Isis-Madonna a Josip Plečník

Isis-Madonna a Josip Plečník
Isis náleží k nejpřednějším a nejstarším egyptským bohyním. Její jméno Eset - Isis znamená
"trůn", ze kterého vládl její manžel/bratr Osiris. Její nejstarší lokální kult byl v hornoegyptské
This, v místě kde panovali egyptští králové. Trůn (Isis) byl znázorňován ve tvaru egyptského
kříže (kříž se smyčkou místo horní části svislého břevna), nebo jako býčí rohy. Isis byla bohyní
plodnosti, její atribut byla kráva, proto zobrazovaná jako kráva, nebo v lidské podobě s kravími
rohy. Byla zosobněním Země nebo ještě lépe celé přírody. Oblasti dnešního Egypta, Sýrie,
Libanonu, Iráku, Jordánska a Izraele patřily k místu nazývaném Úrodný půlměsíc, kde v době
asi před pěti tisíci lety byly vhodné podmínky pro zrození civilizace. Duše bohyně Isis září na
nebi jako hvězda Sirius, jejíž východ byl počátkem občanského egyptského roku, kdy zároveň
začaly práce na poli. Slzy, jež Isis prolila pro zavražděného Osirida, způsobily vystoupení řeky
Nilu, a tím zúrodnění země. Jako je Osiris vynálezcem pluhu, Isis učí lidi pěstovat obilí a len, je
tedy dárkyní potravy a bohyní úrody. Isis je zákonodárkyní a řídí mravní světový řád. Současně
je bohyní trestající hlavně křivé svědectví. Je také zakladatelkou manželství a rádkyní v
záležitostech lásky. Je i bohyní podsvětí, od něhož má ve svých rukou klíče. Jako matka
Horova je pomocnicí při porodu. Uctívána byla božská trojice Osiris, Isis a Hor. Isis byla
zobrazována s dítětem v náručí nebo na klíně.
Se vzrůstajícím obchodem se rozšířil její kult do Řecka a odtud všude, kam dosáhl řecký vliv. V
Římě se slavil její svátek 5. března, zároveň to byl počátek plavby po moři.
Isis se stala předobrazem Panny Marie, křesťanství pak její kult úplně vytlačilo.
Lenz se ale k bohyni Isis vrátil. Isis s Pannou Marií pojilo mnoho podob, nejvíce však plodnost a
to ve vztahu k vlastnímu dítěti. Isis porodila boha Hora, Maria Boha Ježíše. Se znovuobjevenou
Isis objevuje Lenz i její atribut v podobě rohů, což není nic jiného než půlměsíc, na kterém
Maria stojí.
Na prosbu malířky Amalie Bensinger, která si přála procesní sochu Panny Marie pro klášter
1/2
Isis-Madonna a Josip Plečník
benediktinů na ostrově Reichenau v Badensku-Württembersku, načrtl Lenz několik návrhů
budoucí sochy, kterou pojmenoval Isis-Madonna. O rok později 1872 vznikl v Norimberku
sádrový odlitek podle Lenzova voskového modelu. Plečnik tento sádrový model vysoko cenil a
prorokoval mu věčnou platnost. Je to patrné i z fotografie z roku 1912, kde sádrový odlitek Isis
stojí na polici nad ním. V témže roce byl model odlit ještě i do bronzu. Dva tyto bronzové odlitky
z roku 1872 se nacházejí v Lublani ve Slovinsku: Jeden je v domě Josipa Plečnika a druhý
vlastní Plečnikův nejlepší znalec dr. Damjan Prelovšek.
V roce 2006 povolili benediktini v Beuronu další tři nové bronzové odlitky. Jeden z nich je v
Landesmuseu v Karlsruhe, druhý vlastní pra-praneteř Lenze koncertní pěvkyně a malířka
Veronica Lenz-Kuhn v Mnichově a třetí je v soukromé sbírce v Praze.
Otec Veronicy Lenz-Kuhn Bruno Lenz byl prasynovcem P. Desideria Lenze, od něhož dokonce
jako malý chlapec dostal požehnání, když mu v klášteře v Beuronu zahrál na housle. Bruno
Lenz se dožil 95 let (zemřel v roce 2006), hrál první housle v Symfonickém orchestru
bavorského rozhlasu, jehož šéfdirigentem v letech 1961-1979 byl Rafael Kubelík. Bruno Lenz
byl i malíř, narodil se v Haslach-Bollenbachu v Badensku-Württembersku, kde je po něm
dokonce pojmenovaná jedna ulice. Jeho dcera Veronica založila nadaci a věnovala tomuto
městu osmdesát jeho obrazů.
{phocagallery
view=category|categoryid=10|imageid=0|limitstart=0|limitcount=0|detail=6|displayname=0|displa
ydetail=0|displaydownload=0}
2/2