Prevence v oblasti pravicového extremismu

Transkript

Odbor bezpečnostní politiky
Č.j. MV- 1240-1/OBP-K-2012
Praha 3. ledna 2012
Počet listů:121
Výtisk č.:
Pouze pro vnitřní potřebu
Prevence v oblasti
pravicového extremismu
1
Prevence v oblasti extremismu
Obsah
1. Abstrakt .................................................................................................................................. 4
2. Úvod ....................................................................................................................................... 6
2.1. Aktuální hrozba pravicového extremismu ...................................................................... 6
2.2. Pilíře prevence................................................................................................................. 6
2.3. Cílová skupina................................................................................................................. 8
2.4. Koncipování preventivních programů........................................................................... 11
2.5. Britská zkušenost........................................................................................................... 12
2.6. Česká specifika.............................................................................................................. 13
2.7. Koncept hrozba vs. koncept lidských práv.................................................................... 14
2.8. Sociologický výzkum vnímání pravicového extremismu ............................................. 15
2.9. Obraz pravicového extremismu v českých médiích...................................................... 22
2.10. Závěry.......................................................................................................................... 28
3. Preventivní aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR.......................................................... 30
3.1. Informační servis a counter-propaganda ....................................................................... 30
3.2. Low profile policing...................................................................................................... 32
3.3. Úsvit .............................................................................................................................. 33
3.4. Programy prevence kriminality..................................................................................... 35
3.5. Extremismus - a co na to zákon?.................................................................................. 36
3.6. Další preventivní projekty............................................................................................. 37
3.7. Situační prevence a Problem oriented policing............................................................ 38
3.6. Extremismus na internetu. Spolupráce s NCBI............................................................. 39
3.7. Mobilní poradenství ...................................................................................................... 40
3.8. Závěry............................................................................................................................ 41
4. Aktivity dalších resortů ........................................................................................................ 41
4.1. Úřad vlády ..................................................................................................................... 41
4.2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy .............................................................. 45
4.3. Ministerstvo kultury ...................................................................................................... 51
4.4. Probační a mediační služba ........................................................................................... 55
4.5. Ministerstvo práce a sociálních věcí ............................................................................. 57
4.7. Preventivní koncepce krajů ........................................................................................... 57
4.8. Závěr.............................................................................................................................. 58
5. Mediální kampaně proti extremismu.................................................................................... 60
5.1. Obecné informace ......................................................................................................... 60
5.2. Příklady konkrétních mediálních kampaní.................................................................... 62
5.3. Závěr.............................................................................................................................. 66
6. Vzdělávací a osvětové akce.................................................................................................. 67
6.1. Hrozby neonacismu....................................................................................................... 68
6.2. Jeden svět na školách .................................................................................................... 69
6.3. Odborné vzdělávání koordinátorů školních metodiků prevence a školních metodiků
prevence pro oblast neonacismu a pravicového extremismu ............................................... 70
6.4. Czechkid........................................................................................................................ 70
6.5. PROČ – Příběhy rozprávějící o člověku ....................................................................... 71
6.6. Tour de dvůr .................................................................................................................. 71
6.7. Závěr.............................................................................................................................. 71
2
7. Monitoring a informační servis ............................................................................................ 72
7.1. Tolerance a občanská společnost .................................................................................. 72
7.2. Monitoring Internetu a dalších veřejných zdrojů .......................................................... 73
7.3. Závěr.............................................................................................................................. 73
8. Projekty německého Ministerstva vnitra, německé policie a německého Úřadu na ochranu
ústavy ....................................................................................................................................... 74
8.1. Aktivity Bundesministerium den Innen (dále jen „BMI“) ............................................ 74
8.2. Aktivity Budesamt für Verfassungschutz (dále jen „BfV“).......................................... 76
8.3. Policejní „Aussteigerprogramme“................................................................................. 77
8.4. Low profile policing a Antikonfliktní týmy.................................................................. 77
8.5. Projekt PRISMA ........................................................................................................... 80
8.6. Wölfe im Schafspelz – Vlci v beránčím rouše............................................................ 100
8.7. Závěr............................................................................................................................ 101
9. Aktivity dalších spolkových ministerstev .......................................................................... 102
9.1. Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež......................................... 102
9.2. Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí............................................................ 104
9.3. Ministerstvo školství a výzkumu................................................................................. 105
9.4. Ministerstvo spravedlnosti .......................................................................................... 106
9.5. Další státní instituce .................................................................................................... 106
9.6. Závěr............................................................................................................................ 107
10. Německé nevládní organizace bojující proti pravicovému extremismu .......................... 108
10.1. EXIT Deutschland..................................................................................................... 108
10.2. Amadeu Antonio Stiftung ......................................................................................... 113
10.3. Mobile Beratung gegen Rechtsextremismus............................................................. 116
10. Závěr................................................................................................................................. 119
3
1. Abstrakt
Pojem prevence1 v oblasti extremismu je chápán v tomto dokumentu jako souhrn
programů, jejichž cílem je zvýšit sociální kohesi a zlepšit vědomí o této problematice.
Cílovou skupinou těchto programů jsou členové společnosti, kteří jsou nejvíce zranitelní
z hlediska možnosti ovlivnění extremistickou propagandou. Pojem extremismus je v tomto
dokumentu používán ve smyslu vymezení zveřejněného ve Zprávě o problematice
extremismu v České republice za rok 2002.2
V materiálu zmíněná preventivní opatření se týkají pravicového extremismu. Nevěnuje
se prevenci zaměřené vůči levicovým extremistům, zejména pak anarchoautonomům.
S ohledem na specifika anarchistické ideologie a spektrum příznivců a sympatizantů3 se zatím
nejeví jako reálné či produktivní zahájení nějaké čistě anti-anarchistické, či anti-autonomní
vzdělávací, osvětové, či mediální kampaně. Lze dokonce vyslovit obavu, že by mohla být
taková aktivita v současné době kontraproduktivní4.
Studie se v úvodu zabývá obecným pojetím prevence, tedy nástroji, cílovou skupinou,
různými přístupy pro koncipování programů. Klade důraz na možnosti měřitelnosti úspěchů
programů (tzv. evaluace). Zmiňuje doporučení z Velké Británie, porovnává zahraniční pojetí
s českým.
Materiál shrnuje preventivní aktivity jednotlivých českých resortů, tedy Ministerstva
vnitra, Úřadu vlády, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a
sociálních věcí a Ministerstva kultury. Dále zohledňuje relevantní aktivity, které jsou zmíněny
v krajských koncepcích prevence kriminality. Sekce k nevládnímu sektoru je rozdělena na
mediální kampaně, osvětové a vzdělávací aktivity a monitoring a informační servis.
Zahraniční pasáž je zaměřena na Německo. Německá spolková republika má
pravděpodobně nejpropracovanější soustavu projektů zaměřených na pravicový extremismus,
německé kulturní prostředí je českému z hlediska extremismu blízké (přejímání trendů,
navazování kontaktů mezi extremisty apod.). Pracovníci Ministerstva vnitra také absolvovali
studijní cesty do Německa, kde měli možnost se setkat se zástupci státní sféry i některých
nevládních organizací. Materiál zmiňuje aktivity spolkového Ministerstva vnitra, Úřadu na
1
V zahraničí se v souvislosti se zmírněním radikality osob inklinujících k násilným formám islámského
fundamentalismu hovoří o tzv. deradikalizaci. Pojem prevence je v tomto materiálu chápán jako předcházení
radikalizaci., respektive jejímu zabránění.
2
K dispozici na http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-protiextremismu.aspx, proklik na rok 2002, str. 1-3.
3
Nedošlo k jejímu zdiskreditování jako u totalitních ideologií. Významné osobnosti anarchoautonomní
(respektive radikálně levicové) scény jsou zpravidla schopní a inteligentní lidé, kteří se po ukončení
„anarchistické“ kariéry úspěšně etablují v mainstreamové společnosti (politika, neziskový sektor, akademická
sféra). Část veřejnosti (konkrétně např. někteří aktivisté z nevládního sektoru, alternativní mládež a studenti)
pociťují sympatie s antifašismem .
4
Je nutné si uvědomit, že část veřejnosti reflektuje u anarchoautonomní komunity pouze antifašismus, nikoli pak
širší ideologický rámec, který lze označit za extremistický. Jinými slovy chápe tuto komunitu jako soubor
jedinců, kteří se alternativním (byť nelegálním) způsobem snaží zabránit násilí neonacistů, ať už prostřednictvím
jejich demaskování (zejména monitoring Antifašistické akce), či prostřednictvím přímé akce (napadání
neonacistů).
4
ochranu ústavy, německé policie a dalších spolkových resortů, stejně jako německých
nevládních organizací.5
V závěru jsou shrnuty poznatky z české i německé části a navržena doporučení.
Konkrétní, specifické závěry jsou připojeny ke každé kapitole. V těchto barevně
vyznačených pasážích získá čtenář řadu praktických námětů, počínaje doporučeními
pro orgány státní správy, přes rozbor specifických preventivních aktivit, které jsou
doménou spíše nevládního sektoru, možnosti aplikování zahraničních projektů (např.
exitové programy), po možnosti navázání kontaktů s německými subjekty.
Je jistě nedostatkem materiálu, že nezahrnuje konkrétnější informace k preventivním
aktivitám z jiných zemí. Je to způsobeno tím, že k nim odbor bezpečnostní politiky
nedisponuje dostatkem údajů. K řadě programů existují informace v otevřených zdrojích,
nelze však zhodnotit jejich konkrétní dopad. Nelze tedy často zhodnotit, zda a jak byly
proklamované aktivity realizovány. Evaluace se u těchto projektů provádí jen výjimečně a
úspěšnost nebylo možné prověřit ani osobní zkušeností (např. osobním setkáním, či
prostudováním konkrétnějších materiálů). Do budoucna však bude pozornost odboru
bezpečnostní politiky zaměřena i na další evropské země, zejména ve středoevropském
regionu. Probíhá řada setkání se zahraničními kolegy (např. Pracovní skupina pro boj
s extremismem zemí V4 a Rakouska), ze kterých budou generovány nové poznatky a nová
doporučení.
Materiál nemá ambici postihnout vyčerpávajícím způsobem všechny preventivní
programy ve sledovaných zemích. Řada (kvalitních a prospěšných) aktivit v textu nejspíš
chybí. Opět je to dáno zejména tím, že k jeho vypracování bylo k dispozici omezené množství
materiálů.6 Cílem není podrobně popsat průběh a parametry jednotlivých preventivních
projektů, ale obecně je shrnout a doplnit analytickým komentářem.
Materiál bude distribuován dalším resortům, nevládním organizacím a akademické
sféře. Slouží jako inspirace pro přípravu dalších programů, upozorňuje na současné chyby a
nedostatky. V neposlední řadě pojmenovává subjekty, které vyvíjí v této oblasti nedostatečné
aktivity. Materiál se týká čistě extremismu, netýká se integrace menšin, sociálně vyloučených
lokalit, či boje proti terorismu7.
Poté, co bude materiál zkonzultován s experty v rámci resortu, z jiných
ministerstev, nevládních organizací a akademické sféry, budou zformulovány konkrétní
úkoly pro ústřední správní úřady, nebo bude minimálně navržen další konkrétní postup
Ministerstva vnitra a Policie, včetně stanovení gesce, termínu a podmínek pro jeho
splnění.
5
Soustředění na jednu zemi je značně zjednodušující, nicméně k aktivitám v dalších zemích nebyly k dispozici
podrobnější materiály a chyběla osobní zkušenost. Nepochybně by bylo zajímavé se inspirovat u zemí ČR
historicky bližších (např. Slovensko, či Polsko). Proto jsou zkušenosti z jiných zemí vítány a mohou být do
materiálu doplněny.
6
Z tohoto důvodu nebyly také hodnoceny jednotlivé projekty z hlediska poměru vynaložené prostředky /
efektivita.
7
Toto zúžení je samozřejmě značně zjednodušující. Jedním z faktorů zvýšení společenské koheze je snížení
sociálního napětí a sociální inkluze. Některá témata se tedy prostupují. Kdyby však do materiálu byly zahrnuty i
preventivní aktivity z jiných problematik, neúměrně by narostl. Navíc se Ministerstvo vnitra a Policie ČR brání
kauzalitě sociálně vyloučené lokality – extremismus. Byl kladen důraz na to, aby zmíněním obou problematik
v jednom materiálu nevznikl dojem, že obě instituce přistupují na konstrukt pravicových extremistů.
5
2. Úvod
2.1. Aktuální hrozba pravicového extremismu
V současné době se lze obávat:
Teroristického útoku „osamělých vlků“ (Cvikovští teroristi, Breivik).
Neonacisté jsou personálně propojeni s hooligans. Hooligans se stále častěji zapojují
do organizovaného zločinu. Černá práce pro organizovaný zločin je pro ně finančně
zajímavější. V Polsku toto v současnosti představuje bezpečnostní prioritu. I v ČR
přichází stále více informací o tom, že si podsvětí najímá neonacisty a hooligans.
Pravicoví extremisté podpoření hooligans dokázali již opakovaně svou sílu (Janov
2008 a Přerov 2009 v ČR, Pochod nezávislosti ve Varšavě 11.11.2011 apod.)
Hrozí riziko, že pravicové extremisty finančně podpoří podnikatelský subjekt. K tomu
došlo např. na Slovensku, kde se Ludové straně Naše Slovensko podařilo sehnat
sponzory, kteří jí pomáhají při kampani. Velkým handicapem Dělnické strany sociální
spravedlnosti je, že nedisponuje většími finančními prostředky. Veškerou svou PR
činnost provádí tzv. „na koleně“, a proto dosahuje nevalné kvality. V momentě, kdy
získá peníze na profesionální propagaci, lze očekávat rapidní nárůst preferencí.
Evropská stará garda pravicově extremistických politických vůdců neobsahuje, až na
výjimky, příliš charismatické osobnosti. Lze se domnívat, že éra nevzdělaných
křiklounů se blíží ke konci. Uvnitř hnutí probíhá reflexe, zvyšuje se vzdělanostní i
intelektuální potenciál, prosazuje se požadavek po větší serióznosti. Česká republika
dosud paradoxně vděčí absenci těchto osobností za to, že pravicoví extremisté
nedosahují vyšších procent oblíbenosti. V současné době scéna postrádá osoby
s kreativním myšlení a charismatem, dvěma charakteristikami důležitými k oslovení
mas.8
V okamžiku, kdy se strana dostane do parlamentu, je velice obtížné ji z něj opět dostat.
Strana se legitimizuje, lze ji jen obtížně zakázat, nebo pozastavit její činnost. Vstupem
extremistické strany do parlamentu se komplikuje činnost bezpečnostních složek.
2.2. Pilíře prevence
Prevenci, tak jak byla definována výše, lze rozdělit na dvě klíčové oblasti:
Zlepšení společenského povědomí o extremistech a jejich myšlenkách a
zvýšení společenské soudržnosti.
Cílem první oblasti by měla být snižování důvěryhodnosti extremistů. K tomu slouží
několik nástrojů:
8
Absence obou kvalit byla vyčítána i předsedovi NPD Udo Voigtovi. Jeho osoba příliš připomínala rigidní časy,
kdy němečtí národní demokraté představovali skanzen bývalých esesáků a nepoučitelných nacistů. (NPD na
sněmu tento fakt reflektovala a zvolila si za předsedu progresivnějšího Holgera Apfela). Charismatičtí vůdci
dokáží přitáhnout masy (Le Pen, Sládek, Vóna, Haider, šluknovský „miláček davu“ Lukáš Kohout).
6
Objektivní informování za účelem demaskování,
vzdělávání za účelem vytvoření vlastního kritického odsudku,
nabourání extremistické image.9
K dosažení těchto cílů slouží řada nástrojů:
Poskytování kvalitního informačního servisu,
vzdělávací a osvětové projekty,
mediální kampaně,
exitové programy pro extremisty,
jasná pravidla pro práci a profesionální přístup odborníků
se extremismem a odborníků, kteří pomáhají obětem extremistů.
zabývajících
Diskreditace a společenská exkluze extremistů tvoří negativní složku prevence. Je
však nutné přijít i s prvkem pozitivním – nabídnout pozitivní alternativu vedoucí ke zvýšení
společenské koheze. V praxi to znamená vysvětlit a na konkrétních příkladech ukázat, v čem
je demokracie výhodnější než totalita. Kromě výhodnosti je pravděpodobně potřebné ukázat,
že demokratický systém je funkční a udržitelný.
V České republice se uplatňuje převážně negativní složka prevence. S pozitivní
složkou jsou malé zkušenosti, efektivní nástroje jsou málo propagovány a uplatňovány.
V případě nabízení pozitivní alternativy patrně bude nezbytné se vyrovnat s tématy,
která extremisté zneužívají. To v žádném případě neznamená přistoupit na extremistický
konstrukt avantgardy, která vzešla z neřešení některých sociálních témat. Extremismus má
podle poznatků společenských věd hlubší příčiny sociální (nejen národnostní, ale politické,
lokální, rodinné, náboženské tenze, ústící v hledání alternativních sociálních vazeb, ritualizaci
jednání, vytváření mýtů apod.), psychologické (sugesce, nápodoba, deprivace, afekt, davové
jednání) či biologické (agrese, teritorialita). Faktem ale zůstává, že některé xenofobní názory
extremistů konvenují s názory části spektra společnosti.10 Jeví se proto jako nezbytné, aby
preventivní programy reagovaly na tyto myšlenky. Zejména pak na rozšířený anticiganismus.
Inspiraci je nutné hledat zejména v zahraničí, zejména ve státech západní Evropy.
Bohaté zkušenosti s prevencí a deradikalizací mají Britové (tam jsou ale rozpracovány
projekty zaměřené zejména na islámský fundamentalismus) a našemu kulturnímu prostředí
bližší Němci. Němci mají nejvíce zkušeností s prevencí proti neonacistům.
Deradikalizační nástroj představuje pomoc samotným extremistům za účelem jejich
resocializace.
9
Častým a v minulosti úspěšným prostředkem, prosazovaným zejména odborníky na PR, je zesměšňování. Je
však nutné mít na paměti, že může mít i negativní dopad v tom smyslu, že pravicoví extremisté nebudou mít při
své resocializaci důvěru k orgánům, které je před tím zesměšňovaly. Navíc zesměšňování mělo větší
opodstatnění v tzv. „skinheadské éře“, kdy byli pravicoví extremisté poměrně snadno rozpoznatelní podle
vnějších znaků (bombery, těžké boty, seprané, upnuté džíny, agresivní vystupování často pod vlivem alkoholu).
10
Extremisté v řadě případů otvírají důležitá relevantní témata, která nebyla ve společnosti řešena a tvůrci
veřejného mínění ignorována.
7
2.3. Cílová skupina
Podmínkou efektivity preventivních programů je jejich přesné zacílení. Programy
prevence si cílovou skupinu v naprosté většině případů nedefinují. To se odráží na tom, že
nemají požadovaný úspěch.
V České republice existuje široké spektrum institucí, které o pravicových extremistech
shromažďují informace. Tyto spolu ale mnohdy nekooperují, jejich výstupy nejsou dávány do
souvislostí.
Ambicí této kapitoly není přesně vydefinovat konkrétní cílové skupiny a přiřadit jim
konkrétní preventivní recept. Jejím cílem je zmapovat relevantní instituce, které disponují
relevantními poznatky a uvést, čeho se tyto poznatky týkají a jakým způsobem mohou být
využity.
V obecné rovině existují dva typy relevantních poznatků:
Kvalitativní - Informace o situaci na scéně a nových trendech, získané činností
v terénu nebo z otevřených zdrojů,
kvantitativní – Informace získané systematickým, metodologicky ukotveným
sběrem a vyhodnocením validních dat.
Do kvalitativní skupiny lze z hlediska orgánů ústřední státní správy zařadit zprávy od:
Bezpečnostní informační služby (BIS),
Policie ČR,
Ministerstva vnitra,
Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (zřizovatelem je Ministerstvo
spravedlnosti),
Úřadu vlády.
BIS poskytuje veřejnosti analytické výstupy o dění na scéně každé čtvrtletí (jsou
na
stránkách
BIS
i
Ministerstva
vnitra:
zveřejňovány
http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby-337414.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d),
dále výstupy za celý rok (jsou publikovány ve Zprávě o extremismu na území ČR, k dispozici
na stejném linku), případně výstupy k aktuálním incidentům či jinak významným událostem.
Podrobnější informace nabízí Policie ČR. Policie nabízí výhodu, že její centrální
pracoviště sbírají data za jednotlivé regiony. Významnými složkami v tomto smyslu jsou:
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Shromažďuje a
vyhodnocuje informace od specialistů na extremismus Služby kriminální policie a
vyšetřování. Jeho odbor terorismu a extremismu sám tyto informace sbírá a
vyhodnocuje. Zřídil analytický Národní kontaktní bod pro terorismus (více na
http://www.policie.cz/clanek/nkbt.aspx). V rámci ÚOOZ pracují vysokoškolsky
vzdělaní odborníci s detailními informacemi o scéně, schopní generovat výstupy o
dění na scéně i aktuálních trendech.
Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezídia. Na tomto útvaru pracují
mimo jiné i metodici, kteří mají na starosti antikonfliktní týmy. V současné době
8
jsou jejich členové nasazováni při každé významnější extremistické akci, či při
rizikových sportovních utkáních. Disponují řadou informací přímo z terénu.
Preventivně informační odbor Policejního prezídia. Jeho pracovníci jsou
zodpovědní za komunikaci s veřejností. Tzv. policejní preventisté se podílejí na
koncipování preventivních programů s účastí policie. Některé z programů se
extremismu přímo věnovaly.
Úřad služby kriminální policie a vyšetřování. V jeho rámci působí metodický
pracovník pro styčné důstojníky na menšiny. Tito důstojníci (na každém krajském
ředitelství policie pracuje jeden) mají k dispozici informace o dění v tzv. sociálně
vyloučených lokalitách, kam extremisté často směřují svá shromáždění.11
Ze strany Ministerstva vnitra jsou podstatné dva odbory:
Odbor bezpečnostní politiky. Multifunkční pracoviště jehož hlavní devizou jsou
informace a schopnost s nimi pracovat. V jeho řadách působí odborníci na práva a
humanitní vědy. Zpracovává celou řadu výstupů mimo jiné Strategii boje proti
extremismu (výroční zpráva + koncepce boje proti extremismu s úkoly pro orgány
státní správy), kvartální zprávy o extremismu, aktuální zprávy a stanoviska.
V rámci MV je zodpovědný za extremismus. Často funguje jako první kontaktní
boj pro veřejnost. (Více na: http://www.mvcr.cz/clanek/odbor-bezpecnostnipolitiky.aspx).
Odbor prevence kriminality. Preventivní specialisté zaštiťují zejména tzv. projekt
Úsvit, zaměřený primárně na sociálně vyloučené lokality a sekundárně na tlumení
interetnických konfliktů. (více na http://www.mvcr.cz/clanek/programy-prevencekriminality.aspx?q=Y2hudW09MTE%3D). Jeho pracovníci se často pohybují
v konkrétních lokalitách, mají zkušenosti z terénu i zkušenosti při koncipování
preventivních programů. Jejich další deviza spočívá ve spolupráci s krajskými
koordinátory prevence. (Více na http://www.mvcr.cz/clanek/odbor-prevencekriminality.aspx).
Institut pro kriminologii a sociální prevenci zřízený Ministerstvem spravedlnosti se
věnuje problematice extremismu již od 90. let. Jeho knihovna nabízí řadu užitečných
publikací a studií. Jeho výhodou je mezioborový přístup. (Více na www.ok.cz/iksp).
Ze strany Úřadu vlády se v oblasti extremismu angažuje zejména Agentura pro
sociální začleňování v romských lokalitách. Ta disponuje tzv. lokálními konzultanty s místní
znalostí. Tito konzultanti často přicházejí do kontaktu s terénními pracovníky nevládních
organizací. Agentura nově vypracovává pro MV a PČR zprávu o bezpečnostních rizicích
v sociálně vyloučených lokalitách. Nabízí alternativní pohled ze sociálního prostředí, které
extremisté s oblibou okupují za účelem provokací. (Více na www.socialni-zaclenovani.cz).
Často jednostranně zaměřené výstupy státních orgánů je nutné kombinovat se závěry
akademických institucí. V České republice má tradici akademické zkoumání politologické,
nedostává se poznatků sociologických a psychologických. Systematicky se extremismu věnují
tyto školy:
11
Masarykova univerzita v Brně. Pod záštitou Miroslava Mareše škola generuje
široké spektrum materiálů a publikací o extremistických scénách v tuzemsku i
Kontakty na jednotlivé útvary lze získat na stránkách PČR www.policie.cz.
9
zahraničí. Nabízí převážně pohled politologický a právní. Experti z této školy se
tématu věnují již od 90. let, doc. Mareš působil jako soudní znalec.
Policejní akademie ČR. Z podstaty své činnosti se věnuje také extremismu.
V jejích řadách působí renomovaní odborníci (např. Tomáš Kamín, Štěpán
Danics).
Univerzita Karlova. I zde lze nalézt řadu kvalitních publikací. Systematicky se
extremismu věnuje politolog Jan Charvát (jeho zásluhou se téma popularizuje i
v rámci Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde pedagog
rovněž působí).
Od 90. let v Česku působí i řada aktivistů, kteří se věnují monitoringu extremismu.
Často pracují pro nevládní organizace. V minulosti kvalitní a validní informace distribuovala
sdružení Host a Tolerance a občanská společnost (spojeno s působením Ondřeje Cakla),
v současnosti disponují dobrou znalostí tématu např. sdružení Romea či In Iustitia.
Kvantitativní informace nabízí jednak statistiky Policejního prezidia, Nejvyššího
státního zastupitelství, Probační a mediační služby a soudní statistiky12 a jednak údaje ze
seriózních výzkumů renomovaných výzkumných firem.
Policejní statistiky vycházejí z tzv. Evidenčně statistického systému kriminality
Policejního prezídia ČR. Mapují tzv. trestnou činnost s extremistickým podtextem. Lze z nich
vyčíst počet zaevidovaných trestných činů, počet objasněných trestných činů, počet stíhaných
osob a podíl na celkové kriminalitě. Dále uvádějí, jaká byla skladba trestné činnosti, které
kraje jsou touto kriminalitou nejvíce zatížené. O pachatelích se uvádí vzdělání, věková
struktura, pohlaví, údaj prvopachatel/recidivista a občanství. Specificky se statisticky eviduje
trestná činnost policistů s extremistickým podtextem a trestná činnost příslušníků Armády ČR
s extremistickým podtextem.
Soudní statistiky podávají informaci o počtech odsouzených, druhu trestné činnosti,
typu trestu, o předchozím soudním trestání, věku, pohlaví. Statistiky Probační a mediační
služby ČR evidují případy s rasistickým podtextem za jednotlivé soudní kraje. Nejvyšší státní
zastupitelství dodává do výročních zpráv údaje o trestných činech spáchaných z rasových,
národnostních nebo nenávistných pohnutek, počet stíhaných, obžalovaných a odsouzených
osob podle jednotlivých relevantních paragrafů.
Samostatně se eviduje trestná činnost s antisemitským podtextem. Zde je nutné ale
uvést, že se evidují útoky proti židovským objektům (nasprejované symboly na synagogách,
poškozené židovské hřbitovy apod.).
Kriminalistické statistiky však mají pro účely prevence a deradikalizace omezenou
vypovídací hodnotu. Ministerstvo vnitra si proto nechalo zpracovat celospolečenský výzkum
vnímání pravicového extremismu. Provedla ho firma STEM. Cílem výzkumníků bylo
statisticky vyjádřit zastoupení počtu sympatizantů pravicově extremistických subjektů a
potencionálních participantů (lidí, kteří jsou ochotní stát se členem některého pravicově
extremistického uskupení a aktivně ho podporovat) v české společnosti a analyzovat důvody
jejich chování. Výzkum poskytl mimo jiné tyto výstupy:
12
Jsou vždy uváděny ve výroční zprávě o extremismu, zpracovávané odborem bezpečnostní politiky.
K dispozici na http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-protiextremismu.aspx.
10
Statistické vyjádření zastoupení počtu sympatizantů pravicově extremistických
subjektů (nutné rozlišit myšlenky prezentované neonacisty a krajně nacionalistickými
skupinami).
Statistické vyjádření zastoupení potencionálních participantů (lidí, kteří jsou ochotní
stát se členem některého pravicově extremistického uskupení a aktivně ho podporovat)
pravicově extremistických subjektů (nutné rozlišit myšlenky prezentované neonacisty
a krajně nacionalistickými skupinami).
Analýza zdůvodňující, proč konkrétní, demografickými ukazateli vymezené, skupiny
obyvatel s extremistickými subjekty sympatizují, nebo se chtějí stát jejich participanty.
Statistické uchopení a sociologické vysvětlení vůči kterým menšinám se veřejnost
nejvíce vyhraňuje.
Statistické uchopení a sociologické vysvětlení, vůči kterým cizincům se veřejnost
nejvíce vyhraňuje.
Sociologickému výzkumu se věnuje samostatná pasáž na konci této kapitoly.
K dispozici je i omezené množství materiálů psychologických a psychiatrických –
znalecké posudky ze soudních kauz. Plastický obraz osobnostních profilů poskytují např.
posudky čtyř obžalovaných v případu útoku zápalnou láhví ve Vítkově. Psychologických či
psychiatrických posudků je omezené množství (policejní experti odhadují okolo dvaceti).
S příchodem psychologů na odbor bezpečnostní politiky bude věnován důraz i na
společenskovědní analýzu k odsouzeným osobám, analýzu projevů v otevřených zdrojích a
analýzu veřejných projevů (Hard Bass apod.).
Špatné zacílení prevenci dopředu odsuzuje k neúspěchu. Při definování cílové skupiny
je nutné zohlednit názory jak bezpečnostních složek, tak i akademiků a zástupců občanského
sektoru. Scéna se stále vyvíjí, vyvíjí se i její vnímání ve společnosti. V současnosti jsou už
neudržitelná stará vymezení (zpravidla se v minulosti jako nejrizikovější skupina označovali
mladí muži, nižšího vzdělání, nižšího společenského statusu, dělnických profesí z periferií
měst). Mezi extremisty a jejich sympatizanty se stále častěji vyskytují osoby z vyšších
společenských tříd, s vyšším vzděláním a vykonávající povolání s vyšší společenskou prestiží.
2.4. Koncipování preventivních programů
Preventivní a deradikalizační protiextremistické13 programy zažívají boom v západní
Evropě jako reakce na teroristické útoky islamistických radikálů. Vlády některých
západoevropských zemí vyšly z premisy, že situaci je nutné dlouhodobě a koncepčně řešit i
nerepresivními prostředky. Na nové programy byly vynaloženo velké množství financí.
Projekty byly převážně koncipovány paušálně (např. formou národních akčních plánů apod.),
chaoticky a v přímé návaznosti na konkrétní teroristické útoky. Opatřením chyběla kritická
reflexe. Jak konstatují odborníci z Evropské sítě expertů na radikalizaci, vlády si nestanovily
své priority, nezkoumaly současný stav a nevyužívaly stávající zkušenosti.
13
O deradikalizaci se hovoří zejména v souvislosti s náboženským extremismem, který může vyústit
v teroristické aktivity. V ČR se političtí extremisté neuchylují k teroristickým aktivitám, český politický
extremismus nelze, alespoň podle poznatků Bezpečnostní informační služby, spojovat s terorismem.
11
Státní administrativa často nevěděla, jakým způsobem poskytnuté finanční prostředky
použít. Řada opatření a projektů se minula účinkem. Aktivity navíc nebylo možné
vyhodnotit, protože nikdo nevěděl, podle čeho měřit jejich úspěšnost. Nebyly stanoveny
konkrétní, měřitelné a dosažitelné cíle.
Projekty byly založeny na deklaratorních frázích. Úkoly nebyly časově ohraničené,
chyběla odpovědnost konkrétních lidí za konkrétní aktivity. Velké projekty ovlivnila celá řada
zamýšlených i nezamýšlených faktorů. Objevily se i vedlejší negativní dopady. Reflexe se
komplikovala tím, že se efekt těchto programů dostavuje s velkým zpožděním.
V neposlední řadě se ukázalo, že pro deradikalizační programy chybělo poznatkové
zázemí. Chyběla validní data, získaná profesionálně vedeným výzkumem. Autoři projektů
nevěděli, kdo má být cílová skupina. Do přípravy projektů se zapojila řada subjektů, které
soupeřily o finance a sledovaly různé cíle. Některé aktivity od různých subjektů se dublovaly.
Chybně prováděné deradikalizační programy mohou mít za následek zvýšení
radikalizace. Citlivé téma je snadno politicky zneužitelné.
2.5. Britská zkušenost
Velká Británie je v rámci Evropské unie považována za
zemi, která má z hlediska deradikalizace bohaté zkušenosti. Britské
ministerstvo vnitra provedlo reflexi dosavadních aktivit a snažilo se
vyvarovat výše zmíněných chyb. Britové si v rámci deradikalizace
vytyčili několik cílů:
boj s ideologií,
boj s ideology,
podpora osob náchylných k rekrutování,
zvýšení imunity komunit,
získávání maximálního množství informací a jejich analýza,
zlepšení komunikace mezi subjekty podílejícími se na
deradikalizačních programech.
Vytvořili multidisciplinární přípravný tým, který striktně vycházel ze sociologických,
psychologických a kriminologických výzkumů. Byly nastaveny indikátory pro hodnocení
projektů.
Britové dávají tato doporučení:
Komunity jsou různé, nedělejte národní programy, nahraďte je lokálními,
v kontaktu se členy komunity nemá být policista nebo jiný státní úředník, ale přímo
vybraný člen komunity (insider), který ale dostane od státu patřičnou organizační
podporu,
před jakoukoli akcí je nutné mít v komunitě vytvořenu síť kontaktů; d)
neupřednostňujte čistě bezpečnostní témata před sociálními a ekonomickými (rodina,
zaměstnanost, vzdělávání),
vyplácejí se „exit strategie“ (strategie umožňující bezpečný odchod extremistů
z komunity a pomáhající jim k resocializaci).
12
Britští experti upozorňují i na hlavní rizika deradikalizace:
Se změnou politické situace v zemi nemusí být podpora deradikalizace tak silná jako
v současnosti;
nelibost občanů, že peníze z jejich daní jdou na radikály a riziko zneužití problematiky
pravicovými extremisty;
finanční udržitelnost;
kritika ze „špionování“ některých komunit“;
chybějící infrastruktura v komunitách (neexistence kontaktní sítě, na kterou se úřady
mohou obrátit).
2.6. Česká specifika
Chyby, kterých se dopouštěly některé západoevropské země, lze do značné míry
vysledovat i v České republice. Lze je shrnout do těchto bodů:
Chybí dlouhodobý koncept prevence,
chybí validní data jakožto východiska pro projekty,
chybí měřítka pro zjištění úspěšnosti,
nejsou vytyčovány konkrétní cíle,
deklaratorní cíle přinášejí deklaratorní doporučení,14
nejsou stanoveny konkrétní osoby s konkrétní zodpovědností,
aktivity se dublují (např. velké množství subjektů, které monitorují extremismus na
Internetu),
subjekty spolu nekooperují, ale spíše spolu soupeří,
chybí zpětná vazba k projektům,15
není vyjasněno, jak se vymezit vůči sociálně vyloučeným lokalitám a romské
problematice; tato otázka se zpravidla vynechává, ačkoli právě na ni žádá veřejnost
