makroekonomie

MAKROEKONOMIE
Josef Brčák
Bohuslav Sekerka
PLzen
2010
Vzor citace:
BRČÁK, Josef; SEKERKA, Bohuslav. Makroekonomie. Plzei: Aleš Čeněk, 2OIO.292
rsBN 978-80-7
OBSAH
s
380 -24s -5.
KATALoGIZACE V KNIZE _NÁRoDNÍ KNIHoVNA CR
Brčák, Josef
Makroekonomie i Josef Brčák' Bobuslav Sekerka. Plzeř
a nakladatelství Aleš Ceněk, 2010' 292 s.
:
Vydavatelství
PREDMLUVA
1 MAKRonroNourcx;;"il;;;;#^;.
1.1 Makroekonomickésubjekty....
1'1.1 Domácnosti
1.1.2 Podniky,firmy..
1.1.3 Vláda.
ISBN 978-80-1 380-245 -5 (brož')
330.101.54r
- makroekonomie
- monograÍie
- učebnice
33 - Ekonomic [41
3.7.0|6 - Učebníosrrovy. VyučovacípŤedměty. Učebnice [22]
1,2.3
|.2'7
1,2'8
1.3
pr
nl
l( N
l
)r
|{(.{ (.||/(.: 1lrrtÍ.
Bohuslav Sekerka, CSc., 2010
Ing. Vladirnír Novák, CSc.
rIrrt. Ittg.
.
\.\r|.tr:ll(.|\tVi it rtllkIitt|ir(cIstvi AleŠCeněk' s.r.o.,
hrrrrf rrr;rf rr
I
Si
Milan Robin Paták, CSc.
ilN
llt'rrnrr ll57/12.
l0l
e78-tio-73tf 0-245-5
00 Plzcri, wwwalcscenek.cz.,2010
.....13
....,,'I4
.....l5
...... '16
. . . . . . . . .1,7
.....|7
...'.19
...
., .,20
.....2O
. . . .20
Národnídúchod
....22
osobníadisponibilnídrichod
.....,,23
ČistéekonomickébohatstvíNEw,,...','.24
PŤíkladnávaznostiukazatelri
.......25
Cenovévlivy,nomináIníareáInyprodukt .........26
|.2,6.| Cenovéindexy
.....26
1.2.6,2 InflaceajejíměŤení
.......29
Dalšímíryvkonnostiekonomiky
.........29
|.2,2.3
Vybrané prameny makroekonomickfch
rídajridostupnévČR
Mezinárodní srovnání ekonomické vyspělosti
jednotlivfchzemí..
1.4 Národníučty..
1,4,1 Yznikavfvojpojetínárodních čt ..'
|.4.2 Současnépojetí národních ričtri
1.5 HospodáŤskápolitika.
rIrlt' ltlg..losef Brčák' CSc.' 2010
:..........13
.'..|3
.........l3
1,2.2 Alternativnípojetímakroekonomick chukazatelri
|,2'2.1 Hrubjdomácíprodukt
|.2.4
1.2'5
|.2'6
.
,
:
|.|.4 Zahraničí
|.2 Zák|adnimakroekonomickéveličiny
|.2'1 Statistické pojetí makroekonomickych ukazatelri
1,2.1.1 Hrubydomácíprodukt
1.2,1'1 Hrubfnárodnídrichod
1,2.2.2 Hrubf národní produkt'
Mahroekonomie
.........9
........30
..... '...30
......32
.....32
. . . . .35
.......38
......38
l.5.1 PodstatahospodáŤsképolitiky
1,5.2 Cíle hospodáŤské politiky
. ' . .38
l.5.3 NástrojehospodáŤsképolitiky.
..'...40
|.5.4 TypyarikolyhospodáŤsképolitiky .........41
1.5.5 Znázorněni ekonomické situace
2 MAKRoEKoNoMICKÉ MODELY
podle Kaldora . . . ' . . . . ' . .43
2.1 Dvousektorovfmodel
2.|.1 SpotŤebnív1fdaje
2.|.|.| Keynesovo pojetí '
2.|.|,2 Mo<|o|mczičasovÓvtl|by
.........45
.......4(t
.....4tJ
........
. '48
5()
2.l.2
2.1.3
2.1'4
2.2
2.|.5
2.1.l.3 HypoÍézaživotníhocyklu.. ....'''52
2.I.1.4 HypotézapcrnranentníhodŮchodu .'....'53
. . . .54
2.|.|'5 Teorie spotĚcbní l.unkce
UsporyvKoyncsovčpo.jctí
lrrvostičrrí v;jidajc
2'2.|
,.......54
'
l)olcrnlirraoc rovrrovítŽnÓ|ro produktu,
Kcyrrcsiánsky parat|tlx
Vor".c.|rrÓ
.
.......51
s;lrlr".ivosti
.. .
.60
.' .
.6|
... ' '...6|
littatlcc a stii(rrí rtlzpočct
2.2.2 l(tlvlrtlvlrŽrry1lrtltltrktas(Ítrlít.tlzptlčot''....62
2.2'3 VIiv nirstr.tljti lis|<ťrlrríptl|iti|<y tta t.ilvttov1ržn1i produkt. '... .68
2.3 ť'tyr".soktortlvynroc|o|
2.3.1 lJxportaimporl
2.3'2 RovnováŽny proclukt V ote Vre né okontllrrlce
3.2.3.2 Keynesiánské teorie poptávkypo penězích' . . . . . .88
3.2.3.3 Friedmanova rehabilitace kvantitativní teorie. . . . .92
3.2.3.4 obecnypŤístupkpoptávcepopenězích. .,,, . . . . .97
3'2.4 Agregátní nabídka peněz.
3.2.5 Rovnovábanatrhupeněz.
MODEL
4'1 Mode|/S-ZM-pevnéceny..
4.I.1 YztahIS.
4.1.2 YztahLM.
4.2
........100
...103
......l03
....103
...110
4.L.3 Současnárovnováha trhuzboŽí a služeb atrhupeněz .. , .. |I7
Ana|yzahospodáŤské politiky užitímmoďe|glS-LM
4.2.1 Analyza fiskální politiky.
4'2.2 Atalyzamonetárnípolitiky
5
. . . .99
.. . . .
.
.|20
. '121
.......|24
........130
^GREGÁTNÍpoprÁvrAANABÍDKA...
5 | Aglogátní poptávka ajejí charakteristika
5.2 Agr.cgirtrlí nirbíclka a.io.|í charakteristika
5.] | Mi|ir.rtcl<trtttllrric|<r: zliklrrc|y agrcglrtní nrrbítlky
...
.. .
l30
. |]5
|]6
nabídky
5.2.2.| Klasickáfunkce agregátnínabídky
5.2.2.2 Speciální pŤípad keynesiánské krátkodob<!
..
......
l39
|4()
.......|4|
5.2'2.3 Krátkodobá agregátni nabídka za pŤedpokIadu
fixnínominálnímzdy.
,...
|42
5.2.3 Krátkodobá agregátnínabídka-Friedmanriv model. . . . . . l4.5
5'2'4 LucasovakŤivkaagregátnínabídky'......|4]
5.2'5 Ekonomie stranynabídky-LafferovakŤivka,,,.. |52
5.3 Ana|yzahospodáŤsképolitikyuŽitímmodelulS-lD . . . . ., .' . . . |54
5.3.1 Ana|yzafiskálnípolitiky.
...I54
5.3.l.l
'''....]1
.....-1I
(čtyŤsektorovéekonornice)
.'......,12
........ /!
PENÍZE A TRH PENĚZ
.......]5
3'l Peníze.
...,,75
3.1.1 Podstataaformypeněz,
........1'7
3.1.2 Multiplikacedepozit
.',.18
3.1.3 Peněžnízásobaapetěžníbáze,'
.'....81
3.2 Finančnítrh...
..''....81
3.2.I Trhaktivatrhpeněz
......83
3.2.2 Úrokovámíra..
. . . .84
3.2.3 Agregátní poptávka po penězích.
3.2.3.1 Kvantitativníteoriepeněz'.......84
TVary kŤivky agregátni
agregátttinabídky.
.. '..56
v dujov nrLrltiplil<iitor
'I.r..ísr:kttrr.rlvy ttltlt|cl
5.2.2
Krátkodobé učinky expanzivní fiskální politiky.
.
154
5.3.|.2 Dlouhodobé ričinky expanzivní fiskální politiky. . l56
5.3.1.3 Restriktivnífiskálnípolitika
. ' ' '.15,7
5'3'1'4 Fiskální expanze klasická funkce
agregátní
nabídky.
... . '..
l58
agregátnínabídky ....
161
5.3.1.5 Fiskální nebo monetární politika
funkcikrátkodobé
pŤi rostoucí
5.3.2 Analyzamonetárnípolitiky lžitimmodelulS-lD'''
INFLACE
6.l Pojem inflace apŤíčinyinflace
6.l.l Poptávkováinflace.
6.|.2 Nabídková(nákladováinflace)
6'1'3 Inflaceainflačníočekávání
6.2 Drisledkyinflace
6.3 Řízeníinflace.
6.4 Drichodovépolitikyaléčeníinflace
..
.'166
.......I73
..' .
.|13
..'''..'111
..,'.179
....'..180
....182
.'....l84
... '...185
TRH PRÁCE, NEZAMĚSTNANoST
A PHILLIPSoVA KŘIVKA
....186
1.| Agregátní poptávka, agregátni nabídka práce. .
' . . . 186
1'2 Nezaměstnanostajejícharakteristiky....' ...'...188
1,2.1 DefiniceaměŤenínezaměstnanosti.. .....189
1.2.2 Druhynezaměstnanosti-okunriv zákon,
. . . . . .' . 190
1.2.3
7.3
Doba trvání nezaměstnanostt
afrekvencenezaměstnanosti..
Dynamika zaměstnanosti anezaměstnanosti.
PhillipsovakŤivka aagregátni nabídka
1.2.4
1.3.| PhillipsovakŤivka
1.3.1'1 Privodní mzdováPhillipsovakŤivka
1
.3 '1
.2
].3.|.3
Phillipsova kŤivka a pÍirozerl.á
miranezaměstnanosti.
....192
.,.
'
' ,192
'...197
..'191
....
'
Mzdová Phillipsova kiivka a ncpruŽnost nlozt|
.|91
.
|9t.(
. . . |()9
1.3.|.4 MtrtliÍi|<ovan1rPhi||instlvakĚiv|<a.....
.2(X)
7.3,I.5 Friedmanovo
a
.......20|
1,3.1,6 Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova kŤivka
7.3,1,7 RozšíŤená PhillipsovakŤivka
anabídkovéšoky..
7.3.l.8 Philliosova
kĚivka a formování
racionálníchočekávání.
1.3.2 Philipsova kŤivka aagregátní nabídka
HosPooÁŘsxÁ POLITIKA
.208
. . . . .208
........215
8,2.3 Monetárnípolitika atransmisnímechanismus. . . . . . . . ...226
8.2.4 Vhodnostregulace nabídky peněz aurokové míry . . . . . . .229
8.3 MonetárníVersusfiskálnípolitika.
.......,229
8.3.1 Časová zpožděni
.. . ,229
8.3.2 PŤístupykfiskálníamonetárnípolitice ....230
9 OTEVŘENÁ EKoNOMIKA
9.1 Platebníbilance
9.2 Importaexport
9.3 Zahraníčniinvesticeačist:|'vyvoz.
9.4 Měnovlkurzajehozměny
9.4.| Systémyměnov chkurzri.
...233
.....233
.....236
.......238
........240
........24|
9.4'2 UtváŤení avyvoj měnového (devizového) kurzu . . . . . . . . .242
9.4.3 obchodovatelné aneobchodovatelné zboži .
......244
9.4'4 Pojemkurzuajehoteoretickézák|ady .....245
9.4.4.1 Zákon jeďiné ceny. .
. .....245
9.4'4,2 Absolutníformaparitykupnísíly .......246
síly.
..
..
.. .247
9'4'5 Poptávka po domácí měně a její nabídka
. . .248
9.4.6 Reálnf měnovy kurz anominálníměnovjzkurz . . . . . . . . .249
9.4.7 Českárepublikaajednotnáevropskáměna. ......25O
9.5 BěžnlričetaríroveĚdrichodu
......252
|0 MEZINÁRODNÍ oBCHoD
A vNĚJŠÍ
HosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
.
l Pohnutkykmezinárodnímuobchodu
|().2 Vrlč.|šíhosptrdáĚsk1rpo|itika.
.......253
., '...253
|().
|().2.|
10,2'4'1 Fiskální politika v Mundellově
||rrsprlt|rií.skri prllitika v syslť.ttttt Íixrlíclt krrrzii
.
.......2.5.5
,'
.)51
|
|
.
rrist
Charakteristikacyklu
cyklu
11.3 Mechanismus
11.4 Dlouhodob ekonomickf
..
..
l.l.].|sTŘÍK.
263
....2i1
.....275
...z77
ll.2
|,|'f'ERATURA
o AUTORECH
.
aFlemingověmodelu
CYKLY.
l{liSUMÉ
..
.. ' '.274
HOSPoDÁŘSKÝ RŮST A
11.1 Ekonomickf
.'
aFlemingověmodelu
10.2,4,2 Monetární politika v Mundellově
...20]
.....
8.l Fiskálnípolitika
.....2|5
8.l.1 DiskrétníopatŤeníavestavěnéstabilizátory. ......216
8,1,2 Deficit státního rozpočtu.
. . .2|8
8.l.3 Trh zaprijčitelnjlch fondri.
. . .220
8.2 Monetárnípolitika
...22|
8.2,1 Poptávka a nabídka peněz a monetární politika
. . . .224
8,2.2 Monetární politika a agregátní nabídka
. . . .225
9.4'4.3 Relativní formaparitykupní
.
. . . .204
......206
1.3.|.9 Phil|ipsova kŤivka a hospodáŤskápolitika.
8
10.2.2 HospodáŤská politika v systénru flexibilních kurzrj .
10.2.3 Model IS-LM-BP otevŤené ekonomiky.
10.2.4 MundelhivaFlemingrivmodel
Phelpsovo rozšíienímzdové
PhillipsovykŤivky
....2'7'7
rrist
.....277
.. . . ....283
......283
... '.285
....286
....288
...289
PREDMLUVA
Moderní ekonomické myšlení vyznamnou měrou ovlivřuje chování.jcc|lrtrlIiva organizaci, a tedy politické dění ve státě. PouŽití určitée|<orltlrrlic|i'Ú
mŮže
mít pŤízniv1Íči nepŤíznivy vliv na celkovou ekonomickou situetci a ltir
tcor.ie
cťr, skupin
společnost.
žádowí,ati možná ťrplnost. Proto jsmc vypodle
brali témata' která
našeho názoru pokrlvají zásadní otázky. Profesion1r| n í
využitímetodekonomtcké analyzy a následné syntézy vyžadqe u lidí, kteŤíchtějí
lr|<tivně ovlivřovat ekonomiku ve firmách nebo ve státě, dlouhodobé hluboké stut|ium speciální literatury a potŤebné zkušenosti.
Zabyváme se zejména makroekonomií, tj. obrazem ekonomického dění, které se
tyká agregovaného pohledu na národní hospodáŤstvíjako celek a najeho začlenění
tlrr světové ekonomiky. Makroekonomie studuje ekonomiku jako celek (domácí
lr rr1trodní produkt, národní drichod, agregátní spotŤeba, agregátní investice' celPŤi tak obsáhlém tématu není ani
|\()V/r
nezaměstnanost, cenová hladina, inflace, státní rozpočet apod.) azaměÍuje
sc tla ekonomické chování a na rozhodování (politikťr), které ekonomiku ovlivřují.
|\lt|ot;Íkáme, Že modely a metody rozhodování na národohospodáŤské rírovni by
Žadovaly zv|áštni publikace.
Makroekonomie a mikroekonomie jsou součástíjednoho celku - ekonomie. To
r y|l|)ivá mj. z toho, že je možtémakroekonomické agregáty desagregovat' a po
ltiItr t|csagregaci hledatŤešení problém odpovídajícíchdesagregované rozlišovací
tlttlvtti' Tato Ťešeníjenutné opět studovat z globálních hledisek. Tak dochází
|' rrcpr".ctrŽitému iteračnímuprocesu agregace a desagregace, jehoŽ cílem by měla
r,
y
Iry t jlr
k rnikroekonomická, tak makroekonomická rovnováha uvaŽovaného ekono-
sociálního systému. PŤitom je mikroekonomická rovnováha nutnou
rr lt
tt í lt kou rovnováhy makroekonomické.
Mlr|< t.tlckonomie nevypllvá z mikroekonomie prostou agregací jevri a proces ,
tttr llt(.ttč rrrikroekonomické pohledy dávají mnohdy základ pohledrim makroeko-
rrttt.|iť:|lo nebo
;
I t
rrorrrir'liyrn.
A Iry |ryI
r t t t
|.
tt
vytvoňen jednotny a ríplny teoretick rámec ekonomie, vkládá se mezi
i i a makroekonomii mezičlánek, nazyvany mezoekonomie. Tento
rt.|itttttttn
|..ttttitl zltvc<|| v roce |9,76 S. Holland. označuje část ekonomické teorie, která je
rrtikrockonomie a makroekonomie aanalyzuje chování velklch skupin
,/,abyvá
se tedy agregaci a desagregací jednotliv1ich ekonomick;ich
|' \ || ll |)|(X.ťsii z riizrryoh aspcktťr' popŤípadě analyzou dalších jevri a proccsťr,
|' |. tr.rllr|t.|ilivrrč cxistrrjí, alo no.istlt"t zahrnuty do současnéteorie, ncbo jsotr c|o ltí
-'tIttttttIV
|)()tl:/ť tl|ir.lrjrrvč. .ltlc krrrlnč str'rclia oclvčtvía vcIk1ich sktrpirr tr!Ž tr pr.tl'Il,1111.. lt t.ltstlvť.IrlctIisktr' rr itttirIyztt ltltlttŽitt strb.icktii rr.ic.jich cIrtlvlirrí. |ilcrť.
tt't 1rrr1111.7i
tt..|'tr
||'
rrtlvť.tví
lrIt.rrllrií s1rtrIcť.ctts|iy t.llittlt|<|ct.. tl
tttczi1tt'tttItt|iItt it1trlt|'
P
Ř
PŘt tll'tt llvn
tolt ruvn
PŤi vfl<ladu vyzdvihujerne zejlléna as1rc|<t vztahov . To vecllo k používání
maternatického vyjadŤování. |<tcré trnltlŽlitljc i |<vantital.ivn i ana|yzy. V pub|ikaci
sledujeme již ustálenou stt.ttkItlrlt vykIirtlLl ttril|troo|<otrotnie tak, jakje zakotvena
v učebnicíchmakroekilttolllio tls1ittltíc|l
lrttttlt.ii.
ipomehme de.t'init'i tt : ltItttlní yltt's,Itttl,s'Ii chtlntlmicko-nlatematickych model
,
které patŤí do ptlználltt'í čitttttl.i'li 'l'ttllfch|il,l lilitlnomie vyjadŤuje realitu pomocí
zjednodušenyc'h nttxlclil h,|tltlcl :ttt'lt.yt,ttf t, ttt.t\iIrlu část vztahťl realného světa
a od ostatnít,h ttll'sttrtltttft,,' lc tul.l, :jctltttltItt'št'nínl reality. Smyslem modelu není
kopírovat rauliItt (!tt 1lit,t't, l,itlíttta), ttlt., 1ltlclttl1liI ii poznat jejístrukturu apocho-
P
pit vzluhy nt,zi
poznání
iciíui 1lt,t,h1,. lIttt1lit.it'liť, 1ltl:tt
ni
'l<,
1louhym začátkem vědeckého
1xl<'lttl1tt,ttí. l,t,tl!tl it' ttttltl<,l tt,''1ltl,s,!tlttloIt'lnou metodou
poznání' Model
p<;kl tltimc:tt 's:llttil,tt'|i, ja-li 1xlttži|<,ltt.|\ tt ttžilcc\n.Ý' Naopak model, poskytující
špu ! n ( l ic t l x lll č d i, l t l t í | t c n c'f u k l n c l t l t ž i I t, l n.y].
1
1
t
t
t
t
r
1
t
MulemuIick m mtldt,lcm tlhcc'ně rrszttmimc mntlžinu valičin (konstanty, pardmeIr.|,, 1lnlmčnnč) u s,ou,stavu relacÍ, které sc vz|uhu.jí k danému pžedmětu
zkllumcini, o||eklu nebo jevu. Vetičiny rozdělujeme na konstanty, paramelry
a proměnné. Konstanty jsou veličiny, které mají jedinou hodnotu' Vyjadžujeme
je pomocí cifer a dalších vžitych symbolti. Parametry a proměnné vyjadŤujeme pomocí obecnych čísel.Parametry v rámci modelu zpravidla nemění svoji
hodnotu, proměnné své hodnoty mění' Parametry a proměnné veličiny lze též
dělit na endogenní (vnitŤní) a exogenní (vnější).Endogenní veličiny jsou do
modelu zahrnuty. Mezi endogenními proměnnymi jsou vztahy vzájemné závislosti, Vztahy mezi endogenními veličinami nejsou pŤíčinné nemá smysl napž.
se ptát, zda je cena pňíčinou množství,nebo naopak. Exogenní veličiny jsou
dány vnějšimi skutečnostmi, které model nepopisuje. Exogenní veličiny jsou
vně vztahu mezi endogenními veličinami a odpovídajípžíčinámzměn vztah
mezi veličinami endogenními. Endogenní veličiny, které se pomoci modelu určují,se někdy nazyvají neznámé, vypočítávanéapod. Tyto proměnné závisejí
na ostatních endogenních proměnnych a proměnnych exogenních. Závislost
ie
vyjádŤena relacemi.
Relace lze dělit na definice a identity, relace popisujícínapž. technologické
aspekty, legislativní normy, institucionální vztahy a chování.
Rozlišujeme veličiny a relace exaktní (deterministické), tj. takové, které neobsahulí prvky náhodnosti, aveličiny a relace stochastické, tj. rakové' které obsahuji
pruvděpodobnostní (stochasticky) prvek. obsahuje-li model pouze determinisrické
|
'
| |( )|
,M A N, ||. Mukrtlakonomie:
v
s l|ll|('|.|
Pozilivr
|r.rt|rt
(
ititrllt |
;rir.r|t
irI
stíedně pokročily kurz Praha : C.H'Beck,2004' str. 424.
ob]íbcn1!'metodo|ogick pŤístup s
ttrtltcll Mi|toncm Friedmanem, k
c z roku
195.1
(lrlUIil)MAN,
M.
|()()7)' |)rlt||t.ltt\|lrr.jstltl vť't|ccké ."
llrktiehť.ittrliL;tet'.
ován
|oÍ]ie
,l,i:
,
,,|..,
veličiny a relace, mluvíme o modelu deterministickém, obsahuje-li i prvclt tt lttltlnosti, mluvíme o modelu stochastickém.
Postihuje-li model objekt nebo jev jako celek, mluvíme o agregá|nínt nt,lxl
globátním modelu. Uvažujeme-li v modelu téžjednotlivé části objektu ncbtl dilt,i
jevy, mluvíme o modelu neagregátním (napŤ. sektorovém).
Pokud se uvažuje v modelu role času (čas je parametrem), mluvíme o dynami<,kém modelu. Dynamicky model musí obsahovat pžírstky alespoú jedné proměnné. Model, ktery není dynamick!,, je staticky'
Vybírá-li se pomocí modelu určitá varianta z dané množiny variant podle daného rozhodovacího kritéria, jde o model rozhodovací nebo optimalizační'
Závěrem bychom rádi poděkovali všem' kteŤí nás pŤi vytváŤení textu podporovali tím, že nám poskytli dostatek časovéhoprostoru pro psaní. Dále vyjadŤujeme poděkování recenzentrim práce prof. Ing. Vladimíru Novákovi, CSc.
a doc. Ing' Milanu Robinu Patákovi, CSc. za jejich cenné pŤipomínky a náměty.
Dále děkujeme Bc. Janě Blažkové a Ing. Romanu Svobodovi za technickou pomoc
pŤi pŤípravě publikace k tisku.
Praha, prosinec 2009
AutoŤi
KapitoLa 1.
PRVKY MAKRoEKoNoMIcKÝcH MoDELŮ
t.t
Ma
kroekonomické subjekty
Makroekonomické subj ekty (sektory národního hospodáŤství), tedy dotrl1rcrrosti, firmy, vIád'a a zahraniči, se ričastníekonomického koloběhu statkri, s|užob
vyrobních faktorri, drichod a vfdajri.3
7.7.1
Domácnosti
Domácnosti pŤedstavují sektor národního hospodáŤství' kter sdružuje všechny
jednotky, jejichž funkcí je spotŤeba'
Domácnosti vlastní vfrobní faktory (prida, práce a kapitál), které jsou využivány ve firmách pŤi vjrobě statkri. Ze s\užeb vfrobních faktorri vjlrobě plynou
domácnostem zfirem drichody (mzdy, renty, zisky, dividendy, nájemné atd.).
PŤi pŤerozdělování d chodŮ získávají domácnosti téŽ transferové platby, zejména od vlády (od jinjuch transferovlch dúchodri budeme abstrahovat) v podobě
rrizn ch sociálních dávek, podpor a pŤíspěvkti' Dtichody domácností jsou vyuŽity
W tazap|acení daní,
o,, jako spotŤební vydaje domácností, tj. nákup v]frobkri a služeb (spotŤebních
b
statkri) od podnikri C,
k tvorbě osobních ríspor PS'
PŤi tom se abstrahuje od pŤímjlch nákupri domácností v zahraničí'
Do sektoru domácnosti jsou statisticky zahrnovány zejmétla domácnosti osob.
Kromě domácností osob existují i tzv. ťtstavnídomácnosti' jako domovy drichodcri, kláštery, sirotčince apod.
Sektor domácnosti tak zhruba odpovídá množině spotŤebitelŮ, jejichž chování
vycházi z individuálních preferencí jednotlivcri (osob); ustavní domácnosti se
nezahrnují.
7.7.2
Podniky, firmY
Podniky (firmy, vfrobci) jsou jednotky ekonomického rozhodování, které použivajívyrobltífaktory k tvorbě statk (v robkri a služeb), které prodávají ostatnínr
sektor m. Část statkri koluje v rámci podnikového sektoru (tzv. meziprodukty).
Podniky získávaji své drichody nazák|adě vfdajri ostatních sektorrj na n1rktrp
jcjich produkce. Jde o v daje
.
ZIrlct|isIlrttlitrltlltiIttrítt.e|rrielvisr'ttvitŽttics1rcciliItriselilrrr
ztttittť.ttit trr i vvl.IirtItl tttrrttt.IittttiItrr ll\|)(.l\|ll |||i||\|('|.|rrlltlrlttit.
littlttti'tliitts|tlttte
Ielttrtt|rl|tltlrtt.|r.
Pnvrv unrnoiroNoMIcKÝCH
p
M
M0DELŮ
Pttvtrv unt,rtiot r\{)N0Mrr,.y(
soukromé C,
na investičnístatky { které jsou financovány rjsporami všech sektor
&' vládní G.
Drichody podnik jsou vyLrŽil'y na Úrhradu nákladri zavyrobní faktory (mzdy,
renty, rÍroky, vyplacení dividcrr<j a prtdobn1ich podíl na zisku) včetně nákladri na
zaplace dani.
V podrricích zťrst1rva.jí l-zv' |rrtrbé ťrspory podnikri GBS, které mají podobu
jednak dŮchodťl vo v ši trptlti.cbcrrí Íixrrího|<apitálu a jednak zadrženych (nevysuroviny, energii apocl. (tzv. nrr:ziprotlukty) a na
p|acenyo|r) zis|<tl, tzv. čist 'ch ťrsprlr prtt|nikťl NBs.
Podniky tlr<lhotl byt rtlzč|orlčrly 1ttrt||c riizn1ich kritérií' V národním ričetnictví
jsou rozI išovárry sktrpirry:
b
b
noÍinančnípoclniky a kor;rtlracr:,
finančníinstituoc a spo|cčrrosti, včotrtčccrrtrální banky
a pojištbvacích institucí,
v|ádní sektor- ristŤední a místní(j<Jco vcŤcjnor-r správu a obranu, veŤejné
i některé soukromé školy, zdravotnická zaiízcrrí apod'),a
samostatní rolníci, živnostníci a podobní sarnostatn í podnikatelé's
občanská sdruŽení, spolky a nadace' politické strany apod.
Mezi podniky (vyrobce) patŤí dále podle kritériíekonomické teorie i jedno|
livci, kteŤí jsou soukromymi vlastníky budov, bytri a jinych nemovitostí, které
pronajímají nebo užívajípro vlastní potŤebu' i když pŤitom nejsou statisticky vykazováni jako podniky. Také pomocí těchto v;Írobníchfaktorri jsou poskytovány
sluŽby, které jsou zahrnlty do makroekonomického produktu, resp. drichodu.
1.1.3
Vláda
Vláda jako národohospodáisk;/ sektor, zapojeny do koloběhu statkú (zboží
a služeb), služeb v robních faktor , drichodri a v]fdajrije pŤedstavována soustavou
veŤejnych rozpočtri' Tato soustava je tvoŤena napŤ' rozpočty ristŤedních a místních
vlád (státní rozpočty,místnírozpočty), rozpočty fond hospodaŤících s povinnymi
odvody (státní fondy, fondy zdravotního pojištění aj.) a dalšími'
PŤíjmy vlády jsou tvoŤeny zejména daněmi a povinn mi platbami na sociální
a zdravotni zabezpečení,resp. pojištění'Vydaje vlády se dě|í na vládní nákupy
v1Írobkri a s]užeb G a na vládní transferové platby 7R.
V pŤípadě vládních nákupri vfrobk
zrt |<tcrrj v|áda
a sluŽebjde o vfdaje veŤejnfch rozpočt ,
získává odpovídajícíekvivalent. Vláda nakupuje zejména produkci
Nt.zittllť.ntl'jtrtc
r
lylir v!rtlbcc s .'v]iitlou...jako pŤerozděltrjícínr maJ<roekonorlick)im
l'rrIrllr('Ittt sIlr||tri. sIttŽcll vyrlr|ltriclr lirlilrrrt], t|ťlchrltl[i a vy<ILrjťl.
\/ lr.t ttttttrrl.rt'tt ttltttltIttit Ir tlč|tt ;rIe tr lu v .'tlttttllit.tttrsli.. Nczittltč'rjttjttle s
Ittr ttr' ,|illt, lrtttlil l(.(lt)('ll!iililt \ il|tl\to(.1\()n0il)ii l,riltt j,ololti.ltrr
t|trtttl'tL
lt)
reio.jrrérnvlastnictví.PŤíkladerrr.jsoupodnikyVeZdravot|1icIví'Š|'trIslr'itt.tt;tt..
'
v podobě subvencí z veĚejn)ich rozpočtri)'
>
r'.1r)trt
jsrrtt z;lrltr tr||lt rt.
1lrltlrlikŮ, jejichŽ hospodar'eníje napojeno rra rozpočot, it |<tcl.ť.
Kromě těchto drichodri získávají podniky téžtransferové d chody (z'ejmérc
}
)
il
s;lriivč, obraně apod. Vláda financujc vjldaje těchto podn ikťr lr.ju.jiclr 1ll.rrtltt|.t t l ill l
rrlr|<upuje a následně poskytuje domácnostem (zdánlivě bezpIatnč, vc s|<ttlci.lttlsIi
za část jejich drichodri v podobě daní), pŤípadně podnik m' Mezi v|1rtlrlí rtli|irr1ry
patŤínákupy investičníchstatkrj, financované zrozpočtll (napi,' š|<o|y rrlr|irr1lrljí
počítače)'Z uvedeného vypl .vá, žetyto vládní nákupy sestávají zv|ádrlí sptlír".clly
a z vládních investic (GC+ G),
Zbyvajici vládní vjzdaje mají podobu transferri, tj. plateb, zakteft není získána
odpovídajícíprotihodnota (ekvivalent). Nejdriležitějšímivládními transfery jsou
transfery určenédomácnostem (rŮzné sociální dávky, pŤíspěvky, podpory apod.).
Část vládních transferri má podobu subvencí podnik m (vfrobci v zemědě|ství,
železntčtidoprava aj'). Mezi vládní transfery patŤíi riroky z vládního dluhu'
Rozdíl mezi pŤíjmy vlády na straně jedné a transferovymi platbami a spotŤebními nákupy vlády na straně druhé tvoŤí čistévládní rispory l/GS.
7.7.4
Zahraničí
Uvedené sektory zahrnujídomácí subjekty, označovanétéžjako rezidenti (tuzemci). Jde o subjekty, které mají sídlo v dané zemi (Ieži zde jejich centrum zájmu').
Rozhodující je tedy místo prisobení podniku nebo bydliště osob, bez ohledu na
to, kdo je vlastníkem podniku (mriže to bjlt napŤ. zahraričnísubjekt) nebo jaká je
státní pŤíslušnost osob.
Zahraniční subjekty (domácnosti, podniky a vlády), tedy nerezidenty, cizozemce označujeme souhrnně jako sektor zahraničí.
Zahraničíbyvá
&
odběratelem domácích v1ilrobk a sluŽeb (vyvoz export),
pro domácí subjekty dodavatelem vjlrobkri a sluŽeb ze zahtantčí(dovoz
Sleduje se zejména saldo těchto obchodri, tj' export minus import (tzv. čist1i
export). Kromě čistéhoexportu a importu statkri se rozlišujídrichody z vyrobních
faktor
b
ve vlastnictví domácích subjektri (rezident ) fungujících v zahranič|
ve vlastnictví nerezidentri' fungujícíchdoma.
Sektor zahraničítéžmiže sv mi rísporami doplřovat národní uspory.
V pŤípadě pŤev!šeníimportu nad exportem nakupujeme na dluh, pŤípadně
čerpáme devizové rezetvy.
V pŤípadě pŤev1išení expoťtu nad importem je část národních tispor poskyto-
vána do zahraničí.
sLr[-ljektcnr
ltrrs|ltti ilt|,rr r
l
-
import).
Pnvry unrRotroN0í'4IcKÝcH M0DELU
Pnvxy MnrnoLroN0[,u( Ky(.1
t.2.7
|uza\Íená
,"
neexrstuJe
zahraničn í obchoc| a vyměna kapitálu
Domácí ekonomika
,,,
,
,,.
zaIrritttičrri tlbchocl
it vyttrčttlt kirpiI.liIu
vÝznamná (nezávislá)
ekonomiky ostatních zemí
na ni nemají zásadní vliv
\
\
závislá
Záktadní makroekonomické veličiny
Budeme se zab)ivat ma|<roekonornickynri ukazatoIi, ktcr)irrri se měŤí vykonnost
ekonomiky'. Uvedeme dvě pojetí pohledu na makrockonornické ukazatele. První
se používá ve statistické praxi' druhé je pojetí makroekonomické teorie. obě vy-
cházejí zpo1ml hrubého domácího produktu.
Pojetí užívanév statistické praxi kromě hrubého domácího produktu použivá
ukazatele hruby národní d chod a hruby disponibilní drichod. Makroekonomické
pojetí pouŽívanéněkter mi autory kromě hrubého domácího produktu používá
ukazate|e hrub národni produkt a národní drichod.
Nejprve se ve v1ikladu zaměŤíme na statistické pojetí a poté na pojetí makroekonomické.
Ve vfkladu používáme u makroekonomick ch dajri atributu
a
',hrubf.. ,,čisty,,'Ukazatel s atributem,,čist!.. je podle souvislosti rozdíl ukazatele s atributem
a opotŤebení fixního kapitálu (amortizace), nebo ukazatel pŤedstavující
''hrub!..
saldo, tj. rozdíImezi vstupy a vystupy, pŤíjmy a vydáními apod. NapŤ.
čístydomácí produkt: hruby domácí produkt minus amortizace.
Ve vykladu budeme pŤedpokládat, že národní hospodáŤství sestává z institucionálních sektorri, kterymi jsou nefinanční podniky, finančníinstituce, vládní
instituce, domácnosti
I
i]
Statisticképojetímakroekonomickfchukazatetú
7.2.7.7 Hrub!
domácí produkt
V1isledkem fungování určitéekonomiky' tj. národního lrospodáŤství, za trr.čitÓ
trbdobí, je určitf vfstup v rrizn1ich podobách konkrétních v1irobk a s|užeb. Torlttl
v
stup je tňeba nějak vyjádŤit a změÍit.
Problémem ovšem je, jak tento rozmanit]f v]ilstup vyjádŤit. Asi každéhonapad-
nc, že ne|ze sčítatrozmanité vfrobky ve fyzick1Ích jednotkách. Vystup bude tedy
rrezbytné vyjádŤit v penězích.
na ostatních ekonomikách
7.2
M0t)t
a neziskové instituce, které sloužídomácnostem. Podrob-
nějšívlklad bude uveden pŤi vfkladu národních ríčtri.
l'Í.i vy|illrtIrl |ltltIclttc v rrt|s(avcích | 27,ík|adní makroekonomickÓ veIičiny a |.3 NárorIrrí írčty
vyt Iliizel tttj z ttlltlct ii| |l hÍ<,ttuliktt tttitvtlttít'lt rÍr'll? (sottbor 000l()|ic()5 tltle). rtvct"'cittt\tlt,lttt ttlt
ilrl('rlr(.1il \\'wr\'( /s0 (./
Dále se ptáme, co do vystupu Zahrnout: zda všechny vyrobky či jen některé.
PŤesnéměŤení hodnoty vyrobené produkce vyžaduje, aby všechny vyrobené stat-
ky a služby byly započítávány do této hodnoty v daném roce pouzejednou. Proto
je nezbytné rozlišovat finální produkt a meziprodukt.
Finální produkt pŤedstavuje vyrobky (statky a sluŽby), které byly prodávány
konečnému uživateli. Meziprodukt pak tvoŤí statky, které byly v daném roce vyrobeny' ale současně byly v tomto období ve v1irobě spotŤebovány. Jde zejména
o suroviny, materiály, energie' polotovary' služby podnikrim apod. Do konkrétního
vystupu pak počítámepogze finální produkt. Meziprodukt se do konkrétního
stupu nezahrnuje' Konkrétnímv;Ístupem globálního charakteruje pak ukazatel
v
hrubého domácího produktu, na něj navazují dalšíukazatele.
Hrubf domácí produkt, hrub národní d chod a hrubf disponibilní dŮchod
jsou ukazatele používanéve statistické praxi. Proto ve vlkladu budeme používat
jejich definice podle metodiky, kterou na sv ch internetov ch stránkách uvádí
Česk! statistick1|
ťrŤad'
Hrubf domácí produkt (HDP, GDP, Gross Domestic Product7) měŤí objem
finální produkce, kterf byl vytvoŤen za určitéobdobí vyrobními faktory, které
prisobily na Llzemí státu. U v robních faktorri se pŤihlížík jejich prisobení na
zemí státu, nikoliv k tomu, kdo je jejich vlastníkem. Tento ukazatel se používá
Časovlm obdobím bfvá obvyklejeden
rok. V mezinárodních srovnáních se také používáHDP na obyvatele (HDP na
pro určovánív konnosti ekonomiky státri.
hlavu, 'ĚIDPpc).
Hrub! domácí produkt určuje Česk1i statisticky Ťad jako souhrn hodnot pŤidanych zpracováním ve všech odvětvích činností,které se považují v systému
národního učetnictvíza produktivní (tj. včetně sIužeb trž ch i netrŽních). Jde
o propočet v kupních cenách, za kteréjsou realizovány tržnívlkony (tzn. včetně
daní z produktiabez dotací na produkty). U netrŽních služebje pŤidaná hodnota
vyjádienajako souhrn náhrad zaměstnanc m a spotŤeby fixního kapitálu. Prvotní
propočetje proveden v běŽnych cenách.
/
V |ťŠ|l||rtttIetttc tltlttŽívlrI zkr.lr||iv
| ||
)|'
t
PRvxy l'1nrRotroNoM]CKÝCH
Pnvry NnrRorroN0MIcKÝCH
|\4oDELŮ
Hrub
donrácí produl<tje tedy poněŽním vyjádčením celkové hodnoty statl<Ů
a sluŽeb nově vytvoŤerryclr v danérrl obclobí na určitémízemi; poLrŽívá se pro
Stanovení vykonnosti ekonomiky. MťlŽo b t určen tŤemi zprisoby:
produkční metodou,
vlTdajovou metodou a
drichodovou nretodou.
Produkčnímetodou
sc IlDl) ptlčít1r.ja|<o sor-rčet hrubé pŤidané hodnoty jednotch institucioná|níc|r scktorťi nobrl tlc|včtví a čist1/ch daní na produkty (které
nejsou rozvrženy do sekklrťr a trt|včtví).|c til také vyrovnávací poloŽka ričtu vyroby zanárodní hospod1rÍstvíooIkr:nr, |<tlc so tla straně zdrojťr zachycu1eprodukce
a na straně uŽití mczisptltňoba. | |rtlblr piitlanri lrodnota je rozdílem mezi produkcí
a mezispotŤeboLl. Vzlr|ocloln k totrrtt, Žo prot|rrkco se oceřuje v zák|adnich cenách
a užitív kupních ccn1rc|r' jc strana r,c|ro.it r'tl lrlrroc|ní hospodáŤství dále doplněna
o daně, sníŽenéo dolaco rra v)irobky.
liv
HDP : produlccc
minus
plus
minus
mezispotŤeba
daně z produkt
dotace na produkty.
Vydajovou metodou se HDP počítá jako součet konečného uŽití vlrobkri
a sluŽeb rezidentsk1imi jednotkami (skutečná konečná spotŤeba a tvorba hrubého
kapitálu) a salda vyvozu a dovozu vlrobkri a sluŽeb. Skutečná konečná spotŤeba
je odvozena prostŤednictvím naturálních sociálních transferŮ od v dajri na konečnou spotŤebu domácností, vlády a neziskov}ich institucí' slouŽícíchdomácnostem.
TVorba hrubého kapitálu se členína tvorbu hrubého fixního kapitálu, změnu zásob
a na čistépoŤizeni cenností.
HDP
--
vydaje na konečnou spotŤebu
plus
tvorba hrubého kapitálu (hrubf fixní kapitáI'změnazásob,
plus
ky minus ítbytky) poÍizeni cenností
vyvoz v robkri a služeb
dovoz vyrobkri a služeb.
minus
čisté(pŤírrist
Konkrétně pakrozeznáváme čtyŤi druhy vfdajri' tj' vfdaje domácností na
spotŤebu C, hrubé soukromé investičnívydqe I,v|ádní nákupy statkri a služeb
G a čistévyvozy //X, jako rozďíImezí exportemXa importem M
Vldajovou metodu vyjádŤení HDP pak mriŽeme konkrétně vyjádŤit součtem
dan ch v;/dajov1Ích položek:
HDP_C+I+G+NX
l)iic!rtltlrlvtltt ltteltltltltl sc l ll)l, počítá.ja|<o sottčcI prvtlItrích t|(icIrtltIii zlr lrlitotln i lrostlorlti i'sl
v
i t'e llir'rrr.
M0DEtÚ
l ll)l) _ náhrady zaměstnancrim (mzdy aplaty, sociální pŤíspěvky zarnčstrrrtlrcii)
ltltt's
daně z vyroby
tttinus
az dovozll
dotace
1llus čist provozní pŤebytek
1lltts čistf smíšen1f drichod
1;lus spotŤeba fixního kapitálu.
Provozní pŤebytek (hrubf nebo čist1/) pŤedstavuje zejména zisky podnikatelajiné drichody z vlastrr ictví kapitálu, tj. majetkové a podnikatelské drichody. Je Stanoven jako rozdíIová
položka mezi hrubou pŤidanou hodnotou' náhradami zaměstnanc m a čistfmi
c|aněmi z vyroby a z dovozl.
V sektoru domácností se zobrazuje ještě smíšeny drichod (hrubf nebo čist!)
clrobn ch podnikatelri, ktery je souhrnem drichodu zpodn1kání (zisku) a drichodu
z jejich pracovní činnosti (mzdy) pro vlastní ,,podnik.., neboť tyto drichody nelze
statisticky odlišit.
Konkrétně pak dlichodovou metodu mrlžeme označit také jako nákladovou
rnetodu, tj. sledovat' jak proudí veškerénáklady firem. Do dan1ich drichodri (nákladri) zahrneme mzďy vyplacené zaměstnanc m a ostatní náhrady zaměstnancrim'
roky' renty, zisky firem a dále znehodnocení kapitálu a nepŤímédaně (zmenšené
sk1ich subjektri (korigované o zisk z držby zásob), riroky
o dotace).
Čistédtichody z vlastnictví vyjadŤují saldo mezi pŤijatymi
a
vydanymi drichody
z vlastnictví finančnícha hmotn ch nevyráběn]i'ch aktiv (pridy, vnitrozemskych
vod, napŤ. rybníkri a ložisek nerostn ch zdrojri). obsahují irroky (z vkladri, dlužních ripisri a prijček), imputované riroky z pojištění, pachtovné (rentu), dividendy,
některé dalšídrichody z rozdě|eného zisku a čerpálípodnikatelského drichodu;
roky z operací se Swapy a termínovfmi rírokovlmi dohodami se nezahrnují'
7.2.7.1
Hrub;f národní dúchod
NárodnÍ drichod (hruby nebo čistf)je bilanční položkou ríčturozdělení prvotních dŮchodri, tj. drichodri zvyužívánív;irobních činitelri (práce, pridy a kapitálu);
je součtem sald prvotních dŮchodú zajednotlivé rezidentské sektory.
S využitímprvotních drjcbodŮ mriŽeme definovat hrub! národní drichod. Hrub!
rrárodní d chod pŤedstavuje HDP zvyšery o saldo prvotních drichod zanárodní
hospodáĚství celkem. Podotkněme, že nenulové saldo prvotních d chodri odpovídá
saldr.r prvotních drjchodri zanerezidenty s opačn1im znaménkem'
Nyní m Žeme definovat hrub národní drichod (H|ÝD)vztahem
HND: HDP
1lltts'
tttitttt's
1.ll.vrl[ltítlťrchoc1y za
1rr
ntiroc|níhospocliristvíccIkcnr pi.ijaté
vtrlttí tIiicIrrrtly zlr ttlirrttlttí |rtls1-rtttIiir".slví vytllrrrť'.
Pnvry unrRorroN0MlcKÝcH
1.2.1.3
Pttvxv
M0DELŮ
r yvtr.jc.
Hruby disponibilní dŮchod
Druhotné dúchody zanárodní hospodáiství celkem v sobě zahrnují:
w běžnédané z drichodŮ, jmění a jiné,
&" sociální pŤíspěvky,
h sociální dávky jiné neŽ natur1rInísociální transfery'
b ostatní běŽné transfcry.
Určuje se saldo druhotnych c|tjchrlclťr (clrLrhotné drichody pÍijatéminus druhotné
d chody vydané) za nárotlní htrs;-ltlt|ilr".ství celkem' Nenulové saldo druhotnlch drichod odpovídá saldtr clru|rrltlryc|r t|iichodťr zanerezidenty s opačnym znaménkem.
Nyní mŮŽernc clcÍirttlvirl |rrtrlly t|isptlnibiIní drichod (HDD) vztahem
Iil)t)
plus
minus
IlNI)
drLrhotn cltic|rtltly za trÍtt.ttcltlíhrlsp<lt|iil'.stvícelkem pŤtjaté
druhotné dťrchody za
tr1trtrc|tl
í |ltrs;-ttlc|ÍisIví vydané'
Hrub1i disponibiInídŮclrod se vyuŽív1r na:
h v]lidaje na konečnou spotĚebu,
&' pravu změny čistéhopodílu domácností
p
na rczcrvách penzijních fondri
(pňedstavuje saldo domácnosti minus finančn í instituce),
hrubé národní rispory.
7.2.2
Alternativní pojetí makroekonomick;fch ukazatelrj
PŤikročímek vj'kladu makroekonomického pojetí makroekonomick]ich ukazatelrj. Toto pojetí zahrnuje hrub! domácí produkt, hrub;7 národní produkt a národní
drichod.
7.2.2.7 Hrub!
domácÍ produkt
Z pÍedchozího vykladu vime, Že hruby domácí produkt měŤí objem finální
produkce, kterf byl vytvoŤen zaurčitéobdobí vyrobními faktory, které pŮsobily
nauzemí daného státu. U v robních faktorri se pŤihlíŽík jejich prisobení na zemí
státu, nikoliv k tomu, kdo je jejich vlastníkem.
7.2.2.2
Hruby národní produkt
Hrub;f národní produkt (Gross National Product, GNP, H}ÝP) tvoŤí všechny
finální vyrobky a sluŽby, které byly za určitéobdobí (zpravidla jeden rok) vyrobeny za použitínárodních vyrobních faktorri a které jsou vyjádŤeny v běžnlch
Irž'ních cenách. HNP je tedy vytvoŤen s použitímnárodních vyrobních faktorťr;
;lŤitorn není dŮleŽité, na teritoriu kterého státu národní vyrobní faktory prisobí.
objcrltt, struktury a v voje umožiiuje analyzu nejdrileŽitějších makvztirhfi a Íhl<torťl v1ivoje, l<teré ovlivriují ekonclrli|<tr. L]|<azlrtcI
vy1rrrČterry r' 1rŽlrit.Ir t.crriicIr.jctIrrrltIivyc|r Io1 sc tlzltllčttjc-jlr|<tl lttllttilt:iIltí ltrrllry
lt:it.lltIlti 1ll.tltIrllil; t'zIrIt.tIt'ltr |i 1ltrIryIlirlir tt.tt vŠlt|ittt.ttí t''ItllrIllY 1rtlr.lIt.rItrrlitti
SIcc.|ovtirrí
t-trc|itrtttllllic|<ycIr
l,tnxtrrtt K()Nof'4r( Ky(
r
Mor)r
ui
Proto se provádí jeho deflace cenov mi indexy a získii sc rclilllÝ |rl.rrllv
lrlirtldní produkt.
I
rrre
IrLlby národní produkt lze zjištbvat obdobně jako hrub1i domácí pr.trtltrkt lie
rrr i
ltlclami:
;r) S|edováním tokri statkrj a sluŽeb, které zachytí hodnotu všech lin1rIllíc|r
produktri a služeb vytvoŤen ch v daném roce. Do H]ÝP se nezahrnují rrrcziprodukty (intermediate goods), jeŽ jsou určeny pro dalšízpracování nctltr
prodej.
ProtoŽe je v praxi obtižné roz|išit, zda se jedná o konečnou produkci neb<l
o meziprodukt, vypočítává se HNP druhym postupem. Na kaŽdém vyrobn ím
stupni se odečte od hodnoty produkce hodnota meziproduktu. Tak se získá
hodnota pŤidaná zpracovátím (value added, VA). Sečtenímhodnot pŤidanjlch
zpracováním na všech vyrobních stupních dospějeme k HNP.
Produkceje počítánav pŤidané hodnotě, aby se pŤedešlo několikanásobnému
započitáv ání spotŤebovaného meziproduktu;
|l) Metodou základnich drichodri, zachyaljicí primární drichody vyrobních či-
nitel
.
v
daj:ť:',pÍinižse zachycují vydaje jednotlivych
sektorri na nákup konečnych v1/robkú a sluŽeb. PŤi této metodě je nutno sčítat
t:) Metodou užitíspotŤebitelskych
udaje, které se vztahují ke HNP' Jde o
w vldaje
domácností na spotŤebu (personal consumption expenditure, C)'
v1idaje firem, které svymi nákupy obnovují a rozšiŤujízásobu kapttáh, zvyšujísvé zásoby surovin a hotov;ich vjlrobkri na skladě. Zahrnuji se Sem téŽ
vydaje spojené s v stavbou rodinn;ích domkri. Tyto vjzdaje se označujíjako
soukromé hrubé domácí investice (gross private domestic investment, 1),
vjldaje státních orgán na nákup vyrobkri a služeb (government expenditure on goods and services, G),
čisty export (net export) čili rozdíl mezi exportem (D a importem (il1).
Musí se odečístplatby za vlrobky a sluŽby dovezené ze zahrantčí,protože tyto produkty nebyly vytvoŤeny v domácí ekonomice. Naproti tomu se
musí pŤičístp|atby za exportované vyrobky a služby, které se sice v ekonomice vyrobily, ale nespotŤebovaly.
Z hlediska anaIyz byvá HDP preferován pÍed HIÝP neboť je žeji spjat s ukazlrtcIi charakterizujícími vyvoje ekonomiky země, zaměstnanosti, investic atd.
()zrlačíme1/P1 čistj' piíjem z majetku v zahraničí (net property income from
lll-rrrllrd). Tato veličina Se určítak, že od drichodri rezidentrj plynoucích ze zahrantčí
rrt|cčtotne dŮchody nerezidentú ziskan;Ích v tuzemsku.
H]ÝP_HDP+NPI
/, lll)l,.jc rntlŽrl odvtltlit čisty domácí
proc1trkt. CoIk<lvé invcslicc (hrrr|lť:) sc
t|č|i ltll tllllttrvrlvltcí itlvcslicc ir č.islÚ illvcsIicc.
litcr
zvyŠrrjíslirv kir1lillilrr |)o l
ll,l,
PRvry NnrRorxoN0Í'4IcKÝcH
MoDELŮ
PHvrv vnxttttt (0NoMl
jsou zahrnuty hrubé investice' odečteme-li od HDP opotŤebení kapitálu A (ztehodnocení kapitálu, amortizace), dostaneme čistf domácí produkt (net domestic
product, NDP, CDP). Plati
Z HNP je možnéanaIogicky odvodit
tttinus
A.
čistf národní produkt
(net
national pro-
duct, NNP, Črvr; oo É/N/,.jstru zahrnuty hrubé investice. odečteme-Ií oď HNP
znehodnocení kapitálLr zl, získÍrno čist národní produkt (net national product,
l/NP). Čist)' nároclní proclukt v stlbč za|rrnuje pouze čistéinvestice anezahrnuje
peněžnív dajc, ktr:rÓ by|y ptltrŽity rta
n1t|<up
kapitálovfch statkri, které nahrazují
opotÍeben1i kapitá|.
d
nepŤínrédaně
dotace (subvence)
ltlus
(čisty národní produkt v cenách
. lV1
chod (1/1).
Produkt (měŤen hrub m národním produktem HIÝP) a drichod (vyjádŤen národním drichodem N1) se statisticky nemusí rovnat. HIÝP je zpravidla vyššínež
národní drichod. Drivody jsou v zásadětÍí:
W HDP musíme nejdŤíve upravit o čistf pŤíjem z majetku v zahraníčí,abychom získali 111/P,
b v H|{P jsou zahrnuty hrubé investice. Jejich součástíjsou obnovovací investice, které nahrazují spotŤebovan1i kapitál. ProstŤedky určenétanáhradu hodnoty stávajícího kapitálu nepŤedstavují drichod domácnosti a musíme o ně snížitvelikost HNP,
část plateb za vlrobní faktory se nikdy nedostane k domácnostem, stát je
odčerpá formou nepÍímch daní. NepŤímédaně jsou ale zahrnuty v cenách vfrobkŮ a služeb, vystupují jako součást HIÝP. DaŤ' odvede v robce
státu a ta se tudíŽ neprojeví jako platba domácnostem za vyrobní faktory,
tj. jako součást národního drichodu. NepŤímédaně, stejně jako obnovovací
investice, musíme odečístod H]ÝP.
Vypočet NI vydajovou metodou
Vyjdeme z HDP
HDP-C+r+G+(X-l
1tltt,s
čisty pr".íicrn z
rrrir jc[|<tt
ll
lizltt't. ztttt.tt
v
robních faktorri)
.lyI.tl
Poznamenejme, že nepŤímédaně jsou zahrnuty v cenách vyrobkri a služeb.
c.|aně odvedou v robci státu a neprojeví se jako platba domácnostem za vyrobrrí
láktory, tj. jako součást národního dlichodu.
DŤíve uvedeny hrub1i národní drichod získáme podle vztahu
kde NPI značídrichod domácích subjektri (rezident ) ziskany
v zahraničí(NPI)
)
v cjzině, zmenšeny
o drichod zahraníčníchsubjektri (nerezidentri), získany v domácí ekonomice.
Vtomto pojetí se zvyrazíuje drichodov! aspektf/l/P, neboť HND aI1llPjsou
prakticky shodné.
odtud vyplyvá, že člsty národní drjchod ČMD.je roven
Statistické srovndní HNP a NI
e
[r1o )r
HND_HDP+NPI,
Národnídrjchod
Národní drichod (NationaI ltrctltlro, N/).jo vc|ičina vyjadŤujícíčist! národní
produkt CNP (Net Nationa| Produot), zahrlrLrjící spotĚobu, vládní nákupy a čisté
vyvozy spo|u s čist1/mi investicemi. SečtcrrílnvŠcc|r těc|rto d chod získáme
národní
t.j. lttrtrll
|
C,|ÝP
CDP: HDP
7.2.2.3
tttitttt,s' spotŤeba Íjxního kapitálu (znehodnocení kapitá|tl)'
šená o restitučni (obnovovací) investice'
r,y(
CND_HND
A,
kde,4 je znehodnocení kapitálu vyjádŤené amortizaci'
7.2.3
Osobní a disponibitní dúchod
Národní drichod měŤí pŤíjmy domácností z v .robních faktorri bez ohledu na to,
zda tyto pŤíjmy domácnosti skutečně dostanou. Vždyť napŤ. nerozdělen zisk zústane
k dispozici firmě a ta ho nikdy nevyplatí akcionáŤrim, kteŤízde pŤedstavují sektor
domácností. Abychom tuto skutečnost vyjádŤili, používá se kategorie osobní drichod.
Osobní drichod (Personal Income, P/) vyjadŤuje celkové pŤíjmy, které skutečně
domácnosti obdrží,Abychom získali Pd musíme od národního dlichodu odečíst
pIatby, které vytváŤejí fondy sociálního a zdravotního pojištění,nerozdělené zisky
korporací a daně ze zisku korporací, a musíme k němu pŤičísttransferové platby
a dividendy.
PI _
minus
mintts
mi,nus
ltlrr.s
ltlrr.s
pŤíspěvky na sociální azdravottli
nerozdělené zisky firem,
dané ze ziskri podnik ,
transfery,
dividendy.
Arli coIy
t.I lt ltI
t
A{I
r zlt1.rIlrl
<lstlbní clťlclrod dornácnosti satny ncvyuŽijí. Zc svého tlsrlblrí|rtl tIii-
í tItllttlic:rtrlsl i
tlstrlrtt
í tllr lrč (ltir1li.
rlirr'r
zc rrrzdy).
I'o
.jc'
jiclr orle('lcrri
PRvry unrRorroN0l4lcKÝCH
PRvry unrRorroNO|vucKÝcH
M0DELŮ
zistávádomácnostem disponibilní osobní drichod (disposable personal income,
D1). Disponibilní osobní drichod domácnosti vylaložína nákup vjlrobkri a služeb
čili na spotĚebu a zbytek si ponechajíjako ríspory.
Čistf domáci d chod D1 se měií jako souhrn dŮchodri, které obdrželi vlastníci vyrobních faktor během časovéhoobdobí (zpraviď|a 1 rok)' Vezmeme.li do
rívahy čisty pŤíjem z rnajetku v zahraniči (net property income from abroad) r'/P{
dostaneme národní drjchod N/ ve tvaru
NI:
DI
+
NPI.
U ve|ičiny D/ so měĚí všechny pŤíjmy, které získávají vlastníci všech v1irobních
faktorri. Z toho p|yrrc, Že domácí drichod (Domestic Income) tvoŤí:
DI
plus
plus
plus
plus
:
hrubé pňíjnry (rnzdy) ze závis|é činnosti, tj. pŤíjmy pŤed zdaněním,
hrubé pĚíjny z individuálního podnikání a ze samostatné qidělečné
činnosti; zahrnují Se sem všechny formy plateb zavyrobnífaktory,jež
používajísatnostatně podnikajícíosoby, napŤ. lékaŤi či právníci, a zisky
firem v inclividuá |ním vlastnictví
renty z vlastnictví nrajetku
hrubé zisky korporací (firom), které vedení korporací rozděluje na divi-
4'
RŮst kvality vyrobkri a služeb. Ceny vždy neodrážejí změnu kvality produktu, cožp|atízejméta v delším časovém období. NapŤ. ceny ka|ku|ačck
na světovém trhu klesaly, ale složitost operací' které mohly provádět (čiIi
jejich kvalita), rostla.
PŤi snaze korigovat nedostatky HDP byl vyvinut agregát čistéekonomické bohatství (net economic welfare, NEW). Abychom agregát NEW získali,
ttlusíme
>
7.2.5
PÍíkladnávaznostiukazatelri
Tls. 1.1 VYsnlNÉ ÚDAJE z
NÁRoDNicH ÚČTŮ zA ČR ze nox
2000
PotoŽky
Hrub'í domácí produkt (hrubá pŤidaná hodnota)
Rok 2000
2
189 L69
Cisté orvotní d chodv ísaldo s nerezidentv)
HrubÝ národní d chod (saldo prvotních dtjchodtj
2 739 691
5
eisté drUhotné d chodv
HrubÝ dísoonibi[ní dťtchod (3+4)
2
6
Vridaie na konečnou sootiebu
1.6',t0 "t73
2
3
4
-49 418
L2 893
L52 584
Uoravv o změnu čistéhooodílu domácností na rezervách oenziiních fondtj
8
Hrubé národní soorv
Tns.
zisky).
blnltobyltr.
še uveden ch aktivit a
Pro názornost uvedeme vybrané ídaje z národních iČtŮ za Českou republiku
r'arok20OO. Úduj".1.o,' v mil. Kč běžnlch cen.
Čistéekonomické bohatství NEW
Některé ekonomické aktivity neprocházejí trhem, pŤípadně je ekonomická
statistika na trhu nezaregistruje. Nejsou proto zahrnuty do HDP, nicméně je
ekonomika vyprodukova|a. Y HDP nejsou napÍ. započitány služby, které lidé
dělají mimo oficiální trh (napŤ. práce na zahraďě, vaiení, práce protislužbou),
a také ilegální produkce (napŤ. vjlroba a prodej drog, prostituce, nepŤiznané
3.
v
Pokusy o propočty NEW ukazují, že změny NEW jsou pomalejší a rovnoměrnějšínežH}t{P'
7.2.4
domácího nedělního oběda.
Č|ovčknepotŤebuje jenom vlrobky a služby, ale i voln čas k odpočinku.
Il'ťrst vo| nriho času se neprom ítne v rŮStu HDP, i když se projeví ve vyšším
pňičístk HDP hodnoty
F odečístod HDP záporté externality, které snižují kvalitu našeho života'
Na rozdíl od bohatství' které pŤedstavuje stav k danému okamžiku, je produkt
ttrková veličina, neboť se vztahuje k určitémučasovémuobdobí. Produkt tak pŤedstavuje pŤírústekbohatství.
dendy akcionáŤri, nerozdělen 'zisk a daĎ ze zisku
čistériroky, které tvoŤí rozdí| mezi ťrroky, které domácnosti získají,a írroky, které zap|atí jinlm subjektrim
Uved'me typy aktivit a jejich hodnoty:
1. Hodnota vfrobkri a služeb vyprodukovanych stínovou ekonomikou; patŤí
sem nelegálně vyráběné produkty (drogy, prostituce). Řada činnostínení
započítávána do HNP, protože se lidé snažívyhnout daním (melouchy).
2. Hodnota v robkri a služeb, jež vyrobíme a poskytneme sami sobě, rodině či
pŤátel m. Neprocházejí trhem (netržní produkce) a nejsou zahrnuty v HDP.
Y HDP je zahrnuta napŤ. práce kuchaŤe v restauraci, nikoli však pŤíprava
|V]oDELŮ
1.2
0
542 4L1
DŮcHoDoVÉ KoMPoNENTY HRuBEHo DoMÁcÍHo PRoDUKTU
PoIožkv
1
Mzdv a oLatv
2
Sociá[ní piíspěvky zaměstnanc.
3='1.+2
Náhradv zaměstnanc
Rok 2000
m
917 939
DanězvÝrobvaudovozu
247 881
Dotace na VÝrobu
SootÍeba fixního kaoitá[u
ČístÝorovozní piebvtek / SmíšenÝ d chod
HrubÝ domácí orodukt
-
60 973
457 454
632 868
2 189 769
Pnvrv 14nrnorxoN0M]cKÝcH
Tla' 1.3
Pnvry unrnotroNoMIcKÝcH
|VloDELŮ
lndex spotŤebitelskfch cen (CP1) odráži Změnu cen zboži a s|uŽob,
PRVoTNÍ DŮcHoDY v mIl. KČ, BĚŽNÉ cENY
PoIožkv
Rok 2000
Rok 2000
Piji até
Vvdané
Náhradv zaměstnanc m _ NH celkem
909 621
- nerezidentí
a z d,ovozu - NH celkem
a z dovozu - nerezidentí
Daně z vrirobv
Daně z vÝrobv
20 040
247 881
234 10J
Dr]chod
Prvotní
28 440
vlastnictví _ NH celkem
z v[astníctví- nerezidentj
355 941.
z
d
d
574 422
chody---|!H celkem
chody celkem
lr!Éryrs!li d
DRUHoTNÉ DÚcHoDY v MIt.
KČ' BĚŽNÉ CENY
2000
2000
PÍii até
Vvdané
181 423
2 342
329 951
328 010
6 294
- NH celkem
- nerezidenti
Druhotné d chodv _ NH celkem
Druhotné drjchodv _ nerezidenti
Čistédruhotné dťrchodv _ NH celkem
7.2.6.7
.
L82 730
3 049
8
276 983
942
796
2',t7 01"1
205 212
929
26 728
7 005 228
992 335
25 274
38 107
1.4
nerezídenti
tbožía služeb v běžnémroce ve srovnání s náklady, kter)ich bylo zapotÍobí
k rrákupu stejného koše v základnim roce. SpotŤební koš zahrnuje potravináĚské
l'boži, nepotravináŤské zbožía služby. Zboži a službyjsou do koše vybrány tak,
lrby odrážely kupní zvyklosti obyvatel dané země. Druh a mnoŽStví zboží,které
v koši zahrnlty, se mění pouze jednou Za několik let, kdy dojde k vyrazné
znrěně spotŤebních zvyklostí. Konkrétněje pak struktura spotŤebního koše ajeho
1rodrobnější ana|yzaprovedena v kapitole 6 Inflace.
Hodnota koše je ziskánatak, že se dané mttožstvikaždéhozboži a služby násobí
;r:ho cenou v pŤíslušnémobdobí. Ty položky, které mají dlouhodobě větší podíl na
spotŤebě, tzn. jsou více zastoupeny v prriměrném rozpočtu rodin, mají pŤi vfpočtu
včtšíváhu nežpoložky,kteréjsou zastoupeny v menšíchčástkách. NapŤ. velikost
v1idajti na poštovníslužby bude u prriměrné rodiny během roku pravděpodobně
|llenší než v1Ídaje za potraviny nebo bydlení. To znamená, že zdvojnásobí-li se cena
poštovníchslužeb, změna celkové cenové hladiny, měŤená CPI,bude velmi malá.
Ale dojde-li ke zdvojnásobení cen potravin, projeví se to v hodnotě CPI da|eko
vyznamněji, protože tato poloŽka j e vyrazněji zastoupena v rodinném rozpočtu.
Yzorec pro vypočet CPl
.|sou
gp1:(Qo'P'),
24"1
276 831
5ociáLní dávky jínénež naturá[ní sociáLní
Čistédruhotné drjchodv celkem
82 717
49 478
SociáLní dávky jiné než naturálni
sociální transferv _ NH celkem
7.2.6
623 900
49 478
mění a jiné - NH celkem
Běžné daně z dr]chodt], mění ajiné _ nerezidentí
Sociální oÍísoěvkv _ NH celkem
Socíá[ní oiísoěvkv _ nerezidenti
Ostatní běžnétransferV
1.
r5z 255
Běžné daně z dr]chodt],
transferV _ nerezídenti
Ostatní běŽné transferv
1-01
62 731
234 L63
- nereziderlti
9h9dy - NH celkern
Čistéprvotní drlchody celkem - nerezidenti
Tlr. 1.4
397
103 903
Neumístěno do sektorŮ
Prvotní
60 973
60 973
dotace na produkty (neumístěné do sektorŮ)
D chod
911 939
241 881
Dotace - NH ceIkem
ktr:rÓ
rrirkLrpují domácnosti. Tento index měŤí náklady na zakoupení koše vybranrlhtl
28 352
Náhradv zaměstnanc m
P]0DEtŮ
L2 893
-1,2 893
kde pro i :
lQo,Po)
1,2,..., n
souŤadnice 4i0 Vektoru Qoznačímnožství zbožinebo služby i základního období,
souŤadnicep.o vektorup0 značícenu zbožínebo služby i základního období,
souŤadnicep., vektorup' značícenu zbožínebo sluŽby i běŽného období.
Uveden! vzorec je znám jako Laspeyers v cenovy index.
Známe-|i hodnoty cenov ch indexri CPI, ,CPI,., mrižeme určit jejich relativní
pŤírristky n(CPI) pomocí vztahu9
Cenové vlivy, nominální a reátnf produkt
Cenové indexy
n(CPI)-
(cPI, - CPI A)
cPI
,_1
kde pro libovolnou veličinu x závislou na čase platí
Cenové vlivy na ekonomické ukazatele měŤíme pomocí cenov)ich indexri. PŤed
vypočtem indexťr je nezbytné určit množinu zboži a služeb' které vstupují do
v počtu; někdy se tato množina nazyvá košem. Pomocí cenov ch indexri měŤíme
oenovou hladinu. K měŤení cenové hladiny Se zejména použivá
} index spotŤebitelskych cen (CPI)'
) irrdox ccn v!robcri (PPl),
>
ilu1rlicitní col]oVy tlcllÍrtor IlDP (/PD).
Sylnbo| (q, p) značískalární součin vektor q
ti' kt,
Ď..
2,
a
p, kteté mají souŤadnice
q, p,.
l,rtr Ii|rovtlInrltt vcIičinLl r, závisIou na čase / pok|ádámc n(x,)
črrsttv;ipÍíriistckr//ptrkliit|ťrrncrll,
|'IIrt|rr cIl ItrltIttrtl.
l//llr
rlr lr
l,.l
:
(tr, -
q,,
pi, i
:
1,2, ...,
n,
x,,)l.r, ,, Pro ilrÍirrilczirnriIlrí
f,itlctlyIzcpsritn(r.,).d.t,l'l ,.Vplípat|č,Žcr,lrllbyvli
vit|ílttc. Žc Ilc
Í(\ (///,\
Pnvry MnrnorroN0MIcKÝcH
Pnvry NnrnotroNoMICKÝcH
MoDELŮ
Yzorec vyjadŤuje rozdí| cenového indexu běžného období t a období (t l)
dělen! cenovym indexem období l - |.
Následují-li po sobě alespoĚ dva k|adné pŤírristky, hovoŤíme o inflaci' Kladné
relativní pŤírristky v tomto piípaclčurčujímíru inflace (lt) definovanou pomocí
indexu spotŤebitelskych ccrr. Stc.jnč bychom mohli polžit kterj'koli jiny index,
vyjadŤujícícenovou h |ad i rru, tt,.l;lY. l I, l.
Poznamenejme, Žc (,l,l nr:r'rt|riiŽí ztněnu kvality vfrobkri v prriběhu času.
U vyrobkri doc|.lází k zIopštlvírrlíkvrrIity, aIe toto z|epšování je obtíŽně měŤitelné. Znanená to, Žo zvyŠr:llíccrry rrrtiŽc b1/t dáno zvyšením kvality. PŤi zv!šení
cen někter;ich c|r.uhii z[.lrrŽí s;ltrlí.ollilc|Ú srriŽLrjí.jejich spotŤebu a spotŤebovávají
to zboží,|<torÓ.jo rr:|lr(ivllč lcvrrč.jŠí.ltlt|r:x ttczrlchycuje změny spotŤebovávaného
.T.o
mnoŽství.
ztlallrottít. Žr: vy;rrlčtcrrii |ttlt|tltrtit rrÍ|<|nclťr na zakoupení daného koše
rroŽ sktrtcčrl rr1lklrrtly (problém indexních čísel).
zbožía s|uŽob rniiŽo b t vyŠŠí
)
PĚesto
jc C,l,l
1.l<lvztŤ'<lv1rn
za c|obry odhat| zrnčrl sp()trobitclsk1ich cen'
!ndex cen v1|robcri (I,Pt), nazyvany Lcž, irrclox vo|k<lobchodních cen, je konstruován obdobně jako CPI s pevnymi v1lhami, danynri strr'rkturou tržeb. MěŤí
ceny surovin, polotovarri i hotovjlch vlrobk jednotlivych odvětví'
Pro pŤepočet nominálního HDP (pÍípadněHNP) na jeho reá|nou hodnotu je
používán implicitní cenovy deflátor (IPD).
Na rozdíl od indexri CPI a PPI používá cenov1i deflátor váhy běŽného období
a zahrnuje širšímnožinu vfrobkri. To znamená, Že pŤi vypočtu IPD se používá
cenového indexu von Paascheho' ti.
pp:!!t-3!,
\Po 'Q, )
kdep.je vektor cen běžného období, 4, je vektor v1frobkri a sluŽeb běžného období
apoje vektor cen základního období.
Vzhledem k tomu, že vyjadŤujeme tržníhodnotu produktu, vzniká otázka,
v jakjzch cenách ji máme stanovit. Podle toho, jaké ceny použijeme, rozlišujeme
nominální a reákly produkt. Uvažujme HDP, Tento ukazatel je definováni v tržních cenách. V tomto piípadě sledujeme nominální domácí produkt (GDP ,.,,,o,,).
Velikost nominálního produktu záyisí na změnách tržníchcen a objemri prodávan ch vjurobkŮ a služeb. Abychom získali informaci, jaké mnoŽství vyrobkri
a služeb bylo opravdu v ekonomice vyrobeno, musíme vyloučit změny v tržnich
cenách. Zvolime ceny některého (základního) roku a pomocí nich budeme oceřovat vyrobená zbožív letech ostatních; nebudeme piitom pÍih|ižet ke změnám
Lrž,níchcen, k nimŽ postupně docházi. Získáme tak reáln1f domácí produkt
Velikost reálného produktu se mění jen v závislosti na objemu a strukv!robkťr a sItržcb.
Kt|Y sc ;rrlrrŽívirií bčŽlr , ir |<t|y sliilri ccny./
(( iDl,,,,it,,,).
lttt'.c vyrtlbctt1i'ch
M0DELŮ
l'ii sledování vfvoje produktu v čase musíme vyloučit vliv změny cen, lzt.t.
jc rrczbytné pollžítreálnjl domácí produkt, tj. produkt vyjádŤen ve stálych ccrriic|r. Pro konkrétníanalyzy v daném roce, napŤíklad sektorové analyzy, tj. pod í|
lr 1liínos jednotlivych odvětví apod., je lepšípoužítnominální domácí produkt
lj. produkt vyjádŤenf v běžnfch cenách).
Ze vztahll pro IPD bezprostŤedně vidíme, že
(GDP,n.i,61r;)
IPD-1GD-ďffi
PŤi vlpočtu se
implicitního cenového deflátoru
vz,tahu, tj. používáse
se
používá naposled uvedeného
veličin GDP,o,i,anr a GDP,"ani. Proto
se
v tázvu objevuje
lr.:rmínu,,implicitní... Z této skutečnosti plyne, že vektor q, obsahuje mnohem více
položek než vektor q,používany pŤi vypočtu indexu spotŤebitelskfch cen nebo
irrdexu cen vyrobcri.
7.2.6.2
Inflace a její měŤení
[nflace je definována jako r st všeobecné cenové hladiny, měŤené indexem
spotŤebitelsk ch cen (CP1) nebo jin1im srovnateln1im cenov m indexem' NěkteŤí
ckonomové definují inflaci jako stá|y a nepŤetrŽityi rúst cenové hladiny, jednorázové zvyšenícenové bladiny zainflaci nepovažují.
opakem inflace je deflace, tj. sníŽenícenové hladiny. Dále se setkáváme
s pojmem dezinflace, coŽ vyjadÍuje zpomalování tempa rristu cenové hladiny,
t.j. snižování míry inflace. V pŤípadě zvyšujícíse míry inflace pak hovoŤíme o akoelerované inflaci.
7.2.7
Dalšímíry v konnosti ekonomiky
se používajíjednoduché ukazatele měŤícív konnost ekonomiky. Jejich
jsou
součástí
obvykle míra inflace a míra nezaměstnanosti.
Míra inflace má pŤímou spojitost s vykonností hospodáŤství' I míra nezaměstrranosti ukazuje v1ikonnost ekonomiky, i když nikoliv bezprostŤe dně. ZaÍazení
ttlíry nezaměstnanosti do měr v konnosti lze zdrivodnit okunov m zákonem,
|<tcr1f popisuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem ekonomického
V praxi
l.ťrstu.
Pii znalosti míry inflace a míry nezaměstnanosti lze vypočítatjednoduché ukazirtcle, pomocí rnchž mrižeme měŤit makroekonomickou v konnost ekonomiky.
|. Prvním ukazatelem je index strádání (misery index)' lndex strádání IS zís-
2.
káme součtem míry inflace n(P) a míry nezaměstnanosti (a):
IS: n(P)
+ u.
Drr'rh m ukazatelem, kter1f pŤihlížíi k politickjum drisledkrim stabilizační
politiky, je index neoblíbenosti (unpopularity index). V této míŤe v konnosti
sc trpčt sčít1rnríra nozamčstnanosti s mírou inflace, a|e včtšívá|ra so pŤik|átl1r
rttit".c ltczlttttčstttitlttrsli. Ilrtlcx rrctlblíbcntlsl i({//) rná tvirr: {// r,(l,) | (ltt,
Pnvry unrRotxoN0|ÝllcKÝcH
Pnvry unrnorxoN0MIcKÝcH
M0DELŮ
Drivod, proč se v indexu neoblíbenosti piikládá většíváha míŤenezaměstnanosti, je prost!' Stabilizační politiku provádí vláďa, která se bude muset znovu
v pŤíštíchvolbách ucházet o pŤízeĎ voličri. Voliči jsou více citliví na nerispěchy
vlády v oblasti zaměstnanosti než v oblasti cenové stabilizace. Nerispěch vládní
politiky zaměstnanosti snižuje její šanci na znovuzvolení. Proto má míra nezaměstnanosti v indexu neob|íbenosti šestkrát většíváhu nežmírainflace.
7.2.8
>
>
}
Vybrané prameny makroekonomickfch ridajri dostupné V ČR
Českérepubliky. obsahuje aktuální rídaje'
Statistick! ťr<tajov! rnčsíčník
u nichŽjc však pravdčpodobnépozdějšízpŤesřování.
Statistická ročonka ČI{, vytJávaná Českfm statisticklm Ťadem (ČsÚ.
Ncv hoda je asi ročnír,poŤ.dčnídostupnosti ridajri, ovšem vyváženo tím,
že
daje je 1iž moŽno povaŽ<lvat za dostatečně zpiesněné.
E'konom a Hospod áĚské nov i ny, kclo prav idcl n ě v y cházeji makroekonomické
jinych relevantníoh ridajri, napŤ' rokovych sazeb. Tyto
prameny jsou odvozené' čerpajíz dat ČSÚ, Českénárodní banky 1ČNs; a;ln ch státních institucí, napŤ. Ministerstva financí Č.eskérepubliky rMF ČRl.
Finance a věr, s pravidelně publikovanou pŤílohou o státním rozpočtu ajin1imi ridaji z Ministerstva financí ČR.
Vfročnía čtvrtletnízprávy CNB se základními monetárními rídaji, ridaji
indikátory
}
b
a pŤehledy
o finančnímsystému a s makroekonomicklmi udaji.
Zák|adnimí institucemi poskytujícím i prognozy makroekonomického vyvoje
jsou ČSÚ, MF ČR, ČNB, Ko."'čníbanka, odbory, Patria Finance a parlamentní
oolitické stranv.
1.3
o HDP za všech2] zemí pňepočtenfch do eur (dŤíve do ECU) sc rovná
rrt|lriťr
slc.jné částce vyjádŤené v PPS. Úda.1e o hodnotě PPS za jednottivé členskr! státy
pŤevzaty z obecné databáze Eurostatu.
jstlLr
Tno.
1.5 HDP
NA oBYvATELE PoDLE STANDARDU KUPNÍ sÍLY
2000
Země
Jak už bylo
zd razněno, je ukazatel hrubého domácího produktu nejdtiležitěj-
šímukazatelem ekonomické vyspělosti země. Pro mezinárodni srovnání je však
nezbytné pŤepočítattento ukazatel na srovnatelnou riroveř. Je zŤejmé, že ne|ze
porovnávat absolutní vj'ŠiHDP USA a HDP Českérepubliky; pro toto srovnání
se pouŽívá pŤepočetHDP najednoho obyvatele.
Dále pak je nezbytné použítstejné jednotky. Nelze totiŽ srovnávat HDP v doIarech a v korunách' Pro mezinárodní srovnání se proto používá HDP na jednoho
obyvatele buď v dolarech' v eurech nebo vjinjch jednotkách. V posledních letech
obyvatele v PPS, tj. podíl HDP
na l obyvatele v Kč a parity kupní síly vyjádŤené v Kč na PPS.
PPS (Purchasing Power Standard) standard kupní síly je měnová jednotka,
v rtíŽ sr: navz1rjcrn vyrovnávají rozdíly mezi kupní si|ou jednotek národních měn
jlrr.rl
č.Icrls|<yeIr zcrtri li(] prltlIc stavtt ptl .jr:.iírrr rozšír..crrík |' |.2007 nlr litJ 27' l.
se provádí nejčastěji srovnání pomocí
HDP na
1
2005
19 000
LU 27
EurozÓna 15
2007
2007
EU21=1.00
22 400
24 800
100
24 800
21 300
110
27
1.00
29 300
1,18
7 900
9 500
0,38
081
v tom:
24 000
re
Bulharsko
5 300
Česká republika
13 000
L7 100
20 200
nsko
25 100
28 400
30 500
I L5
Estonsko
8 500
"t00
L] 900
0,72
Dá
1.4
Finsko
22 300
25 800
29 000
L,11
Francie
22 000
25 200
27 600
111
Irsko
24 900
32 200
36 300
't 46
ItáLie
22 300
23 600
25 200
L,02
16 900
20 800
23
1.00
0.93
Litva
7 500
11 900
15 000
0,60
Lotvšsko
7 000
LL 200
74 400
0,58
46 400
59 200
68 500
2,16
rsko
10 700
L4 400
L5 700
0,63
lvla Lta
1,5
900
17 400
19 100
0,7 7
Něm ecko
22 600
25 800
28 100
1 1?
Nizozem sko
25 600
29 400
32 500
1,31
9 200
11 500
13 300
054
rsko
Lu cem bu
M a d'a
Po Lsko
Mezinárodnísrovnáníekonomickévyspělosti
jednottivfch zemí
MODELŮ
Po
rtugaIsko
L4 900
16 900
18 500
0,75
usko
25 000
28 700
31 600
7,27
Ra ko
4 900
7 900
10 100
041
16 000
27 500
24 300
098
SLovensko
9 500
13 600
17 000
0.69
SLovinsko
15 000
19 500
22 000
0,89
Spoiené krá[ovství
22 300
26 100
28 100
I.IO
ŠpaněLsko
18 500
23 100
26 500
107
SVeOSKO
24 1-00
27 700
31 300
L?6
Rum unsko
Kecko
Ostatní země
Ch
orvatsko
Istand
Nors ko
stát
)vvca rsKo
Turecko
{( )rlltirtl
I'r
irrrrcn: liutoslnl, 25. 0u. 200u
2)
8 100
11 300
13 900
0,56
25 L00
30 200
32 000
"t
22 300
25 600
28 200
114
l1 400
40 300
45 700
184
30 300
35 500
38 500
1,55
27 700
30 300
34 500
7 600
8 800
10 500
139
042
29
PnvrY MnrnorxoN0MICKÝcH
Pnvrv unrR0troN0[4TcKÝCH
M0DELŮ
Je zŤejmé, že z hlediska vyspělosti ekonomiky jsorr
meziiednotlivlmr zeměmr
značnérozdíIy. Nejlepší vjlsledky, atldížnejvyspělejší zemí dle rovně hrubého
domácího produktu je Lucembursko, které pr měr Evropské unie pŤevyšuje více
než2,7krát. Na dalších místech jsou Norsko, Spojené státy a lrsko. Ceská republika
nedosahuje zatim ani prrirněru Evropské unie, pouze jeho 81 %.
M0DELÚ
li(orá obsahovala mimo jiné i rídaje (za období 1938 1940) o rozclč|cní n1trtlt|rrí|ro
tIiichodu a ridaje o konečném rozdělení osobních drjchodri, vldajťr, usptlr a biIarrr:c
stÍtníhosektoru. Na zpracování těchto vrcholn ch národohospodáŤsklch proporcí
lr proces se vyznamně podílel Keynes.
Národní čty vznikly rozvinutím jednoduchfch Keynesovych rovnic'
Tcnl.o
tak stal zakladatelem metody národních čt a tzv. agregátní ekonorrriky, tj. takového pohledu na národní hospodáŤství, ktery využívásumárních
vc|ičin (celková spotŤeba, celkové investice, ce|kov vyvoz atd') a dává je do
7.4
Národní čty
c|<tlnom se
1.4.7
Vznik a vfvoj pojetí národních ričtrj
rrcolenych vztahi, které tvoŤíjednotnou soustavu a popisují v základních rysech
cc|é hospodáŤství. Právě to je typicklm znakem makroekonomiky, jímžse liší
Národní ťrčtypi.ci|stavtr jí írčlyvrc|rrlInych nltrodohospodáŤsklch bilancí, které
sestavuje v soLtčitsrt tl<lbč včtšilrir zcrlrí.
Jejich n1rpIrlí.jo kvarrtitativní zac|tyotlvltrrí hIavních ekonomick)ich procesri
v makrtlcktltltllnic|<otrr rněiít|<u a hIavních trltrotlrl|tosp<ldáiskfch proporcí, jež se
vytváňojí v r-lrčitélrlobdobí v piísIušnr! zclni tt v.jo.jích vz.ttlzích s jinfmi zeměmi.
jiolr pro ekonomicky rozbor a stanovctlí c|<orrornického postupu pŤedevšímv souvis|osti se státními zásahy do hospod1rĚství.
První pokusy o statistické zachyceni hlavních národohospodáŤskfch proporcí
a procesri spadají jiŽ ďo I7. století; objevují se v pracích pŤedstavitelri tzv. školy
politicklch aritmetikri v Anglii a v pracích francouzskych fyziokratŮ. První známou
VyuŽívá
se
národohospodáŤskou bilanci sestavil v r. 1696 pŤedstavitel školy politick1ich aritmetikri King, druhá je obsaŽena ve známé Tableau Economique (l758)' kterou vypracoval F. Quesnayr' akterá se stala zák|adnim dílem pro fyziokratickou ekonomickou
teoriill. Popsal vní, jakmezitŤídami běhemrokuproudí zbožíapeníze'Tabulkase
stala inspirací pro
Až ďo
Marx v model reprodukce nebo Leontiefiiv model input-output.
války není znám pokus o vypracováníjednotného systému vzájemně propojen ch bilančníchtabulek, které by zachycova|y celkové hospodáŤství.
To vyplfvalo ze skutečnosti, že tyto pohledy nebyly potŤeba, dokud nebyly
nutné v raznější zásahy státu do ekonomiky. Rozvoj ekonomiky vedl k nutnosti registrovat její vfvoj a hlavní proporce' a zachycovat hlavní procesy, které
v hospodáŤství probíhají,neboť jejich znalost je pŤedpokladem pro ríčinnější
státní zásahy do ekonomiky. V roce 194| by|a zveŤejněna britská Bílá kniha,
2. světové
Frangois Quesnay (1694 1774) byl francouzsk1|' ekonom a lékai, hlarlní pŤedstavitel první ekonomické školy ťyziokratú a autor Ekonomické tabulky (l758, Tableau Economique)' prvního modelu
ekonomického koloběhu. Narodil sejako syn obchodníka a zemědělce. V sedmnácti letechzača|
v PaÍiži studovat meclicínu, doktorát získal v roce I.744. Y roce I]49 se ve Versailles stává
osobním lékaiem Madame de Pompadour, milenky francouzského krále Ludvíka XV. Vyléčil
nás|edníka tr nu z neštovic a byl pov1y'šen do šlechtického stavu. V letech 1756_1757 napsal tii
čl1rnky t|o Didcrotovy a d.A|embertovy Encyklopedie (hesla Evidence, Fermiers, Grains).
t\lt|lclyzirlkraL čist1iprodtlk1 (produil,el;produkt,kdehodnotav1|'stupu.jevyšší neŽvstupu)
vzlri|iii jct|irrč v zcrnčt|č|sIví.V iin1ich rlborcch sc produkt potlze měníncbo pňcrnist.trjc. QLrcsnay
IctIyrrlzt|č|tries;ltrIcčtttlsl rllrll".i tt".ítIy: prrrtItlkIivnítĚítla ucnlčt|čloi;jclltitltllÍitIllptrsky(rrjctlis(1i
lrtrrrItt|.l- |i irIit vIitsltti|rtt vlltslrríci triirIv. s|criIrri |í.it|ir rr|le|ttrtIttit.i lt |.t.tttt's|ttit
i
tlc|
I
i
mikroekonomiky, která se zablvá dílčímiproblémy (rovnováha hospodaŤení
rrny, hospodaŤení jednotlivce apod.).
Ve Spojenych státech americk ch došlo k prvnímu velkému pokusu o sestavení
systému národních ekonomick1ichíčtiažv r. |94], i kdyŽ oficiální statistiky nártlclního drichodu se sestavovaly
rrrczi zástupci V. Británie,
USA
již odr. 1934.Y
r. |944 pak byla ve Washingtonu
a Kanady lzavŤena dohoda o sjednocení zprisobu
vykazováni národního drichodu na zák|adě systému národohospodáŤskych ričtri
{
1lodle britského VZoru).
Tento systém ríčtriměl zachycovat h|avní transakce v národním hospodáŤství
ir umož ovat rozbor jeho struktury a v1ivoje. Vrcho|né bilance rně|y vzniknout
lra základě sumarizace bilancí podnik (vfrobních i nevyrobních)' soukromych
rlsob a státu.
Yypracovávání národních ríčtrise v dalšímobdobí rozšíŤiloi na ostatní státy
začalo se provádět i na mezinárodni rírovni. V roce l947 vyšla studie anglického
e konoma R. Stona o mezinárodním systému národohospodáŤsklch bilančních tabu lek (Measurement of National Income and the Construction of Social Accounts).
Sta|a se zák|adem systému národních Írčtrisestaven1ich v roce 1953 orgány oSN
(A System of National Accounts and Supporting Tables). Kromě toho i oEEC
vypracovala pro své členy systém národních ričtri v roce 1952 (A Standardized
System of National Accounts)' oba systémy, do určitémíry odlišné, byly pak
trllifikovány na konferenci v New Yorku roku 1956.
ZaÍimco po 2. světové vá|ce sestavovalo a publikovalo národní ričty asi jen
]5 zemí, v roce 1965 to dělalo již kolem |40 zemí. orgány oSN začaly od roku
|()57 vydávatročenky národních učtri (Yearbook oťNational Accounts). Tyto udaje
jstrlt sestaveny podle standardního systému oSN a lišíse (zejména s ohledem na
Člcrrčrríněkterych položek) od národních publikací. odlišnj. je často i počet pouŽívtrn1ich tičtri a doplĎujících tabulek. Tyto odlišnosti však nic nemění na zp sobu
scsIavtlvání národních ríčtri'kterf je u všech zemí stejn
C.Icnčn í národních ričtri:
,l
.
c:Iltrt|tlvétl-t
člcrrční.jakosalrrostatny ťrčct).Na dcbctní stranč.isrlrr zitc|rycr:tly
PRvrv unxRotroN0MIcKÝcH
PRvxy unrnotroNO|V]]CKÝCH
|VloDELŮ
všechny drichody zaměstnancri, které jim plynou z ríčastive vyrobní a nevyrobní sféŤe, všechny dŮchody kapitalistri a dále i nepŤímédaně, odpisy
a jiné drichody' které ve svém souhrnu tvoŤí tzv. hruby národní produkt.
Na kreditní straně jsou zachyceny všechny vldaje na osobní spotŤebu, na
hrubé investice, v|áclní rrákupy zboži a služeb a rozďíIvyvozu a dovozu
zboži a služeb. Ve svétn souhrnu se strana kreditní rovná straně debetní'
Tento ťrčetrnriŽc b]|t vc tlvtltt variantách. Jde buď o íčetHDP nebo
tr
>
B
p
o
čet
HIÝP. Zpravidla so porrŽívit čtu HDP.
Účet osobních diichotlii a v;|dajŮ. Na kreditní straně jsou drichody domácností získanÚ z oktltlttltticl<Ú činnosti (d chody zaměstnanecké i kapitalistii)' t|ticlrttt|y získarrézc stíttllíhorozpočtu a drichody ze zahraniči.
