G. barbadense - isb

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru
botanika a učitelství biologie
CZ.1.07/2.2.00/15.0316
*
letní semestr 2011/2012
Pěstované rostliny
BOT/PRSB
Přednáška 5. března 2012
Olejniny
*
Témata přednášek
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
Úvodní informace, organizace výuky; Biodiverzita, rostliny planě rostoucí, rostliny
pěstované, vzájemné vztahy, ochrana – instituce, zákony
Obiloviny – hlavní druhy, alternativní (minoritní) obiloviny
Olejniny
Luskoviny
Okopaniny, resp. rostliny poskytující jedlé kořeny, bulvy a hlízy
Ovoce, chmel, vinná réva
Zelenina
Rostliny požitkové, rostliny poskytující koření, rostliny poskytující silice
Rostliny tříselné a mýdelné, rostliny poskytující pryskyřice, klovatiny, kaučuk, rostliny
voskodárné
Rostliny barvířské
Rostliny poskytující materiál k dalšímu průmyslovému zpracování (dřevo, lýko,
vlákna, korek)
Rostliny okrasné, květiny
Pícniny, trávy
Rostliny lékárnické (léčivé) – samostatný předmět od letního semestru 2011/2012
Houby, sinice a řasy
*
30 plodin nejdůležitějších pro lidskou výživu:
1. pšenice
2. rýže
3. kukuřice
4. brambory
5. ječmen
6. batáty – Ipomoea batatas
7. cassava (maniok) - Manihot esculenta
8. hrozny (ovoce, víno)
9. sója
10. oves
11. čirok (Sorghum sp.)
12. cukrová třtina
13. proso (Panicum miliaceum)
14. banány
15. rajčata
*
16. cukrová řepa
17. žito
18. pomeranče
19. kokosový ořech
20. bavlník (semena)
21. jablka
22. yam (Dioscorea)
23. arašídy
24. vodní melouny
25. zelí
26. cibule
27. fazole
28. hrách
29. slunečnice
30. mango
Olejniny
světově – široké spektrum druhů různých čeledí
 asi 100 druhů má reálný význam, současně se řada z nich využívá i
pro další účely, např.
soja (Glycine max),
řepka (Brassica napus) (a další brukvovité),
Len (Linum usitattissimum),
bavlník (Gossypium),
podzemnice olejná (Arachis hypogea),
Sezam (Sesamum indicum)
skočec (Ricinus communis),
saflor (Carthamus tinctorius),
slunečnice (Helianthus annuus),
oliva (Olea europea),
palma olejná (Elaeis guinensis),
kokos (kopra) (Cocos nucifera),
tykev obecná (Cucurbita pepo),
konopí seté (Cannabis sativa),
 kukuřičné klíčky (Maďarsko), semena tabáku, jádra různých
ovocných stromů (mandle)
*





Domestikace rostlin poskytujících olej a
vlákna – v prvních stadiích primitivního
zemědělství
len – pravděpodobně nejstarší ve starém
světě, nejvýznamnější až do poč. 20. století
lnička (Camelina sativa) – nejprve jako plevel
ve lnu
primitivní získávání oleje ze semen – drcení,
zalití horkou vodou, sesbírání oleje z povrchu
využití:
potravinářství (= triglyceridy mastných kyselin),
sorpce A,E,D,K
rok 1997 – spotřeba kg/ obyvatele za rok. svět
15 kg, EU, 41 kg, ČR 26 kg, Čína 9 kg
zelené hnojení, krmivo pro dobytek
kosmetika, farmacie
chemická výroba – barviva, fermeže, mýdlo,
prací prostředky
automobilový průmysl
v budoucnosti – výroba technických olejů z planě
rostoucích druhů – např. pryšce (Euphorbia,
Tithymalus)
*
Olejniny – v České republice (v roce 1999 asi 350 000 ha)
Čeleď
Plodina
Vědecký název
Použití
Brassicaceae
řepka olejná (brukev řepka
olejka)
Brassica napus L.
potravina, oleochemie
hořčice bílá
Sinapis alba L.
zelené hnojení, potravina (plnotučná
hořčice) sinalbin – enzymem
mykosinem se štěpí na glukózu a Phydroxybenzylový hořčičný olej
hořčice sareptská
Brassica juncea L.
potravina (kremžská hořčice,
francouzská z jemně mleté
žlutosemenné) sinigrin
hořčice černá
Brassica nigra L. Koch.
farmacie
hořčice habešská – hnědá
Brassica carinata Braun.
pícnina, potravina
ředkev olejná
Raphanus sativus var.
oleiferus Metzg.
pícnina
lnička setá
Camelina sativa L.
barvy, laky, fermeže, krmivo,
potravina
roketa setá
Eruca sativa L.
zelené hnojení
Hořčice – pomletá semena s moštem (octem) z vína – mustum ardeum – lepší trávení
Fabaceae
sója luštinatá
Glycine soja Sieb. et. Zucc.
syn. G. mas (L.)Merrill.
krmivo, potravina
Linaceae
Len setý
Linum usitatissimum L.
farmacie, krmivo, barvy, laky,
fermeže, potravina
Asteraceae
slunečnice roční
Helianthus annuus L.
potravina
Papaveraceae
mák setý
Papaver*somniferum L.
potravina, farmacie
brukev řepka olejka
Brassica napus L. subsp. napus







