brožura A5_2013

Poznámky
Věra Nováková
Malířka Věra Nováková (1928)
vždy žila a tvořila mimo rámec oficiálních kulturních struktur. Nezúčastnila se
polemiky mezi akademisty a avantgardisty, místo toho se vrátila ke kořenům
evrposké křesťanské a umělecké tradice. V takto vymezeném svobodném
prostoru rozvíjela svůj osobitý projev, který – vedle tvorby jejího životního
souputníka Pavla Brázdy – představuje v moderním malířství zcela originální
fenomén. Při zpětném pohledu se autorčino dílo skládá z jasně vymezených
okruhů ve smyslu tématiky, motivů a formálního řešení, které se časově mnohdy
překrývají nebo se vynořují v rámci pozdějších návratů. Celou dobu se však
soustavně věnuje tomu, co sama nazývá „bytostnými otázkami“ – narozením,
životem a smrtí jako jádrem lidského bytí.
I když autorčina pevná křesťanská víra je nedílnou součástí toho, jak vnímá
sebe a lidský svět, vidí ohnisko své tvorby ne v tom, co je abstraktně duchovní,
ale v tom, co je lidsky vnitřní, konkrétní a s kořeny. To, že Věra spolu s Pavlem
Brázdou šla cestou nekompromisně osobní a nezávislou, jí sice ubralo na
uměleckém věhlasu, zato jí však zajistilo nezbytný prostor k vymezování,
prohlubování a ověřování ryze „své“ výtvarné řeči. Na počátku všeho v její tvorbě
je člověk, bytost silně nabitá energií vlastní existence. Tato energie se projevuje
zvnějšku ve výrazných tělesných postojích, ale i zevnitř, v barevné a světelné
hmotě duchovní soustředěnosti. Věřin člověk je především procítěný znak,
plastické zjevení schopné dramatické proměny ve službě symbolického sdělení.
Do neživé materie je vdechnutý život, který své poslání naléhavě promítá
v humanistickém podobenství. Věra se silně inspiruje právě tímto zázračným
okamžikem geneze, touto vstupní bránou do života se vší radostí, utrpením
a touhou odkrývat podstatu vlastního smyslu.
Miloslav MOUCHA
Malíř, narozen v roce 1942 v Litvínově.
V roce 1968 politickou situaci přinucen k exilu, a proto opouští Československou socialistickou
republiku, svůj nový domov k bytí i s prostorem pro malbu nalézá ve Francouzské republice.
Od roku 1990 žije a maluje ve Francii i na Onom Světě v Čechách.
Né en 1942 à Litvínov (République Tchèque)
Vit à Paris et à Lyon
Sélection d’expositions personnelles
2012 Galerie d’Etat d’art moderne, Most, République Tchèque
2010 8éme triennale de l’estampe, Chamalière .fr
2010 Galerie U Betlemské kaple,Prague.
2009 Gaya, la terre, l’esprit de la forêt, Galerie Mathieu
2008 Stàtnì Galerie Hlubokà nad Vltavou, République Tchèque
2008 Galerie Tsubaky, Tokyo, Japon
2007 Galerie Kai de Kai, Prague, République Tchèque
2007 Galerie de l’Arbre seul, Mas Méjean, Cévennes
2007 Jardins intérieurs, Galerie Mathieu
2005 Temps de nuit en Bohême, Galerie Mathieu,
en résonance avec la Biennale d’art contemporain de Lyon
2004 Galerie Tsubaky, Tokyo, Japon
Galerie Roger Bellemare, Montréal
2000, 2002 Galerie Mathieu, Lyon
1999 Galerie d’Etat d’art moderne, Most, République Tchèque
1997 Galerie Bayer & Bayer, Prague
1996 Galerie Lambert Rouland, Paris
1992 Musée d’Art Moderne de la Ville de Prague
Institut culturel français, Prague
Galerie de la ville de Prague, Mairie de la vieille ville.