Na dobotní strtrrrč.jo prltrŽití t|iic|rtrt|ii na n1rkup spotŤebního zbožía shlžeb a rra zap|aoorrí clalrí, zbytr':k tvrlr'.í írspory. Jsou zachyceny na straně
dcbctrrí a vo sv trr s<lu|trttu so opčt rovnají stranč kreditní (stejně je tomu
7.4.2
státu ve formě pŤím;i'ch a nepŤímfch daní a ostatních dŮchodri. Na straně
debetní je zachyceno jejich použitína nákup zbožía sIužeb, na dotace,
Národní Ličty popisují ekonomick5Í proces v rozdělení pod|e institucioná|rrích
z jednotek, které mají podobné zák|adní
ť'irrlrosti, funkce a ekonomické chování, a patŤí ke stejnému typu
j
et
I
Národní hospodáŤstvitvoÍi rezidentské institucionální sektory, které tvoĚí
> nefinančnípodniky,
jejichž zák|adni činnostíje vyroba vyrobkri a nefinančníchslužeb; jsou to napŤ. zemědělské, prúmyslové,stavební nebo
dopravní podniky, školy nebo zdravotnická zaÍizeni (akciové společnosti,
druŽstva, státní podniky aÍd.; zahrnují se sem i některé pŤíspěvkové orga-
p
p
Účet hrubfch tispor a investic. Na straně kreditní obsahuje rispory jednotlivcri a státu, nerozdělené zisky podnik a odpisy, tedy zdroje investic
v celé zemi. Na straně debetní obsahuje použltíinvestic doma nebo v zahraničí.
Poznamenejme, že na kapitálovém ričtu se vždy vytváÍí rovnice finanční
rovnováhy' V privodním Keynesově pojetí to je vztah rovnosti čist:|'ch investic
a spor. V rozšíŤenésoustavě národních učtri toje vztahvyjadÍujícípožadavek,
aby se čistéinvestice (domácí azahranič ) rovnaly risporám plus saldu státního
rozpočtu (daně minus státní vfdaje). Tento vztahplatí - a to je velice drileŽité - i když je saldo státního rozpočtu záporné. Podle keynesiánské teorie |ze
financovat investice doma i v cizině pomocí deficitu státního rozpočtu. Takové
financování mrižeme pozorovat u celé Ťady zemí prakticky od konce 2. světové
války.
Na ťrčtuzahraničníchtransakcí jsou čistéinvestice zahraničnírovny vyvozu
Alož,ítl s|LlŽob' ktor1,i.jo ztncnšen o dovoz zbož'ía s|užeb a v|ádni hracly dtl zltIlr.lrrriť.í.
nizace);
finančníinstituce, jejichŽ základní činností je finančnízprostŤedkování
nebo finančnípomocná činnost; jsou to napŤ.
čí)na straně debetní.
debetní a kreditní.
robce. Každá
rriirrldní hospodáŤství. Jde o sektory:
Účet zahraničníchtransakcí. Na ríčtuse promítají všechny operace mezi
státními pŤíslušníkydané země (podniky, jednotlivci' stát) a cizinci, tj. dovoz zbožía služeb, vládní platby ďo zahraničía čistézahraniční investice
na straně kreditní, avyvozzbožia služeb (popŤ' pŤíliv kapitáluzezahrali-
se u všech uveden1ich ričtri rovnají strany
v
notka j e zatŤ íděta pouze do j ednoho sektoru.
pŤevodové platby a rispory.
V souhrnu
Současné pojetí národních tičtri
st.|i[or a subsektorri. Sektory sestávají
i u clstatních ričtri).
Účet v|ádních pÍíjmŮ a vjdajri. Na kreditní straně jsou všechny pŤíjmy
!1oDELŮ
&
}
banky, věrová družstva, in-
vestičnífondy a společnosti, finančně leasingové společnosti, holdingové
finančníspolečnosti, burzy, pojištbvny a penzijní fondy;
vládní instituce'jejichž produkceje určena pro individuální a kolektivní
spotŤebu a které jsou financovány zejména povinn1irni p|atbami od jednotek z jinjuch sektorri; jsou to organizačnís|oŽky státu (napĚ. ministerstva,
ustŤední ťrŤady a jimi Ťízenéorganizaoe), rnimorozpočtové fondy (státní
fondy, Pozemkov fond, Podpúrn! a garančnírolnick;í a lesnicky fond
a VinaŤsky fond), Česká konsolidační agentura ajejí dceŤiné společnosti'
Česká finanční,Správa žďtezn\čtlí dopravní cesty, PPP Centrum, veŤejné vysoké školy, veŤejné vyzkumné instituce uzemni samosprávné celky
(kraje, obce, města a dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionri
soudržnosti) netržti pŤíspěvkové organízace a fondy sociálního zabez'
pečeníQ'drav otttí pojištbvny, Asociace zdravotních pojištbven, svazy
zdravotních pojištbven a Centrum mezistátních rihrad);
domácnosti, zahrnujícíjednotlivce nebo skupiny jednotlivcri jako konečné
spotŤebitele, a drobné podnikatele' produkujícítržnív robky a sluŽby (Ťemeslníky' samostatně hospodaŤícízemědělce' soukromé lékaŤe,advokáty,
daĎové poradce apod.);
neziskové instituce sloužícídomácnostem
a
fungující jako netržni vfrob-
ci; jsou to politické strany, církevní a náboŽenské spo|ečnosti, nadace, odb
orové svazy, profe s ní a
y zďěIáv
ací společno st í, zájmov é neb o dobro činné
organizace, společenstvívlastníkri jednotek aj.
Nírrodníričty popisují také ekonomické operace s nerezidenty, tj. s jednotkami,
|itr:ré sícllímimo ekonomické uzemí státu (Českérepubliky) alespoř jeden rok
rrc|ltl t|élc. Nerezidenti pŤedstavují seskupení jednotek bez ohledu na charaktel.isliktl .jr:.iich Íirn|<cí a zclro.jťr..lsott to napŤ' zastr-rpitelské ťrĚacly cizích stiitťr lrcbtl
ttlczittlittltItti tlrgltttizitcc. ktcrÚ lryIy 'nl|ož,ctly lr lirlrgtljí lrir ziikIlrt|č tttczitllil.rrtIltít.lt
PRvry 14nrnotroNoMIcKÝcH
|Y0DELŮ
Pnvry irlnrnorroNoÍ'4]cKÝcH
dohod, nebo oddělené části mateŤsk1ich společností(napŤ. pobočky vyrobních
podnikri, bank a pojištbvacíchspolečností). Úduie,u nerezidenty se nezahrnují
do položek zanárodni hospodáĚství celkem.
Záktadními zdroji dat pro ročnínárodní ričty jsou ídqe z ričetních vykazi,
statisticklch zjištbvánía ťrdajc od Ministerstva financí ČR, Českénárodní banky'
Ministerstva práce a sociírlníchvěcí ČR, Pozemkového fondu a dalšíchorgánri
Osn.
rarcí::.'1f'ťB
1.1
M0DELŮ
:liiio.iii'fiťÉj.:].::]:;:i1i::::::;::,.::;.:,:';.l.:z..:,:.:;:;.....::...:":..::.;,'.:].:],.i:..]
státní správy, a kvaIifikované oc|hlcly'
Každy ukazalcl (oporacc a trs[altrítoky) jc v nárorlníchríčtech označenkÓdem,
kter1Í je v sou|aclu s rtlozitt/trrlt|trílrr standardem Evropského systému národních
čt z rokLr |995 (tlS^95)'
Tls. 1.6
KÓoY srupltl UK^Z^TEtÚ
0perace a osLatní toky
Operace s vyrobky a službami
Rozdělovací transakce
rovnávací po[oŽkv v hrubém
rovnávaci po[ožkv v čistém
Transakce s finančními nás
Akum
u
Íeby fixního kapitá
ení spotieby fixního kapitátu)
Lace
Stavv nefinančníchaktiv uváděné v počátečnía konečné rozvaze
Stavv finančního maietku včetně ostatních pohLedávek a závazkŮ
I
Všechny národní čty musí b t vyrovnány. Tyto ričty jsou nenahraditeln m
zdrojem informací pro koncepční ana|yzu a pro rozhodování na makroekonomické rirovni. Jejich vyznam zvyšuje l' to, že jsou mezinárodně jednotné. Jednotná metodika mezinárodních orgánri oSN v oblasti národních ričtri umožĎuje
i mezinárodní srovnávání jednotliv ch zemí. Po formální stránce jde o uzavŤenj' podvojn]íu ríčetnísystém: každá z položek je zaičtována dvakrát: vždy na
opačnych stranách dvou r znych čt , nebo na stejnj'ch stranách s opačnymi
znaménky' V tom je onaznámá,,samokontrolď.Írčetnictví:je ihned vidět' když
něco v systému chybí.
Systém národních ríčtrinezahrnuje všechny vrcholné agregáty a ekonomické vztahy. Není z něho napŤ. zÍejmá zaměstnanost a některé stavové veličiny.
S rŮstem státních zásahŮ do ekonomiky souvisí stále většípotŤeba znalostí
prriběhu hlavních i vedlejších ekonomickych procesri' To vede i ke stále větší
l''|
I rrt
čistédaně, tj. daně změnšené o transťery. NX čist]i vyvoz, t.j v1ivoz trrinus dovoz, y'y'F1 Net
cign Investment čistézahraniční investice)
osn;':
c
S6
TAr
ž,,r4 ť*,n.*ii|{;i3,*Y,,ď*?#ž* *;||3.?,..š*i.e*.&
Mzdy
Rozdě|en! zisk
C+Sa+TAo
Sd + Odplsy
TAr
FinančnÍsystém
K
sektor
'\''l
desagregaci.
l)
K
I t
rl zdy a nerozdělcny
zisk
značíťrspory soukromého sektoru
tlcbctní strana
krctlitní strana
'\',
lr
I
it. vy jirtl
/rlrrrj:
iLr
jc rcz,iduá|ní veličinu
(,AlIl,ÍK,1- Mttknlekonomie.Praha: Karo|inum,
1998
I
NX
,;#;
Pnvry tl'tnrnorroN0|vllcKÝcH
1.5
7.5.t
PRvrv unrnorroN0[4]cKÝcH
i\4ODELŮ
státu múženablt napŤ. formy protimonopolní regulace, ve druhéln pŤípaclě
HospodáÍská politika
PodstatahospodáÍsképotitiky
& opatŤen í stirttr v .joc|notI ivyoh ob|astech ekonomické reality.
PŤi naplĎovárrí lrosprlt|iiÍ-skÓ ptl|itiky musí státní orgány vycházet z určité
koncepce. TvorboLl ktltlcc;-lci |rrlsprlt|ÍĚs|< politiky se zabyvá teorie hospodáŤské
poIitiky. Z L pak vyclriizí pril|<lic|<li htrspoc|1riská politika, kterátéžbere na sebe
politickoLr ztlt|ptlvčt|ltrrst zit svii trlzIttlt|tttt[í. Í,rakl.ická hospodáŤskápolitikapŤihlížíkroz'|tlŤ,cllíptrIitickycIt siI v zcrttilr rcs;lc|i(rrjc rnczinárodní situaci. Rozhodnutí
praktickÚ htlsptlt|iir".skÚ ptlIitiky.jsrltr 1rrrrltl trbvy|<|c kornpromisní a neodpovídají
piesnč c|oportrčcrrítll .jcclntltIivyc|t tcrll.ií |rrlspttt|át".ské politiky.
Nositolé |rospodáŤské poI iti ky jsou
stát. Sestává zrŮznych institucí, které so rravzlrjolrr ovIivĎují a mohou sledovat odlišnécíle. Klíčovymisubjekty státní|ro aparátu je samozŤejmě parlament avláda,jejichŽ sloŽení je dáno silou jednotlivlch politickych stran
a skupin. Vláda Ťídídalšístátní instituce - ministerstva a jiné vládní ríŤady,
vyzkumné a expertní organizace atd' Státní hospodáŤskou politiku se snaží
ovlivnit i r zlé zájmové skupiny (lobby). PŤi sledování státní hospodáŤské
&
podoby strukturální (odvětvové) politiky.
Stát jako reprezentant společnosti by měl ovlivĎovat rozdě|eni dŮchodtr,
které se vytvoŤilo tatrzich a které společnost nemusí považovatzapÍijaÍc|rré' Sv)imi nástroji mriže stát pŤerozdělovat drichody tržnich subjektri a rrrěnit tak jejich postavení na trhu produktri i na trhu vyrobních faktorri' Tatcl
činnost měni vyraztě nejen pozici jednotlivjlch trŽních subjektri a situaci
na dílčíchtrzich (má tudížsvúj mikroekonomickf aspekt), ale i vzájemné
postavení jednotlivjch sektorri (tj. má i makroekonomick! rys).
> Stát by měl podporovat stabilní rozvoj národního hospodáŤstvíjako celku,
měl by rozvíjet schopnosti tržníhomechanismu pŤekonávat národohospodáŤské poruchy vzniklé uvnitŤ ekonomiky i mimo ni (napŤ' cenové vykyvy,
vjukyvy v objemu vyrobené produkce apod.)' Stát mriže napomáhat trŽnímu mechanismu pŤekonávat poruchy a vracet se do rovnováŽného stavu'
Mriže se v tomto pŤípadě jednat napŤ. o politiku ekonomického rristu' krátkodobou stabiIizační politiku apod. Jde tudíŽ o pÍevážně makroekonomickou činnost státu.
Státní orgány plní současně všechny uvedené tikoly' tj. prisobí na efektivnost
IrrlspodáŤství, na stabilní rozvoj ekonorniky a ovIiviiují rozdě|ování dŮchodri ve
>
HospodáŤskou politiku státu mŮžeme vymezit jako souhrn
e" cílŮ, o které stát v hospodáŤství usiluje,
& nástrojri a rtlzhodovacíc|r procesri, kterfch k naplnění cílri pouŽívá;
b
politiky nelze pňehlédnout ani zájmy pracovníkri státního aparátu.
Mezinárodní organizace vytvoŤené na zák|adě dohod mezi státy. StŤetáváním zájmri členskych státri se formuje hospodáŤská politika mezinárodních organízací'Mezinárodní orgatizace jsou samostatnfmi subjekty
:ltrtrIečnosti.
Vyznamnou roli hraje makroekonomická stabilizační politika. V rámci národní
t.|itrrromiky sledují státní orgány následující stabilizačnícíIe:
}" zajištění cenové stability - vlády obvykle neočekávají naprostou strnulost
cen na všech trzích, ale snažíse změny cen minimalizovat a zabránit neo-
t"
Regionální integračníseskupení' nadnárodní orgány. Kromě mezitárodních organizací pŤejímají části rozhodovacích pravomocí státu v rámci
společenství' I ony prosazují svou hospodáŤskou politiku' Nadnárodní charakter mají i rozbodnutí Ťídícíchcenter transnacionálních korporací.
Cíle hospodáÍské potitiky
Ekonomické funkce stdtu
stát plní státtavzÍ|em propojené rikoly'
EÍěktivita ekonomiky Ťízenétrhem se snižuje v situaci nedokonalé konkurence'
;lii v1iskytu externalit a z dalších drivodri.
> Stlit by proto měl usilovat o zv šeníefektivnosti v alokaci v robních fákltrrit prtlsl ct|nictvínr trŽního tncclranisrnu. Tattl činnosI s[1tILl nlÍ svilj nri-
Y tržni ekonomice
|iltle|itrltrrttticl<y
i
lrlirl<r.rrc|itrrttlrlticky lrs1lckl
V 1lt.vrtíttt;lrí1llrrlť.1liisrrlrclri
čekávan m cenov1im šokrim;
podpora zaměstnanosti nejde zde o plnou, stoprocentní zaměstnanost,
ale o udržení nezaměstnanosti na rírovni, která se blížipÍirozenémíŤe nezaměstnanosti.
l)odmínkami ríspěšnéhonaplřování cíl ekonomické politiky jsou opatŤení,
a realizuji vlastní hospodáŤskou politiku.
7.5.2
MoDELŮ
I
tcrá mají prisobit na:
rrist reálného produktu produkt by měl r st tak, aby byla zajištěna cenová
stabilita a dostatečná zaměstnanost;
)" rovnovážnost vztahri národního hospodáŤství se zahraničímstátní orgárry p sobí na rovnováhu platební bilance a stabilitu měnov1ich kurzri tak,
aby jejich dlouhodob! v voj neohrožoval plnění vyše uvedenych základn ích cílrj.
Z lttakroekonomickébo pohledu se v tržníekonomice mohou projevit nedo.;llll|<y'.jako je nezaměstnanost, inflace a cyk|icky hospodáŤsky vyvoj. Korigovat
lyltl ltct|tlstat|<y trŽního mechanismu by rněl stát. opatŤení Státního aparátu vštlk
ttttllltttI si(trlrci zhtlrŠiI'l,rťrlnyc|-lclťrvocl napi' poLrŽitírn ncsprávnych picc|prr|<|irt|ii,
>
rllrl. nrt'lotly lrllttl.
Pnvxy unrRorroNol4lcKÝcH M0DELŮ
PRvxy l,tnxRolroN014l(,KY(-| |
rŮstu produktu, v rírovni zaměstnanosti;
vztaht se zahraničím.
Vyvstává proto otázka, zda
nechat regulaci hospodáŤství jenom neviditelné ruce trhu,
opustit tržnírnechanismus a pňenechat Ěízeníekonomiky státním ríŤední-
ktim,
kombinovat trh s ovIivliováním ekonomiky státem.
Liberální ekonolrrovÓ prtlsazLrjí po|itiku nezasahování státu (laissez-faire)
a svobodného obchoclLr (|i.cc traclo). Korlunistická učeníoproti tomu chtějí trŽní
mechanismus nahraclit cclttrltIllíllr hospodaiením nazákladě nejrťrznějšíchkritérií.
Mezi těmito krrrjnínli ttitztrry Izc rrlr|Úzt r".adu teorií, které se pŤiklánějí ke kombinaci ptisobenítrhLl a sIlittr. 'Iytrl lrlizrll.y sr: tlc||iŠujítím,v jakém poměru doporučují
doplřovtrt trŽttí rttccIlitrtislrttrs stiilrtí rogtrlircí.
Uvcc|onlr.: prrr[rl sll.ttčttčrrlislt-rljc' |<lel.é lrrirjí stirtní orgány k dispozici v tržní
ekorrorn icc.
1.5.3
b
stát disponr-rje nástro.ji
fiSkální politiky,
b" monetární politiky'
e vnějšíobchodní a měnové politiky.
(.ontrální banka má jako jediná právo emitovat peníze' Emisí peněz mění rrrrroŽslv í nabízen)ichpeněz, mění i rírokové míry a podmínky, zanichž nově emitované
;rctlíze v podobě rivěru poskytuje.
)patŤení monetární politiky se projevi v dynamice ekonomického rŮstu a ovlivrli rovnováhu platební bilance a měnov1ich kurzri. Změny se nakonec projeví ve
(
zrrrčnách cen a v rírovni zaměstnanosti.
S emisí peněz souvisí bezprostŤedně politika povinnych minimálních Íezery)
kt|y centrální banka určuje ostatním článkrim bankovní soustavy míru rezerv
r,c vztabu kjejich depozitŮm. Nabídku peněz mění také operace na volném trhu,
1rtllitiky. Proto se někdy hovoŤí o vnějŠíobc|roclní a tnčntlvépoIitice. Vnější hos1lrrc|irĚskápolitikajeprvoŤadězaměŤena nazajištění rovnováŽnych vztahri národní
t'litlnomiky se zahraničím. Snaha udržet tyto rovnovážnévztahy m Že mít dopady
||iI ccnovou stabilitu, zaměstnanost a riist národního hospodáŤství. NapŤ. devalvace
rrrčny mriže zv šit export, sníŽit nabídku zbožívdomácí ekonomice a vyvolat tak
r'vŠšímíru inflace.
Fiskdlní politika
Stát pomocí obchodní politiky reguluje toky vjlrobkri a služeb, které plynou
PŮvodně mě|o slovo ,'fiskální..něco společného s daněmi. Nyní se pojímá šíŤeji.
Fiskální politika je zce spojena s rozpočty ustňední vlády a s rozpočty orgán
místnísprávy. Tím, jak státní orgány odčerpávají od ostatních trŽních subjektti
lžitípeněz měnítržní
signály, které získávajítržnísubjekty v cenách vyrobkri' Vyrobci a domácnosti
pŤizpiisobují své chování tržnímsignálrim a v celé ekonomice se mění tempo
ekonomického r stu a riroveř zaměstnanosti.
Fi skální politika sestává
* ze zp.isobu zdanění jednotlivych tržnich subjektri - snížíme-linapŤ. daně
vyrobcrim vjednom odvětví a v robcŮm v ostatních odvětvíchje naopak
zv17šíme, mrižeme očekávat rychlejšírozvoj odvětví' kde se daně snížily;
tnusíme ovšem pŤedpokládat, že všechny ostatní podmínky mají v robci
shtld né]
Monetdrní politika
VnějšíhospodáŤská politika sestává z obchoclní politiky a z vnějšíměrrové
(peněžni a rívěrové)politiky. Expanzivní hospodáŤskou politikou rozumíme napŤ.
zvyšování vládních vldaj a zvyšování peněžnízásoby, restriktivní hospodáŤskou
politikou rozumíme napŤ. snižování vládních vldaj a snižování peněžnízásoby.
>
i rtlvlttrvliŽtttlsl
Vnějšíhospoddžskd politika
Budeme zkoumat skupiny nástrojŮ, které má stát k dispozici pro stabilizačníhospodáŤskou politiku. Jde o nástroje fiskální (rozpočtové)politiky a nástroje monetární
značnépeněžní částky, mění směr jejich pouŽití. Zněny v
že
1t.jiclrŽ prostŤednictvím centrální banka nakupuje a prodává státní cenné papíry. K dalšímnástrojrim monetární politiky patŤí diskontní politika či pravidla
lili v idity.
Nástrojehospodáisképotitiky
Y tržrlíokononlice
m
140|)ELŮ
z jctIrrrrtIivyclr rozptlčt v1yila.jc státních orgán zvyštljí ťtrrlvcti irgrcglitrrí
;lrr;llliv|iy; riist lrgreglitllí 1rrl1rtlivky se rrtiižc 1rr-rlit.viI v l.iisIrr t.ct't. v lcttt;lrt
hranice země. K tomu používá soustavu nástroj do niž |ze zaÍadit napÍ.
'
r.e Irrí politiku a určováníkvÓt vfrobkri,které Ize v určitémobdobí vyvézt nebo
1ri.c:s
tIt
rvÓzt.
Stát pomocí vnějšíměnové politiky reguluje měnové klrzy. Tím prisobí na
t.rl'y vyrobkŮ a sluŽeb a na pŤíliv a odliv kapitá|u. Na změny měnového kurzu
rrrlrjí vIiv i opatŤení vnějšíobcbodní politiky a monetární, fiskální i drichodové
poIitiky.
7-5.4
(
Typy a ukoly hospodáŤské politiky
)|lconě se uznává, že všechny aspekty státních pŤíjmri a vydaji, vládních
1lirjt.c|<
a poLržívánívyp jčenych fondri by měly
blt zkoumány ve
.'rrttvislttsIcc|r. Tato oblast se označuje jako
,yeŤejné finance..'
'Iy1ly Irrlsptltltii-ské politiky
se zpravidla dělí na:
>
vzájemn1ich
lis|<liIrríprlIil.i|<u' k1cr1t so z,abyvá daĎovyrni systérrry a vl1r<lnírni
tlŽ;ltllr'.c|ltrÚ'IilrrtIy
tlyIy získlirry ztIltllčrlílttrrclltl piijč|<rlrr;
PRvry unrRorroN0|4IcKÝCH
PRvry unrttot
M0DELŮ
&" správu dluhri, která Se t)iká podmínek a částek, které si vláda vypŮjčila
které splácí;
&" monetární po|itiku, kterii se zabyvá změnami v množstvípeněz v ekonomice a v]/šíírrokov;Íc|rsazcb' jež provázeji záměrně či náhodně jiné státní
finanční operacc.
Stabilní rozvoj e|<<lnomi|<y vyŽac|Lrio cenovou stabilitu a dostatečnou zaměstnanost. Tyto poŽadav|<y.jsoLr s;-r.jilty s t|trstatečn1im tempem rrjstu reálného produktu
a rovnováhou clornlicí|rtr ltrrsptrt|iirství v zahraničně ekonomick chvztazich.
Pod|e toho'.jak sc l".r:šívzírjcrrrrry Vz|"tth trŽního mechanismu a státní regulace
jakou
a
v1rhtl rnlrjí.jctIrltr||ivÚ cí|c slilbiIizirční|rospodáŤské politiky, se vytvoŤily
rŮzné typy htrsptrt|iir.s|<c 1lrrIilil<y. .lt|c zc.jrrlÚrta o typ hospodáŤské politiky keynesiánsk;Í, kIirsic|<1i ir lrctrkIlrsit.|iy (|itrrrzcr.vil(ivrlí) a nookeynesiánsk
a
Kcynr:si1rnsky typ hospodáÍskr! poliíiky .jc sprr.jr:rl so.jmÓnem anglického ekoJ' M. Kcynese a vychází z modo|u určcnít|(ic|rtl<ltr, kter tento anglicky
notna
ckonom vypracoval ve 30. letech minulého stolcti.
Keynesiánci poŽadují, aby státní orgány pružně reagovaIy na vyvoj hospodáŤství a korigovaly plynule sv mi opatŤeními poruchy v ekonomice. Vláda má zasahovat permanentně a neustále dolad'ovat chod ekonomiky (tzv' fine tunning).
Státní orgány mají považovat zah|avní cíl hospodáŤské politiky vysok1i stupeř
zaměstnanosti. Všichni lidé, kteŤí chtějí pracovatapráci hledají' by ji také měli
naIézt. Aby bylo možno zajístít dostatečny stuperi zaměstnanosti, musí vyrobě
(tj. nabídce) na trhu odpovídat dostatečně rozsáhlá poptávka. Stát by měl proto
podporovat rrist poptávky, doplřovat soukromé vjldaje státními vfdaji. Státní vfdaje plynou ze státního rozpočtu. Proto keynesiánci považují za trcjv'lznamnější
nástroje fi skální politiky.
Klasicky a neoklasicky typ hospodaÍské politiky
Podle klasikri a neoklasikri by měl stát vytváŤet optimální podmínky pro fungování tržníhomechanismu. Stát má Stanovit pŤesná a dlouhodobě platná pravidla pro tržnísubjekty a minimalizovat (či odstranit) permanentní státní regulaci.
Hlavní podmínkou činnosti trŽního mechanismu je cenová stabilita. Ta umožřuje
hospodáŤskfm subjektrim v trŽním hospodáŤství chovat se racionálně s ohledem
na maximalizaci jejich prospěchu.
V inflaci
se mění hodnota peněz a subjekty ztráceji stabilni měňítko, v němŽ
vyjadŤují rispěšnost své činnosti. Cenová stabilita a dobŤe fungujícítrŽní mechanistnus zajistí idruhy cíl, dostatečnou zaměstnanost' Cenové stabilitě má stát
lrlrpor-rliilraI stál1inr rťtstem nabídky peněz v souladu s dlouhodob;Ím tempern rtistLr
Irtls;-ltltIiií.slví' l)rtltrl .jo hIilvnínr rr1rstro.jcln st1rtní rcgr-lIacc pro zaslíttrcr: kIirsickÓhtl
lt ttetr|illrsickť.Ilrr ;li.ísIrr1rtr tttttttcliit.ttí 1rrlIiti|<lr.
l
Mor)r
lr
Neokeynesidnsk! typ hospoddÍské politiky
Ncokeynesiánská politika za svrij hlavní cíl považqe dostatočntltl zittttČs1ttlt
S ohledem na vyvoj tržníchekonomik po druhé světové vá|co tlbr.ite i svtltl
1rrlztlrnost i k cenové stabilitě jako nezbytné podmínce realízace h|avní|rtr cí|c'
t lrrrtčstnanosti. Na cenovou stabilitu má stát prisobit regulací nabídky penčz. Ne rlrrs[.
rr|icyrresiánci tudížchtějí p sobit na hospodáŤství vhodnou kombinací monetárrtí
:r Iis|<áIní
po|itiky.
1.5.5
Znázornění ekonomické situace podle Kaldora
('í|em stabilizačnípolitiky je dostatečn1i stupeĎ zaměstnanosti a cenová
l,ilita.
sta-
lbdmínky, které mají zajistit dosaŽení obou cílri, jsou dostatečné tempo rristu
.
Keynesiansky typ hospodd Ísképoliti ky
K0N0MI( Ky(
r
t.lr
I ného produktu a z dlouhodobého hlediska vyrovnaná
platební bilance.
V|áda by tudíŽ měla plnit současně následující rikoly:
b
p
b
e
udržovat stabilní cenovou hladinu,
zajištbvat dostatečnétempo rristu reálného produktu,
odstraĚovat nezaměstnanost,
udrŽovat rovnovážnou platební bilanci.
l)ro naplnění těchto cí]ri potlžívástát expanzivní ncbo restriktivní hospodáŤpolitiku. PŤi tom vyvstávají i problénry:
'|itrtr
ts expanzivní
hospodáŤská (fiskální a monetární) politika z krátkodobého
hlediska
} zvyšuje zaměstnanost a riroveř reálného produktu (existují-li v ekonomice volné zdroje);
vede k rrjstu cenové hladiny (tempo jejího rristu opět závisí na míŤe využitív1i robních zdroj );
m Že vést k prohloubení nerovnováhy platební bilance (napŤ. v dŮsledku v17razného odlivu kapitálu ze země, protože se sníŽily rokové míry
v zemi v relaci k zahraničním ťrrokovym měrám);
rrapŤ. splnění cíle ,,zv šenízaměstnanosti.. se však dostává do konfliktu
s cílem ,,cenové stabiIity... Rrist zaměstnanosti múženarušit i d|ouhodobou rovnováhu olatební bilance:
restriktivní fiskální a monetární politika napomáhá cenové stabilitě. Vyl"váÍívšak nebezpečípomalého tempa rristu reálného produktu, vysoké nezatněstnanosti a pŤípadně i nerovnovážné platební bilance;
opatŤení vnější hospodáŤské politiky, kter1ími se vláda snaŽí prosadit stabi littr mčnového kurzu a rovnováhu platební bilance, mohou ohrožovat dorltÍcíccnovclu stabilitu a riroveř zaměstnanosti.
VIlit|lr trrt|íŽ nclnťlŽc dosáhnout všech rikolťr současně. Musí voIit nritlritv oĚi
r t'lr i zltei svť' sllllli l izirčrl í |rtlsptrt|á Ěskrj poI iti ky.
I
PRvry NnrnorroNO|4IcKÝcH
M0DELŮ
KaldorŮv magick! čtyÍÚhelník
Kaoitola 2.
Konfliktnost čtyŤ rikolri se odrážív zobrazeni,nazyvatémmagicbi čtyŤhelník.
s kvantifikací základních cílri a jejich hodnocením se ke znázornění hospodáŤské situacc země pouŽívá tzv' magického čtyŤríhelníka,ktery
byl zaveden britskj'm ekontltncnl Nikolasem Kaldorem. Hlavní cíle hospodáŤské
politiky jsou vyjádĚeny v z1rkIadních poměrovych ukazatelích v procentech. Jde
MAKRoEKoN0MIcrÉ uoorlY
V souvislosti
o tyto ukazatele:
a)
b)
prŮrněrné ročnítcttt1.ltl r.iisltr roá lnÓho produktu;
prrinrčrn1r ročnírrríra tlczattlčsttlattosti, tj. poměrnezaměstnaného aktivního
c)
obyvatclstvir k aktivlrírtltl rrbyvittoIstvu;
pr[irlrčr.rrli rtlčttítltírit irrÍlirec;
d)
produktu'
Sti.cd
situaci.
ktltlstt.tttrviitt
tit|<ttl'
čty|".í|hoIníka
odpovídánejhorší
Ctyiťrholník.jr:
jednotlivjzm
Ze sticdLr vyc|.lár,cjí vz/rjonlrrč kttlrlré prrItr;rr-.írrlky, ktor odpovídají
ukazate|ťrrrr. Na tčchto po|opiírnkách jsou určr:lry body, které odpovídají nejlepší
hodnotě' Spojnice bodťr vytváŤí ideá|ní čtyĚrll|rolník.Pro danou zemi se velikosti
pŤísluŠnlchukazatelri vyznači na osy a vytvoŤí se čtyirlrlrclník. Poměr velikosti
plochy čtyŤuhelníkapro danou zemi k ploše ideálního čtyŤhelníka hodnotí hospodáŤskou situaci země. Jde o číslov intervalu <0.l>. Čímje tento poměr větší,
tím je ekonomická situace země lepší.Deformace čtyŤuhelníkuurčit1Ímsměrem
poskytuje informaci o učinnosti hospodáŤské politiky.
;i$
prťrrnčrrr1iptltlí| sir|tlir bčŽrryc|r tlbc|trx|tt íoh lransakcí k nominálnímu
i
.
,*.. . .v2
,|*,i|s..,-i:a
,?2
,&.22|*!j?ib'i.,V*;i,|i?i*,z;;;l:ií.:ž,*;?:ž;|:'::
Vyjdeme zanalyzy J. M' Keynese|2 a jeho následovník . Budeme pŤedpokládat:
ts konstantní cenovou riroveř P a konstantní rírokovou míru r,
}
F
b
konstantní zahraličnícenovou hladinu a konstantní měnovy kurz,
nevyužití vyrobní kapacity pÍi vjlrobě kapitálovych statkú, tj. pouze d chodotvorn efekt investic,
neexistenci časovéhozoožděnív
spotŤeby C ta změnu drichodu {
b'
že ekonomika operuje pod potenciálním produktem Y,|3
tj,p|atíC:f(Y),
W aŽe spotŤební funkceje lineární vzhledem k d chodu'
Y<Y,
Keynesova analyza
Vyklad bude zaloŽen na Keynesově teorii v její současnémoderní podobě.
Ilkonomové-keynesiánci vytvoŤili z pŮvodně slovně formulované teorie uceleny,
rllatematicky vyjádŤitelny model' Hlavnírrri vykIadači Keynesovy teorie a jeho
tvŮrčímipokračovateli byli pŤedevšírnangIick1l' ckonortr John Richard Hicksla,
Alvin Hansenl5 a dalšíznámy arnericky ekonom P. A. Sa-
lrmerickyi ekonom
rnuelsonL6.
Hlavní myšlenkou Keynesovy teorie je tvrzení, Že je možno státní regulací
tlapravovat vady trŽního hospodáŤství. Podle Keynese mliže v pŤípadě potŤeby
rocnt mtra
nezaméstnanosti
Jolrn Maynard Keynes, sir (l883_l946),jeden z nejv1iznamnějších ekonomú 20. stoleti. Je žákem
A' Marshalla. Po dokončeníuniverzity pracoval v letech l906 l908 na ministeÍstvu pro tndíi.
V
roce 1908 Se vrátiI jako pedagog na Cambridgeskou univerzitu' kde prisobil do roku 1915
Pak odešel na ministerstvo financí, kde pracoval do roku l919. Poté se vrátil do Cambridgejako
pedagog. Své pedagogické dráze byl věrn1,i do roku 1940. od roku 1940 až do své smrti byl členem
rady Státního ĚediteIe pokladu a Ťeditelem Anglické banky.
roční tempo
rocnt mtra
inflace
rŮstu reá|ného
produktu
Potenciálním produktem budeme rozumět produkt, kter]j' odpovídá plné zaměstnanosti. Později
bude pojetí potenciáln ího produktu zpňesněno.
JohnRichardHicks,sir(1904 l989)proťesorvoxfordu,nosite| Nobelovycenyzroktt1972.
Pracoval v oblasti teorie celkové rovnováhy, jejížzáklady položil Walras, v ob]asti rozdě|ování
pĚíjrnri, teorie kapitálu, teorie blalrobytu, ana|yzy cyklri, technického pokroku atd. Byl jedním
Z těch, kteĚí vytvoii li základy moderní neoklasické teorie, a usi loval o syntézu neokIasické teorie
a Keynesovy teorie.
podí| sa|da běŽnÝch
-xi"lil'ili:l[T:".f;"
[)trztlatrrcnc.jme,že|ze obecně uvažovatmnohoríhelník. Tohoto znázornění|ze
vytrŽíl k prlrrlvniivtitlí.jcc|notliv ch odvčtvív rámci rrtirodního hospocl1rŤství
rrlr;lr..
rlt.|lrr |i iittvtlt trť'c:liilrr.
A|vin Harvey Hansen (1887_1975), americk ekonom dánského p vodu. Byl stoupencem KeyItcse a poradcern prezidenta F. D. Roosevelta. Je znám jako autor teorie ekonomické stagnacc
ttcjvyspě|ejších státú
|,aLrI Arrt|rony Samue|son (19l5_) americky ekonom. Je vnímán jako jeden z hlavních pŤedstavrtclfi prrludu syntézy neok|asické a Keynesovy teorie. Hlavní pŤínos je v teorii spotĚebite|e,
lctrrji tttczittÍrot|ního obchodu, teorii rovnováhy, v teorii rústu a cyk|Ů a v jejich ap|ikacích na
Itrrs1lrrt|lit'.s|itltl prlIiti|ttr ()bdrŽcI NoboIovu cenu roku l970. Je atltorc|]l ne.jslavncšjŠiLrčclrtticr:
ttltttlt.ttlíc|itlttrrtttiky'.Iiettlttltttics..; vyš|tr jiŽ jcjí |3.vyt|íní.tlttpsitnéscs1roIttittltlltctltWilIlitrtlcttt
NtrttIltltttst.ttt.
tIrr ť'eŠ|irry lt vytIltttÚ V |()eť |(,)()|
ttiizvr.ttt
MnrRorroruouIcrÉ
MnrRotronoNtcrÉ M0DELY
M0DELY
učinit určitá opatŤení,kteránapÍ. zabránípostiŽení trhu práce nedobrovolnou
nezaměstnaností (pokles mezd jsou pracovníci zakríze ochotni pŤijmout).
V dalšímvykladu budeme analyzovat
&' dvousektorovy mode|, ve kterém se uvažujísektory domácnosti a firmy'
&" tŤísektorov17 mode|, ve ktorém se uvažujísektory domácnosti, firmy a stát,
b čtyŤsektorovy model, vc ktor rn se uvaŽují sektory domácnosti, firmy, stát
Ve dvousektorovém modelu produkt sestává ze spotŤeby a invcstic' |,latí toc|y
stát
azahraniči.
I-"Ii,I.
Ibdy platí
Y:C+"1+uL
Dvousektorovy rrr<lt|o| .jr: z' jct|rrrrt|tršcrry rrrrltlc|, kter5Í uvažuje s existencí pouze dvou sckttlrii, a ttr t|tlttlltcttttstí it Íjrcrtt (soktrlry v|áda a zahraničíse neberou
v rivahu). .loc|nir sc trrtlíŽ tl ttzilvŤotttltt r:krltttlltli|<tt, kclo v|ádní vydaje jsou nulové
a neexisttrjo Žác|n]1i
|. V
VF (nevyužité
ekonomice existuje dostatečnérnnožstvínovyLržitych
kapacity kapitálu, pracovních sil atd.).
Podniky jsou schopny uspokojit jakoukoliv poptávkLr po
běžnou
v
Plánované (očekávané) vydaje, které odpovídají vfdajrim napoptávané zboží
lr
sluŽby splĎují
"AE:C+"1.
čist oxport'
PŤedp<lkIady mode|u:
3.
PŤedpokládáme, že pIánovaná poptávka se vždy uskuteční, tj. C : "C a žc invcslice I sestávají z investic plánovan ch "I a z investic neplánovan ch,I,t1.
DvousektorovÝ model
2.7
2'
Y:C+1.
produkci
Rovnováhal7 nastává tehdy, když agregátní plánované vfdaje
irgregátní poptávce AD arovnaji se produktu { tj.
Y:
buď
robou, nebo ze svych zásob.
Cenová hladinaje stabilní (fixní). V d sledku konstantní cenové hladiny
je nominální produkt roven produktu reálnému. To znamená' že veškeré
změny agregátnípoptávky či nabídky budou mít podobu skutečnych změn
v objemu poptávky, respektive nabídky.
4. Úroková míra se nemění vlivem změn v drichodech (mění se pouze prostŤednictvím monetární politiky)' tj. uroková sazba je dána rozhodnutím
centrální banky.
Keynesiánsky model rovnováhy na trhu finálních statkri vycházi ze základní
ekonomické poučky, že rovnováha na trhu tastává tehdy' je-li soulad mezi
poptávkou a nabídkou' konkrétně mezi agregátní poptávkou a agregátní na-
"AE
"ÁE odpovidaji
: AD.
I,Iatí tedy
lY
:
C + "I +'Il & IAD -- C + "Il
+
Y
: AD
musí bft neplánované investice nulové.
AD> O,pak "I> 0 se promítne do změny stavu neplánovan
I)či rovnováze
Je-li
).
ch zásob ja-
ktlžto složky investic. Dochází tedy k neplánovanému zvětšování (akumulaci) zásob.
Situaci znázorníme na následujícím obrázku, kde vertikální osa odpovídáagreglitní poptávce a horizontální osa odpovídá produktu.
0
AD,
bídkou.
Agregátní poptáVka jako ekonomická kategorie znač,i plánované (zamyšlené)
agregátti vfdaje "AE na celkovj' objem zbožía služeb poptávanych pŤi dané cenové hladině P. Veličiny plánované se někdy rczyvqí,'ex ante..' Zpraviď|a jim
AE
ADo
pŤiŤazujeme index e umístěny nahoŤe vlevo.
PŤedpokladem je, že p|átované agregátní vjidaje "AE deÍerminují ríroveř produktu Í PŤi statistickém (ríčetním)sledování agtegátnich vldaj jde o skutečné
vydaje AE,které se nazyvají,,ex post... Pro veličiny ,,ex post.. vžďy p|atí
produkce vyrobená (I)
:
produkce prodaná (AE).
l)rtltoŽc pIirntrvané agregátní vydaje "AE za celkov objem zboži a s|užeb
ptlptiivirlryclr pÍi tllrrlé ccnové hladině P piedstavují poptávkLr, buclornc jc trjŽ
lllnči| ,1 I).
|\rjcltt ,.ckrrtttttttick1r rovnoviitha.'jc nutno chápatjako vyjádĚení určitétcndonco. Pňi lirngtlviiní
zmčnčoktrlttlntick1ioh vcličin a k rcitgcttci cktrrrorllickycIr
Ir.Žttí|ttr tttccItttttisltltt tIocIttizí k rrctrstá|é
srrbickIi),
MnrnoexoruouIcrÉ MODELY
MnrR0t
PÍj daném AD _ ADonastává rovnováha pro Y : Yo.
Je-li I: Y,> Yo,pak ,,I > 0' dochází tedy k pŤevisu produktu nad agregátni
Je-li
>
>
ze složky autonomních spotŤebních v!,dajŮ C.,
ze složky indukovan ch spotŤebních vjdajri, které
ním drichodu ).-.
Ilrto závis|ost
uyjudru1. Ve tvaru
:
.
Y'< Y, pak I
..:
0. clocház'i tedy k pŤevisu agregátní poptávky nad
produktem ke sn ižovárr í z1rstlb. Z/rs<rby rliž,šínež plánované vyvolávají zvyšováni
produktu na rirovcrl {,.
Dále bLrdenrc ltvaŽrlvltt tlisptrrribiIrlít|tichod ,'. Pro tento drichodplatí
',ríčetní..
identita
).
,,
Y
7, ('l,Y'
kde S jsou ťtsptlr.y tItltttiicrtrrstí.
Rovrrováhir c|<tlrtrlltti ky ttllstlt t.lc v pi.í1llrt|č. |<t|yŽ
/lD
Y,r
btrc.|c
platit současně
Y,
-'
Y,
Z těchto podmínek plyne základní podmínka rovnovirlry:
"I_5,
tj. rovnost rispor a plánovan1ich investic.
Tato
rovnice "1 :
finálních statkri
2.7.7
(v
'.
S je podmínkou makroekonomické rovnováhy na trhu
spotŤeba C závisí na disponibilním drichodu I^' pŤičemŽlE
'
AC
LY,
je konstantní' Veličina c senazyvá mezní sklon ke spotŤebě. PŤedpoklad konstantnosti c vede k lineární závislosti spotŤeby C na disponibilním drichodu Io.
In
C"+
cYo.
sponibilním drichodem.
na
jednotku pŤírristku YD
|)á|e se zavádi prriměrn1i sklon ke spotŤebě c,' pomocí vztahg
Základníkeynesiánské pojetivychází zhypotézy, Že riroveř spotŤebyje v daném
období irzce spjata s ťrrovní disponibilního drichodu, tj. drichodu, se kter1im mohou
domácnosti libovolně nakládat. Základnim pŤedpokladem tudížje, že C : "C a že
SpotŤební vjzdaje obyvatelstva C tvoŤí nejvyznamnější složku agregátních
je tÍeba ana|yzovat vlivy, které na ně prisobí.
v
-
jťr' proto
Syt:tlrttItt A ptrttŽíviilnc plo vyját|ioní tJifěrence hodnot vcIičirry ncbo lirnkcc. k|orli sylnhtlI
rriisIetIrrjc .|eslIiŽc jc llIl() /Illč|llI vclllti tnaIlí (inÍirritczillrliIlrí).1lirk 1lrltrŽívIirrtc ttlisltl syttt|lrtItt
A svttrlrolrr r/
Y
na disponibil-
|(romě diferencí se používá infinitezimálních pŤírristk , tj.
2.7.7.7 Keynesovopojetí
i|rr
C:
dC
dY
/, t|cfinice veličiny c plyne, že c odpovídá pŤír stku C
SpotÍební vfdaje
l
SpotŤeba autonomní C" je nezávislá na urovni drichodu. Tyto spotŤební v1idaje
;srlrr vynaloŽeny, i kdyŽ disponibilní drichod:0. PŤíkladem jsou vfdaje na potral'ilry, nájem a další.Jejich financování pocházi bud'z dŤívějšíchríspor, zprodeje
rrrir.jctku, podpor nebo z věrri.
SpotŤeba indukovaná cY, je závis|á na drichodu. Název indukovaná spotŤeIllr vyjadŤuje, že z každédodatečnéjednotky disponibilního drichodu bude část
ttlt'itcena' To znamená, Že s rostoucím drichodem poroste i spotŤeba. Síla této
zlivis|osti je dána parametrem c (mezním sklonem ke spotŤebě). Je-li napŤíklad
llrozní sklon ke spotŤebě 0,7,ltrali domácnosti na spotŤebu 70% pŤírristku svych
rliichodrj. Velikost mezního sklonu ke spotiebě se pohybuje v rozmezi od nuly
t|rljedné' Kladn1i parametr (c > 0) vyjadňlje,že roste-li drjchod, roste i spotŤeba.
SpotŤeba indukovaná c)Zje určena vynásobením mezního sklonu ke spotŤebě
tIi
jednoduchém, tj. dvousektorovém modelu ekonomiky)'
tt'xí M0Dl
SpotŤební v]ildaje tedy sestávají
poptávkou a ke zvyšování zásob. Většízásoby vyvolávají na sniŽování produktu
na ríroveĎ Io
xtlt'ttttul
ca:
/
rrvcc.|cného
-
-
(c, +cYr)
v
tD
:CO
-ln
YD
vypl!,vá,že c,Je klesajícífunkcí Yoaže c^>
c.
MnrnorronoNIcrÉ MoDELY
Mnrttttt xttltttNtt KÍ M()|)| |Y
Keynesiánská spotŤební funkce byla interpretována nejenjako funkce individuální spotŤeby, ale téžjakoagregátni spotÍební funkce. Keynes ajeho následovníci
se domnívali, Že rŮst národního drichodu má za nás|edek pokles podílu spotŤeby na
národním drichodu' Jenže tyto pŤedstavy sc ncpotvrdily. Americkj ekonom Simon
Kuznets zjisti|, že ačkoli v USA cloš|o v |otcch l869 1958 k podstatnému rristu
reálného drichodu, podí| spotŤcby rra rl1trotlrrírn drichodu se prakticky nezměnil.
Kuznetsovy vyzkumy poskytly <liikirz' Žo kcyncsiánská spotŤební funkce nefungujer9' Bylo tŤeba rralrlzt tr:tlrii sprltí.cby' ktor.1r má so|idnější mikroekonomické
zák|ady,
K vysvčtIenídItltrlrrrt|trllÚ s;rtlll".cllrrí lirlrkco pouŤ,ívajízejména tyto modely:
}
Fishoriiv
}
Mod igl iarri htl-l]rtrrrrbcrgrlvir |ryptrtÓzir Živtrtlr ího cyk|u,
Frioclmantlva hyptltcza pct.tttattctltllílttr t|iic|rrlt|Lr.
>
2.t.7.2
trttlt|cI rttczičirsrrvÚ vttIlry,
Model mezičasovévolby
Zák|ady teorie mezičasovévolby položiI v rooo |93() amcrick ekonom Irwing
Fisher ve své knize Teorie ríroku2o'
Tato teorie umožřuje objasnit rozhodování člověka mezi pŤítomnou a budoucí
spotŤebou. SpotŤebitel dělí období Života aktivní věk a stáŤí: pŤedpok|ádá se, že
v aktivním věku vydělává m,ročtě a ve stáŤí bude jeho ročnídťrchod lzo menší
než mo.
SpotŤebitel ale nechce, aby se jeho spotŤeba ve stáŤí snížila.Chce celoŽivotní
spotŤebu rozdělit rovnoměrněji než dr.ichod. Proto během aktivního věku spoií
na stáŤí. Úspo.y jsou pro něho nástrojem pŤesouvajícímpŤítomnou spotŤebu do
budoucna. V teorii mezičasovévolby se pŤedpokládá' že spotŤebitelovy možnosti
jsou určeny lineárním mezičasovfm rozpočtovym omezením, které je dáno pŤítomn m a budoucím drichodem a rokovou mírou.
SpotŤebitel bude spoŤit s ohledem na své subjektivní preference,tykajici sejeho
pŤítomnéspotŤeby C, a budoucí spotŤeby Co.
PŤítomnou a budoucí spotŤebu spotŤebitele mrižeme vyjádŤit pomocí mezičasového rozpočtovéhoomezení
Cr(1
+ r) +
CD-
m,
kde
ffi: ffi,q(l
+ r) + mr.
optimální kombinace pŤítomnéa budoucí spotŤeby je dána bot|crrr, vc k lctť.ttt
se pŤímka spotŤebních možností dotyká nejvyššídosaŽitelné indilbrcllčrríkr"'ivky.
Máme tedy Írlohu maximaltzace funkce u(C,, C,) za podmínky
CD+ (1 + r)
Cu
Podle uvedeného změna rírokovémíry ov|ivřuje pŤítomnou spotŤebu. PĚi klrrr
zde prisobí dva efekty: substitučnía d chodov
Substitučníefekt vychází z toho, že Írrok je nákladem pŤíležitosti.Rozhodne-li
se subjekt pro pŤítomnou spotŤebu, obětuje rirok' kterf by mu vynáše|y uspory.
Zvyšení rírokovémíry vlastně zdražuje pÍítomnou spotŤebu, a proto člověk reaguje
sníženímpŤítomnéspotŤeby (neboli zvyšenímríspor).
Dúchodov|l efekt vychází z toho, že rirok je také dlichode m. Zvyšenírokové
rníry zvyšuje drichod a na zvyšetí drichodu člověk obvykle reaguje zv šením
spotŤeby (pŤítomnéi budoucí). oba efekty tak prisobí na pŤítomnou spotŤebu protichŮdně: napŤíklad pŤi zvfšeníurokové míry substitučníefekt motivuje člověka
ke sníženípŤítomnéspotŤeby a drichodovy efekt jej zároye motivuje ke zvyšení
piítomnéspotŤeby. PŤevládne-li substitučníefekt nad dŮchodov1im po zv1išení
urokové míry, dojde ke sníŽení pŤítomnéspotŤeby. Ale pŤi jiném tvaru indiferenčních kŤivek by mohl pŤevládnout d chodov]/ efekt. Proto nelze jednoznačně iíci,
jak zrněna rirokové míry ovlivní piítomnou spotňebu jednotlivce.
.
Analyza spotÍeby na agregátní rovni
Uvažujme spotŤebitele, kterf pŤi rirokové míŤe r sporí Y,- C, Ú'po.y neukládá v bance, ale prijčuje je. Úrok' ve v17Ši r1Yo- C,), ktery získává. zvyŠuje jeho
disponibilní drichod a snižuje disponibilní drichod dlužníka.
Zvyší-Iise írroková míra, bude dluŽník spotŤebiteli (věŤiteli) platit více. Drichod
věŤitele se zv1išía drichod jeho dlužníkase sníží'Zvyšeni rírokové míry vyvolalo
clva drichodové efekty prisobícíproti sobě: věŤitel bude motivován ke zv šení
spotŤeby, zatímco jeho dlužníkbude motivován ke sníženíspotŤeby' Jin;ími slovy,
drichodové efekty věŤitele a dlužníkase vzájemně ruší.
Ačkoli zmény rírokové míry vyvolávají individuální dŮchodové efekty, na
agregátní urovni se tyto drichodové efekty v podstatě ruší.Lidé, kteŤí spoŤí, své
peníze někomu p jčují.Rrist rirokové míry zvyšuje drichody věŤitelri, ale zárovei
sniŽuje drichody dlužník. Proto agregátní drichodov! efekt vyvolany změnami
rokové míry bude zanedbateln, .2l
r]r
Tento vztah vyjadŤuje mezičasovérozpočtovéomezení.
Str i k tnč Ěečeno, změny rirokové m íry mohou vyvolat
.,
'''
Mttrrzí cktlltttlttttvť';rrlrrŽíviriíkcyrrcsiiinskott spotÍcbni Iilrrkci lrIcsptrri prrr kriil|ie trlrtltrlli
l'IS||l.]|(. |.7./lr,'l'ltt'tttl'ttl //,/l'lí'\/ Ncw Yrrlk: Mltcttti||1111. |()l()
nějak! agregátní drichodov]/ efekt, protože
ilrt|ivitltrÍ|ní dŮchodové efekty nemusejí blt u věŤitetri a u dluŽníkŮ stejné. VěŤite|ijsou obvykle
tltlllllictrttsti tr dltrŽníky b]/vají firmy. U firem aIe mŮže b)it d chodov)i eťe|<t sIahší, obzv|1ršLč
jtIe Ii rl irkcirrvť'spttlcčnos(i. 7'atínco spoÍíoídornácnosti pocit'LÚí znlčny Úro|<ovÓ ntíry rtlt sv;icIt
rIiieIrrltIet'lt llcz;lrrtslÍctlnč,llkcionilÍi t||rržnick]ich Íirctn ltrtlhott zrtrčtly tirrrkttvť.tttíty zltzltlttttettlivltI jett u;ltrts|ÍctIktrvitttč lt se z1lrtŽt|čltíltt. ltŽ sc
tItl tIivitIclrtI lt rIrr llŽllícIr
MnrHotKoNoNtr
MnrnorronoNrcrÉ M0DELY
To ovšem znamená,žeuagregáttlí spotŤební funkce mriŽeme brát
do vahyjen
substitučníefekt rírokové míry' Proto je yztahmezi agregátni spotŤebou a rirokovou mírou nepŤímo měrn
.
Lze konstatovat' že zatímco keynesiánská spotŤební funkce ukazuje jen velmi
zjednodušeny yztahmezl pŤítolnnou spotŤebou apŤítomnym drichodem, FisherŮv
model mezičasové vo|by ukaztrjo, ž.c piítomná spotŤeba je ovlivněna nejen pii
tomn m d chodern, alc
2.7.1.3
trjŽ očr:klrvatlynl br"rdoucím drichodem a
rirokovou mírou.
Hypotéza životníhocyklu
Hypotézu Životní|rrl cykItt rrlz1lritcrlvitIi v.5(). lotcch 20. století F. Modigliani'
R. Brumbcrg a [r. Ant|o v rcakci ttit |<cyttcsilirls|<tltr tcorii spotŤeby22.
Podobně jako F-ishcrtiv trrot|oI rrrczičlrstlv.j vo|[ry vychází i tato hypotézaztoho,
že č|ověk pÍi r<lz|rodování o spotĚr:bč bcrc v írvlt|ttt llt-:.jorr pÍítomn!,ale i očekávan1i budoucí drjchod. obsahLrjo však cla|ší tvrzcltí: č'ltll,<,k chce mít během života
rovnoměrnou spotŤebu'
Tato spotŤebaje určena
ll> rokem' kdy začne pracovat,
h" rokem odchodu do drichodu,
e
pŤedpokládanym rokem dožití,
&" čistou mzdou pŤi nástupu do zaměstnání,
&. čistou mzdou odchodu do drichodu,
&" meziročnímpŤírristkem mzdy.
Chce-li spotŤebitel mít během svého života pokud možno stejnou spotŤebu a dokáže-Ii v mládí svrij celoživotní drichod spolehlivě odhadnout, paklze na základě
uveden ch dat tuto spotŤebu stanovit.
V prvních letech si bude vyp jčovat a bude hrornadit dluhy až do roku, kdy se
jeho ročnímzda vyrovná se spotŤebou. V dalších letech už bude spoŤit. Ú.pory
použije nejprve na splácení dluhri z mládi, a pak bude spoŤit na stáŤí. Po odchodu
do penze bude nahromaděné bohatstvi až do konce života spotŤebovávat.
Zhypotézy životníhocyklu vyplyvá,že dokáže-|i člověk svrij celoživotníd chod
spolehlivě pŤedvídat, vytvoŤí si podle něho stálou spotŤebu, kterou pak nemění.
Agregátní spotŤeba závisí na chování spotŤebite|ri a v daném čase na věko-
vé struktuŤe obyvatel. Mladí lidé totiž spotŤebovávají víc, než kolik vydělávají,
lidé stŤedního věku spoŤía lidé dŮchodového věku konzumují své uspory. Proto
v zemích s vysok m podílem obyvatel stŤedního věku bude relativně nízk! podíl
spotŤeby a vysok podíl ríspor domácnosti na národním drichodu'
d \ežlt! mezník ve vyvoji teorie spotĚeby a piispě|a k udě|ení Nobelovy
Motliglianirru v roce 1985. Viznap(. MODIGLtANl, F.; ANDO, A. The Lifi: (lyclc
||y1lrrlIlcsis trÍ.Sltviltg: AggrcgaLc ImpIications and Tests. Amaricun Ctonoltit'l?cylt,ll' vrl| .5.]'
|()(r}; M()l)l(il |^N|, Ir. |,iIc (.ycIc. IntlividtraI l-hri|.t rlrrtl thc WclrItlr tt|.Nitlitrtts. .4illťI i|'ltI1
|
Kt'
tvtot)t
lY
ZatímjsmepŤedpokládali, že člověkdokážesvrij celoŽivotnícliic|rtlt| s1ltrlcItIivč.
piedvídat. Takov pŤedpoklad je však málo realistick . Na náš dric|rrrd piisrlllí
v prriběhu života mnoho nepŤedvídatelnych okolností, podnikatelé nedokírŽ<lrr s;rtrIchlivě pŤedvídat své zisky nebo ztráty,zaměstnanci nemohou spolehlivč pŤoc|vít|irt
prŮběh své kariéry.
V realističtějšímmodelu musíme počítats tím, Že má člověk určitá |ikvi<lní
ttmezení, zejména v mládí, kdy si možná nebude schopen vyprijčovat tolik, kolik
by chtěl. Prriběh jeho celoživotní spotŤeby pak nebude konstantní, ale mírně ,,zv|rlčn;Í.. s nižšíspotŤebou v mládí a vyššíspotŤebou v pozdějším věku.
V modelu je téžuvažovánareakce spotŤebitele na trvalé nepŤedvídané změny
clrichodu, spotĚeba v prriběhu hospodáŤského cyklu a od|išnosti ve spotŤebě vlivem
rldlišností kultur, mentality, tradice, zpŮsobu života apod.
2.7.7.4 Hypotézapermanentníhodúchodu
Hypotézu permanentního dtichodu, kterou vyslovil v roce l957 americky ekollom Milton Friedman2], znameÍala dalšímezník ve vfvoji teorie spotŤeby. Podle
tÓto hypotézy člověk mění spotŤebu pou ze v Íeakci na takové změny drichodu' kteNa ty změny dŮchodu, které jsou pŤechodné, spotŤeba
rrereaguje buď vribec, nebo jen velmi málo. Pčechodny pŤírristek drichodu člověk
l aději ce uspoŤí jako rezervu pro možn! budoucí pokles d chodu.
PŤedpokládá se, že drichod má často dvě složky - permanentní a pŤechodnou.
l.é považuje zapermanentní.
Permanentní d chod je drichod, kter člověk dlouhodobě očekává. Závisí ta
jcho bohatství (včetně lidského kapitálu) a na očekávan ch pracovních pÍíIežitostech. Rozdělíme-li běžn! drichoď Y na permanentní složku Io a pŤechodnou
s|ožku I., tj.
Y:Y
C:
+Y
cYr.
Vztah vyjadŤuje, že spotŤeba je funkcí permanentního drichodu.
Podívejme se, jak hypotéza permanentního dtichodu vysvětluje odlišnj' prriběh
r./rt|<odobé a dlouhodobé spotňební funkce.
Krátkodobá spotŤební funkce ukazuje vztah mezi jeho spotŤebou a běžnym
tliir:hodem. SpotŤeba pňitom reaguje nikoli na změny běŽného drichodu, ale pouze
rril ztrrěny permanentního drichodu. SpotŤebitel zmény drichodu rozděluje na změ|<
rly pŤechodné a stálé. Pňír stek pŤechodně
zv
šenéhodrichodu uspoŤí, aby mohl
1lrl|<ryt budoucí ztrátu. Změny d chodu zprisobené stálymi vlivy mriže pokládat
zlr (v ícc méně) permanentní, a proto na ně reaguje změnami spotŤeby.
|ypotéza znamena|a
ccrry
fi
l,,t'tttttttttit
/|.'1'71'11'. |()|.|(r.'|rrlrt..
č' 7Ó.
ll(llil)MAN. M. h.'l"haory
l'r
css.
|
()5
7
rtf lhe Con,srrmplion
Funt'lion Princeton : Prittcclott llrrivcrsily
MnrRorroNot'4IcrÉ MoDELY
MexRorrot'tot'4 tcxÉ M0DELY
To vysvětluje, proč v krátkém období pozorujeme klesající sklon ke spotŤebě
(jakto naznačuje keynesiánská spotŤební lunkce), zatimco v dlouhém období je
Z trvedeného vztahu plyne, že mezi diferencemi platí
LYo: AC
sklon ke spotŤebě stály (jak to ukázaIy KLtznetsovy v!zkumy). Ekonomové totiŽ
sledují závislost spotŤeby na běŽném clťrr:|rodu.2a V krátkém období aleběžny
drjchod zahrnuje permanentní i picchoclnou část, kdeŽto v dlouhém období
se pŤechodné v1íkyvy dŮchoclu rttŠía ptlztlrlrjcme pouze změny permanentní.
Proto má v krátkém období sptltr".obn í Íirn |<co.|in1i prriběh neŽ v období dlouhém.
2.1.7.5
,|:-Ť^c
LYo
^.S
A.s
LYo
A,S
LY,
Teorie spotrební funkce
Pozna|i.jsmo zit|<|at|rrí pr".ís1tlpy |<c stitttllvcltí spoticbní funkce. Tyto modely
nejsou navz1t.jollr v rtlzpttrtr, tItrplrirrjísc lr vytvrir".cjítorlrii spotňební funkce. Model
mezičasovrj vo|by Lrkaztrjc. Žc s1ltl(r-.cllir č|rlvčkirsc i.it|í.jcho rozhodováním mezi
pŤítomn1irrr a tlčck1rvarryrtl bltt|tlttcíttl t|(icIrtrtlcrlr. l Iyptltéza životníhocyklu Ťíká'
že ocloŽivolní spotioba sc oc|vozujc od <,cltlŽivrltrtílrtl dlir,|roclu a že se člověk snaží
mít v priiběhu života pokud rnožno stejrrou spoti.ol.ltr. A hypotéza permanentního
drjchodu Ííká,žečlověk pŤizprisobuje spotŤebu nikoIi zmčnirnr běžného d chodu,
a|e změnám permanentního drichodu, a Že krátkodobá spotiebn í funkce má odlišn1Í pr běh než dlouhodobá spotŤební funkce.
Dlouhodobou spotŤební funkci pak mŮžeme zapsat ve tvaru
C
+
- C(Y,
ÁS:l
LY,
..
Z posledního vztahl plyne, žeje-li c konstantní, pak
t:
^,s
LY,
|c téŽ konstantní. Veličina s se nazyvá mezní sklon k risporám. Někdy se místo
:
c|iferencí polživáinfinitezimálních pŤír stkri' tj. pokládá
Z této d,efinice
'" ' f.
p|yne, že s odpovídá infinitezimálnímu pŤírristku S na jednotku
infinitezimálního
pŤírristku )Zo. Konstantnost s vede k lineární závis|osti S na Í,'.
r),
kde spotŤeba C je rostoucí funkcí disponibilního drichodu )." a klesající funkcí
reálné rírokovémíry r25.
2.1.2
C=C.+cYp
Úspory v Keynesově pojetí
Domácnosti mohou na spotŤební vydaje použítsvrij disponibilní drichod celjl,
pŤípadně jak je tomu ve většině pŤípadri, pouze jeho čásr. Zbyvající část disponi-
bilního drichodu, kterou domácnosti nevynaložína spotŤebu, pak vytváŤí spory
(S, savings). Úspo.y mŮžeme tedy definovat jako tu část drichodu, která se nespotŤebuje:
S:yo,C
Ú'po.y domácností S tedy pŤedstavují nespotŤebovanou část disponibilního
drichodu, tj.
YD:C+5.
Tak uspory S sestávají ze s|ožky autonomních rispor S, a ťtspor indukovadisponibilním drichodu I^. Tato závislost se vyjadŤuje
vc lvaru
rr;ich, které závísejína
-l s Yr.
S(irlisti|tir rtctItrkiiŽg tlt||išil hčŽn1i dťrr:hod od permanentního Pouzc človčksťtnr si (časltl jctt
rrerrrť.ilť.) ttvť.tIrrttltrjc' klct.li ztttčnll jchtr tliichodtr ntlt cItaraktcr 1rcrInltttcttlltí a ktcrli 1lÍ.cehrrtIrry.
|lciiIttii ttlrlhrtvii rrritlr it.trl.iIrIiŽrrť.ttrtlttiltiiltti ítt.trlirlvli tttit:l tttilltls rrtlt.|ilivltttli iltl.|ltt't.
l)cÍirrLrjcrnc prťrrnčrnsklon
k
sporám pomocí vztahu s"
-
MnrnorroruouIcrÉ
Ze vztahu
Y,
:
Mnrnot xttt'ltlutt
M0DELY
Y,:
C
C*5
+ S
-
zjistíme, že za pÍedpokladu konstantnosti c plati
(C, + c
Y,,,)
+ (S,, +,t I,,)
-
(C. +
S;
+ (c + s) )zr.
odtud vidíme, že platí
Z uvedeného pIync
Zevztahu
Y,, ('
2.7.3
2.7.4
m
se
Celkové plánované vldaje jsou určeny agregátni poptávkou AD' v dvousektorovém modelu je v rovnováze disponibilní drichod roven d chodu, tj. Y^ : Y,
MŮŽeme tedy psát
AD
-
C,,
1cY,,+
Ar-
Poslední vztah znamená, že investice nezávisejí na drichodu (produktu)' Jsou
tedy neelastické vúčiproduktu'
Graficky toto tvrzení vyjadŤuje obrázek2.4.
wi3Íť:s.i;#,l, ib*1*!š:l.
,e
I:
C,,+ cy +
l
I1lIožíme-1i27
žeme psát
fr
piíslušnch veličin
indexem ,,e,, vpravo nahoŤe.
1:1".
*?i
Determinace rovn ovážn ého prod u ktu' v;!dajov;f
multiplikátor
Zaved,eme do rivah plánované veličiny, které vyznačujeme u
I
investicemi rozurní v clrtjc na poŤízeníinvestičníchstatkrj. Nejsou mezi ně tedy zaÍazeny investice Íinanční,jeŽ jsou spjaty
s poŤizováním finančních aktiv,jakojsou napŤ. akcie či obIigace.
odhlédneme-li od problematiky hospodáŤskjlch cyklri a časovéhohlediska, pak
investičnívldaje firem jsou autonomní' tj. nezávislé na disponibilním dŮchodu.
Proto
Y,-),
llro danou investici kladná.
Investičnív;fdaje
V makroekonomickém smyslu
,
kiivanych budoucích čistlch vynosri z investičního statku26 po odečteníjejich
;lo|izovací ceny (čistá současná hodnota NPI)' Cistá současná hodnota má b!t
| .S tÚŽ p|yrrc
ll
v(Y,
|<de
I
s(
(
I,:
,rtl i vztir lty.
parametr v se nazyvá akcelerátor.
PŤi rozhodování o investicích se často uvažuje současná hodnota toku očr:-
sl, 0
r'|,r L
cl,
isejí na pŤírristcíchproduktu. Princip akcelerace se vyjadŤuje rLrzrl
/.tlc jej uvedeme ve tvaru
zá v
Kí iY()D|'LY
C,+
I,
vidíme, že
A, značíautonomní vldaje v dvousektorovém modelu,
cY značíindukované vÝdaie.
Máme tedy vztah
AD:42+cY.
žx?.,,. {ii;'í;iÍ!íli;!]i!:''i*a!
Z tohoto vztahuplyne, že c
:
MD
tv'
V r.ovnováze se agregátní poptávka rovná agregátní nabídce, která je rovna drit.Ittldu.
Musí tedy platit
Y: AD
Y:Ar+gY.
Tcnto piedpoklad platí v pŤípadě krátkodob1ich iyah' Z dlouhodobého hlediska
rrrrtlrtr pÍih|íŽot pňi arral1ize produktu ke změně kapitá|u, kteráje determinována irr-
vcsliccrni. V lÚltr strtrvisItlsli sc trvaŽtrjc princip akccloracc,
ktcr
tvrt|í, Žc irtvcslicc
('islÚ vyrttr:;y
jstrLr
v
nosy zl-nonšoné o náklady vyvoIané investicí.
Attltrtttlttttlittt v tIlrjťilrt ir nčklcr rrr dlr|ŠíntvoIičiniirrr pŤiŤat|ínrcint|cx, kIcr1i bttt|c trzttltť.ttvitl
1lttt\el
'i('Llol ti v ltvitTrlvttttriln Dtor[.1..
MnrRorronoNlcrÉ
Mnrnot xttrurtlttr:rÍ M0Dt lY
MoDELY
V pŤípadě rovnováhy platí
#l{t{ílulll:
Y: Yo: AD
l)rotože drichod Io roven
C
+ .S a agregátní poptávka AD je rovta
C + /,
lttusí
v rovnováze platit
c+5:g*r,
což dává
,s
Podmínka S
Urče mc bod ),' , prrr
|<lor.1i
sc plárttlvirrré
v
t|rrir: t.ttvrrirjí drichodu.
V tomto bodě
bude platit
čili
Yn
Protože c e (0'l) bod
{
Zavedeme veličinu "I:
P1atí-li
cY,
Investice
1
(tedy celkové plánované nespotŤební vydaje) označíme jako injekce,
Y:Ar+cY
Y:
existuje.
Y-AD.
kde c
existují neplánované investiční vfdaje v podobě zásob, které nenašly odbyt. VytvoŤen produkt )/je většínež plánované vldaje AD.v našem pŤípadě nastává tato
situace konkrétně v bodě B, kdy vytvoŤenf produktje větší než plánovanévydaje AD
a vzniká pŤebytek zásob. Protoje tlak na sníženíproduktu { aby se zásoby vyprodaly.
P1atí-li
"I:Y-AD<0-Y<AD,
pak existuje neplánované sníženízásob podnikri, pro pokrytí plánovan;i'ch vydaj .
Plánované vydaje AD pŤevyšily skutečnévydaje. Podniky uspokojují poptávku ze
zásob, které neplánovaly snižovat. V našem pŤíp adě tastávátato situace konkrétně
v bodě A, kdy vytvoŤenjl produkt je menšínež plánované vfdaje AD, a musíme
čerpat z pÍedcházejicích zásob. Proto je tlak na rozšíŤenívfroby, aby byl neplánovany pokles zásob doplněn.
v rrlvltrrviiŽrlé ťtrtlvrti.
G
(0,1). Protože
*'t,
I
-.4,
lze uvedeny vztah interpretovat tak, že pŤírristek
autonomních vydaji M,se projeví pŤírstkem drichodu ÁI PŤitom platí
M2,
^Y>
Proto mluvíme o multiplikačním ričinku autonomních vfdajri.
I
Veličinu a, _
nazyváme vjldajovfm multiplikátorem v dvousektorové ekonomlce.
;1
Jestliže změna A, je vyvo|ána povze změnou investic, pak
M,:
Á1, a proto
se někdy hovoŤí o investičním multiplikátoru. Veličina, která vyjadŤuje vzrrist I
trproti vzrŮstu{ se označujetéžjako investiční násobitel. Jeho autorem je ekonom
Il' R. Kahn29. J. M. Keynes začlenil investiční multiplikátorjako driležitou součást
t|o své celkové ekonomické teorie.
V této souvislosti poznamenejme, že součet geometrické Ťady s kvocientem
r e (0'1) je roven v1irazu
tj. p|atí
'
=, :
o,
'
-Ť c
l
c2
l
c3
+ ...
Multiplikační proces pŤedpokládá konstantní vfši c
l,
,l:0-Y-AD
jr:
rrist produktu. Úspory S piedstavují tu část drichodu' která není
. Jde tedy o riniky.
vyna|ožena domácnostmi na nákup spotŤebních statk
Pro rovnovážn! drichod Y p|atí v ztahy28
|
- l-c 'A,.
,I:y_AD>0-y>AD,
P|atí-li
tedy jinou formulací podmínky rovnováhy v dvousektorovém
rnodelu.
|<teré stimulují
Y: Ar+
lr
:1je
:1.
i. i
po me Ě me, Že L,
znači piírri stek
a d infi
.
pŤi jakékoliv rirovni ){
nitezimální pŤírŮstek.
l{ichard Ferdinand Kahn (1905-1989) byl anglick ekonom, kter v roce 1931 publikoval teorii
llrrtltip|ikilrttlrtr zaměstnanosti. Ta Ííká, že primární zaměstnanost vytvoŤená v určitém odvčtví
vyvrr|á dtx|ittcčnr: rozdč|enípŤí|rnťr,atedy idodatečné v]1idaje. Aby sc uspoko.jiIa zv1išonri p()ptáVk1|.
je ll.chrr zv1išil rrabítlkrr. čínrŽso vytvriňí scktrndírrní ZtlmčstIl(rIl()s[. MtrItipIikriltrr 7í||tlL\slItlIl|()sli
rrr|1llrvitIl,t
scktltttIlitltitlIt
ttlísl. l<|crť.vylvliÍí|ilrŽr|ť'1llitttiilltí
tttÍsltl.
MnrnorronoutcrÉ
MnxHttt xtttlttNtt
M0DELY
Závěr: Jsou-li l, jsou autonomnÍ v daje, tvoŤené soukrom mi investičními
vydaji a autonomní spotŤebou A'_ C,,l' /, pak
, :);;.(o,,
+
51-
CJ, není kompenzováno v poptávce
+ IJ.
.jícíríroková míra vyvolává rŮst poptávky po kapitálu. Úspo.y se tak automatic|<y
<x,. ,4,
pi.eměíují v poptávku po kapitálu, a tedy v investiční vydaje.
Ve vjlkladu nebyly uvažovány indukované investiční vjldaje a ríspory podnikri,
vlivy vfvoje měnovych kurz apod. Tyto skutečnosti v realitě ovlivřují reáln1i
a pro pĚírťrstr:k t|iiclrtlt|rr
Ay
multiplikačníproceS.
,',,.A{,1, '/)
LY : ar'
Ll,.
Graficky mŮŽeme danou situaci zachytit v následujícím graÍu' kdy nazák|arJě
rťrstu autonomních vydajri ve dvousektorovém mode|u dqdc k posunu kŤivky
agregátních vj'dajri AE,do AE, Na zák\adě toho dojde k posunu rovnováŽného
bodu z E,do E,,a objem produktu se zv1i'ší z Y,na Y,.
i|!.,W,šik#Bi!Wá
AY=02*AA2
Keynesiánsk!paradoxsporivosti
Keynes pŤedpokládá následující implikace
{---+
If +
J1'
Zvyšenírispor mťržeblt chápáno jako podmínka rťrstu investičníchvj'daj
a |.íln i rťlsttr zaměstnanosti a produktu.
Kcyrrcsiiv parat|ox spoÍivosti tvrdí, že rozhodnutí o rristu íispor ncní spo.jcno
zvyšcrrírtlirrvcstičrlíohv1ytlrriíi. Vyslot|kcrrl rťrsltr ťts1ltlr..ic ptrklcs
s
1lIlitttlvltttyrtr
(rroveř. Platí
Neoklasická interpretace trhu kapitálu Ťiká, že rostoucí nabídka ríspor a k lcsir-
Y
2.7.5
produktu' neboť rrist rispor snižuje spotŤební vydaje a pokles sptrti'.cllrrícIr v rIrrjii
rrení pŤitom kompenzován jinfmi vfdaji. Následně pak ríspory klcsirjí rrlr 1liivrlt|rrí
r).
obecně lze psát
neoo
Kí M()|)| |Y
2.2
TÍísektorovf model
2.2.7
VeÍejné finance a státní rozpočet
V tŤísektorovém modelu k dosavadním sektorrim
pĚistupuje dalšísektor' a to stát.
Stát
-
domácnostem a firmám
-
je reprezettován rriznymi orgány a institucemi. Sledujeme-li finanční
hospodaŤení Státních orgánú jako ce|ek, zabyváme se veŤejn)imi financemi.
S ohledem na jednotlivé subjekty, které tvoŤístátní aparát, mrižeme veŤejné
Íinance rozdělitna:
W státní rozpočet státní rozpočet je centralizovany peněŽní fond, kterf je
vytváŤen, rozdělován a použiván rístŤednímiStátními orgány;
& rozpočty orgánri místnísprávy;
e speciální fondy - speciální fondy vytváŤejí státní orgány k pŤesně vymezen m ričelrim, nejvlznamnější jsou fondy související se sociálním zabezpečením;fondy mohou bytvykazovány v rámci státního a místních rozpočtli
i mimo ně; zdroje speciálních fondťr nesměj íbyt použtty na jiné než stanovené cíle, pouze pŤebytek pŤíjmri nad vfdaji mriŽe blt použit jako věrovy
zdroj projiné vydajové potŤeby státních orgánú;
b finance Státních podnikri - finance státních podnikri se v tržníchekonomikáchbliži sv m charakterem financím soukromych firem'
V dalšímvlkladu zaměÍímeSvou pozornost na státní rozpočet.
PÍíjmy stdtního rozpočtu
,l'ák|adni
formou pŤíjm státního rozpočtu jsou daně. Darl je povinná platba'
ktcrou subjekt (domácnost, firma) odvádí do státníbo rozpočtu ve stanovené v1iši
:r Ihiitč. K da|ším pŤíjmrim státního rozpočtu mohou napŤ. patŤit ptt1my z prrimys|rrvyc|r s|.átních podnik , z poskytování veŤejnlch sluŽeb apod. PŤcváŽnri včlširra
1rLíjrrrÍi slriírr v lrŽ'ní o|<ontrtnicc rrrá však svťrj zdro.j v tlilních.
MnrnoerououtcrÉ MoDELY
Mernotxot'ttlN tr-xí l.40l)t.LY
v!-
Zbyvajíci vládní vjldaje mají podobu transfer 7R, tj. plateb' za k|'oré ltcrlí získána odpovídajícíprotihodnota (ekvivalent). Nejd leŽitějšími v|á<lnínri tr.irrrsIi:r.y
deficitu mriŽe stát Ťešit dvojím zpúsobem:
b na trhu cennych papírri prodat státní cenné papíry majiteli státních cennych papírŮ mohou byt dornircrrosti, soukromy podnikatelsky sektor, finančníinstituce ncbo oÍioi1rlní držite|é,tj. jiné státní orgány nežten, jenž
cenné papíry llabír'í', proc|c.j a n1rkup státních cenn ch papírri na trhu máuzkou souvislost s <lporacctni tla v<l|ném trhu, které provádí centrální banka.
> ptijčit si od jinriho st1ttrrího orgítnu - v tomto pŤípadě státní cenné papíry
neprochirzcjí trlrcnr; rtirpÍ. rltirtistcrstvo financí emituje cenné papíry, které
,,odproc|ir.. ccntritlní balrcc, ktr:rá tlttt zit ně poskytne penize.
opakovanymi c|oÍicity stírtního t.ozptlčttt vznikir státnídluh. Státní dluh je spo|ečně s dIuhy rozpočtli orgirrrii nrístrlíspriivy a s t||uhy dalších státních institucí,
napr' státních Íondrj, součástívcŤcjnrllro c||uhtr.
.jsou transfery domácnostem (rrizné sociální dávky, pŤíspěvky, podpory aprrt|.).
PŤíjmy státního rozpočtu nemusí stačit státním orgánrim na ríhradu jejich
daj ' Jestliže jsou pŤíjmy nižšinež vjdaje, vzniká deficit státního rozpočtu. Krytí
Vldaje stdtního rozpočtu
Rozpočtové vydaje dělíme na transfery a vydaje na nákup vlrobkri a služeb.
Transferem se rozumí vydaj ze státního rozpočtu, zaktery státní orgány nezískají od pŤíjemce žádny vj,robek nebo službu. Transferovymi platbamijsou napŤ.
podpory v nezaměstnanosti nebo vyplaty starobních a invalidních drichodri.
Transferové platbyjsou hrazeny části dařového pŤíjmu. Plátce daně není obvykle totožny s pŤíjemcem transferu - stát tak pŤerozděluje drichody ve společnosti.
Pomineme-li pŤerozdělovací efekt, má vliv naagregátni poptávku jen rozdilmezí
daněmi a transfery. Tento rozdíl se nazyvá,,čistédaně...
Úroveř agregátní poptávky ovlivřuje vláda pomocí vládních nákupri (G), neboli
vládních vydaj na zbožía služby. Vláda vystupuje na trhu jako jeden z mnoha
ekonomickych subjektri.
2.2.2
zjednodušení budeme uvažovat pouze transferové platby domácnostem. Transfcrové platby vlády sice nejsou bezprostŤedně vydaji na nákup produkce (na rozdí| ocl
v]idajti vlády na nákupy, G),vcházejivšak do disponibilního drichodu domácností
tt pŤeměřují se v C, resp. v S.
Budeme pŤedpokládat, že v|ádní vydaje jsou autonomními veličinami, které
rrezávisejí na vfši drichodu. Lze psát
G:
TR:
Zahrnutim sektoru vláda k dosavadním sektorrim domácnosti
TR,.
Vlddní piíjmy
Vládními pŤíjmy jsou zejména daně, od ostatních pŤíjmri budeme abstrahovat3o
Celkové daně TA,rozdělíme pro učely modelu do dvou skupin:
p daně, jejichž v!še závisí na drichodu TA, Jde zejména o daně zpÍijmtt
(z'mezď, ziskri, rirokri apod.). Celkovou velikost těchto daní vyjádiíme v1irazem t\ kde t pŤedstavuje pŤírristek daní, závis|ych na drichodu na jednot-
ku pŤírristku celkového produktu (drichodu)
LTAY
AY
a
podniky jsme
daně TA,včetně povinného sociálního' zdravotního a podobného pojištění.
Vlddní vldaje
V pŤípadě vládních nákup vyrobkri a sluŽeb G jde o vldaje veŤejnych rozpočtŮ. za které v|áda ziskává odpovídajícíekvivalent. Mezi vládní nákupy patŤí
rrapi. nirkupy invostičních statkri, financované zrozpočtu' VIádnív1idaje scst1rva.jí
z vIlit|rlí sptrtl.r:by (i, a z v|1rtlníoh irrvcstic (i,.
G,
Tento pŤedpoklad splriuj í vládni v y daje, u nichž j sou pŤi určováníj ej ich vf še
prioritní alokačnínebo pŤerozdělovací funkce rozpočtll. Poznamenejme, že existu.ií vládní vydaje, které závisejí na drichodu a najeho vfvoji (napŤ. nástroje fiskátní
politiky).
RovnováŽn$ produkt a státní rozpočet
vytvoŤili model se tŤemi sektory. S ohledem na zavedení sektoru vláda mrižeme
vzít v rívahu:
e vládní nákupy G,
&
Cást vládních transferri má podobu subvencí podnikrim (vfrobci v zemědčlství,
ž,e|ezníční
doprava aj.).Mezi vládní transfery patŤíi riroky zvládnilto dluhu. l)rtl
!"
Jde o agregovanou dařovou sazbu. PŤedpokládejme, že veličina /je konstantní, atabyvá hodnoty v intervalu (0,1).
daně na dlichodu rrczávislé, autonomní, označenéTA.,napÍ. dař z nemovitostí, dař dědická, dař darovací apod.
VeÍejnj rozpočet
Z
v y
še uve deného p|y ne, že veŤejn! rozpo čet j e dátt v ztahem
veŤejny rozpočet - pŤíjmy minus vfdaje.
VIrit|ní piíjnry rrrtlhou téŽ lvoĚit v1|'nosy státních podnikri nebo podnikťl, v niohŽ má stii( ťrclas1.
Vliitlit rrtiiŽc získat ztlro.jo pomocí domácích věrťr nebo ťrvěrťr zc zrhrLrničí Slli( rrriiŽc lť'Ž tlrrr.
slietIlliclvirlt cttlisc 1retlčz cctttt/tIltí lrirlrkotr zv17Šit rrbčŽivrl (|zv. rirŽebrlÚ)'
MnrnoeroNot']tcrÉ
MnrHor roruoMrr
M0DELY
Yr: (1
Tento vztah lze psát ve tvaru
BS
:
TAr.- (G + TR)
- (TA, 7R)
G,
S
potŤeba
je
C:
je rozpočtov piebytek, zápornc rozptlčtovÓ saldo pŤedstavuje rozpočtovy deficit.
Nastává-li rozpočtov pÍcbyto|<, pal< pŤí|rrry pňevyšují vfdaje; nastává-li roz-
C
počtov! deficit, pak celkovc v|lrt|rrí vyt|ujo piovyšLr1í daĎové pÍíjmy vlády.
Yyraz (TA,,_ 7R) vyjaditrjo rrlzt|í| rrlczi co|ktlvymi daĎov;7mi pŤíjmya transfery' Tento rozdíl sc n,l't'yvit čistrj t|ilrrč. ť.istÚ t|lrrrč označíme1/77 . Máme tedy
N'l'/
(
|)o
-
cY,
- lC"-
cTA"+ cTR
+
I + Gl +
c(I
t)
yl
AD:Ar+c(l-t)Y,
kde
A.:C,-cTA.+cTR+I+G.
ZvykIaďuvypl!,vá, Že spotŤební funkce je ovlivněna:
p veličinou c,která charakterizuje rozdělení disponibilního drichodu na spotŤebu a rínik z dlichodového toku v podobě rispor. Z drichodu domácností
uniká dalšíčást, která není vynaložena na nákup spotŤebních statkri. Tato
část odpovídá daním. Y!,raz c(| - /) mriŽeme nazvat mezním sklonem ke
spotŤebě z drichodu, ktery je vždy menší než c, je-|i t > O. PIatí
Platí
tY.
Z toho plyne, že pŤi libovolné vfši )Zse s rristem dúchodu se zvyšují dařové pÍíjmy
vlády závislé na d chodu, pŤi poklesu drichodu Se naopak snižují,rj. Yt - 71,1,
Veličina BS je tedy rostoucí funkcí drichodu. S rristem drichodu se zvyšujídaĎové
pŤíjmy vlády a snižuje Se deficit, resp. vzniká a zvyšuje se rozpočtov! pŤebytek.
Čímvyššíje sazba drichodové daně, tím více se zvyšujídaĎové pŤíjmy; čímnižší
je sazba drichodové daně' tím méně se zvyšujídaíovépŤíjmy.
Prriměrnou míru zdanění dťrchodu, tj. podíl celkov ch daní k celkovému dŮ-
MD :c(l
AY
r) <c.
veličinou l. je větší neŽ veličínaA,u dvousektorového modelu. Došlo totiž
o rozšíŤeníautonomních vydajri o veličinu G a o veličinu c(TR
- rA).
Podmínky rovnovdžného produktu
r,:A,
''YY -!f"
Podmínky rovnovážného produktu jsou analogické jako ve dvousektorovém
+t.
rnodelu
Je-|í TA.> 0, pak prriměrná míra zdanění s rŮstem drichodu klesá a platí t A> t.
Agregdtní poptdvka a agregdtní vldaje
Celkové plánované v daje (agregátní poptávka)
lD
splřují
Y:
Zahrnriim sektoru vláda se však mění téžrozloženj drichodu' a to v drisledku
existence daní a transferov ch plateb vlády. Drichod Inemrižeme Ztotožnit S disponibilním dŮchodem I,.
Y,plati
Yr- Y-TAr+ TR
Y,, .. Y (TA,,+ tY) + TR
AD,
1ll".i čemŽ plati,,I - 0, tj. neplánované investice jsou nulové. odečteme-li od uvetlcného vztahll indukovanou spotŤebu c(l t)Idostaneme
-
AD:C+I+G.
Pro disponibilní drichod
Co+
dosazení do vztahu pro agregátní poptávku AD vidíme, že plati
AD
Analogicky.1rrkrl v pr".íprr<|č;lrlt|í|rrs;rtrlr".cllrrícIr vytItrj(r t|tlrrritcností nadisponibilním
dťlo|roc|tr rlrtiŽorllc iv pr".ípac|č;rrltlí|tr t|irrtí rrlr t|iic|lrlt|rr rrlzIišit meznia prriměrné
vel iči ny. Sazba / pŤcclstav ujc tncztr í tn írlt zc.|a rtčtt í t|ric|rtrtlLr.
chodu, vyjádŤíme vztahem
TA" + TR.
C"+ cl(1-t)Y-TA"+ TRl.
i
TAr: TA"+ TAr: TA,+
Y
Mot)t ty
dána v ztahem
kde hodnotaBSpŤedstavuje rozpočtovésaIclo. Kladné rozpočtovésaldo pŤedstavu-
/t^t
t)
Kl
Y|1
-
c(l Ď]:
AD _ c(| -
AD - A,
c(l
t]včdomíme-lisi, že platí
t
+
t)Y,
losta nente
Y|1
Y
c(l Ů]:
-
<trA,
A.
t)Y.
MnrRorronoNIcrÉ MoDELY
MlrnoiroHoNtcrÉ MoDELY
pÍičemž
Uvedenf vztahlze pŤepsat ve tvaru
- l- c(l-
1 .': NTA-G
t)
Veličina a, se nazlvájednoduch;/ vldajovj multiplikátor se sazbou drichodové
daně.
Protože pfedpokládáme veličiny c a / konstantní, platí uveden vztahtéžpro
pŤírristky, tj.
L,Y =
a,Llr.
Protože disponibiIní drjchod I,, jc alokován na spotÍebu C
a
1-.S : B.l,
kde
BSje veŤejnf rozpočet.
Jsou-li investičnívydaje 1většínež S, tj.1- > 0, potom čistédaně NTA,
^S
zmenšené o vládní vfdaje G, musí b1it kladné; v drisledku uvedeného vztahu
budou investiční vldaje částečněfinancovány pŤebytkovfm rozpočtov m saldem
NTA
spory S, lze psát
-
G.
Protože plati
YD:C+5.
Y,
:
Y
_ TA, + 7p
Y
:
Y, + TAr- TR.
(1
_ (TA,_ TR)
:
Y_
NTA,
Y--C+S+TAr
+ G)
:
(S + NTA)
+
(C + I + G)
TR.
Pro skutečnéagregáttivfdaje AE |ze psát
Agregátni v!,ďaje AE jsol vynaloženy na nákup C, I a G. Drichod Y je využit na
31.
V rovspotŤebu C' k risporám S a je téžzdaněn čistou daní NTA : TAr - TR
NTA)
(I + G) > (S + NTA) == (C + I + G) > (C +S + NTA)
-
-
PŤi tomto druhu nerovnováhy tak vzniká tlak na rrist
AE : y, t NTA + AE :
y.
.
AE
I
> yD + NTA
-
AE > y.
Rozpočtovésaldo .B.S pŤedstavuje dařové pŤíjmy vlády zmenšené o celkové
vládní vfdaje (vládní nákupy zboži a služeb a transferové platy). Tedy
Yyraz I + G (tedy celkové plánované nespotŤební vfdaje) jsme označili jako injekce, které stimulují rrist produktu.
Yyraz S + (TA,- 7R) pŤedstavuje celkové riniky. V tomto modelu jde o tu část
drichodu, která není vynaložena domácnostmi na nákup spotŤebních statkri. Rozdíl
mezi daněmi a transfery pŤedstavuje čistédaně NTA. Ce|kové ríniky mají proto
podobu S + NTA.
Podmínkou rovnováhy produktu je rovnost celkovfch plánovanych nespotŤebních vfdajri a celkov 'ch rínikri, tedy
vypIocon v|átlou.
+
plyne
I+G:S+(TAr-TR).
()t| r'cIktrv!ch t|rrrrí rlt|očítr!nlc truns|.ory
+^S
VeÍejnf rozpočet a rovnovdžnj dúchod
TR),
čili
I+G--S+NTA.
(C
(r+G)>(s+NTA)
AE:C+I+G,
AE: Y
c+I+G:C+S+(TAr
:
V uveden ch implikacích |ze uvažovat téžnerovnosti.
Jestliže napŤ. platí (I + G)> (S + NTA),pakje dosavadní produkt nerovnovážn
Ze vztahu
Tak dostáváme
ll
Y
mtiŽeme psát
Pro disponibilní dŮchod platí
nováze p|atí
:
BS
BS:TAr-G-TR
-_ TA,l TAT G -
TR'
Hodnota BS pŤedstavuje rozpočtovésaldo.
Vzhledem k pŤedpokladu TA,: tLY lze rozpočtovésaldo zapsat Ve tvaru
BS:tY+TA, G-TR.
