2011/2 Zpravodaj

6/2011
Zpravodaj
Milí čtenáři,
určitě jste si všimli, že nové číslo Zpravodaje je opět o něco tlustší, než minulé. Velkou zásluhu na tom nese naše
současná PR manažerka Simona Votyová, která na jeho vydání spolupracovala. Bylo tak více energie a času na
více článků. Důvodem je ale také několik změn, které jsme pro nové číslo vymysleli. Rádi bychom informovali
více o benefičních akcích, kterých proběhlo v poslední době opravdu požehnaně. Také jsme se rozhodli, že od
nynějška budeme věnovat každé číslo nějakému aktuálnímu tématu. V tomto čísle to je raná péče. Myslíme si,
že si zaslouží více pozornosti, než kolik se jí věnuje. Můžete si přečíst dva články od metodika rané péče Romany
Straussové, novinky od vedoucí volnočasových aktivit Dany Cejpkové či rozhovor s maminkou malé Lindy.
Věříme, že větší obsah čísla využijete. O prázdninách je na čtení spousta času. Když ne v čekárně u lékaře nebo
na terapii v APLA, tak při zaslouženém odpočinku u vody nebo kdekoliv jinde. Přejeme Vám, abyste si to co
nejvíce užili.
šéfredaktor
hluboká znalost problematiky pas je pro
poradce rané péče apla nutným základem
Poradce rané péče jako průvodce bolestí
Představte si, že jste rodič vychovávající malé dítě. Do určitého věku
se jeví zcela zdravé, ale znenadání
začnete v jeho chování pozorovat
zvláštnosti a odlišnosti. Začínají ve
vás narůstat pochybnosti a probudí
se hluboká nejistota, zda je vaše
dítě v pořádku. Sháníte informace
a doufáte, že vaše obavy jsou plané.
S nadějí se obracíte na lékaře a odborníky, dostanete se do pořadníku
na diagnostické vyšetření.
Role poradce však není pouze
v naslouchání. Musí dokázat rodiči,
že i když je jeho situace těžká a vypadá bezvýchodně, východisko má.
Také je třeba ukázat mu cestu a umět
na něj čekat. Čekat na moment, až se
mu rozvážou ruce pro práci s dítětem.
Teprve potom se začne intervence
v rodině dařit, rodič začne s dítětem
zkoušet doporučované, nepříliš obvyklé metody práce a zažívá radost
z prvních úspěchů. Právě tato radost a také hrdost rodiče, že on sám
dokázal svému dítěti pomoci k lepšímu
porozumění světu a zapojení se do
něj, je hlavním cílem rané péče.
Přibližně v takovou chvíli přijíždí
do rodiny poradce rané péče. Rodič
od něj očekává potvrzení (ale raději
vyvrácení) diagnózy, popisuje mu
všechny události, úspěchy i zvláštnosti
dítěte, kterými ho často až zahlcuje.
Chce jakoukoli pomoc, i když nemá
konkrétní představu jakou. Poradce
se setkává s člověkem, který prožívá
jednu z nejhlubších bolestí svého
života. Stává se tedy v této chvíli jeho
průvodcem, musí umět jeho prožívání
naslouchat, provázet ho a pomáhat
mu ve chvílích, kdy se chytá čehokoliv a cíleně hledá důvody k popření
diagnózy.
Vydal: APLA Praha, Střední Čechy, o.s., Brunnerova 1011/3, 163 00 Praha 17 - Řepy, IČO: 26623064, periodicita 4x ročně, místo vydávání Praha,
číslo a den vydání, 2/01.08.2010, evidenční číslo periodického tisku přidělené ministerstvem, MK ČR E 19241
info: 606 729 672, [email protected], www.praha.apla.cz, IČO: 26623064, bankovní spojení: 512295080237/0100
datum a číslo registrace u MV ČR: VS/1-1/53469/03-R ze dne 1. 4. 2003
str. 2
Poradce rané péče jako pedagog
Pokud se narodí dítě s jakýmkoliv
postižením, je touto skutečností zasažen
celý systém rodiny. Proto není účinné
zaměřit se pouze na práci s dítětem
a na sledování úrovně jeho schopností
a jejich rozvíjení. Důležité je také pomoci rodičům pochopit podstatu postižení
jejich dítěte a porozumět důvodům jeho
chování. Teprve to umožní celé rodině – i
přes přítomnost handicapu – prožít život
v radosti a spokojenosti.
„Náš život není jednoduchý, ale autismus našeho Šimona už nebereme jako
problém, který musíme nějak „vyřešit“, ale
jako fakt, kterému jsme náš život tak trochu
přizpůsobili. Zjistila jsem, že všechno, co
pro svoje dítě dělám, je dostačující. A tohle
zjištění mě obrovsky osvobodilo. Jsou dny,
kdy toho stihneme víc, jsou dny, kdy nestihneme nic. Tak jako v každé jiné rodině.“
(Štěpánka Kvitová, maminka šestiletého
chlapce s autismem)
Projevy poruchy autistického spektra
lze mírnit pomocí speciálně pedagogic-
Rozvoj metod rané péče
Poradci rané péče pracují v rodině
určitými způsoby a předávají rodičům
speciální metody péče o dítě s PAS.
Je velmi obtížné použít dané metody
v pravý čas a na pravém místě. Navíc
jejich dopad je někdy skutečně patrný
až v dospělosti. Přesto si troufáme tvrdit, že jsou jedním z určujících vlivů,
které rozhodnou, zda-li dítě své dětství
stráví v rodině nebo v ústavu a zda jim
bude umožněno využít svůj potenciál
na maximum.
Snažíme se neustále přicházet na způsoby, jak zvýšit samostatnost dítěte a jak
podpořit celou rodinu.
Před několika lety jsme pochopili, že
jedním z důležitých ukazatelů pro
budoucnost dítěte je jeho sebevědomí
a sebepojetí. Dlouho jsme měli pocit,
že mají děti s PAS v tomto ohledu velké
deficity. Právě ty mohou vést k depresím či alkoholismu v dospělosti nebo
k jiným psychickým poruchám, které
s autismem nemají přímou spojitost. Začali jsme proto na této stránce u dětí
cíleně pracovat a můžeme se pochlubit
dobrými výsledky.
Další stránkou života dítěte, kterou
se nyní naši poradci nově zabývají,
je schopnost hrát si. Domníváme se,
že velká část problémů dětí s PAS
pramení z toho, že se nudí a snadněji
propadají úzkostem. Jsou to celé hodiny, kdy vlastně nevědí, co se sebou. Tyto úzkosti se pak mohou snažit zahánět
autostimulačními, stereotypními rituály.
U jiných dětí zase neschopnost hrát
si způsobí, že se nedokáží zapojit
do aktivit vrstevníků. Propadají pak
nepříjemným pocitům z izolace, které
mohou vést až k depresím. Když se však
alespoň částečně zabaví, míra jejich
problémů poklesne. Je proto vhodné
na schopnosti hrát si pracovat od
samého počátku spolupráce s rodinou.
Často však rodičům s úsměvem říkáme,
že se nemusí stydět za to, že dítě občas
„uklidí k televizi“. Péče je tak náročná,
že se bez toho prakticky nelze obejít.
