slitiny měď-zinek pro použití v instalacích pro pitnou

METAL 2004
Hradec nad Moravicí
SLITINY MED-ZINEK PRO POUŽITÍ V INSTALACÍCH PRO PITNOU
VODU
COPPER-ZINC ALLOYS FOR USE IN DRINKING-WATER
INSTALLATIONS
Jirí Faltus a
Jan Mádlb
Václav Koutnýb
Peter Slámaa
a
VÚK Panenské Brežany, s.r.o., 250 70 Odolena Voda, CR, e-mail [email protected]
CVUT, Fakulta strojní, Ústav strojírenské technologie, Technická 4, 166 07 Praha 6, e-mail
[email protected]
a
Abstrakt
The present legislation has radically reduced the content of toxic lead in Cu alloys (brasses and bronzes) coming
in a direct contact with the water. The lead content is limited to max. 1 wt. %. This one of the solution to this
problem is the replacement of the lead by low-melting, non-toxic Bi in combination with remaining alloying
elements. The bismuth ? ? ? brasses type CuZn40Bi1,5(P) show similar properties and machinability as leadcontaining standardised machinable brasses CuZn40Pb2 a CuZn39Pb3. But in coppers and ? brasses
(Zn < 33 %), bismuth causes a significant reduction of plastic properties resulting in the devaluation of these
materials. For these reasons a possible introduction of machinable ? ? ? ? brasses with the bismuth content
(CuZn40Bi1,5(P)) into the metallurgic practice will require strict precaution to prevent the bismuth penetration
into the coppers and ? brasses for example from the scrap.
Present paper deals with the possibility to increase machinability of lead-free brasses by the alloying of other
non-toxic element Si. Increase of the machinability was not at such a level as free-cutting brasses CuZn40Pb2 or
CuZn39Pb3, but their suitability for machining is sufficient for free-cutting these materials on automatic
machines, without significant interventions into the technology of cutting.
1
ÚVOD
V soucasnosti je legování dostatecného množství olova do obrobitelných mosazí
obrábených na automatech nezbytné. Mezi zavedenými komercními mosazemi neexistuje
slitina, která by se svou obrobitelností vyrovnala mosazím CuZn40Pb2 a CuZn39Pb3.
Z duvodu silné toxicity se úroven povoleného obsahu olova vpitné vode snižuje. Napríklad
ve Spojených státech byl povolený obsah olova v pitné vode snížen na úroven 15 ? g/l. Podle
nové smernice Evropského spolecenství 98/83/EC o kvalite vody pro lidskou spotrebu z ríjna
1998 bude dovolený obsah olova v pitné vode omezen v horizontu 15 let na hodnotu 10 ? g/l,
s okamžitým snížením na povolenou hodnotu ???? g/l [1]. Z této smernice ES vychází
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví (MZ) c.376 z 9. 9. 2000, která stanovuje požadavky na
pitnou vodu [2]. Vyhláška omezuje obsah olova v pitné vode na stejné hodnoty jako výše
zmínená smernice ES. Vyhláška MZ c. 37/2001 z 8. ledna 2001 o hygienických požadavcích
na výrobky pricházející do prímého styku s vodou již zohlednuje zprísnené požadavky na
obsah olova ve vode [3]. V paragrafu 9 této vyhlášky je v medích a slitinách medi (mosazích
a bronzech), pricházejících do prímého styku s vodou, omezen obsah olova do max. 1 %.
Navíc, splnení tohoto požadavku nezbavuje povinnosti výrobce predložit své výrobky na
výluhové testy. Dle provádecího zákona c. 258/2000 bylo nutné dát všechny výrobky
pricházející do styku s vodou do souladu s temito hygienickými požadavky dle Vyhlášky c.
37 do 1. cervence 2002. Je zrejmé, že nejcasteji používané obrobitelné olovnaté mosazi
1
METAL 2004
Hradec nad Moravicí
CuZn40Pb2 a CuZn39Pb3 požadavkum Vyhlášky c. 37 nevyhovují, nebot jejich obsah olova
presahuje predepsanou úroven 1 hm. % a výrobky zhotovené z techto obrobitelných mosazí
nesplnují výluhové testy na olovo.
