Atraktivní Rusko

Transkript

Atraktivní Rusko

KVĚTEN 2013 | ČÍSLO 5
WWW.BW.CZ | WWW.CIO.CZ
100 Kč | 4,32
e-health ve střední
a východní Evropě
Výdaje někdejších komunistických zemí
na IT ve zdravotnictví trvale rostou
Supercentrum CERN
Ženevský urychlovač částic
zpracuje až 200 petabajtů dat
Atraktivní
Rusko
ISSN 1803-7321
05
9 771803 732009
Chceme koupit další firmu a rozšířit náš byznys, říká Iva
Slížková, finanční ředitelka a spolumajitelka společnosti Sabris
Žijeme v informační společnosti a mnozí
si možná ani neuvědomují, jak razantním
způsobem proměňuje naše životy.
Propojené sítě s sebou přinášejí nejen
pozitiva, ale i rizika. Klíčovým prvkem,
aniž si to vždy plně uvědomujeme, je
bezpečná komunikace. Nemůže se někdo
jiný přihlásit naším jménem a provádět
operace, které ohrozí naši firmu? Nedostane
se konkurence k našemu cennému knowhow?
MONET+ nabízí spolehlivé řešení ProID+
Zapomeňte na dlouhá krkolomná hesla,
která není těžké prolomit. Produkt ProID+
nabízí jednoduché a prověřené zabezpečení
vaší firemní IT struktury – silnou autentizaci
uživatelů, podepisování a šifrování
dokumentů.
Naše řešení je založené na principu dvoufaktorové autentizace, která je výrazně
bezpečnější než běžné heslo. Stačí mít
čipovou kartu s digitálním certifikátem
a znát čtyřmístný PIN. Na kartě jsou vaše
identifikační údaje v bezpečí, data z čipu
není možné zkopírovat. Na kartu není
možné útočit silou, karta to pozná - heslo
se bránit neumí.
+420 577 110 411
www.monetplus.cz
[email protected]
editorial
Když zmizí tlačítko Start
Již devatenáct let sleduje analytická společnost IDC
světové prodeje osobních počítačů. Za celou dobu se
globální trh nepropadl tak dramatickým způsobem jako během letošního prvního čtvrtletí. 76,9 milionu prodaných počítačů znamená, že se trh v meziročním
srovnání smrskl o bezmála čtrnáct procent, což je o polovinu více, než činily původní odhady, a téměř dvakrát tolik než na konci loňského roku.
Procentuálně nejhorší výsledek od roku 1994 má
několik možných vysvětlení ekonomickou situací počínaje, konkurencí ze strany tabletů konče. Hlavní vinu tomuto propadu pak analytici
připisují novému operačnímu systému Windows 8. Bob O'Donnell, analytik IDC, otevřeně přiznal, že nejenže „osmičky“ prodejům počítačů nepomohly, ale naopak je poškodily.
Ještě před půl rokem glorifikované Windows 8 se tak dostávají pod velmi tvrdou
kritiku. Uživatelé se prý novému operačnímu systému z dílny Microsoftu záměrně vyhýbají, protože se moderní rozhraní s dlaždicemi ukázalo pro kvanta lidí příliš moderním. Pomyslným hřebíčkem do mlhavé budoucnosti „osmiček“ – jakkoliv byl gigant
z Redmondu během testování uživateli opakovaně varován – pak bylo odebrání tradičního tlačítka Start z domovské obrazovky Windows.
Přesto, nebo možná právě proto, Microsoft v nedávných dnech oznámil, že příští
rok v dubnu ukončí podporu operačního systému Windows XP. Extrémně populární
a téměř dvanáct let starý systém tak začal odpočítávat poslední rok své oficiální existence. Zajímavé je, že si „XPéčka“ v Česku i na celém světě stále drží pozici druhého
nejpoužívanějšího operačního systému (po Windows 7). Například v Česku jsou nainstalovány na téměř 28 procentech počítačů, zatímco „osmičky“ mají podíl 4,1 procenta.
Ondřej Hergesell
Šéfredaktor, CIO Business World
[email protected]
INZERCE
Aby těch IT konců nebylo málo, Microsoft minulý měsíc uzavřel po třinácti letech
komunikační nástroj Windows Live Messenger. Program, který byl jakýmsi průkopníkem on-line chatování, využívalo přes sto milionů lidí. Redmondská korporace však
potřebuje vytěžit modernější službu Skype, za kterou zaplatila přes osm miliard dolarů. Otázkou zůstává, zda tento krok v době masivního boomu mobilních zařízení spíše nenahraje různým konkurenčním službám, které na smartphonech či tabletech fungují spolehlivěji než Skype na sesterském systému Windows Phone.
14 | 200 petabajtů z CeRN
státní sPRáVa Urychlovač částic CERN potřebuje obrovské množství dat. Není
možné s nimi pracovat na jednom místě, proto CERN sdílí kapacity s jinými počítačovými centry.
17 | e-health ve střední a východní
evropě
10 | Přinesou
chytré hodinky
revoluci?
MoBIlIta Osm mýtů o budoucnosti smartwatch.
analÝZa Výdaje někdejších komunistických zemí na informační technologie ve zdravotnictví nedosahují úrovně západní Evropy, ale trvale rostou. Vloni o 6,3 procenta.
20 | IT v bílých pláštích
It PRo ZDRaVotnICtVí Efektivní využití nových IT technologií může přinést zdravotnickému zařízení velkou konkurenční výhodu, úsporu nákladů a nové pacienty.
I v České republice.
20
2
CIO – Business World | Květen 2013
14
INZERCE
24 | Atraktivní Rusko
osoBnost Rádi bychom koupili další firmu a rozšířili náš
byznys, říká Iva Slížková, finanční ředitelka a spolumajitelka ryze české IT společnosti Sabris.
28 | Budete v roce 2013
v bezpečí?
PŘEHlED Nejnovější trendy v oblasti informační bezpečnosti v Česku a na Slovensku.
32 | Vševidoucí oči
BEZPEČnost Úloha průmyslových IP kamer byla zpočátku
zejména bezpečnostní – jako náhrada analogových zařízení
v uzavřených televizních okruzích. Mohou ale poskytovat daleko více funkcí a služeb.
36 | Ray Tomlinson
MaGaZín Portrét tvůrce elektronické pošty a prvního e-mailu. Dnes má tento komunikační prostředek přes tři miliardy uživatelů a stále roste.
www.cio.cz | www.bw.cz
3
sloupek
Příležitosti na trhu
se softwarem pro zdravotnictví
Trh se softwarem pro zdravotnictví nabízí v současné době kdekoliv na světě zajímavé a výrazné příležitosti. Ovšem zatímco se některé softwarové společnosti těší rychlému růstu, jiným se daří hůře, skomírají či
dokonce krachují. Úspěch na tomto trhu ovlivňuje mnoho faktorů, dva z nich jsou však obzvláště rozhodující –
průlomové aplikace, které odstraňují těžkopádné procesy a přinášejí převratné výsledky, a pomoc plnit vytčené
cíle organizacím, ve kterých jsou implementovány – využívají například možnosti sémantické analýzy volného
textu či BI nástroje, které jsou data schopny analyzovat
transakčně a v reálném čase, a funkce pro propojené
zdravotnictví. Budoucnost zdravotní péče závisí na bezproblémové interoperabilitě jak v rámci jedné organizace, tak na úrovni větších sdružení. Zákazníci stále více požadují aplikace pro propojenou zdravotní péči, při které pracují s velkým množstvím vyvíjejících se standardů pro komunikaci ve zdravotnictví.
Průlomové aplikace bohaté na funkce pro propojené zdravotnictví ovšem vyžadují
nové, nicméně v tomto oboru již odzkoušené technologie. Takové technologie nebo platformy, které poskytnou vývojářům aplikací pro zdravotnictví výhody, jež na trhu dobře
zúročí. Vývojáři zdravotnických aplikací mají dnes v podstatě dvě základní volby: buď
si vyberou již hotovou, osvědčenou, robustní, vysoce výkonnou a škálovatelnou platformu, anebo se vydají na náročnou cestu budování a údržby své vlastní platformy, což se
podobá tomu, když se staví dům místnost po místnosti.
Zefektivnění vývoje a zrychlení přístupu na trh umožní v případě první volby balíčky standardů a profilů, které výrazně sníží nároky na vytváření a údržbu řady rozhraní
pro propojenou zdravotní péči a dovolí vývojářům soustředit se na to, aby pro své aplikace a systémy mohli vyvíjet funkce s velkou přidanou hodnotou. Výhodou je pak také
možnost rychle přidávat průlomové funkce, které jsou dnešními zdravotnickými organizacemi nejvíce vyhledávány, jako např. vestavěné funkce pro analýzu v reálném čase,
pokročilé zpracování nestrukturovaných dat (text, signály) a propojení nemocničních,
provozních a finančních aplikací.
Nespornou výhodou je volba již zavedených technologií, jež nabízejí širokou škálu
nástrojů a které zákazníkům po celém světě usnadňují organizaci, poskytování a financování zdravotní péče. Inspirací budiž západní trhy a USA, kde je trh se zdravotnickými
technologiemi plně rozvinutý. Hledejme technologie a platformy, které jsou neomezeně
škálovatelné a fungují jak v úsporných řešeních v menších organizacích, tak i v největších a nejsložitějších zdravotnických systémech na světě a které se snadno propojují se
současnými aplikacemi.
Martin Zubek
business development manager, InterSystems
[email protected]
4
je publikací vydavatelství IDG Czech Republic, a. s., které
je podnikem IDG Communications, USA, největšího vydavatele informací z oblastí výpočetní techniky na světě.
Šéfredaktor: Ondřej Hergesell, 257 088 132
Redakce: Alexander Lichý (ali)
Tajemnice redakce: Růžena Holíková, 257 088 143
Ved. Inzertního oddělení: Jitka Vyhlídková, 257 088 181
Inzertní oddělení: Petr Vopálecký, 126, Helena
Hajsterová, 127, Iveta Hančlová, 119, Roman Šlosr 159
Fax: 257 088 174
Grafická úprava a předtisková příprava, sazba a zlom:
Multimedia atelier, s. r. o., Praha
Jazyková úprava: Dana Štropová
Stálí spolupracovníci: Pavel Houser (pah), Jan Kapoun,
Pavel Kreuziger, Alexandr Radecký (ale),
Čestmír Žák (cz)
Vedoucí čísla: Ondřej Hergesell, Uzávěrka čísla: 19. 4. 2013
Adresa vydavatelství: IDG Czech Republic, a. s.,
Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5;
tel: +420 257 088 111, fax: +420 257 088 185
e-mail: [email protected]
Internet: www.businessworld.cz, www.bw.cz, www.cio.cz
Výkonná ředitelka: RNDr. Jana Pelikánová
Tisk: Tiskárna Libertas, a. s.
Autorská práva vykonává vydavatel. Publikování, přetištění či šíření obsahu
nebo jeho částí jakýmkoliv způsobem v českém či jiném jazyce bez
předchozího písemného souhlasu vydavatele – IDG Czech Republic, a.s.– je
zakázáno. Tato publikace obsahuje ilustrační obrázky a fotografie z kolekcí
IDG News Service, IDG Image Bank. Tyto obrázky jsou chráněny copyrightem
a použity v souladu s licencí.
Periodicita: CIO Business World vychází měsíčně.
Cena jednotlivého výtisku: 100 Kč | 4,32
Roční předplatné: viz náš inzerát uvnitř čísla
Předplatné a reklamace
IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451,
158 00 Praha 5; tel.: +420 257 088 163, 776 035 440,
fax +420 235 520 812,
Předplatné v SR:
Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s.,
oddelenie inej formy predaja,
Vajnorská 137, P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3;
tel.: +421 244 458 821, fax: +421 244 458 819,
Distribuce:
tel.: +420 257 088 163, fax: +420 235 520 812,
Ověření tištěného a distribuovaného nákladu provádí
ABC ČR, člen IF ABC
Evidence podle zákona 477/2001 Sb. u EKO–KOM PRAHA
Registrace MK ČR E 8048, ISSN 1803-7321
Rozšiřují v ČR Mediaprint & Kapa
Pressegrosso, spol. s r.o.;
v SR Mediaprint Kapa, a. s., Bratislava.
Doručování v systému D+1: Česká pošta, s. p.
Příjem materiálů a záruky:
Redakce přijímá písemné příspěvky, fotografie, výpisy
programů apod. za předpokladu, že autorská práva
k nim nejsou vázána na třetí osobu. Souhlas k otištění
považuje redakce za automatický. Autor rovněž
zaručuje, že jeho materiál nemá reklamní charakter.
Výše honoráře je dle dohody. Nevyžádané rukopisy se
nevracejí, redakce nezaručuje jejich otištění. Autor bere
na vědomí, že jeho příspěvek může být bezplatně
rozšířen v síti periodik IDG. Příspěvky označené
jménem autora nevyjadřují bezpodmínečně mínění
redakce. Redakce nepřebírá za kontrolu a ověřování
materiálů žádnou záruku. Užití firemních značek
a názvů výrobků je bez nároku na honorář.
Experti na servery
„Thomas Krenn server - .¥-$*1ï. 5&5@
)$&*0.+*&*% )*./ī$)$1$0')ī(. -1$. (G“
*. -1 -ô50*11( +-*.($(*. -1 -*1´#
&*(+*) )//&¥'*0#*' /*0
5&0y )*./F.&1ï'´. -1$.
5&5)$&*0+óī1ï/$1*./G
y&*)/&/)ī+-/) -W
Martin Stöckl
SHIFTCOM s.r.o
Náš obchodní a servisní partner a zástupce v České republice
tel.: 604 455 637
1y/$1/ ).W222G/#*(.@&- ))G5H*!
*51*' %/ W 800 555 595
Ceny jsou kalkulovány na základě kurzu EUR - CZK ze dne 16.04.2013 (Evropská centrální banka). Nabídky, dodávky a služby Thomas-Krenn.AG jsou
zaměřeny výhradně na právnické a podnikající fyzické osoby, více viz http://www.thomas-krenn.cz/ vop. Tiskové chyby a změny v cenách a vybavení jsou
vyhrazeny. Thomas-Krenn.AG, Speltenbach-Steinäcker 1, D-94078 Freyung. Intel, Intel Logo, Intel Core, Intel Inside, Intel Inside Logo, Xeon a Xeon Inside
jsou ochranné známky společnosti Intel Corporation v USA a dalších zemích.
stalo
STALO se
Web o veřejných zakázkách
i hlídač cen benzínu
Alexander Lichý
Česká pošta uvádí v život nové služby, které nesouvisí s jejím hlavním
byznysem. Na svém serveru bude
zveřejňovat ceny benzínu a nafty.
Další projekt usnadní především
menším a středním firmám přístup
k důležitým informacím o tisících veřejných zakázek v hodnotě od 20 tisíc korun.
Systém i-zakázky (na doméně www.
i-verejnezakazky.cz), který bude především malým a středním podnikatelům
poskytovat informace o veřejných zakázkách, pošta připravovala více než rok.
Provozovat ho bude ve sdružení se společností Corpus Solutions, jež například
uvedla v činnost server justice.cz. „Máme tu systém, který sbírá informace z tisíců různých zdrojů – od státních institucí přes ministerstva, kraje, města,
obce, ale také až po poptávky od lokál-
Arbes zvýšila tržby o 61 procent
Český dodavatel softwarových řešení pro bankovnictví a finančnictví, společnost Arbes Technologies, pokračuje ve
svém růstu.
V roce 2012 dokázala zvýšit celkové výnosy o 61 procent
na bezmála 305 milionů korun, 17milionovým ziskem skončilo i hospodaření, což představuje 34procentní nárůst. Valnou
většinou se na dobrých výsledcích podílely tržby za vlastní
výkony, dosáhly více než 277 milionů korun.
Nový hráč na trhu: NF Cloud
Na český IT trh přichází nový hráč v oblasti cloudových řešení a virtualizace desktopů. Společnost NF Cloud, dceřiná
firma Profinitu, spadá do nadnárodní skupiny New Frontier
Holding.
NF Cloud se zaměřuje na přínosy virtualizace desktopů,
především pak na snižování nákladů na provoz počítačů či
umožnění zaměstnancům pracovat na vlastním zařízení ve formě BYOD. Pro své služby používá technologie od firem Citrix,
Microsoft, VMware či MobileIron.
Huawei vyhrál patentový spor o 4G
Po téměř dvou letech vyřešil soud v německém Mannheimu
patentový spor dvou obřích technologických čínských firem,
Huawei Technologies a ZTE.
6
ních zadavatelů. Sledujeme více než 120
oborů. Samozřejmě informujeme o obřích tendrech, ale umíme vyhledat také
tisíce malých zakázek. Jejich průměrná
hodnota je osmdesát tisíc korun, proto
je služba určena zejména malým a středním podnikatelům,“ říká Tomáš Ječný,
vrchní ředitel ICT České pošty, a dodává: „Naším cílem je zpřístupnit veřejné
zakázky komukoliv.“
Každý podnikatel nebo živnostník
získá za měsíční poplatek 199 korun pří-
Soud dal zapravdu společnosti Huawei, která svého konkurenta zažalovala kvůli zneužití některých patentů pro základnové stanice pro sítě čtvrté generace (LTE). V návaznosti na soudní rozhodnutí nesmí ZTE prodávat tato zařízení,
další spory obou firem běží ve Francii a Maďarsku.
Dashboardy fungují účinně
Aplikace pro vizualizaci dat, tedy dashboardy, pomáhají uživatelům přistupovat ke klíčovým informacím potřebným pro
zlepšení jejich práce.
BI Dashboardy od společnosti iDashboards ze skupiny Sybase napomáhají ke zvyšování produktivity firem, snižování
nákladů a celkově lepšímu řízení. Například po nasazení do
marketingového oddělení nejmenované regionální americké
banky se podařilo navýšit objem úvěrů na automobily o 31
procent.
Toray využívá QAD od Minervy
Český závod japonské společnosti Toray Textiles, který vyrábí polyesterové příze a tkaniny pro airbagy, si vybral ERP
systém QAD od společnosti Minerva ČR.
Toray se pro nový systém řízení podnikových zdrojů rozhodl v návaznosti na rozšíření portfolia o nový typ výroby
a z několika desítek účastníků tendru si vybral oborově zaměřený ERP systém QAD.
stup k nejnovějším výběrovým řízením
podle oboru činnosti, regionu a dalších
kritérií. „Novým informačním projektem
vnášíme světlo do složitého systému zadávání veřejných zakázek. Vycházíme
vstříc podnikatelům a živnostníkům, kterým dokážeme vyhledat přesně ty informace, které pak mohou využít ve svůj
prospěch,“ dodává Tomáš Ječný. Systém
bude fungovat i v off-line verzi, kdy se
zájemcům budou informace o veřejných
zakázkách doručovat v tištěné podobě
do schránky či v elektronické verzi na
e-mailovou adresu nebo do datové
schránky.
Kromě toho Česká pošta spustila monitoring cen benzínu a nafty, který hodlá
zveřejňovat na svém webu www.tankuj-
Sponzorem rubriky Stalo se
je společnost Trask solutions
levneji.cz. Sběr dat zajistí armáda doručovatelů České pošty v rámci svých pochůzek, do dvou měsíců by mělo být pokryto
zhruba 2 200 čerpacích stanic z téměř
3 500 veřejných pump v zemi.