odpověď.
Ze zahraničních zkušeností lze pro Českou republiku vysledovat tato doporučení:
Rychlá, nepřipravená řešení jsou nákladná a málo efektivní.
Národní akční plány jsou neefektivní. Komunity se liší, nelze na ně aplikovat jeden
typ intervence. Smysl mají projekty lokální, do kterých budou zapojeni i lokální
aktéři, tedy i zástupci nevládních organizací a občanské společnosti.
Preventivní programy nemůže organizovat Ministerstvo vnitra samotné, ale ve
spolugesci s dalšími vládními i nevládními subjekty.
V kontaktu s radikalizující se komunitou by neměl být policista, nebo státní úředník,
ale osoba, která má ke komunitě blízko a dokáže si v komunitě vytvořit stabilní a
seriozní síť kontaktů.
14
Řada projektů přináší obecné závěry, které často zahrnují všeobecně známé banality. Doporučení typu „je
třeba lépe analyzovat, monitorovat, komunikovat, zefektivnit stávající strukturu, zaktivizovat příslušné
pracovníky“ jsou obtížně přetavitelná do konkrétních opatření. Zůstávají pak pouze na papíře a neposouvají
problematiku dál.
15
Klíčovou otázkou zůstává poměr, respektive nepoměr mezi vynaloženými prostředky a finálním výsledkem.
13
Případné deradikalizační intervence jsou nesmírně politicky i společensky citlivé. Lze
očekávat odpor běžných občanů („proč jdou naše peníze na extremisty?“) a na zneužití
pravicovými extremisty („Systém se zase zastává nepřizpůsobivých menšin na úkor
Čechů a za české peníze!“).
Je nutné mít nastavený systém hodnocení deradikalizačních projektů. (Evaluaci se
věnuje závěrečná kapitola.)
2.7. Koncept hrozba vs. koncept lidských práv
Většina českých deradikalizačních programů staví na prezentaci extremismu jako
bezpečnostní hrozby. Jejich adresáti se podrobně seznamují s historicko-politickým pozadím
extremismu, s programy, symbolikou, stylem odívání, strategií a nekonečným výčtem
násilností. Objevuje přitom kritika, zda tento koncept je dostatečně účinný. Kritici vyjadřují
tyto výhrady:
Je nutné, aby adresáti dostávali takové obsáhlé penzum informací? Jsou tyto
informace pro laiky vůbec stravitelné?
Poslouží opravdu tento koncept k tomu, aby si adresáti vytvořili na základě těchto
informací odpor k extremistům?
Nehrozí, že přílišným akcentováním a takto zúženým výkladem extremismu naopak
někteří lidé získají k extremistům sympatie? Nezafunguje, že „zakázané ovoce nejvíc
chutná“? Nenajdou adresáti ve změti informací o extremistech i body, které se jim
budou zdát sympatické? (prohlášení typu „nekompromisně vyřešíme cikánskou
otázku, budeme tvrdě bojovat proti drogám“).
Jako alternativa k tomuto přístupu se nabízí koncept lidských práv. Ten má tři roviny:
Výklad principů demokracie a vysvětlování významu lidských práv. Objasňování
jejich prospěšnosti pro společnost.
Představení, kdo, jak a proč tyto principy a práva porušuje.
Reflexe porušování principů a práv. („Souhlasíte s tím/líbí se vám, že se vám je někdo
snaží odebrat?“)
Prezentování konceptu lidských práv je náročnější než prezentování negativních
stránek extremistů (dopustili se těchto zločinů, jejich symbolika odkazuje na jednotky SS
apod.) Vyvstává problém, jakým způsobem lidská práva a demokratické hodnoty
srozumitelně a atraktivně prezentovat. Pedagogové se shodují, že zejména u dětí a mládeže je
nejúčinnější představovat myšlenky na základě osobního prožitku (tzv. prožitková
pedagogika) 16
16
Prožitková metoda se u dětí vhodně aplikuje při seznamování s diskriminací, nálepkováním a sociální exkluzí.
Je postavena na tom, že si děti samotné „odžijí“ deprivaci způsobenou vyloučením z kolektivu na základě
nějakého neovlivnitelného atributu. Více informací na metodickém portálu Výzkumného ústavu metodického
v Praze: www.rvp.cz.
14
Extremistický strašák nebo prožitková pedagogika? Odborníci se přiklánějí k druhé variantě.
2.8. Sociologický výzkum vnímání pravicového extremismu
Výzkum „Zmapování postojů veřejnosti v České republice k pravicově
extremistickým, rasistickým a xenofobiím myšlenkám a jejich šiřitelům s ohledem na
integraci menšin a cizinců“ zpracovala v průběhu roku 2010 firma STEM. Finanční
prostředky byly získány z Bezpečnostního výzkumu. Celá závěrečná zpráva, stejně jako
průběžné zprávy z jednotlivých fází výzkumu jsou k dispozici v příloze dokumentu.
Sociologové šetření rozdělili do 4 fází:
Hloubkové rozhovory s experty.
Obsahová analýza internetových stránek ultrapravice.
Diskusní skupiny (4 skupina - celkem 40 respondentů, složení: sympatizanti
radikálních řešení a voliči DSSS).
Dotazníkové šetření (reprezentativní výzkum na populaci ČR, 2056 respondentů
starších 15 let, osobní standardizované rozhovory, pravděpodobnostní výběr
s návratností 58%, termín sběru 17.9.-15.10.2010).
Na základě rozhovorů s experty (policisté, akademik, zástupce nevládního sektoru)
sociologové definovali pojmy „radikalismus“, „extremismus“, „pravicový extremismus“ a
„levicový extremismus“17. Dále pomocí analýzy vybraných internetových stránek
(www.odpor.org,
www.svobodnamladez.org,
www.nacionaliste.com,
www.delnickamladez.cz, www.dsss.cz, forum.hooligans.cz, www.delnickelisty.cz v období
březen - duben 2010 sledovali hlavní zaměření a interpretace textů18. Podle zjištění se autoři
textů nejvíce vymezovali vůči Romům, následně Židům, zřídka vůči Asiatům a Afričanům.
Články se ale zaměřovaly i na jiná témata než národnostní a etnické menšiny – bezdomovci,
homosexuálové, drogově závislí, hendikepovaní lidé apod. Jako cizorodý prvek byli vnímání
jak přistěhovalci, tak i Romové. „Přivandrovalcům“ a „cizákům“ byly přisuzovány tyto
vlastnosti: necivizovanost, nepřizpůsobivost, pohrdání normami většinové společnosti,
sociální parazatismus, inklinace ke kriminálnímu chování. Mezi dílčí témata v textech se pak
řadí: vzájemná nerovnost etnik, národů a kultur, nacionální socialismus, národní sounáležitost
a solidarita, kolektivní identita, individualismus, jednotný řád a pořádek, multikulturalismus,
17
18
Plné znění v závěrečné zprávě z výzkumu.
PodrobnostiVíce v „Analytické zprávě z úvodní fáze výzkumu“ v příloze.
15
kapitalismus, evropanství a EU. Sociologové v textech rozpoznali silné pocity beznaděje a
frustrace. Dále hovoří o mechanismu projekce, kdy autoři vlastní, subjektivně negativně
vnímané charakteristiky přenášejí (projektují) na někoho jiného.
Souhlas s idejemi pravicového extremismu byl operacionalizován pomocí těchto
fenoménů: autoritářství, nacionalismus, rasismus, nevraživost k cizincům, antisemitismus,
anticikánismus, homofonie a kolektivismus, vůle k aktivní podpoře pak pomocí ochoty dát
volební hlas, účastnit se pokojné demonstrace/pochodu, pomoci při organizování akcí či při
distribuci letáků.
Rizikové skupiny
Lidí, kteří zastávají ideje charakteristické pro pravicový extremismus a současně jsou
ochotni stranu nabízející radikální řešení podpořit i svým členstvím anebo účastí na
demonstracích/pochodech, případně různých akcích, jejichž cílem je zjednat pořádek, je v ČR
5,8 % (Účastníci akcí). V ČR jsou 2,5 % těch, kteří sdílejí ultrapravicové ideje a strany
nabízející rázné řešení jsou současně ochotní podpořit nanejvýš svým volebním hlasem (Jen
případní voliči). Celkem je v české populaci cca. 8% lidí, které lze v různé míře považovat za
rizikové, přičemž nejrizikovější jsou „účastníci akci“).
Pro typ jen případní voliči je charakteristické:
Vnímají stávající společensko-politický systém jako přehledný a spravedlivý.
Zažívají dlouhodobý pocit omezování ze strany problémových skupin obyvatel.
Bojí se veřejně extremistické hnutí podpořit z obavy o pomstu a odvetu.
Častěji se jedná o introverty (nevyhledávají veřejné účinkování).
Z pohledu extremismu jde o pasivní a latentní segment
Pro účastníky akcí je příznačné:
Společenský a politický systém vnímají jako nesrozumitelný a nespravedlivý.
Frustrace v oblasti pracovního uplatnění, rodinného života a materiálního zabezpečení.
Častěji muži, s nižším vzděláním (bez maturity), mnohdy nezaměstnaní. Cítí se
omezováni problémovými skupinami (okradení, napadání)
Vyskytují se mezi nimi lidé, kteří už se zúčastnili akcí v problémových lokalitách.
Cholerický temperament – psychická labilita a závislost na skupině.
Akcentují romský problém, kdy státní orgány podle nich selhávají a příslušné orgány
mají strach zakročit.
Nejrizikovější segment z hlediska extremismu.
16
Zdroje otevřenosti k pravicovému extremismu
Podle sociologů souvisí sympatie s ultrapravicí s:
Makrosociálními jevy (nezaměstnanost, zahraniční politika státu apod.).
Mikrosociálními jevy (osobní zkušenost, vzdělání, sociální postavení apod.).
Individuálními osobnostními rysy (temperament, způsob vnímání okolí apod.).
Výzkumníci si kladli několik hypotéz a na ně nacházeli odpovědi. Níže je uveden
výčet nejdůležitějších zjištění:
Kulturní zakotvení – afinita souvisí s potřebou pevného referenčního rámce. Lidé
vzdělanější jsou méně vystaveni riziku modernizace a nezaměstnanosti, jsou lépe
vybaveni porozumět normám politického systému.
Věk – s idejemi pravicového extremismu souhlasí v obdobné míře lidé napříč všemi
věkovými kategoriemi. Ve věku 15-29 let se více projevuje ochota aktivní podpory.
Mladí lidé jsou pravděpodobně ochotni podporovat radikální strany a hnutí i přesto, že
vesměs nezastávají jejich ideologii (revolta, zábava, parta apod.).
Negativní osobní zkušenost – rizikové skupiny deklarují pocit omezování a obtěžování
ze strany problémových skupin, zejména Romů.
Vnímání společenských problémů (hospodářská nejistota, sociální nerovnost,
společenské obavy – kriminalita, imigrace) – lze vysledovat příčinnou souvislost
(nezaměstnanost, nespokojenost s příjmy, majetkem i životní úrovní, pocit
nespravedlnosti společenského systému, zkušenosti a obavy s kriminalitou
problémových skupin).
Ekonomická deprivace a osobní nenaplněnost – projevila se zejména subjektivní
deprivace (rizikové skupiny se z pohledu příjmu nelišily od populace jako celku),
výraznou příčinou je i osobní nenaplněnost (nespokojenost se zaměstnáním, osobním
životem, nemožnost uplatnit schopnosti, realizovat zájmy).
Anomie a znechucení politikou - účastníci akcí si stěžovali na absenci řádu a pořádku,
často se objevovalo volání po vládě pevné ruky (ideálně jedna osoba), stát vnímali
jako slabou instituci (policie a úřady se bojí zakročit).
Výzkum také přinesl zjištění týkající se zakotvení pravicového extremismu na
pravolevé škále politické orientace. Podle sociologů pravicový i levicový extremismus
charakterizuje orientace na solidaritu. Zatímco levicový prosazuje solidaritu se všemi,
pravicový ji omezuje jen na vybrané skupiny lidí (podle etnicity, sexuální orientace,
národnosti apod.). Výzkumníci proto doporučují používat termínu extremismus neselektivní
(levicový) a selektivní (pravicový).
Ohrožené skupiny
Výzkumníci měřili tzv. míru sociální distance k jednotlivým skupinám obyvatel, které
byly vydefinovány pomocí studia otevřených zdrojů, rozhovorů s experty a skupinových
rozhovorů:
Ze zkoumaných skupin jsou Čechům nejbližší Slováci a lidé tělesně postižení.
Otevřenost k osobnímu kontaktu deklarují Češi vůči Němcům a Židům.
17
Větší odtažitost cítí Češi vůči homosexuálům, černochům, Ukrajincům, Vietnamcům,
přistěhovalcům, zahraničním dělníkům, bezdomovcůma prostitutkám. I tyto skupiny
však většina Čechů považuje za sobě rovné.
K dalším skupinám už většina Čechů deklaruje převážně odmítavý postoj. U
příslušníků skupin, jako jsou muslimové, Romové, anarchisté a skinheadi, většina lidí
vyjadřuje nechuť žít s nimi trvale na společném území. Tyto skupiny je možné vnímat
jako nevítané a tím pádem ohrožené.
Jasná averze je zaměřená vůči narkomanům. Většina našich obyvatel vůči nim volí
krajní pól škály - „odsunul/a bych je nejraději pryč z ČR“.
Dále byla měřena míra osobní zkušenosti:
Většina Čechů má osobní zkušenost se Slováky, Romy, Vietnamci, tělesně
postiženými a Němci.
Příležitostná osobní zkušenost kombinovaná se zkušeností zprostředkovanou
blízkými se týká především Ukrajinců, bezdomovců, přistěhovalců, Židů a
homosexuálů.
Zkušenost většiny Čechů se zbylými menšinami vychází převážně z informací z
médií anebo o nich žádné informace nemají.
Absence informací anebo reflexe mediálního obrazu se týká konkrétně černochů,
narkomanů, skinheadů, prostitutek, anarchistů a muslimů.
Propojením míry osobní zkušenosti a sociální distance lze získat čtyřpolní graf – vnímání
menšin: míra předsudečnosti a jejich hodnocení
Pozitivní zkušenost lze vysledovat hlavně u Slováků a tělesně postižených, negativní
zkušenost zejména u Romů a Vietnamců, negativní předsudek u anarchistů, muslimů, skinů,
narkomanů a prostitutek, nejblíže ke kvadrantu pozitivní předsudek mají Židé.
18
Vnímání menšin u rizikových skupin (účastníci akcí a jen případní voliči)
U rizikové skupiny je matice podobná, nicméně posunutá negativním směrem.
Největší posun zaznamenali homosexuálové, Ukrajinci, Romové, muslimové a
Vietnamci.Význačný je posun k negativnímu předsudku u Židů.
Romové a anticikanismus
Varující je silný anticikánismus. Romové jsou rizikovými skupinami vnímáni
s největší distancí a 83% Čechů je vnímá jako nepřizpůsobivou skupinu obyvatel. Antipatie
jsou sociálně zakotvené, Romové jsou pro veřejnost spojeni s nepřizpůsobivostí, kriminalitou
a zneužíváním dávek. Sociologové se domnívají, že anticikanismus nesouvisí příliš
s rasismem, ale spíše s nacionalismem a nevraživostí k cizincům (Češi vnímají Romy spíše
jako cizince než jako spoluobčany).
Novým, důležitým zjištěním bylo, že Romy jako nepřizpůsobivou skupinu vnímají
nejčastěji lidé, kteří s nimi mají osobní zkušenost (90% z nich). Češi Romům přisuzují celou
řadu negativních charakteristik: jsou zdrojem kriminality (90%), ničí a znečisťují okolí (88%),
hlučnost (82%), násilnické chování (77%), zdroj nemocí (51%). Naproti tomu 21% populace
si myslí, že Romové jsou oběťmi diskriminace.
Téměř každý pátý Čech (17 %) se cítí být podstatným způsobem a dlouhodobě omezován
různými problémovými skupinami obyvatel. Z lidí, kteří se cítí být takto omezováni, 64 %
označuje za původce omezování Romy. Druhou nejčastěji jmenovanou skupinou jsou
bezdomovci (20 %). Romové jsou častěji spojováni s obtěžováním hlukem, pachem či
nepořádkem (41 % případů), krádežemi (21 %) a agresivnějším chováním (18 %), zatímco u
bezdomovců jednoznačně dominuje žebrání a dotírání (57 %).
19
Respondenti poukazovali na to, že sociální systém státu podporuje problémové
chování Romů (34%), že problémovým skupinám nehrozí závažnější trest (21%), necelá
pětina (19%) uváděla strach z pomsty a odvety, 18% hovořilo o strachu policie a státních
úředníků. „Účastníci akcí“ zmiňovali strach policie a jiných úřadů častěji (31%), „jen případní
voliči“ hojně uváděli strach lidí z pomsty a odvety (29%)
Rizikové lokality
Tabulky výskytu názorů charakteristických pro ultrapravici a otevřenosti k podpoře strany
navrhující radikální opatření podle krajů
20
Mapka sympatií k pravicovému extremismu podle krajů
Prognóza vývoje
V této pasáži vycházeli sociologové z odhadů expertů a mínění veřejnosti.
Podle odborníků v institucionální rovině zatím nehrozí poškození nebo narušení
demokracie. ultrapravicové strany a hnutí mají řádově desítky tisíce příznivců, což jim
nestačí, aby se jejich zástupci dostali do parlamentu. Hrozba však existuje na úrovni
regionální politiky. Nebezpečí v podobě útoků extremistů vůči národnostním a jiným
menšinám má spíše lokální a individuální charakter. Důležitou roli sehraje počínání nové
(Nečasovy) vlády při řešení sociálních problémů (hospodářská krize, nezaměstnanost,
migrační politika).
Veřejnost vnímá extremismus s většími obavami. Jako zásadní problém dnes vnímá
působení extrémistických organizací necelá polovina dotázaných (48 %). Tři pětiny lidí
(61%) hodnotí působení extrémistických organizací jako vážné nebezpečí pro demokracii v
ČR do budoucnosti. Ukazuje se tak, že bez ohledu na současný dopad působení
extrémistických organizací je potřeba této problematice do budoucna věnovat zvýšenou
pozornost.
21
Návrhy sociologů k řešení problematiky
Podle sociologů je vhodné z operativních a praktických důvodů oddělit projevy
anticikánismu (které sdílí velká část populace) od projevů xenofobie, rasismu i neonacismu
(jež sdílí jen malá část populace) a formulovat strategie jejich řešení odděleně. Romská otázka
představuje podle jejich názoru jádro problému. Nelze podceňovat ani projevy nesnášenlivosti
ze strany většinového obyvatelstva, ani projevy nepřizpůsobivosti a zneužívání systému ze
strany menšiny. Je třeba zamyslet se nad tím, zda dosavadní přístupy nebyly mnohdy
povrchní a problém nezřídka obcházely.
Oslabování extremismu musí jít po těchto liniích:
Efektivní komunikace s veřejností.
Důsledné a rovné uplatňování práva pro všechny relevantní skupiny.
Náročná sociální práce v romských komunitách a snaha o dekoncentraci
vyloučených lokalit.
Jednoznačný a odhodlaný postup státních orgánů vůči extrémním skupinám
a vůči projevům extremismu.
2.9. Obraz pravicového extremismu v českých médiích19
Unikátní příspěvek k boji proti extremismu představuje materiál společnosti Newton
Media, která zpracovala mediální analýzu obrazu pravicového extremismu v českých
médiích. V obdobích od 1. července 2008 do 31. prosince 2009 a od 1. ledna do 31. března
2010 bylo sledováno více než 31 tisíc mediálních relevantních výstupů. Analýza byla
podpořena Nadací Open Society Fund Praha v souvislosti s pochody a demonstracemi krajní
pravice a s kampaněmi extrémně pravicových stran před evropskými a krajskými volbami.
Hodnocení pravicového extremismu se za sledované období změnilo, zejména
v souvislosti s obsahem mediálních výstupů. V prvních osmi měsících byly pokrývány
zejména akce extremistů, posléze získaly převahu zprávy o žhářském útoku ve Vítkově a
snahách státu při potírání tohoto jevu.
Vývoj medializace – hlavní události
4000
zahájení 2.
pochod neonacistů Ústím nad Labem
soudního procesu
litvínovském Janově
pochod extremistů
proces s vrahem
Plzní, rozsudek v
J. Kučery, pochod
případu neonacisty L.
ve Svitavách
Vorobeľa
policejní razie
výsledky
projevy neonacismu v
voleb do EP
armádě, milost pro otce
Natálky z Vítkova
zamítavý rozsudek
1500
o rozpuštění DS,
dopadení žhářů z Vítkova
proti pravicovým
extremistům
2008
2009
březen
únor
leden
prosinec
listopad
říjen
září
srpen
červenec
únor
leden
prosinec
sionismu v Plzni
listopad
pochod proti
voleb
říjen
červenec
0
návrhu zákazu DS,
Litvínově, výsledky krajských
září
500
ochranné sbory DS v
červen
NSS ve věci
1000
květen
2000
žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově,
Janově, zakázaný
duben
2500
ochranné sbory DS v
extremistů s policií v
březen
3000
střet pravicových
srpen
počet příspěvků
3500
2010
19
Informace jsou čerpány ze závěrečné zprávy spol. Newton Media „Obraz pravicového extremismu v českých
médiích“.
22
Vývoj medializace podle hodnocení v období 1.7.2008 – 31.12.2009
6
161
22
1718
29
708
287
11
86
287
2008
255
12
1
281
22
1536
838
562
515
prosinec
124
29
2427 2477
1
546
606
995
674
prosinec
1265
červenec
792
listopad
271
396
784
říjen
červenec
0
101
září
1046
500
769
6
22
červen
941
1000
4
200
129
květen
174
1
622
35
září
720
1
72
duben
1267
236
1
leden
1500
643
27
2
březen
595
163
2
únor
289
2000
1
listopad
54
2500
srpen
3000
pozitivní
neutrální
nejednoznačné
negativní
143
162
1192
srpen
3500
říjen
4000
2009
Vývoj medializace podle hodnocení v období 1.1.2010 – 31.3.2010
800
pozitivní
neutrální
nejednoznačné
negativní
50
83
600
30
500
400
22
200
4
583
13
21
6
1
36
1
10
464
7
7
146
01.01. - 03.01.
04.01. - 10.01.
143
152
01.02. - 07.02.
7
33
25.01. - 31.01.
4
100
179
144
13
29
23
24
112
90
08.03. - 14.03.
22
37
01.03. - 07.03.
300
18.01. - 24.01.
6
119
700
53
62
5
12
3
262
128
121
29.03. - 31.03.
22.03. - 28.03.
15.03. - 21.03.
22.02. - 28.02.
15.02. - 21.02.
08.02. - 14.02.
11.01. - 17.01.
0
0%
23%
3%
0%
13%
0%
8%
37%
57%
6%
74%
negativ ní
nejednoznačné
neutrální
pozitiv ní
1.7.2008-31.3.2009
79%
1.4.2009-
1.1.2010-
31.12.2009
31.3.2010
Z výše uvedených grafů vyplývá, že se v průběhu roku 2009 a v prvním kvartálu roku
2010 významně posunul charakter zpráv od neutrálního vyznění k negativnímu. Pro upuštění
23
od situace, kdy převládalo víceméně neutrální zpravodajství o mediálně atraktivních
extremistických akcích (pochody, demonstrace), byly klíčové dva zlomové body: jednak
žhářský útok ve Vítkově (překročení určité hranice – pokus o vraždu holčičky) a jednak snahy
státu o potírání pravicového extremismu. Zatímco od poloviny roku 2008 a v roce 2009
převažovaly příspěvky o akcích pravicových extremistů, v roce 2010 už převažovaly zprávy o
snahách státu a místních samospráv o potírání pravicového extremismu.
Tématická struktura v období 1.7.2008 – 31.12.2009
akce, pochody, demonstrace prav icových extremistů
11915
kriminalita přízniv ců pravicov ého extremismu
10894
snahy o potírání prav icov ého extremismu ze strany
státu a místních samospráv
7373
informace o obětech prav icov ě-extremistického násilí
4290
akce, pochody, demonstrace proti prav icov ému
extremismu
2665
2428
v olby a v olební kampaně
ostatní nezařaditelné příspěv ky.
1908
extremistická uskupení, jejich představitelé, struktura
a fungov ání
1622
koncerty neonacistických skupin
1570
476
v yjádření politiků kprav icovému extremismu
zmínky o pravicov ém extremismu vsouv islosti se
sportem a jeho fanoušky
366
0
2000
4000
6000
8000
10000
12000
Tématická struktura v období 1.1.2010 – 31.3.2010
snahy o potírání pravicového extremismu ze strany státu
1775
a místních samospráv
kriminalita přízniv ců pravicov ého extremismu
1123
informace o obětech prav icov ě extremistického násilí
412
366
akce, pochody, demonstrace prav icových extremistů
volby a v olební kampaně
320
akce, pochody, demonstrace proti prav icov ému
157
extremismu
struktura a fungov ání extremistických uskupení
75
v yjádření politiků kpravicovému extremismu
58
koncerty neonacistických skupin
14
zmínky o prav icov ém extremismu vsouv islosti se
8
sportem a jeho fanoušky
ostatní nezařaditelné příspěvky
206
0
300
600
900
1200
1500
1800
Nejčastěji zmiňovanou událostí se stal žhářský útok ve Vítkově, dále kauza Dělnické
strany a třetí pak janovské nepokoje z listopadu roku 2008.
Významnou měrou přispívají k vyznění mediálních výstupů i prohlášení tzv.
„mluvících hlav“. Důležitou rolu podle výzkumníků sehrály např. odsuzující výroky
24
celostátních politiků po událostech ve Vítkově. Následující grafy představují, jak se
k pravicovému extremismu stavěli další relevantní osoby.
Vyjádření k pravicovému extremismu v období 1.7.2008 – 31.12.2009
172
476
tiskoví mluvčí a ostatní příslušníci policie a BIS
4966
1652
politici celostátní
642
odborníci na pravicový extremismus
2
1203
185
519
politici regionální
1296
441
1119
175
1
137 144 1325
zástupci justice (státní zástupci, soudci, advokáti)
596
zástupci neziskových organizací
37 324
228 16 606
státní úředníci
234
úředníci místních samospráv
489
ostatní představitelé
ostatní odborníci
211 10
zástupci církevních organizací
211
18 1
armáda, vojenská policie
485
28
149 49
7
183
41
52
0
1000
2000
negativní
3000
nejednoznačné
4000
neutrální
5000
6000
pozitivní
Vyjádření k pravicovému extremismu v období 1.7.2008 – 31.12.2009
11
432
zástupci justice (státní zástupci, soudci, advokáti)
168
tiskoví mluvčí a ostatní příslušníci policie a BIS
4
zástupci neziskových organizací
190
4 11
politici celostátní
187
4 5
138
odborníci na pravicový extremismus
74
ostatní představitelé
56
státní úředníci
49
2 33
4 9
politici regionální 33 27
ostatní odborníci (např. politologové, sociologové, psychologové)
227
283
15 7
3 13
6
17 11
úředníci místních samospráv
zástupci církevních organizací
3
0
negativní
100
200
nejednoznačné
300
400
neutrální
500
600
700
pozitivní
Tyto grafy přinášejí několik zajímavých zjištění. V prvé řadě jde o čísla popisující
negativní a neutrální vyznění u zástupců (nejen) bezpečnostních složek v prvním období.
Neutrální příspěvky jednoznačně převažují. Pokud vyznívají sdělení „mluvících hlav“
neutrálně, nelze očekávat aktivistický přístup médií. V druhém grafu je zajímavá převaha
příspěvků zástupců justice (souvisí s kauzou Dělnické strany) a vysoká míra jejich
negativního hodnocení. Lze z toho vyvodit, že se ke své mediální roli postavili více
„asertivně“ (respektive ofenzivně) než např. zástupci Policie ČR v předcházejícím
sledovaném období. Lze tedy vyslovit hypotézu, že zástupci justice dokázali svým hodnotově
„zabarveným“ komentováním vzbudit zájem novinářů. Sociologové z Newton Media dále
konstatují, že: „Reakce na verdikt o rozpuštění strany byly téměř bezvýhradně souhlasné“.
Média tzv. „přitvrdila“, častěji se objevily hodnotící výrazy jako „xenofobní“, „rasistická“,
„vyzývající k násilí“, či „navazující na ideologii nacionálního socialismu“. Je nepochybné, že
25
medializace kauzy Dělnické strany pravicovým extremistům velmi uškodila a že novináři
v tomto případě sehráli pozitivní roli. Dále je nepochybné, že se tomto negativním obrazu
pravicových extremistů podepsal proaktivní přístup aktérů kauzy (poskytování relevantních,
faktických informací s přidanou hodnotou – demaskování neonacistů; schopnost formulovat
myšlenky a dát jim rozumný hodnotový náboj).
Vypovídající hodnotu má i statistika počtu výpovědí konkrétních „mluvících hlav“.
V druhém sledovaném období se dostal do popředí zájmu médií mezi akademické odborníky
a zástupce nevládních organizací také konkrétní policista. Ostravský specialista na
extremismus Rostislav Chobola se umístil za Miroslavem Marešem a Michalem Mazlem na
třetím místě (zejména v souvislosti s kauzou Dělnické strany). Z míry publicity angažovaných
a neformálních vystoupení Choboly vyplývá, že média preferují takováto sdělení před
„úředně-právnickými“ vystoupeními policejních tiskových mluvčí, často bez větší přidané
hodnoty.
Velký mediální ohlas měla podle analýzy i vystoupení politiků (nejvíce ministři
Pecina a Langer) a zástupců nevládních organizací, která veskrze negativně komentovala
projevy pravicového extremismu. Vedle ministrů Langera a Peciny stojí za zmínku i mediální
reflexe výroků regionálních politiků. Ve druhém sledovaném období byla často citována
senátorka a starostka Ostravy-Mariánských Hor Liana Janáčková (v případě žhářského útoku
v osadě Bedřiška prohlásila, že se nejedná o útok s rasovým podtextem, v minulosti pak
Janáčková pronesla o tamních Romech, že by měli být zavřeni za ostnatý drát), dále pak
výroky politiků, v jejichž regionech byly problémy s extremismem (uskutečnily se
extremistické akce, nebo je úřady nepovolily).
Vedle tradičně citovaných zástupců nevládních organizací (zejména Klára Kalibová a
Ondřej Cakl) upoutaly mediální pozornost i aktivity ústecké iniciativy „V Ústí neonacisty
nechceme“. Pokud i marginální, regionální subjekt zvládá dobře PR a práci s médii, má šanci
získat širokou publicitu.
To samé platí i o extremistech. Marginální Národní straně se podařilo díky
předvolebním rasistickým spotům a kvazi-odborné publikaci Jiřího Gaudina „Konečné řešení
otázky cikánské“ získat publicitu, která naprosto neodpovídala jejímu reálnému akčnímu a
mobilizačnímu potenciálu.
Příspěvky podle typu médií:
1%
3%
11%
4%
12%
13%
57%
14%
85%
komentář, analýza
Regionální tituly
Telev ize a rozhlas
rozhov or
Celostátní deníky
Internetov é serv ery
zprav odajstv í
Ostatní tisk
Ekonomické časopisy
26
Z výše uvedeného kruhového grafu (poměr komentářů, rozhovorů a zpravodajství)
vyplývá, že naprosto převažuje zpravodajství. Komentáře a rozhovory, které z podstaty
formátu mají obsahovat vlastní názor a hodnotící prvek, představují pouze doplněk
k mediálnímu obrazu extremismu. Také z tohoto důvodu se jeví jako důležité, aby výstupy
poskytované pro zpravodajský formát byly ofenzivnější.
Dalším důležitým zjištěním je, že více než polovinu výstupů obstaraly regionální
tituly. Proto musí být kladen důraz i na kvalifikované, zodpovědné a angažované informování
ze strany policistů působících na úrovni regionů (velitelé bezpečnostních opatření, specialisté
na extremismus, tiskoví mluvčí).
Média nejčastěji publikující o pravicovém extremismu v období 1.7.2008 – 31.12.2009:
53
779
Mladá fronta DNES
ČT 24
437
ČT 1
12
472
Právo
379
zpravy.iDNES.cz
394
tyden.cz
24
14
254
Lidové noviny
318
37
Haló noviny
308
15
228 23
147
238 12
136
181
10
142
0
negativní
nejednoznačné
neutrální
pozitivní
21 143
215
Ústecký deník
1
27 171 1
141
tn.cz
1
142
TV Nova
Brněnský deník
243
184
lidovky.cz
Mostecký deník
210
277
10
307
281
26
305
ct24.cz
2
484
344
19
115
200
1
26 153
400
600
800
1000
1200
1400
Média nejčastěji publikující o pravicovém extremismu v období 1.1.2010 – 31.3.2010:
124
Mladá fronta DNES
ČT 24
17
111
9
ČT 1
82
9
Práv o
81
10
60
zprav y.iDNES.cz
tyden.cz
ct24.cz
57
58
Lidov é nov iny
51
TV Nov a
50
Haló nov iny
52
10
lidov ky.cz
8 7
4
9
2
negativ ní
nejednoznačné
neutrální
pozitiv ní
5
45
26
0
8
1
55
34
Znojemský deník
15
65
38
14
1 6
41
nov inky.cz
aktualne.cz
20
20
7 12
51
ČRo 1 - Radiožurnál
28
3
30
9
1
60
90
120
150
180
27
Nejčastěji referujícími médii byla Mladá fronta Dnes, následována Českou televizí a
Právem. Charakter (tedy i hodnotové vyznění) mediálních výstupů určují v prvé řadě
redaktoři a reportéři, kteří sbírají data. K proaktivnímu přístupu patří i osobní znalost a
pravidelné oslovování zodpovědných, seriózních žurnalistů, kteří poté (v některých
případech) dokáží odvést na poli vytváření veřejného mínění neocenitelnou práci.
Téma pravicového extremismu v regionálních médiích podle krajů v období 1.7.2008 –
31.3.2010
Ústecký
Jihomoravský
Vysočina
Plzeňský
Moravskoslezský
Olomoucký
Jihočeský
Praha
Středočeský
Zlínský
Karlovarský
Královéhradecký
Pardubický
Liberecký
0-300
301-500
501-700
985
614
477
455
447
397
382
327
289
285
275
271
243
213
701 a více článků
Z grafu zohledňujícího regionální mediální pokrytí (v tabulce jsou originální
příspěvky v regionálním tisku a rozhlase) jednoznačně vyplývá, že akce související
s extremismem jsou pro lokální žurnalisty atraktivní. Regionální policejní zpravodajství musí
být i proto proaktivní (osobně znát zodpovědné novináře, poskytnout jim srozumitelně a včas
přidanou hodnotu). Pokud tomu tak nebude, novináři si najdou alternativní zdroj informací.
2.10. Závěry
Pozitivní prevence by měla převažovat nad negativní.
Je nutné přesně definovat cílovou skupinu. Při čistě protiextremistické prevenci
pracujeme s bílou majoritou, respektive s jejím konkrétním, přesně definovaným segmentem.
Tzv. celospolečenská prevence je neefektivní. Protiextremistická prevence se neztotožňuje
s preventivními opatření zaměřenými na sociálně vyloučené lokality, zejména obývaných
Romy. Doplňují se, ale není vhodné je spojovat v rámci jednoho projektu.
Kvalita je více než kvantita. Zpočátku je nutné koncipovat projekty skromnějšího
charakteru, s ohledem na realizovatelnost. Paušální celorepublikové akční plány podle
zahraničních zkušeností nevedly k úspěchu.
Koncept lidských práv je pro přípravu komplexnějšího preventivního působení
vhodnější než koncept hrozby extremistů.
28
Reflexe výzkumu STEM
Nelze ignorovat varující čísla o anticiganismu. Ministerstvo vnitra si z výzkumu
odnáší dva důležité poznatky. Jednak nefunguje práce v romských lokalitách a jednak
nefunguje práce s bílou majoritou. Je to důležité poselství jak pro romskou společnost a
zejména pro romské elity, tak i pro všechny zainteresované úřady, nevládní organizace i
akademiky. Všichni dohromady si musí uvědomit jednu důležitou věc: nelze lidem jejich
názory vnucovat, ale musíme pracovat na tom, aby je sami změnili a sami se o ně zasahovali.
To je podstatou prevence extremismu, priority vlády.
Nejde o výzkum romské kriminality ale o výzkum lidských názorů, pocitů a dojmů.
Sociologové k tomu dodávají: „Lidé uvažují schematicky, mají sklony generalizovat.“ Firma
STEM nepřinesla zprávu o reálném stavu věcí, ale o způsobu, jakým realitu vidíme. Dělat na
základě čísel závěr o „typickém, nepřizpůsobivém Romovi“ nelze.
Sociologové přišli s myšlenkou, abychom řešili romskou otázku a extremismus
odděleně. Není možné hledat mezi nimi jasnou příčinou souvislost. Extremisté tu vždy budou
a vždy budou ke své existenci potřebovat nepřítele. V nacistickém Německu to byli Židé,
čeští neonacisté operují s romskou kartou. Český pravicový extremista řešení nemá, jen
propaguje populistické teze.
Sociologové zdůraznili, že je nutné výsledky naší práce nejenom více komunikovat,
ale také v informování veřejnosti přidat. To platí pro všechny. Pro Ministerstvo vnitra, pro
policii, ale i pro všechny ostatní instituce. Speciálně to platí pro zástupce romské komunity.
Hledání viny u druhých či „zasekávací“ jednání nahrává extremistům.
Ministerstvo vnitra a policie hrají v klasické prevenci až sekundární úlohu. Do
kontaktu s cílovou skupinou by měl v prvé řadě přicházet sociální pracovník, pracovník
s mládeží či pedagog. Až poté policista. Proto je nutné se obracet na další úřady státní správy,
samosprávy, nevládní organizace a akademiky a s nimi společně hledat řešení. Ve srovnání se
západními zeměmi české resorty významně zaostávají. Ministerstvo vnitra a policie nabízí
spolupráci všem, kteří chtějí s extremismem bojovat. Bez rozdílu barvy pleti, vyznání,
sexuální orientace.
Reflexe mediálního výzkumu firmy Newton Media
Část společnosti s některými myšlenkami pravicových extremistů souhlasí a u řady
odborníků i laiků to budí pohoršení. Shazování viny na neprofesionalitu žurnalistů je do
značné míry alibistické. Žurnalistika je rutinizovaným povoláním a novináři nejsou experti na
extremismus. Je nutné si tento fakt uvědomit a umět s médii pracovat. Zvládnutí PR a
komunikace s médii je základ.
Zvládnutí komunikace s médii předpokládá proaktivní přístup zodpovědných
pracovníků pro komunikaci s médii. Proaktivní přístup znamená učinit první krok a nabídnout
přidanou hodnoty. Policejní zpravodajství v oblasti extremismu by mělo být ofenzivnější.20
20
Ofenzivní přístup policejního zpravodajství zmiňuje např. Katalog protiextremistických opatření Spolkového
kriminálního úřadu, či ho ve svých doporučeních uvádějí policisté z Krajského ředitelství hl. m. Prahy, kteří mají
se zvládáním extremistických akcí nejvíce zkušeností.
29
3. Preventivní aktivity Ministerstva vnitra a Policie ČR
3.1. Informační servis a counter-propaganda
Trendům informační společnosti se extremisté rychle přizpůsobili. Naučili se ovládat
nová média a dobře se pohybovat v rámci nových sociálních sítí. Prostřednictvím kvalitní
propagandy se dokázali rychle zmobilizovat. V některých případech (např. události v Janově)
se jim podařilo státní aparát zaskočit.
Předehrou násilností v Janově se stalo nezvládnuté odkomunikování kontroverzní akce
„Ochranných
sborů
Dělnické
strany“. Naopak extremisté ji využili
výborně, během krátké doby se jim
podařilo zmobilizovat velké množství
neonacistů a získat si sympatie části
veřejnosti.
Hlavní preventivní aktivitou Ministerstva vnitra a Policie je zveřejňování informací o
extremistické scéně. Prostředkem je nabídka širokého a snadno přístupného poznatkového
fondu. Cílem demaskování extremistů a vyvracení nepravd a manipulativních tvrzení.
Komunikace s veřejností
Na stránkách Ministerstva vnitra a Policie ČR jsou v sekcích extremismus21
zveřejňovány tyto informace:
Protiextremistické aktivity,
co je extremismus,
v čem spočívá hrozba extremismu,
strategie boje proti extremismu,výroční zprávy o extremismu,
aktuální informace o scéně,
výčet preventivních aktivit,
shromažďování a koordinační dohody,
důležité informace a kontakty,
pohledy odjinud (alternativní názory k tématu),
Frequently asked questions
extremismus na Internetu.
21
http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnost-a-prevence-bezpecnostni-hrozby.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d
30
Každé čtvrtletí jsou zveřejňovány dvě průběžní zprávy o scéně zpracované
Bezpečnostní informační službou a odborem bezpečnostní politiky MV.22
Členové policejního managementu, tedy policisté, kteří velí bezpečnostním opatřením
při extremistických akcích dostávají odborné školení v komunikaci s :
• médii,
• davem za využití vyjednávačů z antikonfliktních týmů23,
• postiženými obyvateli za využití pracovníků psychologických pracovišť krajských
ředitelství policie,
• zástupci nevládních subjektů, provádějících monitoring.
V roli lektorů působí resortní, tiskoví mluvčí, psychologové, zástupci nevládních
organizací, Agentury pro sociální začleňování a médií.
Ministerstvo vnitra se dále zapojilo do vzdělávacího programu Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy a nevládních organizací „Dovedu to pochopit? – Hrozby neonacismu“,
kdy se policisté podílejí na lektorování učitelů, kteří budou o extremismu přednášet dětem a
mládeži.24
Komunikace s obcemi
Prevenci lze vykonávat i v oblasti shromažďovacího práva. V souvislosti s četnými
dotazy týkajícími se aplikace zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění
pozdějších přepisů, zejména co se týká problematiky zákazu shromáždění nebo ukončení,
resp. rozpuštění některých shromáždění, připravilo Ministerstvo vnitra základní přehled české
právní úpravy vztahující se obecně ke konání shromáždění a některá doporučení k řešení
situací, které v souvislosti s konáním shromáždění mohou vzniknout. Působnost orgánů
veřejné správy na úseku shromažďování občanů vykonávají v přenesené působnosti
jednotlivé obecní úřady, pověřené obecní úřady, krajské úřady a Ministerstvo vnitra. Obecní
úřady na tomto úseku disponují některými významnými oprávněními, z nichž je třeba