Musée national Juif, Prague
1991 Galerie Lamaignère-Saint-Germain, Paris
1989 Art forum, Hambourg, Allemagne / Crédac, Ivry, Musée de Dole / Galerie Olivier Rouland, Paris
1986 Foire d’art contemporain de Bâle, Galerie Mathieu / CAC Montbéliard (Franche-Comté)
1980 Musée des Beaux-Arts, Besançon
1979 Galerie Mathieu, Besançon
1978 Galerie Uxa, Novara, Italie
1977 Galerie Ilanne, Paris
1976 Galerie Studio Pisani, Florence, Italie
Barbara PIOVÁROVÁ
Narozena v Jablonci nad Nisou
2003–2007 SUPŠ sklářská v Železném Brodě
Obor: Broušení a vzorování broušeného skla
2007–2010 Vyšší odborná škola sklářská a střední škola v Novém Boru
Obor: Hutní zpracování skla
2009–2012 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
Obor: Design skla
1975 Galerie Jean Chauvelin, Paris
Choix d’expositions collectives
2004 Nature morte, Galerie Mathieu, Lyon
2003 La portrait, Galerie Mathieu, Lyon
2003 Ecole de peinture de Bohême du Sud, Galerie Mathieu, Lyon
1998 Six Artistes de Prague, Gallery Lydon Fine Art, Chicago
1993 Acquisitions des galeries d’Etat, Galerie nationales Prague
1989 Centre culturel européen, Delphes
1987 Voies diverses, Musée d’art moderne, Centre Georges Pompidou, Paris
1980 Nature du dessin, Musée nationale d’art moderne, centre Georges Pompidou, Paris
1977 Tendances actuelles, FIAC Paris (Galerie Ilanne)
1974 Aspect de l’art actuel en Europe de l’est, ICC, Anvers, Belgique
Výstavy
2006
Výstava SUPŠsklářské v Brně
2008–2009 Galerie Pokorná v Praze
2010
Sklo v prostoru, galerie Photogether ve Zlíně
2010–2011 Figurama II. v Policejním Muzeu v Praze
2011
Tři české zdroje pro současné sklo / Three Czech sources for contemporary glass,
Glasmuseum Coesfeldu (SRN)
2012
Shipka 6 Art Gallery (BG)
Zastoupena v Glasmuseu v Coesfeldu (SRN)
ARC 2, Musée d’art moderne de la ville de Paris
À partir de 1983 participation aux foires d’art Art Basel, Art Frankfurt, Art Forum à Hambourg, Art Paris,
Art Prague et ST’ART à Strasbourg.
Présent dans les collections publiques suivantes
Musée National d’Art Moderne
Centre Georges Pompidou, Paris
Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris
Musée des Beaux-Arts, Besançon
Fonds National d’Art Contemporain
Zahraniční stáže
2006–2011 Prázdninové stáže v Glassgalerii Hittfeld (SRN)
2009
Stáž na Střední odborné škole sklářské v Lednickém Rovném (SK)
2011–2012 Studijní pobyt na New Bulgarian University (BG)
Obor: Design skla a keramiky
Fonds Régional d’Art Contemporain de Franche-Comté
Galerie Nationale, Prague
Regionální galerie moderního umění, Ostrava, Česko
Regionální galerie Vysočina, Jihlava, Česko
Regionální galerie moderního umění, Zlín, Česko
Regionální galerie moderního umění, Pardubice, Česko
objev: marmite
charita: měla by být samozřejmost
žijící postava: Johana Dobrá
dětský vzor: Hopkirk, Angelika
Místa
Domov: všude je střed světa
cestování: dát si znovu Tibet bez kolapsu
galerie: Visio Art
hotel: Meteor v 90.letech
restaurace: Fraktál, Café Sladkovsky
obchod: jen když všechno dojde
Iva Vodrážková
Iva Vodrážková, rozená Pelikánová, se narodila 4.srpna 1951 v Olomouci, na Moravě, v Československu.
Pochází z uměleckého prostředí. Její dědeček, akademický sochař Julius Pelikán, se už v mládí pod
vedením Josefa Václava Myslbeka podílel například na realizaci sousoší Svatého Václava v Praze
a později svým rozsáhlým dílem obohatil kulturu moravského kraje.