© Sergiy Serdyuk – Fotolia.com
SAP nabízí in-memory technologii
i pro řízení malých a středních firem
Alexander Lichý
In-memory computing se stává hitem posledních měsíců. Technologie, kdy systém, data i aplikace jsou společně v operační paměti, zrychlují práci o několik řádů.
Do praxe se sice in-memory computing začal zavádět již přibližně před dvěma lety, ovšem začátky byly velmi opatrné. Především se zpracovávaly analytické výstupy z dat, která byla primárně pořízena a uložena v tradičních systémech relačních
databází.
Nyní technologie dospěla do produkčního stadia a je možné realizovat kompletní řešení, kdy systém, aplikace a živá data běží v paměti DRAM. SSD disky se používají pouze na zálohování dat v reálném čase.
„Řešení SAP Business One postavené na platformě SAP
HANA je nejen rychlé a schopné lépe zvládat výzvy spojené
s rostoucími objemy dat, ale je také velmi jednoduché, a to
i pro ty, kteří s podnikovými informačními technologiemi teprve začínají. To je zvlášť důležité, protože v malých podnicích
často jeden člověk musí obsáhnout celou jejich agendu. Zásadním přínosem pro malé firmy je zde skutečnost, že s tímto
řešením získají plnohodnotný nástroj business intelligence založený na on-line analýze dat a bez nutnosti složitého vytváření datových skladů,“ řekl Lubomír Paprčka, channel enablement and solution expert SAP ČR.
Verze SAP Business One na SAP HANA nabízí kompletní
nástroje pro malé podniky i podnikatele v jediném uživatelském rozhraní. Uživatelům bude pomáhat při všech aspektech
řízení společnosti. Novinka umožní firmám výrazně snížit reakční doby díky analýze podnikových dat v reálném čase. Efektivita stoupne i díky nabídce předkonfigurovaných funkcí pro
lepší uživatelský komfort. Patří mezi ně okamžité vyhledávání
v podnikových datech a možnost rozsáhlé interaktivní provozní analýzy.
7
lIDÉ
LIDÉ v IT
Michal Čupa se vrací z Ruska,
nově šéfuje Českým Radiokomunikacím
Společnost České Radiokomunikace (ČRa) má od minulého měsíce nového generálního ředitele, Michala Čupu.
Zkušený manažer řady telekomunikačních a technologických firem se do Česka vrací po téměř desetiletém působení
v Rusku a Ázerbájdžánu. „České Radiokomunikace jsou zdravou a stabilní fir© Foto: Hynek Glos
mou, jejichž nabídka mě natolik oslovila,
že jsem se rozhodl vrátit zpět do Prahy,“ řekl Čupa magazínu
CIO Business World.
Čerstvě třiapadesátiletý manažer do ČRa přichází z pozice
prezidenta ruské ICT společnosti IBS DataFort, kde měl na starosti vybudování nové divize podnikající v cloud computingu. Na
tuto oblast se chce více zaměřit i v ČRa. „Radiokomunikace mají tradičně silnou pozici v oblasti šíření televizního a rozhlasové-
Trobl šéfuje Doxee ve střední
a východní Evropě
Společnost Doxee jmenovala Radka Trobla generálním ředitelem pro region střední a východní Evropy. Na starosti bude mít rozvoj obchodní strategie, poboček a portfolia služeb během
plánovaného rozšiřování aktivit Doxee v celém regionu.
Dvaačtyřicetiletý Trobl má bohaté
zkušenosti z českých i nadnárodních firem, dříve například pracoval
pro skupinu Erste,
firmy Deloitte či
Hewlett-Packard. Ve společnosti Consulting ČS zase vedl poradenskou ICT divizi.
Svěřený region bude řídit z pražského sídla firmy.
Effectix.com nově pod vedením
výkonné ředitelky Holnové
Česká společnost Effectix.com, zajišťující služby
efektivního internetového marketingu, má novou
výkonnou ředitelku. Kateřina Holnová nahradila Da8
ho vysílání, potenciál pro růst vidím především v segmentu datového připojení a ICT služeb včetně cloudových. Rád bych
jednotlivé služby propojil, abychom našim klientům mohli poskytnout ucelenou a komplexní nabídku služeb,“ dodává Čupa.
Svou manažerskou kariéru zahájil před více než dvaceti lety v Českém Telecomu, odkud přešel do koncernu TDC TeleDanmark, pro který zakládal a téměř pět let vedl českého telekomunikačního operátora Contactel. V roce 2004 odešel do
Moskvy, kde se stal výkonným ředitelem největšího ruského alternativního operátora Golden Telecom. Poté si na necelý rok
„odskočil“ zpět do Prahy, když šéfoval české pobočce společnosti Microsoft, ale brzy vyslyšel vábení východu a přesunul se
na post ruského generálního ředitele Microsoftu pro on-line
služby. Poté působil v Baku jako šéf ázerbájdžánského operátora Azertelecom a následně vedl společnost Nokia Siemens
Networks pro postsovětské země.
vida Bauckmanna, dosavadního výkonného ředitele společnosti.
Holnová přichází do Effectix.com
s více než desetiletými zkušenostmi
z oblasti řízení, převážně z telekomunikační branže. Největší část své kariéry
strávila v české pobočce mobilního operátora Vodafone, kde byla mimo jiné zodpovědná za prodej a zákaznickou podporu v segmentu středních firem.
Honek obchodním ředitelem SAS
pro finanční trhy
SAS Institute ČR jmenovala Zdeňka Honka novým
obchodním ředitelem pro oblast finančních trhů.
Má za úkol prodej nových analytických řešení, která umožňují rychlé a vizuálně zřetelné zpracování
velkých objemů dat.
Honek přichází do SAS Institute z české pobočky Microsoftu, kde zastával pozici obchodního ředitele v divizi služeb,
předtím působil – rovněž jako obchodní
ředitel – ve společnosti Creditinfo Solutions. Kromě oblasti prodeje
a marketingu byl
zodpovědný i za
rozvoj slovenské
dceřiné firmy.
Fujitsu jmenovalo Waltera
viceprezidentem pro střední Evropu
Jürgen Walter, dlouholetý manažer společnosti
Fujitsu Technology Solution, nově zastává funkci
senior vice president ve střední Evropě. Současně zůstává členem vedení Fujitsu v regionu CEMEA&I (Evropa, Střední východ, Afrika a Indie).
Ve své předchozí funkci působil
Walter jako ředitel
celopodnikového
vývoje Fujitsu. V minulosti zastával vedoucí pozice u společností Nokia
Siemens Networks či Siemens Communications.
MoBIlIta
MOBILITA
Přinesou chytré hodinky revoluci?
Osm mýtů o budoucnosti smartwatch
Mike Elgan
Chytré hodinky jsou
smartwatch, jsou zařízení,
která se (přímo nebo přes
smartphone) připojují
k internetu a lze na nich
spouštět aplikace. V době,
kdy Apple začne prodávat
dlouho ohlašované „chytré
hodinky“ iWatch, bude na
tomto novém trhu již
poměrně těsno.
Financial Times totiž nedávno oznámily, že chytré hodinky vyvíjí i skupina
Android v rámci obří korporace Google.
To naznačuje, že firma plánuje vypustit
vlastní smartwatch brzy, možná ještě letos, a mohla by je dokonce představit už
na své konferenci pro vývojáře Google
I/O pořádané 15. května.
Odborníci, novináři a bloggeři o nové kategorii chytrých zařízení diskutují
velmi často. Ale téměř vše, co předpovídají o budoucnosti chytrých hodinek, je
špatně. Podívejme se společně na osm
největších mýtů o nadcházející revoluci
chytrých hodinek.
Mýtus číslo 1: Žádná revoluce v chytrých hodinkách nebude.
Ve skutečnosti je revoluce téměř jistá.
Každý významnější výrobce spotřební elektroniky zkusí prodávat minimálně jeden
10
model a konkurenční boj o vývoj nejatraktivnějších hodinek s nejlepšími funkcemi
za nejnižší cenu v kombinaci s novými technologiemi vyústí ve
zcela novou kategorii
spotřební elektroniky.
© Robert Lehmann – Fotolia.com
Mýtus číslo 2:
Chytré hodinky neuspějí, protože dnes už
přece nikdo hodinky nenosí.
Chytré hodinky zatím skutečně nemohou uspět – ale ne proto, že je nikdo nenosí. Důvod je mnohem prozaičtější: Zatím nejsou schopny uchvátit spotřebitele
potřebnou kombinací funkcí, výkonu
a ceny. Ovšem nová generace chytrých
hodinek bude tak přesvědčivá, že lidé je
začnou ještě rádi opět nosit.
Mýtus číslo 3: Chytré hodinky jsou
pro lidi, jež jsou příliš líní na to, aby si
z kapsy vytáhli telefon.
Objevila se domněnka, že chytré hodinky budou existovat jen proto, aby duplikovaly určité funkce smartphonu. Výsledkem toho je, že už dnes jsou chytré
hodinky zatracovány jako předražený luxus pro lidi příliš líné na to, aby si z kapsy vytáhli telefon.
Ta t o
domněnka je
nesprávná hned
ze dvou důvodů. Chytré hodinky sice skutečně budou do
určité míry duplikovat funkcionalitu
smartphonů, ovšem přinesou také nové
funkce a vlastnosti, které je složité předpovídat – což se ostatně týká všech nových platforem. Stačí si jen připomenout
všechny nepředvídané aplikace a využití pro iPad.
Za druhé, rozhodně to nemá nic společného s leností. Kdykoliv nová vymoženost nahradí něco, co už je samo o sobě poměrně jednoduché, vždy to zprvu
vypadá extravagantně a zbytečně.
objemné.
Takzvané chytré hodinky jsou na světě už několik let. Obecně byly vždy mnohem objemnější než klasické. Kvůli této
objemnosti byly pro profesionální účely
nepoužitelné.
V budoucnu lze ale očekávat zmenšování, a to zejména díky třem technologiím. První z nich je elektronický inkoust – monochromatická technologie
s relativně nízkým rozlišením, která však
Miřte výš s Ness UP!
Podpořte svůj business…
Revoluce chytrých hodinek se ve skutečnosti stává podskupinou mnohem větší změny – revoluce počítačů nošených
na těle. V rámci ní můžeme očekávat
chytré brýle typu Google Glass i chytré
oblečení jako bundy, počítače vestavěné
do helem, rukavice, boty…
Mýtus číslo 6: Apple nevydá chytré
hodinky, dokud nebude za dva roky připravena technologie zakřiveného skla.
bývá velice
tenká a nenáročná na energii (tudíž nevyžaduje velkou objemnou baterii).
Druhé řešení představuje zakřivené
sklo, zejména technologie Willow Glass
od firmy Corning, které je nejenže flexibilní, ale také tenké a lehké. Zakřivené
sklo může měnit tvar hodinek, takže
i přes velký povrch a spoustu elektroniky budou mít méně hran a rohů – tudíž
nebudou vypadat tak objemně.
Třetí technologií je Bluetooth 4.0, který taktéž potřebuje mnohem méně energie, což se projeví na menší velikosti baterie.
Mýtus číslo 5: Chytré hodinky nejsou
v módě.
Fáma o očekávaných hodinkách od
Applu je spojena s myšlenkou, že společnost musí a bude využívat zakřivené sklo.
Takže když firma Corning oznámila, že
technologie Willow Glass bude hotová až
za dva roky, mnoho lidí z toho vyvodilo,
že na ně Apple před vydáním hodinek
počká. To je ale chybné uvažování.
Pokud by měl nějaký reportér v roce
2006 informaci o tom, že Apple hledá nové možnosti smartphonu s využitím Blue
tooth 4.0, chybně by z toho vyvozoval, že
bude čekat do té doby, než se Bluetooth
4.0 dostane na trh. Ve skutečnosti se první iPhone začal prodávat v roce 2007, ale
první iPhone s Bluetooth 4.0 až v roce
2011.
Mýtus číslo 7: Chytré hodinky budete muset nabíjet každý den.
Díky technologii Bluetooth 4.0, nízkoenergetickým obrazovkám, moderním
Sponzorem rubriky Mobilita
je společnost Ness Technologies
mobilním procesorům, lepším bateriím
a softwaru pro správu předpokládáme,
že minimální doba, po kterou většina
chytrých hodinek vydrží na jedno nabití,
bude jeden týden. Někteří odborníci dokonce předpovídají i celý měsíc.
periferiemi smartphonů.
Revoluce chytrých hodinek ještě nezačala, přesto se už hranice mezi elektronickými zařízeními, jako jsou telefony, tablety, notebooky, počítače a televize, stírají.
Produkty jako Xbox SmartGlass od Microsoftu či AirPlay Mirroring od Applu umožňují vzájemnou kooperaci a ovládání jednotlivých elektronických produktů.
Chytré hodinky bude možné propojit nejen s telefony, ale také s televizemi,
palubními deskami aut atd. Navíc vstupujeme do věku chytrých virtuálních asistentů, s nimiž spolupracujeme pomocí
hlasu.
Koncept chytrých hodinek, které
mohou nabídnout mikrofon, internetové připojení a displej, představuje praktické rozhraní pro hovory se Siri, Google Now a dalšími službami virtuálních
asistentů.
INZERCE
15. května v Praze
Clarion Congress Hotel
Chcete inovovat a zefektivnit své IT?
Navštivte největší konferenci zaměřenou
na cloudové a virtualizační technologie.
Zajistěte si místo včasnou registrací na:
www.vmwareforum2013.com/prague
B(0&B,1=B[PPLQGG
11
BEZPEČnost
BEZPEČNOST
Obavy z cíleného malwaru rostou
Thor Olavsrud
IT profesionálové mají
stále větší obavy
z cíleného malwaru
a úniků dat. Horší však je,
že ztrácejí sebedůvěru
týkající se svých
schopností tyto hrozby
identifikovat a zastavit.
Obavy IT bezpečnostních profesionálů z cíleného malwaru a úniků dat neustále rostou, zatímco jejich sebedůvěra
ve schopnost identifikovat a zastavit pokročilé hrozby klesá. Vyplývá to z nového průzkumu bezpečnostní firmy Bit9,
která se na úplném konci loňského roku
dotazovala 966 IT a bezpečnostních profesionálů z celého světa pro svůj každoroční průzkum bezpečnosti serverů.
Většina respondentů (58 procent)
spravovala do 50 serverů, 29 procent mezi stovkou až pětistovkou serverů a 13 procent průměrně dva tisíce serverů.
„Cílený malware se stal hlavní bezpečnostní výzvou již druhým rokem za
sebou,“ říká Ilana Goddessová, manažerka produktového marketingu společnosti Bit9. Dále poukazuje na to, že 52,4 procenta respondentů (což je meziroční
15procentní nárůst) uvádí cílený malware jako svůj primární zdroj starostí.
„Celý problém s cíleným malwarem
spočívá v tom, že tyto hrozby jsou dokonale zaměřeny přímo na daný subjekt,“
říká Goddessová. „A útočníci se nezastavují. Vytrvají, dokud se nedostanou dovnitř, ať už jim to bude trvat měsíce nebo
roky. Antivirové definice zde nebudou
fungovat, protože kódy napsané na míru
12
© lolloj – Fotolia.com
konkrétní společnosti takto analyzovat
nelze.“
Obětí každá čtvrtá firma
Goddessová poukazuje na to, že respondenti opětovně identifikovali jako
hlavní zdroj svých obav v oblasti bezpečnosti serverů cílený malware a úniky dat,
a to kvůli nárůstu těchto útoků v roce
2012. Ataky jako Flame, Gauss, mini-Flame a trojský kůň Flashback si loni vysloužily významnou pozornost médií. Celkem
25 procent respondentů Bit9 sdělilo, že
se stali oběťmi pokročilého malwaru
(meziročně osmiprocentní nárůst), 18
procent pak uvedlo, že nevědí, jestli na
ně bylo zaútočeno (podle FBI jsou dvě
třetiny úniků dat detekovány někým externím).
Loňská zpráva z vyšetřování úniků dat
od společnosti Verizon zaznamenává, že
94 procent všech zkompromitovaných
dat v roce 2012 mělo co do činění se servery (což představuje 18procentní nárůst
oproti roku 2011). Goddessová tvrdí, že
bezpečnostní profesionálové ztrácejí sebedůvěru v hodnocení své schopnosti zastavit pokročilý malware; 59 procent řeklo, že si více či méně věří, 20 procent
sdělilo, že si nevěří (což je skok z 10 pro-
cent v roce 2011), a 4 procenta dotazovaných si nebylo jistých.
Kromě rostoucího využívání Linuxu
jako primární serverové platformy se společnosti stále více virtualizují. Třetina respondentů v průzkumu potvrdila, že více
než 50 procent jejich serverů je virtuálních. Polovina z nich navíc řekla, že virtuální desktopy již implementovali, nacházejí se právě v procesu nasazení nebo
je virtualizace součástí jejich plánů.
Když měli respondenti seřadit typy
serverů podle rizika, které představují,
pouhých 6 procent z nich označilo virtuální servery jako „vysoce rizikové“. Většina respondentů (66 procent) považovala za nejrizikovější webové servery; 38
procent vnímalo jako vysoce rizikové souborové servery; 34 procent ukázalo na emailové servery; 26 procent označilo
doménové servery; 14 procent aplikační
servery a 11 procent databázové.
Podle Ilany Goddessové to může značit, že IT profesionálové hledí špatným
směrem. Vždyť nejcennější podnikové informace se nacházejí na souborových
serverech (například duševní vlastnictví),
v databázích (zákaznické informace)
a zvláště v doménových serverech (například hesla, administrativní práva).
Služby informační bezpečnosti
Analyzujte svá rizika
Sponzorem rubriky Bezpečnost je ESET SERVICES
říká v rozhovoru Petr Merkulov
Čestmír Žák
pečnostních řešení těsně spjaty
se zařízeními. Je podle vás pravděpodobné, že by mohla být
v budoucnu licence více propojena spíše s uživatelem či daty?
Oblast kybernetické bezpečnosti
je velmi drahá, a pokud chcete,
abyste měli stoprocentně zabezpečenou organizaci, nemůžete
na to mít nikdy dost peněz. Jak
poznat rozumnou částku pro investice?
Upřímně, tuto otázku mi lidé pokládají poslední dobou často. A není to jednoduchá záležitost, protože pro každou společnost existuje velmi specifický recept na
to, co by měla dělat. Jedno z extrémních
řešení je očividně špatné – utratit minimum. V zásadě si myslím, že tvorba bezpečnostní strategie, která by měla mít určité cíle, je v kompetenci CIO organizace.
Abyste toho dosáhli, měli byste začít dvěma základními fakty. Jaká je nejcennější
věc, kterou mám v organizaci, co je tím,
co opravdu potřebuje chránit? Jinými slovy: musíte analyzovat svá rizika. Za druhé
se musíte podívat na vektory potenciálních útoků a potom tuto vizi zanalyzovat
a zjistit, co vám funguje lépe a co ne. A reálně nejsložitější věcí na tom je, že nejde
jenom o problematiku toho, kolik utratím
za bezpečnost.