Predcházející práce potvrdily, že olovo lze nahradit bismutem, prípadne bismutem
v kombinaci s fosforem [4-7]. Bismutové mosazi CuZn40Bi1,5(P) vykazují podobné vlastnosti
a obrobitelnost jako komercní obrobitelné mosazi CuZn40Pb2 a CuZn39Pb3. V medích a ?
mosazích (Zn <33 %) bismut ale zpusobuje znacné snížení plastických vlastností a tím
znehodnocení techto materiálu. Z tohoto duvodu si vyžádá prípadné zavedení nových
CuZn40Bi1,5(P) do metalurgické praxe prísná opatrení k zabránení proniknutí Bi do Cu a ?
mosazí (napríklad z odpadu).
Cílem prácí bylo overit možnost zvýšení obrobitelnosti tvárených mosazí legováním
kremíku. Tento prvek pri vhodném složení tvorí ve strukture odlitku z mosazí krehké fáze,
které usnadnují tvorbu trísky, zlepšují její delení a tak usnadnují jejich trískovou obrobitelnost
[8,9]. Lze tudíž predpokládat, že k dosažení potrebné úrovne obrobitelnosti nutné pro
obrábení na obrábecích automatech, bude i u tvárených Si mosazí postacovat podstatne nižší
obsah olova ci bismutu než u bežných binárních ? ? ? mosazí.
2. EXPERIMENTÁLNÍ MATERIÁL A METODIKA MERENÍ
2.1 Materiály
V poloprovozních podmínkách byly do grafitových kruhových forem pripraveny odlitky
z experimentálních slitin typu CuZn28Si2, CuZn28Si2(Pb), CuZn33Si2 a CuZn33Si2(Pb),
pricemž se vycházelo z cistých surovin. Odlitky byly oznaceny S1, S3, T1, SP1, S3P a TP1.
Chemické složení uvedených taveb je v tab. 1.
Tab. 1 Chemické složení [hm. %]
Table 1 Chemical composition [wt. %]
Slitina
Alloy
CuZn28Si2
CuZn28Si2Pb0,5
CuZn33Si2
CuZn33Si2Pb0,5
CuZn28Si2
CuZn28Si2Pb0,5
Oznacení
Marking
S1
SP1
T1
TP1
S3
SP3
Cu
Si
Pb
Sn
69,99
69,91
64,95
64,99
69,40
69,48
2,04
2,03
2,08
2,04
1,81
1,80
< 0,0007
0,44
< 0,0007
0,42
<0,003
0,48
< 0,003
< 0,003
< 0,003
< 0,003
<0,005
<0,005
Zbyt.Zn
Bal. Zn
27,97
27,62
32,97
32,55
28,79
28,26
Odlitky se dále zpracovávaly bud prímo zápustkovým kováním na výkovky nebo se
odlitky nejprve prutlacne lisovaly za tepla na tyce, jejichž prírezy se potom zápustkove kovaly
na výkovky.
Odlitky, výlisky a výkovky kremíkových mosazí spolu s referencními olovnatými a
bismutovými mosazemi byly podrobeny komplexnímu rozboru strukturních a mechanických
vlastností, korozní odolnosti a obrobitelnosti.
2.2 Mikrostrukturní analýza
Metalografický rozbor tycí ze zkoušených slitin ve stavech T9 a T8 byl proveden jak a)
metodou svetelné mikroskopie (SM) za použití mikroskopu NIKON EPIPHOT 200 s 3
2
METAL 2004
Hradec nad Moravicí
cipovou barevnou kamerou HITACHI pro obrazovou analýzu se softwarem LUCIA od firmy
Laboratory Imaging, tak b) metodou rádkovací elektronové mikroskopie (REM) pomocí
mikroskopu DSM 940 s vlnovým spektrometrem MICROSPEC WDX-3PC. Pomocí REM se
provádelo merení rozložení slitinových prvku, sloužící k identifikaci fází.
2.3 Mechanické vlastnosti
Mechanické vlastnosti se zjištovaly na zkušebním stroji INSTRON 5500R1185 (100
kN). Bylo použito kruhových zkušebních teles prumeru 8 mm odebraných ze stredových
oblastí odlitku a vylisovaných tycí, pricemž podélná osa zkušebních teles byla rovnobežná se
smerem lití ci lisování.
