Stáhnout PDF - Sekyra Group

Transkript

Stáhnout PDF - Sekyra Group
800 411 111 . www.sekyragroup.cz
Rezidence Korunní
Bydlení s rodokmenem
královských Vinohrad
1902
1907
Vinohradská
tržnice
2011
Vinohradské
divadlo
Rezidence Korunní
Vinohradská tržnice. Vinohradské divadlo. Stavby, které se nesmazatelně
zapsaly do historie Vinohrad. Nyní na místě bývalé čokoládovny Orion
vyrostla další architektonicky významná stavba. Rezidence Korunní.
KRÁLOVSKÁ FLEXI HYPOTÉKA
AŽ roční ODKLAD SPLÁTEK
Rezidence Korunní
je novou kapitolou
fascinující historie
Vinohrad
Elegantní obytné domy jsou situovány do horních vinohradských partií, na území, kde
se ještě před dvěma sty lety rozkládaly zahrady, sady a vinice. Tudy vedly sváteční
procházky Pražanů vyrážejících za hradby Nového Města kolem desítek usedlostí a stavení. Název ulice Na Šafránce, jižně souběžné s Rezidencí, vypovídá o rázu a užívání
zdejších pozemků.
Také nedávná historie horní části Vinohrad žije do dnešních dní v paměti Pražanů.
Sloup sochaře Michala Gabriela před Rezidencí vzdává hold slavné éře Orionky, kdy
„na konci nejdelší vinohradské ulice – Korunní třídy, skupina úhledných budov poutá pozornost kolemjdoucích. V těchto odlehlých končinách elegantního pražského předměstí,
kde již vějí svěží vánky z olesněných výšin okolních, nám ani nepřipadne, že ocitli jsme
se před továrnou na čokoládu a orientálské cukrovinky...“ (slovy časopisu Český svět
z počátku minulého století). Mimochodem, tehdy skutečně předměstí; třetí největší české
město Královské Vinohrady se stalo součástí Velké Prahy teprve v roce 1922.
Ano, kdysi se nad těmito místy tyčily tovární komíny čokoládovny, hrdý symbol úspěchu
podnikání Albíny a Františka Maršnerových, vyrostlého ze skromných počátků v Balbínově ulici, rovněž vinohradské. Po manželském páru převzali vedení neméně šikovní
manažeři, továrna rostla a rostla. Doslova; přibyly další budovy, další komíny, na stávající budovy se vrstvila nová patra. V roce 1947 stát zřídil národní podnik Pražské
čokoládovny v Modřanech, místě předválečné Rupy. Osiřelá Orionka vzala roku 1952
pod svá křídla Ústav sér a očkovacích látek, půvab kdysi výstavného komplexu bral
stále více za své, až nakonec přenechal místo modernímu bydlení a životu novodobých
Vinohraďáků.
K slavným místům patří slavné osobnosti a nezbytné mýty. Vzkvétající byznys své paní
Albíny rozšířil František Maršner roku 1897 o čokoládové vánoční figurky a první výrobky orionského jména se objevily na přelomu století. Mimořádně šťastnou se roku
1921 ukázala volba avantgardního tvůrce Zdeňka Rykra, který spoluutvářel podobu
obalů a reklamy po další dvě desítky let. Symbol hvězdy byl působivý navenek i uvnitř;
když arch. Ladislav Machoň roku 1926 v nedaleké Dykově ulici přestavoval vilu člena
správní rady, v bohaté výzdobě stropů magické souhvězdí Orion zobrazil. Vila proslula
schůzkami zednářů a sám Machoň k elitnímu společenství patřil. Roku 1928 společnost
mění název na „Orion, továrny na čokoládu, a. s., Praha“ a Orionkou tato část Korunní
zůstala dodnes. Tradice přetrvala i přejmenování Korunní na ulici Wilhelma Piecka
(první prezident někdejší NDR) v letech 1956–1990.
Rezidence Korunní navazuje na vinohradskou zástavbu, která přes svůj požehnaný věk
vyzařuje energii a aspirace raketového růstu. Vinohrady nestárnou, stále inspirují sebevědomým konceptem, vyváženými proporcemi, ideálem kvalitního bydlení a života ve
městě. Smyslem Rezidence Korunní je rozvíjet vinohradský genius loci, doplněný leda
o technické a technologické aspekty moderního bydlení. Připomínka Orionky a také
třeba éry trolejbusů v pražské dopravě – jiné kapitoly, která k místu patří – dokládá, s jakým citem a respektem je Rezidence do prostředí usazena a jak vysoko klade reputaci
Vinohrad jako „špičkové adresy pro bydlení v Praze“.