Například pokud máte hodně cestujících zaměstnanců a všichni mají note-
Fakt, že jsou dnešní licence spojeny
se zařízeními, dává smysl, je tu však opět
určitý posun směrem k flexibilitě oprávnění. V minulosti byste museli náležitě licencovat zvlášť produkty pro počítače
a zvlášť pro mobilní zařízení. Nyní už v zásadě nerozlišujeme. Říkáme, že koncový
bod je koncový bod.
Petr Merkulov
Produktový ředitel Kaspersky Lab
booky s přístupem k důležitým informacím, budete jistě chtít k jejich ochraně
použít šifrování. Podobně je to s mobilními zařízeními, kterých čím více je, zvláště nekontrolovaných, přinesených zaměstnanci v rámci vašeho BYOD
programu, tím více pozornosti budete
muset věnovat tomu, k čemu mají tyto
technologie přístup a jak je zvládat. Není
to tak, že jednou zaplatíte za bezpečnost
a zapomenete na to. A zvláště pokud se
zabezpečení netýká pouze malwaru.
V současné době se nacházíme
v situaci, kdy jsou licence bez-
Podle jednoho průzkumu se
dnes průměrný počet zařízení,
s nimiž manažer denně přichází
do styku, pohybuje mezi pěti
a sedmi. Navíc se dá očekávat
další růstový trend…
Výzva to je už dnes. Pokud se podíváte zpět, máte společnosti, jako jsme
my, které musely vyvinout několik řešení. Za všechny si necháme zaplatit. Dokážete si představit situaci, kdy máte pět
zařízení a my bychom pořád museli vyvíjet řešení pro každé z nich a nechat si
od vás zaplatit pouze jednou? Myslím,
že jde o to, nalézt správnou rovnováhu
v tom, jak uživatelé chtějí nakupovat řešení a kolik úsilí musí vyvinout výrobci,
aby je postavili.
INZERCE
-HGQRGXwwÈSĵHFKRGYDwLFKƭUHPQÈFKDSOLNDFÈGRSULY¼WQÈKRFORXGX"
6SROHKOLYö
13
státní
státní správa
Kde se starají
o data z urychlovače CERN?
Martin Rychlík
Při hledání Higgsova
bosonu z částicových
srážek vznikla obrovská
masa experimentálních
dat, která je sdílena po
celém světě. I v Praze.
Z centra Ženevy je to do obce Meyrin kousíček. Naproti konečné autobusu
leží obrovská dřevěná koule – Glób vědy
a inovací. Symbol nejmodernějšího výzkumného centra Evropy má od roku
2004 nastiňovat čtyři hlavní cíle evropského jaderného ústředí: odpovídat na otázky týkající se vesmíru, posouvat technologické hranice, připravovat vědce pro
zítřek a sbližovat státy prostřednictvím vědy. Plus přidat ohleduplnost k životnímu
prostředí.
Takové jsou úkoly Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), jejíž
centrála se rozkládá na hranicích Švýcarska a Francie – na krásném místě mezi
horami a poblíž Ženevského jezera. Často se právě sem upínají zraky nejchytřejších lidí planety, kteří jsou zvědaví na nejnovější poznatky z oblasti jaderné fyziky.
Bylo tomu tak i loni 4. července, kdy částicový urychlovač Large Hadron Collider
(LHC) přinesl vážné náznaky objevu tajemné částice s vlastnostmi teoreticky
předpovězeného Higgsova bosonu.
A magazín Science přiřkl Higgsově bosonu první místo v desítce vědeckých událostí roku 2012.
Kromě 27kilometrového podzemního urychlovače LHC a takzvaných expe14
rimentů ATLAS, CMS či ALICE, které
proudění částic „monitorují“, byly k epochálnímu objevu potřeba i analýzy vskutku gigantického množství dat. O jejich
kvantitě si lze – vlastně jen tak trochu –
udělat představu v meyrinské budově
s číslicí 513. Zde je totiž umístěna počítačová centrála nazvaná CERN Data Center, kterou zaměstnanci zkracují na pouhé „DC“.
200 petabajtů
z urychlovače LHC
Jak takové „dýsíčko“ vypadá? Jistě,
je obrovské. Sál připomíná supermarket
plný skříní s procesory a úložišti. Vždyť
jen dva detektory CMS a ATLAS (skoro
padesátimetrový snímač, na jehož vývoji pracovali i čeští vědci) by měly generovat data, jež by – v netříděné podobě –
naplnila každou vteřinu 200 tisíc
dévédéček. V urychlovači LHC dojde totiž ke čtyřiceti milionům srážek v jedné
sekundě! Naštěstí jsou informace sofistikovaně filtrovány, a pracuje se tak jen
s odpovídajícím zlomkem. I tak jsou
v „pětsetřináctce“ tisíce počítačů a magnetických pásek, z nichž každá dokáže
pojmout kvantum dat.
V hlavním sále DC, který má 1 450
metrů čtverečních, dochází k digitální rekonstrukci a archivaci srážek. Právě v červenci 2012, kdy fyzikové jásali nad Higgsovým bosonem, zveřejnilo ústředí CERN,
že z 800 bilionů kolizí bylo nasbíráno 200
petabajtů dat. Jen pro srovnání: celý server Megaupload.com obsahoval při zavření FBI asi 28 petabajtů…
Pracovat s tak obří masou dat na jediném místě by ani nebylo možné – počítače v „cernovské“ hale už beztak narážejí na limity s chlazením i elektřinou.
Sponzorem rubriky IT ve státní správě
je společnost CCV Informační systémy
Od roku 2002 proto CERN podporuje
„grid computing“ a sdílí kapacity s jinými počítačovými centry. Vědci mají The
Worldwide LHC Computing Grid (WLCG), jenž vytváří síť na čtyřech úrovních,
ve více vrstvách, takže k datům z urychlovače má takříkajíc on-line přístup asi
osm tisíc fyziků od Ženevy po Perth. Ti
vlastně navazují na jiný zdejší vynález,
tedy na koncept World Wide Web, který
v CERN vymyslel Tim Ber ners-Lee již
v roce 1990.
Milníky ženevského CERN
1954 – založení evropské organizace
pro jaderný výzkum (CeRN)
1957 – činnost zahájil první akcelerá-
© CERN
tor Synchro-cyclotron (SC)
1959 – spuštění Proton Synchrotronu
(PS)
1968 – George Charpak vyvinul částicové detektory (Nobelova cena
1992)
1971 – odstartoval Intersecting Storage Rings (ISR), první proton-proton srážeč
1976 – zahájení provozu Super Proton
Synchrotronu (SPS)
1983 – objev intermediálních částic W
a Z (Nobelova cena 1984)
1989 – spuštěn Large electron Positron (LeP), potvrzena existence tří neutrinů
1990 – Tim Berners-Lee vynalezl
World Wide Web
1995 – první zaznamenání antihydrogenu
1999 – zahájení výstavby Large
Hadron Collideru (LHC)
2000 – vytvoření nové formy hmoty:
kvark-gluonové plazmy
2008 – spuštění největšího urychlovače LHC
2012 – identifikace částice s vlastnostmi avizovaného Higgsova bosonu
Pramen: CeRN
15
stÁtní sprÁva
Tier 0, 1, 2 a 3 –
po celém světě
První úrovní – respektive nultou – je
Tier 0: samotné ženevské Data Center,
kam nejprve míří experimentální data
z Large Hadron Collideru. Zde se koncentruje asi pětina výkonu celé superpočítačové sítě, DC zajišťuje i základní provoz
pro laboratoře a běžné služby. Hrubá data z LHC jsou pak distribuována na Tier 1,
která v současnosti sestává z jedenácti
počítačových center. Jmenovitě jde o TRIUMF v Kanadě, KIT v Německu, španělský PIC, francouzský IN2P3, italské INFN,
skandinávský komplex Nordic Datagrid,
nizozemské NIKHEF/SARA, dále ASGC
na Tchaj-wanu, GridPP ve Velké Británii
a konečně dvě americké destinace: CMS
ve Fermilabu a BNL ATLAS.
Na úrovni Tier 2 jde především o univerzitní a výzkumná počítačová pracoviště, která napomáhají sdílení výkonu i dat.
Takových center je v síti WLCG asi 140.
A konečně na nejnižším levelu, Tier 3,
mohou být i jednotlivé počítače nebo
centra některých kateder.
Síť vede až
do pražské akademie věd
A protože urychlovač LHC je náročným přístrojem – vždyť jde určitě o vůbec
nejsložitější zařízení, které kdy člověk vyrobil – i k nultému centru v Ženevě se při-
© CERN
dává alternativní a rozšířený Tier 0. Je jím
Wigner Research Centre for Physics v Budapešti, který nabízí zálohy, kdyby se ve
švýcarském Meyrinu něco nepovedlo. Přímo v CERN DC je v současné době osazeno asi 65 tisíc počítačových jader a úložiště na 30 petabajtů, kdežto v Budapešti činí
kapacita výkonu 20 tisíc jader a u disků
5,5 petabajtu, uvádí oficiální web.
V celosvětové konkurenci nejde o nějak přední počty. Třeba v aktuálním vydání žebříčku světových superpočítačů
Top500.org trůní na první příčce počítačová sestava Titan Cray XK7 v americkém
Oak Ridge s 560 tisíci jádry. Nejnaplněnější „skříně“ v Česku budou mít brzy výzkumníci v Ostravě, kteří za dvě miliardy
korun budují superpočítačové centrum
IT4Innovations (IT4I). „V projektu plánujeme využívat asi 40 tisíc jader, šlo by pro
Česko skutečně o řádový skok,“ říká Ivo
Vondrák, rektor Vysoké školy báňské.
INZERCE
Připravujeme nový ročník populárního žebříčku nejvýznamnějších ICT společností
s výsledky za rok 2012, opět pod hlavičkou měsíčníku CIO Business World.
Nezapomeňte vyplnit formulář na http://dotazniky.businessworld.cz
Uzávěrka příjmu dotazníků je 10. května 2013
Účast v žebříčku je zdarma, přihlásit se mohou všechny fi rmy podnikající v oboru ICT.
Rozhodující kritérium pro umístění v žebříčku představuje obrat fi rmy dosažený v roce 2012.
Nejde však o soutěž, ale v první řadě o přehled, v němž by žádná významnější fi rma neměla chybět.
Ve speciální publikaci, která vyjde v červnu jako příloha měsíčníku CIO Business World,
se proto ve zkráceném žebříčku objeví i společnosti, jež se do první stovky nevešly.
Tato česko-anglická publikace mapující trh ICT v ČR je žádána našimi čtenáři po celý rok.
Partnerem žebříčku je sdružení Czech Top 100,
vyhlašovatel prestižního žebříčku stovky nejvýznamnějších firem v ČR.
Za redakci se na Vaše odpovědi i případné dotazy těší Ondřej Hergesell ([email protected])
16
Centrum, jež má svou kapacitu nabízet
k analýzám dopravy či meteorologie,
vznikne do roku 2014.
V tuzemsku k nejvýkonnějším počítačům patří soustava v továrně Škoda Auto, která simuluje virtuální modely pro aerodynamické účely. Ve Fyzikálním ústavu
Akademie věd ČR instalovali v březnu
2009 systém Dorje, což v tibetštině značí
rituální žezlo, který nabídl akademikům
reálný efektivní výkon 4,2 teraflopu. Později zde došlo – kvůli součinnosti českých fyziků se střediskem CERN – k posílení serverů, ale takový hangár počítačů
jako v ženevském „DC“ to není. I tak ale
servery z Prahy v Tier 2 (více na www.
farm.particle.cz) přispěly k hledání tajemného Higgsova bosonu, který tolik uhranul vědecký svět.
Autor je redaktorem
serveru Česká pozice
analÝZa
ANALÝZA
e-health ve střední
a východní evropě
Výdaje někdejších
komunistických zemí na
informační technologie ve
zdravotnictví nedosahují
úrovně západní Evropy, ale
trvale rostou. Vloni o 6,3
procenta.
© Alexander Raths – Fotolia.com
Nino Giguashvili, Hana Chmelová
Podíl zdravotnictví na celkových výdajích na IT ve střední a východní Evropě činí pouhých 1,1 %, avšak tento specifický
trh vytrvale roste. Podle mezinárodní analytické a poradenské společnosti IDC
vzrostly v roce 2012 výdaje na IT ve zdravotnictví ve střední a východní Evropě
o 6,3 % na celkových 866 milionů dolarů.
Ačkoli jsou řádově menší než v západní
Evropě, perspektiva budoucího růstu je
mnohem slibnější. IDC předpovídá na období 2012–2016 průměrný roční růst 7,8 %,
tedy třikrát rychlejší než na západoevropských trzích (obr. 1).
Z hlediska jednotlivých zemí regionu
připadal největší podíl výdajů na IT ve
zdravotnictví na Rusko, a to přes 40 %. Následovaly Polsko a Česká republika. Na
tyto tři země připadají celkově zhruba
dvě třetiny regionálních výdajů na IT ve
zdravotnictví. Hardware je ve střední a východní Evropě hlavní složkou výdajů na
IT ve zdravotnictví – od 45 % v ČR po 75 %
v Rumunsku. V rozvinutějších zemích, jako jsou Polsko nebo ČR, také IT výdaje
ve zdravotnictví představují větší podíl
HDP na hlavu než v méně rozvinutých.
Nástup digitalizace –
eMR a eHR
Využití informačních a komunikačních technologií specificky pro účely
zdravotní péče se obvykle označuje termínem e-health. Ačkoli hlavní složkou
těchto výdajů je hardware, pozornost ministerstev, poskytovatelů péče a dodavatelů zařízení se upírá na aplikace pro
správu a řízení. Jejich cílem jsou digitalizace a snadné sdílení informací o pacientech (lékařské zprávy, diagnostická data, recepty) a rozvoj tzv. telemedicíny
včetně diagnostiky, konzultací a sledování na dálku v řadě specializovaných lékařských oborů.
Jedním z hlavních cílů digitalizace
zdravotnictví je bezproblémová výměna
lékařských informací o pacientech mezi
zdravotnickými zařízeními a jinými dotčenými organizacemi v jedné zemi i přes
hranice. Sdílení elektronických lékařských záznamů (EMR) však brání neexis-
tence standardů a interoperability, jakož
i chybějící právní rámec, který by umožnil plnou implementaci konceptu EHR
podle definice EU („sdílené, integrované
nebo propojené záznamy všech klinicky
relevantních zdravotních a lékařských informací bez ohledu na to, kdy, kde a kým
byla data pořízena“).
Elektronické sdílení zdravotních záznamů na národní nebo mezistátní úrovni zatím nefunguje snadno, natož hladce
ani v západní Evropě. Není divu, že zdravotnická zařízení ve střední a východní
Evropě v tomto ohledu mimo své zdi dosud příliš nepokročila a v mnoha případech ani uvnitř nich.
Nicméně snaha existuje. Zatím nejrozsáhlejším evropským projektem je epSOS
v hodnotě 66,5 milionu eur, spolufinancovaný EU a zaváděný ve 47 zdravotnických
organizacích ze 23 členských a tří nečlenských zemí. Jeho cílem je umožnit přeshraniční přístup k souhrnným zdravotním
záznamům a elektronickým receptům pro
účely vyúčtování zdravotního pojištění.
Z regionu střední a východní Evropy se jej
17
analÝza
účastní Estonsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Spuštěna byla pilotní fáze projektu epSOS, která by měla prokázat, zda je možné zlepšit
přeshraniční lékařskou péči pomocí sdílení dat o pacientech v zabezpečeném
elektronickém formátu.
Systémy pro rentgeny
a jiná obrazová data
K nejintenzivněji zaváděným informačním řešením ve zdravotnictví patří systémy pro archivaci a sdílení obrazových
informací (PACS), které jsou ve střední
a východní Evropě poměrně rozšířené.
Většina velkých nemocnic v regionu nějaký typ PACS používá, ačkoli většinou jde
o uzavřené systémy omezené na radiolograf č. 1 Výdaje na IT poskytovateli
lékařské péče v Evropě
20
18
16
14
CAGR 2012–2016
12
10
střední
a východní
Evropa,
CAGR = 7,8 %
západní Evropa,
CAGR = 7,8 %
8
6
4
2
0
–2
Výdaje na IT v r. 2013
–4
–6
Zdroj: IDC Health Insights, 2013; *velikost kruhu vyjadřuje výdaje na IT poskytovateli lékařské péče
graf č. 2 Struktura výdajů na IT ve
střední a východní Evropě
100 %
90 %
80 %
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Hardware
IT služby
Software
18
ČR
Slovinsko
Slovensko
Chorvatsko
Polsko
Maďarsko
Rusko
Bulharsko
0%
Rumunsko
10 %
Zdroj: IDC Health Insights, 2013
gická oddělení bez propojení s jinými odděleními či institucemi. Systémy PACS
jsou určené ke správě velkých obrazových souborů s radiologickými snímky,
např. z počítačové tomografie a magnetické rezonance. Umožňují efektivní přenos
a zobrazování dat mezi poskytovateli péče, což přispívá ke zvyšování kvality diagnostiky.
Například Fakultní nemocnice Ostrava, jedno z největších státních zdravotních zařízení v zemi, zavedla systém
PACS v roce 2010 pro správu nových a archivních snímků. Propojila jím čtyři oddělení (počítačová tomografie, vaskulární intervenční radiologie, mamografie
a magnetická rezonance), což výrazně
zefektivnilo správu záznamů. Výsledkem
byly pohodlný přístup k diagnostickým
snímkům a jejich sdílení (např. pro odborné konzultace) a pokles ztrát snímků
téměř na 0 % (protože vždy existuje uložený originální snímek). PACS je navíc
integrovaný s interním informačním systémem, takže si lékaři mohou zobrazit
snímky na přenosných zařízeních iPhone a iPad a při vzdáleném připojení do
nemocniční sítě přes VPN.
V České republice dochází k zapojování nemocničních systémů PACS do celonárodních sítí pro bezpečné sdílení obrazových informací. První dva systémy
prokázaly vysokou spolehlivost a odstranily problémy s fyzickou přepravou negativů nebo CD disků (při níž často docházelo ke ztrátě nebo poškození) a později
elektronickou poštou (nepohodlný a nezabezpečený přenos). Celonárodní systém ePACS propojuje přes 200 zdravotnických zařízení a ročně přenese 25–30 tisíc
obrazových souborů. Provozuje jej Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze s pověřením od ministerstva zdravotnictví. Systém využívá zabezpečené VPN a je
dostupný zdarma příjemcům snímků, zatímco jejich původci platí poplatek.
Dalším systémem je ReDiMed vyvinutý Masarykovou univerzitou v Brně. ReDiMed dokáže přenášet obrazové soubory
a související dokumenty mezi 140 zařízeními v ČR a 33 na Slovensku. Na rozdíl od
systému ePACS není nutné, aby zdravotnické zařízení bylo vybaveno technologií
PACS – stačí pouze připojení k internetu.
