Psaní vědeckých článků a abstraktů

Psaní vědeckých článků
a abstraktů
aneb
i psaní o vědě je věda
Vladimír Kopecký Jr.
Fyzikální ústav MFF UK
[email protected]
Formy publikací
• Konferenční abstrakt
– Rychlé, často předběžné sdělení na konferenci
– Nepodléhá recenznímu řízení
• Peer-review článek
– Článek obsahující
j p
původní originální
g
výzkumná
ý
data
– Recenzní řízení „zaručuje“ kvalitu
– Čím „lepší“ je časopis tím hůře se do něj článek „umísťuje“
• Review
– Recenzovaný článek shrnující aktuální poznatky daného
oboru
– Neobsahuje originální, nová data (odvolává se na již
publikovaná)
• Komentáře
– Komentování cizí práce je vždy nejlehčí
Vytvoření integrovaného plánu
• Udržte v rovnováze čekání na „článek snů“ (který
nikdy nemusí přijít) a publikování kusých výsledků
• Integrujte publikační plány do svých vědeckých
záměrů
• Průběžně
P ůběž ě vytvářejte
t ář jt zprávy
á s grafy
f a ttabulkami
b lk i
vhodnými k publikaci
• Průběžné shromaždovaní dat k článku odhalí
slabiny a umožní navrhnout nové experimenty
• Snadno určíte, kdy jsou data zaručeně
publikovatelná
1
Vědět kdy nastal čas publikovat
• Snažte se publikovat alespoň jeden impaktovaný
článek ročně
• Jestliže závodíte můžete být nuceni publikovat
„neúplné“ výsledky v „horším“ časopise (aby vám
někdo nevypálil rybník)
rybník)…
• Nespěchejte s publikací pokud je neúplná
• Snaha publikovat „kompletní“
výsledky vede k velmi nízkému
počtu publikací
• Chybné výsledky mohou
ohrozit vaši pověst!
Jak začít?
• Vyberte si časopis pro který budete psát
článek
• Zvolte předběžně pořadí autorů
• Článek obvykle píše (dává dohromady) první
autor (hlavní autor)
• Korespondující autor dohlíží na tým
spoluautorů a výhradně on koresponduje
s redakcí
• Pište pečlivě dle instrukcí pro autory
• Článek není souhrnem laboratorních dat!
• Článek musí být jasný, srozumitelný a čtivý
M.Gardiner & H. Kearns, Nature 475 (2011) 129–1
130.
Jak opravdu začít?!
• Začněte dříve než máte pocit, že jste připraveni –
to se nikdy nestane
• Nečekejte na „jasný obraz“ článku – věci se
vyjasní při psaní
• Pište
krátkých
blocích
Pišt v k
átký h bl
í h – na ty
t dlouhé
dl hé nebudete
b d t
mít čas
• Stanovte si časový denní plán pro psaní
• Psaní znamená přidávání nových slov nebo
přepisování starých – není to editování, čtení či
komponování e-mailů!
• Bojíte se, že to co napíšete nebude dobré? Jistě,
pište co nejlépe, ale hlavně pište!
2
Výběr časopisu
• Jsou mé výsledky dost úžasné pro top journal?
(Nature zamítá až 95 % článků!)
• Mám další pokračování „příběhu“?
• Je můj výzkum interdisciplinární?
• Koho v úzké specializaci zaujme?
• Jaký časopis publikuje články z příbuznou
tématikou?
• Hodí se článek tématem do zvoleného časopisu?
• Podívejte se na impact factors!
• Musím publikovat rychle aneb jaký je immediacy
index?