Vinohrady:
TIPY A nápady
kam za architekturou a historií
Je právě sechs hodin
Květen 1923 je počátkem vysílání rozhlasu v Československu, tehdy z vojenského stanu
ve Kbelích. O tři roky později se již ostře vysílá z Vinohrad. Z Vinohradské třídy proudí
do éteru zpravodajství, hudba, zábava a v dramatických momentech národa také varování, výzvy do boje nebo volání o pomoc. Vinohradská, Italská, Balbínova a okolní
ulice se opakovaně proměnily v bojiště.
Po čtyři dny Pražského povstání v květnu 1945 se o rozhlas vedl lítý a neúprosný boj,
psala se hrdinská a krvavá kapitola historie Vinohrad. Tradovaným startem vzdorujícího vysílání byl vtip hlasatele Mančala v ranní relaci 5. května 1945: „Je právě sechs
hodin.“ Díky rozhlasu vyrostlo v Praze 1 600 barikád. Okupační síly se snažily povstalecké vysílání umlčet tanky i dělostřelbou z Hlavního nádraží. Až po zásahu těžkou
leteckou pumou v neděli šestého večer rozhlas umlkl. Ne na dlouho: již příštího rána
zazněl z provizorního studia v Husově sboru v Dykově ulici propojeného povrchovým
kabelem s Orionkou.
Řinčení tankových pásů, plameny, kouř a krev civilních obětí zalily ulice kolem rozhlasu
znovu, při srpnové okupaci 1968. Desítky pamětních desek na zdech domů připomínají, že pro obranu Vinohrad lidé nikdy neváhali nasadit životy.
Husův sbor na Vinohradech podle návrhu architekta Pavla Janáka vznikl v letech 1930
až 1935. Součástí objektu je modlitebna, obytný dům a věž. Z Husova sboru se vysílaly
varhanní koncerty, a právě přenosové zařízení posloužilo v květnu 1945.
ŽIŽKOVSKÝ VYSÍLAČ
Přestože zvána věží „žižkovskou“, vyrůstá
z Mahlerových sadů přesně na hranici Žižkova
a Vinohrad.
Pražská dominanta a nejvyšší česká věž
(216 m) si v roce 2009 na webu VirtualTourist vysloužila nepěkné 2. místo mezi
„10 nejošklivějšími budovami světa“
(pařížské Centre Pompidou se umístilo
čtvrté). Věž architekta Václava Aulického
sňala roku 1992 břímě televizního vysílání z beder Petřínské rozhledny (1891). Po
tubusu lezoucí „Miminka“ Davida Černého byla původně jednorázovou instalací,
roku 2001 se sem vrátila natrvalo.
Mahlerovy sady
VILA AMERIKA
Název „Amerika“ je pozůstatkem éry, kdy barokní vila K. I. Dientzenhofera sloužila jako
zahradní restaurace.
Za barokní stavbou Kiliána Ignáce Dientzenhofera se vydáme na malý výlet do
ulice Ke Karlovu. Letohrádek pro hraběte
Michnu z Vacínova z roku 1720 je Dientzenhoferovou první pražskou realizací po
návratu z ciziny. Architekta, jehož jméno
spojujeme se Svatým Mikulášem na Malostranském náměstí nebo Invalidovnou
v Karlíně, zde reprezentuje dílko hravé
a intimní. Dnes má ve vile své sídlo Muzeum Antonína Dvořáka.
Ke Karlovu 20
VONDRAČKA
Ráz sídel Viničných hor 16. století připomíná
klasicistně přestavěný dvůr usedlosti zvané
původně Beptová.
Dřevěná věžička s cibulovou bání ilustruje kdysi barokní ráz stavení radního
Karla Leopolda Bepty. Kousek dál, pod
Nuselskými schody, je kaple sv. Rodiny,
roku 1769 založená a podporovaná
zbožným Beptou, neb lidé z vinic prý bývali „cháska rozpuštěná a velmi nevázaná“. Příběh Beptou založené nadace ale
nekončí – pomohla stavbě kostela Nejsvětějšího Srdce Páně architekta Josipa
Plečnika na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Perucká 13, Jiřího z Poděbrad
KOSTEL SV. LUDMILY
Po mnohaleté rekonstrukci roku 1992 kardinál
Vlk při slavnostní bohoslužbě otevřel kostel
sv. Ludmily službě věřícím.
Architekt Josef Mocker byl závratně pracovitý tvůrce, který měl mezi svými vrstevníky řadu kritiků. Byl to Mocker, jehož
přičiněním silueta Hradčan dostala dvě
monumentální věže katedrály sv. Víta;
návrh Matyáše z Arrasu je neměl. Podle
Mockerových návrhů tak souběžně rostly
na obou březích Vltavy dva páry věží:
na Svatém Vítu (dokončen 1929) a Svaté
Ludmile. Ta sklízí slávu velmi zdařilé ukázky novogotiky.