Uvažujeme i o dalších metodách
a novinkách. V plánu jsou kazuistické
semináře, které už probíhají, a které by
měly vyškolit pedagogy v mateřské školce. Některým to může hodně pomoci,
i když v konečném důsledku záleží
na jejich postoji a talentu. Chystáme
také výrobu instrumentážního DVD
a zajímáme se o práci s velmi malými
dětmi, což je nová metoda, která se nyní
zkouší v USA.
Bohužel, rodin je stále více a je potřeba se jim věnovat. Teprve po zvládnutí
toho nejnutnějšího je prostor pro vytváření novinek. A i tak narážíme v rané
péči na finanční stropy. Těžko sháníme
peníze i na tu nejzákladnější techniku.
A je otázkou, jak bude vypadat budoucí financování rané péče obecně.
Můžeme jen doufat, že budeme mít opět
volné ruce a možnost pracovat kreativně
a s inovací.
Za ranou péči Romana Straussová
kých metod a specifických výchovných
postupů. Jejich užívání však musí být
spojeno také s hlubokým pochopením
problematiky.
Úkolem poradce je rodiči názorně
ukázat, jak se dá s dítětem účinně pracovat, a co ho v danou chvíli učit (důležitá je znalost vývojové psychologie).
Zároveň však poradce rodiči zdůvodňuje, PROČ je právě tento postup efektivní
a v tuto chvíli možný. Práce v rodině je
kontinuální, speciální postupy se stále upravují podle toho, v jaké situaci se rodina
nachází. Avšak kromě toho, že poradce
přináší náměty k práci, musí pamatovat i
na to, aby rodina nepřepínala své síly a
její práce zůstávala i v dlouhodobém horizontu efektivní (přepracovaný rodič ztrácí
sílu a trpělivost). Protože právě rodič je
tím, kdo bude dítěti po celý život stále na
blízku, a především díky němu může dítě
vést šťastný život.
Za ranou péči APLA Romana Straussová
a Monika Knotková
Výroční valná hromada a schůze
správní rady organizace Autism
Europe v Řecku
V dubnu letošního roku jsem měla tu čest zastupovat APLA na zasedání valné hromady (General Assembly) a setkání správní rady (Council
of Administration) mezinárodní organizace Autism Europe (AE) se
sídlem v Bruselu. Členem AE se APLA Praha stala v červnu roku 2010.
Pokusím se nastínit význam a události tohoto setkání.
Hned od prvních hodin jsem cítila, že jsem vítaným členem,
rovnoprávně patřícím do „rodiny“ zástupců 30 členských organizací
z celé Evropy. Letošního setkání se zúčastnilo kolem padesáti zástupců členských organizací z mnoha Evropských zemí, přítomen byl
ale také ředitel „zaoceánské“ organizace z Kanady, která už několik let spolupracuje s AE. Česká republika byla zastoupena dvěma organizacemi – APLA (full member – řádný člen) a Autistik
(associated member – přidružený člen, paní Ing. Jelínková). Představili
se i tzv. self-advocates, lidé s Aspergerovým syndromem Pietro z Itálie
a Jan Verhaegh z Nizozemska, kteří reprezentují v AE osoby s PAS.
Oba projevili zájem o setkání s lidmi s Aspergerovým syndromem
v Praze v říjnu 2011.
Na zasedání jsme slyšeli mnoho užitečných příspěvků. Podrobnosti
najdete v archivu aktualit na internetových stránkách www.
praha.apla.cz. Díky tomuto mezinárodnímu setkání jsme získali
hodně kontaktů, materiálů a podkladů pro projekty mezinárodní
spolupráce, které připravujeme. Uvědomila jsem si, že členství v AE
může pomoci APLA při posouzení důvěryhodnosti organizace při
schvalování projektů a ve výběrových řízeních. V neposlední řadě
se nám členstvím v AE otevírá velká možnost dostávat informace
o dobrých zkušenostech podobných organizací jako je APLA z celé
Evropy.
V rámci Evropských dnů autismu uvítáme zástupce členských organizací AE v Praze ve dnech 14.-16. října 2011.
Ellina Horalíková
Vydal: APLA Praha, Střední Čechy, o.s., Brunnerova 1011/3, 163 00 Praha 17 - Řepy, IČO: 26623064, periodicita 4x ročně, místo vydávání Praha,
číslo a den vydání, 2/01.08.2010, evidenční číslo periodického tisku přidělené ministerstvem, MK ČR E 19241
info: 606 729 672, [email protected], www.praha.apla.cz IČO: 26623064, bankovní spojení: 512295080237/0100
datum a číslo registrace u MV ČR: VS/1-1/53469/03-R ze dne 1. 4. 2003
Rozhovor s Evou Honkovou
str. 3
Pětiletá Linda je krásná a vypadá jako andílek. Jenže se dokáže pořádně vztekat, nemluví a nejradši je sama na zahrádce, kde
si hraje s blátem anebo si v pokojíku staví
panenky pěkně do řady. Její diagnóza zní
autismus. O tom, jak se s tímto handicapem
žije, jsem si popovídala s její maminkou Evou
Honkovou.
Kdy jste přišla na to,
že se s Vaší dcerkou
něco děje?
Zhruba od jejího roku
a půl jsem pozorovala, že
je spíše introvert a také mě
dost zaráželo, že se stále
nerozmluvila, pořád převažovala její řeč, které
nikdo z nás nerozuměl.
Jasně říkala pouze ne,
ne, ne a to dost důrazně.
K tomu se začala hodně
vztekat a ječet. Ale mysleli
jsme si, že když máme dvě
holčičky, je normální, že
každá je z úplně jiného
těsta. Starší Sára extrovert
– toužící po společnosti,
vrstevnících a neustálé
pozornosti a mladší Linda introvert – toužící po
samotě, svém vlastním
světě, nevyžadující moji
přítomnost. Prostě jsme si
říkali, ona je taková svá.
Věděla jste o autismu
něco předtím?
O autismu jsem věděla
pouze z filmu Rain Man,
asi jako většina lidí. V souvislosti s Lindou jsem slovo
autismus slyšela poprvé
od naší pediatričky, když
bylo dceři 3,5 roku. V té
době jsem řešila opravdu
výrazné problémy s nástupem do školky, protože
dcerka se při každé menší
změně vztekala, ignorovala děti, nedokázala
posedět u jídla a vůbec
nespolupracovala. Budu
citovat paní doktorku: “Já
nejsem specialista, ale
mohl by tam být autismus.“
V duchu u mě proběhlo:
„No to nééé“. Stejný
názor ale měla i ředitelka
školky, kam dcera nastoupila a vzápětí mě hned
uklidňovala, ať se nebojím, protože se s dítětem
dá speciálně pracovat.
Pořád jsem nechtěla tuto
diagnózu vzít na vědomí
a uvěřit tomu. Když se
ovšem byla ve školce
podívat
koordinátorka
pro PAS z SPC Mgr. Zuzana Žampachová a pak
přišla i k nám domů, potvrdila, že se o diagnózu
autismu zřejmě opravdu
jedná. Večer jsem se pak
při žehlení Lindina malého
trička rozbrečela.
Jak zareagovala rodina na zjištění, že
Linda má autismus?
Když manžel uslyšel poprvé autismus, úplně ho to
ochromilo a přestal mluvit.