Její babička Božena Pelikánova (Šternová), pocházela z velké židovské rodiny. Za druhé světové války
zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi. Tato osobní rodinná tragická historie podnítila její zájem
o judaismus, židovské dějiny a hledání kořenů.
Po absolvování Pedagogické fakulty Palackého university v Olomouci v 1974 (obor výtvarná výchovy
a jazyk český) se přestěhovala do Prahy. V období komunistické normalizace byla její rodina politicky
pronásledována a tak nemohla vykonávat svou pedagogickou profesi. V té době byla zaměstnaná jako
vychovatelka ve školní družině a později i jako uklizečka.
Její otec, universitní profesor a primář na lékařské fakultě v Olomouci, byl z politických důvodu vyhozen
ze zaměstnání, protože nesouhlasil se vstupem sovětských vojsk do Československa a jeho bratr Jiří
Pelikán, ředitel Československé televize, byl zbaven československého občanství, když působil v Římě.
Jako italsky občan se pak stal poslancem Evropského parlamentu ve Štrasburku. Otec na následky
šikanováni v roce 1980 zemřel na mozkovou mrtvicí.
V roce 1976 se seznámila s hudebníkem Mirkem Vodrážkou a v roce 1980 se vzali. Spolu potom začali
vydávat samizdaty, organizovali bytovou universitu, kde přednášeli přední čeští disidenti, například
profesor Milan Machovec, Egon Bondy a teolog Milan Balabán. Ve svém bytě spoluorganizovali
setkání mluvčích Charty 77 a aktivně působili v českém kulturním undergroundu. Vydala řadu ručně
zhotovených knížek s vlastními texty a ilustracemi. Do roku 1989 se zúčastňovala pouze neoficiálních
výstav, především v okruhu undergroundu.
Používá různé výtvarné techniky, kromě olejomalby a pastele vytváří i objekty z proutí a provazů. Své
šité textilní koláže vytváří z použitých a odhozených látek a nalezených věcí, které nesou stopy dávných
lidských příběhů a jsou inspirované synagogálními textiliemi. Tímto uměleckým recyklováním se hlásí
k ekologické myšlence a sama je aktivní členkou české eko-feministicke skupiny Studna, která ve svých
měsíčních a slunečních rituálech hledá sounáležitost s přírodními cykly a s Matkou Zemí.
Od roku 1990 na Základní umělecké škole v Tiché Šárce vyučuje kresbu, malbu, grafiku, keramiku
a alternativní techniky. Se svými studenty se zúčastňuje mnoha výtvarných festivalů, kde pořádá
výtvarné workshopy.
Věci
Návrhář: bych být nemohla
kadeřník: žehlička
boty: dvoje
brýle Ray ban
noviny: nechci
časopis: Instinkt, Respekt
hodinky: kukačky
parfém: vůně partnera, případně Kenzo
auto: jeep
mobil: co nejdál ode mě
nezbytnost: klid
drink: večer Jameson, ráno kořen žen šenu
V zahraničí vystavovala například ve Spojených státech, v Izraeli, v Rusku, na Slovensku.
Její práce a názory mapují dokumentární filmy “Poutnici chaosu” (Česká televize 1995) ,”Artefakta”
(Česká televize 1999) a celovečerní film “Proroci a básníci”od režiséra Ivana Vojnára (ČR 2000). Žije
v Praze.
Adresa: Pod lesem 207, Úholičky, 252 64, Praha-západ
Telefon: 00 420-222 320 059
Mobil: 603 741 757
E-mail: [email protected]
www.ivavodrazkova.wz.cz
1967–1970 gymnázium Jana Opletala v Litovli
Eva Turnová
Vystudovala filozofickou fakultu obor čeština a angličtina.
Přeložila knihu Marka Vonneguta: Expres do ráje, zfilmovanou verzi Červeného trpaslíka
a řadu dalších filmů a scénářů.
Hrála ve filmech Jana Hřebejka: Nedělejte nic, pokud k tomu nemáte vážný důvod,
Petra Zelenky: Mňága a Žďorp - Happy end a Viktora Tauše: Kanárek.