stará kulturní rostlina
planě rostoucí druhy Brasica,
Raphanus, Sinapis – Z Asie,
Evropa
plevele – Descurainia sophia,
Raphanus raphanistrum
původ: pravděpodobně ve
Středozemí, pravděpodobně
helenistické a římská epocha, ale
nejsou archeologické nálezy
v Evropě se prokazatelně pěstuje
od 16.- 17. stol.
Irák, Khafajah – 3 000 BC
ozimá a jarní, pěstitelsky zajímavá
plodina
subsp. napobrassica
tuřín (dvouletka)
B. nigra
b. černá (černohořčice)
n=9
B
B. carinata
h. habešská
n=17
BC
B. juncea
b. sítinovitá (h. sareptská)
n=18
AB
*amfidiploid, spontánní křížení B.
campestris (n=10) x B. oleracea (n=9) a
polyploidizace (n=19)
B. oleracea
b. zelná
n=9
C
B. napus
b. řepka
n=19
AC
R. sativus var. radicola, var. longipinnatus
ředkvička, ředkev
n=9
B. campestris (B. rapa)
b. řepák
n=10
A
Šlechtění:
zaměřeno na snížení obsahu kys. erukové (tzv. 00 typ odrůd) v oleji a
glukosinolátů ve šrotu
kvalita oleje je dána: nízký obsah nasycených mastných kyselin
(palmitové, stearové, arachové, behenové), vys. obsah nenasycené
kys. olejové, poměr esenc. k. linolenové : k. linolové 2:1, vysoký
obsah tokoferolů (alfa - vit.E, gama – antioxidant), fytosteroly –
složky lipidových frakcí semen, 200 druhů – sníž. cholesterolu,
posílení imunity
kys. eruková: způsobuje špatnou resorpci při trávení, retardaci růstu
glukosinoláty: rozkladem vznikají izothiokyanáty a 2-oxazolidinethion –
riziko při zkrmování, poškození štítné žlázy, vážou selektivně jód
fenolové sloučeniny (sinapin, fytin, tanin) – antinutriční látky – zhoršení
senzorických vlastností (rybina)
 nové trendy: liniové odrůdy s nízkým obsahem GSL, změněná
skladba mastných kyselin v oleji, žlutosemenné odrůdy (mají tenčí
osemení, tím pádem méně vlákniny a více tuku), trpasličí odrůdy,
GMO (riziko křížení s planě rost. druhy)
 typ E0 – k. eruková 50-60%, výroba maziv, detergentů
 využití jako biopalivo – buď surový nebo rafinovaný řepkový olej
nebo jeho metylester
výroba oleje za tepla – vysokotlaká *pára (do 110 bar, do 318 °C)
Hybridní šlechtění