Velikost rozpočtového saldaje ovlivřována rovní rovnovážné produkce a komponentami vládní fiskální politiky' Jde o:
>
}
}
}
vládní nákupy zboži a služeb G,
transferové p|atby TR,
sazbu proporcionální drichodové daně
autontlmní daně TA ''
t,
MnxRorrouotqIcrÉ
M0DELY
MArHor xoruoutr xt
PŤitom platí, roste-li { l nebo TA,,,roste BS; roste-li G nebo 7R, klesá BS.
Rozpočtovésaldo nevypovídá o konkrétrríÍiskálnípolitice(restriktivní, expan-
rra nedostatečnou agregátní poptávku je skutečná produkce f
.jo ptltl ťttrtvltí;ltrtcnciálního produktu Y. Yznjká produkčnímezera mezi rirovní ptll'ctlciiiIttiIrtl
zivní) atedy nemriže charakterizovat ťrčin|<yÍiská|ní politiky.
K charakteristice směru fiská|ní po|itiky'.jímŽ vláda usiluje ovlivřovat uroveř drichodu, jsou potŤebn<! oharaktr.:ristiky clčktťrfiskální politiky, které jsou
nezávislé na mornentá|trítn stavu ckrrrtrlrllic|<Útttl cyklu. Touto charakteristikou je
lr
turálnísaIdo, rcsp. prlt||c.jc|rtl Ittlt|rltrly, sll.tr|<lrrriiIrlí pňebytek (kladnáhodnota)
p|y ne, Že
rozpočtové saldo pi.i pr".irtlzcrré tttít".c zitlttčstttitttosti l?S-, které odpovídá situaci,
v níŽ ekonomika opcrrrjc lta Ítt.rlvtli 1xllcrlciiilrrí|rtl produktu }..
Rozpočtovésalt|tr pi.i 1lIrtc zattrč'sttlitlltrsli sc časttl v IiteratuŤe naz vá struk-
či defioit (z1lpor.rlii |ttrtlrrtltir). Str.rr|ittrriiIllí slrlt|tl Izc rrrčit tak, Že se daĎová sazba
/ násobí potcnci1rIllínl prtlt|ttktr.:rtt I-.'l.rr|< t|tlstltttctttc t|ariovy pŤíjem vlády pŤi
pIné zanrčstlratlosIi, rcsp. pí.i pr".ir.ozr:rrÚ
tttít".e tlczitttlčsItlallosti.32
jem v|ácly Sc Zmonší o oelkové vlác|ní vyc|irjc
politikou, tj. změnou celkov ch vládních
transferovych plateb) a změnou daní.
Ze vztahu pro rovnovážnou produkci
vydaj (vládních nákupri zbožía sltrŽc|l
změna r ov nov ážnéprodukce LY m že nastat změnou v17daj ového mul t i plikátoru za pŤítomnosti drichodové daně Áo'. nebo změnou autonomních vÝdaiŮ
LA.'
PŤibližně platí
DaĎovjz pĚí-
(rrrikLrpy tll<lž,í a transfery). Tak
dostaneme
LY _ L(a,A.) : A.
+ (Áo.)
Lo"' + a3
^A3
BS-:tť+TA,-G
Rozpočtov pŤebytek, resp. deficit
(Ál.)
.lsou-li změny veličin ct' a A, tak malé, že|ze je1ich součin zanedbat,|ze psát
TR
se pŤi pŤirozené míŤe zaměstnanosti mění se
změnou vládních nákupri zbožía služeb, se změnou transferov)ich plateb, se změnou sazby dŮchodové daně a se změnou potenciálního produktu'
Rozdíl mezi skutečnym rozpočtov m saldem a rozpočtovym saldem pŤi plné
zaměstnanosti (strukturální pŤebytek resp. deficit) se nazyvá cyklické saldo
Bs BS-. Platí
Y<Y+B.S<B'S"
Y>Y-BS>B,S'
Y-Y-,8S:BS-.
Jestliže je produkce, resp. dťrchod pod potenciální Úlrovní, strukturální saldo je
vyššínež skutečnésaldo. Jestližeje skutečná produkce nad potenciální produkcí
strukturální saldo je menšínež skutečnésaldo. JestliŽe je skutečná produkce rovna
potenciální produkci, pak strukturální saldoje rovno skutečnémusaldu.
Protože se v recesi v5ínosy daní sniŽují a vládní vldaje zpravidla rostou, cyklicky deficit se zvyšuje. Yefázi expanze pŤíjmy vlády z daní rostou a cyklicky
pŤebytek se zvyšuje, resp. cyklicky deficit má tendenci se snižovat.
2.2.3
;lr.oduktu a skutečného produktu }^ )1 V tomto modelu mriže b]j't t-t-tczct.lt ltlczi
rledostatečnou agregátní poptávkou a potenciálním produktem vyplněna Íis|iliIrri
L,Y=A.Lc:".+ o'3LA3.
v;idaj (autonomní poptávky) jsou ovlivriovány faktory'
je často obtížnépŤedem odhadnout. NapŤ' autonomní spotŤeba je závis|á
rra vyvoji spotŤebitelské drivěry, velikost investičníchvydajŮ firem je závislá na
SloŽky autonomních
|<teré
podnikatelské drivěŤe aj.
Z toho plyne, že fluktuace autonomních v17dajri se promítají do fluktuace proclukce tím vice, čímvětší je vfdajov]li multiptikátor. Velikost v;fdajového multipli|<átoru tak má podstatn vyznam pro fluktuaci produkce a zaměstnanosti.
Zavedetí drichodové daně zvyšuje Írnik z vjzdajového proudu (z drichodu'
l, agregátní poptávky) a snižuje multiplikátor. Zavedenim drichodové daně bude
lnít fluktuace autonomních vfdaj Q'ejména investic a spotŤeby) slabší vliv na
|lrodukci, než by tomu bylo bez těchto daní. Pro tuto vlastnost je drichodová dař,
l,c1ména pak progresivní automatickym stabilizátorem.
Uvažujme vztah pro rovnováŽn1i produkt v tŤísektorové ekonomice
\( C
cl3
:
Vtiv nástrojrj fiskální potitiky na rovnovážnf produkt
V keynesiánském modelu pro určenírovnovážnéprodukce
mťrŽe byt agregátní
poptlrvkancc|ostatečnáprodosažení rovněpotenciálníhoproduktu
.
SohIedem
n
-^l
Z lČc|tltl vzl-a|rťr vyp|;ivají závěry pro ťrčinnostv|ádníclr vyda.j a c.|aní na r()V|l()vliŽrry 1llrr<ltrkt. V|Ít|llípr".íjmy rr v drrjc.jsotr c|o1ornlitrtlviitry vcIičirrirrrli ,t,1 ,,t tt,
(i'
|ilt.r.ť.jsrttl stltrč'iislíltrtttltltllttttícIt v.irIrl1(i' |]rttIc:lttc:;rt".ct|1ltr|iIl,irIlll'
Že 1rri zttlť.ttť,
MnrnorxonoNIcrÉ l4oDELY
MnxHor xor'ror'4tr Kt M0t)t ty
jedné složky autonomních vldajri se ostatní sloŽky nezmění. Taklze nalézt vliv
učinnosti změny jednotliv1ích s|ožek na rovn<lvážny produkt. Platí
LY
-
Hodnotu a.c
ntl,t,y v
ánlo
rlr
rr | (
i
rt.r,A77ť
<t,A(i.
pI i |<iittlr it ttl
tllltttlt
n
ích daní,
hodnotu <r''r.tlitzyváttlo rlrtrItipIikiitllr lrlttlsÍr:rtlv11ich plateb domácnostem a
hod notu
<r'.
nazy vlt ttrr:
rrr tr
l t i
pI i k/r trlr. v I lit| rr
ČtyÍsektorov:Ímodel
Zahrtutím sektoru zahran1čízískáme vfdajov! model se čtyimi scktrlr.y' (.c|v daje jsou v tomto modelu rozšíŤeny o čisty export, t.j' tl rrlzt|í|
mezi exportem a importem (v5ívozem a dovozem vfrobkri a služeb). V [tlttl|tl
odstavci budeme použivatpro reáln1i export označeniXaproreá|tty import <rzttitčeníM'ZároveťtbudemepŤedpokládatstálostdomácí azahrantčnícenovértlvtlč
a stálost měnovych kurzri. Proto se v této írvaze nebudou cenové rírovně a kurzv
vyskytovat' Problematika něnov1ich kurzri bude vyložena později.
kové plánované
<x1'LTtl
^Y
A Y
2.3
ícIl v1yt|rt j tli.
Rovnovažn produkt ve trísektorovémmodelu
RovnováŽny proc|ukt Vo tŤísoktorovÓln tntlc|r;lLr.jr: v lrtlclč É."kde pŤímka agregátních v1ídajŮ tÍísektorovéekonomiky protne tlsu 45.,'
Porovnáním celkov1ich plánovan;Ích v]Ídajri vc dvor.rsckttlrové a tĚísektorové
ekonomice zjistíme dva základní rozdíIy:
F ve tŤísektorovéekonomice pŤistupují v rámci autonomích vjldajri navíc
sloŽky G, cTR a cTA", tedy autonomní vfdaje jsou vyšší.
e' multiplikátor tŤísektorovéekonomiky zachycuje navíc i prriměrnou míru
zďanění: t'
Autonomní vydaje ve tŤísektorové ekonomice jsou tedy vyššínež ve dvousektorové ekonomice, ale multiplikátor tŤísektorové ekonomiky je niŽší.
Závěr: autonomní vydaje tŤísektorovéekonomiky jsou zpočátku vyšší,ale
v drisledku niŽšího multiplikátoru má kňivka celkov1ich plánovan ch vldajri ve
2.3.7
Export a import
Export
PŤedpokládá se, že vlvoz domácí země X se mění nezávisle na domácím produktu. Export|ze tedy považovat za veličinu na domácím drichodu nezávislou
veličinu, tj. autonomní. Proto X _ X
.
Import
Import se odlišuje od exportu tím, že závtsi na domácím drichodu
?.
XW##ŽWrYMW
{, cenové hladiny v zahraničí v zahraniční měně { akurzu E,,,'
Protože pňedpokládáme stálost cenovych hladin a kurzu' m Žeme formálně psát
M- M(n.
PŤedpokládejme,že dovoz domáci země Mse mění závisle na domácím produktu
aže
LM
-: AY
je konstanta, která splĚuje me(0,1),
Konstanta m pŤedstavuje mezri sklon k importu, tj.
a z pŤírristku produktu.
Tento pŤedpoklad vede ke vztahu
M- M,-l
G+cTR-cT.
c.+
I
obecně
v domácí měně
tŤísektorové ekonomice oproti celkov5Ím plánovanfm vydajrim ve dvousektorové
ekonomice nižšísklon; tudížrovnovážn1f produkt (drichod) je tím v razně ovlivněn.
I
m žeme import M vyjádÍitjako funkci donrácího dŮchodu { cenové hladiny
pŤírristku
mY.
Dov oz M tak kromě své autonomn í, ta Y nezávislé složky M obsahuje indukovalrou složku, neboť s r stem drichodu roste poptávkapo zahraníčnímzboží.
Poznamenejme, že složka M.mriže záviset na dalšíchveličinách (napŤ. na rírovrri zahraničních cen. měnov ch kurzŮ).
Čist! export a čist! import
ť'isty oxport l/Xje definován yztahem export minus import, tccly
N.\ XM
MnrnoexoruoutcrÉ
MoDELY
MnxRoexonoltIcxÉ
Po dosazení za M dostaneme
doplněny
V pŤípadě S > 1a G: NTA získá část rispor (ve vfši rozdílu X> M) podobu
pohledávek vriči zahraničí (čistéhopŤírristku zahraničních aktiv), které se pňeměn í
kde
X-
v poptávku po exportu dané ekonomiky.
V pŤípadě (I + G + X) > (S + NTA + ]uD je.dosavadní produkt nerovnovážn!
a docházi kjeho rťrstu do nové rovnovážné rirovně.
M,,.
PŤírristek čistéhoexportu mťtžemepňepsat ve tvaru
ANX=
LNX
=
LX- LM
LX * (LM,,+ nLY).
Někdy se používá pojmu čist;/ import, a to v pŤípadě, kdy čistf export je záporny.
Potom veličina-NX se nazlvá čistlm importem.
2.3.2
stem zahran1čnichzávazki, které se pŤemění v poptávku po dová-
žen!,ch statcích.
NX: NX"-mY,
NX,,=
r
Rovnovážn produkt v otevÍenéekonomice
(čtyÍsektorovéekonomice)
Zrovnice celkovjlch plánovan ch vldajri odvodíme jednoduchf vydajov! multiplikátor v otevŤené ekonomice (nazyvany téžmultiplikátorem se zahraničním
obchodem), ktery označime o,o. Platí vztahy
AD
Poslední vztah dává
AD:C+I+G+NX,
--
Ao +
I: _. I
l- c(I-t)
Y:
neboli
c(I
- mY
Y:Ao+ c(l-t)Y-mY.
Celkové plánované v!ďaje mají nyní podobu
t)Y
+
m
A^
uoAo,
kde
AD--44+c(l-t)Y-mY
AD : Ao+ [c(l - t) - n]Y,
0.4:
I- c(l-
t) + m
uveden vztah téžpro
Protože pŤedpokládáme veličiny c, t, m konstantni,
kde
Ao: C,-
cTA. + cTR + I + G +
NX,: A,
1 NX".
pŤírristky.
PŤírristek Mo je určen pŤírristky jeho sčítancri, tj.
Mo:
Produktje v modelu se čtyŤmi sektory rovnovážn!, když se rovná agregátní poptávce, tj. neplánované investice jsou nulové:
LC,+ Á1+
"I:0.
Podmínka rovnovážného produktu, vyj ádŤená identitou celkovfch plánovanfch
nespotŤebních v1Ídajri (injekcí) a celkovfch linikri, má nyní tvar
I+G+.r:.S+NTA+M
(1-.s) + (G - Nr0 + 6 - 14) :
se
celkové niky
+
^G
^NX,+
Mo: Mr+
Y: AD
MáJi b't produkt rovnovážn ,pak
MoDELY
0.
(S + NTA +.l1) musí pŤeměnit
v poptávku po plánovan ch investicích, vládních nákupech a po exportu.
V pŤípadě, kdy napŤ.1>.Sa G: NTA musí současně ve stejné vfši blt M> X,
má-li zŮstat produkt ve své rovnovážné rírovni. Tak vysoké plánované investiční v;/dajc jsou doprovázeny deficitním čistfm exportem. Domácí spory jsou
cLTR- cLTA,
LNX,.
Je-Ií m > 0, pak 0. } 0o. Jakákoliv změta autonomních v1Ídajri v otevŤené ekonomice bude mít slabšíríčinekna rrist (resp. pokles) produktu, než v ekonomice
bez zahraničního obchodu. Vnější otevŤenost b1fvá obvykle značná, multiplikátor
cro bude proto zŤejmě velmi nízkjz.
Multiplikátor v otevŤené ekonomice a.|ze aplikovat nejen na jednotlivé státní
národohospodáŤské celky, n1ibrž i na místnírirovni jako tzv. oblastní multipliká-
tory. PŤíkladem mriže bft zkoumání ríčinnostivydajri místnísprávy ÁG na rrist
vldaj (a tím i zaměstnanosti) v daném regionu.
VyjádŤeme jmenovatel [l - c(l - t) - m]pomocí mezního sklonu k rísporám' Tím
dostaneme do jmenovatele veličiny, které se vztahují k rinikrim. Platí
[l - c(l -t)
,.,11+"m
+
- (l -.r-/+st)l =lm*
m]: [l s+
(1
-sxl -
t) +
t-stf =lm+ /+s(l
m]:
t)l=l^
+
sI
r(l
,r)1.
Mnrnorrot'loNtcrÉ
MoDELY
odtud lze téžpsát
Kapito[a 3.
0v4-
I
m+
s(l-t)+
t
mt
s
PENÍZE A TRH PENĚZ
t t(l-s)
:l:.:0án;;e;8]CtriovnvvomrvTŘtsEKToRovÉ^ČTYŘstxIoRoVÉE(oN0MIcE(^tx;o)],.]].,.']|,
AE=AD
-:
a5';z
A
AEn1"op1=
AEalyl,up1
=
A
+
+
c(1
[c(1
-t)Y
-
t) -
3.1
Peníze
3.1.1
Podstata a formy peněz
Iako peníze mriže sloužit cokoli, co jsou lidé všeobecně ochotni pŤijmout
m]Y
měnou zav,llrobky a služby.
v1/-
Formy peněz33
l.
Barterová směna
ŤešenípotŤeby směny
Porovnáním celkovfch plánovanych vfdajú ve tŤísektorovéa čtyĚsektorové
ekonomice
l"
(směna jednoho zbožíza druhé). Nejjednoduššízprisob
r zného zbožíje prostá vzájemná v měna věcí stejné
hodnoty' často označovaná jako barterovy obchod. Tento zptisob je neefektivní, protože chce-li člověk získat nějakou věc, musí najít někoho' kdo
danou věc nabízi a zárove je ochoten akceptovat nabízenou protihodnotu.
Y=ÁS
zj i stíme dv a záklaďní r ozďily :
ve čtyŤsektorové ekonomice pŤistupuje v rámci autonomních
2, Zbožové(komoditní) peníze. Forma zbožovychpeněz vznikla jako
vldaj navíc
složka autonomního čistéhoexportu, kterou získáme jako rozdíl mezi exportem a autonomním importem' tedy NX": X- M,
propeníze se zprvu používaly věci, které v dané společnosti byly vysoko oceĎované, a nebyl problém je tedy směnit za jakéko|i zboži.
Velkou roli hrál dobytek' sril, kožešiny nebo plátno. Svědectví o používání
p|átna na naš em rÍzemíp odáv á zpr áv a arabského ce stovatele a obchodníka
Ibráhíma ibn Jákríba, kterf v roce 966 navštívil Prahu a pŤi jejím popisu
uvádí i placení pomocí šátečkri.Z toho d vodu se pŤedpokládá' že slovo
stŤedek směny.
b" multiplikátor čtyisektorové ekonomiky zachycuje navíc i mezní sklon
k importu, kterjl jsme označ1li m.
Autonomní vydaje ve čtyŤsektorové ekonomice jsou tudíŽ vyššínež ve tŤísektorové ekonomice, ale multiplikátor čtyŤsektorové ekonomiky je nižší.
Záyěr: autonomní v daje čtyŤsektorovéekonomiky jsou zpočátku vyšší'ale
v drisledku nižšíhomultiplikátoru má kŤivka celkov1ich plánovan ch vydajri ve
čtyŤsektorové ekonomice oproti kŤivce celkovlch plánovanych vfdajri ve tiísektorové ekonomice nižšísklon; tudížrovnovážn! produkt (drichod) timjevyrazně
ovlivněn. Konkrétně je zÍejmé,že v našem pŤípadě je rovnovážn produkt ve
3'
J
ako
platit vzniklo od slova plátno.
Drahé kovy. Vyznamnou roli jako prostŤedek směny získaly kovy, pro svou
trvanlivost, tvárnost a dělitelnost. Nejv1iznamnější pozici mezi nimi má
zlato a stŤíbro, jejichž vfskyt je poměrně vzácn,!, a proto v malém objemu
reprezentuj í velkou ho dnotu. Nej staršíznámé p oužiti v áženého stŤíbra j ako
platidla pocházízMezopotámie z5. a 4. tisíciletípŤ. n. l. V pozdějšídobě již
tŤísektorové ekonomice vyšší,než ve čtyŤsektorové ekonomice.
nebylo nutné stŤíbro vážit,neboť se zača|y používatjižzváženékusykovu'
Název měny šekel vznlk| od šagal, což znamena|o vážít. S pojmem peníze,
za kteréjsou považovány kusy kovu určitéhmotnosti' se v historii poprvé
setkáváme v Chammurapiho zákoníku z doby okolo roku 1770 pÍ. n.I.
Později vznikly ražetémtnce z drah1ich kovi, Zaprvní b1ivají považovány
l dské mince z elektra (pŤírodnísměs zlata a stŤíbra), které byly raženy
v 7. století pŤ. n. l. v městsklch stŤediscích Malé Asie. Název mince by|
startér, a postupem času se začaly razit i mince menšíchhodnot.
|
|stltt
ritIrrjt'z Il(ltr://cs.wikitrctIiir.rrll/wiki/|
PrnÍzr n TRH
Ptltlzr R
PENEZ
4. Papírové peníze. Vznik papírovlch
peněz se klade do Cíny v l0. století'
Jako platidlo tam byly použivány poměrně těžkékovové mince. Protože
praktické používánítěchto mincí bylo poněkud obtižné,lidési je uschovávali u obchodníkri, kteŤíjim vydávali ručně psané potvrzení, žejsou peníze
u nich uloženy. Tyto stvrzenky by|y pak pouŽívány k obchodu, v ll. století
tento systém pŤevza| stát a zača| vydávat obdobné stvrzenky v pevně stanovenych hodnotách. V Evropě sc bankovky objevily v roce 166l, kdyje ve
Švédskuz dŮvodu nedostatku stŤíbrn1/ch ninci zača|avydávat Stockholmská ban ka (S tock ho m s Ba nco)' prottl lr ázcv bankovky. P ozději peníze zača|
emitovat téžstirt (státovky)' Papír<lvri pcnízc byly směnitelné zaz|ato (zlaty
I
standardra).
5. Depozitní penízc (bankovrrí, ťrčctrríči Žirové peníze) pŤedstavují zápísy na
ričtech' Dnes jdc o pĚovažujíoí|irrmr'r porrčz.
Peníze jsou komoditou (zbožía s|uŽby), která p|ní Í.unkce:
>
>
\a
zásoby (uchovatele) hodnoty, neboť mriže blt vyměněna za jinou hodnotu,
Z|at! standard je chápán jako princip krytí vydávané měny. Z|aty standard
m riže bÝt
buď interní,
pii kterém tuzemští držitelébankovek mohou požadovat splacení ve z|alě, nebo mezinárodní,
kdy o tuto vjměnu mriŽe Žádat omezen ' počet subjektri, napŤ. centrální banky. Měny, které jsou
kryté fixním mnoŽstvím z|ata, maji mezi sebou pevn směnny kurz. Cílem zlatého standardu
je pÍedcházet inflačnímu zvyšování peněz v oběhu. Uživány by|y obé formy z|atého standardu:
jak interní, tak mezinárodní.
Ve Spojen1ich státech byl zlatj standard zrušen zauÍadllprezidenta Franklina D. Roosevelta ke
konci roku 1933, dvacet let po zavedení Federálního rezervního systému, v době' kdy vrcholila
velká hospodáiská krize. Dne 5. dubna 1933 Roosevelt vydal exekutivní naŤízení,které každému
obyvateli USA naŤizovalo odevzdat veškeré zlato pod pokutou až 10 000 dolarri, 10 let vězení,
nebo obojí.
Existují rrizné měnové systémy, které bfvají označovány jako ,,zlat! standard.., piiÓemžnejznámější je ,,klasickj zlat! standard,, z|et I87I-I9I4. Enormní válečné v;idaje vedly válčícístrany
k opuštění z|ataak inflaci. Inflaceje svého druhu zd,anéní,kterénarozdi| od skutečnlch daní
není tÍeba veÍejně vyhlašovat a lze je provádět i bez vědomého souhlasu veŤejnosti. Po skončení
první světové války se lž ani jedna ze stran k privodnímu standardu nevrátila, v meziválečném
období byl podniknut experiment s takzvan m standardem zlatého slitku. Po 2. světové válce
vítězné mocnosti ustavily brettonwoodsk1y' měnov! systém, kter! fungoval v letech 1'945_|972.
Jeho podstatou bylo napojení dolaru na zlato a všech ostatních měn na dolar. Unce zlata byla
fixována na 35 s. Vlády Spojenjch státri však postupně produkovaly více papirovych penéz, než
by odpovídalo tomuto kurzu. OsÍatni země, zvláště Francie, na to reagovaly požadavky na směnu
dolar za kov, což znamenalo, že USA o své měnové z|ato pÍicházely. Konečně prezident Nixon
rozhodl o definitivním opuštění zlaté kotvy v roce 1971' od toho okamžiku zlato ztratilo téměi
veškeré své někdejší použitíjakoprostÍedek směny.
V současném hlavním proudu ekonomick ch učeníje z|aty standard považován za nevhodn1i
protoŽe je spojován s kolapsem světové ekonomiky na konci 30. let 20. století; agregátní cenová
h ladi naje lépe Ťízena prostiedky rokovlch sazeb, dodávek peněz aÍizeni měnové báze. Faktem
vŠak zrj stává, že k největší depresi v hi storii došlo až poté, co vznikla americká centrál ní ban ka
( llcdcrá|n í rezeryní systém) a čist]/ zlat;i standard byl de facto opuštěn.
I kt|yž sc zIut1/ standard v současné době neužívá, má své zastánce. Pat|í mez.i ně pňcclcvšírn
sllrn.
ckonttnttlvÓ rrrkouské školy (zprrrcovíno poilIe http://cs.wikipeclia.org/wiki/ZIat%C.3%lI]|)
rlrrt tl
),
> četníjednotky'
F standardu odloženychplateb.
Aby peníze moh|y zabezpečovat funkci prostŤedku směny' požadujc sa, ilby
byly pŤenositelné, dělitelné a trvanlivé. Aby peníze mohly vystupovat jako uchrrvatel hodnoty' musí Si udržovat stabilní kupní sílu. Pokud docházi k v1i'znamnému cenovému pohybu, peÍIíZe pŤestávají b!,t považováty za vhodny prostĚedek
uchování hodnoty, neboť vznikají pochybnosti ojejich budoucí kupní síle. Proto
za pÍirozeny atríbut peněz považujeme téžstabilnost hodnoty.
Měna je národní formou peněz. Transakce S peněŽními fondy v určitéměně
mohou probíhat i mimo rízemípŤíslušnénárodní ekonomiky.
Peníze se vyskytují ve formě hotovostních peněz (bankovky, státovky a mince)
a ve formě penězbezhotovostních, napŤ. netermínovanych vkladri u bank.
3.7.2
prostŤedku směny,
TRH PENĚZ
Muttiplikace depozit
Jde o proces vytváŤení bankovních peněz. PŤedpokládej me, že majitel hotovostních penězu\oží u obchodní banky částku ve vfši D. obchodní banka tak
získá vklad (depozitum) ve Vyši D. Pokud by banka udržova|a své rezervy ve
vfši depozita, pak by se množství peněz v ekonomice nezměnilo. ZanormáIních
okolností je však velmi nepravděpodobné,že by se všichni majitelé vk\adinaráz
rozhodli své peníze zbartky Vyzvednout. obchodní banka nemusi držetÍezervu
ve vyši celkov ch vkladri, které obdržela, ale držijen určitou část depozit jako
Íezeryu. Tato rezervaje uložena na ríčtuu centrální banky, která stanovujejejí mi-
nimální v]Íši'stanovenou poměrem (mírou) k depozit m nebankovních vkladatelri
(primární depozita). Zkažďého vkladuje tedy banka povinna odvést stanovené
povinné minimální rezeÍvy centrální bance a zbytekmriže ptijčit ve formě rivěru
klient
m.
PŤedpokládejme, že osoby' kter}Ím banka poskytla rivěr, použijíptijčenépeníze
na nákup zboží.obchodníci, kteŤív1iměnou zazboží obdrželi penize,tyto pettíze
uložído banky, napŤ. opět do uvažované obchodní banky. obchodní banka má
tedy nov1il vklad. A daná situace se opakuje.
Z jedné tisícikoruny je možno takov mto zprisobem vytvoŤit většíobjem depozitních peněz. Tenje závis na několika aspektech:
F
>
nejdrileŽitějším faktorem je vfše regulačnímorgánem pŤedepsan1ích po-
vinn1ich minimálních tezerv,
driležitou otázkouje, zda se všechny penizevrátízpět do bankovního sektoru (zda lidé nebudou držet část peněz ve formě oběživa).
} skutečnost, zdabanka ďrží zásoby jen ve vyši povinnlch minimálních rezerv, či držízásoby vyšší.
Yztah mezi pŤírristkem rezerv bank M a pŤírristkem depozit LD je za pÍedpokladu, Že se všechny prijčené peníze vráti a banka udrŽuje rezeívy pouze na
rovni PMR, ve tvaru
AR
=.
PMR
AI),
PrruÍzr n TRH
PENĚZ
Pt tlu
kde poměr
PMR
_!L
AD
p
vyjadŤuje povinné minimáln í rezerv y.
Jinak|ze tento vztah uvést vz<lrconlr' ktor1i vyjadiuje, jaky pŤírristek depozitních
peněz banka mriže vytvoŤit:
LD
: |
I'MI?
'rtlt
e" vklady
s dohodnutou
vklady
s v1/povědní
e
k
splatností,
lhritou,
OznačímeD souhrn vkladrj, kterf sestává
měnov m finančním institucím nacházejicím se v ('ll (tttittltr írstiet|rrí
vládní instituce)' Tento sektor zahrnuje měnové finanční irrslilrrcc. |itcr.ť'
jsou rezidenty ČR;
definici sektoru držby peněz - sektor ďržby petlěz zahrnuje všr:chrry l.czidenty ČR, kteŤínejsou měnové finančníinstituce (mimo ristĚední v|iit|rlí
instituce). Kromě domácností sem patŤínefinančnípodniky a finančníirrstituce, které nejsou měnovymi finančními institucemi' spolu s místnírrli
vládními institucemi a fondy sociálního zabezpečeni. ÚstŤední vládní in-
měnov ch finančních institucí umož uje rozlišovat mezi pasivy měnov ch
finančníchinstitucí podle likvidnosti a zároveĎ zohledřuje specifika rriz-
n
ch finančních systémri.
Eurosystém definuje agregátízky Ml,
M2 aširoky M3. Agregáty
',stŤední..
se lišípodle likvidnosti zahrnutych aktiv. Úzké peníze MI zahruljí oběŽivo,
tj. bankovky a mince, a také zristatky' které lze okamžitě pŤevést na oběživo
nebo použítk bezhotovostní platbě, napŤ' jednodenní vklady. ,,Stžední,,peníze
M2 zahrnujíuzké penize M] anavic vklady se splatností do dvou let a vklady
s vypovědní lhritou do tŤí měsícri. V závislosti na likvidnosti lze tyto vklady
pŤevést na složky ízkych peněz, ale v někter ch pŤípadech se mohou objevit
určitá omezení, jako napŤ. nutnost dát v]ipověd'a dále prodlení, penále nebo
poplatky. Definice M2 odráži zájem o analyzu a sledování peněžního agregátu'
kter1i kromě oběživa zahrnuje i likvidní vklady. Široképeníze M3 zahrnuji M2
a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnov;ích finančníchinstitucí.
Do tohoto agregátu patŤí některé nástroje peněžního trhu, zejména akcieipodífond peněžního trhu a repo operace. Vysoká míra likvidity a cenová
jistota zajlšťuji,že jsou tyto instrumenty velmi podobné vkladrim' Jejich zahrnut í vede k tomu' že M3 je méně ovlivĎován substituc i mezi riznymi kategoriemi
Iikvidních aktiv, než jsou zké a stŤední penize, a také je stabilnější.
|ové listy
Tes.3.1
repo operace.
z
Pasiva sektoru tvorby peněz a pasiva ustiedních v|.ádních
institucí měnové povahV v drŽbě sektoru držbv oeněz
jednodenních vkladŮ aquazipeněz
(vklady).
Emitované oběživo
Eurosystém definuje agregdt Úzky (M1), ,,stÍední" (M2) a širok! (M3),
í agr e gáty eurozÓny j so u založeny na harmonizované
> definici sektoru tvorby peněz - sektor tvorby peněz sestává ze subjektťr, které vydávají pasiva s vysokou likvidností jinfm institucím než,
Vklady s dohodnutou splatností do 2 let
dní Lhtjtou do 3 měsícr]
Pe něžn
Akcie/podítové listy
I
|)iive vLIltrIv
rtit vir|čttrltt
fond11
rrlitované dluhové cenné papíry do 2 tet
/tlroj: www clrb.cz
.
Nf/
stituce jsou považovárty za sektor tzv. měnově neutrální;
měnov1ich finančních institucí - kategorizace pasiv
Peněžní zdsoba
Pojetí rnnožství peněz neníjednotné.Krortrč lttlttlvtls|.níc|r peněz se do peněz
počítajívk|ady na jeden den (dŤíve vk|ady na viděnou) tr|oŽorré na Ličtech v bankách' nebo vk|ady splatné po určitédobě (termínovaná dopozita).
S pŤihlédnutímk rriznym pojetím peněz se definují měnové (peněŽní) agregáty. Tyto peněžníagregáty se značíve|kj'm písmenem M a číslicí.Čímvyšší
číslice,tím roste vynosnost dané peněžnízásoby, aIe klesá |ikvidita. Agregát
s vyššímčíslemobsahuje všechny položky, které obsahuje agregát nižší,
a něco navíc.
Těmto agregátrim se zpravidla pŤiiazují indexy. PŤi definici měnovych agregátri se obvykle použivá zásady, Že agregát s vyššímindexem obsahuje agregát
s indexem pÍedcházejícim, k němuž je pŤidána sloŽka, která má menšílikviditu.
MoŽnost pŤeměny na hotovostní formu peněz má tedy většíčasovéa nákladové
nároky teŽ agregát s indexem pŤedcházejícím'
V našich podmínkách se uvažují peněžníagregáty Ml a M2' Peněžníagregát
M] sestává z oběživa a jednodenních vkladri35. Peněžníagregát M2 zahrnuje peněžní agregát Ml a quazipenize QP. Quazipeníze tvoŤí
t,t
p. definici kategorií pasiv
Peněžnízásoba a peněžní báze
3.1.3
r n rRl
PtuÍzr n rnH
ptt'tĚz
Prnlzr n
Peněžní zásoba potom odpovídá objemu depozit a souhrnu vkladri, tj.
M:
C,+ D.
Mr:
PŘIruo:
Vypočtěte' jak1/
Dále se definuje měnová báze Mo, která je dána součtem
C,+ R,
kde značí
C, oběživo a
R volné rezervy bank.
Pomocí měnové báze emisní banka ov|ivřuje množstvípeněz v ekonomice
(ostatní peněžní agregáty). Monetární bázi se téžríkámocné peníze (high-powered money).
TRH pENEz
piír stek peněžní zásoby vyvolá piír stek peněŽní báze
v1!ši 1 mtd' Kč za následujících pŤedpokladri:
}
}
V
ve
tidé drŽí penize z 20% jako oběŽivo a z 80olo jako vktady,
banky udrŽují 10% vkladr] v rezervách (PMR=rro).
počet: r,o= 20/80 = 0,25, rRD= 0,1
o'25*r .l^td
M: 0,25+0,1
=
3,57mld.Kč
Závěr: R st peněŽní báze ve v1fši 1 mtd' Kč vyvolá pŤírťrstek peněžnízásoby
J.5/ mto. Kc.
Protože depozítajsou většínež bankovní rezervy,je peněžnízásobajevždy
větší než peněžníbáze.
Vvdělíme-li vztahv
M:
c,+ D
MB: C,+
R,
dostaneme
c,
M _C,+D _ D t,''
,, - q.^ - C, .!
DD
rcoll
,rJr-
Z vyznamu hodnot plyne, že
r,o: C/D
značípoměr oběživa na vkladech a
--RID značírezetv na vkladech.
j
Tak sme odvodi li základni v 4tah mezi p eněžnízásobou M a peněžní b ázi M,, a to:
r^,
,"
L1
M : 'co 't ,,'
tc, lťno
Tento vztah udává, kolikrátje peněžní zásoba většínež petěžníbáze.Peněžni
zásoba určená ve finančním sektoru vytváŤí nabídku peněz v ekonomice. Velikost
nabídky peněz určuje centrální monetární autorita svojí monetární politikou.
Yyrazffi vyjadŤuje peněžnímultiplikátor, kter5Í udává, jak velkf pŤírristek
peněžní zásoby bude vyvolán pŤírristkem měnové báze.
3.2
Finančnítrh
3.2.7
Trh aktiv a trh peněz
Aktiva se rozdělují na finančnía hmotná. Finanční a hmotná aktiva vlastní
subjekty (domácnosti, jednotlivci) v rrizn;Ích formách (penize, akcie, obligace,
pozemky, domy, šperky aj.). Subjekty rozhodují o portfo1iu36 sv1ich aktiv.
Budeme uvažovat finančníaktiva subjektu a finančníaktiva země. PŤi dané
rirovni finančního bohatství se subjekty tim, že se rozhodnou držet určitémnožství tohoto bohatství v penězích, se fakticky implicitně rozhodly o vfši, ve které
budou držet ostatní finančníaktiva. Z toho p|yne, že součet poptávky subjektu po
penězich a po ostatních formách finančních aktiv se rovná celkovému finančnímu
bohatství subjektu. Toto tvrzení platí i pro reálné (fyzické) hodnoty.
Zavedeme označeni
W- nominální celkové finanční bohatství,
P
cenová hladina,
Md
M
Do,u
So,u
poptávané peníze,
nabizetépenize,
poptávka po ostatních finančních aktivech,
nabídka ostatních finančních aktiv,
|MJP] poptávka po reáln ch peněžních zristatcích vyjádŤená funkcí L(Y, r)
|MIP) je reá|ná nabídka peněz,
Celkové nominální finančníbohatství země W,dělené cenovou rírovní{ tj. reálné finančníbohatství země|W"lP]se rovná součtu celkové poptávky po reálnfch
|\tc.|
pttrtÍbliotn budemc roztttnčt rnnožství.iot|notIivlch rrktiv vc v|rtstnicltvl srrlrickIu.
(rsIl||ní
V
téttr
PrnÍzr n TRH
Ptt'tÍzt n TRH
PENĚZ
peněžních zristatcích |MJP] a reálné poptávce po ostatních finančníchaktivech
D or, . Plati tedy
Lo: M,
PP
*Dore.
M + rot"A'
i: a
^
obě uvedené identity lze spojit prostŤcdnictvím
M, ^
3lDor',t:
PP
Y!-y
+
PP
M
. Dostaneme
'l
o
()ore-soz):0.
-
(Dore- sor,E) :
o,
je-li rovnováha na trhu peněz, je téžrovnováha na trhu ostatních finančních
aktiv. Dále plyne
(Dore-Sore)i0,
tj. není-ti rovnováha na trhu peněz, pak téžnení rovnováha na trhu ostatních
finančních aktiv. PŤi tom platí
Y!-y :-eora-Sore)
PP
M,M : Sorl Dor,l.
Ť -a
Z uvedeného plyne, že nastane-li rovnováha na trhu peněz,paktéžmusí nastat
rovnováha na trhu ostatních finančníchaktiv. Dále lze nahlédnout, že nerovnováha
na trhu peněz a nerovnováha na trhu ostatních finančníchaktiv nastávají současně.
PŤedpokládejme, že poptávka po reáln ch peněžních zristatcích závtsí na
reálném produktu I a rírokové míŤe r. označímefunkci poptávky po reálnych
peněžních zristatcích L(Y, r), tj. platí |MJP]: L(Y, r). o funkci Z se pŤedpokládá
Yl+Ll, rl---+L!. Potom lze psát
L(Y, r)
-+
=
Sq7r,,1
-
Dsp1.
Úrokovd míra podle klasikŮ
zaci. Touto kompenzací je ríroková míra; ríspory jsou tedy závislé na rokové
míÍe.Z tohoto hlediska se uvádí, že ríroková míra je ,,odměnou za zďrženLivost
tj.
y!-y í0 +
PP
Urok je aeta zaposkytnutí návratného množstvípeněz (zápt!čníkapitál, jistikterou platí pŤíjemce částky (dlužník) poskytovateli (věŤiteli). Vfše riroku je
dána délkou období' které uplyne od poskytnutípeněz dojejich vrácení, velikostí
částky a velikostí rirokové míry]7 (sazby). Úroková míra je poměr velikosti írroku
za obdobíjednotkové délky k velikosti zápijčníhokapitálu.
Struktura rirokovfch měr je velmi rozmanitá. Driležitou rokovou
diskontní sazba' kterou vvhlašuie emisní banka.
V dějinách ekonomického myšleníse rozlišují dvě hlavní teorie v kladu rirokové míry.
Klasikové maji za to, že se člověk rozhoduje mezi okamžitou spotŤebou
(spotŤeba statkri) a usporami, tj. odložením spotŤeby. Protože člověk preferuje
pŤítomnost, nezvolí odklad své spotŤeby do budoucna' pokud nezíská kompen-
-+Sor,,t
Z tohoto vztahu plyne
+ -+:
Úroková míra
na),
Celkové reálné finančníbohatství země mtžeme také psátjako součet nabídky
reálnfch peněžních zristatkú (značímeMlP) a nabídky ostatních finančních aktiv
v reálné hodnotě So*. Tedy
I4/-
3.2.2
PENĚZ
(abstinenci).., že je,,cenou času..a,,odměnou začekání,,,vyjádŤením,,pÍeference
současnosti...
tlrokovd míra podte Keynese
J. M. Keynes tvrdi|, že riroková míra je peněžnímjevem, kter odráží nabídku
poptávku po penězích. Nabídka je determinována exogenně, zatímco poptávka
po penězích oďráží spekulační, opatrnostní a transakční motiv pŤi ďržbě peněz.
Keynes tvrdlI, že spekulace na trhu obligací (reprezentant ostatních finančních
aktiv) má tendenci stabilizovat rokovou míru, a že tato stabilizovaná míra by se
mohla lišit od v nosové míry fyzickych aktiv. To by dále mohlo vést k vlpadku
investic a poklesu agregátní poptávky. Tímto zptisobem Keynes integroval reáIny
a peněžní sektor ekonomiky. Později John R. Hicks s využitímmodelu IS-LM8
prokázal, že ríroková míra je reáln5im i monetárním jevem.
Keynes tak pŤekonal oddělení a nezávislost určenírelativních a absolutních cen
v klasické a neoklasické ekonomii, jež ved|y k názoru, že penízejsou neutrální
a nemohou mít vliv na reáIné veličiny. V poslední době se monetaristé vracejí
k argumentaci klasick1ich ekonomri, podle nížríroková sazba je reálnfm jevem
a vynosové miry z fyzickych a finančních aktiv konvergují k rovnosti.
a
UŽívá se téžtermínu ,, roková sazbď.. V textu budeme používatv pŤípadě roku termínu ,, roková míra.,, pokud nejde o speciá|ní stanovovanou rokovou míru,jakouje diskontní sazba. .ldo
tr tctlrctiokott hotlnotu, která má sv j zák|ad v rŮznlch rirokovlch sazbách.
Viz p|.ísItlštllttt kitDiltlIrt.
PtuÍzr n TRH
PENĚZ
3.2.3
Agregátní poptáVka po penězích
Poptávka po penězích je ekonomickor'r |<ategorií, která se definuje z hlediska
teoretického a empirického. obě hIccliska jsou dŮleŽitá pro pochopení poptávky
po penězích.
PŤi teoretickém vymczcni ptlptlrv|<y po penězích se rozlišuje mezi skutečnou
ve|ikosti peněžni zásoby, a ptlŽatltlvitlttltt llebo optimální velikostí peněŽni zá-
soby z pohledu ekontlmickych strll.jcktii. |)optávku po penězích definujeme jako
poŽadovanoll nebo optinlÍ|rrí ve Iikrlsl 1lelrčŽrlízásoby v dané ekonomice. Určení
kritériíoptimaIity a čillitcIii, ltit ktctyc|t zr1visí pcnčŽnípoptávka, je dáno volbou
teoretickÓhtl pŤísttlptl |< (Ú[tl ptrrllIcrrrltlice
SkLrtcčná vcIi|<tlst pcllčŽllíz/rstr|-ry se ltr(iŽe IiŠittli| velikosti poptávky po pe-
nčzích,a to
napr"..
v cliislccl|<u zptlŽc|črrí v 1li-iz;riistrbtrvlirlíckclnotrrickych
vžilo označení,,cenová revoluce... Tyto zkušenosti svědčily tl [trttt' Žc r irsI r llli.z rr ;r
zvyšuje cenovou hladinu.39
Americké stŤíbro proudilo nejprve do Španělska, kterému patňi|y.ji|ttlirrltcr ic|iti
kolonie s vydatn mi stŤíbrn]i mi doly. Ale peníze nepŤinesly zemi žác|rlc Š(čslí.Irr
flace zvyšila ceny španělského zboži tak, že ztrácelo konkurenční schopnosl-,
it llyIt l
vytlačováno levnější m zbožímanglick m, ťrancouzsk;Ím a holandskynr. I lvropapoznala, žepeníze, dokonce i kdyžjsou zvzácnéhokovu, nezvětšují bohatství.
z trhri
vzr
Yzácny kov se ve
stajícím mnoŽství jednoduše stával méně vzácnym.
století byla historick1i'm d kazem toho, Že rostoucí mnoŽství
peněz v oběhu vyvolává infl aci, ato dokonce tehdy, když jde o peníze
ze z\ata a stŤíbra. Jedním z prvních, kdo zformulovali kvantitativní teorii, byl britsk!
filozof David
Cenová revoluce v
16.
subjektŮ
novyrl o|<olnostcrl. v c|ťrsIcclku rtrznyc|r rl1tIlrltIrryclr vIivti apod.
Ernpirické vyrnczení peněŽní poptávky vyc|li,l,í z pčcc1pol<ladu rovnosti
skutečnépeněŽní zásoby a poptávky po penčzích. 1'crrto pr".cclpo|<lad je v reálné ekonomice pŤibliŽně splněn, nebot' existLrjí rnechaltislrly, |<teré pĚizpťrsobují
skutečnou peněžní zásobu peněŽní poptávce. Je tedy moŽné zÍoloŽnítskutečnou
reáln1im ekonomick m veličinám, tj. že pŮsobí pouZe na cenovou hladinu.al
s poptávkou po penězích. Zbyvápouze volba vhodného peněŽního
agregátu, kter1im by bylo moŽné poptávku po penězích vyjádŤit. Tato vo]ba není
peněžnízásobu
jednoznačná' Nejčastěji za poptávku po penězích z empirického hlediska povaŽujeme hotovostní oběŽivo a zristatky na běžnych vkladech, tedy peněŽní agregát Ml.
Souhrn poptávky po penězích všech domácností a firem tvoŤí agregátní poptávku po penězích' Hlavním motivem, proč lidé chtějí držet peníze, je fakt, že peníze
jim umožĎují kdykoliv získat statky
a sluŽby, které potŤebují ke svému životu. Tuto
poptávku budeme označovat jako transakční poptávku'
Uvedeme pŤístupy k formování poptávky po penězích.
Agregátní poptávka po penězíchje ov|ivněna
racionálním rozhodováním a očekáváním ekonomickrlch subiektrj.
agr e gátní nabídkou p eněz,
dalšímivlivy' jako je napŤ. rírokovámira, míra inflace' reá|ty HIÝP.
Rovnováha na trhu peněz je driležitou podmínkou celkové ekonomické rovnováhy. Podmínky a dťrsledky této rovnováhy a chování trhu peněz jsou jednotliv mi
ekonomick;Ími školami pojímány rrizně.
3.2.3.7 Kvantitativní teorie
uzká návaznost na mikroekonornické teorie spotŤebitelského v běru a teorie
celkové rovnováhy
ealizuje svá rozhodnutí tak, aby v rámci
dan1ich omezení
užitkovou funkci). Neoklasické modely
poptávky po pen
z optímalizačníchťrloh SpotŤebitelského
v]iběru a z modelri celkové rovnováhy. Poznamenejme, že Fischer a Marshall
ne-
z optimalizačníchríloh, ale formulují tyto modely apriorně
k17ch
zkušeností. Friedman svrij model zoptima|tzační Úrlohy
ěru odvozuie.
Fisherova teorie
Na počátku 20. století reformuloval kvantitativní teorii americk ekonom
lrwing Fisher.a2 Jeho pŤístup je známy jako transakční pŤístup. Fisher vycházel
peněz
Kvantitativní teorie peněz patŤí k nejstarším ekonomick)irl teoriím. Zkoumá
y ztah nezl ln noŽstv ím peněz a cenovou hladinou a docházi k závěru, že znlěny
cclltlvÓ hIaclirry jsou pŤínro měrné změnám v peněŽní zásobě'
I)tr rrll.jcvcní Alrlcriky docházelo v prťrběhu l6. stclletí k veIkélntr piílivtr arllclit.|,tlIlr, sliílrr.lr:t zlltllt tItr llrr.tr;ry. zr''jttlť.ttit tItr Š1llttti'Is|'ll. lil retIl., |'e zvyšrtrlitti
rrIli.Živlt lt ltlisIt.tIttč |l irrl.llrci' jlr|irrtI |)vrtl;llr;lretIlírtt ttt.zltŽiIlt |)trr lttItl irtl.llrt.i se
.|cdnírn z prvních by| Jean Bodin, kter)i vyslovil kvantitativní teorém ve
spise,,Šest knih repuoliliy..(Les six livres de ta République, 1576)'
| | UME, D Of Money. In Potitica! Discourse,
1J52.
Zn(í|]]co britští rne
dornníva|i, Že rŮst peněŽnízásoby snížíťtrrlktlvtlrt ttlírtt. ctt7
;lrrtI1lrri.í irtvcsIicca
rItlsIitví zvyŠcttít.cn
/||slllIlili' zvyŠíse
l
odokazovirl.žeÚčineknaÚtroktlvott nrírLr.jc.jcrttltrt.itslty.ttt,7st'
i.i
vyššíccntlvc hlirt|inč ptlti'clltrjí rrríl lr|lchirtIrríci vice
1,r:'rl(.zrrícIr
lttirlt tzt.ttsIr.ttlt tIlivi.;si tilrrr'ett.
1;rrr 1lettč'zícIt lt ítl.tr|irrvli
PruÍzt n TRH
PENĚZ
Prrutzr n
ztoho,že během daného období (roku) se v ekonomice uskutečníurčit1i objem peněŽních transakcí (nákupri a prodejri). Tyto transakce se uskutečníprostŤednictvím
peněžnízásoby, která se během roku něko|ikrát obrátí. Lze to vyjádŤit rovnicí,
Názor na rychLost obrotu peněz
Podle zastánc kvantitativní teorie (Fisherem počínaje)je rych|ost tlbl.itltt
;rcttr.\z
stabilní veličina, která se mění v dlouhém období jen pomalu a v závis|<lsti ttit lcc|l-
kterou Fisher nazval rovnicí směnya3
no|ogick1|'ch faktorech (napŤ. naprodukčníchperiodách) nebo institucion1rIlríc|l lirktorech (zejména na fungování institucích peněžního trhu). Je-li tomu tak, pak zlrrčlry
peněžni zásoby Mmaji za následek proporcionální změty nominálního pr<l<Jtrkttr
x4v--Y.
kde je
M
Z
).
peněžnízásoba,
rychlost obratu pončz,
nominá|ní domílcí prtlc|ukt.
Uvedenjl vztah jo it.|cntitou, |<tr:r.ii.jc vŽtly splnčrra' Její levá strana totiŽ vyjadŤuje agregátní v]/clajc na,z|.ltlŽ.í a sItrŽby it prirvÍ stralra vyjadŤuje peněžníhodnotu
těchto zbožía s|užcb.
Rozložíme-linorninální produkt
rra
součin cotlovrj h|adiny P a reálného pro-
duktu, dostaneme
MVodtud vidíme, že cenová hladina
některé z veličin M, V tebo
se
PY.44
mriže změnit jedině prostŤednictvím změny
MV: PIje
identitou' která je vždy splněna a nevypovídá o pŤíčinnjich
závislostech mezi veličinami M, V,P a X Teprve když tyto závislosti vysvětlíme,
stane se vztahteorii.
by se pŤenášejído změn cenové hladinyprostŤednictvím transmisního mechanismu.
Cambridgeskd teorie poptdvky po penězích
Nevyhodou Fisherova transakčního pŤístupu je jeho agregátni podoba, která
neumožřuje proniknout k mikroekonomickym základrim teorie k rozhodování
jednotlivce. Tuto nev;Íhodu pŤekonali v první tŤetině 19. století ekonom ové z ang|ické Cambridge46, kteŤí v teorii peněz rozvinuli pŤístup hotovostních zristatkri. Cambridgeští ekonomové vycháze|i z rovnováhy trhu peněz, kterou lze vyjádŤit vztahem
M_ M.
proporcionality PaklzerovnicizapsatjakoM
kde
M je
peněžní zásoba (nabíd ka peněz),
poptávka
po penězích (poptávané peněžni z statky).
ie
Cambridgeštíekonomové se zabyvali otázkou, proč chtějí lidé držet peněžní
zristatky. Drivod viděli v nutnosti zabezpečování běžnlch transakcí. CambridgeMo
ská teorie byla teorií transakčnípoptávky po penězích a pŤedpoklá d'ala, že peněžní
statky, které chce člověk držet,závisejípouze na v1išijeho drichodu.
z
Ještě pŤed Fisherem formuloval tuto rovnici na konci 19. sto|etí americk1í astronom a ekonom
Simon Newcombe (NEWCOMBE, S. Has the Standard Gold Dollar Appreciated? Journal oJ
Polilical Economy, 1893, September, No. I ).
I. Fisher privodně vyjádÍil rovnici směny ve tvaru M,x V,_ P x T, kde 7je množství všech
transakcí uskutečĎovanjch v ekonomice za dané období (napŤ. za rok) a i/.je transakční rychlost
obratu peněz. Tyto transakce zahrnl1í nejen zboŽi a služby, ale také aktiva (pozemky, cenné
papíry atd.) a dalšípoIoŽky, které nejsou součástí domácího produktu. Mrižeme však pŤedpokládat, že množstvítransakcíje piímo měrné domácímu produktu, tj. I: t x Y,kde /je konstanta
xVr:lxPx{
neboli
M,xVrlt-PxY.Yyraz
V,ltoznačimeY anazvemejejdrichodovourychlostíobratupeněz.TímdostávámerovniciM x
V _ P x Y. Tato rovnice Ťíká, Že celková hodnota statkri, prodávanych na trhu, se rovná celkové
hodnotě statkŮ na trhu nakupovanych, což je určit1im zprisobem pŤeformulovaná verze Sayova
zákona trhrj' kter1Í tv rdí, že dIouhodobě ce] ková poptávka není menšínež cel ková nabídka a tedy
žc rcá| n1i' produ ktje koupen za rovnovážné ceny. Model neuvažuje vl iv rirokové míry ani ostatní
l)rktory.jakonapŤ.bohatstvíaočekávanouinffaciapŤedpok|ádá,žeVaTjsoukonstantní
Poptávka po penězíchje funkcí reáln ch peněžníchzŮstatkri, nabídka penězje
exogenní veličinou' Rovnováha je porušena jen v drisledku změn v nabídce peněz,
a je okamžitě transformována pŤizplisobením poptávky, tj. změnou velikostí
drženych hotovostí, cenovou hladinou a nominálním národním dúchodem.
VyjádŤíme.li peněžní zristatky lidí jako podíl na jejich drichodech' dostáváme:
Mo: kY,,
kde pravá strana vztahu vyjadŤuje poptávku po penězich. Veličina
{ pŤedstavuje
nominální domácí produkt (kter1i je součtem individuálních drichodri) a koeficient
k udává, jakvelk]f podíl drichodu chtějí lidé (v pr měru) drŽet ve formě peněžn ích
zŮstatkri. VyjádŤeme-li
Jinlmi
sItlvy, rtrnrrŽství pcnčz Lrrčujc ccnoVou hladinu.
l.(rlvtticc sc rlt| |é t|tt|ry slitIir Iir|< rrlzšíĚcnym nástrcljem v tnakroek<rnotnii, žc o níMiIton [..rict|nllrtt
tlit1lsltl: ..|.isltetrrvlt IttVtticc lrrlrjc s1e.1rrč ILtlrtIltttrcnlitlttí ťrIrlhtt v nlčtttlvc lcor ii. jir|trr Ilitrslcitlttvlt
'
I. Pokud pŤedpokládáme, že se ekonomika dlouhodobě udržuje na potenciá|nírrl
produktu, docházímek závěru, že změtly M mají za následek proporcionální změny
cenové hladiny P, což je zák|adnitvrzenikvantitativní teorie' Změny peněžnízáso-
Y.a5
Poznamenejm e, Že peněžnízásoba je stavová veliči na, zatímco domácí produkt
je toková veličina, vztahujícíse k určitémuobdobí (napŤ. k jednomu roku). Proto
veličina V pŤedstavuje podíl tokové veličiny a veličiny stavové' t1. udává, kolikrát
se v rámci ekonomiky za ďané období použije jedna jednotka měny.
Yztah
I'l Nt /
v -DV
r'
PrnÍzr n TRH
l)tlilzt n Itilt t'tNl/
PENĚZ
kde P je cenová hladina a Y reá|ny domácí produkt, dostaneme cambridgeskou
rovnici peněz ve tvaru
M,," lil'Y.
k je picvr.1rcctltttt |ltlclllolilu rychlosti obratu peněz V.
Protože k: 1lI/, je carlbriclgcs|<ii rrtvrlice |ilrlná|ně pŤepsáním Fisherovy rovnice směny.
Ekonomick srnysI obtltt rrlvllic.jc všlrli tlt|lišrly. ('ambridgeská rovnice nazna-
Lzeukázat, Že koeficient
Keynes ve své teorii peněz zdirazřuje
znam peněz jako tlc|ttlvlt e Ie llt rI tit sI v i
zá|<|adrtíkrtizc,.(ir..ltt.tltI
Theory of Employment, Interest and Money... Na základě této
teoric r()7l)|.l|(.()Vl||
následující čtyŤi motrvy pro držbu peněz.
l.
čuje, že ryclrIost tlbratLt pcrrčz rte lti tIliltlt .jcrl IccIrrrtlIogick1fmi a institucionálními
faktory, aIe tak Iirktrrry' ktcl'Ú tlvIivilrrjí ;rrr;rlliv|<tr 1ltl penězích jmenovitě urokovou mírtlu.'l7 [l'tlz|rrlt|trvlirlí |it|í tl vyŠi.ie.Iit.lr 1rclrčŽlrích zťrstatkri na tirokové míŤe
závisí. Protožo írlrl|<tlvli rrtír.lr prlt||Ú|rii Člrslyrrl ztttč.ttliltt. rrriiŽc b1/t i rychlost obratu
peněz pronlčnIivotl lr rlcstabiIní voIičilrtrtr-
3.2.3.2
v
Jehoteoriepreferencelikviditybylapublikovánavjeho
(
I
Drichodovy motiv je spojenl/ s
ut otrdobí mezi získáním drichodu a
si try|
schopen v mezidobí mezi jeho j
rric|<Ú
transakce (nákup potravin, nákup ostatních životníchpotŤeb apod.).
Prottl
.je tento motiv označen jako transakčnímotiv a poptávka po těch1o penězích
jako transakčnípoptávka.
Velikost transakčnípoptávky závisí na reálném dŮchodu y a cenách (cenové
rovni) P. Roste-li drichod a ceny' roste i tato poptávka; naopak, pŤi jejich
poklesu tato poptávka k|esá'
Keynesiánské teorie poptávky po penězÍch
Keynesiánské teorie rozdělujeme na tradiční(Kcyrrcstrva tcorie) a moderní
keynesovské teorie transakčnípoptávky po penězích (BaLrrnolťrv-TobinŮv model)
a spekulativní poptávky po penězích (Tobinriv model).
Tradičníkeynesiánská teorie rozebírá motivy poptávky po perrězích a dělí je
na motiv transakční, opatrnostní a spekulativní. Modely jsou formulovány verbálně a jejich formulace není postavena na optimalizačníchprincipech. Moderní
keynesiánské teorie se snaŽí odvodit funkce poptávky po penězích na zák|adě
optimalizačníchriloh. Zakritérium optima se povaŽuje nákladová funkce, která
zahrnuje zpravidIa náklady obětované pŤíležitosti(ztráty plynoucí z neuložení
pŤíslušnéčástky do vynosovych aktiv; čímvětšípeněžni zásoba, tím větší tyto
ztráÍy) a transakční náklady (vznikají pŤi potŤebě zv;fšit či sníŽit peněžnízásobu). Zvj'šení(prodej části vynosovfch aktiv) a sniženi (nákup vynosovych aktiv)
S Sebou nese poplatky za zprosliedkování obchodri, napŤ' poplatek bance nebo
brokerské firmě' Na minimalizaci nákladové funkce, sloŽené ze ztrát z neuložení
a z nák|adi na pŤizpŮsobení' je za|ožen vyznamny keynesovsky model, ztámy
jako Baumolriv-Tobinrjv model peněžní poptávky.
ávislá na vyrobeném produktu y a cenách P v, tzv. faktoru (míŤe) nejistoty's hmotného trhu r1''.
je pŤípadri nedostatkového zbožíčislužeb.
patrnostní motiv se t1fká všech ekonomick ch subjek-
3.
ajistit se proti nepŤedvídanéudálosti, snižujícípŤíjem
vydaje. Tato událost by si mohla vyŽádatkonverzi
některé nelikvidní formy bohatství,což je spojeno s vysok mi
transakčními
náklady, pŤíp.s vynaloženímnadměrného mnoŽství času.
Poptdvka po penězích podle J. M. Keynese
Keynes charakterizuje peníze jako druh bohatství, které má nulovou v;Ínosnost
(nelze chápat striktně; existují Úrročené běŽné vklady, které jsou ovšem ríročeny
rnéně než alternativní aktiva)' je likvidní ajeho drženínenese žádnérjz]ko spojené
s kolísánírn vynosnosti nebo cen (uvaŽujeme stabilní cenovou hladinu).
r,
MirlsItit|] ir 1c|rtl žáci všit|t ncvěnovaIi vlrvu ťrrol<ové míry na poptávktl po pcrrězích tItlstaIcčtttlLt
||(|/(||||(lsl.1lÍt.slrrŽe tirrrr|rricIgcski,r rtlvllicc |t takov)im Úvahárrr piínlo vylrízí I)rllttllívltli sc. Žc
1rtr1rlliv|'lt;rrr 1retti.zit.lt je rtr,Iivttčltlt 1lrrttzc vyŠítIiitIrrlrItr Vliv ítrrr|ir'vť'tttityttlt 1rrtpllir,|.tt 1ttl
zrodila i teorie portfo|ia domácností a firem. Pro Keynese neby|a riroková
rlíra a|ternativní cenou současnéspotŤeby, odrážejícívelikost prodLrktLr
kapitá|u,kter)ivyrovnávár-isporyainvestice (z'čehožvycház'íneokIirsickl,i
N1i|(|l| |l('jisl()|y rrtiiŽe
llyl vcjii.irrlr. |iIerli 1lrlsliItrlje vlrrilr|riIilrl ltliIttlrIttrivtItiltly |,lI
llsl('l.
l'||(|('
PruÍzr n
l't tttllt lt il{il
TRH PENĚZ
škola); chápal Úrrokjako čistě peněžníjev,jako cenu Za vzdání se likvidity'
Motiv spekulační pŤedstav uje snahu vy užítpeněz k čistě finančnímu podnikání, tedy získat jich více z rozdí|Ů kurzťr, z termínov)ich obchodú apod.
Tento motiv vytváŤí spekulativrrí poptávku. Ta vyplyvá ze skutečnosti, Že
|ze vyděIávat na nejistotáoh hmtltnÓ|ro i finančníhotrhu, tj. ziskávatbezpracny zisk' SpekuIativrrí ponizc sc pŤelévajíz oboru do oboru, a dokonce
zemé do zcnrč. Tyto pcrlízc sc zrrlcnšují tam' kde klesá zisk' a zvětšuji
se tam, kde zisk sttlLrpii. S;lc|< rrIlrliv rl i poptávka klesne na nulu pŤi stabilitě
Íinančnílroi hrrlrrtrrÚlttl trIrtt' MirŽc by( t|okonce i záporná, je-li pŤíleŽitost
(llirpr".. tItl (ttrl|<rlvč piír'nivych státních prijček) či
vy|roclnč trItlŽit
ize
1lclrízc
existLric-li vŠctlbocrry rl;llirttisttttls tlIrIctIrrč vyvrrjc hospodáŤské, atedy i fitlatrčtrísitttltco: spc|itrllrčrtí ;lcltízr': sc 1lirk trlčltív panize majetkové, které
rostot.t tra Úrkor porlčz spc|<LtllrtivrrícIr. tJ s1lc|<trIlrtivni pclptávky existuje též
vazba tla rjrrokovoLr nríru íinarrčrríchprostr".ct||<ti l..,. Pokud by očekávanf
spckulativní zisk bylmenší neŽ právě poskyttlvatl/t Útroktlvámiraz' vkladri
v bankách, spekulace by neměla smys|. Lépo by pak bylo peníze uložit do
banky na rirok. Boj proti spekulacije charakterizovirn také zvyšováním
Lirokové míry u vkladŮ (depozit)'
K těmto motivrim se pŤidává motiv majetkovf, kterf pŤedstavuje držbu peněz
jako dlouhodobé rezervy pro nepŤedvídanéučely, pro nemoc a pro zajištěnírenty
ve stáŤí. Tato poptávka se označujejako majetková. Poptávka majetkováje poptáv-
ka po penězích jako majetku, tj. jako prostŤedku k uchování hodnot do budoucna
a jako zdroje renty, tj. rírok , které z peněz jako majetku plynou.
Majetková poptávka je závislá na Schopnosti domácnosti a podnikri vytváŤet
spory S a na irrokové míŤe r,M] Lže však téždojít ke kolísání finančnísituace.
V takovjlchto
pŤípadech, kdy je obava z velkého znehodnocení rispor, dochází
k jejich pÍekotnj'm vfběrrim bez ohledu na rokovou míru. I zde prisobí faktor
nejistoty, pŤedstavující nejistotu finančního trhu r1, Vliv na majetkovou poptávku
mátéž současn;Ístav rispor Sn; jsou-li již dostatečně ve|ké' poptávka ustává.
Podle keynesiáncri není agregátttí poptávka po penězích pŤímo spojena s velikostí nominálního produktu, coŽ je základni vlchodisko monetaristické školy.
Díky tomu, že peníze plní funkci uchovatele hodnot, je však agregátni poptávka
vysledkem pŤedevšímtransakční a spekulační poptávky po penězích.
V pojetí keynesiáncrije funkce poptávky po penězích v závislosti na rirokové
míŤe pruŽná. Lidé více reagují na pohyb rokové míry díky transakčním a spekulačnímmotivacím pro držbu penéz. Keynesiánci povaŽljí rychlost obratu
peněŽníjednotky za Vysoce nestabilní a nepŤedvídatelnou. Vyp váto z toho, Že
cktlnonrické subjekty mohou velmi rychle měnit rozhodnutí o portfoliu a rnohou
akl.iva z' drž'by cenn ch papírŮ do drŽby peněz. To závisí na v 'voji
íttrl|irrvÚ tttíry it ttČc|<itvalt tlr v vo.1i clťrchodu z kapitálLl. Kcyncsiiinci vycházr:ii z rrrť'i|ť. 1rictIsIlrvy tl '.tttrrtttiiltti írt.tll<trvÓ lrlír".c... |<lcr.ii vy1rIyvli zc: zkttŠctttlsli
1rl-.cstlttvltI svir
subjektú a jejich očekávání budoucího vyvoje.
Je-li
t't Nt
/
rokov1r ttlíl.lt ;ttltI tlrlt'tllliItti
Úrrokovou mírou daného ekonomického subjektu, potom tento sub.jr:kt rlť'c|ilivli l ilsI
urokové míry. a naopak.
PŤi očekávání poklesu rirokové miry držímebohatství ve formč t|lLr|rtr1lisii
Rostou-li ceny dluhopisri, pak roste téžbohatství, pŤi drŽení peněz z[istlivli |lrrhatství nezměněno.
Proti tomu očekávání r stu rokové míry vyžaduje držet bohatství vc lilr.rrrč
peněz. Hodnota bohatství zŮstane nezměněna či se zvyšuje, kdežto drŽení dIr-r|rrlpisri, jejichŽ cena klesá s rristem rírokovémiry, znamená pokles bohatství.
Spekulativní poptávka po penězich Mo, jeklesající funkcí rokové miry r, tj.
|.,
Mo": Lr(r),
kde funkce Z, je definována pro r
>
r,',,kde r,', pŤedstavuje minimální rírokovou
míru.
Čl'rr.1" riroková míra nižší,tím více ekonomick ch subjektri má své normální
rokové míry nad skutečnou rírokovou mírou (očekávají její rrist), tím více ďrží
bohatství ve formě peněz. Čim;'e roková míra vyŠší,tírr-r více ekonomick;ich
subjektri má své normální rokové míry pod skutečnou rjrokovou mírou (očekávají
její pokles) a drŽí bohatství ve formě dluhopisŮ.
Pokud sjednotíme drichodovou a opatrnostní poptávku po penězích, dostaneme
tzv' transakční poptávku po penězích Mu,,, závis|ou na nominálním d chodu {.
Spekulativní poptávka M^ je funkcí rirokové míry' Pro celkovou poptávku po
penězích potom mrižeme psát
Mr:
Mu,,t Mo"- L,(y,)
+ f
r(r): L(y,,
r),
kde Z je celková keynesovská poptávka po penězích.
Formálně je to analogie cambridgeské rovnice. Oba vyrazy vyjadŤují závislost
poptávky po penězích na d chodu a na rírokovémíŤe.
Transakčnía zajištbvací formy poptávky byvají nazyvárty téžjako aktivní
poptávka po penězích, majetková a spekulační poptávkajako poptávka pasivní.
V tomto druhém pŤípadě totižjde o zbytek vydanych peněz nepoužit1i pro transakce (soukromé či podnikatelské), ktery je nezávisly na objemu produkce a služeb.
Aktivní poptávka je naproti tomu na tomto objemu pŤímo závislá.
Ke spekulační držbě peněz bude docházet,jestliže sijednotlivci nebudoujisti
v;i nosy z alternativnich finančníchaktiv, do nichŽ by mohli alokovat své bohatství.
Vynos z držby obligací je tvoŤen rirokovjzmi platbami a také pŤípadn1imi kapitá|ovyrni zisky nebo ztrátamí' PŤevyšuje-li kapitálová ztráta rírokovép|atby, čist
v 1i
rros bu
d
e zápor ny a pŤíslušny jednotli vec
nebude držet žádné obl i gace,
a
I
c prl tr zc
1lcrlízc. (.cny obIigací jsou v nepŤímém vztahu k Úrrokovym tnírárn. ()čokiivii-|i
,
l
)|ttItr'trtsv
ztIr. |(.|)|('/(.IllllIl|('|||
trsIltIttít It litrllttt
PENÍZE A TRH PENĚZ
l,t
r
st rírokové míry, je to totéŽ, jako očekává-li pokles cen obligací.
Proto bude držet petíze' Keynes se domníva|, že na agregátní irrovni jednotlivci
zaqímajir zné pohledy na budoucí ťrrovcri ílrokovych sazeb. Klesá-li proto běžná
jednotlivec
riroková míra, stále více Iidi začíná včiit. Žc br'rde v blízkébudoucnosti rrist (a cena
obligací klesat), takže vice |idí c|1r pl".ot|rltrst drž'bě peněz, Touto Írvahou Keynes
dospěl k záyěru, že agregátrlí prlptiivkir 1ltl spokrrIačních penězích bude klesající
funkce rirokové miry r.
JestliŽe monetirrist vyc|rÍzr:.jí zc zlivisltlsti norr,rinálního HNP na nabídce
peněz, keynesi1rnci v stlLrvisItls(i s lirrl|<cí ;lcrrčz.jir|<o uchovatele hodnot vidí pŤíčinny vztah mczi ttrltttiltiiIrtírll 1llrrtItrktcttr ir ;lcrtčzi.jirrak. Keynesiánci vycházejí
z toho, Žc rList ttrlrrrirliilrri|rtr ;lrrrtltl|iltr.jc t|iirr lrgl.cgli(rrí 1rtlpt1rvkou a množstvípeněZ
v obě|rtr ziivisí rtlt r(istLt tttrrtliltliIrlí|rtl //N/,. Mtlttclltr.istickÓ picdpokládají lineární
závisItlst nlczi vr:Iiktrstí llNl, tl cclktlvtltt rla[lít||<tltt 1lcrrčz
.lilbinrlva lctlric spckuIativní poptávky
Mczi rizi|<ovč vynosirvé lnodely pal.ií
po penězích. Jde o teorii portfolia, v níŽ se uvaŽují pcllízo (lrcvynosové anerizjkové) a dIuhopisy (nesou vynos z kupÓnové p|atby za danc obclobí a kapitálov!
vynos, tj. rozdi| ceny dluhopisu na začátku a konci uvaŽované|ro období). V nosnost je podíl vynosu a ceny dluhopisu na počátku uvaŽovaného období. Míra rizika
je dána směrodatnou odchylkou určenou ze zjištěnych vynosností za jednotlivá
období (čímvíce se tyto vynosnosti mění, tím je většíriziko).
Ekonomick subjekt drŽípeníze a dluhopisy v jistém poměru. Cím je větší
podíldluhopisri, tím je portfolio vynosnější, ale také rizikovější. Ulohou je najít
portfolio s co nejpŤíznivějšímsloŽením rizika a v17nosnosti; tím je portfolio, které sestává jak z peněz, tak z dluhopisťr. V tom je vyrazny rozdíl od keynesovské
teorie, která pokládá za optimální ďržet buď dluhopisy, nebo vflučně peníze.
Hlavní závěr obou teorií je však stejn]il. Spekulativní poptávka po penězích
je klesajícífunkcí rokové míry. U keynesovské teorie to platí obecně, avšak
Tobinovy teoriejen pro ekonomické subjekty
určitéuŽitkové funkce'
u
3.2.3.3
s
určit m typem chování, tj. pro
Mi|(trnIlrictltttltn(l948
2007)byl pro|esoremekonomienaChicagskéuniverzitčaodrtlkLr
kové míŤe,ale je mnohem složitějšíve|ičinou.
Lidé držísvé bohatství jako portfolio mnoha
l97
ttrrsilclcttl NtrllcIrlvy cctry za o|totlotrrii .|cho |<lasická práce,,The Qtran1ity Theory oÍ.Mtrncy
A l{t.sIltlt.trtt.tll.'. llrtbIi|itlvltltli vc shtlrtlí|rLt Il|l|||I)M^N' M (cd) 't/llllr,r itt Iltc ()ttttttIill
lll.'t,tr,,lllt,tt,'l'( |tit.lt1'rl:llrrivcrsilytl|.(,Iticltgtr|)rcss.I()5(r |.ltlrl;lliiet'rrŽivillrzlijelrrrrllIlizliy
||l|| |'| NÍ,,
lta t|iit.lltrr|ll lt ttlt ttttr
r zn, chaktiv (občŽivtl. |rlltlli'tlvlti
vklady, dluhopisy, akct.e, nemovitosti, automobily, Iidsk! kapitá| aj.)
ir tr;l1 irrliiIrri
skladbu svého portfolia si vytváŤejí v závislosti na vynosech, likvictitč
lt l.izi|irr
jednotlivych aktiv.
Samotná změna rirokové míry má proto na poptávku po penězích
mntl|tcttt
slabšívliv, neŽ se domnívali keynesiánci. Friedman nazva| svou teorii
trttvtltl
kvantitativní teorií, a ta se pak stala základním vychodiskem nového
v|ivnéhtl
myšlenkového proudu v makroekononrii monetarismu.
Pro M. Friedmana jsou peníze aktivem, které pŤinášísvému majiteli
tok peněžních služeb. PŤedpokládá se klesajícímezní míra substituce mezi penězla
statky,
tedy čímvíce peněz má jednotlivec v poměru k pevně danému
,oubo,u statkri,
tím pravděpodobněji vydá část peněz na dalšíspotŤebu, aby tím
vyrovnal své mezní
užitky5l. Friedmanova hypotézanaznačujemožnost substituce mezipenězta
statky,
a Íími ve|mi rozsáhl:i pŤím]il dopad na agregátní poptávku pŤi nadměrném
r stu
(nebo poklesu) peněŽrrích zristatkris2' Naproti tomu Kcynes
se domnívá, že zaháiejíci
peněŽní z statky5] budou vydány na nákup finančníchaktiv
a nikoliv na komodity.
-|vrzení
nové kvantitativní teorie Ize zjedrrodušeně shrnout takto:
1. Existuje vztah mezi velikostí peněŽní zásoby Ma velikostí nominálního
domácího produktu Y,,, tj. zněny M promítají do změn
{ s pŤihlédnutímke
vztah m MlP _ I|Í./P a MV _ PÍ Tento vztah je těsnějŠív dlouhém období
neŽ v krátkém.
2.
3.
4.
Friedmanova rehabilitace kvantitativní teorie
K rehabilitaci kvantitativní teorie došlo zásluhou amerického ekonoma Miltona Friedmanas0. M. Friedman v práci The Quantity Theory of Money spatŤoval
v monetární teorii rozšíŤeníobecné teorie poptávky, která se v mnohém podobá
uvažoyání cambridgeské školy. M. Friedman nevysvět|uje, proč jednotlivci drží
pcníze, ale analynlje faktory, které determinují' kolik peněz jednotlivec drŽí.
..,
Friedmanukáza|,žepoptávkapopenězíchnezávisíjcrl
ltlt n
eníze nej sou neutrální v krátkém období (I až 2 roky Změny peněžní
záso).
by v krátkém období mají ričinek na změny reálnych veličin (na reálnou
rirokovou míru, na reáln)i měnovy kurz anareáln1i domácí produkt;
P
vevztazích
M : kPY se změny M promítají zčásti do P a zčásti do Y).
Penízejsou však neutrální v dlouhém období. Změny peněžnízásoby
ovlivtiují pouze cenovou hladinu, zatímco reálné ekonomické veličiny
se nemění
(ve vztazich MI/ : PY a M _ kPY se změny Mpromítajipouze
do změn P).
Inflaceje vylučně peněŽníjev. To znamená, Žejedinou konečnou pŤičinou
inflaceje nadměrny rúst peněžnízásoby.
MV : PY
a
Mezní uŽitek je dodatečn užitek, kter]/ ]ze získat z dodatečné jednotky pŤislušného
statku. Je-li
.
'r., ';r') rržitková |unkce. potom se mezními užitky rozumí aunx, i :.l
obecně' záv rsí.Ii
''z,...'r.
vcl iči na y rra veličině 'r:, mezní hod notou se rozultti t)yldx.
tt(r'
napi. mezní sklon ke spotĚeběje d án d(,/t]Y'
|{eá|né zťrstatky značísoukromou <lržbu peněz vydělenou
cenovym itrdexenr. Terrto ptrjcnr.;c
spo.jov1rn s pĚedstavou optirnální resp. žádoucírirovrrě reá|n1i'ch
peněŽníc|r zťrstatkťr. M.,n",,.,.,,
llttts tlcrlb jasritt je'.jak jc tato Žádoucí rj roverj stanovována.
/lthriIc'jící ziis(irtlty.jstlLt pcnízc vy atéz, oběhLr a <|ržcnéjit|<tt
ziistl|llr brrItltlsIví .|
lilt'r y i1|g111jIl|11yltl s;lektllirčltí
prr pcrtčzích. lIf.|]tl|]]ť|ll()Vil|.
M |rt.yrtt's.
1ltlplrivkLr
žt, ;lt,ttízt, islltt tIt zt'tl\, llt|'rt
s1lt.|rttIlrČttí zirslltlLy r'zItIet|ctlt Ii llejistrrlt'|lttt|trtttít.It telt
liltlttt(.ttitIr lr|,lir.;t.z;strtt ItIlttttt ltlIr't
rr.rltr rri lrrIlt,lt (ltll\\ lrilll.tl\t\
|
PtlÍzr n
PtruÍzt
TRH PENĚZ
M. Friedman a A. J. Schwartzová se pokusili empiricky prokázattvrzení nové
kvantitativní teorie (zejména tvrzení 3, a 4') rozsáhlou historickou studííMěnová
historie Spojen|,ch stát : 1867-]96054, v nížzkoumalivztahmezi změnami peněžni zásoby a zmétami cenové hladiny v prriběhu téměŤ sta let. Jejich studie ukazova|a, že pŤes krátkodobé odchylky existuje poměrně těsnf vztah mezi změnamt
penéžnizásoby azměnamicenové hladiny, takjak to pŤedvídákvantitativní teorie.
Monetaristická teorie je za|ožena na modernizované (cambridgeské) verzi
kvantitativní teorie peněz. Její ideou této teorie je' že kupní síla peněz (hodnota
peněz) je nepÍímo riměrná množství peněz v oběhu.
Vyjdeme z Fischerovy rovnice
,r:
a budeme pŤedpokládat,
PT
Monetaristé staví peníze do stŤedu své teorie. Lidé nedržíponízc pot|Zo pI()
transakčníučely, ale také jako driležitou formu bohatství. Domácnosti u íirnry vtl|í
množstvípeněznazákladě maximalizace užitku, kterj' držba peněz pIinitší. .|brrttt
aspekt ďržby peněz použil k vypracování své teorie M. Friedman'
Friedmanova teorie poptávky po penězích chápe penizejako specifick! druh
aktiva, které má nulovou v nosnost. Ekonomick subjekt drži své bohatství vo
formě peněz a ve formě ostatních (alternativních) aktiv. Tato alternativní aktiva
jsou fyzická (věcná, reáIná) - napŤ. zbožídlouhodobé spotŤeby, domy, obrazy,
automobily, lelevízory, a finanční(dluhopisy a akcie).
V monetaristické teorii poptávky po penězích ekonomick subjekt v rámci
rozpočtového omezeti, kteréje dáno vfšíjeho celkového bohatství, rozmísťuje
že počet transakcí 7je ťrměrn1/ drichodu, tj.
Z obecné formulace odvozuje Friedman hlavní činitele, které ovlivřují poptáv.
ku po penězích.
b
Po dosazení a ripravě máme
PT
Mr-^
-v- :PY
kde V:|Il/r]je drichodová rychlost obratu peněz.
Tak dostáváme vztah
MV: PY,
kde značí
množství peněz v oběhu,
transakčnírychlost obratu peněz,
cenovouhladinu,
hrubf reálnf produkt,
Y, hruby nominální produkt Y,: PY.
Levá strana vyjadŤuje nabídku peněz a pravá strana poptávku po penězích. Podle
neoklasikri js ou V a Y re|ativně stále veličiny, které vyplyvají ze stavu ekonomiky.
Neoklasikové pŤedpokládaji,žetržníekonomiky mají tendenci se dlouho udržovat
na hranici v1irobních možností. Z toho vyp|yvá, že I se rovná potencionálnímu produktu. Transakčnírychlostobratu Zpeněžníjednotky'je z dlouhodobého hlediska
považována za konstantní, neboť časovéseky mezi pŤijímánímdrichodu a vfdaji
za statky a služby pro spotŤebu se nemění, a Íakévztahy mezi bankami a firmami
je možno považovat za stá|é, Rychlostí obratu peněžní jednotky se rozumí ďoba, za
u
peněžní j ednotky pÍecházejí mezi ekonomickymi subj ekty.
'| |l|{llil)MAN. M.l
.|' A Mon<,lur'y
S(]||WA|{"Í,7,'
^''
l()(r3.
I'r'irreclott : I'tineclttlt Ilrrivcrsily I'rcss,
LIi,ttorv tlÍ'lhc, (Jnit(l Slule'\'. lij67
Bohatství (permanentní drichod). Bohatství W zahrnuje podle Friedmana všechny budoucí drichody I ekonomického subjektu v obdobích i, kde
i:1,2, ''.,n,které diskontuje na současnou hodnotu s využitímtržnítrokové míry. Bohatství sestává z lidského (human) kapitálu (součet budoucích
diskontovan ch pracovních drichod ), kterf je nedělitelnf (nelze část prodat
na trhu), a dá|e má nízkou likviditu a z ,,fyzíckého..(nonhuman) kapitálu
(reáIná a finančníaktiva), ktery má vyššílikviditu' neboť jej |ze zpeněžit
MdV: P\
k tc ro
lRH P[Nť1
bohatství do jednotlivfch druhri aktiv (včetně petěz) tak, aby maximalizoval
užitkovou funkci. Tuto rilohu Friedman formu|oval pouze verbálně.
o
T:rY.
M
Z
P
I
l
l9(l0.
na trhu. Bohatství ovlivřuje pozitivně vfši peněžní poptávky. Driležit! je
poměr lidského a,,fyzického..kapitálu. JeJi podíl human kapitálu vyšší'potom pii stejném bohatství bude peněžnípoptávka větší,protože vyššípoměr
méně likvidní složky vyžaduje uďržováni vyššípeněžnízásoby.
> Vynosy z alternativních aktiv. Jde o riroky z termínovanych vkladri, kupÓnov1ich plateb a kapitálovfch vfnosri z dluhopisri, dividend a akcií. Vfnosy
z a|ternativních aktiv poptávku po penězích ovlivřují negativně, neboť pŤi
zv!,šeil v nosnosti těchto aktiv začnou ekonomické subjekty investovat
více sv ch peněz do termínovan ch vkladri, nákupu akcií a dluhopisri.
F očekávaní míra inflace. Zv šenímočekávanéinflace klesá poptávka po
penězích i dluhopisech a bohatství se pŤesunuje do reálnfch aktiv a akcií.
}' Cenová hladina. Vyššíceny znameta1í vyššípoptávku po penězích.
Formulujme Friedmanovu neboli monetaristickou funkci poptávky:
Mo: F(P,
W, r^, ro,
r,
kde značí
M,,
nominální poptávku po penězích,
P
cenovou hladinu,
W
bohatství.
h, "n),
PENÍZE A TRH PENĚZ
Pr
vynosnost termínovanych vkladri, dluhopisťr a akcií,
poměr lidského a,,fyzického.. kapitálu,
očekávanou míru inflace.
PŤi tom se pŤedpokládá, že nominální poptávka po penězích Mo roste (klesá),
F roste-li (klesá-li) cenová hladina P, bohatství W apoměr lidského a,,fyzického..kapitálu á,
b" klesá-li (roste-li) vy nos n os t tc rrn í novan;ich vkladri' dluhopisri a akcii r,, r o,
r" a očekávaná míra inflace.,rr.
Bohatství považuje Friedman za lrlavní |irktor určujícípoptávku po penězích,
ostatní činitele považuje z,azanerlbatc|rrrj' l;rir:<lrlan dochází ke stejnému závěru
jako Marsha|l' totiž žc poptávka po pončzíchrrrir piedevším transakčnímotiv.
Na poptávku po penězích je možno nah|íŽot i z poh|edu teorie portfolia. Tato
teorie vychází z piirozené aveÍze lidí k riziku. Prtrttl tcorie portfolia doporučuje
rozIoženíbohatství do více aktiv tak, aby se sníŽilo riziko azárovei se maximaIizova| zisk. Držba bohatství ve formě peněz pŤedstavuje nejflexibilnější formu
bohatství, které umožĎuje splnit největší množstvípotŤeb a získat je z hlediska
času v nejvhodnější době.
Z toho plyte, že domácnosti a firmy poptávají peníze jako své v1iznamné aktivum. Poptávku po penězích ovlivřuje také permanentní drichod, tj. část drichodu,
která vykazuje dlouhodobou stabilitu. Z toho vyplyvá i dlouhodobá stabilita poptávky po penězích.
Dá se dokázat, že poptávková funkce po penězíchje homogenní funkcí stupně
jedna55 proměnnychW a P.
VyjádŤíme poptávku po penězích jako funkci rokové mky r, tj, Mo-- Í(r),
Funkce monetaristické poptávky po penězích je velmi nepruŽná (absolutní hodnota elasticity je pro všechnar ma|á), tzn., že se v ní projevuje dlouhodobá stabilita
poptávky po penězích.
Rovnováha nastává, jestliže poptávané množství petěz M,je rovno nabízenému
množství M. Ztohoto poŽadavku plyne
t
.,
f
d,
h
"ÍÍ
ť
o
Mo: M
oM,
P
=M,
kde značí
M
P
MJP
nominální peněžní zásobu,
cenovou hladinu,
reáInou poptávku po penězích'
., l.ttttkec/sc
traz1ivii |ttttltrgcttttí stttpcř rr lla ttbtrrtt (),-jcstIiŽo pro IihovrrIné čísIrl}. z rrlčiIcIrtr
rrhtrIiČisIir l1rirl|.i rIrr(Js1lrrltl skllŽtIyrrrvcklrrrcttttlcŽvckItlt.Lrrr1rIIrlí /(Lr) tr.,/i
rlrr n
rRlr
l,t
Ni/
Tato kvantitativní teorie obklopená doprovodn;imi hyptltr:zarrri (r.lrcirrrtiiIrri
očekávání,pÍírozená míra nezaměstnanosti) Se Stala vyznalrrrryrrr itts;rit.itc.ttittt
zdrojem pro tv rce makroekonomickfch politik.
V uvedeném pŤístupu se každá kategorie vfdajri považuje za substil'ttl pcltčz.
protokaždázměnapetěžní nabídky (z'ejménakaždá jejiexpanze) vyvo|ir pcrrčŽrri
nerovnováhu v běžnfch cenách, která prostŤednictvím pŤelévánízpŮsobí rlorrlvnováhu poptávky a ceny na téměŤ každémtrhu.
Driležité závěry odtud plynou i pro fiskální politiku. Expanzivní politika zv;i'Ší
buď peněŽní nabídku, nebo nabídku vládních cenn ch papír , popŤípadě obojí'
Úroveri bohatství roste a tím roste i poptávka po penězích' což snižuje efekt mu|-
tiplikátoru privodní fiskální injekce.
3.2.3.4
Obecn! piístup k poptávce po penězích
Rozhodování člověka mezi peněžními zristatky a rírok pŤinášejícímiaktivy je
ovlivněno nominální rirokovou mírou, protože nominální roková míra je nákladem držby peněz.
Dtží-|iosoba peníze v hotovosti, je jejím obětovan17m vynosem nominální rok,
protožepÍícházítotižnejenoreálnf rírok, ale navíc sejeh o penize znehodnocují inflací.
Poptávka po penězích závisí na mnoha faktorech. NěkteŤí autoŤi obecně formulují poptávku po penězích jako funkci
Mu:
Mo(t, Y, W r"),
kde značí
Md
l
Y
W
rn
poptávané peněžníz statky,
transakční náklady na pŤeměnu ostatních aktiv v peníze,
drichods6,
bohatství.
nominální rírokovou míru57.
PŤi tom se pňedpokládá
WI---+MJ,
YI-M[,
tI-Mj,
r,l-Mr!.
Uvažovanou funkci poptávky po penězích m žeme zjednodušit tak, že
} transakčnínáklady jsou konstantní; záviseji totížzejména na technologickfch a institucionálních charakteristikách trhri a mění se poměrně pomalu
vlivem finančnícha technologick ch inovací (platební karty, bankomaty aj,);
} nebudeme uvažovat vliv bohatstvi W; v agregátním vyjádňení a v dlouhodobém období se totiž produkt a bohatství pohybují více méně stejně, takže
změny produktu jsou dobrou aproximací změn bohatství.
V agrogátní funkci poptávky po penězích je ),domácí produkt.
|'ribIiŽn1i vzta|r lnczi nominálníťtrokovtltt tnírou r,,, rcá|nou ítrokovott lttírtltt l,
tttvtlttslíť r |íÍ.
rt ilr|.lircí rr ju rIiitl
PENÍZE A TRH PENĚZ
Prntzr n rRH pENlt
Budeme téžrozlišovat nominální a reálnou poptávku po penězích.
Funkci nominální poptávky po penzích vyjádŤíme takto
b zv!,šeni počtu ekonomickfch subjektri,
>
rrist cenové hladiny atd.
Mo: Mr(Y,,r),
kďe značí
Md
Yrn
nominální poněžlí ztistatky,
nominální drichod,
nominální rokovou míru.
PŤi tom se pŤedpokládá
Y,l---+M,,1,
r,l-MrI.
Funkce reálné poptávky po penězích je dána vztahem
!-
:4r,
M
',),
kde
Yj---+Ll,
r,I-LI
akde značí
P cenovouhladinu.
Y reáln! drichod,
r.
nominální rokovou míru.
Je zÍejmé, že poptávkapo penězích je vytazně determinována rokovou sazbou.
Je-li vysoká ríroková sazba, ekonomické subjekty (domácnosti i firmy) poptávají
malé množstvípeněz (ďávají pŤednost cennfm papírrim); je-li riroková sazba nizká' je poptáván vyššíobjem peněz.
3.2.4
Agregátní nabídka peněz
Je to množstvi peněz nabizenych na peněžním trhu' je určováno centrální
bankou.
Hotovostní o bezhotovostní peníze a jejich emise
Centrální banka má zpravid|a vfhradní právo emitovat bezhotovostní peníze
v jakékoliv formě.
Většinapeněz se všaknacházívbezhotovostníformě. Bezhotovostnípeníze jsou
vytváŤeny bankami (centrální bankou, obchodními bankami, spoŤitelnami, rivěro-
v1imi družstvy) a také občany a podniky (napŤ. vystavením směnky, která mriže bjt
pomocí rubopisu použitak dalšímu placení' a tedy mriže plnit funkci peněz).
V podstatě existují dvě pojetí nabídky peněz:
l.
2.
exogenní peníze,
endogennípeníze.
Zce|a jednoznačně u ekonomri pŤevládá 1. pojetí.
Ad 1. Exogenní peníze - nabídka peněz je určena měnovou politikou centrální
banky aje v podstatě necitlivá na vfši urokov ch sazeb.
Graf nabídky má v tomto pŤípadě podobu vertíkální linie (viz obr. 3.3).
Dalšífaktory (mimo rírokové sazby) zapÍíčiřujíposun celé kŤivky poptávky.