Telemonitoring
aneb Doktor na dálku
Telemedicínské systémy obecně,
a zejména telemonitoring (sledování stavu pacienta na dálku), nejsou ve střední a východní Evropě příliš rozšířené, ačkoli zde probíhá několik úspěšných pilotních projektů. Patří mezi ně například
mezinárodní projekt SPES („Elektronické služby na podporu pacientů“) spolufinancovaný Evropským fondem regionálního rozvoje (ERDF) a testovaný ve
čtyřech městech – Brně, Vídni, italské
Ferraře a Košicích. Projekt testuje možnosti vzdáleného sledování pacientů trpících chronickými chorobami dýchacích cest, demencí, tělesným postižením
a sociálním vyloučením.
Jednou z hlavních příčin malého rozšíření služeb telemedicíny v regionu je nedostatek financí, avšak na vině je i malá
osvěta. Zdravotnický personál ani veřejnost nemají potřebné informace o jejích
principech a přínosech. Dalším faktorem
omezujícím její rozvoj je obava o ochranu
soukromí pacientů, kdy poskytovatelé služeb často nedokážou jasně definovat hranici mezi účelným objemem informací
z lékařského hlediska a soukromými informacemi o pacientovi.
Potenciální přínosy telemonitoringu
při řešení zdravotních problémů zejména u stárnoucích a chronicky nemocných
pacientů však postupně přicházejí do povědomí. Podle IDC má telemonitoring ve
střední a východní Evropě velký potenciál přispět k řešení mnoha existujících
i budoucích problémů zdravotní péče,
pokud prvotní projekty nabídnou jednoduchá řešení zaměřená vždy pouze na
jednu chorobu nebo zdravotní problém
včetně patřičného zaškolení uživatelů.
Bariéry rozvoje: Vágní
právo, chybějící standardy
Hlavní překážky rozvoje IT ve zdravotnictví ve střední a východní Evropě
jsou podobné problémům jinde ve světě – nedostatečná interoperabilita, chybějící standardizace, nedostatek financí
a obecného povědomí. Dalším závažným
problémem je vytvoření systémů plateb
za služby elektronického zdravotnictví,
především při léčbě pacienta v zahraničí nebo využití telemedicíny přes hranice států.
Nedostatečný právní rámec, vágní definice a otázky spojené s ochranou soukromí pacientů a osobních informací brání mobilnímu monitoringu a ukládání dat
v cloudu. Zákonodárci se však nakonec
budou muset s těmito překážkami vypořádat, protože technicky stále zdatnější
pacienti začnou tyto služby vyžadovat.
Technické dovednosti jsou jinak dalším vážným problémem. Starší pacienti
vlastní mobilní telefony nebo smartphony, ale často mají problém je efektivně
používat. Kardiolog může být skvělý diagnostik a lékař, ale nemá čas se učit záludnostem systému pro správu dokumentů nebo jak začlenit telemonitoring
do své praxe. Sestry a administrátoři
jsou často přetížení a nezbývá jim čas
na školení, natož na každodenní používání ERP systému.
V neposlední řadě je problémem vedení. Středo- a východoevropské členské
státy EU většinou mají jasně definované
národní strategie digitalizace zdravotnictví, avšak chybějí politická vůle a silné vedení pro jejich realizaci. Neschopnost naplnit stanovené politiky a priority výrazně
zpomaluje celkový pokrok digitalizace
zdravotnictví. V některých zemích, např.
Bulharsku a Maďarsku, dochází k častým
změnám v čele zdravotnického resortu,
které s sebou nesou opakované revize
a rušení vládních plánů. Noví představitelé se snaží vnést vlastní pohled a zřídka pokračují v práci svých předchůdců.
Personální změny a související překotné
reformy tedy zpomalují postup centrálně
koordinovaných iniciativ.
Druhý akční plán Unie
V poslední době došlo k významným
posunům, které ovlivní strukturu výdajů
na IT ve zdravotnictví v členských zemích
EU včetně regionu střední a východní Evropy. V prosinci 2012 Evropská komise
přijala nový (druhý) Akční plán pro digitalizaci zdravotnictví (eHAP), který vytyčuje cíle a kroky na roky 2012–2020 (První akční plán byl přijat v roce 2004. EK
poté začala definovat konkrétní politiky
a iniciativy směřující k širokému nasazení řešení pro e-health v celé Unii).
Mezi klíčové cíle nového plánu eHAP
patří odstranění shora uvedených překážek, konkrétně vybudování jasného právního rámce, zajištění interoperability systémů, osvěta a zlepšování dovedností
pacientů a zdravotnického personálu,
propagace zákaznického přístupu k pacientům, podpora výzkumu v oblasti personalizované medicíny a zajištění bezplatného právního poradenství pro nové
malé firmy vstupující na trh IT řešení pro
elektronické zdravotnictví.
Do konce roku 2013 mají členské státy povinnost přejmout do svých legislativ směrnici o přeshraničním poskytování lékařské péče z roku 2011. To bude pro
odpovědné orgány na národní úrovni popudem a vytyčením směru dalšího úsilí.
Rozpočtová omezení brání pokroku
a chybí politické vedení.
Poskytovatelé lékařské péče si však
uvědomují potřebu rozvoje a potenciál
informačních technologií ve zdravotnictví a snaží se v rámci svých možností vy-
Zdroje
Central and eastern europe, Middle east and Africa Healthcare Sector
Top Ten Predictions, 2013 (IDC Health Insights #eHI01V, February 2013);
Author: Nino Giguashvili
Best Practices: Remote Patient
Monitoring Projects in Central and eastern europe (IDC Health Insights #
Doc # CeMA19433, March 2013); Author: Nino Giguashvili
PACS Helping to Drive the Digitalization of Healthcare in Cee: A Czech
example (IDC Health Insights, # CeMA19067); Author: Hana Chmelova
Sponzorem rubriky Analýza IT je společnost ICZ
užívat IT ke zlepšování péče o pacienty,
což je nejdůležitější motivací rychlého
nástupu e-health řešení.
Autorky jsou analytičky
ve společnosti IDC CEMA
INZERCE
Case Study:
Analýza aktuálních dat,
řešení Sybase Products.
Řešení Sybase
" Sybase IQ databáze pro
uložení dat
" SAP Business Objects jako
uživatelské rozhraní
" Sybase Replication server
pro integraci
" Služby
Hlavní výhody
" Nový a flexibilní reportovací
systém
" Podrobný přehled o stavu
obchodu v reálném čase
" Analýzy obchodních trendů
a rizik
" Optimalizace reakční doby
na požadavky zákazníků
" Optimalizace interních
procesů
" Rychlá implementace
Sybase Products Czech
V Parku 2326/18
148 00 Prague 4
tel.: 284 000 711
[email protected]
www.sybase.cz
19
IT pro zdravotnictví
IT v bílých pláštích
aneb Technologické trendy ve zdravotnictví
Efektivní využití nových IT technologií
může přinést zdravotnickému zařízení
velkou konkurenční výhodu, úsporu
nákladů a nové pacienty. I u nás v České
republice.
Petr Urbánek
Zdravotnictví je velmi důležitým segmentem každé ekonomiky a protéká jím obrovské množství peněz. Jak soukromých, tak
veřejných. Zdálo by se, že bude pro IT firmy marginálním, ale
opak je pravdou. Právě zdravotnictví může z nových technologií
velice těžit a například americké prožívá v posledních letech IT
revoluci. Klasické papírové karty, jak je známe z dob dávno minulých, které v českém zdravotnictví leckde i nadále přetrvávají,
se mění na digitální data. Lékaři na vizitách místo papírových zápisníků a rentgenových snímků používají smartphony a tablety.
Pro běžné léky již ani nemusíme do ordinace.
Naše oblíbená lékárna je má připraveny v momentě, kdy dobereme poslední tabletku balení. Zdravý i nemocní používají bezpočet zdravotnických a fitness aplikací ve svých chytrých telefonech. Na evoluci je třeba reagovat a IT oddělení velkých nemocnic
nebo „obyčejný“ praktik na malé vsi se musí novým trendům přizpůsobit. Efektivní využití nových IT technologií může přinést zdravotnickému zařízení velkou konkurenční výhodu, úsporu nákladů a nové pacienty. I u nás v České republice. Samozřejmě
především perfektní ochrana dat je prvořadým úkolem.
Obří bezpečnostní mezery
Na prvním místě je to usilovná práce na efektivním zabezpečení dat. Podle ročního výzkumu listu Washington Post je
zdravotnictví nejnáchylnějším oborem ke kybernetickému útoku. „Nikdy jsem neviděl odvětví, kde by byly takové kybernetické bezpečnostní mezery,“ říká Avi Rubin, technický ředitel Bezpečnostního institutu na Hopkinsově univerzitě. „Kdyby měl
finanční sektor takové bezpečnostní mezery, jako má americké
20
zdravotnictví, asi bych zašil všechny úspory někam do polštáře,“ dodává.
Jako odstrašující příklad může sloužit například univerzitní nemocnice v Chicagu, která používala ke správě dat pacientů nezabezpečenou službu Dropbox. Lékaři měli přístup
k datům ošetřovaných přes své soukromé iPady a jejich přístupová jména, společně s hesly, byla uvedena v on-line pří-
it pro zdravotnictví
ručce nemocnice! Podle Maca McMillana, ředitele konzultační firmy CynergisTek, způsobuje nejčastější bezpečnostní
rizika buď nedostatečná komunikace mezi managementem
nemocnic a IT oddělením, nebo podhodnocené rozpočty na
kybernetickou bezpečnost.
Ty většinou dosahují jen výše jednoho procenta celkového
rozpočtu nemocnic. Oproti šesti až dvanácti procentům v průmyslové výrobě nebo finančním sektoru. Poskytovatelé zdravotní péče pochopitelně musí zaručit bezpečnost dat ze zákona.
Mají ale i určitou odpovědnost morální. V případě ztráty nebo
krádeže mohou být data použita ke scamům nebo v horším případě i k vydírání.
Digitalizace dat a on-line zdravotní péče mají i v ČR velkou budoucnost a obrovské rezervy. Určitě je zde prostor pro projekty
typu IZIP, které ale budou efektivně fungovat a pacientům i lékařům ulehčovat život (ne pouze vysávat veřejné peníze kdo ví kam).
Brát bezpečnostní rizika dat ve zdravotnictví vážně předpokládá
změnu v myšlení veškerého zdravotnického personálu, jeho informovanost, komunikaci a kontinuální školení, dodává McMillan.
BYOD zvedá produktivitu
Dalším trendem ve zdravotnictví je masivní využívání BYOD
(Bring Your Own Device, tedy „přines si své vlastní zařízení“). Výhoda je oboustranná: zaměstnanci používají zařízení, která jim
vyhovují a jsou na ně zvyklí, zaměstnavatelé zase za tablety či
chytré telefony nemusí platit a ušetří peníze.
Ředitelé IT v nemocnicích přiznávají, že produktivita práce
díky tomuto fenoménu stoupá. Lékař třeba promptně odpovídá
na e-mail ve frontě na oběd ze svého tabletu zastrčeného v bílém plášti, ukazuje svým přátelům – příbuzným pacienta – CT
snímek při sobotní návštěvě nebo zjišťuje anamnézu na fotbalovém utkání svého syna. Nemocnice ušetří.
© everythingpossible – Fotolia.com
21
IT pro zdravotnictví
Zde se ovšem znovu dostáváme, a dokonce více než kde
jinde, k tématu bezpečnosti. Každé zdravotnické zařízení musí mít jasně nastaveny bezpečnostní standardy, jež musí všichni zaměstnanci striktně dodržovat.
Síť, kterou používají pracovníci, nemůže být společná se
sítí pro pacienty v čekárně. „Každé BYOD zařízení musí mít nainstalováno speciálního klienta. Po přihlášení do sítě je u nás
možné využívat pouze e-mail, kalendář a vybrané povolené
aplikace,“ říká Ralph Johnson, ředitel Franklin Community Health Network ve státě Main.
Zdravotnictví v oblacích
Rozšíření BYOD ve zdravotnických zařízeních také klade
podstatně vyšší nároky na stavbu bezdrátových sítí. Nemocnice jsou plné výtahů, betonu a různých druhů záření, které negativně ovlivňují šíření signálu Wi-Fi, WiMAX či jiných technologií. Stavba bezdrátové nemocniční sítě může být v tomto
směru pro IT oddělení zajímavým oříškem a nepochybně velkou technologickou výzvou.
Technologie cloud computingu se dnes dravě prosazuje všude, zdravotnictví nevyjímaje. Využití cloudu je pro zdravotnická
zařízení bezesporu výhodným řešením. Lékaři zde mohou ukládat nejrůznější obrázky, grafy, karty pacientů apod. Mohou k nim
přistupovat podle potřeby. Data jsou zálohována, archivována
a zabezpečena. Není nutné budovat novou infrastrukturu. Co je
nejdůležitější, nemocnice opět ušetří na nákladech za software
nebo energie a IT oddělení se může intenzivněji věnovat třeba
činnostem směřujícím k vyššímu zabezpečení dat.
Mobilní zdraví – m-health
Mobilní telefony jsou všude kolem nás. V dnešní době je bereme jako součást „našeho já“. Dá se říci, že smartphone je náš
nejlepší kamarád. Díky boomu digitálních technologií můžeme
prostřednictvím mobilních aplikací správně posilovat, monitorovat naši tepovou frekvenci při vyjížďkách na kole či ranním
běhu, sdílet oblíbenou trasu s přáteli na sociálních sítích, měřit
BMI nebo kalorie v poledním obědovém menu.
Analytici v tomto roce očekávají nový trend: větší zapojení profesionálních, lékařských, mobilních aplikací do praxe. Za zmínku
stojí i rozvoj telemedicíny. Toto odvětví využívá mobilní telefony
zejména v rozvojových zemích nebo v odlehlých oblastech, kde
je nedostatek zdravotnického personálu či financí. Některé nemocnice užívají mobilní telefony k ovládání lékařských robotů, které
jsou schopny operace bez fyzické přítomnosti lékaře. Obecně mají lidé díky chytrým mobilním telefonům lepší přístup k medicínským informacím, a mohou se tak lépe starat o své zdraví.
V této souvislosti je zajímavé zmínit zprávu Mobile Health 2012
společnosti Pew Research Center, která během loňského srpna
oslovila 3 000 dospělých Američanů. Podle tohoto průzkumu má
nějakou zdravotní aplikaci nainstalováno na svých smartphonech
19 procent dotazovaných. 52 procent, zejména žen, používá telefon pro zjišťování informací z oblasti medicíny.
Mobilní telefon se tak stal ve sféře lékařství celosvětovým
pomocníkem číslo jedna. Ať jde pouze o zjišťování informací
o tom, proč nás asi může bolet hlava, nebo zejména v oblastech
akutní pomoci při úrazech, zdravotní péči v odlehlých či rozvojových oblastech.
Hlavně ať jsme zdraví!
(…a v bezpečí)
Zrovnoprávnění elektronické a papírové fakturace ušetří jen
letos českým firmám a úřadům půl miliardy korun. V roce 2018
by úspora měla dosáhnout až 23 miliard.
Lékaři a zdravotnický personál pracují s nejcitlivějšími daty. S NAŠIMI DATY. Jaká je denní realita? Nejdůležitější informace o našich životech, lékařské záznamy, chorobopisy či diagnózy se doslova válejí v počítačích – dostupné téměř
komukoliv ze zdravotnického personálu. A to je, obávám se, ten
lepší případ. Nebo míváte snad při návštěvě lékaře pocit důvěry a bezpečí, jistotu, že TO tajemství sdílíte jen vy dva? Odpovídáte-li ano, blahopřeji vám a tiše závidím…
Zdravotnické prostředí se v mnohém liší od běžného „byznys“ prostředí. Hraje se zde často o vteřiny, které rozhodují mezi životem a smrtí. Řídit a kontrolovat bezpečný přístup k informacím, zajistit ochranu a nezneužitelnost identity není lehké
v žádném byznysu. Ve zdravotnictví obzvláště. Jakákoliv zásadní změna v zažitých postupech může doslova ovlivnit životy. Lé-
22
kaři nemají čas obsluhovat komplikoMonika
vaná zařízení sloužící k bezpečné
identifikaci a autentizaci do informačSemančíková
ních agend. Potřebují jednoduché,
Vedoucí obchodní skupispolehlivé a pohodlné řešení. A hlavny Identifikace a autentině srozumitelné a uchopitelné. Řešezace, MONET+
ní, které jim pomůže bezpečně se připojit a odpojit se z elektronického
světa, řešení, které propojí jejich fyzickou identitu s elektronickou. Tím nejbezpečnějším je čipová karta, která je nedobytným
trezorem pro klíč s certifikátem – nejcennějším elektronickým
aktivem. Karta umožní jak pohodlnou dvoufaktorovou autentizaci do informačních systémů, tak podepisování dokumentů či
šifrování a utajení dat. Nenahraditelného pocitu důvěry a bezpečí tak lze docílit s malými investicemi do infrastruktury, ale
s velkým dopadem na ochranu a zajištění citlivých dat pacientů v rukách zdravotníků. Našich dat.
IT pro zdravotnictví Specifika ICT
českého zdravotnictví
Nejen omezené rozpočty, ale
i nekompetentnost lidí, špatně napsaná
výběrová řízení či předimenzované, ale
málo využívané IT stroje. Tuzemské
zdravotnictví má v technologické branži
co dohánět.
S nedostatečnými pravomocemi při výběru komplexních IT
dodávek bývá podle Stöckla také spojený výrazně podhodnocený rozpočet na realizaci. „Jak mohou zdravotnická zařízení
nasadit budget ve výši maximálně dvou milionů korun u produktu, který u jakéhokoliv distributora, dealera nebo i přímo výrobce stojí kolem 30 milionů nebo i více? Zde je úmyslně vyvolávána eskalace, kterou pak obyčejně odnese ten, který celou
dobu tvrdil, že je něco špatně, potenciální dodavatel,“ varuje
před rizikovým stavem Stöckl.
Prodat, nebo pronajmout?
Další, běžně rozšířenou IT chybou v tuzemském zdravotnictví jsou špatně napsané podklady pro výběrová řízení. PředeJan Mazal
vším v oblasti tiskových řešení se dnes ve stále větší míře ve firAčkoliv by se mohlo zdát, že dodávky ICT do zdravotnicmách rozmáhá forma pronájmu, kdy společnost všechny
kých zařízení v České republice se od prodeje do jiných firem
výdaje spojené s oblastí tisku zcela přesune do provozních náči institucí neliší, má tato oblast svá specifika. Nejlepší je začít
kladů. Zdravotnická zařízení jsou však v tomto ohledu zatím stásbírat zkušenosti s drobnými zakázkami pro menší ordinace. Ty
le dost tradiční. „Na rozdíl od komerčních společností, které
dnes povětšinou potřebují jen desktop s periferiemi pro sestru
v dnešní době čím dál častěji preferují nájem tiskových strojů,
a doktora a k tomu připojenou tiskárnu pro tisk receptů či zápožadují zdravotnická zařízení obvykle jejich pořízení do majetznamů do karet pacientů. Samozřejmostí je zasíťování, které lze
ku organizace,“ přibližuje Lucie Titková, obchodní manažerka
inovovat o Wi-Fi pro pacienty v čekárnách.
společnosti Janus.