• Neváhejte se zeptat zkušenějších kolegů
Zvláštnosti vědeckého textu
• Obvykle nepříliš čtivé sdělení
• Text článku je informace v nejzahuštěnější možné
formě (píše se zcela odlišně od románu)
• Psané často v trpném rodě (je snahou donutit autory
psát v první osobě…)
• Poněkud chladné sdělení (aneb povinná frigidita…)
• Obsahuje řadu odborných zkratek (o nichž autor
předpokládá, že je každý zná)
• Práce psané „jednodušší“ angličtinou jsou na tom
s citacemi lépe (jazyk Shakespearův se mění na
pidžin…)
• Chcete-li uspět – pište jednoduše, srozumitelně,
lehce, čtivě, přehledně, vesele a románově… 
Latinské výrazy v odborném
textu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
a posteriori – na základě zkušenosti
a priori – na základě předchozího
ab initio – od začátku
ad hoc – pro tento konkrétní účel
ad infinitum – do nekonečna, nepřetržitě
ad notam – pro zapamatování
ad rem – k věci, relevantně
alias – jinými slovy
ante meridiem (a.m.) – dopoledne
circa (ca., cca.) – přibližně, asi
confer (cf.) – porovnej, srovnej
contra (c.) – proti, vzdor (čemu)
correxit (corr.) – opravil, zkorigoval
corrigenda (corr.) – chyby k opravení, co má být opraveno
3
Latinské výrazy v odborném
textu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
de facto – ve skutečnosti
de norma – normálně, obvykle, zpravidla
de novo – znovu
eo ipso – v důsledku téhož, právě proto, na základě toho
erratum – chyba, omyl
et alii (et al.) – a jiní, a další
et cetera (etc.) – a tak dále
etceteras – drobnosti, maličkosti
ex parte – zčásti
ex post – dodatečně
exempli gratia (e.g.) – například
factum notorium – obecně známá skutečnost
gradatim – postupně, krok za krokem
hoc est – tak jest, tak je to
Latinské výrazy v odborném
textu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
ibidem (ib., ibid.) – tamtéž, na stejném místě (v odkazech)
id est (i.e.) – to jest, tj.
idem (id.) – taktéž, totéž
implicite – včetně
imprimatur (impr.) – povolení k tisku, nechť se tiskne
in abstracto – abstraktně, obecně
in brevi – stručně, krátce
in corpore – hromadně, v celku
in infinitum – do nekonečna
in loco – na místě
in natura – v přírodním stavu, v přirozené podobě
in re – ve věci
in situ – na svém místě, na místě samém
in via – cestou, na cestě
Latinské výrazy v odborném
textu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
in vitro – ve zkumavce, vně organismu
in vivo – v (živém) organismu
inter alia – mimo jiné
ipso facto – v důsledku této skutečnosti
loco citato (l.c., loc. cit.) – na citovaném (uvedeném) místě
manuscriptum (ms.) – rukopis
nota bene – pamatuj, dobře poznamenej
opere citato (op. cit.) – v citovaném (uvedeném) díle
per se – sám sebou, jako takový
post meridiem (p.m.) – odpoledne
prima facie – zřejmý na první pohled
pro forma – formálně, z formálních důvodů
quod erat demonstrandum (q.e.d.) – což bylo dokázati
quod vide (q.v.) – což viz (např. odkaz na stránku)
4
Latinské výrazy v odborném
textu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
scilicet (sc.) – rozumí se, totiž
status quo – současný stav
sub condicione – pod podmínkou
terminus technicus – technický, odborný výraz
verbatim – doslova
versus (vs.) – proti, v porovnání s, v závislosti na
via – přes, prostřednictvím
vice versa (v.v.) – naopak, obráceně
vide ante – viz výše (v textu)
vide infra – viz níže (v textu)
vide supra – viz výše (v textu)
Et cetera … et cetera … etc. … etc. …
Nadpis & spol.
• Nadpis je klíčem k článku…
• Musí obsahovat „take-home message”
a některá klíčová slova
• Pamatujte,
Pamatujte že název je užíván při
vyhledávání v elektronických databázích!
• Řádně vypište autory a jejich pracoviště
• Označte korespondujícího autora (udejte
na něj plný kontakt)
Abstrakt & spol.
