docObchodní akademie Obchodní akademie a Vyšší odborná škola
download 
Stížnost Transkript
Obchodní akademie Obchodní akademie a Vyšší odborná škola
Obchodní akademie a Vyšší odborná škola cestovního ruchu Karlovy Vary Číslo 1 Školní rok 2005 - 2006 Obsah 1. Úvodní slovo .......................................................................................................................... 3 Milí kuřáci,............................................................................................................................ 3 2. O nás v tisku .......................................................................................................................... 4 Studenti : Zdravá výživa není zbytečnost .......................................................................... 4 Evropský učitel jazyků učí v Karlových Varech .............................................................. 4 Studenti poznávají jógu ....................................................................................................... 4 S novou ledvinou do Bangkoku........................................................................................... 5 Čeští studenti byli na zkušené ............................................................................................. 5 3. Opět v Německu..................................................................................................................... 6 Setkání v Kölbelmühle ......................................................................................................... 6 „ Zasedněme do lavic, škola začíná “.................................................................................. 6 4. Karlovy Vary, naše město – trochu vážněji .......................................................................... 7 Modernější Karlovy Vary.................................................................................................... 7 Tourfilm - i někteří z vás se zúčastnili................................................................................ 7 5. ANKETA - Co víte a nevíte? ................................................................................................. 7 6. Nová rubrika – TAKOVÝ JSEM JÁ ! .................................................................................. 9 7. MUSIC ................................................................................................................................. 10 Nejen o prázdninových festivalech ................................................................................... 10 Vzpomínka na prázdniny .................................................................................................. 10 8. Co se děje na naší škole?..................................................................................................... 11 European Computer Driving Licence .............................................................................. 11 Den zdravé výživy............................................................................................................... 12 Bufet - a co dál ? ............................................................................................................... 12 Necháme si to líbit? ............................................................................................................ 12 9. Současný fenomén............................................................................................................... 13 Reality show ........................................................................................................................ 13 Vydání připravili: Mgr. Monika Kaválková, Mgr. Soňa Váňová (korektury), Mgr. Martina Bayerová (korektury), Zdeňka Newiaková (šéfredaktorka, rozhovory), Veronika Pelcová (music), Katka Táborská (aktuality), Štěpán Odstrčil (ankety), Denisa Kilbová, Jana Králíková, Ornela Vitaiová (obrázek na úvodní stránce) Vydává: Obchodní akademie a Vyšší odborná škola cestovního ruchu Karlovy Vary Vyšlo: 8. 11. 2005 Kontakt: [email protected] 2 1. Úvodní slovo V rukou držíte letošní první číslo školního časopisu. Loni vyšel celkem třikrát, na letos plánujeme výtisky čtyři … a doufám, že budou ještě nabitější, zajímavější a hlavně : že se na jejich tvorbě bude podílet co nejvíce z vás, studentů chtivých ekonomické vzdělání. Prázdniny jsou definitivně FUČ, teď je tady už jen šprtání a těšení se na ty Vánoční. Do jejich začátku můžeme ale jen nostalgicky vzpomínat na krásné letní chvíle prožité za „hezkého“ neletního počasí, kdy jediný kontakt s vodou nebyl v rybníku, ale pod deštníkem. Příroda si ale své červencové a srpnové nedostatky vybrala v září i v říjnu, kdy měla většina z nás sedm hodin a domů se dostala ve tři odpoledne. A to už slunce pomalu zapadá. Víkend jsou pořád jen dva dny v týdnu, což je žalostně málo. A učitelé, kteří jsou sice také jenom lidi a měli by mít alespoň trochu pochopení, chodí pro jistotu na všechny hodiny včas a odcházejí až se zvoněním. Prváci, těšte se…čekají vás už jen necelé čtyři roky. Můžete tiše závidět čtvrťákům, kteří teď celí natěšení plánují „maturák“ a jen ve skrytu duše doufají, že maturity do května nějaká vyšší moc zruší. To nám, třeťákům, je HEJ. Do maturity relativně daleko…a po letošním vysvědčení nikdo ani nevzdychne. Nejlepší pozici mají ale druháci. Jsou rozkoukaní, už nejsou nejmladší a do maturity mají hodně daleko. Závist? Ne! Všechno jednou končí, a i když rodiče tvrdí „uč se co nejdýl“, všichni to chceme mít za sebou… po přečtení tohoto časopisu už zbývá o několik minut méně. Těch několik minut vyplní třeba články