Pak si doma sedl k internetu a hledal informace. Objevil stránky autismus.cz,
kde je popisováno, čeho
si mohou rodiče všimnout
a oba jsme se shodli, že
příznaky v Lindině chování
jsou zcela jasné. Druhá
dcera Sára vnímá, že její
sestra je jiná a vždycky,
když padá hvězda, tak si
přeje, aby Linda mluvila
a moc ráda mi pomáhá
při laminování a výrobě strukturovaných úkolů.
Babičky si pobrečely, ale
postupně pochopily, jak
k dceři přistupovat, a že
všechno bude trochu jinak.
Jak se Linda projevuje?
Linda vypadá jako anděl,
ale umí se neuvěřitelně
vztekat a ječet. Je jí pět
let, ale pořád nemluví,
řekne pouze ne, a dost,
eše, ty ty. Hraje si s panenkami a plyšovými slony a pořád je staví do
řady, ale také je ráda objímá. Máme za domkem
zahrádku a to je její ráj.
Má tam houpačky, tram-
polínu, domeček, fontánku
a pokud může, tráví tam
většinu dne. Miluje vodu
ve všech podobách a taky
bláto, které vyrobí během
chvilky z hlíny a vody.
Neměla nikdy problém se
mazlit a pořád se ráda
chová. Také umí ručičkami
poprosit, když něco chce.
Je hodně samostatná. Toaletu zvládá od 2,5 let, když
má žízeň, přinese láhev
od jupíka, když má hlad,
vyleze si na kuchyňskou
linku a vezme si jablko
nebo třeba papriku. Děti
a jejich přítomnost jí nevadí, ale kamarádstvím
se to nedá nazvat, protože
si hraje sama, ale v kolektivu dětí zvládne třeba
kolo kolo mlýnské.
Chodí Linda do školky?
Linda navštěvuje školku
v Brně - Slatině, je integrovaná s asistentem
pedagoga - paní Ludmilou Bartíkovou. Měli
jsme obrovské štěstí na
paní ředitelku Marcelu
Havlíčkovou, která nejen,
že jako první upozornila
na známky autismu, ale
také nám v té nelehké
době velice pomohla svým
přístupem k integraci. Zároveň nemohu opomenout
i velmi trpělivé učitelky Evu Fatkovou a Michaelu
Zavoralovou. Od spousty
jiných rodičů vím, že často
narážejí na problémy s
umístěním dítěte s PAS do
školky, protože jen co se
zmíní, že jejich dítě má autismus, kolikrát je nechtějí
ani přijmout. Takže já
mohu jen poděkovat, že
k nám se všichni chovali
velice vstřícně a snažili
se pomoct. Myslím si, že
pokud je dítě schopné
navštěvovat běžnou školku
a najde se takový skvělý
tým pedagogů jako u nás,
tak je to i přínos pro ostatní děti ve smyslu sociálního cítění, protože vidí,
že mezi nimi žijí i děti,
které potřebují také jejich
podporu a přijetí.
Linda bude brzy ve
věku, kdy budete muset přemýšlet o škole,
chcete ji také integrovat?
Protože Linda nemluví,
a ani chvíli neposedí,
tak bych ji ráda umístila
do školy pro děti s PAS,
která je v Brně a zatím je
jediná svého druhu v naší
republice a v současnosti
vzdělává 54 dětí s touto
diagnózou. Jenže škola
naráží na velký problém, kterým je, že se kraj
a magistrát spolu nedokážou domluvit na jejím
financování, přitom budova potřebuje rekonstrukci,
modernizaci a materiální
vybavení. Celkem mě
šokovalo, že v 21. století
se zde topí ve wafkách
a není tu ústřední topení,
učitelé nemají dostatek
kabinetů a kapacita školy
už neodpovídá počtu dětí
s PAS v Jihomoravském
kraji. Na tuto problematiku jsme s panem ředitelem
Tomášem Musilem a agenturou MyšMaš upozornili
i televizi, která odvysílala
reportáž a tak věřím, že se
trochu hnou ledy a magistrát se s krajem na nějakém
postupu snad domluví.
Co byste poradila maminkám dítěte s PAS,
které se diagnózu
právě dozvěděly?
S PAS žijeme 2 roky
a netroufám si radit, ale
ráda bych využila této
příležitosti k tomu vyjádřit,
co nejvíc pomohlo mně.
Začala jsem navštěvovat
skupinu rodičů s PAS
v Centru pro rodinu v Brně, kde se scházelo 8
maminek a pravidelně
od února do června jsme
diskutovaly na daná témata. Stávalo se, že nám
ty tři hodiny 1x za 14 dní
nestačily a poté jsme ještě
pokračovaly v příjemné
hospůdce. Takže si myslím, že hlavní je, nebýt na
pokračování na str. 4
str. 4
to sám a mít kolem sebe
lidi, kterým se můžete
svěřit a vědí, o čem mluvíte. Diagnóza autismu
nám sice životem zamávala, ale přibyla mi přátelství
s rodiči, kteří jsou na stejné
lodi jako my.
Pomocníkem je pro nás
také strukturované učení.
Baví mě vyrábět Lindě
úkolky a velkou inspirací je
pro mě maminka od Járy,
Isabelky a Šíši z internetu.
Mám doma spoustu šanonů s různými typy úkolů
na barvy, tvary, skládání
obrázků, přiřazování a
třídění. A neustále vidím
u dcery pokroky. Zlepšila
se v sebeobsluze, stolování a v alternativní komunikaci. Kdyby mi někdo
před rokem řekl, že bude
ovládat myš u počítače
a hrát na něm hry, tak
tomu neuvěřím, ale je to
opravdu tak.
Muzea
a mateřské
školky
Smithsonian
Institute
Co Vám vadí na této
diagnóze nejvíc?
Vadí mi postoj neinformovaného okolí, kteří
nechápou, že tak krásná
holčička se vzteká a neposlouchá, dost často si
vyslechnu, jaké to mám
nevychované děcko. Myslím, že ostatní rodiče vědí,
o čem mluvím. Také mě
trápí, že Linda nebude
jako její sestra Sára. Bojím se doby, kdy si začne
uvědomovat svoji jinakost
a já nebudu umět řešit
její problémy nebo situace, které mohou nastat.
A samozřejmě mi je líto,
že od ní neslýchám slova:
„Mami, mám tě moc ráda,“
a musí mi stačit pohlazení
po tváři.
Navíc je zásadní rozdíl
mezi přístupem k autismu
v Praze a zde v Brně.
Máme tu k dispozici
osobní asistenci v omezené kapacitě, poradenství, vzdělávání a pár
volnočasových aktivit, ale
to mi přijde velmi málo.
Nechápu, proč v druhém
největším městě republiky
nemůžeme mít podobný
standard jako v Praze.
Proto přemýšlíme ještě
s dalšími dvěma nadšenci, že si tu zřejmě budeme
muset založit občanské
sdružení sami pod vedením Bc. Jany Krejčíkové,
abychom i tady mohli
pomáhat těm, kteří to
nejvíce potřebují - tedy
rodinám s malými dětmi.
Líbí se mi aktivity APLA
Praha a do některých jsem
se i zapojila. Samozřejmě
kromě odborných služeb,
které tvoří hlavní cíl organizace, mi přijde také
prospěšná osvěta autismu.