2.4 Zkoušky kujnosti a lisovatelnosti za tepla
Zkoušky kujnosti zápustkovým kováním za tepla probehly ve spolupráci s firmou Kovárna
Kupka-Jindra na výrobních zarízeních této firmy. Jako modelový výkovek pro studium
kujnosti byl vybrán plášt vodomeru (obr. 1). Kujnost kremíkových a referencních olovnatých
mosazí se hodnotila ze dvou hledisek: a) z hlediska kvality povrchu výkovku, jeho celistvost,
povrchové a hranové vady apod. b) z hlediska rozmeru výkovku a tlouštky výronku. Cím
menší jsou rozmery výkovku ve smeru pohybu zápustky (LF) a cím menší je tlouštka
výronku, tím snáze materiál pri kování vyplnuje zápustku a je tedy lépe kujný (obr. 2).
Obr. 2 Schéma zápustkového kování s
vyznacením rozmeru LB a LF, které byly
použity pro hodnocení kujnosti
Fig. 2 Schematic illustration of the die
forging with dimensions for forgeability rating
Obr. 1 Výkovek vodomeru pro studium kujnosti
Fig. 1 Forging of a water meter for forgeability studies
Zkoušky lisovatelnosti prutlacným lisováním za tepla probehly ve spolupráci s firmou
Kovohute Celákovice, a.s. na provozním lisu 30MN. Pro zkoušky byly použity odlitky ze
slitin CuZn28Si2 (S3) a CuZn28Si2Pb0,5 (SP2). Cepy o prumeru 184 mm se prutlacne
lisovaly na košili na tyce o prumeru 50 mm. Kvalita povrchu tycí se posuzovala vizuálne.
2.5 Korozní odolnost
U výkovku z kremíkových mosazí a referencních olovnatých a bismutových mosazí byla
provedena zkouška odolnosti mosazi vystavené pusobení sladké nebo slané vody proti
odzinkování dle ISO 6509. Podstata zkoušky spocívala v tom, že se vzorky pri teplote 75 °C
exponovaly po dobu 24 h v roztoku chloridu mednatého a poté se vyhodnocovaly
metalograficky.
3
METAL 2004
Hradec nad Moravicí
2.6 Zkoušky obrobitelnosti
Laboratorní zkoušky obrobitelnosti probehly ve spolupráci sCVUT v Praze, fakultou
strojní. Byly provedeny na odlitcích, výliscích z kremíkových mosazí CuZn28Si2,
CuZn28Si2Pb0,5, CuZn33Si2 a CuZn33Si2Pb a z referencní olovnaté mosazi CuZn40Pb2
ruznými metodami. Byla hodnocena: technologická a mikrogeometrická obrobitelnost
spojená s mechanizmem vzniku a utvárení trísky a drsnosti obrobeného povrchu, dále tzv.
dynamická obrobitelnost odvozená z merení rezných sil a kroutících momentu a kinetická
obrobitelnost, která vycházela z hodnocení opotrebení britu nástroje.
3. VÝSLEDKY A JEJICH DISKUSE
3.1 Mikrostruktura odlitku
Struktury odlitku z kremíkových mosazí S (CuZn28Si2) je tvorena dendrity a litými zrny
fází ? ?mezi nimiž je eutektoid fází ? ?? ?? (Cu5 Si). Fáze ? (Cu5 Si) je tvrdá fáze, která zajištuje
zpravila dobrou obrobitelnost odlitku zkremíkových mosazí s velmi dobrou lámavostí (delitelností) trísky (obr. 3) . Ve strukture slitin SP (CuZn28Si2Pb0,5) a TP (CuZn33Si2Pb0,5)
jsou navíc ve strukture prítomny drobné dispersní fáze olova (obr. 4). Ve strukture odlitku ze
litiny T a TP (CuZn33Si2 a CuZn33Si2Pb0,5) vedle fází ? a eutektoidu fází ? ?? ???byla
prítomna fáze ? . Jak bylo zjišteno z merení mechanických vlastností, tato fáze zvyšuje tvrdost
a pevnost slitin T a TP za soucasného snížení plastických vlastností za normálních teplot
oproti kremíkovým mosazím bez této fáze S a SP (tab. 3).