Náměstí Míru
SMYČKA TROLEJBUSU
ŠALOUNOVA VILA
Na vrcholu slávy pražská trolejbusová síť dosahovala délky 57 kilometrů. Zbylo jen pár metrů
na Korunní.
Aby Ladislav Šaloun mohl pracovat na pomníku
Jana Husa pro Staroměstské náměstí, postavil si
napřed ateliér.
25. června 1897 zahájil pravidelný tramvajový provoz na trati zbudované Fr. Křižíkem pro vozy smíchovské Ringofferovy
vagónky poháněné elektřinou vinohradské
elektrárny, od Státní opery na Floru, s vozovnou na Korunní. V roce 1936 vyrazily
do ulic Prahy trolejbusy, počínaje rokem
1949 také na Vinohradech. Sloužily do října 1972, kdy linka č. 51 vyjela naposled
ze smyčky Orionka. Ta, zrenovovaná, je
pomníkem pražským trolejbusům.
Vilu a ateliér vystavěl Šaloun v letech
1908–1911. Docházeli sem zajímaví návštěvníci: Otokar Březina, František Bílek,
Alfons Mucha, Ema Destinnová, své ateliéry vzájemně navštěvovali Ladislav Šaloun
a Josef Váchal, spříznění blízkostí Theosofické společnosti. Zmiňován je „okultistický
sklep“ nebo suterén, kde se pořádaly „velké seance, hraničící s magickými obřady“.
Vinohradská radnice chtěla Šalounovo dílo
pro nynější náměstí Míru, ale přišla válka....
Bývalá smyčka Orionka, Korunní
Slovenská 2
TRŽNICE
FRANCOUZSKÁ 4
Existence dnešního Pavilonu visela před třiceti
lety na vlásku, málem tu stála šestipatrová socsámoška.
Klub příhodně nazvaný Retro sídlí v domě od
Jaromíra Krejcara, architekta éry funkcionalismu
a purismu.
Patří k milníkům historie Vinohrad jako vodárna, Svatá Ludmila, Národní dům, divadlo. Nad stavbami bděl a někdy je i navrhoval městský architekt A. Turek. Původně
Chocholouškovu továrnu na mlýnské stroje
přestavěl v moderní krytou tržnici s úložnými prostory a chladicími boxy. Trhovkyně
z Tylova náměstí se na jaře 1903 slavnostně nastěhovaly a ... brzy nespokojeně
odkvačely zpět na náměstí. Radnice si ale
našla „argumenty“, jak je dostat zpět.
V roce 1939 swingoval v sále domu Jednoty soukromých úředníků orchestr mladého Karla Vlacha. Sám Krejcar tu prožíval divoké peripetie manželství s Milenou
Jesenskou a mihl se tudy i komunistický
předák Gottwald. Ten, který po převratu
1948 oživil protektorátní nesnášenlivost
vůči úpadkovým „potápkovským tancům“. Tady, v Radiopaláci i v „Nároďáku“, odkud pořadatel žene Bulla Máchu
ve Škvoreckého povídce.
Vinohradská 50
Francouzská 4
Vinohrady:
TIPY A nápady
kam za jídlem a atmosférou
Presbuřt, talián,
nebo macešku?
Na Korunní třídě přímo proti Rezidenci Korunní zdobné dřevěné průčelí připomíná
eleganci někdejších vinohradských jatek a tržnice na maso.
Vinohradští byli řádně zmlsaní, soudě podle počtu řezníků a uzenářů. V tomto směru
tu panovala mimořádná konkurence, předhánějící se smělostí projektů a vyhlášeností
značek: Chmel, Beránek, Maceška, Hulata, Seidl, Stupka a další. Richard Hulata provozoval první automat na Francouzské ulici, Emanuel Maceška, který proslul uherským
salámem a „mazacím buřtem“ nesoucím jeho jméno, otevřel na Vinohradské Bio (míněno kino) Illusion. Hotel Beránek a kino velkouzenáře Josefa Beránka na Tylově náměstí
si nezadaly s Maceškovými.
Vinohradskou legendou je podnikavý Chmel, zakladatel „První české akciové továrny
na šunky a uzenářské zboží Antonín Chmel na Král. Vinohradech-Zvonařka“, který
Pražskou šunku učinil měřítkem kvality restaurací noblesních lázeňských zařízení Evropy
i Ameriky.
Pro kompletní představu pražské nabídky stravování si odskočme s Ignátem Herrmannem do poloviny 19. století na Staré Město, na rychlé a nejlacinější sousto: „Kdo právě
spěchal a nemohl se dočkat talíře, z něhož pojídal jiný host, jenž dříve přišel, vykřikl
na prodavačku: Za dva na dlaň! Dostal na dlaň buď nudlí nebo jáhelníku.“ Fast food
za dva krejcary.