o setkání s německou partnerskou školou GOBI, aktualitky, anketky, nějaké ty informace o současném fenoménu: Reality Show … někoho nadchne například hudební stránka a snad všechny bude zajímat vysvětlení image jednoho z našich studentů. Třeba po dočtení tohoto čísla budeme všichni o něco chytřejší. Pro začátek přeji příjemné počteníčko Zdeňka Newiaková, 3.B Milí kuř kuřáci, nechci a nebudu Vám promlouvat do duše, ať nekouříte. Je mi to jedno, kuřte si, jak chcete, ale moc Vás prosím, buďte alespoň tak ohleduplní k nám, nekuřákům a snažte se udržovat pořádek před naší školou. Osobně je mi celkem fuk, jestli se před dveřmi povalují „vajgly“ nebo ne, ovšem vedení školy v tom vidí problém … a když to mám zametat …. přestává mi to být jedno … chci Vám připomenout přítomnost tzv. „vajglkýble“. Je tu jen a jen pro vás ☺ Zdeňka Newiaková, 3.B 3 2. O nás v tisku Studenti : Zdravá výživa není zbyteč zbytečnost Karlovy Vary - Výchova ke zdravému životnímu stylu je v mnoha zemích běžnou věcí. V naší republice se možností zdravého stravování a péčí o zdraví školy tolik nezabývají. Jednou z výjimek je ovšem Obchodní akademie a Vyšší odborná škola cestovního ruchu z Bezručovy ulice v Karlových Varech. Tato škola včera už potřetí pořádala výstavu ke Světovému dni výživy. „Tato akce je tradicí naší školy. Spolupracujeme na ní i s předsedou svazu zemědělců. Snažíme se studenty seznámit se zdravou výživou a poskytnout jim více informací o věcech, které je zajímají. Studenti se do této akce velmi rádi zapojují, a s mnohými nápady přicházejí i z vlastní iniciativy. Program spočívá v tom, že studenti se rozdělují do skupin, v nichž si připravují různé přednášky, ochutnávky a další zajímavosti.“ Uvedla Jana Chyšková, jedna z učitelek a zároveň organizátorka tohoto projektu. Studenti si připravili například anketu o tom, jaký mají jejich kolegové životní styl, radili, jaké jsou rozumné diety, zajistili i výstavu knih. Mohli také soutěžit o nejzdravější jídelníček. Spolužáci i učitelé ochutnávali různé druhy zdravých potravin, například sýrů, zajímavé bylo i seznámení s výzkumem amerických vědců, kteří zjistili čtrnáct nejzdravějších potravin. Mezi těmito potravinami byly například fazole, dýně, brokolice, rajčata, jogurty, krůtí maso, pomeranče, sója, losos a další. „ Tato výstava není jedinou akcí, kterou se studenty připravujeme. Měli jsme i přednášky o nebezpečí kouření, alkoholu a další. Studenti se také mohou věnovat i józe, která jim může pomoci řešit stresové situace a pomoci najít vnitřní rovnováhu,“ doplnila soubor dalších aktivit školy Chyšková. Jaký názor na akci měli samotní studenti? „Je dobře, že se to pořádá. Můžeme se toho dozvědět víc, než je běžné,“ řekla Lída Kalamárová, jedna ze studentek. „Dozvíme se nové informace, studenti si mohou zjistit, jak jsou na tom se zdravím, a rozšířit si obzory,“ prohlásila Jaroslava Krajňáková, další ze studentek. Karlovarské noviny, 18. října 2005 Evropský uč učitel jazyků jazyků uč učí v Karlových Varech Karlovy Vary – Evropskou jazykovou cenu Label za rok 2005 získala učitelka francouzského jazyka Jana Špetová, která učí studenty Obchodní akademie a Vyšší odborné školy cestovního ruchu v Karlových Varech. Převzala si ji 26. září v Senátu od náměstka ministryně školství Jaroslava Mullnera. Ocenění bývají pedagogové, kteří se snaží brát své povolání aktivně, připravují různé inovace v oblasti vzdělávání a přistupují svědomitě k práci se studenty a veřejností. Odborná porota zvolí, který pedagog se nejvíce věnuje studentům, snaží se používat moderní metody výuky, vylepšovat vzdělávání a studenty motivovat k zájmu o učební předměty. Oceněná pedagožka získala cenu z několika důvodů. „Věnuje se výuce francouzštiny pečlivě a nad rámec svých povinností. Její práce je pro výuku francouzského jazyka velkým přínosem, pracuje také s evropským jazykovým portfoliem,“ stálo v jejím hodnocení. Snaží se, aby francouzský jazyk zaujal nejen její studenty, ale i veřejnost. Jana Špetová se také zúčastnila krajského i národního kola konverzační jazykové soutěže. Pomáhá rovněž ministerstvu školství připravovat osnovy pro výuku francouzštiny. „ Naše kolegyně je pro školu nepostradatelná, velice si vážíme, že naše škola má na výuku francouzského jazyka tuto výbornou a pracovitou pedagožku. Má dlouholetou praxi a snaží se motivovat studenty k zájmu o francouzský jazyk,“ uvedla zástupkyně ředitelky školy Blanka Farková. Co na ocenění říká sama Jana Špetová? „ Ocenění mě velmi těší. Znám i další dobré učitele, kteří by si takové ocenění určitě zasloužili. Francouzský jazyk učím 35 let a stále mě to baví. Je to těžká, ale radostná práce. Francouzština mi přitom strašně pomáhá …“ poznamenala skromně Karlovarské noviny, 6. října 2005 Studenti poznávají jógu Karlovy Vary - Možnost seznámit se s jógou a proniknout do jejích tajů mají už od minulého roku studenti karlovarské Obchodní akademie. Zájem o účast na hodinách jógy pod vedením kantorky Jany Chyškové tehdy projevilo přibližně patnáct studentů. Organizovaná cvičení budou s největší pravděpodobností pokračovat i v tomto školním roce. 4 Kteří studenti o hodiny jógy projevují zájem? „ Většinou ti z nich, kteří mají zdravotní problémy. Nejčastějí s páteří, zády, ale i s psychikou. Jejich stav se díky józe může zlepšit.“ vysvětluje smysl cvičení Chyšková, která minulý rok úspěšně absolvovala trenérský kurz jógy. Ta podle ní lidem nabízí především zpevnění a protažení svalů, získání správného držení těla a podobně. „Studenti se však díky józe učí i správně dýchat, což podle mých zkušeností většina z nich neumí.