Zaujal mě nápad na sepsání knihy příběhů rodin
s dítětem s PAS, kam jsme
také s dalšími maminkami z Brna poskytly naše
příhody a nemohu nevzpomenout právě proběhlou
Ztracenou písničku. Oslovila jsem kamaráda Pepu Štěpánovského, který
napsal soutěžní text č. 5
Dotek anděla. Skončili
jsme na 9. místě a od 7.
nás dělilo pouze 35 hlasů!
Celkem jsme dostali 753
hlasů. Pro mě osobně to
znamená obrovský úspěch
a číslo 753 je fantastické.
Myslím, že každá zmínka,
která na autismus upoutá
pozornost, je užitečná.
Jak vidíte budoucnost
Vaší dcery a jakou
byste si pro ni přála?
Měla jsem možnost posbírat informace o tom,
jak je naše společnost
připravená na dospívající
děti s PAS ohledně
zaměstnávání a bydlení.
Bohužel není, alespoň
tady na jižní Moravě.
Po cestě integrace ve
školkách, školách, možná
učilištích a pro ty nejlepší
i na VŠ, nenásleduje
NIC. O podporovaném
zaměstnání a chráněném
bydlení si tu můžeme nechat jenom zdát. Takže
to, co si přeji pro svoji
holčičku, zní trochu jako
sci-fi:
Za 20 let, až já už budu
skoro babička, tak bych
chtěla, aby měla kolem
sebe stále lidi, kteří ji
přijímají takovou, jaká
je, a rozumějí autismu.
Aby
mohla
pracovat
a naplňovat svůj volný
čas. Aby mohla mít svoje
soukromí, kde si stejně
uteče do svého vlastního
světa. Aby měla možnost
si tento svět užít po svém.
Občas se stává, že
kvůli
problémům,
které diagnóza přináší, trpí i rodinné
vztahy,
především
v manželství. Narušil
autismus i Váš vztah?
Kromě autismu jsme zažili
s Lindou i perné chvilky
minulý rok, kdy se jí zauzlila střeva a strávila 8
dní v nemocnici na jednotce intenzivní péče.
Nezapomenu na moment, kdy ještě jdete vedle
postýlky, kterou odvážejí
na sál a potom se zavřou
dveře oddělení, kam už
samozřejmě nemůžete a
za 5 minut vám donesou jen to malé tričko a
plyšáka. To už můžete
jen čekat a nejlépe si zajít na panáka. Tento silný
zážitek a vůbec péče o Lindu, náš vztah s manželem
rozhodně posílil.
Simona Votyová
V minulých letech APLA
Praha organizovala návštěvy
zajímavých míst v Praze,
v rámci kterých mohli naši
klienti s Aspergerovým syndromem
a
vysokofunkčním
autismem navštěvovat muzea,
výstavy,
hvězdárny
a další „atrakce“ v Praze. Byl
to náš nápad jako odpověď
na potřebu vytvořit pro naše
klienty program, který by jim
zprostředkoval zábavu na
volné odpoledne v týdnu.
Jaké bylo moje překvapení,
když jsem na toto téma čistě
náhodou znovu narazil při
čtení knihy Unstrange Minds,
ve které americký antropolog
Roy Grinker a odborník
na autismus popisuje svůj
život s dcerkou Isabel se
středněfunkčním
autismem,
a který obrátil moje vnímání
muzea naruby.
Krátce po diagnostice pro
svoji dcerku hledal vhodnou
školku, protože v USA je
každá jiná a často dost drahá. Nakonec pro ni našel
jednu
v
rámci
institutu
Smithsonian, který staví na
psychologické teorii, podle
které se žáci nejlépe naučí
ten předmět, o kterém už mají
dopředu nějaké povědomí,
pokud
možno
spojené
s vizuálním zážitkem. Děti
v ní proto tráví většinu času
v muzeích a galeriích.
Protože dcerka Roye Grinkera
byla kvůli svému postižení
mnohem lepší ve vizuálním
než
verbálním
myšlení,
zapamatovala si tímto způsobem spoustu výtvarných
děl,
historických
epoch
a technických vynálezů. Zatímco vizualizace je základní
metodou, kterou využívají
speciální pedagogové, v muzeích je tato metoda přítomna
sama o sobě a bez jakékoliv úpravy. K další společné
formě speciální pedagogiky
a muzeí pak patří pevná
strukturovanost
prostředí
– každá expozice má plánek, mezi expozicemi jsou
šipky s ukazateli a při další
návštěvě najdeme exponáty přesně tam, kde byly
předtím. Dcerka si na prostředí
velmi rychle zvykla a začala
se do školky těšit.
Je otázkou, jak by taková
školka fungovala v Praze,
když v ní zas tolik muzeí není
a nejsou příliš velká. Nicméně
chodit do nich s dětmi je určitě
užitečné. Zkuste se při příští
návštěvě zeptat, zda-li si vaše
dítě něco pamatuje. Možná
budete, stejně jako Roy
Grinker, mile překvapeni.
Tomáš Hudec
str. 5
Našla se ztracená
písnička
2. června 2011
proběhlo slavnostní
vyhlášení vítězů
soutěže „Ztracená
písnička“ v rámci
projektu podpory
osvěty autismu.
Akce se konala
pod záštitou radního
hl. města Prahy
Petra Dolínka.
Odborná porota ve složení - zpěvák Marek Ztracený, spisovatelka Barbara Nesvadbová, hudebník
Ondřej Hejma, spisovatelka Petra Soukupová,
textař Oskar Petr, ředitelka
organizace APLA Magdalena Čáslavská, básník
Mnoháček Zgublačenko
a marketingová ředitelka
LBBW Bank Martina Lambert, společně vybrali
jako vítěze 34letého Petra
Hracha s textem „Nechci
moc“. „Textařině a poezii
se věnuji již hodně dlouho
a tato soutěž pro mne
byla příležitostí zjistit, jak
se na mé texty bude dívat
odborná porota. Ale co je
neméně důležité a myslím,
že mohu mluvit za všechny
finalisty, že nám tato akce
dala hodně nejen po tvůrčí
stránce, ale i příležitost
něco víc se dozvědět
a naučit o autismu a také
proto část své výhry věnuji
organizaci APLA,“ řekl
vítěz, jehož text zhudební
Marek Ztracený a novou
písničku poprvé představil
už v červnu na letních festivalech Okolo Třeboně
a Votvírák. Druhé místo
obsadila 25letá Andrea
Dosoudilová s textem
„Uvnitř“ a pomyslný bronz
s textem „Sám v sobě ztracený“ získala 36letá Květa
Kovářová,
která
také
učinila ušlechtilé gesto
a vzdala se části své výhry ve prospěch organizace APLA.
„Hodnocení bylo velmi
složité, protože se sešla
řada výborných textů, ale
nakonec jsme se shodli
téměř jednohlasně. Skládat hudbu na text někoho
jiného, bude pro mě premiéra, protože si texty
vymýšlím sám, ale opravdu se na to moc těším.
Jsem rád, že jsem se mohl
podílet na projektu, který
je smysluplný a podpoří
nejen nové textaře, ale
i osvětu autismu,“ řekl
Marek Ztracený, který se
stal patronem organizace
APLA Praha po té, co
obdržel dopis od jedné
maminky, v němž stálo, že
jejího syna Toma s autismem uklidňuje právě jeho
písnička „Něco končí.“
„Byl bych moc rád, kdyby
se Tomovi zalíbila i nalezená – ztracená písnička
a udělala radost i dalším
lidem,“ dodal Ztracený.