• Abstrakt (Abstract)
– Píše se až jako poslední
– Musí být velmi stručný a přesto upoutat –
často je omezen na 250 slov!
– Obsahuje souhrn experimentů a výsledků
– Je nezávislým souhrnem článku, ne
předznamenáním či předmluvou!
• Klíčová slova (Keywords)
– Je třeba specifikovat ca. 6
– Slouží spolu s nadpisem
k databázovému vyhledávání
5
Úvod (Introduction)
• Stručný úvod do problematiky (krátká literární
rešerše)
• Netřeba vypisovat notoricky známé věci z učebnic
základních kurzů!
• Logická stavba – vyprávění příběhu, nikoli pouhý
souhrn faktů
• Sdělte o čem je váš výzkum, na jaké práce
navazuje a proč je důležitý
• Zakončete jej předznamenáním
článku, tj. co je cílem předkládané
práce (neuvádějte výsledky!)
• Nesmí být delší než diskuse
(v průměru kolem 500 slov)
Metodika a experimentální část
• Často uváděn jako: Experimental, Materials and
Methods atp.
• Uvádí se veškeré metodiky a popis pokusů
potřebný pro zopakování vaší práce
poslední době je
j kladen důraz na stručnost
• Vp
a obecně známé věci se nevypisují (nezřídka to vede
k obtížně reprodukovatelnosti pokusů…)
• U důležitých chemikálií se uvádí katalogové číslo
a výrobce
• U speciálních přístrojů se
uvádí model a výrobce
• Užité materiály by měly být
dostupné ostatním
Výsledky (Results)
• Shrnuje hlavní výsledky pokusů,
pozorování či výpočtů
• Popisy na sebe musí logicky navazovat
(nedělejte opis laboratorního deníku!)
• Na všechny zařazené tabulky a obrázky
musí být odkaz v textu
• Nezapírejte podivné výsledky,
snažte se je vhodně
okomentovat
6
Výsledky – grafy a obrázky
• Používejte TIFF či EPS (i když i JPG a GIF jsou
často povoleny)
• Optimální rozlišení obrázků je 300 dpi
• Nepoužívejte v obrázcích ani jejich popiscích
žád é nestandardní
t d d í zkratky!
k tk !
žádné
• Snažte se vyhnout obrazovým tabulím – jsou
málo přehledné
• Seskupujte pouze obrázky
s logickou návazností
• Barevné obrázky jsou téměř
vždy placené (ca. $ 400/ks)
Výsledky – tabulky
T. W. Fawcett, A. D. Higginson, Proc. Natl. Acad. S
Sci. USA 109 (2012) 11735–11739.
• Většinou se předávají v textové formě
(nikoli tabulka v Excelu či Wordu)
• Snažte se uvádět v tabulkách pouze
nejnutnější data
• Lze uvádět i rozsáhlé tabulky…
• Co lze nahradit grafem – nahraďte!
• Nezapomeňte na jednotky
• Použité zkratky vysvětlete
u tabulky pod čarou
Výsledky – matematické rovnice
• Matematické rovnice snižují čtivost článků
u nematematiků (doufejme že ne u fyziků)
• Přidání každé rovnice do hlavního textu sníží počet
citací u „teoretických“ biologických článků o 28 %,
u experimentálních článků dokonce o 35 %,
% sic!
• Rovnice umístěné v dodatcích článků jsou bez
vlivu na počet citací
• Šetřete rovnicemi (pokud to jde)
• Užívejte raději grafů a obrázků
• Složitá odvození a matematický aparát (který není
nezbytný pro bezprostřední pochopení) umísťujte do
dodatků
7
Diskuse (Discussion)
• Není opakováním výsledků!
• Je důležitější než výsledková část článku
• Často je spojen s výsledkovou částí v
jeden celek
• Zasazuje váš výzkum do širšího rámce –
porovnává jej s dosud známými fakty
• Nepotlačujte odporující si výsledky!