vyloučit samosprášení – samčí sterilita, autoinkompatibilita
zdroj CMS: tzv. hybridní řepky – složité křížení s
Brassicoraphanus (Raphanus sativus ředkev Ogura x
Brassica oleracea) – poruchy jaderného dělení – sterilní pyl,
málo plodí
systém INRA – fůzí pro toplastů, Ogura x řepka – sterilní
cytoplasma + sterilní jádro, které je kódováno alelou genů
obnovitelů fertility rfrf;
pylově fertilní jednici mají bbuď fertilní cytoplasmu F nebo
alely obnovitele fertility Rfrf, resp. RfRf
autoinkompatibilita – série S-alel – interakce pylu a blizny –
pyl prorůstá jen tehdy, když jsou alely v pylu i blizně různé
*
Schéma šlechtění hybridních odrůd řepky
tvorba linií
neobnovujících
pyl. fertilitu
výchozí
materiál
mateřský rodič
(A)
testování kříženců
tvorba linií
obnovujících pyl.
fertilitu
otcovský rodič
(B) – více linií s
růz. dobou
kvetení pro lepší
opylení
experimentální
hybridy pyl. sterilní
+ opylovač (C)
hybridní
odrůda




rod Brassica – velká genetická variabilita,
vzájemná křižitelnost
resynteza řepky z růz. forem původních druhů –
zvýšení genetické variability (křížení, embryorescue , oplodnění in-vitro, fůze protoplastů)
tvorba dihaploidů k rychlé homozygotizaci (využití
jako rodičů pro tvorbu hybridů nebo jako odrůdy –
linie
GMO – obsah olejů, rezistence k herbicidům
len setý - Linum usitatissimum L.
Linaceae
n=15, diploid, převážně samoosprašný
původ: Přední Asie a sev. Afrika
pravděpodobně z planého druhu L.
angustifolium L. (stejný počet
chromozómů, vzájemně se kříží),
u nás: L. flavum, L. catharicum, L. hirsutum,
L. tenuifolium, L. austriacum, L. perenne
mají n=8, 9)
kulturní formy známy z doby před 5 000 –
6000 lety
do Evropy – z Egypta jako přadná rostlina
české země – v minulosti dominantní
plodina osevního postupu (Skanzen
Rožnov pod Rahdoštěm), nyní se již
prakticky nepěstuje (Agritec Šumperk)
nyní: Kanada, Čína, Indie, Francie
*
Linaceae - Linum usitatissimum.
From: Darstellung und Beschreibung sämtlicher in der
Pharmacopoea Borusica aufgeführten offizinellen Gewächse by Otto
Carl Berg & Carl Friedrich Schmidt.
Leipzig, Arthur Felix, [1858-1863], 1. edition, volume 3 (plate 18c).
Hand-coloured lithograph (sheet 215 x 280 mm). Text enclosed.
fenotypová rozmanitost
 šlechtění: např. L. crepitans- ranost, polyploidizace se
neosvědčila (horší parametry oleje i vlákna)
 typ olejný a přadný, olejopřadný
využití:
lisování za studena – jedlý olej
lisování za vysokých teplot – technický olej
kys. linolenová (vysýchavá) – výr. barev
potravina (vitaminy E,A,D, esenciální AK – lysin, leucin,
valin atd.), fytoestrogen secoisolariciresinol-diglykosid
(SDG)- antioxidant – potravina
sliz – vliv na trávení, ochrana žaludečních sliznic
farmacie – laxativum, analgetikum
olej lisovaný za studena – kosmetika – masti, krémy,
zásypy, šampony
pokrutiny (zbytky semen po lisování ) – krmivo

Přírodní linoleum se používá jako podlahová krytina už téměř 150 let.
Samotný název je odvozen z latinských výrazů linum (len) a oleum
(olej) a technologie výroby linolea v podstatě zůstala dodnes stejná.
Linoleum je čistě přírodní materiál.
Obsahuje lněný olej, vápenec, korkovou moučku, přírodní pryskyřici,
dřevitou močku, pigmenty a jutu, která tvoří podkladovou vrstvu
linolea.
Je dobře odolný a trvanlivý, antistatický, antibakteriální.
Odolá ohni, nevznítí se. Ale citlivě reaguje na světlo a zakryté části
podlahy se jeví tmavší. Po odkrytí se ale barevnost vyrovná do
stejného odstínu.
*
lnička setá – Camelina sativa L.
Brassicaceae