Singl bude také profe-
sionálně nahrán spolu
s několika dalšími písničkami a výtěžek z prodeje
se využije na další rozvoj
služeb pro děti a dospělé
postižené autismem.
Do soutěže Ztracená písnička se přihlásilo celkem
160 soutěžících, z nichž
veřejnost vybrala na webových stránkách soutěže
sedm finalistů a odborná
porota pak ocenila první
tři nejlepší texty.
Slavnostním večerem provázela herečka a zpěvačka Zora Jandová,
která se postarala i o
část programu se skvělým
pěveckým vystoupením.
Publikum doslova očaroval charismatický kouzelník Radek Bakalář,
který předvedl neuvěřitelné kousky a vzápětí je
zase svými vědomostmi
překvapil Marek Čtrnáct,
který povyprávěl o tom,
jak se mu žije s diagnózou
Aspergerova
syndromu
a IQ přes 160.
Všichni umělci vystoupili
bez nároku na honorář,
jen s myšlenkou, že podpoří dobrou věc, a za to
jim patří velký dík.
Zprávy z akcí, kterých se zúčastnila APLA
Mezinárodní den autismu v modrém
2. duben se stal Světovým dnem autismu a
jako uznání tohoto dne
jsme podpořili osvětu
autismu i u nás.
Jedním z projektů byla mezinárodní kampaň s názvem
„Light It Up Blue,“ která se
ve světě stala již tradicí. Z 1.
na 2. dubna osvěcují firmy
a společnosti svoje budovy
modrým světlem a tím dávají
najevo, že jim problematika autismu není lhostejná.
V Čechách se k této akci
připojila LBBW Bank, která
osvítila svoji budovu na Václavském náměstí a zároveň
poskytla organizaci APLA
krásné prostory k tiskové
konferenci
pro
novináře
u příležitosti Dne autismu.
Na konferenci byla také
k vidění velmi zajímavá dílka
našich klientů, např. komiksy
Ladane Németa, olejomalby
Alice Haškové, básně Pavla
Hlušičky či fotografie Vladimíra Fencla.
Firma KPMG zase modře
rozzářila recepci ve své
budově na Florenci v Praze
a pro zaměstnance, kteří přišli v modrých tričkách a
hojném počtu, uspořádala
přednášku na téma autismus,
kterou vedla ředitelka APLA
Magdalena Čáslavská.
Další akcí na počest tohoto
významného dne byla charitativní zumba v prostorách taneční školy
Vavruška v Praze.
Účastníci v čele
s patronem APLA
Markem Ztraceným
pro nás „vytancovali“ 4.600,- Kč.
K podpoře osvěty
autismu se také
připojili jednotlivci,
kteří se v tento den
oblékli do modrého
oblečení.
Na téma autismus
odvysílala Česká
televize půlhodinový pořad Tep 24,
o diagnóze také informovala televize
Nova v magazínu Střepiny
a v hlavním zpravodajství
(reportáže můžete shlédnout
na stránkách www.praha.
apla.cz). Několik reportáží
přinesl i Český rozhlas Radiožurnál a další média.
Všichni zúčastnění pomohli
zaměřit pozornost veřejnosti
na autismus, poruchu, se
kterou se rodí přibližně každé
110. dítě. Všem tímto organizace APLA Praha velmi
děkuje.
str. 6
Maminky pečující o děti s autismem dostaly
dárek ke Dni matek od organizace APLA
APLA Praha, střední Čechy
a centrum trvalého zdraví
Cordeus dopřáli maminkám
dětí s autismem alespoň jeden
den, kdy mohly pečovat jenom samy o sebe. Maminky
měly možnost si dle své libosti
užívat v bazénu, vířivce, finské sauně, dopřát si masáž a
zatančit si na hodině zumby.
O tom, že se Den matek
opravdu vydařil, svědčí i slova některých zúčastněných:
„Byl to skvělý nápad a hlavně
děkuji všem báječným lidem,
kteří byli a jsou ochotni podat
pomocnou ruku a pohladit na
duši, protože potřebujeme
vědět, že na všechno nejsme
úplně samy.“
„Chtěla bych poděkovat za
úžasnou akci, které jsem se
mohla zúčastnit. Moc jsem
si to užila a domů jsem se
vrátila s pocitem, že zase
chvíli vydržím to šílené tempo
s mým postiženým synkem.“
„Musím se přiznat, že jsem
přemýšlela, jestli na akci
vůbec půjdu, protože kvůli
péči o syna nemám na nic
čas a ke všemu jsem se cítila
hrozně unavená a všechno
jsem viděla černě. Ale teď
jsem moc ráda, že jsem se nakonec přemluvila a vyšla také
jednou mezi lidi. Na masáži
i na zumbě jsem byla poprvé
v životě a bylo to vážně skvělé
a uvolňující a všem děkuji za
tento zážitek. Ráda bych ale
také poděkovala masérovi
Petru Englichovi, který nevidí
a určitě i on se potýká se
spoustou problémů, přesto
jsme se spolu moc nasmáli a
úplně rozehnal moje chmury.
Splín, se kterým jsem přišla,
byl rázem pryč a to byl opravdu ten největší dárek.“
Organizace APLA děkuje
centru Cordeus za poskytnutí
péče, které se maminkám
dostalo, a velký dík si také
zaslouží všichni terapeuti
i lektoři, kteří nabídli svoje
služby ve svém volném čase.
Výtěžek pro APLA díky
golfovým odpalům
Společnost KPMG Česká republika, která spolupracuje s organizací
APLA v rámci vzdělávacího projektu pro neziskové organizace
ROK společně - KROK dopředu, uspořádala benefiční golfový turnaj. Akce se konala 14. června na hřišti Albatross Golf Resort ve
Vysokém Újezdě. V průběhu turnaje měli hráči možnost podpořit
naši organizaci. Kromě možnosti zakoupit si golfový míček s logem APLA, nám mohli pomoci svým hráčským uměním. Jamka se
šťastným číslem 7 byla označena logem APLA a za každého hráče,
který se po odpalu trefil přímo na green, věnovala společnost KPMG
1 000 Kč. Celkem se trefilo 17 golfistů, díky kterým získala APLA
17 000 Kč a navíc si hráči zakoupili míčky za 5 800 Kč. Což je
opravdu pěkný úspěch. Děkujeme.
V pátek 29. 4. 2011 jste
se s námi mohli setkat na
NGO Marketu v prostorách
Národní technické knihovny
v Praze. Veletrh neziskových
organizací byl určen pro
širokou veřejnost a byly zde
zastoupeny nejrůznější obory
rozmanitého neziskového sektoru.
Záštitu nad veletrhem převzali Václav Havel a radní
hlavního města Prahy Aleksandra Udženija. Patrony
letošního ročníku se stali zpěvačka Tonya Graves a herec
a mim Boris Hybner, kteří
se dlouhodobě věnují dobrovolnické činnosti. NGO Market byl velmi příjemný a inspirativní určitě nejen pro nás.
Fler
Střípky z tréninkové dílny Rok jinak
Tréninková dílna se v minulých
měsících zúčastnila několika
jarmarků, kde měla možnost
prezentovat a nabízet svoje
výrobky. Na jarmarcích jsme
prodávali osení, velikonoční
slepičky, přáníčka, originální
peněženky z Tetra Packu,
malované zápalky a další.