Zvětšení poptávky po penězích (posun kŤivky poptávky doprava nahoru) mohou
zpr)sobit násled uj ícífaktory:
}
rrjst c|ŮchodŮ spotŤebite|ri,
PrnÍzr n TRH
PENEz
_,- lr
Peněžnízásoba určená ve finančnímsektoru vytváŤí nabídku peněz v ekonomice. Velikost nabídky peněz určuje centrální banka svojí monetární politikou.
Monetární politika je činnost státu' která je zaměŤena na kontrolu množství
penězv ekonomice, na regulaci rirokovfch měr a podmínek rívěru. Aby mohla bft
monetární politika použita, musí bft rozvinut tržnímechanismus a v rámci něj
zejménapeněžní oběh a trhpeněz, rivěrovf systém a trh kapitálu. Státní orgány
musí mít možnost vstupovat na trh peněz i do kapitálu těchto trhri jako jeden
z jejich ričastníkri. Proto dalšímpŤedpokladem monetární politiky je existence
centrální banky, která se musí na|ézat ve státním vlastnictví akterá má vflučné
pravomoci tfkajícíse emise peněz'
Nabídka peněz je tedy určena měnovou politikou centrální banky, |.
) restriktivními opatŤeními snižujícímipeněžnízásobu a nabídku peněz
_ posun kŤivky nabídky peněz doleva nebo
} expanzivními opatŤeními zvyšujícímipeněžnízásobu a nabídku peněz
- posun kŤivky nabídky peněz doprava.
opatÍení, kterlmi CB zvyšuje nabídku peněz (graficky posun kŤivky doprava,
viz obr.3.4):
>
}
nákup vládních cenn1ich papírri,
sníženípovinnfch minimálních Íezety, neboť komerční banky mohou poskytovat více rivěrri,
rivěry komerčním bankám, regulace pŤílivu peněz ze zahraničíapod'
Ad
2. Endogenní peníze
}
- nabídka peněz je
závis|á na
vfši rirokov ch sazeb.
Cím vyššíjsourokové sazby, tím více penězje na peněžním trhu nabízeno. Tuto
zásadu uznáv á jen malá část ekonom .
3.2.5
Rovnováha na trhu peněz
Rovnováha na trhu peněz vznlkánazákladě spojení nabídky peněz
po penězích.
s
poptávkou
H-t-zr*1
r31" 1r
H
t4
kvytvoŤenírovnováž
a dále pak k odvození
í penězrovnápoptáva
etvoŤenprávě
stvipeněz M,,
z' Mimoto má
vliv na ustavení rovnovážnérokové miry r,,která vyjadŤuje rirokovou mirl, za
kterou si chtějí ekonomické subjekty p jčit peníze a ťrrokovésazbě pro nabizené
penize.
Z dalšíhografu vypl'vá, že zvj,ši-|i se poptávka po penězích, tj. kŤivka poptávky po penězích se posune z MD,do MD, a nabídka peněz MSozristává konstantní'
zvyšuje se rovnovážná riroková mira z privodního bodu
na E, (viz obr. 3.6).
p
k
{
Chce-li naopak centrální banka podpoŤit ekonomick1Í rrist politikou levnfch
zvfšínabídku peněz, dojde k posunu kŤivky nabídky peně z z MSodo MS';
peněz,
nazákladě toho dojde kposunu bodu rovnováhy zEonaE,ake sníženírovnovážné
rirokové sazby (viz obr. 3'7). To je také podstata monetárni expanze,kdy centrální
banka podporuje ekonomikunazákIaďě zvfšenímnožstvípeněz. opakem je pak
monetární restrikce, kdy naopak centrá|ni banka na zák|adě snižování množství
penězbrzdi ekonomick
r
st, brání,,pŤehŤátíekonomiky..a tím i možnémuná-
s|ednému hlubokému propadu, popŤ. brání inflačnímtlakrim apod.
PtruÍze n TRH PENĚZ
Kaoito[a 4.
MODEL IS-LM
Model IS.LM. pevné ceny
4.1
Vfklad vycházízKeynesovy teorie v její současnémoderní podobě.
(1937)ve stati,,Keynes
J. R.
Hicks
klasikové..formuloval modeI SI-LL,kter Hansen (l8871975) upravil model na 1.S- LM. Jďe o rozvinutí jednoduchého Keynesova modelu,
Chce-li banka reagovat na poptávku po penězích a udržet rírokovésazby na
stejné rirovni i pÍi právě zvyšujícíse poptávce po penězích, musí zvj'šit současně
s poptávkou i nabídku peněz. Bod rovnováhy na trhu peněz se posune z
E,,
a|e
E,na
jak vypllvá z následujícího grafu, rovnovážná riroková míra se nemění
(viz obr. 3.8).
a
kter1i piedpokládal izolovan!, trh zboži. Do modelu byla zabudována agregátni
poptávkaAD. která odpovídá reálnému produktu. Zohledriuje se role peněz (resp.
ostatních finančníchaktiv) a interakci mezi trhem zbožía služeb a finančním
trhem (metodologie).
PÍi ana|!,ze se bude vycházet z pŤedpokladri jednoduchého keynesiánského
modelu' Jde o pŤedpoklady, tfkajícíse
} existence fixních cen'
} existence dostatečnézásoby kapitálu,
}
}
fixní nominální mzdy a dostatečné nabídky práce,
faktu, že všechny veličiny jsou ochotny nabízetjakékoIiv množstvípro-
dukce pŤi dané cenové rovni, tj. lSje perfektně elastická.
PŤedpoklady existence dostatečnézásoby kapitálu, fixních nominálních mezd
a dostatečnénabídky práce odpovídajítomu, že ekonomika popsaná veličinou
Y operuje pod rovní potencíálního produktu )z, tj. existuje produkční mezera,
neboť nejsou využity všechny zdroje.
PŤi anal!,ze se bude pŤedpokládat, že centrá|ní banka kontroluje nominální
zásobu peněz. Analyzu budeme provádět v okolí bodu rovnováhy,tj. očekáváme
lineární aproximaci pŤíslušn1fch funkcí.
V této kapitole budeme vfhradně pracovat s tŤísektorov.Ímmodelem. Proto
indexu 3 u veličin l a cr nebude používáno.
4.7.1
Vztah 15
V pŤedcházejícímvfkladu jsme odvodilivztahmezi produktem Y aautonomnimi vj,ďaji A ve tvaru Y: aA, kde cr byl vfdajovf multiplikátor.
PŤi formulaci vztahu 1,S zavedeme závislost autonomních vldajri na rokové
míŤe. Víme, že autonomní v daje sestávají ze spotŤeby, investic a vládních vydajri.
Z těchto složek závisejí na rirokové míŤe zejména investice a spotŤeba.
Uvažujme nejprve investice 1. Budeme pŤedpokládat, že investice I záviseji na
rirokové míÍe r,tj. r : I@). Jestliže ríroková míra bude r st, firmy pŤi rozhodování
o investicích porovnávají náklady a v nosy investic. obě veličiny mají časovou
dimenzi. Náklady investování jsou vynaloženy na počátku investic, a|e vlnosy
MoorL.I5-[lí
Moolt
očištěnéo běžnéprovozní náklady (čistévfnosy) jsou získávány v době trvání
investice - mají proto časovou dimenzi. Pro porovnání je proto musíme pŤevést
na současnost, a to se děje diskontováním. Roste-li roková míra, diskontované
čistévlnosy klesají, což znamená ritlum investování.
S r stem rirokové míry investice tedy klesají. V lineárním jednoduchém tvaru
m žeme pro investice psát
I = Ior- b, r,
kde značí
I.0
bI
investice odpovídajícínulové rokové míŤe
absolutní hodnotu citlivosti změny investic I na změnu rokové míry r.
Mohou nastat dvě extrémní situace:
> jeJi Ď, = 0, pak pro Iibovolnou rokovou míru jsou investice rovny konstantě, tj. nezávisejí na rirokové miÍe r;
> jeJi b,- ., pak pro danou rokovou míru mohou nablvat investice libovolné hodnoty.
Investice jako funkce rírokovémíry mrižeme znázornit pomocí následujícího
obrázku4.1.
ÍS.ltí
tendenci zvětšovat rispory' které pŤinášejívětší vjnos. Zvyšování spor má za
následek snižováni spotŤeby. Analogicky jako u investic m žeme psát
Co: Cr- b"r,
kd,e
znači
C"0
bC
autonomní spotŤebu odpovídajícínulové rírokové míŤe,
absolutní hodnotu citlivosti změny autonomní spotŤeby C^na změnu
Úrrokové miry r.
Podle dŤívějšíhov1ikladu splĚují autonomní vydaje vztah
A:C,-cTA,+cTR+I+G.
Po dosazení do tohoto vzlahu za C
- a
I dostaneme
A : (C^- bD - cTA, + cTR
A : Ar_ br,
+ (I,o- b,r) +
G
kde pokládáme
Ar:
Cor- cTA, + cTR
b:
Vztah pro agregátni poptávku
+ I"o
t
G
b"+ b,
AD
AD:A+c(1-t)Y
modifikuieme na tval
AD: Ar+
Ip
Funkce (r) je neelastická
PŤípad nezávislosti 1 na r
b,= o
l6
Funkce
1(,.)
je vysoce elastická
b,+a
1(r) není konstanta
Sníží-lise roková sazba,zv!ší se investice. Avšak vzrostou-li investice' vzrosÍ Vidíme, že mižeme sestrojit vztah mezi
produktem rirokem. Dostáváme tak funkci pro vztah mezi ťtrokem a produktem,
která se označuje 1.S funkce. Název pocházi z Hicksova privodního vfkladu mote vlivem násobitele reá|ny produkt
t)Y
-
br.
,*G,:S.+SO
I,: S,
kde vyjadŤuje
Sr=S" *
Ir :r*Gt
,Sc
hrubé národní spory
celkové hrubé národní investice.
Tak dostáváme
vyšli z pŤedpokladu
C: C,'l
-
Podmínka rovnováhy na trhu zboži a služeb je rovnost produktu Y a agtegátni
poptávky AD.To znači, že neplánované investice'1jsou nulové. Proto musí platit
delu ({ investment;,S, saving).
Poptávka po zbožía službách závisi na disponibilním drichodu. PŤitom jsme
c(1
Y:Ao+c(I-t)Y-br.
cYo,
kde c byla konstantní veličina, pŤičemžcC(0, 1). PÍedpokládejme, že autonomní
spotfeba C,,azávis|na rokové míňe r, S rostoucí rirokovou mírou mají spotÍebitelé
Ztohoto vztahu plyne
Y:a(Ao-br),
MoorL IS-[/ví
Mooti JS.[/ví
kďe znači
b
absolutní hodnotu koeficientu citlivosti autonomních v.ídairi na
0:G,
jednoduchf multiplikátor ve tŤísektorové ekonomice
rirokovou míru'
l-c(-t)
Yztah
Yp
Y=a(Ao-br)
naz;fvá vztahem /J. Vztahem /.SJsou určeny dvojice fr,Y],které odpovídají
situaci, kdy je trh zbožI a služeb v rovnováze, tj.
b:0
se
uf=0,
AD=Y,
Y,
Funkce I: 1S(r) je neelastická
PŤípad nezávislosti 1na r
Ir=
S.
Jinak Ťečeno, kŤivka 15 vyjadŤuje všechny kombinace rirokovfch sazeb
(d chodu) pŤi kterfchje trh statk a služeb v rovnováze.
Ys
Funkce I=13(r)
1(r) není konstanta
je vysoce elastická
b-a
tvar, takže její podoba
Konkrétně mriže mít kŤivka 15 lineární či
mriže mít formy znázorněné na obrázku 4.3.
a ťrrov-
ně produktu
Zevztahu1Splyne,
že58
lr---+ !Y.
a že pro dané A p|ati
lr---+ lI---+ ! AD---+ !Y.
Je-|i
b:0'
pak libovolnázměnar nemáv|iy nazměnu X V tomto pŤípadě zevztahu
Y:
a.(Ao- br)
KŤivka
plyne
vfdaje jsou n ezávis|é nairokové míŤeatedy Y jevzhledem k rirokové míŤe konstantní. V tomto pŤípadě mriže b1it irroková míra r libovolná..Funkce
odpovídajícívztahu 15 je neelastická.
Pokud b --+ @,pakzevztahu
tj. autonomní
c(AAo _ bÁr)
p|yne, že tepattná změna rokové míry r vyvolá velkou změnu produkce
plati
I
neboť
LY: - abLr.
Funkce odpovídajícívztahu 15je vysoce elastická.
Situace je znázorněna na obrázku 4.2.
lť Symbol f značí'že s ním uvedená
rt
symbol
+
vyjadiujc
,,2 toho
(lineární tvar)
Kiivka
1,S
(nelineární tvar)
Poloha a sklon kfivky I5
Y -- cLAo,
ÁY:
1.l
veliěina roste, symbol J značÍ,že s ním uvedená ve|ičina klesá
plyne" nebo ,,potom".
KŤivka 15 je klesající (mimo extrém ), tj. negativně skloněná. To znamená,
že snižuje-li se roková sazba, zvyšuje se poptávka po autonomních vfdajích
a zvyšuje se i roveĚ rovnovážné produkce. Závěr p|ati i opačně.
Sklon a poloha kŤivky IS tuďíž závisi na:
} autonomních vfdajích,
> multiplikátoru,
}
parametru
Ď.
Autonomní vfdaje pŤitom zapÍíčiitujijenposun kŤivky. Sklon kŤivky je pak
ovlivněn multiplikátorem a parametrem
Ď.
Posuny kÍivky IS
Posuny kŤivky 15 doprava či doleva (pňi daném vfdajovém multiplikátoru)
vyvolávají všichni činitelé,kteŤí ovliv ují změnu autonomních vfdajr1.
Zv!šen|autonomních vfdajrl (C, TR, I, G) znamená posun doprava, 8 naopuk
jojich snížení znamená posun do|eva.
MoorL.I5-llí
Us*-J5:tl
PŤitom
I
Ar-I
Tla. 4.1
AD---+l Y
Hodnota
Změnuproduktu )zvzávislosti na změně autonomníchvfdaji|zevyjádÍítyztahem
LY: aMt
V grafickém vyjádŤení pŤi zv šeníautonomních vfdajri
ZÁvrslosT sKLoNU KŘrvKY NA PARAMETRu 8
d'ochází
k posunu
kŤivky 15 doprava, naopak pŤi sníženíautonomních vldajri se kŤivka 15 posunuje
Ó
Tvar
kiivkv IS
0
vertiká LnÍ
malé (.1)
velké í'1.)
strmá
p[ochá
nekonečno
horizontá[ní
Pokles parametru b znamená rrist rírokovf ch sazeb, a tedy pokles drichodu
doleva (viz obr. 4.4).
I
b
-I
r---+l I---+l AD---+! Y
Body na kŤivce a body mimo kÍivku
>
>
body na kŤivce pŤedstavují rovnováhu na trhu zboži a služeb;
body mimo kŤivku znamenají nerovnováhu na trhu
> leží-lidanf bod nalevo od 1^l' znamená to pŤevis agregátni poptávky
nad agregátní nabídkou (docházi k neplánovanému čerpánízásob), protože roveĎ produkce je pŤílišnízká. Ie to zároveř ekonomickf signál
pro firmy, aby zqišily produkci.
Úroková sazba jev daném bodě také nižšínež by měla bft.
Toto tvrzení p|yne z definičníhovztahu kÍivky 15
Posun kŤivky 15 (lineární tvar)
na multiplikátoru
a(Ao-
br).
Pro body nalevo od kŤivky 15 pŤi pevném rje
Skton kÍivky Í5je závistf:
1.
Y:
Posun kŤivky 15 (nelineární tvar)
- čímvětšíje
multiplikátor, tím ploššíje kŤivka 15; čím
menšíje multiplikáto1 tím je kŤivka 15 strmější.
Na základě toho je zÍejmé, že p|ati následující závislost
f c-+f o -+f
I
Y<
a(Ar-
br)
(l
- t) Y < (Ar- br)
Y<c(l-t)Y+(Ao-br).
Uvědomíme-li si, že v!,raz c(l _
t) Y + Q4o-
t,)značíagregátní poptávku
dostaneme a Y agregátní nabídku prvni lvrzeni.
Úphě stejně dostaneme lwzenidruhé.
> leží-lidanf bod napravo od 15, znamená to pŤevis agtegátni nabídky
nad agregátní poptávkou (docházi k neplánované tvorbě zásob).
2
na parametru b _ parametr b značícitlivost poptávky po autonomních v!dajích na rokovou míru, ovlivĎuje velmi vlrazné sklon kŤivky /.S' Toto
ovlivněnÍ ukážeme v následující tabu|ce 4.|.
MooeL
l5-ll4
MoorL
Dále pak je možnéodvodit, že v bodech na kiivce 1.S vjlše produktu Íodpovídá
dané rírokovésazbě; konkrétně v době A odpovídá produkt {ťrrokové sazbě r,,
atlďiž zde existuje rovnováha.
Poptávka Z po reáln ch peněžních zristatcích tedy závisí na produktu f
kové míŤe r. PŤitom lzet.gto poptávku vyjádŤit jako součet
L(Y Ď: L'(Y)
Naopak v bodech nerovnováhy - konkrétně v bodě B -je pro danf produkt {
dosažená roková míra r, je nižši,než by měla bft v pŤípadě rovnováŽného stavu,
tedy rr>
rr.
B
rokovou miru r,, pak dosažen produkt )i
je nižší,nežby měl blt v pŤípadě rovnovážného stavu, tedy Y,< Y".
A vezmeme-Ii za základ v bodě
kde platí (lY---+
lL)
+
lS-Ll,l
a
rtl-
L,(r),
a (lr---+
lL).
Z plattosti
L I Dnpt:W'
P
a pŤedpoklad u,
.
že reá|néfinančníbohatství } je konstantní, plyne
M
+
LDEFA-
O'
což vede kzávěru, že stači ana|yzovatpeněžní rovnováhu.
rt>12
---1----f
l1
Rovnováha na trhu peněz nastává, když poptávka po reáln1Ích peněžníchz statcích je rovna reálné nabídce reálnjch peněŽních zristatkrj |MlP),PÍi tom nastává
téžrovnováha na trhu ostatních finančních aktiv. Platí tedy
L:rry,,t.
P
4.7.2
Vztah LM
kde
Budeme použivat keynesiánskou teorii poptávky po penězich, která je pro
model IS-LMtezbytná,
Nominální poptávka je poptávka po daném počtu peněžníchjednotek.
Uvažujme L poptávku po reálnlch peněžních zristatcích, tj. nominální poptávku
po penězích, dělenou cenovou rovní. Poptávka závísína
}" rírovni reálného produktu: čímvyššíje reálnf produkt jednotlivce, tím
více' je potŤeba reálnfch peněžních zristatkri pro financování jeho qídajri
L(Y,
>
transakčníučely;
nákladech držby peněz, tj. na obětovaném roku (rírokové míŤe) v pŤípadě
držby peněz místo držby ostatních (alternativních) finančníchaktiv; jestliže subjekt držíhotovost ve v!ši 'Ě1a ríroková mita za jeďnotkové období
čini r, pak náklady dtžby peněz (obětovan1f rok) činíročně rH; čímvyšší
je ríroková míra, tím nižšíje poptávka po peněžních hotovostech a depozitech na požáďáni, čímnižšíje poptávka po penězích, tím je vyššípoptávka
po ostatních finančních aktivech. 59
Lr(r).
PŤi dané veličině [MlPlmižemepsát
!:Pí\,,tn
+
L,(r1.
Ve zjednodušenémtvaru terÍo vztah píšeme ve tvaru
L:w-r,,.
na nákup spotŤebního zbožía služeb, placení nájemného apod., tím více je
tŤeba peněz pro
r): t,(Y|+
P
kde
Ě
je citlivost poptávky po penězích60 na drichodu; veličina k zhrtlba znamená
změnu velikosti poptávky na jednotkovou změnu drichodu {
je absolutní hodnota citlivosti poptávky po penězích na rokové míŤe6l;
veličina fr zhruba znamená absolutní hodnotu změny poptávky po penězích
na jednotkovou změnu rirokové míry r'
Jestliže poptávka po penězích není stabilni,m:Ů,že dojít k její změně i pŤi nezměněném objemu drichodu. Pokud napŤ. pŤestane mít veŤejnost z nějakého drivodu
5.) V
teoretické anal,lzepoptávky po penězích se obvykle piedpokládá' žepeníze(hotovosti a dep<llita na požádání) nenesou rirok (jsou nevjnosové), kdežto ostatní finanění aktiva (termínové
vkIncly, ťrsporové čty, dIuhopisy, akcie aj') rirok (v!nos) pŤinášejí. Protože V praxi Íady z,etni
pIin ŠcjÍťrroky rťlzrlé tlrrrhy <|cpozit na požádánÍ, Ize uvec|en1/ pňcdpokIrrd osItrbit ttrk, žc pr:nízc
nižšÍťrrtrk ncž rrItcrnrrtivnÍ
Tam, kde nemúže dojít k omylu, budeme používattermínu ,'poptávka po penězích..místo pies.
po reálnlch peněžních zristatcích...
nějšího
''poptávka
Voličina se mťržc rněnit
z rŮznjch drivod , napÍ. v c|risIedku zavedení krcditních krrrct, v t|ii-
Moort IS-LM
Mooet 15
drivěru k dluhopisrim' mriže poptávatpeníze a dluhopisy prodávat, cožpŤidaném
drichodu povede k r stu poptávky po penězích.
Yztah LM definuje kombinace ťtrokové míry r a produktu
peněz a ostatních finančních aktiv v rovnováze. ti.
I
pŤi nichž je trh
r:MP
Jestliže veličiny P a Mjsou konstantní a roste I potom roste neboť s rústem
I
rirokové miry r klesá držba peněz. Úvaha vycházíz monetaristické teorie peněz,
jejímžotcem je Friedman. Monetaristická teorie peněz tvrdí, že
cenová h|adina
určuje množstvípeněz.
V pŤípadě |---,
0 ze vztahu
rM h
I-_._+_.r
kPk
Dorn = Sorn'
KÍivka LM tedy vyJadňuje všechny kombinace rokové míry a rovně produktu (drichodu), pňl kterfch je trh peněz v rovnováze, a tudížje v rovnováze
i trh ostatních aktiv.
Rrist funkce LM téžplyne z následující rivahy. Nabídka reálnjch peněžních
zristatkri je pro danou funkci LM fixována, ale produkt se mění. S rristem produktu roste i poptávka po penězích, a proto musí vzr st i ťrroková míra, aby byla
veŤejnost stimulována podstoupit nevfhody držby nižšíchprriměrnfch peněžních
zristatkri na jednotku produktu, vyjádŤenou v domácí měně. Čímvyššíje roková
míra, tím vyššíje obrat peněz: penize z ,,nečinně |ežicicť,reálnfch zristatk (idle
balances), držen!,ch Z titulu spekulačního motivu, jsou aktivizovány pro ptnění
transakční funkce a tedy k podpoŤe
krytí vyššírovně dr'ichodu.
',transakčního..
To vede ve sv ch drisledcích ke zvjlšeníobratu peněz V. obrat peněz Vvyp\yvá
ze
vztaht
YP: MU
lAí
plyne
f : } f;. rroaukt Y
neniovlivriována írrokovou mírou, tj. libovolné rirokové míŤe mriže odpovídat libovolnju produkt. Funkce odpovídajícívztahu LM je
neelastická.
Je-li konstantni a
V pŤípadě h/k
---+
k---+
o, vidíme, že Y
q p|ati
[k/h]
---+
: i I-,.
0' Ze vztahu
k_.
.I--'- 1M
h
ptyne r
hP
: - |' f;. Neexistuje vztah meziÍrokovou mírou r a produktem
\
tj. dané
rirokové míŤe mriže odpovídat libovoln1i produkt. Funkce, která se b|ižiktomuto
pŤípadu' je Vysoce elastická.
k.
Je-li h jekonstantní a
O,vidíme, že Y = |. # ---' -.
ExtrémnípŤípady jsou znázorněny na obrázku 4.8.
čili
Y
V: M'
T
odtud plyne, že obrat peněz se rovná reálnému produktu I dělenému reálnfmi
peněžními zristatky |MlPl, resp. nominálnímu produktu PI děleirému nominální
zásobou peněz M.
Poznamenejme, že r st rírokové míry r vede k rristu rychlosti obratu (oběhu)
peněz (pŤepínací efekt rírokové míry). To plyne zkvantitativní rovnice peněz
MT/: PY
,:r.;:#:+,
P
kde je
M množstvípeněz,
r
P
rychlost oběhu peněz,
cenová hladina.
Yo
IM(r) je velmi elastická
h/k+
a
L
M' (r) =
fh /kl
Y,
neni konstanta
Konkrétně pak kŤivka LMmiže mít opět lineární či nelineární tvar,takže jeji
podoba mriže mít formy znázorněné na obrázku 4.9'
MoorL
íS-l.M
Moott lS-l/ví
Poloha a posun kÍivky
K posunu kŤivky LM dochází v závislosti na změně nabídky peněz (reá|n:'ch
peněžních zristatkri MIP), a to zptisobem:
a) zvfšenínabídky peněz -
pŤi dané rokové míŤe znamená, že nabídka peněz
je většínež poptávka po penězich1' lidé použijí pŤebytek peněz na nákup ob.
Iígací,dochází k rristujejích cen, klesá ťtroková sazba, zvyšuje se speku|ačn í
poptávka po penězích a celá kŤivka ZMse posune dolri;
b) pokles nabídky pen
KÍivka LM (rc|ineární tvar)
KŤivka LM(lineárnÍ tvar)
Z
éz - pÍi dané rírokové míŤe znamen á, že nabídka peněz
je menší než poptávka po nich; lidé prodávají obligace, dochází k poklesu
jejich cen, k rristu rirokové míry' snižuje se spekulační poptávka po penězích, kŤivka LM se posouvá nahoru.
Poznamenejme, že |ineátni vyjádŤení vztahu LM má pouze lokální charakter.
ska lze v ztah L M p ojimat tak, j ak naznačuje obr ázek 4.I0.
ob ecného h ledi
Segmenl klasick,
Posun kŤivky
IM(lineární tvar)
Posun kŤivky ZM(nelineární tvar)
K posunu kŤivky LM dochází rovněž pŤi změně poptávky po penězích:
l. očekávání budoucího nepŤíznivéhovfvoje - očekávání budoucího ne-
pŤíznivého vlvoje zvyšuje riziko dtžby obligací (očekávají se bankroty
firem), lidé držbu obligací omezují a zvyšuje se poptávka po penězích (pŤi
jakémkoli d chodu a rokové míÍe). Z dtivodu vyrovnání rovnováhy se musí
Poloha a sklon kÍivky LM
KŤivkaLM je vzrristající (mimo extrémníchpŤípadri), má tedy pozitivní sklon.
Proč?
Je to proto' že s rristem drichodu roste i poptávka po penězích' a proto musí
rrist riroková míra. To snižuje poptávané množství petěz, a tím se trh udržuje
v rovnováze'
Sklon a poloha kŤivky LM závisitudižna:
> na citlivosti poptávky po penězích na rokové miÍe (h),
> na citlivosti poptávky po penězích na drichodu (k)'
> na nabídce reáln ch peněŽních zistatki MlP.
PŤi změně parametrri h a kkÍivka
LM měni sklon. PŤi změně nabídky reálnfch
peněžníchzŮstatkri MlP docházi k posunu kŤivky LM.
2.
zvfšit rirokovámira akÍivka LM
Se
posune nahoru;
optimistické očekávání budoucnosti - optimistické očekávání budoucnosti naopak zprisobí, Že se kŤivka LM posouvá doprava dolri.
Skton kÍivky l'Íí
Čímnižšíje citlivost poptávky po penězích na drichod (#) a čímvyššíje citlivost
poptávky po penězích na rokovou sazbl (h), tím ploššíje kÍívkaLM'
Jinak Ťečeno, čímje k větší, tím strmější je kŤivka LM, a také čim je h menší,
tím je kŤivka strmější,a naopak.
Závislost sklonu kŤivky LM na citlivosti poptávky po penězích na rokovou
sazbu h pÍi daném k jemožné dále vyjádÍit pomocí tabu|ky 4,2,
MoorL.IS-L/yí
Tas.
4.2
Moott l5-l/ví
zÁvlstosT sKLot{U KŘrvKY
Hodnota á
Tvar kÍivkv
0
vertiká[ní
maté (.1)
5tÍmá
Ve[ké ('
nekon ečno
l'l| u loolorĚ
V
tomto pŤípadě musí bft menší)Znebo většír, nebo menšíIa zárovctl většÍr
oproti bodu, kter \ežínakÍivceLM.
l
[lí
Pro body napravo odkÍivky LMpŤi pevném r je
M/P<kY-hr.
o[ochá
horizontá[ní
Body na kÍivce a body mimo kŤivku
}
>
Body na kŤivce LM pÍedstavují rovnováhu na trhu peněz, a tudíži trhu
ostatních fi nančníchaktiv.
Body mimo kňivku LM znamenají nerovnováhu na tomto trhu:
tr |eží.|idanf bod na|evo od kĚlvky LM, znamená to pŤebytek nabídky
peněz nad poptávkou pii dané rirokové míŤe a daném drichodu, a tedy
pfebytek poptávky nad nabídkou na trhu ostatních finančníchaktiv; je
to proto, že drichodje nizky pro vytvoŤení dostatečnépoptávky po penězích; uroková míra je pak pro danf drichod pŤílišvysoká;
> leží-lidany bod napraYo od kŤivky LM, ztamená to pŤebytek poptávky po penězích nad nabídkou (a tedy pŤebytek nabídky ostatních finančních aktiv nad poptávkou); je to ptoto, že z ďaného d chodu se pŤi dané
rirokové míŤegeneruje vyššípoptávka po penězích.
V tomto pŤípadě musí bft většíI nebo menšír, nebo většíY a zátoye menšír
oproti bodu' kterj, IežítakÍivce LM.
Dále je možnéodvodit' že v bodech na kŤivce LM v!,še produktu I odpovídá
dané rírokovésazbě; konkrétně pak v bodě A odpovídá produkt
{ rirokové sazbě
r',, atudiž zde existuje rovnováha (viz obr. 4.t3).
Naopak v bodech nerovnováhy - konkrétně v bodě C
-je pro dan]f produkt
Y,dosažená riroková míra r,je vyšší,nežby měla bft v pŤípadě rovnovážného
stavu, tedy
,,ž ,,
A vezmeme-|í za základ v bodě C rírokovou mitu r,,pak dosažen]i produkt
je nižší,nežby mět
b1ft
v pŤípadě rovnovážného Stavu, teďy Y, < Y,
{
.
4.t.3
Současná rovnováha trhu zbožía stužeb a trhu peněz
odvodili j sm e v ztahy I S a L M za pŤedpoktadri
}
}
}
}
Toto tvrzení plyne ze vztahukÍívky LM
M/P:kY-
hr.
kde vyraz MlP znamená nabídku reálnfch peněžních zristatkri a vyraz kY
značípoptávku po reálnjlch peněžních zristatcích.
Pro body nalevo od kŤivky LMpÍi pevném r je
MIP > kY- hr.
-
hr
existence fixních cen,
existence dostatečné zásoby kapitálu,
existence fixní nominá|ni mzdy a dostatečnénabídky práce,
že všechny veličinyjsou ochotny nabizetjakékoliv množství produkce pŤi
dané cenové rovni, rj. AS je perfektně elastická.
PŤedpoklady existence dostatečnézásoby kapitálu, fixních nominálních mezd
a dostatečné nabídky práce odpovídajítomu, že ekonomika popsaná veličinou
I operuje pod rovní potenciálního produktu }^, tj. existuje produkční mezera,
neboť nejsou využity všechny zdroje.
Ana|yza byla provedena pro otevŤenou ekonomiku a by|o pňedpokládáno, žc
ccntrální banka kontro|uje nominální zásobu peněz.
MoorL.IS-IM
4.2.7
Anal;fza fiskátní potitiky
Účinnost fiskální politiky budeme zkoumat pomocí modelu I -LM,
V modelu IS-LM se změna čistfch daní se projeví ve změně veličin
a a,{.
Veličina cr se mění se změnou dařové sazby a veličina l se mění vlivem
změny
autonomních daní. Vlivem změny transferrl a vlivem změny vládních
vfdajr1 za
zboži a služby. Úeinek fiskální politiky mt eb!,trizn'j, vzávislosti na použitém
nástroji. Lzejej odvodit zevztahu
LY:yM+pLM,
P
ve kterém je
^LM|P]:0.
Uvažujme vztahy
DáIe pak je možnéodvodit:
>
body R a S na kŤivce 1Sjsou body rovnováhy na trhu zboží,a|e ne současně
rovnováhy na trhu peněz;
v bodě ,Sje piebytek poptávky po penězích nad jejich nabídkou, v bodě R
je pŤebytek nabídky penéz nadpoptávkou;
v bodě Cje pŤebytek produkce nad poptávkou po ní, v bodě B je pŤevis
poptávky po zbožínad nabídkou (ale současně body C a B znamenajirovnováhu na trhu peněz);
v bodě Kje pŤevis agregátní nabídky nad poptávkou na trhu zboži, a proto
docházi k neplánované tvorbě zásob;
současně je v bodě K nerovnováha na trhu peněz (finančních aktiv), a to
pŤebytek poptávky peněznad' jejich nabídkou.
4.2
Ana za
Y:yA
^r.L.,
'h
Piedpokládejme, že
> fiskální expanze
M:
LG,
} nabídka reálnfch
V tomto pŤípadě je
tj.
1,S-Z
l+ňa:
-
]
h-a+Y.--ct
h---+0+y
-0
kl
h--+U+9."h =-b.
h
---->
0
hl
- "s'1h -k.
Ď---+0+o,
Ď+0+0-0.
i
bM
v.-.
,hP
-
_,
pŤedstavovaná
penez!
L.LP
's.h
r
stem vtádních v dajri
jekonstantní, tj.
:
^t
= 0.
yLG
Lr: tt.L.rc.
'h
M.Y!,k|ad zaměŤíme na fiskální a na
monetární politiku. PŤed vlastní ana|,fzou uvedeme vztahy, které budou v následujícímvfkladu prospěšné,a jejichž znalost usnadní věcnou analfzu. Prijde
o hodnoty a konvergence zák|adnich parametr y a B ve speciálních pŤípadech.
=
Z e v ztahťl y :
un
ik, F : y I n a h é d ne me' že p| ati i mp I ka c e
je
LY
hospodáÍské potitiky užitímmodelu IS-LM
PŤi ana|,!ze budeme používatmodelu
+
|G
---+
lY
---+|L(\ r); pÍi dané nabídce
Úvahu znázornime graficky (viz obr. 4.l5).
peněz!
---ll1r.
G
o
LG,
MoorL
15-l&l
Mou L
lS-liví
Uvažujme multiplikátor fiskální politiky y a kladnou veličinu ú. Jestliže veličina
a, potom Y
o' . V tomto pŤípadě dostáváme
h+
-
A)':
L,r=
crAG
s.!'nc n
o
Nastává plnf učinek fiská|ní politiky, a vytěsliovací efekt je nulov
Situaci znázor uie obrázek 4,| 6.(,1
.
Praxe je mezi uvedenymi extrémy. obecně |zemitzato,ževztahLM jevyjád'funkcí, a tedy existuje částečnfvytěsĚovací efekt. Účinnost fiskální
expanze na rrist Ise dá odvodit z hodnot určujícíchvztahy IS a LM. Jde zejména
Ťen rostoucí
o hodnoty h, k, b. Účinnost fiskální expanze roste s rristem hodnot h,
klesem hodnoty Ď'
k
a s po-
Produkt určen! vztahem IS nezávisí na Úrokové míÍe
Jestliže produkt určen:|'podle vztahu 1,S je nezávisl)i na urokové míŤe,pak ve
vztahu 1Sje veličina Ď : 0.
_' o.:. Tak lze psát
Protože pro b
0 je y --+ o'' platí téžy
Klosick! pÍípad - neÚčinnd fiskdlní expanze
Pro h
..-+
0 platí 1
Protože pro h
-0
-
0.
V tomto pŤípadě dostaneme
p|ati y .+
-
ND
A)Z: oÁG
+.dostáváme
Á,:Y .I.
oo---,
Lr:cr'L'
!.tc.
V uvedeném pŤípadě vládní vldaje riplně vytěsní vfdaje soukromé
i
-
LY:yÁG-0.
h
nC.
V tomto pŤípadě nastává maximální ričinek fiskální expanze na
a velikost
produktu se nezmění.
Situaci znázoríuie obrázek 4.17.
Nit tt|,tt.ítzktt rtcttí írrtrysItrč;roužiloIirroárníoh vztahtl. [Jpozorní sc línl |)i| |trkiiIttí t:|tirrirklor ťtvil|ry
ZtivtÍt'tl ltttIttvttsti vytčstlrrvat:iIttl cÍ.cklrr pIrrtí v lčch lrttt|ccIl. kr|c vztrrIr /,tly' jc vysrrt'c cIrrslick1i,
Y (vízobr. 4.l8).
MoorL
ÍS-LM
4.2.2
PÍ
i
Moott
J5.llí
Anal;fza monetární potitiky
ana|y
ze vyj deme ze v ztahtl
LY:yL,A+
Lr
M
BA;
y'L. *-r'l- oL.
= 'h
'ah P
Ana|fztl provedeme pro pŤípad monetární exparLze,která značírust nabídky
reálnfch peněz peněžních zrlstatki o L|M|P], Tento rrist má efekt drichodovy
a efekt
likvidity. Efekt d chodov!je vyjádňen vztahem
LY =
a efekt
BLL
P
Past
likvidityje vyjádŤen vztahem
likvidity (h
Pro h
---+
oo
---+
platí Y
a)
+ 0,
F
L,r:-v.)-.nL.
'cth P
-
0. odtud pŤi
M:
O
dostáváme
LY=$6L
'P -g
Zvyšení|MlP]vyvo|á sníženírirokové mky, což povede ke zv;išení poptávky
po ostatních finančníchaktivech' Efekt likvidity se tedy projevitim, že pÍi zv!šení
o L|MlPl se část zvj'šenípŤesune do poptávky po ostatních finančních aktivech.
Tak nastane pŤevis poptávky po ostatních finančníchaktivech nadjejich nabídkou.
To povede ke sníženív nosnosti a ke sníženíírrokovémíry.
Efekt drichodov se projeví ve zvfšení reálného drichodu (produkce). Roze-
berme tento aspekt.
M
Rrist reálnfch peněžních ztistatkri o A 7 je pŤi nulovém rristu Al doprovázen
k{" 0 j; multiplikátor monetární politiky.
rristem reálného produktu o p
l. tL-0.
Ar:-y'o.h
P
odtud plyne ne činnost monetární politiky.
V pňípadě, že M * 0, mění se 15 a vidíme maximální ričinnost fiskální politi-
ky' neboť Y
a
velikosti
--+ cr.
l M
+
Situaci znázornime na obriízku 4.20. Velikos ti
odpovídá
ISA*M.
^;'
LMby odpovídala změttai
t; Analyzujme vztahmezi zmíněnfmi
p a}.vtati
analyzovatyztahmezi
změnami, K tomu stačí
Vztahu
:t^bo.bll
' h h+kab !+t
, .h
llebOt >u.
,
,,
^
"t
Z uvědeného vyp|yvá, že změnaptoduktu o 0
vztahuLM.
-
M
^;
j" menší' neŽby odpovídala
Popsanou situaci graficky znázorníme na obrázku 4.|9,
Klasick! pÍípad - maximdlní Účinek monetdrní expanze
Analyzujme pŤípad h.--' 0.
Pro h ---+0 platí y.-- 0 a 0 = y
I
-}.
Dále platí
A
odpovid,á ISu
MoorL Í5-[/ví
l1
cth
h+kab ah
h+
MoorL .IS-[/ví
+-
ka"b
kab
Tak dostáváme
ny: ,P
]SLL
I .M
a_
- _.
KP
I .M
Lr=-\. _.4_+
a.h
P
kab
.M
a_
P
Ztěchtovzta|.Ň vidíme' že s pok|esem vcličiny k nastávávětšíríčinekmonetární
Yo=
expanze.
Klesajíci h má
rov něž za nás|edck
včtšíč nck monetární expatze. Lze
i
hlédnout vazbu na kvantitativníteorii peněz
].
také na-
Situaci znázornimenaobrázku4.2l.
Dilema centrdlní banky
PÍípadstabilní LM a nestabilní IS
Ys
Pro
Ď
*
0 platí 1
Tak pŤi M:0
-
Y1
- 0. Dále platí
y.r.= _ o! ,. 1, = 1 -1.
cth h+ks"b cth h+lnb h'
o, a í3
dostáváme
6y
I
Lr=-y.
'ah
g6L -g
= 'P
.
nLP -- h!.tL.
P
V tomto pňípadě monetárni expanze má nulovf ričinek6a. Znázorněme graficky
popsanou situaci na obrázkll 4.22.
V uvažovaném pňípadě lze nahlédnout vazbu na kvantitativní teorii peněz vyjádĚenou vztahem
MV
.
PY, kde značíMmnožství peněz, I/rychlost oběhu peněz. Podle kvantitativní teorie peněz
IMlI,|Y' PÍitom so pĚedpok|ádá veličina / konstantní. Pro & : 0 je vz'tah LM Lvartl
p|alí f
Y
I/
||lk||kíll,|,.l'',tk <ltlstávťtntc
||/k]'
I)tlztltttltcltr'jtttc. žc v ltttltltt p|.iptrt|č jc ťrc.irrck íiskťrIníptrIitiky rrrrrxirlrÍ|rrí'
PÍípadstabilní IS a nestabilní LM
Yt
y
MoorL
íS-llví
Moou I5-l/{
TVrirci hospodáŤské politiky obecně preferují nižšíkolísání produkce azaměstnanosti' vpodmínkách, kdy je kÍivkaLMnestabilní, resp. méně stabilní než kŤivka
15, je vhodnějšímcílem monetární politiky kudrženížádoucí rirovně rokové míry.
Monetaristé pŤedpokládají, že vztah LM je stabllní a predikovatelqi, protože je
stabilní, resp. predikovatelná poptávka po penězích (současně pŤedpokládají nízkou
citlivost poptávky po penězích na rokovou míru a rychlost peněz konstantní, resp.
pŤesněji predikovatelnou). Centrá|ní banka by podle monetaristri měla dávat vždy
pŤednost kriteriu peněžni zásoby. Monetaristé takvycházejíztoho, že v ekonomice existuje jedna hlavní pĚíčinako|ísáníprodukce a zaměstnanosti: jsou to změny
petěžnizásoby prováděné centrál n í ban kou. Řešení problému omezení kolísánípro-
Jestliže se očekává roveř drichodu
ve
vfši to:
Y,: Y,pak
banka stantlvÍ rokovrl1 sttzbtt
r*.
Snaha udržet konstantní peněžnízásobu znamená, žebanka svtlji po|itiktlrr
LM' Změna Ár vvvo|Á
ovlivřuje urokovou mfuu r. PÍi tom se nezmění vztah
změnu 15.
Znázontěme grafi cky popsané situace na obr ázku 4.23.
zaměstnanosti vidí monetaristé v respektování pravidla konstantního tempa
rristupeněžní zásoby (pÍibližně shodného s tempem r stupotenciálníhoproduktu).
Keynesiánci vycházejí z toho, že v ekonomice existuje několik pŤíčinkolísání
dukce
a
produkce a zaměstnanosti - optimistická nebo pesimistická očekávání budoucího
v1fvoje podnikateli a spotŤebite1i, čistf export, nabídkovéšoky, fiskální politika aj.
Samotná kontrola peně žnízásoby podle keynesiáncri kolísání produkce a zaměstnanosti neodstraní: keynesiánci Se proto více kloní knázoru, že centrální banka
by měla sledovat cílovou rirokovou míru.
Y2 Ys
Centrální banka uplatřuje politiku
konstantní peně žni zásoby
Politika konstontní rokové míry
Snaha udržet konstantní rokovou míru znamená, žebanka ovlivĎuje peněžní
M
7. PĚi tom pŤedpokládá vztah IS neměnny' tj.
zásobu
Y:a(A-br)
azásahy centrální banky se mění vztah
y=
M
LMtj.
!.rY+tL
K'P
P
+ nr:.
šení7 vyvolá zvfšení Y a sníženírirokové míry.
PŤi politice konstantní rokové míry je nutné zvfšit rírokovou míru na privodní
Tak
zv1f
riroveř. To se docílísníženímpeněžní zásoby. Sníženípeněžní zásoby vyvolá
sníženíproduktu.
Polítika konstantní peněžní zdsoby
Snaha udržet konstantní peněŽní zásobu f;,,tamená, žebankaovlivĚuje rirokovou míru r. PŤitom se pŤedpokládá, že je vztah LM neměnn tj.
v: l,M,,
7.(
,
'
+nr)
a že se zásahy centrální banky mění vztahy IS,tj
Y: a(A -
b(r + L,r)).
Y1
Centrální banka uplatriuje politiku
konstantní rokové míry
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA A NABÍoKA
KapitoLa 5.
PŤitom platí
AGREGÁTNÍ poprÁvKA A NABÍDKA
VytvoŤme model agregátní poptávky a agregátní nabídky, kter! budeme
ys=yA. fi
polži-
vat k určenírirovně rovnovážného (produktu) drichodu a k určenícenové urovně.
odstranění pÍedpokladu pevné cenové hIadiny umožnízkoumat současně změ-
ny
rovně rovnováŽné produkce a změny cenové hladiny' tj, změny agregátního
cenového indexu resp. deflátoru.
5.1
}
>
Ď
ekonomika operuje pod rirovní potenciálního produktu' tj. skutečny produkt, I,je nižšinežpotenciálníprodukt' I^;
zásoba kapitálu je dostatečná, takže mlŮ'že b;it vyrobena produkce, která je
poptávána:'
nabídka práce je dostatečná' aby bylo vyrobeno množství produkce, které
je poptáváno;
centrální banka kontroluje zásobu nominálních peněz,
V pŤedchozím vfkladujsme odvodili, že dvojice fr, Yf,které současně vyhovují
vztah m IS a LM odpovídají současně rovnováze na trhu zboži a služeb a rovnováze na trhu peněz (aktiv) za pŤedpokladu fixní cenové hladiny.
Současnou rovnováhu trhu zbožía služeb a trhu peněz (aktiv) znázorníme na
obrázku 5.1.
Dále pro zjednodušení budeme místo o,. psát cr a misto A,budeme psát A.
Za pkdpok|adu cen ové hl ad i ny Po j e r ov nov ážná ilroková m íra r n a r ov nov ážná
ÍtrovcĎ <lťrchodu (agregátních
v
dajti) {'.
I .M
- I'T'
n
uh
P,
kde
y
p
AgregátnÍ poptávka a její charakteristika
Funkci agregátní poptávky odvodíme z modelu IS-LM. Uved'me pŤedpoklady,
za nichž bude me pracovat:
}
ro
t
je multiplikátor fiskální politiky a
je multiplikátor monetární politiky.
Dalšíveličiny k
ah
už jsmejiž sice definovali v modelu
15-
LM, a|ezopakujme
Je
je citlivost poptávky po penězích na drichodu;
veličina k zhruba znamená
změnu velikosti poptávky na jednotkovou změnu
drichodu
{
je absolutní hodnota citlivosti poptávky
po penězichna rirokové míŤe; veličjna h zhruba znamettá absolutní hodnotu změny
poptávky po penězich na
jednotkovou změnuurokové miry r.
Změni-|i se cenová hla dina z P
ona
+8.
Yt
ft :
^'l
P', pak se změn í r a Yona r,
o
'1
n
a
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
AcntcArnl
}
>
}
PoPTÁVKA A NABIDI(A
citlivostpoptávkypoinvesticíchna rokovoumíruá(čímvětšíjecitIivostá.
tím je kŤivka
lD
plošší);
multiplikátor o (čímvětšíje o, tím ploššíj e AD);
citlivost po reálnfch peněžních zristatcích na drichodu
ploššíjelD).
f (čímniŽšíje*, tím
Sklon kŤivky AD vyjadŤuje dále citlivost agregát
chvfdajri na změnucenové
hladiny:
> je-li
vysoká citlivost, pakma|ázměnacenové hladiny vyvolá
velké změny
v agregátnichvj,dajich akÍivka AD je plochá;
> je-li malá citlivost,kŤivkaAD strmá;
1e
VyjádŤíme-li P (cenu), pak pro rtizné cenové rovně kŤivky agregátní poptávky
platí následuj íci v ztah
"'^/Í
P=8.
' Y-yA
Dany vyraz mrižeme považovat za základní Yzorec pro vyjádŤeni kŤívky AD,
KŤivka agregátní poptávkyje vŽdy konstruována pro danou ťtroveízásoby nominálních peněz M a autonomních v!ďaj A'
KŤivka/D zobrazuje takové kombinace rovně cen a rírovně rovnovážné
produkce (agregátních vydaj )' pŤi kterfch j e trh zbožía služeb zároveĚ s trhem peněz (aktiv) současně v rovnováze.
Konkrétně m žemítkÍivkaADlineární či nelineární tvar fuiz obr. 5.3).
> jeJi zcela necitlivá, kiivka je vertikální;
> je-li absolutně citlriv á, kiivka je horizontá|ni.
Agregátní poptdvka a htavní proudy makroekonomické
teorie
Všechny hlavní proudy makroekonomické teorie tvrdí,
že agregátnipoptávka
je klesajícífunkcí ceny. Názorové rozdíIy
spočívajív tom, kterJfaktory ovlivřují
změny agregátni poptávky Y : AD(P). Tyto rozdíly
mají vyrazn,! vliv na r znf
pohled na provádění hospodáŤské politiky. HospodáŤské
politice bude věnována
jedta z následujících kapitot.
Monetaristé vycházejicí z modernizované kvantitativní
teorie peněz tvrdi, že
změny agregátnich vfdajri jsou v první Íadě určovány
změnami peněžni zásoby.
Podle monetarist změny autonomních v dajri (fiskální
politika), poha nejsou doptovázeny změnami zásoby peněz, maji nareálné
veličiny ekonomiky
minimální
nebo dokonce negativní ríčinek(vytěsřování). Agregátní
poptávku specifickfm
zptisobem využiváteorie reálného ekonomického cyklu.
Keynesiánci nepopírají driležitou rilohu peněz jako jednoho
z faktor určujícíchagr egátni vfdaje. Současně a|e zastáv aji názor,
že,,nejenom penize
prisobí... Naopak změtty spotŤebních a investičních
vydajri v drisledku pesimis-
tického či optimistického očekávání spotŤebitel a
investor , vládní vydaje na
tákup zboži a služeb, transferové platby, změna čistfch
vyvoztta stejně tak
daně mají vyraznj, vliv na změny reá7né produkce.
Je to iroto, že se pŤímo
a bezprostŤedně promítají do změny agregátní
poptávky i pŤi nezměně né zásobě
nominá1ních peněz.
KÍivka AD (lineární tvar)
KÍivka AD ínelineární tvar)
KÍivkaAD má negativní sklon (kromě extrémníchpŤípad ). Je to proto' že čim
vyššíje roveri cen, tím nižšíjsou reáIné peněžníz statky MlP' a proto tím nižší
je rovnovážná riroveĎ vydaj a produkce.
Tva r agregátní poptávky záv isi na následujících aspektech:
> citlivost poptávky po penězích na rokovou miru h (čímnižšíjecit|ivost á,
tírn.jc kĚivka zíl) pIošší)l
Posun kÍivky /D
Protože jsme kŤivku lD odvodili z modelu IS-LM, potom
poloha kŤivky
(tj, posun doprava či doleva) závisi na faktorech,
tie.e oviiv,iu1í polohu
AD
kŤivek
1.S a
ZM
i kiivku AD.
Stejné faktory, které posouvají kŤivky 15
a
LM,budou posouvat
AcRrcÁruÍ
PoPTÁVKA A NABÍDKA
NcnrcÁrnÍ
PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
Je možnétaké Ťíci, že objem produkce odpovídajícíbodu Cje pro
clanou ccnovouhladinunedostatečn1i nebojinak: cenováhladinavbodě Cyevztahuk
obiornu
produkce je nízká.
zv
Docházítuďižk nedobrovolnému (neplánovanému) čerpání zásob, k tlaku
na
šeníprodukce a k tlaku na rrist cenové hladiny; což jsou signály nerovnováhy
a zárove ' mechanismy ustavování rovnováhy na trhu zboží
aslužeb.
V bodech napravo naopak existuje pŤebytek nabídky. Je vyrobeno nadbytečné
mnoŽství zboži, doc|tází ke vzníkuneplánovan1ich zásob atd'
Posun kčivky l/) (linr:rirní tvar)
Posun kŤivky
lD
(nelineární tvar)
Fiská|ní expanze mátudiž za následek posun kÍivky AD dopravanahoru. RovněŽ monetární expanze zprisobí posun kŤivky doprava nahoru.
Naopak fiskální a monetární restrikce zapÍíčiniposun kŤivky lD doleva dolri.
Dále pak posun doprava mohou zptisobit i optimistická očekávání investorri či
spotŤebitelri, najejichž zák|adě dojde ke zvfšení vládních vfdajri G, transferov ch
plateb TR či poklesu autonomních dani TA.
Agregátní nabídka a její charakteristika
5.2
Ve vztahu agreg
diska jednotlivych
ke konstrukci a
uhrnně vyj
myšlenía
tva
nabídkv. a
Body na kÍivce AD o body mimo kÍivku AD
Pokud danf bod (daná kombinace rovně cen a rirovně rovnovážné produkce,
tj. agregátních vydaj ) Ieži nakÍivce AD, znametá to' že jsou oba trhy (trh zboži
a trh peněz) současně v rovnováze.
Taková situace nastává v bodě E,kdy jsou oba trhy v rovnováze pro objem
produktu Io a roveř cenové hladiny {' Rovněž v bodě E, existuje na obou trzích
rovnováha. V bodech A a C však existuie na uvedenÝch trzích nerovnováha.
ny teorie však platí, že mají základv agregátnipoptávce
av
agregátninabídce.
Agregátní nabídkou v dané ekonomice rozumíme celkové množství pro-
dukce, které subjekty (firmy a domácnosti) nabízejípŤi danych mzdách
a cenách.
Firmy se rozhodují o vyráběném anabízenémmnožstvítak, aby maximalizovaly svrij zisk. PŤi tomto rozhodováni zvažuji
> ceny' za těž bude vyrobená produkce r ea|izována,
>
}
náklady na služby vjlrobních faktorri,
zásobu kapitálu,
> dostupnétechnologie.
Domácnosti nazákladě současnénebo očekávané urovně reáIn,fchmezd rozhodují o mnoŽství tabizené práce. PŤitom současná nebo očekávaná riroveř
reálnrich
mezdje dána současnou nebo očekávanou rírovní cen
V bodech nalevo od kŤivky agregátní poptávky nastává pŤevis poptávky nad
nabídkou pozbožias|užbách,tj.pňi danécenovérirovnijevyrobenonedostatečné
tnnožství ,t,btlž.i v poměru k poptávcc.
a mezd.
l)|otrhodob!rni fluktuacemi makroekonomick17ch proměnnlch, otázkanri rťrstu potcnr:iri|nÍhrl
rt zaměstnnnosti v d|ouhém obclobí iana|5izou pohybu ostutníoh
ekorrrlinicklcrr pr.rr-
produkttt
tttčlttt;l'cIr sc btttIcntc zubyvrrt
pli
pIí|cŽitrrsti.
AcnecÁrnÍ P0PTÁVKA A
NABÍDKA
Agregátní nabídka Y : As(P)
AcnecÁrnÍ PoPTÁVKA A
popisuje vzájemné vztahy mezi agregátní pro.
dukcí ekonomiky a cenovou rovní.
5.2.7
Mikroekonomickézáktadyagregátnínabídky
Agregátní nabídka je komplexní jev. V dané ekonomice vy bíanabizifirmy
a domácnostírizné druhri produkce a služeb. Budeme pŤedpokládat,ževyrobci
vyráběji anabizejíjeden druh produkce. To umožníagregaci vfrobcri a jejich
NABIDkA
práce (obecně kaŽdého vfrobního Í.aktoru) jc k|adná
množstvítohoto faktoruje používánopĚi fixovaném
tatních vfrobních faktorri67.
Produkční funkci a margináIní produktivitu práce znázorníme graficky
na
obrázku 5.6.
produkce do agregátní nabídky. Vychozím bodem analyzy bude produkční
funkce.
Ekonomika sestává z firem, které používaj í práci N, kapitil, materiál a mezi.
produkty66 a energii, aby vyrobily určitémnožstvíprodukce Í Materiál a meziprodukty a energie doplfiují pÍi produkci práci a kapitál. Práce,kapitál, materiál a energie jsou pŤi vlrobě statkri a služeb používány vždy pŤi určitérírovni
technologie. Rlist irrovně technologie znači, že určitá technologická zlepšení ve
vfrobním procesu vyrisťují do zv]ilšeníprodukce. Pro zjednodušeníbudeme pŤedpokládat, že v ekonomice existuje jediná standardní produkčnífunkce, která je
aplikována vŠemi firmami.
Pro ana|yzuagregátní nabídky budeme pŤedpokládat krátké období' během něhož
je zásobakapitálu fixní. Tato zásoba kapitálu je determinována investicemi rea|ízovanymi v minulosti. Znamená to, že během tohoto krátkého období jsou fluktuace
produkce zprisobeny změnami počtu jednotek práce, tj. velikostí pracovních vstupti.
Budeme tedy pŤedpok|ádat, že práce je jedinym variabilním faktorem.
Charakterizované vlastnosti produkční funkce, kdeje ríroveř produkce Ifunkcí množství práce 1/pŤi daném kapitálu, meziproduktu' energii a pŤi dané rovni
technologie' znázorníme pomocí funkce
Y:f(N),
Zvykladu vidíme, že pro derivaci funkce/(//) platí
f'@:
)w
".1
dN
:MPN>o
o,!-I:rr,' .r.
f '(M:
dN,
Funkce/,(N)
Firmy prodávají svou produkci za cenu P a najimají práci za nomináIní
mzdovou
sazbu W Cenyjsou za pŤedpokladu dokonale konkurenčního trhu
určeny na trhu
zbožía služeb a nominální mzdová sazba je určena na trhu práce. ZaměÍíme
se na
pŤedpoklady bude
P dY_WdN.
Najděme množstvípráce,které poptává firma, maxim atizujici svrij zisk. Pro-
toŽe všechny náklady firmy kromě nákladri práce jsou konstantní,
dostáváme se
k ríloze maxima|izace funkce P/(1/)
WN.Protože marginální produktivita
-
je derivací produkční funkce, podmínkou pro maximum je
P|dY/dN]
dostaneme podmínku
:
.'í. ()znučcníM pro muteriá|
s pnrr|rrktlrr Í |lnkcí.
o
nreziprodukty budc používánopouzc V tomto odstavci v souvis|osti
O.
Tak
W
|dYldN]: MPN(N) pŤedstavuje marginální produktivitu práce.
Marginální produktivita práce zhtuba značípŤír stek produkce, kterf odpovídá
pŤírristku pracovního vstupu o jednotku.
práce
- W:
P
MPI,(N=
14/
P
Ana|ogicky lze definovat marginální produktivitu kapitálu MP*vztahem
MP,. = tJY/t\K, Marginá|ní produktiVita kapitá|u zhrubaznačí pŤírristek
|rodukce áajednotku prirŮsrkLr [upitrllu.
Murginri|ní procluktivita kapitá|u je také kladná a ste.jně také kIesri s krrždorr
t|otlrrtcčrrtltr
(...
prrrlž|-
AcnrcÁrlÍ
PoPTÁVKA
n
NngÍoK/\
PoPTÁVKA A NABÍDKA
w: IrilPl: /'(P). S ohledem na pŤedpoklad, že funkce MP,(N) je klesající,
existuje k ní klesajícíinverzní funkce
b
kde
s@): Mpi)@)
rrist reá|né mzdy vede firmy maximalizující zisk ke snižovánÍ zaměstnunjzch jednotekpráce, a tedy i ke snižováníobjemu produkce,
Nyní již m žeme odvodit funkci agregáttti nabídky Y:AS(P), která
uclává
taková, žep|ati
, IW\
:
N : MPu'
MPi'(') : g(.).
\;)
Z podmínky j e patrné, že |z,e určit množství práce, které firmy budou poptávat
pÍikaždérirovni reá|né nzdy najednotku práce'
PŤedpokládáme,že je vyráběn jede n drrrh produktu a že firmy mají stejnou produkčnífunkci, Uvažujme agregaci za všechny firrny. PŤipomeřme, že nominální
mzdová sazba 14/ a ceny P jsou určeny na trhu zboži a s|užeb a na trhu práce, a na
dokona|e konkurenčníchtrzich ie nemohou firmv ani domácnosti ovlivnit.
Z uvedeného plyne
Y:
í(N) : ÍG@D : fk(h(p)).
o,#.0.
_dv
dP
Odtud plyne
^P
Trh práce je vždy vyrovnan1i neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost.
Flexibilita nominální mzdy vyrovnává nabídku práce s poptávkou po ní'
tedy ,yyčistí.. trh práce.
s,0.
odtud vidíme, že
>0.
L,Y LN Lw
ÁN Áw ÁP
o"to.
AP
Z agregátní poptávky po práci je patrné, že
> pokles reálnych mezd stimuluje firmy zaměstnávat více pracovníkri (zvyŠovat zaměstnanost v ekonomice)
tak mohou zvj'šit zisk68;
'.*
|l|rrlí
/,f Wl' |,|Y
l,| l,|Y
lvl.|'
a
í kŤivkylS:
. Je založena na pŤedpokladu, že ekonomika neustále funguje
na rírovni potencionálního produktu, tj. produktu pŤi plné zaměstnanosti.
Užijeme-li diferencí' mrižeme psát
AY
Je tŤeba zdttaznit, že kÍivka agregátni nabídky je nesmírně sIožitá, a rtlzné
né názory na tvar kŤivky lS. Je to dáno tím, Že jedznfch pŤedpokladri tfkajících se zejména trhu práce.
ek
no
ství produkce
dNW
d. P'
Dále vidím e,že
Tvary kÍivky agregátní nabídky
funkce agregátnínabídky. V tomto pojetí je kŤivkal^S vertikální, což znamettá, že pŤi jakékoliv rírovni cen bude nabízeno stejné množ-
dY _dY dN dw
dP dN dw dP
ZpÍedcházejicího víme, ž" o,L,
5.2.2
> Klasická
Podle pravidel o derivaci složené funkce mrižeme psát
dY :
-MPLí],)
dP
vyjadŤujícítechnické vztahy mezi vstupy a produkcí, funkce agregátnínabídky
Y: AS(P) vyjadŤuje nabídku produkce firem maximalízuiícíchzisk.
tedy i zvyšovat objem produkce, neboť
Keynesiánská funkce agregátní nabídky v extrémnímpŤípadě. KŤiv-
ka AS má horizontální tvar. Je za|ožeta na pŤedpokla du, že v ekonomice
existuje produkční mezera. To znamená, že produkce ). je hluboko pod
potenciálním produktem' nejsou využity vyrobní kapacity, zásoba práce
je dostatečná, nominální mzdy jsou proto krátkodobě fixní. Firmy
monou
v tomto pŤípadě nabízet jakékoliv množství produkce pňi existujícícenové
hladině.
Krátkodobá agregá ní nabídka za pŤedpokladu fixní nominální mzdy.
KŤivka AS je pozitivně skloněná. Yychází z pŤedpokladu, že v krátkém
období jsou fixní nominální mzdy, na základě toho mriže vzn]katnedobrovolná nezaměstnanost' Klíčovámyšlenka tohoto modelu kŤivky spočívá
v tom, že jsou-li nominálnímzdy fixní' reálná mzďa WP se mění inverzné
oproti cenové rirovni a zaměstnanost se mění inverzně s pohybem reálné
mzdy. Jinak Ťečeno: čímvyššíje reá|ná mzda, tím nižšíie zaměstnanost
a produkce, a naopak.
Kromě těchto tŤí zďánlivě protichridnych tvarli modelri kiivky agregátni nabídky existují i dalšípojetí kŤivky AS,které budeme v dalšíčásti charakt erizovat.
AGREGÁTNI POPTÁVKA
A
NABÍDKA
AGREGÁTNÍ P0PIÁVKA A NABIDKA
Kažďé pojetí kŤivky agregátní nabídky pŤedurčujemoŽnosti zvyšování rírovně
produktu, možnosti ovlivnění ekonomiky prostŤednictvím fiskální či monetární
politiky apod.
5.2.2.1
Ktasická funkce agregátní nabídky
V klasickém
pŤípadě je agregátní nabídka v nejjednoduššíverzi dána funkcí
AS(P): Y,
kde
)^
je potenciální produkt,
jakékoliv rovni
kte
rému odpovídá práce ,Ať. To znamená, že pÍí
cen budc nabízono stcjnri rnnoŽství produkce.
Klasická agregátni nabídka je za|ož,cna na pŤedpok|adu' že ekonomika neustále
funguje na rjrovni potcnciálního produktu, tj. produktu' ktery odpovídá rovni
zaměstnanosti, v nížpracují všichni, kteií pĚi dané rovni reálné mzdy chtějí
pracovat. Jde o situaci, v nížneexistuje nedobrovolná nezaměstnanost. Trh práce
je vždy vyrovnany v drisledku dokonale flexibilních nominálních mezd a cen. Flexibilita nominá| mzdy vyrovnává nabídku práce a poptávku po práci,tedy ,,čisti,,
trh práce. Firmy poptávají a zaměstnávajítakové množství práce' které pracovníci
nabizejí pŤi dané reálné mzdové mzdě určenéna trhu práce. Poztamenejme, že
nabídka pracovních sil je rostoucí funkcí , : i. odtud plyne' že pŤi jakékoliv
cenové rírovnije nabizeno stejné množství produkce.
odvod'me závěr. PŤedpokládejme, že se v d sledku zvj'šeníagregátnipoptávky
zvyšícenová roveĚ P, Ze vztahu popisujícího poptávku po práci p|yne, že toto
zvyšenícenové hladiny vyvolá tendenci poklesu reáln ch mezd a tedy firmy zvyší
poptávku po práci. Pokles reáln/ch mezd současně vyvolá sníženínabídky práce.
Podle pŤedpokladu klasického pŤístupu ke konstrukci agregátní nabídky se mzdy
prakticky bez zpožďění pŤizptisobují vzniklé situaci. Nominální mzďy takvzrostou jako cenová ríroveř, aby byla určena rovnovážn áreáInámzďa(i)- vrizaměstnanosti M a trh práce byl vyčištěn. Reálná mzda zistává nezměněna, stejně jako
rovnoyážná roveř zaměstnanosti,Ať. ProtoŽe se nemění vÝše zaměstnanosti M.
nezmětí se produkt }^.
Rovnovážná mzda je v klasickém modelu agregátní nabídky dána rovnováhou
trhu práce a čistítento trh. Nevyvolá-li prisobení žádnlch faktorri změny agregátní
poptávky po práci nebo agregátní nabídky, roveř produkce zristane nezměněna.
Proto pro libovolnou danou cenovou uroveřje agregátní nabídka ekonomiky na
Úrrovni potenciálního produktu.
Klasická funkce agregátninabídky implikuje, že ekonomika jevždy naurovni
zaměstnanosti,v nížpracují všichni, kteŤí pŤi dané rovni reálné mzdy chtějí
pracovat. Z toho plyne, že pokud existuje nezaměstnanost, jde o dobrovolnou
nezaměstnanost' Neexistuje tedy ani vyraztějši a dlouhodobější odklon skutečné
pr.rlt|tlkco ot| ťlrovně potenciáIního produktu.
ZÍejmy rozpor klasického závěru o neexistenci nedobrovolné nezaměstnanosti
s faktem existence nezaměstnanosti v reálné ekonomice vysvětlují klasičtíekonomové několika okolnostmi. I nejjednoduššíverze klasického pohledu na trh
práce a koncepce agregátni nabídky je kompatibilní s frikčnínezaměstnaností,
tj. se situací, v nížje trh práce je v neustálém pohybu, část pracovníkri opouští
práci a hledá jinou a jsou tak po určitf krátkf čas nezaměstnaní. Kromě toho
je klasická teorie agregátní nabídky v některfch modelech doplněna o rigiditu
reálnych mezd,která zprisobuje nezaměstnanost i v klasickém pŤípadě. Na trhu
práce mohou totiž prisobit síly, které brání jeho plynulému vyčištění,tedy brání
reá|né mzdě, aby odpovídala plné zaměstnanosti. Tak napŤ.
b státem stanovená minimální mzda m.Ů'že byt stanovena nad
reálné
mzdy,kte,'čistí.. trhpŤi plné zaměstnanosti;
& podpory v nezaměstnanosti mohou byt tak vysoké,žepracovttíciodmítnou
pÍijmout prácí za mzdll, kteráje na írrovni plné zaměstnanosti (poŽadují
vyššímzdu, než je mzda, která odpovídá plné zaměstnanosti).
5.2.2.2 Speciální pÍípad keynesiánské
krátkodobé agregátní nabídky
Keynesiánská funkce agregátní nabídky v extrémnímpŤípadě je v krátkém
období za|ožena na pŤedpokladu, že
F v ekonomíce existuje produkčnímezeÍa,
ts existujícízásoba kapitálu je dostatečná, aby produkce vždy pokryla poptá-
b
vané množství,
zásoba práce je dostatečná, protoŽe existuje nedobrovolná nezaměstnanost
a firmy tak mohou dostat na trhu práce jakékoliv množství práce pŤi fixních
nominálních (peněžních) mzďách.
Extrémní(speciální) pŤípad keynesiánské kŤivky agregátni nabídky v krátkém
období je založen na pŤedpokladu, že nomináIní mzdy jsou krátkodobě fixní
a v
krátkém období se nepiizp sobují změnám agregátni poptávky. Stcjrrč tak oony
kcyncsiánsk Funkcg agregátní rrabítlky v ttttl-tltt rlht|tlbí
.jsorr ptltlIc pŤotlpoklaclu
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
AcnroÁrll
fixní. Inverzní funkce keynesiánské agregátní nabídky v extrémnímpŤípadě
av
krátkém období splřuje vztah
ASr(Y)
kde
{
:
Po,
je konstantní. To znamená, že k dané cenové rirovni P,
m:Ů'že existovat
libovolné )1
PŤedpokládá se, že pr měrné nák|ady firem se pŤi změně urovně produkce
nezměni v d sledku existence nedobrovo|né nezaměstnanosti' Firmy najdou na
trhu práce vždy dostatečnémnožstvípráce pŤi dané nominální mzdě. Proto mohou
nabizet jakékoliv množstvíprodukce, které je poptáváno pŤi existující cenové
hladině.
Uvažovany piípad extrémní(speciální) keynesiánské funkce agregátní nabídky
v krátkém období je znázorněn na obrázku 5.8.
PoPTÁVKA A NABlDKA
Jsou-li nominální mzdové sazby fixní,
b reáInámzdaw : WP je klesajícífunkcí cenové rovně, tj. firnkce w .. h(I,\
je klesající,
}
zaměstnanost
sající,
F
l/je klesajícífunkcí reáIté mzdy, tj. funkce N
produkce je rostoucí funkcí zaměstnanosti,
Spojovacím článkem mezi cenami
a
= g(t4,)
je
k |o-
tj. funkce y :.f(N) je rostoucí.
produkcí (zaměstnaností) jsou reálné mzdy'
Funkce agregátni poptávky po práci (a tedy mezního produktu práce) závtsi na
derivaci produkční funkce podle zaměstnanosti. Změnaprodukčnífunkce vyvo|ávázměnumezního produktu práce, resp. změnu agregátnipoptávky po práci.
PŤi cenové hladině P existuje (pŤi dané fixní nomináI rnzdě W) reá|námzd,a
WP, atedy i riroveř zaměstnanosti N. Úrovni zaměstnanosti 1/odpovídá roveř
produkce Y. Tak množstvíprodukce I (vyrobené pii rírovni zaměstnanosti ly')
odpovídá IW/PI a tedy pŤi konstantním W cenové hladině P. Tak dostáváme
vztah
Y:
SAS(P),
ktery vyjadŤuje funkcí krátkodobé agregátninabídky. Tato funkce byla odvozena
za pŤedpokladu konstantní nominální mzdy. Vzroste-li nomináln ímzďová sazba,
potom se změní i vztah,uS(P). TVar funkce ovlivřuje funkce agregátnípoptávky
po práci ND(w), která byla odvozena z produkční funkce. Tyto dvě závislosti
v pŤípadě potŤeby vyznačíme indexem u vyjádŤení krátkodobé agregáttifunkce
nabídky, tedy
y:
Y pozadi
tohoto pŤípadu je pŤedpoklad konstantní marginální produktivity
práce' V tomto pŤípaděje produkce zcela determinována agregátni poptávkou.
5.2.2.3
PŤedpoklad konstantní nominální mzdy (mzdové sazby) vytváií základní key-
resp. nevede k zajištěníplné zaměstnanosti. Nepružnost nominálních mezd je
v privodním keynesiánském modelu pŤíčinounedobrovolné nezaměstnanosti.
Ve statickém keynesiánském modelu se pŤedpokládá, že nominální mzdy jsou
v krátkém období fixní69, ale cenová hladina se mění' PŤipomeĚme vyjádŤení
nabídkovéfunkce
Y --,f(N) :
.'.,
Piipust'me, že se cenová roveř mriže měnit.
PŤedpokládejme, že ve v,lchozí situaci je
F'
Krátkodobá agregátní nabídka za pÍedpoktadu
fixní nominátní mzdy
nesiánskou situaci. J. M. Keynes píedpokládal, že nominálnimzdy se pŤizprisobují
rovnováze na trhu práce v čase velmi pomalu, což nevede k plné zaměstnanosti,
ík@) : "f@(h(P)).
lIttt|clttc ItrlvtriiI rt ne|rrtlŽtr ,cIr ltrrlrritltillrlch lrtztIrich (..rilir|..rtc|rtl IrlkÚ.,slic:ky..wrttcs).
sls",(P).
v
trh práce vyčištěnpÍivychozi rovnovážnéreá|té mzdě w-:W^lP* arovnováha na trhu práce existuje v bodě |.,, ]lrf. Existuje plná zaměstnanost
,\ť a produkce odpovídá plné zaměstnanosti, tj. produkce je na rírovni potenciální produkce ;
v,lchozi rovnováha agregáttí poptávky ADA'M(P) a agregátní nabídky
existuje pŤi cenové rovni P- v bodě |P-, Y]' Tento bod je bodem
krátkodobé i dlouhodobé rovnováhy, protože produkce je na rírovni po-
sz{-(a
tenciálního produktu }r' a zaměstnanost na rovni plné zaměstnanosti
'Al.
PŤedpokládejmqže dojde ke sníženíautonomních vfdaj o M < 0. Agregátní
poptávka se snížínaADnttl'n,, agregátninabídka Sl^S'- však z stane beze změny,
Novym bodem rovnováhy je bod [P,, Y.],kterj, splriuje
Y:
ADr*on r(P)
= S,4.S ,(P).
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
AcneoÁrlÍ
PŤitom platí
}
b
cenová riroveĎ P, je nižšinež P,,
roveř produkce nabizené a poptávané produkce
A
NABIDKA
Poloha kÍivky krdtkodobé agregdtní nabídky
Y,. Y.
SníženímP- na P, se, v drisledku nepružnosti (rigidity) nominálních mezd' ktekonstantní na rovni Wn, zvětšila reálná mzda na riroveĎ w, : W,/P',, tedY
vyšší,než je reáIná mzda, která by vyčistila trh práce. Nabídka práce pŤevyšuje
poptávku po práci. Zvětšením reá|né mzdy se porušila rovnováha na trhu práce.
ZapÍedpok|adu, že funkce nabídky práce má kladnou derivaci a poptávka po práci
má derivaci zápornou, nastane pňevis nabídky práce nad poptávkou. Poptávka po
práci klesne na roveř N , tj. pŤevis je M- N,, kter1/ vyjadŤuje rozsah nedobrovolné
ré jsou
nezaměstnanosti.
Y2
Y1
Yo
PoPTAVKA
Ys
Krátkodobá kŤivka agregátni nabídky má pozitivní sklon.
KŤivka Sl.S kondenzuje vždy určitou fixovanou roveĎ nominální mzdv. Vzroste-li tato mzda,kÍivka &4S se posune nahoru k slsl a naopak.
Dále poloha kiivky závisí na rovni kapitálu, materiálu, energie a používané
technologie. Vzroste-li zásoba kapitálu, kŤivka krátkodobé agregátní nabídky sc
posune doprava. Naopak pŤi poklesu kapitálové vybavenosti se kŤivka Sl^S posu ne
doleva.
Body na kÍivce a body mimo kživku
Leži-|i daná kombinace dosažené rovně produktu nabízené pŤi danfch cenách
na kŤivce AS, znamenáto, že daná firma maxima|izuje zisk, hospodaŤí v daném
období s nejvyššímmožnymziskem.
Leží-Iidaná kombinace mimo kŤivku agregátrinabídky, firmy v dané ekonomice nemaximalizují zisk.
Nalevo od kŤivky Sl^S firmy vyrábějí málo produkce; mohou tedy zvfšit zisk
zv
šením zaměstnanosti a tim i produkce.
V bodech napravo od kiivky SlS firmy vyrábějí pŤílišmnoho produkce, za-
městnávají pŤílišpracovníkri a reálná mzda pŤevyšuje marginální produkt. Firmy
mohou zvfšit zisk sníženímprodukce a zaměstnanosti.
5.2.3
Krátkodobá agregátní nabídka - Friedmanliv model
Model agregátni nabídky formulovan M. Friedmanem pŤedpokládá, že
}
}
mzdyjsou pružnéa vyrovnávají poptávku
a
nabídku na trhu práce;
pracovníci dočasně nesprávně interpretují pohyb reálné a nominální
mzdy.
Pro tento charakteristick]f rys je model krátko ďobé agregátni nabídky
nazlván
rovnovážn m modelem s nedokonalfmi informacemi (tzv. fooling modelem).
Formulací tohoto modelu vznikla nová interpretace ekonomického cyklu, kterf
je pojímán jako fluktuace skutečnéhoproduktu kolem jeho ,,pŤirozené rovně..,
tj. potenciálního produktu. Tyto fluktuace jsou zprisobeny nedokonal mi inforPŤíčinounedobrovolné nezaměstnanosti jsou tedy v privodním keynesiánském
modelu tržnínedokonalosti (napŤ. mzdové dohody mezi odbory a zaměstnavateli' nebo zákonem stanovená vfše minimální nominálni mzdy,jež je vyššíneŽ
rovnovážná aj.), které brání nominá|ni a reáIné mzdě, aby vyčistily trh práce,
tj. obnovily rovnováhu trhu práce pŤi plné zaměstnanosti. Všimněme si' že v pťrvodní keynesiánské koncepci trhupráce existuje asymetrie v tom smyslu,žefirmy
jsou vždy na ,'Své.. funkci agregátní poptávky, zatímco pracovníci jsou vně své
Íirnkce agregátní nabídky' jsou ,,vytlačení.. ze své kťivky agregátní nabídky.
macemi pracovníkri o skutečnémpohybu cenové hladiny, tj. informačními,yfho-
dami..firem. omyly v očekávání cenové hladiny pracovníky jsou tak zdrojem
ekonomického cyklu.
V modelu se pŤedpokládá' obdobnějako v keynesiánském modelu poptávky po
práci, že poptávka po prácí ND závisi na skutečnéreá|té mzdě, tj' ND : ND(w),
kdew:L.
Nabícika práce však závisí na očekávanéreáIné mzdě "w :
[, tj. nominá|ní rnzdě I| děIené cenovou rovní "P,ktetáje očekávaná pracovníky. Lze psát
iVS = N.S('w).
AcntcÁrruÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
AcntoArnÍ
Pro očekávanou reálnou mzdu "w mrižeme psát ". :
Ize určit determinanty, nanichž závisí nabídkapráce:
Ns:1\/,s
Z p o sle dního v ztahu j e exp l ic i t n ě
skutečnéreálné mzdě a na poměru
:lr/Sťw);
*. odtud 1/S
v+)
p att né, že množstv i
},ti.
cenové rovně pracovníky.
,
nabizené pr ác e z áv isí na
nastupni mylného (nesprávného) vnímání
Friedmantiv model vysvětluje ekonomické fluktuace, tj. ekonomick cyklus rozdí|y mezi skutečnou cenovou rovn í P a očekávanou cenovou írrovni"P. Skutečná
produkce se odchyluje od potenciálního produktu, jestliže se skutečná cenová
roveř P odlišuje od očekávanécenové rovně .P. Z modelu krátkodobé agtegátní nabídky s myln;fm vnímáním cenové hladiny pracovníky p|yne, že odchylky
skutečné cenové rovně od očekávané cenové hladiny podněcují pracovníky, aby
měnili objem jimi nabízené práce. Tím se mění i rozsah nabízenéprodukce.
Charakterizovan model tak implikuje následující vztah agregátní nabídky
PoPTÁVKA A NABÍDKA
PŤi správnfch očekáváních cenové rirovněje produkce vždy rovna potcnciálníntu
produktu, tj. pŤirozenému reálnému produktu' Mylná očekávání pracovníkŮ jsou
jen krátkodobá, protože dŤíve či později jsou tyto omyly pracovníky korigovány,
produkce tedy nem že zristat po dlouhou dobu mimo pŤirozen,j reálnj produkt )^.
odtud je inázev Friedmanova modelu jako modelu ,,pÍirozené míry... odtud je
í název,,pŤirozeného reálného produktu.. a,,pÍ ir ozené míry nezaměstnanosti..
ja
ko
míry nezaměstnanosti, odpovídajícípŤirozenému reálnému produktu.
Situaci znázotltíme na obrázkl, ve kterém veličinám odpovídajícímproduktu
a cenové rovni pŤiŤadímeatribut času l.
Yl= Y-
+
Ó(Pt-ePl
Y:Y+6(P-"P).
kde
je
6
P
"P
potenciální produkt,
citlivost produkce na neočekávané změny skutečné cenové h|adiny
skutečná cenová ríroveri,
očekávaná cenová rírove .
ff,
Z uvedeného vztahu p|yne, že produkt fluktuje, tj. odchyluje se od potenciálního produktu' pouze tehdy, jestliže skutečná cenová hladina P se odlišuie od
očekávanécenové hladiny P
Uveden vztah lze pŤepsat do formy, kdeje závisle proměnnou skutečná cenová
hladina
P:"P
+
: g-ť).
Ó
Hypotéza pÍirozenémíry
Uvažujme vztah,kter,! je dán množinou bodri
{lP,Y1;Pc<0,-)>0}.
Tento vztah j e považován za v ztah dlouhodobé agr egátni nabídky a b v á také
naz'jtván vztahem,'správnfch očekávání.., tj. stavem, kdy se skLrtečná a očekávaná
Ít
rovcř rovna.jí.
pracovníky k jejich mylnym očekáváním budoucí cenové rirovně. Mriže tedy vést
k rristu produkce nad potenciální produkt a k rristu agregátní cenové hladiny, resp.
k rristu inflace. Tento jev je nazyván v literatuŤe teorémem akcelerace.
1
Uvedené vztahy určujíkrátkodobou agregátní nabídku.
Rozdí| mezi P a " P trv á tak dlouho, dokud pracovníci nezj istí, že mylně vnímali
riroveř cenové hladiny.
r':cnová
BudeJi centrální banka zvyšovat nominální zásobu peněz stejnfm tempem
ristu [LM|M! pracovníci brzy tento fakt rozpoznají a pŤizprisobí svá očekáváni změny cenové hladiny tomuto faktu - to znamená, že formují svá očekávání
adaptivně. Pouze změna tempa r stu peněžli zásoby centrální bankou mriže vést
5.2.4
Lucasova kÍivka agregátní nabídky
V rámci nové klasické ekonomie byl v sedmdesát ch letech minulého století
formulován intelektuálním pŤedstavitelem nové klasické ekonomie, Robertem Lucasem.7o model, kterf popisuje ekonomické fluktuace pomocí funkce krátkodobé
agregátni nabídky'
Stejně jako M. Friedman i R. Lucas pŤedpokládá, že mzdy a ceny jsou pružné
a pŤizprisobují se rychle, aby,yyčistily.. trhy. Lucasovayerze kŤivky krátkodobé
agregátti nabídky (a tedy ekonomické fluktuace) vychází ztoho, že existují inÍbrmačníbariéry.
V1k|rrtl l,uclsovy funkco agrcgátní nabídky vycház'í z č|ánku ..Sornc lntcrnntionul livitlcnr:c
Orrtnrr( Inllutiurt'l'radool'lls". tltrtcriurtt llttutorrtit' /?cli,n'..lLtnr: l()73. slr.
3.14.
32
rrtt
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
AcntcÁrnÍ P0PIÁVKA A
Na rozdíl od Friedmanova pŤístupu mylného vnímání cen pracovníky Lucas
nepŤedpoklád á, že fir my jsou lépe i nformovány než pr acov nici. PŤedpokládá' že
se krátkodob á agregátní nabídka odlišuje od dlouhodob é agregátni nabídky v drisledku krátkodobého mylného vnímánícen. Pracovníci a firmy pŤi neočekávaném
zv,lršeníagtegátnípoptávky,ježje drisledkem neanticipovaného zvyšenípeněžní
zásoby v d sledku nedokonal ch informací chybně zaměťujizměny agregátní cenové hladiny, k nimž zv!šen í peněŽní zásoby pŤi neutralitě peněz vede, za změny
relativních cen jimi vyrábě ného zboží'Toto chybné zamětěni agregátni cenové
hladiny zazměny relativních cen vcdc ke krátkodobému vzájemnému vztahu mezi
cenovou Ítrovní a produkcí, a tedy k orl|išcní krátkodobé agregátni nabídky od
dlouhodobé agregátní nabídky, jež vyjadŤuje ,,pÍirozeny,, stav, resp. gravitační
centrum dlouhodobé stabilní rovnováhy soukromého sektoru.
Podle R. Lucaseje trh každéhojednotlivého zboži izo|ován od druhého atržni
ťrčastníci(vfrobci) mají všechny informace jen o svém trhu zboží.Protože jsou
izolováni od ostatních trhri, informace o nich získávají se zpožděním. Firmy prodávají produkci na konkurenčnímtrhu a nemohou ovlivřovat cenu jimi vyráběného zboži, která se zvyšuje a klesá v reakci na vlvoj agregátnipoptávky. Mají-li
firmy vyrábět více produkce' cena jejich produkce se musí zvyšovat relativně
k marginálním nákladrim, což závísína cenách čtovanlch za dodávky materiálu, energie, paliv, polotovarri apod. od dodavatelri. Firmy však znají jen ceny
jimi vyráběné produkce a informačníbariéry jim zabraiují, aby měly okamžítě
k dispozici informace o cenách ričtovan/ch na ostatních trzích (o agregátní cenové hladině). Ceny rozmanitého zbožía služeb dodávaného velkym množstvím
dodavatelri z v še uvedenych drivodri tedy neznají riplně.
Protože v robce není v ekonomice sám, pak všichni dodavatelé, kdyŽ se neočekávaně zv šícenová hladina, pozorují zvyšení celzboží,které vyrábějí. Všichni
usuzuj í, racionálně, ale chybně, že r eIativ ní cena zboží,které vyráběj í, se zvf šila:
ve skutečnosti se zv!šila agregátní cenová hladina' nikoliv relativní cena jimi vyráběného zboží.Protožesi všichni vyrobci toto zvfšeníagtegátnícenové hladiny
mylně vysvětlují jako změnu relativních cen (cenov ch relací) jimi vyráběného
zboží,všichni tedy pracují více hodin a vyrábějí dobrovolně více.
Z Lucasov a pŤístupu p|y ne, že když skutečnéceny pŤevyšuj í očekávanéceny,
vlrobci (dodavatelé) soudí, že se zvfšily relativní ceny zboží,kterávyrábějí, což
je podněcuje zvyšovat jejich produkci. Z v še uvedeného p|yne, že Lucasriv vztah
agregátní nabídky Ize zapsat ve tvaru
NAtsIDKA
očekávaná cenová riroveř,
citlivost pŤírústkuprodukce na pŤír stek skutečné cenovrj hIuc|irry,
náhodná veličina majícípr měr nula (pro zjednodušenínebudo v du|Šírrr
vykladu uváděna),
P _"P cenové piekvapení.
Z uvedeného vztahu p|yne, že # : a ,0. Produkce Y je tedy rostoucí Í.unkcí
cenové hladiny P.
"P
6
cenovou rírovní a očekávanou cenovou rovní (P
-"P) násobenou veličinou 6'
informací pŤi
produkce odod očekávané
cenové hladiny, pŤestože vfrobci formují svá očekávání cen racionálně'
Ze yztahu plyne, že budou-li firmy očekávat (odhadovat), že ceny ričtované
jejich dodavateli se zvlšístejně jako ceny jejich produkce;
bude-li se skutečná
cenová ríroveř P rovnat očekávané cenové Útovni "P,produkce firem
se nezmění,
z stane na Útrovni potenciální produkce )^. Skutečná produkce se zv1iší nad riroveĚ
potenciální produkce tehdy, jestliže firmy budou očekávat (odhadovaÍ),
že ceny
čtovanéjejich dodavateli se nezv šío tolik, o kolik se zvfšícenyjimi vyráběné
produkce.
Lucasovu kŤivku agregátnínabídky znázorníme na obrázku
5.11.
Y:Y+6(P-"P)+e,
kde je
Y
skutečná produkce,
l)
ccnová ťrrovoli.
Y-,,pňirozená..
roveřprodukce,
Vyjdeme ze situace LP,, Yf, v nížse skutečná cenová roveř P^ rovná očekávané cenové rirovni "P,,atedy produkce je na rovni potenciá|ního produktu }'.
PĚcdpokládej me, že v dalšímobdobí dojde k neočekávanému zv;Íšcn
í agrogirtttí ptrptírvky zv;íšcnímpcnčŽnízásoby, a firmy sc rrlyInč dornníva.jí, žc
so.jcjic|r
AcntcÁrlÍ PoPTÁVKA A
NABÍDKA
AcREGÁTNÍ P()pIÁVKA A NABIDxA
relativní ceny zvjušily na P. oproti cenám ťrčtovanm ostatními firmami na ostatnichtrzích), tedy P' > {
Firmy budou očekávat zv šenízisku, začnou zvyšovat produkci na roveř {
nad roveri potenciální produkce )^. Situace |P., Y,] odpovídá krátkodobé agre.
gátní nabídce
y,:
SAS"ro(p,).
Vzhledem k tomu, že firmy očokávají,že ostatní ceny zristanou na rirovni "Po,
tj.nanižši rirovni než ceny zajejioh produkci, produkce se odchyluje nadpotenciál
o velikost,,cyklick " komponcnty, tj. 6 (/' 'P).
PŤedpokládají-li firrny, Žo so jcjioh skLrtočnr! ceny snížína hodnotuP, ,zatimco
ceny čtovanéostatnírni tirmami budou očekávány ve v1íši{' pak firmy sníŽí
produkci na Y,. To odpovídá situaci |P,, yJ.SníŽením produkce se snížítéžzaměstnanost.
pŤístupu musí v robci (firmy) Ťešit prob|ém, zda zvyšertí tržnich
cenjimi vyráběné produkce v drisledku neočekávaného zvjlšeníagregátnípoptáv-
individuální odhady jsou správné. Tyto odhady jsou správné v prťtrtrÓt.tt, prtrÍrtŽc
jde o stochastick1i model, v němžje stŤední hodnota náhodné pronrčrrnÚ rtrvttit
nula. A navíc jestliže lidé predikují vlvoj dané proměnné na bázi racionÍ|rríc|r
očekávání, nedělají systematické chyby.
V Lucasově pŤístupu formují všechny subjekty svá očekáváníracioná|nč, a tcdy
rozumí fungování ekonomiky. Formování dané proměnné nabázi racioná|ních
očekávání pŤedpokládá, že lidé tvoŤí nejlepší odhady dané proměnné na bázi všech
dostupn ch informací ažeteďy znají i z ekonomické teorie závěr,žezqíší-licentrální banka peněžní zásobu, toto zv šenípeněžnízásoby se ,,pŤelije..jen do r stu
cenové hladiny. Musí b1it splněn pŤedpoklad, že toto opatŤení je centrální bankou
oznámeno čt je Ize predikovat z jejího minulého chování. Subjekty (veŤejnost)
potom zvfšíočekávanou cenovou hladinu ? v souladu se zv)Íšenímskutečné
cenové hladiny P. Ze vztahu
r+6(P-?
V Lucasově
ky znamená relativní zvyšeil těchto cen k cenám ostatního zboži, či zda se zvyšenímcenjimi vyráběné produkce současně nezvfšily ve stejné proporci i ceny
ostatních zboží'Firmy tak musí Ťešit problém, jak interpretovat dané zvyšenícen
na,,svéď. individuálním, resp.''lokálníď. trhu.
Podle Lucase vyrobce (osoba) interpretuje dané neanticipované zvyše cen na
svém ,,lokálním..trhu zpravidlajako relativní zv šenícen na tomto trhu oproti
cenám na ostatních trzích. Dojde-li tedy k neočekávanémuzvyšení(nárazu) agtegátní poptávky,kažďy v robce se domnívá, že se v určitémrozsahu zvfšila relativní cenajeho produkce. To je však chybnj' odhad očekávání. Ve skutečnosti se
nezměnila relativní cena, alejenom se v drisledku neočekávaného r stu agregátni
poptávky zvyšila agregátní cenová roveri. Vj'sledkem je,žetento neanticipovan
rŮst agregátní poptávky vede k dobrovolnému zv šenínabídky, to vede k rristu
,,cyklické..komponenty 6 (P "P), a tedy k r stu produkce nad potenciální produkt
a r stu zaměstnanosti nad uroveĎ plné zaměstnanosti.