Fáze ?
Eutektoid ? ??????
Cástice Pb
foto467-6
foto467-1
Obr. 3 Mikrostruktura odlitku ze slitiny
CuZn28Si2Pb0,5 (SP3)
Fig. 3 Microstructure of a casting alloy
CuZn28Si2Pb0,5 (SP3)
Obr. 4 Rozložení cástic Pb v odlitku ze slitiny
CuZn28Si2Pb0,5 (SP3)
Fig. 4 Distribution of Pb particles in a casting
alloy CuZn28Si2Pb0,5 (SP3)
3.2 Teplota tvárení a kujnost a lisovatelnost
Teplota kování. Podmínkou dobré tvaritelnosti za tepla mosazí je tvárení v oblasti fáze ? .
Za úcelem stanovení vhodné teploty kování a lisování kremíkových mosazí, byla sérií
laboratorních pokusu tepelného zpracování urcena minimální teplota oblasti fáze ? ?. Výsledky
ukázaly, že pri teplote 780 °C je ve strukture obou zkoušených kremíkových mosazí prevaha
4
METAL 2004
Hradec nad Moravicí
fáze ? ??obr. 5). Tato teplota byla vzata za výchozí teplotu pri zkouškách zápustkového kování
a prutlacného lisování.
Fáze ? ??????????Transformovaná fáze ? ?z ? ??
Fáze ???????????Transformovaná fáze ? ?z ? ??
a)
b)
Obr. 5 Mikrostruktury kremíkových mosazí po rychlém ochlazení do vody z teploty 780 °C:
a) CuZn28Si2 (S1) b) CuZn33Si2 (T1)
Fig. 5 Microstructures of silicon brasses cooled rapidly from temperature 780 °C: a)
CuZn28Si2 (S1) b) CuZn33Si2 (T1)
Kujnost za tepla hodnocenou zjakosti povrchu a rozmeru výkovku plášte vodomeru a
rozmeru výronku pri jeho kování z kremíkových a Pb mosazí uvádí tab. 2.
Tab. 2 Hodnocení kujnosti slitin
Table 2 Forgeability rating of alloys
Slitina
Alloy
CuZn33Si2
CuZn33Si2Pb0,5
CuZn28Si2Pb0,5
CuZn28Si2
CuZn36Pb3
CuZn38Pb0,7
CuZn39Pb1
Oznacení
Marking
T
TP
SP
S
E31
E01
E11
Rozmery výkovku
Dimensions of forgings
128,18
128,31
128,56
128,79
128,92
129,12
129,17
Hodnocení
Rating
1
2
3
4
5
6
7
Výsledky zkoušek ukázaly, že kremíkové mosazi lze tváret za tepla zápustkovým
kováním podobne jako olovnaté ? ? ? mosazi, pricemž optimální teplota kování je 780 °C.
Pri kování za optimálních podmínek je kujnost zkoušených kremíkových mosazí lepší
než bežných olovnatých mosazí. Na rozdíl od Pb mosazí nemají sklon k praskání pri prehrátí
ani sklon k zapraskání výronku.
Lepší kujnost za tepla slitin CuZn33Si2(Pb0,5) (T a TP) oproti slitinám
CuZn28Si2(Pb0,5) (S a SP) je zpusobena vyšším podílem fáze b ve strukture slitin v oblasti
teplot tvárení (obr. 5).
Lisovatelnost prutlacným lisováním za tepla Výsledky zkoušek ukázaly že zkoušené
kremíkové mosazi lze prutlacne lisovat za tepla steplotou ohrevu 780 °C s velmi dobrou
jakostí povrchu.
5
METAL 2004
Hradec nad Moravicí
3.3 Strukturní vlastnosti výkovku a výlisku
Struktura výkovku a výlisku zkremíkových mosazí je složena zrekrystalizovaných zrn
fáze ? a eutektoidních oblastí fází ? ?? ??. Oproti odlitkum je množství kremíkové fáze ?
(Cu5 Si) ve výliscích a výkovcích omezen (obr. 6 a 7).
??????????????????????????????????????Cu5Si?