Složila hudbu k filmů Igora Chauna a Tobiáše Jirouse.
Stala se inspirací v dílech Emila Hakla: Intimní deník Sabriny Black
a Petra Zelenky: divadelní hra Dabing street.
Hrála v kapelách DG 307, Šílenství Mejly Hlavsy, v současné době hraje v kapele
The Plastic people of the Universe a připravuje nový projekt s vlastní kapelou Eturnity.
V poslední době se věnuje malování a psaní. Psala do hudebního časopisu His voice.
Každý týden přispívá reflexemi v podobě sloupků do časopisu Instinkt, které vyšly knižně s ilustracemi
vlastních obrazů pod názvem Turnový háj.
V březnu měla výstavu v galerii Visio Art v Plzni.
S hercem Karlem Dobrým má dceru Johanu. Snaží se učit čínsky a trochu se uklidnit.
1970–1974 Pedagogická fakulta Palackého University v Olomouci,
obor výtvarná výchova a český jazyk
1974–1987 vychovatelka v družině na základní škole J. V. Raise na Praze 2
1987–1990 učitelka výtvarné výchovy na základní škole J. V. Raise na Praze 2
1990
učí na Základní umělecké škole, výtvarný obor, v Praze 6, Šárecké údolí 38
Samostatné výstavy
1990 Galerie VYŠEHRAD, Praha
1991 RH GALERIE PASAGE, Praha
1991 „Vivisekce“ kresby, textil, České Budějovice
1991 Galerie MODES ROBES, Praha
1992 Výstavní síň FORUM, Praha
1993 Synagogální textilie, Pražská židovská obec, Praha
1993 Art and Meaning in the Alph Bet , Berkeley – USA
1994 Art Fórum „DŮM PADEREWSKI“, Karlovy Vary
1994 TAM TAM club, Praha
Inspirace
Hudba: Patti Smith
kniha: Eseje
spisovatel: Henry Miller
obraz: At Jennie Richee, Šelestění per
malíř: Henry Darger, Toyen
umělec: Josef Váchal, Vratislav Brabenec
film: Tattoo
režisér: Andrej Tarkovskij
vzor: čtverečkovaný
zvíře: kocour Tyfus
sport: běh, tai chi
1994 Gender studies Centrum, Praha
1995 Divadlo ARCHA, Praha
1995 Galerie MODES ROBES, Praha
1995 Muzeum BOSKOVICKA, Boskovice
1996 Gerard Behar Centre, Jeruzalem – Izrael
1996 An Integral Arts Habitat „Goodman 2“, San Francisko - USA
1996 Portheimka, Praha
1996 Maďarské kulturní centrum, Praha
1997 České centrum, Moskva
1997 Vlastivědné muzeum, Olomouc
1997 Stop Gallery, Plzeň
1997 Jeruzalémská synagoga, Praha
1997 The Ink People, Eureka – USA
2010 Svoz 12, kostel Nejsvětějšího Salvátora, Praha
1997 Trinity County Arts Council, Weaverville – USA
2010 Steinreich, Passau, Německo
1998 Arbor Gallery, Merced – USA
2011 Zwanzig Jahre Kulturmodell Bräugasse, Passau, Německo
1998 Atelier Maron, Praha
2011 AAP, zámek Moravská Třebová
1999 Citadela, Praha
2011 Svoz 16, Rabasova galerie, Rakovník
1999 Mizel Museum of Judaica, Denver – USA
2012 Kompot, Botanická zahrada, Praha
1999 Galerie Lužánky, Brno
2012 Salon malby, Centrum současného umění DOX, Prag
1999 Long - Life, Praha
2012 Sochy v zahradě, Květná zahrada, Kroměříž
1999 O´ Hanlon Center Gallery , Mill Valley – USA
2012 Industriál, Světovar, Plzeň
1999 Výstavní síň Fondu , Třebíč
2012 Kafka a jiní ptáci, divadlo Reduta, Brno
2000 České Centrum, Bratislava – Slovensko
2013 Grafika roku, Clam-Gallasův palác, Praha
