PŘÍRODNÍ POMĚRY ČESKÉ REPUBLIKY

PŘÍRODNÍ POMĚRY ČESKÉ REPUBLIKY
TÉMA: GEOLOGICKÝ VÝVOJ
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.8-9
- atlas České republiky
Poznámky:
GEOLOGICKÝ VÝVOJ
Území naší republiky se skládá ze dvou odlišných jednotek.
Česká vysočina
-
vyplňuje většinu státu
nejvíce ji poznamenalo hercynské vrásnění v prvohorách
Karpaty
-
východní část republiky
vytvořily se ve třetihorách při alpínském vrásnění
Alpínské vrásnění ovlivnilo i Českou vysočinu – rozlámání povrchu a projevy sopečné činnosti. Ve
čtvrtohorách zasáhlo území republiky několik ledových dob.
TÉMA: GEOLOGICKÝ VÝVOJ – ETAPY
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.8-9
Poznámky:
GEOLOGICKÝ VÝVOJ – ETAPY
 Starohory – vývoj České vysočiny
 Prvohory – hercynské vrásnění, horniny České vysočiny zvrásněny a vyzdviţeny v pohoří,



pánve zatopeny vodou – hromadění písků, jílů, přesliček a plavuní – sloje černého uhlí
(Ostravsko, Kladensko)
Druhohory – hercynská pohoří rozrušována a zarovnávána, v severních Čechách mělké
moře, usazování pískovců a jílovců – vytvoření České tabule
Třetihory – po nárazu euroasijské a africké desky alpínské vrásnění – karpatská pohoří.
V České vysočině podél zlomů vyzdviţeny Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky.
Pokleslá území – pánve (sloje hnědého uhlí). Sopečná činnost – České středohoří, Doupovské
hory.
Čtvrtohory – střídání dob ledových a meziledových. Pevninský ledovec na severní Moravě,
horské ledovce. Po roztání ledovců vznik jezer (Šumava). Říční síť dostává dnešní podobu.
TÉMA: POVRCH
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11
- atlas České republiky
Poznámky:
POVRCH
•Povrch ČR tvoří především pahorkatiny (300-600 m.n.m.) a vrchoviny (600-900 m.n.m.).
Rozlohou nevelké níţiny, roviny a pánve (do 300 m.n.m.) najdeme v okolí řek a hornatiny
(900-1600 m.n.m.) v pohraničních oblastech.
•Nejniţší bod ČR – Hřensko (115 m.n.m.)
•Nejvyšší bod ČR – Sněţka (1602 m.n.m.)
Na území ČR se nachází 4 geomorfologické jednotky:
- Česká vysočina – většina území
- Západní Karpaty – východ Moravy a Slezska
- Panonská pánev – výběţek na jiţní Moravě
- Středopolská níţina – výběţek ve Slezsku
TÉMA: ČESKÁ VYSOČINA
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11
- atlas České republiky
Poznámky:
ČESKÁ VYSOČINA
Česká kotlina
- vnitřní část Čech
- lemována horami
- protékají jí řeky Labe a Vltava









Třeboňská a Českobudějovická pánev (rybníky)
Středočeská pahorkatina (tvořená ţulou)
Brdy
Český kras (Koněpruské jeskyně)
Praţská plošina
Křivoklátská vrchovina (biosférická rezervace)
Chebská, Sokolovská a Mostecká pánev (těţba hnědého uhlí)
Slavkovský les, Doupovské hory, České středohoří (sopečné útvary)
Česká tabule (plochý povrch tvořený usazenými horninami, největší zásoby
podzemních vod, skalní pískovcová města)
Pohraniční pohoří České kotliny









Novohradské hory (Ţofínský prales)
Šumava (NP a CHKO Šumava, Boubínský prales, ledovcová jezera)
Český les
Krušné hory (hrásťové pohoří, velmi poškozené lesy)
Děčínská vrchovina (NP České Švýcarsko – ochrana pískovcových skalních útvarů)
Luţické hory
Ještědsko-kozákovský hřbet (Ještěd, Kozákov – naleziště polodrahokamů)
Jizerské hory
Krkonoše (nejvyšší české pohoří, dva rovnoběţné hřbety, Krkonošský NP), Labský a
Obří důl – kamenná moře (stopy po zalednění ve čtvrtohorách)
 Broumovská vrchovina – největší pískovcová skalní města v Česku (Adršpach,
Teplice nad Metují)