Ale zpět na Vinohrady dneška. Na konci Masarykovy ulice se nad Nuselské údolí
okázale vypíná pětihvězdičkový hotel Le Palais. Hvězdy a celebrity zde pobývající ani
nenapadne, že skvostná budova byla onou „továrnou na šunky a uzenářské zboží“
Antonína Chmela a v jejích zdech se udívala Pražská šunka.
LE PAPILLON
V noblesním „uzenářském“ paláci, kde bydlel
malíř Luděk Marold, je dnes pětihvězdičkový
hotel Le Palais.
V nádherných prostorách hotelu je špičková restaurace Le Papillon, v létě s posezením v zahradě. V anglickém klubu
v knihovně lze vychutnat doutník a hotelový bar je otevřen nonstop.
Le Palais, U Zvonařky 1
www.palaishotel.cz
AROMI
Skvělým doplňkem vyhlášené restauraci Aromi je
prodejna Aromi La Bottega pár kroků přes ulici.
Mistrovský počin šéfkuchaře Riccarda
Lucque, laťka super vysoko nastavená
tradiční italské kuchyni. Do La Bottega se
vyplatí zamířit pro mozzarellu di bufala
nebo čerstvé ryby.
Aromi Restaurant, Mánesova 78
Aromi La Bottega, Mánesova 83
www.aromi.cz
LOVING HUT
Na Vinohradech si své místo najdou všichni.
Loving Hut v Londýnské je restaurací ryze
veganskou.
Širokou Londýnskou ulici, kdysi zvanou
Tunelová (kvůli železničnímu tunelu ve
skále pod ní) lemují útulné předzahrádky.
Právě taková vede do vyhlášené veganské restaurace.
Loving Hut, Londýnská 35
www.lovinghut.cz
PURPLE BASIL
Elegantní restaurant Purple Basil je součástí
hotelu Courtyard Flora sítě Marriott.
Pracovní jednání spojené s večeří nebo
byznys snídaně na úrovni? Restaurace
Purple Basil a Bistro je náš elegantní tip.
Nikoho ani nenapadne, že po skvělé kuchyni jste odtud doma na Korunní pěšky
za pět minut.
Courtyard Flora, Lucemburská 46
www.purplebasil.cz
SAMURAI
KRI-KRI
Příprava pokrmů před očima, tradiční japonské
teppanyaki, je pastvou pro oči i jiné smysly.
Kri-Kri je jméno vzácných koz, které se „vyhýbají
turistům, spíše šplhají po skalách a útesech“.
Pověstný architektonickým řešením, designem i japonským personálem, Samurai
je „ambasádou“ japonské gastronomie
v Praze. Zážitek můžete vyšperkovat karaoke či tancem gejši.
Vy nemusíte nikam šplhat, abyste si na
Korunní v taverně Kri-Kri vychutnali v klidu a v pohodové atmosféře svou mousaku, souvlaki, giouvetsi nebo stifado se
sklínkou retsiny. Žádný spěch, o víkendu
od jedné.
Japonská restaurace Samurai,
Londýnská 73
www.sushi-restaurace-samurai.cz
Kri-Kri řecká taverna, Korunní 48
www.kri-kri.cz
SOKOLOVNA
WINGS CLUB
Neměl by chybět tip restaurace v pravém haškovsky vinohradském duchu, s Plzní a fortelnou
krmí.
Wings Club nepřehlédnete, stříbřitou vrtuli na
fasádě rohu Lucemburské a Velehradské uvidíte
zdaleka.
Tanková Plzeň, Kozel, na jídelníčku španělák, vrabci, králík, klobásy, tlačenka,
v únoru vepřové hody rovnou na chodníku před restaurací. Večer zabydleně
hlučno a veselo.
Hned za dveřmi filmový kokpit Spitfiru
z Tmavomodrého světa, uvnitř posezení
jako v hangáru a kolem ve vitrínách a na
zdech letecké artefakty. Klukovské oči si
tu přijdou na své.
Sokolovna, Slezská 22
www.restaurantsokolovna.cz
Wings Club, Lucemburská 11
www.wingsclub.cz
Vinohrady:
TIPY A nápady
kam na kus řeči a posezení
Moritzi,
podejte mi pero!