zdůraznit zejména oprávnění shromáždění zakázat v zákonem stanovených případech a dále
oprávnění takové shromáždění rozpustit. Smyslem tohoto informačního manuálu je
poskytnout nejen obcím základní orientaci v právní úpravě shromažďovacího práva v České
republice a zajišťování veřejného pořádku v souvislosti s konáním různých shromáždění na
území České republiky. Pravidelné aktualizace tohoto manuálu ve vztahu k aktuálnímu vývoji
shromažďovacího práva budou zveřejňovány na internetových stránkách Ministerstva vnitra.
Součástí tohoto Manuálu je i seznam kontaktních úředníků pro agendu práva
shromažďovacího v rámci jednotlivých krajů, na které se mohou obecní úřady obracet.
22
V souvislosti s informování veřejnosti o extremistické scéně by stálo za úvahu vytvoření samostatných
webových stránek zaměřených přímo na problematiku extremismu, přičemž jejich název by měl být jednoznačně
výstižný. Samotné stránky MV mohou být pro veřejnost vzhledem k rozsáhlé agendě příliš složité, běžný občan
se v nich nemusí snadno a rychle zorientovat. Na takto pojatých stránkách by pak mohlo svou činnost
prezentovat nejen MV, ale i další orgány státní správy i další subjekty. Zároveň by stránky mohly být využity
pro reagování na aktuální události. V ČR se objevila iniciativa směřující k vytvoření české obdoby webu „Netz
gegen Nazis“, která by víceméně výše zmíněné ambice naplňovala. Za iniciativu aktivně vystupoval blogger Jan
Kout. Tato platforma měla být propojena s německou Netz gegen Nazis. Zástupci odboru bezpečnostní politiky
MV přišli s nabídkou, že by v případě vzniku tohoto webu do něj přispívali. Informace o dalším vývoji tohoto
projektu nejsou odboru bezpečnostní politiky známy.
23
Antikonfliktní týmy zprostředkovávají komunikaci mezi různými subjekty v rámci preventivní činnosti PČR,
ale neprovádí krizové vyjednávaní, na které nejsou jejich členové ani školeni.
24
O projektu „Dovedu to pochopit“ více v sekci „Vzdělávací a osvětové aktivity“.
31
Dále je v manuálu uveden Kalendář rizikových dní a komentář k uzavírání
koordinačních dohod. Celkem bylo vytištěno 4200 ks Manuálu, které byly odborem
všeobecné správy zaslány jednotlivým krajských koordinátorů shromažďovacího práva. Ti
následně zajišťovali distribuci na jednotlivé obce. Výtisky manuálu byly také dány k dispozici
Svazu měst a obcí, část byla rovněž distribuována prostřednictvím Institutu pro místní správu,
a to jednak během školení Obec a extremismus a jednak byla část výtisků dána k dispozici
ve školícím středisku v Benešově. Manuál je rovněž volně dostupný na webových stránkách
MV.
Pro obecní úředníky byly dále organizovány kurzy „Obce a extremismus“ na Institutu
pro místní správu, pro krajské úředníky zodpovědné za shromažďovací agendu jsou pořádány
konzultační dny. V roli lektorů působí zástupci MV i PČR.
Postavit se extremistům vyžaduje osobní odvahu úředníka. Často se stává terčem výhrůžek
extremistů. Na snímku pražský magistrátní úředník na akci Dělnické strany.
3.2. Low profile policing
Ministerstvo vnitra i Policie ČR deklarovaly korektní a citlivý přístup při zvládání
extremistických akcí. V praxi se jedná o dva nové trendy policejní práce označované jako
„Low profile policing“ a „Strategie 3D“. Tyto postupy spočívají zjednodušeně ve dvou
pravidlech: 1) snažit se maximálně zabránit eskalaci násilí. (V tomto stádiu je činnost
pořádkové policie založena na monitoringu hlídek a vyjednávání Antikonfliktních týmů.
Vyzbrojené pořádkové jednotky jsou v této fázi mimo vizuální kontakt s veřejností); 2) v
případě propuknutí násilí rychle a dynamicky zasáhnout proti jeho původci. (Zde se uplatňuje
zásada „Get and back“, kdy policisté zadrží konkrétního násilníka a okamžitě opouští místo
zákroku.)
„Low profile policing“ znamená vystupování policie na veřejnosti v takovém počtu a
takové výstroji, aby její přítomnost nevzbuzovala negativní emoce a nedeklarovala
připravenost očekávání střetu (zákroku).25 „3D“ je složeno ze tří slov: „Discussion“ – diskuze
nebo komunikace, „De-escalation“- uklidňování a „Determination“ – rozhodný zákrok.
25
Naproti tomu „Hard profile“ znamená typické nasazení pořádkových jednotek s helmami, kuklami a těžkou
výstrojí.
32
Klíčový důraz je při uplatňování těchto postupů kladen na činnost Antikonfliktních
týmů (dále jen „AKT“). Česká policie je od německých kolegů převzala v roce 2006. Jejich
přínos se projevuje v těchto oblastech:
Zabraňují konfliktům, zraněním,
šetří práci pořádkové i kriminální policii,
chrání majetek,
šetří drahý policejní materiál, který se jinak používá při „hard profile policing“,
šetří peníze za nasazení velkého množství policistů (Případ Czechtek – pokud se léty
osvědčí využití AKT, není do budoucna nutné nasazovat větší počet těžkooděnců. ),
zlepšují image policie.
Českým AKT se podařilo za dobu své existence se etablovat a vysloužily si respekt
u německých policistů. Členové AKT jsou dobrovolníci, kteří procházejí náročnými kurzy.
Během těchto školení dostávají mimo jiné důkladné informace o extremistické scéně.
S psychology nacvičují zvládání simulovaných konfliktních situací. Česká republika pořádala
v dubnu 2010 mezinárodní workshop k činnosti AKT, jehož cílem bylo získat další informace
od německých kolegů a zprostředkovat tyto zkušenosti dalším evropským zemím, které nové
policejní trendy včetně činnosti antikonfliktních týmů nevyužívají.
AKT v akci
Pro zavedení „Low profile policing“ musí existovat
vhodné společenské klima. AKT může dále zřizovat
pouze země, která disponuje kvalitními, zkušenými a
sehranými pořádkovými jednotkami. Koncept Low
profile policing se prosazuje i několik desítek let. Je
nutné, aby si na něj zvykli občané a aby se ho naučili
správně využívat policejní manažeři. V Německu se
vznik AKT datuje od 60. let (v návaznosti na události
z roku 1968). V České republice se stala impulsem
technoparty CzechTek.
Ideální možnosti pro nasazení AKT mohou být např. akce Dělnické strany sociální
spravedlnosti. Jednou z nejdůležitějších zásad „Low profile policing“ je zajištění bezpečnosti
členů AKT.
3.3. Úsvit
Projekt Úsvit reagoval na silnou anticiganistickou rétoriku pravicových extremistů.
Ministerstvo vnitra přísně odděluje problematiku
sociálně vyloučených lokalit a
extremismus. Autoři si však byli vědomi nutnosti nabídnout i pozitivní alternativu a sebrat tím
neonacistům a krajním nacionalistům klíčové téma jejich propagandu. 26
Projekt vycházel ze způsobu života lidí v sociálně vyloučených lokalitách, zejména
Romů. Významně ovlivnil bezpečnostní situaci ve městech, které se do něj aktivně zapojily.
26
Nutnost reagovat na témata pravicových extremistů je obsažena např. i v německé Strategii boje proti
pravicovému extremismu. Jedním ze čtyř pilířů je integrace cizinců.
33
Pozitivní přínos byl patrný zejména v oblasti rasové diskriminace, v sociálně vyloučených
lokalitách pomohl nastartovat procesy sociální integrace trvalejšího charakteru.
Obsahem Programu Úsvit je podpora nerepresivních
metod práce Policie ČR i obecní policie, zvyšování
bezpečí v sociálně vyloučených lokalitách,
eliminace sociálně rizikových jevů a prevence útoků
páchaných s extremistickým motivem a zapojení
obyvatel sociálně vyloučených lokalit ke zlepšení
jejich situace. Ministerstvo vnitra program
metodicky vede a nabízí samosprávám, kde jsou
sociálně vyloučené lokality, osvědčené typy
projektů, které se kombinují a doplňují podle
místních problémů a potřeb.
Nejčastěji se jedná o projekty:
Asistent prevence kriminality (asistent městské policie pro oblast veřejného pořádku z
řad dlouhodobě nezaměstnaných a obtížně zaměstnatelných obyvatel sociálně
vyloučené lokality),
romský mentor (sociální pracovník pomáhající vykonat soudem uložený alternativní
trest obecně prospěšných prací a působit proti jeho přeměně na trest odnětí svobody),
prevence zadlužování a vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti,
vzdělávání strážníků městské policie a příslušníků Policie ČR v oblasti výkonu služby
v sociálně vyloučených lokalitách a etnicky odlišných komunitách,
technická opatření zvyšující bezpečí obyvatel sociálně vyloučené lokality – kamerové
monitorovací systémy, bezpečnostní dveře, mříže apod. ve společných částech domů,
netradiční způsoby a metody vzdělávání a integrace v rámci školní výuky s cílem
zatraktivnit školní výuku a motivovat děti a rodiče ke školní docházce i zvýšit prestiž
vzdělání u osob s nízkým vzdělanostním statutem,
alternativní a nepatologická nabídka trávení volného času pro děti a mládež,
sociologické šetření pocitu vnímání bezpečí obyvatel sociálně vyloučené lokality,
jejich názor na způsoby zlepšení situace a ochotu zapojit se do preventivních opatření.
Pilotně byl program Úsvit odzkoušen v roce 2009 v Mostě (v lokalitě Chanov) a
v roce 2010 byl rozšířen do dalších sociálně vyloučených lokalitách měst Most, Litvínov,
Děčín, Obrnice, Trmice, Kladno, Ostrava, Karviná, Havířov a Orlová. V rámci programu bylo
podpořeno 40 dílčích projektů2 částkou 9 235 000 Kč. Pro rok 2011 byl zařazen mezi priority
krajských a městských programů prevence kriminality a je realizován přibližně v rozsahu
roku 2010.
Z ročních hodnotících zpráv Programu Úsvit a jeho jednotlivých projektů, které
zpracovává samospráva, je možné uvést následující efekty:
Zlepšení bezpečnosti a veřejného pořádku v sociálně vyloučené lokalitě,
snížení sociálně nežádoucích jevů, včetně kriminality zejména dětí a mladistvých,
zaangažování osob ze sociálně vyloučeného prostředí na řešení situace v rámci
komunity/lokality,
rozšíření sociálních aktivit a nových/alternativních forem vzdělávání.
34
Podrobné informace k projektu jsou k dispozici na http://www.mvcr.cz/clanek/o-nasbezpecnost-a-prevence-dokumenty-bezpecnost-a-prevence-informace-o-realizaci-programuprevence-kriminality-a-extremismu-usvit.aspx.
Odbor prevence kriminality pracuje na „Systému včasné intervence“. Jde o projekt
zaměřený na multidisciplinární práci s dětmi ohroženými sociálním prostředím, sociálně
patologickým vývojem a kriminalitou. Jeho cílem je nastavit systém spolupráce, koordinace
činností a přenosu informací mezi PČR, Městskou policií, soudy, státními zástupci a Probační
a mediační službou. Externí partneři projektu mají být školy, školská zařízení, zdravotnická
zařízení a další subjekty.
Projekt Úsvit jako první vysvitl na známém mosteckém sídlišti Chánov. Vybydlené panelové
domy a zevlující „nepřizpůsobiví“ tvoří základní kameny do mozaiky pravicově extremistické
propagandy.
3.4. Programy prevence kriminality
Programy prevence kriminality na místní úrovni27 jsou Ministerstvem vnitra
podporovány od roku 1996. Jedná se o aktivitu Ministerstva vnitra a Republikového výboru
pro prevenci kriminality, která spočívá v metodické, koncepční a finanční podpoře krajů, měst
a o bcí zatížených vysokou mírou kriminality. Jejich cílem je rychlá reakce na aktuální
negativní vývoj trestné činnosti a dalších sociálně patologických jevů. V rámci programů jsou
podporovány konkrétní informační aktivity a projekty sociální a situační prevence orgánů
státní správy, samosprávy, policie a nevládních organizací zaměřených na snížení kriminality
a zvýšení pocitu bezpečí občanů. Za realizaci projektu jsou odpovědné samosprávy krajů,
měst a obcí.
V letech 1996 až 2010 realizovalo Program prevence kriminality 292 měst a obcí i 14
krajů. Celkem bylo podpořeno 5119 projektů částkou 1,077 mld. Kč.
27
Programy jsou známy také pod předchozími názvy: Komplexní součinnostní program prevence kriminality na
místní úrovni nebo Program prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství. V současné době, na základě
usnesení vlády č. 1150/2007 ke Strategii prevence kriminality v ČR a léta 2008 až 2011, jsou realizovány
Městské a Krajské Programy prevence kriminality.
35
Některé z podpořených projektů se dotýkaly i extremismu - jejich primárním záběrem
byla témata multikulturní. Lze zmínit např. projekty:
1997, Olomouc – Rasismus-skládačka – Brožura;dotisk úspěšného materiálu, který
přejímala i jiná města.
1997, Praha – R-mosty - Cyklus přednášek a besed na ZŠ a SŠ s tematikou
multikulturní společnosti, rasismu, xenofobie a tolerance. Besedy se zástupci
jednotlivých národnostních a etnických menšin žijících na území ČR.
1998, Brno – Prevence rasismu a xenofobie - Vzdělávání, přednášky (pro učňovskou a
středoškolskou mládež) zaměřené na prevenci xenofobie a rasismu. Organizování
etnických večerů a sportovních utkání pro uprchlíky, organizace plakátové kampaně
proti rasismu.
1998, Havířov - Příloha týdeníku Hlasy Havířova - 10 čtyřstránkových příloh týdeníku
s tématikou - kriminalita, drogy, gamblerství, rasismus.
1998, Ústí nad Labem - Nespecifická prevence sociálně patologických jevů - Odborný
seminář, 5 workshopů, 4 komponované pořady, 4 výjezdy a 40 besed na téma rasismus, xenofobie, výchova k toleranci a sebeuvědomění.
1999, Krnov - Setkání "Na konci světa" - Projekt 10 víkendových volnočasových akcí
pro děti z rizikových skupin. Přednášky a diskuse na témata šikana, rasismus,
kriminalita, drogy, násilí v rodině apod.
1999, Rokycany - Kulturní, výchovná a vzděl. činnost netradičně – Pořádání 4
hodinových komponovaných pořadů (15), spojení vzdělání se zábavou a kulturou.
Soutěže ve zpěvu, tanci, sportovní klání. Přednášky z oblasti rasismu, zdravého
životního stylu, rodičovství atd.
1999, Ústí nad Labem – Městská policie dětem II - Posílení právního vědomí žáků ZŠ,
vysvětlení nebezpečí rasismu, šikany, drog. Odvést děti od trestné činnosti a přivést je
do posilovny.
2005, Kroměříž - Nízkoprahové klubové zažízení pro mládež - Klubová činnostklubové aktivity,diskusní programy,hudební a kulturní programy pro
mládež,prožitkové techniky.
2008, Kladno – Prosperita - Aktivity projektu pro mládež pohybující se v městské
části
Kladno
–Vrapice.
2010, Děčín - Vzdělávací kurz pro strážníky MP - Projekt zaměřený na sociálně
vyloučené lokality, romskou otázku, ale i extremismus.
3.5. Extremismus - a co na to zákon?
Čerstvou novinkou byl v červnu 2010 schválený projekt Preventivně informačního
oddělení Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy „Extremismus – a co na to
zákon?“28, jehož cílem bylo vyškolení policejních preventistů v rámci specifické primární
prevence. Je určen pro II. stupně základních škol, střední školy a učiliště, které se na policii
často obrací. Navazovat měla spolupráce s nízkoprahovými zařízeními. V rámci
poznatkového modulu (16 hodin) získávali preventisté relevantní znalosti z oblasti historie,
politologie, sociologie a práva a seznámili se se současnými trendy na scéně. Vzdělávací
28
Projekt byl finančně podpořen z rozpočtu Ministerstva vnitra v rámci „Programu ministerstva vnitra v oblasti
prevence kriminality“.
36
modul připravoval bývalý policista, který se extremismu dlouhodobě věnoval. Na vzdělávací
kurzy navázal supervizní seminář.
Součástí projektu byly vzdělávací a metodické materiály. Novinkou byla PC hra,
jejímž cílem je rozpoznávání závadového chování a symbolů. Prostřednictvím jejich
identifikace a odstraňování se postupuje k závěru hry. 29
Více
informací
k projektu
je
k dispozici
na
http://www.imperativ.cz/extremismus.html. Zde je publikován i supervizí dokument.
Z hlediska preventivní práce policie v oblasti extremismu se zatím jedná o nejpropracovanější
a nejinovativnější projekt.
3.6. Další preventivní projekty
V období od dubna do listopadu 2010 byl občanským sdružením Organizace pro
pomoc uprchlíkům na základě objednávky Ministerstva vnitra realizován projekt „Prevence
extremismu ve vztahu k cizincům žijícím v ČR, rasismu a xenofobie na základních školách".
Cílovou skupinou byli žáci posledních ročníků základních a prvních ročníků středních škol v
regionech Blansko, Plzeň, Ústí nad Labem, Praha 12 a Praha 14.
V únoru 2010 vyhlásil odbor tisku a PR 7. kolo dětské soutěže „Svět očima dětí“.
Tento projekt je tradičně zaměřen na prevenci a vzdělávání dětí ve věkové kategorii 5 až 16
let (především ze základních škol, mateřských škol, dětských domovů, specializovaných škol,
zájmových kroužků nebo jednotlivců). Cílem je prevence sociálně patologických jevů a
zvyšování informovanosti z různých oblastí prostřednictvím tvůrčí činnosti dětí. Tématem pro
1. stupeň bylo: „Svět kolem nás aneb tolerance k druhým a pro 2. stupeň: „Extremismus –
organizovaná netolerance“. Do soutěže děti posílaly svá díla v kategoriích výtvarné, literární,
audiovizuální, trojrozměrné a ve výpočetní technice.
V roce 2010 realizovala Centra na podporu integrace cizinců (dále CPIC), zřízená
Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra a působící v Jihočeském, Karlovarském,
Libereckém, Moravskoslezském, Pardubickém, Plzeňském, Olomouckém a ve Zlínském
kraji, akce zaměřené na vzdělávání žáků a studentů základních a středních škol v oblasti
interkulturní výchovy30.
29
Počítačová hra má být koncipována v žánru RPG/Adventura. Je založená na reálně natočených
interiérech/exteriérech na HD kameru a následnou rekompozici snímků do plně interaktivního hracího prostředí
v subžánru Arkáda (plošinovka). Hráč plní úkoly zvolené programem a napsané podle scénáře, který je založen
na poznámkách lektora. Tím se hráč učí. Hra musí být jednoduše hratelná, vzdělávací, přístupná mládeži.
30
V Plzeňském kraji proběhlo školení pedagogických pracovníků ZŠ „Jak vyučovat děti cizice český jazyk“, ve
Zlínském , Jihočeském a Olomouckém kraji probíhaly přednášky pro ZŠ a SŠ v rámci cyklu „Pohádky
Třetizemě“ a jen ve Zlínském interaktivní besedy „Cizinci a my“. V Ostravě, Holicích, či Plzni probíhaly další
aktivity směřující k integraci cizinců (přednášky, besedy, workshopy, sportovní utkání). Osvětové akce
v Plzeňském kraji probíhaly ve spolupráci s plzeňským magistrátem, krajským úřadem, nevládní organizací
Člověk v tísni, či s cizineckou policií.
37
3.7. Situační prevence a Problem oriented policing
Demonstrace v sociálně vyloučených lokalitách vedly k nutnosti definovat policejní
prevenci v oblasti extremismu. Z analýz shromáždění v Novém Bydžově a v Krupce na jaře
roku 2011 vyplývá, že je nutné řešit lokální bezpečnostní problém neextremistický ještě před
tím, než se z něj stane celorepublikový bezpečnostní problém extremistický. Zkušenost
z některých lokalit dokládá, že extremistické problémy vyrůstají z neřešených bezpečnostních
problémů. Pokud by klasická práce policie na lokální úrovni na základních útvarech a jejich
spolupráce s dalšími partnery, zejména v místech, které jsou z hlediska extremistických
problémů (potenciálně) zranitelné, byla na lepší úrovni, často by nemuselo dojít k eskalaci
problému.
Toto souvisí jednoduše kvalitou práce policie na základních útvarech obecně. Policie
v současnosti vzhledem k zahlcenosti základních útvarů zpracováváním jednotlivých
trestních, přestupkových a dalších spisů, popř. různými administrativními či asistenčními
úkony, nevěnuje dostatek prostoru policejním preventivním aktivitám (tedy hlídková a
obchůzková služba, analyzování bezpečnostní situace v místě, navrhování, popř. organizování
preventivních opatření ke snížení výskytu trestných činů a dalších bezpečnostních
problémů31). Pokud by toto fungovalo, lokální bezpečnostní problémy by se podstatně snížily
a nemohly by tak tvořit podhoubí či záminku pro umělé vytvoření extremistického problému.
V případech jako je Nový Bydžov a Krupka jde totiž o relativně nesofistikované
kriminogenní jevy dlouhodobějšího charakteru, které lze řešit po linii pořádkové policie.
Nebo je potřeba, aby jejich řešení iniciovala pořádková policie.
Podle názoru odboru bezpečnostní politiky by se proto energie měla věnovat v první
řadě na uvolnění rukou policistům základních útvarů k tomu, aby se mohli věnovat skutečné
policejní prevenci (viz výše).
Za druhé policii často chybí schopnost bezpečnostní problém patřičně zanalyzovat.
V současné době základní útvary policie (služba pořádkové policie) v podstatě nemá
k dispozici servis analytiků, kteří by byli schopni identifikované místní bezpečnostní
problémy skutečně zanalyzovat.32 Místní policie tak místní bezpečnostní problémy
neanalyzuje, a to ani když se objeví nějaký skutečný bezpečnostní problém, pouze
bezpečnostní problémy eviduje, registruje. Jejich situační příčiny a možnosti jejich ovlivnění
pomocí situační prevence již nikdo v praxi moc nerozebírá. Proto by se v policii měli
vyprofilovat v organizační struktuře analytici, kteří by sloužili jako servis pro základní útvary
policie a územně odpovědné vedoucí funkcionáře a analyzovaly konkrétní bezpečnostní
problémy a navrhovali jejich řešení z oblasti situační prevence a iniciovali a organizovali
přijímání situačně preventivních opatření, zde již prostřednictvím příslušného územně
odpovědného vedoucího funkcionáře (tzv. problem oriented policing – POP 33).
31
Nikoliv primární prevenci jako jsou přednášky ve školách, rozdávání letáků, nálepek, propagačních předmětu
a dalším v podstatě propagačním aktivitám, které zmírnění konkrétního bezpečnostního problému nemohou
zůsobit.
32
Analytiky disponuje v současnosti pouze Služba kriminální policie a vyšetřování.
33
Tato činnost je základem ve vyspělých zemích v současné době prosazovaného přístupu, tzv. problem oriented
policing (POP), tedy policejní činnosti, která se orientuje na řešení konkrétních bezpečnostních problémů na
základě jejich důkladné analýzy.
38
Podle názoru odboru bezpečnostní politiky by v policii tedy měli existovat odborníci,
kteří by dokázali lokální kriminogenní faktory rozeznat a zhodnotit jejich rizika v širším
kontextu. To znamená provést jejich analýzu prostřednictví více proměnných, nejen pouze
policejních statistik. Na jejich základě lze pak navrhovat způsoby jejich řešení či potlačení, ať
už ze strany policie, či jiného subjektu. Tyto analýzy pak mohou mimo jiné sloužit jako
základ pro spolupráci policie s nepolicejními partnery (obecní policie, samospráva, nevládní
organizace, školy, jiné orgány státní správy ad.), se kterými policie již dnes na mnohých
místech pravidelně spolupracuje při zajišťování bezpeční na místní úrovni.
Za třetí je třeba (na základě analýz) přijímat jednoduchá opatření situační prevence.
Situační prevence je totiž obecně účinnější, adresnější a rychleji funguje, než prevence
primární, které se policie v současnosti převážně věnuje. Pokud se díky situační prevenci
v režii policie či jiných subjektů (obecní policie, obce ad.) sníží lokální bezpečnostní
problémy, sníží se i pravděpodobnost přerůstání čistě bezpečnostních problémů v problémy
extrémistické.
Doposud je zřejmé, že z hlediska práce policie proti extremistům jednoznačně
zafungovala pouze represe. Z hlediska prevence vzniklo několik osvětových projektů,
založených na přednáškách ve školách. Jejich kvalita se značně liší, efekt nebyl často fakticky
vyhodnocen („evaluace“ jsou založeny na výčtu aktivit, ale nezabývají se skutečným
dopadem). V řadě případů lze konstatovat, že nebyly připraveny příliš fundovaně34.
Preventisté problematiku extremismu hodnotí jako odborně náročnou, proto se přednáškám
na toto téma spíše vyhýbají35. U vyšších ročníků základních a středních škol navíc hrozí
riziko, že se přednášející setká s již dostatečně fundovaným protivníkem z řad žáků a studentů
a je velmi obtížné ho poté přesvědčit a zabránit jeho vlivu na vrstevníky.
Výše zmíněná situační prevence na lokální úrovni je tak alternativou, která je
účinnější, rychlejší a lacinější. Její viditelnost přímo „v terénu“ s sebou navíc přináší pozitivní
PR efekt.
3.6. Extremismus na internetu. Spolupráce s NCBI
Ministerstvo vnitra a Policie ČR mají dlouhodobě problémy s pravicově
extremistickým, zejména neonacistickým obsahem na Internetu, provozovaným na serverech
ve třetích zemích, zejména v USA. Jde o to, že v těchto zemích tento obsah není z důvodu
odlišné legislativy nelegální (např. v USA platí 1. dodatek ústavy). Proto s českou policií
tamní úřady nespolupracují a nepředávají jí data, která by vedla k usvědčení pachatele. Jedná
se o problém, kterému čelí víceméně všechny evropské státy. Na těchto extremistických
webech se objevují např. nenávistné obsahy vůči menšinám, výzvy k násilí, propagace
myšlenek třetí říše, popírání holocaustu, návody k provádění útoků apod.
34
Pozitivní výjimku tvoří projekt „Extremismus a co na to zákon?“ zaštítěný nevládní organizací Imperativ.
Tuto organizaci vede bývalý pražský policejní specialista na extremismus, který působil na pražském
protiextremistickém oddělení.
35
Alespoň to tak tvrdí zástupci některých nevládních organizací, kteří se věnují protiextremistickým projektům a
se kterými odbor bezpečnostní politiky spolupracuje. Pozitivní výjimkou jsou přednášky zástupců
antikonfliktních týmů, které jsou jak školami, tak i nevládními organizacemi hodnoceny velmi pozitivně.
Zástupci AKT mají tu výhodu, že extremismus a divácké násilí znají ze své přímé praxe, navíc představují
„nerepresivní“, tedy pro děti a mládež přijatelnější složku policie.
39
Česká republika byla nucena hledat alternativní cestu. Inspiraci nalezla v Německu
(platforma Jugendschutz.net) a Velké Británii (organizace Internet Watch Foundation). Tyto
nestátní organizace spolupracují jednak se státními orgány a jednak s komerčními subjekty
(Internet Service Provideři, Internet Content Provideři, registrátoři domén, firmy poskytující
serverhousing,
firmy poskytující webhosting, společnosti provozující internetové
vyhledávače, firmy provozující společenské webové systémy). Společně se státními
organizacemi tyto nestátní vyhledávají a vyhodnocují nelegální a nežádoucí obsah na
Internetu, mimo jiné z hlediska rasismu a xenofobie. Podařilo se jim vytvořit „blacklist“
těchto obsahů, zpravidla provozovaných na serverech ve třetích zemích. Oba nestátní subjekty
mají vytvořeny kontakty na výše zmíněné komerční subjekty a vyjednávají s nimi možnosti
jejich blokace, smazání, či omezení přístupu na ně (např. aby se ve vyhledávačích
nezobrazovala některá klíčová na prvních stránkách, ale až vzadu v seznamu).
Ministerstvo vnitra a Policie ČR se s aktivitami těchto subjektů seznámily a navrhly
tento model uvést v praxi v domácím prostředí. Spuštění takovéhoto projektu bylo zahrnuto
mezi úkoly v Koncepci boje proti extremismu pro rok 2011, která byla schválena usnesením
vlády č. 374 ze dne 18. května 2011. Byla oslovena organizace Národní centrum
bezpečnějšího internetu (dále jen „NCBI“) s tím, zda by se chtěla zmocnit úlohy prostředníka
mezi státními subjekty a komerční sférou z hlediska nelegálního a nežádoucího
extremistického obsahu na internetu. NCBI je členem celoevropské sítě národních osvětových
center bezpečnějšího internetu INSAFE a mezinárodní sítě horkých linek INHOPE.
NCBI zaštiťuje osvětový projekt „Saferinternet.cz“, usilující o zvýšení povědomí o
bezpečnějším užívání internetu. Cílem projektu je osvěta a snaha propagovat pozitivní obsah
a zodpovědné chování na internetu. Projekt poukazuje na nevhodný obsah pro různé skupiny
uživatelů, na projevy ohrožujícího chování v online prostředí a poskytuje rady, jak se
takovým případům vyhnout. Podporuje vzdělávání (konference, semináře, přednášky, školení)
a výzkum v této oblasti, a to zejména dětí, kterým ubližuje nevhodné a závadné chování na
internetu. Poskytuje pomoc, působí proti šíření ilegálního, zejména pedofilního a
extremistického obsahu na internetu. Projekt je spolufinancovaný Evropskou komisí.
S organizací NCBI již policie spolupracuje v oblasti dětské pornografie. Disponuje
dobrými kontakty na komerční subjekty.
Zástupci NCBI s nabídkou ze strany Ministerstva vnitra a policie souhlasili.
S nabídkou ke spolupráci byla rovněž oslovena zmocněnkyně pro lidská práva.
3.7. Mobilní poradenství
V Německu fungující Mobilní poradna proti pravicovému extremismu36, organizace
provádějící lokální poradenství v městech a obcích, kde se vyskytnou problémy
s pravicovými extremisty, se stala inspirací i pro Českou republiku.
Průkopníkem této myšlenky se stal doc. Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity
v Brně. Navrhl vlastní koncept Mobilního poradenství proti extremismu (MOPOPREX), který
představil na jednání skupiny Task Force C k extremismu. Koncept byl zaměřen primárně na
problematiku extremismu.
36
Mobile Beratung gegen Rechtsextremismus. Více o MBR v samostatné kapitole o německých projektech.
40
V souvislosti s událostmi ve Šluknovském výběžku získaly myšlenky doc. Mareše
opět na aktuálnosti. Ministerstvo vnitra zvažuje možnosti participace na fungování takovéhoto
pracoviště.
3.8. Závěry
V oblasti komunikace musí být Policie ČR i Ministerstvo vnitra aktivnější a
flexibilnější. Ze strany některých odborníků z resortu i mimo něj zaznívá kritika, že zejména
v minulosti v některých případech nebylo reagováno adekvátně na aktuální události (tzv.
strategie „mrtvého brouka“)37.
V oblasti komunikace s obcemi je nutné, aby koordinační dohody nebyly pouze na
papíře, ale skutečně naplňovány. Bez osobní znalosti a častých osobních kontaktů spolupráce
nefunguje.
Nedostatky lze vysledovat i při nasazování AKT. V některých případech jsou
nasazovány nevhodně (v situacích, kdy už konflikt nelze „odkomunikovat“), jindy naopak
bývá zbytečně preferován tradiční „těžký profil“.
Projekt Úsvit lze hodnotit jako prvotní počin, na který by měl navázat komplexnější
program. Je potřeba, aby se daleko více zapojily další resorty (práce a sociálních věcí, pro
místní rozvoj, školství, mládeže a tělovýchovy a Úřad vlády).
Je nutné definovat, jakým směrem se bude ubírat policejní prevence v oblasti
extremismu. Zda se prosadí tzv. situační prevence a zda a do jaké míry bude kombinována
s kvalitními projekty typu „Extremismus – a co na to zákon?“.
4. Aktivity dalších resortů
4.1. Úřad vlády
V materiálu byl cíleně oddělen extremismus od sociálně vyloučených lokalit. Proto
jsou v následujícím textu k Úřadu vlády zmíněny pouze činnosti související s extremismem.
Agentura pro sociální začleňování
37
Často se hovoří např. o odkomunikování událostí souvisejících s akcí Ochranných sborů Dělnické strany
v Janově i s tzv. „první bitvou o Janov“, nebo o útoku na třináctiletého Patrika D., ke kterému došlo 29. dubna
2010 v Ústí nad Labem, který pravicoví extremisté využili k šíření názoru, že PČR postupuje aktivně proti
extremistů, ale „cikánská“ kriminalita ji nezajímá. Zde je však nutné zmínit, že PČR učinila řadu kroků
podporujících otevřenost, rychlost a kvalitu informování. Pro potřebu policejních tiskových mluvčí byl vydán
manuál „Zásady a doporučení komunikace bezpečnostních opatření při extremistických akcích“, který stanoví
pravidla komunikace v této oblasti a vyjadřuje význam informování veřejnosti o bezpečnostních opatřeních
souvisejících s extremismem, jejich průběhu a výsledcích. V rámci školení pro velitele bezpečnostních opatření
je kladen důraz na význam rychlého, přesného a kvalitního informování veřejnosti.
41
Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách Úřadu vlády se angažuje
v případě provokačních extremistických akcí zaměřených do sociálně vyloučených lokalit
obývaných Romy. Pracovníci Agentury by měli disponovat sítí kontaktů v rámci romské
komunity a mohou přispívat ke zklidňování situace. Mohou přispět k zabránění případné
radikalizaci Romů a ke zmírňování negativních jevů vyvolaných pocitem ohrožení. Policii tím
mohou významně usnadnit roli (policisté nemusejí zasahovat na „dvou frontách“), přínos je i
propagandistický (v roli násilníků zůstanou pouze extremisté).
Agentura v roce 2009 před každou hlášenou extremistickou akcí ve městě, kde působí,
kontaktovala vedení radnice s touto nabídkou:
Proškolení úředníků magistrátu pověřených přijímáním ohlášky demonstrací,
rozhodováním o jejich zákazu a sledováním jejich zákonného průběhu,
právní poradenství před, při a po sledované akci a podporu pro zajištění adekvátního
právního zastupování magistrátu či jeho představitelů v případě soudního sporu,
koordinace či podpora koordinace týmu působícího v sociálně vyloučené romské
lokalitě (týmu složeného z terénních sociálních pracovníků, případně místních autorit,
s důkladnou znalostí lokalit a dobrými kontakty na jejich obyvatelstvo,
s antikonfliktním týmem PČR, s městskou policií a magistrátem).
Uvedenou nabídku přijala města Přerov (duben 2009) a Jihlava (červen 2009).
Pro policii může plnit Agentura roli seriózního kontaktního místa (tedy pouze
v lokalitách, kde má své pracovníky), na které je možné se obrátit se žádostí o pomoc.
Policista (velitel opatření) pak nemusí kontaktovat jednotlivé relevantní autority, protože tuto
práci za něj lépe odvede pracovník Agentury. Jde o funkci čistě preventivní, založenou na
rozumně předaném poselství, že policie Romy ochrání. Cílem není držet Romy v domovech,
ale pouze udržení pořádku a zabránění radikalizaci.
Zástupci Agentury se zúčastňují školení pro policejní velitele opatření. Spolupráce
však zatím nefunguje, velitelé opatření se na Agenturu neobrací.
Agentura od roku 2011 zpracovává Zprávu o bezpečnostních rizicích v sociálně
vyloučených lokalitách, kde jsou zmiňovány i události související s politickým extremismem.
Zpráva je předávána Ministerstvu vnitra i Policii ČR. monitoring neonacistických webů, který
předává také Ministerstvu vnitra a Policii ČR.
Solidarizující funkce
Zástupci Úřadu vlády, zejména pak zmocněnci pro lidská práva plní i symbolickou
solidarizující funkci, spočívající v upozorňování na bezpráví, návštěvách konkrétních lokalit,
medializaci kauz, či dokonce v podávání trestních oznámení.
Kampaň proti rasismu
42
Dotační program Kampaň proti rasismu byl v roce 2009 určen na podporu projektů
občanských sdružení a obecně prospěšných společností. Podpora byla zaměřena na realizaci
projektů zabývajících se těmito oblastmi činností:
A) Edukační a informační činnost v oblasti romské integrace do společnosti, zvyšování
informovanosti společnosti o diskriminaci a problémech, se kterými se potýkají
příslušníci romské komunity, tj. provedení studií, průzkumů včetně navržení opatření
ke zlepšení současného stavu, stanovení exaktních indikátorů měřitelnosti pro
monitorování změn v budoucnu. Tato oblast zahrnuje rovněž projekty zaměřené na
zvýšení informovanosti laické nebo odborné veřejnosti o uvedených problémech.
Podpořeno bylo 9 projektů v celkové výši 1 905 379 Kč.
B) Odstraňování bariér vyplývajících z kulturní, sociální a etnické uzavřenosti
společnosti a podpora rovného přístupu k příslušníkům romské komunity, tj. realizace
informační a vzdělávací kampaně směřující k široké a/nebo odborné veřejnosti
zahrnující osvětově-vzdělávací aktivity zaměřené na odstraňování předsudků a na
podporu rovného přístupu k romské komunitě. Podpořeny byly 4 projekty v celkové
výši 677 820 Kč.
C) Edukační a informační činnost v oblasti holocaustu, včetně romského holocaustu,
např. pořádání konferencí, seminářů, informačních kampaní, publikační činnost,
tvorba www stránek, pořádání výstav, pietních oslav, výchovné a vzdělávací aktivity
mládeže. Podpořené byly 3 projekty v celkové výši 1 016 801 Kč.
V roce 2009 byly výdaje Kampaně proti rasismu rozpočtovány ve výši 4 000 tis Kč. Z
celkové částky bylo 3 600 tis rozděleno na dotace v rámci dotačního programu. Z tohoto
dotačního programu
byly poskytnuty neinvestiční transfery obecně prospěšným
společnostem ve výši 541 tis. Kč a neinvestiční transfery občanským sdružením ve výši 3
060 tis Kč. Z celkového počtu 31 došlých žádosti bylo podpořeno 16 projektů.
V rámci tématických okruhů A a B Kampaně proti rasismu, byla částkou 1,5 mil.
podpořena spolupráce 4 organizací, a to: Romea, o.s., Člověk v tísní, o.p.s., Tolerance a
občanská společnost, o.s., a In Iustitia, o.s. Většina projektů byla zaměřena proti extremismu
a násilí z nenávisti (např. pomoc obětem trestných činů z nenávisti – „hate crimes“, osvěta).
Největší ohlas zaznamenal projekt Člověka v tísni, o.p.s.
„Očernění: Informační kampaň k problematice extremistických
pochodů a lokální prevenci směřující k ochraně napadaných
příslušníků menšin“. V rámci projektu bylo realizováno několik
aktivit, pomocí kterých se snažili naplnit níže zmíněné cíle projektu.
Byla vydána publikace s názvem „Nezvaní hosté – sborník textů pro
města a obce, které se zamýšlejí nad možností aktivně bránit
shromážděním z nenávisti“. Tato publikace se snaží čtenářům
nabídnout nový pohled na řešení problematiky, obsahuje texty
zaměřené na popis správných strategií některých měst, právní
rozbory, analýzu mediálního chování měst a doporučení, jak s médii
komunikovat, zdůraznění důležitosti občanské společnosti atd.
Publikace vyšla v nákladu 700 ks, ale hlavně byla distribuována elektronicky – na stránky
ministerstev, svazu měst a obcí, jednotlivých krajských úřadů, neziskových organizací atd.
43
Dále byl v šesti městech (především ve městech, kde má společnost Člověk v tísni,
o.p.s. pobočku) realizován seminář pro zástupce měst a obcí, PČR, městské policie, zástupce
NNO a širokou veřejnost. Primárními cílovými skupinami byly: Samosprávy statutárních
měst a měst s indikovaným zvýšeným nebezpečím pořádání „nenávistných“ akcí – seminářů
realizovaných v návaznosti na vydání publikace se zúčastnilo 71 osob (úředníci, zastupitelé,
metodici prevence, policisté, zástupci nestátních neziskových organizací atd.). Sekundární
cílovou skupiny jsou příslušníci znevýhodněných menšin – účastníci seminářů byli
informováni o problematice „nenávistných“ pochodů a potřebě těmto akcím aktivně bránit,
což v konečném důsledku znamená částečné odstranění jedné z bariér plnohodnotného
sociálního začleňování.