“ konstatuje kantorka. Zarážející je podle ní fakt, jak dalece mají dnešní studenti zkrácené svaly. Právě jóga jim nabízí úlevu. „ Zájem celkově stoupá. Poslední dobou za mnou dokonce začínají přicházet i studenti z vyšších ročníků, kteří chtějí proniknout hlouběji do samostatné filozofie jógy.“ podotýká Chyšková. K opětovnému otevření hodin jógy ve škole zbývá dořešit organizační záležitosti. Pro hodnotné kolektivní cvičení je podle Chyškové lepší nižší počet cvičících. „ Ideální je právě těch přibližně patnáct lidí, kteří hodiny navštěvovali minulý školní rok.“ dodává kantorka Chyšková. Karlovarské noviny, 21. září 2005 S novou ledvinou do Bangkoku S českou vlajkou na hrudi hrdě reprezentoval Karlovarák Jiří Nídl Českou republiku na světových hrách transplantovaných sportovců v kanadském Londonu. Karlovy Vary – I se zdravotním handicapem se dá vést plnohodnotný život. Důkazem je Karlovarák Jíří Nídl, který, i když má transplantovanou ledvinu, nedal vale svému celoživotnímu koníčku – sportu.( V srpnu roku 1999 mu lékaři po osmi letech docházení na dialýzu transplantovali obě ledviny – pozn.) Na sportovních hrách podobně postižených sportovců sbírá po celém světě nezanedbatelné úspěchy. Kam vás vaše sportování zavedlo naposledy? Na celosvětové sportovní hry transplantovaných do kanadského Londonu. Ten leží mezi Torontem a Niagárskými vodopády. Těchto závodů, při kterých mezi sebou soupeří lidé s transplantovanými orgány, se zúčastnilo přes dva a půl tisíce sportovců. Ti jsou rozděleni do kategorií podle věku – od dorostenců až po superveterány. Nejmladšímu bylo dvanáct let, nejstaršímu dvaasedmdesát. Já jsem soupeřil ve věkové kategorii 40 až 50 let. S jakými úspěchy? Nebyly tak výrazné, jak bych očekával. Přihlásil jsem se do atletických závodů a na plavání. Umisťoval jsem se kolem desátého místa. Na evropských hrách jste ale dosahoval výraznějších úspěchů … Evropské sportovní hry jsou určené pro dialýzované a transplantované sportovce. Dokázal jsem na nich vybojovat tři bronzové a dvě stříbrné medaile. Na světových hrách ve Francii jsem obsadil tři čtvrtá místa. Mají podobné závody i jiný cíl, než poměřit výkony handicapovaných sportovců? Pochopitelně. Zejména v zámoří se po jejich skončení spontálně hlásí lidé do registru dárců orgánů. Podobné aktivity určitě nejsou zadarmo. Jak se vám daří financovat výjezdy do zahraničí? Je to složité. Jsme odkázáni na pomoc sponzorů. Určitým příslibem do budoucnosti je fakt, že se o nás začala zajímat Nadace Livie a Václava Klausových, která finančně podpořila pobyt našeho týmu v Kanadě. Ten přišel přibližně na 70 tisíc korun pro každého člena týmu. Cena obsahovala i letenky. Jaký je váš další cíl? V příštím roce bych chtěl opět vyjet na Evropské hry dialýzovaných a transplantovaných sportovců. A za dva roky budou světové hry v thajském Bangkoku. Pobyt na nich by podle předběžných odhadů měl stát přibližně stejně, jako naše účast v Kanadě. Takže už nyní sháním sponzory. Karlovarské noviny, říjen 2005 Čeští studenti byli na zkušené Čtveřici studentů karlovarské obchodní akademie sice čtyřtýdenní praxe v Německu ukrojila dva týdny prázdnin, na oplátku si ovšem zpátky přivezli celou řadu cenných zkušeností a nových kontaktů do budoucnosti. Karlovy Vary – na zkušenou k sousedům do Německa odjeli před začátkem prázdnin čtyři studenti karlovarské obchodní akademie. Partnerem karlovarské školy je při organizaci přeshraničních aktivit plauenská Wirtschaftschule, která je zaměřená na ekonomiku a cestovní ruch. „V rámci tohoto přeshraničního projektu pracovali v překladatelské agentuře a v hotelnictví v Karlových Varech také němečtí studenti. Iniciátorem této akce byla německá strana,“ uvedla Jurate Kantorová, učitelka karlovarské obchodní akademie. 5 „Určitě to pro nás byla cenná zkušenost,“ shodují se všichni čtyři karlovarští studenti. „Poznali jsme spoustu nových lidí a navázali řadu kontaktů, které se nám budou hodit. Mě například nabídli další spolupráci,“ konstatoval Luboš Nouzecký, student třetího ročníku akademie. V Německu pracoval ve vedení galerie a staral se mimo jiné o styk s partnerskou galerií v Roudnici nad Labem. „Bylo to úplně mimo můj obor, protože se specializuji na ekonomiku, ale i tak to bylo velice zajímavé,“ řekl Luboš. Kateřina Míčková ze čtvrtého ročníku pracovala v organizačním štábu festivalu Mitte Europa. „I když se odehrává také na naší straně hranice, do Česka jsme se dostala jen párkrát. Jinak jsem se starala o zahraniční účastníky a připravovala jsem propagační materiály,“ přiblížila náplň své práce Kateřina. Její spolužačka Michaela Dvořáková se dostala do týmu cestovní kanceláře. „Vyřizovala jsem pro ni pobyty německých turistů v českých lázeňských městech. Byla jsem jakousi delegátkou této cestovky v Čechách,“ vysvětlila. Poslední účastnicí mezinárodního projektu byla Andrea Jirsíková. Ta si od školy neodpočinula ani během prázdnin. V Plauen totiž pracovala jako administrativní síla a překladatelka. „Měla jsem za úkol přeložit webové stránky školy do češtiny. Praxe nám sice vzala čtrnáct dní prázdnin, ale dala nám hodně cenných zkušeností,“ dodala Andrea. Karlovarké noviny, 14. září 2005 3. Opět v Německu Setkání v Kölbelmühle 26.9 – 27.9 jsme se opět sešli se studenty z německé partnerské školy z Plauen. Tentokrát jsme byli pozváni do příjemného prostředí penzionu, který leží uprostřed lesa mezi městy Plauen a Greiz. V létě slouží jako ubytovna pro děti na letním táboře, který se zde koná. Příjemným překvapením byla možnost hraní ping pongu, stolního fotbálku a koupání, které nám bohužel špatné počasí nedovolilo. Setkání se zúčastnili : z