Závažnou implikací Lucasova modelu
1e,
že antícipovanézměny peněžní
zásoby (či anticipované změny vribec) nemají vliv na produkci a zaměstnanost'
ale pouze na cenovou ríroveĚ' neboť všechny ekonomické subjekty formují svá
očekávání racionálně.
očekávanf vlvoj dané ekonomické proměnné (napŤ. cenové hladiny) je formován na báziracionálních očekávání7' tehdy, jestliže lidé činímatematicky nejlepší
odhady n'abázi všech dostupnych informací' které budou vyvoj dané proměnné v pŤítomnosti a v budoucnosti ovlivřovat. Neznamená to však, že všechny
'I
Nt'ktIy sc 1rrrttŽívii tcrnlinLr.,<|opÍ.ctlrr |tIotlír'í očokávriní...'I'crrnín.'raciolrrlltlítlčoklivlittí..zirvc<|l
v rocc l()(rl .lohn I' Mrrlh
pak plyne, že v takovém pŤípadě se skutečná produkce rovná potenciálnímu pro-
duktu,Y,tj.Y:Y.
Neočekávaná změna peněžni zásoby má drisledky na reáIné proměnné ekonotj. na produkci a zaměstnanost. Tyto efekty monetární expanze však nejsou
trvalé, ale jen dočasné.Zvyšeni produkce a zaměstnanosti (či sníŽeníprodukce
a zaměstnanosti v pŤípadě, že skutečná cenová hladinaje nižšínežočekávaná)je
jen dočasné,nezaměstnanostjejen dobrovolná, ekonomika Se znovu vrátí k bodu
dlouhodobé stabilní rovnováhy, tj. k potenciálnímu produktu a k pŤirozené míŤe
nezaměstnanosti. PŤirozená míra produktu a pŤirozená míranezaměstnanosti jsou
gravitačním centrem, a tedy i bodem dlouhodobé rovnováhy.
Nemají-li anticipované polítiky žádny ričinek, jsou diskrétnímonetární a fiskální politiky neutrální, či spíšemohou mít záporny efekt.
Podle Lucase a dalších autorri72, zabyvajících se tímto pŤístupem, měla by bft
pro reallzací politik použivána jednoduchá a stabilní pravidla, cožby vyloučilo
negativní makroekonomické učinky diskrétních politik.
Lucasriv pŤístup agregátni nabídky a ekonomického cyklu s nedokonalfmi
miky'
informacemi a racionálními očekáváními se stal v sedmdesátfch letech velmi
populární. Empirické verifikace však neprokázaly platnost závěru, že v reá|ném
hospodáŤském Životě anticipované peníze (změny) neprisobí na reálné proměnné
ekonomiky' Empirickf v zkum ukázaI, Že pŤedpoklad nedokonal ch informací
vysvětluje jen malou část cyklickych fluktuací ekonomiky.
I když Lucasriv koncept agregátnínabídky nevysvětluje adekvátně ekonomické
fluktuace v reálné ekonomice, piístup školy rovnovážnychracionálních očekávání
.jc metodologicky a teoreticky piínosn pro dalšírozvoje ekonomie. V drjsledku
/'
'|.
AcntcÁrruÍ PoPTÁVKA A
AcntcÁrlÍ PoPTÁV(A A
NABŤDKA
pŤístupu školy rovnov ážnych racionálních očekávání zdomácněla mikroekonomická fundace makroekonomickfch proměnn17ch v ekonomice.
Kromě toho jsou některé driležitémyšlenky vyvinuté novou klasickou ekonomií spěšně aplikovány natrzich, kde je nepŤetržité,yyčištbvání..pŤedpokladem
NABÍDKA
100
b|izkym realitě, jako napŤ. na finančníchtrzích, tj. na mezinátodním měnovém
trhu (měnovy kurz), na trhu akcií, trhu obligací, ale i na trzíchzemědělskych pro-
Tt
J__
I
duktti, surovin' materiálŮ apod. Teoric eÍ-ektivních finančníchtrhri plně ,ystŤebalď.
pŤedpoklad racioná|ních očekávání' Pro fbrmováni tržnich cen finančníchaktiv
I
I
mají jakékoliv nové informacc zásadní vyznam.
TŤebaže aplikace pod|e Lucasova pÍístupu, že anticipované změny nemají vliv na
reálné proměnné ekonomiky, nebyla ve rifikována, poukáza|atapotŤebujemněji roz-
V
nos dani
lišovat stupeĎ ťrčinnosti anticipované a neanticiptrvané monetární a fiskální politiky.
5.2.5
Ekonomie strany nabídky - Lafferova kÍivka
Ekonomie strany nabídky (Suply-Side Economics) je dalšíteorií, ztamenající
znoyvzrození klasické ekonomiky' VeŤejnosti je známáp|edevším proto, žetvoÍ1|a
zák|adní teoretické zdrivodnění pro ,,Program of Economic Recovery..(Program
hospodáŤské obnovy) Reaganovy vIády zroku 1981.
Tato ekonomická teorie má mnohem méně komplexní soustavu idejí než teorie
Keynesova' i než nová klasická ekonomie. Má vlastně jen dvě zák|adniteze,které
navzájem souvisejí a které plně navazují na privodní klasickou teorii. Je to jednak
plttá vira v platnost Sayova zákona trh jednak víra v to' že míra zdanění je
'
zák|adní motivací ovlivřující v robu. obě ideje spojuje hlubokf a nepomíjející
odpor kjakékoliv vládní regulaci.
Say v zákon trhri vysvětluje vlastně i to' proč se tato teorie soustŤeďuje na
nabídku a nevšímá si poptávky (pravf opak oproti Keynesovi, jemuž dělala největší starosti ochabující poptávka, zvláště pak poptávka po investicích, zatímco
nabídka se podle vždy snadno pŤizprisobí poptávce' neboť má většinou nevyuŽité
kapacity, stroje i lidi). Podle Sayova zákona se vše, co se vyrobí, určitě prodá, takže
o poptávku se není tŤeba starat, podaŤili se Ťádně rozhybatv robu. Sayriv zákon
se tlká i investic, které podle něho budou vždy zajištěny potŤebnfmi rísporami i vlroba investic najde vždy svou poptávku.
Avšak mnohem driležitějšísoučástíekonomie strany nabídky je role' která se
pŤipisuje daním.
J' Wanniski, jedenz hlavních teoretikri ekonomie strany nabídky,Ťíká,že|idé
pracují proto, aby maximalizovali svrij životni standard, a Že daně jsou antimotivačnímprvkem produkce. Daně z majetku (kapitálu) odpuzují investování a daně
z pŤíjmri obyvatelstva zapuzljí chuť pracovat.
I)a|šímteoretikem je Arthur Laffer, autor dnes obecně známé Lafferovy kŤivky'
'lirt<l kÍivka vy.jadĚLrjc vz'tahmez'i procentem daní a vynosem státu z tčchto
<laní.
(irrrÍicky vyprrdii kÉivka nťtsIct|tlvrrč (viz rlbr. .5'|2).
Podle této kŤivky existují dvě míry zdaněni, které nepŤinášejí státu žádny da|00 % zdanění a nulové zdanětí' PŤi 100 %o zdaněnibude vešker;i
pŤíjempodnikatelr'i odveden v dani a nikdo by pak nic nevyráběl
- dařov! vynos
by nebyl žádn!,. Je-|i míra zdanění nulová, nedostane stát na dani nic bez ohledu
na vfši pžíjmri podnikatelŮ z vyroby,
Podle této kŤivky existují mezi nulov m a l00 oÁ zdaněnímvždy dvě miry
zdatění, které piinášejístátu stejn! dařovy vyinos: jedna z nich je vždy vyšší
a druhá nižší.Z grafu je napň. jasné' že mira zdatěti
(vršší)nese státu stejn
riov v nos' tj'
f
da ovf v]fnos jako mira zd,anění T, (nižší),a to v nos ve vyši R'. Podle názo.o
dané teorie hospodáŤství pracuje s daněmi v oblasti mezi T a T,, pÍ1čemžT" je
zce|a zÍejmě optimální mira zdanění. neboť pŤinášímaximální dařov1i v nos státu
ve v]i'ši R-. Pokud je hospodáŤství v dařovém zatíženi nad optimem T , znamená
kaŽdé sníženída až na roveř T zvyšenídařovfch pŤíjmri do státního rozpočtu.
Jakmile se však pŤekročíoptimum ?"-, daĚov;í vfnos se začne opět sniŽovat.
Argumentace Lafferovy kŤivky je založena na pŤedpokladu, že hospodáŤství
operuje se zdaněním v oblasti mezi T,a T,kter se dá empiricky těžko dokázat.
Aplikace teorie;,ekonomie strany nabídky.. v Reaganově vládě v letech 198l-l984
(zatzv. Reaganomics) tteprokázalaočekávanézv šenípŤíjmrizdaniďo státního
rozpočtu pŤi sníženímíry zdatétí a tedy nepotvrdila základní pŤedpoklad Lafferovy kŤivky.
Arthur Laffer vyvinul ještě dalšíteorii, která měla podpoŤit fundamentální
ideu ekonomie strany nabídky: že jsou to daně, které tvoií hlavní bariérubrá cí
zvyšeníprodukce a zvyšeníproduktivity. Je to tzv. teorie dařového klínu (tax
wedge). Stát vlastně vráží daněmiklín mezi to, co pracujícídostávají za svou práci,
a to, co si z toho mriže ponechat. Také tato teorie se staví nepŤátelsky proti aktivitě
státu. Státje považovánzastánciteorie ekonomie strany nabídky za neproduktivní,
pokud ne-|i pÍimo za škodlivy' co se t ká zasahování do hospodáŤství. JeIikož
zirkIodcrn veškeréproduktivity je pouze v1iroba a podnikání, mě|o by ttl b1it stritorrt
tttitx i tttiil ttč ptrt|ptlrtrvtintr.
AcnrcÁrlÍ
P0PTÁVKA A NABÍDKA
AcntcÁtltl PoPIÁVKA A
Ekonomie strany nabídky byla jednou zmá|a teorií, která byla rychle aplikována v praxi, neboť byla pŤijata R. Reaganemjako základjeho politiky. Protože však její pŤedpoklady o tom, že se po dařovém sníženídramaticky zvfší
pracovní aktivity a spory' se da|ece minuly svym cílem, byla tato teorie jako
nástroj hospodáŤské politiky opět rychIe opuštěna. Podle Samuelsona ,,podle
obvyklych norem vědecké práce nazrlačuje experiment ekonomie strany nabídky, Že pŤíslušná teorie by sc mě|a zatníl'nout... Nicméně nám tato teorie poskytla
upozornění na driležitost daní'
5.3
NABÍDKA
Expanzivní politika pÍi Úplném využitívlrobních faktorú
PŤedpokládejme, že skutečnf produkt se b|ižípotencionálníntu ir agrcgiitrrí
nabídka nezávisí na cenové rovni (není pružná). Expanztvní politikou sc zv1iŠi
agregátni poptávka, ale její rrist se projeví více v rristu cenové hladinv noŽ v ri'tsttl
reálného produktu.
Tento drisledek expanzivní fiskální politiky znázor nje obrázek 5
Ana$za hospodáÍské potitiky užitím
modelu AS-AD
PŤi ana|1izo budr:rrro používattnodclu AS-AD, tj' agregátní nabídku apoptávku
Vlklad zanlěÍírne na Íiskálnímonetárn
í pol
itiku.
5.3.1
Ana
5.3.1.1
Krátkodobé tičinky expanzivní fiskálnÍ potitiky
za fiskální potitiky
Expanzivní politika pÍi nedostatečném využitívyrobních faktorŮ
PŤedpokládejme, že skutečn;il produkt nedosahuje urovně produktu potencio-
nálního. Existují tedy nevyužitéqÍrobníkapacity, nezaměstnanost, a agregátní
nabídkaje pružná.
PŤedpokládejme, že státprovádí expatzivní fiskální politiku napŤ. tím, že zvyší
vládní nákupy zboži a služeb' nebo snížídaně.
Uvažujme pŤípad' ve kterém fiskální opatŤení mají dopady pouze na agregáttí
poptávku; potom pŤírristek agregátní poptávky vyvolan expanzivni politikou
zvfšískutečn produkt vice tež cenovou hladinu.
Yo=Yt
Zatím jsme pŤedpokládali vliv fiská|ní politiky na agregátní poptávku. Fiskální
politika mriže mít vliv i na agregátní nabídku. Ukážeme si tuto skutečnost na
pŤípadě daní.
PŤedpokládejme, že státní orgány sníŽídaně. SníŽení daní zvětší disponibilní
Lze očekávat, že |idé s větším disponibilním pŤíjmem budou mít i vyšší
drichod.
vldaje na spotŤebu. SpotŤební vfdajejsou součástí agregátnipoptávky. Vzroste
agregátni poptávka, jedná se tudížo expanzivní fiskální politiku.
m
Pokles daní se ale projeví i na straně agregátni nabídky. Sníží-tistát daně,
Že podnítítzájem lidí více pracovat a podnikat. Pokud lidé skutečně začnol
více podnikat a pracovat, zv!šíse agregáÍlí nabídka. Pokles daní však mriže mít
i opačnéríčinky.Lidé mají větší pŤíjmy, cítíse bohatšía místo práce apodnikání
volí více volného času. Vyrábí se méně, agregátni nabídka se sníží.Změna daní
P1
Ps
mriže tedy vyvolat změny na straně agregátni poptávky i na straně agregátní nabídky. Jaké dopady bude mít sníženídaní na agregátninabídku, to však závisina
konkrétnísituaci.
PŤedpokládejme,že snižení daní vyvolalo rrist agregátní poptávky a současně se
zvyšílai agregátnínabídka díky zv šenému zájmu|idio práci a podnikání. Pokud
povedou souběžné změny v agregátní nabídce a poptávce spíše k rristu reálného
produktu než ke zvyšení cenové hladiny, Ize hovoŤit o ríspěšnédařové politice. To
nastane, když rrist agregátní nabídkyje vyššínež rrist agregátní poptávky.
Sittlace je znázorněna na obrázku 5. 15.
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA A NAB1oKA
AcnrcÁrruÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
Pokud sníženídaní nevyvolá dostatečné podněty na straně nabídky apÍeváži
rrist agregátní poptávky, lze naopak spíšeočekávat rtist cenové hladiny. Pokud
pÍeváži r st cen, bude dařová politika nerispěšná (viz obr. 5.16).
bodu IP,,Y,] odpovídá situaci, ve které jsme zkoumali
krátkodobé ričinky fiskální politiky pŤi nedostatečnémvyužitivyrobníchfaktorri.
Rovnováha se však neustálí z dlouhodobého hlediska v bodě [P'' {].
Na krátkodob! rrist nominálního produktu reaguje sv m zvyšenímpoptávka
po penězích. Rrist poptávky po penězích zv šíurokové míry ato omezi zamfšlené
investiční vfdaje' Dochází k efektu vytěsnění (crowding-out effect), tj. k procesu,
Posun z bodu
ft,
IoJ do
kdy vládní rozpočtovévfdaje snižujísoukromé investiční vfdaje.
Pokud zv!šenírozpočtovjch vldajri odpovídá poklesu investičníchvfdaj
a pokud se nemění velikost ostatních součástíagregát poptávky, objem reálného
produktu se nezmění. V tomto pŤípadě se hovoŤí o uplném efektu vytěsnění. Úpln1i
efekt vytěsněni je zobrazen na obrázku bodem krátkodobé a dlouhodobé rovnováhy |P,, Io1. Velikost reálného produktu se nezměnila, avšak vzrostla cenová
hladina a roková míra.
Z dlouhodobého hlediska tudiž expanzivní fiskální politika
} nemění ríroveř reálného produktu a zaměstnanosti (pokud dochází k rípl-
Lze konstatovat, že expanzivní fiskální politika povede z krátkodobého hlediska zejména k rristu reálného produktu a tím i k rristu zaměstnanosti, pokud
v ekonomice existují nevyužitévlrobní kapacity a je značtá nezaměstnanost.
Pokud však se blížískutečn! produkt potencionálnímu, lze očekávat spíšer st
cenové hladiny. To nemusí platit, jestliže expanzivní rozpočtová politika vyvolá
dostatečné podněty na straně nabídky. Potom mriže vzr st reáln! produkt i pŤi
plném využitívfrobních faktorri.
5.3.7.2
D1ouhodobé tičinky expanzivní fiskátní potitiky
Dlouhodobé učinky fiskální politiky znázorníme na obrázkl5.7,7.
nému efektu vytěsnění),
ts zvyšuje roveĎ
Y
cen'
narozdi| od monetární politiky nevrací reálné investice a rokové míry na
v chozíriroveř, rirokové míry zristávají na vyššírovni a investičnívfdaje
jsou trvale sníŽeny v drisledku zvyšenlch rozpočtov ch vydaj
.
5.3.1.3 Restriktivnífiskálni potitika
Restriktivní politiku budeme považovat za opakpolitiky expanzivni. Nebudeme proto znovu vysvětlovat mechanismus, pomocí něhož prisobí fiskální politika
na ekonomiku, ale pouze shrneme drisledky restriktivní rozpočtovépolitiky'
Z krátkodobého hlediska restriktivní fiskální politika snižuje:
} reá|n1produkt a zaměstnanost, pokud jsou v hospodáňství nevyuž,ité v!robní zdroje a vysoká nezaměStnanost,
AcnrcÁrlÍ
>
PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
AontoÁrnl
cenovou hladinu, pokud se blížískutečn produkt potencionálnímu a nemění se agregátní nabídka; mtiže však mittéžza následek sníženíreálného
produktu a r st cenové hladiny, pokud vyvolá pokles agregátní nabídky
vyššínežje pokles agregátní poptávky.
Z dlouhodobého hlediska restriktivní politika zvvšuie soukromé investice.
Kromě toho:
> docházikpoklesu cenové h|adiny;
> klesají nominální a reá|né rirokové míry;
} roveř reá|ného produktu a zaměstnanosti se nezmění' pokud soukromé
investičnív;idaje plně nahradí sníženístátních vydajri na nákup v1frobkri
Použijeme model agregátní poptávky a model klasické agregátnínabídky, abychom prozkoumali efekty fiskální politiky, kterou ilustrujeme na pŤípadu fiskální
expanze.
Funkce agregátni poptávky je dána v ztahem
AD(P)
:yA*
p'r
Agregátní poptávka AD závisi na veličinách A a M. Tuto závislost vyznačíme
indexem. Budeme teďy psát AD,'*
Funkce agregátni nabídky je dána y ztahem
AS(P): Y,
kde
je potenciální produkt, kterému odpovídá práce,Ať'
Fiskální expanzí za pŤedpokladu klasické agregátni nabídky znázornime na
obrázku, kde využijeme funkcí poptávky a nabídky (viz obr. 5.18).
NABIDKA
by chtěly pracovat pŤi dané reálné mzdě. DojdeJi k fiskální expanzi, napŤ. zv!šením vládních nákupri zboži a služeb o dG,pakse privodní roveĚ autonomnÍclt
vj,ďajizvj,šína A + L,A,kde M : dG' Agregátní poptávka se v drisledku uvedené
fiskální expanze změnína ADo*
-'. PŤi privodní cenové rirovni {, vznikne pÍev is
agregát poptávky nad agregátní nabídkou. Firmy nemohou vyrobit a nabídnout
více produkce, která by odpovídalayztahu
Yr
ktasická funkce agregátní nabidky
A
Yychozi rovnováha je v bodě |Po, YJ, Y,: Y, tj. vyhovuje současně agregátnÍ
poptávce AD,'* Pro peněžni zásobu M a autonomní vydaje A, a agregátn í nabídce
: ).. V bodě IP.'IJ tedy neexistují žádnénezaměstnanépracovní sí|y, ktcré
nS(P)
a služeb.
5.3.7,4 Fiskální expanze -
PoPTÁVKA
: \(A *U1* EY
Po
{, protože neexistuje dodatečná práce, která by mohla blrt zaft' Y,] nemiže bft tedy bodem rovnováhy ekonomiky za pŤed-
pŤi v]fchozí ceně
městnána. Bod
pokladu klasické kŤivky agregátní nabídky.
V drisledku pÍevisu agregátní poptávky a nemožnosti zvfšit nabídku produkce
(pŤi dané zásobě kapitálu' dané technologii a daném množství zaměstnané práce)
nastane rrist cenové hladiny z rovně Pn k rirovni cenové hladiny P^+ M,která
vyhovuje vztahu
pM
ť:vA+^G+
'
P|+LP
V bodě LPo+
}"]je opět obnovena rovnováha agregátnípoptávky ADu**,
^P,
: Y,ale pŤi vyššícenové rovni.
aagregátni nabídkyl^S
Rrist cenové hladiny pŤi nezměněné zásobě nominálních peněz vyvolá pokles
reálnfch peněžníchzristatkri. V drisledku poklesu reálnfch peněžníchzristatkri se
zv1i'šíťrrokovámíra s ohledem navztahLM
Zvyšeni rirokové miry má za následek vytěsnění soukromfch autonomních
vydaj (investičníchi spotŤebních). Vyššíuroková míra vytěsní takov1i objem
Sou-
krom1ich autonomních vydajri (investičních a spotŤebních) , kter,! se právě rovná
objemu zvfšen]ich vládních vydajri LG. Docházi tak k uplnému vytěsřovacímu
efektu, kdy vládní v:iudaje vytěsní soukromé autonomní vfdaje.
Vytěsřovací efokt, ke kterému pŤi fiskální expanzi ďocházi,má pŤíčinuv omezenosti agregátní nabídky, tj. na straně nabídky - narozdi| od pŤípadu vytěsĚo-
vacího eÍ-ektu, kter]/ jsme ana|yzova|i dŤíve, kdy pŤíčinavytěsřovacího eÍbktu
AcnrcÁrnÍ
PoPTÁVKA A NABÍDKA
AcneoÁrnl
byla na poptávkové straně ekonomiky (funkce LM(r)bylakonstantní)7]. Fiskální
expaÍze za pŤedpokladu klasické kŤivky agregáÍttí nabídky takto mění strukturu
poptávky a produkce, zvyšuje váhu vládních vj'dajri a snižuje váhu soukrom ch
autonomních vfdaj .
Shrřme pŤehledně ana\yzované efekty fiskální expanze za pŤedpokladu klasické kŤivky agtegátní nabídky:
1. produkce a Zaměstnanost se nemění (zlistávají na rirovni potenciálního
produktu a plné zaměstnanosti);
2. pÍi zvyšení autonomních vldajri se zv!šícenová roveĎ;
3. riroková míra se zv;Íší;
4. docházi k rip|nému vytěsĎovacímu eÍěktu (zv!šená ríroková míra v drisledku fiskální expanze má za následek vytěsnění soukromfch autonomních
vfdajri, resp. investičnícha spotÍebních v dajri, v poměru 1 koruna vládních
vldajti za
Fiskální expanze
1
korunu soukromfch autonomních vfdaj
-
PŤedpokládejme, že dojde k fiskální expanziza pŤedpokladu platnosti extrémní
funkce keynesiánské agregátninabídkyl,S'(D: P,kde P je pevně dané. PŤi této
expanzi se Ál : ÁG. Protože produkceje určena agregátttipoptávkou, uvažujme
jeji fvnkci ADo,
Y:
yA *
5.3.1.5 Fiskální nebo
monetární po[itika pŤi rostoucí funkci
krátkodobé agregátní nabídky
).
extrémní Íunkce keynesidnské qgregátní nabídky
R
Ť.,,
Vyjdeme zvychozí situace rovnováhy na trhu pŤedstavované bodem
LPo, YJ,
kterf vyhovuje agregátni poptávce ADo,,a keynesiánské krátkodobé agregátni
nabídce SAS ,^PIi neměnné produkční funkci a agregátnipoptávce po práci. PŤedpokládejme \:Y, uto pÍív!,chozícenové rirovni P^ a krátkodobě fixní nominální
mzďové sazbě Wo. Reálná
Produkceje
cenová uroveř se nezměnila,
3. riroková míra se zv,!šIla.
Závěr o zvyše rirokové míry vyvolanj fiskální expanzí není bezprostŤedně
patrn . Byl odvozen v souvislosti s modelem 15-LM,kďyž byla studována fiskální
expanze a její ričinky na rrist rokové miry.la
Efekty fiskální expaÍze v těchto podmínkách jsou patrné z obrázku 5.|9.
z'á1mu riplnostije nutné zmínit mezinárodní vytěsĎovací efekt' kter! je vyvolán 6skální expanzí v systérnu flexibilního měnového kurzu.
l'Ťi1rtlnrc tnc vztahy. které byly odvozeny v souvis|osti s rnodc|cnt /S.LM
yn t ylhttfilM/t'l:
Ik/h\l lh t (thk\)-t fMtt\.
r
LP^,
zi
Yf
Yo: SASnoe)
bM
Yo:\A*yi'p,
r0: yA
-
M
P,
pn
fixních nominálních mzďách Woa danémtvaru produkční funkce, kter se
promítá do konkrétního tvaru funkce agregátní poptávky po prácí ND75,
agregátni poptávce AD,',pÍírozsahu autonomních vfdajri A a zásobě nominálních peněz M apÍivj,chozi rovni cen
Pn.
PŤedpokládejme, že dojde ke zv!,šeniv\ádních nákupri zbožíaslužeb o LG =
nebo ke zv!šenízásoby peněz o LM. To zv šíautonomní vldaje na
a peněžní zásobu na M-| L'M. Agregátní poptávka se změní na
Y:
Y
Y
a_
situaci dlouhodobé i krátkodobé rovnováhy
PŤedpokládejme, že vychozi situaci charakterizuje bod rovnováhy |P, Yl.
Fiskální expanze o LG znametá, že nová agregátní poptávka bude ADu * o.*
Produkce se změní o AÍ
LY : yLA.
Novf bod rovnováhy bude [P, Y+yLA] a má následující vlastnosti:
2.
vevychozi
městnanost na rírovni plné
kde P je daná konstanta'
1. produkce vzrostla o LY: YM,
PoPTÁVKA A NABID|(A
/'
ADrr*,*or(P).
J'rtllttžo prrpl1rvkrr po prrlci brrtlc v nrršich tivrrhdch ktlnstuntnl. nohttt|cttlc
cxnIicitrrc\
A
+
M
M
AGREGÁÍNÍ P0PTÁVKA A NABÍDKA
AcntcÁrltÍ P0PIÁVKA A
PŤi privodní cenové hladině Povzn1kne pŤevis agregátní poptávky
-
nad agregátní nabídkou v rozsahu Y,
Yu:
y(A+LA)
Y, kde
Y:y(A+A,fl*y
funkci
AD,t*',*o,
splĚuje
",b M +AM
+ a,
n
Nová poptávková funkce prochází bodem [Pn'
Bod
).o,
I.
Po
)to,J a
je tvaru
Y
[Po, Io,] není bodem rtlvnováhy, neboť nevyhovuje agregátni nabídkové
Y
:
y(A+/A)
Y:
+
ateďy plati Po. P.' a Y,> Yo:
Y
b
M +lM
n
Po
SASwo(P).
<
.
nabízet množstvíprodukce' které je poptáváno, tj. bod [P., {] vyhovuje agregátní
nabídce YI - SASl|^(P).
P jde-li pouze o.fiskáIni expanzí, pak bude platit
Y
P2
D
Ps
ADA*M,fu^M(P)
Bod [P', ).J je tedv bodem krátkodobé rovnováhy ekonomiky, protože bylo
vyrobeno množstvíprodukce, které bylo poptáváno bez tezamyšlené tvorby či
čerpánízásob zboži. Cenová riroveĎ je taková, že pŤi nominá|ní mzďové sazbě
Woa teďy pŤi reálné mzdové sazbě W,lP'jsou firmy dobrovolně ochotny vyrábět
a
r*or(P).
PŤi vfchozí cenové rirovni Po vznikne pŤevis agregátní poptávky ADn',,,,nad
agregátní nabídkou SlS"^ v rozsahu Y,- Y. V drisledku pievisu agregátní poptávky
určujíbod krátkodobé rovnováhy |PI, YJ, kterf se stáváv,fchozím bodem pŤibližovacíhoprocesu k získání dlouhodobé rovnováhy v pŤípadě fiskální expaÍze
(M > 0,
nebo monetární expanze (M : 0'
0). V pŤípadě rostoucí
^M:0)
funkce krátkodobé nabídky a v pŤípadě tezáporn,lch ^M>
LA a L,M, kde alespoř jedna
zuveden,lch veličin je kladná, pro libovolné P platí
ADA,ÁP)
: ADr
dojde k neplánovanému čerpánízásob' k tlaku na r st produkce (k doplnění zásob
na,,normální..riroveř), tlaku na r st cenové hladiny a k jejímu faktickému zv!šeni,
SAS*,,(P).
Podmínky
Y:
nominální mzda je fixní), a tedy i náklady spojené s rozšiÍtlván íln pr<ltlttkcr:. l}trt|
|PoY)nevyhovuje krátkodobé agregátní nabídce; firmy v tornto bodě ttclrrtt|tlrt
chtít firmy vyrábět a nabízet dané množství produkce.
P jde-li pouze o monetární expanzl pak centrální banka zv!šízásobu ntlrrrinální peněžnizásoby. Monetární expanze vede ke zvětšení agregátnípoptávky pIi
všech cenov ch rovních. Bude platit
a
M+AM
Po
NABÍDKA
: AD^* r(P).
Krátkodobé efekty fi skdlní politi ky
Vyjděme z dÍive popsaného bodu [P., {J, ve kterém nastává rovnováha agregátní poptávkY ADo**', a krátkodobé agregátni nabídky SASW^. PŤi tom platí
Po'P, a Yr>Yr: Y.
Protože nominální mzdová sazba je W, a ptxoďni reá|ná mzdová sazbaby|a
iltJPo@Íi plné zaměstnanosti, tj. produkci pŤi plné zaměstnanosti ).), v drisledku
stu cenové rovně na P' dojde ke sníženíreá|né mzdy na WolP,. Tato reá|ná
nzdová sazba (mzda) však není rovnovážnou reálnou mzdovou sazbou (mzdou).
I)oš|o k jejímu poklesu oproti v chozí rovni rovnovážné reá|né mzdy IftP,,, pfi
trrovni plné zaměstnanostl ,\ť a produkci ť.
7.vjtšcníG o LG = Al vedlo k rristu produkce a ke zv]išeníccn<tv |r|at|iny.
NtlrniniiInírnzdy sc však v tomto krátkérn obclobí ncstači|y pÍizpťisrrbit. P ot|prl-
r
PŤevis agregátní poptávky nad nabídkou bude mít za následek tlak na čerpá-
ní ptánovanych zásob a tedy tlak na rozšiŤování produkce (k doplnění zásob);
současně vyvolá tlak na r st cenové rirovně. Tlak na rrist cen a faktick r st
ce nové h|adiny nastane proto, že firmy musí, za pŤedpoklaďlŮ,, za nichž je mode
krátkodobé agregátni nabídky vybudován, pokr1/t rostoucí marginá|ní nirklacly
I
sprrjon sc zanrčstnitnítnnovych pracovrríkťt (rrrarginá|níprodtrktivitrr prťrco kIclsá
PoZn.: R st agregátni poptávky posune rovnovážnj bod [Po, Y], Yo_ Y* do bodu
[P., t]. Rostou rirokové míry a následně se snižujíinvestičnívjdaje. Po určitém čase se vrací rirokové miry i investiční
v}idaje na v17chozí uroveř. Ekonomika dosahuje rovnováhy v bodě [P,, r"].
|iIlitlc.jrttc, Žc pí.íčirr<ltrrlopĚizpiistlhr:ní rlrczt| zlrrčnč(rriir'irzrr) irgr.cgiilrrí prlptiivky
AcRrcÁrruÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
AcntcÁrruÍ PoPTÁVKA A NABID(A
jsou napŤ' mzdové dohody mezi odbory a zaměstnavate|i, ježjsou uzavŤeny na
určitéobdobí. Do doby jejich platnosti zristávají mzdové sazby na irovni W^,
zatímco cenová riroveri se během tohoto obdobi zvyšilana P,.
Bod [P', lJ neni tedy bodem dlouhodobé rovnováhy.
Reálná mzd'a W,IP, se totiž proti v chozí rírovni rovnovážné mzdové sazby
WolP,sniži|a, Jakmile pracovníci poznaji, Že se jejich reá|námzdová sazbav daném období oproti rovnovážné reá|né mzdové sazbě ve vychozím období snížila,
budou pŤi dalšíchmzdov1ich jednáních auzavirání mzdovlch dohod (mezi odbory
zaměstnavateli) požadovat zv!šeni nominá|ní mzdové sazby na riroveĎ W,, ato
tak, aby platilo
a
W,-Wu
P, Po'
NomináIní mzdová sazba tak nem Že zristat dlouhodoběji neměnná. Zvyšeni
nominální mzdové sazby na W, povede k tomu, že se změni krátkodobá agregátní
nabídka na
Y
:
SAS w.(P).
Tato změna nastartuje pŤizprisobovací proces zv!šeni agregátni poptávky.
S ohledem na funkci krátkodobé poptávky
Y:
Vznikne tak
nov
ADA+LA,],Í(P): y(A+A,A) +
y.
b.M
hP
bod krátkodobé rovnováhy |P,, Y), kterf vyhovuje krátkodobé
rovnovážnérírovni
Yr: SASr,(Pr)
Y2: y(A+M)
+
y'
lim*--
hP,
Y,/2tak, aby platilo
W,
P2 -Wo
Po'
atd. PŤizprisobovací proces skončítehdy' kdy bude
hM
+y.i'-
hP*
wo
:
w-
PkLPo
:
wo
.
V bodě |P-, y-]jsou splněny všechny podmínky dlouhodobé rovnováhy eko.
nomiky:
>
}
reá|ná mzdová sazbaft se rovná
\, ti' "y"t,o,í rirovni rovnovážné reálné
jsou
mzdy (pracovníci
tedy
rovtováze,,;
'J
vyrobená produkce odpovídá produkci pŤi plné zaměstnanosti , tj. potenciálnímu produktu' kter1f je poptáván;
} pŤi cenové hladině P- a nominální mzdové sazbě W-, tj. pÍ i r ov nov ážnér eá|né
Ázdové sazběf Jfr, n,^y dobrovolně vyrábějí anabízejimnožstvíprodukce a poptávaji rozsah zaměstnanosti 'Ať.
Body ft, Yl, ÍP., ).] j sou body dlouho dobé agtegátní nabídky Zl,S. V těchto
bodech je produkce na rovni potenciálního (pŤirozeného reálného) produktu }"
a trh práceje v rovnováze pŤi plné zaměstnanosti Ať a pŤi privodní rovnovážné
reáInémzdovésazbě,%.PotenciáIníproduktjejedinourirovníprodukce,
pÍíniž
neexistuje tlak na změnu reálné mzdové sazby;jen pŤi ní jsou totiž firmy ochotny
dobrovolně vyrábět arl'abízet, a pracovníci jsou spokojeni s rovní reálné mzdovémzdy (ta se proti vychoziml období nesnižuje). Funkce agregátni dlouhodobé
nabídky pŤedstavuje všechny kombinace cenové rovně P a rirovně pŤirozeného
reálného produktu Y,kdy se skutečná reálnámzdová sazba rovná rovnovážné
reálné mzdové sazbě. Trh práceje tak v rovnováze,plati-|i
Y: SASw(P)
Y: ADA*M,M(P).
b.M
Cenová hladina se zvfšila na P,, v drisledku toho se opět snížíreáIná mzdová
sazba na W1lP2 Jakmile pracovníci poznají, že se jejich reáIná mzdová sazba
v daném období oproti rovnovážné reá|né mzdové sazbě ve vychozím období
snížila, budoupŤi dalších mzdovfchjednáníchauzavírání mzdov ch dohod (mezi
odbory a zaměstnavateli) požadovat zvyšenínominální mzdové sazby na roveř
Y*:y(A+LG)
Y-: Y
V drisledku nepružnosti mezd
v krátkém období (i v drisledku pomalého pŤizpri-
sobování cen) se ekonomika nemriže v drisledku nárazu (zv šení,sníŽení)agregátní poptávky okamžitě, resp. rychle posunout do bodu dlouhodobé rovnováhy,
ale pŤizprisobování probíhá postupně v čase. Protojsou krátkodobé a stŤednědobé
pŤi zprisobovací proce sy driležitou součástí makroekonom ické ana|y zy.
Shrřme stručně dlouhodobé (konečné) efekty
fi
skální expanze za pŤedpokladu
pozitivně skloněné kŤivky agregátní nabídky.
Produkce a zaměstnanost se nezměnila (na konci pŤizprisobovacího procesu
se ekonomika po zvfšení (nárazu) agregátil poptávky vrací ke své,,pŤirozené..
ťtrovni, tj. na riroveř plné zaměstnanosti, trf, odpovídajíci pÍirozené míŤe nezarnčstnanosti apÍl,rozené rovni produktu ).). Cenová roveř se zv1iši|a.
V d|ouhém obdobíjsou efekty fiskální expanzezavyše uvedenlch pŤedpokIadti
ttrtožnr! s efokty fiská|ní eXpanze v klasickém pÍípadě.
AontcAnrl r,oPrAvKA A NAtill)KA
AcnncÁrruÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
r
produkce a zaměstnanosti (srovnejme opačnépŤedpoklady a drisledky rristu p eněžní zásoby v modelu 1S-Z M za pÍedpokladu fixní cenové hladiny,
kdy se pŤi rostoucí funkce LM zvyšuje množství produkce a zvyšuje se rychlost
obratu peněz.). Toto spojení mezi změnou množství peněz (nominální zásoby peněz) a změnou cenové rovně je nazlváno cambridgeskfm efektem, ktery Íiká,
že tempo rŮstu peněžnízásoby a tempo rristu cen jsou shodné.
Neutralita peněz je závažn! závěr, kterjl plyne z pŤedpokladri klasické agregátní
nabídky. Klasičtíekonornové vycháze|i z pŤedpokladu, že v ekonomice existuje
samoregulujícímechanisrnus, tj. pťrsobí sí|y, které navádějí ekonomiku k plné
zaměstnanosti a zabraťtujítomu, aby se rcá|ná produkce Y vyrazněji a dlouhodoběji odchylova|a od rovně potonciá|ního produktu. Ekonomika zristává pŤevážně
(i v krátkém období) blízko dlouhodobé funkce agregátní nabídky.uS' odchylka
skutečnéprodukce od d|ouhodobé agregátní nabídky budejen krátkodobá a v ekonomice nevlznamná. Produkce je tak prakticky neustále na rovni potenciálního
produktu a zaměstnanost na rirovni plné zaměstnanosti. Jádrem samoregulujícího
mechanismu navádění ekonomiky na plnou zaměstnanost a produkce k potenciálnímu produktu jsou dokonale flexibilní mzdy a ceny, které okamžitě absorbují
dopady změn agregátní poptávky. Podle pŤedpokladu klasick1/ch ekonomri docházi
v drisledku ZméÍLv agregátni poptávce jen k vlkyvrim cenové hladiny, a nikoliv
k v znamn;Ím a dlouhodobfm odchylkám produkce od potenciálního produktu.
Podle klasikri tedy neexistují cyklické v kyvy produkce a zaměstnanosti' Má-li
ekonomika ričinn1i samoregulující mechanismus, pak není zapotÍebí stabilizační
politiky v|áďy, a tedy není zapotÍebífiskální a monetární politiky k ovlivĎování
rovně produkce a zaměstnanosti.
peněz a na
st
Monetární politika pÍi extrémní funkci keynesidnské agregátní nabídky
PŤedpokládejme extrémnífunkci keynesiánské agr e gátní nabídky lS
kde Po je pevně dané.
t(
D:
P
A
D,,
Y
Ál
R
LY: L'
Novy bod rovnováhy bude [Po,
1. produkce vzrostla o AI;
2.
3.
Y+
^4
A,M.
a má
následující vlastnosti:
cenová riroveĚ se nezmění;
roková míra se sníži11 .
Efekty monetární expanze v těchto podmínkách jsou patrné z obrázku 5,22,
.
|i!,{ih';liii'j'Í
Všimněme sí, že závěry ana|yzy monetární politiky a jejích írčinkria závěry
fiskální politiky a jejích ričinkri pŤi extrémnímpŤípadu keynesiánské kŤivky agregátní nabídkyjsou totoŽné se závěry, které byly odvozeny pÍíana|yze agregátni
poptávky a jejich změn vyvolan ch monetární a fiskální expanzinabázi modelu
IS-LM. Ta plyne z toho, Že model IS-LM byl odvozen za pŤedpokladu existence
produkčnímezery,tj.neplného vylžttipracovních sil a neplného využitíkapitálu.
o,
PŤedpokládejme, že dojde k monetární expanz| a tím dojde ke zvětšení peněžní
zásoby o dM.Protože produkceje určena agregátní poptávkou, uvažujme funkci
agregátní poptávky
Produkce se změní o
:yA
* L'u,
,PO
Monetdrní politiko pÍi rostoucí funkci krdtkodobé agregdtní nabídky
Vyjděme z bodu dŤíve popsaného bodu ÍPP Y\], kde
{< P,
a Y,> }., kter! je
novym bodem krátkodobé rovnováhy.
Monetární expanze vede ke zvětšeníagregátní poptávky pŤi všech cenovyÍch
rjrovních. Yychozi funkce agregátni poptávky
Y:ADA,rÁP):yA+y.!.y
hP
kde Po je daná konstanta.
Peněžnízásoba po monetárniexpanzíbude M + AM PŤedpokládejme, že vfchozí situaci charakterizuje bod rovnováhy |P,, Í] . Nová agregátní poptávka
AD, ,,o, je tvaru
Y:yA
Í3
Po
se zmenl na
Y: ADul+uÁP):yA +y
.
b
.
h
M +AM
P
(M+LM
|'fi1lrltnct'ttttc vz(tr|ry. ktcré byIy tlt|vozcny v stltlvisItrsli s lttot|cIcnt /.\'./,M:
y..l r y
lk/ltly,4 lh t (tlthll-l lMll'1.
I'
t'
AcRtcÁrruÍ PoPTÁVKA n NngÍorn
PŤitom pro libovolné P
AGREGÁTNÍ PoPTÁVKA A NABÍDKA
je AD,,,(P) < ADA,M*^M(P),
V drisledku monetární expanze došlo v krátkém období současně ke zvfšení
produkce, i ke zv!šení cenové rovně. Zvyšenícenové rovně vede ke snížení
|Yo
.-- lr.--, -l
,
,-' L: --'.,- 1,, . '
reálnych
mezdna
rovni rovnovážné reálné mzdové sazby 1i.
7 oproti vychozi
Reálná mzdová sazba poklesla oproti vychozí rirovni produkce proto, že během
daného krátkého období isou nominální mzdv fixní.
P"
P1
Yo=Y
Y1
Pozn': Rovnovážn! bod [P" ro] pŤejde do bodu [P., l], vzhledem k rústu lD. Rostou rirokové míry
a následně se snižujíinvestični vfdaje. Po určitém čase se vrací urokové míry i investičnív1/daje na
vlchozí riroveĚ. Ekonomika dosahuje rovnováhy v bodě [P,, r'J.
V delšímčasovémobdobí začnourrist i ceny vyrobních faktorri. Jejich rrist se
zastaví, až bude zvyšení cen produktri i vjrobních faktorri shodné s počátečním
zv
Pozn.: Rovnovážn!bod [P" Io] sepiesune do bodu [P', {]. Vzroste cenováhladina areáln!produkt
a tedy i zaměstnanost.
Shrřme piehledně krátkodobé efekty monetární expanze za pŤedpokladu keynesiánské kňivky krátkodobé agregátni nabídky (zák|adni situaci):
}
}
produkce a cenová riroveř se současně zv!,šlly,
riroková míra se v krátkém období sníží|a,neboť platí
,
b
:L'r,q.h
I
M+A^M
h +kab
Po
šenímnabídky peněz, kterou vyvolala expanzivní monetární politika. NapŤ.
když relativní pŤírristek nabídky peněz je ot, pak relativní pŤírristek cen vyrobních
faktorri a ceny produktri je téžc.
Rrist cen zvyšuje poptávku po penězích. Rostou urokové míry a následně se
sniŽují investičnív1fdaje. Po určitémčase se vrací rirokové míry i investiční vyďaje
navychozíiroveí. Ekonomika dosahuje rovnováhy v bodě [P', IoJ, ktery vyhovuje
nové agregátní poptávce a dlouhodobé agregátní nabídce.
Z
dlouhodobého hlediska tudížbude drisledkem expanzivní monetární
politiky:
ts
reá|námzdová sazba se snížila.
}
Dlouhodobé efekty monetdrní expanze
Nyní pŤejdeme k vlkladu dlouhodobfch ričinkri monetární politiky.
Z dlouhodobého hlediska agregátni nabídka nezávisí na cenové rovni. Je
to
zptisobeno pružnostícen v dlouhém období, a to včetně cen vyrobních faktorri.
Na obrázku je zakreslena téžkrátkodobá kŤivka agtegátni nabídky ld. Posun
z rovnovážného bodu R' y.] do [P',{J jsme již ataIyzovali pŤi vysvětlení krá|
kodoblchefekt expanzivnípolitiky.
nezměněná riroveř reálného produktu a zaměstnanosti, nemění se ani vyše
reálnfch rirokovfch měr;
vzrlist rovnovážné urovně cen, která odpovídá zvyšení množstvípeněz
v oběhu.
Budeme zdetaké pŤedpokládat, že nominálnimzdové sazby jsou fixní krátkodobě, v delším období pak po uplynutí platnosti mzdov ch dohod mezi odbory
a zaměstnavateli - se postupně v čase nominá|timzďy pŤizprisobují zvfšení(nár
azu) agr e gátn í p optávky.
Bod rovnováhy [P', I] je bodem krátkodobé rovnováhy. Tento bod pŤedstavuje
začátek piizprisobovacího procesu ekonomiky. Je to proto' že v dťrsledku fixní
Su reá|né
nominální mzdové sazby W^azvyšenícenové
.lakrnilc
rnzdové sazby \ oproti reálné mzdoyé sazb
pracovuplyne lhrita platnosti mzdovlch dohod mezi
sazby,
alcsptlt1
mzdové
nominá|ní
zv!šení
období
níci budott požadovat v da|ším
prrlporcitlnálrrč zv!šoníconovéÍtrovně P,, aby sc ť|rovci| rcirIrré rnzcly !j vynlvrlrrIrr
AcntcÁruÍ
PoPTÁVKA
A
NABÍDKA
s rirovní vychozi rovnovážné mzďové sazby
nemohou zristat dlouhodobě fixní.
Iro
Nominální mzdové sazbv tak
Po'
Zvyšenínominální mzdové sazby na W. však povede k nové funkci agregátni
nabídky ,,S,, a vznikne tak novf bod (krátkodobé) rovnováhy w, Y,]' PÍizp:Ů.sobovací probes ekonomiky v reakci na zv šeníagregátni poptávky pokračuje
v čase. Skončí,až blde )Z rovno potenciálnímu produktu a reálné mzďy se vráti
nav, chozi
roveĎ.
V bodě |P., Y.]jsou splněny všechny podmínky dlouhodobé rovnováhy eko-
nomiky:
}
)
}
W;
,,;,,i.
,y"ho,í rírovni rovnovážné reáIné
mzdy (pracovníci jsou tcdy ,,v rovnováze..);
vyrobená produkce odpovídá produkci pŤi plné zaměstnanostiY,tj. potenciálnímu produktu, kter;/ je poptáván;
reáIná mz<lová sazba
pŤi cenové hladině
sc rtrvná
P.anomináIní mzdové sazbě I|.,
tj. pŤi rovnovážnére-
álné mzdové sazbě
1: 4, firmy dobrovolně vyrábějí a nabizeji množství
produkce Y apoptávají rozsah zaměstnanosti lť.
Shrřme pŤehledně dlouhodobé efekty monetární expanze:
Produkce a zaměstnanost se oproti vychozírírovni ekonomiky nezměnila, produkce je na tirovni potenciálního produktu Y a zaměstnanost je na rirovni plné
zaměstnanosti, M
Reálné peněŽní zristatky se nezměni|y. Íj.# -f,. n.i't nominální peněŽní
zásoby se ,,pŤelije.. do r stu cenové hladiny, a to stejnou mírou.
Cenová hladina rostla mírou rristu n(P): f stejnou jako míra r stu nominální
.
dM
zasoDypenezfi\tw): M.
M+AM M
Ze vzÍahu -, ,Ti :ž totiŽ p|yne
:t t + n @j
l+ TE(M\
l hc
INFLACE
6.1
Pojem inflace a pÍíčinyinflace
Inflace je v ekonomice jeden z nejčastěji užívanychtermínri, a také v tiskrr
fiak odborném, tak běžném)je jí věnována značná pozornost. Všeobecně se rná
zato,Že inflace je vyrazně negativním jevem v ekonomice' má negativní dopady
na život lidí apod.
Inflace je definovánajako projev ekonomické nerovnováhy' jehož vnějším znakem
je rrist cenové hladiny. Inflaceje nepÍetrŽity rrist agregátní cenové hladiny v čase,
ktery zachycuje všechna zbožía služby. Zďražování, které vidíme na zvyšujícíse
ceně benzínu, jídla, bydlení a dalšího zbožíje tedy změnou cenové hladiny, inflací.
Současně s tím dochází k rristu množstvípenězv ekonomice atudížk poklesu
kupní síly peněžníjednotky. Inflace současně znamená znehodnocení peněz (vkla.
dri), ve vztahu k míŤe inflace tedy míru znehodnocenipeněz, konkrétně mrižeme
Ťíci negativní rirokovou míru.
MěÍení inflace
Inflace vyjadŤuje obecně rlist spotŤebitelsk ch cen.
Konkrétním kvantitativním vyjádŤením je tzv. míra inflace, což je změna cenového indexu v procentech oproti minulému období.
Nejčastěji se měŤí míra inflace rr, pomocí indexu inflace podle vzorce:
r,:
(M=l
+r @)
-n
(A[---n(P)'
p-p
j1--'1--1 .100,
P,
kde
rr, pŤedstavuje
Reálná mzdová sazba se nezměnila.
Úroková míra se nezměnila. neboť
t.
Kapitol.a 6.
index inflace,
P , znači cenovou hladinu v čase /,
1M
'r =L.( A+ -''
h'" ^Á)-___.--.h+(arbk)
p
v dlouhém období se nemění reálné peněžnízristatky, ani poptávka po penězích
pŤi rovni potenciálního produktu )z'
a
Dlouhodobé efekty monetární expanze pŤi rostoucí keynesiánské funkci krátkodobé agregátnínabídkyjsou stejnéjako efekty monetárniexpanze v klasickém
pÍípadě(pňipomeneme neutralitu peněz).
P,_,značícenovou hladinu v čase /- l.
Pro její měŤení pouŽíváme rrizné cenové indexy, jako napŤíklad index spotŤe-
bitelskfch cen (CPI), index cen vlrobcri deflátot HDP
V praxi je míra inflace zpravidlra
}
}
}
a
další.
měŤena
indexem spotŤebitelsk;Ích cen (CPI),kter! vyjadŤuje velikost změny v1/dajri spotŤebitelri (domácností) na nákup danych spotŤebních statk ;
indexem cen v;Írobcri (PPI),ktery vyjadŤuje změnu cen vyrobc a
cenovym deflátorem HNP (HDP),jenž vyjadŤuje změny cerr všcch strrtkii.
které jsou součástí hrubého domácího produktu.
jo inflaco v obIasti spotfobitclsk1ioh ccn trtčicrta jrrkrl pÍírfislok lzv.
praxi
V
int|oxtr sprltfobilc|sk1ic|t cctt. V (.r:ské rr:pttbIicr: so irtt|cx ittllitcc trtčÍírtir zrikIrrt|č
Inr
Iruruncr
spotŤebního koše, ktery upŤesřuje Česky statistickj' riŤad. SpotŤební koš v současnédobě obsahuje pŤes 700 položek (konkrétně 729 po|ožek). Do spotŤebního
košejsou zaÍazeny nejd ležitějšíspotŤební pŤedměty a služby, které reprezentují
hlavní vldajové položky obyvatelstva, jako napŤ.:
& potravináÍské zboží(potraviny' nápoje, tabák),
F
&
nepotravináÍské zboží(odívání, nábytek' potŤeby pro domácnost, drogistické
a drobné zboží,zbožípro dopravu a voln;í čas,zbožíproosobní péčiaj)'
sluŽby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnic-
tví' sociální péče,dopravy, vo|ného času, vzdělávání' stravování
a ubyto-
vání, osobní péčea služby Íinanční).
SpotŤební koš se občas aktualizuje. U nirs doš|o ke změně koše naposledy v roce
2007. PÍed |0 lety v takovérnto spotÍebním koši chybě|y položky jako napŤíklad
mobi|ní te|efony, dětské plenkové ka|hotky' dá|niční známka, pronájem kurtu na
squash a také některé značky osobních automobilri.
Česk! statistickjl Ťad členívšechny uvedené spotŤební pŤedměty do 12 skupin'
pŤičemžváha dané skupiny závisína velikosti této skupiny ve spotiebních vfdajích obyvatel (domácností). Největší skupinu vldajri v Českérepublice v současné
době zaujímá skupina čtvrtá - bydlení, voda, energie' paliva -, a to podílem
téměÍ25%o navyďa1ích. Je tŤeba Ííci,že tato skupina tvoŤí nejdriležitějšískupinu
vjudaj ve většině zemí světa. PatŤísem nájemné, běžná idržba bytli, náklady
na elektŤinu, vytápění, p1yn, vodu apod' Protože Ťada těchto položek je státem
regulovaná (z,ejména nájemné) - je možnépočítats tím, že podíl této skupiny
v celkovych vyďajich obyvatel poroste a deregulace nájemného atd. bude vytváŤet
tlaky na rrist inflace u nás.
Dalšídriležitou Skupinou ve spotŤebních vfdajích obyvatel jsou potraviny
a nelkoholické nápoje' za něž utratí obyvatelé více než |6%:o qÍdajri. Na tŤetím
místě jsou vydaje na dopravu s podílem pŤes 1l %, následuje skupina vldaj na
rekreaci a kulturu s podílem téměŤ 10% a skupina alkoholické nápoje a tabák,
zakteré obyvatelé vydají pŤes 80Á z celkovych vfdajri.
Tls. 6.1
SrnuxruRA sPoTŘEBNÍHo rosr v ČR oo noxu
Název skupiny
2007
Počet
po[ožek
Podí|. dané
skupiny v %
Rekreace a kultura
!3
9,87
vz0etava nl
7Z
0,62
Stravování a ubytování
43
5,84
Ostatní zbožía služby
50
6,29
CeIkem
729
100.00
Zdroj:
r
nr.r.
ČSÚ
PÍíčinyinflace
PŤíčinouinflace je rrist fyzického objemu peněz v ekonomice. Množstvípenčz jo
odvislé od rirovně rozvoje ekonomiky. Vyrobí-li Se Více produkce, je zapotŤebí víco
peněz. Inflaci však vyvolává pŤírristek peněz, kterému neodpovídá rtist produkce.
Množstvípeněz v ekonomice reguluje centrální banka každého státu na zák|adč
své měnové politiky. obecně se rozeznáyají dva základní typy inflace
-
infface
nabídková (nákladová) a inflace poptávková -vizdá|e.
K inflaci nabídkové dochází tehdy, jestliŽe rrist nákladri vyvolá pokles agregátní
nabídky a tím jsou ceny vytlačovány vzhriru. PŤíčinounabídkové (nákladové)
inflace je zejména rrist mezd, kter! je promítán do rrjstu cen. Dále pak to mriže
bft rrist cen surovin na světovlch trzích (z'ejména ropy) apod.
Inflace poptávková je vyvolaná r stem agregátní poptávky, která pŤekračuje
vfrobní potenciál země a rŮst produktu není dostatečny. Zvyšujícíse poptávka
začÍenaÍážetna omezenou nabídku komodit avyžene ceny nahoru.
PŤí ana|yzách inflace jsou používárry rizné ukazatele v závislosti na konkrétním ridaji. Nejčastěji jsou pouŽívány nížeuvedené míry inflace:
V. mira inflace vyjádŤená pŤírristkem prriměrného ročníhoindexu spotŤebitelsk;Ích cen;
W míra inflace vyjádÍená pŤírristkem indexu
h'
spotŤebitelskych cen ke stejné-
mu měsíci pŤedchozího roku;
míra inflace vyjádŤená pŤírristkem indexu spotŤebitelsk ch cen k pŤedcho-
zímu měsíci;
míra inflace vyjádŤená pŤírristkem indexu spotŤebitelskfch cen kzákIadnimu období (napŤ. rok 2005 : 100);
míra inflace vyjádŤená pŤírristkem indexu spotŤebitelskych cen k základnímu období (napŤ. prosinec 2005 : 100).
Potraviny a nealkohoLícké nápoje
fo4
76,26
ALkohoLické nápoje, tabák
20
8
Odívánía obuv
71
5,24
Bydlení, voda, energie a paliva
41,
24,83
Bytové zaŤízení, zaŤízenídomácnosti, opravy
82
581
Zdravi
47
174
83
1,7,41
rrírnlčnč.jší
sitttaco a nc všochny novou sittraci zvláclnou. Prtl rlbtltlbí c,|cÍ1ircc.jc prtrlrr
3,81
cItitrirklorislick]li riist ptlčltr itrstrlvr:ltclí, krltlkttrzii, nczitttrčslrtitrttrsIi.
Do
p
rava
Pošty a Ielekontunikace
3
"t7
DaIšípojmy spojené s inflací
Deflaceje opak inflace, snižovánívšeobecné cenové hladiny. Je poměrně vzácnil
a lnamená pŤedevšímreá|né zdražení všech budoucích závazk - sp|átck rivčrtr.
rnzdovlch závazki(reálná hodnotamezdse zvyšuje), smIuvně dohodnutého ná.jonrrrÚlro, pĚírn1|'ch daní atd. V období deflace se všechny v1i robní podniky clostírvir jí t|tr
Inruncr
Stagflaceje spojení stagnace a inflace (situace, kdy dochází ke stagnaci reálného produktu a současně k rristu míry inflace). Je doprováz ena Íéžr stem nezaměstnanosti, což ve sv1ich drisledcích znamená, že je popŤena Philipsova kŤivka.
Dochází zde tedy k jejímu selhání.
Stumpflace označuje situaci, v níždochází k poklesu reálného produktu a zároveri k rristu míry inflace'
Infl ace zjev ná, pot|ačená a sk rytá. Pok Lrd j e ekonomická nerovnováha spoj ena
s r stem cenové hladiny, mIuvínre o zjcvné (otevŤené) inflaci.
Státní orgány mají možnost adrninistrativními opatŤeními rrist cen brzdit či
dokonce zastavit. Nejsorr však schopny adrninistrativně odstranit pŤíčinyinflace.
Inflace se potom projevujc jako inflacc pot|ačená (b|okovaná). Jejími projevy
jsou napŤ. vynucen1i rrist rispor, cxistenoe ncdostatkového zboži, rozvoj černého
trhu apod. Trvají-|i pĚíčinyinflace a dosáhnou-|i určitéhorozsahu, je nutno po
určitédobě administrativní ceny pŤizprisobit a obnovit rovnováhu mezi nabídkou
a poptávkou. Potlačená inflace se pŤemění nakonec v inflaci otevŤenou.
V oficiálních cenovych indexech není zachycen vlvoj cen v;irobkri a služeb,
které produkuje stínová ekonomika. oficiální statistika téŽ nemusí vybrat koš
vfrobkri, kter]i pŤesně odpovídá struktuŤe spotŤeby domácností. Cenové indexy
potom nevykazují skutečny rrist cenové hladiny. V tomto pŤípadě hovoiíme o in-
flaci skryté.
Inflace mírná a pddivd
Z hlediska kvantitativního mriže existovat:
l. mírná (plíživá) inflace, pŤi niž tempo rristu cen v podstatě nepŤekračuje
tempo rristu v roby. Roste tudížnominální i reálnju produkt. Mírnou inflaci
2.
3.
obvykle lidé považujíza pŤijatelnou anesnaži se zbavovat p enězve prospěch
reálného bohatství;
pádivá (cválající) inflace, kdy tempo r stu v roby jižzaostávázatempem
r stu cen. Penize ztrácejí svou kupní sílu, a lidé Se proto snažíjich držet
co nejméně. Většina kontraktri je indexována cenov m indexem, nebo je
vyj adŤována v zahr aničnich měnách :
hyperinflace je extrémní pŤípad inflace cvá|ající. Tempo rristu cen je vysoké' nemá jižžádnousouvislost s tempem rristu vyroby. Ceny jsou vysoce
nestabilní a často se mění, reálné mzdy kolísajínahoru a dolri. Peníze pŤestávají vykonávat své funkce, částečnědochází k barteru (tj. k pŤímésměně
zboži bez použitípeněz).
Uvedené členěníinflace není jediné možné.Kromě uvedeného relativního poh|edu je možny téžpŤístup absolutní, kdy se uvádějí typy inflace podle absolutně
dosahovan 'ch temp rrjstu cenové inflace. Zamírnou jepovažovánainflace, pokud
.jojí rníra rrcpĚevyšuje 0,l0. PÍi vyššímíŤe inflace (dvou čidokonce tŤíciferné)se
IttlvtrÍí tr inÍ1aci pirdivé.
InrLncr
PÍi anaIyze budeme věnovat zejménapozornost ,,vnitŤním.. pf íčirrirrrrin|lrroc.
Inflaci, resp. inflačníproces rozdělíme na dva druhy pod|e prvotníclt zdrrtjii.
které ji vyvolávají. Podněty k rristu cen mohou vycházetjak ze strany nabít|ky'
tak ze strany poptávky. Rozlišujeme proto
b. poptávkovou inflaci (inflaci poptávkou taženou - demand-pull inflation),
jež má prvotní zdroj na straně agregátní poptávky, v nadměrném r[istLt
agregátni poptávky;
nabídkovou (nákladovou) inflaci (inflaci tlačenou náklady - cost-puslt iltflation), ježmá prvotní generátor na straně agregáttti nabídky v podobč
rristu cen. Ten je drisledkem rristu nákladri firem vyvolan ch rristem norninálních mezd, rristem cen materiálri, energie a cen sluŽeb ostatních vyrobních faktorri, technologickymi změnami aj.
Rozdělování inflace na poptávkovou a nabídkovou inflacijejen relativní a podmí-
b
něné, vztahuje se hlavně k prvotním pŤíčinám,které ,,odstartují..
r
st cenové
hladiny.
NapŤ. za pŤíčinunabídkové'resp. náklady tlačenéinflace nebudeme povaŽovat
skutečnost, kdy se v drisledku nadměrného r stu agregátní poptávky zvyši míra
očekávanéinflace, která je prostŤednictvím mechanismu mzdovych a cenovych
dohod zakotvena pŤedem do nominálních mzdov ch sazeb, resp. kompenzace
cenového zvyšení, zvyšuje tak náklady firem, ceny jimi ríčtovanéza vyráběnou
produkci, a tedy i agregáttti cenovou hladinu.
Poznamenejme, že se v realitě obvykle oba typy inflačních podnětri kombinují.
Ve vykladu je budeme ana|yzovatpostupně.
6.7.7
Poptávková inflace
K poptávkové inflaci (demand-pull inflation) mriže dojít, pokud
se skutečnjz
produkt bIížísvou velikostí produktu potencionálnímu. MoŽnost poptávkové inflace se promění ve skutečnost,kdyždále pokračuje rrist agregátní poptávky' ale
odpovídajícím zprisobem neroste potencionální produkt.
DŮvody poptdvkové inflace
Agregátní poptávka sestává z vydaji na spotŤebu, na investice, ze státních
vfdajri a čistéhoexportu. Každáz těchto složek agregátní poptávky mriže vyvolat
inflaci.
Uvedeme možnépŤíčinypoptávkové inflace.
> Investičnívfdajejsou spojené s multiplikačním a akceleračním principem
a mají značnou volatilitu (proměnnost). Investičnívfdaje, které nepŤines|y
odpovídajícírrist nabídky, mohou vyvolat rrist agregátní poptávky v takovrj
>
míŤe, že se projeví poptávková inflace.
Mzdy tvoĚí v znamnou
s,loŽku spotŤebních
vldajú. Pokud rŮst ntltnirtítl-
níoh mczd pĚev1/šírrist produktivity (a tedy nabídkLr) pĚi skutočnr!tn prtlt|trkltr, ktr:ry tldprrvíclÍt potoncitrnálnínrtr t|rrit|c k irt fl rrci.
Iru
rrncr
P- Stát svymi opatŤeními mriŽe prosadit levn;Í rivěr. Zvyši tak spotŤební a investičnív1fdaje, a otevirá cestu poptávkové inflaci.
b Sníženídaní zvyšuje poptávku a vytváŤí moŽnost, aby se projevila poptávková inflace'
w Zvyšení státních v dajt) mťržcb1/t většíneŽ rŮst nabídky, am že vyvolat
inflaci; to se stává zejnénit pĚi deficitech státního rozpočtu.
S čistÝm exoortem sor'rvisí itrlotlrttlvaná inflace'
Osn. 6.1 PoprÁvrovA
6.7.2
llr||'lrt'|||l/|||
Nabídkováinflace,resp.inflacetlačenánáklady..jctlrttItt.ttt
impulz je na straně agregáttli nabídky' Tímto inrpLrIZc|tI i(.ttl..l tt;t|.Il||||| |||. |||
vyvolan1i rrizn mi piíčinami,jako napŤ.:
It
rťrst nominá|nícb mezd iako nákladri firem je ryo|r|c'jii l|t./ | |l',| ;rtrrrIrtl'
\l|||||
vlty prace,
w rrist cen energie a surovin,
@"
tlrucr
Nabídková(náktadováinftace)
r
st cen ostatních služeb vyrobních faktorri,
w depreciace měnového
kurzu zvyšuje relativní ceny
clovliŽett(.Itrr uIrrlzI
a služeb a tím i agregátni cenovou hladinu'
I'
rrist míry zdanění (,,daněmi tlačená inflace..),
risilí firem zvyšovat ceny své produkce a služeb,
politické události mohou napŤ. vyvolat zdražetí dováŽenyc|r
st|tttvttl
a energetickych zdrojri,
nutnost pŤejít na méně kvalitni zďroje surovin nebo energii'
Yo=Y. Yt
nedokonalá konkurence, kdy firmy v monopolním nebo oligopo|nílrt 1ttl'
stavení mohou ovlivĎovat trŽní ceny; pokud některé z těchto fircnl zvyŠí
ceny a jejich vyrobky slouží jako meziprodukty,zvyší se náklady ostltlttírtt
Y
Pozn.: Agregátní poptávka protíná nabídku ve v1,ichozím rovnovážném bodě [Po. IuJ, v němŽ je
produkcenarirovni poterrciálníhoproduktuY,:Y Y situaci poptávkovéinflacesezv!šíagregátní
poptávka z AD,,na lD'. Bod rovnováhy se pŤi nezměněné nabídce změní tak, ze se reál ny produkt se
téměĚ nezv 'ší,ale zv;íšise cenová hladinaz Po na P'. Inflaceje tažena poptávkou.
PŤíčinapoptávkové inflace spočíváV nadměrném rťtstu, resp. v nepŤetržitém
nadměrném zvyšování agregátní poptávky' PŤíčinynadměrného rŮstu agregátní
poptávky lze konkretizovat takto:
l. risilí trvaleji udrŽovat míru nezaměstnanosti pod pŤirozenou mírou nezaměstnanosti, (tj' udrŽovat skutečn produkt trvaleji nad potenciálním
produktem),
2. vyrazné a trvalé vládní rozpočtovédeficity, jeŽ nemohou-li b17t financovány emisí obligací a jejich prodejem na finančním,resp. kapitálovém trhu (ať
z jakjlchkoliv pŤíčin,napŤ. kvrili jeho nedostatečné absorbci) jsou kryty
emisí, resp.,,tištěním.. peněz.
Motorem, ktery pohání poptávkovou inflaci tedy je
b nadměrně expanzivní (inflační) monetární politika,
vlrobcrim
aj.
íircrlt
Jde o nepÍíznivénabídkovéšoky, které vedou k pÍímémurristu nákladťr
posunují kŤivku l<rlila vedou ke zvyšeníagregátní náktadové a cenové hladiny, a
kodobé agregátní nabídky doleva nahoru.
K nabídkové inflaci mťržedojít, i kdyŽ skutečnjl produkt je nižšíneŽ potcttcionální. DŮvodem je zvjišení nákladri, které se projeví jako zv!šení agrcgÍtrri
(crlsl
nabídky. Nabídková inflace se proto někdy označujejako inflace nákladová
push inflation).
t,,r
i${illl:
Pr
Pe
b
nadměrně expanzivní fiskální politika.
pŤípadech je inflace (zŤetelně pak vysoká míra inflace, resp' pádivá
irlllilr.:c a zcjrnéna pak hyperinflace) spojena s rychl m rťlstem peněŽní nabídky
(zlistrby) it v ttlllll.<l slltysIlt .jc poptávková (i nabídková) irr11aco ,,vž,dy a vŠLrtlc pc-
V obou
tlč'Žrtítttjevcrtr..
(M
Ill.ic:t|rlrlrrr)
rrirllítl|itt vc vycIttlzírn tttvltttvii7ttť'ttt lltttIt1. ve kleteltt 1t.Sl\l||(...||\
vytrr|lllí lirLIrlry jsrltt 1rltrť.vyrlžily ZvyŠerrÚ vyrrllrlri ttlil.IltlIy zlttr.tt,'t
sc sltizi teiiItrv 1ltrltltt|.l ttlt ),
I'rltl|'r,l|rr|rlrtt lll,|(,l'iilIli rrlrllirtLrr'.1tii tteztlti.ttčttri iIJ,|ťl'li||li 1ttr1tllivlt
,:,
llltir'tllt ttltlrirll.ott
r'
l\lztl: Agtculi(tti ptl1ltÍvklr;lrrrIirtii
1't.,.Itt|.I t.'vett 1rtllettt.iitIltíttttt.
Inrt"lcr
Inruncr
6.7.3
V teoretické analyze inflace je v literatuŤe často používána adaptivní metoda
formování očekávané inflace. obecně lze metodu adaptivního očekáváni, aplikovanou na formování hodnot očekávanéinflace, zapsat ve tvaru
"n(P), :
změnila reálná poptávka po pcnězir.:h.
dojde ke zvfšenícenové hladiny. Vyjděme z podmínky rovnováhy trhu porrěz
Když peněžnízásobavzroste, aniž by
Inflace a inflačníočekávání
"n(P),_, + r(n(P),,
-
se
kterou múžemezapsat ve tVaru
"n(P),_r).
odtud pro adaptivní očekávání inflace lze psát
"TÍ(P),: ut(P), , + (l
Je-li r,:
1,
-
L)
"fi(P),
,.
potom
'n(P),: n(P),
,.
očekávaná inflace v období t se rovná skutečnémiŤe inflace v minulém období.
V takovémto pŤípadě jde o speciální pŤípad mechanismu adaptivních očekávání,
kter se tazyvá statická očekávání. Je-li r, menšínež jedna a většínež nula, míra
zohlednění skutečné inflace v minulém období je nižší(podle velikosti l).
Je-li
r:
0,
M
P
nominá|ní pelěžnízásoba,
cenová hladina,
reálná poptávka po penězích.
IMJPI
Zevztahu
M: P .YL,
P
plyne
pak
n(P\:nnut\"n(P),: "r(P),
r.
Často je změna agregátnípoptávky nebo nabídky pro tržni subjekty nečekaná,
coŽ domácnosti a firmy pociťujíjako náhlé cenové šoky. Avšak ne všechny změny
v agregátní nabídce a poptávce jsou pro trŽní subjekty neočekávané. Domácnosti
i firmy pŤedpokládají určitou míru inflace a pŤLh|ižeji k ní pŤi jednáních o vfši
mezď,určování vfše rírok apod. Tento druh inflace se označujejako setrvačná
či očekávaná inflace (inertial inflation).
Pokud prisobí v ekonomice pouze setrvačná inflace, pak se agregátní poptávka
a nabídka mění ve stejné míŤe.
Poruchy na straně nabídky nebo poptávky narušujímíru očekávané inflace
a míra inflace se tak změní. Je pravděpodobté, že po vyčerpání ríčinkricenového
šoku nová míra očekávanéinflace nebude stejnájako pŤed cenov m šokem.
PŤi vysvětlování inflace budeme vycházet z toho, že inflace je peněžní jev
vyvolávan nadměrnou emisí peněz. Inflace vzniká tehdy, když peněžnízásoba
pŤedbíhá poptávku po penězích.
PŤedpokládejme, že centrální banka bude zvyšovat peněžnízásobu. Lidem
,,potečou.. do jejich majetkov ch portfolií dodatečné peníze. Jestliže se nezměnilo
nic, co by zvfšilo poptávku po p enězich, budou chtít pŤebytečnépeněžníz statky
pieměnit v jiná aktiva' Jejich risilí bude zvyšovat nejprve ceny aktiv a posléze ceny
zboži a služeb (viz dále transmisní mechanismus). Když se cenová hladina bude
zvyšovat, budou lidé chtít absorbovat rostoucí peněžnízásobu do svych peněžních
zťrstatkťr. Pak sice držínominá|ně více peněz, a|e reá|ná hodnota těchto peněz je
ttr;zrnčnčrla.
kde je
"(Yt\.
\P/
Tento vztah ukazuje, že mira inflace je dána rozdílem mezi tempem rristu nominální peněžní zásoby a tempem rristu reálné poptávky po penězích.
Reálná poptávka po penězích v uvažovaném zjednodušeném modelu závisí
na reálném drichodu a na nominální rírokové míŤe. Podle pŤedpokladu |ze psát
odtud vidíme, že
?:,r,,r).
cr(P)
:
ÍÍ(]VD-
n(L(Y, r )).
Protože se riroková míra v dlouhém období pŤílišnemění' rrist reálné poptávky
po penězích v zásadé odpovídá rristu reálného domácího produktu. Lze proto
Ííci,že míra inflace v dlouhém období pŤibližně odpovídá rozdílu mezi rristem
peněžnizásoby a r stem reálného domácího produktu. Toto tvrzeníje v souladu
s kvantitativní teorií peněz. V krátkém období m.iaže reáIná poptávka po penězích
kolísat, zejménav d sledku změn nominální rirokové míry.
Inflačníočekávání a poptávka po penězích
PŤedpokládej me,žepetěžnízásoba roste ročnímtempemn(A,[), reálná poptáv.
ka po penězích roste tempem n(|MJP|, inflace je tudíž
n(P):r(M)
"(+\
\PI
Mezi reá|nou rokovou mírou r a nominální ťrrokovou mírou r,, p|atí F.ischcrtiv
vr,Ltrh
r
,,,r+trípl.
Iru
rrncr
Irut
Centrální banka oznámí, že jejim cílem je inflace ve v ši "n(P) a že bude provádět takovou měnovou politiku (zvyšovat peněžnizásobutak), aby tento inflační
t
nr.r
lnflace postihuje pŤíjemce fixních drichodri. Nominální vyšc stitrtrl-rrric|t t|iichodŮ, stipendií, rirokri z obligací a podobnlch pŤíjmri se neměn í, rrlr:.jc.jic|l rcri
Irrii
cíl splnila. Toto oznámení centrá|ní banky m že mít okamžit! vliv na inflaci.
Lidé začnou očekávat inflaci.n(P), a jejich inflačníočekávání se promítnou do
kupní síla klesá.
A to se staneještě dĚíve, ncž centrální banka peněžnízásobu skutečně zv ší.
Mezi skutečnou inflací a očckávanotr inflací existuje těsn vztah - očekávaná
hodnota vkladri a prijček. V tomto pŤípadě ztrácejí věŤitelé azískávají d|užníci.
nominální urokové míry.
Zvyšeni nominální rírokovémíry zdražuje drŽbu peněžníchzristatkri. Lidé
proto snížípoptávku po peněžníc|t zrjstatcích, a v drisledku toho vzroste inflace.
inflace pŮsobí na skutcčttou inÍlaci. Zprost odkujícím článkem mezi očekávanou
a skutečnou inflaoí jc norniná|ní ťrrokov1r tlíra a její prisobení na poptávku po
penězích. KdyŽ se napĚ. očekávaná inffacc zvyší nad skutečnou inflaci, dojde ke
zvyšení nominální rirokové níry, takže Iidé budou chtít držet méně peněžních
zristatkŮ. SníŽenípoptávky po penězích pak bude mít za nás|edek zvyšení inflace'
Dospěli jsme k poznatku, že skutečná inflace je ovlivřována očekávanou inflací' pŤičemžinflačníočekávání se do skutečnéinflace promítají pŤes poptávku
po penězích. To také znamená, že ínflace je vyvolávána nejen skutečnym rristem
peněžní zásoby, ale mriŽe byt vyvolána ijen očekávan m r stem peněžni zásoby.
Schématicky lze závislosti znázorniÍ takto:
rŮst peněŽní zásoby --+ inflace
hospodáŤskjl rrist (rrist produktri)
- rrist reálné poptávky po penězích -+ inflace
očekávaná inflace ---+ nominální rlroková míra ---+ r st reálné poptávky po penězích ---* inflace
6.2
Dústedky inflace
Peněžní toky propojují celé hospodáŤství. Inflace, která narušujejejich rovnováhu, sv1imi dlisledky zasahuje všechny části ekonomiky.
PÍe rozdělovací
efekt i nflace
Tim, že se snižuje kupní síla peněz, se oslabuje jedn a z jejich základních funkfunkce uchovatele hodnoty. Docházi k pŤerozdělování bohatství od věŤitelŮ
k dlužníkúm.Inflace pŤinášíefekty dlužníkrim, sniŽuje hodnotu jejich dluhti,
zatímco pro věŤitele je nev hodná. NapŤíklad prijčil-li by si dlužníkdnes 1 mil.
Kč, což pŤi prriměrném platu 20 tis. Kč pŤedstavuje 50 měsíčníchplatŮ, pŤi rústu
inflace a zároye dŮchodri napÍ. za l0 let na 40 tis. Kč bude dlužníksplácetjen
25 měsíčníchplatri.
RŮstem cenové hladiny ztrácejíti, kdo si držípeněžnírezervy,kdomají vklady
u bank, majite|é státních dluhopisri a životních pojistek, a pŤedevšímpŤíjemci
povrrych pĚíjnrri' Na kIesající vnitŤní síle koruny vydě|ávají v zásadě ti, jirnŽ sc
zltcIttrc|ttoctrjí.jo.jich brrt|otrcí porrčŽnír'itvtlr,ky, zc.jnréna bankovní dIuŽnír:i.
cí
Inflace nepŤíznivě ovlivĚuje mzdy a platy. Reálné mzdy v mírn iltÍlaci rllrvykle rostou, a|e za cváIqíci inflace se prosazuje tendence k poklesu rr:irlrr1iclr
mezd.
Pokud je míra inflace vyššínež nominální ríroková míra, klesá abso|trtrrč
Deformace cen, zejména dlouhodoblch
Inflace dále deformuje ceny u dlouhodob ch smluv - napŤ. nájemné, dodavatelské smlouvy, mzdy. Zájem d|užnikŮ tedy je, aby inflace byla vysoká, neboť se
tím reálně snižuje velikost jejich dluhu. Proti těmto změnám se lze bránit zabudováním inflačníchdoložek do smluv, podle nichž Se ceny ve smlouvě budou měnit
podle pohybu některého z cenovych indexri. Tomuto postupu se Ťíká indexace cen.
Z toho také plyte, že negativní dopad má zejména neočekávaná inflace, která není
zahrnuta v cenov ch ujednáních.
Socidlní dopady inflace
Inflace negativně ovlivíuje mzdy, jejichž kupní síla klesá. Nepostihuje vlastníky hmotn ch statk , protože cena majetku roste stejně jako inflace. Z toho drivodu
inflace více postihuje sociálně slabšískupiny obyvatel.
Sociálně slabšískupiny obyvatelstva nejsou obvykle majiteli reá|nych hodnot.
Jejich životníuroveř závisinapeněžních drichodech (často fixních). Inflaci proto
pociťujívyraznějí než majetkově a pŤíjmově silné skupiny obyvatelstva.
Vliv na reálnou hodnotu bohatství
Inflace znamená znehodnocení ríspor (dŤíve vytvoŤeného bohatství). Nepostihuje vlastníky hmotnlch statkri, cena věcnych forem majetku s inflací stoupá
(nemovitosti, staroŽitnosti' umělecká díla). Inflace má dopad na vztah věŤitelé
- dluŽníci (znehodnocení dluhri je vyhodné pro dlužníky).
Rovnovdha ekonomiky a inflace
Pádivá inflace sice nominálně zvyšuje poptávku, reálně ji vŠaksnižuje. Reálné
sníženíagregátni poptávky mriŽe zprisobit pokles reálného produktu pod riroveř
potencionálního, tj' vyvolat recesi. Mírná inflace posiluje agregátní poptávkLr
uměrně rristu nabídky. Stimuluje tak v1irobu a zaměstnanost'
lnflace mění strukturu spotŤeby. Rychlejší rrist cen zák|adních životních ptltĚob
(potr.aviny apod.) snižujezdroje dŮchodŮ, pouŽite|nlch na.jin v1i robky a s|uŽby.
,/,t'ltčt.ty
vr: struktttÍc spotĚoby vyvo|áva.|í strtrktLrr1rIrrí pŤcstrlry vc vyl.tlbč. ktcr.ť:
ltttlIttltt rtttt.ttŠit t.rrv tltlvÍt lttt Irtls;lrltIiii.stv í.
Iru
rrncr
hrrncr
Vyššíinflace v zemi oproti zahraničíposiluje pŤi pevn1fch měnov ch kurzech
dovozy, roste pŤevaha nabídky nad poptávkou' PŤevaha zahran1čni nabídky oslabuje podněty k ekonomickému rristu v zemi.
PŤi pohybliv1ich měnov ch kurzech nerovnoměrná tempa inflace vedou k vfkyvrim kurz . To se projeví v rostoucí nestabilitě všech tok , které spojují zemi
se zahraničím. Jejich nestabilita mťrže ohrozit ekonomickou rovnováhu země.
Inflace vytváÍínejistéekonomické prostňedí' vnášínejistotu do budoucího chování podnikri a podnikatelŮ , zejména pak z hlediska jejich budoucích investičních
záměri apod. Vysoká ťrroveř inflace vede ke sníženípoptávky potencionálních
investorri po investicích atd. Na druhé straně pak infface znamenápokles kupní
síIy,ztrácí se motiv ke spoĚení, posiIq|e se sklon ke spotŤebě.
Vcelku |zeÍíci,žepádivá inflace destimuIuje ekonomickou aktivitu. obdobné
ríčinkymá i ko|ísavá mira mírnéinflace. Mírná a očekávaná inflace prisobí
na rovnováhu a r st pozitivně. Praktickfm problérnem je udržet stabilní míru
inflace. Dalším problémem je odhadnout správně budoucí tempo rristu vyroby
a udržet míru inflace na rirovni nižši,než je tempo rtistu vlroby. Je však otázkou, zda v|áda má nést uvedená rizlka a použivat mírnéinflace ke stimulaci
ekonomického r stu.
6.3
Řízeníinflace
Hlavním cílem Českénárodní banky je péčeo měnovou a cenovou stabilitu.
ČNB, podobně jako většina centrálních bank' se soustŤed'uje pŤedevšímna stabilitu
spotŤebitelskÝch cen. Je tŤeba Ííci,žetento cíl není nijak vljimečnf' ale uplatřuje
jej pŤi svém Íízeníce|áíadacentráIních bank.
PŤíčinouinflace je rrist fyzického objemu penězv ekonomice. Jednoduše Ťečeno, čímvíce peněz je do ekonomiky vpuštěno' tím více je jich potŤeba, aby měly
stejnou reálnou hodnotu (tj. abychom si za ně mohli poŤídit věci stejné hodnoty).
Množstvípeněz v ekonomice reguluje prostŤednictvím měnové politiky centrální
banka každéhostátu.
Pokud se CB snažíudržovat existující míru inflace na určitépŤedem stanovené rovni, bfvá inflace označovánajako cílovaná. CB zde stanoví ukazate|
v podobě určitémíry inflace, kter označuje za inflačnícíl. Centrální banky
tedy v posledních letech uplatřuji tzv. mechanismus pŤíméhocílováníinflace
(byl poprvé vyuŽit centrální bankou Nového Zé|anduv roce 1989 a pieiat Ťadou
zemí včetně ČR).
CNB pŤi posuzování vyvoje inflace vycházize statistick ch dat publikovan ch
ČSÚ. Hodnoty inflace' z níchžvychází provádění i zpětné hodnocení měnové
politiky ČNs v režimu cílování inflace, jsou publikovány institucí nezávislou na
ČNa. Toto uspoŤádání zvyšuje kredibilitu inffačního cí|ování.
6.4
Dúchodovépotitiky a léčeníinflace
Léčeníinflace zmenšováním míry agregátní poptávky je nák|acltté a pťittriší
recesi s poklesem produkce a zaměstnanosti. Jsou proto h|edány nrr:ttldy léčhy
inflace, které by mohly Ťešit problém dezitflacebeznezbytnlch prrivodrrích ltírkladri' tj. recese a rristu nezaměstnanosti. Zabyvají se aspekty drichodové prtlitiky
a zahrnuji kontrolu mezd a cen, a to buď metodou vládního naŤízení(r,mriv.cll|
mezda cen) nebo metodou, kdy vláda pŤesvědčuje pŤedstavitele zaměstnanotr (rrt|bory) a zaměstnavatele (firmy); pŤípadně je i m že zainteresovat napŤ' snížením
zdaně zisku, aby udrželi míru r stu mezdna určitépŤijatelné rírovni.
Zkušenosti s kontrolou cen amezď nejsou pozitivní, protože zmrazeni mezd
a cenvyÍazuje v tržni ekonomice klíčovymechanismus alokace zdrojri, jímžjsou
právě změny relativních cen.
Pokusy kontrolovat ceny a mzdy, pŤípadně dočasnézmrazení cen a mezď aplikované stejnou měrou na všechny firmy, nic z tohonnení pro firmy pŤijatelné.
Pokusy aplikovat tyto kontroly cen a mezd měly obvykle krátké trváni,
TnH pnÁct, NEZAl"lĚ5lNAN05I
KapitoLa
7.
TRH PRÁCE, NEzAMĚsTNANosT
A PHILLIPSoVA KŘIVKA
7.7
Agregátní poptávka, agregátní nabídka práce
S(r, Y,): I(r, Y,), L(r, Y,):
M,
Dále se uvažuje trh reálné práce.
Poptávka po práci se odvozuje z produkční funkce Y :
í(N) tak, žemarginální
produktivita práce je rovna reálné mzdě. Poptávka po prácije tak určena vztahem
P@):
M:
kde
k-
'Á(')
k nabídce práce ve v1íšiN.
Uvedené vztahy určujípodmínky pro rovnováhu na trhu práce, tj. rovnovážnou
reálnou mzdovou sazbuw- a roveř rovnovážné zaměstnanosti Ať.
Produkční funkce I(1/) zahrnující pŤedpokla d, že pÍtneměnném mnoŽství kapitálu a ostatních v robních faktorri jedinfm proměnliv m v robním faktorem
je práce 1/, umožřuje k .\I určit produkci
Y:
S("):I(r)+G(r).
V k|asickÓn rlodelu se vychází z kvantitativní teorie penězvyjádŤené vztahcnl
MV /,f . l)čcdptlk|lrclá so, žc.jo tlan1r rychlost pcnčz, V a nrnoŽství rlcnčr, M.7,a
,
odpovídá tvrzení, Že určitá nominální mzdová sazba W je implikována rovnov1rŽu .ouoo"áŽnou cenovou rirovní P-.
nou reálnou mzdovou sazbou
|fr|
Tak máme šest rovnic o šesti neznámych, z nichž|ze určit šest ekonomick;ich
proměnn ch, tj' N,w-, Y,r-, P- aW-.Povšimneme si' že klasicky model obsahuje
klasickou dichotomii mezt reáInym sektorem a monetárním sektorem. Uvedené
vztahy pŤedstavují podmínky rovnováhy reálného sektoru, kdejsou určeny všechny reálné veličiny IÝ , w", Y a r^ . Ze vztah
M: KPY
W:w*P*
je odvozena rovnovážná cenová riroveř P- a nominální mzdová sazba W. jako
peněžni (monetární) proměnné, které neovlivřují reálnf sektor.
Keynesidnsk,! model: nepružnénomindlní mzdy
a jejich makroekonomické dúsledky
Vyjdeme z toho, Že existuje nominální mzdová sazba W,> W,která je vyšši
než jeji rovnovážná roveĚ. PŤi této nominální mzdové sazbě Wo existuje určitá
irroveĎ nedobrovolné nezaměstnanosti M - {.
Pro trh práce v privodním keynesiánském modelu pŤi nepružn1ich mzdách proto
m
žeme psát
y]\n.
Tímto zprisobem objem práce v klasickém modelu pŤímo determinuje objem nabidky zboži.
Podmínka rovnováhy na trhu kapitálu je rovnost ríspor S' investic I avládnich
nákupri zbožía sluŽeb G. Na trhu kapitálu se ustavuje rovnovážtápŤirozená roková míra r-,která čistítento trh' Platí
:lrl
.trt.,
w
Nabídka práce je dána
Funkce nabídky práce se odvozuje z následující rivahy. označme w^ minimum
reá|né mzdy, pod jejížrovní neďochází k nabídce práce. Pro w ž w^ ďocházi
KPT,
V
Formální identita
rt"-
: M.
P|1ltlIPsoVA KŘ|VKA
těchto podmínek je rovnovážná cenová ríroveř P- implikováItit ťlt.tlvttí1rrtrt|tt|icc
.|il
p|yttc Z ťillllpŤi plné zaměstnanosti, tj. rírovnípotenciálního produktu, }..
bridgské rovnice pro mnoŽství peněz M, zapsané ve tvaru
Klasickj model trhu prdce a makroekonomické rovnovdha
Uvažujme makroekononrick]1i klasick rnodeI tak, jak jej popsal Modigliani.
V modelu se zvaž'ujívztahy pro rovnost tispor a investic a rovnost nabídky
a poptávky peněz v nominá|ním vyiádĚení:
^
N:
WW"
kde w: i, wo: ,a *D(wJ.
*D(w),
Uveden vztah vyjadŤuje fakt,že pŤi nominál^Á(,J
(která
klesnout z rtnnych pŤíčinne.pruŽností
nemriže
exogenně
ní mzdě W, daté
na uroveř, která čistítrh práce) a tedy i pŤi reálné mzdové sazbě wo: f; existuje
pŤevis nabídky práce domácností nÁ(wo) nad poptávkou po práci ,D(w).Uroveli
skutečnéreálné mzdové sazby je tedy vyšší,než je ríroveri rovnovážnéroirlrr
mzdové sazby. PŤedpokládáme, že wo je dané'
Druhou rovnicí, která popisuje keynesiánsk! pŤístup k trhu prárco a.jo|trl lrrakrtlokonorrr ickÓ souv is|osti, je rov n ice prod Lr kčn í Íir n kcc
v
llN)
TnH pnÁct, NEZAMĚsTNANosl A PHILLIPSoVA KŘIVKA
TnH pnÁcr, NEZAMĚSTNANosT n PHILLIpsovn rŘtvrn
Ztohotovztahu je patrné' že roveř produkce je dánairov zaměstnanosti, kteráje však nižšínežplnázaměstnanost. Je to proto, Že nominální mzdovásazbaW^je
nepružná a tedy nemtiže klesnout na roveř, která by vyčistila trh práce (současně
pŤipomeĚme' že máme stále na mysli krátké období, kde jedinfm proměnliv m
vyrobním faktorem je mnoŽství práce - mnoŽStví ostatních faktorri je neměnné).
Další vztah charakterizuje keynesiánsk;Í pŤístup k trhu práce ajeho makroekonomické drisledky. Jde o vztah /S
S(Y)
--
A(r),
kde.l(),) je funkce rispor a kdc pĚotlpok|ird.árne, ž9 A(r) odpovídá v dajrim investičníhocharakteru. Pieclpokládáme aeitc .| , 0,,; < 0. Vztah vyjadŤuje fakt. Že
poptávka po p|ánovan1ich autonomních v dajích l je k|esající funkcí rírokové míry
r a objem sporje rostoucí funkcí drichodu.
Jako dalšícharakteristiku keynesiánského modeIu budeme uvažovatrelacj
vviádŤenou vztahem LM.
L(r,
Y)
LM
P
< 0. Uveden vztahvyjadÍuje rovnováhu na trhupeněz a ostatkde * > 0 ,+
',dr
dY
ních fi nančníchaktiv' Ze v ztahu L M pIy ne, Že p optávka L po reáln ch peněžních
zristatcích je funkcí rírokovémíry a drichodu a musí se rovnat nabídce reálnfch
peněžních zristatk f,.
Protože nominální mzdová sazba Wo je dána exogenně, reá|ná mzdoyá sazba
závisína cenové rírovni. Tedy
W
P
Z
P.
tohoto vztahu plyne, žeje-li reálná mzdová sazba w
:)
závís|á na cenové
cenové rovni téžzávts|é,
Máme pět vztahi pro určeníhodnot No, Y,, ro, Po, WO. Z ptvního vztahu pŤi wo
určíme{. Pomocí druhého vztahl se určíYoapomocivztahll tŤetího ro' Čtvrt '
vztahlmožní určit { a odtud dostaneme Wo- pomocí vztahu Wo: woPu
V modelu neexistuje dichotomie reálného a peněžního (monetárního) sektoru:
cenová roveř ovlivřuje jak zaměstnanost, tak i produkci. Rigidita nominálních
mezd je pŤíčinoutoho, že jak sektor reáIn,!, tak i sektor peněžní(monetární) jsou
pŤi ní tendence ani k akceleraci, ani k deceleraci inflace.