To u větších nemocničních zařízení je situace výrazně sloKromě formy prodeje samotného řešení je také potřeba
žitější, ať už jde o technické specifikace vybavení celých odděrozhodnout o typu spotřebního materiálu, který se aktuálně
lení, sálů či ošetřoven nebo velmi těžké hledání jediného výrobve zdravotnickém zařízení využívá. „Bohužel se často ve státce, který by byl schopen pokrýt portfoliem kompletně celý
ních, respektive příspěvkových organizacích setkáváme s tím,
sortiment poptávaného ICT vybavení pro zdravotnictví. Nabídže zadání výběrového řízení je omezeno jen na dodávku hardka se pak logicky rozrůstá do multivendorových řešení.
waru a softwaru. Tedy bez požadavku na soutěž provozních
nákladů,“ varuje před klapkami na očích klientů Titková a upoMatné IT znalosti, zkušenosti slabé
zorňuje, že původní záměr ušetřit se tím výrazně vytrácí.
Martin Stöckl, obchodní zástupce společnosti ThomasCelkové provozní náklady, kam spadá spotřeba tonerů či
Krenn.AG, také upozorňuje na nekompetentnost IT zaměstnantiskových hlav, pak v dalších letech mohou výrazně, i mnohoců nemocnic. „Specialisté, kteří s touto technikou pracují, manásobně, převýšit pořizovací náklady (či výdaje na pronájem).
jí bohužel velmi slabé a matné znalosti v oblasti moderních
„Bez dobře a dlouhodobě formulované servisní a materiálové
technologií, jež jsou přitom nezbytně nutsmlouvy se mohou náklady na provoz
né k řízení provozu strojů.“ I přesto však
snadno stát zdrojem úniku finančních
ve výsledku rozhodují o kvalitě a přizpůprostředků, ačkoli zejména zde je možsobitelnosti zakázky a mnohdy bohužel
né a zapotřebí generovat úspory, doplňuvybírají jen podle nabídnuté ceny. V naje Titková.
IT specialisté nemocnic často vybírají
tolik rizikové oblasti, jako je zdravotnictechnologie v tendrech jen podle
Plná verze článku vyšla v ChannelWorldu
tví, lze pak takové rozhodování považonabídnuté ceny.
č. 1/2013.
vat téměř za hazard.
Tendr jen
podle ceny
23
osobnost
Rádi bychom koupili další firmu
a rozšířili náš byznys, říká Iva Slížková,
finanční ředitelka a spolumajitelka ryze
české IT společnosti Sabris.
Ondřej Hergesell
Atraktivní Rusko
Sabris vyrostl z původních čtyř zaměstnanců do více
než 180. Jak lze takovou masu lidí uřídit?
Takový dynamický růst společnosti mě udržuje neustále
v nutnosti učit se, praktikovat nové metody řízení a přizpůsobovat své aktivity a pravomoci danému aktuálnímu stavu. Bez neustálé práce na sobě bych se totiž musela zákonitě již zbláznit,
což se zatím naštěstí nestalo (smích). Takže i pro mě je každý
milník společnosti zkouškou a výzvou zároveň. Protože na vrcholu pyramidy mých priorit zůstává i nadále nutnost komunikace s lidmi, je to občas při takovém množství kolegů opravdu
složité. Osobní kontakt totiž podle mého názoru nelze nahradit
e-mailem, telefonem ani žádnou sociální sítí. Dlouhodobou interní strategií naší společnosti je udržení jakési soudržnosti, a to
nezávisle na její velikosti. Je to cíl sice čím dál náročnější, ale
pro firmu samotnou je jeho naplňování opravdu důležité.
Máte nějaké doporučení nebo manažerskou pomůcku, jak podobný rozvoj firmy zvládnout?
Nerada bych, aby to působilo nabubřele, ale myslím si, že
to nelze shrnout do několika pouček. Vedení společnosti je především o vlastnostech a schopnostech, jež musí mít člověk v sobě a které nikde nevyčtete, a jsem si téměř jistá, že je vás nenaučí ani na Harvardu (smích).
Některé věci se prostě nedají naučit či poradit, musíte si je
prožít a být otevřen nabytým zkušenostem, protože z každého
úspěchu i neúspěchu je dobré vzít si poučení do budoucna.
Mám tři děti, a byť bych se jim snažila něco z toho předat, nevím, jak to udělat, protože je mi jasné, že si to musí prožít sami.
Takové věci prostě předat nelze.
24
Kromě pozice finanční ředitelky máte na starosti i personalistiku. Jak jste k tomu dospěla?
Vadí mi, když přijímáme do společnosti důležitého člověka
na významnou pozici a já vůbec netuším, kdo to je. Samozřejmě nechci mluvit do všeho, navíc při takové velikosti firmy to
ani nejde zvládat, ale když se vybírá člověk na některou seniorní pozici, chci být u toho, protože jsem přesvědčená, že špatný
výběr byť jednoho člena v daném týmu může naši dlouholetou
snahu o týmové fungování jednotlivých oddělení rozbít. A to
rozhodně není to, co bych chtěla, protože takovou škodu můžete napravovat opravdu dlouho.
Na začátku roku 2011 jste koupili společnost Syconix, jak zpětně tuto akvizici hodnotíte?
Tato akvizice byla jedním z klíčových rozhodnutí pro budoucnost Sabrisu. Proces výběru akvizičního partnera byl časově i psychicky náročný pro všechny zúčastněné strany. Hlavním
důvodem vydat se touto cestou byl pro nás fakt, že do té doby
byl náš byznys postaven převážně na dodávkách řešení a služeb v oblasti podnikového řešení SAP. Díky akvizici Syconixu
se etablujeme v nových segmentech IT trhu.
Jak je důležitý byznys kolem softwaru SAP?
Dříve činila tato řešení téměř 100 procent, nyní je to asi 70
procent obratu. Bylo nám jasné, že v tomto oboru a na našem
trhu nelze moc dál expandovat už třeba jen proto, že na českém
trhu zaměstnáváme zřejmě nejvíce konzultantů a programátorů
na SAP. U našich „SAP zákazníků“, kterých máme více než 150,
děláme správu a různé rozvojové projekty, ale dostali jsme se
Iva Slížková
— KdO Rodačka z Hradce
Králové, absolventka ČVUT, obor
ekonomika a řízení elektrotechniky a energetiky.
— KdY Pracovala ve společnostech Anex, SRS Praha, od roku 1996 působí v IT firmě Sabris.
— Kde V současnosti zastává pozici finanční ředitelky Sabrisu, kde je 50procentní spolumajitelkou.
25
osobnost
na určitou hranici a hledali jsme segmenty, kam dál růst. A my
jsme chtěli růst. Kdybychom se před lety rozhodli a zůstali na
dvaceti lidech, tak bychom to samozřejmě nepotřebovali. Ale
jakmile uděláte strategické růstové rozhodnutí, pro cestu stagnace nebo eliminace se jen tak nerozhodnete. Pak už prostě děláte všechno proto, abyste rostli.
Hodláte se dále rozšiřovat pomocí akvizic?
Nebráníme se tomu. Zrovna nedávno jsme měli rozjednaný
jeden obchod, ale nevyšlo to. Chceme se dál rozvíjet na českém
trhu pomocí akvizic.
Hledáte firmu, která by rozšířila produktové portfolio
Sabrisu, nebo spíše chcete kupovat tržní podíl?
Rádi bychom získali společnost, která by nám přinesla nové
znalosti a specifické schopnosti. Koupě tržního podílu je samozřejmě pro každého kandidáta přidanou hodnotou, která zcela
jistě hraje svou roli, když se o akvizici rozhodujete.
Jak daleko jste ve vyjednáváních? Podaří se vám učinit akvizici během letošního roku?
To by bylo hezké, ale bohužel to nemohu komentovat.
Sabris má dnes pět poboček v Česku a na Slovensku, kromě toho se dobře uchytilo zastoupení
v Moskvě. Jaké ambice máte do budoucna?
Hlavní byznys zůstává stále v Čechách, z loňských asi 260milionových tržeb připadají na náš trh více než tři čtvrtiny. Ale rádi bychom výrazně vyrostli v Rusku, tam již dva roky směřujeme síly a naše snažení se začíná odrážet ve výsledcích.
Proč jste se rozhodli pro Rusko?
Od svého otce jsem dlouho slýchávala, že po roce 1989 bylo velkou chybou obrátit se k ruskému trhu zcela zády, a když
se nad tím zamyslíte, je to pravda. V řadě ohledů jsme si poměrně blízcí, ruský trh má velký potenciál a Sabris není jedinou českou firmou, která se rozhodla pro podobný krok.
Ale je trochu jiné do Ruska vyvážet müsli tyčinky, než
se tam prosadit jako systémový integrátor…
Každou společnost v jakékoliv zemi ve skutečnosti tvoří lidé. Můžete mít sebelepší produkt, nabízet nejkvalitnější služby,
ale když nemáte lidi, o které se můžete opřít, je vám to nakonec
k ničemu. A my jsme se rozhodli podnikání v Rusku opřít o lidi. Měli jsme štěstí, které přeje připraveným, a podařilo se nám
najít na tomto trhu dostatečně silného manažera, který měl zkušenosti z obdobných firem.
Jak byste hodnotila ruský IT trh v porovnání s českým?
O tom, že Rusko je zemí velkých možností, asi nemusíme polemizovat. Síla trhu, a tím i jeho potenciál, je v porovnání s naším
26
nesrovnatelný. Ale o to je komplikovanější. Pokud se vezmou do
úvahy ještě sociálně-kulturní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi,
je zřejmé, že úspěch této pobočky je úzce spjat s vybraným lokálním týmem, který zná dokonale své domácí prostředí. Společnými silami pak máme možnost působit na daný trh správnými
nástroji.
Nespornou výhodou je také fungující infrastruktura či sdílené know-how z mateřské společnosti v Čechách, kterou naši ruští kolegové mohou využívat od samého založení firmy, a těžit tak
z nasbíraných zkušeností a referencí.
Neuvažujete v této souvislosti o otevření další pobočky v Rusku?
Přemýšlíme o jiných oblastech, zajímá nás především teritorium kolem Nižného Novgorodu, ale vše vyplyne ze situace.
Pokud to pro nás bude zajímavé a výhodné, k tomuto kroku přistoupíme.
V Moskvě zatím děláme poradenství typu bodyshop a docela se nám daří následovat ruské kroky našeho strategického
zákazníka, společnosti Magna International, vyrábějící autopříslušenství. Vloni jsme pro ně například realizovali projekty ve
třech lokálních závodech. Kromě toho sondujeme situaci na
polském trhu, který je lákavý, ale složitý a náročný.
Souvisí vaše růstové ambice s transformací Sabrisu
do holdingové struktury, kterou připravujete na letošní rok?
Naší hlavní motivací pro tento krok je zpřehlednění vazeb
mezi jednotlivými firmami, především pak to, aby český Sabris
nevlastnil dceřiné společnosti, ale aby spadaly přímo pod holding. Po transformaci bude každá z dceřiných společností, ať
už jde o českou entitu nebo subjekty v cizině, přímou dcerou
holdingu. To nám výrazně napomůže při plánování finančních
zdrojů, řízení cash flow a celkově se zjednoduší struktura celého Sabrisu.
Kde vidíte Sabris za tři roky či za pět let?
Hodně bude záviset na vývoji ekonomiky v celé Evropě. Pokud přijde další krize, budeme mít obrat kolem 300 milionů. Jestliže nepřijde a nám se podaří významněji prorazit v Rusku, můžeme mít obrat dvakrát takový.
Vy osobně zvládáte kromě vrcholové manažerské
funkce výchovu tří dětí. Máte nějaký recept na skloubení těchto důležitých rolí?
Vůbec ne, je to hodně o zázemí a podpoře rodiny. Babičky
fungují báječně. Zjistila jsem, že není třeba si dávat nějaké limity
či termíny, kdy je přesně nutné odejít domů za rodinou. Navíc firma je dnes už tak velká, že kdybych sem dva týdny nepřišla, nemá to na její chod žádný vliv. Ale je pravda, že se mi to nestane
(smích), jsem člověk, kterého baví vzruch podnikání.
erp SERIÁL ERP v otázkách a odpovědích
Jak zjistím celkové náklady na pořízení, zavedení
a používání nového ERP systému?
Finální účet za ERP systém zjistíte součtem dvou typů nákladů – hmotných a nehmotných. Do hmotných výdajů zařaďte cenu licence a poradenství při výběru, cenu implementace a konverze dat, cenu uživatelských práv a úprav na míru, cenu za
maintenance v dalších letech používání, cenu za nový hardware a cenu za případnou pravidelnou podporu systému a poradenství.
Mezi nehmotné náklady pak zahrňte to, co není na první pohled vidět. Začněte prací vlastních zaměstnanců včetně přesčasů a přidejte cenu projektů, na kterých během implementace
ERP systému nemohou pracovat. Z vlastní zkušenosti radím připočítat také náklady na úsilí potřebné k překonávání odporu ke
změně. Přesné stanovení nehmotných nákladů je obtížné, ale
doporučuji je spolu s hmotnými výdaji pečlivě evidovat a dlouhodobě sledovat.
Poté, co máte jasno v nákladech na nový ERP systém, porovnejte je s přínosy. Zaměřte se hlavně na ty, kvůli kterým jste
nový systém pořizovali. Přínosy často bývají skryté – může to
být třeba nový obchodní kontakt získaný rychlejším a přesnějším tříděním informací nebo lepší image firmy díky přesným
dodávkám v termínu a kontrolované kvalitě.
Zvažte také, jak si nový ERP software stojí ve srovnání s náklady na provoz předchozího systému. Vyplácí se? Nezvýšily se
náklady u procesů, které předchozí systém řídil lépe? Pracují
vaši lidé efektivněji?
Platí, že jakákoliv pozitiva jsou lepší než nic. Přeji vám tedy
při počítání co nejnižší náklady a co nejvyšší přínosy.
INZERCE
Doporučujete přizpůsobování ERP systému na míru (kustomizaci)? Pokud
ano, jak moc? Nezpůsobí
nám to v budoucnu problémy?
Kustomizace má hned několik úskalí – náklady navíc, riziko
nesprávného pochopení požadavků implementátorem a možMarek Kaman
né problémy s kompatibilitou při
Již 16 let pracuje jako analytik
přechodu na novou verzi ERP sya konzultant podnikových
stému. Otázka tedy zní, proč poinformačních systémů. V současné
třebujete úpravy na míru?
době zastává pozici senior
Pokud chcete kustomizovat
konzultanta ERP systému
některý z klíčových procesů, tak
Money S5 vyvíjeného společností
jste pravděpodobně vybrali neCígler Software.
vhodný ERP systém. Úmyslně píši „pravděpodobně“, protože procesy v některých oborech jsou natolik atypické, že nic než
kustomizace nepomůže. Rozlišujte také mezi opodstatněnými
úpravami a personalizací. Viděl jsem již mnoho ERP systémů,
které se kustomizovaly vinou neochoty klíčových zaměstnanců
měnit své zažité zvyky a postupy. V praxi se setkávám i s požadavky na změny jen proto, že se uživatelé dostatečně neseznámili se standardní funkčností – zde často pomůže „jen“ kvalitní
školení.
Osobně doporučuji následující postup. Implementujte takový ERP systém, který umožňuje základní uživatelské úpravy bez
nutnosti individuálního programování. Klíčové procesy vyzkoušejte v testovacím
provozu. Pak je vyhodnoťte a až poté případně přistupte ke kustomizaci. Ostatní
procesy používejte v ostrém provozu tak,
jak jsou, a vyhodnoťte je až po delší době
intenzivního používání. Vyhnete se tím
ukvapeným změnám a budete mít jistotu,
že udělané změny nejsou zbytečné.
Na závěr přidám i jeden tip, pokud
zjistíte, že skutečně potřebujete úpravy
ERP systému na míru. Vyžádejte si od implementátora referenční firmy, které již
kustomizací prošly a které mají delší zkušenosti z ostrého provozu. Jejich doporučení jsou nenahraditelná.
27
přehled
Budete v roce 2013 v bezpečí?
„Kdo žije poctivě, v bezpečí žít bude, kdo
pokřivil svou cestu, bude odhalen,“ praví
známé Šalamounovo přísloví. V kontextu
informační a fyzické bezpečnosti, o nichž
bude řeč v následujících řádcích, by se
však slušelo prohlásit spíše: „Naději na
bezpečnost má jen ten, kdo bude
důkladně připraven.“
Čestmír Žák
Na to, jaké hrozby nás v IT čekají v roce 2013, co se bude z pohledu zabezpečení dít s technologií NFC nebo v čem je specifická situace v oblasti informační bezpečnosti v ČR a na Slovensku,
nám odpovídali vybraní zástupci dodavatelských společností.
Co se vaří v kyber zločineckých kuchyních?
Odborníci se většinou shodují na tom, že stejně jako v loňském roce bude přibývat malwarových útoků na Apple a dojde
také k nárůstu hrozeb pro Android, na nějž se kybernetičtí zločinci stále více zaměřují. „Tak jako začala stoupat obliba těchto
zařízení, přibývají i útoky na Android a stále rostou. Uživatelé
Maců se dlouho cítili v bezpečí, to už ovšem neplatí. Útočníci
vyhledávají stále nové a nové cesty, jak se dostat k citlivým datům a využít je ve svůj prospěch,“ uvádí svůj pohled na problematiku Roman Veselý z Alwil Trade.
Dále lze předpokládat pokračování růstu cílených útoků, narušování digitálního soukromí, ale také hacktivismu (útoky spon-
4
Atos IT Solutions and Services
Auriga Systems
Ausys informační technologie
AutoCont CZ
www.cz.atos.net
www.aurigasystems.cz
www.ausys.cz
www.autocont.cz
N/A
N/A
N/A
N/A
Avast Software
AVG Technologies CZ
Avnet
Axis Communications
Bluecom
Bull
Cardhouse
www.avast.com
www.avg.cz
www.avnet.cz
www.axis.com
www.bluecom.cz
www.bull.cz
www.cardhouse.cz
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
Řízení a správa
bezpečnostních prvků
www.askon.cz
Řízení bezpečnostních
incidentů
Askon International
N/A
•
N/A
•
N/A
•
N/A
•
N/A N/A N/A
• • •
N/A N/A N/A
• •
°
°
•
•
•
°
•
•
•
•
•
•
•
N/A
•
N/A N/A N/A N/A N/A •
• • • • • •
•
•
•
•
•
°
°
°
°
•
°
•
N/A
•
• • °
• • •
• • • • • •
•
•
•
•
•
°
°
•
•
•
•
°
°
°
•
•
•
•
•
•
•
•
•
°
•
•
•
°
•
•
•
•
N/A
N/A
N/A
•
N/A
N/A
N/A
•
N/A
N/A
N/A
•
N/A
N/A
N/A
•
N/A
N/A
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
•
•
•
•
•
•
•
•
°
°
•
°
°
•
°
•
•
°
•
•
°
•
•
°
•
•
•
°
•
•
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
°
°
•
°
•
•
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
°
°
•
°
•
•
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
•
•
•
•
•
•
•
•
°
°
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
°
•
°
°
•
°
°
•
°
Monitoring vnitřní sítě
3
N/A
N/A
°
N/A
•
N/A
•
•
•
•
•
Monitoring vnější sítě
www.annexnet.cz
www.arbes.com
www.arrowecs.cz
Autentifikační mechanismy
Annex NET
Arbes Technologies
Arrow ECS
Zabezpečení vnitřní sítě
N/A
7
Zabezpečení přístupu
z vnější sítě
Zabezpečení komunikace
www.amenit.cz
www.anect.com
°
•
•
•
•
•
•
Penetrační testy
Amenit
Anect
N/A
N/A
N/A
Avast Software, Sodat SW,
Lamantine Software
N/A
Symantec, Check Point, RSA,
Qualys
Sophos, Sourcefire
N/A
Check Point, Juniper Networks, F5,
Symantec
SafeNet Inc., OpenTrust/Keynectis,
HID Global, Barracuda Networks
N/A
N/A
N/A
Symantec, Eset, McAffee,
WebSence, Kerio, Check Point
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
Školení
N/A
26
N/A
4
Servis a podpora
www.advaict.cz
www.aec.cz
www.agcom.cz
www.alwil.com
Návrh a implementace
AdvaICT
AEC
AG Com
Alwil Trade
28
IT bezpečnost
V oblasti IT bezpečnosti dodáváme
produkty a služby následujících
společností
Bezpečnostní analýza,
konzultace, poradenství
Web
Počet konzultantů
vyhrazených na oblast IT
bezpečnosti
Obecné
Název společnosti
Bezpečnostní certifikáty
tabulka č. 1 Přehled dodavatelů bezpečnostních systémů
°
•
přehled zorované vládami) a vládami podporované sledování v kyber
prostoru.