německé strany - Chrissi, Sindy, Maria, Tim, René, Peter, Kristin, Steve a jejich učitel pan Wagenitz. Z naší školy - Veronika, Denisa, Štěpán, Jana, Zdeňka, Káťa, paní učitelka Kaválková a pan učitel Fiala. Po obědě nám byla rozdělena témata na články (muzika, rozdíly mezi školou u nás a v Německu, Reality Show a poznávačka našich a jejich známých osobností), a tak jsme skoro celé odpoledne pilně psali (a hledali ve slovníku). Němečtí studenti na oplátku přijedou k nám (asi) v lednu. Už se na ně moc těšíme. Celé dva dny proběhly v pohodě, jídlo a ubytování bylo perfektní a s jazykovou bariérou jsme se všelijak poprali („rukama nohama“). Jana Králíková, 3.D „ Zasedně Zasedněme do lavic, škola zač začíná “ O tom, jak vlastně probíhá školní rok v Německu, mi vyprávěl Tim. Porovnávali jsme rozdíly mezi systémem naší školy a jejich. Během této konverzace jsem se dozvěděla, jak to chodí na Wirtschaftsschule GOBI. Byla to nenáročná konverzace, ve které jsem se stále ujišťovala, že jsme na tom o hodně lépe, nemusíme se totiž tolik učit. My jako studenti českých škol se nahrneme do lavic až 1. září, zatímco oni už 9 dní namáhají své mozkové závity začínají bohužel už 21. srpna. Tudíž se jim letní prázdniny zkrátí jen na 6 týdnů. První den se usadí ve škole sice jen na jednu hodinu, ale ty následující dny už jedou tzv. „na tvrdo“. Ti, kteří jsou ve škole prvně, mají na výběr z pěti oborů. Těmi jsou turismus, obchodní akademie, informatika, obchodní korespondent a podnikání. Každý z těchto oborů má své specifické předměty. Stejně jako nás je trápí matematika, německý jazyk (pro ně naštěstí mateřský), hospodářská ekonomika, účetnictví, dějepis, práce s počítačem a pak mají na výběr některý z jazyků. Jeden jim zůstává ze základní školy a jeden současně patří k oboru. Může to být anglický, španělský, italský, ruský nebo francouzský jazyk. Když jsem se ale Tima zeptala na tělocvik, málem mi vyrazil 6 dech. Pro některé z nás je to oblíbený odpočinkový předmět, který máme dvakrát týdně. Ale oni protahují svá těla jen jednou měsíčně. Tudíž nemají závody, turnaje ani sportovní dny. Sice mají ve škole kroužky jako jsou basketbal, volejbal a fotbal, ale ty nejsou povinné. Takže se vlastně pořád jen učí a učí. Každá třída si zvolí svého třídního zástupce ( u nás předseda třídy). Například u Tima ve třídě je jen 16 studentů,( 8 dívek, 8 chlapců) takže to učitelé nemají tak složité. Mezitím co se pořád jen učí, jim začnou zimní prázdniny, které trvají dva týdny. Během roku je v Německu ještě několik dalších svátků nebo významných dnů, kdy mají studenti volno. Z Timova vyprávění jsem si jistá, že svátků mají podstatně víc, takže si během roku více odpočinou. No, když se nad tím tak zamyslím, možná to nemají tak špatné. Katka Táborská, 3.B 4. Karlovy Vary, naše město – trochu vážněji Moderně Modernější Karlovy Vary Jak by asi mohly vypadat Karlovy Vary během příštích osmi let? Naše lázeňské město si pro nás připravilo několik překvapení. Potřebuje na to zhruba čtyři miliardy korun, ale proč ne. Mělo by se začít zkrášlovat už příští rok. Prvním projektem by měla být výstavba nové výstavní sportovní a kongresové haly v Tuhnicích pro 6 000 diváků. Tento projekt by měl být rozšířen ještě o stavbu krytého 25 metrového bazénu. Dále nás čeká přeměna Horního nádraží. Mělo by se proměnit v centrum nákupů, služeb a kultury pro cestující (nevím sice, co si pod tímto pojmem představit, ale budiž). Pro ty, co rádi chodí do kina, tu mám na výběr ze dvou možností. Jednou je znovuotevření letního kina. A ta druhá závisí na jedné italské společnosti. Měla by se totiž postarat o rekonstrukci Národního domu, ve kterém by se mělo objevit nové multikino. Další etapou zkrášlování je nový most přes řeku Ohři. Ten je už ve výstavbě, bude spojovat Tuhnice a Rybáře a měl by posloužit k lepší dopravě centrem města. A poslední projektem je přestavba Lázní I. Doufám, že alespoň některé z těchto cílů se stanou realitou. Katka Táborská, 3.B Tourfilm - i ně někteř kteří z vás se zúč zúčastnili Nejstarší a největší festival filmů s cestovatelskou tematikou měl letos v Karlových Varech již svůj 38. ročník. Loni byla hlavním hostem průkopnice výzkumu života opic Jane Goodallová. V příštích letech by při této příležitosti mohli navštívit Karlovy Vary vzduchoplavec a miliardář – Steve Fosset nebo objevitel Titanicu – Robert Ballard. Letos byl do posledního místa včetně galerií a schodiště zaplněn slavnostní sál Grandhotelu Pupp, když na jeviště vystoupil Reinhold Messner jako hlavní host letošního ročníku Tourfilmu. Messner zdolal všech 14 osmitisícovek. Sám vystoupal na Mount Everest bez kyslíku. Při výstupu na svou první osmitisícovou horu Nanga Parbat v roce 1970 přišel o bratra. „Tato expedice byla klíčovou výpravou mého života, protože na ní jsem se naučil žít ve velkých dimenzích, včetně té největší dimenze lidského života, kterou je smrt,“ vzpomínal Messner. „Ve skutečnosti mě hory ani tak moc nebaví“, dodal. Zdeňka Newiaková, 3.B 5. ANKETA - Co víte a nevíte? Jelikož si často prohlížím v denním tisku různé ankety, rozhodl jsem se, že bych mohl náš školní časopis také obohatit o nějaký ten průzkum veřejného vědění či popřípadě nevědění. A při setkání žáků partnerských škol z Plauen a Karlových Varů se naskytla skvělá příležitost zjistit, co vědí naši němečtí sousedé o některých známých Češích. Ptal jsem německých studentů na čtyři osoby, a to na pana prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, pana Václava Havla, Jana Husa a Dominika Haška. Myslím, že některé následující odpovědi stojí za povšimnutí. Na dotaz, co ví o Václavu