Obr. 6
Mikrostruktura
odlitku
????Cu5Si?
ze
slitiny
CuZn28Si2 (S3) s velkými oblastmi eutektoidu ? ? ?
Fig. 6 Microstructure of a cast CuZn28Si2 alloy
(S3) with large areas of a eutectoid structure ? ?????
Obr. 7 Rekrystalizovaná struktura lisované tyce ze
slitiny (CuZn28Si2 (S3) s malými oblastmi ???
Fig. 7 Recrystallization structure of a extruded rod
CuZn28Si2(S3) alloy with small areas of a eutectoid
structure ? ?????
3.4 Mechanické vlastnosti
Mechanické vlastnosti odlitku a výlisku z kremíkových mosazí a referencní olovnaté
mosazi jsou v tab. 3.
Tab.3 Mechanické vlastnosti odlitku a výlisku z Si mosazí a referencních mosazí CuZn40Pb2
Table 3 Mechanical properties of castings and extrusions Si brasses and CuZn40Pb2
Slitina
Stav
Rp0,2
Rm
A5
HB
Alloy
Temper
[MPa]
[MPa]
[%]
CuZn28Si2 (S1)
odlitek casting
151
339
14
146
CuZn28Si2Pb0,5 (SP1)
odlitek casting
149
337
14
144
CuZn28Si2 (S1)
po žíhání 780 °C x
102
271
13
83
0,5 h pomalé ochlaz
CuZn28Si2Pb0,5 (SP1)
99
292
17
86
CuZn33Si2 (T1)
odlitek casting
342
508
4,5
212
CuZn33Si2Pb0,5(TP1)
odlitek casting
314
529
6
209
CuZn40Pb2 (M)
odlitek casting
94
361
39
79
CuZn28Si2 (S3L)
výlisek extrusion
149
382
18
119
CuZn28Si2Pb0,5 (SP3L)
výlisek extrusion
157
418
27
117
CuZn40Pb2
výlisek extrusion
148
406
42
93
Meze Rp0,2 a tvrdost HB odlitku a výlisku z experimentálních kremíkových mosazí jsou
ve srovnání s referencní olovnatou mosazí CuZn40Pb2 podstatne vetší, zejména u kremíkové
mosazi CuZn33Si2 s vyšším obsahem Zn.
Z hlediska obrobitelnosti je jedna z nejduležitejších vlastností tvrdost materiálu. Cím
tvrdší je materiál, tím vetší odpor klade reznému nástroji pri trískovém obrábení. Tím se
zvyšují trecí síly mezi nástrojem a odcházející trískou i celkové síly na rezný nástroj.
Výsledkem je rapidní snížení životnosti nástroje. Vzhledem k tomu, že kremíková mosaz
6
METAL 2004
Hradec nad Moravicí
s vyšším obsahem zinku T a TP (CuZn33Si2 a CuZn33Pb0,5) vykazovala znacne vysokou
tvrdost (cca trojnásobne vetší než u olovnaté mosazi), byl tento typ slitiny z dalšího
experimentu vyrazen. Experiment se dále soustredil na kremíkovou mosaz s nižším obsahem
Zn oznacovanou S a SP (CuZn28Si2 a CuZn28Si2Pb0,5), která vykazovala podstatne nižší
tvrdost. Navíc se tvrdost této slitiny dá podstatne snížit žíháním pri 780 °C x 15 min.
s pomalým ochlazením na normální teplotu (tab.3).
3.5 Korozní odolnost
U výkovku z kremíkových mosazí a referencních olovnatých mosazí byla provedena
zkouška odolnosti mosazi proti odzinkování dle ISO 6509. Výsledky jsou v tab. 7.
Tab. 4 Hloubka odzinkování u výkovku z Si mosazí a
Pb mosazí
Table 4 Depth of dezincification of forgings Si brasses
and Pb brasses
Hloubka odzinkování
Depth of dezincification
[mm]
Min.
Max.