V literatuŤeje
pĚirtlzorrir
mira nezaměstnanosti také statisticky interpretována jako dlouhodoby prrirnčr
skutečn;ich měr nezaměstnanosti.
7.2.7
Definice a měÍenínezaměstnanosti
Stručně charakterizujme zp soby definování' vyjadŤování a měŤení nezaměst-
nanosti. Podle definice Eurostatu se zanezaměstnané považuji všechny osoby
patnáctileté a starší (bez horní věkové hranice), které ve sledovaném období souběžně splřovaly dále uvedené tÍi základní podmínky:
l ' byly bez práce, to znarnená, že neby|y ani v placeném zaměstnání ani nebyly
2,
sebezaměstnané;
hledaIy aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí registrace
u uŤadu práce nebo u soukromé zprostŤedkovatelny práce, dále hledání
práce pŤímo v podnicích, využiváníinzerce, podnikání krokri pro za|oženi
vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání
zaměstnání jin m zprisobem;
pŤipraveny k nástupu do práce, tj' během referenčního období byly
k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnri pro vykon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání.
Pokud osoby nesplĎují alespoř jednu ze tŤíuveden ch podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.
Míranezaměstnanosti (v dané zemi akurčitému období) je měŤena jakopoměr
nezaměstnanych osob U k pracovním silám Z. Pracovní síly tvoŤí zaměstnané
osoby ,E, tj. ti, kdo práci mají, a nezaměstnané osoby t], Íj. tí, kteŤí práci aktivně
hledají. Míra nezaměstnanosti el se tedy rovná
U
E+U
integrovány.
Nezaměstnanost a jeji charakteristiky
PŤejdeme nyní k charakteristice nezaměstnanosti.
.
3. byly
-Wo
ťrrovni, potom zaměstnanost a ríroveř produkcejsou na
7.2
Nezaměstnanost existuje tedy jednak tehdy, kdyŽ je skutočrly pr.tltlttkt r;kttnomiky pod (nebo nad) jeho potenciální rirovní, ale existuje i tohc|y, kt|yŽ cktrrrrllnika
operuje na rovni potenciálního produktu
Je-|i ).: , jde o pŤirozenou míru nezaměstnanosti, tj. míru nczatttčslltittl<ls(i,
která nastává, jestliŽe je ekonomika v dlouhodobé rowováze, tedy pokLrc| v t||trtlhém období tárazy (změny) agregátni poptávky neovlivĎují ani zamčsttrittttlsl,
ani produkt. Míra pŤirozené nezaměstnanosti se téžspecifikuje jako míra rrczirměstnanosti, p|iniŽ je skutečná a očekávaná míra inflace stejná, a tedy neexisttr jc
Míru, resp. koeficient pracovní par1icipace (tičasti) značímeIo
Z pŤedchozí ata|yzy vyply-
ntrIo, Žc flukIr-race ekonomiky podél dlouhodobé vjivojové tendence, ,,trcndov<!
Iinic... a toc|y tlc|kItlny skLltočného produktu nad a poc| .joho po1onci1rIní ťrrovori
vyvrlIiivirjí lltl|iítlircc tlczattlčslttillttlsti 1rrlc| ir rrirt|.jc.jí 1rt..it.trzctttrtl
U
L
tttír.tt.
a budeme
definoval
(pro danou zemi k danému období) jako poměrpracovních sil, tj. ekonomicky aktivnílrtl
obyvate lstva L k počtu osob v produktivním věku F(napÍíklad ve věku nad |5 lc()' tr:t|y
TnH pnÁct
NEZAMĚsTNANosT
Tnl pnÁcr,
n PHIrupsovn rŘIvrn
osoby, které nejsou započteny v pracovních silách,jsou napŤ. lidé ve starobním
drichodu, ženy na mateŤské dovolené a ženy pečujícío děti v domácnosti, osoby
v domácnosti, nemocní lidé, studenti, lidé, kteŤí se vzdali hledání dalšípráce
(tzv. discouraged people) a další.
Uvedené měŤení nezaměstnanosti má některé nedostatky: nepostihuje napŤíklad
osoby, které musí ,,nedobrovolně..pracovat na nižšítfdenní či měsíčnípracovní
dobu. I zachyceni sezÓnní nezaměstnanosti je v uvedeném měŤení problémem.
V pracovních silách Z nejsou zahrnuty osoby, které nenašly během referenční doby
(napŤ. 4 tjldn ) práci. I statistické zjištbvání rídajri o zaměstnanosti je v rriznjlch
zemích prováděno r zně, napĚ. nazák|adě vyběrového šetŤeníreprezentativního
souboru (vzorku) domácností či na základě ridajŮ o volnfch pracovních místech
evidovan1ich na rlŤadech práce.
7.2.2
Druhy nezaměstnanosti
-
Okunúv zákon
Nezaměstnanost se obvykle rozděluje na následující typy:
a) frikčnínezaměstnanost'
b) strukturální nezaměstnanost,
c)
cyklickou nezaměstnanost
d) sezonní nezaměstnanost.
Frikčnínezaměstnanost vzniká z faktu, že trh práce a tedy i objem (rozsah)
nezaměstnanosti jsou v nepŤetržitém pohybu: lidé opouštěji ptáci a hledají novou, ale v drisledku nedokonal ch informací o volnych pracovních místech trvá
hledání nové práce (zaměstnání) určitou dobu. Pracovníci také nemusí vždy hned
napoprvé pŤijmout práci, kterájejim nabízena, stejně tak některé osoby vstupují
poprvé do pracovních sil či znovu vstupují do pracovních sil (napŤíklad ženy po
mateŤské dovolené, nebo po období péčeo děti' aj.). Frikčnínezaměstnanost je
složkou pŤirozené míry nezaměstnanostr.
Strukturální nezaměstnanost vzniká, jestliže v daném období existuje v dané
zemi (oblasti) nesoulad mezi kvalifikačními požadavky na r zné druhy prací
a voln mi pracovními místy v daném místě (oblasti, zemt) na straně jedné
a existující kvalifikací pracovních sil a rízemníalokací pracovních sil na straně druhé. Strukturální nezaměstnanost je dtisledkem toho, že některé firmy,
resp. některá odvětví v oblastech (v zemi) expandují, zatimcojiné firmy, resp.
jiná odvětví v oblastech upadají. Docházi tak ke změnám skladby poptávky
po práci mezi odvětvími a oblastmi: tyto změny skladby poptávky po práci
se nazyvaji sektorálními pŤesuny. Strukturální nezáměstnanost obvykle trvá
déle než frikčnínezaměstnanost, protože lidé musí získat novou kvalifikaci
(rekvalifikovat se) či se musí pŤestěhovat do nové oblasti, kde jsou volná pracovní místa; to však je závislé na souboru faktorri, které podmiĚují teritoriá|ní
InobiIitu pracovn í sí|y.
NEZAMEsTNANosT
R PtttlLtpsovn xŘtvxR
Stručně Ťečeno: strukturální nezaměstnanost pŤedstavujo stt.ttkttrritlttí (kvuIifikační,resp. profesní) nesoulad práce v ďané zemi či oblasti, jakož i tcri(tlriirIrtí
nesoulad mezi objemem nabízenéa poptávané práce. V drisledku rrvodr:n ch pÍÍčirr
strukturální nezaměstnanosti mriŽe tedy v daném období a v dané zcnri (rlblrrsti)
současně existovat nabídka voln]izch pracovních míst, tj. poptávka firem po prírci,
a současně nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost je složkou pÍirozr.:rté
miry nezaméstnanosti.
Strukturální a frikčnínezaměstnanost' jež jsou kompatibilní s pĚirozcnott
mírou nezaměstnanosti, se v části makroekonomické literatury také nazlva1í
rovnovážnou nezaměstnaností.
Někdy se používá termínu dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost. Za dobrovolnou nezaměstnanost Izepovazovat nezaměstnanost frikčnía strukturální' za
nedobrovolnou Ize považovat cyklickou nezaměstnanost.
Cyklická nezaměstnanost je spojena s cyklickfmi fluktuacemi ekonomiky,
tj. rozdílem mezi skutečnou a pŤirozenou mírou nezaměstnanosti (skutečnámira
nezaměstnanosti je nad pŤirozenou mírou nezaměstnanosti), a tedy i s rozdílem
mezi skutečn m a potenciálním produktem. Velikost cyklické nezaměstnanosti
se obvykle v literatuŤe vyjadŤuje okunovym zákonem.
okunriv zákon, nazvany podle amerického ekonoma Arthura M. okuna, zachycuje negativní vzájemny vztah (statisticky odvozeny z rcáInych ridajri) mezi
koeficientem poměru produktu, tj. poměrem YlY* (teďy poměrem skutečného
produktu a potenciálního produktu), a mírou nezaměstnanosti.
okunn v zákon tedy popisuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem
ekonomického rristu. Platnost okunova zákonabylaprokázána na datech z USA.
Podle tohoto zákona zprisobí pokles reálného produktu o 2 až 3%o pod roveř
potenciálního produktu zvyšenímiry nezaměstnanosti o 1oÁ.
okunriv zákonIze zaosat takto
\
u: u*- f.lY
l-: -ll
\v' J
*
l,t-u:-o- ,Y-Yr
Y-
u:
u-
-bÝ'
kde
a
je skutečná míranezaměstnanosti,
u, je pÍirozená míra nezaměstnanosti,
I, je veličina udávající relativní odchylku I od potenciálního produktu
Q je koeficient.
Odvod'me vyz'nam paramctru Q. Z definice máme
)^,
TnH pnÁct' NEZAMĚSTNANosT
l
Tnn pnÁct, NEZAMtsTNANosT
PHtlltpsovn rŘIvrn
u-u
a: Y-t
Y-
, u -u
o:' Y-Y'
Y-
tt*-u
,
9:
r-'t'
-,*
Mezi charakteristikami nezaměstnanosti uvedeme i sezÓnní nezaměstnanost,
ježje drisledkem sezÓnní fluktuace poptávky po práci (pracovních pŤíležitostí).
NapŤíklad poptávka po práci ve stavebnictví, v zemědělství a v některfch dalších
odvětvích vykazuje silné sezÓnní fluktuace' SezÓnní nezaměstnanost pokládáme
za složku frikčnínezaměstnanosti, a proto je i částípÍirozelé míry nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti mriže sloužit jako ukazatel v konnosti ekonomiky,
i když nikoliv bezprostŤedně. ZaÍazeni míry nezaměstnanosti do měr vykonnosti
lze zdrivodnit okunovfm zákonem.
7.2.3
Doba trvání nezaměstnanosti a frekvence nezaměstnanosti
Dtiležitou charakteristikou nezaměstnanosti je doba (délka) trvání nezaměstnanosti. Doba (délka) trvání nezaměstnanosti je charakterizována pr měrnou délkou
období, kdy je osoba nezaměstnaná. Doba trvání nezaměstnanosti závisí na strukturálních charakteristikách trhu práce a na cyklickfch faktorech (na momentálním
stavu ekonomického cyklu). Prodlužování pniměrné dé|ky nezaměstnanosti má
Ťadu negativních drisledkri a nákladri: mimo jiné i na riroveĚ pÍirozené míry nezaměstnanosti (| ev hysterse).
Frekvence nezaměstnanosti je dána prriměrnym číslem,kolikrát za dané období
(napŤíklad za 2 roky, za 5 let apod.) jsou pracovníci nezaměstnaní. Frekvence
nezaměstnanosti zŤejmě závisí na vlkyvech (nárazech) agregátni poptávky po
zbožía službách, znížjeodvozena i poptávka po práci. Současně frekvence nezaměstnanosti závisí j na poptávce po práci jednotlivych firem v fitznych odvětvích
i oblastech (některé firmy v některfch odvětvích či oblastech expandují, jiné frrmy
zanikají).
7.2.4
Dynamikazaměstnanosti anezaměstnanosti
PŤi charakteristice obecné struktury trhu práce jsme vycháze|i z pŤedpoklad ideá|ního neoklasického modelu, kde jsme pŤedpokládali, že všechny práce
a tcdy i všiohni pracovníci jsou stejní (stejné byly pod|e pÍedpokladu i jejich
l
PttItttpsovr xRtvrn
mezní produkty práce). PŤedpokládali jsme tedy, že všiohni pracovn |cijsrlu tcdy
fakticky vhodní pro všechny práce. Za uvedenych pÍedpokladŮ ncoklusické|rtl
modelu trhu práce byl trh práce v rovnováze aztráta práce nezp sobÍ nczutttéstnanost: propuštěnf pracovník rychle najde pŤi tržtlímzdě novou práci. V rcl|.
ném hospodáŤském životě však mají pracovníci tozďíIné schopnosti i rozrlÍ|né
preference, a velmi rozdílnéjsoujednotlivé druhyprací. Současně není dokonul!
tok informací o poptávce firem po práci (tedy o volnfch pracovních mÍstech)
a o práci nabízené pracovníky. Nedokonaláje i geografická mobilita pracovn Íkú.
Všechny tyto okolnosti vedou k tomu, žehledá odpovídajícípráce jak ze strany
firem, tak i ze strany pracovníkri vyžaduje v reálném hospodáŤském životě čas'
Současně vztlkají složitédynamické vztahy, resp. dochází k pŤechodu mezi
zaměstnanfmi pracovníky E anezaměstnanfmi pracovníky U.
Podáme jednoduchf model vztahri vztahy mezí zaměstnan mi pracovníky E
a nezaměstnanymi pracovníky U.
V modelu budeme pŤedpokládat, že velikost pracovních sil, tj. Z -- E * U, se
nemění.
Označime
}
n míru nalezení práce, tj. podíl nezaměstnan;Ích pracovníkri z celkového
počtu nezaměstnan1Ích U,kteÍi každy měsíc naleznou práci,
ž z míruztráty práce, tj. podíl zaměstnan1ich osob z celkového počtu zaměstnan ch Z,ktery každf měsíc ztratí svou práci.
PŤedpokládejme, že obě tyto míry jsou konstantní.
Je-li počet pracovních sil konstantní, ajestliže žáďná osoba,kteráztratíptáci, ji
okamžitě nenajde, potom všechny osoby, které zttatíprácí, se pňesunou z množiny
zaměstnanych osob 'E v počtu t'do množiny nezaměstnanfch osob Uv počtu U.
Čistá změna v počtu nezaměstnanych během období se tedy rovná
LU:zE-nU.
Současně změna v počtu nezaměstnan ch je negativní změnou v počtu zaměstnanyÍch. PŤedpokládejme, že nemá-li se míra nezaměstnanosti ani zvyšovat
ani snižovat - má-li bft tedy trh práce stabilní - potom se počet těch osob, které
nalézaji práci' musí rovnat počtu osob' které práci zftáce1i. Počet osob, které naIézajíprácí,se rovná nU.,početosob' které ztrácejípráci' se rovnázE. Pro stabilní
trh práce potom musí platit
nU:
Dosazením do posledního vztahu E -- L
nU
--
zE.
-
z(L
Č/ dostaneme
-
U).
NEZAMĚSTNANosT
A PHILLIP5oVA
Odtud plyne
TnH pnÁce' NEZAMt5lNANo\| n PtItt
KŘIVKA
Determinanty pÍirozenémíry nezaměstnanosti
U I, U\
L \ LI
UU
n'-:z'll--
LL
'-
U
L
(n+z)
L
Pojem ,,pŤirozené míry,, nezaměstnanosti a ,,pŤirozcné mÍry.. ;lttlr|ttkItt jstttc
zaved|ijako míru, která je kompatibilní s dlouhodobou rovnov h(rtt ckrrtttlttriky.
v nížekonomika již nereaguje na nárazy agregátní poptávky (a tcdy l|c|lllll|| lc
zaměstnanost, ani produkt). Budeme specifikovat ,,pŤirozenou mÍrtl.. ncztttttčll.
nanosti a produktu dále tak, žepÍinije skutečná a očekávaná míra inÍlucc stc,jlrr'r.
a tedy neexistuje tendence ani k akceleraci, ani k deceleraci inflace. Proto sc lrtkrt
někdy nazyvápÍirozenámíranezaměstnanosti jako míra nezaměstnanosti, klcr.r,i
|
u r'------_:7-7
neakceleruj e rrist infl ace.
Z uvedeného jednoduchého a rozšíŤenéhomodelu toku osob mezi uvedon1ittti
soubory zaměstnanosti a nezaměstnanosti zárovei vyplynulo, že tkdyžje rnírrr
zaměstnanosti neměnná na rírovni pÍirozenémíry' pŤesto dochází neustá|e k pohybu osob, a trh práceje v permanentním pohybu.
Uveďme obecněji a konkrétněji determinanty pÍirozenémíry nezaměstnanosti. V podstatě lze uvést dvě obecné determinanty pÍirozené míry nezaměst-
(n +z)
UI
L !+t
z
odtud plyne' že mfuanezaměstnanosti f závisí na
!n míŤe z,v jaké zaměstnaté osoby ztrácejipráci,
*
míŤe n,v jaké nezaměstnané osoby prácina|ézají n.
Ze vztahu tedy plyne, že čim vyŠšíje mira ztráty práce, tím vyššíje míra
nezaměstnanosti' a souč-asně čímvyššíje míra nalezetí práce, tím nižšíje míra
nezaměstnanosti. Míru } danou uveden m vztahem považujeme zapŤirozetou
míru nezaměstnanosti a-
t tt'rttvn xRtVxn
.
PŤesto, Že trh práce je stabilní, tedy že míra nezaměstnanosti se nemění, docházi
během daného období ke změnám souboru zaměstnanych a nezaměstnanych osob,
k pÍíchodrim a odchodťrm osob z těchto souborli, a tedy k četnfm vzájemnlm
interakcím těchto souborri. Trh práce, pŤestože je stabilní míranezaměstnanosti,
je tak v neustálém pohybu.
Zvyšujícíse míra ztráty práce z zvyšuje pŤirozenou míru nezaměstnanosti,
zatimco rostoucí míra na|ezení práce n pak p irozenou míru nezaměstnanosti
u- snlžuje.
Uveden model lze modifi.kovat tak, že soubor pracovních sil není neměnn
Do modelu se zahrnuje soubor osob mimo pracovní síly o a pohyby osob z a do
tohoto souboru. Jde napŤ. o odchod lidí do starobního drichodu, nástup absolventri škol po ukončeníihned do zaměstnání, nástup žen ta mateŤskou dovolenou,
začátek i konec péčeo děti aj. Tato modifikace vede k tabulce o tŤech Ťádcích
a tňech sloupcích. Její prvky značipočetpŤechodri mezi skupinami: zaměstnaní,
.
nanosti:
1. fakt, žeh|eďánípráce (z titulu pŤíčinfrikčnía strukturální nezaměstnanosti)
vyžaduje čas,
2. nepružtost nominálních mezd a tedy fakt' že reáIné mzdy nemohou klesnout (z rrizn1|'ch pŤíčin)okamžitě či vribec na roveř, která čistítrh práce,
což zprisobuje pŤevis nabídky práce nad poptávkou po práci. PŤi vyššínom i n áln í a r e áIné mzdě než r ov nov ážnétak v zniká pÍev i s nab ídky prác e nad
poptávkou firem po práci (tento druh nezaměstnanosti je někdy nazyván
jako nezaměstnanost Z titulu
na práci (wait unemployment).To
''čekání..
zÍamená, že pracovníci očekávají práci, ale z pŤíčinnepružnosti mezd je
poptávka po práci ntžšínež nabídka.
Konkretizujme obecné determinanty pŤirozené míry nezaměstnanosti:
b Demografická skladba obyvatelstva země a její vfvoj. PŤirozená míra
nezaměstnanosti je váženf prriměr pŤirozenfch měr nezaměstnanosti pro
rozdi|né demografické skupiny, které jsou r zně velké a jejich podíly se
měni. Změna podílu těchto skupin ovlivřuje na trhu práce pÍirozenou míru
nezaměstnanosti v celé ekonomice. Jestliže napŤ. v dané zemi a v daném
období vstupují do produktivního věku, tj. do celkov ch pracovních sil,
početnějšíročníkymladlch lidí (a tedyjejich váha v celkovych pracovních
silách roste), které zpravid|amaji vyššíprriměrnou pŤirozenou míru nezaměstnanosti (častěji mění zaměstnáni,než naleznou adekvátní práci) neŽ
je pŤirozená míra nezaměstnanosti v celé zemi, potom má piirozená míra
nezaměstnanosti v dané zemi tendenci se zvyšovat.
nczaměstnaní' ostatní'
<lvIivr1trjo pŤirozonoLt
mírtl nozamčstnantls1i pro[tr,
Žr:
slriŽtrjc lrĚcnrctttl ttc-
zitt.ttčslttlttttrsti tr Iit|í..icŽ sc stlrIi ttczlttltčslttrttt;i'rui. l,it|ťl 1lrrrrrvrlťtvltjí svtii
TRH pRÁct,
disponibilní dŮchod v situaci, když jsou nezaměstnaní, s disponibilním
dúchodem, jestliže pracují: poměr těchto dvou drichodri je nazyván koeficije uvedeny koeficient
entem (mírou) náhrady (replacement ratio). ČímvyŠŠí
náhrady, tím niŽšíjsou nák|ady nezaměstnanosti dané osoby, a tím větší
tendenci má osoba zŮstat nezaměstnanou delšídobu a déle hledat práci'
Vysoká míra náhrady dostatcčně nemotivuje nezaměstnané hledat novou
práci. Někteií autoŤi prtlltl nuvrlrují sníŽit pojiŠtění(podpory) v nezaměstnanosti, a to napÍíklacl zt|ančllíln|.ěchto podpor, aby se zesílila motivace
pracovníka hIcclat novtlLr pr1rci. (lí|orn je zkrátít dobu trvání nezaměstna-
l"
nosti, a tec|y i priirnčrnotr c|é|krr Lrváni rrc,zaměstnanosti (a tím i pŤirozenou
míru nczatrrčstnatlosti v c|alro zcrlli).
Státcm garantovaná či uzákončná minimální mzda. JestliŽe je minimálnorninální nzdová sazba (napŤíklad u nění nr'da vyššíneŽ trh vyčišťující
kter ch skupin ce|kov chpracovních sil zejména méně kvalifikovanych),
e
piirozená míra nezaměstnanosti se v dané zemi zvyšuje. Takto stanovená
minimální mzda nejen snižuje motivaci najímat méně kvalifikované pracovní síly, ale sniŽuje i motivaci nabízetjim zaškolení v práci.
Systém pňeškolování (rekvalifikační systém) organizovany Státními institucemi (na náklady Státu), obecními ríŤady či firmami i systém pŤesné
a včasnéevidence volnjch pracovních míst v jednotlivlch firmách, odvět-
vích a oblastech.
&. Tempo rristu rozdíln;fch sektor ekonomiky.
V
ekonomice jsou vŽdy
sektory (a firmy v nich), které expandují, tedy absorbují více práce, zatímco jiné sektory ekonomiky omezují svoji produkci a snižují počet zaměstnan ch pracovních sil. Pracovní síly však nemohou bjlt pŤesunuty okamžitě abez nákladťr z upaďajícich sektorŮ (oblastí a firem) do dynamick ch
rozená m íra nezaměstnanosti.
Dalšími faktory, které ovlivĎují pŤirozenou míru nezaměstnanosti, jsou napŤ'
pŤi
&, mzdové dohody uzavirané mezi odbory a zaměstnavateli,
efektivní mzdy, jeŽ jsou pŤíčinoutoho, Že firmy nepropouštějí kvalifikované pracovníky ani v době recese a nenajímajínezaměstnané pracovníky za
nižšímzdy,
&. celkov! systém sociálního zabezpečetia dalšíekonomické, sociální, histo-
ricko-institucionální a jiné faktory.
Komplex rŮznorodych faktorri, kter! ovlivíuje konstituování pŤirozené míry
ttozatnčstlranosti, je odIišnji podle jednotlivych zemí: pŤirozená míra nezaměsttlitttrlsti .jo prtlttr v r[izrryr:h zorníclr rťlz,t^á a
jctI rrtll l ivycIr.ir.. jícIr rIc(crrrl i rlirltt.
je
z'ávis|á na specifické váze a vyv<l.ii
/^MÍ\IN^Nl).'I
n l,tttt
t
tt...rrVn ltlIVl.^
Phittipsova kÍivka a agregátní nabidka
7.3
Krátkodobá a gregátní nabídka je jedním z problémťt tltak trlcktrttt ttlt tt.kti lt.t rI tt.
Jenom v ideálním neoklasickém světě. kde se mzdy a cctly rlkitlttztIr.\ ;tÍ tz;rttrrr
bují změnám (nárazúm) agregátní poptávky, se trh práce okarnŽitr-\ ;tÍ'iz1liisrr|rrr;t'.
aby byla zabezpečena plná zaměstnanost. Nezaměstnanost, po|<trt| zt|c c\|s|l||ť.
je dobrovolnou nezaměstnaností, má frikčnía strukturální chara|<tcl., tttzt|Y Isr'tt
determinovány produktivitou práce. Existuje dichotomie reálného a tltrlttcllit'ttí|trr
sektoru, změnapeněžní zásoby se promítá ihned a ekviproporcionálrrč tltl ce tttrv(.
rirovně a neovlivřuje nezaměstnanost a reálnou produkci.
V reálném hospodáŤském životě se mzdy, ceny a trh práce pňizptisrltlrr.ji
změnám agregátní poptávky pomalu a postupně, a tak v krátkém obc|tlbí rrczaměstnanost není vŽdy na své pÍirozenémíŤe; produkce a zaměstnanost Sc
mění, mění-li se agregátní poptávka. V reá|ném hospodáŤském Životě lzc tct|y
pozorovat pňizprisobení produkce a zaměstnanosti změnám (nárazťrm) agregátrr í
poptávky v čase: proto i funkčnímodely krátkodobé agregátní nabídky -jak kolivjsou ujednotliv;Ích škol rozdílné- postulují, Že ťunkce krátkodobé agregátní
nabídky v krátkém období je kladnou derivací, zatimco v dlouhém období .jo
vertikální.
Dvě klíčovéimplikace neoklasického modelu trhu práce jsou zejména v rozporu
1'
a
sektorri (odvětví a oblastí): tyto sektorální pŤesuny, o nichŽ jsme hovoŤili
v souvislosti s frikčnía strukturální nezaměstnaností, vyŽadují Čas. Cím
je
většíjsou pak rozdíly v míie rristu mezi jednotlivjlmi sektory, tím vyšší
N|
2.
s
pozorováním fakt reálného hospodáŤského života:
v reálném hospodáŤském životě existuje v krátkém období ínverznívzájem-
ny vztah mezi mírou změny nominálních mezd a mírou nezaměstnanostt
pÍi nárazu (změně) agregátní poptávky,
v reálném hospodáŤském životě existuje značná fluktuace nezaměstnanosti,
kterou ne|ze charak terizov at jako kompatibilní s frikčnínezamě stnano st í ;
v někter1ich obdobích se tedy skutečná míra nezaměstnanosti vyrazně odchyluje od pŤirozené miry nezaměstnanosti (dlouhodobé prriměrné míry
nezaměstnanosti).
7.3.7
Phillipsova kÍivka
7.3.7.7
Púvodni mzdová Phillipsova kÍivka
Dúkaz, že existuje inverzní vzá1emny vztah mezi mírou nezaměstnantlsíi
a tnírou r stu peněžních (nominálních) mzdov;ich sazeb, podal v roce |9.5tJ rtrr.
vtlzélandsk)i ekonom A. W. Phillips, kdy jako profesor Lond nské vysoké škrrly
ckonomické pub|ikoval studii ,,The Relation Between UnemploymcnI" ant| thc |{itle
rll.('|range oIMoney Wage Rates in the United Kingdom, l86l l9.57,.' v llíŽ lttlltlY
zrrjc chov1rnílrrczcl a nlíry nezatlčstnanosti ve VelkÓ Britilrriiv |Ó(cch l|t6| |()57'
Nir zlikIlrt|č r:nrpir.ic|<cIrrl vyzktrllrtr vztltIltr zrtlčrr pcltčŽlríclt rltztIrrvycll sltze.lr
lt tttit.y ttezlttltčslttlttltlsli v ttvctIcttť.ttl rltrtItlhi vc Vcl|ii.|]r.itiirtii Iirt.lttttIrrvlrI zlir'ť.t
TnH pnÁcr
NEZAMĚsTNANosT
n PHIrupsovn rŘtvxn
TnH pnÁcr, NEZAMĚsTNAN0sl A PHll I IP50VA KÍtlVKA
o inverzním vzájemném vztahu mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny pe-
něžnich mzdov ch sazeb, jež je od té doby nazyván Phillipsovou kŤivkou.78
Privodní mzdová Phillipsova kŤivka vyjadŤuje vztahmezi mírou nezaměstnanosti a mírou rristu peněŽních (nominálních) mezd.
PŤedpokládáme-|i vztahmezi mírou nezaměstnanosti u a nominálními mzdami
W ve tvaru
W:
W(u),
Ize zapÍedpokladu spojitostijejí derivace W,(u) < 0 odvodit
xÍ(I]/): t*,,n(u).
kd" ,,,,,: |ul||tl.
L|l,(u) pÍedstavuje e|asticitu mezd
vzhledem k nezaměStnanosti.
PŤitom se pŤedpok|á dá, že pro pŤirozenou míru nezaměStnanosti u- 1e n(W) : 0.
Mzdová Phillipsova kŤivka byla formulována na základě empirickych rídajri
a má tyto charakteristické vlastnosti:
} negativní sklon'
}
protínáosuuVboděu-.
Čímvyššíje mira nezaměstnanosti, tím nižšíje mira mzdové inflace' pŤípad-
ně je i negativní (míru rristu mezd budeme dále také označovat jako míru rristu
mzdové inflace). A opačně: čímnižšíje mira nezaměstnanosti, tím vyššíje míra
rristu mezd.
V citované stati A. W Phillips
(str. 290) píše: ,,... existuje jasnátendence, že
mira změny nominálních mzdov ch sazeb je vysoká' když je nezaměstnanost
nizká, a je nízká nebo negativní, když je nezaměstnanost vysoká...
Závažny je závěr, ktery ze studie A. W. Phillipse plyne: existuje substituce
(trade off) mezimzdovou inflací a nezaměstnaností. Současně Se v době vzniku
Phillipsovy kŤivky mělo v makroekonomické teorii zato, že vztah mezi mírou
nezaměstnanosti a mírou změny peněžních mezd je v dlouhém období stabilní.
7.3.1.2 Phillipsova kÍivka a pÍirozená míra nezaměstnanosti
V šedesátfch letech M. Friedman a E. Phelps zaved| pojem pŤirozené míry
označme n(I4) tempo rristu nominálních mezd, tj. míru nlzt|ovr! itlllttcc, l,zc
zÍejmě psát
JÍU,n:
W.
W,.
w,.
,
kde W,znači nomínáIní mzdy v současném období a W,_,značí nominá|rrí rnzdy
v minulém (pŤedchozím) období. Mzdovou Phillipsovu kŤivku mrižeme fbrmitIttr)
zapsaÍve tvaru
xÍ(,I):-e(u-u)'
kde e >
0
je koeficient citlivosti zmény míry nominálních mezd k relativní změně
skutečné míry nezaměStnanoSti.
Zemzdové Phillipsovy kŤivkyje patrné,žemzdy rostoutehdy' jestliže je skutečná
miranezaměstnanosti unížšinežpŤírozenámíranezaměStnanosti z-' tj. je-|iu<u..
Mzdyklesajítehdy, je-li skutečná míranezaměstnanosti uvětšinežpÍirozetámira
nezaměStnanostia-,tj.jeJi u>u*.Mírarristumezdjenulaprocenttehdy,jestližese
skutečná míra nezaměstnanosti rl rovná pŤirozené míŤe nezaměstnanosti z-.
Yzájemny inverzní vztah mezl' mírou rristu nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti implikovany mzdovou Phillipsovou kŤivkou byl pozoruhodně stabilní
pro Ťadu zemí a Ťadu období, ato až do konce šedesátfch let. Proto po objevení tohoto inverzního vzájemného vztahu mezi mírou rristu mezd a mírou nezaměStnanosti se stala Phillipsova kŤivka nejenvyznamnym nástrojem makroekonomické
ana|yzy, ale i hospodáŤské politiky, zdálo se totiž,žetvŮrci hospodáiské politiky
mají možnosti volby (v krátkém i v dlouhém období) diferencovanfch kombinací
měr inflace aměr nezaměstnanosti.
7.3.1.3
Mzdová Phitlipsova kÍivka a nepružnost mezd
Anal
zou zjistíme' žemzdováPhilipsova kŤivka implikuje proces postupného
pŤizprisobení mezd a cen po změně agregátní poptávky.
Problém vysvětlíme na následujícím pŤíkladě. PŤedpokládejme, že je ekono-
nezaměstnanosti. Jde o takové u-, pro které je Phillipsova kŤivka nulová, tj. míra
rristu mezd je rovna nule. V dalším vykladu tohoto pojmu využijeme.
Je-li nezaměstnanost pod u-, nominální mzdová sazba bude (pravděpodobně)
rrist, jeJi míra nezaměstnanosti nad zi- nominá|ni mzdová sazba klesne.
mika v rovnováze a operuje na rirovni pŤirozené míry nezaměstnanosti u- a potenciálního produktu }" pŤi stabilní cenové rovni. Dojde-li ke zv šeníagregátní poptávky, jež je vyvoláno monetárni expanzí danou relativním pŤírristkem
w- +> 0. mzdy a ceny musí mít stejn1i relativní pŤírristek, LJ v: +: +
MŽdová Phillipsova kŤivka implikuje' žemají-Ii nominální mzdy rrist s reIativ-
]8
ním pŤírristkem p, musí nejdŤíve klesnout míra nezaměstnanosti pod pŤirozcnou
míru. Teprve pokles míry nezaměstnanosti pod pŤirozenou míru vyvolá rťtst tttlrninálních mezd s re|ativním pŤírristkem p. Toto píizprisobenívšak vyžat|trjc čirs'
a toprvo na konci tohoto pĚizptisobovacího procesu se ekonomika vrirtí k pÍ.irrlzcrtť.
rtríĚc nozarnčstnanosti a proclukt na ťlrovcř potonciirlníh<l prtrt|rrktrt.
Prvním ekonomem, kter,! ana|yzova|vztahmezi inflací a nezaměstnaností, byl Irving Fisher ve
stitti ,,Statistické vztahy mezi nezaměstnaností a cenovlmi změnami.., publikované v časopise
lnlcrnul irlnul l'abo,u r Stal i,,st ics v červ nu l 926. Tato Fisherova stat' byla znovu otištěn a V časopisc
,lt)llt'ttill ()f l)!)liliutl liutnttnt'y v bŤcznu a tltrbntl l973 v oddí|c ttazvatl ln..ZIrar:cntt it nitIozctttl...
ir jc rrirzvtirlt.,.lti jscnr obicviI l'hi||ipsovrr ki'ivkrr".
TnH pRÁct,
TRH pRÁcr NEZAMĚsTNAN0ST n PHlrrtpsovn rŘtvxn
Nl/^14|
.llN^N|l..l n l.ttttr
it
||V^ }|]ivt
n
Efekty pŤizprisobení mezd v reakci na zvyšeníagregátní poptávky vyjádŤíme
nyní obecně a formálně tak, že upravíme vztah
JÍ(W)_-e(u-u^)
dosazením zan(I()_+
Po Úlpravě <lostaneme
W,-Ll E(u
u.)fW,r
Z tohoto vztahu p|yn.e , ž,c mrr.jí-|i rrrzcly v dalšímobdobí vzrrist oproti pŤedchozímu období, pak musí b t [| tl(rr rr-)] > 0, tnusí se tedy míra nezaměstnanosti
sníŽit pod pĚirozcnou tttít.tt ttczatttčsIttatlosti.
7.3.7.4 Modifikovaná Phittipsova kŤivka
P vodní tnzdtlvá PhiIlipsova kĚivka vyjadiLr.1c
yztahmezt mírou rrjstu nominá|ních mzdovych sazeb neboli mzdové inflaoc, a tnírou rristu nezaměstnanosti'
P' A. Samuelson a R. M. Solow nahradili v pŮvodní mzdové Phillipsově kŤivce
míru rrjstu nominálních peněžníchmezd,tj. míru mzdové inflace, mírou rŮstu
agregátní cenové hladiny' tj. mírou cenové inflace. Vjisledkem je modifikovaná,
resp. cenově inflačníverze Phil|ipsovy kŤivky, která vyjadŤuj e vztah mezi mírou
r stu inflace (cenové hladiny) a mírou nezaměstnanosti.
Formulujme nyní mzdovou Phillipsovu kŤivku formálně.
Vyjděme ze vztahu
PY_WL
,-r;
označíme-li q
- YlL
a
: míra nezaměstnanosti,
11-
:
pÍirozenámíra nezalněStnanostl)
Modifikovaná Phillipsova kŤivka se lišíod privodní mzdové Phil|ipsovy kl".ivky
tim, že obsahuje inverzní (klesající) vzájemny yztah mezí mírou rústu cctrtlvc
hladiny n a mírou rŮstu nezaměstnanosti u' Je patrné, že žádoucínízká míra nc-
zaměstnanosti je doprovázena neŽádoucí vysokou mírou inflace. A opačně: vyso|<ir
míranezaměstnanosti je doprovázenanízkou mírou inflace, resp. negativní inflací.
Chtějí.li tedy tvúrci hospodáŤské politiky snížitmíru irrflace cestou fiskální nebo
monetární restrikce, mají volbu: vysokou nezaměstnanost a nízkou míru inffacc.
či udrŽovat nízkou nezaměstnanost za cenu vysoké inflace. Existuje tedy volba
mezi dvěma z|y: mezi inflací a nezaměstnaností.
Friedmanovo a Phelpsovo rozšírenímzdové Phittipsovy kŤivky
Vjvoj míry inflace a míry nezaměstnanosti v 70' letech však nepotvrzoval
implikace pťrvodnímzdové Phillipsovy kŤivky. Do té doby pozorovany pravi.
\LI
"í+)
produktivitu práce, dostaneme
n(P)
- míra inflace,
7.3.7.5
v
Z tohoto vzÍahl pro relativní pŤírristky plyne
n(P):n!D-
(n
- n(ID-n(q).
Vidíme, že míru inflace n(P) mťrŽeme také zapsat jako rozdíl míry rŮstu nominá|ních mezď LV, (mzdová inflace) a míry rristu produktivity práce 4,. PŤedpokládáme-li, že tempo rŮstu produktivity káceje nulové, tj. riroveĎ produktivity práce
je neměnná, potom se míra rristu cen rovná míŤe rristu mezd.
Tento pŤedpoklad odpovíd á v ztahu
rr(P):-e(u-u.).
Mrrt|iÍi |<rlvarrtlu PhilIipsovu kĚivku znázornitne na obrázl<u 7'|.
deln)i inverzní vztah mezi mírou r stu nominálních mzdov1ich sazeb a mirtltt
nezaměstnanosti zmizel. objevila se současně vysoká a rostoucí míra nezarrrěstnanosti a vysoká a rostoucí míra inflace, ale i rťrst inflace pŤi stagnaci Lirovně, resp
i poklesu produktu, coŽ odporovalo dlouhodobě stabilnímu inverznímu vzta|rtt
mezi mírou rťrstu mezd a mírou nezaměstnanosti danému mzdovou Phillipsovou
kŤivkou'MzdováPhillipsovakŤivkasezačalaposunovatnahoruazačalablt.1rrk
trefně postihl A. okun -,,neidentifikovanym létajícímobjektem..'
Problém nesouladu implikací mzdové Phillipsovy kŤivky a fakt ekonom ickr:htl
v voje v 70. letech teoreticky Ťešili M. Friedman a E' Phelps, kteŤí poclrtlbiIi
kritice závěr o dlouhodobě stabilním inverzním vztahu mezi mírou rťlstu nrzt|trvi.
resp. cenové inflace a mírou nezaměstnanosti. Ukázali, Že negzrtivnč skItlrlčrrli
rnzc1ová PhilIipsova kÍivka pŤedpokládá,,peněžní iluzi..nzr stratlč prlrctlvttí|<il
.I.irto
pcrrčŽníiILrze.ie vŠakkrát|<odobá a proto rnťrŽe cxisttlvut strbstittrcc (lrlltIe
lrrczi rllírtltt riisttt cctt it tttírtlrt;rokIostr ttozitlltčsIttltttrlsti.jcrr v |iriil|i(.rrr tlIltltlIri
V tIltlrlIrť'rtr tllltIrrllí rrcexislrrjc str[lslittrec rrrczi irlIllrcí lt ltczlttttť.sltllttltrsli | )|tltlltr'
ver IililiIrri
rlolrri ltlrr||itrsovrr li,i'rvli.tr yc
tr|-Í.)
TnH pRÁcr
NEZAMĚSTNANoST
TnH pnÁcr' NEZAI'4EsÍNANosl
e PHtlupsovn rŘIvrn
Argumentujme nyní konkrétně tento teoreticky závažny závěr, Peněžtli i|uze
Yztah
znamet{ že pracovníci pŤizprisobují svrij mzdové požadavky očekávanécenové
rovni a nikoliv skutečnécenové urovni. označíme-liočekávanou cenovou roveř
jako "P a pŤedpokládáme-li, že je dána exogenně a je neměnná, pak nabídka práce
bude záviset na peněŽních mzdovy7ch sazbách' Lze tedy psát:
"S:
n",S
[\.
\"Pl
Zdirazněme, že poslední vztah piedpokládá,že očekávaná cenová hladina
je
?
aje nerněnná.
B. Felderer a S. Horrrburg7.)dokazují tuto tezi: dojdeJi k rristu agregátnípoptávky, vyvolanému monetárn i expanzi centrální banky' a v drisledku rristu agregátní
poptávky k všeobecnérnu rristu cenzboží,a nominálnímzdové sazby se nezměti,
poptávka po práci se zv1iší,ale nabídka práce zristane nezměněna (P,tj. očekávaná
dána exogenně
cenová hladina' resp. míra její změny je dána exogenně). Míra nezaměstnanosti
se oproti vychozí pozici ekonomiky sníží.Monetární politika mriže tedy snížit
nezaměstnanost zvyšením množstvípeněz, atedy i zv1išením cen, Zrozboru plyne
závěr,žev pozadímodifikované Phillipsovy kŤivkyjsou exogenně daná očekávání
rirovně cenové hladiny ze strany pracovník .
Právě tento pŤedpoklad exogenně daného očekávání cenové hladiny ze stra-
ny pracovníkri, kterju je zabudován v keynesiánské koncepci privodní mzdové
Phillipsovy kŤivky, podrobili M. Friedman a E. Phelps kritice. M. Friedman
a E. Phelps postulují' že po určitédobě pracovníci, resp. odbory rozpoznají r st
cenové hladiny (vyvolanjl rristem agregátni poptávky v d sledku monetární
expanze) a,,poučíse..z tohoto pozorování. Pracovníci proto postupně pŤizprisobí
svá očekávání cenové rovně směrem ke skutečné (dosažené)cenové rovni
budou požadovat odpovídajícízvyšenísv;Ích nominálních mezd, aby nahradili
a
ztráty své kupní síly Z titulu rristu cenové hladiny, resp. aby udrželi privodní
roveř reálnych mezd.
S ohledem nazávěry Friedmana a Phelpse mrižeme zapsalvztahmzdové, resp.
modifikované Phillipsovy kŤivky (její inflačně cenovou verzi) takto:
x(rl) : n(P,) -
"n(P,\
- t (u - u\.
kde "n(P) je očekávaná míra inflace.
PŤedpoklad j e založen na tom, že firmy stanovují ceny za jejich produkci konstantní pŤirážkou (mark up) k prriměrn;fm pracovním nákladrim jednotky produk-
Vlvoj cenové hladinyje pak proporcionální k vlvoji podílu mzdovych nákladŮ
v produkci. PŤedpoklad n(W),: n(P),v sobě zahrnuje pŤedpoklad nulového tempa
ce'
r
stu produktivity práce.
/.'
l'lil,l)|iRtiIi'.I].l ll()Ml]|.]R(),S|,Mttkrtiiktlrulnikutiltlt,ttt,
|
9()
|
l|4t rtxlktlntlnih.5.AusIttgc.Í)cr|in:
PH||| |P\(|VA (ÍlIVK^
^
n(P),:"n(P),
e
(u
u)
se nazyvá mzdová Phillipsova kŤivka rozšíŤenáo očekávanou mIru Iní|acc.
Friedman a Phelps tak rozšíŤiliprivodní mzdovou Phillipsovu kŤivku o nrírtt rlčckávané inflace.
Ze vztahu plyne, že skutečná míra inflace se rovná očekávanémíŤc in|luoc.
tj. flP),: "ft(P), pouze tehdy, jestliže se skutečná míra nezaměstnanosti a rovn/t
pŤirozené míŤe nezaměstnanosti u^; pak se také míra skutečné inflace nemění.
Když je skutečná mira tezaměstnanosti ttižšínež pÍlrozetá míra nezaměstnanosti, potom skutečná míra inflace v období /je většíneŽ v období l - 1. A je-li
skutečná míra nezaměstnanosti většínež pÍftozená mira nezaměstnanosti, skutečná míra inflace v období r je menší než v období t - I' Z rozšíŤenémzdové,
resp. modifikované Phillipsovy kŤivky o očekávanou míru inflace tak plyne závěr,
že nezaměstnanost mriže bytudržována expanzivními fiskálními a monetárními
politikami pod svou pŤirozenou mírou, což však vyvolá rrist míry inflace.
Vyše provedeny závěr se tazyvá akceleračnímprincipem; to znamená, že chtějí-li tv rci hospodáŤské politiky udržet skutečnou míru nezaměstnanosti pod její
pŤirozenou mírou, bude to mít za následek nepŤetržitézvyšování miry inflace. Ze
vztahu plyne , že sníženimíry nezaměstnanosti o jedno procento pod její pÍiozenou míru pŤinese ekonomice náklad ve vfši násobku míry inflace.
Akceleračníprincip je jinfm vyrazem pro pňirozenou míru nezaměstnanosti.
PŤirozená mira tezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti' pŤi nížnedocházik akceleraci (ale ani k deceleraci) míry rristu inflaci. V odborné literatuŤe
se pro tuto pŤirozenou míru nezaměstnanosti používázkratkovy název NAIRU
(nonaccelerating inflation rate of unemployment). Znamená to, že NAIRU je roveř nezaměstnanosti (pŤirozené miry nezaměstnanosti u)' pod niž má inflace
tendenci akcelerovat anadnížmá inflace tendenci decelerovat.
Uvažujme mechanismus formování adaptivních očekávání.
"xÍ(P): r, rr(P,
+
')1
(l-') "n(P, ).
Jestliže se r, rovnájedné, tj. r,: 1' pŤizptisobují se inflačníočekávání skutečnémíie
inflace rychle. V tomto pŤípadě8o
"fr,:
ft,-,,.
Je-li r,:
1, pak očekávaná inflace v období t (dnešnímobdobí) se rovná skutečnrj nr íÍc
inflace v období t - 1 (v pŤedchozím období). PŤedpoklad, žent,: zz, ,' ktcr jo čusttl
v ana| ze pŤijímán' je speciálním pŤípadem mechanismu formování adprrtivrríc|r
očckávání, a je nazyván staticklm očekáváním. Ekonomicky intorprcttlviitrtl pirk
N.' V
IcxItt htlrIclttc
zjctIrrllrItrŠetlť.Iltr zttllt*eltí n,
r(i
'') ir
,n, 'nIl,,|
l,,
TnH pnÁct, NEZAMt5ÍNAN()\l
TnH pnÁcr' NEzAMĚsTNANosT n PHtrupsovn rŘrvrR
toto statické formování očekávané inflace znamená, Že trvá-Ii skutečná inflace po
určit! čas, pracovníci a firmy budou očekávat, že tato skutečná míra inflace bude
pokračovat a očekávaná míra inflace "q v období l (v pŤítomném období) bude stejná,
jako tomu bylo v období t - 1 (pŤedchozím období). Jinlmi slovy, ve speciálním
pŤípadě adaptivního formování očekávané inflace - pŤi statickfch očekáváních očekávanou míru inflace determinuje skutečná inflace dosažená v minulém období.
S ohledem na tento speciá|ní pŤedpoklad o formování očekávanéinflace, kdy
l : l, tedy máme pŤedpoklad statického formování očekávanéinflace, mrižeme
zapsat Friedman-Phelpsovu rozšíÍenouPhillipsovu kŤivku takto
fr,:fr, ,-e(u-u).
V dalšímvjrkladu
bu<leme pÍevážněvycházet z této formulace rozšíŤenéPhil-
lipsovy kŤivky.
7.3.7.6
Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova kÍivka
Substituce (trode off) mezi inflací a nezaměstnaností v krdtkém období
Z
dosavadniho rozboru Phillipsovy kŤivky vyplynulo' že tvťrrci hospodáŤské
politiky mohou v krátkém období prostŤednictvím fiskální a monetární politi-
ky měnit produkci a zaměstnanost (tedy reálné proměnné ekonomiky). Tv rci
hospodáŤské politiky mohou zvyšit agregátní poptávku, aby snížilimírl nezaměstnanosti a zvfšili míru inflace, či mohou snížítagregátní poptávku (resp' její
tempo), aby
zvyšili nezaměstnanost a snížiliinflaci. Uvedenou substituci mezi
nezaměstnaností a inflací, jež implikuje rozšíŤená Phillipsova kŤivka, nazyváme
krátkodobou Phillipsovou kŤivkou.
Vfklad substituce mezi tezaměstnaností a inflací na krátkodobé Phillipsově
kÍivce znázorníme pomocí obtázku, anavážeme tak na pŤedchozí v klad Friedmanova a Phelpsova rozšíŤenímzdové Phillipsovy kŤivky. Na horizontální ose
měŤíme míru nezaměstnanosti u, lavefitkální ose míru inflace n. Krátkodobá
Phillipsova kŤivka SPCje klesající. Velikost sklonu je dána koeficientem e, tj. cit-
livostí míry změny mezďlamíru změny nezaměstnanosti.
l
Ptttt t lt'sttVR (RtVrA
Phillipsova kŤivka závisí na míŤe očekávané inflaoc. |,rldé| tlrltré kl.ťrtktlt|rtbé
Phillipsovy kŤivky je míra očekávané inflace konstantní. Krátkrldrrhťr l'lti||iplrrvrr
kŤivka SPC. má nižšímíru očekávanéinflace než krátkodobá l'|ri||ipsrrvrr ktivkrt
SPC,, jež obsahuje vyššímíru očekávané inflace. Substituoo lnczi itt|lttcl tt ttczaměstnaností však trvá krátkou dobu. Subjekty pŤizptisobují očr:kúvunrlutttIl.tt
inflace (v pŤítomném období) míŤeinflace v rninulém období. očekávurlri irt|lttcc
se tedy vždy nakonec pŤizprisobíjakékolivrovni skutečné inflace, ktertlu (vťttei
hospodáŤské politiky zvolí pro kontrolu pohybu agregátní poptávky. Nezanrčstttttnost se také nakonec vrátína svoji pŤirozenou míru, a produkt se vrátí na ilrovctl
potenciálního produktu.
V dlouhém období neexistuje substituce mezi itflací a nezaměstnaností.
V dlouhém období se míra inflace a nezaměstnanost vzájemně neovlivřují. Nezaměstnanost je ustálena na pŤirozené míŤe pŤi libovolné míŤe inflace. Na obrázku
je dlouhodobá vertikální Phillipsovu kŤivku LPC vertlkáIní. Hodnota libovo|né
krátkodobé Philipsovy kŤivky je
SP C(u-)
:
ÍÍ(P), : "n(P) r
Na obrázku se krátkodobé Phillipsovy kŤivky SPCo a SPC, protínají s rirovní
skutečnéa očekávané inflace, měŤené na vertikální ose. Ze vztahll rozšíŤenéPhillipsovy kŤivky
1IÍ':"ÍÍ,-e(u-u)
dostáváme, že je-Ií skutečná míra nezaměstnanosti rovna pŤirozené míŤe' skutečná inflace se rovná očekávanéinflaci. Vertikální dlouhodobá Phillipsova kŤivka
vychází proto z rirovně pŤirozené míry nezaměstnanosti u* na ose u aprochází jíž
zmilěnlmi body na krátkodobych Phillipsovfch kŤivkách SPC, a SPC', kde se
skutečná a očekávaná míra inflace rovnají.
Z ana zy krátkodobé Philtipsovy kŤivky je patrné, že zatimco v krátkém období existuje spojení mezireá|nym sektorem (reálnjlmi proměnn1i'mi ekonomiky)
a monetárním sektorem (monetárními proměnnfmi) a tedy monetární proměnné
ovlivíujíreálné proměnné ekonomiky, v dlouhém období se zachovává klasická
dichotomie reálného a monetárního sektoru.
Dlouhodobá Phillipsova kÍivka
Nyní pŤedpokládejme, že stát chce svou expanzivní fiskální a monetární po|iti
kou snížitmíru nezaměstnanosti.
Reakci ekonomiky sledujeme na obrázku 7.3.
TnH pnÁce
TnH pnÁcr' NEZAMĚSTNANoST n PHiLupsovn rŘrvrn
NEZAl4ĚsINANosT A PHlIt IPS()VA K|lIVKA
Zevztahllpro rozšíŤenouPhillipsovu kŤivku doplněnou o pĚíspěvck rlrrlrít|ktrvÚ-
ho šoku k míŤeinflace ZIp|yÍ7e, že skutečná míra inflace je dotorIttitttrvitttit tčlltittl
faktory:
"ftť,resp.7t,. pro t: 1,
součinem e a rozdílu skutečné apÍirozenémíry nezaměstnanosti, tj.
1. mírou očekávanéinflace
2.
vyraz
(u
(rr
lr.):
a) je cyklická nezaměstnanost' tj. rozdíl skutečnémíry noza-
sti a pŤirozené míry nezaměstnanosti,
pŤíspěvkem nabídkového šoku ke skutečnémíŤe lnflace z,
mě stnano
3.
7.3.1.8
l.
2.
3.
4.
5.
V bodě A je níra nczantěstnanosti rra piirozené rirovni. Skutečná i setrvačná
mira inflace jsou stabilní.
Y|áda svou expanzivní politikou sníŽímíru nezaměstnanosti pod její pŤirozenou míru za cenu zv šenímíry skutečnéinflace. Posune se tedy po
krátkodobé Phil|ipsově kÍivce z A do B.
Zvyšení skutečnémíry inflace vyvolá rrist setrvačnéinflace. Dojde k posunu krátkodobé Phillipsovy kŤivky vzhriru. KaždémíŤe nezaměstnanosti
nyní odpovídá vyššímíra inflace.
Pokud by státní orgány udržovaly nezaměstnanost pod její pŤirozenou mírou, Phillipsova kŤivka by se posunovala neustále vzhriru a inflace by se
zrychlovala.
Po určitédobě musí vláda pŤejít k restriktivní politice. Nezaměstnanost se
vrátí ke své pŤirozená míŤe, avšak pŤi vyššímíŤe inflace. Posuneme se po
nové krátkodobé kŤivce z bodu C do bodu D (návrat do bodu 'B nenastane'
protože míra setrvačnéinflace zistává vyšší).
7.3.1.7
RozšÍÍenáPhittipsova kŤivka a nabídkovéšoky
Ve vlkladu Phillipsovy kŤivky uděláme ještě jeden krok'
Vyjdeme zeyztah.ťl
JÍ,:n:lÍ,-e(u-u)
fr,:ft,t-t@-u),
v nichž je zakotvena Phillipsova kŤivka rozšíŤená o očekávanou míru inflace a,,doplníme.. vztahy o pŤíspěvek nabídkovéhošoku (nepŤíznivého i pŤíznivého) k míŤe
inflace (pŤíspěvek nabídkového šoku budeme značit z). RozšíŤenouPhillipsovu
m
žeme po zahrnutí tohoto pŤíspěvku nabídkového šoku (nepŤízniv! nabídkov! šok má znaménko +) zapsat takto
kŤivku
fr,
:"fr, e(u-u)+2,
.
Philtipsova kÍivka a formování racionálních očekávání
PŤístup racionálních očekávání pŤedpokládá, že Ildé pŤi formování dané
ekonomické proměnné (napŤ. míry inflace) berou v rivahu všechny dostupné
informace, které vfvoj dané proměnné budou ovlivĎovat' Mezi faktory' které
ovlivĎují inflaci, je i fiskální a monetární politika. Je-li tato informace pŤedem
oznámena (či je ji možno vyvodit z dosavadního jednání centrální banky apod.),
hospodáŤské subjekty pŤedem zahrnou vliv fiskální a monetární politiky (také
jinfch informací, tedy i inflace) na danou ekonomickou proměnnou do svého
rozhodování. To se promítne do relevantních ekonomickych proměnnfch ( rokovjzch sazeb, mezd, cen aj.) a i inflace je takto méně setrvačná.
Podle konceptu racionálních očekáváni m:Ů.že dojít ke sníženíočekávané
míry inflace relativně rychle. NěkteŤí zastáncl pŤístupu racionálních očekávání pŤedpokládají, že je-li tato politika na sníŽeti skutečné a tím i na sniženi
očekávanéinflace dostatečně kredibilní (drivěryhodná pro subjekty), lze si
pŤedstavit sníženíinflace i bez jakéhokoliv poklesu produkce. Mriže tak dojít
k bezbolestnému sníženíinflace (bez poklesu produkce a recese). Krátkodobá
Phil1ipsova kŤivka tak podle konceptu racionálních očekávání nedává adekvátní
Ťešeníproblému.
Ke sníženíinflace bez signifikantního poklesu produkce v drisledku formování očekávanéinflace nabázi mechanismu racionálních očekávání - doide za
pŤedpokladu, že
b záměr sníženíinflace je oznámen pŤedem,
* mzdy a ceny se musí sníŽit (musí bj't flexibilní) podle povahy záměru sníŽení míry inflace.
Jsou-li splněny tyto pŤedpoklady, potom po oznámení záměru tvrirci hospodáŤské politiky dojde rychle ke sníŽenímíry očekávanéinflace a tedy i skutečné
irrflace, aniž dojde k rristu míry nezaměstnanosti. PŤipomeřme Lucasúv konccpt
kiivky agregátni nabídky' v němž je mimo jiné zabudován pŤedpok|ad racionirlrtíoh očekávání, a produkce se odchyluje dočasně od své ,,trendové.. k<rmporrr:rrty
rr:n v dŮs|cdku ncočekávanrich informací.
TRH PRÁCE
NEZAMĚsTNAN05T
A PHILL]PsoVA
Ttttt
KŘIVKA
7.3.1.9 Phillipsova kÍivka a hospodáÍská potitika
Cenovou stabilitu, dostatečnou zaměstnanost společně s dostatečnym tempem
rristu reálného produktu a dlouhodobě Vyrovnanou platební bilancí současně vláda
nemriŽe dosáhnout.
Uvažujme nyní pouze o dvou cílech: zaměstnanosti a cenové stabilitě. Jak!
1evztahmezizaměstnaností a ccllovot| stabilitou? Jaké zdemávláda moŽnosti?
Krátkodobá PhilIipsova kĚiv|<a pŤcclpok|ádá,že se nemění setrvačná (očekávaná) míra inflace. Jak vírlo z |<apitoIy tl irrflaci, setrvačná inflace (inertial inflation)
je míra inflace, se ktoroLt trŽní strb.jo|<1y ptlčí1ajípŤi sv1ich rozhodováních pňi tvorbě
cen, rirokovyoh a nrzclovych sazcb apod.
Pokud zrjstáv1r sctrvačn1t in tlaco stabiIn í, vy.jadŤu je Phi|lipsova kŤivka zaměnitelnost mczi irrf.la<;í a ttczatllčstttaností: sníŽonítlcztlmčstnanosti vyvolá vyššírrist
cenové lr|aclirry, sníŽcní inflace zv;išínríru nezrrtněstnzrnosti.
Z toh<:t<> polrledu má vláda možnost volby' M Že svymi nástroji zvyšovat zaměstnanost, avšak za cenu rústu cen, pŤípadně m že sniŽovat míru jnflace, ale za
cenu rristu míry nezaměstnanosti.
Změny krdtkodobé Phillipsovy kÍivky
Skutečná míra inflace neustále kolísá pod vlivem cenovych šokri na straně
nabídky i poptávky.
Mezi skutečnou a setrvačnou mírou inflace je uzkávazba. Setrvačná inflace se
vyvíjív závislosti na dynamice skutečnéinflace.
Cenov1i šok napŤíklad zvyši skutečnou míru inflace. Tržni subjekty změnu
zaregistrují a pŤi rozhodování o cenách, irrocích nebo mzdov ch sazbách budou
do budoucna počítats vyššímírou inflace. Skutečná míra inflace se zqÍšila.
Zvyší-Ii se setrvačná míra inflace, posune se krátkodobá Phillipsova kŤivka
vzhŮru. PŤi poklesu setrvačnéinflace se kŤivka posune dolŮ.
Správnost tohoto doporučení pro stabilizační politiku závisí na určenípŤirozené
míry nezaměstnanosti.
7.3.2
Philipsova kŤivka a agregátní nabídka
Phillipsova kŤivka a kŤivka agregátní nabídky vyjadŤují v podstatě stejné vztad kaz tohoto tvrzení vyjdeme zevztabu pro agregátní nabídku
hy. Pro
P ="P
odečteme-li od obou stran rovnice
*
P
I
a'
(Y-Y").
'. dostaneme
P1 'P1-1:,P1 P,_,
.lc-li
/',
|. pirk
/,, l,,,
l!.rY_ťl.
č
ÍÍ,,t|,,I), [,,,--,'fr,,.
t'H1il,
Nt
/AMf',tNANrr.,r
n I'tttilil",ilv^ tlilv|A
Budeme pŤedpokládat' že pŤíspěvek nabít||rrlvé|rtrŠrrktt h tttlÍr. ||||l.Il t. It'
nule. Tak dostaneme
x,:"ÍÍt
|||\|.||
r!.rv-rl'
r
Uveden ' vztah jevztahemkrátkodobé dynamické agrcgr||rlI llrtIllt||rl (tr'l
šíŤenéo očekávanou inflaci). V jeho základuje o očel<1rvatttltl itt|lrtr t trrr6|[r'ttli
Phillipsova kŤivka.
Ze vztahl plyne, že skutečná míra inflace je determinovirrtir 'jirk ttt.t.hitt 'tttlrtt
mírou inflace "x,,laki rozdílem skutečnéhoproduktu a potenc i1r Ill í|tr r 1rrr 'r Itth I tt
Zarozdilemmezi skutečnym a potenciálním produktem je ve
vztit|ttt t'rtzt|í| tttt'u
t
skutečnou mírou nezaměstnanosti u a pŤirozenou mírou nezaměstttltttrlsIi lt' /t.
yztahu plyne, žeje-li skutečná produkce I rovna potenciálnímu protlrrktrr )'..
tj, Y : ť, atedy skutečná míranezaměstnanosti se rovná pŤirozené, t.j. rr ti,
.,zr,.
potom se skutečná míra inflace rr. rovná očekávanémíŤe inflace
Je-li skutečnf produkt většínež potenciální produkt, tedy je-|i Í > f.. a .ic-
nezaměstnanosti nižšinež pŤirozená míra nezaměstttatltlsti,
lJ.u <,-, potom se skutečná míra inflace rovná součtu očekávané míry irr|1acc
a pŤírristku skutečnéinflace pramenícíz titu1u substituce mezi mírou nezatllčstnanosti (mírou rristu produktu) a mírou inflace podél krátkodobé Phillipstlvy
li skutečná mira
kŤivky.
Je-li skutečn produkt menšínež potenciální produkt, tedy je-li Y < Y, tt .icli skutečná míra nezaměstnanosti většíneŽ pŤirozená mira nezaměstnanrlsli'
tj. u > u-, potom se skutečná míra inflace rovná rozdí|u očekávanémíry inflacc
a sníŽenímíry inflace, pramenící z titulu substituce mezi mírou nezaměstnanosti
(mírou poklesu produktu) a mírou inflace podélkrátkodobé Phillipsovy kŤivky.
Povšimneme si, že krátkodobá Phillipsova kŤivka obsahuje všechny ptlt|statné charakteristiky kŤivky krátkodobé dynamické agregátt.ti nabídky' .lt|c
o spojení mezi reálnymi proměnn mi ekonomiky (produkcí, zaměstnaností a.i.)
a monetárními, tj. nominálními faktory (cenami, nominálními mzdami, ntltrri-
nální zásobou peněz aj,). Z vykladu plyne, že krátkodobá Phillipsova kŤivka .jc
jen jinou formulací a snad i názornější a pohodlnější zprisob vyjádŤeníkŤiv|<y
krátkodobé dynamické agregáttti nabídky: vyjadŤuje tedy stejné podstatrré
charakteristiky (vztahy) jako kŤivka krátkodobé dynamické agtegátni nabíd ky'
Krátkodobou dynamickou agregátni nabídku znázornime na obráz'ktt J.4.
THtt t'H^tt, Nl/^Mf',1tA1ir..r
TnH pnÁcr' NEZAMEsTNANosT n PHrrrtpsovn rŘtvrn
:.:.;].;*;ÁÍltHnr'to(i,..l.,:;ll,:".;.;..;:;;).:.1|:;;;:;:.;;;|;,:.i;:i
n I'trtrll,,rv^
|trtvt.^
míruinflacerrnakŤivkaDSIS'obsahujemíruočeklivlItl(.|||||iItt't|' |.Irr|rr\'||||
||
nívzdálenostoboukŤivekkrátkodobédynamickcirgr.cp''1i1111lr.r|'tlIl.\ i| |l|\|li||||-.
dí|umezi očekávan mimíramiinflace' tj."T'-.'rr.,. Nctlti'ttt lt:,t.tttItll ||| t |\||\||l|l
inflace, ekonomika operuje podél stejné kŤivky krátktrdttllÚ tIVttltttttt L|i ||l||i l!lIl||l
nabídky' JestliŽe Se míra očekávanéinflace mění, pak so lltlit.tttt.ttI hlitIhlrl|lrlr't
dynamická agregátní nabídka. Dochází-li k rristu míry očo|<irvltttti ttt||itr t.' Il| |'|||
nuje se nahoru, dochází-li k poklesu míry očekávanéinflacc, p()|itltlt||(. :.t. t|rrItt
Lze odvodit, že čímvyššíje očekávaná míra inflace, tím vyšší.1cttt itlt s|. ttIr.i ttr'
.,r'
inflace odpovídajícíjakékoliv rirovni produkce. Ztoho plyne, Že jc lttttŽtte ' ltIl\'
m.íra inflace a míra nezaměstnanosti zvyšovaly současně, nebo aby ilt llltcc lt ls| |lt
'
c|ynalrlickÓ agregátní nabídky DSIS' tedy
očckzivallrj irrflace. Podél kaŽdé kŤivky
Úrrovcri
určitou
DSAS0a DSAS,obsahujo
je
krátkodobé dynamické agrcgátní nabídky míra oče|<ávané inflace daná (neměn.
ná) proto r-rŽíváme označeníkŤivky dynamické agregátní nabídky krátkodobá.
KŤivka krát|<odobé dynamické agregátní nabídky Dsl,so obsahu.je nižšíirroveii
očekávanémíry inflace xÍo, zatímco kŤivka DSASI obsahuje po celé délce míru
Každá z obolt kr".ivok
kr1rt|<tlc|obé
očekávanéinflace ve vyši rr..
Ze vzÍahu
fit
jeJi
I:
1r- ť;
-"ÍÍ,*|.
Ó
potom se skutečná míra inflace rovná míňe očekávané inflace.
Na kŤivce D.SlSn činíočekávaná inflace ruo, je-li Y : Y,potom se skutečná inflace
rovná také "no, tj. míŤeočekávanéinflace. Na kŤivce Dsl.sl činímíra očekávané
inflace ru.;je-li Y: Y, potom se skutečná inflace rovná také n'.
plyne,
Že
,
obrázku je patrné,žekŤivka krátkodobé dynamické agregátní nabídky vyjadňuje vzájemné vztahy mezi mírou inflace a Úrovní produkce, je-li míra očekávané
Z
inflace konstantní.
Dále je patrné,že
pŤi dané míŤe očekávanéinflace je skutečná míra inflace větší tehdy, jeli irroveř skutečnéprodukce větší než ríroveř potenciálníbo produktu }^
(a tedy skutečná míra nezaměstnanosti nlžšínež pňirozená míra nezaměstnanosti); na kŤivkách Dsls., DSAS )jde o useky, v nich Ž Y > r .
pŤi dané míŤe očekávanéinflace je skutečná míra inflace niŽšítehdy, je-li
ÚrroveĎ skutečnéprodukce nižšinež uroveř potenciálního produktu (a tedy
skutečná míra nezaměstnanosti je vyššínež pÍirozetá mira nezaměstnanosti)' na kŤivkách Dslsn a DSAS.jde o useky, v nichž Y < Y.
Poclél kĚivky krátkodobé dynamické agregátninabídky existuje substitucc rrlczi
rtlíttltl irrÍ.lacc it tllírolt rťrstu produktu.
Nlr tllrr.Íz|<tr (rltrr.7.4) vit|írrrc. Žo čímvyšší.jcnríra očc|<lrvlrrré ilrÍ.|ircc' tírrr vyšc
ic
|i
l.iv|ilr
|i
r.lillitrtItrIlť.tIylllrrrric|i.Ú'irgreglilrrí Irlr|lítIky. I( i.ivliir /),\.' l.\'.' tttli rlť.t.klivllttrltl
i kdyŽ uroreri produkce Stagnuje'
V še uvedené vysvětluje ,,záhadu,, začátklt70.\et, kdy současně rost|a ttczlt
městnanost a inflace, resp. míra inflace rostla a produkce klesala' To nemoh Ia vy
svět|it pťrvodní mzďoyá Phillipsova kŤivka, která nezahrnovala vliv změn (rtisírr)
míry očekávané inflace. Právě míra očekávané inflace se v prrimyslově vyspě|]|'ch
zemích začalav sedmdesátych Ietech měnit' začala rrjst.
Řekti jsme, Že daje o míŤe rŮstu nominálních rrrezd a míŤe nezaměstnanosti
by|y až do konce šedesát]|'ch let v sor.rIadu s pťrvodní mzdovou Phillipsovou kŤivkou. Bylo to proto, že v období pied drr-rhou světovot't válkou a v 50. a 60. letech
byla v prúmyslově vyspěl ch zemích cenová hladina dlouhodobě stabilní. Skutečná míra inflace bylanizká, a tak byla nízká\ očekávaná míra inflace. Ekonomiky
operovaly na stejné kiivce krátkodobé dynamické agregátní nabídky. V 70. letech
začala z Ťady pŤíčin(rrist cen nafty, rozpad světového systému fixního měnového
kurzu a dalších změn ve světové ekonomice) skutečná míra inflace r st' a proto
rostla i míra očekávanéinflace. Proto ptivodnímzdová Phillipsova kŤivka nebyla
adekvátní a musela se posunovat nahoru, a to v d sledku rristu míry očekávané
infface.
V teoretické ana|yzekŤivky krátkodobé dynamické agregátnínabídky se obvyk-
le ve světové literatuŤe pŤijímá pŤedpoklad o adaptivním mechanismu formování
očekávané infface, zejménajeho speciální pŤípad, statická očekávání, tj. pro l: l.
.Iestliže do rovnice kŤivky krátkodobé dynamické agregátní nabídky zahrneme
pŤedpoklad o formování očekávané inflace, že t: 7 (tedy statická očekávání),
rovnice kŤivky krátkodobé dynamické agregítni nabídky bude mít tvar
JÍt_JÍt -;
I
..
(Y-Y-).
Z posledního vztahu ayztahu
TIt-JÍ| *
1lIyrrc, Žc
illllircc ttlii scIt-vltčtlttst zirvisItlLl
I ,1'
5..I_
I
t'
ttit trtccItlttlisttltl lirl.ttttlvl,irtí rlče |ilivlilri: 1li.i
lttIlltrIivltirrr ttlccIlltltistttrt Iirllrtrlvlirlí icseIrvlrť.trtrsI irrlllreezl1visIli
ttlt |itrt.íit.it.tlItt
t'
TnH pRÁcr, NEZAMEsTNANosl
r Plttttpsovr
xRtvxl
TnH
./Ít = ":JÍt
*
xÍt = xÍt'l' +
substituovat
s
vy
r
az
- ")
"n, +
KrátkodobáPhiltipsovakÍivkoadynamickáagregdtnínabídka
Krátkodobf Philipsriv vztah (SP, Short Philips) bylpopsán vztahern
fr,= "fr,+ g Ý,+ z,
za vy r az
! q - n.
Potom si uvědomíme ek
v i vu |e nc
i
!.
Ó
g
_
ť) = "JÍ,_ e (u -
u*)
Potvrzujeme taktezí,že krátkodobá Phillipsova kŤivka vyjadŤuje stejné vztahy
jako kŤivka krátkodobé dynamické agregátni nabídky.
Krdtkodobd a dlouhodobá Phillipsova kÍivka
JÍt="ÍÍt-'(+_t)+z,,
kterj,jeekvivalentnídŤíveuvedenérovnicikrátkodobédynamickéagregátní
Všimneme si, že je-li skutečná produkce I rovna potenciálnímu produktu )r',
logaritmus koeficientu poměru produktu je nula (zatím nebudeme pŤedpokládat
pŤíspěvek nabídkovéinflace k inflačnímuprocesu, tedy položíme z,:0)' Skuteč-
námíra inflace se rovná očekávanémíÍeinflace: ekonomika je na dlouhodobé
ako poměr píírristku inflace k pŤírristku (poklesu) dri-
Phillipsově kŤivce.
lznačipoměrfr.
Body dlouhodobé rovnováhy, v nichž produkceje rovna potenciálnímu produktu, nejsou určenyjednoznačně, neboťjsou pŤípustnévšechny body kr, ]' kde ru
je libovolné. Je patrné, že potenciální produkt je kompatibilní s jakoukoliv mírou
skutečnéa očekávané inflace. Dlouhodobě proto neexistuje substituce mezi mírou
inflace a mírou rristu nezaměstnanosti, resp. produkce.
Z vyk|adu plynou tyto závěry t!,kajici se hospodáŤské politiky:
Snaha vlády u ďr Žov at nezamě stnano st pod j ejí pŤirozenou mírou vyvo|á zry ch-
o'a,'n,l;1. vyjád}ena jako odchylka koeficientu produk-
{
("
rozšíŤenou Phillipsovou kŤivkou.
KŤivky SP a DSI,S jsou tedy ekvivalentní, a proto pro ně lze psát:
inflaci proto, že jimáme,,'
tu
_'t,
-l,kdežto ve vztazich
e ,1
nr= ft/Ť
TÍt
=
TÍt_|
+
(,- ť)
6
I
6'
.-.
(y'-
l)
jevyjádŤenajakorozdílrirovnískutečnéhodrichodu(produktu)apotenciálního
produktu, tj.
Y-Y.
Z verze okunova zákona, kterou vyjadŤuje vztah
I, = l,* -*
(á-')
lujícíse inflaci.
Zrychhljici se inflace stejně nakonec donutí vládu rezignovat na privodní cíl,
a nezaměstnanost se vrátí na pŤirozenou míru, avšak pŤi vyššímíŤe inflace.
Snížitsetrvačnou inflaci mriže vláda zq7šením nezaměstnanosti nad její pŤirozenou míru.
Vhodnou stabilizační politikou vlády je udržování míry nezaměstnanosti na její
pŤirozené míŤe pŤi nízkéurovni setrvačnéinflace. Tato politika odpovídá tvaru
dlouhodobé Philipsovy kÍivky ,PC.
PŤi rozboru dlouhodobé Phillipsovy kŤivky jsme zjistili, že vláda mťrže snížit
míru setrvačné inflace za cenu dočasného zvfšení nezaměstnanosti nadjejí ptirozenou míru. Po určitou dobu je v drisledku vyššímíry nezaměstnanosti skutcčn1|'
produkt ntžšínež potencionální. To je ztráta,jejíŽ velikost lze vyčís|it ' Ztr{lta
z nevytvoŤeného produktu pÍedstavuje náklady snížení míry inflacc čili nák|atlu
dizinllaco (cost
ol' disinfl ation).
KapitoLa 8.
Stát se mjťlžetéžpokusit snížitmíru setrvačnéinflace drichodovou politikou.
Prisobí na firmy a odbory, aby dobrovolně nebo na zák|adě donucení omezily
tempo rristu cen a mezd. Lze sníŽitmíruinflace. aniŽ roste míra nezaměstnanosti.
Za
HosPoDÁŘsrÁ PoLITIKA
vše se však platí: pružnost cen a mezd je narušena, trh neposkytlje zce|a
správné informace, kam je nejvhodnější alokovat vfrobní faktory; efektivnost
ekonomiky se snižuje.
Fiskátni potitika
8.1
skální politiky je rozpočtová soustava.
Rozpočtová soustava (zjednodušeně rozpočet) je soustava veŤejnfch rozpočtri, které pŤedstavují tvorbu a použití centralizovan ch peněžních fond vládou
(včetně veŤejné správy na místních rírovních) za určitéobdobí.
Zák|adem rozpočtovésoustavy je státní rozpočet. Dále sem spadají rízemnÍ
rozpočty (rozpočty obcí apod), r zné státní ríčelovéfondy - napŤ. fond dopravní
Zák|adem
fi
infrastruktury apod.
RozpočtovépÍíjmy:
F
daně
> pŤímé,které jsou vázané k určitémudrichodu nebo majetku
jmri' dař dědická, darovací, daĎ silničníapod.,
>
b"
>
>
nepŤímé, jako
dař zpÍidanéhodnoty (DPH),
(ďa z pii-
daĎ spotŤební, cla apod.;
pŤijaté uroky, pŤíjmy z pronájmu majetku;
pŤíjmy zprodeje majetku;
pŤijatédotace (vyznamné zejménau rizemních rozpočtri).
Rozpočtové vldaje:
> vfdaje
sociálního charakteru
v podobě transferovfch plateb
(podpory'
dávky, pŤíspěvky);
pŤedstavující napŤíklad financování běžnych a investičních vfdajri vlády ve školství,zdravotnictví, v obraně státu, policie, sou-
> vládní nákupy
}
}
dy atd.;
transferové platby podnikrim v podobě subvencí v oblastech jako je doprava, zemědělství, podpora exportu aj.;
v neposlední Ťadě pak i rirok z veŤejného dluhu.
Funkce rozpočtu:
1. alokačnífunkce -
2.
3.
zabezpečuje soustŤedění finančníchprostŤedkri na určité
akce, napŤíklad Ťešeníotázekobrany, životníhoprostŤedí apod.;
pÍerozdě|ovací funkce -je nástrojem Ťešenínežádoucích disproporcí a ne-
rovností;
stabiIizační funkce _ značíovlivřování funkce hIavních makrockonomicklch ve ličin; ov|ivĚování sc děje fiskální po|itikoLr v užšÍrnstnysItt.
HosP0DÁŘsKÁ P0LITIKA
N
H0sPo0ÁRSKÁ PoLITIKA
DaĎové zákony, struktura vládních vfdajri a jiná diskrétní rozpočtrlvá trpatňoní
tvoŤí podmínky, ke kterlm musí firmy a domácnosti (spotŤebite|é) pĚih |íŽct pči určovánía plnění svfch plánri. Častézměny diskrétních opatŤení vytváfcjí nostrrbiIní
dstroj e fi skd lní p oliti ky :
|.
2.
Expanzivní fiskální politika
b rrist vládních vfdajri G,
!" rrist transferov ch plateb 7R,
!* pokles zdatěni.
Restriktivní fiská|ní politika
} sníženívfdajri v|ády G,
F
}
prostŤedí, v němž se musí firmy a spotŤebitelé rozhodovat. Firmy a spotčchitclÓ
pokles transferri 7R,
rrist zdanění'
Bariéry činnosti fi skdlní politiky:
a) časovézpož<lění - vjtrazné zpožděníopatŤení zejména v diskrečnípolitice
- napň. financování investičnívystavby z rozpočtu, zpožděni pŤi daĚovych
reformách apod.;
b) efekt vytěsřování - v drisledku expanzivní fiskální politiky dochází k rristu
c)
poptávky po penězích, na základě toho pak rostou rírokové sazeb, to má za
následek pokles soukrom ch investic apod.;
veŤejnf
8.1.1
dluh
péčeo něj.
Vestavě
Diskrétníopatrení a Vestavěné stabitizátory
Státní orgány mění strukturu
reagují na změny vyvolané diskrétními rozpočtovfmi opatŤeními, což sc mrjžo
projevit v rostoucí nestabilitě celé ekonomiky.
Pokud chce stát provádět stabilizačnípolitiku, musí mít k dispozici prognÓzy
o pŤedpokládaném vlvoji ekonomiky. Monetaristé se domnívají, že v současnosti
nejsme schopni vypracovávat pŤedpovědi o vyvoji hospodáÍství na takové rovni,
aby následná opatŤení státu byla stabilizující.
Nevhodná diskrétníopatŤení prohlubují poruchy v ekonomice. Nejsou tudíŽ
správn m nástrojem stabilizačnípolitiky.
Keynesiánci naproti tomu tvrdí, že ceny na některychtrzích (zejménanatrzích
vlrobních faktorri) nejsou pružné.Samoregulačníschopnosti tržníhomechanismu
neodstrařují rychle poruchy v ekonomice. Pomalá reakce trhu vytváŤí dostatek
času, aby státrozpoznal vzniklou poruchu, a pŤiměŤeně na ni reagoval. Diskrétní
opatŤení jsou tudíŽ nejen možná, ale i ríčinná.
a
v
ši rozpočtovych pŤíjrnri a
vfdajri. Tím prisobí na
v1/voj hospodáŤství. PŤíjem či vfdaj státního rozpočtu se mriŽe provádět automaticky
nazák|adě pravidel, která pŤijal pŤíslušnfstátní orgán. Pokud tato pravidla nejsou
stanovena, vyžaduje vfdaj nebo pŤíjemjednorázovérozhodnutí státních orgán .
Na základě toho, zda je či není pro vfdaj či pŤíjem potŤebné jednorázové rozhodnutí státního orgánu (obvykle parlamentu), rozlišujeme vestavěné (automatické) stabilizát ory a záměrná (di skrétní)opatŤení.
Zdměrnd (diskrétní) opatÍení
Zámérná (diskrétní)opatŤení jsou opatŤení fiskální politiky, která vyžadují
jednorázová rozhodnutí pŤíslušnéhostátního orgánu' Jsou to rozhodnutí o:
& změně daĚov ch sazeb,
ž
?
změně ve struktuŤe vydaj státního rozpočtu,
změně ve vfši jednotlivych položek rozpočtov1ich vfdajri.
NapŤíklad parlament musí vždy schválit, jaké daně a v jaké vfši se mají vybírat.
obdobně parlament každoročněschvaluje strukturu rozpočtov1Ích vfdajri a jejich
vyši. Tyto změny mají dopad na agregátni poptávku i nabídku. Změny v agregátní
nabídce a poptávce vyvolají nakonec změny ve velikostí reálného produktu, zaměstnanosti a cenové hladiny.
Monetaristé sc staví k využívánídiskrétních opatÍenínegativně. Uvoclilo
h Irrv tr í t| ii vrtt|y
ich rrogirti v rt í ho ptlstrl.jo.
n
é (a uto
m
ati cké) sta bi
IIi zdto
ry
Vestavěné stabilizátory (built-in stabilizers) jsou opatŤení fiskální politiky'
která po svém zavedení prisobí v hospodáŤství automaticky a nevyžaduji žádná
dalšírozhodnutí státních orgánri. Stabilizátory vláda instaluje do hospodáŤství,
aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využítivfrobních zďroji a aby se skutečně
vyroben produkt co nejméně odchyloval od potencionálního produktu; mají tudíž
pŤispívat k minimalizaci vfkyvri hospodáŤského cyklu.
Automatick stabilizátor je tedy takovf mechanismus v ekonomice, kter sniŽuje velikost změny produkce v reakci na změnu autonomních vj.dajri (autonomní
komponenty poptávky).
V podobě progresivní drichodové daně má vláda v rukou driležitf nástroj ke stabiltzaci ekonomiky, tj. nástroj umožĎujícízmírnětífluktuacíprodukce a zaměstnanosti. Sazba daně se sniŽuje, když ekonomika vstupuje ďo fáze recese, kdy klesá
produkce a zaměstnanost; naopak se zvyšuje, kďyžhrozí pŤehŤátí ekonomiky.
Mezi automatické stabilizátory se zahrnují i podpory v nezaměstnanosti,
které pomáhají udržovat spotŤební vldaje i v období, kdy vzrristá nezaměstnanost. Znametá to, že pÍi existenci podpor v nezaměstnanosti poptávka k Iesá
rlréně, než by klesla bez těchto podpor. Podpory v nezaměstnanosti mají vIiv
i na ve|ikost multiplikátoru v ekonomice, protože díky nim se roveř produkco
stává stabi1nější.
Autornatické stabiIizátory (progresivní d chodová dař a podpory v nczittnčslllarttlsIi) vcrlou k nižšímuv1idajovérnu muItipIikátoru okononiky, r;tlŽ tltit strtllilizrrjícíÚčirrky nrr vyvrr.j Ítrrrvnč prtltlttkcc a zittttčslltitttrlsti. ('hr.ťrrrí tttk ptrlt|ttkci
I
lrr',r'otrAfr',t A l'or
t I
r(A
H05P0DÁŘsKÁ P0LITIKA
a zaměStnanost od silnfch
ky.
vfkyvri v reakci na každou malou změnu v pohybu
určení
kální politiky (vládní nákupy
sazba drichodové daně). Pro
oucasne
é platby'
kompo-
m vj'voji prisobí na
se analyzujekaždá
nent fiskální politiky vlády na ťrroveĎ rovnovážné produkce
změna:
se
z komponent separátně, tj. arra|yzujo
F ve vládních nákupeoh ,t.b<lŤ'i tt slLržeb,
!" v rírovni trans|'crovyclr pIatob (napŤ. pojištěnív nezaměstnanosti, subvence
)
>
k cenám),
v rirovni autonotrlníclr <laní,
ve v1ilŠi sazby c|uohtldové clarlč (rrapň. progresivní daĎ).
Monetaristéz'astávajinázor,žecenynatrzíchjsoupružnéareagujidostatečně
po
ní fiskální o
Pokud se
rychle na
než diskrét
l.
je nedosta-
tečná, mohou ji posílit vestavěnymi stabilizátory.
Vestavěnéstabilizátoryurychlujíreakcitrhunavznikléporuchyvekonomice.
a firem a neNemění však podmínky, zaníchŽprobíhá rozhodování SpotŤebitel
zvyšujítak nestabilitu ekonomiky.
Keynesiáncipoukazujínaskutečnost,ževestavěnéstabilizátorynemusíposílit
poruchy bez
trŽní mechantsmus natolik, aby byl schopen odstraĎovat ekonomické
v
ylžitídiskrétních opatŤení.
Keynesiánciimonetaristéseshodujívtom,ževestavěnéstabilizátoryjsou
ričinnéjenom v podmínkách stability cen.
opatŤení.
Neokeynesiánci neodmítají ani vestavěné stabilizátory, ani záměrná
Pokudsevrazněodchylujeagregátnípoptávkaodnabídky'lzepodlenichreálně
pŤedpokládat,žeuplyneznačnědlouhádoba,neŽtržnímechanismustutoporuhrubych nástrojŮ
chu odstraní. V tomto pŤípadě je vjuhodné použit silnfch, ale
diskrétní fi skální politiky.
Jinásituacenastane,kďyžrozdilmeziagregátnínabídkouapoptávkounení
mechanismu
vyrazny. Potom je vhodnější pŤenechat poruchy samoregulačnímu
ovšem
Nelze
stabilizátory'
trhu a chod ekonomiky pŤípadně doladit vestavěnjmi
zapomenout na vliv inflace na stabilizátory.
8.t.2
Deficit státního rozpočtu
Podlevznikudeficiturozlišujemestrukturálníacyklickydeficit.
VestavěnéstabilizátorymajívdoběkonjunkturyvytváŤetpŤebytekstátních
Pokud.jsou vc.
p|".íjrrlii nac| vldaji, v <lobě recese pak vzniká rozpočtovy deficit.
stabiIita, a poktrt|
s(rtvčrrc stirlriliz1rttlry t|tlbt'o konstrltov/lny a oxisttrjc ttlčtrov/t
recese nepŤevaŽují nad konjunkturami, měl by b1i t stílttti t.tlz;tttť't.I tttttritttl'tItli.
z dlouhodobého hlediska vyrovnán.
Cyklick! deficit odrážíautomatické změny ve vfši dan í a rtlz1rrlť'lrlv ye lr l'yrIlrIit.
ke kterym dochází v souvislosti s cyklickfmi vfkyvy reá|nÚ|rrl 1ltrrt|tlkltt. ttt.zlt
městnanosti a cenové hladiny.
Stát mriže dlouhodobě podněcovat hospodáŤsky rrist diskrétrrírttirl1lirli.e tlittlt,
jako jsou napŤ' nižšídaně, vyššívfdaje apod. Vydaje potom dlouhtldobč ;r|.cvlrŽrr,ji
nad pŤíjmy, a vzniká tak strukturální deficit jako vysledek permanentní cxpittlzivttí
rozpočtovépolitiky.
Vzhledem k tomu, Že cyklicky deficitz let recesí je vyrovnáván v pr bč|rtr IltlspodáŤského cyklu pŤebytky pŤíjmri nad vydaji z období hospodáŤské konjunkttrry,
je z dlouhodobého hlediska státní rozpočet vyrovnán, a tldížje vriči ekonorn icc
neutrální'
Na rozdíl od cyklického deficitu má strukturální deficit dlouhodobé negativní
učinky na chod ekonomiky: snižuje soukromé investiční vldaje am.iže byt zdro.
jem měnové inflace.
Stát si na pokrytí deficitu prijčuje obvykle na finančních trzích. Vyprijčky provádí napŤ. formou operací na vo|ném trhu. Státní orgány na finančníchtrzích
tak konkurují soukrom;ím investorŮln. Tato činnost státu mriŽe vyvolávat efekt
vytěsĎování soukromych i nvestic.
Cyklickj. deficit je vyrovnáván piebytky státních pŤíjmri nad vj'daji v letech
konjunktury. Efekt vytěsřování soukrom;ích investic se tak stŤídá s efektem vtahování soukrom17ch investic v letech, kdy státní rozpočet vykazuje rozpočtovy
pŤebytek. Dlouhodobě, v prriběhu hospodáŤského cyklu,je státní rozpočet vyrovnán, efekt vytěsĎováníje vyvážen efektem vtahování soukromych investic, takže
cyklickj' deficit nemá vliv na dlouhodoby rozvoj hospodáŤství.
Strukturální deficit naproti tomu není vyvážen pŤebytky státního rozpočtu
v jinlch letech. Zprisobuje jenom vytěsřovací efekt s jeho negativními drisledky'
Vyvolává rrist írrokov ch sazeb, pokles soukromj'ch investičních vldajti s následn m dlouhodobym oslabením rústu reálného produktu a pokles zaměstnanosti pŤi
rŮstu cenové hladiny.
Centrální banka mriže pokrlt deficit Státního rozpočtu emisí petěz, atím mŮŽrc
vládě poskytnout dodatečnéprostŤedky na pokrytí deficitu státního rozpočtu.
Státní orgány se tak navzáj em zaďIlžljí. Pokud je rozpočtovf deficit kryt novč
crr-ritovan1imi penězi' roste bezdŮvodně mnoŽství peněz v ekonomice. Účirrck 'jc
jcclnoznačny: roste cenová hladina, nastává inflace.
Aby se otnezilo nebezpečí monetizace deficitu, má v Ťadě zemí centr1rlrl í lritrrl<ir
rclativnč rrozávis|Ó postavení na ostatních Státních orgiirrcch. LlkoIcrlr ccrttr.iilrrí
|lirrl|iy.jc ;rrrlvirtlčlrícrrlisní politiky, ktcrá zabozpočístabiIittr tllčrty ltirvztlrrr'y zli
jl r
ril rrr
ji
rlyc:Ir v|ílt| rr íc|r i rlst it trci.
HospooÁRsxÁ P0LITIKA
HospooÁŘsrÁ PoLITIKA
8.1.3
Trh zapújčitetn;fchfondli
Zapijčitelnéfondy jsou peněžníprostŤedky, které ti, kdo spoŤí, poskytují těm,
kdoje investují. Investice pŤedstavují poptávku po zaprijčitelnych fondech a ríspory pŤedstavují nabídku zaprijčitelnfch fond 8.. Kdyby na trhu vystupovaly jen
soukromé osoby, vytvoŤila by se na něm riroková míra r,.
Investice I : I(r) jsou pŤi jejich daném očekávaném v nosu klesající funkcí
rírokovémíry r asoukromé spory S : S(r) jsou pŤi danérn disponibilním drichodu
rostoucí funkcí rokové míry. Na trhu se vytvoŤí rovnováha pŤi rírokovémíŤero'
pŤičemžplatí
1(r,,) =
S(r.).
Trh zaprijčiteln]|ch fbndri je téžovlivĎován veŤejnj'm sektorem. Platí obecn!
vztah
1:
TR- G
S + TA,+ TAd-
1:
.S +
]ÝTA
-
Ď
IA
G
vládní vfdaje,
IÝTA
NTA
Do 70. let 20. století se za bezprostŤední cíl fiskální politiky považovala reguIaV 70. letech nové teorie upozorřují naÍezanedbatelnjl vliv
fiskální politíky tta agregátní nabídku. Regulací agregátni poptávky a nabídky stát
ce agregátní poptávky'
zboží),
čistédaně NTA: TA,+ TAd TR
G saldo veŤejnlch rozpočtri.