Havlovi, mi z pěti lidí: tři odpověděli, že je prezidentem ČR a je starý;jeden člověk tvrdil, že je premiérem české vlády; a jeden vůbec nevěděl, o koho jde. 7 Na adresu Tomáše Garrigua Masaryka jsem se dozvěděl, že byl historik a spisovatel, dvě děvčata se shodla, že je sportovec(žijící),dále je zpěvák, kterému je okolo třiceti, a jedna osoba neměla ani ponětí, o kom se mluví. S otázkou na Jana Husa byl trochu problém, jelikož jsme se dozvěděli od německého pana učitele, že se na německých školách učí o Janu Husovi jako o vůdci selského povstání a nahrazují jím jim neznámého Jana Žižku. Bývá také srovnáván s Thomasem Münzerem. Na tom se shodli čtyři lidé, avšak přeci jen se chybička vloudila, jelikož jej všichni zasazují do 16. – 18. století, jedno děvče o něm vědělo, že je už mrtvý. A nevěřili byste, co všechno jsem se dozvěděl od svých německých přátel o Dominiku Haškovi. Každý tvrdil něco jiného. Jednou byl hercem, podruhé politikem, pak jsem se dozvěděl jen to, že je ještě živý, také že o něm vůbec nic nevědí. Poslední odpověď je nejlepší, a proto jsem si ji nechal až na konec. Dominik Hašek je prý pohádková postava Rüpelzahl z Krušných hor. My jsme byli na oplátku dotazováni na osobnosti z Německa. Chtěli od nás slyšet, co víme o Sigmundu Freudovi, Bertholdu Brechtovi, skupině Die Ärzte a Martinu Lutherovi. Rozhodl jsem se tedy zjistit, co o těchto lidech vědí studenti naší školy. Provedl jsem průzkum i u našich spolužáků. Sigmund Freud *správná odpověď – psychiatr, psycholog, zakladatel moderní psychologie, hlubinný směr, vědec, zakladatel psychoanalýzy, spisovatel odborné literatury 1. ročník psycholog* 16,7 % král, chemik 33,3% 2. ročník 3. ročník 4. ročník neví 50,0 % psycholog* 83,3 % psycholog* 83,3 % psycholog* 83,3 % neví 16,7 % neví 16,7 % neví 16,7 % Berthold Brecht *správná odpověď – německý dramatik, básník, prozaik 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník spisovatel neví 83,3 % 16,7 % politik, malíř, mořeplavec 50,0 % neví 50,0 % spisovatel neví 83,3 % 16,7 % dramatik* filosof,spisovatel 50,0 % neví 33,3 % 16,7 % Die Ärzte *správná odpověď – současná německá hudební skupina 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník neví 100,0 % hud. skupina *16,7% hudební skupina* 33,3 % hudební skupina* 33,3 % neví 83,3 % neví 66,7 % neví 66,7 % Martin Luther *správná odpověď – německý kněz, kritik římskokatolické církve, reformátor 1. ročník 2. ročník kněz* 33,3 % neví 66,7 % anglický neví 33,3 % vědec- kněz* 50,0 % 16,7% 3. ročník 4. ročník kněz* 50,0 % spisovatel, 19.stol 33,3 % neví 16,7 % kněz* 83,3 % neví 16,7 % Štěpán Odstrčil, 2.C 8 6. Nová rubrika – TAKOVÝ JSEM JÁ ! Tato rubrika bude pravidelně přinášet rozhovory se zajímavými osobnostmi (nejen) z naší školy. Jako první se se mnou podělil o svůj pohled na svět Štěpán Odstrčil z 2.C. Že vám to jméno nic neříká? Určitě ho už všichni zaregistrovali. Kluk, který vypadá a chová se úplně jinak než jeho vrstevníci. Vzhledem i chováním je to anglický gentleman z počátku 20. století. Jinak je to ale (jak sám říká) relativně normální člověk, který je prostě jen v něčem jiný. Štěpáne, jaký byl první impuls pro začátek jiného životního stylu? Která doba tě nejvíc fascinuje, ve které bys chtěl žít? Nejradši mám období mezi světovými válkami. Toto období mi připadá jako vrchol, jako to nejsvětlejší ve vývoji lidstva. Bylo plno nových vynálezů, ale mezi lidmi stále ještě přetrvávaly staré zvyky. Podle mě má každý ve společnosti své místo. V této době to tak ještě stále bylo. Já jsem si od malička prosazoval ty svoje „manýry“. Máti mě sice pořád nutila do normálních věcí, já chtěl mít kravatku. Zlom přišel asi v šesté třídě, kdy jsem si pořídil 3 nová saka. Postupně to pokračovalo… Tento styl je ale velmi náročný, oblečení asi nemají všude. Kde sháníš své kousky? Své oblečení si nechávám šít od krejčové. Jsem s ní spokojený. Mám však i několik originálních „starých kousků“, třeba můj zimní kabát. Moderní oblečení asi moc neuznáváš, co se ti na něm nelíbí? Džíny považuji za pracovní oděv(pozn. Já jsem na sobě měla džíny…ale Štěpán se hned omluvil, že je to každého věc a že mu to nevadí.) Žena by měla nosit sukni, třeba plátěnou nebo tvídovou. Na současném oblečení se mi rozhodně nelíbí velké nápisy a číslice. Všichni všechno ukazují. Přijde mi to neestetické. Přiznám ale, že na tělocvik mám „moderní“ tričko. Jak vnímáš, že jsi „jiný“? Ostatní se za tebou určitě otáčejí, třeba mají i poznámky … Nyní už to spíše nevnímám. Že se otáčejí, mi nevadí, spíš posměch. Nerad na sebe přitahuji pozornost, ale vlastně ji na sebe přitahuji neustále. Co rodina, sestra? Rodina už si zvykla. Maminka i tatínek jsou relativně normální. Všichni jsou relativně normální. Jen já jsem normální úplně ! (tohle ho dost rozesmálo) A tvé koníčky jsou normální, nebo relativně normální? Baví mě poslouchat hudbu. Zajímá mě železnice, doma si stavím model své vlastní. Zbožňuji automobily, nejraději mám Tatry a fascinují mě vozy Bugatti. Řidičák si chci udělat hned v osmnácti. Rád zahradničím, chodím do divadla. Ani kino mi nevadí. Mé oblíbené filmy jsou Eva tropí hlouposti nebo třeba Někdo to rád horké s Marylin Monroe. Tvá oblíbená hudba je jaká? A co knížky? Poslouchám rozhlas (Český rozhlas 2 – Praha, Bayern 1 a Österreich 1). Ze „současné“ hudby mám rád The Melody Makers (Ondřej Havelka přezpívává písně ze 30tých let). Z klasické hudby mám nejraději operu. Zbožňuji swing a jazz. (pozn. hudební styl SKA, který jsem Štěpánovi pustila v discmanu okomentoval, že není nejhorší, ale nic extra, že to také není). Nejraději mám komediální