Zájem byl i o trika APLA,
placky či informační brožury
a knihy, které o problematice
autismu vydáváme. Měli jste
nás možnost vidět na trzích
chráněných dílen MČ Praha
8, velikonočním jarmarku
ve společnosti O2, T-mobile,
ING i jarmarku chráněných
dílen pořádaných letos poprvé v ČSAD Florenc. Závěr měsíce jsme společně s Café na půl
cesty a dalšími neziskovými organizacemi a kapelami zakončili
v centrálním parku Pankrác při akci „Čarodějnice“. Vám všem,
kteří jste nás podpořili i třeba koupí maličkosti, ještě jednou
velmi děkujeme.
Zúčastnili
jsme se NGO
Marketu
„Rok jinak“ je českou variantou globálního programu
„World of Difference“, který
úspěšně funguje po celém
světě od Nového Zélandu
až po Ghanu. Tento projekt
nabízí kandidátům – vítězům
celonárodního výběrového
řízení – příležitost strávit
až jeden rok prací pro neziskovku, kterou si sami vyberou. Své vize v neziskové
sféře tak realizuje už přes
700 nadšených profíků.
„Rok jinak“ je dlouhodobým
inovačním programem Nadace Vodafone, která působí
ve 27 zemích světa. Nadace
Vodafone umožňuje vybraným kandidátům pracovat
pro dobrou věc na plný
pracovní úvazek a svoje
zkušenosti z komerční či
státní sféry zužitkovat v neziskovém sektoru.
Jedním z šesti vítězů pro
letošní rok se stala novinářka Simona Votyová,
která v lednu nastoupila
na pozici PR manažerky
v naší organizaci. Jejím
úsilím je především osvěta
autismu u široké veřejnosti,
která spočívá v publikování
článků v různých periodikách, natočení dokumentu
o rodinách s dětmi s PAS,
sepsání knihy příběhů dětí
i dospělých s PAS, pořádání
charitativních akcí apod.
Více si můžete přečíst na
www.rokjinak.cz, kde naleznete i blogy výherců.
Poslední neděli v únoru se
v prostorách kaváren Velryba
a Jericho konala prodejní
výstava autorské tvorby s
názvem Dyzajn Márket. Vystavovali na ní výrobci, kteří
se bez vnější podpory a na
vlastní pěst zabývají výrobou
šperků, broží, šitím oblečení
a dalších módních doplňků
podle vlastních návrhů.
To vše v míře co nejmódnější
a nejzajímavější, která uspokojí i vyznavače všemožných
alternativních stylů. Jako příklad za všechny můžeme
uvést „steampunk“ šperky,
vyrobené z šroubků, baterek
a dalšího industriálního materiálu. V kavárně Velryba
měla svůj stůl také naše klientka, která poprvé nabízela
přímo veřejnosti své originální ručně šité tašky a taštičky,
k jejichž výrobě používá
nejen kvalitní designové látky,
plsti či kovové rámečky, ale
třeba i reprodukce vlastních
olejomaleb s motivy černošek,
zvířat apod. Dostalo se jí pochvaly od několika dalších
tvůrců a bylo jasné, že se pro
Dyzajn Márket výborně hodí.
V budoucnu by chtěla prodávat na serveru www.fler.cz,
kde je možné koupit i zboží
ostatních výrobců, kteří se
Dyzajn Márketu zúčastnili. Ty
její najdete pod uměleckým
pseudonymem KuKiKo.
str. 7
Dana Cejpková vám v tomto článku
představí novinky z volnočasových
aktivit APLA:
Keramika pro děti s PAS
Na konci zimy proběhl v prostorách Karlínského spektra kroužek
keramiky pro děti s PAS.
Děti si mohly vyrobit např. rozhlednu, maják, balón apod. Každá
hodina keramiky byla zakončena výstavkou nápadů a pokusů, při
kterých děti své výsledky sledovaly vsedě a bez hnutí.
S opakováním kurzu se počítá na přelomu měsíce října a listopadu.
Pokud již nyní víte, že byste měli o kroužek zájem,
kontaktujte mě na e-mail [email protected].
Kurz plavání
Na základě žádosti rodičů byl v letošním roce otevřen kurz plavání
pro děti s PAS.
V současné době jsou dvě skupiny dětí, které se v bazéně YMCA
v ulici Na Poříčí učí základním plaveckým dovednostem a způsobům.
První skupina je určena pro děti a rodiče. Druhou skupinu navštěvují
již děti bez rodičů.
Od měsíce října bude kurz plavání probíhat každou středu
odpoledne.
Personální změny
O stránku výše jste se mohli dočíst, jakým způsobem se k nám na
rok dostala na pozici PR managamentu paní Simona Votyová. Kromě
ní se náš tým rozrostl také o fundraiserku Michaelu Hall. Dále u nás
vítáme Mgr. Veroniku Madler, zkušenou gesthalt terapeutku, a také
Mgr. Romana Peška, zkušeného KBT
terapeuta.
Před pár týdny odešla na mateřskou
dovolenou Lucie Bělohlávková a už
v červnu se jí narodil syn Tobiáš.
Přejeme jí proto v mateřství mnoho
štěstí a lásky.
Jinak se u nás nic moc neděje. Náš
tým se ale už natolik rozrůstá, že nám
narození nějakého dalšího dítěte mohlo uniknout a také je klidně možné, že
si někdo někoho vzal a k nám se to
nedoneslo..
Krátce:
*Dosud jste se nerozhodli, jak strávíte léto? Máme pro Vás tip.
Sdružení Zajíček na koni pořádá pobyty s koňmi pro děti s handicapem, a kromě toho i kratší vyjížďky a další aktivity. Podívejte
se na jejich stránky:
http://www.zajiceknakoni.cz/
V případě zájmu mě kontaktujte na
e-mail [email protected].
Klub předškolních dětí
má za sebou první rok
fungování
V měsíci dubnu oslavil Klub předškolních dětí první rok svého fungovaní. Během prvního roku se zdvojnásobila kapacita služby, protože
mezi rodiči dětí předškolního věku je o ni velký zájem. V současné
době probíhá zápis dětí do klubu na školní rok 2011/2012.
Co Klub dětem přináší:
- integraci do skupiny běžných dětí
- malou skupinu dětí (15 dětí ve třídě)
- individuální nácviky
- základy pracovních návyků
- nácvik hry
- každé dítě má vlastní prožitkový deník
- návštěvník klubu má i soukromou webovou galerii, kde
může rodič vidět, co daný den dítě dělalo
- účast na výletech v běžném kolektivu dětí
Pro další informace či přihlášení dítěte do klubu mě
kontaktujte na e-mail [email protected].
Fotky naleznete na našem webu
*V minulém čísle jsme Vám slíbili výčet změn, které proběhnou v
legislativě v rámci „sociálních reforem“ nové vlády. Novinky od
roku 2011 však už platí dlouho a nejspíše o nich víte. A těch
nových je velmi mnoho a neustále se mění s tím, jak o nich vláda
jedná s jednotlivými institucemi a organizacemi. Rozhodli jsme se
proto ještě počkat. Doporučujeme však dění sledovat na různých
webových stránkách, jako je
www.mpsv.cz, www.ligavozic.cz, www.nrzp.cz
www.proalt.cz
*Dne 29.8.2011 proběhne od 9.00 v Metodickém a diagnostickém středisku v Praze Seminář pro pedagogy a asistenty pedagoga v MŠ. Seminář je zaměřen na obecnou problematiku výchovy
a vzdělávání dítěte s PAS, nácviky komunikace, základy strukturovaného učení, využití pomůcek pro práci s dětmi s autismem
v MŠ. Kurz je zdarma a je určený pedagogickým pracovníkům
MŠ, kteří mají pracoviště na území Středočeského kraje .