 Orlické hory
Moravskoslezská část České vysočiny




Králický Sněţník (pramen řeky Moravy)
Rychlebské hory
Hrubý a Nízký Jeseník (nejvyšší pohoří Moravy)
Českomoravská vrchovina (střední částí prochází hlavní evropské rozvodí), nejvyšší
výšky – Jihlavské vrchy a Ţďárské vrchy, nejseverněji – Ţelezné hory
 Boskovická brázda
 Brněnská (Drahanská) vrchovina (vápencové útvary Moravského krasu – jeskyně,
propast Macocha, ponorná říčka – Punkva)
TÉMA: ZÁPADNÍ KARPATY
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11
- atlas České republiky
Poznámky:
ZÁPADNÍ KARPATY
Vněkarpatské sníţeniny
o pásmo sníţenin, které odděluje Českou vysočinu a Karpaty
o Dyjskosvratecký úval (úrodná oblast), Vyškovská brána, Hornomoravský úval
(úrodná oblast), Moravská brána, Ostravská pánev (loţiska černého uhlí)
Vnější Západní Karpaty
o Středomoravské Karpaty (Ţdánický les, Chřiby)
o při moravsko-slovenské hranici se táhnou Bílé Karpaty a Javorníky
o Hostýnské a Vsetínské vrchy
o Moravskoslezské Beskydy
TÉMA: PANONSKÁ PÁNEV
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11
- atlas České republiky
Poznámky:
PANONSKÁ PÁNEV
Na jiţní Moravu proniká výběţek Panonské pánve, který se nazývá Vídeňská pánev.
- Dolnomoravský úval (podél řeky Moravy, úrodná a teplá oblast, vinice)
- Pavlovské vrchy (vápencové, CHKO Pálava)
TÉMA: STŘEDOPOLSKÉ NÍŽINY
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.10-11
- atlas České republiky
Poznámky:
STŘEDOPOLSKÉ NÍŢINY
Ve Slezsku zasahuje z Polska do ČR výběţek Středoevropské níţiny (okolí Hlučína na
Ostravsku).
TÉMA: PODNEBÍ
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.12-13
- atlas České republiky
Poznámky:
PODNEBÍ
Česká republika leţí v mírném pásu a má přechodné podnebí (mezi oceánským a
kontinentálním). Velký vliv má nadmořská výška. Počasí je proměnlivé – střídají se tlakové
výše a níţe a atmosférické fronty, mění se směr proudění vzduchu. Převládá západní
proudění.
TEPLOTA
Vliv má nadmořská výška a členitost povrchu. Teplota vzduchu v ČR klesá o 0,6°C na 100
výškových metrů. V zimním období nastávají teplotní inverze – kdy se v údolích hromadí
těţší studený vzduch a okolní svahy a hřbety jsou teplejší.
Průměrná roční teplota je 7,5 °C.
Průměrné lednové teploty se pohybují od –7 °C na horách po 0 °C v níţinách.
Červencové pak od 7 °C na horách po 20 °C v Praze a na jiţní Moravě.
SRÁŢKY
Sráţky u nás rostou s nadmořskou výškou a členitostí reliéfu (návětrná a závětrná strana hor).
Návětrné strany hor – aţ 1500mm sráţek – Jizerské hory (Bílý Potok), Moravskoslezské
Beskydy (Lysá hora).
Nejsušší místa – 400 – 500mm sráţek - Dyjskosvratecký úval (okolí Znojma) a závětrná
strana Krušných hor (Ţatecko, Lounsko – sráţkový stín).
PODNEBNÉ OBLASTI
1)Teplá oblast – do výšek asi 300 m.n.m., průměrná teplota nad 8°C, sráţky okolo 600 mm.
Polabí, Povltaví, Poohří, úvaly na Moravě
2)Mírně teplá oblast – zahrnuje pahorkatiny a vrchoviny (300-800 m.n.m.), průměrná teplota
5-8 °C, sráţky v rozmezí 500-800 mm.
3)Chladná oblast – zahrnuje vrcholové části vrchovin a hornatin, průměrná teplota
nedosahuje 5°C a mnoţství sráţek je nad 800 mm (polovina sráţek padá ve formě sněhu).
TÉMA: VODSTVO
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.14-15
- atlas České republiky
Poznámky:
VODSTVO
Naším územím probíhá hlavní evropské rozvodí – naše vodní toky odvádějí vodu do tří moří
– Severního, Baltského a Černého.
ŘEKY
Na území ČR máme poměrně hustou říční síť.