V pŤípadě' že jsou veŤejné rozpočty vyrovnané, platí NTA G : 0, a tedy platí
(ro) : S(ro). PŤedpokládej me, že v ekonomice jsou veŤejné rozpočty vyrovnané
a trh zaprijčitelnj'ch fondri vytváŤí rirokovou míru ve v!ši ro. V pŤípadě vzniku
nenulového salda veŤejnfch rozpočtri se rovnováha změní.
Vznikne-li rozpočtovy pŤebytek ABS, pak subjekty veŤejného sektoru (stát
a obce) uložítento pŤebytek v bankách, a bankyjej nabídnoujako prijčky soukrom m osobám. Tím se zvj'šínabídka zapt$čitelnych fondri82 na funkci
S,(r): S(r)
napĚ.
vlrobkri a služeb);
b) restriktivní fiskální politiku (zvfšeníčistfch daní' sníženívládních nákupti
drichodové daně,
transfery,
stávají záporné.
Fiskální politika m.iuLžebytrcalizována pomocí riznych nástrojri, jako
změna čistfch daní nebo změna státních nákup vfrobkri a služeb.
stabilitu.
Čistédaně a státní nákupy vfrobkri a služeb mění velikost agregátní poptávky.
Podle toho, jak fiskální politika prisobí, m žeme (jako u monetární politiky) rozlišit:
a) expanzivní fiskální politiku (sníženíčistiich daní, zv šenívládních nákupri
G,
investice,
soukromé rispory'
autonomní daně,
TR
a veŤejné ríspory se
naplĚuje konečnécíle stabilizační politiky, tj' dostatečnou zaměstnanost a cenovou
kde znači
f
Tak nová ríroková mira r, bude vyhovovat vztahu /(r,) . S.(l.,). l{tlvtttlvťthit
trhuzápt!čnich fondri se ustálí pŤi nižšírírokové míŤe r, pÍi vyšŠichitrvcsticíchx'.
Vznikne-li rozpočtov! schodek ve vjlši -A'BS, vláda si chybě'iícÍ po|líZc tlltlsi
vyprijčit od bank. Ty rády vládě pťtjčí,protože stát je pro ně ménčrizikrtv5irrr
dluŽníkem než soukromé osoby. Schodek -ÁBS však bankám budr: chybět prrr
prijčky soukromému sektoru. Nabídka zapttjčíte|nych fond pro soukromé rtstlby
se sníŽío ABS. Rovnováha trhu se ustálí pŤi vyššírírokové míŤe a pÍi nižŠíc|t
investicích. Schodek veŤejnfch rozpočtri snižuje nabídku zaprijčite|n1ich lirnt|ii
Í1x istují i nvestice a rispory, které neprocházejítrhem zaprijčite|njch fondri. Fi rmy i nvcstuj í v|astn í
(rspory a dornácností investují vlastní 11spory. Ztotožnění investic a Lispor s poptávkou Lr nabídkotr
zupiijčitolnlch |irnc|ťl.|c tedy z' jednodušením, ktcré vlznarnně ncznohodntlctt jc získané ziivěry.
vcÍcjnlch Íts1rtlr.. kt|c vcle.irr1irni tisptrritlrli
agregátní nabídka.
V krátkém období mohou nastat dva pŤípady, tj. agregátní nabídka má určit1i
prriběh ve své keynesiánské části (kdy platí pňedpoklad nedostatečně využívan]/ch vfrobních faktorri) a odlišnjl v klasické části (kdy se uvaŽuje ríplnévyužití
vyrobních faktorri).
8.2
+ ABS(r).
NiiI.tlt|rrí írsptrry scstÍvtrjí zc soukrttttt!oIt ťtsptlr a z
Expanzivni fiskální politika podporuje rrist agregátní poptávky. Restriktivní
fiskální politika naopak omezuje rrist agregátní poptávky nebo ji snižuje.
opatŤení fiskální politiky prisobí na agregátni poptávku a nabídku. Analyzujme,
jak se změny v agregátninabídce a poptávce projeví v cenové stabilitě a v urovni
zaměstnanosti, tj. v konečnfch cílech stabilizačníhospodáŤské politiky.
Použijeme neokeynesiánsk! pňístup k interpretací agregát nabídky. Budeme sledovat dva časovéhorizonty (krátkodob!, dlouhodob!), v nichž se odlišuje
1e
Monetární potitika
Monetární politika je činnost státu, která je zaměŤena na kontrolu mnoŽství
pcrrčz v ckonornice, na regulaci irrokovych měr a podmínek rjvěru. Aby rntr|tIir
*.
IJvttŽrtictttc rtzitvÍcttrttl ckttnrltttiktt bcz ntczittiirtttIttíclr ttrkii kirpilliItr rr lrcz tltezittIirtrtIltiIttr rllr
t'ltotltt.
Htlst'ttuARsrÁ
H0SPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
b;Ít monetární
politika použita, musí bjzt rozvinut tržnímechanismus a v rámct
něj zejména
>
>
peněžní oběh
a
trh peněz,
rivěrovf systém a trh kapítálu.
Státní orgány musí mít možnost vstupovat na trh peněz i kapitálu těchto trh
jako jeden z jejich častníkri. Proto dalším pŤedpokladem monetární politiky je
existence centrální banky, která se musí nalézat ve státním vlastnictví akterámá
vjlučnépravomoci, tlkajici se emise peněz.
Centrální banka m Že provádět v zásadě dva typy monetární politiky: expanzivní,lj. zvyšovat nabídku peněz; restriktivní, tj. snižovat nabídku peněz.
Změny v nabídce peněz probíhají v závislosti na změnách poptávky po penězích.
Nd
stroje
m on
etá
rní p oliti ky
Pokud ekonomika splĚuje uvedené podmínky, mají státní orgány moŽnost
využivat rrizné nástroje monetární politiky. Tyto nástroje |ze rozděIit na pŤímé
(admin i strativní) a nepŤím é (rr žnéoríentované).
PÍím é (a d mi ni strativ ní)
n
dstroj e
ReguIace investičníhotivěru
Jestliže zájemce o investičnírivěr požaduje od banky rivěr vyššínež státem
stanoveny limit, musí žadate| pŤedložit bance souhlas státních orgánri, že banka
smí rívěr o této vyši poskytnout. NemáJi povolení státních orgánri, banka mu
nesmí investičnírivěr poskytnout. Rozhodnutí o poskytnutí investičníhorivěru
podmínky, za kter1ich uvěr bude poskytnut, jsou v rámci státem danj'ch omezení
záIežttosti banky.
a
Reg u Ia
ce sp otŤe b níh o ťtvěr u
Státní orgány stanoví napŤ. maximální dobu splatnosti spotŤebního věru.
Rozhodnutí o poskytnutí spotŤebního tivěru a podmínky, zakterych rivěr bude
poskytnut, jsou v rámci státem dan1i'ch omezeni vfhradní banky.
DaLšínistroje
Státní orgány napŤ. mohou požadovat od bank měsíčnízprávy o tivěrech poskytnutych nad stanoveny limit, mohou určit bankám rivěrové limity, stanovit
maximálně pŤípustné rozpěti mezi diskontní sazbou a irroky, které požadují obchodní banky od svych klientri, apod.
NepÍímé(tržně orientované) ndstroje
Povínné minimdlní rezervy bank
Stírtníorgirny mohou stanovit bankám povinnost, aby část sv1ic|r aktiv u|tlŽily
ltir bčŽrrrjrtr ťtčtrttt cr:rrtrítlní brurky. Aktiva trrohtlrt h 't rrltlžcllrl v |ttltrrvtlsti, itIo
P0L
lTIKA
i v jinfch formách. Velikost těchto rezerv se odvozuje ze stutttlvctté čristi vk|udii.
Míra rczerv mriže blt stanovena selektivně; čímjsou deptlzitu likvit|rrc\jŠí.tÍlrl
vyššíčástku aktiv vyžaduje centrální banka blokovat v rezcrvách' |'tlvinntl tltIrrr
rezery mávlivnaobjemnabídkypeněz.Zv šenímíryrezervsnížínnblt|ku tivěrtt
ze strany obchodních bank. Sníženímíry rezeÍv má opačnédris|orlky. t)prrrvy
povinné míry rezerv mění rivěrovou schopnost bank, proto centrální banky ltcprluživají změny mky rezerv jako nástroje stabilizačníhospodáŤské politiky pf í|iŠ
často.
}perace na voLném trhu
operace na volném trhu jsou hlavním měnov17m nástrojem. Mají zpravid|a
podobu repo operací. PŤi repo operacích centrální banka pŤijímá od bank pŤobytečnou likviditu a bankám pŤedává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry.
obě strany se zároveř zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reyerzní
transakce, v nížcentrá|ní banka jako dlužník vrátí věŤitelské bance zap jčenou
jistinu, zv šenou o dohodnuty rok, a věŤitelská banka vrátí centrální bance poskytnut17 kolaterál. Zák|adní doba trvání těchto operací je krátkodobá, proto je
z hlediska měnové politikyjako klíčováchápána repo sazba odpovídajícizáklad
době trvání.
PŤi operacích na volném trhu centrální banka prodává nebo nakupuje Státní
cenné papíry. Nabízí-li centrální banka státní cenné papíry, vstupuje do konkurence s ostatními zájemci o volné peněžnízdroje' PŤi daném množstvípeněz|ze
očekávat, že se zvyši konkurence na straně poptávky po penězích. Vfsledkem
bude rŮst ceny peněz, tj. rírokovlch sazeb. Kromě vlivu na rokové míry má
prodej státních cenn1Ích papírri vliv na množstvípeněz,které obíhá v ekonomice.
Prodá-li centrální banka státní cenné papíry, odčerpá část nabídky petězztrhu.
Snížíse tak množstvípeněz, které zristává k dispozici ostatním trŽním subjektrim. Ziskaté peněžníprostŤedky státní orgány ovšem nestahují bezričelně.
obvykle ziskané penize dáIe použivajík ríhradě své činnosti, což se projeví ve
vfdajové Straně státního rozpočtu' operace na volném trhu tak těsně navazují
na fiskální politiku. Analogicky |ze analyzovat odkup státních cennfch papírri
centrální bankou.
Diskontní poLitika
Diskontní politika souvisí s emisní funkcí centrální banky' Diskontní sazba
míra, zanížcentrá|ní banka poskytuje obchodním bankám věry.
V pŤípadě potŤeby mohou získat obchodní banky u centrální banky dodatečné
.jr: Úrroková
1lcněžn í prostŤedky v podobě rívěrri. Poptávku
obchodních bank reguluje centrál n í
|lanka mimo jiné i v1fšípožadovan ch rírokri.
()<l rrjstu diskontní sazby centrá|ní banka očekává poklcs poptávky po sv;ich
.lyt<l
rivčrcch.
ťrvěry r,ískávtt'.ií v1/|učně obohodní banky' l(iist diskontní sazl.ly
rltttczí ťtvčl.rlvr!ztlrtljo rlhchrrtlrlíc|r bllnk it sníŽí.jo.jic|r nirbítlkrr ;rcttčz tlslittltíttl
[quq4!srÁ-tltttiq
HospooÁŘsrÁ PoLITIKA
subjektťrm v ekonomice.
V
pŤípadě poklesu diskontní sazby se projeví opačné
ričinky na nabídku peněz.
V pŤedcházejícímtextu jsme zkoumali, jaké ričinky na tiroveř rirokov ch sazeb a na množství peněz v ekonomice má změna v nabídce peněz. To jsou ale
bezprostŤední cíle monetární politiky. Státní orgányje sledují proto, aby dosáhly
konečnfch cílri stabílizačníhospodáŤské politiky, tj. cenové stability adostatečné
zaměstnanosti.
Klíčovévztahy v ekonomice' které jsou využíványmonetární politikou pŤi
rea|izací konečnfch cílri na zák|adé prisobení na agregátní poptávku, vyvodíme
MsMlM
ze schématu.
nabídka penéz + rirokové míry + plánované investiční vldaje
poptávka --+ zaměstnanost a cenová stabilita
---+
agregátrli
zaměstnanosti) a cenové stability závisínaagreV rrizn:Ích koncepcích určenídrichodu
nabídce.
agtegátní
gátní poptávce i na
existují rrizné pŤedstavy o prriběhu vztahll agregátní nabídky.
Ve vfkladu použijeme neokeynesiánskf pŤístup a budeme pŤedpokládat, že
z krátkodobého hlediska je pŤi neťrplném využítiv1irobníchfaktorri elasticita agregátní nabídky většínežv části, odpovídajícíplnému vylžiti vfrobních faktorri.
Z dlouhodobého pohledu agregátninabídka nezávisí na cenové hladině.
Úroveř zaměstnanosti i cenová stabilita závisi na agregátni poptávce a na
Úroveř reálného produktu
(a
Centrální banka nereaguje na pokles
poptávky po penězích'
Rovnovážn bod fr,, Mo] se zméni
nabodlrr,
MI
Poklesne riroková míra a množství peněz v oběhu.
MsMlM
Centrální banka nereaguje na rúst
poptávky po penězích.
RovnováŽnf bod Ír o, M,J se změní
nabodfr,, M,).
Roste roková míra a množství peněz v
oběhu.
PŤedpokládejme, že centrální banka se brání změně poptávky po penězích
změnou nabídky peněz' Situaci znázornime na obrázku 8'2.
agregátninabídce' Budeme proto zkoum at změny v agregátnípoptávce vyvolané
monetární politikou s ohledem namožné situace na straně agregátninabídky.
Monetdrní politika
}
}
}
expanzivní _ centrální banka zvyšuje nabídku penéz;
neutrální;
restriktivní - centrální banka snižuje nabídku peněz,
8.2.7
Poptávka a nabídka peněz a monetární potitika
Budeme uvažovat vybrané pŤípady monetární politiky pomocí nabídky pe-
něz a poptávky po penězích. Monetární expanze odpovídá rristu nabídky peněz,
monetární restrikce odpovídá poklesu nabídky penéz. Jestliže je nabídka peněz
konstantní, pak centrální banka nereaguje na změny poptávky po penězích.
Pokles
a
rúst popffivky po penězích pÍi konstantní nabídce peněz
Uvedené pŤípady znázornime na obrázku
Mo=Mz
Mo= Mz
CentráIní banka reaguje na pokles poptávky
po pelězichzv!šením nabídky peněz
na privodní hodnotu.
Rovnovážn! bod fro, M,] se zméní
Centrální banka reaguje na pokles poptávky
nežv piipadě, kdy banka nereagovala
pokles poptávky po penězích.
nabod,fr, Ml.
Množství peněz v oběhu se nezměnilo'
Úroková míra poklesla více,
na pokles poptávky po penězích.
8.2.2
po penězích sníženímnabídky peněz.
Rovnovážn! bod,[ro, MJ se změní
nabodfr, Mo].
MnoŽství peněz v oběhu se nezměni[o.
Úroková míra vzrostla vice, než
v piípadě, kdy banka nereagovala na
Monetární potitika a agregátní nabídka
8.1.
Vhodnost regulace Úrokové míry
Keynesiánci tvrdi,že stabilizace rirokové míry omezuje v/kyvy v investičních
rozhodnutích' a rovnoměrn;jl vfvoj investičníchvfdajťr stabilizuje v1livoj celého
ltrtspodáfství,
Hrrst'rroARsr^ pol
H0sP0DÁŘsKÁ P0LITIKA
I I
IKA
Monetaristé vidí v regulaci rírokovjlch měr destabilizující prvek' Pokud centrální banka udržuje neměnné irrokové míry' zvyšuje svou nabídku peněz v konjunktuŤe a snižujeji v době recese. Vfsledkemjsou většívlkyvy v hospodáŤském
cyklu. Regulace rokovych měr má destabilizujícíríčinek.
Uvedli jsme názory dvou protikladnlch proudri - keynesiáncri a monetaristti'
Na rozdíl od nich neokeynesiánci zaujímají k oběma otázkám kompromisní postoj. Uznávají negativní a pozitivní rysy regulace rirokovfmi měrami apeněž
uru portÍilIia zbrrvrr jÍ ;rfclrytečnlchpeněžníchz statkri a nakupují zaněnepeněžní aktiva. Ílosttrttcíprlptrivkrr
po nepeněžních aktivech vyvolává nerovnováhu natrzichnepeněžních trktiv. ,Iilk
pŤebytečná nabídka peněžních z statk vyvo|ává piebytečnou poptávku ptl ttcpeněžních aktivech.
nabídkou. Domnívají se, Žejednostranná orientace na regulaci rírokovych sazeb po
určitédobě zvyrazni její negativa. Stejně tak pŤísná orientace centrální banky na
Druhd fdze transmisního mechanismu
regulaci peněžní nabíd ky za nějaky čas zdŮrazni její nedostatky. Proto není podle
neokeynesiáncri vhodné se zaměŤit v!|učně na jeden zmožnych regulativních
pŤístupri. Vyhodnějšíje stĚídavě pŮsobit pod|e aktuální potŤeby najednu z obou
veličin - na rirokové míry nebo množství peněz v oběhu. Tak se sice zcela nesta-
bilizuje anijedna z obou veličin, ale jejich vfvoj se udržív mezích pŤijatelnfch
pro stabilní rozvoj ekonomiky.
8.2.3
Monetární politika a transmisní mechanismus
Dále budeme analyzovat,jak se poptávka po penězích pŤizprisobuje peněžní
zásobé,tj. prozloumáme prisobení transmisního mechanismu8a,ktery pÍevádizvyšenípeněžnízásoby do zv!šení poptávky po penězích. Transmisní mechanismus
rozdělíme do několika fází.
UvaŽujme zvyŠenípeněŽní zásoby na slraně^nabídky. Změna peněŽní zásoby
vyvolá nerovnováhu na trhu. Bude platit .i,..i. PŤebytek nominálních peněz
buďe
M-
Mo.
První fdze transmisního mechanismu
Zvyšenipeněžnízásoby vyvolá nerovnováhu na trhu peněz. Dodatečnépeníze
jsou alokovány subjektrim, které pak ďržívícepeněžních zristatk , než by chtěly
ďržetnazákladě své poptávky, tj. jejich skutečnépeněžnízristatkyjsou vyššínež
poptávané peněžní zristatky.
8a
Transmisním mechanismem měnové politiky se rozumí Ťetězec ekonomicklch vazeb' kterj
umožĎuje, aby změny v nastavení měnověpolitickjch nástrojri vedly k žádoucím změnám inflace.
Počátkem transmisního mechanismuje tedy změna nastavení měnověpolitickj'ch nástrojú. Tato
změna vede ke změně chování ,,zprostŤedkujících..trhri, na něž má nastavení měnověpolitick .ch
nástroj ú pŤím1Ívliv. Změna chování těchto trhri pak pŤes nejriiznější další,,zprostŤedkující.. trhy
vede ke změnám na,,cílov1ích.. trzich,jejichž cenov! v1lvoj chce centrální banka ovlivnit.
Transmisní mechanismus prisobí paralelně více cestami, tzv. kanály. Tradičně uváděn1i'm je napiíkIad rirokov1i kanál, kterj' prisobí následujícím zprisobem. Zv;i'šeníresp. sníŽen í měnověpolitické
rokové sazby (v CRje to piedevším repo sazba) vede nejprve ke zvyšeníresp. sníŽeníÍrrokov1ich
sazcb na meziban kovn ím trhu. V dťrsledku toho dojde ke zv!šení,resp. sn ížení ťt rokov 'o|r sazr:|.l
vyhIašovanych bankarni pro poskytování ÚrvěrŮ a pňijírnání vk|adŮ. V!s|ot|kotrr jr'l ttohabntttí,
rcsp. trŽivcní irrvcstični r|ktivity.iako souč1rsti trgrcg/ltrrí ptlp(Ívky, il ttttktttlcc rtsItt|rcttí' tcsp.
1rrrsilcrrí lIrrkii ttlt t (isl cctltlvc IrIrrrlirly (ztIrtti www'cttb.cz),
rtlvttováhrr ttit ll.htt rrstittllíclt
fin
(l
)
,,,,.,
'\, r,,, ),
Tato fáze je charakterizována poklesem rírokové míry.
Protože subjekty chtějí pieměnit pŤebytečnépeněžnízristatky na ostatní fi-
nančnízristatky, rostoucí poptávka po ostatních finančních zristatcích zvfšíjejich
tržnícenu.
Vynosy z ostatních finančních aktiv se sledují z hlediska obchodování azh],ediska držby. opomineme-li hledisko obchodování a pŤijmeme-li pŤedpoklad, Že
vynosy z držby se odvozují z nominálních hodnot, pak rrist cen ostatních finančních aktiv má za následek snižování reálné míry v1inos . Nově emitovaná finanční
aktiva již berou
v
KlesáJi míra v
vahu sníženímíry vynosu.
nosri z ostatních finančníchaktiv, banky budou muset snížitsvé
rírokové míry, Kclyby totiž riroková mira z bankovních věrri z stala beze změny
a vynos z dluhopisri byl menší, pak by firmy preferovaly financování investic emisemi cenn)ich papír (dluhopisti) poptávka po bankovních rivěrech by klesla. Docházi
tedy k všeobecnému poklesu rokoqich sazeb atedy obecné rirokové míry.
Tato fáze transmisního mechanismu mriže bft popsána implikacemi
dY:
0, d
L
P
: ar,r. rr)
+d M
P
AL,ar"
6r,
-
dr"
,M,
aP
av#.0,d +,0 vidíme, že dr,<O'
V privodní rovnováze peněžního trhu se reá|nápoptávka po penězích rovná
reálné peněžní zásobě M/P aurokovámíra je r,.Kďyž dojde ke zvyšenipeněžní
zásoby o dM,reáInápetěžní zásoba se zvfšío dM/P. PŤi rírokovémiÍe r
'vznikne
S ohledem na pŤedpokla
na trhu peněz nerovnováha. Tato nerovnováha vyvolává pokles rirokové míry
o dr,. Nová rovnováha trhu peněz se vytvoŤí pŤi rírokové míÍer. +
dr
.
TÍetífdze transmisního mechanismu
Úrokovámíranezristane dlouho nanizkérírovni. Následuje tÍetifázetransmisního mechanismu. V této fázi transmisního mechanismu se projeví ťrčinkypoklcsu
ťrrokové nríry na v1idaje a na d chody.
Kt|yž ÍrŤ.nísí|a ostatních finančníc|raktiv vzrost|tr a rníra.jcjich vyntlstt k|os|it,
rlcitIlt sc t|rllttťrcí ťtrrrkrlvlt rrríro poc| ťrrovnísvčtrlvéťrrrl|<rtvÚ ntít.y. l)trrlrl sr: prr;rllivkir
HosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
HospooÁŘsrÁ PoLITIKA
znapo ostatních finančních aktivech pŤesouvá na zahraniční kapitálové trhy. To
poptávka
Rostoucí
měna.
zahraniční
mená,žese prodává domácí měna a kupuje se
po zahraničních měnách povede k depreciaci domácí měny.
a doo uzavŤenou ekonomiku, pak se rirokovámiraudržína niŽšírovni
Jde-li
jde k rristu investic a spotŤeby'
Jde-li o malou otevŤenou ekonomiku, pak její riroková míra se nemriže dlouhodobě odchjlit od světové rirokové míry. Pokles írrokovémíry vede ke zvfšení
měny.
čistéhov vozu kapitálu, a v dťrsledku toho dochází k depreciaci domácí
dovoz).
(resp.
čistj'
zmenší
a
služeb
zboží
voz
Depreciace pak zvjšíčist! v]i
Jde-li o velkou otevčenou ekonorniku, pak se rirokovámiraudrži na nižšírírovni, a dojde k r stu investic a spotŤeby.
Zvyšeni agregátních vjdajri (čistéhovyvozu' popŤ' investic a spotŤeby) zv!ší
budou
drichody. PŤi vyššíchdrjchodech chtějí lidé drŽet více peněžních zristatkri,
Na
proto prodávat ostatní finančníaktiva. Tak dojde opět ke zvyšenirírokovémíry.
zv!šily,
a
drichody
Lonci tŤetí fáze transmisního mechanismu se agregátní vydaje
stejně jako domácí produkt a riroková míra'
Tato fáze transmisního mechanismu mriže byt popsána implikací
a!
'-P
:atg,r,l
kde zv!šenídY odpoviďápŤírristek
+
- d!P : *n'
Ór,
aY !a',,
dr,,
pro
kter! platí.
d,.:+ v+-#r4
dťn
Čtvrtd fdze transmisního mechanismu
Jestliže pŤed zvyšením peněžní zásoby ekonomika vytváŤela potenciální
8.2.4
ceny.
pouze
Z uvedené vahy plyne, že uroková míra klesne a reálnf produkt se zv ší
krátkodobě do doby, dokudje vyššíreálná p ettěžni zásoba. Ale protoŽe v dlouhém
peněŽní
obdobi vzroste cenová hladina, konečn;im drisledkem není zv1išeníreálné
zásoby, nlbržjen nominální peněžní zásoby.
Tak centrální banka má v dlouhém období kontrolu pouze nad nominální pcrrčŽttíziisobrrtr. alc
nikoliv nad reálnou peněžnízásobou'
a
rokové mÍry
Sledovali jsme, jaké dopady má monetární politika na nabídku pcnčr. Zc ll.něn
v nabídce peněz jsme odvozovali změny veličin' jako je mnoŽství peněz v hospodáŤství, vyše urokové míry' míra inflace' zaměstnanost.
Podle kvantitativní rovnice směny velikost nominálního produktu nczávisí
jenom na nabídce peněz, ale i na rychlostijejich oběhu. Pokud by rych|ost občhu
peněz byla konstantní' mohla by centrální banka změnou nabídky peněz pŤímo
prisobit na konečnécíle stabilizačníhospodáŤské politiky. Rychlost oběhu peněz
ale nemusí b t konstantni. Záv|si zejména na efektivitě finančního systému, frekvenci plateb, vfši rírokov1ich měr a na míŤe očekávanéinflace. Uvedené faktory
nejsou zcela jistě konstantní z dlouhodobého hlediska. opustíme tedy pŤedpoklad,
žeje rychlost oběhu peněz stabilní.
Monetaristé tvrdí, že centrální banka mriže ovlivnit množství peněz v ekonomice i v piípadě, že ko|isá rychlost oběhu peněz. Podle nich lze pŤedpovědět, jak
se bude rychlost oběhu peněz dlouhodobě i krátkodobě vyvíjet. Správny odhad
budoucího vyvoje rychlosti oběhu peněz dovolí centrální bance prisobit na hospodáŤství změnami v nabídce peněz.
Keynesiánci tvrdi, že nelze s dostatečnou pŤesností určit budoucí v voj
rychlosti oběhu peněz. Ztoho ovšem vypllvá nízká ríčinnost regulace nabídky
peněz.
Kromě toho stabilizace množstvi peněz v hospodáŤství vyvolá kolísání
rokové míry. Úroková miraje kritériem, podle něhoŽ se investor rozhoduje
o uskutečněníinvestic' Častézměny rokovjch měr vytváŤejí nejistotu v rozhodování o investicích a narušujírealizaci konečnlch cílri stabilizační hospodáŤské politiky.
8.3
Monetární versus fiskálni potitika
8.3.1
Časová zpoŽdéni
ChceJi
pouze nominální a nikoli reá|ná, takže čistjl vfvoz se vrací na privodní uroveĎ.
Lidé potrebují nakonec držet více peněžníchzristatkri jen proto, že se zvyšily
Vhodnost regulace nabídky peněz
stát uspěšně zasáhnout do chodu hospodáŤství, musí počítatse
rrizn mi
druhy časovy ch zpožděni.
b
Informační zpoždéní'Informační zpoždě je časovy posun mezi mo-
mentem, kdy vznikla potŤeba státního zásahu a okamŽikem, kdy si státní
aparát uvědomí nezbytnost zásah uskutečnit. Minimálně je časovézpoždě-
>
ní podmíněno dobou' po kterou státní orgány ziskávaji,zpracovávajíavyhodnocují ridaje o vfvoji hospodáŤství.
Politické časovézpožďění. Politické časovézpožděni vzniká v dŮsIoclkrr
dé|ky rozhodovacího procesu státních orgánri. Jde o období od <lkantŽiktt,
kt|y se z,ačínáprt1odnávat určitéopa|'Ěe ní, ttž, p<l mtllnon(, kt|y.jc.j slrillrí
rlrg1rlry začírriri í trpIat r1rlvat.
HospooÁŘsrÁ PoLIT]KA
H0SP0DÁ|lSKÁ P0LITIKA
ts Doba reakce.
Doba reakce souvisí s dobou, po kterou se firmy a spotŤebitelé (domácnosti) pŤizprisobují realizovanému státnímu opatŤení. SpotŤebitelétapÍ. zareagu1í na sníženíďani a zvfšísvé spotŤební vydaje až
po určitémčase.
Analyzujme stručně druhf
a tŤetí typ
časovych zpožděttí.
Z krátkodobého hlediska je pŤístup keynesiánc
Státní rozpočet se schva|uje v par|amentujednou zarok. Značnou dobu trvá
státním orgánrim sestaveníjeho návrhu' politická zpožďěri v pŤípadě fiskální
politiky jsou proto značná. Monetární politiku uskutečřuje centrální banka. Svá
rozhodnutí m že upravovat podle potÍeby fakticky každf den a ihnedje i realizovat. Délka rozhodovacího procesuje proto obvyk|e podstatně nižšíu monetární
politiky než u politiky fiskální.
Reakce spotÍebitelťl a Jirem na státní zdsahy
Státní v1/daje na nákup vyrobkri a služebjsou součástí agregátní poptávky. Stát
prostŤednictvím státních nákupri pŤímo mění její velikost.
Y|áda téžmriže ovlivnit vfši spotŤebních vydaj pravami daní, které platí
sv ch pŤíjmri. Zde je však tŤeba určitéhočasu, aby domácnosti
změnl|y své spotŤební zvyklosti. Sníženídaní po určitédobě asi zvfšíspotŤební
spotŤebních vfdajích.
v]|'daje, vyššídaně budou mít pravděpodobně odraz v nižŠích
Investičnívjdaje reagují na státní zásahy s daleko většímčasovym zpožděním'
V ši investic stát mriže ovlivnit manipulací s rírokovfmi mírami, změnou podmínek věru nebo rípravou daní. Uplyne však několik |et,než (zejména velká) firma
postaví noql závod či rozšíŤístávající qfrobní kapacity.
Změta vládních vldajri na nákup vfrobkri a služeb nebo změna daní a pŤíjmri
spotŤebitelri patŤí do fiskální politiky. Regulace rirokovlch měr a její dopad na investičnívldaj e je zá|ežitostí monetární politiky. Časová zpožděni spojená s reakcí
spotŤebitelri a firem jsou nižšív pŤípadě fiskální politiky než u politiky monetární.
spotŤebitelé ze
Monetaristé dávají pŤednost monetární politice a poukazují na délku politickfch
časov1ich zpožďěni. Keynesiánci naopak upozorřují na opoŽděnou reakci firem
a spotŤebitelri na zásahy monetární politiky. D raz proto kladou na fiskální politiku. Neokeynesiánci pÍiznávaji, že politická časová zpožděníjsouvětšíu fiskální
politiky, a reakce firem a spotŤebitelri pÍicházípozději u monetární politiky. Nelze
tudížpodle nichjednoznačně rozhodnout, zdajsou v souhrnu časovázpožděnívětšíu monetární nebo u fiskální politiky. Situace se mriže měnit pňípad od pŤípadu.
PÍístupyk fiskátní a monetární politice
c||oLr|rodobého h|ediska se h|avní proudy
t||rlLr|rrlt|rl1rÚ|rtl
,
monetaristri a neokoyne siťtncii
Monetaristé vycházeji z klasického modelu určeníproduktu a z krátkoc|ob |rtl
hlediska je pro ně agregátní nabídka konstantní. Jejich závěry vŮči nástrttj[iln
hospodáŤské politikyjsou proto shodné z krátkodobého i dlouhodobého poh|cdu.
Keynesiánci pov ažuji z kr átko dob ého hlediska c eny za zc ela nepružnéa ag ro gátní nabídku proto zazceIa elastickou. opatŤení hospodáŤské politiky jsou potorrr
vysoce ričinná, neboť změnol agregátni poptávky se mění velikost reálného produktu a zaměstnanosti, nikoliv ríroveř, cenové hladiny.
Neokeynesiánci se domnívaji, že elasticita nabídky ležíněkde mezi extrémy,
které pŤedstavuje zcelapružtá a zcela neelastická agregátni nabídka. ZáIeži na
konkrétnímíŤe elasticity agregátní nabídky v daném okamžiku, zda budou nástroje stabilizační politiky učinné.S rostoucí elasticitou agregáttti nabídky se bude
vliv nástrojri na změny ve velikosti reálného produktu a zaměstnanosti zvyšovat.
Kombinace fiskdlní a monetdrní politiky
a
Naznačme možnost eliminace vytěsřovacího efektu pomocí kombinace flskální
monetární politiky. PŤedpokládejme, Že jsme v bodě rovnováhy fr,, Yo).
EIi mi n
ace vytěsĎ ovacíh o efe ktu
V první etapě dojde k fiskální expanzi. Tato expanze změni yztah lSonavztah
1S'. Tato změna vyvolá pŤi nezměněném vztahu LMo rrist rírokovémíry z rona r
a rrist produkttt z Yrna Y,.
I
V druhé etapě na fiskální politiku reaguje monetární politika, která chce reagovat změnou LMona LM,' a eliminuje vytěsĎovací efekt, tj. rirokovou míru vrátí
na privodní hodnotu. Tím se docílínového bodu rovnováhy [ro, Y,).
DéIka časovlch zpoždění
Z
Z toho p|yne, že nástroje stabilizačnípolitiky jsotr z
hlediska neričinné(ve vztahu k velikosti reálného produktu a Za|rlčstlli||x)sti) či
mohou ekonomice škodit (r stem cenové hladiny).
od1išnf.
Rozhodovací proces stÓtních orginťl
8.3.2
zména agregátní poptávky vyvolá pouze změnu cenové h|aclirty ir rtikrl|iv rcírIrrého produktu.
ckonomick ho myš|cníshtrdu
lr 1rlrvirŽtrjí agrogťttrtí ltabít|ktt ,l,il'l,cc|il rtooIltstickrltt
Z
jí
ltrlrtr vŠrr|ipIync ziivčr.. Žo
H0sPoDÁŘsKÁ P0LIT1KA
Stabilizace Y
na
Kapitola
Y
LMntavztah LM,. Tato expanze změti
rovni potenciálního produktu Y,=
V první etapě dojde ke změně vztahu
9.
oTEVŘENÁ rronoMIKA
vztah ISona vztah 15,.
otevŤená ekonomika pŤedstavuje spojení domácí ekonomiky se zahraničím:
l"
obchodem se zbožíma službami,
finančnímitoky.
obchod se zbožíma službami j e za|ožen na skutečnosti, že část vyrobeného
zboži v domácí zemi je exportována do ostatních zemí, a část zboži vyrobe ného
>
v zahraničíje dovážena a spotŤebována v domácí zemi.
Finanční(kapitálové) toky znamenají, že investoŤi rozmisťují svá aktiva v zcmích, kde jim pŤinášejí nejvyššívfnos' a pŤevádějí tudížsvé prostŤedky z jedné
země do země jiné. PŤedpokladem těchto pievodri je ovšem podmínka, že pŤevodu
Stdtní regulace chodu ekonomiky
V jaké míŤe má
stát regulovat chod ekonomiky, které nástroje má k regulaci
jaká je jejich ríčinnost' na to není jednoznačná odpověd'. Vše má své pro
a proti. Čten፠musí sám zaujmout vlastní názor, musí uvedená tvrzení konfrontovat a ověÍovat se skutečně prováděnou stabilizačníhospodáŤskou politikou.
volit
a
nebrání vyrazné omezujicí aspekty.
Tyto transakce potom determinují konstituování měnov ch kurzri, rirokovlch
sazeb, platebních a obchodních bilancí zemí a cenov;Ích hladin. Modifikují tvar
a drisledky fiskálních a monetárních politik v jednotlivjlch zemich i určování
rovnovážné produkce.
Na základě toho pak rostoucí g|obalizací světové ekonomiky stále více zesiluje
v zájemná závislost ekonomik jednotliv ch zemí.
9.7
Platební bilance
Platební bilance vyjadŤuje ekonomické transakce subjektri dané země se zahraničímběhem určitéhoobdobí a zachycuje mezinárodní pohyb statkri, služeb
vlrobních faktorri a pohledávek a závazki,
Rozlišujeme
*
tržníplatební bilanci, která pŤedstavuje běžnjz a nepŤerušovan1i vztah dvou
platebních trh (dovnitŤ avenze země). Zahrnuje teoretickou ana|yzupozorovatelnou pouze skrze její činky (kurzy);
} ričetníplatební bilanci, která pŤedstavuje statisticky vykaz shrnující veškeré zahraničnítransakce dané země během určitéhoobdobí, rea|izované
podvojnlm ričetnímzáznamem.
K posouzení vnější ekonomické rovnováhy na makroekonomické rovni použiváme platební bilanci' Platební bilance je statistickf učetnízáznam fungující na
principu podvojného četnictví,proto musí bltjako celek vždy vyrovnaná. Slouží
k zachycení a monitorování všech mezinárodních obchodních a finančních transakcí
irrstitucí a obyvatel dané země. Jde o bilanci (učet) všech ekonomicklch transakcí
mezi národní ekonomikou a zahraničim uskutečněnych v určitémobdobí'
P|atební bilance země je vlznamnou ekonomickou kategorií, která vc svéttt
ocIku, v1isledku a struktuÍe podává specifick! obraz o stavu okonotttiky u o jc'ií
0rrvŘtruÁ EKoNoM]KA
vnějšívfkonnosti, charakterujejího rozvoje i o zaměŤení a rispěšnosti prováděné
hospodáŤské politiky v dané zemi
Platební bilance zemí jsou sestavovány v rozdílně podrobném členění,podle
ričelu jejich vylžití.Pro potŤeby hlubší ekonomtcké ataIj,zv je nutná podrobnější
sestava (napŤ. Mezinárodní měnov5i fond uvádí ve svych publikacích platební
bilance, které mají více neŽ l00 položek). Bilance, které mají víceméněinforma.
tivní charakter, pak pŤedstavují agregované sestavy z tohoto množstvípoložek.
Jednotlivé položky |ze totížna základě určit;Ích společnfch znakŮ uspoŤádat do
několika základních skupin.85 Z hlediska struktury rozlišujeme v platební bilanci
dvojí pohled, a to horizontá|ní a vertikáIní.
Horizontá|ní členěníodpovídá věcné struktuŤe a obsahuje tyto základní položky:
A. Běžny Účet
Běžn! čet sestává z následujících podričtri:
A.1. obchodní bilance: je měŤená buď metodou
A.2.
A.3.
A'4'
,'fob.. (free of board), tj. provádí
vyjádiení hodnoty zbožibez nákladri na transport a pojištění na hranice vyvážejícízemě. Metoda,,ciť. (coast insurance freigh transport) zahrnuje tyto
náklady až nahranice pÍijimajícizemě. To má za drisledek, že tyto náklady
jsou v bilanci sluŽeb a pŤi ,,cif .v obchodní bilanci.
pŤi metodě
',fob..
Bilance služeb: zde jsou započítány veškeré dovozy a vyvozy s|užeb
(turistika, doprava, bankovní, pojištbvací aj. služby).
Bilance v1inosri: zde se ríčtujív1inosy zkapitáIu (riroky, dividendy, reinVestované zisky) a pŤevody pracovních pŤíjmri.
Transfery: všechny pohyby zboži apenězbez protihodnoty pŤíspěvky
mezinárodní ch organizací, petíze posílanézahraničnímidělníky domri,
dědictví apod. Bfvají často ve statistkách členěny na transfery státní
a soukromé.
B. KopitáIov! ťtčet
Kapitálov! ričet zahrnuje toky kapitálu ze země a do země a investiční a kapitálové transakce (hot money nebo investice). V kapitálovém ríčtujsou zaznamenány veškerétransakce, souvisejícís migrací obyvatelstva, s promíjenímdluhri
a s pŤevody vlastnick ch práv k fixním aktivrim (napŤ. investiční granty), pŤevody
nefinančníchhmotnlch aktiv (prida pozemky pro zastupitelské riŤady) a nehmotnfch práv (patenty, licence, autorská práva).
0rrvRrnA
rKoNo!1rKA
C. FinančníÚčet
Zahrnuje transakce, které mění stavy prostŤedk domácích srrbjcktii vz|tIct|ctlr
k zahraničnímsubjektrim. Jde tedy o vznik, zánika změnu ÍinarrčnÍchakliv rr prrsiv vlády, bankovních, nebankovních a ostatních subjektri. PŤíjmy prost ct|k ii .jsrlrr
chápány jako kapitálovf import a naopak. Z hlediska času se č|enína krátkrldrlb!
(dojednoho roku) a dlouhodobf (nadjeden rok). Zpravid|abyvá členěn na:
C.l.
C.2.
C.3.
C.4.
PŤíméinvestice v zahrantčni a zahraniční v tuzemsku. Jde o zák|at|rrí
jmění a reinvestovany zisk a ostatní kapitál.
Portfoliové investice: učtuje se zde pohyb již emitovan;ích majetkov]/ch
a dluhovlch cenn ch papírri.
Finančníderiváty.
ostatní investice: největšíčást tvoŤí p jčky a rivěry státního finančního
a
nefinančního sektoru ekonomiky.
D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíIy
Vzhledem k nutnosti udržet vyrovnanou platební bilanci a k nepÍesnosti
Íady transakcí jsou mnohé pouze odhadovány. Proto dochází k započítávání
neobjasněnych pŤíspěvkri.
E. Změna devizovlch rezerv (měnov!, čet)
Zahrn.$e všechny oficiální transakce včetně změny devizov ch tezefv, prijček
od měnového fondu ajinlch vlád, které financují saldo běžnfch a kapitálovlch
tokri. Jedná se o bilanci spjatou se záSobami peněz a deviz. Jsou-li v souhrnu pŤedchozí bilance aktivní, pak pŤebytek navyšuje kategorii zásob (ďevizové rezervy)
se záporn m znaménkem a naopak'
Vertikální struktura platební bilance vymezuje jednotlivé sloupce a jejím
zák|aďemje rozdělení všech operací do dvou skupin, na kreditní (pŤírristek na
těchto položkách zlepšuje platební bilanci) a debetní (pŤírristek na těchto položkách zhoršuje platební bilanci). Kriteriem pro členěníjevztahopetace k devizové nabídce nebo poptávce. Kreditní operace vytváŤí na trhu devizovou nabídku,
debetní operace poptávku po devizách. Jednotlivé zák|adní operace jsou podle
vertikálního kritéria členěnírozděleny v tabulce 9.1:
Tra. 9.1
export zboŽí
|5
Evidence plateb ve styku se zahraničímse vyvíjela velmi pomalu. Prvním autorem zab1|'va.jíoírn
se problémem platebního styku se zahraničímaplatebníbi|ancíbyl Thornas Mun v první po|o.
vinč |7' sto|etí, kter! (jako kantilista) věnova| pozornost hlavně obchodní biIanci. Všínlr.rsi vŠak
i tlsla(ních pILrtcb. ktcré pĚírno sc zahrav obchodcnr ncsottvisí. Z drr|ších si pIatclrrrí lliIllrrcc všírttii
rrŽ.l. S. Mi||. |)rakticky sc vširk pItrlcblrí hilanoc zat]ilItr rlhjovtrval prl prvtli svt\ltrvd viiIcc (v rttcc
l()l() v I lSA. lokrr l()20 vc lrllrrrcii irltl ).
export d chodri
('xl)orl I r,rr,,l('r ll
lxlrrrrI l ,rlrrl,rll
pohyb drlchodrl
pohyb transferťl
import transferŮ
pohyb kapitátu
import kapitálu
snižení devizovych rezcrv
t|t'vizové rezervy
:vy
, ttt rl,'vtt,'tty, lt t, ,,'t v
OrrvŘruÁ
0trvf,rlÁ
EKoN0MIKA
Uvedené členěníplatební bilance m žeme agregovat na
> běžny ričet platební bilance (hlavním prvkemje bilance zahraničníhoob-
>
chodu),
kapitálovf ťrčetplatební bilance (bilance kapitálov]ích tokri mezi zeměmi).
Existuje-li deficit běžného ričtu (vfdaje do zahraniči jsou většínež pÍijmy
z prodejri do zahraníči)'musí b t financován prodejem aktiv nebo prijčováním
v zahran1čí,Tyto prodeje aktiv a p jčováníznamenají, že země vykazuje pŤebytek kapítálového ríčtu'Jakjlkoli deficit běžnéhoje financován rostoucím pŤílivem
kapitálu. Platí:
deficit běžnéhoričtu + čist! pŤíliv kapitálu: 0
Jestliže dalá země nemá žádná aktiva, která by mohla prodávat' nemá k dispozici žádné Íezervy v zahraniční měně a nikdo není ochoten jí prijčit, pak musí
dosáhnout vyrovnání na běžném čtu.
Naopak, vznikne-li piebytek, mriže soukrom! sektor využit svych pŤíjmri
v zahranični měně ke splácení dluhri nebo k nákupu aktiv v zahraničí, Druhou
možnostíje opět to, že centrální banka skupuje zahran1čni měnu získanou Soua pŤipojuje ji ke svym devizov m rezervám.
jak
b ěžn!, učet,tak čet kapitálovf v deficitu, pakje v deficitu celková
Pokudje
platební bilance. To znamená, že se rezervy centrální banky snižují.JeJi jeden
z ríčtriv pŤebytku a druhf v deficitu stejné velikostí, je celková platební bilance
nulová - není v pŤebytku ani v deficitu.
kromfm sektorem
9.2
Import a export
obecně mrižeme export XvyjádÍít jako funkci zahraničníhodŮchodu I,. cc.
nové hladiny v zahraniČiv zahraničníměně P", cenové hladiny v dornÓcÍ rnčně /,
a kurzu zahranIčníměny v jednotkách měny domácí E,,,,'Tak lze tbrml|ně psát
x-
x(YP
P. PF
'
Et.
D\
Export X je zárovei importem M, zahraničí.Lze tedy uvažovat mode| an$|o.
gickjl domácímu importu pro zahranIční import, tedy domácí export. Tak lze psÁt
X: M -+ m-y-.
kde mr> 0,
pevn statek i.
PŤedpokládej me, že se v tuzemsku statek i prodává za ce!7n p D' a že měnov!
Uvažujme
kurz je Eo,, . Zahraničníkupující v dané situaci mriže koupit statek l za cenu
n:
r.Fi
Poi
E,,r,
vyjádŤenou v zahraniční měně.
Roste-li Eo,,(ďevalvace resp. depreciace měny domácízemě) (]áo,)' pak se
} jednotka zahran1čníměny směřuje za více jednotek domácí měny;
> ceÍa pFí zmenšuje; menšíceně v zahraničníměně, ale odpovídá většípoptávka po statku iv zahraniči a zvyšuje se tedy exportní poptávka.
> Klesá-li Eo,,(reva|vace resp. apreciace měny domácí země) (!E,,,), pak se
> jednotka zahran1čni měny směriuje zaméně jednotek domácí měny;
> cenapF zvětšuje; větší ceně y zahranlčti měně ale odpovídá menší poptávka po statku
iv
zahranlči, a snižuje se tedy exportní poptávka.
Z uyedené rivahy plynou znaménka pŤíslušn1ch parciálních derivací.
Import
Import závisí na domácím drichodu )1 obecně m žeme import MvyjádÍit1ako
funkci domácího drichodu { cenové hladiny v domácí měně Po' cenové hladiny
v zahraniči v zahraniční měně P"' a kurzu E,,,.Tak lze formálně psát
M:
tKoN0MIKA
M(Y,P,PF,ED/).
Čisty export
Čistf export NX
M.+
e defi nov átt y ztahem
NX:X-M,
Z uvedeného plyne
NX: NX,-MY,
PŤi konstantnosti P, Po, Eo,,se pŤedpokládá
M:
j
mY,
kde m> 0.
Export
PŤedpokládá se, že vyvoz domácí země X se mění nezávisle na domácím produktu, proto se závislost X na Y neuvažuje. Export \ze tedy povaŽovat za autonomní ve|iěinu (na domácím drichodu nezávislou), tedy X= X,,. Zablvejme sa
změnami X = X,,,
NX.: X - M"pŤedstavuje autonomní čistjl export.
V obecném vyjádŤení změna ]ÝX,miže závtset na Y,, P, P,
PŤírristek čistéhoexportu m žeme pŤepsat ve tvaru
kďe
a E
,,,.
ANX: AX- AM
LNX: LX-(
M,,+ m
LD.
Uvccl'me t.aktory, které mají v|iv na ve|ikost NX pi.i daném dŮoho<lu Y,Z,'nén,.l
N,Yjo v trlrrrto pňípaclčdrina ztněntltt
'
0rrvRt ru tKoNoMtKA
0TEVŘENÁ EKoN0M]KA
ZevztahuX: M',t *,I.plYne'
že L'Xa LY,maji stejné znaménko, tj.
zvfšení
I" povede ke zvyšeníX, a sniženi Io povede ke sníženíX. NapŤ. pokles zahranični
poptávky a drichodu v d sledku cyklické fáze recese v zahraníčípovede k poklesu
exportu X.
Platí tyto zásady:
l.
2.
3.
4'
5.
Pokles zahranični poptávky a dŮchodu v drisledku cyklické fáze recese
v zahraničípovede k poklesu X (fáze rozmachu v domácí ekonomice bude
M v tomto pŤípadě jde však o posun po kŤivce NX).
Zhodnocení domácí měny (pokles nominálního kurzu E,,,,tj.rlŮ'st E,,,),
povede ke zdražení exportovaného zboží,a tudiž i k poklesu X, naopak
import bude levnější,a proto M poroste'
PŤipustíme-li změny cen, pak jejich rychlejší rrist doma než v zahraníčí
mít za následek rŮst
povede k poklesu X a ristu M.
Posílení (os|abení) protekcionisticklch (ochranáiskych) opatŤení, (napŤ. cla,
dovozní kvÓty apod.) v zahraníčí(doma)a oslabení (posílení) proexportních
opatŤení v domácí (zahraniční) ekonomice oslabí Xa posíIíM.
Změta preferencí ze strany poptávajících subjektri. Zavede-Ii zahraniční
konkurence napŤ. lepšídodací podmínky nebo uskutečníinovaci daného
statku, povede to k poklesu X a rristu M. Preference mohou byt podmíněny
i neekonomickju mi motivy (napŤ. bojkot určitéhozboži ze zahraničíz poli-
tickfch drivod
9.3
že budou prodávat aktiva vynášejícínižšírirokovou ttríru a ttitkttpttvttl ttktivir vy-
nášejícívyššírirokovou míru. Úrokové arbitráže vyvolirvLrjí ptc|évirrri krrpitirIrr
mezi aktivy (amezi zeměmi), dokud se rokové míry nevyrovnajl. l'f izpiisrrlrcrrí
domácí rírokovémíry světové rirokové míŤe má drisledky pro invcsticc rt (tsprlry.
Funkce investic a funkce ríspor by v zemi vytvoŤily urokovou tnírtt t.,,. Kt|y|ty
byla ekonomikalzavÍenámezinárodním pohybrim kapitálu, pak by rj rokttvťt ttt írrr
ro nebyla
Dovozce kapitdlu
čislf vfvoz
Model zaplijčitelnj'ch fondri aplikujeme na ekonomiku' která je otevŤená voln m
mezinárodním pohybrim kapttáJruimezinárodnímu obchodu. Budeme pŤedpokládat,
že domácí a zahranični aktiva j sou dokonal mi substituty, což prakticky znametá,
že se nelišírizikem. Analyzujme vztah ďomáci a zahraníčnírokové míry'
Domdcí a zahraniční roková míra
Pokud neexistují pÍekážky pro mezinárodní pohyby kapitálu a pokud jsou
donrácí a zahraníčni aktiva dokonalymi substituty, domácí uroková míra se pŤizprisobí světové rirokové míŤe.
Pro malou otevŤenou ekonomiku s nízkfmi investičnímiiziky |ze tedy pŤedpokládat, že
I{tlzdíl rnr.:zi tlonlricí ir zahralričníťrrokovotr trrírott (ťtrtlkrrv t|i|Lronciirl) ttrtiŽ
otevŤení ekonomiky mezinárodnírn ktt-
Í,u f,
(1-.s)
+ (]ÝT _
G):
I,'
kde značí
1
,s
NT-G
- IF
domácí investice,
soukromé rispory,
veŤejnéríspory,
čist! dovoz kapitálu, kter! je rozdílem mezi investicemi zahraničních
osob u nás (dovoz kapitálu) a investicemi našich subjekt.i v zahraniči
(vlvoz kapitálu).
Zemé, je1ichž domácí itroková míra je vyššínež světová, budou čistymi dovozci
kapitálu, a v drisledku toho i čistymi dovozci zbožía sluŽeb.
Vyvozce kapitdlu
Í,. Í,
Uvažujme zemí,která vytváŤí velmi vysoké uspory. Kdyby byla tato země
uzavŤena mezinárodním toktim kapitálu, domácí ríroková míra by byla nižšínež
světová. Úrokové arbitráže povedou k v vozu kapitálu ze země, což zvyšídomácí
rokovou míru na světovou a zárove zvyšívzemi spory a snížíinvestice. Vznikne tak rozdíl mezi sporami a investicemi, kter)i bude vyplněn čistfmi investicemi
do zahraničíneboli čistym vyvozem kapitálu, tj. situací, kdy domácí subjekty
nakupují zahranlční finančníaktiyaa ukládají peníze v zahraničních bankách'
Bude platit
S-1+ NT-G:IF'
tt : fo.
kde r, je domácí ríroková míra a ro světová uroková mira,která v našem modclu
oz načuje rj rokovou m íru na největších světovych kapitálov ych trzích. Mechan i sln u s'
ktory vyrovnává dornácí a světovou rokovou míru, se nazyvá ťrrokovit arbitrirŽ.
r,.
PŤedpoktádejme,že t,ž ťw Pakurokové arbttráže vyvolávají dovoz kapitálrr,
což snížidomácí rokovou míru na roveř světové. Sníženímrirokové míry sr:
snížív domácí zemi irspory a zvyši se investice' Rozdíl mezi domácimi investicemi a irsporami je vyplněn čist1Ím dovozem kapitálu (investicemi). Bude platit
).
Zahranični investice a
ovlivněna rokovou mirol
pitálovj'm tokrim uvede do chodu rokové arbitráže,
kde 1,' je rozdil mezl investicemi domácích osob v zahraničí(vyvoz kapitálrr)
a investicemi zahraničních osob v tuzemsku (clovoz kapitá|u).
Zanč, je.iíž'dornácí ťrroková míra by byla nižšíncž svčtová. sc stitvir čist1int
vyvozconl |<apitirlrr. (:ist1i v1i vtlz kapitá|u vyvttlťrv1r sto.jnč voIk1y čisty vyvttt,,t,boŽ,í
ir sItrŽcll.
0rtvŘrnÁ
0ttvŘtruÁ
EKoN0|VIIKA
Cistymi vyvozci kapitálu budou země, které mají relativně vysoké uspory
vzhledem k domácím investičním pŤíležitostem, a čistjumi dovozci kapitálu budou
naopak země, které vytváŤejí relativně nizké domácí spory v porovnáni s domácími investičnímipŤíleŽitostmi.
Rozpočet a obchodní bilonce
Uvažujme zemi, která je dovozcem kapitálu avztahy
I S+NT G:-1,
/,,S+NT"G:-NX,
PŤedpokládejme, Že veŤejné rozpočty ze mě jsou vyrovnané' tj' NT-G:0. Zuvaa tedy i čist1i dovoz zboži a sluŽeb
žovan chvztahŮ plyne, že čist]i dovoz kapitá|u
budou sp|řovat
I-S:-1,
I-S:-NX.
Vznikne-li ve
veŤejn1ich rozpočtech schodek' tj. NT
-
G <0, pak
(r s) + (1/7 G): - NX + (Nr - G)
(r s) (G Nr):-NX-(G-N7)
čili se
(1-
s)
čist1i dovoz se změní za jitak neměnn1ich okolností z (1 S) na
(G N7). Tak vidíme, že zvyšeni rozpočtovéhoschodku ceteris paribus
vyvolává rrist obchodního schodku.
9.4
Měnovf kurz a jeho změny
Teorii parity kupní síly (PPP, purchasing power parity) vytvoŤil v 19. století
David Ricardo a dalšíekonomové' Ve 20. letech 20. století ji rozvinul švédskf
ekonom Gustav Cassel. Zájem o determinaci měnového kurzu zesílil znovu
v 70. letech 20. století a v té době byla formulována i monetaristická teorie měnového kurzu.
Nástrojem, kterjl umožřuje propojení vnitŤníekonomiky s vnějšímprostŤedím,
je devizovf (směnny) kurz. Vfše směnného kurzu a jeho změny p sobí na ceny
dovozu avyvozlzboži a sluŽeb. Z kvantitativního hlediska je měnovy kurz poměr,
jednotlivfch zemí navzájem směřují. Z kvalitativjedná
ního hlediska se
o hledání faktorri, které určujírovnovážnou ríroveř kurzu
v danych měnov ch, ekonomick ch, etickfch' sociálních a politickfch podrnínkách. V tomto pojetí pŤedstavuje kurz složitou měnovou veličinu, vyjadŤujícícenu
měny vyjádĚené v jednotkách měny jiné. Ve vlvoji názor na měnové kurr,y |r,c
vypozortlvat nčkoIik na sebe navazujících období.
v jakém se měnové jednotky
LKoNoMIKA
9.4.7
Systémy měnov;fch kurzli
V prvním období (70. |éta 19. století až 1914), které jc zltiittttl .jlrkrl rrbr|trlrí
z|atého standardu, lze systém směnnych kurzri charakterizovat .jukrr prrrŽlr1i.
regulovany, s pŤirozen mi limity oscilace.
V meziválečném období se systémy někter1ich měn blížilysvou p<ldslttlrrtt systému, dnes označovanémujako čistj floating. Jiné byly vázány na v znrrčrrě.jší
měny ve světovém obchodu, napŤíklad na americky dolar, britskou librrr. |itrrrcouzsky frank. Některé zristaly i nadále věrné z|atému standardu.
Bretton-woodsk systém (|944 |913) byl konstruován jako pružny, rcgtllrlvany, s konvenčnímii pŤirozen mi limity oscilace. Měnové kurzy z častnčnch
státri byly pevně fixovány na cenu zlata, a to pŤímo, nebo prostŤednictvím atnorického dolaru. Ten byl fixován ve vztahu ke zlatu, zakteré byl směnitelnj. Tím
byl splněn první cíl dohody v Bretton Woods: cíl stabilních měnov1ich kurzrj,
které měly pŤispět k poválečnému rozvoji světové ekonomiky. Druhlm cílem
bylo zavedeni vzájemné konvertibility měn' To se povedlo až v roce 1958, kdy
většina západoevropskych zemí zavedla směnitelnost svych měn pro platby na
běžnémríčtuplatební bilance. K faktickému zrušení brettonwoodského systému
došlo v roce |9]3, kdy jednot|ivé země uvolnily svou měnu vázanou do té doby
na dolar. Tomu pŤedcházelo v roce |97I zrušeníoficiální směnitelnosti d,olatu za
zlato. V roce |9,76 byl zánik brettonwoodského systému pŤijat de iure a zakotven
ve Druhém dodatku ke statutu MMF.
V dalším období 70. let se měnové kurzy hlavních světovfch měn pohybovaly
volně a pŤizprisobovaly se okamžitésituaci na devizov ch trzich (opět systém
blízky čistémufloatingu). Zánik brettonwoodského systému tak vedl na jedné
straně k většívolnosti pŤi formování monetární a fiskální politiky' ale na straně
druhé došlo v Ťadě zemike ztrátě měnové disciplíny a ke spekulačním fluktuacím
měnovych kurz , které vnášením nejistoty do mezinárodního obchodu nepŤíznivě
ovlivnily jeho dynamiku.
V 80. letech lze vidět snahu o redukci v1 kyvri měnovfch kurzri. Ve stále větší
míŤe se začinajímezi devizovjlmi systémy uplatřovat systémy Ťízenéhofloatingu,
opět se začínározšiÍovati nadnárodní spolupráce pŤi determinaci kurzu (Evropsk1f
rrrěnov systém). U hospodáŤsky slabšíchstát zristává i nadále v oblibě zavěšení
měny na jinou měnu nebo užitíkoše měn v rámci oscilačnízÓny, definované
proměnn mi nebo pevnfmi hranicemi.
Rozlišujeme systém pevnych (fixních) měnov1ich kurz a systém pruŽnlch
( plovoucích) měnov17ch kurz
.
Systém pevnÝch měnovlch kurzŮ
Pcvné mčnovékurzyfungujíjakojak)ikoli pevn;i systém podpory ccn - pĚi darrc
1lttp1lrvcc rr nabídco mrrsí sub.jokt, ktcr;Í ccntt Íixrrjc, nasytit pňobytcčnrrrr pttptlivktr
ttclrtl ttt|c\crpirt pÍcbyÍr:črlrrrrrrirhítlktr. MÍ-|i h)'t ccrttriiIrtí l.ritttkit scltrlptrrr zrrjislit.
0rrvŘtuÁ
EK0N0lÝlIKA
0
aby směnn1i kurz (cena) zristával beze změny, musí nutně držet jistou zásobu
zahran1čníměny, která mriže bjut poskytnuta vyměnou za měnu domácí. Centrální
banka intervenuje na měnovém trhu - prodává nebo nakupuje zahraničníměnu.
Rozsah intervencí je vyjádŤen platební bilancí a cenlráIni banka mriŽe pokračovat
v intervencích tak dlouho, dokud má potŤebné rezervy. V opačnémpŤípadě, kdyjiž
nemá rezervy zahraničníměny, devalvuje. Většina hospodáŤsky nejvyspělejších
zemívzá1emně fixova|a své měnové kurzy v období od konce druhé světové války
až do rozpadu bretton-woodského systému. Pojeho rozpaduzačalo nové období ve
vlvoji mezinárodního měnového systému: období volně pohyblivfch měnov
.ch
kurzri.
Systém pružnjch měnov ch kurzú
Systém pružn1ich měnov;Ích kurz (ffoating) naproti tomu znamená, že centrá|ní banka nechává směnn kurz volně se pohybovat, aby sám svlm pŤizptisobováním vyrovnával nabídku a poptávku po zahraničníměně. V systému pruŽn ch
měnovych kurzri dále rozlišujeme čistf floating a Íizeny (nečisty) floating.
V systému čistéhofloatingu stojí centrální banka stranou a dovo|uje, aby měnové kurzy byly volně určovány na trzich zahraničníchměn. Centrální banka
neintervenuje a oficiální transakce s rezervami se v tomto pŤípadě rovnají nule. To
znamená, že v systému čistéhofloatingu je saldo platební bilance nulové - směnn
kurz se pŤizprisobuje tak, aby vynuloval součet běŽného a kapitálového ričtu.
Většina zemí (centrá|ních bank) do jisté míry intervenuje nákupem a prodejem
zahran1čnich měn, čímŽse pokouší ovlivnit své měnové kurzy. V tomto pŤípadě
hovoŤíme o Ťízeném(nečistém) floatingu. oficiální transakce s rezervami se potom
nerovnají nule'
9.4.2
UtváŤení a V:ÍVoj měnového (devizového) kurzu
Měnovf kurz obecně je stejně jako cena každéhojiného zbožíutváŤen na
devizovém trhu v závislosti na vyvoji nabídky a poptávky. Co však cenu deviz
konkrétně utváŤí, co ovlivřuje nabídku určitéměny a poptávku po ní?
obecně mriŽeme Íicí,že poptávka a nabídka dané měny je dána souhrnem faktorri, které ovlivriují makroekonomickf vfvoj ekonomiky dané země. Jde zejména
o tyto faktory:
e vjlvoj mezinárodního obchodu, rovnováha či nerovnováha platební
p
F
>
bilance,
tempo rristu domácího produktu a národního drichodu,
stav a vjzvoj inflace,
v1iši a vyvoj rírokovfch sazeb a s tím spojen rirokov! diferenciál atd.
Vo|k1/ vliv na v voj kurzťr mají také politické aspekty, jako je napŤík|ad:
> stabiIníči nr:stabiInípoIitické kIima (napŤ. nroŽny pát| vIric|y irptrc|.)'
>
rrcbczpcčíriizrlyc|r |<rlrl|liktii.
p'
tt vRt
tlÁ
|
K()N()MÍKA
chování vlád či centrálních bank (politická opatĚcní v|át|, p[.íprrt|rlť' illtcrvence centrální banky atd.),
&" prohlášení jednotlivfch politikri apod.
Kurz však není ovlivřován jen současnym stavem ekonomiokÓ rr ;rtl|ilickÚ situace, ale driležitou roli hraje i očekávání budoucího vyvoje a pŤípacln spr:ktt|itcc
jednotlivych r.ičastníkridevizového trhu.
PŤíkladem, jaké daje mohou mít vliv na pohyb kurz a které tudíŽ nltrsí b t
finančnímianalytiky sledovány, je uvedení několika zveŤejĎovan)Ích r]dajLi t ptrblikování základních statistic(Ích informací:
e' USA - index spotňebitelské drivěry Michiganské uníverzity,
b eurozína - index aktivity v prrimyslu,
&" index aktivity ve sluŽbách,
x pr myslové objednávky zapŤedcházející měsíc,
* v,vojHDP za dané období,
P informace o vlvoji maloobchodníchtržeb,
e' vfvoj nezaměstnanosti,
*" ČR - zveŤejnění indexu spotŤebitelskych cen za uplynul;Í měsíc,
b informace o v!voji zahraničníhoobchodu,
& informace o vfvoji tržeb a prriměrnych mezd,
b informace o vjlvoji vybran ch ukazatelri hospodaňení atd.
Každy z v še uvederrychukazatelri mriže určitfm zpŮsobem ovlivnit devizovy
kurz. PŤitom z hlediska vlvoje kurzri je driležitévědět, že některé vysledky trh
očekává, tzn' že devizov}Í kurz už je ,'nastaven,, na tyto posuny. V okamŽiku
zveŤejnění uveden ch ridajri pak mriže dojít k podstatnému pohybu kurz pokud
'
jsou zveŤejřované ridaje odlišnéod očekávanych.
obchody na devizovém trhu mohou bft buď spotové (promtní)' kdy docházi
k nákupu a prodeji za současnou cenu' V pŤípadě, že finančni analytik vyhodnotí
situaci z hlediska vlvoje měnového kurzu jako nepŤíznivou, mriže pak polžitforwardové, swapové a eventuelně i opčníkontrakty. Jejich podstatouje, Že provede
v současnédobě nákup či prodej měny za v podstatě současnékurzy (+ tzv. forwardové body v závislosti na rozdílech v ťrročeníjednotlivych měn), ale k vypoŤádán í
(skutečnému prodeji či nákupu) ďojde až ve stanoveném termínu v budoucnosti.
Podnik tak má možnost prodat devízy, které obdrží v budoucnosti' v podstatě za
nynější kurzy, či naopak nakoupit devizy, které bude potŤebovat v budoucnosti
dnes, za dnešníkurzy, ale zaplatitje až ve stanoven! budoucí termín.
Devalvace, revalvoce, depreciace a apreciace
V piípadě systému fixních kurzťr, kdy jsoLr kurzy stanovoválly rnčrrovtltt ltttttlriltltt, rllItrvílnc pii .jcjich ztněně o dcvalvaci ncbo rcvalvilci nčny.
l)cvaIvacc.jc znohoclnoconí nrčnové|to kttrztt tt systÚltttt Íixrríc|r |<rrrzii. |,ii
tIcvltIvlrci tttč.tty sc |<trl.z zvyšrtjc 1]/i,,, ).
0tr
0TEVŘENÁ EKoNoMIKA
Revalvace pŤedstavuje zhodnocení měnového kurzu u systému fixních kurzŮ.
PŤi revalvaci se kurz snižuje (!E o).
V pŤípadě systému flexibilních měnovfch kurzri, kdy se kurzy mění na základě
tržníchpodmínek,mluvíme o depreciaci nebo apreciaci měny.
Depreciace je znehodnocení měnového kurzu u systému pohyblivfch kurz
PŤi depreciaci měny se kurz zvyšuje (IE,n).
Apreciace je zhodnocení měnového kurzu u systému pohyblivfch kurzri. PŤi
apreciaci se kurz snižuje (!E,,,,),
Je-li centrální bankou stanoveno pro pohyb měnov ch kurz pŤípustnéfluktu.
.
ačnípásmo (koridor, rozpětí), pak mluvíme o depreciaci nebo apreciaci pŤi pohybu
uvnitŤ pásma a o devalvaci nebo revalvaci vně pásma.
9.4.3
0bchodovatelnéaneobchodovatelnézboží
Zvolme množinu zboži a služeb. Tuto množinu mohou tvoŤit všechny poloŽky
zboži a služeb v daném teritoriu a čase, nebo mohou blt položky zbožía s|užeb
vybrány podle danych kritérií'
Jednotlivé prvky této mnoŽiny označíme l. Počet prvkri je dán. Tato množina
tvoŤí koš zbožía služeb
Hodnotu koše v čase / označímeI{ získáme,kdyžpro všechna l sečteme množství l v čase / násobené cenou l v čase /.
Uvažuj me dvě ekonomiky : domácí a zahr aníčni.P Í i ata|y ze měnového a re álného kurzu musíme vědět, s jakfmi cenovfmi hladinami pracujeme' Zayedeme
proto následující strukturu domácí a zahrat1čni ekonomiky.
V obou ekonomikách se vyrábějí dva druhy statkri:
P
l"
obchodovatelné (?] tradables)'
neobchodovatelné (N, nontradables).
obchodovatelnost pojímáme ve smyslu možnosti jejich dovozu a v1Ívozu. Neobchodovatelností nemyslíme administrativní restrikce ' nybrž existenci dostatečně
vysoklch transakčních či transportních nákladri' Do neobchodovatelnych statkri
spadají napŤ. služby azve|ké části i stavebnictví'
V obou ekonomikách budou domácnosti spotŤebovávat
> domácí obchodovatelné statky,
b dovezené statky, lj.zahratiční obchodovatelné statky'
ts
domácí neobchodovatelné statky.
Neobchodovateln! zahraniční statek se v domácí ekonomice samozŤejmě neobjeví. Množinu obchodovatelnfch statkri označíme7 a mnoŽinu neobchodovatelnfch statkti označíme [,/'
Atribut obchodovatelnosti a neobchodovatelnosti zbožía služeb v mezinárodnim obchodě ov|ivní hodnoty koš a tím i cenov1ich hladin tykajícíchse zahra'
ničníhoobchodu. Tyto hladiny nemusí odpovídat cenovlm hladinám, ktcré jsou
tloíinovirny pro joclnotlivé zerně bez pŤih|édntrtík zahraničnírrruobchoc.|tt' Ttr
nrir
vRt HA t KoNuMtKA
efekt dohánění vyspě ch ekonomik zvychozí nižšÍ(rrtlvrrč 1rt'rrrlttkIivtIY, tt let|y
pŤechodně vyššír st produktivity vyrobních faktorŮ.
9.4.4
Pojem kurzu a jeho teoretické základy
Měnovfm kurzem Eo,,zahraničníměny rozumíme množstvÍ tlrttttťtcI
lttÓtty.
které se smění za jednotku měny zahraniční.Je nasnadě, že zahruttičlt|clt tttÓtt
existuje více, proto mluvíme o systému měnov ch kurzri.
9.4.4.1
Zákon jediné ceny
Zákonjediné ceny pŤedpok|ádá, že na dokonale konkurenčnímtrhu, pŤi nccxistenci dopravních nákladri a ostatních pŤekážek mezinárodního obchodu (nap|.,
celních aj.) musí blt identická zbožiproďávánav riznych zemích za stejnou cenu,
j sou-li ceny těchto zboži vyjádÍeny ve stejné měně. Identická zbožíse tedy pod le
zákonajediné ceny prodávají za stejnou cenu v celém světě.
označme
P.D
P
F
E,,,
cenu v domácí měně zbožii prodávaného v domácí zemi,
cenu v měně cizí země odpovídajícího prodávaného zbožíi v cizí zemi,
nominální měnovy klrz domácí měny k zahraniční měně.
Uvažujme zboži i, které se prodává v tuzemsku av zahratičí. Je-Ií Eo,,nominální měnovy kurz domácí měny k zahraničníměně, pak podle zákona jediné ceny
se očekává, že se bude y zahraniči zboži i prodávat za
p
eP.E-'id
,"
E
,,,
:ErnPio
v tuzemsku zbožii prodávat zanP.,: E,,,P,,.
ArbitráŽní obchody, tj. obchody, které se lišímístem prodeje, zprisobí, že p|ati
následující tvrzeni.'
x
je-li dovážené zbožíi prodáváno v tuzemsku za P.,, "P,o: E o,, P,,,
pak domácí dovozci mají ziskovf stimul kupovat zbožív zahraničía do.
vážet je do vlastní země. Tím se zvyšuje ceta zbožíy zahral1či a snižuje
se v tuzemsku. Tento proces ustane, až se obě ceny v doma a v zahrantči
vyrovnají.
ts' je-li zbožídražšív zahran1čínež v tuzemsku, tj' P. . P io: E,,, P,,,
pak zahrantční importéŤi mají ziskov! drivod kupovat zbožív tuzemsku
a dovážet je ďo zahran1či. Tím se snižuje cena v zahrantčía zvyšuje v tuzemsku. Tento proces ustane, až se obě ceny' doma av zahran1čí,vyrovnají.
n
Formulujme zákon jediné ceny.
Podle zákona jediné ceny je cena V domácí měně identického zboži stejná,
kdekolivje zbožiptodáváno (ve všech zemích světa)' Platí tedy pro všechna zbožíi
P,,,="P,,,
P,,
:
''
P,r'
0revŘttlÁ
OrtvŘenÁ EKoNoMIKA
Parita kupní síIy a zdkon jediné ceny
Tedy pro všechna zbožíi p|ati
Ikdyž zákonjediné ceny neplatí pro všechna jednotlivá zboží,cctly a ltrčnové
kurzy se nemohou pŤílišodch;|'lit od relací danfch (predikovan1|ch) tcorií parity
P,r= Er,, P,n'
odtud pro nominální měnovy kurz plyne
trr:
kupní síly.
p
-J
b
Jsou-li zbožíaslužby v jedné zemi dočasně dražši nežv ostatních zonlích,
poptávka po měně této země a po její produkci klesá. To tlačírněnov ktrrz
a domácí ceny zpět
9.4.4.2 Absolutní forma parity kupní síty
Měnov1/ kutz mezi měnami dvou zemí je determinován poměrem cenov;Ích
rirovní těchto dvou Zemí za Striktního piedpokladu, že
} neexistují dopravní náklady ajiné transakčnínáklady v mezinárodním obchodě'
} neexistují ostatní pÍekážky mezinárodního obchodu (celní aj.),
> existují dokonalé konkurenční (trŽní) struktury.
Podle teorie parity kupní síly
} pokles kupní síly domácí měny zprisoben zvfšenímdomácí cenové hladiny má za následek proporcionální depreciaci domácí měny na meztnárodním měnovém trhu,
b zvyše kupní síly domácí měny musí bytprovázeno
proporcionální apre-
ciací domácí měny.
PŤedpokládáme, že existuje jednotnf koš, kterf měŤí kupní sílu peněz v obou
zemích' označ,íme
Po cenu referenčního koše zboŽí prodávaného v tuzemsku a v domácí měně'
Po cenu téhoŽ referenčníhokoše zbožíprodávaného v zahran1čív zahraniční
měně.
Měnovf kurz
se potom
podle absolutní formy teorie parity kupní síly rovná
p
ED,F: ^;.
Z tohoto vyjádŤení plyne
Pr= Eo,oP,
Po je cena referenčníhokoše zbožívdomácí měně, ktery je prodáván v tuzemsku.
P, vyjadŤuje vnitŤní kupní sílu domácí měny.
E,,oP, je cena referenčního koše zboŽí v domácí měně, kter1i je prodáván
v zahraničí'
YyrazvyjaďÍuje domácí měnuD směněnou zaměnllF ayynaloženou na nákup
y zahrantčí,YyrazvyjadÍuje vnější kupní sílu domácí měny.
PIatí-|i absoIutníforma teorie parity kupní síly, tyto dvě ceny jsou stcjné. PoclIc
totlric par.ity kupnísí|yjs<lu tccly ccnové Lirovnč všcch zcrnísto.jnÓ.'jsttrr-|i vy.jádl.cttv vc slciltÓ lrrčrrč.
EK0N0MIKA
k
rovni' dané teorií parity kupní síly. Zvjlšenídonr1r-
cí cenové rovně v poměru k cenové rovni v ostatních zemích vetlc
za
dan1ich pŤedpokladri k proporcionální depreciaci domácí měny ve vztahu
k zahraniční měně.
** Jsou-li domácí zbožia sluŽby dočasně levnějšínež v ostatních zemích, vede
to k r stu poptávky po domácím zbožía k rristu poptávky po měně domáci země, k apreciaci domácí měny a ke zvyšování cenové rovně domácí
země. Sníženídomácí cenové hladiny v poměru k cenové hladině v zahraničívede k proporcionáIni apreciaci domácí měny oproti zahraniční,
Implikace teorie parity kupní síly znamená, že i když zákon jediné ceny neplatí pro všechna zboží'ekonomické síly, kteréjsou za p sobením tohoto zákona,
pomohou vyrovnat kupní sílu měn uvnitč všech zemí.
9.4.4.3 Relativní forma parity kupní sity
Absolutní verze teorie parity kupní síly tvrdí, že měnovyi kurz je dán poměrem
rovní cenov ch hladin dvou zemí'
Relativní forma parity kupní síly měny tvrdí, že relativní změta měnového
kurzu mezi dvěma zeměmi (během daného období), tj. míra jeho změny, se rovná
rozdílu mezi relativními změnami národních cenovfch rirovní těchto dvou zemí.
Země' jejichž míra r stu cenové hladiny (míra inflace) je vyššínež míra rristu
cenové hladiny v ostatních zemích (ve světě), inkasují tento rozdíl v míŤe r stu cenovlch hladin (tedy inflačnídiferenciál) v míŤe odpovídajícídepreciaci jejich měny.
Zemé, je1ichž rrist cenové hladiny je nižšínež r st cenové hladiny v ostatních
zemích (ve světě), zaznamenávají tento rozdíl v míÍeinflace v apreciaci jejich měny.
VyjádŤeme relativní formu parity kupní síly pomocí relativních pŤírristkri.86
Vyjdeme-li ze vztahu
. (P"),
lLor)t:,".i
pak jednoduchou rívahou získáme
n (Enn),: n (P r),- n (P r),,
'.' ()ht|ttbirtt/htttlctncrozLlnlčle1astlv ittlcrvaItrt|t(itstt/ |tlt't*itstt/.l.i'. / |.l1'ť'rlsl
1rrrt.I,tlek rllrtIrrhí /. t!its / 1tI.erIslitvttje |irrllce rrIrtIrrIlí /'
IpÍct|slitvttje
0rrvŘrnÁ
OrrvŘrruÁ EK0N0MIKA
EKoN0MIKA
kde pro libovolnou hodnotu X, pokládáme
X _X
"(n,:-í:
PŤekážky púsobení zákona jediné ceny odchylky nominálního měnového
kurzu od parity kupní síly:
b
P
>
}
}
>
>
b
b
transakčnínáklady (dopravní náklady, četná obchodní omezení),
pomocí zahraničního obchodu neobchodovaté zbožía sluŽby,
nedokonalost tržnísouStaVy,
fiskální a monetární politiky'
nové druhy produktri, nové zdroje,
rozdiIné referenční,koše zbožía služeb,
rychlost pŤizprisobení měnového kurzu a pŤizprisobení cen zbožía služeb
(malá pružno st cen zboži a služeb a strnulost mezd v krátkém období' zatímco měnovy kvz se pŤizprisobuje okamŽitě),
vykyvy poptávky po měnách jednotlivych zemí,
Nabídku měny domácí země tvoŤí
? dovozy zboži a služeb (subjekty domácí země potiebují cizí mčnu a nabízojí měnu domácí, aby mohly zaplatit dovozy zboži a sluŽcb),
b kapitálové odlivy (napŤ. dividendy a riroky z investic cizích subjektťr v domáci zemi, nákup obligací a akcií ostatních zemí subjekty domácí zcrnč,
zakláďáni ričtri subjektti domácí země v bankách ostatních zemí, nákup
ostatních aktiv subjekty domácí země v ostatních zemich aj.).
Bude-li centrální banka intervenovat naudrženiměnového kurzu domáoí měnv.
krátkodobá relace nabídky s se začne měnit, až splyne s kŤivkou S.
Nákupy centrální banky v domácí zemi měny .F- mají zabrzditr st Eo,' a nákupy
centrální banky v domácí zemi měny D maji zabrzdit pokles E,,".
Kupuje-li centrální bankazahraniční měnu zadomácí měnu na domácím trhu,
pak snižuje rezervy zahrantčníměny a zvyšuje domácí měnovou bázi.
Prodává-li současně cenné papíry, mriže tím kompenzovatvzrrist měnové báze.
Tato operace se tazy vá sterilizace.
mezinárodní pohyby kapitálu,
dalšípÍíčiny.
9.4.5
Poptávka po domácí měně a její nabídka
Poptávku po domácí měně a její nabídku určímepomocí vztahll nabídky
a poptávky v závislosti na nominálním měnovém kurzu. Jinlmi slovy, nominální
měnovf kwz je cena měnové jednotky jedné země vyjádŤená v měně jiné země.
Formuje se jako vysledek poptávky a nabídky na mezinárodních měnovych
lrzích.
Na mezinárodních měnovychtrzíchse uvažujíměnové kurzy nákupní a prodejní.KurzE,,,ie cenazahraniční měny'EvyjádŤená v domácí měně D, tj. jednajednotka zahraniční měny F o dpoviďá E,,,iednotkám měny D. Rozlišují se .Eo,o(Bid)
Er,r(Ask) (selling rate).
E'lF(Bid) (buiding rate) značí,žeobchodník (banka)je pŤipraven koupitjednu
jednotku měny F za cenu Eo,o(Bid) vyjádŤenou v jednotkách měny D.
(buiding rate)
a
Eo,o(Ask) (selling rate) znači,žeobchodník (banka)je pŤipraven prodatjednujednotku měny F za ceru E,,,(Ask), vyjádŤenou v měně D.PIatí EDF(Bid) < Eo,o(Ask)
Poptávku po měně domácí země tvoŤí
Y vyvozy zbožíaslužebdomácízemě (měna je poptávána subjekty ostatních
>
zemí pro zap|acení exportri zbožía služeb z domácí země),
kapitálové pŤílivy do dané země (tj. napŤíklad dividendy a,6roky ze zahraničníchinvestic subjektri domácí země' nákupy obligací a akcií dornácí země subjekty ostatních zemi, zak|ádání čtri v bankách domácí země
subjekty ostatních zemí' nákup ostatních aktiv subjekty osta(ních zorlrí
v t|tlrnítcí zorni ai.).
(FD _ zahraličnípoptávka po měně D, F'S _ zahraničnínabídka měny D)
Měnovjl kurz závisí na vlvoji faktorri, které nabídku a poptávku ovlivřují.
Graf vztahu poptávky ,F'D vyjadŤuje kombinace poptávanfch množstvíměny
F, zakteré je nabizena měna D pŤi rrizn1Ích rírovních kurzll E,,,.
Graf vztahu nabídky FS vyjadŤuje kombinace poptávan;ích množství měny {
zakteré je poptávána měna D.
V grafu je vyznačena situace 1, kdy se .F'S posouvá doprava vlivem pŤí|ivu
kapitálu. Jde o posilování domácí měny.
9.4.6
Reálnf měnovf kurz a nominální měnovf kurz
označme
P,, z.ahraniční cenovou h|adinu v zahraničíměně,
/,,, cltlln/tcí ccnov()u hIadirrLl v dornácí mčnč'
l,,,.
nrlrniniiIní nlčttrrvÝ kurz.
0rtvŘrruÁ
llil
EKoNoÍ\4IKA
Ize vyjádŤit vztahem
A proto pro reálrré hodrroty
-X
ll ,,,, M,
(E
,,t, P ,.)lP ,., z'rlačírcá| n1i rněnov y |<urz. Ze vztahll pro reálny měnovy
kurz plyne, žc rcá|ry! měnov kurz pŤedstavuje hodnotu zahraničního koše v domácí rněně na jednotku hodnoty domácího koše v domácí měně.
kde R,,,..
p
,
pro reá|n)i měnovy kurzIze pŤepsat v pŤírústkovémtvaru
n(R,o): n(Er,r)
+
n(P) - n(Pr),
kde pŤedstavuj e zahran1ční inflaci ru(P) a veličina ruQ) pŤedstavuje domácí inflaci.
9.4.7
Česká repubtika a jednotná evropská měna
Součástíčlenstvív Evropské unii je i otázka pŤijetí jednotné evropské měny.
Vstupem do EU jsme se současně stali členy HospodáŤské a měnové unie (HMU)'
jejímŽ posláním je sladbvat proces harmonizace a koordinace hospodáŤskfch politik všech členskfch zemíEU a koordinace podmínek pro pŤijetí společnéevropské
měny. Zatím však ne všechny členskézemě EU pouŽívajíeuro. Do Evropské
měnové unie zatím nevstoupily z pťrvodních 15 členskfch zemí 3 země, a tldíž
eurem zatím neplatí Velká Británie, Dánsko a Švédsko.Z noyě pŤijatlch člensk;ich
zemí pÍija|o euro Slovinsko' Malta, Kypr a Slovensko. Dalšíuvažují o začlenění
do EMU a pŤijetí eura. Je mezi nimi pochopitelně i Ceská republika.
Základní podmínkou pŤijetí kterékoliv země do EMU je ovšem splnění tzv'
maastrichtsklch kritérií'které určujízák|adní ríkoly, které by ucházejicí se země
měla splnit. Základem jsou následující 4kritéria
& kritérium cenové stabi|ity - prriměrná míra inflace by neměla pŤesáhnout
o více než 1,5 procentního bodu prriměrnou inflaci ve 3 zemich s nejlepšími vlisledky;
} kritérium rirokov;fch sazeb - prŮměrná d|ouhodobá nornin1l|ní ťtrtlktlvii
tnít.it v ptlsIct|ních |2 rrrčsícíchpĚccl |roclnocollítn llctrrá picsir|ttrvilt ;lr.iirrlčrtttltt ítrtt|itlvrltt tttírtr l zcrltí s rre.jlriŽŠíirrlllrcí rl vícc ttcŽ J 1ltrleellIrrí llrrtIy;
r
Vláda Českérepubliky schválila v Ťíjnu2003 Strategii pi.istrltr;rcrti (.'r.rIr. Ir
publiky k eurozÓně. V tomto dokumentu analynlje efekty a rizikit 1r|rsttrrr;rr.rrI
Jaké jsou tedy pŤípadnévfhody či nevlhody plynoucí z pŤistoupclrí./
Pozitivní efekty (vfhody) pŤistoupení:
b omezeti kurzového rizika, což snižízejména nejistotu podnikovÓ|rrr se h
toru z hlediska obchodních kontaktri s ostatními zeměmi EU (tenttl lrs1rc|i'I
je mimoŤádně dŮležitf vzhledem k vysoké obchodní propojenosti Čcs|iť.
Yztah
Ro , :'J-''o
A
dluhu nemá pŤesáhnout 60% HDP.
).
plaI.í
NX
:
,
- '":'n
p
rillr!1il
kritérium rozpočtovéstability deficit vr:i.c.jrryt.It trrz;rrrr.Itt ||r'Ittri IrIr,I tlr
čit3% HDP (ČR tenÍo požadavek v minr-rl<lsti rrcs1r|r\trr,rrIrr' rIlr. r||r' nIrt||.r
tickych daji za rok 2004 bylo toto kritérium splrrčrlrl) it vt.Itkr r..I t l,ír.Iltf Itr
odtud vidíme
Pr,(X
| I
dobu minimálně 2 let;
NX,, PnX ErrPJ4.
NX,
ll^
kurzové kritérium - zapojení ttlčtttlv(.|trr l\|||/l| (||| | |l\| || {| r. It.ttt1'.
Rate Mechanism) a udrženíkurzu Lrvrriti. |lrr[|rri|..Il||||l ||||\|||l| l Ii,.'. 1lrr
S pŤihlédnutímk cenovym a kurzov1im aspektúm nominální hodnotu čistého
vyvozu NX.
vlrt
b
b
b
s ostatními státy EU),
stabilizace rirokovych sazeb (tlak najejich pokles),
spora transakčních nákladri,
efektivnější alokace investic'
ekonomiky
Rizika či nevlhody:
W ztrátaměnové politiky
b
W
b
(a tím i moŽnost Ťešit pŤípadnéproblémy ekononliky ve vztahu k druhjzm Zemím i změnou kurzri),
zvyšenénáklady v souvis|osti se zavedením společnéměny (v měna ban.
kovek, pŤebudování platebních a ričetníchsystém ),
ztrátaražebného (jak napŤ. uvádí T. Holub, v nosy z kumulovaného raŽebného dosáhly za\éta 1993 až |999 nominální vjlše 150 mld. Kč, t1. asi |,4%o
HDP zatoto období),
nemožnost provádět proticyklickou monetární politiku, zejména v oblastech, kde je fiskální politika neričinná.
Z hlediska našeho Vstupu jsou dťrležitédva okruhy otázek. První je naplnění maastrichtskjzch kritérií.V současnédobě v drisledku ekonomické krize je
problematické kritérium rozpočtovéstability, proto zatím vláda Českérepubliky
nepočítás pŤijetím společnéměny dŤívenež v roce 20l5.
Druhou závažnol otázkou je, Že česká ekonomika by měla byt rovnocen-
nym partnerem v EMU, a z tohoto drivodu je nutné v razné zv!šení produktivity
prácc a vykonnosti českéekonomiky. Řada ekonomrj uvádí. Že. že mezera mcli
hospodáŤskou v konností v zemích Evropské unie a v Ceské republice je st1rlo
pŤí|išve|iká. Zák|adni podmínkou VStupu by proto mě|o byt zvyšení e korronrickÚ
vykonnosti, resp. produktivity práce a ve spojení s apreciací tržrrílro krtrztt |<tlrtttty
sb|íŽcnínašiolrconovyoh a mzdovych rclaoí k rclacílrr v I]t]. A ttr.jc ťr|<tlI rrc.jrl|llíŽ'|.yltr ziivllt,tlc
rrčjší.ktcr ' llcttí ttltlŽlt vyŤošit v prtilrč|rtl .jct|rrtr|rrl. t|vtlrr č.i lr".í |e(.
tIiivtltIy je 1r.eIlir |lt'lil r' ťtvltIttt z Irlctlis|llr ttltŠt.Ilrl 1rr".iieli tIrr IlMt
|.
0rrvŘruÁ
9.s
EKoN0MIKA
Kapitol.a 10.
BěŽnf Účet a Úroveř drichodu
MEZINÁRoDNÍ 0BcHoD A VNĚJŠÍ
Budeme se zabyyatanaljlzou některlch ťrčinkridevalvace (depreciace) rcběžny
ríčetzemě a na ťrroveř rovnovážného drichodu.
DošloJi k devalvaci (depreciaci) domácí měny vriči zahraničnímměnám' nastávají dva současnédrisledky:
|.
HosPoDÁŘsrÁ PoLITIKA
Yyvozy domácí země vyjádŤené v měně ostatních zemí jsou levnější (,E",o
10.1
země (Eo,. roste).
Jednotlivé země podněcuje k mezinárodnímu obchodu snaha prostŤednictvím
specializace a dělby práce zvyšit efektivnost vyroby a tím svrij blahobyt.
Pohnutky k mezinárodnímu obchodu spočívajív
}. monopolu pŤírodnícha klimatickfch podmínek někter,fch zem|
> odlišnych preferencích spotŤebitelri v rrizn ch zemich,
l. absolutních a relativních vlhodách plynoucích z mezinátoďního obchodu
pro danou zemi.
klesá)' současně devalvace (depreciace) domácí měny zdražuje dovozy domácí
}
PŤedpokládej me, že pŤed devalvací (depreciací)
byl měnov y kurz E o,,; Po devalvaci (depreciaci) j e |(I + n(E,,)E ,,,,
> byla cena dováženého zboživ cizí měně P, a cenadováženého zbožív domácí měně Eo,,Pipo devalvaci (depreciaci) totéžzbožistojí (l + n(Eo,)
E,,, P,_ cenovf efekt devalvace tak zhoršuj eběžny ríčetplatební bilance.
z. revne;si vyivozy stimulují zvyšenou zahraničnípoptávku po exportní produkci
domácí zemé, coŽ vede v delším období k rristu objemu vyvážené produkce.
Zdraženi dovozri vyvolá to, že domácí subjekty snižujíobjem dovážené pro.
dukce. To má zanásledek zlepšení běžné platební bilance domácí země.
Pohnutky k mezinárodnimu obchodu
Monopol pÍírodnícha klimatick!,ch podmínek některlch zemí
Některé drivody zapojení zemí do mezinárodního obchodu jsou patrné na první
pohled. Banány nebo pomeranče lze pěstovatjenom v tropech, dŤevozpracující
prrimysl se bude rozvijet v zemích, které mají bohatou zásobu lesri. Tyto pŤíklady
ukazlji, že některé země mají monopol pŤírodnícha klimatickfch podmínek,
ktery podmiriuje jejich zapojení do světového trhu.