Ctěný čtenář laskavě odpustí mimořádně krkolomnou okliku, kterou si dovolíme otevřít
další téma. Jenže, bez špetky života se historie zdá nezáživnou. Nelze neznat slavnou větu „Marečku, podejte mi pero!“ stařičkého filmového profesora. Jeho představitel
František Kovářík co dvacetiletý mladík tančil a zpíval v americkém Chicagu po boku
české subrety Marie Zieglerové. Psal se rok 1906 a právě o ni nám jde: Zieglerovou, pražskou „Mařenku“. O několik let dřív se totiž v Praze, ve Vídni, ba i v Paříži psalo o poprasku ve vinohradské Gröbově vile: Zieglerová přitahovala Otto von
Windischgrätze tak mocně, že arcivévodkyně Alžběta Marie se pokusila řešit situaci
revolverem – právě zde, v Grébovce! Pozdější kariéra Mařenky pokračovala v Praze,
stejně i Kováříka. Hrával ve Vinohradském divadle před rokem 1950, kdy se rozkazem
ministra obrany (!) stalo Divadlem československé armády.
Dvoupatrovou novorenesanční vilu a rozsáhlý okolní park vybudoval podnikatel Moritz
Gröbe s velkorysostí hodnou šlechtice. Společník firmy Lanna, úspěšný a solidní Gröbe,
se soustředil na stavbu železničních tratí a pro rozsáhlé úpravy terénu parku a vinice využil navážky z vinohradského tunelu (vede pod dnešní Londýnskou ulicí). Mimochodem,
od roku 1997 se zde zásluhou vinohradníka Antonína Turečka víno opět sklízí a od roku
2009 dokonce znovu vyrábí. Skvěle se ochutnává na terase Viničního altánu, malebně
usazeného do vinohradu.
KAABA
Francouzský styl a barvy 50. let ladí oku po celý
den. Ideální start šálkem kávy, vejci do skla a wifi
po ránu.
Dílko architektů Petry a Václava Novákových, oko pokaždé spočine na lahodících
detailech. Setrvale milá obsluha, inspirující nabídka.
Kaaba kavárna trafika, Mánesova 20
www.kaaba.cz
PAVILON GRÉBOVKA
Návrat Belle Epoque. Moritz Gröbe si zbudoval
nádherný park, vilu, altán, grottu a Pavilon.
Tipem jsou v tomto případě Havlíčkovy
sady celé. Viniční altán nad svahem,
stejně jako Pavilon s původní kuželnou.
Dlouho na sebe už nedá čekat právě renovovaná grotta s umělými skalami.
Caffé Pavilon Grébovka,
Havlíčkovy sady 2218
www.pavilongrebovka.cz
CAFÉ FRA
Respektive Café a knihkupectví Fra. Tvořivé
místo s literárními programy, autorským čtením,
jazzem a vůbec.
Regály plní knihy nakladatelství Fra,
Arbor vitae, Baobab. Káva Lavazza.
V Café Fra se konají i filmové projekce
a v létě se tu hezky sedí na zahrádce.
Café a knihkupectví Fra, Šafaříkova 15
www.fra.cz
ŠLÁGR
R. A. Dvorský nebo sestry Allanovy, jakož i jazzová tělesa zámořská ke kávě s kremrolí nebo
bábovkou.
Nejstarší dům na Francouzské ulici, pamětník časů obilných polí všude kolem,
teď swinguje v rytmech Šlágru, cukrárny
s domácími zákusky.
Kavárna – cukrárna Šlágr,
Francouzská 72
www.kavarnaslagr.cz
Vinohrady:
TIPY A nápady
kam za tancem a drinky
Wolfgang Amadeus
Mozart na Vinohradech
Pokud v okolních textech zmiňujeme, že Vinohrady jsou mladičké, sotva pár století staré
(co to znamená pro město), je na místě podotknout, že Mozart sem dorazil v časech
„předvinohradských“. V roce 1787 zavítal do Prahy dvakrát; dirigoval Figarovu svatbu,
uvedl Symfonii č. 38 D-dur „Pražskou“ a na podzim poprvé provedl Dona Giovanniho
v Nosticově divadle. Dostalo se mu štědré pozornosti pražských uměnímilovných elit
a přirozeně i svobodných zednářů. K předním hostitelům patřil Josef Emanuel Canal de
Malabaila. Ten po příchodu do Prahy zakoupil a od roku 1782 soustavně zušlechťoval
usedlost Herzovka poblíž Koňské brány. Postupným rozšiřováním a náročnými úpravami tak vznikla ojedinělá zahrada Kanálka s cennými botanickými sbírkami, (později)
veřejným parkem, se vzdělávacím ústavem, kde působily významné kapacity. Čínský
koutek, voliéry nebo poustevna sloužily pro pobavení hostí velkolepých zábav šlechty.
Návštěvou Canalem zbudovaného arboreta byl Mozart okouzlen, ba srovnával je s věhlasnou zahradou Schönbrunnu... Dnešními měřítky lze rozlohu zahrady vymezit ulicemi Vinohradskou, Polskou, Anny Letenské a náměstím Jiřího z Poděbrad. Mimořádnou
krásou Kanálka vynikala mezi usedlostmi, kterých zde byly desítky.