v Evropě 3 000 let BC,
nyní vzácná, ustupuje
do 40. let – významná olejnina
ve vých. a stř. Evropě
subsp. sativa (semena
nevypadávají, 27-31% jedlého
oleje)
subsp. microcarpa (Euroasijské
stepi)
mák setý – Papaver somniferum L.
Papaveraceae
rod Papaver – asi 100 druhů (P. rhoeas, P.
alpinum, P. strigosum, P. dubium, P.
agremone, P. orientale)
P. somniferum – řada ekologických poddruhů –
(euroasijský, ťan-šanský, jihoasijský, atd.)
původ: Blízký Východ - Turecko, Z Středomoří,
v Evropě od neolitu –nálezy: Německo,
Polsko – Krakov, Španělsko
ale nejsou nálezy z JV Evropy a Blízkého
Východu
n=11, většina odrůd diploidní 2n = 22
subsp. somniferum – opiový
subsp. hortensis – olejný
domestikace: zvětšení tobolky, neotevírá se,
větší semena
planě rostoucí máky – tradičně nazývané P.
segiterum 2n=22, 44; diploidní se mohou
křížit s P. somniferum (zásoba progenitorů)
Historie
Papaver somniferum has long been popular in Europe. Fossil remains
of poppy-seed cake and poppy-pods have been found in Neolithic
Swiss lake-dwellings dating from over 4,000 years ago.
Poppy images appear in Egyptian pictography and Roman sculpture.
Representations of the Greek and Roman gods of sleep, Hypnos
and Somnos, show them wearing or carrying poppies.
Throughout Egyptian civilisation, priest-physicians promoted the
household use of opium preparations. Such remedies were called
"thebacium" after the highly potent poppies grown near the capital
city of Thebes. Egyptian pharaohs were entombed with opium
artefacts by their side.
Opium could also readily be bought on the street-markets of Rome. By
the eighth century AD, opium use had spread to Arabia, India and
China. The Arabs both used opium and organised its trade.
For the Prophet had prohibited the use of alcohol, not hashish or
opiates.
 Robert Burton, scholar, priest and author of Anatomy of Melancholy,
commended laudanum - essentially opium dissolved in wine - for
those who were insomniacs...
*
využití:
potraviny,
makovina - narkotika (opiové alkaloidy – morfin 0,44-2% -sedativa),
olej na vzduchu vysychá – kvalitní malířský olej
ČR – největší producent a vývozce v Evropě; Turecko
tzv. bezztrátová technologie – „vše se využije“
pěstování – zákon167/1998 (ohlašovací povinnost pro plochy nad 100
m2 a při vývozu a dovozu makoviny), u nás – zprac. – Zentiva a.s.
odrůdy: černá, fialová, bílá semena (vzájemné přechody)
odrůdy: potravinářské (všechny u nás pěstované) do 1% morfinu
průmyslové – tasmánské – až 3% morfinu
samosprašný – při křížení nutná kastrace
šlechtění: výběry, křížení, hybridní odrůdy (Hanácký modrý)
*
Opium
Opium is the dried latex from unripe seed capsules; each capsule
yields about 20 to 50 mg.
Besides wax, resin, proteins and sugars, it contains approximately 20%
of alkaloids, of which morphine (morphin, typically, 12%) is the most
important.
Opium for smoking (chandu [च डू]) is roasted over fire and fermented,
which reduces the alkaloid content to about one quarter and leads to
the development of a typical flavour.
Raw opium is in our days rarely used medically;
it is either - standardized (to exactly 10% morphine),
or the different alkaloids are separated and applied in pure form to the
patients.
Opium contains two families of alkaloids: Phenanthrene-type alkaloids
include morphine (7 to 23%), codeine (max. 3%), thebaine (max.
3%, typically much lower) and the synthetic heroin.
Benzylisochinoline-type alkaloids are more common in the plant
kingdom; in opium, they are represented by narcotine (=noscapine,
up to 12%), papaverine (max. 1.5%) and narceine (0.2%). Most of
these have their special field of application in modern medicine.
konopí seté – Cannabis sativa L.
Cannabaceae (spolu s Humulus)
n=10
C. sativa – samičí květy s P
nepatrným až chybějícím, nažka
jednobarevná, bílá až světle hnědá
C. ruderalis – u nás – samičí květy
s P k plodům přitisklým, nažka
tmavě mramorovaná
dvoudomá, větrosnubná
i v současnosti – spontánní
hybridizace planě rostoucích s
pěstovaných druhů a forem –
tendence ke zplanění
např. C. ruderalis x C. sativa = C.
intersita
původ:
střední Asie, Afganistan, podhůří Himalájí - západní Indie
lingvistické a kulturní indicie - v Číně – 2 500 BC – pouze
produkce vláken
Středomoří - stará kulturní rostlina, 8. století – Gordion, Anatolie
– zpracování konopí
Rusko 700-800 BC
Itálie, Sicílie – 100 BC
narkotické účinky známy v Indii 1 000 BC, ale do Středomoří se
info dostalo až v prvních stoletích n.l.
konopí z Indie - C. indica Lam. – 10% tetrahydrokanabinol (THC)
– žlázky v samičích květenstvích
u nás v minulosti běžně pěstovaná plodina (zejména jako
přadná) - technické konopí (max. 0,2% THC)
semena: olej vysoké nutriční hodnoty, všechny esenciální AK –
mouka, pečivo, těstoviny, olej, pivo, čaj, víno, destiláty, technické
účely - mýdlo
medicína
tykev obecná - Cucurbita pepo L. var. oleifera (var.
styriaca)
Cucurbitaceae
 původ C. pepo: střední Amerika
 recesivní mutace – osemení není
dřevnaté
E. Tschermak, F. Frimmel
složení: kys. olejová, linolová,
palmitová, stearová, tokoferol (vit.
E), B1, B2, B6, A, D, lecitin,
karotenoidy
pěstování: Rakousko (Štýrsko),
Slovinsko, Maďarsko, jižní
Morava
využití: potravina (semena, olej),
medicína - prevence civilizačních
chorob, posílení imunity