 Vltava – nejdelší řeka (433 km), Vltavská kaskáda (přehrady Lipno, Orlík, Slapy,
Štěchovice)
 Labe – na našem území dlouhá 370 km, lodní doprava, odvodňuje 2/3 území ČR,
úrodná Polabská níţina
 Morava – v Česku 277 km, na dolním toku tvoří hranici mezi Českem a Slovenskem
 Dyje – 287 km, tvoří hranici ČR s Rakouskem, přehrady Vranov a Nové Mlýny, NP
Podyjí
 Ohře – 291 km, severozápadní Čechy, přehradní nádrţe Skalka a Nechranice
 Berounka – 240 km, vzniká soutokem Mţe s Radbuzou v Plzni
 Odra – 135 km, odvádí vody ze severní Moravy, ústí do Baltského moře
JEZERA
Na jezera je naše země chudá.
 ledovcová (Šumava 5 jezer – největší a nejhlubší je Černé jezero, 40m hloubka a 18,5
ha rozloha, dále Čertovo j. a Plešné j.)
 krasová j. (v Macoše, v Hranické propasti)
 hrazená j. (Mladotické)
 rašelinová j. (Tříjezerní slať na Šumavě, Mechová jezírka v Jeseníkách atd.)
 umělá j. – zatopené prostory po těţbě, rekultivační plochy – např.jezero Most
RYBNÍKY
Byly budovány od 14.století. Dnes v ČR asi 21 000 rybníků. Největší v jiţních Čechách Rožmberk (489 ha), Horusický r., Bezdrev. Známé jsou i Máchovo jezero či Nesyt na jiţní
Moravě.
PŘEHRADNÍ NÁDRŢE
Význam: ochrana před povodněmi, výroba energie, zdroj pitné nebo uţitkové vody, rekreace.
Největší – Lipno (49 km2), nejhlubší (max.74 m)– Orlík. K rekreaci slouţí např. Slapy,
Vranov, Rozkoš. Zdroj pitné vody: přehrada Švihov na Ţelivce zásobuje Prahu.
PODZEMNÍ VODY
Podzemní vody jsou zásobárnou pitné vody (oblast České tabule) a v místech, kde vyvěrají
minerální prameny, byly zřízeny lázně (např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice).
TÉMA: PŮDY
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.16-17
- atlas České republiky
Poznámky:
PŮDY
Převaţujícím půdním typem u nás jsou hnědozemě a kambizemě. Nejúrodnější půdy
(černozemě) se vyskytují pouze ve středních Čechách a na střední a jiţní Moravě.
Úrodnost půd u nás značně ohroţuje větrná a vodní eroze.
Půdní typy v ČR
 Černozemě – hodně humusu, níţiny: Polabí, Poohří, moravské úvaly
 Hnědozemě – hnědý půdní horizont, pahorkatiny v Čechách a na Moravě
 Kambizemě (hnědé lesní půdy) – mírně kyselé, úrodné, vrchoviny, pod původními
listnatými a smíšenými lesy, např. podhůří Šumavy
 Podzoly – vrchoviny a hornatiny, pod jehličnatými lesy, vyţadují stálé hnojení,
Šumava, Krkonoše
 Nivní půdy – na náplavech řek, vyuţívají se jako louky, Polabí, Pomoraví, Podyjí
 Rendziny – na vápencích, Český a Moravský kras
TÉMA: ŽIVÁ PŘÍRODA
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.18-19
- atlas České republiky
Poznámky:
ŢIVÁ PŘÍRODA
V ČR převládá biota (ţivé organismy) středoevropská. Ke změnám v druhovém sloţení
rostlin a ţivočichů u nás přispívá zejména nadmořská výška.
Lesy tvoří v ČR asi 33% rozlohy území. Níţiny a pahorkatiny jsou intenzivně hospodářsky
vyuţívány (pěstování plodin) – lesy tvoří jen 3-10% území. Naopak pohraniční pohoří jsou
zalesněna z 95%.
Původní listnaté dubovo-bukové lesy nahradily jehličnaté monokultury (smrk, borovice).
Horní hranice lesa leţí u nás přibliţně ve výšce 1300 m nad mořem.
Značné plochy našich lesů jsou poškozeny zplodinami z tepelných elektráren a průmyslu.
Problémy ţivotního prostředí
•Nevyhovující kvalita ovzduší – vypouštění CO2, oxidu siřičitého a oxidů dusíku (průmysl,
doprava)
•Nadměrný hluk - doprava
•Znečištění vod – odpadní vody z průmyslu, zemědělství a lidských obydlí
•Devastace lesů – odlesňování, poškození zplodinami z průmyslu (kyselé deště)
Změny povrchu – těţba nerostů, lomy, haldy, skládky komunálního odpadu, stavba silnic
Poškozování půd – eroze (odnos) půdy, záplavy, sesuvy, chybná orba, nadměrná chemizace
Ekologicky stabilní krajina – taková, která má moţnost obnovit původní stav po škodlivých
zásazích člověka.