2000 Okresní muzeum – Tylův dům, Kutná Hora
2000 Henry Miller Library, Big Sur – USA
2000 G2 Atrium, San Francisco – USA
Sympozia
2001 Sochařské sympozium v rámci festivalu Pacovský poledník, Pacov
2000 Willits Art Centrum, Willits – USA
2002 Sommerakademie Salzburg, Rakousko
2000 The Ink People, Eureka – USA
2003 Mezinárodní sochařské sympozium, Markneukirchen, Německo
2000 Trinity County Arts Council, Weaverville – USA
2004 Malířské sympozium v Kiers Gaard i Højer, Dánsko
2001 Židovské muzeum v Praze – Praha
2007 Ateliérové sympozium, Hořice v Podkrkonoší
2001 Okresní vlastivědné muzeum – Česká Lípa
2010 Kulturmodell Passau, grafická dílna, Německo
2001 Zámecká galerie Náměšť na Hané
2012 Art in Progress, Fürstenfeldbruck bei München, Německo
2002 Městský klub Litovel
2012 Bronzesymposium, Csongrad, Maďarsko
2002 Congregation EMANU-EL – San Francisco, USA
2002 Articles Gallery Mendocino – USA
2002 CBGB Gallery – New York, USA
2003 Purkrabstvi hradu Křivoklát
2003 Zámek Raabs, Rakousko
2004 Siebensterncafe, Vídeň, Rakousko
Anna Plačková
narozena 18. června 1981 v Praze
Studia
1995–1999 Střední průmyslová škola grafická v Praze, obor propagační výtvarnictví
2000–2007 Akademie výtvarných umění v Praze, sochařský ateliér J. Zeithammla
2001–2008 Ústav translatologie, Univerzita Karlova, Praha
2003–2004 Muthesius-Hochschule, Kiel, Německo, malířský ateliér P. Nagela (stáž)
2006
Institut Libre Marie-Haps, Brusel, Belgie (stáž)
Samostatné výstavy
2005 Moře dvacet čtyři, Galerie Litera, Praha
2008 Sochařská výstava v Kořeni u Olbramova
2008 Sólo pro opilce, bar Piano, Praha
2009 Malířská výstava v Kořeni u Olbramova
2010 Symbiosa gotica, LM-BW, Mladá Boleslav
2012 Kostely francouzských sedláků, kavárna a knihkupectví Řehoř Samsa, Praha
Kolektivní výstavy
2002 Plastische Arbeiten, Reinraum, Düsseldorf, Německo
2004 K23, Kiel, Německo (s Evangelií Psoma a Sabine Kok)
2005 Festival grafiky Máchovy Litoměřice III
2007 Diplomanti AVU, Praha
2007 Umělecký salon, Polička
2007 AVU 18, NG, Veletržní palác, Praha
2009 Vkročení do prostoru, Galerie výtvarného umění v Mostě
2010 Festival grafiky Máchovy Litoměřice IV
2010 Sochy v zahradě, Květná zahrada, Kroměříž
1. Portrét exhibicionsty (autoportrét), 1995, 32 × 24,5 cm,
litografie, fotografie / karikatura
Jan PLACÁK
Jan Placák (životopis)
Narozen 30. 10. 1958 pět minut po sedmé hodině večerní. V roce 1965 se stal
přeborníkem Prahy 6 ve sportovní gymnastice v disciplíně prostná; když se to
dozvěděl Michal Matzenauer*, založil ihned tajnou organizaci, do které Placáka
nepřizval. V roce 1972 vyhrál tenisový turnaj v Praze a dostal diplom od tenisty
Kodeše. Od té doby se již nic významného v jeho životě nepřihodilo.
Několik let již vystavuje po jeden den v roce na skupinové výstavě, kterou pořádá
na své zahradě v Jizerských horách.
*Nevýznamný vsetínský ezoterik, jenž nikdy nebyl přeborníkem ve sportovní gymnastice, nikdy nevyhrál
žádný turnaj a nedostal diplom od tenisty Kodeše!