Projekt „Ženy proti rasismu“ Slova 21, o.s., obsahoval tři aktivity: protestní
shromáždění „Ženy proti rasismu“, manifest „Společně proti rasismu a neslušnosti“ (společná
aktivita organizací Slovo 21 a Romea) a medializaci. Všechny aktivity měly za cíl upozornit
nejširší českou veřejnost na nebezpečí vzrůstajícího rasismu a extremismu a motivovat
spoluobčany, aby se aktivně postavili proti těmto negativním jevům a byly realizovány
s mediální podporou s Romea, o.s. Aktivita „Společně proti rasismu a neslušnosti“ pokračuje
i v roce 2010 sérií menších představení, na nichž budou společně vystupovat cizinci, Češi a
Romové. Uskutečnit by se měla v místech, kde existuje nějaká pomyslná zeď. Mělo by to
vyvrcholit velkým koncertem v Praze na podzim, na němž vystoupí i přední osobnosti se
svým názorem na tuto problematiku.
Organizace Tolerance a občanská společnost se zaměřila na dvě hlavní aktivity –
monitoring krajně pravicových akcí38 a vzdělávací akce pro střední školy a policii ČR. Cílem
školních přednášek bylo seznámení mládeže s trendy na neonacistické scéně. V rámci
projektu vznikl leták znázorňující symboliku a oblíbené oděvní značky neonacistického hnutí.
Přednášky akcentovaly odkaz současné scény na ideologii hitlerovského Německa a
souvislost mezi ideologií a konkrétními násilnostmi. Dále se zaměřily na možnost aktivního
zapojení do občanského života v lokalitě. Přednášky pro Policii ČR (kurzy pro velitele
bezpečnostních opatření) měly policisty seznámit se zahraničními trendy, které zpravidla
ovlivňují situaci v ČR, zdůrazňovaly zásadu přiměřenosti policejních zákroků a měly přispět
k posílení činnosti policie v oblasti community policing.
Projekt Gypsy Spirit má za cíl vytvořit tradici oceňování práce pro romskou komunitu,
vytvořit veřejnou platformu pro prezentaci pozitivních příkladů a reálných přínosů romské
komunitě a tak přiblížit široké veřejnosti aktivity organizací a jednotlivců zaměřené
na podporu integrace romské menšiny do společnosti a na zlepšení její životní situace. Ceny
Gypsy Spirit jsou proto zaměřeny na podporu a zveřejnění těch projektů a aktivit, které
přinášejí skutečné a měřitelné výsledky, jež představují pro romské obyvatele reálnou pomoc.
O projekt Gypsy spirit 2009 v České republice byl veliký zájem. Přihlášek se v každé
kategorií sešlo několik desítek. Zájem o přihlášení se do soutěže i v roce 2010 byl veliký.
Projekt měl v roce 2009 dobré mediální pokrytí.
Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách v rámci lokálních partnerství
v jednotlivých lokalitách podpořila přípravu a realizaci projektu zaměřeného za vzdělávání
pedagogů v oblasti prevence extremismu. Jedná se o projekt „PROČ – Příběhy rozprávějící o
člověku“, který v Olomouckém kraji realizuje sdružení Kappa Help39. Cílem projektu je: a)
38
39
Více v kapitole monitoring.
http://kappa-proc.cz/
44
tvorba výukových materiálů pro výuku multikulturní výchovy, b) realizace vzdělávacích
aktivit pro učitele v oblasti multikulturní výchovy, c) zamezení předsudků prostřednictvím
přípravy a zavádění inovovaných multikulturních vzdělávacích aktivit pro děti a mládež ve
školách i školských zařízení. Projektové aktivity byly pilotně realizovány ve školách regionu
Přerovska a následně v dalších školách Olomouckého kraje. Prostřednictvím kurzů mají
pedagogové možnost rozšířit si znalosti v základních myšlenkových proudech
multikulturalismu a jejich východiscích, seznámí se vzdělávací praxí v ČR v multikulturní
výchově a možnosti realizace MKV ve své škole. Byly jim představeny moderní principy a
metody inkluzivního vzdělávání, vyučovací koncepty pro výuku lidských práv nebo možnosti,
jak v pedagogické praxi pracovat s fenoménem náboženství. Prostřednictvím workshopů měli
žáci a studenti možnost si vytvořit lepší představu o problematice rasismu a xenofobie v
České republice, dostali možnost vyjádřit se k problému a konzultovat jej s lidmi, kteří se
touto problematikou dlouhodobě zabývají. Seznámili se s ultrapravicovou scénou v ČR,
symbolikou, subkulturou, historií a propagandou, rozlišením mezi rasovým zobecňováním a
konkrétním jednotlivcem jiného etnika, historií a specifiky Romů, s konkrétní podobou
života v romských lokalitách Olomouckého kraje. První cílovou skupinou tvořili žáci a
studenti základních a středních škol Olomouckého kraje. V roce 2010 byla připravována
metodická příručka pro pedagogy a probíhaly workshopy pro pedagogy. Na ně v roce 2011
navázaly workshopy pro studenty (Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk, Jeseník).
4.2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy40
Vzdělávání učitelů
Řada projektů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále
jen „DVPP“) byla v roce 2010 podpořena v rámci dotačního
programu „Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a
multikulturní výchovy“ a Evropských strukturálních fondů. Mnoho
seminářů je akreditováno MŠMT, jejich seznam je k dispozici na
webových
stránkách
MŠMT
(http://www.msmt.cz/vzdelavani/programy-na-podporu-vzdelavaniv-jazycich-narodnostnich-mensin-a-multikulturni-vychovy).
MŠMT ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského
v Praze připravilo seminář „Jak zacházet s extremismem ve škole
II“, který se uskutečnil 15. června 2010 na půdě Pedagogického muzea J.A.Komenského,
přímo řízené organizace MŠMT. 41
40
Uvedené informace jsou čerpány z „Vyhodnocení koncepce boje proti extremismu pro rok 2010“. Podklady
do vyhodnocení zpracovává MŠMT.
41
Seminář byl rozčleněn do dvou bloků. První blok se věnoval problematice „Extremismus mimo školu“,
zabýval se jevy, ke kterým sice dochází mimo školní prostředí, ale který má silný vliv na mládež. Byl představen
projekt Antikonfliktních týmů Policie ČR a příspěvek ke spolupráci státních orgánů a školy. Další blok zaštítili
pedagogičtí odborníci a týkal se aktivit ve škole. Na závěr semináře byl prezentován projekt organizace Asi milovaní „Hrozby neonacismu“ a projekt Českého helsinského výboru „Odborné vzdělávání koordinátorů
školních metodiků prevence a školních metodiků prevence pro oblast neonacismu a pravicového extremismu“.
Oba projekty byly podpořeny z dotačního programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních
menšin a multikulturní výchovy v roce 2009. Seminář byl určen pro pedagogické pracovníky základních a
středních škol, studenty pedagogických fakult vysokých škol. Účastníci obdrželi odborné materiály.
45
Další vzdělávání pedagogických pracovníků realizuje např. přímo řízená organizace MŠMT,
Národní institut dalšího vzdělávání (dále jen „NIDV“). Seznam seminářů a dalších forem
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je uveřejněn na www.msmt.cz a www.nidv.cz.
Na základě evaluace realizovaných programů a dle požadavků pedagogických pracovníků byl
koncem roku 2010 připraven a akreditován celostátní program s názvem „Téma extremismu
ve výuce“. Vzdělávací program měl za cíl seznámit se základní terminologií týkající se
politického extremismu, organizacemi a jejich činností. Krátce byla zmíněna situace v
zahraničí a rovněž porovnání ČR se zahraničím. Hlavní důraz byl kladen na rozlišení proudů
uvnitř tzv. ultrapravice (neonacisté, reakční populisté, skinheads). Součástí kurzu byl i rozbor
společenské reflexe extremismu a průniku extremistických myšlenek (resp. myšlenek
propagovaných extremisty) do standardní politiky. Seminář zabýval teoretickými aspekty této
problematiky i konkrétními poznatky o extremistické scéně v ČR. 42
V roce 2010 byl připraven a akreditován program „Prevence rizikového chování“, pro
pedagogické sbory, který reflektuje časté projevy související s asociálním chováním, jako je
šikana, agresivita, záškoláctví, užívání návykových látek, poruchy příjmu potravy a další. 43
Na seminářích k DVPP se podílí i Národní ústav odborného vzdělávání (dále jen
„NÚOV“), přímo řízená organizace MŠMT. Program je vždy alespoň zčásti zaměřen na
multikulturalismus (interkulturní vzdělávání), extremismus ve 20.století a v současnosti,
cizince v ČR atp.44
Výzkumný ústav pedagogický, řešil projekt „Výuka k různosti jako součást
multikulturní výchovy a vzdělávání“. Cílem tříletého projektu je přispět k eliminaci xenofobie
a odbourávání bariér mezi většinovou společností a příslušníky menšin, a to pomocí nově
vyvinutých vzdělávacích nástrojů, které umožní žákům základních a středních škol si osvojit
základní principy správného vztahu k menšinám a vzájemné komunikace, a ty pak přirozeně
aplikovat ve svém školním kolektivu i v běžném životě.45
42
Seminář proběhl v listopadu roku 2011, lektorování se ujal Jan Charvát.
Je zaměřen na rozvoj sociálních dovedností, prevenci asociálního chování žáků a zlepšení sociálního klimatu
ve škole. Program je rozdělen do jednotlivých navazujících lekcí. Součástí každé lekce preventivního programu
jsou: očekávané cíle, scénář vyučovací hodiny a způsoby práce, pracovní listy a jak s nimi pracovat, jak vnímat a
podpořit školní atmosféru. Program lze použít u širokého spektra žáků II. stupně základních škol, u kterých
mohou být velké rozdíly v kulturním, sociálním i etnickém zázemí. S podrobnými metodickými a pracovními
listy lze pracovat samostatně ve škole a lze jich bezprostředně využít pro práci se žáky.
44
Za všechny akce je možné uvést zejména přes dvacet let trvající tradici v pořádání Letních škol historie (spolu
s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy), které jsou určeny dalšímu vzdělávání učitelů dějepisu a ostatních
společenskovědních předmětů v základním a středním školství. Z letních škol historie jsou pravidelně vydávány
sborníky.
43
45
Učitelům projekt má poskytnout metodickou podporu v zavádění výuky k různosti jako součásti multikulturní
výchovy a prevence proti xenofobii v rámci předmětů „Člověk a jeho svět“, „Člověk a společnost“ a „Občanský
vzdělávací základ“. Projekt se zaměřuje na shromáždění, utřídění a transformování informací do podoby
vzdělávacích nástrojů, které umožní osvojit si problematiku vztahů k menšinám. V roce 2010 byly vytvořeny
autorské texty k jednotlivým oblastem projektu, týkající se národnostních menšin, osob se zdravotním
postižením a diverzitě ve společnosti. Poté následovala pilotáž na vybraných školách a uskutečnily se dva
odborné semináře. První s autory textů v Olomouci v počtu cca 20 účastníků a další taktéž v Olomouci za
přítomnosti pedagogů z pilotních škol, autorů textů, zástupců Národní rady osob zdravotně postižených a Centra
vizualizace a interaktivity ve vzdělávání a zástupců Výzkumného ústavu pedagogického, v celkovém počtu 40
účastníků. Zpravodaje s veškerými informacemi o projektu jsou zveřejňovány na Metodickém portálu
www.rvp.cz.
46
NIDM v rámci realizace individuálního projektu národního „Klíče pro život – Rozvoj
klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání“ uskutečnil v říjnu 2010
vzdělávací kurz pro pedagogické pracovníky školských zařízení pro zájmové vzdělávání a
pracovníky pracující s dětmi a mládeží v nestátních nevládních organizacích „Úvod do
problematiky extremismu“. Cílem semináře bylo seznámit účastníky se základními
informacemi o extremismu, vysvětlit základní pojmy: dělení extremismu, subkulturní hnutí,
základní informace týkající se diváckého násilí, náboženského extremismu, ekoterorismu,
seznámit s časopisy, vysvětlit symboliku a naučit účastníky včas rozeznávat projevy
extremismu a je řešit.
V rámci tzv. školení k průřezovým tématům (v tomto případě „Multikulturalita“) byl
v průběhu roku 2010 vystavěn a odpilotován vzdělávací program pro krajské koordinátory a
také program pro pedagogické pracovníky ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a
pro pracovníky s dětmi a mládeží v nestátních neziskových organizacích. K 31. 12. 2010 bylo
v rámci pilotáže proškoleno více než osmdesát účastníků z celé ČR (rozsah školení 64 hodin).
Obsahem akreditovaného kurzu je výchova k utváření pozitivní kulturní a etnické identity, ke
vnímání mnohovrstevnaté kulturní reality a k překonávání genderových i věkových
stereotypů, dále pak je diskutována problematika vztahu mezi menšinami a většinami a
možnosti soužití rozdílných etnik.
Vzdělávání dětí
Problematika multikulturní výchovy, výchovy k respektování lidských práv i výchovy
proti extremismu, rasismu a intoleranci je integrální součástí rámcových vzdělávacích
programů (dále jen „RVP“) pro základní i středního vzdělávání a jako taková je v rámci
kurikulární reformy implementována do jednotlivých školních vzdělávacích programů (dále
jen „ŠVP“). Rámcové vzdělávací programy stanovují zejména konkrétní cíle, formy, délku a
povinný vzdělávací obsah a jsou závazné pro tvorbu ŠVP.
Všechny obory vzdělání v odborném školství (kategorie M, L, H, E)46 mají
zapracovány obsahy vzdělání v podobě klíčových kompetencí, průřezových témat a vlastních
kurikulárních rámců.
Problematiky extremismu a menšin se týká hlavně
„Společenskovědního vzdělávání v RVP oborů kategorie M, L a H“ a „Občanského základu
v oborech kategorie E“, které směřují k výchově k humanitě, demokracii, tedy proti
extremismu. Vzdělávání v odborném školství vychází ze čtyř Delorsových pilířů47 vzdělání
pro 21. století.
V červnu 2010 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno nové nařízení vlády č. 211/2010 Sb.,
o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. V roce
46
Kategorie L a M označuje obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou. Kategorie E a H
označuje obory vzdělávání poskytující střední vzdělání s výučním listem.
47
V roce 1993 byly na půdě UNESCO, v mezinárodní komisi „Vzdělávání pro 21. století“, formulovány čtyři
základní „Delorsovy pilíře“ vzdělávání, které jsou základem pro rozvoj tzv. učící se společnosti v globálním
světě, kladoucí důraz na rozvoj jedince: 1) učit se poznávat, to znamená osvojovat si nástroje pochopení světa a
rozvinout dovednosti potřebné k učení se; 2) učit se jednat, to znamená naučit se tvořivě zasahovat do svého
životního (tzn. přírodního i společenského) prostředí; 3) učit se být, to znamená porozumět vlastní osobnosti a
jejímu utváření v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami; 4) učit se žít společně, to znamená umět
spolupracovat s ostatními, a moci se tak podílet na životě společnosti.
47
2010 byl dokončen a schválen RVP pro praktickou školu jednoletou a dvouletou (dále jen
„RVP PRŠ 1“ a „RVP PRŠ 2“). V srpnu 2010 byl rozeslán na DVD na Praktické školy, které
si podle rámcových vzdělávacích programů budou tvořit své školní vzdělávací programy,
podle kterých začnou výuku v roce 2012. V rámcových vzdělávacích programech uvedených
škol není samostatně zařazeno průřezové téma „Multikulturní výchova“, avšak témata
vztahující se k multikulturní výchově jsou obsažena v RVP PRŠ 1 v průřezovém tématu
„Osobnostní a sociální rozvoj“ v tematickém celku „Sociální rozvoj“ a v RVP PRŠ 2 v
průřezovém tématu „Osobnostní a sociální výchova“ v tematickém celku „Lidské vztahy a
etnický původ“.
V roce 2010 byla uzavřena legislativní etapa pro provedení zásadní změny v oblasti
vzdělávacích programů zakotvené ve školském zákoně, kdy byl postupně zredukován počet
původních oborů vzdělání na nově koncipované, komplexnější obory vzdělání.
Všechny rámcové vzdělávací programy gymnaziálního i středního odborného
vzdělávání obsahují průřezové téma „Občan v demokratické společnosti“, kde je problematika
potírání extremismu a xenofobie začleněna. Průřezové téma směřuje v procesu výchovy a
vzdělávání k tomu, aby žáci např. byli schopni morálního úsudku, odolávali myšlenkové
manipulaci, dovedli kriticky přijímat mediální obsahy, dovedli jednat s lidmi o citlivých nebo
kontroverzních tématech a hledat kompromisy.
Tematická hesla průřezového tématu, která se vztahují k extremismu a jeho prevenci:
Osobnost a její rozvoj (žáci prožívají v době své docházky do středních odborných
škol a středních odborných učilišt adolescenci a hledají svou identitu; škola jim má
pomoci utvářet ji tak, aby byla
v souladu se společenskými zájmy a potřebami);
komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů,
systémový výběr z moderních dějin (kultivace historického vědomí),
stát, politický systém, politika (politická výchova),
masová média (budování mediální gramotnosti žáků),
morálka, svoboda, odpovědnost, kritická tolerance, solidarita (etická výchova),
kultivace právního vědomí.
Do rámcových vzdělávacích programů mají být v rozšířenější podobě zařazeny dějiny
a kultura menšin na území ČR v rámci tzv. cyklických revizí RVP.
Z pohledu extremismu je v RVP středního vzdělávání rovněž významná vzdělávací
oblast „Člověk a společnost“ (v případě RVP gymnaziálních oborů vzdělání) a
„Společenskovědní vzdělávání“ (v případě RVP lyceálních a odborných oborů vzdělání).
Tyto rámce jsou podkladem pro koncepci školního dějepisu a výchovy k demokratickému
občanství ve ŠVP. Mají kultivovat historické vědomí žáků a připravovat je k aktivnímu a
odpovědnému životu v demokratické společnosti..
V dějepisném učivu je důraz položen na dějiny moderní doby, hlavně na 20. století, v
jejichž rámci je zařazeno učivo o fašismu, nacismu, o druhé světové válce, nacistické rasové a
jiné perzekuci, o odboji proti nacismu, o holocaustu a genocidě Romů. V učivu, které
vzdělává k demokratickému občanství, jsou následující obsahová hesla: politický
radikalismus a extremismus, současná česká extremistická scéna a její symbolika, mládež a
extremismus.
48
Školám se doporučuje také zařazovat do školních vzdělávacích programů (ŠVP)
v dostatečné míře další závazné průřezové téma „Multikulturní výchova.“ Je zde uveden
odkaz na komplexní informace o holocaustu Romů a Židů, které lze získat na odborných
seminářích „Jak učit o holocaustu” a v rámci dokumentárního projektu pro žáky „Zmizelí
sousedé“ (organizují Vzdělávací oddělení Památníku Terezín a Vzdělávací a kulturní centrum
Židovského muzea v Praze). Současně je upozorňováno na publikace tzv. popíračů
holocaustu. Ve výuce je potřebné také akcentovat téma česko-německých vztahů, včetně
objektivních informací o odsunu sudetských Němců, poznávat kulturu, jazyk a každodenní
život dalších národností a etnik žijících v ČR. Žáci by měli být informováni o současných
extremistických skupinách mládeže (antisemitismus, islamofobie, neonacismus, pravicový a
levicový extremismus).
VÚP vypracoval „Analýzu rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání
v oblasti prevence rizikového chování“. Byla provedena ve všech jeho částech – cíle
základního vzdělávání, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti (vzdělávací obory), průřezová
témata. Zaměřila se především na obsahovou a terminologickou stránku jednotlivých forem
rizikového chování včetně rasistických, xenofobních a extremistických postojů. Materiál je k
dispozici na VÚP.
Problematika multikulturní výchovy byla i v roce 2010 řešena jako součást
dlouhodobého systematického rezortního úkolu zaměřeného na metodickou podporu výuky
průřezových témat (mezi nimi i „Multikulturní výchovy“).
V rámci tohoto úkoly byly jako konkretizace průřezových témat v RVP zpracovány
doporučené očekávané výstupy (dále jen „DOV“) pro všechny tematické okruhy průřezového
tématu „Multikulturní výchova“, a to jak pro 1. a pro 2. stupeň základních škol, tak pro
gymnázia. DOV jsou zaměřeny na rozvíjení postojů a hodnot a vycházejí z inovované
„Strategie rozvoje v oblasti Multikulturní výchovy“ v předcházejícím roce. Zohledňují
mezikulturní přístup. Na úrovni DOV dochází k efektivním přesahům mezi jednotlivými
průřezovými tématy a to zejména mezi „Multikulturní výchovou“, „Výchovou
demokratického občana“ a „Výchovou k evropským a globálním záležitostem“. DOV byly
ověřovány na vybraných základních školách a gymnáziích a byly pro učitele vytvořeny
ukázky konkrétních výukových situací, ve kterých mohou být jednotlivé doporučené výstupy
dosahovány. Metodické materiály jsou postupně doplňovány a uveřejňovány na Metodickém
portálu www.rvp.cz. V rámci tohoto úkolu proběhlo v roce 2010 plošné dotazníkové šetření,
které se týká zejména postojů učitelů k problematice průřezových témat (tedy i „Multikulturní
výchovy“) a otázek spojených s jejich výukou. Bylo založeno digifolio soustřeďující základní
texty
a
informace
k
otázkám
inkluzivního
vzdělávání.
http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2477.
V rámci kontinuální činnosti VÚP se pracuje na srovnávací studii inkluzivních
přístupů ve vybraných zemích. V roce 2011 byla zpracována studie „Pojetí průřezových
témat“ a byly shromážděny materiály týkající se systému vzdělávání a kurikulárních
dokumentů. Ty jsou dále využívány jako podklad při získávání informací pro analýzu
inkluzivních přístupů.
V listopadu 2010 bylo schváleno a zveřejněno „Metodické doporučení k prevenci
rizikového chování“. Materiál nahrazuje stávající „Metodický pokyn ministra školství,
mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže“. Jednou
49
z kapitol metodického doporučení je i kapitola „Extremismus, rasismus, xenofobie,
antisemitismus“.48
Každoročně je vyhlašován dotační program MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích
národnostních menšin a multikulturní výchovy. V rámci modulu B, „Podpora multikulturní
výchovy“, jsou podporovány následující aktivity:
Vzdělávací aktivity, včetně mimoškolních a volnočasových, pro děti a mládež,
příslušníky národnostních menšin, jako součást širšího projektu zaměřeného na
vzdělávání,
tvorba, realizace a ověřování vzdělávacích programů a výukových materiálů pro děti a
mládež a pro pedagogické pracovníky, které směřují k posilování vědomí obecné
lidské sounáležitosti, k výchově k demokratickému občanství, poznávání historie a
kultury jiných národů, ke vzájemné toleranci a respektu k odlišné identitě druhých, k
podpoře rozvoje vnímavosti vůči pozitivnímu významu národnostní rozmanitosti
společnosti, ale také k potírání rasové a národnostní nesnášenlivosti, rasismu,
antisemitismu, xenofobii a extremismu; včetně integračních a multikulturních
projektů.
kvantitativní a kvalitativní výzkumy a analýzy, sociologická a statistická šetření,
zaměřená na oblast vzdělávání dětí a mládeže z národnostních menšin a etnik žijících
v ČR a na multikulturní výchovu dětí a mládeže.
V roce 2010 bylo podpořeno v rámci tohoto modulu 52 projektů v celkové výši cca 15
milionů Kč. Mezi podpořenými projekty lze najít řadu příkladů dobré praxe, případně se
mohou organizace inspirovat k vzájemné spolupráci.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každoročně vyhlašuje „Programy na
podporu aktivit v oblasti prevence rizikového chování u dětí a mládeže“. V roce 2010 byly
projekty pro oblast kriminality, kde jednou z priorit je i oblast extremismu, podpořeny
celkovou částkou 10 427 000 Kč. Výsledky dotačních řízení jsou zveřejněny na
www.msmt.cz v sekci „Sociální programy“, odkaz „Prevence rizikového chování“.
Projekty realizované v roce 2010, podpořené ze státního rozpočtu a Evropského
sociálního fondu – „Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost“
Vzdělávací projekty společnosti Člověk v tísni: program „Jeden svět na školách“,
jehož základní myšlenkou je využití potenciálu dokumentárních filmů a dalších
audiovizuálních prostředků ve vzdělávání a výchově; dokumentární filmy přinášejí
informace o aktuálních problémech současného světa. Člověk v tísni každoročně
v listopadu pořádá cyklus Příběhy bezpráví, jenž zahrnuje aktivity vztahující se k
tematice moderních československých dějin, popisuje např. cílenou perzekuci celých
sociálních skupin komunistickým režimem. Projekt je podpořen z dotačního
programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a
multikulturní výchovy.
48
Důležitou součástí Metodického doporučení je praktický návod pro školy „Co dělat když“, který obsahuje
doporučení ředitelům škol a školním metodikům prevence, jak se zachovat při výskytu určitého rizikového
chování ve školách. Uvádí rizikové i projektivní faktory, síť partnerů i legislativní rámec. Důležitý je bod, kdy,
koho a v jakém případu vyrozumět i odsek „možnosti a limity práce pedagoga“.
50
Konference na téma „Kyberšikana a ochrana osobních údajů aneb Kam až to může
zajít na internetu“ pořádaná v květnu 2010 v Senátu PČR pod záštitou senátního
Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy.
Památník Lidice organizuje DVPP ve spolupráci s NÚOV a již 6. ročník mezinárodní
vědomostní internetové soutěže pro děti a mládež „Lidice pro 21. století.“ Projekt je
podpořen z dotačního programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích
národnostních menšin a multikulturní výchovy.
Terezínská iniciativa v roce 1999 zahájila projekt finanční podpory českých škol. Od
té doby úspěšně probíhá a přivádí do Památníku Terezín ročně kolem 2400 žáků a
středoškolských studentů, což představuje maximální možnou roční kapacitu těchto
seminářů. Projekt je podpořen z dotačního programu MŠMT na podporu vzdělávání v
jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy.
V roce 2010 pokračoval projekt „Hrozby neonacismu“ – příležitost demokracie,
podaný sdružením Asi-milovaní. Na tomto projektu spolupracuje také Ministerstvo
vnitra. Projekt je podpořen z dotačního programu MŠMT na podporu vzdělávání v
jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy.
Hodnocení vzdělávání ve školách
Hodnocení ve školách provádí Česká školní inspekce (dále jen „ČŠI“). I v roce 2010
pokračovaly tematické inspekce, zaměřené na hodnocení vzdělávání žáků a studentů v oblasti
prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchovy k toleranci a
respektování lidských práv, které vychází z rámcových vzdělávacích programů. ČŠI
neevidovala v roce 2010 žádnou stížnost, která by se primárně týkala problematiky
extremismu.
4.3. Ministerstvo kultury49
Preventivní funkce Ministerstva kultury lze rozdělit do těchto oblastí:
Oblast médií a audiovize
V rámci dotačního programu Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích
národnostních menšin je finančně podporováno vydávání periodického tisku a provozování
rozhlasového či televizního vysílání v jazyce národnostních menšin, popř. šířícího informace
o těchto menšinách. V roce 2010 bylo v dotačním programu Podpora rozšiřování a přijímání
49
Uvedené informace jsou čerpány z „Vyhodnocení koncepce boje proti extremismu pro rok 2010“. Podklady
do vyhodnocení zpracovává MK.
51
informací v jazycích národnostních menšin podpořeno 37 projektů. Celková částka
poskytnutých dotací činila 27 814 145 Kč.
Žádný z festivalů, podpořených v roce 2010 v rámci dotačního programu
Kinematografie a média, nebyl výhradně věnován tématice extremismu. Na řadě z nich se
však objevují filmy, resp. rozhlasové pořady s touto tématikou. Jsou to např. festivaly
FAMUfest, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět, Mezinárodní festival
dokumentárních filmů Jihlava.
Oblast regionální a národnostní kultury
V rámci výběrových dotačních řízení získávají finanční prostředky příslušníci
národnostních menšin žijících v České republice na rozvoj své kultury a kulturních aktivit,
speciální dotační program je určen na podporu integrace příslušníků romské komunity.
V rámci programu na podporu kulturních aktivit národnostních menšin žijících
v České republice jsou i nadále podporovány projekty českých občanů národnosti bulharské,
chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, řecké, slovenské, srbské,
ukrajinské a též projekty židovské kultury. Dotace jsou poskytovány i na kulturní
multietnické akce, které přispívají k vzájemnému poznávání různých národnostních kultur.
Tím se snaží předcházet xenofobním jevům. V roce 2010 bylo v tomto programu podpořeno
65 projektů, na které byla poskytnuta dotace v celkové výši 8 645 000 Kč.
Ministerstvo kultury vyhlašuje každoročně dotační program zaměřený na podporu
integrace příslušníků romské komunity. Projekty podporované v rámci tohoto programu
mohou být zaměřeny na umělecké, kulturně vzdělávací a výchovné aktivity, studium romské
kultury a tradic, dokumentační a ediční činnost, tvorbu a distribuci uměleckých hodnotných
filmů přispívajících k integraci romské komunity a multietnické kulturní akce. V roce 2010
bylo v tomto dotačním programu podpořeno 25 projektů, celková částka poskytnutých dotací
činila 1 462 000 Kč.
Oblast umění a knihoven
Státní podporu získává řada projektů, které mají prostřednictvím umění a činnosti
knihoven podporovat kulturní dialog i vzájemné poznávání odlišných kultur. V roce 2010 to
byly zejména multietnické akce, např.: Colours of Ostrava, RESPECT World Music Festival,
Valašský špalíček, Hudební festival ETNO Brno. Každoročně je vyhlašován také dotační
program Knihovna 21. století, určený knihovnám evidovaným dle knihovního zákona č.
257/2001 Sb. Jedním z okruhů je podpora práce s národnostními menšinami a integrace
cizinců.
Finanční prostředky jsou žadatelům (tzn. knihovnám evidovaným dle výše zmíněného
zákona č. 257/2001 Sb. a občanským sdružením podle zákona č. 83/1990 Sb., jejichž účelem
je knihovnická a informační činnost či její podpora) poskytovány na realizaci besed a výstav
s cílem poznávání jiných kultur a na nákup knihovního fondu pro národnostní menšiny.
V roce 2010 bylo v dotačním programu Knihovna 21. století celkovou částkou 76 000 Kč
podpořeno 8 tématických projektů - besed s čtenáři s cílem poznávání jiných kultur a na
nákup knihovního fondu pro národnostní menšiny s tím, že další prostředky byly vynaloženy
na projekty na podporu čtení a čtenářství, které mají přispívat ke kultivaci osobnosti.
52
Oblast ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií
Programově se touto tématikou zabývají především Muzeum romské kultury,
Památník Terezín, Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických
kultur, Národní galerie – Sbírka mimoevropského umění, Památník Lidice, který má od roku
2009 ve správě i Památník v Letech, a Židovské muzeum v Praze, sdružení právnických osob,
jehož zakladateli jsou Ministerstvo kultury a Federace židovských obcí v Praze.
Památník Terezín má za úkol a) zajistit podporu studia problematiky holocaustu
odborníky z muzeí, galerií a dalších kulturních institucí a zařízení a b) zajistit podporu
vzdělávacích aktivit v oblasti Holocaustu zajišťovaných muzei, galeriemi a dalšími kulturními
organizacemi pro širokou veřejnost, zejména pro mládež50. Obdobné pracoviště má také
Židovské muzeum v Praze - Vzdělávací a kulturní centrum.
Památník Terezín pořádá jednodenní a vícedenní vzdělávací semináře pro žáky,
studenty a pedagogy (z České republiky i ze zahraničí) se zaměřením na historii Holocaustu,
problematiku antisemitismu, rasismu, nebezpečí nacistické ideologie, jejích projevů a
intolerance ve společnosti a to v minulosti i v současnosti: např. „Jak vyučovat Holocaustu“ a
„Holocaust ve vzdělávání“, dále cykly přednášek, seminářů, dílen a soutěží pro děti a mládež
a besedy s pamětníky „Svědectví pamětníků“. Výstupem víceletého mezinárodního projektu
je publikace vydaná v r. 2010 – příručka pro učitele základních a středních škol „Ghetto
Terezín, Holocaust a dnešek“ obsahující 12 metodických modelů (modelových hodin)
postavených na krátkých tématických filmových klipech s výpověďmi pamětníků
na přiloženém DVD, které se týkají pronásledování židovského obyvatelstva v Protektorátu
Čechy a Morava, s akcentem na existenci terezínského ghetta. Nový projekt památníku
Terezín zahájený v roce 2010 pod názvem „Školákem v Protektorátu Čechy a Morava“
vychází z myšlenky přiblížit nejmladším generacím realitu nacistického totalitního režimu na
příkladu, který je jim nejbližší – na školním prostředí. Záměrem projektu je ukázat dnešní
školní mládeži, jakým způsobem byli nacistickým režimem postihování stejně staří žáci a
studenti v období existence Protektorátu Čechy a Morava a jak by mohli být postiženi také
oni samotní, kdyby žili v tomto totalitním režimu.
Památník Lidice jako akreditovaná vzdělávací instituce organizuje od roku 2006
celoročně řadu vzdělávacích akcí a akreditovaných odborných seminářů v rámci dalšího
vzdělávání pedagogických pracovníků k historii Lidic a Ležáků a obecně k problematice
totalitních režimů. Specializované semináře věnované problematice německé okupace,
persekuce a československého odboje jsou učeny zejména učitelům dějepisu, výchovy
k občanství nebo jiných humanitních vyučovacích předmětů. Na seminářích přednášejí
přizvaní odborníci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Vojenského historického
ústavu, vysokých škol a dalších vzdělávacích institucí. Semináře jsou akreditované
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a byly podpořeny v rámci dotačního programu
Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy v roce 2010:
např. „Nebyly jen Lidice“, „Co je fašismus a nacismus“ a další.
50
Tyto úkoly Památník Terezín plní také na základě členství ČR v Mezinárodním koordinačním výboru pro
spolupráci ve vzdělávání, připomínání a výzkumu v oblasti Holocaustu.
53
Mimořádné úsilí věnoval Památník Lidice v uplynulém období 2009 – 2010 začlenění
kulturní památky Lety do struktury Památníku Lidice (usnesením vlády ČR ze dne 4. května
2009 č. 589 přešla péče o pietní území bývalého tábora v Letech u Písku do působnosti státní
příspěvkové organizace Památník Lidice) a zajištění plnění usnesení vlády ze dne 4. května
2009 č. 589 k úpravě pietních míst v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Dne 18. června
2010 byla na místě bývalého tábora slavnostně otevřena nově zrekonstruovaná kulturní
památka Lety u Písku jako důstojné pietní místo s instalací dvou replik původních ubikací,
kde je umístěna stálá expozice. Byla upravena naučná stezka napojená na zařízení Infocentra
v budově Obecního úřadu Lety. Kompletně byly rekonstruovány přístupové cesty k pietnímu
území a provedeno komplexní dopravní a informační značení.
V roce 2010 uběhlo deset let od slavnostního vyhlášení literárně dokumentačního
projektu Židovského muzea v Praze „Zmizelí sousedé“, který vybízí mladé lidi ve věku od 12
do 18 let k pátrání po židovských sousedech, kteří z místa, kde žijí, zmizeli převážně v období
2. světové války. Do projektu se zapojily desítky škol a stovky žáků v ČR i v zahraničí.
Souběžně s tímto projektem probíhaly v desítkách lokalit místní výstavy inspirované
projektem „Zmizelí sousedé“. Výstava byla k vidění v mnoha zemích celého světa – např.
v Itálii, Německu, Velké Británii, USA či v Kanadě.51 Od roku 1996 působí při Židovském
muzeu v Praze Vzdělávací a kulturní centrum, které bylo Rozhodnutím Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy ze dne 22. 7. 1996 zařazeno do soustavy vzdělávacích zařízení pro
další vzdělávání pedagogických pracovníků. Rovněž pořádá semináře pro pedagogy „Dějiny
Židů“ s tématy např. Tradice a zvyky Židů, Holocaust/Šoa, Antisemitismus, Stát Izrael a
současnost aj. K dispozici byly výstavy „Neztratit víru v člověka“, „Zmizelí sousedé“, „Pocta
dětským obětem Holocaustu“, „Anna Franková – Odkaz pro současnost“. Nově muzeum
spustilo projekt „neZnámí“ s cílem identifikovat členy a zaměstnance Židovské obce v Praze
na fotografiích z let 1942 - 1945. K významným výstavám Židovského muzea v Praze
náležely např.: „Od té doby věřím na osud…“ (Transporty protektorátních Židů do Běloruska
v letech 1941 – 1942), „A vypravuj synu svému…“ nebo „Nechť mu Bůh dá vyrůst“.
Činnost Muzea romské kultury v Brně jako státní příspěvkové organizace je
systémově zajištěna od 1. 1. 2005. Muzeum prezentovalo v roce 2010 stálou muzejní expozici
„Příběh Romů“ a řadu zajímavých výstavních projektů, např. „Bylo, nebylo…, Kaj sas, kaj
nasas, guleja bachtaleja….Svět romských pohádek“, „Plátna pro velké černé oči“ (z díla Míly
Doležalové), „Svatební rituály Indie“. Kromě toho muzeum nabízí ostatním institucím
v tuzemsku i zahraničí kvalitní putovní výstavy prezentující romskou tématiku, např.
výstavu o Muzeu romské kultury, „Krásné časy…?“ (zahrnující výjevy ze života Romů od
poloviny 19. století do počátku 2. světové války), „Řemesla našich předků / Sikhĺarďi buťi –
somnakuňi buťi“, „Co to máš na sobě ?! / S´oda pre tute ?!“, „Svět očima Romů / E luma
romane jakhenca“ a další. Další aktivity muzea v roce 2010, jako např. přednášky pro
veřejnost v rámci cyklu Kdo jsou Romové?, dílny pro rodiče s dětmi s různým zaměřením,
seminář o romském jazyce, vzdělávací programy o holocaustu Romů atd., směřují
k poznávání kultury a historie romského etnika. Od roku 2010 je Muzeum romské kultury
spolu s Židovským muzeem v Praze partnerem projektu, který realizuje Ústav religionistiky
Masarykovy univerzity v Brně. Hlavním cílem projektu je vzdělávat učitele základních a
středních škol v oblasti multikulturní výchovy. Výstupem projektu byl mimo jiné cyklus
seminářů pro učitele, poradní web, tištěné a elektronické materiály s návrhy konkrétních
aktivit do výuky.
51
V listopadu 2008 ocenila tento projekt Židovského muzea v Praze Evropská komise v Bruselu cenou Zlatá
hvězda aktivního evropského občanství v rámci programu Evropa pro občany.
54
V roce 2010 připravila některá muzea a galerie řadu výstav, přednášek a dalších
pořadů s uvedenou tématikou.52
Prezentace odlišných kultur a připomínání totalitních zvěrstev jakožto preventivní nástroje
zaštiťované Ministerstvem kultury
4.4. Probační a mediační služba
Probační úředníci a asistentipracují s pachateli a
oběťmi extremisticky motivovaných trestných činů pracují
jednak v průběhu přípravného řízení (nejčastěji v rámci
zpracování zprávy před rozhodnutím nebo v rámci institutu
náhrady vazby dohledem), a dále v průběhu vykonávacího řízení v rámci výkonu trestu