tykve (rod Cucurbita)
*
Franz Frimmel
významná osobnost českého šlechtění
žák a následovník
Prof. E.v. TschermakaSeysenegga
od roku 1914 - Mendeleum v Lednici
rozvoj nových šlechtitelských metod
a šlechtění
autor řady odrůd
okurky:
1930 introdukce
“Lednicko-Znojemské nakladačky”
jejich zlepšení - “Znojemská”
(později “Znojmia” “Palava”- V. Ovečka)
melouny:
1952 “Lednický”
tykve:
1957 “nahosemenná“ odrůda
keříčkového habitu
*
1888–1957
originální kresba
semen tykve
dopis redaktora časopisu
ČSAZV – kritika Frimmelova
rukopisu o „bezslupkatých“
tykvích
*
sója luštinatá – Glycine max
Fabaceae
 2n=40
 jedna z nejstarších plodin
 původ není přesně znám – pravděpodobně
Čína
 v Číně – pěst. před 5 000 lety (údaje o pěst v
11. století př.n.l.)
 uctívána jako jedna z pěti svatých zrnin ( s rýží,
pšenicí, ječmenem a čirokem)
 do Evropy z Japonska zač. 18. stol.
planě rostoucí předchůdce – G. soja
G. soja and G. max represent distinct germplasm
pools. Limited evidence of admixture was
discovered between these two species.
Overall, our analyses are consistent with the
origin of G. max from regions along the Yellow
River of China.
Ying-Hui Li et all. 2010. Genetic diversity in domesticated
soybean (Glycine max) and its wild progenitor
(Glycine soja) for simple sequence repeat and singlenucleotide polymorphism loci
DOI: 10.1111/j.1469-8137.2010.03344.x
0659 AD - The earliest known image of a soybean
plant from the Xinxiu Bencao [Newly Improved
Pharmacopoeia], by Su Jing (China, #52166).
šlechtění: mezidruhové křížení, heteroze – CMS, GMO
využití: 40% bílkovin, 21% oleje (50% nenasyc. mast. kyselin –
málo stabilní, stužuje se), 18 druhů AK, 2% lecitinu, K,P,Mg,Fe
sójové mléko, několik set potravinář. výrobků, smažení,
saláty, přídavek do chlebové mouky, polévek,
nezralá a klíčící semena – jako zelenina
fytoestrogeny – antioxidační účinek
antinutriční složky – inhibitory syntézy trypsinu a hemogluteiny
(při lisování nebo při extrakci horkou vodní párou se ničí)
*
slunečnice roční – Helianthus annuus L.
Asteraceae
blizna
prašníková trubka
koruna
kalich
semeník
botany.csdl.tamu.edu/.../tfp/ast/astpage2.htm
*
květ disku
rod Helianthus – téměř 40 druhů, z toho polovina na
semeno, složitá taxonomie
 hosp. význam: H. annuus, H. tuberosus
 původ: stepi severní Ameriky, do Evropy v roce 1510
jako okrasná rostlina – bot. zahrada v Madridu, jako
olejnina zač. 19. stol v Rusku
 nyní – Rusko, Ukrajina, V Evropa, Francie, Španělsko,
Argentina, Turecko, Čína
 cizosprašná, hmyzosnubná
 formy: semenné - olejný typ, cukrářský
silážní
okrasné
využití: potravina (kys. linolová, olejová - více odolná vůči
vys. teplotám, vit. E, lecitin)
motorový olej, změkčovadla, vosky
antinutriční – k. chlorogenová a kávová (komplexy
s proteiny)