CuZn28Si2
S1
0,21
0,22
CuZn28Si2Pb0,5
SP1
0,11
0,13
CuZn33Si2
T1
0,12
0,25
Obr. 8 Odzinkovaná vrstva výkovku
CuZn40Pb2
Ms
1,19
1,2
z kremíkové mosazi CuZn28Si2 (S1)
CuZn36Pb2As *)
As
0
0,35
Fig. 8 Dezincification layer of a forging
*) Cu 61,9 %, Pb 2,08 %, As 0,11 %, Sn 0,03 %, zbytek Zn
CuZn28Si2 (S1) alloy
Slitina
Alloy
Oznacení
Marking
Výsledky ukázaly, že výkovky z kremíkových mosazí vykazovaly výrazne lepší odolnost
proti odzinkování než výlisky z olo vnaté mosazi CuZn40Pb2 (Ms). V odolnosti proti
odzinkování predcily i olovnatou mosaz s prísadou arzénu CuZn36Pb2As, oznacenou As,
známou svou vysokou odolností proti odzinkování.
3.6 Obrobitelnost
Obrobitelnost odlitku
Odlitky ze slitin CuZn28Si2 (S) a CuZn28Si2Pb0,5 (SP) mely pri ortogonálním
soustružení trísku ve forme samostatných stocených elementu. Charakter trísky se nezmenil
po žíhání odlitku režimem 780 °C x 15 min. a pomalém ochlazování v peci, provedeném pro
snížení tvrdosti (obr. 9).
Naproti tomu odlitky ze slitin CuZn33Si2 (T) a CuZn33SiPb0,5 (TP) vykazovaly pri
soustružení trísku nestácivou a nedelenou, v prípade TP obloukovou, cástecne delenou. Žíhání
na vysoké teplote 780 o C x 15 min. s pomalým ochlazováním, provedeném pro snížení
tvrdosti, charakter trísky v zásade nezmenilo. Tríska zustala nadále spojitá, stuhová a velmi
málo stácivá.
7
METAL 2004
Hradec nad Moravicí
CuZn28Si2 (S1) - odlitek pr. 70 mm
a)
CuZn33Si2 (T1) - odlitek pr. 70 mm
b)
Obr. 9 Utvárení trísky pri soustružení odlitku : a) CuZn28Si2 (S1) b) CuZn33Si2 (T1)
Fig. 9 Chip formation in turning castings: a) CuZn28Si2 (S1) b) CuZn33Si2 (T1)
Obrobitelnost výlisku
U jednotlivých slitin se charakter utvárení trísky pri obrábení lisovaných tycí liší od
utvárení trísky u odlitku. Zatímco charakter trísky pri soustružení odlitku ze slitin CuZn28Si2
(S1) a CuZn28Si2Pb0,5 (SP1) byl približne stejný, u výlisku se podstatne lišil. Výlisky
z CuZn28Si2 (S3L) vyk azovaly trísky ve tvaru delších šroubovic, výlisky ze slitiny
CuZn28Si2Pb0,5 (SP3L) vykazovaly delenou trísku (obr. 10). Na rozdíl od odlitku se u
výlisku výrazne projevil príznivý vliv malého množství Pb na charakter utvárení trísky.
CuZn28Si2 (S3L) - výlisek pr. 50 mm
a)
CuZn28Si2Pb0,5(SP3L) - výlisek pr. 50 mm
b)
Obr. 10 Utvárení trísky pri soustružení tycí prutlacne lisovaných za tepla : a) CuZn28Si2
(S3L) b) CuZn28Si2Pb0,5(SP3L)
Fig. 10 Chip formation in turning hot extruded rods: a) CuZn28Si2 (S3L) b)
CuZn28Si2Pb0,5 (SP3L)
Charakter trísky u obou slitin se v zásade nezmenil po jejich vyžíhání pri vysoké teplote a
pomalém ochlazování, provedeném pro snížení tvrdosti.
Horší charakter utvárení a zejména delení trísky u tvárených výrobku z kremíkových
mosazí oproti odlitkum souvisí s množstvím a charakterem rozložení krehké kremíkové fáze??
(Cu5 Si), která zajištuje stácivost a lámavost trísky pri obrábení. V tvárené strukture
8
METAL 2004
Hradec nad Moravicí
kremíkových mosazí je výskyt techto fází nižší s méne príznivým rozložením oproti strukture
odlitku (obr. 6 a 7).