obecně prospěšných prací, výkonu uloženého dohledu a v případě mladistvých pachatelů i
v rámci výchovných opatření.
Žádný ze stávajících probačních resocializačních programů pro dospělé pachatele, ani
žádný z řádně akreditovaných probačních programů pro mladistvé pachatele není v současné
době zaměřen na vyvolání změny chování pachatelů, jež se dopustili trestného činu/provinění
spojeného s extremistickými projevy chování. Pouze některé z těchto programů vycházejí při
své práci s pachateli z kognitivně behaviorálního přístupu a ve svém programu usilují o
vyvolání změny delikventního chování pachatele. Příkladem probačního programu, který se
v praxi PMS ČR prozatím osvědčuje, je motivační „Učební program pro mladistvé
pachatele“. Tento probační program pro mladistvé byl realizován v některých soudních
okresech ČR i v roce 201053.
Podle dostupných zahraničních zkušeností lze dosáhnout efektivních výsledků pouze
při úzké součinnosti policie, státních zástupců, soudců, probačních pracovníků a
52
Např.: Galerie výtvarného umění v Chebu – výstavy „Slunce orientu“, „Zbraně orientu“, Moravské zemské
muzeum v Brně – výstavy „Arabská žena“, „Lidé a jejich svět“, Moravské zemské muzeum v Brně, pavilon
Anthropos – výstava „Skalní umění a život kočovníků Střední Asie ve fotografiích“, Muzeum města Brna –
výstava „Zlato Inků – 1000 let prokletí“, Muzeum Vysočiny Jihlava – výstava „Venezuela – Pestrý svět tropů“,
Národní muzeum v Praze - výstavy „Ve stínu jaguára“, „Gejša a samuraj“, Oblastní muzeum Praha – východ
v Brandýse nad Labem – výstava „Nový Zéland – život na ostrovech“
53
PMS ČR realizuje ještě obdobný program „Právo na každý den“. Lekce jsou zaměřeny na právo rodinné,
občanské, pracovní a trestní.
55
poskytovatelů sociálních a dalších služeb. PMS navrhuje jako řešení realizaci konkrétních
projektů, v rámci kterých by byla detailně mapována daná lokalita z pohledu převládajícího
typu trestné činnosti spojené s extremistickými projevy chování a typu pachatelů, kteří se
těchto trestných činů dopouští. Na základě toho by pak mohla být zvolena strategie možného
řešení kriminality výše uvedeného typu v dané lokalitě. V případech pachatelů - mladistvých
je možné tento postup v praxi uskutečnit v rámci již existujících tzv. „týmů pro mládež“. Tyto
týmy jsou PMS ČR rozvíjeny ve spolupráci s MV ČR, odborem prevence kriminality již od
roku 200554.
V druhé polovině roku 2009 začala v rámci PMS ČR probíhat příprava na zavedení
nového alternativního trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (s
účinností od 1.1.2010). Příprava zahrnovala vytvoření metodického postupu probačních
úředníků a asistentů v souvislosti s tímto trestem, a to s důrazem na úzkou spolupráci PMS
ČR s orgány Policie ČR, státními zástupci a soudci. Zákonodárci v ustanovení § 77 tr. zákona
počítali s možností uložení tohoto zákazu vstupu pachatelům i ve vztahu ke „kulturní a jiné
společenské akci“. Lze tedy usoudit, že by se případně mohlo jednat i o pachatele trestných
činů spáchaných v souvislosti s akcemi, na kterých dochází k chování zahrnující např.
extremistické projevy.
V souvislosti s přípravou na zavedení výše uvedeného nového alternativního trestu do
praxe Ředitelství PMS ČR ve spolupráci s Policejním prezidiem ČR v průběhu roku 2009
dojednávalo možnosti spolupráce při zajištění výkonu tohoto trestu (součástí výkonu kontroly
tohoto trestu může být probačním úředníkem stanovená povinnost, aby se odsouzený
dostavoval v době bezprostředně související se zakázanou akcí na určený útvar Policie ČR).
Výsledkem jednání bylo vytvoření metodického standardu PMS pro postup probačních
úředníků a asistentů v případech zajištění výkonu tohoto trestu, který zahrnuje spolupráci
probačních úředníků a asistentů jak s pracovníky Služby kriminální policie a vyšetřování
(specialisty na řešení kriminality spojené s diváckým násilím a extremistickými projevy
chování), tak i s pracovníky služby pořádkové policie. V této souvislosti byla také zpracována
Metodická příručka č. 1/2009, kterou dne 22. prosince 2009 vydal ředitel ředitelství služby
pořádkové policie Policejního prezidia ČR. Na přípravě této příručky spolupracovalo i
Ředitelství PMS ČR.
Od 1.1. 2010 byly v rámci ČR zavedeny nové alternativní tresty - zákaz vstupu na
sportovní, kulturní a jiné společenské akce a trest domácího vězení. Realizace trestu zákazu
vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce vyžaduje úzkou součinnost PMS, Policie
ČR a realizátorů akcí. V roce 2010 byl pilotován metodický postup probačních úředníků a
asistentů v souvislosti s tímto trestem, a to s důrazem na úzkou spolupráci PMS ČR s orgány
Policie ČR, státními zástupci a soudci. Větší část odsouzených k tomuto trestu bude tvořena
pachateli násilí a výtržností spáchaných při sportovních (nejčastěji fotbalových) zápasech.
Zákonodárci ale v ustanovení § 77 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. počítali s možností
uložení tohoto zákazu vstupu pachatelům i ve vztahu ke „kulturní a jiné společenské akci“.
Lze tedy usoudit, že by se případně mohlo jednat i o pachatele trestných činů spáchaných
54
PMS se ve spolupráci se Sdružením pro probaci a mediaci v justici věnovala i práci s příslušníky romské
menšiny formou služby mentor (individuální práce vyškolené osoby s odsouzeným, který se hlásí k romskému
etniku a byl mu uložen trest veřejně prospěšných prací nebo dohled v rámci podmíněného odsouzení.
56
v souvislosti s akcemi, na kterých dochází k chování zahrnujícímu např. extremistické
projevy.55
Příklad dobré praxe:
Pražské středisko PMS ČR spolupracuje od roku 2009 s pražskými policejními
specialisty na extremismus nejen v oblasti diváckého násilí, ale i extremismu. Oba subjekty
hodnotí spolupráci velmi pozitivně, zástupci pražské policie doporučují tento model i
ostatním krajům.
4.5. Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že nemá vzhledem ke svým zákonným
kompetencím žádný přímý nástroj pro boj s extremismem. Z dotací ze státního rozpočtu
financuje provoz služeb sociální prevence a zajišťuje čerpání prostředků z Evropských
sociálních fondů, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaného
operačního systému. Takto financované aktivity by měly pomáhat k integraci a mírnění
konfliktů souvisejících se sociálně vyloučenými lokalitami.
4.6. Ministerstvo pro místní rozvoj
Nemá žádnou preventivní protiextremistickou aktivitu.
4.7. Preventivní koncepce krajů
Z krajských koncepcí prevence kriminality protiextremistické aktivity explicitně
zmiňuje jen Vysočina.56 Aktivně začal vystupovat Kraj Ústecký.
Vysočina
Dne 15.4. 2009 proběhla v Jihlavě konference „Politický extremismus a regionální
politika“, které se zúčastnili experti na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně.
Reflektovala různé aktivity stoupenců extremismu jako např. vytváření nových buněk
Národního odporu (Havlíčkobrodsko), organizování pochodů (Jihlava) nebo organizováním
různých shromáždění (Světlá nad Sázavou). Vysočina sice nepatří mezi kraje, které by
vybočovaly z celorepublikového průměru co se týče extremistické trestné činnosti, bylo však
konstatováno, že tato kriminalita může mít na obyvatelstvo další důsledky v podobě
násilností, vandalismu apod.
55
Text vznikl krácením příspěvku k PMS ve Strategii boje extremismu v roce 2009 a ve Zprávě o problematice
extremismu na území ČR v roce 2010.
56
Přehled krajských koncepcí prevence kriminality je na http://www.mvcr.cz/clanek/programy-prevencekriminality.aspx?q=Y2hudW09OA%3D%3D
57
Bezpečnostní analýza Kraje Vysočina nabízí recept: „vzájemnou a včasnou
informovaností orgánů veřejné správy a Policie ČR přijímat opatření k zamezení možností
páchání trestných činů v souvislosti s pořádáním akcí spojených s aktivitou extremistických
skupin“. Dokument „Koncepce prevence kriminality Kraje Vysočina na léta 2009-2011“
přináší konkrétní úkoly:
v místech konání akcí extremistických skupin posilovat stav policistů a nasazovat
mobilní kamerový systém na dobu konání akce57,
podávat občanům včasné informace o pořádání akcí spojených s činností
extremistických skupin s upozorněním na možná rizika.
Ústecký kraj
Dne 1. října se na zámku
Červený Hrádek v Jirkově konala
konference
„Společně
proti
extremismu“, která odstartovala řadu
aktivit Ústeckého kraje. Ke konferenci
web
byl
zřízen
http://spolecneprotiextremismu.krustecky.cz/ , kde jsou zveřejněny zajímavé odkazy, kontakty, relevantní právní předpisy,
dokumenty apod. Kraj rovněž nechal zpracovat „Minimanuál – Společně proti extremismu“
který má dát starostům měst a obci návod, jak postupovat v případech spojených s projevy
extremismu58.
Hejtmanka kraje Jana Vaňhová navrhla konkrétní legislativní změny: „Opakované
přestupky proti veřejnému pořádku by měly být trestány jako trestný čin. Je nutné zamezit až
chronickým drobným výtržnostem nebo rušení nočního klidu. Drobnou úpravou zákona, jako
je to například v případě krádeží, které jsou také při jejich častém opakování považovány za
trestný čin“. Dále přislíbila podporu vzdělávacích aktivit, školení odborníků na úřadech a
poradenství obcím, ve kterých bude docházet k provokacím extremistů.
V souvislosti s událostmi ve Šluknovském výběžku využil Ústecký své zákonodárné
iniciativy a vypracoval tzv. Ústecký balíček. Zahrnuje návrhy několika právních předpisů,
které upravují sociální bydlení, loterijní zákon, veřejnou službu a opakované trestní
přestupky. Tento balíček je zaměřen primárně na sociálně vyloučené lokality, proto není
v textu detailněji zmiňován.
4.8. Závěr
Dlouho převládající, sic oficiálně nevyslovený názor, že extremismus je pouze
otázkou policejní represe (tedy Ministerstva vnitra) a případně doplňkových preventivních
57
Zde je namístě uvést, že policejní experti z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování a Ředitelství služby
pořádkové policie prosazují, pokud je to možné, strategii Low profile policing.
58
Ke stažení na http://spolecneprotiextremismu.kr-ustecky.cz/Ke-stazeni/Minimanual_A5.pdf
58
aktivit (tedy Úřadu vlády, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, či Ministerstva
kultury) vedl k tomu, že některé resorty rezignovaly na jakékoli aktivity v této oblasti. Rovněž
chyběla konsistentnější meziresortní spolupráce a spolupráce s nevládními a akademickými
subjekty. Řada opatření byla koncipována ad hoc, jako reakce na konkrétní události bez
jasnější dlouhodobější vize.
Od doby, kdy extremismus získal v očích politiků, médií ale i veřejnosti větší
důležitost (toto období lze vymezit sérií akcí pravicových extremistů ve veřejném prostoru
vrcholících násilnostmi v Janově), lze vysledovat kvalitativní i kvantitativní posun.
Ze strany Úřadu vlády lze identifikovat aktivní činnost na poli ochrany lidských práv
(ať už v rovině symbolické, či v rovině podpory kampaní). Společný postup Policie, Agentury
pro sociální začleňování, nevládního sektoru a obce při extremistických provokacích
v sociálně vyloučených lokalitách (zabránění radikalizaci obyvatel lokality, společné asertivní
mediální výstupy59) by nepochybně, v případech kdy je to možné a proveditelné, vedly
k diskreditaci a sociální exkluzi extremistů a omezení zneužívání „romské karty“.
Ze strany Ministerstva školství lze ocenit aktivní přístup při tvorbě Strategie boje proti
extremismu, stejně jako snahy o změnu konceptu vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy,
intolerance, xenofobie, diskriminace, rasismu a extremismu. Patrně potrvá ještě dlouho než se
výsledky těchto reforem projeví v praxi. Současní studenti udělili v květnu 2010 ve
studentských volbách organizovaných organizací Člověk v tísni celé protiextremistické
platformě tvrdou lekci – Dělnická strana sociální spravedlnosti se umístila na pátém místě se
7,14 procenty. S ohledem na to, že tito studenti už budou v příštích volbách volit „regulérně“
se lze obávat varování expertů, že do osmi let bude mít Česká republika v parlamentu
pravicově extremistickou stranu.
Z pohledu Ministerstva vnitra a Policie ČR je nutné lépe kooperovat s Probační a
mediační službou. Jde o seriózní a zodpovědný subjekt, který má několik předpokladů hrát při
deradikalizaci důležitou roli:
odbornost, kvalifikace personálu,
zkušenost při zvládání konfliktních situací, zkušenost práce s problémovými „klienty“,
znalost projektů partnerských organizací v zahraničí,
ochota se angažovat v této problematice.
Pokud úspěšně funguje spolupráce mezi pražskou policií a pražskou probační a
mediační službou, není důvod aby ji policie neiniciovala i na jiných místech České republiky.
59
Mohou ovšem nastat situace, kdy nebude možné zajistit společný mediální výstup, např. potřeba okamžité
reakce. Navíc je PČR vázána jinými právními předpisy a při medializaci musí respektovat jimi stanovené právní
limity.
59
5. Mediální kampaně proti extremismu
5.1. Obecné informace
Pro úspěšné zpracování mediální kampaně musí být přesně stanoveno zadání
komunikace. Musí být stanoveno, kdo, co, komu, jak chce sdělovat. Dále musí být jasné, co
si příjemce má z kampaně odnést a jakou zpětnou vazbu očekáváme.
Kdo
Subjekty mohou být různé. Je nutné mít na zřeteli, že subjekt sám o sobě v sobě nese
určitou informační hodnotu. Jinak působí sdělení od Ministerstva vnitra, od policie, od
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Úřadu vlády, nevládní organizace, či
subkultury mládeže.
Co
Sdělení musí být jednoduché, srozumitelné, konkrétní. Složitější sdělení si lidé
nezapamatují, nebo ho nemusí pochopit. Špatně odkomunikované sdělení může mít opačný
efekt. Chybou je sdělení prvoplánové, kdy se tvůrci kampaně násilně a průhledně snaží
přesvědčit adresáty komunikace o nějakém názoru.
Příklad:
Britská policie si nechala vyrobit provokativní náborový plakát: Vyobrazuje punkera s
barevným kohoutem plivajícího do obličeje policistovi s tradičním vysokým černým
kloboukem. Policista ale zůstává v obličeji ledově klidný. Pod plakátem je text: „Hledáte
zajímavou práci? Rádi komunikujete s lidmi?“. Cílem kampaně bylo „zlidštit“ a paradoxně
„zatraktivnit“ práci policie. Poselství kampaně lze vyjádřit těmito slovy: „Práce policisty je
prestižní, hledáme vyrovnané, sebevědomé lidi.“ Práce policie má ve Velké Británii vysokou
prestiž, plakát nebyl brán jako něco zesměšňujícího.
Naproti tomu jako nevydařený lze hodnotit náborový
plakát pražské městské policie. „Akce Praha“ (její součástí
bylo i rádobyvtipné agitační video) zcela zjevně vyrovnané a
sebevědomé lidi nepřiláká. Kampaň za pět miliónů korun
vzbudila kritiku médií i veřejnosti.
60
Komu
Mediální sdělení je nutné zaměřit na cílovou skupinu, která si ještě utváří názory. Tato
skupina je přístupnější jak k mediální kampani, tak je i ohroženější extremistickou
propagandou. Odborníci na PR kampaně tuto cílovou skupinu omezují na 14 až 19 let. Tuto
skupinu je nutné dále dělit na dvě podskupiny. Patnáctý rok života bývá zlomový, sdělení pro
teenagery se proto dělí na do 15 let a od 15 let. Od 15 let už sdělení nesmí být infantilní. Dnes
už se hranice posouvá na 14 let.
Jak
Stále častěji se k oslovování výše zmíněné cílové skupiny využívá Internetu.
V současnosti často preferovanou metodou je tzv. virální marketing. Tato technika pro šíření
komerčního sdělení využívá sociálních sítí. Je to plánovaná aktivita, která svojí povahou
motivuje příjemce k roli šiřitele. Pro šíření mohou sloužit prakticky všechna myslitelná
média, nejčastěji jde o média sociální – tzn. online aplikace, platformy či média, která mají za
cíl interakci uživatelů, jejich spolupráci a sdílení obsahu. Do této skupiny patří blogy,
mikroblogy, komunitní weby, chaty, diskuzní fóra sdílení obrázků a videoobsahu, atd.
Příklad:
Britské ministerstvo vnitra (Home Office) si najímá řadu PR odborníků. Ti se rozhodli
pracovat s webovou stránkou pro sdílení videoobsahů www.youtube.com. Na tento web se
videa umísťují zdarma. Na serveru YouTube vznikl vlastní kanál Home Office:
http://www.youtube.com/homeoffice. Jde o krátké šoty zaměřené na různé druhy kriminality
(drogy, sexuální zneužívání dětí, gangy apod.). Krátce představují práci ministerstva vnitra a
policie, objevují se tam i kampaně. Mluví v nich policisté, úředníci, sociální pracovníci či
ministři. Zároveň v nich nalezneme odkazy na další informační materiály. Kanál vznikl 11.
dubna 2008, celkově ho k dubnu 2010 navštívilo cca 582 tisíc osob. Sledovanost jednotlivých
klipů se liší podle atraktivity a doby umístění na webu (od cca 2 tisíc do 65 tisíc shlédnutí).
61
Zpětná vazba:
V případě mediální kampaně na Internetu lze kvantifikovat sledovaností (počet
shlédnutí webové stránky), komentářů v rámci sociálních sítí, analýzy mediálních výstupů.
Některé výzkumné agentury provádějí i komplexní výzkumy úspěšnosti kampaně.
Obecnějšímu hodnocení protiextremistických kampaní v médiích je věnována závěrečná
kapitola.
5.2. Příklady konkrétních mediálních kampaní
Be Kind To Your Local Nazi
Kampaň si v roce 2001
objednal Úřad vlády skrze zmocněnce
pro lidská práva Jana Jařaba. Byla
převzata ze zahraničí, její české motto
znělo: „Nebuď lhostejný. Pomož
svému obecnímu náckovi najít
nějakého chvályhodného koníčka.
Ukaž mu cestu dříve, než zdivočí."
Cílem bylo posílení protirasistických
postojů mezi mládeží. Cílovou
skupinou byla mládež do 24 let.
byla
postavena
na
Kampaň
zesměšňujících televizních spotech a
plakátech.
(k zhlednutí
např.
na:
http://www.youtube.com/watch?v=Kt46Gl0U4P4&feature=related). Stála přes tři miliony
korun, byla zajištěna nevládní organizací Člověk v tísni při České televizi z prostředků
Evropské unie. Tvořila jen jednu část rozsáhlého projektu Varianty, který obsahuje i školení
romských poradců a multikulturní výchovu na základních školách.
Na kampaň navázal hudební happening Music beats local nazi na pražské Štvanici,
kterého se zúčastnilo 15.000 lidí. Velký zájem mezi mládeží byl o trička a plakáty se dvěma
neonacisty držícími prádelní šňůru (viz obrázek).
Následně prováděný výzkum sociologické firmy AISA přinesl zajímavé výsledky.
Nepříznivý názor na skinheady mělo 40 % mladých, kteří kampaň neviděli a 60% těch, kteří
se s akcí měli možnost seznámit. 60 procent populace bralo skinheady jako hrozbu pro ně
samé i pro společnost. Na druhé straně však každý čtvrtý Čech souhlasil s výrokem, že je v
pořádku, že hnutí skinheads usměrňuje chování Romů, a každý desátý respondent souhlasil s
tím, že skini přispívají k pořádku a dodržování zákonů. Na tvůrce kampaně byla podána
trestní oznámení z řad stoupenců neonacistů, trestní oznámení zvažovali i Sládkovy
republikáni.
Kampaň pro české prostředí zpracovávala PR agentura Stereo com, konkrétně Jan
Mička. Podle Mičky měla kampaň skrytý sexuální kontext: cílem bylo neonacistické
skinheady zesměšnit, ukázat je jako hlupáky, kteří neobstojí při výběru sexuálních partnerů.
62
Myšlenku dále rozvádí: „Sdělení extremismus je hrozba a extremisté jsou nebezpeční není
příliš šťastné. Vždyť nebezpeční jsme chtěli být kolem 15 let skoro všichni. Když mentálně
pomalu opouštíte svůj kmen (rodinu), tak najednou zůstáváte sám, je vám (co se vztahů týče)
zima a nikdo vás nechrání. Parta svalnatců pak působí jako východisko ze situace. My je
musíme zesměšnit, protože to je nejsilnější zbraň mezi náctiletými. Každý z nich chce být cool
(aby kompenzoval svoji právě objevenou sexualitu) a hrozně se bojí výsměchu“.
Neonácek – chcete ho?
Společnost Člověk v tísni v roce 2008 realizovala další projekt „Dovedu to pochopit?“ jehož
součástí byla kampaň „Neonácek – chcete ho?“. Jeho cílem bylo informování a vzdělávání
mladých lidí o společenské nebezpečnosti neonacistů. Cílovou skupinou tvořili lidé ve věku
15-25 let. Financován byl z prostředků Evropské komise a Úřadu vlády ČR v rámci Vládní
kampaně proti rasismu v roce 2008. Kampaň měla tyto pilíře:
•
•
•
•
•
Krátké spoty umístěné na internetu, promítané v kinech a autobusech společnosti Student
Agency.
Webové stránky www.chceteho.cz s aktuálními články z médií, tématickými bulletiny,
odbornými texty a dalšími materiály aktivitách českých neonacistů.
Reklamní pohlednice.
Soutěž studentů uměleckých škol a následná putovní výstava s vítěznými pracemi.
Výstava byla ve třech městech spojena s dalšími kulturními akcemi.
Happening Nedovedu pochopit.
Spoty „Daníček“ a „Kubík“ zesměšňujícím způsobem odkazovaly na pořad v České
televizi, kde jsou nabízena zvířata k osvojení. Videoklip s hudbou kapely The Tchendos
„Nedovedu pochopit“ kombinoval záběry z nacistických koncentračních táborů, vojenských
přehlídek s průvody, shromážděními a koncerty dnešních neonacistů. Video je proloženo
varovným komentářem ženy, která přežila holocaust. Klip Jana Budaře „Brožurka“ parodoval
skupinu naziskinheadů, poukazujíc na jejich tupost a nepřiznanou homosexualitu. Videoklipy
jsou volně k dispozici na serveru www.youtube.com.Spoty Daníček a Kubík byly shlédnuty
v roce dohromady 182 tisíckrát. Byly zařazeny na více než 200 webových stránek a je možné
si je stáhnout do mobilních telefonů. Autorem je režisér Jan Palacký ze společnosti Milk and
Honey.
Web chceteho.cz plnily kromě aktuálních článků a reportáží tématické bulletiny
připravované organizací Tolerance a občanská společnost (pojmosloví, scéna, změny v image,
symbolika, Dělnická strana). Web zaznamenal v roce 2008 cca 56.000 návštěv.
63
Happening Nedovedu pochopit se konal 24. dubna 2008 v pražském klubu Roxy za
účasto domácích i zahraničních hudebních skupin. Přišlo 400 lidí.
Soutěže na téma hrozby neonacismu se zúčastnilo 35 studentů uměleckých škol.
Vítězné výtvory byly zařazeny do putovní výstavy (Praha, Ústí nad Labem, Kladno, Plzeň).
Putovní výstavy doprovodil ve třech případech hudebně-dramatický program.
Vítězný návrh
Bylo vytištěno 26.000 kusů tématických pohlednic, které byly distribuovány do klubů,
restaurací, barů a kaváren.
Neonky
Novým počinem se staly videoklipy zpracované ředitelem Činoherního klubu v Ústí
nad Labem Jaroslava Achaba Haidlera, které jsou k vidění na webových stránkách iniciativy
„V Ústí neonacisty nechceme“ a zároveň na portálu www.youtube.com. Ústecký divadelník
kombinuje ve svých klipech různé fotografie a videa zobrazující pravicové radikály (nejčastěji
neonacisty) se zdánlivě nesouvisejícími motivy (např. akvarijní rybky neonky). Cílem klipů je
neonacisty zesměšnit a poukázat na jejich pokrytectví. Klipy mají často politický podtext.
Haidlerovým terčem bývá nezřídka Dělnická strana a její předseda Tomáš Vandas. Videa jsou
strukturována do čtyř kategorií (Zpravodajství bulva, Pohádky pro neoděti, Politické zprávy a
Točily neonky). Sledovanost videí se k dubnu 2010 pohybovala mezi jedním a dvěma tisíci.
Haidler v klipech sám hovoří a neskrývá svou tvář. Stal se terčem verbálních útoků (zejména
severočeských) pravicových extremistů.
64
Ukažme neonacistům záda
Originální a jednoduchou kampaň zvolila v roce 2009 iniciativa „V Ústi neonacisty
nechceme“. V rámci kampaně byly pořízeny desítky fotografií pozadí převážně mladých lidí,
kteří nesouhlasili s neonacistickými aktivitami v Ústí nad Labem. Fotky jsou k vidění na
www.vustineonacistynechceme.cz.
Nedívej se černobíle
V roce 2008 zahájil Český helsinský výbor za finanční podpory Úřadu vlády projekt
„Nedívej se černobíle, aneb osvětou proti nesnášenlivosti“, jejímž cílem bylo zvýšit
informovanost mezi mladými lidmi a pedagogy. Kampaň „Víš, co nosíš?“ se zaměřila na
neonacistické oděvní značky. Řada lidí totiž nosí oblíbené extremistické oblečení firem, aniž
by měla ponětí, že má nějaký ideologický kontext (např. značky Eighty Eight, Bohemia, Thor
Steinar, Grassel, Consdaple“ Mottem kampaně bylo: „Víš, co nosíš? Ne všechno, co ti sluší,
sluší tvému imagi. Víš, koho propaguješ?“ Předcházela jí série besed a přednášek a
dotazníkové šetření na základních a středních školách. V řadě měst pak byly distribuovány
samolepky (7000 ks) a pohlednice (50.000ks). Náklady se pohybovaly v desítkách tisíc korun.
Oděvní značky byly chápány jako zdroj zisků pro neonacistickou scénu a nástroj
sebeidentifikace neonacistů60.
Další kampaní v rámci projektu bylo vytištění a prodej triček s motivem „Nedívej se
černobíle“.
Školení pro novináře
Ze strany státní i nestátní sféry se často objevuje kritika novinářů zejména
internetových a lokálních médií. Jejím terčem byla neprofesionalita, neodbornost,
senzacechtivost a zdůrazňování etnicity (zejména zdůrazňování etnického původu pachatelů
trestné činnosti). Z řady diskusí vzešel požadavek na proškolování novinářů.
Kulaté stoly sdružení Romea se věnují vztahu médií k extremismu a vnímání menšin.
Jsou součástí projektu Investigativní žurnalistika v oblasti občanských práv. V roce 2010 se
uskutečnily dva semináře v Praze a v Brně. V roli panelistů vystoupili akademičtí odborníci
(politologové, sociologové), zástupci nevládních organizací (Romea, Jekhetani Luma, Český
helsinský výbor, Romodrom, In Iustitia, Heinrich Böll Stiftung, Friedrich Ebert Stiftung,
ROS, Europe Roma.CZ, DROM, Liga lidských práv, IQ Roma Servis, Vzájemné soužití,
Společenství Romů na Moravě) a samotní novináři. Ředitel sdružení Romea k seminářům
60
Některé z oděvních značek nejsou primárně extremistickými značkami, pouze jsou vzhledem k určitému
ideologickému kontextu mezi neonacisty značně oblíbené a tedy i hojně využívané.
65
uvedl: „Cílem je zlepšit vzájemnou spolupráci médií, neziskových organizací a dalších
zainteresovaných subjektů při informování o extremismu, diskriminaci a menšinách,
speciálně o Romech.“ Zúčastnili se jich i zástupci mainstreamových i okrajových médií.
Dalším
zajímavým
projektem byla webová stránka
www.extremiste.cz, jejímž cílem
bylo podávat ucelené informace
k problematice
extremismu,
lidských práv a násilí z nenávisti.
Stránka
akcentovala
také
neprofesionalitu
některých
mediálních sdělení (zdůrazňování
etnicity),
která
přispívala
k vytváření
předsudků.
Web
spravovala
novinářka,
která
působila v Hospodářských novinách
a v Respektu.
Německé kampaně
V rámci festivalu Jeden svět vzešla možnost se seznámit i s některými antineonacistickými
kampaněmi německé produkce. Ty lze rozdělit do několika kategorií:
• Zesměšňující – parodující nízký intelekt, pokrytectví a sklony k násilí neonacistů
(„Hnědá je na hovno“, Teutdorf“).
• Aktivizující – snaží se vzbudit veřejné odsouzení, marginalizovat neonacisty,
odsunout je na okraj a podnítit odvahu občanů se neonacistům veřejně postavit
(„Zkouška odvahy“, „Nacisté pryč, děkujeme“).
• Multikulturní – poukazují na absurditu krajně nacionalistických konstrukcí (např.
„Cizí kulturní dědictví“)
• Varující – upozorňující na násilí pravicových extremistů (např. „Plošný požár“,
„Bezpečnostní kamera“)
5.3. Závěr
Mediální kampaně budí tradičně velkou pozornost a ohlasy bývají často rozporuplné.
Patrně nejznámější projekt „Be Kind to Your Local Nazi“ byl veřejností i odborníky
považován za úspěšný. Pozitivní efekt dokládá i následný průzkum.
Naopak další zesměšňující kampaň „Neonácek - Chcete ho?“ vyvolala rozporuplné
ohlasy. Někteří odborníci vyčítali klipům „Daníček“ a Kubík“ prvoplánovost, nedotažení do
detailu (v roli hlasatele nevystupují Srstka a Kubišová jako v originálním „Chcete mě?“) a
v neposlední řadě i dnes zavádějící onálepkování neonacistů jako tupých „agroskínů“. Nejlépe
hodnocený byl působivý klip Tschendos pro působivé srovnání dobových záběrů
z nacistického Německa a současných aktivit neonacistů.
Lokální aktivismus iniciativy „V Ústí neonacisty nechceme“ přinesl originální a
nenákladné projekty. Iniciativa dobře pracuje s novináři, proto se jí podařilo obsadit rozsáhlý
66
mediální prostor. Přijmeme-li jako měřítko úspěšnosti kampaně zlobu vyvolanou mezi
neonacisty, lze úsilí iniciativy hodnotit velmi pozitivně. Příklad Ústí nad Labem inspiroval i
další města – Plzeň a Přerov.
Vzrušenou debatu vyvolal projekt Českého helsinského výboru „Víš, co nosíš?“.
Kritici jí vyčítali neprofesionalitu, předřazenost, politizování odívání a záměr vyvolat zákaz
nošení některých typů oblečení. Český helsinský výbor se proti této kritice ohradil, přičemž
argumentoval zejména záměrem odříznout neonacisty od financí získaných prodejem tohoto
zboží.
Kampaně z Německa dokazují, že se jejich tvůrci snaží doplnit škálu negativních
sdělení (zesměšnění a varování) o sdělení pozitivní (výhody multikulturní společnosti, nutnost
vlastního aktivního přístupu). Výzkum „Hate Crime – Zapomenuté oběti“61, prováděný mezi
vybranými nevládními organizacemi odhalil poptávku po kampani, která se kromě mediace
negativního obrazu neonacistů zaměří i na nabízení demokratické alternativy.
Mediální komunikace a kampaňovitost je součástí většiny německých
deradikalizačních projektů. Některé aktivity jsou přitom zaměřeny přímo na mediální
konstrukce reality. Příkladem může být např. „Sdružení etnických novinářů“ (Neue Deutsche
Medienmacher), které si klade za cíl změnit negativní obraz imigrantů v médiích a větší
zastoupení novinářů zahraničního původu. V Čechách zatím tato oblast prevence nemá velkou
tradici.
6. Vzdělávací a osvětové akce
V České republice nalezneme široké spektrum vzdělávacích či osvětových aktivit.
Podobně jako u mediální kampaní je lze zjednodušeně rozdělit do několika kategorií:
Multikulturní, ukazující přínos soužití s jinými kulturami, menšinami či etniky (např.
prezentování historie a kultur Židů či Romů)62.
61
Výzkum zaměřený na násilí z nenávisti provedený v České republice v roce 2009 nevládními organizacemi
Kulturbüro Sachsen, In Iustitia, Tolerance a občanská společnost a Romea. Respondenty byli zástupci vybraných
neziskových organizací.
62
V prosinci 2009 vydal Úřad vlády publikaci s názvem „Homofobie v žákovských kolektivech“. Jedná se o
doplňkový výukový materiál pro základní a střední školy. Publikace je určena především pedagogům, zejména
metodikům prevence, ale i těm, kteří o téma projeví zájem. Publikace odbornou a přitom srozumitelnou formou
pojednává o tom, co je to homofobie, homofobní obtěžování a šikana, jaké má příčiny a jak se ve škole
projevuje. Zřetelně popisuje projevy homofobního obtěžování a šikany – od vtipů, verbálních poznámek, až po
zasílání urážlivých emailů či fyzické útoky. Identifikuje a popisuje typy lidí, kteří se homofobního obtěžování
dopouštějí a důvody, které je k tomuto chování vedou. Stejně tak popisuje skupiny osob (žáků), které jsou
homofobní šikanou potencionálně ohroženy. Publikace podává návod, co lze proti homofobní šikaně dělat, jako
nejdůležitější přitom vidí preventivní opatření. V didaktické části pak publikace přináší některé praktické
příklady cvičení do hodiny. Ty jsou určené pro učitele, kteří se chtějí věnovat tématu více do hloubky a pracovat
se třídou, například v rámci výchovy ke zdraví, výchovy k občanství, či osobnostní výchovy. Příprava publikace
a její distribuce probíhala v úzké spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Publikaci
recenzoval Výzkumný ústav pedagogický, ředitelka základní školy, Sociologický ústav AV ČR a Institut
psychologie AV ČR). Publikace byla oficiálně představena na tiskové konferenci po zasedání Výboru pro
sexuální menšiny dne 26. ledna 2010.
67
Varující ukazující na zvěrstva nacistů a fašistů a podobnosti se současnými
pravicovými radikály (násilnosti, zvrácenost ideologie, podobnost symboliky apod.)
Aktivizující směřující apriori k vytvoření vlastního kritického odsudku, případně
k vlastní občanské angažovanosti proti extremistům.
Řada těchto aktivit již byla v předchozích kapitolách popsána. Celý a úplný výčet
všech vzdělávacích aktivit přesahuje ambice materiálu, níže uvedený text se bude věnovat jen
4 vybraným projektům.63
6.1. Hrozby neonacismu
Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni (vzdělávací program Varianty) připravila
v rámci projektu „Dovedu to pochopit?“ i výukový materiál „Dovedu to pochopit? – Hrozby
neonacismu“. Lektoři vzdělávacího programu varianty a další experti připravovali pro
studenty pedagogických fakult vysokých škol workshop o neonacismu v ČR, kde se měli učit
vést semináře podle výukového materiálu. Proškolení studenti pak vedli vlastní semináře na
základních školách, středních školách a středních odborných učilištích. Výukový materiál si
mohli objednat učitelé středních škol, pracovat s ním měli lektoři vzdělávacího programu
Varianty na pravidelných seminářích multikulturní výchovy. V roce 2008 proběhlo 60
seminářů s účastí 1700 žáků. Konaly se na různých školách v různých městech České
republiky. Projekt byl hrazen z prostředků Evropské komise a Úřadu vlády ČR v rámci
Vládní kampaně proti rasismu a xenofobii v roce 2008.64
V roce 2009 projekt převzalo sdružení Asi-milovaní pod
názvem „Hrozby neonacismu – Příležitosti demokracie“. Získalo
silné partnery. Projekt byl podpořen z dotačního programu
Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy Podpora vzdělávání
v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy, na
přípravě zaměření se podílel Výzkumný ústav pedagogický.
Ministerstvo vnitra dopracovalo do výukového materiálu kapitolu
63
V roce 2009 proběhl např. Projekt „Prevence extremismu na základních školách“ (září 2009 – prosinec 2009),
realizovaný Organizací pro pomoc uprchlíkům, o.s. Byl zacílen na osvětovou činnost v základních školách se
zaměřením na prevenci extremismu. Do projektu se zapojilo 10 základních škol v Mostě, Litvínově a okolních
obcích, ve kterých se uskutečnily besedy s žáky zahrnující vysvětlení pojmů týkajících se problematiky
extremismu, ideologie spojené s extremistickými skupinami, popis extremistických skupin působících v ČR,
požadavky extremistů, či projevy extremismu. Problematika extremismu byla vztahována v oblastech, ve kterých
to bylo relevantní, k problematice cizinců a k postojům extremistických skupin k pobytu cizinců na území ČR.
Lokalita byla vybrána na základě velkého zatížení lokality jak sociálně patologickými jevy tak i extremistickými
aktivitami.
64
V roce 2007 byla připravena pilotní projekt na téma Holocaust. Vznikla didaktická příručka a CD-ROM
zabývající se mimo jiné tématy života v ghettu, migrace, náboženské tolerance a rasismu v hudbě. Modelový
seminář se věnoval antisemitismu, holocaustu a neonacismu v ČR. Součástí příručky byly i texty s informacemi
pro učitele, slovníčky základních pojmů a souhrn doporučené literatury a internetových odkazů. Na CD-ROMu
jsou k dispozici videoklipy, ukázky z rozhlasových pořadů a všechny texty z příručky s aktivními internetovými
odkazy. Projekt byl hrazen z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
68
a aktivitách resortu a Policie ČR v boji proti extremismu. Lektorských seminářů se zúčastnili
(a nadále budou zúčastňovat) zástupci policie (preventisté, pořádková i kriminální policie).
Zájem o účast na kurzu projevili i policisté zabývající se koncipováním Antikonfliktních
týmů. Původní myšlenka, aby se v rámci kurzu školili i policejní preventisté (tedy aby získali
know-how pro vlastní vystupování ve třídách), se ukázala jako nereálná, s ohledem na
specifické koncipování kurzu.65
V nové publikaci byla rozšířena zejména pasáž o pedagogických metodách,
reflektující mimo jiné vliv osobnosti pedagogů a studentů, práci s extremisty v rámci školy,
prevenci extremismu v třídním kolektivu, spolupráci pedagogicko-psychologických poraden a
škol, vedení diskuse s extremisty v třídním kolektivu, zapracování extremismu do výuky,
aktivity pro základní a střední školy.66
6.2. Jeden svět na školách
Jako doplněk filmového festivalu o lidských právech Jeden svět pořádaného obecně
prospěšnou společností Člověk v tísni vznikl program Jeden svět na školách. Je financován
z fondů Evropské unie, podporují ho Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
Ministerstvo kultury, Evropský sociální fond a další instituce. Mezi vesměs kvalitně
hodnocenými dokumenty se objevují i snímky s tématikou extremismu.67
V rámci programu se podařilo shromáždit více než 260 dokumentárních filmů a
audiovizuálních materiálů, ke kterým jsou zhotovovány didaktické příručky (synopse
k filmům, otázky a odpovědi, informace k problematice, aktivity a pracovní listy, doporučení
pro využívání k výuce). Pořádají se semináře pro učitele škol a studenty pedagogických
fakult, filmové kluby, mezinárodní filmová škola, soutěže, sociologická šetření apod.
Materiály programu Jeden svět na školách používá přes 2600 českých škol.
Mezi relevantní nabízená témata lze zařadit např.: výchova demokratického občana,
výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, média,
propaganda, manipulace, nacistická okupace, holocaust apod.68
65
České Ministerstvo vnitra a Policie ČR se inspirovaly slovenským projektem Nemaj trému z extrému, na
kterém spolupracovaly mimo jiné nevládní organizace Ludia proti rasismu i Policajný zbor.
66
K dispozici na: http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_161.pdf.
67
Na festivale v roce 2010 bylo promítáno i několik filmů s pravicově extremistickou tématikou z různých
evropských zemí. Společnost Člověk v tísni je se svolením režisérů a producentů zapůjčila i pro interní projekce
pro Ministerstvo vnitra a Policii ČR.
68
Více na www.jedensvetnaskolach.cz.
69
6.3. Odborné vzdělávání koordinátorů školních metodiků prevence a školních metodiků
prevence pro oblast neonacismu a pravicového extremismu
Cílem projektu Českého helsinského výboru mělo být zvýšení informovanosti a
kompetence metodiků školní prevence v oblasti ochrany mládeže před rasismem, netolerancí
a krajní pravicí. Uskutečnil se v roce 2009. V rámci projektu měl vzniknout dokumentární
film o krajní pravici (scéna, propaganda, možnosti obrany před extremisty) s informačními