• Buďte poctiví při hodnocení práce
druhých vzhledem ke své vlastní
• Končí potvrzením či vyvrácením hlavní
hypotézy článku (uvedena v Úvodu)
Závěr (Conclusions)
• Často se vynechává – duplikuje se totiž
většinou s Diskusí
• Obsahuje finální souhrn a „take-home
message” (např. upozornění, že užitečné
message
věci z vašeho výzkumu je možné na
požádání získat)
• Uvádí se též výhledy do
budoucna a nápady pro
další směr výzkumu
Poděkování a seznam zkratek
• Poděkování (Acknowledgement)
– Obsahuje poděkování za asistenci při experimentech a
poděkování za rady a pomoc
– Příležitost poděkovat těm, kteří si nezasloužili být
spoluautory…
– Nezapomeňte uvést číslo grantu a grantovou agenturu
která podpořila výzkum
• Seznam zkratek (List of Abbreviations)
– Zkratky je třeba uvést při prvním použití
v textu článku v závorce za odborným termínem
– Někdy jsou uvedeny samostatně pod
čarou na první straně nebo na konci článku
– Zkratka A, vysvětlivka; zkratka B, vysvětlivka;…
– Nepoužívejte je v obrázcích a tabulkách!
8
Reference…
• Citace jsou v textu uváděny jako:
[No.]; text, No.; (Autor, rok)
• Knihy
– Voet D, Voet JG. 1990. Biochemistry. New York: J Wiley.
1223 p.
– Kuret JA, Murad F. 1990. Adenohypophyseal hormones. In:
Gil
AG
l P
dit
Th
Gilman
AG, R
Rallll TW
TW, Ni
Nies AS
AS, T
Taylor
P, editors.
The
pharmacological basis of therapeutics. 8th ed. New York:
Pergamon. p 1334–60.
• Články
– Johnson DL, Lynch WE Jr. 1992. Panfish use of and stakebed structures. N Am J Fish Manage 12(1):222-9.
• Konferenční příspěvky (citují se zřídka kdy)
– Meyer B, Hermanns K. 1985. Formaldehyde release from
pressed wood products. In: Turoski V. editor. Formaldehyde.
Proceedings of the 187th meeting of the ACS; 1984 Apr 8–
13; St. Louis, MO. Washington: American Chemical Society.
p 101–6.
Reference
• Web (není doposud sjednoceno)
– Doporučený formát: Autor: Název www stránky. Vydavatel
(rok / datum publikování) <webová adresa> Datum přístupu
k www stránce.
– The OSU Libraries' net.TUTOR Quick Guide: Citing Net
Sources. Ohio State Univ 2004 <http://gateway.lib.ohiostate edu/tutor/les7>
state.edu/tutor/les7>
• Osobní sdělení
– Citují se zřídka a většinou přímo v textu jako:
Autor. Forma kontaktu (např. osobní sdělení, e-mail)
(datum sdělení)
• Je-li nutné, za citací se uvádí [jazyk publikace]
• Existuje software pro management citací:
–
–
–
–
EndNote (www.endnote.com)
ProCite (www.procite.com)
Reference Manager (www.refman.com)
více na http://www.thomsonresearchsoft.com/
Dodatky (Appendix)
• Užívají se zřídka a pouze u rozsáhlých
článků
• Obsahují popis matematických či
analytických postupů, které nejsou přímou
součástí
čá tí práce
á
• Jsou uváděny pouze pokud je to nutné pro
pochopení samotného článku
• Nejde o opisování postupů z učebnic!
• Musí být velmi stručné a přitom
srozumitelné
9
Poslední kontrola…
• Upravte článek do požadované formy (písmo
12 pt, dvojité řádkování, stránkování atp.)
• Požádejte spoluautory aby provedli korektury
článku
D jt člá
k k předběžné
ř dběž é oponentuře
t ř některému
ěkt é
• Dejte
článek
z přátel z vaší laboratoře
• Zkuste požádat o přečtení někoho „mimo“ obor
(snadno spatří slabiny článku)
• S finální verzí článku musí
souhlasit všichni spoluautoři!