Hypotéza o dvojí domestikaci slunečnice dosud
nepotvrzena:




San Andrés,Tabasco, Mexico - nejstarší archeologický nález nažek
– 4 000 let př.n.l. (Lentz et al., Economic Botany, 2001)
Hayes,Tennessee, USA (východ USA) – nálezy z 4 265 let př.n.l.
druhé místo domestikace ; dále Marble Bluff, Arkansas (ca 12641032 cal BC), Newt Kash Hollow, Kentucky (ca 1162 cal BC).
Sev. Amer. nažky – podstatně menší než stř. Amer.
ale
analýzy DNA (Wills DM, Burke JM. Chloroplast DNA variation
confirms a single origin of domesticated sunflower (Helianthus
annuus L.). TAG 2006 Jul-Aug;97(4):403-8. ) – domestikace
proběhla pravděpodobně mimo Mexiko
*
světlice barvířská – Carthamus tinctorius
n=12
původ: pravděpodobně Blízký
Východ a asi pět center
diverzifikace, Středomoří
 semena nalezena v
Tutanchamonově hrobce (2000
BC), raná kultura v Mezopotámii –
zápisy klínovým písmem
 C. tinctorius (2n=24) křižitelný s
C. persicus (2n=24)(Sýrie, Anatolie) a
také s C. oxyaccanthus (2n=24) (silně
ostnitý druh, Iran, Afganistan, stř.
Asie),
což svědčí o původu a domestikaci na
blízkém Východě a stř. Asii ještě před
pěst. v Egyptu