materiály a prezentací. Dále měli být pilotně proškoleny 2 skupin metodiků školní prevence.
Cílová skupina měla materiály využívat při vzdělávání a výchově dětí a mládeže.
Z projektu měly vzejít tři typy odborných materiálů – informační text, interaktivní
prezentace a DVD. Prostřednictvím zřizovatelů (kraje a magistrátu), příp. sítě Národního
institutu dalšího vzdělávání měl být nabídnut kurz zahrnující specializované přednášky a
představující interaktivní DVD a způsob práce s ním.
6.4. Czechkid
Cílem projektu Czechkid (jde o metodickou internetovou stránku) je pomoc při
zavádění multikulturní výchovy do škol. Základními prostředky pro nalezení mezikulturního
porozumění mají podle projektu být: zkušenost s cizí kulturou, reflexe těchto setkání a
sebereflexe v multikulturním prostředí. Kultura je definována široce, na základě tzv.
transkulturního prismatu (kultura Čechů, Němců, úředníků i anarchistů). Projekt klade důraz
na vlastní zkušenost (jinými slovy na zážitkovou pedagogiku).
V rámci projektu byly zkonstruovány fiktivní kulturně odlišné postavy, které
pedadogogové ve třídách nejprve představí. Tyto postavy potom vstupují do různých
situačních dialogů (např. zmlácení kvůli barvě pleti). Vhodným prostředím pro konverzace
mohou být např. hodiny anglického či českého jazyka (dialogy jsou v češtině a angličtině).
Pro dialogy existují různé variace podle místa (např. školní lyžařský kurz). Na webu jsou
k dispozici metodické rady učitelům (krátké představení podstaty dialogu, vysvětlení
relevantních pojmů, stať na dané téma, příběhy a příklady)
Czechkid má odpovídat novým požadavkům na multikulturní výchovu, pomáhat při
vytváření rámcových vzdělávacích programů. Koncepce projektu byla vytvořena britským
profesorem Chrisem Gainem. Při uvádění do provozu asistovali zástupci akademické sféry i
nevládního sektoru. Finanční podporu získal z Evropského sociálního fondu spravovaného
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a od Britské rady.69
69
Více na www.czechkid.cz
70
„Aleš neboli Ali hraje rád fotbálek, dělá orientační běh a chodí do skauta, chce hodně
cestovat. Táta je ze Zimbabwe a maminka je z Čech. Ostatní si o něm často myslí, že je cizinec
jen proto, že má tmavou pleť“. V kolonce „trable“ popisuje, že mu vadí „divné pohledy“ či
„odvracení očí“ ze strany bílé majority.
6.5. PROČ – Příběhy rozprávějící o člověku
V Olomouckém kraji připravilo sdružení Kappa Help s podporou Agentury pro sociální
začleňování projekt PROČ – Příběhy rozprávějící o člověku70. Více informací o projektu
v kapitole o aktivitách Agentury.
6.6. Tour de dvůr
V roce 2010 byl v Přerově připraven projekt Tour de dvůr koordinovaný Krajským
ředitelstvím Policie ČR Olomouckého kraje. Tour de dvůr se v Přerově zaměřuje na
záškoláctví, drobnou kriminalitu, ale i strach před projevy extremismu. Ve společné pracovní
skupině v něm působí policisté, neziskové organizace (Člověk v tísni, Kappa-Help či Armáda
spásy), zástupci města (odbor sociálních služeb a zdravotnictví přerovského magistrátu) a
městské policie. Koordinátorem projektu je Krajské ředitelství Policie ČR Olomouckého
kraje. Projekt se zaměřuje na vybrané části Přerova, kde žije velké množství Romů. Zahrnuje
ulice Husovu, Škodovu, Kojetínskou, Jižní Čtvrť, Denisovu, náměstí F. Rasche. Pracovní
skupina se schází jednou měsíčně přímo ve vyloučených lokalitách, kde může nejen řešit
problémy komplexně a rychle, ale také je obyvatelům těchto lokalit nablízku a získává snáze
jejich důvěru. Do projektu jsou zapojeny i školy a ve spolupráci s nimi mohou úředníci z
oddělení sociálně-právní ochrany dětí účinněji řešit problémy jako například záškoláctví. Na
dohodě o spolupráci, která je v rámci ČR prozatím ojedinělá, se podílel i lokální konzultant
Agentury pro sociální začleňování a vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu
Olomouckého kraje.
6.7. Závěr
S existencí různých typů osvětových a vzdělávacích aktivit vzniká otázka jejich
efektivity a koexistence. Každá plní nějaký účel: varující burcuje, multikulturní vzdělává a
aktivizující směřuje k vytvoření komplexního kritického postoje. V českém prostředí se nabízí
70
http://kappa-proc.cz/
71
otázka, zda projekty varující (nepochybně jednodušší pro zpracování) nepřevládají nad
projekty zážitkovými či zkušenostními. Je opravdu nutné tak důkladně seznamovat děti a
mládež s idoly a ideologickými východisky, oděvními značkami či symbolikou dnešních
extremistů? Je nutné dávat pro mládež tolik prostoru konkrétním extremistickým subjektům?
Je důležité se inspirovat v zahraničí, neobjevovat už objevené. Hledat projekty, které
už se osvědčily. Zahraniční instituce bývají při poskytování informací velmi vstřícné.
Státní sektor by měl po západoevropském vzoru více spolupracovat s nevládními
organizacemi a akademickým sektorem. Profesně i lidsky je to pro všechny subjekty
obohacující. Ministerstvo vnitra i Policie ČR hodnotí konkrétní spolupráci s nevládním
sektorem v oblasti extremismu velice pozitivně (projekt Hrozby neonacismu, lektorování na
kurzech pro velitele opatření zástupci nestátního sektoru).
7. Monitoring a informační servis
V České republice je několik nevládních subjektů, které se věnují monitoringu
pravicového extremismu. Jejich cílem je upozorňovat na aktivity příslušníků a sympatizantů a
burcovat veřejné mínění i činnost státní správy. Výstupy jsou často medializovány. Je
nepopiratelné, že jejich aktivity image pravicových extremistů notně poškodily. Dále je nutné
zmínit, že díky monitoringu se v některých případech podařilo přimět orgány státní správy
(včetně Policie ČR), aby si v potírání extremismu počínali aktivněji. Kapitola se nevěnuje
monitoringu Antifašistické akce71.
7.1. Tolerance a občanská společnost
Patrně nejznámějším subjektem v oblasti monitoringu nacionalistických, fašistických a
rasistických aktivit byla nadace Tolerance a občanská společnost. Její zprávy byly zasílány
Evropskému monitorovacímu centru v rámci projektu RAXEN. RAXEN je evropská síť pro
monitorování projevů rasismu a xenofobie, složená z 25 národních center, která monitorují
situaci a sbírají informace o projevech rasismu, xenofobie, islamofobie a antisemitismu
v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Zasílání zpráv RAXEN posléze převzala
organizace In Iustitia.
Monitoring nadace Tolerance a občanská společnost nevycházel pouze ze sledování
otevřených zdrojů, ale informace byly sbírány i přímo z místa konání extremistických akcí.
Nadace disponuje širokou databází materiálů s extremistickou tématikou. Hlavní představitel
monitoringu, Ondřej Cakl, získal za své aktivity v roce 2007 Cenu Františka Kriegla. Díky
vystupování v médiích se stal známou postavou zejména mezi neonacisty, kteří mu
vyhrožovali smrtí. V současné době převzala monitorovací aktivity od nadace Tolerance a
občanská společnost nevládní organizace Romea.
71
Rozsáhlý monitoring Antifašistické akce je k dispozici na www.antifa.cz. Antifašistická akce je levicově
extremistický subjekt, její údaje mohou být zkreslené.
72
7.2. Monitoring Internetu a dalších veřejných zdrojů
Extremistická komunikace se s definitivní platností přesunula na Internet. Jeho
monitoringu se věnuje více subjektů. V následujícím textu jsou zmíněny pouze aktivity
Českého helsinského výboru.
Český helsinský výbor
Český helsinský výbor je za Českou republiku členem mezinárodní organizace
International Network Against Cyber Hater (INACH), která se věnuje boji s diskriminací na
Internetu72. V roce 2007 zahájil realizaci projektu „Monitoring internetového extremismu
jako metoda boje proti diskriminaci a rasismu“. Zaměřoval se na pravicově extremistické
projevy na Internetu, zvýšení právního vědomí a společenského obrazu příslušníků skupin
obyvatel
Český helsinský výbor zahájil dne 14.6.2007 realizaci projektu "Monitoring
internetového extremismu jako metoda boje proti diskriminaci a rasismu". Zaměřoval se na
„nebezpečnost fenoménu pravicově extremistických projevů publikovaných v internetovém
prostoru, cílem je posílení pocitu bezpečí společnosti, zvýšení právního vědomí a
společenského obrazu příslušníků skupin obyvatel, které jsou ohrožené nebo přímo dotčené
extremistickou internetovou kriminalitou, ve spojení s oslabením vlivu extremistických
skupin a jejich příznivců na internetu.“
Dvanáctiměsíční ambiciózní projekt měl kromě samotného monitoringu za cíl také
„iniciaci“ právního postupu s cílem eliminovat zjištěné extremistické projevy, právní
poradenství obětem internetového extremismu a analýzu účinnosti práce státních institucí
včetně návrhů vhodných systémových opatření. Závěrečná zpráva je k uveřejněna na
webových stránkách Českého helsinského výboru73.
7.3. Závěr
Monitorovací aktivity budou efektivní pouze v tom případě, kdy budou monitorující
subjekty (státní i nestátní) vzájemně v kontaktu a budou se informovat o výsledcích své práce.
Ne vždy k tomu dochází a proto dochází k dublování aktivit a objevování již objeveného.
Dávají se deklaratorní doporučení, která v praxi nejsou uchopitelná.
V praxi může mít neefektivita monitoringu tyto podoby:
Zpracovává se více analýz ke stejným obsahům.
Proti jednomu a témuž nelegálnímu či nežádoucímu obsahu postupuje více subjektů.
V oblasti extremismu na Internetu zůstávají tyto klíčové problémy:
Nemožnost postihnout veškeré extremistické obsahy.
Absence flexibilního systému pro hlášení a postih nelegálních obsahů na Internetu.74
72
INACH je nadací, která se řídí nizozemskými zákony a sídlí v Amsterdamu. Založena byla 4. října 2002.
Zpráva je ke stažení na http://www.helcom.cz/download/extremismus/PUBLIKACE_MONITORING_PRAVO
.doc
73
74
Napomoci řešení by mělo zřízení policejní internetové helpline pro veřejnost pro hlášení nelegálního a
nežádoucího obsahu na Internetu.
73
Provozování webů ve třetích zemích (zejména v USA), kde odlišná legislativa
znemožňuje postup proti obsahům, které nejsou v České republice legální.75
Monitoring internetu – tytéž „notoricky“ známé weby, sleduje a analyzuje mnoho subjektů
8. Projekty německého Ministerstva vnitra, německé policie a
německého Úřadu na ochranu ústavy
8.1. Aktivity Bundesministerium den Innen (dále jen „BMI“)
Německé Ministerstvo vnitra zdůrazňuje ve svém konceptu
prevence roli občanské společnosti. Programy spolkové vlády ji
podporují i finančně. Jednotlivá ministerstva spolu úzce spolupracují.
Existují univerzální projekty zaměřené na široké věkové spektrum již
od předškolního věku. Věnují se řešení konfliktů v obtížných životních
situacích, integraci minorit na principu participace apod. Vláda prosazuje tyto zásady:
Občanské hodnoty nemůžeme nakázat.
Občané je sami musejí pochopit a musí se o ně sami zasazovat.
Programy jsou údajně velmi úspěšné. Občanská společnost se proti pravicovým
extremistům dokáže zaktivizovat. Dalším dokladem úspěchu je i relativní neúspěch
pravicových extremistů ve volbách76.
Spolkové ministerstvo vnitra spatřuje větší riziko ze strany pravicových extremistů než
levicových. Proto se většina jeho aktivit věnuje spíše pravé části spektra.
Strategické dokumenty
V roce 2002 schválila vláda Strategii boje proti pravicovému extremismu, xenofobii,
antisemitismu a násilí. Stojí na čtyřech pilířích:
• Stabilní politika a výchova.
• Integrace cizinců.
• Podpora občanského sektoru.
75
Více informací k extremismu na Internetu na http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnost-a-prevencebezpecnostni-hrozby.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d
76
Je však stále nutné mít na paměti, že pravicoví extremisté (NPD) mají své zastoupení i v některých zemských
parlamentech.
74
•
Opatření proti pachatelů trestné činnosti.
Schválení strategie předcházel dokument Národní akční plán z roku 2001.
Bundeszeltrale fur politische Bildung (Spolkové centrum pro občansko-politické
vzdělávání).
Spolkové centrum pro občansko-politické vzdělávání se kontinuálně se zabývá
otázkami potírání pravicového extremismu. Jejím cílem je motivovat občany, aby se zabývali
politickými a společenskými otázkami a zapojovali se do politického života. Impulsem pro
vznik centra byla německá zkušenost s totalitními režimy. Funguje od roku 1952.
K aktuálním i historickým tématům pořádá osvětové semináře, kongresy, festivaly,
veletrhy, výstavy, studijní cesty, soutěže, kinosemináře a kulturní akce. Zabývá se i
vzděláváním novinářů. Připravuje internetové prezentace, tiskoviny, distribuuje multimediální
informační materiály. Napřímo kontaktuje mládež a mladé lidi věkově přiměřenými tématy a
médiemi. Distribuuje mediální pakety, používá moderní komunikační metody (crossmediální
nadstavba). Pravidelně představuje různé nízkoprahové vzdělávací nabídky. Centrum má
připraveny kurzy pro pedagogické pracovníky a osoby činné ve vzdělávací práci s mládeží.
Organizuje doškolování pro mladé lidi ve sportovních spolcích, u vojska nebo u policie.
Zavazuje se, že všem zájemcům poskytne ochotně obsáhlé informace.
Centrum působí v rámci různých spolkových programů. Je nadstranické, podporuje
navíc působení více než 300 uznávaných vzdělávacích zařízení, nadací a na vládě nezávislých
organizací, které jsou ve Spolkové republice Německo činné v politickém vzdělávání.
Spolupracuje s jednotlivými zemskými centrálami pro občansko-politické vzdělávání.
Disponuje 180 zaměstnanci. Finanční rozpočet je 37 milionů eur.
Bündnis für Demokratie und Toleranz (Spolek pro demokracii a toleranci)
Spolek byl založen v roce 2000 spolkovým ministerstvem vnitra a ministerstvem
spravedlnosti. Zastřešuje různé občanské iniciativy bojující proti rasismu a intoleranci.
V rámci spolku působí cca 15 lidí, roční rozpočet činí cca. 1 milion eur.77
Spolek má tyto základní témata činnosti:
77
Demokracie,
tolerance,
integrace,
prevence násilí,
extremismus,
antisemitismus,
dialog.
Více na http://www.buendnis-toleranz.de/ a v kapitole o aktivitách spolkového Ministerstva spravedlnosti.
75
Forum gegen Rassismus (Fórum proti rasismu)
Spolkové ministerstvo vnitra ho založilo v roce 1998. Forum spojuje 30 vládních a 60
nevládních organizací.
V Německu působí celá řada občanskoprávních společností zaměřených na potírání
rasismu. Na základě rozhodnutí spolkového sněmu existuje nezávislá skupina expertů, která
zastřešuje převážně odborníky z praxe. 78
8.2. Aktivity Budesamt für Verfassungschutz (dále jen „BfV“)
Obecně k poslání
BfV v prvé řadě provádí monitoring, zaměřuje se zejména na bezpečnostní rizika,
držení zbraní, výcvikové kempy. Informace předávají dalším úřadům, zejména BKA.
Nezřídka nasazují zpravodajské prostředky .
Konkrétní aktivity
BfV aktivně sbírá informace o White Power koncertech. V oblasti Internetu
spolupracují s orgány činnými v trestním řízení. Kontrolují CD a časopisy přes
„Bundesprüfstelle für jugendgefährdende Medien“ (spolkové kontrolní pracoviště pro média
ohrožující mládež).
V roce 2001 iniciovala BfV vlastní exitový program. Její pracovníci oslovují lídry a
aktivisty s nabídkou pomoci s výstupem ze scény. Byl zřízena kontaktní telefonní linka.
Exitové programy důsledně odlišují od získávání zdrojů, informátorů. BfV nejprve podrobně
zkoumá, zda má zájemce reálný zájem o vystoupení ze scény. Poté přichází poradenská
činnost, odborníci pomáhají řešit osobní krize (partnerský vztah, nezaměstnanost, komunikace
s úřady). Exitové programy jsou personálně velmi náročné. Programy mají relativně vysokou
úspěšnost. V případě zahájení některé fáze podpory je úspěšnost třetinová. U lidí, kteří už
vstoupili do programu, projde úspěšně cca. polovina.
Pravidelně podávají zprávy veřejnosti o hrozbách spojených s extremismem. Vydávají
publikace, brožury (např. o symbolech a znacích včetně informací o zakázaných spolcích;
o White Power hudbě; o autonomním nacionalismu; o rizicích pravicového extremismu; o
aktivitách BfV v boji proti extremismu včetně kontaktů; o antisemitismu včetně extremistické
argumentace, příkladů a relevantní trestné činnosti;o NPD včetně resumé a prognóz;
připravují brožuru k Internetovým aktivitám extremistů). Brožury jsou ve formátu pdf
k dispozici na Internetu. Dále vytváří výroční zprávu či specifické studie k jednotlivým
fenoménům. Na webu jsou publikovány i zprávy zemských úřadů. Nechybí ani publikace
k levicovému extremismu (o Liebknechtovi a Luxemburové; o extremistické kritice
globalizace – pohled levicových extremistů a následná reakce pravicových extremistů).
BfV dále pořádá multimediální výstavy, kde představují pravicově extremistickou
scénu a svou činnost. Jsou určeny pro učitele, vychovatele, učně. Zdarma zprostředkují i
78
Více na www.bmi.bund.de.
76
odborný doprovod (BfV si najímá spolupracovníky). Na výstavách prezentují fiktivního
Austeigera Maria S., který popisuje strategie a struktury pravicových extremistů.
Informování veřejnosti na Internetu – jeden z pilířů práce BfV
8.3. Policejní „Aussteigerprogramme“
Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt) i Zemské kriminální úřady
(Landeskriminalamte)
disponují
vlastními
exitovými
programy.
Tzv.
„Aussteigerprogmamme“ se tedy věnují v Německu tři subjekty – Úřad na ochranu ústavy,
kriminální policie a nevládní organizace79.
8.4. Low profile policing a Antikonfliktní týmy
Nedílnou součástí protiextremistické prevence jsou „nízkoprofilové“, nevyzývavé
aktivity policie. Německo je průkopníkem Antikonfliktních týmů. Situace se liší podle
jednotlivých spolkových zemí. Níže jsou uvedeny některé příklady.
79
Více v kapitole o projektu PRISMA.
77
Berlín – kolébka AKT a hlavní česká inspirace
Původně militaristicky organizovaná berlínská policie přichází
s konceptem low profile policing v reakci na politické bouře v letech
1968-1969. Násilné střety s demonstranty skončily zastřelením
jednoho z demonstrantů a policie byla kvůli velké kritice veřejnosti
nucena změnit filozofii. V roce 1969 vzniká „vyjednávací komando“,
které je zpočátku ostatními policejními útvary vnímáno nevlídně.
V 80. letech přicházejí problémy se squattery a prvomájovými střety.
Zástupci místní samosprávy, spolků, občanských iniciativ a policie
usedají k jednomu stolu a přichází s myšlenkou „sebrání prostoru“ agresorům. Policie
prosazuje „koncept podané ruky“ založený mimo jiné na práci AKT.
V současnosti disponuje berlínská policie cca 15.000 zaměstnanců, z nichž 230 jsou
členové AKT. Jde o dobrovolníky, kteří se rekrutují z různých úrovní i služeben. Členové
AKT se zúčastňují demonstrací, shromáždění (povinná účast), na fotbalová utkání chodí
zřídka (přenechává se fotbalovým spotterům).
AKT operují v tříčlenných týmech. Členové absolvují týdenní přípravný kurz. Často
jsou např. využívány při zpravidla pokojných oslavách spojených s Luxemburgovou a
Liebknechtem. AKT bývají umísťovány již od počátku akce na shromaždišti. Mezi jejich
další úkoly patří zamezování blokace dopravy (vracejí dav na chodník). V některých
případech se AKT nenasazují, např. pokud je v akci tzv. „black bloc“.
V předvečer fotbalového utkání Německo vs. Anglie v roce 2008 obešli členové AKT
společně s pořádkovými policisty několik klasických „pubů“, kde popíjeli rizikoví angličtí
fanoušci. Pozdravili je, uvedli, že jsou rádi, že přijeli a popřáli jim příjemný pobyt. Zároveň je
vyzvali k dodržování určitých pravidel. Uvedli, že v opačném případě už nebudou
komunikovat s AKT ale s pořádkovou jednotkou. Top rizikové utkání se tehdy obešlo bez
větších výtržností.
Dolní Sasko – manažeři konfliktů
V Dolním Sasku se používá názvu „manažeři konfliktů“, kteří mají přesně definovány
své pravomoci a možnosti. Policie přitom pracovala koncepčně, provedla výzkum v oblasti
tzv. „krizové intervence“. Jeho cílem bylo nalezení „systému řízení konfliktů“. Byla
definována tzv. „sociální ohniska konfliktů“, byly definovány faktory, které ovlivňují pouliční
násilnosti a výtržnictví. Vznikla typologie situací vycházející z nejdůležitějších faktorů. Na
typologie se vytvářeli scénáře, kdy a jak lze manažery konfliktů využít. Souhrn scénářů pak
vytvořil „systém řízení konfliktů“.
V Dolním Sasku působí 30 manažerů konfliktů a 6 manažerů konfliktů vyškolených
speciálně na divácké násilí. Členství je dobrovolné, předchází mu náročný trénink a výcvik.
Také dolnosaští zastánci low profile policing se setkávali s kritikou od ostatních útvarů
(provedli si anketu, která pro ně nedopadla dobře). Reagovali sérií školení pro velitele
opatření a pořádkovou policii.
78
Využití manažerů konfliktů: výstava Expo 2000 v Hannoveru, fotbalové mistrovství
v roce 2006, pravidelné demonstrace ekologů v souvislosti s přepravou jaderného paliva
(Castor), summit NATO v Kehlu, 29 demonstrací v roce 2009. V případě potřeby konfliktní
manažeři úspěšně spolupracují s AKT z jiných spolkových zemí.
Bavorsko – informační komanda
Impulsem pro zřízení tzv. „informačních komand policejního prezídia“ se staly
výtržnosti v mnichovské čtvrti Schwabing. Studenti tam pořádali řadu kulturních akcí, které
často narušovaly veřejný pořádek. Docházelo ke střetům s policií a objevila se silná kritika
veřejnosti a médií. Policie se tedy uchyluje ke konceptu vyjednávání. Změna filozofie dostává
zelenou v době studentských bouří v roce 1968. V policii se pro ni vžil název „mnichovská
linie“. Klade důraz na flexibilitu a přiměřenost počínání policie. Komunikace přináší
výsledky, policie si zlepšuje image. Po celém Německu se proslavil policista Meier, který
během jednoho průvodu studentů vzal za ruce dva pořadatele kráčející v čele a nasměroval
celý průvod mimo hlavní ulice, aby nedocházelo k narušení veřejného pořádku a blokaci
dopravy. V roce 1968 vzniká oficiálně „informační komando“ složené z pracovníků všech
mnichovských okrsků. V roce 1991 se přejmenovává na „Komando informačních policistů“
s 250 členy. V roce 1995 je komando začleněno pod úsek dopravy. Od roku 1998 disponuje
140 pracovníky ze 4 dopravních inspektorátů.
Úkoly a hranice využití:
• chránění svobody projevu a svobody shromažďování,
• zabraňování trestné činnosti,
• deeskalace konfliktu,
• komunikace (aktivní přístup, přenos informací směrem k davu, distribuce letáků
s informacemi).
• zabránění solidarizačním efektům (podpora agresorům),
• zvyšování důvěry v policii.
Ne vždy lze informační komanda nasadit. Příkladem jsou pochody black bloc, či
fotbalová utkání s obávanými hooligans (např. reprezentační zápasy s Anglií).
Sasko - vozy s reproduktory
Saská pořádková policie si vytyčila 4 povinnosti v rámci své činnosti:
• použít nejmírnější prostředky,
• rozlišovat (mezi účastníky akcí),
• zajistit pokojný průběh,
• být transparentní.
Sasové používají vozy s reproduktory, které operují v rámci davu. Využívají se na
extremistické akce, fotbalová utkání, či technoparty. V případě extremistických akcí policie
dopředu intenzivně komunikuje s místní samosprávou, domlouvá s ní společný postup,
společně chodí také zástupci policie a místní samosprávy „mezi lidi“.
Vozidla s reproduktory oznamují směr trasy pochodů, dopravní opatření, objasňují
„pravidla chování“, vysvětlují smysl bezpečnostního opatření, informují o aktuální situaci,
nabízejí pomoc občanům (např. rodičům při ztrátě dítěte) apod. Využití vozidel se osvědčilo
79
zejména při fotbalových utkáních. Na mezinárodní zápasy se najímají tlumočníci, fotbaloví
hosté jsou uvítáni v rodném jazyce. Při ligových utkáních funguje spolupráce se spottery
s dalších německých měst. Psychologický efekt má např. změna hlasatele ( přísnější hlas při
eskalaci napětí), nebo i např. puštění vhodně zvolené hudby.
Komunikace a profesionalita – Drážďany 2010
8.5. Projekt PRISMA
Německá policie přichází s novým projektem prevence „Polizeiliche
Präventionskonzepte im Phänomenbereich Rechtsextremismus im Spiegel modernisierter
autonomer Szenestrukturen“ (Preventivní koncepty v oblasti pravicového extremismu v
odraze modernizujících se autonomních struktur scény). Vychází z předpokladu, že pravicově
extremistická scéna prošla kvalitativní změnou (image, struktury, strategie, rétorika,
autonomní nacionalismus) a je třeba na ní reagovat.
Vychází přitom ze starších konceptů:
„Jugendarbeit zur Intensivierung der Prävention gegen Rechts“ (Práce mládeže k
zintenzivnění prevence proti extrémní pravici) - Jde o společný projekt
Landeskriminalamt Niedersachsen a nevládních a akademických subjektů zaměřený
na tlumení pravicového extremismu a zvýšení občanské odvahy mezi mládeží.
Probíhal v letech 2002-2005.80
„Jugendschutzausstellung Gratwanderung“ (Výstava na ochranu mládeže . Přecházení
na hraně) - Projekt Landeskriminalamt Brandenburg a dalších subjektů z roku 2008
spočívající v moderovaných interaktivních výstavách pro mládež, jejichž cílem bylo
zvýšit citlivost na zbraňové delikty.81
„Jugendzimmer – Zutritt verboten!?“ (Pokoj pro mládež – přístup zakázán !?)- Projekt
Bundespolizeipräsidium zaměřený na poradenství rodičům.82
„Prävention im Team“ (Prevence v týmu) - Protinásilnický trénink pro žáky 5. až 10.
tříd. Děti vystupují v rámci týmu, reprezentují různé profese a učí se zvládat konfliktní
situace. V roli supervizorů působí policisté, učitelé a poradci/sociální poradci pro
80
Více informací je k dispozici na http://www.lka.niedersachsen.de/praegerex/abschluss.pdf
81
Více na http://www.gletschertraum.de/Lehrmaterialien/Waffenrecht.pdf
82
Více na: http://www.bundespolizei.de/cln_116/nn_249932/DE/Home/01__Aktuelles/2009/0906/090608__prae
ventionstag-jugendzimmer__pdf,templateId=raw,property=publicationFile.pdf/090608_praeventionstagjugendzimmer_pdf.pdf
80
mládež. Program zaštítil tzv. „POLTRAIN-Team“, složený z lektorů, kteří trénují
zvládání konfliktních situací.83
Spolkový kriminální úřad provedl celoněmecký průzkum (v rámci jednotlivých
spolkových zemí) mapující relevantnost stávajících konceptů. V závěru bylo konstatováno, že
je nutné projekty modifikovat. Pro jednotlivé spolkové země byly vytyčeny projektové cíle.
Zástupci českého ministerstva vnitra i policie byli přizváni na konferenci, kde byl
projekt představen. Následující pasáž se věnuje příspěvkům, které zazněly od německých, ale
i rakouských a nizozemských odborníků na extremismus.
Téma, cíle, pořadatelé a účastníci:
Konference „Koncepty policejní prevence v oblasti pravicového extremismu v reakci
na modernizované struktury autonomní scény“ (dále jen „PRISMA“) měla za cíl seznámit
účastníky ne-německých evropských zemí s preventivními postupy zaměřenými na
neonacistický fenomén autonomního nacionalismu. Pořádal ji Spolkový kriminální úřad.
Zúčastnili se ji zástupci německých spolkových i zemských ministerstev, Spolkové centrály
pro politické vzdělávání, platformy Jugendschutz.net, dále zástupci nizozemských a
rakouských policejních sborů a zpravodajských služeb.
Specifický přístup německého ministerstva vnitra a německé policie:
Neonacistická scéna ve Spolkové republice Německo je stále více
ovlivňována autonomními nacionalisty. Jejich riziko spočívá v tom, že jsou
flexibilnější, konspirativnější a jsou zejména pro mládež více atraktivní než
„tradiční“ neonacisté. Charakterizuje je odklon od klasického hitlerovského nacionálního
socialismu a schopnosti absorbovat fenomény z jiných mládežnických subkultur komplikují
práci preventivních pracovníků. Úspěch autonomních nacionalistů reflektují i neonacistické
politické struktury (Nationaldemokratische Partei Deuschlands - NPD) a snaží se z něj
profitovat.
Němci jsou si zároveň vědomi, že autonomní nacionalismus díky svému
internacionalismu představuje i riziko pro další evropské země. Ve svém důsledku znamená
silná panevropská neonacististická (respektive autonomně nacionalistická) platforma riziko i
pro Německo. Proto německý ministr vnitra rozhodl, že by němečtí experti měli pomáhat
kolegům v okolních evropských zemích (zejména ve středoevropském regionu) při předávání
svých zkušeností. Toto rozhodnutí vyplývá rovněž z přiznaného pocitu historické
odpovědnosti. Německo má nejpropracovanější systém represe i prevence proti pravicovým
extremistům.
Česká republika začíná být v oblasti potírání pravicového extremismu brána
pracovníky bezpečnostních institucí (na rozdíl od ostatních zemí v regionu) jako země, která
postupuje seriozně a má výsledky. Velmi pozitivně je hodnocen zákaz Dělnické strany, dále
pak akce proti špičkám militantních struktur. Němci dále pozorně vnímají přeshraniční
spolupráci tamějších a českých neonacistů.
83
Více na: http://www.praevention-im-team.eu/
81
Po situační zprávě o politicky motivované kriminalitě pravicových extremistů
v Německu následovalo hodnocení Autonomního nacionalismu.
Autonomní nacionalismus v Německu
Spolkový kriminální úřad chápe autonomní nacionalismus (dále jen „AN“) jako „akční
formu“, která je zpravidla rozpoznatelná pomocí symboliky převzaté z levicově extremistické
scény. Typicky jde o využívání dvojité vlajky a „black blocu“ během demonstrací a jiných
veřejných akcí. (níže fotografie „Black Blocu“)
Autonomní nacionalisté převzali řadu myšlenek levicově extremistické ideologie
(např. anti-globalizační a anti-kapitalistická rétorika), využívají anglikanismů (např. „Fight
the system – Fuck the law!“). Nebrání se fyzickým konfrontacím se svými protivníky,
zejména z řad radikální levice (tzv. „Anti-Antifa“ orientace), ale i s policisty. Zpravidla se
jedná o militanty, kteří jsou připraveni páchat násilí.
Podle
vyjádření
samotných
autonomních
nacionalistů je pro ně typická anonymita, upuštění
od „typického dresscode“ (myšleno klasické
subkulturní, zejména skinheadské oblečení). Tato
změna image má za cíl ochranu před aktivisty
Antify a nežádoucí pozorností médií. Dále má
nová vizáž zvýšit oblibu AN v očích veřejnosti.
První zmínky o AN se datují do roku 2003 z Berlína. Od té doby se tento fenomén
rozšířil po celém Německu, v současné době jsou buňky téměř ve všech spolkových zemích.
Autonomní nacionalisté se prezentovali řadou násilných akcí (1. máj 2008 v Hamburku, 1.
máj 2009 Dortmundu), na 1. máje 2010 v Berlíně bylo u těchto aktivistů nalezeno
improvizované výbušné zařízení. Na základě těchto zkušeností bylo vydáno předběžné
opatření podle § 310 č. 2 trestního zákoníku proti osobám z AN scény.
82
Aktivní buňky se vyskytují v Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Berlíně,
Meklenbursku-Pomořansku, Dolním Sasku, Severním Porýní-Westfálsku, Sasku, SaskuAnhaltsku a Durynsku, nejasně strukturované v Hesensku a Šlesvicku-Holštýnsku. Málo
aktivní a méně významné, popřípadě žádné buňky jsou v Brémách, Braniborsku, Hamburku,
Porýní-Falcku a Sársku.
V roce 2008 bylo v souvislosti s AN evidováno 219 trestných činů – časté
poškozování cizí věci, následované propagandistickými delikty a porušení zákona o právu
shromažďovacím. Násilných deliktů bylo 10. V roce 2009 bylo v souvislosti s Autonomním
nacionalismem evidováno již 482 trestných činů. Opět převažovalo poškození cizí věci,
v závěsu se umístily propagandistické delikty. Narostl počet případů porušení zákona o právu
shromažďovacím. Narostl i počet násilných deliktů (26).
Vztah autonomních nacionalistů k neonacistické straně NPD je dvojznačný. U
tradičních členů partaje nenacházely nové formy prezentace a „agitační a akční formy“
pozitivní odezvu. Dne 24. 5. 2008 se na spolkovém stranickém dnu v Bambergu NPD
distancovala od „Black Blocu“. Nicméně už v následujícím roce strana změnila postoj.
V novoročním projevu už předseda Udo Voigt poděkoval „aktivistům“ za jejich „boj za lepší
Německo“. Zároveň upozornil, že německý Národní odpor (označení pro neonacistická
uskupení organizovaná na principu odpor bez vůdce – „Leaderless resistence“) je početnější
než NPD.
Obecně lze konstatovat, že v roce 2009 došlo ve
spojitosti s AN k nárůstu trestné činnosti, zvýšení počtu AN
uskupení a tím i mobilizačního potenciálu. Zvýšila se i
bezpečnostní rizika (např. v souvislosti s nalezeným
improvizovaným výbušným zařízením). S tím souvisely i vyšší
nároky na policejní bezpečnostní opatření. Bylo nutné revidovat
dosavadní strategie, včetně preventivních. Na snímku taktická
příručka pro autonomní nacionalisty.
Prevence politicky motivované kriminality
Pod pojmem prevence kriminality se rozumí souhrn opatření státního i nestátního
sektoru, jejichž cílem je zabránit trestné činnosti, redukovat jí způsobené škody a zabránit
jejímu opakování. Rozlišují se preventivní koncepty podle toho, zda se vztahují k pachateli,
oběti, nebo ke specifické situaci. První dva se snaží především pozitivně působit na vývoj
interakcí před deliktem u pachatele a oběti. Situační prevence cílí na změnu sociálního
prostředí a potenciálních příležitostí ke spáchání trestného činu.
Dále se rozlišuje prevence:
Primární: zaměřená na eliminaci hlubších příčin kriminality – výchova, socializace,
vzdělávání, povolání, bydlení, volný čas, zábava.
83
Sekundární: přístup u rozpoznatelných rizik a úrovní ohrožení – ochranná opatření
technického rázu, policejní preventivní opatření.
Terciární: zabránění opakování trestné činnosti – trestání, zvládání a resocializace
pachatelů.
Oba typy rozdělení společně tvoří tzv. strukturální model prevence: 84
Primární (všeobecná)
Sekundární (ohrožené
skupiny, kontexty)
Negativní
obecná
prevence
(odstrašení
rizikových osob), pomoc
mládeži (terénní sociální
práce)
Cílená
ochrana
potenciální ohrožených
objektů (např. kontrola
zavazadel na letištích)
Terciární
(zabránění
opakování)
Resocializace,
sociální
terapie, probační dohled,
pomoc
propuštěným
z vězení,
dluhové
poradenství
„Target hardening“
normativní
Pachatel Pozitivní,
prevence, asistence při
socializaci, vysvětlování
nebezpečnosti
(drogy,
alkohol)85
policejní
Situace Všeobecná
preventivní
práce,
propagování
sousedské
pomoci,
koncepty
„bezpečných měst“
Seznamování s prostředky Nabídky
rizikovým Podpora oběti
Oběť
skupinám (např. trénink
k ochraně obětí
bankovních
zaměstnanců)
V SRN se rozlišují tři úrovně preventivních aktérů:
Lokální – v případě, že kriminalita vykazuje silné lokální charakteristiky; v takovém
případě se vytvářejí regionální, resp. lokální „preventivní grémia“, založená na
meziresortní spolupráci.
Zemská – na této úrovni se vytvářejí „zemské preventivní rady“.
Spolková – zde existuje „Německé fórum prevence kriminality“, „Policejní program
prevence kriminality pro jednotlivé spolkové země i celou spolkovou republiku“ a
spolkové preventivní programy jednotlivých spolkových ministerstev.
V obecné rovině vychází prevence pravicové politicky motivované kriminality
z těchto čtyř bodů:
Opatření včasné prevence (prevence násilí, mezikulturní poznávání, propagování
participace, nabídky reflektující generové rozdíly, historicko-politické vzdělávání).
Opatření orientovaná na trh práce.
Vysvětlovací a mediální kampaně.
Exitové programy.
84
Existují dále dělení podle cílové skupiny (universální – celá společnost, selektivní – jen riziková skupina,
induktivní – jen osoby se zjevnými problémy) a podle opatření (situační, sociální a komunitní).
85
Je nutné dbát na rozlišování adresátů prevence, neboli zjednodušeně řečeno, aby všichni nebyli chápání jako
podezřelí ke spáchání nějakého deliktu. V případě SRN o této diferenciaci detailně pojednává 11. zpráva o
dětech a mládeži zpracovaná Spolkovým ministerstvem pro rodinu, seniory, ženy a mládež, 2002, str. 239.
84
Policie má z hlediska prevence pravicové politicky motivované kriminality tyto úkoly:
Interní a externí „vysvětlovací práce“:
o Nabídky poradenství: cílové skupiny tvoří – učitelé a pečovatelé, rodiče,
komuny; osoby, které pronajímají nebo prodávají nemovitosti, které slouží
k pořádání akcí extrémní pravice.
o Prostředky: přednášky, brožury, informační materiály, výstavy, nabídky na
Internetu, projekty pro školy.
Kontakt s ohroženými osobami a jejich okolím:
o Kontaktování před demonstracemi.
o Cílené oslovování členů, sympatizantů (i potenciálních) pravicově
extremistické scény.
o Rozhovory s rodiči.
Viditelní policejní přítomnost na místech srazů extremistů.
Nabídky k výstupu ze scény (exitové programy, „exitové telefonáty“, exitové
hotlines).
V SRN existuje velké množství prostředků a projektů, do kterých jsou zapojeni různí
aktéři na různých úrovních. Fenomén autonomního nacionalismu je z hlediska prevence
špatně uchopitelný. Podmínkou úspěchu je meziresortní a interdisciplinární přístup. Němci
zároveň uznávají, že k evaluaci jejich preventivních programů dochází méně často a není
systematická.
Německá srovnávací studie k průběhu radikalizace u pravicového, levicového a
islamistického extremismu
Sociologové, psychologové a kriminologové z Kriminalistického institutu Spolkového
kriminálního ústavu zpracovali srovnávací studii k různým typům extremismu. Sociálně
psychologická pracovní hypotéza tvrdila, že dynamika radikalizace u aktérů z různých
extremistických či teroristických prostředí vykazuje více společných znaků, než se samotní
zastánci různých ideologických platforem domnívají. Byla vypracována systematická
srovnávací studie za využití narativně-biografického přístupu, kdy výzkumník vycházel
z vnitřního vidění světa v rámci komunit (snažil se přijmout jejich perspektivu, respektive
vystupovat v roli insidera). Pro zvýšení validity a autenticity bylo ponecháno zpracování dat
externímu institutu. Materiál z rozhovorů byl zpracován chronologicky pomocí obsahové
analýzy. Výzkumníci pracovali s analytickými konstrukty z vývojové psychologie (koncept
vývojových úloh, kritické životní události, strategie zvládání obtížných situací, sociální
ochranný systém).
Focus groups tvořilo 24 pravicových extremistů (zatčené osoby), 9 levicových
extremistů (5 zatčených, 4 uvězněné osoby) a 6 islamisticky orientovaných extremistů (1
