má majetkovou účast v již založených obchodních společnostech. Tyto informace jsou především prospěšné pro ty členy zastupitelstva obce, kteří jsou delegováni na valnou hromadu příslušné společnosti, popřípadě jako členové orgánu obchodní společnosti. Vzdělávací akce lze organizovat ve vlastní režii nebo vysílat členy zastupitelstva obce na odborné semináře, které organizují různé vzdělávací instituce. Časový plán a obsah vzdělávacích akcí by měla připravit a projednat rada obce, nejlépe výhledově na celé volební období. S takto připraveným plánem vzdělávacích akcí by se pak mělo seznámit zastupitelstvo obce – také proto, aby se zjistilo, jaký bude zájem o vzdělávání ze strany členů zastupitelstva obce a na která témata se především zaměřit. Mgr. PavLa SaMKová právnička JUdr. MIroSLav BÝMa, Ph.d. právník listopad 2010 Právní Poradna Přípustnost zveřejnění »adresného« záměru obce n Může obec již při přijímání záměru podle § 39 zákona o obcích rozhodnout například o prodeji předem určenému zájemci? Lze takový údaj uvést i ve zveřejněném záměru? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, nevylučuje, aby obec deklarovala svůj úmysl prodat (pronajmout, darovat apod.) konkrétní nemovitost předem určené osobě. Protože je i v takovém případě nutné splnit (v zásadě bezvýhradní) zákonnou povinnost zveřejnit záměr podle § 39 zákona o obcích a umožnit všem zájemcům podat nabídky a vyjádření, nelze chápat takové předchozí rozhodnutí zastupitelstva nebo rady obce jako rozhodnutí o prodeji, směně, darování nemovitého majetku ve smyslu § 85 písm. a) zákona o obcích, resp. jako rozhodnutí o pronájmu či výpůjčce nemovitého majetku ve smyslu § 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích. To znamená jako rozhodnutí, na jehož základě by bylo možné bez dalšího uzavřít kupní smlouvu. Svou povahou je to »nezávazná« deklarace vůle obce o tom, že má v úmyslu prodat (pronajmout, darovat apod.) konkrétní nemovitost konkrétnímu zájemci Uspořádání veřejné sbírky při mimořádných událostech n Nedávná ničivá »blesková povodeň« v Libereckém kraji nenechala nikoho netečným k neštěstí druhých. Naše město chtělo také pomoci formou veřejné sbírky. Jak je nutno v takových výjimečných případech postupovat, abychom zorganizování sbírky urychlili? Problematiku veřejných sbírek upravuje zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Každá právnická osoba, která chce sbírku uspořádat, musí to písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu, a to tak, aby tento úřad toto oznámení obdržel nejpozději 30 dnů před konáním sbírky. Oznámení musí mít příslušné zákonné náležitosti. Zákon však na jisté mimořádnosti přece jenom pamatuje, když dává možnost pořadatelům veřejné sbírky požádat o zahájení sbírky z důvodu hodného zvláštního zřetele (což nutnost pomoci a zmírnění následků povodní určitě je) ve lhůtě kratší než 30 dnů. V tomto případě může krajský úřad listopad 2010 (svou podstatou jde vlastně o přijetí záměru obce disponovat za určitých podmínek konkrétní nemovitostí). Pokud tedy zastupitelstvo předem přijme usnesení o tom, že má v úmyslu například prodat určitou nemovitost konkrétnímu zájemci, je nutné dodržet následující zákonný postup: Obec především musí zveřejnit záměr ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o obcích, v němž uvede veškeré zákonné náležitosti. Jestliže se rozhodne v záměru uvést i to, že zastupitelstvo předem projevilo úmysl prodat nemovitost konkrétnímu zájemci, je vhodné současně uvést, že tento úmysl nevylučuje podávání nabídek i jinými osobami (rozhodnutí zastupitelstva totiž nemůže »předem« takovou možnost vyloučit). Po uplynutí zákonné lhůty pro zveřejnění záměru je třeba, aby zastupitelstvo rozhodlo ve smyslu § 85 písm. a) zákona o obcích o prodeji nemovitosti. Pokud žádní jiní zájemci nabídku nepodali, lze nemovitost prodat již předem »vytypovanému« zájemci. Jestliže byly podány i další nabídky, je nutné, aby zastupitelstvo obce z těchto nabídek vybralo pro obec »nejvýhodnější« z nich. Prvotním kritériem pro takový výběr by měla být nabídnutá kupní cena, pokud však existují legitimní důvody, lze vybrat i jinou, z ekonomického hlediska méně výhodnou nabídku. Takovými důvody může být například dlouhodobé užívání nemovitosti kupujícím, výhodnost pro obec z hlediska veřejného zájmu, náprava předchozích pochybení v majetkoprávních úkonech obce stanovit den zahájení sbírky svým správním rozhodnutím. Toto rozhodnutí se považuje za doručené a nabývá právní moci uplynutím třetího