využití: studená kuchyně odedávna
pěstovaná jako barvířská rostlina –
*
saflor (nepravý šafrán)
podzemnice olejná – Arachis hypogaea
Fabaceae
významná olejnina tropů a subtropů, teplých oblastí
mírného pásma
podle větvení a přítomnosti/absence květů na hlavním
stonku – dvě subspecie (částečně geneticky izolované)
subspecie se dále dělí na 6 botanických variet
Arachis hypogaea – přirozený, stabilní allotetraploid
(AABB) 2n = 40.
původ: i přes úsilí taxonomů, genetiků, šlechtitelů – jen
omezené informace
panuje neshoda, jak probíhal proces polyploiizace
Archeologické studie: A. hypogea Huarmey Valley, near
the Peruvian coast, kolem 5000 yr BP
(Bonavia,1982)
*
Geographical distribution of the wild Arachis species studied and the
major center of variability of
Arachis hypogaea var. hypogaea:
A. batizocoi
A. cardenasii
A. correntina
A. duranensis
A. williamsii
A. monticola
A. villosa
A. ipaensis.
Archeological records in Arachis:
Huarmey Valley
• Casma Valley.
Dashed line indicates the
geographical distribution of section
Arachis.
Guillermo S. et al., Genomic relationships between the cultivated peanut (Arachis hypogaea, Leguminosae) and its
close relatives revealed by double GISH1, American Journal of Botany. 2007;94:1963-1971.)
Seven wild diploid species (2n = 20), harboring either the A or B genome, were tested.
A. duranensis (A genome) and A. ipaensis (B genome) appeared to be the best
candidates for the genome donors because they yielded the most intense and
uniform hybridization pattern when tested against the corresponding chromosome
subsets of A. hypogaea.
A similar GISH pattern was observed for all varieties of the cultigen and also for A.
monticola.
These results suggest that all presently known subspecies and varieties of A. hypogaea
have arisen from a unique allotetraploid plant population, or alternatively, from
different allotetraploid populations that originated from the same two diploid species.
Furthermore, the bulk of the data demonstrated a close genomic relationship between
both tetraploids and strongly supports the hypothesis that A. monticola is the
immediate wild antecessor of A. hypogaea.
Guillermo S. et al., Genomic relationships between the cultivated peanut (Arachis
hypogaea, Leguminosae) and its close relatives revealed by double GISH1, American
Journal of Botany. 2007;94:1963-1971.)
*
bavlník – Gossypium hirsutum
Malvaceae
jeden z nejstarších a nejvýznamnějších pěstovaných
rostlinných druhů
"cotton" – z arabského termín qutn, ve špenělštině algodón a
cotton v angličtině
domestikován nezávisle jek ve Starém světě, tak v Novém
světě
nejrozšířenější druhy:
G. arboreum L. a G. herbaceum L. - Starý svět
diploidní 2n=26 (AA) – nyní pouze asi jen 1% produkce
G. hirsutum a G. barbadense - Nový svět
tetraploidi 2n=52 AADD
Starý svět:: před 7000 lety,
G. arboreum a G. herbaceum, geneticky velmi odlišné druhy
ještě před domestikací
*
G. herbaceum

poprvé pěstován v Arábii a Sýrii; 2n předchůdce v afrických druzích, ale nevvyskytuje
se v Indii

This type of cotton traditionally grew in African open forests and grasslands.
Characteristics of its wild species are higher plant, compared to the domesticated
shrubs, smaller fruit and thicker seed coats.

Unfortunately, no clear domesticated remains of G. herbaceum have been recovered
from archaeological contexts. However, the distribution of its closest wild progenitor
suggests a northward distribution toward North Africa, and the Near East.
G. arboreum

údolí Indu, Pákistán, šíření přes Afriku do Asie; předchůdce neznámý

Abundant archaeological evidence exists for the domestication and use of G.
arboreum. Mehrgarh, the earliest agricultural village of the Indus Valley, presents
evidence of cotton seeds and fibers dating to ca 6000 B.C.

At Mohenjo-Daro, the famous archaeological site on the Indus river, fragments of
cloth and cotton textiles have been dated to the fourth millennium B.C.

archaeologists agree that most of the trade that made the city grow was based on
cotton exportation. In the second millennium B.C. from India, cotton reached the
Babylonian kingdoms, Egypt and, later on, Europe.
*
New World Cotton
 dvě hypotézy: nejranější typy introdukovány do Mezoameriky jjako
již domestikované formy G. barbadense z Ecuadoru a Peru, jjiné
hypotézy – nezávislá domestikace G. hirsutum v Mezoamerice
G. hirsutum
 G. hirsutum – první pěstování - Mexiko
 Tehuacan valley 3400 and 2300 BC
 In different eras and among different Mesoamerican cultures, cotton
was a highly demanded good and a precious exchange item.
 Maya and Aztec merchants traded cotton with other luxury items,
and nobles adorned themselves with preciously woven and colored
mantles.
 Aztec kings often offered cotton products to noble visitors as gifts
and to army leaders as payment.
G. barbadense
 Ancon (pobřeží Peru) cotton bolls 4200 BC.
 By 1000 BC Peruvian cotton bolls were indistinguishable from
modern cultivars of G. barbadense.
 Archaeological examples of this type of cotton has been found in
different sites of Peru and Ecuador
*