zatčená, 5 uvězněných osob).
Podle výzkumu vykazují dotazované osoby tyto charakteristiky:
Vývojová zatíženost.
Narušený rodinný systém (strukturálně i emocionálně).
85
Vývojový stres – nepoměr mezi požadavky (vývojové úlohy, kritické životní události),
dostupným sociálním ochranným systémem a naučenými strategiemi zvládání
obtížných situací.
Žádné specificky „extremistické“ vývojové podmínky.
Narušení školní/pracovní kariéry.
Dále bylo zjištěno, že ideologie, náboženství, či politika mají marginální význam.
Důležitější je sociální aspekt, neboli začlenění do sociálního ochranného systému. Rozhodnutí
o participaci v extremistické scéně vykazuje rysy náhodnosti, závisí na „dostupnosti modelů“
(jaký typ extremistů se v okolí dané osoby vyskytuje a slouží mu jako referenční skupina).
Důležitou roli hrají osobní aspekty – orientace na zážitky, radost z rizika, tendence
k sebeprezentaci.
Z hlediska trestné činnosti je zajímavé, že k delikventnímu chování dochází ještě před
nástupem do extremistické scény. Trestné činy jsou fenotypicky politicky motivované,
genotypicky jsou zřídka motivované ideologicky.86 Přechod od principielní připravenosti
spáchat trestný čin k samotnému skutku je zpravidla náhodný a obtížně předvídatelný. Násilí
a trestná činnost jsou primárně podmíněny skupinovou dynamikou (kam skupina směřuje,
jaké jsou v ní nálady, pocity, kam se vyvíjí skupinová identita apod.).
Pracovní hypotéza se výzkumníkům nakonec potvrdila. Čili závěrem lze říci: Mezi
různými extremistickými skupinami neexistují z hlediska psychosociální dynamiky a
podmiňujících faktorů významnější rozdíly. Navzdory genotypickým rozdílům
(zjednodušeně rozdílné prostředí) hrají převažující roli genotypické znaky (respektive
genotypické shody – koincidence).
Studie údajně čerpá z ověřených metodologických sociologických postupů (např.
navržených Chicagskou školou) a snese v tomto měřítku náročnou vědeckou kritiku. Práce se
stala základem pro koncipování preventivních aktivit (koncepční přístup).
Konkrétní německé preventivní projekty
RE init e.V –projekt NinA – Neue Wege in Ausbildung und Arbeit
Nevládní organizace REinit e.V. přišla s projektem NinA – „Nové způsoby vzdělávání
a práce“. Je součástí zvláštního programu Xenos „Ausstieg zum Einstieg“ (nástup k výstupu),
86
Genotyp je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu. Představuje výsledek
spolupůsobení genotypu a prostředí, čili to, jak organismus v daném znaku (znacích) skutečně vypadá.
86
který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a podporován spolkovým
ministerstvem práce.
RE init v současné době disponuje 130 spolupracovníky, 13 pobočkami v regionu
Emscher-Lippe, kteří se věnují 40 projektům. NinA je vzdělávací projekt, který je
koordinován z města Recklinghausen. Jeho cíl spočívá v kvalifikaci a pracovní integraci
dlouhodobě nezaměstnaných, stejně jako jiných zvláště znevýhodněných skupin osob.
V rámci NinA je poskytováno individuální poradenství a jsou iniciovány podpůrné
nabídky. V praxi se jedná o:
Vysvětlování současné situace a současných možností. Zjišťování kompetencí
Pomoc při strategiích zvládání obtížných životních situací (tvorba nového domova,
podpora při jednání s úřady).
Krizová intervence.
Kontakty do osobního okolí (rodina, škola, práce atd.)
Změna sociální a kulturní orientace (začlenění do nových společenských procesů –
spolky, dobrovolnické organizace, změna vnímání jiných kulturních oblastí).
Nabídka „otevřeného vzdělávacího centra“ (OLEC)
Pomoc při hledání práce, vyplňování dotazníků, zprostředkování nabídek.
Zprostředkování praxe, vzdělání, kvalifikace, nebo práce.
Coaching (life, vzdělávací, pracovní).
NinA se specificky zaměřuje na mladistvé a mladé dospělé (primárně ve věku 15 až 25
let, kteří chtějí vystoupit z pravicově extremistické scény. V rámci této činnosti mají
pracovníci projektu 286 kontaktních subjektů. Partnerskou síť zobrazují schematické obrázky:
Represivní orgány/politické instrumenty
Ochrana ústavy
Policie (komisariát prevence)
Ochrana státu
Probační pomoc
Preventivní rada
Pomoc u soudů pro mládež
Asistenční činnost se v obecné rovině týká jednak institucí a jednak i dalších
sociálních skupin, které přicházejí s klientem do kontaktu. Níže jsou zobrazeny spolupracující
preventivní orgány.
87
Preventivní orgány
Úřady péče o mládež
Mládežnické spolky
Školy
Svaz na ochranu dětí
Spolky (hasičské, sportovní,
kulturní)
Volkshochschulen (lidové
univerzity)
Preventivní spolky proti
pravicovým extremistům
Následující diagram popisuje další spolupracující partnery:
Koaliční
partneři
ARGE pracovní
společenství
Jobcenter
Vzdělávací
instituce
Společen.
instituce
Kompetentční
agentury
Církevní
společenství
Charitativní
sdružení
Nová
preventivní
síť „Kulatý
stůl“
Odbory
Projekt byl zahájen 1.5.2009 a bude běžet do 30.4.2012. Podporují ho tyto instituce:
Xenos – zvláštní program „Ausstieg zum Einstieg.“
Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí.
Evropský sociální fond pro Německo.
Evropská unie.
Vestische Arbeit - Kreis Recklinghausen (instituce zprostředkovávající práci).
Integrationscenter für Arbeit Gelsenkirchen (instituce zprostředkovávající práci).
Kontakty na pracovníky NinA jsou k dispozici na OBP. Casemanager projektového
týmu se v minulosti angažoval v projektech proti rasismu na fotbalových stadionech.
Komplex-RLP
Projekt zemského úřadu Porýní-Falcko pro sociální věci, mládež a sociální péči
Komplex-RLP se věnuje nízkoprahovým přístupům při práci s pravicově extremisticky
orientovanými mladými lidmi a protiextremistickým strategiím zaměřeným na mládež.
88
Komplex-RLP sestává ze těchto zvláštních programů:
Exitový program pro pravicové extremisty pro Porýní-Falcko – Anonymní a bezplatná
pomoc. K dispozici je hotline.
Rodičovská iniciativa proti pravicovým extremistům – Pomoc rodičům pravicových
extremistů.
Komunikační webová platforma o pravicovém extremismu – www.komplex-rlp –
informace o scéně, chaty, fóra, nabídky poradenství pro mladistvé, rodiče i
specializované pracovníky.
Poradenská síť proti pravicovému extremismu v Porýní-Falcku - Funguje v rámci
spolkového programu Kompetent für Demokratie. Rady poskytují zástupci státních i
nestátních institucí. Více lze získat na adrese : www.beratungnetzwerk-rlp.de.
Pomoc obětem trestné činnosti pravicových extremistů –Je možné se obrátit emailem,
nebo telefonicky.
Mottem jsou Rückwege - zpáteční cesty, neboli umožnění návratu z pravicově
extremistické scény a úspěšná resocializace. Oslovují tedy mladé lidi, pro které je pravicově
extremistická scéna atraktivní a kteří pro sebe nenacházejí ani učební ani kariérní budoucnost.
Pracovníci projektu jim pak nabízejí:
Bezplatnou hotline.
Poradenství a podporu.
Relevantní způsoby k ukončení školy, nalezení zaměstnání, či navazující školy.
Pomoc při finančních problémech.
Zprostředkování spolupráce s místními orgány sociální péče a péče o mládež.
Podporu při osobnostním vývoji.
Získání nových nexenofobních zkušeností mimo vliv stávající referenční skupiny.
Pomoc s udržením dosažených změn.
Podporu rodičům, učitelům, sociálním pracovníkům.
Projekt, financovaný Ministerstvem pro rodinu, seniory, ženy a mládež, podporují
např. místní rappeři (natočili populární protineonacistický hudební videoklip) či ikona tamní
blackmetalové scény.
BIG Rex – policejní program LKA Badensko-Württembersko 87
„Beratungs-und Interventionsgruppe gegen Rechtsextremismus“ (BIG
Rex – poradensko-intervenční skupina proti pravicovému extremismu)
zemského kriminálního úřadu Bádensko-Württembersko je od roku
2001 součástí meziministerského programu „Ausstiegshilfen
Rechtsextremismus“ (pomoc při výstupu z pravicově extremistické
scény). Program je cílen na mladé lidi. Sestává z poradenských a podpůrných služeb
založených na spolupráci několika subjektů.
U BIG Rexu působí dva zkušení policejní úředníci policejní státní ochrany, dva
policejní úředníci pořádkové policie (na základě delegace), jeden administrativní pracovník a
jeden pedagog. Od začátku programu bylo osloveno 1.750 z cca. 2.900 potenciálních klientů.
87
Text vznikl překladem podkladů LKA Baden-Württemberg.
89
Z nich se získalo 314 tzv. „Aussteigerů“. Dále bylo v rámci více než 20 preventivních akcí
poskytnuto poradenství cca. 700 osob. Pracovníci BIG Rex jsou dostupní telefonicky nebo
emailem.
Ranný vstup do scény – kariéra extremisty a potíže výstupu
Bádensko-württemberští policisté před spuštěním programu zmapovali kariéru
začínajícího pravicového extremisty. Ta začíná již ve věku 12 až 13 let (6.až 7. třída ve
škole). V tomto období už se na ně již nějakou dobu obracejí různé strany či uskupení.
Problematika nacionálního socialismu je ve školách tematizována až v 9. třídě. Důležitou roli
sehrávají „rituály mužnosti“ (soupeření v pití, demonstrace síly), mladíci se snaží oprostit od
vlivu rodičů (protest, revolta) a snaží se najít vlastní identitu. Hlavní referenční skupinou se
stávají vrstevníci.
Alternativou se může stát „zážitkový svět“ pravicových extremistů. Mladí lidé
přebírají hodnoty od starších kamarádů, stávají se členy skupiny, projevuje se skupinová
solidarita v rámci kamarádských spolků. Skupiny si získávají pozornost dospělých.
Představitelé pravicově extremistické scény si to dobře uvědomují, proto pořádají večery
kamarádských spolků, demonstrace, koncerty a další aktivity ke zvýšení sounáležitosti.
Zpočátku není politika primárním motivem, tím je spíš image (hudba, oblékání). Z tohoto
důvodu se také rychle prosadil autonomní nacionalismus, protože je okolím hůře
rozpoznatelný než tradiční skinheadská image.
S postupem času získává politická dimenze na síle. Jsou pojmenováni nepřátelé a
násilí se stává legitimním prostředkem. Jsou pořádána setkání kamarádských spolků, kde se
přednášejí politické referáty, představuje se úhel pohledu na svět. V rámci těchto aktivit se
vytvářejí nové kontakty. Zároveň se pořádají party a koncerty, kam se sjíždějí kamarádi
z blízkého okolí. Dochází k izolaci jedince, utužují se jeho kontakty v rámci komunity.
Zpravidla se kriticky pohlíží na úzký kontakt s rodiči. Používají se konspirativní metody, aby
bylo možné zabránit „zradě“.
Silné zakotvení a izolace v rámci scény se stává největším problémem při ochotě
vystoupit z hnutí. Hlavním motivem bývá zpravidla rozdíl mezi propagovanými ideály a
reálným světem. Obvykle se promítne i pokrytectví kamarádských spolků – kolegové jsou
především „kamarádi“ (členové kamarádského spolku) než (skuteční) přátelé. Promítne se
proces zrání, touha po usedlejším životě (vliv práce, partner/ka, děti). Samotný výstup je
totálním procesem, protože zasahuje do všech oblastí života jedince. V počáteční fázi proto
potřebují mladí lidé maximální podporu, protože nemají sílu řešit vlastní krizi.
Historie
Program funguje od roku 2001. Důvodem pro jeho spuštění byl prudký nárůst
politicky motivované kriminality extrémních pravičáků v 90. letech. Zemská vláda proto
v roce 2000 sestavila vlastní koncepci boje proti extremismu (včetně katalogu opatření). Má
tři pilíře: 1) všichni policejní úředníci musí bez jakékoli tolerance hlásit všechny případy
pravicové politicky motivované kriminality, aby se 2) vytvořila široká poznatková báze pro
pozdější represivní opatření. Konečně 3) byl kladen důraz na komunální kriminální prevenci
(jedním z opatření je i exitový program). Předobrazem bádensko-württemberského exitového
programu se stal skandinávský EXIT. Vyhodnocován byl už v roce 2002.
90
Politicky motivovaná kriminalita pravicová v B-W. (propagandistické a násilné delikty)
Cíl programu a jeho struktura
Hlavním cílem programu je ukončení pravicově extremistických kariér a zabránění
další trestné činnosti, která se k nim vztahuje. Toho lze trvale dosáhnout pouze změnou
postoje.
Cílové osoby a cílové skupiny
S pomocí policejního informačního systému je vypracováván souhrnný seznam všech
osob, u kterých se doposud prokázala příslušnost k pravicově extremistickému fenoménu.
Díky tomu je lze podle kvantity a kvality jejich dosavadních projevů rozřadit do tří cílových
skupin. Navíc tak lze určit okruh působnosti státní ochrany osob, které patří do cílové skupiny
4 (volná regionální seskupení).
Program „Ausstiegshilfen REX“ se snaží:
Zabránit vstupu osob, které s pravicovou scénou zjevně sympatizují, nebo jsou známí
jako její přívrženci (cílová skupina 1).
Zabránit tomu, aby se k REX scéně přidaly osoby, které už se pohybují na její hranici
a dopustili se již REX motivovaného trestného činu (cílová skupina 2).
Ukončit REX kariéru intenzivních a recidivujících pachatelů (cílová skupina 3).
„Osvobodit“ především mladé lidi z volných regionálních uskupení v REX spektru na
úrovni formálních spolků (cílová skupina 4).
Cílové skupiny:
91
Kromě toho by měli místní aktéři poskytovat poradenství se zřetelem na prevenci a
intervenční opatření, zejm. prostřednictvím „poradenské a intervenční skupiny proti REX
(BIG Rex)“.
Působnost
Oblasti působnosti státní ochrany Kreisdienststellen jsou nastaveny tak, aby se v rámci
poskytování služeb příslušníkům cílových skupin 1 a 2 (sympatizanti a prvopachatelé) snažili
získat co nejvíce vystupujících. Působnost pro cílovou skupinu 3 a 4 (intenzivní a recidivující
pachatelé a volná regionální uskupení) spočívá u oddělení státní ochrany zemského
kriminálního úřadu Bádensko-Württembersko a tedy u BIG Rexu.
Realizace je od začátku postavena na širokém meziministerském základu, ve kterém
jsou po celou dobu zapojena ministerstvo spravedlnosti, sociálních věcí a také komunální
spolková sdružení.
Organizace u BIG Rex
U BIG Rexu působí dva policejní úředníci policejní státní ochrany, dva policejní
úředníci pořádkové policie (na základě delegace), jeden administrativní pracovník a jeden
pedagog. BIG Rex prostřednictvím speciálního portfolia svých úkolů, které dalece přesahuje
klasické policejní činnosti, poskytuje podporu pedagogů, kteří do cílové skupiny vnášejí
preventivně působící znalosti a schopnosti.
Oslovení jednotlivců
Výsledkem oslovování potenciálních vystupujících je většina případů, které nakonec
vystoupí na základě těch správných podnětů – pozorování vznikajících nebo se upevňujících
uskupení nebo aktuálního trestněprávně relevantního chování. Osoby bývají často osloveny
např. když dojde k jejich zatčení, a až tehdy lze určit jejich připravenost ke změně názoru.
Kromě toho se policie snaží přesvědčovat mladé lidi k vystoupení také prostřednictvím
běžného kontaktu v průběhu normální služby. Kontakty BIG Rex probíhají zpravidla jako
jednotlivé rozhovory bez předchozího ohlášení na adrese bydliště cílové osoby. Zapojují se i
rodiče, vysvětlují se principy programu, varuje se před nebezpečími „pravicové kariéry“. Je
zakázáno se ptá na jména jiných osob, dlouze diskutovat o propagandě, nepřímo oslovovat
(např. přes rodiče).
Nasazení koncepce
V takzvaných nasazeních koncepce je v určitém prostorovém rámci během několika
dní aktivně vyhledán velký počet známých osob, který je konfrontován s alternativou
vystoupení. Proces výstupu má několik fází: oslovení, zaznamenání možných následků pro
budoucnost „Aussteigera“, budování důvěry, poradenství k potížím při výstupu a pro trávení
volného času, seznamování s fakty proti extremistické propagandě, nasazení prostředků proti
možnému ohrožení, všeobecná pomoc.
92
Podpora jako networking
Samotná podpora pro vystupující je realizována podle principu „každý by měl dělat to,
co umí nejlíp“. Pro vystupující to znamená budování nosné sítě různých pomocníků
(Spolková agentura pro práci, Spolková sociální služba, pomoc v rámci soudů pro mladistvé,
sociální kurátoři, sdružení anonymních alkoholiků atp.). BIG Rex na tyto instituce
zprostředkovává kontakt - přes tuto instituci je možné zajistit dlužní poradenství, sociální
tréninkové kurzy, anti-agresivní trénink, odvykací terapie či psychologické poradenství. BIG
Rex spolupracuje s celou řadou institucí: školy, úřady pro mládež, sociální úřady, spolky,
hospodářské, politické a náboženské, či justiční instituce.
BIG Rex v těchto sítích přebírá různé činnosti, především ale pomoc vystupujícím
prostřednictvím budování systému pomoci, poskytování poradenství týkající se trávení
volného času nezávisle na scéně a také diskuse o extremistických ideologiích. Tato práce je
možná pouze při bezpečné a důvěryhodné spolupráci pracovníků a vystupujících. Těžiště
pomoci, ze kterých vychází možnosti BIG Rexe, spočívá ve zprostředkování kompetentních a
odpovídajících pracovních pozicích.
Poradenství jako proces
Poradenství a podporu vystupujících je nutno chápat jako proces s otevřeným koncem.
V některých případech dojde k přerušení spolupráce a vystupující se vrátí ke starému způsobu
myšlení a chování. Osoby, které chtějí vystoupit, nejsou nijak finančně podporovány (např.
uhrazení nákladů za stěhování nebo odstranění tetování).
Statistické podklady
Na statistiky programu „Ausstiegshilfen REX“ je nutno pohlížet s vědomím, že se
v nich sčítá mnoho případů, které jsou často navzájem nesrovnatelné. Za účelem konkretizace
byla stanovena pracovní definice, která rozlišuje mezi osobami, které chtějí vystoupit,
vystupujícími, a těmi, kterým se již podařilo vystoupit (vystoupivšími). Zatímco ti první se
ještě nachází ve zkušební fázi, vystupující již učinili přezkoumatelné kroky ke svému
odchodu z pravicové scény a ideologie. Takovým krokem může být např. změna stylu
oblékání a poslouchané hudby nebo veřejné vystoupení. U vystoupivších už lze relativně
s určitostí předpokládat, že je jejich návrat na pravicovou scénu nepravděpodobný, a lze tedy
ukončit jejich podporu. Toho lze v některých případech dosáhnout už za několik málo měsíců,
u jiných to může trvat i několik let.
Počty vystupujících (od 31.12.2008)
Od vzniku programu bylo podchyceno 2.911 osob. Z nich bylo osloveno 1.742 lidí.
V současnosti zůstává 641 cílových osob, z nichž 227 spadá do cílové skupiny 1
(sympatizanti), 224 do cílové skupiny 2 (prvopachatelé) a 72 do cílové skupiny 3 (intenzivní a
recidivující pachatelé). 98 osob jsou členové volných regionálních uskupení pravého spektra.
Část cílových osob, které byly zjištěny v průběhu posledních let, se distancovala od scény
sama od sebe a nebyla už proto v hledáčku programu pro vystupující. Od počátku programu
z pravicové scény vystoupilo 314 osob, z toho 131 s podporou BIG Rex.
93
Statistika vystupujících:
Účast na výzkumných projektech
BIG Rex se v minulosti nechal několikrát zkontrolovat. Po prvním roce své existence
provedl (interní) vyhodnocení, které přineslo cenné poznatky k provedení potřebných změn
(stejně jako účast na výzkumném projektu vysokých škol v Bielefeldu a Esslingen). Kromě
toho byly také vydány odborné texty o BIG Rexu v odborné literatuře.
Mimo to se program „Ausstiegshilfen REX“ snaží být co nejvíce v tisku, jednak proto,
aby rozpoutal celospolečenskou diskusi, jednak proto, aby „možnost výstupu“ vešla ve
známost jak u potenciálních partnerů-spolupracovníků, tak u příslušníků pravicové scény.
Komplexní strategie policie k boji proti REX
Program „Ausstiegshilfen REX“ je součástí komplexní strategie policie, která slouží
k boji proti pravicovému extremismu. Vedle represivního potírání trestné činnosti a výtržností
existuje také několik aktuálních projektů v rámci komunální prevence kriminality, které se
drží stejného tématu. Kromě toho „program policejní prevence kriminality na úrovni
Německa i jednotlivých zemí“ (ProPK) vytvořil balíček „Wolfe im Schafpelz“ („Vlci v rouše
beránčím“), který je poskytován středním školám jako primárně preventivní vyučovací
materiál.
94
Statistika poradenství (akce; od světlejší barvy k tmavší - policisté, pedagogové, rodiče a
dospělí, mladiství a dospívající)
Struktura německých exitových programů: (soukromé x veřejné – spolkové x zemské,
systémové x jednorázové, MBT = mobilní poradenský tým)
Aussteigerhilfe Rechts – ambulantní justiční sociální pomoc Dolní Sasko
Z konference zemských ministrů vnitra a senátorů, která se konala v listopadu 2000
v Bonně, vzešel závěr, že je nutné aktualizovat katalogy opatření v boji proti pravicově
95
extremistické, xenofobní a antisemitské kriminalitě. Součástí těchto opatření měly být i
nabídky usnadňující odchod z hnutí. Přesně o rok později byl dolnosaským ministrem
spravedlnosti založen první dolnosaský exitový program.
Co se rozumí pod slovem „výstup“
V prvé řadě jde o přerušení stávajících kontaktů s kamarády a přáteli. Cílem je
zabránit návratu, opakování trestné činnosti. Kontakty do scény musejí být přerušeny
stoprocentně, musí se narušit pocit loajality. „Aussteiger“ prochází rizikovým vývojem:
zpravidla se cítí v ohrožení, pociťuje strach a bezmocnost, posléze vztek a vzdor. V takovém
okamžiku hrozí, že se zpět navrátí k páchání trestné činnosti. Je proto nutné rekonstruovat
jeho systém sociálních hodnot a normativní strukturu. Je nutné, aby se trvale distancoval od
extremistické ideologie. Je potřeba „Aussteigery“ vzdělávat, aby přijali demokratické hodnoty
a dokázali čelit nové indoktrinaci.
Cílová skupina
Cílovou skupinou jsou mladiství, dospívající a dospělí, kteří se dopustili pravicově
extremistické trestné činnosti a byli kvůli ní odsouzeni (odnětí svobody, pokuta ad.). Dále je
nabízena pomoc osobám, které se dopustili jiné (neextremistické) trestné činnosti, ale mají
vztah k pravicově extremistické scéně. V neposlední řadě je pomoc zaměřena i na osoby,
které ještě nebyly trestány a samy se přiřazují k pravicovým extremistům.
Preventivní cíle
Hlavním cílem je zabránění páchání pravicově extremistické trestné činnosti. Teprve
sekundárním cílem je ukončení stávající „kariéry“ klienta. Jde o přerušení sociální vazeb do
scény, nabídnutí jiných strategií řešení konfliktu (odklon od násilí), odklon od extremistické
ideologie („Aussteiger“ si to sám musí zdůvodnit) a vytváření sociálních kompetencí
posilujících sebevědomí klienta.
Kontaktování
Aktivně jsou klienti oslovováni ve vězení , v rámci pomoci ve zkušební době, nebo
pomoci u soudů pro mládež, případně policisty. Tyto subjekty zprostředkovávají
„Aussteigerhilfe Rechts“ adepty k výstupu. Další možností je, že se na organizaci obrátí
samotní klienti. Vydává letáky, je možné ji kontaktovat emailem, přes P.O.BOX nebo hotline.
Věk přijímaných klientů:
96
Deliktní struktura (v tomto pořadí seshora: tr.č. proti tělesné integritě, proti veřejnému
pořádku a právnímu státu, krádež a zpronevěra, loupež a vydírání, tr.č. proti osobní svobodě,
obecně nebezpečné tr.č., tr.č. proti životu, tr.č. proti sexuálnímu sebeurčení, jiné tr.č. – např.
poškození cizí věci):
První rozhovor
Během prvního rozhovoru je klientovi vysvětlen obsah práce organizace. Je seznámen
s tím, že musí přerušit kontakty s dosavadními kamarády, přestat páchat trestnou činnost a
v neposlední řadě se rozejít s extremistickou ideologií. Je mu zdůrazněno, že organizace není
prostředníkem mezi klientem, státním zástupcem a soudcem.
Obsah prevence
Lze ho rozdělit do tří částí:
Vytváření vnějších kompetencí – zemský kriminální úřad, úřad na ochranu ústavy,
věznice (příprava propuštění), poradenství při hledání práce, terapeutická činnost,
pracovní a sociální úřady, instituce na pomoc mládeži, nezávislé vzdělávací instituce.
Anamnéza, sestavení a realizace plánu pomoci, pomoc při jednání s úřady, hledání
práce a bydlení, krizová intervence, odstraňování tetování, vytváření nových
sociálních sítí, tolerování a akceptace podpůrných opatření.
Ideologické rozpracování – cílem je odklon od pravicově extremistické ideologie,
k tomu slouží různé pedagogické pomůcky (rozhovory, korespondence, hudba,
literatura, videa).
Pedagogická práce s xenofobními ideologiemi
Podmínkou je, že se klient sám chce změnit. V Německu k tomu byla sepsána řada
publikací (Miller: Soziale Arbeit gegen Menschfeindlichkeit, in Heitmeyer, Deutsche
Zustände Bd. 5, 2007; Krafeld: Rechtsextremismus und Jugendarbeit, in Deutsche Jugend, 7/8
2007).
97
Způsoby jednání s klientem
Existují tři stádia:
Rekonstrukce vstupu do scény a indoktrinace ideologií (sociální prostředí, empirický
svět – chudá předměstí, frustrace z chybějících možností trávení volného času,
politická školení, hudba).
Rozbor samotného členství ve scéně (identifikace významu pravicově extremistické
scény, identifikace ideologie, uzavřenost extremistického vidění světa, doba
příslušnosti ke scéně, hloubka „proniknutí“, klíčové zážitky, které iniciovaly výstup).
Odklon od scény a ideologie (centrem zájmu jsou ve scéně uspokojované potřeby –
pocit uznání a potřebnosti, příslušnosti, náhražka rodiny, stabilita v sociálních
vazbách, pocit bezpečnosti, stálosti)
Ukončení preventivního působení
Preventivní působení trvá 4 až 56 měsíců, průměr je 18 měsíců. Doba se neodvozuje
od délky vazby či zkušební doby. Ukončení je individuálně domluveno s každým klientem.
Počty oslovených a výsledky: (počty těch, kteří na preventivní působení přistoupili x
nepřistoupili; úspěšné ukončení x ukončení bylo zprostředkováno v jiné spolkové zemi x
probíhající prevence x přerušení prevence)
Partneři a PR
„Aussteigerhilfe Rechts“ spolupracuje s dalšími německými státními exitovými
programy. Pravidelně se konají koordinační schůzky. Organizace slouží jako místo setkávání
preventistů v oblasti pravicového extremismu. Je začleněna do dolnosaské poradenské sítě
proti pravicovému extremismu fungující v rámci programu „Kompetent für Demokratie“.
Poskytuje poradenství i dalším institucím. Podporuje vědecký výzkum, podílí se na
odborných konferencích, organizuje přednášky na univerzitách a vyšších odborných školách,
zapojila se na putovní výstavě spolkového úřadu na ochranu ústavy, vydává tiskové zprávy a
spolupracuje s novináři.
98
Rakouští experti z Úřadu na ochranu ústavy se po prezentování situační zprávy
věnovali preventivním nástrojů k potírání pravicového extremismu.
Preventivní nástroje bezpečnostních složek v boji proti pravicovému extremismu
Preventivní nástroje lze rozdělit do dvou oblastí: zvyšování povědomí a citlivosti
pomocí zveřejňování informací a strategické a operativní prostředky. První kategorie se dále
dělí na interní:
Základní vzdělávací kurzy pro exekutivu.
Vzdělávání úředníků v oblasti pravicového extremismu a hooliganismu.
Vzdělávání preventistů pro práci s mladistvými násilníky.
Vzdělávání monitorujících pracovníků.
Speciální nabídky dalšího vzdělávání.
Kurzy na vyšších odborných školách Bezpečnostní akademie).
externí:
Přednášková činnost pro školy, spolky, vzdělávání dospělých.
Regionální setkávání zástupců veřejnosti, politického života, vzdělávacích institucí.
Podpora úřadů, které se věnují shromažďovací agendě – informace o scéně, odhad
rizikovosti akcí.
Zveřejňování zprávy Úřadu na ochranu ústavy.
Informování provozovatelů zařízení, kde se mají konat skinheadské akce.
Strategické prostředky jsou založeny na spolupráci s dalšími subjekty – tedy
národními úřady, zahraničními bezpečnostními a zpravodajskými institucemi, nevládními
organizacemi, školami a jinými vzdělávacími institucemi. Úřad na ochranu ústavy zpracovává
strategické analýzy rizik, strukturní analýzy vývoje domácí i zahraniční scény, průběžnou
evaluaci datové analýzy, analýzy výsledků pozorování jiných subkultur napojených na
pravicové extremisty (např. hooligans). Dále sbírá zdroje pro tvorbu legislativního rámce
(úřad má v úmyslu kontaktovat tzv. „ohrožené“ osoby – k tomuto je ale potřeba legislativní
změna. Plánuje se vyslání preventistů na úroveň okresů. V neposlední řadě úřad podporuje
vědecký výzkum.
Operativní prostředky lze rozdělit na získávání informací (otevřené zdroje,
zpravodajské metody, zvláštní důraz na konspirativně jednající část scény) a operativní
analýzy (analýzy rizik, případové studie). Úřad spolupracuje s národními úřady a nevládními
organizacemi, zahraničními policejními i zpravodajskými institucemi, ale i s veřejností – od
roku 1997 funguje na webové stránce spolkového ministerstva vnitra tzv. „hlásné místo“.
Mezi taktické prostředky se řadí např. hlídková činnost na citlivých místech , nebo srazech
pravicových extremistů.
99
Nizozemští specialisté z řad policie a ministerstva vnitra představili po
situační zprávy některé své deradikalizační projekty.
Preventivní nástroje nizozemských bezpečnostních složek v boji proti pravicovému
extremismu
Nizozemsko nemá specifický preventivní program zaměřený na pravicový
extremismus. Nizozemská policie podrobně informuje o vývoji na scéně, zpracovává
prognózy, určité bezpečnostní subjekty formulují doporučení preventivního rázu. Policisté
mají nastavené komunikační kanály s kolegy z ostatních evropských zemí (zejména
s Německem, protože nizozemští neonacisté se často zúčastňují demonstrací a koncertů
konaných v Německu).
Nizozemské úřady nicméně mají projekt deradikalizace, který je zaměřen na různé
typy extremismu – náboženský, pravicový, levicový a extremismus ochránců práv zvířat.
Z hlediska neonacismu jsou relevantní tři pilotní projekty – v lokalitách Winschoten,
Zoetermeer a Henrik-Ido Ambacht. V těchto lokalitách byly v minulosti problémy
s neonacisty (Blood and Honour) spojené s napadáním barevných, alkoholem, drogami a
vandalismem. Pro každou lokalitu byl zvolen odlišný přístup z hlediska toho, zda byla
poskytována spíše individuální, či skupinová pomoc. Do projektů byly zapojeny pracovníci
s mládeží, policisté a sociální služby. Klientům byla nabízena asistence v oblasti práce, školy,
bydlením i volnočasových aktivit. Nizozemci projekty hodnotí jako úspěšné, protože řada
klientů z hnutí vystoupila a podařilo se snížit radikalitu neonacistických gangů.
8.6. Wölfe im Schafspelz – Vlci v beránčím rouše
Preventivně vzdělávací kampaň policie pro střední školy „Wölfe im Schafspelz“ má za
cíl ukázat na změny na extremistické scéně a podnítit diskusi o tomto fenoménu. Policie
iniciovala vznik mediálního balíčku, který obsahuje DVD s hraným filmem „Klaustrofobie“ a
dokumentem „Pravicový extremismus dnes – mezi agitací a násilím“ a doprovodný sešit s
instrukcemi pro použití při vyučování a informacemi o současné pravicově extremistické
scéně.
Ústřední postavou filmu Klaustrofobie je 16letý
pravicový extremista Martin, který si libuje v násilných
konfliktech. Zamiluje se do ruské imigrantky Mariny a je
nucen se rozhodnout mezi láskou k této dívce a partou svých
dřívějších přátel…
Dokument se naopak věnuje aktuálnímu politickému pozadí. Jsou
v něm představovány části pravicově extremistického spektra, od
neorganizovaných part, přes kamarádské spolky, až po politické strany.
100
8.7. Závěr
Německé Ministerstvo vnitra disponuje týmem odborníků, kteří se věnují
protiextremistické prevenci. Němci vycházejí z konceptu lidských práv, preferují tedy
pozitivní variantu (nabízení alternativy), před negativní (varování před hrozbou). Vnitro
aktivně spolupracuje nejen s dalšími resorty, ale i s pedagogickými institucemi a úřady
sociální pomoci a péče. Jako funkční je prezentována spolupráce s nevládními organizacemi,
ale i s různými veřejně činnými subjekty88 (jak ze strany vnitra, tak i zástupců nevládních
organizací, se kterými zástupci českého ministerstva vnitra hovořili). Obecně lze říci, že
vztahy mezi německým vnitrem a nevládním sektorem jsou daleko silnější než v České
republice. (O aktivitách německého nevládního sektoru více v další kapitole). Zajímavá je
také kooperace s Ministerstvem spravedlnosti v rámci Spolku pro demokracii a toleranci.
V Německu je jednoznačné patrná tendence tzv. „síťování“, tedy vytvoření širší platformy
spolupracujících subjektů ze státní i nestátní sféry. Každý subjekt pak přináší odlišný expertní
prvek (bezpečnostní, právní, poradenský, vzdělávací, sociální pomoc, asistence při hledání
práce apod.). Síťování je pozitivní inspirací pro ČR, která má v této oblasti velký deficit.
Některé české nevládní organizace si stěžují, že v oblasti extremismu mohou komunikovat
pouze s vnitrem a nikoli s dalšími resorty.
Téměř čtyřicetiletou tradici mají antikonfliktní týmy. Němci si dobře uvědomují, že
jejich využití má své limity. Je kladen důraz na bezpečnost jejich členů, proto nejsou např.
nasazovány proti black blocu.
Německá policie připravila nový koncept preventivní práce „PRISMA“, zaměřený na
relativně nové fenomény na neonacistické scéně – zejména na autonomní nacionalismus.
České ministerstvo vnitra pozve v březnu 2010 německé preventisty, aby ho představili svým
českým protějškům.
Od 90. let v Německu fungují tzv. exitové programy. Státem organizované89 existují
na celostátní nebo na zemské úrovni. Zaštiťují je různé subjekty od Úřadu na ochranu ústavy,
policie, či zemské ministerstvo spravedlnosti. Do budoucna mohou být lokální (zemské
exitové programy inspirací pro ČR). Otázka jejich aplikovatelnosti v ČR byla opakovaně
řešena na setkání s německými preventisty. Exitové programy nenabízejí nadstandardní
službu extremistům. Jejich cílem je chránit jejich potenciální oběti. K těmto programům
disponuje v současné době odbor bezpečnostní politiky řadou informací (jeho zástupci jsou
zváni na celoněmecké setkání k „Aussteigerprogramme“). Tyto znalosti je možné
partnerským subjektům kdykoli předat.
88
Zejména se jedná o činnost různých veřejně činných spolků.
Existují i „privátní“ exitové programy, zaštiťované nevládními organizacemi. Nejznámějším je Exit
Deutschland. Více o tomto „Aussteigerprogrammu“ v kapitole o nevládních organizacích.
89
101
9. Aktivity dalších spolkových ministerstev
9.1. Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež
Nová spolková ministryně pro rodinu Kristina Köhlerová v lednu roku 2010 přislíbila
věnovat zvýšenou pozornost prevenci extremismu. Kromě pravicového se hodlá věnovat i
levicovému a islamistickému.
Dosud spočívaly klíčové aktivity ministerstva ve dvou programech: „Kompetent. Für
Demokratie – Beratungnetzwerke gegen Rechtsextremismus“ a „Vielfalt tut gut. Jugend für
Viefalt, Toleranz und Demokratie“. Na tyto programy je ročně vyčleněno 24 milionů eur.
Kompetent. Für Demokratie
Jde o spolkový program zaměřený na podporu a poradenství v oblasti extremismu,
xenofobie a antisemitismu. V každé spolkové zemi je zřízen koordinační orgán (místo pro
první kontakt). Nabízí informace o již existujících organizacích a odbornících, kteří se
problematice věnují a zprostředkovává na ně přímý kontakt. Z rozsáhlé. „poradní sítě“ se
potom vytváří konkrétní „mobilní intervenční tým“, který radí při řešení jednotlivých
konfliktů, ale i nabízí dlouhodobější scénáře pomoci.
Poradní sítě i intervenční týmy tvoří odborníci ze státního i nestátního sektoru. Jde o
sociální pracovníky, policisty, justiční pracovníky, psychology, akademiky, duchovní,
zaměstnance úřadů a ministerstev. V týmu jsou experti na práci s mládeží, právníci, policisté
znalí extremistické scény, poradci v oblasti „zvládání krizí a konfliktů“
Týmy se zaměřují na lokální intervence. Ta může mít podobu např. vzdělávacích
aktivit, nebo lektorských kurzů (argumentační techniky) pro pracovníky s mládeží.
Federální program se zaměřuje i na metodická doporučení. Podporuje i výzkumy,
jejichž výsledkem jsou modelová řešení konfliktních situací souvisejících s pravicovým
extremismem. Na podzim roku 2008 byly spuštěny dva modelové programy:
„Jugendfeuerwehren strukturfit für Demokratie“ der Deutschen Jugendfeuerwehr“ (v rámci
německého dobrovolnického „Hasičského sboru mládeže“) a „Zivilgesellschaft stärken.
Handlungsstrategien gegen Rechtsextremismus im strukturschwachen, ländlichen Raum“
(nabízí doporučení pro komunální praxi v menších městech a obcích).
102
Program finančně podporuje Nadace demokratická mládež (Stiftung Demokratische
Jugend). V jejím berlínském sídle je zřízena centrála, na kterou je možné se obrátit s dalšími
dotazy. Projekt supervizují a vyhodnocují akademické instituce. Zastřešuje ho „rada“ složená
se zástupců spolkových ministerstvev, státních institucí specializujících se na práci s mládeží
a rodinou, místních sdružení, vědeckých a náboženských institucí a nevládních organizací.90
Program končí v roce 2010, ročně na něj bylo uvolňováno 5 milionů eur.
Vielfalt tut gut. Jugend für Vielfalt, Toleranz und Demokratie
Program „Rozmanitost je dobrá, mládež pro rozmanitost, toleranci a demokracii“,
který se zaměřuje na pedagogickou činnost v oblasti extremismu, xenofobie a antgisemitismu,
funguje od roku 2007. Je na něj ročně vyčleněno 19 milionů eur. Navazuje na projekt
spolkové vlády „Jugend für Toleranz und Demokratie - gegen Rechtsextremismus,
Fremdenfeindlichkeit und Antisemitismus" (Mládež pro toleranci a demokracii, proti
pravicovému extremismu, xenofobii a antisemitismu). První fáze skončí v roce 2010.
Zaměřuje se na děti, mládež, migranty, rodiče, vychovatele, učitelé a lokální autority
(tvůrce veřejného mínění).
Má dvě části:
Podpora lokálních aktivit v obcích k posílení demokratického vývoje společnosti.
Podpora pilotních projektů, inovační postupů v boji proti extremismu.
Modelové projekty se věnují těmto oblastem:
Historický a současný antisemitismus.
Práce s mládeží ohroženou pravicovým extremismem.
Preventivní a vzdělávací aktivity pro imigranty.
Včasná prevence.
V současnosti program zahrnuje 90 lokálních akčních plánů (60 ve starých a 30
v nových spolkových zemích) a 89 modelových aktivit.
90
Více informací k programu na: http://www.kompetent-fuer-demokratie.de/.
103
Základem je pochopení základních společenských hodnot, výhodnosti kulturní
rozmanitosti a respektování lidské důstojnosti. Preferovány jsou dlouhodobé preventivní
strategie a pedagogická činnost s využitím „komunikačních a intervenčních nástroje“.