Na hranicích Vršovic se rozkládala usedlost a dvorec zvaný Šafránka, majetek Čeňka
Vávry, vinohradského starosty v letech 1871–1873. Zmizela rozparcelována pod vinohradskými vilami, ale ulice Na Šafránce pod Rezidencí Korunní ji připomíná.
Nicméně, poohlédněme se za zábavou, protože ta Wolfganga Amadea Mozarta do
„vinohradských“ končin přivedla. Co nám tedy nabízejí dnes?
INFINITY
RADOST FX
Tady se pobaví Dr. Jekyll i pan Hyde, pokud
v sobě skrýváte různé nátury. Včetně posedlosti se
nocí protancovat.
Adresa, která rozdává radost ve dne v noci.
Radost FX Club bodoval mezi nejlepšími bary
světa.
Dva tipy najednou. Příjemně se tu najíte,
v létě na zahrádce. A stejné souřadnice,
když navigujete nocí za DJ’s a rozjetou
zábavou.
Pro snídaně a vegetariánskou kuchyni oblíbené Café, Radost FX Club po desáté
večer, prodej CD a půjčovna DVD „garážmistra“ Ivo Pospíšila.
Infinity Restaurace a Music bar,
Chrudimská 2a
www.infinitybar.cz
Radost FX, Bělehradská 120
www.radostfx.cz
RETRO MUSIC HALL
HAPU KOKTEJL BAR
Znáte z HBO show Na stojáka. Ovšem jinak se
tady zásadně tančí. Nahoře příjemná kavárna
v duchu šedesátek.
Z Vinohradské za roh do Orlické, okna Hapu
trčí sotva nad chodník. Sejděte dolů, na nebesa
koktejlů.
Metro a tramvaj rovnou před nosem, nic
moc parkování. Rezidentní DJ Chochola,
koncerty atd. Rytmus Retra dole s Retrem
nahoře se někdy potká, protože restaurace servíruje snídaně.
Miniaturní prostůrek, zařízený věcmi odevšad, večer k nehnutí a kouří se. Tohle že
je tip? S prvním koktejlem pochopíte: sem
se chodí za parádními koktejly, tvrdým
a milou obsluhou.
Retro Music Hall, Francouzská 4
www.retropraha.cz
Hapu Koktejl Bar, Orlická 8
www.facebook.com/hapubar
Vinohrady:
TIPY A nápady
kam za sportem a fitness
Jak to vinohradští
prokoučovali
Jasná vize, podnikavost a energie byly hlavním rysem rozhodování vinohradských radních a do ulic Vinohrad jsou vepsány: roku 1888 započali výstavbu chrámu sv. Ludmily,
následovala stavba Národního domu roku 1893 a poté Vinohradského divadla v roce
1905. A to se rozumí, Národní dům musel disponovat velkorysým prostorem pro sokolské cvičence, v duchu tyršovského „Tužme se!“. Ale fotbal?
Ani ne dva roky po založení Athletic Clubu Praha, prvního atletického pražského klubu,
vyrostlého z rozličných sportovních aktivit hlavně na Maninách, neporozumění mezi členy přerostla únosnou míru. Nespokojené členstvo se zahledělo k moderně smýšlejícím
Vinohradům v očekávání finanční podpory od osvícených radních. Koncem roku 1893
započala (kratičká) historie Athletic Clubu Královské Vinohrady.
Záhy se ale ukázalo, že dlaň vinohradských vůbec není ke kopané štědrá, ba že se
klubu nedostane ani pozemku pro stadion. Již v létě 1894 se klub sešel v restauraci Demínka a, jak se traduje, vztyčil se Vladimír Horejc a pravil: „Nechť se náš klub napříště
zove AC Sparta!“ A stalo se. A stalo se Vinohradům, že přišly o manšaft...
Další šance přichází roku 1899 se založením Českého Athletic & Football Clubu Královské Vinohrady (zní skoro jako zadostiučinění, že roku 1902 ČAFC přenechal Spartě
obnošené dresy a ještě před ní vyhrál mistrovství Čech). „Čafka“ střídá hřiště: hraje
mezi Korunní a Florou, pak na náměstí Jiřího z Lobkovic, proti Olšanům. Ač prvoligový,
klub má finanční trable vrcholící v roce 1928, kdy míč přeletí ohradu a zasáhne koně
tak nešťastně, že musí být utracen. Hřiště u Olšan jde do exekuce na úhradu zvířete.
Jeden z našich nejstarších fotbalových klubů sídlí dnes v Záběhlicích.