žánr, dramata a detektivky. Z autorů jsou to například : Gerald Durrell, Zdeněk Jirotka, Agáta Christie. Podle nálady si přečtu i Julese Verna, jehož knihy také sbírám. A pak samozřejmě taková ta světově uznávaná klasika jako třeba Dostojevskij nebo Zola. Každý den čtu noviny. Napadá mě spousta věcí, které mi k tobě vůbec nepasují…Tak třeba mobil, počítač, kolo nebo snowboard. Ani si tě nedovedu představit, jak v „mekáčí baštíš hambáče“ …Co ty na to? Třeba nemám fantazii… Do Mc´Donalda nechodím ze dvou důvodů: 1. Nemám rád rychlá občerstvení tohoto typu, 2. nesnáším Američany a celou tu amerikanizaci. Mobil jsem měl asi rok, ale už jej nevlastním. Dnes je uspěchaná doba. Když někam jdu, domluvím se předem a mobil nepotřebuji, dost mě otravoval. Počítač doma máme, používám ho – píši všemi deseti. Dříve jsem hrál i hry. Nejradši ale používám psací stroj.. Na kole jezdím rád. A lyže..ty beru jako dopravní prostředek, rád jezdím na běžkách. Snowboard nebo sjezdovky mi přijdou na nic. 9 Máš nějakého „podobného“ kamaráda nebo kamarádku? Názorově ano, takových přátel mám několik. Rozumíme si, ale jinak jsou také „relativně“ normální. Jaká musí být dívka, aby tě zaujala? Dívka se musí chovat inteligentně a elegantně. Musí být jemná a vtipná NA ÚROVNI. O svou budoucí manželku bych se chtěl starat a rozmazlovat ji. Nemám rád feministky. A otázka na závěr: Jsi nekuřák? Abstinent? A co třeba doutníky? Nekouřím, ani doutníky. Obtěžovalo by mě to. Člověk se brzy stane otrokem kouření. Piji normálně. Po dobrém jídle si dám pivo nebo víno. Nikdy se ale neopíjím! Na mě, jako na „relativně normálního člověka“ nepůsobil Štěpán nijak extra nenormálně. Jeho některé názory jsou sice velmi odlišné od „našich“, ale současná demokracie mu nezakazuje, aby se choval a oblékal, jako by „ utekl “ z jiné doby. Zdeňka Newiaková, 3.B 7. MUSIC Nejen o prázdninových festivalech Do stejné řeky prý sice podruhé nevstoupíš, ale do stejně příjemné atmosféry, která panovala i při minulém setkání, jsme se dostali velice rychle. K naší radosti ve skupině z Německa byla opět Chrissi, se kterou jsme dávali dohromady i minulý článek o znalosti i neznalosti německé muziky u nás a naopak. Od našeho prvního srazu uběhly dva měsíce prázdnin, během kterých se konalo mnoho hudebních festivalů jak u nás, tak u našich sousedů. Takže jsme k tomuto tématu samozřejmě zabrousili. V Německu letos proběhlo mnoho menších i větších akciček a my dostali info o těch největších: Rock im Park, Rock am Ring, Hurrican Festival, Southsice... Bohužel nám žádný z těchto názvů nic neříká, i přesto, že jde o docela komerční akce. Hurrican Festival a Southsice jsou si velmi podobné (jedna se koná na severu a jedna na jihu Německa o několik týdnů později). Hraje se zde především rock, pop, metal apod. Většina vystupujících pochází z Ameriky nebo z Německa. Např. Marlyn Manson, Green Day a němečtí Beatsteas. Samozřejmě jsme porovnávali i ceny. A můžeme být rádi za to, co máme doma, protože zatímco u nás se ceny vstupenek pohybují do tisícovky, tak na německé straně lístky dosahují hodnoty sta eur. Takže účast na takovém festivalu je finančně docela náročná. Poté jsme podali nějaké info o našich festivalech, ale akce jako Trutnov Open Air, Mighty sounds či Carl Cox jim (ne)říkaly stejně tolik jako nám ty jejich. Jediné, co znají, je Hip Hop Kemp, kterého se dokonce účastnila jedna ze studentek partnerké školy, Kristin. Jo, dostali jsme se i k CzechTeku. Co si myslíte, uspěli jsme? Překvapením bylo, že vůbec... Takže jsme probrali legální i ilegální letní párty a skončili jsme u klasiky – poslech cd’s. Nejvíc jsme se zaposlouchali u kapelky Skarface, protože (jak jsme zjistili) tahle music se poslouchá asi všude. Asi se budete divit, ale jako většina muziky, o které píšu, i tentokrát šlo o ska ☺. No, těšila jsme se na to, jak si šplhnu s kapelkou Irié Revoltés, jejíž cedko jsem si sehnala přes prázdniny. Přestože kluci zpívají bombovou francouzštinou, pocházejí z Německa. Ale bohužel. Tak třeba příště... Veronika Pelcová, 4.C (Denisa Kilbová, 2.B) Vzpomínka na prázdniny Mighty Sounds – angličtináři si přeloží a je jim jasné, že tohle sousloví je spojené s muzikou. Ale myslím, že nemusíte nic překládat a je vám jasné, že jde o jeden z hudebních festivalů, který proběhl v naší akcemi nabité republice o prázdninách. Festival se konal na dvou velkých loukách u vesničky Olší, vzdálené asi 12 kilometrů od Tábora. Na první louce bylo stanové městečko a parkoviště, druhou louku okupoval samotný areál. Obě části byly rozdělené polní cestou, ze které se díky dešti stala během víkendu několikametrová řeka plná bahna. Areál obsahoval 4 scény : SKA stage, DJ´s stage, Punk´n´roll stage a Sado maso audio gang stage. Dále se v areálu nacházela spousta lákavých stánků, a to s jídlem, pitím, ale i s cd´s, oblečením, nášivkami a také čajovna, stan s několika fotbálky, provizorní stanové hospůdky a Vegefood. Ve čtvrtek jsem si sbalila spacák, nějaké jídlo a oblečení, obvolala ostatní a dořešili jsme detaily. Odjezd naplánován na páteční ráno. Bohužel nám nevyšlo počasí a páteční odjezd jsme museli posunout na sobotní dopoledne. Na jednu stranu to pro nás bylo výhodnější (dva dny narvané muzikou a bahnem byly akorát a vstupné o sto padesát korun levnější nám taky nevadilo), ale na druhou stranu jsme přišli o několik luxusních 10 kapelek, kterými festival začínal a které ho provázely páteční nocí. Mrzí mě, že jsme neviděli formace jako Green Smatroll, Yellow Umbrella či francouzské Skarface. Na DJś stage bylo v pátek docela slušně zastoupeno ženské pohlaví a to hlavně díky MC Mikachu