Dohled nad aktivitami zajišťuje rada, administrativní a obsahové náležitosti
koordinuje centrála při „Gesellschaft für soziale Unternehmensberatung mbH“ zřízená v
Berlíně. Akademickou supervizi a vyhodnocování má na starosti Deutsche Jugendinstitut e.
V.91
Orte der Vielfalt (Místa rozmanitosti)
Iniciativa „Místa rozmanitosti“ vznikla ve spolupráci
mezi spolkovými ministerstvy pro rodinu a vnitra a
zmocněncem spolkové vlády pro migraci, uprchlíky a
integraci. Jejím cílem je podpora kulturní rozmanitosti na
lokální úrovni. Podporují ji zemské i obecní úřady, nevládní
organizace,podniky a odborové organizace. Byly osloveny
všechny německé obce, aby se na iniciativě podílely. Ty, které
se významně angažují v integračních aktivitách, dostanou
certifikát „Ort der Vielfalt (místo rozmanitosti)“. 92
9.2. Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí stojí za dvěmi významnými protiextremistickými
programy: „Xenos“ a „Schule ohne Rassismus“ (Škola bez rasismu). „Institut für
sozialwissenschaftliche Forschung, Bildung und Beratung e.V.“ (ISFBB) v rámci programu
„Tacheles“ žádá ministerstvo o finance na tříletý projekt, který se věnuje strategiím práce
s mládeži v oblasti pravicového extremismu. Projekt by měl trvat do roku 2012. V současnosti
probíhají přípravné práce, bližší informace k němu budou představeny na odborné konferenci
v Norimberku dne 11. června 2010.
Xenos
Spolkový program Xenos (z řeckého slova xenos – cizinec, host) spojuje aktivity proti
diskriminaci, xenofobii a pravicovému extremismu v oblasti politik školství a zaměstnanosti.
Je součástí Národního integračního plánu spolkové vlády. Finance na něj putují z Evropského
91
92
Více informací na http://www.vielfalt-tut-gut.de/content/e4548/index_ger.html.
Více na http://www.orte-der-vielfalt.de/
104
sociálního fondu. (Jde řádově o 7 milionů Eur, 5 milionů se čerpá z Evropského sociálního
fondu a 2 miliony se podílí ministerstvo).93
Skládá se ze tří podprojektů:
„Integration und Vielfalt“ (Integrace a pestrost) - prosazuje politiky boje proti
sociálnímu vyloučení vyloučení a diskriminaci na podnicích, továrnách, státní správě,
školství a získávání pracovních kvalifikací. Cílovou skupinou jsou mladiství a mladí
dospělí,jejichž přístup ke vzdělávání a na pracovní trh jsou ztížené.
„Arbeitsmarktliche Unterstützung für Bleibeberechtigte und Flüchtlinge“ (Podpora
osobám s povolením k pobytu a uprchlíkům na trhu práce) – Program je založen
primárně na poradenské síti, která pomáhá cílové skupině zprostředkovat zaměstnání.
„Ausstieg zum Einstieg“ (Výstup k nástupu) – Podporuje exitové programy pro
pravicové extremisty, zaměřuje se zejména na pomoc při studiu, získání pracovní
kvalifikace a hledání zaměstnání.
Od roku 2009 v rámci Integration und Vielfalt probíhá projekt Schule ohne Rassismus
(Škola bez rasismu). Jedná se o celoněmecký projekt proti diskriminaci, mobbingu a násilí na
školách. Nabízí dětem a mládeži se spolupodílet na vytváření klimatu na školách. Zastřešuje
700 certifikovaných škol, které navštěvuje okolo půl milionu žáků. Pro získání certifikátu je
nutné, aby minimálně 70% školy (žáci, učitelé, technický personál) stvrdilo svým podpisem,
že budou aktivně vystupovat proti všem formám diskriminace, mobbingu a násilí, nebudou
lhostejní ke konfliktním situacím a budou se zúčastňovat tzv. „Projekttage“ (projektové dny).
Projekt se zaměřuje na všechny formy diskriminace, nejen tedy rasové, ale i sexuální,
náboženské apod. Je určen pro všechny typy škol, deklaruje naprostou apolitičnost. 94
9.3. Ministerstvo školství a výzkumu
Vzdělávání v oblasti extremismu se v Německu věnuje široké spektrum
spolupracujících institucí. Pedagogické projekty organizují státní i nestátní subjekty. Velmi
aktivní je Bundeszentrale für politische Bildung, mediálně atraktivní je policejní projekt
Wölfe im Schafspelz, nejrozšířenější pak Schule ohne Rassismus. Z hlediska metodiky plní
nezastupitelnou úlohu ministerstvo školství.
93
Více na http://www.esf.de/portal/generator/6592/xenos.html
94
Více na http://www.schule-ohne-rassismus.org/
105
Posledním významným počinem bylo publikování
materiálu „Anti-demokratische und rechtsextremische Potenzial
unter Jugendlichen und Jungen Erwachsenen in Deuschland“
(Protidemokratický a pravicově extremistický potenciál mezi
mladistvými a mladými dospělými v Německu“)95. Zabývá se
těmito okruhy:
Posuzování demokracie, národní hrdost, vztah k cizincům,
škála levice-pravice
Indikace extremismu.
Příčiny otrávenosti politikou, xenofobie a etnocentrismu.
Multifaktoriální zobrazení příčin vzniku etnocentrismu.
9.4. Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo spravedlnosti jasně deklaruje snahu vystupovat proti extremismu. Jeho
aktivity se soustřeďují převážně kolem Bündnis für Toleranz und Demokratie (Spolek pro
toleranci a demokracii). V rámci této instituce byla např. vyhlášena soutěž „Aktiv für
Toleranz und Demokratie“ (Aktivně za toleranci a demokracii)96 o nejlepší projekty proti
extremismu, xenofobii, antisemitismu a násilí. Vítězové mohli získat částky od 1000 do 5000
Eur. Dalším počinem byl např. protiextremistický mladežnický kongres k 60 letům ústavy.
Cílem projektu „Gesicht zeigen!“ (Ukázat obličej!) je zvýšit občanskou
angažovanost a citlivost proti extremismu a diskriminaci. Od roku 2008 převzalo
ministerstvo financování „Störungsmelder on tour“(hlásiči poruch na turné),
v rámci které populární moderátoři z MTV a televize Viva pořádají tématické
diskuse zaměřené proti pravicovému extremismu. V rámci kampaně populární
teenagerské idoly objíždějí regiony s vysokým výskytem extremismu a diskutují
tam se žáky o xenofobii a rasismu. K akci vznikl internetový blog
„Störungsmelder“, který je k nalezení na http://blog.zeit.de/stoerungsmelder/.97
9.5. Další státní instituce
Výše uvedené aktivity představují pouze zlomek všech činností státních institucí.
Prakticky každá zemská vláda organizuje či zaštiťuje vlastní protiextremistické projekty.
Spolupracuje přitom s místními úřady, školami, spolky, nevládními a akademickými
institucemi apod. Jejich výčet přesahuje ambice této studie.
95
Volně k dispozici na http://www.bmbf.de/pub/antidemokratische_potenziale.pdf.
www.buendnis-toleranz.de
97
Více na www.gesichtzeigen.de.
96
106
Aktivní roli plní také zmocněnec pro kulturu a média a zmocněnec pro migraci,
uprchlíky a integraci. Informativní přehled o jejich aktivitách lze získat na
www.bundesregierung.de.
9.6. Závěr
Stručný přehled německých aktivit zřetelně prokazuje, že česká státní správa v oblasti
prevence extremismu jednoznačně zaostává. Platí to pro všechny resorty. Důležitou inspirací
z Německa je komplexní meziresortní pohled. Extremismus v Německu neřeší pouze
Ministerstvo vnitra (v České republice tato představa byla dlouhodobě zakořeněna), aktivně
se k jeho potírání přihlásily i další resorty. Srovnání aktivit stejných resortů na různých
stranách hranice vyznívá pro Českou republiku v některých případech dost tristně.
Němci mají oproti České republice několik výhod:
fenoménu extremismu se věnují déle a mají s ním větší zkušenosti,
v rámci jednotlivých resortů se mu věnuje širší a zřejmě i kvalifikačně zdatnější personál,
lépe koncipují projekty (cíle, evaluace, odpovědnost),
lépe a intenzivněji spolupracují s nevládním sektorem a veřejně činnými subjekty
(přičemž je nutné zohlednit kvalitativní rozdíl mezi českým a německým nevládním
sektorem v oblasti boje proti extremismu – např. škálu programů či služeb),
vyšší občanskou citlivost na projevy extremismu.
Německo skýtá pro Českou republiku v oblasti prevence obrovský zdroj inspirace.
Ministerstvo vnitra usiluje o uspořádání česko-německé konference, kde dostanou prostor
představit své aktivity zástupci německého státního i nestátního sektoru. Konference by byla
určena pro česká ministerstva, nevládní organizace, akademické instituce a média.
107
10. Německé nevládní organizace bojující proti pravicovému
extremismu98
10.1. EXIT Deutschland
Průkopníkem exitových programů (Aussteigerprogramme) zaměřených na pravicové
extremisty se stala nevládní organizace Exit Deutschland.
Historie
Organizace Exit Deutschland je neodmyslitelně spjata se svým zakladatelem, bývalým
kriminalistou Berndem Wagnerem. Tento policista se věnoval problematice pravicového
extremismu, respektive neonacismu, už v dobách NDR. Začátky byly komplikované, protože
tehdejší režim odmítal připustit existenci neonacistů v socialistické zemi. Problémy měl
Wagner zejména se STASI.
Po roce 1989 dostává německá neonacistická scéna nový impuls. Západoněmečtí
„konzervativci“ se spojují s východoněmeckými „revolucionáři“ a vytváří novou silnou
platformu. Na úrovni obcí začínají získávat politickou moc, vytvářejí se malé skupinky, které
později vytvářejí sítě spojené společnou ideologií. Na jednu stranu se neonacisté snaží
prezentovat jako politicky přijatelný subjekt, na druhou stranu zintenzivňují násilné akce. Na
území bývalé NDR jsou útoky vedeny převážně proti levičákům, cizincům, Romům,
Polákům, Vietnamcům či homosexuálům. Programy deradikalizace v té době vůbec
neexistují.
V roce 1990 začíná Wagner, v té době vedoucí oddělení
extremismu a terorismu v rámci BKA, pracovat na prvních
exitových projektech. Vytváří se policejní analýzy,
kriminalisté začínají tipovat vhodné osoby pro „výstup“ ze
scény. Této identifikaci se věnuje i zpravodajská služby
BfV. V rámci kriminální policie se tipování vhodných
„Aussteigerů“ věnuje jako první Landeskriminalamt
Bádensko-Würtenbersko. V minulosti se v bývalém
západním Německu zvažovaly „Aussteigerprogramme“
pro levicové extremisty, konkrétně členy RAF,
v souvislosti s institutem korunního svědka. Nebyly však
98
V textu jsou zmíněny nevládní organizace, s jejichž zástupci se setkali zástupci odboru bezpečnostní politiky
MV během pracovního setkání v Berlíně v únoru 2010.
108
v praxi nikdy realizovány.
V roce 1992 se Wagnerovi daří přesvědčit k opuštění neonacistického prostředí
předáka organizace Nazionale Alternative Inga Hasselbacha. Případ je medializován,
Hasselbach se stává symbolem úspěšné deradikalizace, pro neonacistická scéna případ
reflektuje velmi negativně.
V roce 2000 vytváří Wagner iniciativu Exit – Deuschland, jejímž cílem je
systematický postup pomoci při opouštění neonacistické scény. Za deset let existence prošlo
jejími programy na 400 klientů, přičemž 380 se úspěšně reintegrovalo do společnosti. Mezi
absolventy programů však byli i osoby, které se do neonacistické scény vrátili (neonacisté jich
rovněž využili jako symbol „navrátilců k pravé víře“, nebo se začali věnovat jiné trestné
činnosti (loupeže, krádeže, obchod s drogami).
Náplň činnosti
Potencionální klienti jsou kontaktováni prostřednictvím telefonu, formou osobních
rozhovorů, emailů, SMS, dopisů, návštěv ve vězení. K dispozici je telefonická Hotline. Ve
vztahu k samotným „Aussteigerům“ má Exit – Deutschland tři hlavní aktivity.
1) Zajištění bezpečnosti
Neonacisté chápou opuštění scénu jako zradu, „Aussteigerům“ vyhrožují, neváhají se
uchýlit k brutálnímu násilí vůči nim samotným i vůči členům jejich rodiny. Velice časté je
vyhrožování na Internetu, zveřejňování osobních údajů či fotek s výzvami k „potrestání“
odpadlíka. Ukázalo se, že neonacisté mají přístup do některých počítačových sítí s osobními
údaji a s jejich pomocí dohledávali informace ke konkrétnímu „Aussteigerovi“. Zajištění
bezpečnosti je finančně nejnáročnější činností Exitu.
V případě země Saska byla vypracována typologie neonacistických organizací podle
míry nebezpečnosti při používání násilí.
„Aussteiger“ obvykle dostane mobilní telefon pro potřebu kontaktování policie
v případě pocitu ohrožení. Exit Deutschland spolupracuje s policií, na operačních střediscích
policie jsou operátoři instruováni, jak s takovými osobami pracovat. Exit – Deutschland má
připraveny krizové scénáře postupu.
Ve zvláštních případech dochází ke změně jména, případně přestěhování do jiné
oblasti. V roce 2002 vzešel záměr vytvořit celoevropskou síť Exit Europa. Zájem projevily
subjekty z Norska, Švédska, Rakouska, Nizozemska, Velké Británie a USA. Cílem této sítě
měla být zejména možnost vzájemné výpomoci při ukrývání nejohroženějších „Aussteigerů“.
Z této iniciativy zatím sešlo, Exit Deutschland však chce tuto vizi stále realizovat. V současné
době v Evropě existují dvě další exitové organizace, a sice ve Švédsku (pro neonacisty) a
v Itálii (pro příslušníky kalabrijské mafie). Obě s Exitem Deutschland spolupracují.
Podobná myšlenka výpomoci při ukrývání funguje i mezi neonacisty. Např. švédští
neonacisté umožnili ukrytí trestně stíhaných českých neonacistů. Stejně tak poskytli „azyl“
českým kolegům v době policejních razií slovenští neonacisté.
109
2) Pomoc při jednání s úřady
Jedná se zejména o poradenskou činnost, zejména při jednání s orgány činnými
v trestním řízení.
3) Pomoc při resocializaci
Cílem ED je změnit pohled „Aussteigerů“ na svět. Důraz je kladen na to, aby si svou
minulost odpracovali.
Pomáhají při získávání nových vztahů a to jak ve škole, tak i v zaměstnání či v učení.
Podporují a pomáhají i rodinám a rodinným iniciativám – poskytují členům rodin
informace a poradenství. Mají speciální „rodinný“ program.
Zprostředkovávají kontakty mezi těmi, co chtějí vystoupit a těmi, co už vystoupili.
Zprostředkovávají kontakty s těmi, co zažili diktaturu Třetí říše.
Exit spolupracuje s firmou, která prodává solární panely. Několik jejich zaměstnancůprodejců tvoří bývalí, úspěšně resocializovaní klienti.Exit Deutschland se po vzoru italské
partnerské organizace pro kalabrijské mafiány neúspěšně pokoušel zorganizovat pracovní
aktivity v zemědělství. Sehnat práci pro bývalé neonacisty je velmi obtížné.
.
Aktionskreis
Jde o iniciativu, která zastřešuje úspěšně vystoupivší osoby z řad extremistů (nejen
pravicových). Vznikla v roce 2008. Spojuje zhruba deset osob, které poukazují na omyly,
kterých se dopustili. Publikují, přednášejí na školách, poskytují poradenskou činnost..
Oslovují bývalé kamarády a vysvětlují jim, proč opustili scénu. Věnují se i jejímu
monitoringu. Sami se organizují. Nabízejí pomoc v podobě přednášek jiným evropským
zemím. Jejich motto je: „Buď sám aktivní, nespoléhej na sociální stát.“ Kontakty mají do
Švédska, Itálie, Norska, Polska a Ruska. Zájem prý projevili i Nizozemsko, Švýcarsko
Klíčovou postavou Aktionskreisu je Matthias Adrian(narozen 1976) dříve člen NPD, nyní
SPD. Další zajímavou postavou je i jistý p. Hepp s teroristickou minulostí.
Matthias Adrian dříve a dnes
EXIT Youthnet
Jde o síť organizací Exit Deutschland, specializující se na mladé lidi. Sestává z
„Aussteigerů“, kteří mají být veřejně vidět, mají se prezentovat. Exit Youthnet pořádá
workshopy, výstavy a koncerty. Organizace např. oslovila ke spolupráci známou německou
110
skinheadskou kapelu Böhse Onkelz, která se v minulosti profilovala jako neonacistická,
později se deklarovala jako apolitická.
Spolupráce s akademickou obcí
Exit Deutschland má i akademické ambice – chce sloužit jako platforma pro výměnu
zkušeností, metodologié, kriminologických teorií. Podpořil dokonce výzkum, který
organizovala Univerzita Bielefeld, který měl za cíl zmapovat, jak neonacisté hodnotí
„Aussteigerprogramme“ a další aktivity Exitu. Sběr dat probíhal metodou interview s členy
zakázaných spolků. Výzkum zastřešil profesor Heitmeyer a Reiner Erb. Exit vytrvale usiluje o
partnerství s akademickými institucemi. Oblastmi jejich zájmu jsou: rozvoj práce s mládeží,
subkultura fotbalových hooligans, pravicoví extremisté, násilí a kriminalita, organizační
struktury, Internet, mýty o hrdinech (od Vikingů po ozbrojené složky Třetí říše), otázka
vystoupení (bod zlomu, nový začátek).
17.prosince 2010 bude zorganizován tzv. „Fachkreis“, kterého se zúčastní akademičtí
odborníci, právníci či žurnalisté. Konferenci zaštítil bývalý ministr spravedlnosti Braniborska.
Exit Deutschland připravuje společné semináře s německou policií. Poskytuje
poradenskou činnost institucím v lokalitách, kde se objeví problémy s extremisty (např.
Plavno, Spreewald – problémy s neonacisty, berlínská čtvrť Neukölln- problémy se Šedými
vlky).
Mediální aktivity
Exit vydává publikace, nechává tisknout letáky a samolepky. Dále připravuje výstupy
pro média - dříve zdarma, v současnosti je kvůli špatné finanční situaci zpoplatňuje. Dobře
funguje spolupráce s týdeníkem Stern. Pravidelně vychází měsíčník Journal. Exit má
zpracován program counter-propagandy.
Semináře, workshopy, přednášky
Bývají organizovány zejména pro školy a zařízení pro mládež. Konkrétně jde o tyto
workshopy:
NPD a její cíle
Lifestyle pravicových extremistů
Turecký pravicový extremismus - Šedí vlci
Akce Spendenlauf
Jde o koncept převzatý z USA, v Německu byl využit v Hannoveru. Exit Deutschland
při příležitosti průvodu organizovaného NPD uspořádal protiakci. Každých sto metrů průvodu
stálo auto protidemonstrantů, u kterého mohli občané darovat peníze za každý ušlý metr
průvodu. Peníze putovaly na exitové programy. Demonstranti NPD byli pravidelně
megafonem informováni, kolik se díky jejich průvodu už vybralo peněz. Exit Deutschland by
chtěl v těchto aktivitách pokračovat.
111
Institucionální zajištění
V Exit Deutschland pracují 4 stálí zaměstnanci a cca 10 dobrovolníků. Neustále
shánějí další dobrovolníky.
Na základní program (tj. exitové a counter-propagandistické aktivity) spotřebují ročně
600 – 800 tisíc Euro. V současnosti se nacházejí ve finanční tísni, proto většinu svých aktivit
zpoplatňují. Neustále shánějí finančně silné partnery. Nejdražší položkou je zajištění
bezpečnosti „Aussteigerů“.
Partneři
Jsou nestranickou, apolitickou organizací.
ZDK Gesselschaft Demokratische Kultur
Iniciativa Mut gegen rechte Gewalt (viz dále)
Nevládní organizace Antonio Amadeu Stiftung (viz dále)
Ministerstvo práce a sociálních věcí (program Xenos)
Ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež.
Závěry a doporučení
1) Exit Deutschland je díky své mediální politice známý i v ČR. Nicméně v České republice
zatím neexistuje subjekt, který by měl ambice věnovat se podobnému exitovému programu.
Zpravidla se uvádějí tyto argumenty:
Jde o drahé programy. Nákladné je zejména zajištění bezpečnosti. Němci ho uskutečňují
např. pomocí přesunů z jedné části Německa do druhé. Česká scéna je malá, všichni se
v ní vzájemně znají – existuje velké riziko, že se podobný přesun neutají.
„Exit“ se nemusí vždy podařit, trvá dlouhou dobu, než se podaří program funkčně
nastavit. I zahraniční organizace nejsou vždy úspěšné. Např. švédský občan, který si měl
objednat krádež nápisu „Arbeit macht frei“ z Osvětimi, byl absolventem resocializačního
programu švédského Exitu. Neúspěchy nelze tajit.
Kritici exitových programů upozorňují na (ne)poměr cena-efekt. S ohledem na Exit
Deutschland se ozývá dvojí kritika: 1) výstupy a další aktivity Exitu jsou zpoplatněné
(„nezisková organizace by je neměla zpoplatňovat“), 2) Aussteigeři se prezentují na
veřejnosti, měli by však spíše žít klidný život v ústraní.
2) Akce Spendenlauf byla v Německu hodnocena velice kladně, naopak ohlasy neonacistické
scény byly velmi kritické. Kampaň může posloužit jako inspirace skupinám, která se angažují
proti neonacistickým pochodům a demonstracím. Německá akce Spendenlauf byla pořádána
s vědomím úřadů a policie.
3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy projevilo zájem o exitové programy. Nabízí
se možnost zprostředkování vystoupení členů Aktionskreis na českých školách. V Německu i
jiných zemích bývá většinou zájem o Matthiasa Adriana (v neonacistickém hnutí dříve plnil
funkci „ideologa“) a jeho kolegu, který plnil funkci „manažera“ pouličních akcí. S ohledem
na finanční situaci Exitu lze předpokládat, že tato vystoupení na českých školách bude chtít
zaplatit.
112
Medializované vystoupení „Aussteigerů“ může být přínosné z těchto důvodů:
Lidé, kteří prošli scénou, jsou pro děti a mládež atraktivní, dokáží je oslovit.
Vzbudí zájem o protiextremistickou prevenci.
Poškodí českou neonacistickou scénu, která se německou bere za svůj vzor.
4) Organizace Exit Deutschlad je připravena být nápomocná (patrně to nebude zadarmo).
Možnost vystoupení „Aussteigerů“ v ČR byla s panem Wagnerem předjednána. Zástupci
relevantních českých úřadů, nevládních organizací i akademických institucí se mohou obracet
přímo na pana Wagnera (kontaktní informace jsou k dispozici na odboru bezpečnostní
politiky MV). Přes pana Wagnera je možné získat kontakt na akademiky z bielefeldské
univerzity, kteří mají k dispozici výstupy z výše zmiňovaného výzkumu.
5) Na odboru bezpečnostní politiky MV jsou k zapůjčení některá vydání časopisu Journal.
Poznámka: Ze setkání se zástupci německých bezpečnostních složek (uskutečnilo se po
setkání se zástupce Exitu Deutschland) vyplynula určitá skepse vůči této organizaci (mimo
jiné se shoduje s výše zmíněnou kritikou zpoplatňování a medializace „Aussteigerů“).
Němečtí bezpečnostní experti proto doporučují se inspirovat spíše exitovými programy
zaštítěnými oficiálními institucemi.
Neúspěšný Exit. Anders H. prošel švédským Exitem. Nedávno si údajně objednal krádež
nápisu „Arbeit macht frei“ z brány do osvětimského tábora.
10.2. Amadeu Antonio Stiftung
Amadeu Antonio Stiftung (AAS) je nadací zabývající se převážně preventivními
projekty. Zaměřuje se převážně na bývalé východní Německo, zejména na oblasti školství a
rozvoje občanské společnosti. Organizuje řadu projektů, přičemž využívá metody outsorcingu
113
(tímto způsobem spolupracuje např. s Exitem Deutschland). Řada jejích aktivit spočívá
v pořádání koncertů, diskusí a seminářů. Zaměstnává 12 osob na plný nebo částečný úvazek.
Konkrétní projekty:
Brothers Keepers Schultour
V rámci tohoto projektu se podařilo zastřešit skupinu v Německu populárních
afrohudebníků (hip hop, reggae, R´n´B, soul), která se věnuje přednáškové činnosti na
školách. Vystupují proti rasismu a xenofobii.
Afromuzikanti z Brothers Keepers Schultour
Medien mit Mut
Projekt je založen na spolupráci s týdeníkem stern. Jeho šéfredaktor umožnil, aby se
reportéři věnovali výchově dětských žurnalistů. Tyto děti pak publikují vlastní mediální
výstupy k problematice pravicového extremismu, rasismu, antisemitismu a xenofobie. Děti
absolvují praxi, dostanou certifikát. Za své mediální výtvory získaly v Německu řadu
ocenění.. Internetová platforma zastřešující projekt Medien mit Mut se jmenuje „Mut gegen
rechte Gewalt“.
Laut gegen Nazis
Iniciativa zastřešuje řadu mezi mládeží populárních umělců, kteří vystupují proti
neonacistů. Pořádají koncertní turné, podařilo se vydat hudební edici včetně osvětových
mluvených textů. V rámci iniciativy vystupuje řada hvězd 80. let (Nena, Nina Hagen), či
současný teenagerovský idol Udo Lindenberg.
Poradenství dalším subjektům
AAS uzavírá tzv. lokální partnerství např. s městy, či lokálními médii. Radí
začínajícím iniciativám či organizacím. Poskytuje návody, jak se tyto subjekty zřizují, jak se
žádá o finance, snaží se jednotlivé iniciativy síťovat. Poskytuje i finanční podporu.
114
Fond CURA
Nabízí pomoc obětem násilí pravicových extremistů. Jde o pomoc právní,
psychosociální, při hledání práce apod.
Projekt Kein Ort fur Neonazis in Thüringen
Specifický projekt proti neonacistům v Durynsku odstartovala
konference na téma, jak zabránit vzestupu neonacismu. Důraz byl
kladen na zapojení občanské společnosti. V rámci projektu byly
vydávány letáky, odznaky a plakáty.
Certifikované školy
Projekt je zaměřen na potírání rasismu, antisemitismu a xenofobie na školách
v Německu. Jsou nastavena určitá kritéria, která škola musí dlouhodobě splňovat. Pakliže
škola uspěje, získá certifikát a patrona v osobě nějaké populární osobnosti (např. závodník
Formule 1 Michael Schumacher).
Financování a partneři:
Freudenberg Stiftung
Ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež.
Ford Foundation
Stern
Regionale Arbeitsstellen für Bildung, Integration und Demokratie (RAA)
Nadregionální a regionální partneři (celý výčet na webových stránkách AAS)
Závěry a doporučení
AAS se zaměřuje na lokální projekty na bázi lokálního partnerství. Řada těchto
projektů by byla pravděpodobně realizovatelná i v ČR.
Konkrétní příklady:
1) Domácí i zahraniční zkušenosti ukazují, že kampaně typu Laut gegen Nazis dokáží oslovit
široké spektrum mladých lidí. Britové mají dlouholetou zkušenost s kampaní Rock Against
Racism, v Čechách proběhla 14. září 2002 akce Music Beats Local Nazi, které se zúčastnilo
10.000 lidí.
Kampaně proti rasismu bývají často organizovány osobami, které mají blízko
k radikálně levicové ideologii. Z jejich strany se také často ozývá kritika orgánů státní správy
na absenci preventivních protirasistických aktivit. Zvýšená aktivita státu v této oblasti by se
mohla setkat s pozitivním ohlasem ze strany veřejnosti a mohla by zároveň části levicových
extremistů sebrat téma. Přínos Policie ČR může spočívat ve vstřícnosti a profesionální
asistenci při konání podobných akcí. 99
99
Autor kampaně Be Kind to Your Local Nazi Jan Mička plánuje údajně pořádat recesistickou protinacistickou
akci. Půjde o happening fiktivní gay platformy „Národní otvor“, který má parodovat stereotypy prezentované
českým Národním odporem.
115
2) Projekt Medien mit Mut nabízí alternativní cestu k často zmiňované nutnosti školit
„neprofesionální“ novináře.
Kontakt:
Prezidentkou AAS je Anetta Kahane. Je možné se přímo na ni obracet (kontaktní
informace jsou k dispozici na odboru bezpečnostní politiky MV. Na tomto odboru je možné si
zapůjčit i řadu materiálů z produkce AAS.)
10.3. Mobile Beratung gegen Rechtsextremismus
Berlínská pobočka Mobile Beratung nabízí poradenství iniciativám, organizacím,
politikům, státní správě, akademické obci i jednotlivcům v boji proti pravicovému
extremismu. Čítá 8 osob, z řad sociologů, politologů, vychovatelů, či sociálních pracovníků.
Dále zaměstnává cca 30 studentů na zkrácený úvazek. Dříve byla financována ze spolkového
programu CIVITAS, nyní jsou placeni z poloviny z programu Kompetent für Demokratie,
z poloviny je kofinancuje město Berlín.
Celkem existuje 6 týmů – kromě Berlína ještě v Meklenbursku-Pomořansku, Sasku a
Durynsku.
Jejich hlavní poslání spočívá v:
řešení konfliktů,
získávání partnerů,
vyvíjení strategií,
přetváření klimatu ve společnosti,
podpoře občanské společnosti.
Zájem o jejich služby mají:
učitelé,
sociální pracovníci,
mládežnické iniciativy,
komunální politici.
Působí zejména ve čtvrtích, kde jsou problémy s pravicovými extremisty (Lichtenberg,
Pankow, Treptow, Friedrichshain-Kreuzberg a Neukölln).
Klientům nabízejí:
informace o scéně,
pořádání výstavy a workshopů,
116
propojování subjektů orientovaných proti pravicovým extremistům
Dále spolupracují s médii. Chtějí být spojujícím článkem mezi politiky, státní správou
a občanskou společností.
Poradenství poskytují:
jednotlivcům i institucím,
iniciativám,
mládežnickým zařízením,
rodičům,
školám,
organizacím pro migranty,
politikům,
státní správě,
akademické sféře,
spolkům.
Vyvíjejí modelové případy konfliktů a strategie jejich řešení. Jejich metoda práce má
dvě části: 1) z dostupných informací dělají „náčrt“ situace, 2) pak dělají analýzy „sociálního
prostoru“. V praxi stanovují subjekty, které se mají do pojmenování problémů a jejich řešení
zapojit (učitelé, mládežnické spolky, politici, migrační rady, samospráva) a nastolují témata,
která se mají řešit (jaký typ společenství pravicoví extremisté vytvářejí, jakou mají
infrastrukturu, kde se scházejí, jaké mají obchody, jaké páchají útoky, vztah k NPD apod.).
Zkušenosti shrnují v analytických studiích, příkladem může být studie o Braniborsku.
V Berlíně vzniklo např. lokální grémium, jehož členkou je starostka, zástupce policie,
zástupci mládežnických spolků, migrační rady. Jeho cílem je provázání protiextremistických
aktivit, výměna názorů, příprava strategií proti neonacistům. Rovněž se vymezují úkoly pro
politiky i samosprávu. Důležitým partnerem Mobile Beratung jsou učitelé místních škol.
Mobile Beratung vydává řadu osvětových publikací. V zahraničí se příliš neprezentuje
za hranicemi Německa, výjimkou byl seminář na Ukrajině.
Konkrétní projekty:
1) Rasismus na pracovišti
Mobile Beratung Berlin uzavřela lokální partnerství s vybranými zaměstnavateli a
odbory. Nabízí poradenství v případě, že se projevy pravicového extremismu vyskytnou na
pracovišti, např. ve fabrice. Mobile Beratung mimo jiné připravila malý kufřík s brožurami,
které poskytují návod, jak si v takové situaci počínat.
117
Mottem kampaně je „Jednat místo přihlížet“
2) Lola für Lulu
Projekt probíhá v lokalitě Ludwigslust,
kde žije hodně nezaměstnaných žen a dívek.
Jsou pořádány osvětové aktivity, dále taneční
kroužky, fotbalové tréninky, či semináře.
3) Antidiskriminierung in Berliner Amateurfussball
Projekt je zaměřen na rasistické projevy v berlínském amatérském fotbale. Rozhodčí a
trenéři jsou informováni o pravicově extremistické scéně, jsou jim poskytovány rady, jak si
počínat, když narazí na projevy pravicového extremismu. Mobile Beratung uspořádala
„fotbalovou“ konferenci, v blízké budoucnosti má být vydána „fotbalová“ .
Závěry a doporučení:
Kontakt:
Kontakty na osobu, na kterou je možné se obracet, a materiály včetně výše zmíněného
kufříku jsou k dispozici na odboru bezpečnostní politiky MV.
Inspirace:
O potřebě vytvořit obdobu německého mobilního týmu se zmiňují čeští odborníci
z akademické sféry. Jednalo by se o tým složený ze zástupců různých oborů a různých
institucí (státních i nestátních), kteří by disponovali scénáři pomoci. Intervenovali by
v místech, kde dochází k nárůstu extremismu (např. lokality, kde je vysoká podpora
extremistických politických stran, nebo kde dochází k násilným extremistickým trestným činů
apod.)
Jako inspirativní lze hodnotit např. projekt k berlínskému amatérskému fotbalu. Český
amatérský fotbal je prosycen rasismem (např. pražská Hanspaulská liga), ze strany
funkcionářů chybí vůle s tím něco dělat.
118
10. Závěr
Deradikalizační a preventivní aktivity lze zjednodušeně rozdělit do dvou oblastí:
1) práce s extremisty, jejich sympatizanty a potencionálními sympatizanty a 2) řešení témat,
která extremisté zneužívají (zejména pak otázka různých typů menšin a cizinců). Nelze
předpokládat, že vyřešením, či „sebráním“ těchto témat tento fenomén zmizí. Naopak
přílišným zdůrazňováním nutnosti zabývat se problémy, na které extremisté poukazují,
vyvstává riziko, že budou jako politický subjekt legitimizováni.
Jedním z významných motivačních faktorů pro členství či sympatie k extremistické
skupině je komplex méněcennosti. V tomto případě jde o frustraci z nemožnosti individuální
seberealizace vlastními silami v rámci stávající společnosti. Frustrovaná osoba proto hledá
uplatnění v rámci jiné entity, která už má jakousi nezpochybnitelnou hodnotu zakódovánu
sama v sobě. Participace na této entitě nevyžaduje nutnost vyčnívat či předčit ostatní svými
schopnostmi či dovednostmi, stačí se s ní pouze ztotožnit a ponechat směřování na vůdčí
postavě.
Z hlediska dynamiky sociálních hnutí je významné, že se potřebují vymezit vůči
nějakému problému, či nepříteli. Je to podmínkou pro jejich existenci a mobilizaci. Pokud jim
jsou sebrána nosná témata (v ČR zejména romská otázka), sice se oslabí, ale záhy se začnou
orientovat na jiné otázky. Zahraniční i historické zkušenosti dokazují, že existuje široké
spektrum sociálních skupin, které mohou extremisté definovat za své nepřátele (národnostní
menšiny, cizinci apod.).
Z výše uvedeného vyplývá, že gros prevence v oblasti extremismu by se mělo zaměřit
na práci s bílou majoritou, respektive s těmi skupinami bílé majority, které jsou
extremistickou propagandou ohroženy. Cílem by mělo být nabídnutí alternativy k možnosti
realizace a zvýšení sebevědomí. K tomu může směřovat několik politik – např. vzdělávací či
osvětová (včetně bourání negativních stereotypů), politika zaměstnanosti apod. Koncept
spočívá v myšlence zaplnit sociální čas a prostor pozitivními každodenními fenomény tak,
aby se do nich extremismus nevměstnal.
Takto koncipovaná prevence se primárně (s výjimkou exitových programů)
nezaměřuje na úzké spektrum extremistů, ale zahrnuje širokou škálu recipientů z řad majority.
K definování cílové skupiny mohou napomoci např. výstupy z kvantitativního
celospolečenského výzkumu vnímání extremismu, nebo celá řada v současnosti dostupných
studií, zpráv, či statistických údajů.
S ohledem na v současnosti omezené finanční prostředky, jak státního sektoru, tak i
veřejného, nelze předpokládat organizování nákladných projektů, např. exitových programů.
Spíše je třeba se zaměřit na menší projekty lokálního charakteru. Minimálně státní sektor
musí usilovat o získání financí z evropských fondů.
Koncept prevence naráží v českém prostředí na několik úskalí. V prvé řadě zatím
nebývá definována cílová skupina, způsob působení, požadované cíle a možnosti evaluace.
Dále ČR disponuje malým počtem lidí, kteří mají zkušenosti s preventivními aktivitami a
zároveň se orientovali v oblasti extremismu. V neposlední řadě se výsledky těchto činností
dostavují pozdě (v řádu několika let) a pokud jsou špatně připraveny, nedostaví se vůbec,
anebo mají dokonce negativní dopad.
119
Shrnutí v bodech:
V boji proti extremismu nastalo několik změn, které je nutné reflektovat:
Společnost, politici i média si začali více uvědomovat hrozby extremismu. Česká
republika není v současné době ve stavu, kdy by bylo možné říci, že je problematika u
nás ignorována.
Již není nutné burcovat, je nutné začít konstruktivně pracovat a spolupracovat
(zejména státní a nestátní sektor).
Po sérii represivních opatření, je nutné přejít ke koncepční práci (a spolupráci)
preventivní.
Extremismus souvisí s integrací menšin a cizinců (téma extremistů).
Je nutné reagovat na vývoj extremistické scény, jejímž základním cílem v současnosti
je zlepšit si svůj obraz u běžné veřejnosti. Typickým příkladem jsou neonacisté:
Postupně se odvrací od neonacistické rétoriky, veřejné prezentace myšlenek
hitlerovského nacionálního socialismu a na výrazném ústupu začíná být též užívání
typických symbolů, odívání apod. Naopak je zde snaha prezentovat se prospěšnými
aktivitami jako je např. pomoc při povodních, úklid veřejných prostranství,
volnočasové aktivity s mládeží apod.
Hrozí, že se extremisté dostanou kvůli populismu do oficiální politiky.
Principy současných preventivních aktivit nemusí v budoucnu postačovat.
V čem spočívají současné nedostatky preventivních politik:
Do prevence se zapojují jen některé resorty, řada dalších ji ignoruje. Nedostatečně
funguje spolupráce s nevládním sektorem a akademickou sférou Nepracuje se
s konceptem rozvoje občanské společnosti.
Celkové pojetí prevence je často chybně koncipováno. Je převážně postaveno na
negativní prezentaci extremismu (extremismus jako hrozba) a prezentaci fenoménů,
které není potřeba důkladně znát (symbolika, politologické exkurzy, image, odívání
apod.). Nepracuje se s konceptem lidských práv a demokracie. Projekty jsou
postaveny na suchopárných prezentacích problematiky (extremisté spáchali ty a ty
trestné činy, extremisté používají symboliku, která odkazuje na třetí říši). Chybí tzv.
zážitková pedagogika.
Je nedostatek lokálních projektů založených na spolupráci více subjektů (státních a
nestátních). Osoby, které mají přijít do kontaktu s cílovou skupinou, k tomu nejsou
dostatečně proškoleni (policisté, učitelé…).
Programy se koncipují ad hoc, zpravidla po nějaké negativní události. Chybí analýza,
výchozí data, vytyčení cílů, stanovení termínů, odpovědných osob a způsobů měření
úspěšnosti.
Projekty se dublují, vymýšlí se už objevené místo hledání odzkoušených zahraničních
vzorů.
Obecná doporučení lze shrnout do těchto bodů:
Více pozitivních prezentací, méně negativních (vnímání extremismu se změnilo, mění
se i extremistická scéna).
Více lokálních, méně národních aktivit.
120
Užší spolupráce meziresortní, ale i nevládním sektorem a akademiky.
Analyzovat a až poté vymýšlet projekty.
Kvalitněji připravovat projekty - zdůvodnění potřebnosti validními fakty a analýzou,
vytyčení konkrétních cílů, konkrétní odpovědnosti, způsobů měření efektivity apod.)
Hledání inspirace v zahraničí. Prohloubení spolupráce se zahraničními partnery
(státními i nestátními).
Několik poznámek ke koncipování projektů:
Zdůvodnění, že extremismus je na vzestupu, doložené výčtem aktuálních
nejbrutálnějších akcí, není analýzou podloženou fakty.
Cíl snížení podpory extremistů není měřitelný cíl. Takto formulovaný cíl je
nepoužitelný.
Sérii doporučení pro koncipování deradikalizačních projektů nabízí např. Evropská síť
expertů na radikalizaci (ENER) při Evropské komisi. Dokumenty ENER jsou
k dispozici na odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra.
Jako inspiraci pro měření úspěšnosti extremistů projektů lze využít např. již existující
měřítka pro integraci migrantů.
121

Prevence v oblasti pravicového extremismu

Transkript

Podobné dokumenty

Měsíční zpravodaj - Fokus Mladá Boleslav

unionjobs

Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok

Zeď - SaM!ne | SaMfiction

maharashtra veřejné služby provize

Hrozby neonacismu - Příležitosti demokracie

metodika spolupráce mezi jednotlivými institucemi, v jejichž

Ze sexbyznysu na trh práce

zpráva o extremismu na území eské republiky v roce 2015

zde

Modrá kniha ODS - 4. prosince 2015

Seznam knihovního fondu

Ze sexbyznysu na trh práce? Kapitola Odchod

Ceník služeb na letech Travel Service

ZPRÁVA O ČINNOSTI VLÁDNÍHO ZMOCNĚNCE PRO