Kontaktní osoba: Pavla Čížková, telefon: 606 729 672,
e-mail: [email protected]
Odborná konzultace: PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D - [email protected]
Ing. Magdalena Čáslavská - [email protected], PhDr. Hynek Jůn, Ph.D - [email protected], Kateřina Balická, Dis. - [email protected]
Šéfredaktor: Bc. Tomáš Hudec - [email protected], 774931505, grafická úprava: Vladimíra Tenzerová - [email protected], 603 202 398
str. 8
Knižní novinky
Rozvíjení sociálních dovedností
Nebij mě,
lidí s poruchami autistického
spektra: Tipy a strategie pro můj milovaný synu
Vendula Hrabáková
každodenní život
Nancy J. Patrick
Každý, komu není téma autismu lhostejné, někdy

slyšel o problémovém a agresivním chování. AutorČlověk s autismem

ka novely Vendula Hrabáková popisuje svůj život
má potíže s tím, aby
se synem, který jím trpí, a nezdolnost, se kterou se
dobře porozuměl tomu snaží pomoci. Přesto jí osud příliš nenahrával
mu, co vidí, slyší a
do karet, a její příběh se tak stává jedním z mnoprožívá. Potíže vyha. Skoro každý z rodičů, jako je ona, nenalézá
plývající z poruchy
přes veškerou snahu pro svoje dítě přijatelnou buautistického
spekdoucnost. Na vině ale není nedostatek informovatra (PAS) výrazně
nosti nebo odborníků, spíš neochota jejího okolí
ovlivňují
zvládání
a díry v systému sociální péče, který jí nenabízí
běžných sociálních
ani to nejposlednější řešení.
situací, do kterých
Tato kniha syrově popisuje boj mámy nikoliv se
se lidé dostávají.
svým synem. O problémovém chování se z ní
Nedorozumění vedou ke konfliktům a desinterpretacím, případně dovíme jen to základní. Je adresována spíše těm,
k izolaci člověka s PAS. Autorka nabízí tipy a kteří mají možnost rozhodovat o budoucnosti
čřě
strategie pro zvládání
běžných situací, kterými a dostupnosti péče o lidi s PAS, a klade znepokojující otázky, kam by mohlo vést ještě větší omezení
jsou např. návštěva
lékaře, hledání vhodného
č
jejího rozsahu.
zaměstnání, cestování městskou hromadnou
dopravou, i pro navazování přátelských a

důvěrných vztahů. Toto členění zohledňuje
čč
fakt, že v 21. století neexistují obecně dané
ůě
normy chování,
jen ty pro danou skupinu, a že
ě
se tyto normy navíc
velmi rychle mění v čase.
Všechny oblasti
sociálního života, které jsou v
můj
knize zmíněny,
autorka doplňuje příběhy lidí s

milovaný
autismem; naččě
jejich základě pak nabízí možné
synu
scénáře řešení
nebo předcházení problémů.

V závěru knihy
autorka nabízí škály, s jejichž
č
pomocí se dá odhadnout, do jaké míry člověk

s autismem rozumí emocím.
ůč
Nancy J. Patrick je speciální pedagožka a psyě
choložka a pracuje jako odborná asistentka na
Messiah College
v Granthamu (Pennsylvania,
ě
USA). Jedno z
jejích tří dětí má poruchu autistického spektra.
Napsala několik knih pro rodiče
Vendula
Hrabáková
a vychovatele sě
tématem výchova dětí s PAS.
řě
ě
ů
Filmové novinky
Co přijde do kin
V tomto čísle bychom vám rádi nabídli upozornění na
filmy, které měly teprve nedávno premiéru v zámoří.
Nejnetrpělivěji očekáváme film Wretches and Jabberers. V této roadmovie se vypraví dva dospělí lidé
s autismem do světa, aby úplně vyvrátili názor svého
okolí na to, co je to postižení a inteligence. Dalším
očekávaným filmem je komorní snímek Fly away
s podtitulem „Když láska znamená nechat
jít“. Vypráví o dilematu, před které je postavena
matka, když její dcerka s těžkou formou autismu
dosáhne dospělosti a dosavadní způsoby péče selhávají. Poslední snímek s názvem Exodus Fall se
odehrává v 70.letech na venkově v Texasu. Matka
s hrubými způsoby přestane zvládat péči o svého syna
s autismem, a jeho dva sourozenci se proto rozhodnou
s ním utéct a začít nový život.
Všechny tři filmy jsou ověnčeny zahraničními filmovými cenami. Doufejme, že se dostanou do české distribuce anebo alespoň na nějaký z letních filmových
festivalů.
Nebij
mě,

ůčěč
spřátelená
periodika
V minulém čísle jsme Vám nabídli pár tipů na periodika, která by pro Vás mohla být užitečná anebo alespoň
zajímavá, protože se dotýkají témat zdraví, vztahů či medicíny. V tomto čísle nabízíme tipy na některá další.
- časopis Maminka
Měsíčník Maminka přináší články o těhotenství a porodu, o výchově předškolních dětí a jejich zdraví.
V březnu v něm vyšel článek o autismu „Jiný pohled na svět“.
- časopis Moje zdraví
Tento měsíčník přináší novinky ze světa péče o zdraví, které podává srozumitelnou, ale odborně garantovanou formou. Kromě zdraví fyzického se také zabývá vztahy v rodině. V březnu v něm vyšel článek
„Jiné děti“ na téma Aspergerův syndrom.
- časopis Perfect Woman
Je lifestylový dvouměsíčník, přinášející rady ze všech oblastí života ženy. V červnu v něm vyšel velký
článek o autismu Rain man v Česku.
- časopis Marie Claire
Tento magazín je spíš časopisem o módě, vychází v něm ale i články o vztazích a také úvahy o
společenských problémech z pohledu ženy. V dubnu v něm vyšel rozhovor s naší terapeutkou Lucií
Bělohlávkovou.
- časopis Překvapení
Tento časopis formou zábavného čtení píše o všech tématech, která zajímají ženy. Kromě receptů, módních článků také o vztazích a problémech s radami odborníků. V březnu v něm vyšel článek o naší akci
Ztracená písnička a v květnu rozhovor s naším klientem.
- časopis Chvilka pro tebe
Je časopisem pro soutěživé čtenáře, kteří rádi luští křížovky a hrají o ceny. Kromě toho v něm najdete
čtenářské dopisy o problémech, na které odpovídají odborníci. V dubnu v čísle 15. v něm vyšel příběh
rodiny s dítětem, které má autismus.
Články na téma autismus, které vyšly v těchto časopisech si můžete také přečíst na našich stránkách:
www.autismus.cz.
Simonův vesmír, 2010, Švédsko
Vtipný a vizuálně nádherný švédský film popisuje
příběh Simona, mladého muže s Aspergerovým syndromem, který se přestěhuje ke svému bratrovi. Kvůli
nesnadnému soužití opustí bratra jeho přítelkyně se
slovy „Najdi si jinou zatracenou holku, která to bude
tolerovat“. Simon má svého bratra rád, a tak se pustí
do hledání jiné, „vhodnější“ dívky. A počíná si přitom
vpravdě vědecky.