(nestandardně je možno
žádat i písemný souhlas…)
Odeslání článku
• Průvodní dopis (Cover Letter)
–
–
–
–
Objasňuje důležitost článku a jeho vhodnost pro časopis
Poukazuje na (v kontextu) důležité dosažené výsledky
Poukazuje na navazující práce publikované v časopise
Buďte struční, omezte se na ca. 500 slov!
• Oponenti (Reviewers)
–
–
–
–
•
•
Často je třeba navrhnout ca. 5 oponentů
Můžete vyjmenovat osoby s konfliktem zájmů (konkurenty)
U Letters je třeba vybrat editora (dle kompetentnosti)
Nevybírejte pouze přátele, ale
kompetentní osoby!
Elektronické odeslání článku je rychlé
Redakce pošle potvrzení doručení
článku a další instrukce ohledně oponentury
•
•
•
•
Nezvolit
oponenty se
nevyplácí!
Kvalitně navržení
oponenti nejsou
redakcí odmítnuti
Oponenti mohou
být vedeni
altruistickými
zájmy či osobní
zaujatostí
Vyřaďte
potenciální
„zabijáky“
vašeho článku!
Převzato z D. Grimm, Science 309 (2005) 1974.
Klíčová volba oponentů
10
Proplutí oponentním řízením…
• Do 3 měsíců dostanete vyjádření oponentů
(u Letters jde o kratší lhůtu než 1 měsíc)
• Komentáře oponentů
–
–
–
–
–
Přijato bez výhrad (téměř se nevyskytuje)
Přij t s d
b ý iú
l ě í textu)
t t )
Přijato
drobnými
úpravamii (ú
(úprava a d
doplnění
Přijato s velkými revizemi (dopracování experimentů)
Odmítnuto, ale možno po přepracování zaslat znovu
Odmítnuto jednou provždy…
• Odpověď oponentům
– Nebuďte defenzivní a náladový
– Podvolte se a adresně opravte chyby
– Jste-li si jisti – zkuste oponovat
a vyjednávat s editory
Proplutí oponentním řízením
• Je-li článek přijat
– Rychle a pečlivě udělejte autorské korektury
– Podepište a pošlete „Copyright transfer“, (zaplaťte…)
– Článek většinou nejpozději do půl roku vyjde
• Je-li
Je li zamítnut
– Pošlete po úpravách článek jinam
– Nesmíte říci editorům, že článek byl jinde zamítnut!
– Výjimkou je kladná oponentura
z vysoko impaktovaného žurnálu
a přechod k „horšímu“ časopisu,
pak může doporučení editora
pomoci a urychlit oponentury
v druhém časopise
Psaní konferenčního abstraktu
• Nepodléhá oponentnímu řízení (často proto chybí
sebekontrola)
• Slouží ke „zviditelnění“ výzkumu
• Odstavcový konferenční abstrakt – podobá se
rozšířenému
abstraktu
článku
šíř é
b t kt člá
k
• Krátký abstrakt (1 str.) – obsahuje v jednotlivých
odstavcích hlavní body článku (tj. úvod, metody,
výsledky, diskusi a závěr), max. 1 obrázek či tabulku
• Dlouhé abstrakty jsou formou
totožné s články (mezi ně se však
nepočítají!)