Sources
This glossary entry is a part of the About.com guide to the Domestication of Plants, and the
Dictionary of Archaeology.
Hancock, James, F., 2004, Plant Evolution and the Origin of Crop Species. Second Edition. CABI
Publishing, Cambridge, MA
Mannion A.M., 1999, Domestication and the origins of Agriculture: an appraisal, in Progress in
Physical Geography 23, 1, pp. 37–56.
Murphy, Denis J., 2007, People, Plants, and Genes. The Story of Crops and Humanity, Oxford
University Press.
Pearsall Deborah M., 2008, Plant Domestication and the Shift to Agriculture in the Andes, in The
Handbook of South America Archaeology, edited by Helaine Silverman and William Isbell,
Springer, pp.105-120.
Stephens, S.G., and M. Edward Moseley, 1974, Early Domesticated Cottons from Archaeological
Sites in Central Coastal Peru, American Antiquity, Vol. 39, No. 1, pp. 109-122.
Wendel, Jonathan F., Curt L. Brubaker, and Tosak Seelanan, 2010, The Origin and Evolution of
Gossypium, in Physiology of Cotton, edited by James McD. Stewart, Derrick M. Oosterhuis,
James J. Heitholt and Jackson R. Mauney, Springer, pp. 1-18
*
olivovník evropský – Olea europaea
Oleaceae
 původ: Středomoří
 existuje i zplaněná forma s kolci – var. oleaster – v
macchiích a garrigue, jsou autoinkompatibilní, množí se
výhradně generativně populace jsou velmi variabilní
 množení pěst. oliv: vegetativně – odkopky, roubování
 planě rostoucí neevropské druhy: O. africana, O.
chrysophylla (Afrika, Iran), O. laperrinei, O. europaea var.
cerasiformis
 mediteránní planě rostoucí olivy jsou velmi izolované od
ne-mediteránních a pravdpodobně se epodílely na
domestikaci pěstované olivy
 Columnela – prima omnia arborum
 Sýrie – kulturní dřevina již ve 3 tisíciletí př.n.l.
 Starý zákon – Noe – holubice s oliv. ratolestí
 Chalkolithic Palestina – 37700-3500 BC – S od mrtvého
moře - oliv. dřevo
 význam v antice
 kupodivu málo významné v Egyptu (dovoz oleje z
Palestiny)
*
 do Z Středozemí – 1000 BC s Féničany
a Řeky





rozšíření: celé Středomoří od Kanár. ostrovů přes Malou Asii
na Krym, nyní v Americe (Mexiko, Kalifornie), JZ Africe, V
Asii, Austrálii
¾ světové produkce: Španělsko, Itálie, Řecko
využití:
olejné typy, stolní typy
potravina (přímý konzum, olej): olej panenský – získává se
bez lisování, jen vahou vrstvy plodů, provensálský – mírným
tlakem, stolní – intenzivní lisování
svícení (lampy), kosmetika, léčivo
*
další významné druhy rostlin, poskytující olej



kokosová palma – Cocos nucifera (bílek
kokosových ořechů - kopra)
palma olejnice guinejská – Elaeis
guinnensis
sezam – Sesamum indicum
(Pedaliaceae): původ: severní oblasti
přední Indie
*
Další doporučená literatura:
Chloupek O. 2008. Genetická diverzita, šlechtění a
semenářství, Academia, ČMT, Praha.
Prugar J. (ed.) 2008. Kvalita rostlinných produktů na
prahu 3. tisíciletí. VÚ pivovarský a sladařský, Praha.
Zahradnický slovník naučný 1. až 5. díl. ÚVTIZ Praha
1994 až 2001.
Valíček P., 2002. Užitkové rostliny tropů a subtropů.
Academia, Praha.
Zohary D., Hopf M., 1994. Domestication of plants in the
Old World. Clarendon Press, Oxford.
*