dne po jeho zveřejnění na úřední desce krajského úřadu a hned poté lze veřejnou sbírku začít konat. Věc z časového hlediska už přece jen více použitelná, ale stejně to většinou, než se obstarají potřebné doklady a vyřídí všechny náležitosti, skoro týden potrvá. Prvotní euforie a hlavně snaha rychle pomoci obětem, podle hesla »kdo rychle dává, dvakrát dává«, stačí do jisté míry i v průběhu této relativně krátké doby vyprchat. A bez rozhodnutí krajského úřadu žádnou veřejnou sbírku podle stávající legislativy uspořádat nelze! Proto by bylo nutné zákon č. 117/2001 Sb. novelizovat o ustanovení použitelná jen ve skutečně mimořádných případech, například když je vyhlášen stav nebezpečí v daném regionu. Bylo by vhodné umožnit právnickým osobám, zejména obcím a krajům začít zorganizovat veřejnou sbírku na rychlou pomoc obětem okamžitě, a to v zákoně danými způsoby. Mohlo by to být například na zvláštní účet, pokladničkami nebo sběracími listinami, ale nově bez předchozího rozhodnutí krajského úřadu. A stanovit teprve následnou povinnost pro pořadatele těchto sbírek, třeba do 10 dnů, oznámit tuto skutečnost příslušnému apod. Je vhodné, aby existence tohoto důvodu byla uvedena přímo v textu usnesení o prodeji, případně aby byla alespoň jasně patrná ze zápisu ze zasedání zastupitelstva obce, a to z hlediska případného budoucího prokazování »hospodárného nakládání« s obecním majetkem. Obdobně je třeba postupovat i v případě jiných majetkových dispozic uvedených v § 39 odst. 1 zákona o obcích. Přípustnost zveřejnění »adresného« záměru dovodila i soudní judikatura (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. července 2008, sp. zn. 28 Cdo 3757/2007). Je nutné ještě upozornit, že ve zveřejněném »adresném« záměru musí být fyzické osoby označeny v souladu se zákonem číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění (v podrobnostech srov. na stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 1/2010, které je dostupné na internetové adrese www.uoou.cz). JUdr. adaM FUrEK právník krajskému úřadu, který tento stav vydáním osvědčení potvrdí a pořádání sbírky zlegalizuje. Když tak učiní, půjde potom výtěžek sbírky na stanovený účel. Pokud tomu závažné nedostatky při konání sbírky budou bránit, může třeba výtěžek sbírky propadnout kraji, který ji stejně použije na obdobný účel. Jsem přesvědčen, že je nutné v tomto směru stávající zákon o veřejných sbírkách upravit, neboť současný stav neumožňuje především městům a obcím (ale i občanům a firmám), které chtějí rychle a účinně pomoci obětem nečekaných událostí, aby uspořádaly veřejnou sbírku nejlépe okamžitě. A to je ve výjimečných případech, jakými byla i »blesková« povodeň v Libereckém kraji, chyba, kterou stojí za to napravit. JUdr. JIŘí nĚMEC vedoucí správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje, učitel ústavního a správního práva na Metropolitní univerzitě 47 ServiS 18. 11. Dříteč, Golf and Spa VI. setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje n n 23. 11. Plzeň, hotel Primavera VI. setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje Obě konference pro nová vedení měst a obcí i pro úředníky městských a obecních úřadů krajů Pardubický a Plzeňský pořádá Regionservis, s. r. o. Více informací o programu najdete na www.regionservis.cz. n 30. 11. Hradec Králové, Aldis Podpora regionálního cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji Konference se zaměří na znovuobjevování tradičních hodnot regionu, přičemž se na ní oznámí i výsledky právě probíhající fotosoutěže Obec přátelská turistům. Informace o konferenci i fotosoutěži se zveřejňují na www.cestahradecko.cz. n 2.–3. 12. Praha, nová budova Národního muzea Obce a vláda na prahu nového partnerství XIII. celostátní finanční konference, kterou pořádá pro členské obce Svaz měst a obcí. Podrobný program je k dispozici na www.smocr.cz. SEZNAM INZERENTŮ FIRMA TEL. Regionservis, s.r.o. 257 199 616 Komerční banka Webhouse, s.r.o. 567 311 772 ANTEE, s.r.o. IBM Česká Republika European Business Regionální rada regionu soudržnosti SZ MK MONT Illuminations Advokátní kancelář Mgr. Jana Hamplová Československá obchodní banka, a.s. 800 300 300 příloha MO + BA 11 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. 