Rizika s sebou přináší také přeměna IT směrem ke cloudu.
I když tato technologie umožňuje pracovat s daty prakticky z jakéhokoli zařízení s přístupem k internetu, jsou tyto služby zároveň oblíbeným terčem počítačových útoků, které mohou ohrozit bezpečnost dat a způsobit únik informací. „To se potvrdilo
například poté, co útočníci získali přístup k některým účtům
služby Dropbox, k nimž byly ukradeny přihlašovací údaje,“ varuje Petr Šnajdr, pre-sales engineer ze společnosti Eset.
Dalšími službami, které v průběhu roku 2012 rovněž potkaly incidenty rezultující v únik informací, byly LinkedIn, Yahoo!
nebo Formspring. Proto lze předpokládat, že tento trend bude
i nadále pokračovat.
Někteří odborníci nahlas uvažují nad tím, že kyber zločinci
již dnes nepotřebují ani příliš mnoho invence k tomu, aby uspěli. Aleš Vocásek z T-Systems to shrnuje následovně: „Nemyslím
si, že by nás čekaly nějaké technologicky nové hrozby – spíše
očekávám mohutnější výskyt těch známých a jejich přesnější
zacílení. Jasným důkazem toho jsou útoky hrubou silou DDoS,
které zažily některé firmy a instituce v nedávné době v České
republice.“
Vstupní a docházkové
systémy
Kamerové systémy
Detekční zařízení
Ochrana perimetru
Mechanické zabezpečení
Turnikety a závory
Elektronická a požární
signalizace
Bezpečnostní audit
a plánování
Penetrační testy
°
°
•
°
°
•
°
•
•
•
•
°
°
•
°
°
•
°
°
•
•
•
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
•
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
•
°
°
•
•
•
°
°
°
°
•
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
•
°
°
°
•
•
°
°
•
•
°
°
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
°
°
•
•
°
•
•
°
°
°
°
°
•
•
°
°
°
•
•
°
°
•
•
°
•
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
•
°
•
°
°
•
°
°
°
°
•
°
•
°
•
°
•
•
°
°
°
°
•
Vývoj a výroba speciální
techniky
Elektronické zabezpečení
°
°
•
Speciální činnosti (obranně-technické prohlídky,
stíněné prostory apod.)
Řízení sítí, služeb, datových
center
°
•
•
•
°
výkonný ředitel,
Software602
Odpovědi prošly redakční úpravou a krácením.
Aleš Pikora,
Jan Vančura,
Roman Veselý,
Aleš Vocásek,
Petr Šnajdr,
Petr Dolejší,
ředitel divize
DataGuard,
PCS
ředitel,
PCS
sales manager,
Alwil Trade
head of PSD,
T-Systems Czech
Republic
pre-sales engineer,
Eset
senior business
consultant,
Sefira
Hrozby se však skrytě vyvíjejí i tam, kde bychom je na první pohled nečekali, na což upozorňuje Jan Petr, výkonný ředitel Software602: „Co například Google glass? Natočit uživatele,
jak zadává čtyřciferný kód do svého mobilu, je bohužel čím dál
snazší. Čtyřciferný kód postačí i na převedení 1 mil. Kč z elektronického bankovnictví.“
Největší nebezpečí číhá v…
Fyzická bezpečnost
°
•
Jan Petr,
Respondenti
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
•
•
•
•
•
•
°
•
•
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
•
Každý útok může být pro firmu potenciálně nebezpečný,
zvláště pokud se útočníci dostanou k citlivým informacím.
V podnikové oblasti lze očekávat, že se agresoři zaměří na tzv.
mobilní data. Cílem mohou být mobilní zařízení nebo jejich data uložená v cloudu. Firmy zatím pouze velmi pomalu integrují
bezpečnost mobilních zařízení, a odtud tedy bude pravděpodobně hrozit největší nebezpečí. Jedním z posledních, a relativně nebezpečných trendů, je tzv. Bring Your Own Device – soukromá mobilní zařízení na pracovištích. „Zde má zatím asi
nejvíce firem mezery, protože je těžké nastavit odpovídající politiku,“ domnívá se Aleš Pikora. S tím souhlasí i Roman Veselý:
„Nejde jen o to, že zaměstnanec v rámci BYOD může do firemní sítě leccos nechtěného přinést, ale zrovna tak si může spoustu věcí odnést. Nastavení bezpečnostních politik, pokud nemají být silně restriktivní, není úplně snadné.“
Velkým rizikem jsou rovněž i aplikace, které si uživatelé stahují do svých chytrých mobilních telefonů. „Jedna taková škodlivá aplikace se může postarat o špehování zařízení, logování
a následné odesílání zadaných hesel nebo o prosté krádeže dat,
jako jsou kontakty, e-maily, hesla, SMS zprávy a podobně,“ nabízí svůj pohled na věc Petr Šnajdr.
Důraz na rizika pramenící z chování vlastních zaměstnanců
společnosti klade Aleš Vocásek z T-Systems: „Pro běžné podniky budou stále hrozbou číslo jedna vlastní pracovníci. Velká většina narušení bezpečnosti přichází právě z vnitřních struktur firmy, útok zvenčí, který by způsobil zásadní škody, bývá
v menšině.“
29
přehled
N/A
7
Sprinx Systems
www.sprinx.cz
3
StorageCraft CZ
Symantec
Telmo
www.storagecraft.cz
www.symantec.cz
www.telmo.cz
N/A
2
N/A
Trend Micro
Trusted Network Solutions
TrustPort
T-Systems Czech republic
Versa Systems
Vums DataCom
Zebra systems
www.trendmicro.cz
www.kernun.cz
www.trustport.com
www.t-systems.cz
www.versasys.cz
www.datacom.cz
www.zebra.cz
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
4
•
•
•
•
N/A
•
•
N/A
•
•
•
N/A
•
•
N/A
N/A
•
N/A
•
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
•
N/A
•
•
N/A
•
•
•
N/A
•
•
N/A
N/A
•
N/A
•
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
•
N/A
•
•
N/A
•
•
•
N/A
•
•
N/A
N/A
•
N/A
•
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
•
•
•
•
•
•
•
°
•
•
•
•
•
°
°
•
•
•
•
•
•
•
•
°
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
•
°
°
N/A
N/A
N/A
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
•
•
•
°
•
N/A
•
N/A N/A N/A N/A N/A °
• • • • • •
°
•
•
°
•
•
•
•
• °
• °
N/A °
•
•
N/A
•
N/A
N/A N/A N/A N/A N/A °
• • • • • •
• • N/A N/A • °
°
•
•
•
•
•
°
•
•
•
°
•
•
•
°
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
°
•
•
•
°
•
•
•
°
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
°
°
•
•
•
°
•
•
•
•
•
°
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
°
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
°
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
°
•
°
•
°
N/A
•
•
•
•
•
•
•
•
°
°
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
°
•
•
•
•
°
•
•
•
°
•
•
°
•
°
•
°
°
•
•
°
°
°
°
•
°
°
•
•
°
°
•
•
°
•
°
°
°
•
•
°
•
•
°
°
°
•
N/A
°
°
•
•
°
°
°
°
• •
N/A •
• •
°
°
°
°
°
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
•
N/A
•
•
N/A
•
•
•
N/A
•
•
N/A
N/A
•
N/A
°
•
•
N/A
•
•
N/A
N/A
•
•
N/A
°
•
•
N/A
•
•
N/A
N/A
•
N/A
°
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
•
°
•
•
N/A
•
•
N/A
N/A
•
N/A
•
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
•
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
°
°
•
•
°
•
•
•
°
°
°
•
•
•
•
°
•
•
•
•
Řízení a správa
bezpečnostních prvků
www.sii.cz
www.skyvera.cz
• • • • • •
• • • • • •
°
•
•
Řízení bezpečnostních
incidentů
Sii
SkyVera
•
N/A
•
•
•
•
Monitoring vnitřní sítě
N/A
N/A
N/A
N/A
6
•
•
•
•
•
•
Monitoring vnější sítě
www.pwc.com
www.ica.cz
www.sntcz.cz
www.safetica.cz
www.sefira.cz
Autentifikační mechanismy
PricewatterhouseCoopers
První certifikační autorita
S&T CZ
Safetica Technologies
Sefira
•
•
•
•
•
•
Zabezpečení vnitřní sítě
N/A
N/A
1
10
5
N/A
5
N/A
10+
2
N/A
N/A
20
N/A
N/A
N/A
3
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
4
Zabezpečení přístupu
z vnější sítě
Zabezpečení komunikace
www.csdata.cz
www.dns.cz
www.emc.com
ww.ey.com
www.eset.cz
www.fortinet.com
www.gemsystem.cz
www.gestocomm.cz
www.hp.cz
htto://enterprise.huawei.com
www.checkpoint.com
www.ibm.com/cz
www.i.cz
www.invea-tech.com
www.kerio.cz
www.stickypassword.cz
www.landesk.cz
www.logica.cz
www.microsoft.com
www.sluko.cz
www.netgear.cz
www.nextiraone.eu/cz
www.oksystem.cz
www.og.cz
www.pcs.cz/dataguard
Bezpečnostní certifikáty
CS Data
DNS
EMC Czech Republic
Ernst & Young
Eset software
Fortinet
GEM System
Gesto Communications
Hewlett-Packard
Huawei Technologies
Check Point Software
IBM Česká republika
ICZ
Invea-Tech
Kerio Technologies
Lamantine Software
LanDesk Software
Logica Czech Republic
Microsoft
Morong – Sluko
Netgear Czech Republic
NextiraOne Czech
OKsystem
Orange & Green Solutions
PCS
Hewlett-Packard, Juniper, Cisco
N/A
F5 Networks, Check Point Software
Technologies, Blue Coat, VMware
N/A
Check Point, IBM, Radware, HP
RSA
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
HP
Huawei Technologies
N/A
N/A
Microsoft, Check Point
N/A
Kerio Control
N/A
LANDesk Software
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
OKsystem
N/A
Kaspersky, McAfee, Fortinet, Eset,
DataGuard, MailFilter
N/A
N/A
N/A
N/A
Oracle, Thales, e-Security,
Safelayer, Secure
Communications, HID Global
N/A
Fortinet, BlueCoat, InveaTech,
Aruba Networks, Extreme
Check Point, Symantec, Microsoft,
Eset
N/A
Symantec
Palo Alto, Extreme Networks,
Aruba Networks, Ekahau
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
Acronis, StorageCraft,
Panda Security
Penetrační testy
4
N/A
11
Školení
www.casablanca.cz
www.comguard.cz
www.corpus.cz
Servis a podpora
Casablanca INT
Comguard
Corpus Solutions
30
IT bezpečnost
V oblasti IT bezpečnosti dodáváme
produkty a služby následujících
společností
Návrh a implementace
Web
Počet konzultantů
vyhrazených na oblast IT
bezpečnosti
Obecné
Název společnosti
Bezpečnostní analýza,
konzultace, poradenství
 
•– ano, ° – ne, N/A – firma neuvádí
tabulka č. 1 Přehled dodavatelů bezpečnostních systémů, pokračování
°
°
•
•
•
•
°
°
•
°
•
•
°
°
•
°
°
N/A
°
°
°
°
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
•
•
•
•
°
•
•
•
°
•
°
•
°
°
°
°
°
přehled Fyzické zabezpečení v roce 2013
°
•
•
°
°
°
•
•
•
°
•
•
°
•
•
°
°
N/A
•
•
•
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
•
°
°
°
•
°
°
°
•
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
•
°
°
°
•
°
•
°
°
°
°
°
°
°
•
•
•
°
°
•
°
°
°
°
°
°
•
°
•
•
°
•
°
•
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
•
•
°
°
•
•
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
•
°
°
°
•
•
°
°
°
•
•
Vývoj a výroba speciální
techniky
•
•
•
°
°
°
°
°
•
•
Speciální činnosti (obranně-technické prohlídky,
stíněné prostory apod.)
°
Bezpečnostní audit
a plánování
Penetrační testy
°
°
°
°
Elektronická a požární
signalizace
°
•
Turnikety a závory
°
•
•
°
•
Mechanické zabezpečení
°
°
•
•
°
°
°
°
Ochrana perimetru
•
•
•
°
•
Detekční zařízení
°
°
°
Kamerové systémy
Elektronické zabezpečení
•
°
•
Vstupní a docházkové
systémy
Řízení sítí, služeb, datových
center
Fyzická bezpečnost
°
°
°
°
°
°
°
•
•
°
•
•
°
°
°
°
°
°
•
•
•
•
•
°
•
•
°
•
•
°
•
•
°
•
°
°
°
°
°
•
°
°
°
•
•
•
°
°
°
°
•
•
•
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
•
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
•
•
•
°
•
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
•
•
•
°
°
•
•
•
°
°
N/A
•
°
°
N/A
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
N/A N/A N/A N/A N/A N/A
•
•
N/A
• °
°
°
N/A N/A
°
°
N/A
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
•
°
°
°
•
•
°
•
•
°
°
°
°
•
°
°
°
°
•
°
°
°
•
°
°
°
•
°
•
•
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
•
•
•
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
•
•
°
°
•
•
•
°
°
•
°
°
•
°
°
•
°
°
•
°
°
•
°
°
•
°
°
•
°
°
•
°
°
•
°
°
°
°
°
•
°
°
•
•
•
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
•
°
°
•
°
•
°
•
•
•
°
•
•
•
°
°
°
•
•
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
•
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
•
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
°
V oblasti CCTV se vývoj posunuje nejen směrem k vyšší
kvalitě sledování (systémy s kamerami až do 10 Mpx), ale
především k vyšší efektivitě využití kamerového systému. Znamená to, že stále častěji dochází k integraci jednotlivých systémů ACS, EZS, EPS a tzv. inteligentních systémů budov do
jednotného bezpečnostního systému.
Inteligentní videoanalýza v současné době zvládá algoritmy vedoucí k odhalení podezřelého chování určitých osob.
Jde například o dnes již standardní detekci průniku či nebezpečného výskytu a zdržování se osoby v určitém definovaném zájmovém prostoru.
V konečném důsledku jde především o pomoc a zefektivnění práce operátora. Ten může být upozorněn na určitý
nežádoucí jev a podezřelé chování, může být zaznamenána
textová informace z kamery (např. čtení registračních značek
vozidel) apod. S rostoucím počtem kamer a jejich rozlišením
totiž několikanásobně roste také zahlcenost operátora mnoha informacemi. IVA (inteligentní videoanalýza) napomáhá
tomu, aby byl operátor na důležité informace včas upozorněn, a tím předchází jeho nepozornosti. Nejen to – lze například počítat osoby v zájmovém prostoru anebo hledat určitého člověka v daném prostředí, pokud známe jeho tvář.
K zabezpečení či přístupu se dnes častěji než dříve používají také tzv. biometrické prvky. „Například autentifikace
pomocí otisku prstu je dnes již zcela běžná a užívá se pravidelně spolu s klasickými metodami řízení přístupu,“ popisuje Jan Vančura, ředitel společnosti PCS. Začínají se šířit i systémy, které identifikují osobu podle průsvitu světla duhovkou.
Jako spolehlivé se jeví rovněž některé speciální systémy pro
detekci obličeje.
Situace v ČR a na Slovensku
Globální trendy někdy (i přes pokročilou globalizaci) do českého či slovenského prostředí přicházejí až se zpožděním. Čeští,
potažmo slovenští uživatelé byli až donedávna poněkud ve výhodě díky svému jazyku. Spam a podvodné nabídky v angličtině,
ruštině či v jiném světovém jazyku místní uživatelé z valné většiny ignorují. Proto se útočníci pokusili o lokalizaci, ale často už na
první pohled bylo patrné, že něco není v pořádku. „Stále častěji
se ovšem setkáváme s velmi dobře lokalizovanými verzemi útoků. Útočníkům to již jednoduše stojí za to,“ varuje Veselý.
Respondenti se vzácně shodují na tom, že kybernetické útoky neznají hranice a hrozby z nich vyplývající jsou relevantní bez
ohledu na geografické teritorium. „Nikdo sice dopředu nemůže
uvést s jistotou, které hrozby nebo útoky se u nás objeví, nicméně nedávné DDoS ataky v ČR ukázaly, že se kybernetické útoky
nevyhnou ani České republice. Říkám to nerad, ale možná, že tato vlna agrese byla z hlediska uvědomění si bezpečnostních rizik
pro nás přínosná,“ přemítá Aleš Pikora. www.cio.cz | www.bw.cz
31
přehled
Vševidoucí oči
Úloha průmyslových IP kamer byla
zpočátku zejména bezpečnostní –
jako náhrada analogových zařízení
v uzavřených televizních okruzích.
Mohou ale poskytovat daleko více
funkcí a služeb.
komponovat i plně digitální termokamery, které již dlouho nejsou
dostupné pouze pro vojenské použití.
Analýza videa
Radek Kubeš
První IP kamera, tedy digitální, připojená k počítačové síti,
byla uvedena na trh v roce 1996. Rychle se rozvíjející technologie díky podstatně lepším vlastnostem a funkcím (vyšší kvalita
obrazu, vyspělý software a doplňkové funkce) postupně vytlačuje z trhu klasické analogové kamery. Podle některých odhadů by v roce 2020 měl být trh dohledových systémů kompletně
digitální.
Dohled na dálku
V porovnání s analogovými dohledovými systémy vynikají
digitální IP kamerové především možností přenášet pořízené video ve vysokém rozlišení na libovolné místo. Dohled se tím přesouvá z pracovišť umístěných přímo nebo poblíž kontrolovaných objektů na jakýkoli počítač či jiné zařízení připojené
k internetu. Samotné kamery pak mohou být připojeny k síti
prakticky jakýmkoli běžným způsobem (LAN, Wi-Fi, 3G, xDSL
atd.). Zároveň je možné kombinovat lokální ukládání záznamu
ve vysokém rozlišení na SD kartu vloženou přímo v těle přístroje s přenosem obrazu v nižší kvalitě pro vzdálený dohled.