a DJ Dascha. Kromě nich se předvedli také DJ Otaku či Binfigem Kru All Starz. Na punk stage nám unikli hlavně čeští skapunkoví 2v1. Škoda, snad příště. V sobotu ráno jsme konečně nasedli do auta a vyrazili na „místo činu“. Zabrali jsme si místečko u lesa, rozbili tábor, vzali pevnější botky a vyrazili za muzikou. I přestože jsme čekali, že se s bahnem potkáme, už jen prostor u vstupu nám trošku vyrazil dech…. No nic. Uvnitř areálu byla ještě hezká travička ☺, takže jsme se usadili a začali se rozkoukávat.A to byl taky docela šok. Ska fanoušci nijak výrazní nejsou, ale o punku to platí úplně naopak, takže festival byl taky trochu přehlídkou účesů, oblečení a tetování. První věcička, kterou jsme plánovali vidět (a hlavně slyšet) byli Electrick Mann. Došlo ale ke změně v programu, takže místo Electricků vystoupili Tři čutory. Ty nám ale zrovna nic neříkaly, tak jsme vyrazili na obhlídku celého areálu. Trošku jsme se vyblbli v Sado Maso stanu za poslechu muziky od Toxora a šli si ještě „zapogovat“ před punkovou stage na N.V.Ú. . Od devíti na nás čekal „večerní“ program, který zahájili Fastfoodi. Pokračování měli na starost vynikající Elvis Jackson a po nich Persiana Jones. Poslední sobotní chuťovkou pro nás byla česká klasika z Plně – Tleskač. V neděli nás (docela brzy) probudili naši alkoholem povzbuzení sousedé. Ale nebylo to vůbec na škodu, protože neděle byla z celého programu asi nejsilnějším článkem. Hudba se z repráků linula od jedenácti od rána. A jak se říká – to nejlepší na konec. Nedělní nabídka tohle opravdu potvrdila. Na ska stage se od rána do pozdních večerních hodin vystřídaly takové lahůdky jako Basta Fidel, Skaprašupina, Vertigo, Polemic a New York Ska-jazz Ensemble. Ostatní stage samozřejmě nezaostávaly a nabídly například Kombuchu, TYK, R.A.F., Jah Division či Billyho Styxe. Nejsilnější zážitek z celého festivalu ve mně zanechali Irié Revoltés, kteří byli jakousi třešničkou na dortu a celý festival svým vystoupením zakončili. V pondělí jedenáctého července jsme se plni dojmů vydali ve dvě hodiny domů a už v tu chvíli jsme věděli, že za rok vyrazíme znova ….. Doporučuji ! Veronika Pelcová, 4.C 8. Co se děje na naší škole? European Computer Driving Licence V Hospodářských novinách se objevil zajímavý článek o věci, která není cizí ani studentům naší školy, o ECDL. Zde jsou některá důležitá a zajímavá fakta. V listopadu před třemi lety doporučili zástupci členských zemí EU Evropské komisi přijmout původně irský koncept ECDL (European Computer Driving Licence – „Evropský řidičák na počítač“) jako celoevropské schéma certifikace základních dovedností z oblasti informačních technologií. ECDL se rychle stává standardem nejen v zemích Evropy, ale i v zámoří. Některé významné firmy, například IKEA, Siemens nebo VOLVO, ECDL intergovaly do vzdělávacích programů pro své zaměstnance. Osvědčení o velikosti i tvaru kreditní karty si prověřuje naše znalosti a dovednosti v sedmi oblastech. První jsou základy informačních technologií. Druhý modul je zaměřen na vlastní používání počítače a správu souborů. Následující 4 moduly ověřují znalosti práce s textovým editorem, tabulkovým kalkulátorem, databázemi a s elektronickými či grafickými prezentacemi. Závěrečný sedmý modul se zabývá informačními sítěmi od internetu, přes elektronickou poštu až po intranet. Certifikát není žádným dokladem o absolvování nějakého kursu. Je výsledkem objektivního přezkoušení znalostí a dovedností. Nad kvalitou zkoušek bdí mezinárodní orgán, zkoušky se postupně vyvíjejí v návaznosti na pokrok v oblasti informačních technologií. Možnost „nechat se otestovat“ máme na naší škole od začátku letošního kalendářního roku. Zatím jsme absolvovali první tři moduly. Ten čtvrtý z Excelu nás čeká na jaře. Podle informací v článku z HN by nám, jako budoucím žadatelům o práci, měl certifikát pomoci. Můžeme jím zaměstnavateli doložit své otestované znalosti a dovednosti v práci s počítačem. Snad se to hodí. Uvidíme, jak to bude fungovat. Zdeňka Newiaková, 3.B 11 Den zdravé výživy Tato akce je díky ochotě paní učitelky Chyškové tradicí naší školy. Již potřetí se připravila výstava zdravých pokrmů, ukázky z literatury, různé dotazníky, a tentokrát i ochutnávka bio potravin.Celé této akce jsem se zúčastnila a můj názor je, že spousta studentů zjistila, že žít zdravě neznamená jíst jen fazole a obilné klíčky. Je totiž možné udržovat zdravý životní styl a zároveň se neomezovat. Všimla jsem si, jak byla většina zúčastněných překvapena chutí některých biopotravin a například i „zdravou“ kávou. Nic se ale zase nemá přehánět, každý si rád dá kousek čokolády nebo bonbóny. To ale není vůbec zakázané, samozřejmě v menším množství. Přičiněním paní Chyškové jsme se opět dozvěděli něco víc, za to jí patří velký dík. Poděkovat by se ale mělo všem třídám, které se na výstavě podílely – 1.A, 1.B, 1.C, 2.A, 2.C, 3.A, 3.B, 3.C, 3.D. Doufám, že tato tradice bude pokračovat, dokud si všichni neuvědomí, že žít a jíst zdravě není až tak nadlidský výkon. Jana Králíková, 3.D Bufet - a co dál ? V poslední době nás zasáhly zprávy o celkové inflaci v ČR, důvodem byly bouře v USA, které zapříčinily vysoké zdražení pohonných hmot a „díky“ tomu i ostatních výrobků. Jako jeden z prvních na zdražování zareagoval školní bufet. Je paní z bufetu odbornicí na mezinárodní vztahy, že mění ceny každý den? Logiku by to mělo. Při nedávném teroristickém útoku v Rusku ceny opět vzrostly a to již nemluvím o nejisté politické situaci v Německu kdy se rohlík prodával už za 5,50 Kč! Jasné ale je, že bufet má jiného majitele než zde uvedenou paní. Na moji otázku kdo jím