11
Psaní „Letters“
• Nejstručnější a nejrychlejší forma vědeckého
peer-review článku
• Obsahuje omezení na
–
–
–
–
–
Počet znaků nadpisu <100
P č t slov
l abstraktu
b t kt (<150)
Počet
Počet slov článku (<3000)
Počet referencí <40
Počet tabulek či obrázků <4
• Probíhá pouze zkrácená forma oponentního řízení
(výsledek musíte obdržet max. do 1 měsíce)
• Časté hodnocení přijato vs. zamítnuto
• Někdy požadována forma článku camera-ready
Psaní přehledového článku (Review)
• Obsahuje přehled nějakého výzkumu
– Souhrn převážně vlastního rozsáhlého výzkumu
– Přehled celého oboru založený převážně na cizích pracích
• Počet citací se zhruba pohybuje v řádu stovek
• Review nelze napsat jen tak…
• Autor je k napsání vyzván nebo musí redakci
nabídnout téma a teprve po jeho schválení začíná
psát článek
• Review píší pouze renomovaní vědci
• Nepočítá se jako plnohodnotný článek – je pouze
prestižní záležitostí
• Přináší hodně citací
Dopisy redakci (Comments)
• Jsou velmi zvláštní formou sdělení
• Komentují cizí publikované výsledky
– Upozorňují na chyby
– Zasazují výsledky do širších souvislostí
• Autoři komentovaného článku mají vždy právo
na otištění vyjádření ke komentáři
• Tváří se jako „normální“ článek, jímž ale nejsou
• Jde o formu sdělení plně pod kontrolou editorů
• Důležitost se přikládá pouze
renomovaným a „prověřeným“
autorům
• Top-journals většinou odmítají
sáhodlouhé komentáře
12
Aby vás bylo vidět…
•
•
•
•
•
•
•
Ohlaste vycházející publikaci na svém webu
Uvědomte o publikaci své přátele či spolupracující týmy a
pošlete jim publikaci v PDF
Vystupte na semináři oddělení či ústavu
Zavolejte přátelům a nabídněte jim přednášku na téma
vašeho výzkumu.
Nikdy se sami nezvěte na konference, pokud organizátoři
nejsou vaši přátelé!
Neprodleně zašlete publikaci grantovým
agenturám sponzorům kteří podpořili
váš výzkum
Nezapomeňte na popularizaci vaší práce
u odborné či laické veřejnosti
Co dělat když oponujete článek?
• Berte svou úlohu oponenta velmi vážně!
• Pracujte rychle a svědomitě (a dle instrukcí)
• Odmítněte review
– Nemáte čas či nejste ti „praví“ (nepoužijí to proti vám…)
– Jde o konflikt zájmů
• Chatrné či pozdní review poškodí vaši reputaci
• Nevýhody
– Časově náročná práce
– Získaných vědomostí nesmíte použít!
• Výhody
– Znáte dříve práci ostatních
– Naučíte se kriticky myslet o cizích
i vlastních článcích
– Vaše články budou brány
v časopisech s větší váhou
Doporučená literatura…
•
•
•
•
G. Aderson: How to Write a Paper in Scientific Journal Style
and Format. Battes College, 2004.
http://abacus.bates.edu/~ganderso/biology/resources/writing/
/HTWtoc.html
L. Bonetta (Ed.): Making the Right Moves. Howard Hughes
Medical Institute and Burroughs Wellcome Fund 2004.
http://www.hhmi.org/grants/office/graduate/lab_book.html
D. Curran-Everett: The Thrill of the Paper, the Agony of the
Review. Science’s Next Wave 1999.
http://nextwave.sciencemag.org/cgi/content/full/1999/09/10/1
P. Dee: Your First “First Author” Paper. Science’s Next
Wave 2002.
http://nextwave.sciencemag.org/cgi/content/full/2002/02/12/1
13
Doporučená literatura
•
M. Gardiner & H. Kearns: Turbocharge your writing today.
Nature 475 (2011) 129–130.
•
D. Grimm: Suggesting or excluding reviewers can help get
your paper published. Science 309 (2005) 1974.
•
Scientific writing 101. Nature Structural & Molecular Biology
17 (2010) 139.
•
Z. Šesták: Jak psát a přednášet o vědě. Academia,
Praha 2000.
•
J. Kratochvíl, P. Sejk, V. Anthová, M. Stehlík: Metodika
tvorby bibliografických citací. Masarykova univerzita, Brno
2010. http://is.muni.cz/elportal/?id=895998
14