Oproti IP kamerám měly analogové dlouhou dobu zásadní
výhodu v citlivosti na světlo, byly tedy schopny pořizovat záznam
(černobílý) i za daleko horších světelných podmínek. IP kamery
tento hendikep doháněly použitím infračervených diod, které pomáhaly získat poměrně ostrý (rovněž černobílý) obraz s nízkou
úrovní šumu. Situace se výrazně změnila s nástupem technologie Lightfinder, vyvinuté společností Axis v roce 2012. IP kamery
s technologií Lightfinder kombinují vysoce citlivý CMOS snímač
s pokročilou technologií zpracování obrazu. Výsledkem je barevný obraz i při intenzitě osvětlení na úrovni od 0,05 luxu. Barevný
obraz má při úspěšné identifikaci zaznamenaných objektů zásadní význam – ať už jde třeba o barvu automobilů nebo oblečení.
A co když je opravdu naprostá tma? Pak lze do sítě IP kamer za32
Oblastí, kde analogové kamery za svými digitálními nástupci nejvýrazněji zaostávají, je pokročilá analýza obrazu. Pomiňme teď běžnou detekci pohybu, se kterou si s příslušným softwarem poradí i webkamera vašeho notebooku, a zaměřme se
na technologie prakticky využitelné v dohledových systémech.
Jde například o rozpoznávání registračních značek vozidel s napojením na ovládání bran či závor nebo detekci obličejů propojenou s docházkovým systémem. V obou případech těžíme z vysoce kvalitních obrazových dat, která nám dnešní IP kamery
mohou nabídnout. Ve využití těchto informací ovšem můžeme
jít ještě mnohem dál.
Zejména v maloobchodě se mohou bezpečnostní IP kamery, spolupracující s analytickým softwarem, stát nepostradatelným pomocníkem. Zatímco provozovatel e-shopu ze statistik snadno zjistí počet návštěvníků svého obchodu i jejich konverzní
poměr, majitel kamenného obchodu může využít funkci počítání lidí u vstupu do prodejny. Propojení s plánováním tržeb nebo
hodnocením marketingových kampaní se přímo nabízí. A to není zdaleka všechno – kamerové systémy umí například i generovat tzv. teplotní mapy, tedy místa, kde se ve sledovaném objektu
lidé nejčastěji pohybují a zastavují. Díky získaným údajům lze například optimalizovat rozmístění zboží nebo plánovat směny personálu, tak aby se ve špičkách netvořily u pokladen fronty. Dohledové systémy s IP kamerami díky tomu získávají důležitou
funkci při zkvalitňování služeb zákazníkům.
Zájemci o moderní služby IP kamer pro zabezpečení i analýzy získaných obrazových dat nemusí nutně investovat do celé
související infrastruktury. Stačí jen nakoupit IP zařízení, instalovat
je a připojit k internetu. Veškeré navazující služby (distribuci, ukládání a zpracování dat) lze svěřit poskytovateli služeb. K záznamům z kamer lze poté přistupovat prostřednictvím počítače nebo třeba mobilního telefonu. Součástí poskytovaných služeb
bývají i upozorňování na události (detekce pohybu atd.) prostřednictvím SMS a rovněž i analýzy pořízených záznamů.
Pohled z praxe Nový rozměr autentizace
Vytvoření jednoho identifikačního nástroje umožňujícího zabezpečení fyzického perimetru a informačních zdrojů
organizace přináší optimalizaci zabezpečení uživatelů, minimalizuje náklady
a výrazně zjednodušuje správu komplexního identifikačního systému.
Fyzický přístup je spojen hlavně
s technologií RFID. Její využití lze sledovat již v období druhé světové války, kdy
byl detektor používán k identifikaci přátelských i nepřátelských letadel. První patent, opět spojený s využitím v obranném
průmyslu, se však datuje až do roku 1973.
Prvotní komerční využití sahá do poloviny roku 1980, kdy byla technologie použita pro automatické placení mýta na silničních komunikacích. Dnes má RFID
velmi široké využití v různých oblastech,
to největší v obchodě, výrobě a logistice.
Nezastupitelné místo našla při identifikaci osob (bezkontaktní identifikační či platební karty), ale i sledování objektů (zboží, palet, kontejnerů), majetku nebo
zavazadel na letištích.
První mikroprocesorová čipová karta, kterou lze použít pro logický přístup,
se objevuje v roce 1978. Zhruba ve stejném období se pokládají i základy PKI infrastruktury, bez které je logický přístup
nemyslitelný. Možnost propojit tyto dva
světy nicméně přichází až s tzv. multi
aplikační čipovou kartou či s hybridní čipovou kartou, které v sobě kombinují
RFID technologii a mikroprocesorový čip
použitelný v rámci PKI.
Reálná potřeba propojit logický a fyzický přístup přichází až počátkem 21. století v souvislosti se zvýšenou hrozbou teroristických hrozeb. Ve Spojených státech
byl tak pod záštitou Národního bezpečnostního úřadu USA neboli NSA vytvořen
standard Personal Identity Verification
(PIV), Národním institutem standardů
a technologií (National Institute of Standards and Technology, NIST) označován
jako FIPS 201-1. Jeho primárním cílem je
právě sjednocení autentizace ve zmíněných oblastech logického a fyzického přístupu.
Jak to funguje?
Kouzlo propojení fyzického a logického přístupu tkví ve využití jedné technologie, resp. jednoho nástroje, který obsahuje nejen certifikáty a klíče pro
digitální podpis, dešifrování zpráv a autentizaci, ale také RFID čip, který je použit pro fyzický přístup, tedy otevření dveří či turniketu. Důležité však je, že jak pro
užití certifikátu, resp. klíče či pro otevření dveří je třeba kromě fyzického držení
karty s technologií RFID znát i další ověřovací údaj, typicky tzv. PIN. Právě ten totiž plní funkci „druhé vlny“ ochrany logického i fyzického přístupu.
Příkladem může být využití chytré
identifikační karty, která slouží jako průkaz obsahující všechny potřebné údaje
pro fyzické ověření držitele a zároveň jako prostředek pro přístup k informačním
zdrojům. Propojení těchto světů navíc
nabízí i možnost kombinace obou přístupů. Ke kritickým informačním zdrojům organizace tak lze například přistoupit pouze v případě, že se uživatel
nachází v předem specifikovaném prostoru.
Pro využití systému sjednoceného logického a fyzického přístupu je vhodné,
aby řešení tvořily následující tři části:
Nástroj na vydávání a správu přihlašovacích karet umožňující řídit celý životný cyklus přihlašovacího nástroje
Přihlašovací nástroje, komponenty dovolující jeho čtení a systém pro zadávání PIN
Nástroj pro monitoring a kontrolu k odhalení pokusů o narušení
Sjednocení fyzického a logického přístupu přináší nejen racionalizaci několika přihlašovacích nástrojů do jediného,
snížení nákladů a zvýšení komfortu uživatelů, ale též optimalizaci zabezpečení
identity uživatelů.
Zároveň jen tím lze dosáhnout maximálně efektivního využití prostředků pro
zajištění přístupu uživatelů.
Petr Dolejší,
senior business consultant, Sefira
33
science Budoucnost
má jméno Grafen
Zdá se, že nanotechnologie mají
neomezený potenciál, který časem
pronikne do světa elektroniky,
zdravotnictví, ale třeba i jako nejlepší
barvivo.
Pavel Houser
Nanotechnologií založených na různých modifikacích uhlíku stále přibývá. V tomto článku se zaměříme především na novinky vztahující se k elektronice, uvidíme ale, že nanotechnologie se uplatňují i v řadě dalších oborů včetně chemického
průmyslu a medicíny. Grafen, nanotrubičky i fullereny se zdají
mít téměř neomezený potenciál – alespoň pokud věříme, že následující výzkumy nejsou jen hrou o granty a publikace v právě
populárním oboru, ale některé z nich se stanou i základem každodenních technologií.
Jak nahustit nanotrubičky
Výzkumníci z centra T. J. Watson dokázali připravit zatím
nejhustší strukturu („pole“) uhlíkových nanotrubiček. Qing Cao
a jeho kolegové publikovali v časopisu Nature Nanotechnology
článek, podle něhož se jim dosavadní rekord podařilo překonat
až desetkrát; nová struktura má hustotu 500 nanotrubiček na
1 mikrometr. Pro konstrukci byla použita tzv. Langmuir-Schaeferova metoda. Nanotrubičky byly rozptýleny na vodní hladině,
kterou v důsledku povrchového napětí zcela pokryly, poté se
voda odpařila a trubičky se stlačily.
Jde o nanotrubičky fungující jako polovodič, nicméně pro
nasazení technologie do praxe je třeba vyřešit ještě jeden zásadní problém. Při výrobě totiž vznikají směsi nanotrubiček, které lze sice různými metodami od sebe oddělit, nicméně prozatím s přesností jen kolem 99 %. Zatímco separovat nanotrubičky
podle velikosti je poměrně snadné (v podstatě tento úkol zasta34
ne i zařízení typu centrifugy), při dělení podle vodivosti se musí využívat různé triky, kdy se vodivá frakce např. vypálí elektrickým proudem.
Mezi krystaly a chaosem
Ling Wang a jeho kolegové z washingtonského Carnegie Institution for Science objevili další modifikaci uhlíku: clustery,
které v sobě nezvyklým způsobem kombinují krystalickou
a amorfní strukturu. Některými mechanickými vlastnostmi tento uhlík údajně předčí i diamant, je totiž supertvrdý.
Výchozí molekulou pro přípravu je tvar „kopacího míče“ –
šedesátiatomový fulleren buckyball. Tato uhlíková molekula se
rozpustí v m-xylenu (dimethylbenzen) a poté se roztok vystaví
vysokému tlaku. Samotný buckyball by se za těchto podmínek
rozpadl na amorfní strukturu připomínající saze, jenže pokud
uvnitř „míče/klece“ byl na začátku xylen, rozpouštědlo se vytlačí, ale uhlíkové kostry si zachovají zbytky uspořádaného stavu.
500 nanotrubiček
na 1 mikrometr
je hustota dosud rekordního
pole uhlíkových nanotrubiček.
Lze si je prý představit třeba jako chaotické chuchvalce, které
pevně sedí na původních místech krystalové mřížky. Podobné
hybridní struktury se už podařilo připravit dříve, u uhlíku jde
ale o novinku.
Za neobvyklé chování uhlíku má být v tomto případě odpovědné především rozpouštědlo. Vtip je podle autorů výzkumu
v tom, že nepolárních organických rozpouštědel existuje celá
řada; je zajímavé si představit, že trochu jiné rozpouštědlo by
science
vedlo třeba k obdobné, ale přece jen mírně odlišné formě uhlíku. Pro elektroniku se zde tedy otevírá další, téměř neomezený
prostor sloučenin s vlastnostmi šitými na míru.
Grafen umí všechno
Vědci z Rice University a Lomonosovovy univerzity v Moskvě přišli s novou technikou likvidace radioaktivního materiálu.
Využívá se při ní oxid grafenu (přesněji GMO – grafen monooxid). Grafen je uhlík, nicméně oxid grafenu svými vlastnostmi
nemá nic společného se známým oxidem uhličitým nebo uhelnatým – jde stále o pevné látky se specifickým uspořádáním.
Po přidání oxidu grafenu v podobě miniaturních vloček do
kontaminované vody (roztoku) se radionuklidy rychle vysrážejí a dají se snadno odstranit. Přirozeně nezávisí na tom, zda jde
o radioaktivní materiál přírodní nebo vzniklý lidskou činností.
Mechanismus je založen na adsorpčních vlastnostech oxidu grafenu, vše funguje díky obrovskému povrchu jeho částic.
Oxid grafenu lze navíc snadno vyrábět. Výzkumníky však údajně překvapilo, jak rychle dojde k vysrážení. Dosud se k podobné dekontaminaci používalo především aktivní uhlí nebo prášky jílových minerálů (bentonit).
Pokud u výsledných pevných částic chceme zmenšit objem
nebo původní radioaktivní prvky nějak znovu použít, oxid grafenu lze z usušené sraženiny snadno vypálit. Podle některých
názorů by tato technologie mohla vést k obnově těžby prvků
vzácných zemin v USA, která byla prakticky zlikvidována ekologickými požadavky na práci s doprovodnou radioaktivitou –
přičemž Čína s jinými normami těží dále, a proto ovládá současný trh. Kovy vzácných zemin dnes nacházejí využití především
při výrobě dotekových displejů.
© mareandmare – Fotolia.com
Nezapomínat na diamant
Výzkumy týkající se modifikací uhlíku se uskutečňují i v Česku. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Českého vysokého učení technického, Ústavu jaderné fyziky AV ČR
a Fyzikálního ústavu AV ČR společně s kolegy z Belgie a Německa vyvinuli metodu, která otevírá novou oblast aplikací pro tzv.
nanodiamantová barviva. Práce byla publikována v časopisu
Nanoscale.
Nanomotor a další objevy poslední doby
Georg Heimel a Norbert Koch z Humboldtovy univerzity v Berlíně přišli s novým způsobem, jak propojit organické
a kovové elektronické součástky. Roli kontaktu by mohly hrát
molekuly s benzenovými kruhy, které navíc obsahují připojené skupiny obsahující kyslík. Vrstva těchto molekul se na straně kovového vodiče chová vodivě, jinak je polovodičem.
Výzkumníci z University of Manchester dokázali na
bázi grafenu vytvořit kondenzátor s obrovskou kapacitou. Grafen byl přitom vložen mezi dva plátky nitridu bóru, který se
v elektronice již běžně užívá jako izolátor.
Andrew Jordan a jeho kolegové z University of Rochester navrhli nový „nanomotor“, který by měl vyrábět elektřinu z odpadního tepla. Základem zařízení jsou kvantové tečky z polovodičových materiálů (uhlík i křemík), které fungují
jako termoelektrický článek, tj. k výrobě elektřiny využívají
teplotní rozdíl mezi různými místy. Výkon motorku by měl být
asi miliontina běžné žárovky (při rozdílu teplot 1 stupeň), dají se však údajně kombinovat, a lze tak docílit celkového příkonu asi watt na čtvereční palec.
Uhlík je z pozemského hlediska prvkem výjimečným,
protože právě na jeho řetězcích jsou založeny organické sloučeniny. To ale neznamená, že pro technologické aplikace nelze nahradit. Spíše se zdá, že uhlík dnes funguje jako inspirace výzkumníků, přičemž obdobné vlastnosti mají i jiné
prvky/sloučeniny. Mildred Dresselhaus a jeho kolegové z MIT
nyní připravili např. slitinu bismutu a antimonu, v níž se elektrony pohybují podobně jako v grafenu – tedy prakticky rychlostí světla.
Inspirací pro výzkum byl fakt, že diamantové nanočástice
mají unikátní vlastnosti, které je odlišují od jiných barviv: nelze
je vybělit světlem, což u naprosté většiny podobných materiálů představuje kritický problém pro jejich medicínské aplikace.
Pro výzkum rakoviny nebo buněčného metabolismu jsou přitom potřeba mikroskopické metody umožňující sledovat buňku po velmi dlouhý čas při intenzivním osvětlení. Dosud používaná barviva ovšem při těchto procesech degradují.
Vědci proto vypracovali novou metodu přípravy vysoce jasně fluorescenčních nanočástic na bázi diamantu (fluorescence
je záření vyvolané dopadem světla, jedna z variant luminiscence). Ačkoliv diamant sám o sobě nefluoreskuje, lze jej proměnit ve fluorescenční částice vytvořením určitých poruch v jeho
krystalu – obdobně se dotují např. polovodiče. Diamantové nanočástice mají podle českých vědců ve srovnání s jinými molekulami mimořádné vlastnosti: představují zatím jediný materiál,
jehož barevnost je pomocí světla nezničitelná.
Hlavní novinka má spočívat v nalezení účinnějšího postupu
k vytvoření poruch uvnitř nanokrystalů; diamantové nanočástice tak mohou získat dostatečnou jasnost.
35
magazín Průkopníci informačního věku (36.)
E-mail, elektronická pošta,
elektronické zprávy.
Komunikační prostředek,
který v počátcích internetu
nebyl vůbec plánovaný, má
přes tři miliardy uživatelů
a číslo stále roste.
Jan Kapoun
Elektronická pošta, jejíž zárodky vznikly již na začátku provozu sítě ARPANET,
byla první službou, která učinila z počítače komunikační prostředek. Zprvu ji využívalo pouze několik desítek odborníků.
Mohutný rozvoj internetu z ní však učinil
běžný komunikační nástroj, který dnes využívají více než tři miliardy lidí. O to zajímavější je fakt, že e-mail nebyl oficiálně
plánovanou aplikací, ale vznikl na základě okamžitého nápadu amerického programátora Raye Tomlinsona.
Těžké začátky ARPANETU
První roky počítačové sítě ARPANET,
propojující univerzitní mainframy, byly
dobou experimentů a hledání. I když zpočátku panovaly o využitelnosti sítě pochyby, zájem odborné veřejnosti se pozvolna začal probouzet. Na konci roku 1970
obsahovala síť již 10 uzlů a propojovala
19 počítačů. O rok později se počet uzlů
zvýšil na 35 a tímto způsobem byla po36
Ray
Tomlinson
magazín stupně vzájemně propojena důležitá střediska počítačového výzkumu. Pamětníci, kteří stáli u zrodu ARPANETU, označují počáteční vývojovou fázi této sítě za období úžasné svobody, ne-li
přímo anarchie. Na druhé straně si o této průkopnické době nelze dělat iluze, jak ostatně dosvědčují i slova prof. Friedricha Neumanna, odborníka na historii informačních technologií: „Zahájení provozu ARPANETU nebylo v žádném případě bez
těžkostí, na denním pořádku byly poruchy na vedení, zhroucení počítače, ztracené soubory a slabiny v softwaru. Také se ukázalo, že IMP jsou leckdy dimenzovány příliš slabě a objevují se
problémy s kompatibilitou rozhraní uživatelů.“
Aby bylo možné rozvoj ARPANETU koordinovat i po technické stránce, k tomu sloužila organizace Network Working
Group (NWG), založená již v roce 1968. Významnou roli v její
činnosti sehrály tzv. Requests For Comments (RFC). Zpočátku
se týkaly problematiky programového vybavení uzlových počítačů, později ovšem postupně definovaly protokoly, standardy
a další relevantní informace související s funkčností sítě.
Na počátku provozu vznikly v rámci ARPANETU protokoly
dvou základních aplikací. Šlo jak o TELNET (Telecommunication Network), umožňující ovládat vzdálený počítač přes síťové
spojení na dálku, tak o FTP (File Transfer Protocol), zprostředkovávající přenos dat mezi jednotlivými počítači. Tyto aplikace
agentura ARPA od počátku plánovala. Vývoj experimentální sítě však probíhal do značné míry spontánně, a proto brzy došlo
k rozvoji dalších aplikací. Z nich se prosadila zvláště elektronická pošta, jejíž základy vytvořil v roce 1971 Ray Tomlinson.