je, byla řeč okamžitě stočena jestli párek s hořčicí nebo s kečupem. Zeptal jsem se tedy podruhé a odpověď zněla „nevím, já ho neznám“, přičemž na dveřích je to napsáno. Že by paní do bufetu chodila oknem? Každopádně bufet začíná být záhadným místem, kterému je lepší se vyhýbat…. Třeba to pak někoho donutí nedělat z nás hlupáky! Marek Poledna, 4.B Necháme si to líbit? V dnešní době je pro studenta nejdůležitější ušetřit co nejvíce peněz. Existuje mnoho organizací, které nám poskytují různé slevy nebo výhody. Proto by se dalo předpokládat, že zrovna náš školní bufet bude jednou z nich. Pokud Vám už svačinu nedělá maminka ☺ a ani si jí nekoupíte ráno cestou do školy nebo máte prostě jen na něco chuť, je vaší jedinou možností vydat se do „bufíku“. Tam se ale nestačíte divit. Zdejší paní zřejmě využívá toho, že zde nemá konkurenci. V obchodě koupíte např. müsli tyčinku CORNY kolem 10,-Kč a v bufetu za 16,-Kč. Podobně je to i s většinou ostatního jídla. Sýrové rohlíky jsou kapitola sama pro sebe. Je velmi zajímavé, že o velké přestávce musí rohlík stát 5,50 Kč a po páté hodině najednou zlevnit jde. Je dobře, že tu pro nás bufet je, ale ceny rostou den po dni a výše (níže) kapesného zůstává stejná. Podle jednoho nejmenovaného učitele, který má bohaté zkušenosti s politikou, bychom si to neměli nechat líbit. Jednou z možností, jak dát paní z bufetu najevo, že už to přehání, je prostě několik přestávek (nebo ještě lépe – dní) bufet bojkotovat. Pokud se vám ceny už také nelíbí, nebylo by marné se dohodnout a v určitý den do bufetu prostě nechodit. Byli bychom rádi, kdyby se přidalo co největší množství lidí, aby celá „stávka“ měla smysl. Bližší informace budou včas vyvěšeny po škole. Nikola Jurčová, Kateřina Mrázková, 3.B 12 9. Současný fenomén Reality show Určitě si všichni všimli, že české televize zachvátily v poslední době různé reality show. Jedná se třeba o BigBrothera nebo jeho obdobu VyVolené, kde se určitá skupinka absolutně odlišných, ale něčím zajímavých lidí, zavře na přibližně 100 dní do izolovaného domu. Všichni tam více či méně spokojeně žijí, hádají se, přátelí, nenávidí nebo milují. A to vše pod neustálým dohledem kamer. My, diváci u obrazovek, můžeme potom v denním sestřihu sledovat ty nejpikantnější okamžiky, které se udály. Kdo nesledoval zahraniční televize, kde už třeba BigBrother nějaký ten čas běží (hlavně starší generace), nestačí teď kroutit hlavou a přepínat z programu na jiný a zase zpět. Ale ani tohle někdy nepomáhá. Nova vzdala konkurenční boj s Primou v hlavním vysílacím čase a svého Velkého Bratra částečně stáhla do odpoledních hodin. To samozřejmě až po tom, co vyzkoušela všemi možnými i jinými prostředky nějaké ty diváky přitáhnout. Ať už nasazovala stále nové soutěžící nebo třeba tím, že do domu poslala v utajení travestitu Stephanie. VyVolení se zatím drží a Prima už vyhlásila druhý nábor soutěžících do nového kola. A moderátorka Tereza Pergnerová mě příjemně překvapila. Ve vile VyVolených se vystřídali různí týpci…od zadluženého Hanse se smutnýma očima, přes Petra Zvěřinu z Václaváku, kam přijel na babetě, po barovou tanečnici Reginu s rozdvojenou osobností. Na homosexuála Vladka i na jeho občasné hlasité výlevy jsme si už zvykli a on je teď považován za favorita v bitvě o ceny v hodnotě 11 milionů.Tak to je každopádně FIČÁK. V rozmanitosti soutěžících není ani BigBrother pozadu. O 10milionů bojuje třeba aktér gay-porna a mistr Evropy v (nějakém) boxu Filip, kterého nejdříve tragicky z domu vyhodili a o několik týdnů později slavně vzali zpět. Již rozdělený páreček Karel a Sylva… labilní Lena, démonický pedagog Jarda a naše předchůdkyně Markéta (také navštěvovala naši školu). Mimochodem, kluci v domě Velkého Bratra skoro všichni vypadají, jako by právě přiběhli z posilovny. A holky? Co slovo, to perla. Na nedávném školním pobytu v Německu jsem se od tamější studentky Marii dozvěděla, jak probíhá BigBrother u nich. V Německu měli první řadu BB už v roce 2000. Letos běží asi pátá - od února. Každý den je na RTL2 hodinový sestřih toho nejzajímavějšího. Organizace je jiná než u nás. Na venkově stojí u sebe 3 domy a v každém je 5 soutěžících. V prvním žijí jako chudí, pracují a starají se o hospodářská zvířata. Druhý dům Maria nazvala „normal“- zdejší soutěžící vlastní butik, do kterého dodávají oblečení … Trošku normálnější práce. A ve třetím domě jsou bohatí, kteří podle Marii provozují jen sex, neustále se opíjí a pořád se flákají. Když se jedna pětice snaží a jiná naopak ne, může se ze dne na den stát z bohatých partička, která dojí kozy a krávy. V holandském domě BigBrothera těhotná soutěžící Tanja porodila zdravou holčičku. Naštěstí ne v přímém přenosu. Páry, které se daly dohromady v maďarských VyVolených, jsou spolu dodnes. No prostě idylka. ALE‼ Nervy, „ponorka“ a nápor na psychiku jsou po 70 dnech patrné nejen ve VyVolených, ale i v nováckém domě Velkého Bratra. Podobná“soutěž“ se jmenovala Kdo přežije a zatím probíhala pouze v Americe. Ale na stejném principu. Akorát, že se skupinka lidí odvezla třeba na pustý ostrov. Bylo to zajímavější, než když pořád čučíte na několik barevných zdí… Další takovou reality show je Výměna manželek. V některých případech je to spíše thriler než show. Na začátku jsou dvě rodiny, které si mezi sebou na 10 dní vymění maminky. Ty potom fungují v cizí domácnosti s rodinou té druhé. Samozřejmě, že si jsou obě rodiny co nejvíc nepodobné. Končí to většinou ostrou výměnou názorů a hádkou. Jsme holt národ zvědavců, a to se asi hned tak nezmění. Takže už se připravujme na další a další řady BB nebo VV. Zdeňka Newiaková, 3.B 13