HIT FITNESS FLÓRA
Věci do tašky, z Rezidence Korunní do fitness,
posilovny, na aerobik, jógu nebo do sauny to je
pěšky pět minut.
Aerobik, jóga, walking – K2 hiking, spinning, squash, solárium, sauna, otevřeno
do jedenácti večer. Také dětský koutek
a italská kavárnička.
Chrudimská 2b
www.hitfit.cz
GOLF CLUB HOSTIVAŘ
Jen v číslech: 9 jamek, 10 kilometrů od Rezidence
Korunní, otevřeno denně do 22:00, 14 krytých
odpališť atd.
Otevřeno v létě i v zimě, večerní osvětlení driving range a chipping a putting
greenu, vyhřívané kóje. Snad drobnost,
ale vlastní parkoviště. Takže, až se léto
zeptá...
Golf Hostivař, Hornoměcholupská 565
www.golfhostivar.cz
GUTOVKA
Krásou Vinohrad je, že všude máte blízko.
Na Gutovku dvě stanice metrem nebo pár minut
autem.
Rychlý výčet: beachvolejbal, fotbal, horolezecká stěna, skatepark, dobré jídlo
a specialita – malý vodní svět. Vyrážíte-li
s dětmi, zopákněte si fyziku, Archimedův
šroub a tak. Parádní!
HAMR-Sport Gutovka, Gutova 39
www.hamrsport.cz/gutovka
SOKOL PRAHA
Sokol Praha Královské Vinohrady má trápení,
tíží ho finance. Ale tahle Mekka sportu měla
vždycky tuhý kořínek.
Co nabízí chráněná funkcionalistická budova, je na internetu. Z množství vybíráme jednu specialitu: sídlí tu prestižní Taiji
Akademie Radka Koláře.
T.J. Sokol Praha Královské Vinohrady,
Polská 1, Riegrovy sady
www.sokolvinohrady.cz
Vinohrady:
TIPY A nápady
kam za nákupy a zábavou
Kříženeckého
klika
Jakkoli bylo české veřejnosti umění bratří Lumièrů již známo, premiéra díla českého
kinematografa měla teprve přijít. Roku 1898 na Výstavě architektury a inženýrství se
poprvé objevil Český kinematograf pánů Kříženeckého a Pokorného. A první český film!
Stručně, co předcházelo (podle barrandovských zdrojů): když první vyvolaný svitek dorazil z Lyonu ke Kříženeckého zklamání nepovedený, odeslal příště Lumièrům do Lyonu
kazety rovnou čtyři (ve víře, že alespoň s jednou uspěje). Prvním českým filmem se stalo
„Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech“, zjevení pro diváctvo usazené v boudě Českého kinematografu na Výstavišti. Od dokumentu Kříženecký přešel k hranému
filmu: patnáctivteřinový záletník se strhujícím Švábem Malostranským, poté k popukání
komický „Výstavní párkař a lepič plakátů“ a další. S jistou nadsázkou můžeme tedy
Vinohrady označit za kolébku českého filmu.
Mimochodem, sportovní prvenství nás minulo o kousek. To když si v lednu 1887 Josef
Rössler-Ořovský na dvorku v Jindřišské ulici připjal poprvé na nohy lyže a za noci je
s bratrem Karlem vyrazil vyzkoušet na Václavské náměstí. Všestranný sportovec, bruslař,
kanoista, tenista, fotbalový sudí atd., energický organizátor, který pomohl prosadit Čechy na olympijské hry, chodil s přáteli běhat do Vinohradské zahrady Kanálka, kterou
jinde také zmiňujeme. Zkrátka, zdejší prostředí bylo inspirující a není divu, že v Dykově
ulici je rodiště Járy Cimrmana. Přesněji, v budově Českého rozhlasu se uskutečnila roku
1966 zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana. Pamětní desku si prohlédněte při
některé z procházek za nákupy nebo zábavou v okolí Rezidence Korunní.
PALÁC FLÓRA
IMAX, osm sálů Cinema City, skoro půldruhé
stovky obchodů... snazší jmenovat, co Flóra
nemá. Má vše.
A vy máte Flóru takřka za rohem. Kina,
značkové obchody, spoustu restaurací,
kaváren a také čistírny, opravny, zkrátka
vše, co má být po ruce v sousedství. Včetně otevírací doby, s obchody do devíti.
Palác Flóra, Vinohradská 151
www.palacflora.cz
DIVADLA
„Dobře, že není secesní,“ pochválil prý vinohradské měšťanstvo císař pán při pohledu na Vinohradské divadlo.
Z mnoha slovutných jmen alespoň Karel
Čapek, který byl ve Vinohradském divadle dramaturgem a který si s bratrem Josefem vystavěl vilu na Vinohradech. Divadlo U Hasičů v Římské léta hostilo ušatého
Hurvínka.