Cesta k programování
Raymond Tomlinson se narodil v roce 1941 v městečku Vale Mils ve státě New York. Zájem o techniku, který projevoval od
dětství, jej přivedl na Rensselaerův polytechnický institut v New
Yorku, kde si zvolil jako hlavní obor elektrické inženýrství. Když
získal titul bakalář, pokračoval ve studiu na Massachusettském
technologickém institutu. Zde se začal intenzivně věnovat počítačům. Poté, co v roce 1968 obdržel nabídku na post programátora, přerušil doktorské studium a stal se zaměstnancem firmy
Bolt Beranek and Newman (BBN), s níž pak spojil celý svůj profesní život.
Malá massachusettská společnost BBN v té době uspěla ve
výběrovém řízení na vybudování síťové infrastruktury pro počítačovou síť ARPANET. Šlo zvláště o dodávku speciálně upravených počítačů, které měly zajišťovat propojení jednotlivých hostitelských mainframů. Že tuto významnou zakázku získala méně
známá firma, nadto primárně zaměřená nikoli na počítače, nýbrž na problematiku akustiky, nebyla náhoda. BBN měla určité
zkušenosti s vývojem komunikačních technologií – proslula
např. návrhem víceuživatelského počítačového systému pro
americkou Kongresovou knihovnu.
Zakázku ve firmě řídil Frank Heart, jehož oddělení Tomlinsona zaměstnalo společně s dalšími mladými programátory
Kdo je kdo
Raymond S. („Ray“) Tomlinson (1943), americký programátor. Vystudoval elektrické inženýrství na Renssealově polytechnickém institutu a na MIT. V roce 1968 začal pracovat
ve společnosti Bolt Beranek and Newman a podílel se na vývoji síťové infrastruktury ARPANETU; v roce 1970 vytvořil protokol CPYNET určený pro sdílení souborů a o rok později napsal program pro posílání vzkazů mezi jednotlivými počítači,
pro který se vžilo označení elektronická pošta (e-mail). Kromě řady cen, které za svou inovaci obdržel, byl v roce 2012
uveden do Internetové síně slávy (Internet Hall of Fame).
Frank Heart (1928), americký počítačový vědec a manažer. Po studiu elektrického inženýrství na MIT působil patnáct let v Lincolnově laboratoři, kde se podílel např. na vývoji systému SAGE a počítače Whirlwind. V letech 1967–1995
pracoval jako projektový manažer a výzkumný pracovník ve
firmě Bolt Beranek and Newman (BBN); sestavil a řídil tým,
který vybudoval síťovou infrastrukturu ARPANETU.
Severo M. Ornstein (1938), americký počítačový vědec
(syn rusko-amerického skladatele Leo Ornsteina). Vystudoval elektrické inženýrství na MIT, kde se podílel na vývoji systému SAGE a počítače LINC. V letech 1967–1976 pracoval jako výzkumný pracovník ve firmě Bolt Beranek and
Newman (BBN); byl jedním ze stěžejních autorů návrhu, díky němuž tato společnost získala zakázku na vybudování
síťové infrastruktury ARPANETU; vypracoval design komunikačního rozhraní IMP. Od roku 1976 působil jako výzkumný pracovník ve středisku Xerox PARC, kde se podílel např.
na vývoji laserové tiskárny, počítače Dorado či hudebního
editoru Mockingbird. Je autorem autobiografické knihy Středověk počítačů.
z MIT. Hearta provázela pověst zkušeného manažera. Byl to on,
kdo sestavil tým odborníků, do něhož vedle Tomlinsona patřili
např. Severo Ornstein či Robert Kahn. Stěžejním úkolem bylo
uzpůsobit minipočítače Honeywell DDP-516 tak, aby fungovaly
jako IMP (Interface Message Processor), zajišťující funkci přepínače a směrování dat. Tomlinson se také podílel na vývoji protokolu NCP (Network Control Protocol) a operačního systému
TENEX, a díky svému programátorskému umění si mezi spolupracovníky brzy získal respekt. „Byl nejlepším programátorem,
jakého jsem kdy poznal,“ řekl o něm Frank Heart.
Z hříčky fenomén
Do dějin informačních technologií se však Ray Tomlinson zapsal především jako tvůrce elektronické pošty (electronic mailing). Podle jeho vlastních slov šlo původně o nezávaznou hříčku,
jež vznikla z okamžitého nápadu. Když v roce 1971 pracoval na vývoji protokolu pro sdílení souborů CYPNET, uvědomil si, že by jej
mohl využít i k zasílání zpráv z jednoho počítače na druhý.
37
magazín Odkud se vzal zavináč?
Původ znaku @, u nás označovaného jako zavináč, je obtížné přesně vystopovat, ale jisté je, že jeho existence sahá
hluboko do historie. Mniši, kteří v raném středověku ručně
přepisovali knihy, používali podobný znak pro latinské slovo
„ad“. V 15. století reprezentoval ve španělském a arabském
světě hmotnostní jednotku „arroba“ (asi 11,5 kg). Později,
zhruba od počátku 17. století, se znak začal používat mezi
evropskými obchodníky pro vyjádření ceny za kus. Během
průmyslové revoluce se využíval v běžném účetnictví, a proto se později dostal i na klávesnice psacích strojů. Díky tomu
pronikl i mezi 95 základních znaků, které definovalo standardní kódování ASCII, zveřejněné v roce 1963. Na klávesnici počítače PDP-10, s nímž Ray Tomlinson pracoval na počátku
70. let, byl umístěn na klávesu „P“ jakožto druhý znak. Tomlinsonovo řešení v podobě user@host bylo v roce 1973 přijato jako standardní syntax pro odesílání e-mailů. V roce 2010
byl znak @ prohlášen za designový milník a získal místo v muzeu Moderního umění v New Yorku.
nou. (Dokonce k němu i sám přispěl tím, že vytvořil aplikaci RP,
první program umožňující uživatelům komfortnější využití elektronické pošty, takže v něm bylo možné zprávu nejen přečíst,
ale také rychle zaslat odpověď zpět.)
Dodejme, že Tomlinson rovněž stvořil podobu e-mailové adresy, jak ji známe dodnes. Protože do ní musel začlenit dva údaje, jméno příjemce a název hostitelského počítače, které bylo
nutné oddělit, zvolil již takřka nepoužívaný znak @. Později uvedl, že šlo o náhodu. Tento znak, pro nějž se u nás vžil název „zavináč“, se v minulosti uplatňoval v účetnictví, a protože se vyskytoval na jeho klávesnici, rozhodl se jej použít.
Vzestup e-mailu
ARPANET byl v té době stále ještě specializovanou počítačovou sítí, k níž mělo přístup pouze omezené množství vědců
a výzkumníků. Mezi nimi si ovšem elektronická pošta získala takovou oblibu, že se záhy stala nejpoužívanějším prostředkem
pro komunikaci v rámci této sítě. To dosvědčuje fakt, že v první polovině sedmdesátých let tvořily e-maily zhruba dvě třetiny
datového toku ARPANETU. Není divu, že také začala vznikat řada programů, které rozšiřovaly možnosti a komfort tohoto noPráce s textovými vzkazy nebyla novinkou, ale omezovala
vého způsobu komunikace. Mezi nimi se prosadil zvláště systém
se pouze na jeden počítač, k němuž přistupovali uživatelé z růzMSG, který předznamenal vznik jednotného standardu pro elekných míst, tedy v tzv. systémech se sdílením času. Ti, kdo s tětronickou poštu.
mito systémy pracovali, zde mohli mít vlastní schránky opatřeJiž v roce 1976 představila firma CCA (Computer Corporatiné jménem a označované jako „mailbox“. Šlo o soubory se
on of America) první komerční software po elektronickou pošzvláštní ochranou, jež ostatním uživatelům dovolovala pouze zátu. Nesl název COMET a stál neuvěřitelných 40 tisíc dolarů. Konpis na konec souboru, nikoli jeho čtení či úpravy dosavadního
kurenční produkt od IBM, uvedený o něco později pod názvem
obsahu. K připisování zpráv sloužil program SNDMSG, který
MESSENGER, byl nejen propracovanější, ale také o více než poTomlinson využil pro vytvoření prvního e-mailu.
lovinu levnější. Že šlo o produkty určené výhradně pro podniSkutečnost, že se v sídle firmy BBN nacházely dva minipokovou sféru, o tom vypovídají vysoké ceny.
čítače PDP-10 s připojením k ARPANETU, mu umožnila nápad
Řešení technických problémů souvisejících s rozesíláním
vyzkoušet. Poté, co upravil kódy jednotlivých programů, vytvoe-mailů si i přes první úspěchy vyžádalo značné úsilí a čas,
řil to, co lze označit jako první e-mailovou zprávu. Pomocí SNDnež mohli s touto službou pracovat i běžní uživatelé. Ohledně
MSG napsal na prvním počítači text zprávy (složený pouze z něstandardizace panovaly dlouho trvající rozpory – spor se vekolika náhodných znaků), který pak s využitím protokolu
dl např. kvůli stanovení hlavičky každé zprávy tak, aby s nimi
CYPNET zaslal na druhý počítač. Na tom si k přečtení textu přimohly spolehlivě pracovat jednotlivé uzly sítě. E-mail se sice
pravil prográmek nazvaný READMAIL.
brzy po svém vzniku emancipoval, když vznikly v rámci RFC
speciální protokoly pro přenos zpráv, ale to byl pouze první
Ilegální činnost
krok. (Vývoj těchto protokolů vedl na počátI když šlo z dnešního pohledu o kompliku 80. let k SMTP – Simple Mail Transfer Prokovaný postup, zasílání zpráv fungovalo. Jetocol, jenž byl navržen v rámci síťového moden z jeho kolegů jej ale varoval, aby tuto
delu TCP/IP a který se po novelizaci v roce
„ilegální činnost“ na ARPANETU, jež nebyla
2001 používá dodnes). Jednotlivé počítačov popisu jejich práce a kterou vedení BBN
vé sítě navíc měly vlastní protokoly pro přeneodsouhlasilo, raději nikomu neprozrazonos zpráv a formát hlavičky, což situaci ješTomlinson na vývoji protokolu pro
val. Tomlinson jej však neuposlechl. A dobtě více zkomplikovalo. Skutečně masové
sdílení souborů. Tehdy si
ře udělal. Myšlenka zasílání zpráv z jednoho
využití elektronické pošty tak přišlo až ruku
uvědomil, že by jej mohl využít
počítače na druhý zaujala nejen jeho nadřív ruce s nástupem World Wide Webu a rozi k zasílání zpráv z jednoho
zené, ale i Larryho Robertse, hlavního manašířením internetu na počátku 90. let. Ale to
počítače na druhý.
žera ARPANETU, jenž dal jejímu vývoji zeleuž je jiný příběh.
V roce
1971
pracoval
38
KalEnDáŘ
DUBEN 2013
NETWORKING & SECURITY BRNO 2013
Datum: 25. dubna 2013 Pořádá: Comguard
Typ akce: odborná konference Místo konání: Školicí
a Kompetenční centrum Comguard, Brno
Datum: 25.–26. dubna 2013 a 17. května 2013
Pořádá: Sprinx Systems Typ akce: školení
Místo konání: OKsystem, Praha
Web: www.cgict.cz
Web: www.hpc.sprinx.cz/skoleni.aspx
KVĚTEN 2013
KALENDáŘ
VMWARE FORUM 2013
DATA CENTER WORLD 2013 –
CONFERENCE & EXPO
Společnost Comguard organizuje sedmý ročník bezpečnostní konference Networking & Security Brno 2013.
Obsahová náplň tradičního setkání se tentokrát ponese
ve víru nedávných DDoS útoků na portály českých firem
včetně možností nasazení účinných zbraní proti nim, například ve společnosti Alza.cz, nebo živých ukázek integrace bezpečnostních nástrojů různých výrobců.
Datum: 15. května 2013 Pořádá: VMware
Typ akce: odborná konference
Místo konání: Clarion Congress Hotel, Praha
Web: www.vmwareforum2013.com/prague
Česká pobočka VMwaru pořádá největší lokální konferenci v oblasti cloud computingu a virtualizace, kde budou přední IT odborníci diskutovat o inovacích v této oblasti a o strategiích zahrnujících mobilitu zaměstnanců
pro větší pružnost podnikání. Tato jednodenní akce je cílena na IT profesionály, kteří chtějí zjednodušit a transformovat své IT prostředí, i na jakékoliv další zájemce,
kteří chtějí dosáhnout lepších výsledků a inovovat svou
IT infrastrukturu, datová centra, desktopy, plynulost podnikání a cloudovou strategii.
ZÁKAZNICKÝ DEN SPOLEČNOSTI ALGOTECH
Datum: 23.–24. května 2013 Pořádá: Algotech
Typ akce: zákaznický den Místo konání: Hotel Academic, Roztoky u Prahy
Web: www.algotech.cz/cs/akce.html
ČERVEN 2013
Společnost Algotech pořádá svůj, nyní již tradiční zákaznický den, zaměřený na představení produktových novinek i neformální setkání. Tentokrát se bude konat v kongresovém hotelu Academic v Roztokách u Prahy. Kromě zástupců pořádající firmy na akci vystoupí také řada
partnerů, například reprezentanti společností Avaya,
Oracle, HP či Nice. Budou představeny produktové novinky, velká pozornost bude věnována produktům a aplikacím v cloudu a nebudou chybět ani praktické ukázky
a zajímavé case study zákazníků.
VÝPOČTY NA GRAFICKÝCH PROCESORECH
Společnost Sprinx Systems pořádá sérii komerčních školení Výpočty na grafických procesorech, které se zaměřují na zdokonalení programovacích schopností návštěvníků kurzů. Kromě počítání na CPU a GPU je součástí
školení úvod do architektury CUDA a základy jejího programování.
Datum: 28.–29. května 2013 Pořádá: Altron
Typ akce: odborná konference Místo konání: Konferenční centrum City Tower, Praha
Web: www.altron.cz
Společnost Altron, lídr v oblasti výstavby datových center, organizuje 14. ročník odborné konference Data Center World 2013 – Conference & expo. Je určena zástupcům top managementu, finančním ředitelům a IT profesionálům, kteří chtějí získat ucelenou představu o aktuálních trendech a novinkách ve světě datových center, získat nadhled a konkurenční výhodu.
INVEA-TECH FLOWMON
Datum: 31. května 2013 Pořádá: INVeA-TeCH
Typ akce: seminář Místo konání: Konferenční centrum City Tower, Praha Web: www.invea.cz/novinky/po-
zvanka-na-invea-tech-flowmon-seminar
Společnost INVeA-TeCH pořádá INVeA-TeCH FlowMon
seminář zaměřený na technologie monitorování datových toků (NetFlow/sFlow/flow monitoring) a bezpečnosti sítí (technologie NBA – behaviorální analýza, detekce anomálií). V rámci semináře se specialisté organizující společnosti dozvědí, jaké jsou nejnovější nástroje pro
efektivní správu podnikových sítí a ochranu před pokročilými bezpečnostními hrozbami. Seminář je určen pro
současné i potenciální uživatele řešení FlowMon, IT administrátory, bezpečnostní manažery, IT ředitele a zájemce o problematiku z řad odborné IT veřejnosti.
INTERSYSTEMS SYMPOSIUM 2013
Datum: 10.–11. června 2013 Pořádá: InterSystems Typ akce: odborná konference Místo konání: Zámek Štiřín
v Kamenici Web: www.InterSystems.cz/Symposium2013
Mezinárodní konference Symposium InterSystems 2013 nabízí příležitost setkat se s vedením a odborníky ze společnosti InterSystems, dozvědět se něco nového o technologiích, strategiích a metodách, které mohou vést k průlomovému úspěchu. Vyzkoušet bude možné i poslední verzi databázového systému InterSystems Caché či platformu pro
rychlou integraci a vývoj propojitelných aplikací InterSystems ensemble® nebo se seznámit s novinkami ve strategické
platformě pro informatiku ve zdravotnictví InterSystems HealthShare®.
39
Seznam inzerentů
Seznam inzerentů
ABRA Software................................................................................. 3. obálka
www.abra.cz
CCV informační systémy.......................................................................... 15
www.ccv.cz
Předplatné
Staňte se stálým předplatitelem časopisu CIO Business World. Objednat roční předplatné lze na
http://idg.cz/tituly/businessworld/predplatne nebo
na níže uvedených kontaktech. Podrobné informace,
obchodní podmínky a nabídku předplatného ostatních titulů vydavatelství IDG Czech Republic, a. s.,
najdete na http://idg.cz/predplatne.
CÍGLER SOFTWARE.................................................................................... 27
www.money.cz
Česká republika
slovensko
ESET software................................................................................................. 13
IDG Czech Republic, a. s.
Předplatné
Seydlerova 2451
158 00 Praha 5
tel.: 257 088 163
Objednávky předplatného na Slovensku:
Magnet Press Slovakia, s. r. o.
P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava,
tel.: + 421 267 201 931 – 33
fax: +421 267 201 910
e-mail: [email protected],
www.press.sk
Mediaprint-Kapa
Pressegrosso, a. s.
oddelenie inej formy predaja
Vajnorská 137,
P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3
tel.: + 421 244 458 821
www.eset.cz
HEWLETT-PACKARD.................................................................................. 13
www.hp.cz
ICZ.....................................................................................................4. obálka, 19
www.i.cz
MONET+................................................................................................ 2. obálka
www.monetplus.cz
NESS Czech.......................................................................................................11
www.ness.com/cz
Zvýhodněné předplatné je poskytováno studentům, zdravotně postiženým,
držitelům karet ISIC, GO25, ITIC a školským organizacím a zařízením. V případě studentů je nutné zaslat potvrzení
o studiu v probíhajícím školním roce,
u zdravotně postižených kopii průkazu TP, ZTP nebo ZTP/T. Školské a zdravotnické organizace a zařízení mohou
uplatnit nárok na slevu v případě objednávky pro potřeby těchto organizací.
PCS............................................................................................................................ 3
www.pcs.cz
PDS............................................................................................................................ 1
www.pds.eu
SEFIRA..................................................................................................................... 9
www.sefira.cz
Roční předplatné CIO Business World (11 čísel)
+ bonus HD World (5 čísel)
570 Kč/25 EUR
Objednávejte na:
http://idg.cz/tituly/businessworld/predplatne
Sybase products Czech........................................................................... 19
www.sybase.cz
Thomas-Krenn................................................................................................... 5
www.thomas-krenn.cz
TRASK SOLUTIONS........................................................................................ 7
www.trask.cz
VMware..................................................................................................................11
www.vmware.com/cz
40
Roční předplatné elektronické verze
CIO Business World + tištěný CIO
Business World (11 čísel)
+ bonus tištěný HD World (5 čísel) 629 Kč / 27,4 EUR
Objednávejte na:
http://idg.cz/tituly/businessworld/predplatne
Roční předplatné CIO BW
+ Computerworld
399 Kč/17,4 EUR
Objednávejte na:
http://idg.cz/tituly/computerworld/predplatne

Atraktivní Rusko

Transkript

Podobné dokumenty

České technologie se představí v Las Vegas