Zvýšení lámavosti trísky u tvárených kremíkových mosazí lze dosáhnout pridáním malého
množství Pb do 0,5 hm. %. Charakter trískly lisované tyce ze slitiny CuZn28Si2Pb0,5 je
blízký charakteru trísky obrobitelné mosazi CuZn40Pb2.
4. SOUHRN
a) Kremíkové mosazi s obsahem Si kolem 2 hm. % a obsahem Pb do 0,5 hm. % lze
prutlacne lisovat na tyce a profily a zápustkove kovat na výkovky složitých tvaru. Pri kování
za optimálních podmínek je kujnost zkoušených kremíkových mosazí lepší než bežných
olovnatých mosazí. Na rozdíl od Pb mosazí nemají sklon k praskání pri prehrátí.
b) Výkovky z kremíkových mosazí mají výrazne lepší odolnost proti odzinkování než
výkovky z olo vnaté mosazi CuZn40Pb2. V odolnosti proti tomuto druhu koroze jsou
srovnatelné s olovnatou arsenovou mosazí CuZn36Pb2As, používanou pro speciální prostredí
vyžadující zvýšenou odolnost proti odzinkování.
c) U odlitku z kremíkových mosazí lze pri vhodném chemickém složení dosáhnout
takového charakteru trísky, že se blíží charakteru trísky olovnaté mosazi CuZn40Pb2.
d) U tvárených kremíkových mosazí lze pridáním malého množství Pb do 0,5 hm. %
dosáhnout charakteru trísky blížící se trísce vznikající pri obrábení automatových olovnatých
mosazí CuZn39Pb3 a CuZn40Pb2.
e) Kremíkové mosazi predstavují možnou bezolovnatou alternativu k olovnatým
automatovým mosazím jako CuZn40Pb2 - CW617N a CuZn39Pb3 - CW614N a dalším,
jejichž použití se bude z ekologických duvodu postupne omezovat zejména v instalacích pro
pitno u vodu.
Podekování: Práce vznikla za financní podpory Grantové agentury Ceské republiky, která
poskytla prostredky na tyto práce v rámci grantu 106/04/0122. Autori touto cestou dekují za
pomoc. Experimentální materiál byl pripraven na výrobních zarízeníc h firem VÚK –
Kovohute, s.r.o., Kovohute Celákovice, a.s. a Kovárna Ing. M. Kupka – J. Jindra. Za
spolupráci autori dekují vedení techto firem a všem pracovníkum, kterí se na experimentech
podíleli.
LITERATURA
[1] COUNCIL DIRECTIVE 98/83/EC on the quality of water intended for human cosumption
[2] VYHLÁŠKA MZ c. 376/2000 z 9. 9. 2000, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a
rozsah a cetnost její kontroly, SZ c. 376/2000, Cástka 103, s. 4879
[3] VYHLÁŠKA MZ c. 37/2001 z 8. 1. 2001 o hygien. požadavcích na výrobky pricházející
do prímého styku s vodou a na úpravu vody, SZ c. 37/2001, Cástka 13, s. 645
[4] FALTUS, J - BALÍK, J.: in Proc. of 9. Inter. Metallurg. Symposium METAL2000,
ed. Prnka T., Tanger, Ostrava 2000, ISNB 80-85988-35-6, paper 603
[5] FALTUS, J. - BALÍK, J. - SLÁMA, P. - MÁDL, J. - KOUTNÝ, V.: in Proc. of 10. Inter.
Metallurg. Symposium, Metal 2001, ed. Prnka, Tanger, Ostrava 2001, ISNB 80-85988-35-6,
paper 116
[6] FALTUS, J. - MÁDL, J. - KOUTNÝ, V. - RÁZEK, V. - BENDÍKOVÁ, E.: Stroj.
technol., 4, V, 2000, s. 5
[7] FALTUS, J. - MÁDL, J. - KOUTNÝ, V. - BALÍK, J.: PRUMYSLOVÉ SPEKTRUM, 1-2,
2001, s. 30
[8] DRESHER, W. H. - PETERS, D. T.: Metall, 46, 11, 1992, s. 1142
[9] DRESHER, W. H. - PETERS, D. T.: Metall, 47, 1, 1993, s. 26
9