0dlišnépreference spotÍebitelú v rúznych zemích
Další pohnutkou mezinárodního obchodu je odlišn! vkus či odlišnépreference
spotŤebitelri (domácností) v riznlch zemich.I kdyby dvě země vyráběly stejná
zbožíza stejn 'ch podmínek, bude pŤi odlišnémvkusu spotŤebitel v těchto zemich
drisledkem vzájemně vfhodnf obchod obou státri.
Princip absolutní a relativní vlhody
Některé země mají pro určitédruhy vfrob lepší(i když ne monopolní) podmínky než ostatní. V dtisledku uvedené situace jsou země schopny tyto vfrobky
produkovat s niŽšímináklady, a tedy levněji. Říkáme, že rea|izuji absolutní
vlhodu zmezinárodního obchodu, proto se v pŤelidněnjuch rozvojov ch zemích
vyrábí elektronika náročná na nekvalifikovanou (a proto levnou) pracovní sílu,
proto se země s rirodnou pridou specializují na zemědělství a potravináÍsk
prrimysl. ostatní země mohou vyrábět počítačea potraviny, ale v horších pod.
mínkách a s vyššímináklady. Absolutní vlhoda se m Že zvětšovat s rtjstcrn
objemu v1froby pŤíslušnéhozboží,takžese pro zemi stává v1ihoc|né zaptr.jit sc
t|o mczinárodního obchodu a rea|izovat tuto nrodukci na obrovském světrtvr!trt
trhu.
MrzrnÁnoonÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosPoDARsKÁ PoLITIKA
MrzInÁnoonÍ oBcHoD A VNĚJŠÍH05P0DÁŘSKÁ PoLITIKA
Ú'po.y z mezinároďního obchodu realizované na záklaďě principu absolutních
vlhod mrižeme ilustrovat pomocí modelu, ve kterém budeme uvažovat dvě země
Země 1produkuje efektivněji nežzemě 2 produkt odvětví 2, neboť komparaoc
dává
a dvě komodity.
2.00:10/5>l
Země 2 vyrábi v obou odvětvích s většími pracovními náklady.
Efektivnost v modelu budeme měŤit potÍebou času.
Země i vyrábí
cr
krát efektivněji než země j, což značí,že
země i potŤebuje k vfrobě cr krát méně času než země
0dvětví
1
j.
612:3,00
Země 2 se bude specializovat na
2
o
o
Země 1 bude vyvážet vjlrobek I aďovážet vyrobek 2
Země 2 bude vyvážet vlrobek 2 a dovážet vfrobek l
robu v odvětví 2.
obdrží více než |0/6: 1,67 jednotek produkce odvětví 2.
Pro zemi 2 buďe směna v hodná, jestliže za 5 jednotek produkce odvětví 2
obdtžívice tež 2 jednotky produkce odvětví I, lj. za jednotku produkce odvětví
l obdrží vícenež2l5 :4ll0: 0,40 jednotek produkce odvětví l.
PÍípustnjsměnny poměr
P:
Relace směny
Jeden v robek I za jeďenv robek 2
Komplikovanější situace nastane, jestliže vlhoda efektivnější práce je u všech
odvětví na straně jedné země. Princip absolutních vyhod v tomto pŤípadě nelze
použit. Problém' zda je možno i v tomto piípadě uskutečnit vzájemně vj'hodnf
mezinárodní obchod, Ťešíprincip komparativních (srovnatelqfch) vfhod. Vychodiskem je pŤedpoklad, že efektivnější vfroba země sice dosahuje vfhodu proti
zemi s méně efektivní vyrobou ve všech odvětvích, ale v nestejné míŤe. Tento
princip vysvětlíme na následujícím pŤíkladě.
Produkce pracovníka za iednotkové období
Zemé 2
6
10
1015.
l
Specializace o směna
1
2,00:
Pro zemí .l bude směna vfhodná, jestliže za 6 jednotek produkce odvětví l
obdrŽí vicenež 10jednotekprodukce odvětví 2'tj.zajeďnotkuprodukce odvětví
Země l produkuje efektivněji vfrobek l
Země 2 produkuje efektivněji vfrobek 2
Zemé
v
>
Vzájemn! obchod v porovndní se situací bez vzdjemného obchodu
Efektivnost
1
Země 1se bude specializovat na vyrobu v odvětví l, neboť v tomto odvětvíjc
Produkce pracovníka za jednotkové období
7emé 2
Země 1
2
0dvětví
Dúsledky komparace
(P > 1016) &
Efektivnost
Země 1produkuje efektivněji nežzemě 2 produkt odvětví 1' neboť komparace
dává
|
(lllPl
> 215)
1016 <
P
1016) & (P <
<P<2,50.
(P >
1,67
< 512
+
6110 >
llP
512)
+
1016 <
P
< 512
-
> 215
Je zÍejmé,že pŤijakékoliv ceně produkce odvětví 2 zajednotku produkce odvětví 1, tj. [1/P] nižšinež6/10 a vyššínež2l5, se zemi 1vyplatizastavit domácí
vfrobu produkce odvětví 2 anahraditji nákupem v zahranilči. Nebo naopak, pŤi
jakékoliv ceně produkce odvětví 1 vyšŠínež 6 jednotek produkce odvětví 1 za
10 jednotek produkce odvětví 2, se zemi 1 vyp|ati prodávat produkci odvětví 1
v zahran1čí, kde mriže dosáhnout vyššíhovfdělku nežpÍíprodeji na domácím
trhu. Pro zemi 2 to platí naopak.
to.2
5
3,00 = 612>
[produkce odvětví 2] / [produkce odvětví 1]
VnějšíhospodáÍská potitika
Státy zpravidla uplatřují v určitémíŤe protekcionismus vriči národním firmám'
bez ohledu na uvedené záměry. Existence státu na trhu v mezinárodním měÍítku
se tedy neomezuje jen na odstraĚování bariér trhu, tržnich selhání a zajištbván í
sociá|ních aspekt , a|e snaži se chránit vlastní domácí firmy pŤed zahraniční konkuroncí. Stát, na jehoŽ teritoriu pťrsobí domácí bohaté firmy, jc sárn také bohtrt .
MrzIlÁnoonÍ oBcHoD A VNEJŠÍH0SPoDÁŘSKÁ PoLIT]KA
MrzIruÁnoonÍ 0BcHoD A VNĚJŠÍHosPoDÁŘsKÁ PoL]TIKA
Součástícelkové rovnováhy hospodáŤství je její rovnováha vzhledem k ostatním ekonomikám (vyjádŤená dlouhodobou rovnováhou platební bilance). Součástí
stabi1izační hospodáŤské politikyje proto i vnější hospodáŤská po1itika (též'ynější
a měnová politika..), která reaguje na poruchy vnějšírovnováhy ekono-
obchodní
miky země.
Cíle vnější hospoddŤské politiky
Konečnécíle vnějšíhospodáŤské po|itikyjsou totožnés cíli hospodáŤské politiky. Jde o zaměstnanost a cenovou stabiIitu. BezprostŤední cíle vnějšíhospodáŤské
politiky jsou vyrovnanost platební biIance a regulace měnového kurzu.
Stát reguluje toky vfrobkŮ, služeb a kapitálu, které pŤecházejí pŤes hranice
země. Veškerf pohyb v robkri, služeb a kapitálu se promítá v platební bilanci
země. Státní orgány obvykle usilují, aby byly z dlouhodobého hlediska všechny
toky ze země a do země vyrovnány. Snahou je prosadit z dlouhodobého pohledu
vyrovnanou platební bilanci, kterájejednou z podmínek naplnění konečnfch cíl
stabilizačnípolitiky, tj. dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. Dlouhodobě
vyrovnanou platební bilanci lze proto považovat zabezprostÍední cil stabilizační
vněj šíhospodáŤské politiky.
Pokud země používajíodlišnénárodní měnové jednotky, toky vfrobkri, služeb
a kapitálu vfznamně ovlivriují měnovy kurz. Změna měnového kurzu mriže pozměnit toky, jež plynou pŤes hranice země, a ovlivnit rovnováhu platební bilance.
Druhfm bezprostŤedním cílem vnější obchodní a měnové politiky je tudiž regulace měnového kurzu.
Nd
stroj e
vn ěj šíh ospo d d
Ťské politi ky
Státní orgány mohou používatnástrojri pŤímfch, jako jsou administrativní
pÍíkazya zákazy, které se dot1ikají pohybu vfrobkri, služeb a vlrobních faktorri
K pŤím]|'m (administrativním) opatŤením patŤí
kvÓta mriže bft dána absolutně jako maximální objem zboží,kte-
pňes hranice země.
}
-
zabudovanéh o kataly zátoru
ré Ize určity časovy irsek dovézt do země, nebo relativně, napŤ. podílem
z ďomácí vfroby daného produktu. Vláda mriže dovoz některého zboži
i zakázat, tj. určit nulovou kvÓtu.
cla a vyvozni subvence - clo je dař, kterou stát vybírá za dovoz zbožído
země nebo za jeho vyvoz. V Ťadě pŤípadri stát podporuj evyvoz, a exportérŮm
vyplácí vlvozni subvence. Subvence mají obvykle podobu sníženínebo odečtonídaní, které by platiI
v
robce, pokud by
ap
od'
NepÍíménÓstroje
Státní orgány mohou vystupovat jako jeden ztržníchsubjektri a svou činností
regulovat toky vyrobk , služeb a v;Írobních faktorri pŤes hranice země. V tomto
pŤípadě použivaji nepŤímfch (tržně orientovan1fch) nástroj . Mezitržně orientované nástroje se zahrnují
F intervence na devizovychÍrzích,
e opatŤení monetární a fiskální politiky' které svlmi ríčinkymají vliv na rovnováhu platební bilance.
Fixní a flexibilní měnové kurzy a vnější hospoddÍskd politika
S ohledem na mezitárodnítrhypeněz mohou státní orgány administrativně určit
pevny měnov5Í kurz nebo mohou pŤenechat určenív še měnového kurzutrhu avzdát
se zcela jeho regulace. Tak mluvíme o fixních apružnych měnov ch kurzech.
70.2.7
HospodáÍská po|.itika V systému fixních kurzú
PŤi fixních měnovyÍch kurzech a pŤi vzájemné závislosti zemi miže rrist agregátní poptávky v jedné zemi vyvolat zvfšení agregátni poptávky ve druhé zemi.
PŤi neríplném využitívyrobníchfaktorri zde dojde spíšek rristu reálného produktu'
pŤi ríplnémvyužitívyrobních faktorri bude dŮsledkem spíše vzrrist cenové
hladiny.
ch měnovfch kurzri vlády mohou ovlivřovat vnějšírovnová-
p sobením na procesy, které probíhajíuvnitŤ zemí (s použitím monetární,
fiskální a d chodové politiky). Pružnéměnové kurzy vytváŤejí podmínky pro to,
hu země
PŤíménÓstroje
kvÓty
neviditelné pÍekážkydovozu - bránit dovozu mŮže stát napŤ' u potravin
stanovením pŤísnfch zdravotnick ch norem, u automobi|tj poŽadavkem
V systému pruŽn
Knaplnění cílri hospodáŤské politiky používajístátní orgánypŤi realizaci vnější
hospodáŤské politiky riznych nástrojri. Státní orgány mohou používatnástrojri
pŤímj'ch a nepŤím ch.
>
b
z,b<>Ží prodal
na cl<rm/rcírl trlrtr.
aby se nutně nemusely pŤenášet mezizeměmi změny v agregátní poptávce, a tedy
ani změny v dynamice reálného produktu a cenové hladiny.
Měnov;Í kurz m že bft dán situací naftzích, avšak na trhy pÍichází stát, a ak-
tivně v!ši měnového kurzu ovlivĎuje. Intervence na devizov ch trzích jsou sv 'm
charakterem podobné operacím na volném trhu. Centrální banka zanárodní měnu
nakupuje zahrančri měny nebo za zahran7čníměny vykupuje měnu národní.
ovlivĎuje tak v!ši měnového kurzu. Intervence na devizovfch trzích jsou tudíž
spojeny se systémem Íízenlch měnov ch kurz (manager floating).
V dalším vj'kladu rozlišímeprisobení vnější hospodáŤské politiky v podmínkách pevnlch a pružnj'ch měnovfch kurz .
V systému pevnfch měnov ch kurzri vnějšíimpulsy dopadají na ekonomiku
pĚímo. Změny v exportu a importu prisobí bezprostŤedně na riroveĚ zaměstnanosti
a cenovou stabilitu.
V systému Íixníoh měnov ch kurzťr vyvolá zv1išení ccl ncbo sníŽertí kvtit
prlkIcs ccIkrlv nabíc|ky zboŽí, rťrs( tržníchcotr nat| ťrrrlvcĎ oon svčlrlv c|t. rtist
MrztnÁnoonl
MrzIlÁnoonÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosP0DÁŘsKÁ PoLITIKA
vfroby v podnicích vyrábějících pod ochranou cel; dále rrist zaměstnanosti v zemi
pokles efektivnosti v alokaci národních vjzrobních faktorri.
V tomto bodě budeme pŤedpokládat' že jsou měnové kurzy fixní a 1 jednotka
domácí měny se směřuje za l jednotku měny zahraniční.V zájmu jednoduchosti
vfkladu prisobení nástrojri vnějšíobchodní a měnové politiky budeme pŤedpoa
k|ádat, že
b
b
b
země nemá možnost ov|ivnit
dovážízastá|e stejnou cenu.
vjši světovfch
cen, a tlďíž veškeré zboží
země mluže dovézt za světovou cenu požadovanémnožství vyrobkri,
země mriže na světovém trhu prodat za světovou cenu libovolné množství
svych vfrobkŮ.
Budeme s|edovat vyvoz a dovoz vyrobk a s|užeb, tj. pouze běžn:f ríčetplatební
biIance. ostatní čty platební biIance budeme povaŽovat zavyrovnané.
pŤi této ceně domácí
OBCH0D A VNĚJŠlHosPoDÁŘsKÁ PoL]TTKA
vjrobci nabízet jen 0o vfrobkŮ. Rozdí|, |.j. Q,, 0,,,
rrc|ává
rozsah dovozu.
Pokud státzavedenazboŽiclo, zv5išísetržnícenazP,nacctru /)," ktcrťr.ic t|írrra
součtem světové ceny a cla. PŤi této zv!šené ceně se sníŽípoptávka prl zhrlžítttt Q,.
PŤi vyššíceně mohou vstoupit na trh i méně efektivní domácí vfrtlbci, ttohtll' sc
jich netfkápovinnost odvádět státu clo, avyššítržnicenapokrlvájojic|r nák|rrdy.
Zvyši se tak objem domácí vlroby na Q^a dovoz se snížína Q,- Qn vlrobkfi'
Je zÍejmé,že vIáda mriže stanovit takové c\o, že je světová cena spo|cčnčsc
clem vyššínež cenaP,; potom se zcela zastavídovozzboží do země.
Vyššíceny umožníexistenci domácích vfrobcri, kteŤí by neobstáli v konkurcn.
ci se zahraničím.Vyššív roba znamená i vyššízaměstnanost domácí pracovní
síly. Ale za všechno se platí: alokace v robních faktorri je méně efektivní, než by
tomu bylo v pÍípaděvolného mezinárodního obchodu.
Clajsou z hlediska činnosti státu v podstatě daně z dovozu zboží,a tvoŤítudíž
pŤíjm státního rozpočtu.
Shrneme-li vfklad, Ize Ííci,že zvyšeni cel vyvolá:
F pokles objemu dovozu,
} pokles celkové labidky zboži,
* rrist tržníceny nad roveĚ světové ceny,
P r st vfroby v podnicích,jež pracují pod ochranou cel,
ý" rrist zaměstnanosti v národním hospodáŤství,
F pokles efektivnosti v alokaci národních vfrobních faktorri.
jeďen z
Cla
Analyzujme učinky zavedení celních tarifri na dovážená zboži. Na následujících
obrázcích je znázornén vliv zavedení tarifu na cenu a objem dovozu.
KvÓty
Qp
Qr
Qw
O
ApQn Qr QrQw
KvÓty mají ričinky obdobné cl m, ale tlarozdi| od cel nevytváŤejí pŤíjem pro
státní rozpočet. Kromě toho se dovozci snažiziskat podíl na kvÓtě od státní
byrokracie pozornostmi, riplatky ap. KvÓty tudížmohou posilovat stínovou
ekonomiku.
O
Učinek cel
Dovoz bez cel
Dovoz a vldajov! multiplikdtor
Domácí poptávka po určitémzbožívzávislosti pŤi ceně P je charaktertzoyaná
vztahem D,ktery má klesajícítendenci, a nabídka domácího zboži ze strany domácích vlrobcri v závislosti pŤi ceně P je charakterizovaná vztahem S, kterf má
rostoucí charakter. Pokud by země neobchodovala se zahraničím,prodávalo by
v1irobkri pŤi ceně Pu.
PŤedpokládejme, že se zemé zapojí do mezinárodního obchodu azačte dovážet
vyrobky za světovou cenu P,pŤi nulovém clu. Uvažme, že země mrŮ.že dovážet
potŤebné mnoŽství vyrobkri' aniž ovlivní světovou cenu - proto je závislost světo.
se
Q
vé nabídky ,S" pŤi ceně P" dokonale prlžná. PŤi ceně
P'
budou lidé nakupovat
p"
.jednotck zbož'Í.Y ekonomice obstojí pouze ti domácí v robci, kteŤíjsou schopni
vyrťrbčtna (trtlvni trŽrrícony, ktcrá.jc nyní totožnir s cc|1ot| svčtovou. PrrrIrl btrcltltt
Sledujeme dlouhodobjr podíl dovozu M na reálném produktu Y. Zaved\i
jsme ukazatel mezního sklonu k dovozu m : dM/dY (m, marginal propensity to
import), ktery znamená změnu dovozu vyvolanou změnou reálného produktu
o jednotku.
Zjistllijsme, Že vyššícla anižšíkvÓty omezují dovoz a snižujímezní sklon
k dovozu za pŤedpokladu, že produkt neklesá rychleji než dovoz.
Součástí celkov ch v dajťr uskutečněnlch v ekonomice jsou platby zadoyezen,i
zb<lž1. P|atby nezťrstávají v zemi, a|e odcházejí do zahraničíjako protihodnota
t|tlvczcného zboží.Nejsott soLrčástí domácích v]/dajri. Mají trrdíŽ obc.|obrr1i ťrčinck
.jirkrl t|lrrrč rrcbo ťtspory. 1j. sniŽtrjí ttlk pcnčžníchv17c|rrjri rcaIiztlvirny v tIrlrniicí
ckoltorrt icc.
MrzIruÁRoolÍ oBcH0D A VN[JŠ.l H0sP0DÁŘSKÁ P0L]TIKA
MezItlÁnoonÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
Vyvoz a v!,vozní multiplikdtor
Vyvoz prisobí na národní hospodáŤství obdobnějako investičnívydaje nebo vládní vj'daje na nákup vyrobkri a služeb a stimuluje rrist agregátní poptávky v zemi.
Yyvozmátéž multiplikačníefekt na domácí produkt, stejně jako vládní vydaje na
nákup vfrobkri a služeb nebo jako investiční vydaje. VyjadŤujeme jej vjlvozním
multiplikátorem čili multiplikátorem zahraničního obchodu (foreigntrade multiplier).
Jeho základnivzorec je shodn! Se vzorcem vfdajového multiplikátoru ct,. Vyvozní
multiplikátor udává, o ko|ik se zv šíprodukt, jestliže se zvyší export o jednotku.
našich pŤedpokladri i celá platební bilance) země A se stávit pasivrrí, nitpt.ttti ttrntlt
běžny učet platební bilance země B bude aktivní.
zemi B začne prisobit vyvozni multiplikátor. Produkt a zatnčstltantls[
v zemiB se zv1iší' Počátečnírozvo1v zemiA vyvolárrist v zemi B'Zctllč zí piisltbí
jako lokomotiva, jež vyvolává (táhne) rozvoj obou zemí.
Proces vzájemného ovlivĚování obou zemí však pokračuje. V zonli 1J rtlslc
V
produkt
Pokud zristane zachován jeji sk1on k dovozu, poroste vyv<.lz' z'e zaně
A do země B. Platební bilance země Azačnebyt po určitédobě aktivní, platcbní
bilance země B se stane za nějaky čas pasivní. Úlohu lokomotivy pňebírá zemé ÍJ,
Čistj export, zaměstnanost a inflace
Žádnd ze zemí nedisponuje volnymi zdroji, Importovaná inflace
Zatim jsme se zab vali vlivem nástrojri vnější hospodáŤské politiky naagregátní poptávku. Posun v agregátni poptávce (vyvolan! opatŤeními vnějšíhospodáŤské
politiky) musí mít na zaměstnanost a cenovou stabilitu analogické činky jako
posun agregátní poptávky, zptisobeny opatŤeními monetární nebo fiskální politiky.
PŤedpokládejme, že export pÍevažujenad dovozem (země je čistjzm exportérem) aže čist! export roste. Potom roste agregátní poptávka v zemi. Další ričinky
Y zemi A se zvf šícenová hladina (napŤ. v drisledku expanzivní monetární politiky). V drisledku toho se zv1išívyvozze země B do zemé A.Yyvozní multiplikátor
zvyši agregátní poptávku v B.Protože ani zde nejsou k dispozici volné vyrobní
zdroje, zvj'šíse i v zemi B pouze cenová hladina. Inflace byla importována ze
stručně shrneme.
Existují-li v ekonomice volné zdroje, pak v souvislosti s rristem agregátní
poptávky se v zemi zvyšuje reáln produkt a zaměstnanost. Ceny téžstoupají,
nikoliv však vj'razně.
Nedisponuje-li ekonomika voln mi zdroji, je rrist exportu proinflačním jevem.
Zaměstnanost a reáIny produkt se nemění, roste pouze roveĎ cen.
Vzájemnd zdvistost ndrodních ekonomik
Zatim jsme pŤedpokládali, že ekonomiky jednotlivych zemí se vyvíjejíbez
vzájemné závislosti. Tento pŤedpoklad není však pňíliš reáIny, zahraniční obchod
jedné země má obvykle vliv na zaměstnanost a cenovou stabilitu v dalšíchzemich.
Modifikujeme proto vychozí pŤedpoklad: země již nemtlže exportovat a impor-
tovat libovolná množstvívfrobkri a služeb, anlžby to ovlivnilo vfvoj v jinfch
zemích nebo v zemi samotné.
Zabyvejme se nyní vzájemnou závislostí dvou zemí. Budeme uvažovat dvě
variant:
} země budou disponovat volnlmi vlrobními zdroji,
? ani jedna ze zemí nebude mít k dispozici volné vyrobní faktory, tj. jejich
skutečny produkt bude na rírovni produktu potenciálního.
PÍi analyze uvedenfch pŤípadri budeme pŤedpokládat , že mezi oběma zeměmi
je vyrovnaná platební bilance'
A do země B'
Sledování vzájemné závislosti jednotliv1ich zemí upozorĎuje na skutečnost, že
opatŤení stabilizačníhospodáŤské po|itiky v jedné zemi se mohou promítnout do
hospodáŤské situace v jiné zemi. Zda budou tyto tičinky pozitivní nebo negativní,
země
závisí
na.'
ts
hospodáŤské situaci v obou zemích (tj. na míŤe vyuŽití jejich vj'robních
>
intenzitě j ejich vzájemtych hospodáŤsklch vztahri,
reakci hospodáŤské politiky v obou zemích.
F
faktor
70.2.2
).
HospodáÍská potitika V systému flexibilních kurzú
má vláda v podstatě dvě možnosti. Jednou zmožje
možnostíje jejich aktivní ovlivřování.
politika
druhou
ností
nezasahování,
V systému plovoucích kurzri
Neovlivfiovdní pružn ch měnovlch kurzú
když vláda proklamuje politiku ,,nezasahování.. do procesu tržníhoformování
měnov ch kurzri, má k dispozici prostŤedky, jak je ovlivnit. Těmito prostŤedky
jsou zejména nástroje fiskální a monetární politiky, jimiž vláda prisobí na makroekonomickou situaci v pŤíslušnézemi. Změny v domácí ekonomice se pochopitelně
odrážejíve v voji měnov ch kurzri. Státní orgány proto nemusí některjlmi svlmi
zásahy, které jsou zaměŤeny dovnitŤ hospodáŤství, sledovat jako svrij cíl regrrlaci
domácí agregátní poptávky nebo nabídky, ale vnějšístabi|itu ekonomiky. Konečné
I
cí|e stabi1izační hospodáŤské politiky zaměstnanost a cenová stabiIita
-
zŮstávaj
í
0bě země disponují volnymi vyrobními zdroji. Teorém Lokomotivy
'zachovány'
V zemi A se zvyšíz nějakého d vodu skutečnj reá|n produkt. Zfistarrc-|i
v zl zachovírn sklon k dovozu. zv!šíse vyvozr,c zonrč R <lrl ,4. t}čŽn1y ťrčct(a za
bilittr zcrtrč rrkťtžcnro na pÍík|a<lu rcgtrlacc rjlroktlvrj rrríry' V stlttlittltr s v1iclrtrzírrri
VIiv makrtlckonomick ch opatŤení pťrsobícíchuvnitÍ ckonotniky na vnčjŠís(rr-
MEZINÁRODNÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosPoDÁŘsKÁ POLITIKA
MrztnÁnoouÍ oBcHoD A VNÉJsl HosPoDÁŘsKÁ Pot.IIIKA
pŤedpokladyjsme sledovali dovoz avyvoz vfrobkri a služeb. PŤes hranici proudí
ovšem i silné toky kapitálu. PŤedpokládejme' že stát reguluje v podmínkáchprlžn ch měnovych kurzri pohyb kapitálu pŤes hranice tak, že svymi monetárními
opatŤeními pŮsobí na rokovou míru, která je dosahována v dané zemi.
opět pŤedpokládejme dvě země, jejichžp|ateb bilance je zpočátku vyrovnaná.
Centrální banka země A restriktivní monetární politikou zv!šírírokovou míru
v relaci k rírokové míŤe v zemi B' Vyššíroková míra v zemi A pŤilákázahranični
kapitál. Roste poptávka po měně zerně A, a tedy roste její měnov1 kurz. Zvyši se
objem kapitálu v zemi A' a pokud se kapitál promění v investiční vjudaje, vzroste
agregátni poptávka v této zomi. Zmčny v urokové míŤe uvnitŤ jedné země tak
p sobí na vyvoj měnového kurzu a následně na ve|ikost agregátní poptávky. Posun
agregátní poptávky bude mít ovšem dopad na r]roveĚ zaměstnanosti a na cenovou
stabilitu v zemi.
Změny v mezinárodní vlměně vfrobkri a služeb, ktcré rtttlhrrtt lr t vyvrl|iiny jednak vfvojem ekonomiky samotné a jednak státní rogtl|ací té(rl vyrrtěrry
prostŤednictvím vnějšíhospodáŤské politiky (i ostatních nástro.j Ů strrbi l iznčtl í
Ovlivřovdní měnovych kurzŮ
Záklaďnimrámcem makroekonomick é ana|y zy otevŤené ekonomiky j e dodnes
mode| IS-IM.-BP s irrokovou mírou r na vertikální ose a reá|nym drichodem I na
pii
svém p
sobení na měnové kurzy jen
Státní orgány však nemusí zristat
je
ovlivřovat jednak svfm pŤímfm
u ričinkri fiskální a monetární politiky. Mohou
prisobením na devizov chtrzích,jednak regulací tokri vfrobkri, služeb a vyrobních faktorri, které plynou pŤes hranice země,Yyuživají tudížk regulaci měnovfch
kurzri navíc i nástroje vnějšíhospodáiské politiky. Tato varianta se označujejako
politika Íízenych měnovych kurzri.
Státní orgány mohou pottživat cel' kvÓt a jinfch opatŤení, které pŤímo ovlivřují velikost tok vfrobkri a sluŽeb, kterépÍecházejí hranice země. Tato opatŤení
nemají ričinek jenom na stav platební bilance a na situaci uvnitŤ ekonomiky, ale
prisobí téžna měnové kurzy. Změty v měnovém kurzu budou zpětné prisobit
nejenom na vnější stabilitu dané ekonomiky, ale i na zaměstnanost a cenovou
stabilitu v pŤíslušnézemi.
Státní orgány (obvykle centrální banka) mohou dále vyuŽívat měnovych rezeÍy
a intervenovat na devizov;i'chtrzíchzaučelem regulace měnového kurzu. Prodejem rezerv centrální banka zvyšuje nabídku zahraničních měn vzhledem k měně
domácí, cožza jinaknezměněn1ich okolností vyvolá r st kurzu domácí měny vriči
měnám zahraníčním.Změna měnového kurzu vyvolá změny v tocích v robkri,
s|užeb a v robnich faktorŮ pŤes hranice země, což v konečnémdrisledku ovlivní
roveř zaměstnanosti a cenovou stabilitu v zemi. Rozhodujícím problémem pŤi
intervencích na devizov ch trzichje rozsah měnovych Íezerv, jimiž pro tento
ričel disponuje centrální banka. Pokudjsou schodky a pŤebytky platební bilance
zjednotlivlchIetza delšíčasovéobdobí vyrovnány, nemusí se otázka velikostí
rezerv v bec objevit. Jestliže všakje deficit platební bilance dlouhodobou zá|ežitostí, povcde snaha centrálni banky o stabilizaci měnového kurzu intervettccmi na
r|ovizov1ich trr'ích po Lrrčitédobě k vyčerpánírněnovych rozcrv. Vltic|a pa|< brrdc
rlrttsol prrrrŽít pr() sV()|'| politi|<tr Ťízcn ch r-nčn<rv1ic|r krrr.zÍi jilri'ch rrírslrrrj(i.
politiky)' prisobí na měnov! kurz, atudíži na mezinárodní toky kapitťt lu ' Mčttrlvykurztakodrážízměny jak v mezinárodních kapitálovfch tocích, tak v ttlcíc|t
vyrobkri a služeb. Současně oba toky prisobí na změny v agregátní popl/rvcc
v zemi. Kterjl efekt pÍeváží,zda vliv kapitálovych tokli nebo tokri v rtlbkii
aslužeb, závisínarelativnísíleoboutoklianatom,jaksilněprisobínaagrr.:gťttrrí
poptávku.
a
Změna agregátni poptávky vyvolá změnu v reálném produktu, zaměstnanosli
v cenové stabilitě. Která bude nejsilnější, závisí na míŤe využitívjlrobních Í.ak-
torri a na délce časového období, v němž tyto efekty sledujeme.
70.2.3
Model IS-LM.BP otevÍenéekonomiky
ose horizontální, a s tradičnímikeynesiánsklmi pĚedpoklady.
Provedeme podrobnější ana|yztl v pÍípadě otevĚené ekonomiky. Zatimučelem budeme analyzovat podrobněji platební bilanci (vztah BP) a modifikace
vztahri IS a LM v podmínkách otevŤené ekonomiky. PŤitom vyjdeme z p|atebni
bilance.
Platební bilance BP sestává z běžtéhoíčt:uCA (current account) a z kapttá|ového čtu Cf,
Modifikace vztahu I5
ZaměÍíme se na běžn íčetCA ve vztahu na veličinu 1/X. Veličina //XpŤedstavuje saldo obchodní bilance, kteráje saldem běžného ričtu platební bilance BP.
Vezmeme do rivahy zahranični drichod a reá|ny měnov kurz, kterf jsme de-
finovali vztahem
Er,rP,
^
Knrp:
PD
Dále budeme v tomto odstavci pro zjednodušenípsát pouze R místo R,,"
a
í místo
E o,,. Pro relativní pŤírristky platí
Í[G) -
n(E)+n(P,)
n(P,).
Reálny měnov;|' kurz vyjadŤuje konkurenceschopnost domácí země v mczinťtrodním obchodě.
Roste-|i reá|nf měnov;f kurz,dochází k reá|nému znehodntlccní. konkttt.cttcosr.:h<rpnttst c|ornár:í zornč so zvyšLrjo. .lc to proto, žc vyššíocntlv/t hIac|ina v zahrlrrtičí
viiči cr.:rlrlvrj |rIlrt|irrč tlonlťtoí,rr:sp. vyšŠítcrtlptl t.tisttt cctttlvé hllrt|irly v zit|tritttit\i
MezIruÁnoolÍ oBcHoD A VNtJsÍ HosPooARsK^ PolllI(A
MrzIruÁnooruÍ 0BcH0D A VNĚJŠÍHosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
vrjči domácí cenové hladině za jinak stejnfch okolností zvyšuje poptávku zahraničníchsubjektri po vyvozech domácí země a domácí subjekty více poptávají
domácí zboži a méně zbožíz dovozu.
Domácí zbožise stává pro zahranič i domácí subjekty levnější' domácí země
zvyšuje konkurenceschopnost. Yyvozy rostou, část poptávky domácích subjektri
pÍecházi ze zahraničního zboži na domácí zboží,kteréje levnější než zahran1ční
zboži (klesaji dovozy, rostou vfvozy). Platí tedy8?
Rl+ Xl & M!.
Klesá-li reálnf měnovf kurz,
tj, docházi-Ii k reálnému zhodnocení, zboži do-
mácízemě se stává relativně dražšívriči zahraničí,resp. vyššítempo r stu domácí
cenové hladiny proti tempu r stu zahraniční cenové hladiny snižuje poptávku
zahraničníchsubjektri po v 'vozech domácí zemé a domácí subjekty nahrazuji
svoj i poptávku domácího zboži dov ozy ze zahr anilči.
Domácí zboži se stává dražšípro zahraničníi domácí subjekty, domácí země
ztrácí konkurenceschopnost. Vfvozy klesají, část poptávky domácích subjektri se
,,pŤepínď.z domácího zbožína|evnějšízahraniční(rostou dovozy, klesají vyvozy).
Platí tedy
R!---+
To znamená,že
Yl+ NX!
R,olUvažovali jsme vztah
15 ve
tvaru
NX: NX(Y
Ao: C,o cTA,+
V
X(Y F, R D/F) : X"
+
E Yr
-r v*
R
cTR + I,o+ G + NX,.
zy zahraničníhoobchodu je vhodné vyčlenit autonomní
pŤípadě hlubšíana
čistf vfvoz zhodnoty
Ao
a^::::,";,-i
I,,l
cTR.t
Gn
NX,: X,- M,
Pro agregátní poptávku
lD
AD : A,
YP R)
je funkcí domácí azahraníčníprodukce a reálného kurzu, pŤitom složky čistého
exportu
X(YF, RD/F) a M(Y, R,o) závisejí na Y, Y,, R,,,. PŤedpokládámeJi lineárnívztahy'
pak
br)
kde platilo
+
dostaneme
NX,
+
c(l -
Pro rovnovážn1|' produkt Y platí AD
CA :
NXI.
Y: a (Ao-
X! & Ml.
PŤedpokládá se, že
/fi
I"'f---
I-clr-t)
:
t)Y
Y,
-
mY
- br
+
lIo
+ vR.
tak dostaneme89
+m
Modifikace vztahu lld
Yztah
LM
zobranlje body rovnováhy na trhu peněz. Mrižeme jej formálně
zapsat ve tvaru
,:i@
M(Y,RD/): M.+ mY-vrR.
*!L),
Pro čistf export dostaneme
NX - X,+ E
YF +
vrR - (M.
: NX,+lYr-mY
kde
+ mY
-vrR) :
+ yR,
1r{ : X.- M,, v : Vx+ v- Parametr v tablvávyznamuzejména v systému
pohyblivjlch měnovych kurzri.
Čist!export1/X,tj.běžnyričetplatebníbilance CA,jedletohotovztahurostoucí
funkcí zahraničníhoreálného drichodu a reálného devizového kurzu (zahraniční
měny)' a klesajícífunkcí domácího reálného dtichodu.
x/
Synrhtr|
&
znuc1í ..tt souc\asnč...
PŤesnějšíby bylo použítnásledujícího postupu: Pro nominální ěist!
NX,: PrlX.- RM.-mYl.
vlvoz NX,p|atí
Pro reáln! čistÝ vÝvoz tedy platí
NX=
NX -
X"-RM.-mY
NX.t mY,
kde
NX",=
X"- RM,.
ProbIematika určenír bude analyzována v souvislosti s kapitálovou mobi litou. Ve vztazÍoh buc|c
za piedpokladu kapitálové mobility uvaŽována místo rirokové míry r roková tníra r,. rcsp. r'
tj, r = r,''.- r' lndex F vypovídá, že se riroková míra vztahujo k zuhrnničl a indcx l/ vyptlvlt|Ó.
žc it|c o světovou (trokovou tttíru.
MtzInÁnoolt oBcHoD A Vtif.lsÍ
MEZINÁRoDNÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosPODÁŘsKÁ PoLITIKA
}10SP0DARSKÁ
PollIIKA
kde
M
P
peněžní zásoba,
domácí cenová hladina,
k> o je parametr vyjadŤující změnu poprávky po penězích pŤíjednotkové
změně produktu,
je
h>O absolutní hodnota parametru vyjadŤujícíhozměnu poptáVky po
penězích pŤi jednotkové změně rokové míry.
Tento zápis odpovídá vztahu LM v uzavÍenéi v otevŤené ekonomice. Yztah
LM pro ekonomiku s fixními kurzy však navic odráži vliv platební bilance na
peněžnízásobu.
Peněžní zásoba M mjuže r st nejen v drisledku
r
stu domácí složky měnové
báze D,jak to pŤedpokládá ana|yza monetární politiky v uzavŤené ekonomice,
ale i v drisledku r stu devizov ch tezerv R,vlivem pŤebytku platební bilance.
V uzavŤené ekonomice nebo v ekonomice s plovoucími kurzy je peněžnízásoba
určena vztahem
M:
Dokonalá kapitálová
mobilita
Nedokonalá kapitálová
mobilita Dokonalá
kapitá|ová rnobilitt
Body, které nevyhovují vztahu BP, jsou body nerovnováhy platební bilancc,
tj. BP 7 0. Je-li BP > 0, tj. platební bilance je aktivní, pak pŤi fixním měnovém
kurzu dochází k tvorbě měnovych Íezerv. Je-|i BP < 0, tj. platební bilance je
pasivní, pak pŤi fixním měnovém kurzu docházíkužitíměnov ch rezeÍy'
mrD,
v ekonomice s fixními kurzy vztahem
M:
mr(D
+
R).
Proto ve yztahu LM 1e nomíná|ni peněžni zásoba M stanovena v závislosti na
tom zda jde o ekonomiku s plovoucími či fixními kurzy.
Uvedená skutečnost naznačuje, Že monetárni politika nemusí bft prováděna
pouze standardními nástroji zaměÍenymína změnu domácí složky měnové báze
(operace na volném trhu, diskontní rivěry amira povinnfch rezerv), ale i devizo-
v
mi intervencemi.
Kapjtá|ov' |tčet
Piílivy+
odlily-
Mezinárodni kapitátové toky a vztah BP
Yztah BP je vztah mezi rirokovou mírou r a domácím produktem Y. YzIah BP
odpovídá dané hodnotě reálného kurzu R,,,: ED/FÍPF/P;. Jestliže Ro,' roste,
,o
pak pŤi daném r roste Y; jest|iže Ro,o klesá, pak pÍi daném r klesá Y, P|atí rt-.-+Yl.
PŤi rostoucím yroste dovoz M, což zmenšuje CA. /+by byla zachována rovnováha' musí se zvětšovat kapitálová bilance Cd tj. musí vzrristat dovoz kapitálu.
To se stane tehdy' roste-li riroková míra r,
Velikost změny produktu )ZpŤi jednotkové změně rirokové míry r odpovídající
BP,lj
LYlLr, vypovídá o stupni kapitálové mobility.
Jestliže |LYlLr] --.+ m, pak Se ekonomikablížíkdokonalé kapitálové mobilitě.
Domácí uroková míra se b|ížíkesvětové rirokové míŤe. PŤi světové rirokové míŤe
je možn! libovolny produkt.
Jest|iže |LYlLr] ---+ 0, pak se ekonomikab|ižík dokonalé kapitálové imobilitě.
Domácí produkt je konstantní a mriže nastat pÍi libovo|né rokové míÍe.
vztahu
Situaci iIustrujc obrázck l0.2.
tl
ttl
ttl
I
J-iY1 Ys
YlYsY2Y
Yz Y
CF, 0 CF1
CF
Yztah BP je vztahem vyrovnané platební bilance. Získáme jej tak, že k čistému
exportu pŤidáme čistf pŤílivkapitálu neboli mezinárodní kapitálové toky' BP je
vždy vyrovnaná, neboť pŤebytek CA je vyrovnáván deficitem CF a naopak,
Cisty pŤíliv kapitálu do země je zjednodušeně funkcí rozdílu mezi domáoí
ťrrokovou mírou r azahraničnírirokovou mírou r,',. Čimje rirokov! roz,dí|(r' r,,\
MtzrnÁnoolÍ oBcHoD A VNEJsl HosPoDÁRs|(A PotIÍIKA
MEZINÁRODNÍ oBCH0D A VNĚJŠÍH05P0DÁŘSKÁ PoLITIKA
vyšší,tím je čistjl pŤíliv kapitá|uzezahrantčivyšší.Funkci čistéhopŤílivukapitálu
NCF |ze zapsatrozdi|mezi pŤílivem a odlivem kapitálugo
NCF : K-(r - r,)
K(r r)
_
: IÝCF(r
,,),
kde
(r
- rr)l-
(r
-
P|ati tvrzení:
> je-li rirokovj rozdíl kladnf
(r
.
K-I
r)l-K
!.
> r,), nastává čist1i pŤíliv kapitálu'
NCF > 0;
> je-li rirokov! rozdiI záporny (r < ro), nastává čistf odliv kapitálu,
rj. NCF < 0;
> pokud je rírokovf rozdíl nulov1i je NCF nulovf; kapitálovy čet je Vyrovtj.
nany,tj.
r: rraNCF:0.
Nyní známe funkci čistéhoexportu
a
zahraniční cenovou hladinou a dělenj domácí cenovou hIadinou, Dálc uvnŽu,jetnc
zahraníčni (produkt) drichod a zahran1čni rokovou míru,
V tomto pŤípadě je čistjz export klesajícífunkcí domácího rlŮchodu u čist!
pŤíliv kapitálu rostoucí funkcí domácí urokové miry r, což jsou obě protněnné.
uvažovanév modelu .I.S- LM1 . Yztah BP proto mrižeme do modelu IS- L M p|it|tll'
Budeme pŤedpokládat, že jde o rostoucí vztah rokové miry r a produktu
Tento pŤedpoklad odpovídáomezené (konečné)mobilitě kapitálu. Drivod je jusnj:
vzroste-li reáln1f produkt (drichod), vzroste rovněž import, a vzniká deficit na
běŽném ričtu. Má-li zristat platební bilance vyrovnaná, musí vzniknout pŤebytek
na kapitálovém ričtu. Ten vznikne tehdy, kdyŽ vzroste ríroková míra a pŤiláká tak
funkci čistéhopŤílivu kapitálu
a
kapitál ze zahraniči.
Tvar BP je dán pŤedevším
}
r st rirokové míry vyvolá jeho značn1l pŤíliv;
b vfšímezního sklonu t importu m.. čim vyššíje m,tim více r st Izhorší
1/'Y. Vyššímum odpovidá i vyššír st r,abyby| pŤilákán kapitál a obnovena
mrižeme
definovat vztah vyrovnané platební bilance.
BP : NX
BP : X,
+
+E
:
NCF : NX(Y,YFR)
+
NCF(r
Yr- M,-
+
NCF(r- rJ :
mY +
vR
-
rr)
mírou dokonalosti mezinárodní kapitálové mobility: čímdokonalejší je
mezinároďni kapitálová mobilita, tím roste prlžnostvztahl BP, tj. je-li pii
liv kapitálu vysoce citlivf na v1ilši domácí rokové míry, pak jiŽ jen malf
0
rovnováha platební bilance.
Pozice nesplřující vztah BP.
PŤedpokládejme,že pro libovolné r body |r, Yu) vyhovují vztahu BP
Body' pro které p|ati [r, Y1 < fr, Y ,77, odpovídají pŤebytku platební bilance'
Body, pro které platí |r, Yf > |r, Y-), odpovídají deficitu platební bilance.
0.
Má-li b)it dosaženo vyrovnanosti platební bilance, pozitivní čisty export musí
byt ďoprovázen odpovídajícím odlivem kapitálu a naopak.
Změny vztahu BP
freoYeK/
platebnililmce
Deficit/
p]atební bllance
Yztah BP pÍedstavuje vztahmezí veličinami r a Y. Získáme jej tak, že budeme
považovat za dany reá|ny devizovy kurz, tj. nominální devizov kurz násoben1i
Jcstližckapitál včase/označímeK,,potom|zepsátK, l,=K,lK,,,,,t,_K,,,lt,kdeK,,,,,,,z.ntěí
|,||dl .,|.'t,cpsátÁ.,,',, K,
pIí|ivkupild|uvob<|obí |,||tll>dK.,',,,,z'naěiodIivkapitá|LrvobrlohÍ
Reálná devalvace nebo reálné znehodnocení domácí měny (tj. nominální devalvace nebo znehodnocení, pokles domácí cenové hladiny či rrist zahranilčni
cenové hladiny, vždy zapodmínky ceteris paribus), měnívztah BP tak, že v novém
vztahu pro dané hodnoty rjsou hodnoty Ivyšší(posun.BP doprava).
Reálná revalvace či reálné zhodnocení domácí měny mění vztah BP tak, že
v novém vztahlpro dané hodnoty rjsou hodnoty Inižší(posun BP doleva).
Rrist autonomní složky čistéhoexportu méilvztah BP tak,že v novém vztahu
pro dané hodnoty rjsou hodnoty vyšší(posun BP doprava).
Pokles autonomní složky čistéhoexportu mění vztah BP tak, že v novém vztahu
pro dané hodnoty rjsou hodnoty Y nlŽší(posun BP doleva).
9r
Myšlenka, že rrist rirokové m iry p i|áká z ciziny většítok kapitá|ll a zajisti zlepšení kapitálového
rlčtu, platí pouze krátkodobě. V dlouhém období se pŤiliv kapitálu zastavi a kapitálov! tiěct so
múžetaké zhoršit, neboť zv!šení rokové míry piiláká kapitá| z ciziny zejména zpočátku, kdy
investoŤi mění skladbu sv1/ch portfolií. Jakmileje tato skladba změněna, dalšípťí|iv kapitÁ|tr so
zastaví; r st rjrokové míry bude mít později opačn! efekt, neboť kapitá| musí b1|'t vráoen i s ťrrrrky'
P()tom sc mŮže ukázat financování p|atební bilanoe pčílivem kapitÁ|u zc zrrhruničÍ.jtrko t|osti
t|rlthÓ.
MrztltÁnoolÍ 0BCH0D A VNÉJsÍHoSPoDÁRs(Á
MEZINÁRoDNÍ oBcHOD A VNĚJŠÍH0sP0DÁŘsKÁ PoLITIKA
je pŤílišvysokjl i import, kterjl pŤevyšuje export, čímžvznikir c|clicit plirtolrrrí
Limitní tvary vztahu BP
PŤestože vztah
BP
PoLITIKA
obecně roste, tj. BP,(r) > 0,
m
že mít v extrémních a nepŤíliš
realistickych'aledriležitfchpŤípadechtvary,kteréodpovídajípŤípadrim
---+ m. Tyto možnosti zachycuje obrázek 10.5.
BP,(r)+0'
BP,(r)
bilance. DolevaodkŤivkyBP().<Y,)iereáln! drichod naopak pŤíliŠttízk;/' it prtltrr
je pŤílišnízky l' import; export pŤevyšuje import a vzniká tak pfcbytck p|rrtclrrrí
bilance. V pŤípadě nulové mobility riroveř rírokové míry nemá Ž/tdrt! v|iv tttt
platební bilanci. Formálně tento vztah mrižeme Zapsat ve tvaru
Xo- Mo mY
'$Wle,
BP,.
i 0 Nukrv.r kapitá|ová mobi]ita
+
vR:0.
V pŤípadě omezené (konečné)mobility kapitálu má je vztah BP rostoucí, tvur
a.1o
charakter izov átt v ztahem
Konečná
X,- M,
70.2.4
mY + vR + NCF(r
-
rr)
:
0.
MundellŮv a FlemingúV model
Tento model byl poprvé prezentovánnezávisle
Robertem Mundellem93
a
Jame-
sem Marcusem Flemingemga, a od 60. let je základnim vychozím bodem ana\yzy
PŤi dokonalé kapitálové mobilitě jsou domácí a zahraničnífinančníaktiva doko-
nallmi substituty a kapitálové toky extrémněreagujínazměny rokového rozdílu.
Tento pŤípad je vyznamrry pŤedevšímpro ekonomicky vyspělé země, s jejichž
měnami je obchodováno na devizovlch ttzich, a které zrušily veškerá omezení
pohybu kapitálu (USA, Japonsko, země EU). V tomto pŤípadě je stav platební
bilance zcela určen rírokovou mírou a kapitálovfm ríčtem, a riloha běžnéhoríčtu
je zanedbatelná. Jestliže domácí riroková míra pŤev1Íšízahraniční rirokovou míru,
objeví se neomezeny pŤílivkapitálu a pŤebytek platební bilance bez ohledu na stav
běžného ríčtu.Jestliže domácí roková míra naopak klesne pod uroveř zahraniční
rirokové míry, dojde k neomezenému odlivu kapitálu a deficitu platební bilance
opětbez ohledu na stav běžného ričtu. V pŤípadě dokonalé mobility kapitálu mrižeme formálněvztah BP
zapsatvetyaÍUr:
rF.
Pokud není produkt ovlivněn rirokovou mírou, je mezinárodní mobilita kapitálu
nulová a kapitálové toky na změny rirokového rozdílu vribec nereagují. Tento
pŤípad byl vfznamn napi. po 2. světové válce, kdy většina zemí zavedla silné
restrikce na pohyb kapitálu. Je stále relevantní pro mnoho rozvojov ch zemi či
transformujících se ekonomik, jejichž kapitálové trhy a peněžnísystémy nejsou
natolik rozvinuty' aby mohly zavést vysokou míru konvertibility své měny92. Za
této situaceje stav platební bilance zcela určen běžnfm ríčtema faktory, kteréjej
ovlivĎují. Doprava od kŤivky BP (Y > Y) je reá|ny drichod pŤílišvysok!, a proto
monetární a flskální politiky v ekonomice, která je charakterizováta dokonalou
kapitálovou mobilitou. Práce těchto dvou ekonomri vedly k driležitfm závěritm
ohledně ríčinnostimonetární a fiská|ní politiky pŤi dosahování vnitŤnía vnější
rovnováhy.
Zák|ademMundel|ova a Flemingova mode|u95 je model IS-LM-'BP s rokovou
mírou r, reálnjlm drichodem Í a s tradičnírnikeynesiánskjlmi pŤedpoklady. Keynesiánské pŤedpoklady modelu znamenají, Že vysledky modelu platí pŤedevším pro
analyzuv krátkém období a pro situace' kdy v ekonomice existuje recesní mezeta1'
takovf modeljsme probírali pŤi vlkladu modelu IS-LM-BP.
Tento model pracuje S dokonalou kapitálovou mobilitou. Míra mobility kapitálu
je vyjádŤením toho'jak rychle a vjakém rozsahujsou schopni investoŤi pŤesunovat
své fondy z jedné měny do měny druhé. M & F mode| je za|ožen na pŤedpokladu
dokonalé kapitálové mobility.96 Ta je ve skutečnosti nesplniteln teoreticky extrém, ktery vyžaďuje dva silné pŤedpoklady:
F mezinárodní aktiva jsou dokonal mi substituty, tzn.,že pro investory jsou
ekvivalentní cenné papíry denominované v rriznlch měnách,
MUNDELL, R. A. The appropriate use of monetary and fiscal policy for internal and external
stability. IMF Staff Papers, March 1962.
MUNDELL, R. A. Capital mobility and stabilization policy under fixed and flexible exchangc
rates. Canadian Journal ofEconomics and Political Science, November 1963.
FLEMING, J. M. Domestic fnancial policies under frxed and under floating exchange ratcs. lMll
Staff Pape rs, November 1962
Dáletaké M&Fmode|.
od roku l993 Českou republiku nemrižeme povaŽovat zazemi s nu|ovou rnobiIitotr kapitá|u.
VyššíÍrrtlkovámíravČRoprotivyspěl!mekonomikámved|avprťlbčhur<lktr |9t)4kzv1l'šcnÚnru
pÍílivrr krlpiLillLr z tčo|rttl ckononrik' a naopak nižšír]rrtlktrvá rnírrr v ť'|{ trprtrti SItrvcnshtt vctlIit
Kromě pčedpoktadu dokona|é mobility kapitá|u R. MundelI zavádí i pŤcclpok Iatl nrn |é cktlrttlttt iky'
T7n.žcdanázcrně je nab|ik ma|á,ž'a1ejí nrtrnotárnívyvtlj ncrnir v1i'zttattttt! ťlc'ittck ltit sVt1ltlvtt(l
ncnčžnizťtsobtl a svčtttvtrtt ťtrokttvtltt nlírtt. NiisIct|kcrrr ttllrtl.jc zit|trttrričrli írrllkrrvítlttit.it l't|elct'
k ltrtlttt. Žc tlčkIcrť.tlcskť'bttttky 1llcstttttrvrrIy krr1li|Í| tItt |rittth sItrvettsk'icIr
lltittttviitlit lttllttttttttlnč
(rrlr1lf. (',S( )l|)'
ttit zIthrtlltit*tticIt lirrrrrtt.tticlt (t.zíclr'
MEZINÁRoDNÍ oBcHoD A VNĚJŠÍHosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
MrzluÁRoonÍ 0BcHoD A VNĚJSÍ HosPoDÁŘsKÁ PoLITIKA
>
neexistují očekávání ohledně budoucí ťrrovně devizového kurzu a tudíž
kurzové riziko.
Integrace a g\obalizace mezinárodních trhri s sebou skutečně piinesla vysokf
stupeř kapitálové mobility. Rozdíly v rírokov1/ch mirách mezi jednotlivymi zeměmi vyvolávají velké kapitálové toky, které zajišt'ují vyrovnávání rirokovfch
sazeb mezi zeměmi a některá aktiva (napŤ. státní pokladniční poukázky) jsou
velmi blízkfmi substituty.
PŤedpoklady dokonalé mobility kapitálu jsou ale pŤílišsilné. Mezinárodní aktiva nejsou dokonallmi substituty zejména z d vodu rizíka a očekávání ohledně
budoucího vfvoje devizovfch kurzŮ. Ana|yza tohoto modelu proto mriže bft
adekvátní ve Značně omezeném rozsahu, pouze pro ekonomicky vyspělé země,
které zce|a eliminovaly pŤekážky pohybu mezinárodních finančních tokri.
PŤi dokonalé mobilitě kapitálu je vztah BI pÍedstavován jednoduch m vztahem
f:
kterf dosadíme do vztahu
Podobně získáme vztah
veličina, čistícídomácí trh peněz. Tirto funkci musí zajištbvat peněžnízásoba,
jejížzměny odrážejícizměny stavu devizovychrezerv zajišťujíčištěnítrhu peněz
i pŤizprisobení celé ekonomiky. Konečn! stav devizovj'ch rezerv po piizprisobení
zjistíme tak, že vztah
Y
:
: alA,- brr+ X,- M,+
LM
IyI/P:kY-hr,
crl,A,- br,
dosadíme do vztahu
m..(D
ťr,
15. Tak získáme vztah IS1 užívany v
Y
PŤi dokonalé mobilitě kapitálu nem že centrální banka provádět intervence
ve Snaze udržetplivodní ríroveř peněžrtizásoby, protože by rychle vyčerpala své
devizové rezervy.
V systému pevn5ich devizov ch kurzŮ vfvoj platební bilance určuje v vq
peněŽni zásoby a změna vztahu LM zaj1šťuje obnovování vnější rovnováhy. Domácí ríroková míra je determinovánay zahraničía nem že sloužit jako proměnná
M & F modelu
vR].
+
+
X"- M,
+ vR]
R\
Ť:kY-hrF
aziskany vztah Ťešímepro devizové rezervy
í". !'{
R,,.
""ll
i,
o.
*.,"*Íl' .
"
kde v uzavŤené ekonomice nebo v ekonomice s plovoucími kurzy je peněžní zásoba určena vztahem M : -,F a v ekonomice s fixními kurzy vztahem
M : -,(D + Rz),kde m,ie penéžnimultiplíkátor, D je domácí složka peněžni
báze a R,jsou devizové rezetvy.
Dokonalá kapitálovámobilítaznamená,žeběžny íčeticelkováplatební bilance
jsou v rovnováze,když r : r". Pokud se r začne odchylovat r,,vztiká pŤílivkapitálu nebo odliv kapitálu a začnou prisobit síly, které zajistí opětovné vyrovnání
domácí a zahranični rírokové míry. Tento mechanismus prisobí odlišně v systému
pevn 'ch kurz a v systému plovoucích kurzri.
V systému pevn ch kurzri napŤ. pokles r pod roveř r' povede k odlivu kapitálu
a ke vzniku tlakri na devalvaci měny. Centrální banka bude provádět intervence
na devizov chtrzichve snaze zabránit devalvaci a bude ztrácet devizové rezetvy,
Pokles devizovych rezerY znamená pokles měnové báze, atudiž i sníženípeněžni
zásoby. Pokles peněžní zásoby vede k rristu domácí rokové míry, a tím k opětovnému r stu r
na roveř
r".
Pokud se ekonomika ocitne nad.BP, dojde k rristu Íezery a k posunu lMdoprava; pokud se ekonomika ocitne naopak pod BP, dojde k poklesu rezerv a k posunu
LM doleva.
.,,
V tnrx|c|u sc ncttvttžuic č|cn El/,'.
YY
Vnějšínerovnováha v M&F
modelu _ pevné kursy
Šipka znázorĚuje posun
IM
Vněj šínerovnováha v M&
F
modelu _ p1ovoucí kursy
Šipka znázorĎuje posun 15
napŤ. rrist r nad riroveř r. vede k pŤíli.
To
zprisobí zhoršeníbilance na běžném
měny.
vu kapitálu a ke zhodnocení domácí
ričtu, následně klesá reálnf drichod a snižuje se transakčnípoptávka po penězích.
To ale vede k opětovnému poklesu r na roveĎ r' .
Pokud se ekonomika ocitne nadBP' dojde ke zhodnocení domácí měny a k po-
V systému plovoucích devizovych kurzri
sunu 15 doleva; pokud se ekonomika ocitne pod BP, dojde ke znehodnocení domácí
měny a k posunu 15 doprava. V systému plovoucích kurzri pŤíliv a odliv kapitá|u
ovlivřují stav běžnéhočtu prostŤednictvím změn devizového kurzu a pohyb
kŤivky 15 zajišťuje obnovování vnějšírovnováhy. Úroková míra je determinována
v zahraničía nem že sloužit jako proměnná, čistícídomácí trh z.bož,i a s|rržcb,
Ttrto lirnkci musí zajištilvat clcvizov;i kurz.
MrzlnÁnoonÍ oBcHoD
MEZINÁRoDNÍ OBCH0D A VNĚJŠÍHosP0DÁŘsKÁ PoLITIKA
VNÍ.|sI tl()5P0|)ÁR5KA P()l l| |KA
^
která bude opět konzistentní s rovnováhou na domácítn pcnčŽttittt trlttt i rrrr tt.|ttt
devizovém. Konečnym vfsledkem je rovnováha pŤi p voc|nírrr rciiIrrérrt rIiie IlrrrItt.
privodní ťrrokové míŤea zhodnocené měně.
70.2.4.7 Fiskátní potitika v Mundellově a Flemingově modelu
Fiskdlní politika a reálné šoky
PŤedpokládejme, že ekonomika je v rovnováze v |roY]. Dále pŤedpokládejme,
k fiskální expanzi, napŤ. ke zv!šenístátních vydajri či ke sníženídaní'
popŤípadě k reálnému šoku napŤ. pŤi zv šenípoptávky po exportu. V modelu 15že dojde
15, pŤi nezměněném vztahu LM.FiskáIni expaÍze ve vztahu
k privodní rírovni reálného dŮchodu, ťrrokové míry a devizového kurzu zprisobí
pŤevis poptávky nad existujícínabídkou. V modelu IS.LMby se ekonomika měla
pŤesunout do nového rovnovážného bodu |r u Y,7. Měl by vzrrist reálnj drichod, to
by zároveŤ.l zvfši1o poptávku po penězích a následně by vzrostla uroková míra.
Y M & 'F' modelu je tomu však jinak. Konečn]i vjls|edek závisí na tom, zda
ekonomika operuje v systému pevn ch nebo v systému plovoucích kurzri.
LM se změníISo na
Systém pevnych kurzŮ
ie dosaženo pouze vnitŤní rovnováhy ekonomiky, okrlrtrttttiktt
neodpovídá vztahl'BP a platební bilance není vyrovnaná (vznikájejí pŤobytck).
Pozitivní reáln! šok nebo fiskální expar'Ze opět mění vztah 1So nayztah lS', ctlŽ
vyvolá tendenci k rŮstu reálného drichodu a k následnému rristu rirokové rníry.
V bodě |r,,
Y,1
Rrist rirokové míry však zn amená,že r> r, a v situaci dokonalé kapitálové mobility
vznikápŤíliv kapitálu, kter! vyvolá tendenci k revalvaci domácí měny. Centrální
banka tomu chce zabránit, prostŤednictvím interven cítabízi svou měnu a zvyšujc
tak domácí peněžnízásobu. To bude měrutvztah LMonavztah LMpo dobu, dokud
bude platit r > r o. J akm1\e se v zlah L M změní z ur ov ně L M o na ir ov eil L M,, obnov í
se p vodní ríroveĎ rirokové míry' která bude opět konzistentní s rovnováhou na
domácím peněžním trhu i na trhu devizovém. Konečn m vlsledkem je rovnováha
v bodě
|r, Y,)pŤi zv
šenémreálném drichodu, privodní rirokové míŤe a privodní
hodnotě domácí měny.
Získanévlsledky mrjžeme shrnout' Za podmínky dokonalé kapitálové mobility
a pŤi plovoucích kurzech nemá aktivní fiskální po|itika nebo reáln poptávkov!
Ys
Fiskální politika
v
Ye Yt
Y1
a
reáln! šok
M&F modelu - plovouci kurs
ŠipkyznázorĚují posun 15
Fiskální politika
v
šok typu rristu exportu žádnj írčinekna roveř reálného drichodu' Fiskální poIitika je tak neríčinná. Za podmirky dokonalé kapitálové mobility a pŤi pevn;Ích
kurzech márcá|ny poptávkovy šok naopak velmi v razn1i ríčinekna ríroveíreálného drichodu. Fiskální politika je velmi ríčinná.
Y2
a reáln1| šok
M&F modelu pevn! kurs
Sipky znázorřují posun
15 a
ZM
Systém plovoucích kurz
V bodě |r,,Y]ie dosaženo pouze vnitŤnírovnováhy ekonomiky, platební bilance však není vyrovnaná (ekonomika je mimo vztah BP, existuje ex ante pŤebytek
platební bilance). Bod [r., {] je pouze teoretickf bod rovnováhy' ve skutečnosti
se ekonomika do tohoto bodu vtibec nedostane. Vysvětlení je následující. Privodní
fiskální expanze skutečně vyvolá tendenci k rŮstu reálného drichodu. To zároveĎ
zvfšípoptávku po penězích a následně roste ríroková míra. Rrist rírokovémíry
však znamen á, že r j> r,, av situaci dokonalé kapitálové mobility vzniká masivní
pŤílivkapitálu. Tento pŤíliv kapitálu zprisobí zhodnocení domácí měny, což změní
relativní ceny exportu a importu, tj. exportje znevyhodněn a import zvfhodněn.
Postupně k|esá čisty export, a to vede ke změně vztahu IS z IS, na ISn. Domácí
tnčna sc bLrcle zhodnocovat do té doby, dokud bude p|atit r > r,,', Až' so vztah
/.S zrrrčrrí zpčt rra ptivodní Útrtrvcri, obrroví sc piivodní ťtrtlvo rcirIttÓlrrl tlitc|rrlt|tr,
70.2.4.2 Monetární potitika v Mundellově a Ftemingově modelu
Analyzujme, jak ekonomika s vysokou mobilitou kapitálu reaguje na monetární
šoky. PŤedpokládejme' že ekonomika je v rovnováze v bodě |r,, Yo) a že dojde
k monetárnímu šoku tím, že centrá|nibanka zvyšínabídku peněz.PtotoŽe cenová
hladina je fixována, znamená to rrist reáIné peněžnínabídky a v modelu IS-LM
změnu vztahu LM z LMnna LM,. Tento monetární šok zn,amená ve vztahu k pri-
vodní r.irovni reálného drichodu, urokové míry a devizového kurzu pŤebytečnou
nabídku reálnjlch peněžních zristatkri.
V modelu IS-LM by se měla ekonomika pŤesunout do nového rovnovážného
bodu [r,' {]. rr,lct by vzrrist reá|ny drichod a klesnout riroková míra. V M & F
modelu je tomu jinak. Konečnju vysledek záyisí na tom, zda ekonomika operuje
v systému pevnjlch nebo plovoucích kurzri.
MrztnÁnooruÍ OBcHoD A VNĚJŠÍHosPODÁŘsKÁ PoLITIKA
?.iť,,&W
Kapitota 11.
HosPoDÁŘsrÝ nŮsr A CYKLY
7l.l
Monetární potitika v M&F'
modeIu plovoucí kurs
Šipkyznázorřuj í posun IS a LM
Ekonomickjl r st je r st schopnosti země vytábět zbožía poskytovat sluŽby'
ZvyšeníreáInéhonárodního drichodu umožĎuje vyššíspotŤebu. Země mriže zv!Šit
v)Írobu' pokud zvyšíobjem používan ch zdrojri, nebo lépe využtje existujících
YsYlY
YsYlY2Y
Monetární politika v
Ekonomick! rúst
M&F
faktorri.
Systém plovoucích kurz
Ekonomick! rrist naráží na problémy, pokud
b země nemá dostatečnou infrastrukturu (základní podmínky) k efektivnější
vfrobě statkri, a pŤíslušnéstrojil zaÍizení nebo kvalifikovanou pracovní
sílu potŤebnou k vyrobě moderního zbožínebo poskytování moderních
V bodě [r., {J je dosaženo pouze vnitŤní rovnováhy ekonomiky' vzniká však
eX ante deficit platební bilance. Jelikož je r > r,, ďochází k odlivu kapitálu a ke
b
Si
nrodelu - pevnj kurs
pky znázoróuj i posln L
M
znehodnocení domácí měny. To povede ke zvfhodnění exportu a znevyhodnění
importu, čisty export roste a vztah IS se mění ze vztahu 1So, na vztah IS,, Znehodnocování domácí měny pokračuje tak dlouho, dokud pokles relativních cen
exportu a importu nezajistí pŤesun ekonomiky do bodu |rnY,). Tento bod znameÍIá
rovnováhu s vyššírírovníreálného drichodu, stejné rírokové míŤe a znehodnocené
b
P
služeb;
zemi chybějí technické znalosti' pracovníoi nejsou ochotni pŤistoupit na
specializaci a dělbu práce;
populace roste pŤílišrychIe;
země je pŤílišzad|užená.
Ekonomickf rrist pĚináší nev]i'hocly, jaktl
měně.
a starosti apod.
5ystém pevnych kurzŮ
tj. určity
V bodě [ru
Y,)
ie dosaženo pouze vnitŤní rovnováhy ekonomiky' vzniká však
deficit platební bilance. Jelikož je r < r, dochází k odlivu kapitálu a k tlakrim na
devalvaci domácí měny. Centrální banka tomu chce zabránit, prostŤednictvím
intervencí skupuje svou měnu a snižuje tak domácí peněžti zásobu. To bude měnit
vztah LM, zpét na tlroveít LM,do té doby, dokud bude p|atit r < r". Pro vztah LMo
se obnoví se privodní ríroveř rírokovémíry. Konečn m vysledkem je rovnováha
v bodě |rn Y]v privodní situaci ekonomiky.
Shrřme ziskané vfsledky. Monetární expanze vede za podmínky dokonalé kapitálové mobility a pŤi plovoucích kurzech k rristu reálného dtichodu a znehodnocení domácí měny. Monetární politika je tak velmi ríčinná.Naopak zapodmínky
dokonalé kapitálové mobility a pŤi pevnjlch kurzech nevede monetární expanze ke
změně v ekonomické situaci. Monetární politika je tak neríčinná.
napŤ. zv1|'šoní|tlukLr, pĚoplrrění a
zne-
čištěníprostŤedí, pŤeplněnost měst, ztráta tradičníhozprisobu života, většístres
Pro ekonomick! rrist země by bylo optimální udržovat stabilní tempo rristu,
stá trend hospodáŤského vfvoje. Tento trend múŽe blt vyjádňen napŤ.
pŤímkou určenou vztahem
HNP, : HNP,+
kde t značíčas /
c
ÍJ t,
< Q, oo >.
Realita však ukazuje' že k vyrovnanému a stabilnímu vjlvoji ekonomiky nedocházi,Pro vyvoj ekonomikyjsou naopak typické hospodáŤské cykly, tedy stŤídání
období hospodáŤského rťrstu (expanze) a hospodáŤského poklesu (kontrakce).
17.2
Charakteristika cyktu
Charakteristika cyklu
V obecném smyslu je možno hospodáŤské cykly charakterizovat jako v1Íkyvy
(fluktuace) v ekonomické aktivitě v podobě opakovaného kolísáníreálného produktu, zaměstnanosti, investic, ziskri a jinj'ch veličin. V kyvy hospodáĚsk ho
r stu jsou obecně naz,yvány cyk|y; nejsou však cykIické ve smys|u praviclo|nosti
a.jsotr v tttttrthÓnl ttcp|cdvítlatolnrj. Pfi praktickÓnr sIcdrlvlirríhrlsprrtlťrfskyc|r cykIii
HosPoDARsKY RŮsl A (YKIY
HosPoDÁŘsKÝ RŮsT A CYKLY
pozornost SoustŤedí obvykle pouze na vfkyvy aktuálního reálného produktu.
Po určitédobě se ekonomika opět navrací ke své rovnováze,tedy do stavu relativně
vyrovnané agregáttti nabídky a poptávky.
Zák|aďní specifikace hospodáŤskych cykl spočívá v jejich časovédimenzi;
rozlišujíse tŤi druhy cyklri podle délky jejich trvání.
S ohledem na existenci cyklického vlvoje ekonomiky se tedy lišíprodukt potenciální (vyrovnany) a skutečny. Rozdí| mezi nimi tazyváme produkčnímezerou
(GAP). Cílem hospodáŤské po|itiky státu je, aby tato mezeÍa (kladná čízáporná)
byla co nejmenší. Tomu mohou napomoci zejména opatŤení typu vestavěnych
Makroekonomie se zabyvá popisem, vysvětlením a vypracováním postupti,
které zabezpečí' aby se ekonomickf v;ilstup nepohyboval pod potenciálem společnosti.
l.
Je možno sledovat napŤ. krátkodobé kolísání reálného produktu v jednotlivlch odvětvích v několikaměsíčníchpo sobě následujících obdobích pod
vlivem sezÓnních událostí (vliv počasív zemědělství a stavebnictví' rostoucí
a dalšíobjevy' Její začátck b vrl trttrixtirvtltt
buď po skončenídruhé světovéváIky, nebo později, do 5()' lct.
mikročipy)' j aderná energetika
Se
stabi1izátorri.
>
podle některfch názori koncem 90. let zaěa|a pát6 vlna rrrzšilttvtltt|ttt
investic v oblasti informatiky a telekomunikaci za|oženlch na m i k rote c|t.
nologiích - tzv. informačnírevoluce (opomíjíme zatim názory o néistttptt
šestévlny).
Pozornost zaměŤíme na stŤednědobé Juglarovy cykly.
Fdze hospodáÍského cyklu
Ekonomická realita vykazuje neustálé vykyvy ve vyvoji reálného produktrr,
stále dochází ke stŤídáníkratších či delšíchobdobí pomalejšího nebo rychlejšího
rristu nebo poklesu produktu, pŤípadnějeho stagnace. Jde o fluktuaci skutečného
produktu (cyklická neboli konjunkturní kolísání), a to dlouhodobě okolo trendu
(dráhy)' kterym je dlouhodobf v voj potenciálního produktu (ekonomickf rrist).
Modelově vzato každy hospodáŤsk! cyklus je charakterizován posloupností
několika fází.
poptávka pŤed Vánocemi, vliv dovolenj'ch v létě apod.). Krátkodobé cykly
vznikají téŽ vlivem změny zásob včetně rozpracované vyroby. Krátkodobé
2.
3.
cykly (36 40 měsícri) se nazyvaji Kitchinovy.
StŤednědobé - Juglarovy (10-11 let). Jde o hospodáŤské (téžobchodní nebo
prrimyslové) cykly, pŤedstavované investicemi do strojri azaÍizení (obnova
technického vybavení podnikri). označují sejako konjunkturní kolísání či
konjunkturní cyklus
Samostatnfm problémem jsou tzv. dlouhé Kondratěvovy vlny (v délce
t'ttilivlvir:tl r:i m'*il'li
I
;;;;,qr
l';lill$i
HDP
reáln',
50 60 let), které jsou v rrizn ch hypotézách vysvětlovány takovfmi událostmi, jako jsou napŤ. války, objevy nov ch nalezišť z|atanebo klimatické
změny, dále rozšiŤovánímsvětového trhu (napŤ. rozvojem koloniálních
velkjmi investičnímicykly do infrastruktury (vfstavba železnic)
a jinfmi okolnostmi. RozšíŤená je dále teorie, podle které jsou pŤíčinami
dlouh1Ích vln tzv' inovace' a to inovace vyššíchŤádŮ (nové technologie, napŤ.
plastické hmoty, mikroprocesory).
Podle inovačníteorie bylo doposud zaznamenáno několik dlouhjuch vln (existují
soustav),
odlišná vymezení):
ts první vlna
>
>
>
(1780-1842) začala s tzv. prrimyslovou revolucí a s rozšíŤením
parního stroje a následovně dalších strojovych mechanism ,
druhá vlna (1842 1898) souvisela s rozmachem železnic, lodní dopravy
a oceláŤského prrimyslu,
tŤetí vlna byla vyvolána elektroenergetikou, elektrotechnikou, nástupem
automobilŮ a Ietadel (označováno jako technickovědecká revo|uce),
čtvrtá v|na souvise|a s tzv. vědeckotechnickou revo|ttcí, jejíž.r.ák|aclcrn jc rtlzvoj clcktrorrického prťrmys|rr (po|ovocličo, trunzisttrry, ptrzdčji
I
t (čas)
obecně je možnécharakterizovat
> 2 fáze cyklu - dvoufázov model: fáze kontrakce afáze expanzq'
w 4 fáze cyklu - čtyÍfázovy model: kontrakce, dno, expanze, vrchol.
1. Kontrakce (recese). Tato fáze hospodáŤského cyklu pŤich ází po fázt vrcho lu. PŤedstavuje období zpomalování ekonomické aktivity, někdy se definuje
jako období, kdy reáln! HDP po dobu nejméně dvou za seboujdoucích čtvrt
letí klesá' Docházi k hromadění zásob v ekonomice, začínajiSe omezovat
investice' Poptávka se zcela zabrzdi|a, firmy mají prob|émy s prodejem,
krachují, zvyšuje se nezaměstnanost' Iidé mají ex istenční prob|érny' i ti ktc-
Ěínrajíprírci,radčjispoĚía ncutrácí. oož krizi.jcštc\ prohIrrbrrjc. V]/konnost
'rHospooÁŘsrÝ RŮST A
H05P0DÁŘSKÝ RŮ5T A CYKLY
CYKLY
ekonomiky (reáln1f produkt) k|esá, vrací se k potencionálnímu produktu.
Zde se však většinou nezastaví a Ťetězovou reakcí bankrotri se vykonnost
ekonomiky dostává pod potcnciální produkt. PŤíliv zahraničníhokapitálu
se zpomaluje nebo zcela ustáv/t. ste.jrrě tak pŤíliv zahraničníchpracovních
sil. Hluboká a dlouhá recesc So na,,,'yvá deprese (krize).
Dno (sedlo). PŤedstavLr.jc lázi' tcrá n1rsleduje po fázi deprese. Je to nejnižší
2.
podáŤské činrrosti. F.irrlly tlrilrirrrirliztlvaIy rrá|<|ady a ceny. Ty, které pŤeŽijí
recesi. se rltlslztnou So sV()tI rllr[rít||<rrtr tltl sotlladu s poptávkou. HIedají nové
impLrlsy prtr povzbttzcrrí ptrplÍv|<y. ptr|<tttl sc uclrytí, nrohou začitzaměstnávat novÓ prlrcovníky. [)tlrn1tctrtlsti rrrrrií vyŠšipiíjrrry a mohou více utrácet,
Z|loV|.l sc rozbílrá cXpa11Zc a |<onjrrnktr-rr.a. Vyktlrrnost ekonomiky (reáln
potencioná|ním produktem. SkLrtečn produkt dosahuje
nlininra. Ekonomika se nachází pod hranicí sv;fch produkčníchmož-
prclcltrkt) .jo pot|
ností, nevyuŽívá plně své zdroje (vjlrobni faktory), zdrojŮie tedy dostatek.
Pozitivem je, že ceny jsou většinou stlačeny na ekonomické minimum,
krize eliminovala firrrry, které pracovaly neefektivně to je dobr;í odrazov
mťrstek pro zahájení nové expanze ekonomiky.
Expanze (konjunktura). PŤedstavuje období oŽivení a rŮstu ekonomické
aktivity. Je spojena s rŮstem poptávky domácností po spotŤebních statcích,
3.
se vzestupem firemních ziskŮ, se zvyšováním poptávky po pracovních
si|ách a rozšiŤovánímvyrobních kapacit na základě zvyšenéinvestiční
činnosti. Expanze domácnostem i firmám se daŤÍ, rostou zisky i platy'
roste spotŤeba statkri a služeb, stát dostává více daní, takŽe mŮže také
více investovat. Dokud firmy reálně odhadují vlvoj trhu a potenciá|ní
poptávku, nedochází k disproporcím. V určitémokamžiku se však konjunkturně rozběhnuté firmy odpoutají od reálně dosaŽitelné poptávky,
investují do rozvoje vyroby a vytváŤí vyrobní kapacity a zásoby zboŽí,
4.
které už strana poptávky není schopná absorbovat, a pÍichází Íáze
vrcholu.
Vrchol. Tato fáze nastává po fázl expanZe' konjunktury. PŤedstavuje ne.1vyššíbod ekonomického rŮstu, po němž dochází ke zpoma|ení ekonomické
aktivity. Vrchol (pŤevis agregátní nabídky nad agregátní poptávkou) firmy
poŤádještě produkují vysok1im tempem nové statky a služby, ovšem strana
poptávky už začiná zaostávat. Dosahovany reáIny produkt většinou pŤevyšuje potenciální produkt. Ekonomika jako celek se zde 1tž většinou
nacházi za hranicemi sv;ich produkčních možností, dodatečnézdroje
(vyrobní faktory) ziskává vně ekonomiky (ze zahraničí), čímžse zvyšuje
riziktl t-li.clri1rtí n nírs|cdnrj hospodáŤské krize. depresc.
(
LY,:
|<
bod ekonomické aktivity, tj. bllt| zvratu, po němž následuje oŽivení hos-
(
reálného produktu. Vjlkyvy pŤitom mohou po uťčitoudobu probí|rat nad nebo
pod (coŽ je častější)trendovou linií. Cyklus je obdobím lnczi dvěnra stejn mi
body obratu.
Cyklicky v voj mohou popisovat změny (pŤírŮstky) produ|<ttr v danérl-r období
oproti pŤíslušnémupŤedchozírlru období (v minulém roce) bud'absoIutnč
lvt'tlcrr(. Iiizc sc slLítllrjíir tlt|ptlvítIirjí í.lLl|<ttrirci s|<LrtcčrlÓhtl l.c:liItt('hrr ;lrtltItt|iltr
je tlIrrrrIrrltIrrlly r'yr'rrj ;rrrlt.llt.iliIttí|ttr
trri.tríltrl ttIlit'ttltt) '|.tetttIr.'ltt
Y,
Y
I
nebo v re|ativním vyjádŤení, tedy
Y_Y
't
n()'), .:'t
I
1,,
Kladné pŤírŮstky odpovídají expanzi, záporné kontrakci.
Podstatná pro danou fázi je nikoliv v še změny produktu (vysoká či nízká),
nybrŽ její kladná čt záporná hodnota. V ekonorlické teorii je pojetí cykIu zpĚesněno na sledování zpravidla čtvrt|etního proc1tr|<tLr. a ttl na rneziročnísrovnání
čtvrtletních ukazatelťr zrněrry proclLr|<tLr..Irvťr-|i ktltrtrit|<co clva a vícc po sobč
následujících čtvrtlctí(v nlcziročníllrsrtlvttlillí). byvli rlzlllrčtlv1rrrlr .ja|<tl rcccse.
Zv\áště d|ouhé a hIubokÓ t.cccsc jstltt rrirzyvlirry tlc1rl.cscrni ()|ltItrbí. |<tly proc|r.rkt
vykazuje nulové pĚí rťrst|<y. .j c trbtltlbí lrl sta gtt :tcc
Pojetí fází cyklu a potrŽívarrÍ tct.tlliIttrltrgic vyli'lrztrjí tr r.tizrrych lrtrtorti rlr-čitÓ
odchyll<y' Za recesi (označtlvittltltr tÚŽ.jaktl |<rizr:) byvá rrčktly 1-ltlvaŽtlv1rn por.rlry
pokles tempa rr1stu, rrikoliv tedy.jcn absolutní poklcs proc1u|<tu (záporlr1i rírst1.
ZvIáště prudká kontrakce byvá naz'yvána téŽ propad (slump)' vyrazná expanze
jako boorn. Počátek ťáze expanze blvá někdy označovánjako oživení.
Zj1šťovánívjlvoje reálného produktu je pŤitorn vŽdy spojeno s určitou nevyhnutelnou nepŤeSností stejně jako v pŤípadech měŤení jin}Ích makroekonomick]Ích
veličin, jako napŤ' míry nezaměstnanosti, míry inflace nebo platební bi|ance.
To je zprisobeno iadou dŮvodri, ze1ména
nedostatečnou kvalitou v1iclrozích írdajťr,jako napŤ. (v pŤípadě vyrobní metody) o produkci mal ch podnik nebo o části produkce v podobě zemědělskfch v1irobkri (kvalifikované odhady). V pŤípadě dŮchodové metody je
obtíŽné napŤ. odhadnout imputované drichody, v pŤípadě spotŤební metody
|ze mit pochybnosti o pŤesnosti rodinn
ch
čtŮ nebo zejména o evidenci
změn stavu zásob (zde vzn1ká dále zkreslení v drisledku nerozlišení jejich
likvidace, která se fakticky do HDP nepromítá, statisticky však ano);
pŤi zjištbvání reálného produktu tzv. deflováním nominálních hodnot produkce dílčíchvyrobních podskupin (nebo dílčíchskupin v]Ída.iti) dooh1rzí
ke zkresIení nepŤesnostmi pŤi zjištění hodnoty dcflátorr-r.
Pr..i srovn1rvliní čl'vrt|ctních ťrda.iťl o Íll)P .ic tltttlltl practlvat s Izv. rlčišlčrryrrri
ťrtlirji. cttŽ zIllttttctlli zc.jrllottit ztlhIct|rril vIiv rrlzt|í|rrť'Itrl;ltlč.ltt 1ttitt.trvttit.Ir tItlí ve
i lvr Ilr'lit'lr. ;ti iprrtlrri' i iirt(' stzirrrrri oliolttosli
HosPoDÁŘsKÝ RŮsT A CYKLY
HosPoDÁŘsKÝ RŮsT A cYKLY
Yefázi kontrakce (recese) docházi
>
l"
}
}
}
ts
k odbytov!,m potižíma k rristu zásob,
k poklesu ziskri podnik ,
ke zkracování pracovní doby a rristu nezaměstnanosti,
k poklesu reálného produktu,
k omezování investic ze sftany podnikri,
k nejednoznačnémuvfvoji cen statkri a cenové hladiny:
a) recese zp sobená poklesem agregátní poptávkyje spojena s poklesem
cenové hladiny (v realitě jde, jak již bylo naznačeno, spíšeo pokles míry
inflace);
b) recese zpŮsobená
r stem cen vstupti (napŤ. cena ropy na světov ch trzích)
je spojena s r stem cenové hladiny. Pro současn pokles produktu a rrist
míry inflace se ustálilo označenístagflace - jde o spojení slov stagnace
a inflace. Někdy je pro tento vlvoj používánoznačeníslumpflace, stagflací
se má na mysli pouhá stagnace (stabilita) produktu spojená s inflací.
Fáze expanze je doprovázena analogick1imi jevy' avšak v opačnémsměru:
} nedochází k odbytovf mpotižim, zásoby klesají nebo stagnují,
ř
}
}
rostou zisky podnikri,
pracovní dobaje stálá, roste zaměstnanost,
roste reáln1i produkt,
> podniky investují investování.
I zďe je možno rozlišit dvě možnosti vyvoje cenové hladiny (piesněji míry
inflace):
a)
expanze stimulovaná rristem agregátni poptávkyje obvykle doprovázena rristem cenové hladiny. Toje zvlášť typické pro ekonomiku, kdeje dosaženo tzv.
plné zaměstnanosti (a potenciálního produktu). Tato situace byvá označována
jako,,pŤehŤátí konjunktury..;
b) pŤi expanzi vyvolané pozitivním nabídkovym šokem dochází k poklesu cenové
hladiny (resp. míry inflace).
Historické pozndmky
V konkrétním historickém vfvoji vykazujíjednotlivé fáze cyklu' resp. celé hospodáŤské cyk|y značnérozdi|y,pokudjde o délku fází, hloubkupoklesuproduktu
a zaměstnanosti, vfvoj míry inflace atd. Cyklick1i vyvoj pŤitom nemusí probíhat
synchronně v jednotlivych zemich, tzn. že některé země mohou vykazovat fázi
expaÍze, zatimco v jinlch probíhá recese (mezinárodní asynchronnost cyklu).
Yyrazné a časově delšírecese však zpravidla postihují více či méně současně
všechny ekonomiky.
Za nejhlubší recesi bfvá považována tzv. velká deprese zlet 1929-1933. Po
druhé světové válce doš|o k závažnym recesím zejména v po|ovině 70. |et, počátkem 80.Iet (tyto dvě recese byly spojeny s prvním a drrrh1/rrr ropn m šokcm)
11.3
Mechanismus cyklu
Ekonomové se dosud zcela neshodli na tom, jaká je hlavní pňíčinavzniku
hospodáŤskfch cyklri, a jaká je jejich prriměrná délka. Nejpravděpodobnější je'
že pÍíčinplisobí současně několik. Cyklické vfkyvy ekonomického v;ivoje vznikají v drisledkunerovnoměrného vyvoje agregátnínabídky aagregátní poptávky
i jednotlivych odvětví.
PŤíčinanesouladu mriže vzniknoutjak na straně nabídky, tak i na straně poptávky. Na straně nabídky mriže blt pňíčinouvykyvu surovinovy šok, ktery zvyší
náklady vfrobc , což povede ke sníženínabídky (nejprve v odvětví, kdeje daná
surovina nejvíce používána, ale efekt se mriže lavinovitě šíŤitdo dalších odvětví). Na straně poptávky m že bjlt pŤíčinouhospodáŤského poklesu pesimismus
spotŤebitelri a sníženíjejich drivěry ve vládu, což m:Ů.že mít za následek omezení
větších vldajri domácností, atimi snížetiagregátni poptávky.
S r stem specializace a koncentrace vfroby roste i podíl kapitálovfch statkri
fixního charakteru (stroje), kteréje tŤeba obnovovat ve větších časovfch cyklech'
Velké podniky s náročnou technologií také zpravidla nemohou reagovat pŤíliš
pružně na změnu požadavkri poptávky.
PŤíčinyvzniku mohou blt jak intern í, tedy vyplyva1ící zpodstaty tržníhomechanismu (napŤ. v drisledku maxima|izace rispor, nevhodn ch investic, nestability investičních
vjldajri, pŤílišvelklch pŤíjmri bohatlch či šetrnfch), tak i externí (nové vynálezy, nedostatečnéinformace' politické pŤíčiny'slunečnískvrny, hospodáŤská politika).
Kolísání agregdtní poptávky a nabídky
Vysvětlení stŤídání(opakování) jednotlivych fází hospodáŤského cyklu' tedy
mechanismu cyklu, vycházív traď1čnímpojetiz kolísání agregátní poptávky nebo
agregátní nabídky, tedy z pŤíčinjednotliv1Íchpoptávkovfch a nabídkovlch šok
Rrizná vysvětlení proto specifikují nebo naopak zobecilují tyto qikyvy v agregátni
poptávce nebo agregátní nabídce, a tím i objasĎují pŤíčinystŤídavého kolísání
reálného produktu (a dá|e téžzaměsttano sti a obecně hosp odáŤské aktivity).
PŤi v1ikladu agregátni nabídky a poptávky jsme problematiku krátkodobfch
cyklri jiŽ zmínl'Ií.Proto nebudeme provádět hlubšíanalfzu krátkodobfch cyklri
a zaměŤíme se na anal zu dlouhodobého rristu.
na kažďá 2%o, o které
S hospodáŤskymi cykly rizce souvisí okunriv
poklesne skutečn;ÍreáIny produkt oproti potencionálnímu produktu, se zvfší
skutečná mira nezaměstnanosti o l oÁ.
.
7l.4
Dlouhodobf ekonomick;f rúst
Zlepšování (rrist) životníhostandardu obyvatelstva země je základním cí|om
okonomického v;/'voje. V krátkém období se životnístandard obyvatclstva zotttč
zIcpŠtrjctchdy, pokud
HosPoDÁŘsKÝ RŮsT A CYKLY
>
}
ekonomik a vy cházi z fáze recese a vstupuj e do fáze expar'Ze,
spotŤebovávají se dovážené zbožía služby a ekonomika si vyprijčuje
v ostatních zemich světa zdroje na jejich zaplaceni:' v tomto pŤípadě však
nar stá velikost zahraničníhodluhu a nutnost jeho splácení včetně rok
v budoucnosti, což snižuje budoucí Životní standard v zemi.
V dlouhém období |ze zvyšování životníhostandardu trvale udržetjedině rristem kapacit na v robu zbožía služeb, tedy rristem potenciálního produktu. Zlepšování životního standardu nezávisí na celkovém objemu potenciálního produktu,
ale na rristu potenciálního produktu na obyvatele. Roste-li tedy počet obyvatel
v dané zemi, potom životni standard obyvatelstva v dlouhém období bude rristjen
tehdy, bude-li potenciální produkt rrist rychleji než počet obyvatelstva.
V dlouhodobém ekonomickém vf voj i j ednotl ivf ch zemí lze p ozor ov at, že ne velké rozdíly v tempech rristu potenciálního produktu vytváŤejí v dlouhém období
(10 let a více) velké rozďí|y v makroekonomickém v konu a v rovni životního
standardu obyvatelstva. Vyššímíry rristu potenciálního produktu umožĚujízvyšovat všechny složky národní spotŤeby veŤejné i soukromé (vyššívjldaje na školství'
vědu, vj'zkum, zdravotnictví aj.) a současně umožĎují r st soukromé spotŤeby
zbožía služeb.
Rrist potenciálního produktu na obyvatele zvyšuje rovnéžflexibilitu ekonomiky, pokud jde o strukturálnízměny, a snižuje jejich ekonomické dopady narízné
skupiny obyvatelstva, na rizné oblasti a sektory ekonomiky.
Vědeckotechnickf pokrok a změny struktury potŤeb zprisobují, že některá
odvětví expandují, jiná odvětví ve vztahu k ostatním upadají. Některé skupiny
pracovníkri a spotŤebitelri jsou probíhajícímistrukturálními změnami negativně
zasahovány. Neroste-li v dané ekonomice potenciální produkt, potom tyto strukturální změny mají velké tlák|ady, neboť realokace zdrojtl mezi sektory, oblasti či
skupiny obyvatelstvajde na čet nákladri ostatních sektorri, oblastí nebo skupin
obyvatelstva. Strukturální problémy jsou však snáze Ťešitelnév rostoucí ekonomice, tj. v ekonomice, v nížse dlouhodobě trvale udržuje rrist potenciálního
produktu.
RESUME
This publication deals with macroeconomics and the application of motlorn
economic theories in economy, i.e. with basic issues of economic development monitoring, with possibilities of its explication, influencing and simulation. Authors
start from the opinion that the modern economic thinking importantly influences
the behaviour of individuals as well as of companies and last but not least of all
political events in the state.
This text describes in detail the macroeconomics subjects and also analyses
basic macroeconomics quantities (gross domestic product, gross national product,
national income, etc.) and possibilities of international comparison of economic
maturity of particular countries. Also, the possibilities of monitoring and influencing of economic development by means of basic macroeconomics models (model
of two-sector, three-sector and four-sector economy) are parsed. Also another
importantmacroeconomics models, as for example IS-LM model, AD-AS model,
use of Philips's curve etc., are analysed and based on them the possible impacts of
different measures on the specific economy are presented.
The money plays important role in the macroeconomics. That is why this publication characterizes the principle and forms of money and the influence of interest
rates and it analyses the financial market, demand for money and offer of money.
The possibility of influencing of economic quantities, based on the monetary or
fiscal measures, is also related. The macroeconomics must deal also with explanation and characteristics of important macroeconomic categories, as inflation,
unemployment, balance of payment, monetary rate systems, international trade
issues, economic growth, cyclic development of economy etc. are.
Just the economic theories should assist to understand the specific economic
development of society, possibilities of development influencing and finding of
eventual impacts of given measures.