255 721 487 Česká spořitelna, a.s. Komerční banka - 48 FAX - STR. 1 3 5, 48 14 15 16 - 23 25 - 42 - 4.obálka - III. V. VIII. Prezident Václav Klaus přijal hejtmany i s jejich manželkami na zámku v Lánech. Hlavními tématy setkání byly vztah centrální vlády a regionálních reprezentací, vládní škrty a jejich vliv na veřejné služby, optimalizace školství, dopravní infrastruktura či požadavek na zrušení některých vojenských prostor s ohledem na redukci armády, energetická bezpečnost a problémy s fotovoltaickými elektrárnami. Na závěr návštěvy si hosté prezidentského páru prohlédli kapli zámku a vyslechli malý koncert trubačů Hradní stráže. Václav Klaus navštěvuje kraje pravidelně a zajímá se o regionální problémy. Za to mu jménem /on/ hejtmanů poděkoval předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek. Projekt přichází ve správnou chvíli Značku Regionální potravina, jejímž cílem je pomoci spotřebitelům najít kvalitní regionální produkty, bude moci využívat 71 výrobků. Rozhodla o tom v každém kraji komise odborníků. Do soutěže bylo ve všech šesti kategoriích přihlášeno 943 produktů, v každé byl vybrán jen jeden. Projekt Ministerstva zemědělství podpořit menší zemědělce a potravináře odstartoval vyhlášením Regionálních potravin Jihočeského kraje v červenci a jako poslední určil své vítěze v polovině října Moravskoslezský kraj. Mezi oceněnými výrobky 1. ročníku jsou sýry, cukrářské výrobky, pečivo, masné výrobky a uzeniny, zelenina, ovocné šťávy, pivo od menších a mnohdy rodinných firem nebo jednotlivců. »Podle našeho průzkumu vznik značky Regionální potravina vítá 86 % dotazovaných. Potraviny od regionálních výrobců upřednostňuje až 95 % respondentů. Velký zájem o farmářské trhy a závěry našeho šetření potvrzují, že projekt přichází ve správnou chvíli,« říká ministr zemědělství Ivan Fuksa. Spotřebitelé se mohli s regionálními potravinami setkat i na ochutnávkách po českých a moravských městech. Největší byla na pražském Regionfestu, kde se 22. a 23. /sk/ října představily desítky výrobců. Pravidla je třeba zjednodušit Méně byrokracie, přehlednější pravidla pro převody pozemků nebo rychlejší čerpání dotací z EU, to jsou některé návrhy, které zástupci Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) představili na setkání s ministrem průmys- lu a obchodu Martinem Kocourkem. Svaz upozornil zejména na komplikovaná pravidla převodu majetku státu do vlastnictví obcí. »Města a obce na vlastní náklady udržují i nemovitosti, které patří státu. Když je pak chtějí získat do vlastnictví, stane se i tak paradoxní situace, že například Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových požaduje úhradu za staré náhrobní kameny na hřbitově,« uvedl Oldřich Vlasák, předseda SMO ČR. »V oblastech, které se týkají našeho ministerstva, svazu určitě vyjdeme vstříc,« /on/ zdůraznil Martin Kocourek. Stotisícová pokuta pro Vsetín Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl rozklad podaný Vsetínem a potvrdil rozhodnutí prvního stupně ve věci veřejné zakázky na dodatečné stavební práce na výstavbě Logistického centra odpadů mikroregionu Vsetínsko. Úřad v dubnu 2010 uložil zadavateli pokutu 100 tisíc Kč za porušení zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel neoprávněně využil zjednodušený postup zadávání veřejných zakázek – jednací řízení bez uveřejnění, aniž byly splněny podmínky pro volbu tohoto druhu zadávacího řízení. Město uzavřelo s vybraným uchazečem, firmou Strabag, a. s., dva dodatky ke smlouvě o dílo, vytvořené v rámci původní veřejné zakázky. Zadavatel tím, že podal nabídku jen jedinému zájemci, mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Výše původní veřejné zakázky činila bez DPH téměř 80 mil. Kč. Cena zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, tzn. cena dvou dodatků ke smlouvě o dílo, je téměř 18 mil. Kč bez DPH. /sk/ MO000950-3 n 10. 11. Praha 9, hotel Clarion Chytré investice do IT Konferenci o tom, jak uspořit v informačních technologiích včetně příkladů z praxe, organizuje Economia, a. s., divize konferencí a seminářů. Cena: 3900 Kč (bez DPH) Podrobné informace o programu vám poskytnou na tel. č. 233 071 428, www. economia.cz, odkaz Konference a semináře. foto: archiv KALENDÁRIUM listopad 2010 MO001021-2 Při získávání dotací nás ČSOB nenechala na suchu. A v čem je vaše bohatství? S ČSOB je získávání dotací EU snazší. Bezplatně vám poradíme, jaké programy můžete využít a jaké jsou šance na získání dotace pro váš konkrétní záměr. Poté vám pomůžeme efektivně zpracovat a vyřídit žádost a poskytneme vám výhodný úvěr na předfinancování dotací i na spolufinancování projektu. Stačí přijít do kterékoli z našich poboček. MO000969-1 www.csob.cz Člen skupiny KBC Moderni_obec_FondyEU_210x297.indd 1 Infolinka 800 300 300 6/30/10 10:18:47 AM