Humorné scény jdou někdy až za hranici uvěřitelnosti,
ale celkově se film drží i konečným vyústěním reality. Kromě vnímání vztahů je v něm zobrazeno také
Simonovo vnímání světa pomocí animací. Hned první
scéna filmu také přesně vystihuje, jak se lze člověku
s AS přiblížit a jak si poradit s afektivními stavy, pokud
jimi trpí.
Určitě jde o hezký prázdninový film, který potěší
každého, kdo se rád zasměje a nebere vše zas až tak
smrtelně vážně.
str. 9
S radostí oznamujeme, že Magistrát hl. m. Prahy schválil
Dopisy čtenářů
Nabízíme Vám novou rubriku
dopisy čtenářů. Můžete se
v ní nyní na poprvé přečíst dopis
od účastníků zimního pobytu na
horách. Rádi bychom Vás tímto
také vyzvali, abyste v případě
zájmu neváhali a napsali nám své
dojmy z našich služeb a aktivit,
a také ze Zpravodaje.
„Pobytů na horách, které organizuje APLA pod vedením
slečny Evy Gnanové, jsme se již
zúčastnily třetím rokem.Jako vždy
jsme moc spokojeny jak nabídkou
služeb, tak samotným pobytem.
Tento zimní pobyt na horách i z
hlediska zdravotního je velkým
přínosem pro všechny. Důležité
je zdůraznit službu hlídání (dětí)
klientů po dobu, kdy rodiče mohou libovolně strávit čas, aby
nabrali síly a energii. To je podle
mě to nejcennější. Neznám jinou organizaci, která by poskytovala tuto službu pro rodiče.
Tímto chci poděkovat celému
týmu pracovníků, asistentů APLA
a doufám, že i v příštím roce se
opět setkáme. Děkuji.“
S pozdravem Rimbalovi
Kupte si placku a podpořte služby
pro lidi s autismem
Představujeme Vám placky,
které se Vám nejvíce líbily
a které získaly největší počet
hlasů při hlasování na síti
facebook. Vyrobili jsme jich
víc, než jsme měli původně
v plánu. Bylo nám líto řady
hezkých motivů, které pro
nás navrhuje grafička a akad.
mal. Zuzana Vojtová, a museli
jsme je zrealizovat.
Placku si můžete zakoupit
na benefičních akcích APLA,
prostřednictvím našeho e-shopu
veřejnou sbírku APLA Praha.
Jak přispět do veřejné sbírky:
1. Formou dárcovské zprávy
DMS APLA na číslo 87777
Podpořit dobrou věc už nemůže být snadnější.
Odešlete dárcovskou SMS ve tvaru
DMS APLA na číslo 87777
Službu DMS zajišťuje Fórum dárců. Cena DMS je 30,- Kč. APLA obdrží 27,- Kč.
2. Finančním příspěvkem do pokladničky:
Pokladničku APLA Praha, Střední Čechy, o.s. najdete v obchodních domech
OBI (OBI České Budějovice, OBI Zlín, OBI Brno, OBI Praha - Roztyly,
OBI Hodonín, OBI Pardubice)
3. Zasláním libovolné finanční částky na sbírkový účet
42 00 09 59 97/6800
Účet je veden u Volksbank CZ, a.s. se sídlem Katarská 8, Praha 2
Další informace naleznete na webových stránkách www.praha.apla.cz
Za veškerou podporu a pomoc děkujeme.
nebo objednat emailem na adrese [email protected]. Cena za
jednu placku činí 30 Kč. Do
emailu prosím napište, zdali
chcete zaplatit bankovním
převodem, dobírkou a nebo
tím, že nám pošlete DMS.
Děkujeme za pomoc
- Firmě Media Channel za
poskytnutí billboardů na
podporu osvěty autismu.
- Děkujeme všem, kteří
nás podpořili při projektu Ztracená písnička.
Díky patří především:
LBBW Bank CZ as. za
bezplatné poskytnutí prostoru pro konání akce.
Firmě Aveflor za to, že
nám darovala kosmetické
balíčky pro výherce a pro
porotu. Firmě Ar catering
za skvělý raut, který pro
nás udělali zcela zdarma. Knihkupectví Kanzelsberger za poukázky
na knihy pro finalisty.
Státní opeře Praha za
vstupenky na balet pro
výherce.
Zúčastněným
umělcům, kteří se vzdali
svých honorářů: Marek
Ztracený, Barbara Nesvadbová, Petra Soukupová, Ondřej Hejma, Oskar Petr, Zora Jandová,
Radek Bakalář, Mnoháček
Zgublačenko. Zvukaři Pá-
jovi Lišákovi - Jindrákovi
za ozvučení celé akce
a zajištění aparatury i
pódia a to vše jen za
jedno slovo – děkujeme.
Poděkování patří i milým
hosteskám – studentkám
z gymnázia Nad Alejí,
Renatě Králové a dalším
dobrovolníkům, kteří nám
s akcí nezištně pomáhali.
Velký dík patří i mediálním partnerům.
- Děkujeme společnosti
trvalého zdraví Cordeus
za bezplatné poskytnutí služeb maminkám
dětí s autismem na Den
matek.
Děkujeme za dotace
- Děkujeme Ministerstvu práce
a sociálních věcí za dotace v
celkové výši 12 736 000 Kč
- Děkujeme Středočeskému
kraji za dotace v celkové výši
800 000 Kč
- Děkujeme Magistrátu hl. m.
Prahy, odboru zdravotnictví,
za dotace ve výši 410 000
Kč
- Děkujeme Ministerstvu
práce a sociálních věci - Pro-
gram Rodina za dotace ve
výši 786 307 Kč
- Děkujeme Ústeckému kraji
za dotace ve výši 170 000
Kč
- Děkujeme MČ Praha 11 za
dotace ve výši 70 000 Kč
- Děkujeme MČ Praha 2 za
dotaci 40 000 Kč
- Děkujeme Úřadu vlády za
dotaci 40 000 Kč
- Děkujeme MČ Praha 14 za
dotaci 30 000 Kč
- Děkujeme MČ Praha 4 za
dotaci 20 000 Kč
- Děkujeme MČ Praha 9 za
dotaci 15 000 Kč
Děkujeme a velice si vážíme finančních darů:
- od společnosti Vodafone ve
výši 834 400 Kč na projekt
Rok jinak
- od našeho generálního partnera LBBW Bank CZ a.s. ve
výši 300 000 Kč
- od Nadace O2 ve výši
494 000 Kč
- z projektu Pomozte dětem
Nadace rozvoje občanské
společnosti a České televize ve výši 333 676 Kč
na včasnou intervenci a
na odlehčovací službu pro
rodinu chlapce s PAS ve výši
34 997 Kč
- společnosti KPMG ČR ve výši
249 902 Kč a poradenské
služby v rámci projektu Rok
společně – krok dopředu.
- nadace Výbor dobré vůle Olgy Havlové ve výši
20 000 Kč
- společnosti Rohde Schwarz
ve výši 15 000 Kč
- řady dalších drobných individuálních dárců, kteří nás
pravidelně podporují a svou
přízní nám dávají najevo, že
naše práce není zbytečná.