Divadlo na Vinohradech, nám. Míru 7
www.dnv-praha.cz
OBCHŮDKY A TRHY
Rituál nakupování by nebyl úplný, nebýt spojen
s procházkou, pohledy do výloh a ochutnáváním.
Letem světem: britský Robertson na Vinohradské, Tesori D’Italia a Maďar Ištván
v Americké, Greek Corner na Francouzské, Arirang na Korunní, farmářské trhy
na Jiřího z Poděbrad, na náměstí Míru
k tomu i bleší trh...
Vinohradská, Mánesova, Americká,
Korunní, vinohradská náměstí atd.
VINOHRADSKÉ PARKY
Za rozlehlé sady a parky Vinohrady vděčí zemědělským usedlostem.
Pozapomenutý morytát k procházce:
Na Švihance při mlácení slámy spadl
z mlatu, zblouznilý pak Friedrich Kroup
„zrubal čtvero nešťastnic“ za Špitálskou
branou a více neviděn. Za noci ke slyšení
tlukot Kroupova cepu...
Riegrovy sady
Sekyra Group
Rezidence Korunní
The new Rezidence Korunní complex is an exceptional facility due to its architectural
incorporation into a traditional Prague residential quarter known for fine housing and
a high standard of living. The Rezidence Korunní respectfully blends into the original
development and cultivates the genius loci of Vinohrady.
And yet, to speak of the genius loci or the distinctive atmosphere of Vinohrady is not
just a stock phrase. It can be explained by a lesser known circumstance: Originally an
independent town, Vinohrady became part of the capital city only in 1922. The town
had its own councillors who conscientiously and systematically oversaw development.
Fittingly, development in Vinohrady at the turn of the 20th century is referred to as having
an „American spirit“.
The name Royal Vinohrady is tied to the reign of the eminent builder of Prague, King of
Bohemia and Holy Roman Emperor Charles IV, and his son Wenceslaus. Charles IV commenced the construction of Prague‘s New Town, and paid attention to the land beyond
the city walls. He imported grape vines and established vineyards in the land surrounding
Prague (including the vineyard in Havlíčkovy sady, where grapes are still grown and wine
production has been re-established).
But over the centuries, the vineyards made way to fields, orchards and meadows. Scores
of farmsteads were located beyond the city walls, and the summer homes of nobles and
burghers were scattered over the land. When Prague became an open city in the second
half of the 19th century, the city walls were pulled down and the sparsely populated territory became available to the wealthy.
Vinohrady town hall thoroughly satisfied the vision of comfortable and practical housing
and living: the town built a waterworks, the Church of St. Ludmila, a marketplace, a library, the National House and a theatre; even a tram line ran between the construction sites
of apartment buildings. Builders were required to respect the mandated street width and
building height so that the streets would remain light and airy. A great number of parks
were also established.
Vinohrady was first and foremost a residential quarter, with a minimum number of factories. Industrial buildings also complied with the height restrictions. Guests staying at the
five-star Hotel Le Palais today would hardly guess that the lavish palace was originally
a super-modern meat processing plant. The Rezidence Korunní stands next to a former
brewery that has been converted into a residential complex.
For generations the site of the Rezidence Korunní has been known among Prague natives
as „Orionka“. At the end of the 19th century a small local confectionary workshop grew
into the giant „Orion“ chocolate factory, an imposing plant that stood at the site. A stop on
the trolleybus line that ran between 1934 and 1972 also had the friendly name of „Orionka“. The Rezidence Korunní is proud of the past; installed directly in front of the complex
is the memorial column „Orionka“ by sculptor Michal Gabriel, and the tiny park next to
the residence commemorates Prague trolleybus transportation, now a thing of the past.
The Rezidence Korunní offers everything you‘d expect from modern living and furnishings:
a wide selection of flats ranging from small to premium layouts, underground parking,
a rest area with water and plants in the lobby and much more. Though tucked away from
the busy city, the Rezidence Korunní can be easily reached by car, metro, tram or, best
of all, by foot. Access is excellent in all directions, regardless if you‘re heading to work
or out for recreation and entertainment. The Vinohrady quarter itself has much to offer:
outstanding restaurants, stylish cafes and Czech and international cuisine. In the summertime many restaurants have outdoor seating, and residents can relax and enjoy breakfast
and brunch in a tranquil atmosphere away from the crush of tourists. Vinohrady has night
clubs, attractive shops, popular vegetable markets, as well as cinemas, theatres, galleries
and art and design studios.
Vinohrady has remained a faithful paragon of comfortable living and a rich life in a pleasant environment.

Podobné dokumenty