Je nutné chránit, zlepšovat a nově zakládat vegetaci v krajině.
TÉMA: OCHRANA PŘÍRODY
Zdroje:
- učebnice Zeměpis naší vlasti str.18-19
- atlas České republiky
Poznámky:
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Přes nepříznivý vliv hospodářství se na některých místech našeho státu zachovala i příroda
málo porušená. Takové krajiny je třeba chránit pro příští generace.
Podle rozlohy a stupně ochrany rozlišujeme několik kategorií chráněných území:
Národní parky (NP)
 rozlehlá území, hodnotná, málo pozměněná příroda
 biologický, vodohospodářský a rekreační význam
 omezená hospodářská činnost
Krkonošský NP
- nejstarší v ČR
- ochrana: skalních hradby (mrazové zvětrávání), balvanová moře (stopy po zalednění),
rašeliniště, zachovány ţivé organismy z dob ledových (lomikámen sněţný)
- lesy postiţeny průmyslovými exhalacemi z české, polské i německé strany
NP Šumava
- největší v ČR
- nejcennější přírodní památky – Modravské slatě, Mrtvý luh, Povydří, Trojmezná hora
- jezera: Plešné, Prášilské, Laka
- ţivočichové: tetřev, výr velký, vydra říční, návrat rysa ostrovida do přírody
NP Podyjí
- na jiţní Moravě u hranic s Rakouskem
- kaňonovité údolí meandrujícího středního toku Dyje mezi Znojmem a Vranovem
- velká druhová rozmanitost rostlinstva, teplomilné druhy
NP České Švýcarsko
- severní Čechy – část Děčínské vrchoviny
- četné pískovcové skalní útvary, hluboce zaříznutá údolí se soutěskami (řeka
Kamenice)
- místy původní borové a bukové porosty
- Pravčická brána
Chráněné krajinné oblasti (CHKO)
- krajiny s atraktivní přírodou a historickými památkami
- velkou plochu zaujímají lesy, louky a pastviny
- lidská sídla a vyuţívání přírody ve vzájemném souladu
- u nás celkem 24 CHKO např.
Blanský les – zalesněné pohoří, nejvyšší vrchol Kleť (1083 m)
Český kras – krápníkové Koněpruské jeskyně, paleontologická naleziště, hrad Karlštejn
Český ráj – skalní města (Prachovské skály), třetihorní vyvřeliny (Trosky, Muţský), hrady:
Kost, Bezděz
Jeseníky – vzácná horská květena nad horní hranicí lesa, vrchol Praděd (1492 m)
Moravský kras – náš nejdokonaleji vyvinutý kras: závrty, ponory, propasti (Macocha), mnoho
jeskyní (Punkevní, Kateřinská, Amatérská), 18 druhů netopýrů
Pálava – vápencové Pavlovské vrchy, stepní a teplomilné rostliny, archeologická naleziště
(Dolní Věstonice), uměle vysazená koza bezoárová
Třeboňsko – harmonická kulturní krajina, rybníky a kanály (Zlatá stoka, Nová řeka),
rašeliniště, luţní lesy, rozmanitá vodní fauna a ptactvo, biosférická rezervace UNESCO
Národní přírodní rezervace (NPR)
- menší území, mimořádná příroda
- Adršpaské skalní město, Boubínský a Ţofínský prales
Přírodní rezervace (PR)
- jednotlivé přírodní celky (rašeliniště, pozůstatky sopečné či ledovcové činnosti)
- např.Panská skála (kamenné varhany, sloupovitá odlučnost čediče)
Národní přírodní památky a Přírodní památky (NPP, PP)
- malé přírodní útvary, skály, jezera, jeskyně, naleziště nerostů či vzácných rostlin a
ţivočichů
- např. propast u Hranic na Moravě
Mezinárodní biosférické rezervace UNESCO
- harmonické krajiny, kde jsou hospodářské vlivy v souladu s přírodou
- NP Šumava a Krkonoše, CHKO Třeboňsko, Křivoklátsko a Bílé Karpaty, biosférická
rezervace Dolní Morava (Pálava, Lednicko-valtický areál, niva dolní Moravy)
Mokřady
- ochrana významných světových mokřadů
- např. Třeboňské rybníky, Lednické rybníky, Krkonošská rašeliniště