Zažíváme změnu klimatu

Zažíváme
změnu
klimatu
Příběhy lidí z Evropy,
Amazonie, západní
Afriky a jižní Asie.
Zažíváme
změnu
klimatu
Příběhy lidí z Evropy,
Amazonie, západní
Afriky a jižní Asie.
Grónsko: …na zemi a moři d strana 2—3
Maďarsko: Život v peci d strana 4—5
Rakousko: Tání alpských ledovců d strana 6—7
Česká republika: Velké záplavy d strana 8—9
Slovensko: Pokles zásob podzemní vody d strana 10—11
Indie: Intenzivnější deště a povodně d strana 12—13
Bangladéš: Rostoucí hladina moře
a cyklóny d strana 14—15
Andská Amazonie d strana 16—17
Brazílie 1 / Rio Negro: Nečekané deště d strana 18—19
Brazílie 2 / Rio Negro: Neobvyklá spolupráce při řešení
globálních výzev d strana 20—21
Amazonie: Sucho d strana 22—23
Ekvádor: Tání tropických ledovců d strana 24—25
Burkina Faso 1: Tornáda a nestabilita d strana 26—27
Burkina Faso 2: Sucho d strana 28—29
Niger 1: Krize pastevectví d strana 30—31
Niger 2: Rozpad ekosystémů d strana 32—33
Závěry: Společná, ale různá
zodpovědnost d strana 34—35
Česká odpovědnost – česká příležitost d strana 36—39
Tato brožura vznikla v roce 2014 jako součást výstavy „Zažíváme změnu klimatu“,
jejíž českou verzi připravila Nadace Partnerství.
Doporučená citace:
Nadace Partnerství. 2014: Zažíváme změnu klimatu. Česká verze výstavy mezinárodního projektu „From Overconsumption to Solidarity“,
Lucembursko, www.overconsumption.eu
Tento průvodce výstavou vznikl v rámci projektu Local Authorities Acting for the MDGs, samotná výstava
„Zažíváme změnu klimatu“ byla vytvořena v projektu From Overconsumption to Solidarity. Oba projekty
byly podpořeny Evropskou unií. Obsah výstavy nemusí vyjadřovat stanovisko EU.
Grónsko:
…na zemi
a moři
Serminnguaq
(„malý ledovec“),
fjord Kangerlussuaq,
západní Grónsko
Lovec,
„Naši předci žili v těchto rozlehlých končinách po tisíce let.
Dokázali se přizpůsobit jednomu z nejtvrdších podnebí na
planetě a využít to, co jim příroda nabídla. Když moře zamrzne, led se dá využít k mnoha
účelům, třeba dopravě. Ale
posledních sedm nebo osm
roků se led na moři neobjevil.
Už nevidíme zamrzat moře. Jak
taje věčně zmrzlá půda, cesty
a letiště přestávají být stabilní
a naše infrastruktura tím trpí.
Zažíváme také mnohem divočejší bouře s větry o síle hurikánu a dešti, které rozpouštějí
všechen sníh.“
Inuuteq Holm Olsen, náměstek
ministra zahraničí Grónské
samosprávy, 2008
© Arne Hardenberg, flickr /ilovegreenland
© David Trood, Ilulissat 16, flickr /ilovegreenland
poblíž Ilulissatu,
středozápadní pobřeží
Grónska
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Grónský ledový příkrov je největší masa ledu na
severní polokouli. Ovlivňuje globální klima přímo svým vlivem na hladinu světových moří, teplotu oceánu, jejich slanost a proudění. Grónský
ledový příkrov taje s rostoucí rychlostí od 90. let
20. století. Od roku 2006 vedlo rychlé letní tání
k ročnímu úbytku Grónského ledového příkrovu
v objemu 273 miliard tun. Výjimečně silné tání
zaznamenali vědci v roce 2012. V současné
době se odhaduje, že Grónský ledový příkrov
přispívá ročně k nárůstu hladiny světových
moří o 0,7 milimetru. Matematické modely naznačují, že Grónský ledový příkrov čeká další
zmenšování, třebaže procesy, které ovlivňují
rychlost změn, dosud nejsou zcela objasněny.
Kritický bod, po jehož dosažení celý Grónský
ledový příkrov roztaje, se odhaduje při nárůstu
průměrné globální teploty o 3 °C. Tento odhad
je ale nejistý. (Evropská agentura pro životní
prostředí, 2012).
Grónský ledový
příkrov, ztráta
za období
2003–2011
v cm
0
-20
-40
-60
-80
-100
-120
-140
Zdroj: http://www.nasa.gov/
mission_pages/Grace/
multimedia/pia13955b.html
strana 2—3
Maďarsko:
Život v peci
Paneláky
v budapešťské
čtvrti Óbuda
Szép Gyöngyvérová je 46letá
nezaměstnaná matka 3 chlapců
a děvčete. Její pětičlenná rodina žije v prefabrikovaném
bytě o 50 m2. „Musíme vyžít
s měsíčním příjmem 500 eur.
Inkaso z toho dělá 260 eur.
Za teplou vodu dáme v zimě
130 eur a v létě 60 eur. Teplota
v bytě není příjemná. V zimě dosahuje 26 °C a nejde regulovat,
takže musím větrat a topíme
na ulici. V létě jsem v bytě
naměřila 33 °C, což znamená,
že nemůžu spát a trpím otoky.
Pamatuji si, že když jsme se
sem před 7 lety nastěhovali,
teplota byla nejméně o 4 stupně
nižší.“
© Domaniczky Tivadar
© Domaniczky Tivadar
Szép Gyöngyvérová
VĚDECKÝ ZÁKLAD
V Maďarsku je 788 tisíc prefabrikovaných bytů. Žije v nich 2,1 milionu obyvatel.
Technické problémy, potíže se střechami a rozvody, nedostatečná tepelná a zvuková
izolace se spolu s neregulovatelným dálkovým vytápěním promítají do nepřiměřeně
vysokých nákladů na bydlení. Národní program na zateplení těchto bytů pokračuje
velmi pomalu.
Během vlny veder v roce 2003 dosáhl v Maďarsku průměrný počet tropických dní
s teplotou nad 30°C 45 a překonal tak historické rekordy. Během dalších vln v letech
2008–2011 byl pozorován zvýšený počet úmrtí o 15–28 %. Asi 80 % těchto případů
zahrnovalo osoby starší 65 let. Městská populace je více ohrožena, protože teploty
jsou o několik stupňů vyšší, přirozené proudění vzduchu je slabší a vyzařování tepla
naakumulovaného v budovách udržuje vysoké teploty o několik hodin déle.
Budapešť
Maďarsko
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Světový index
rizika 2012
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
EU27
10,0
Maďarsko Svět
7,3
6,7
VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
NÍZKÝ
VYSOKÝ
strana 4—5
Anna Pirpamer
© Anna Pirpamer
Manažerka chaty
Brandenburger Haus
 Alpské
chaty jako je
Brandenburger
Haus
v Tyrolsku
(Otztal)
sloužily
výzkumu
alpských
ledovců,
k nimž patří
i Kesselwand,
po více než
sto let.
© Jakob Abermann.
© Alpenverein-Museum Innsbruck,
OeAV Laternbild 20-I_443.jpg
Rakousko:
Tání
alpských
ledovců
„Brandenburger Haus vedu
už několik let. Z roku na rok
pozoruji, že mnoho hor, hřebenů a cest, které bývaly úplně
nebo většinou pokryté ledem
a sněhem, teď odhalují spoustu
nezpevněných kamenů, takže
nebezpečí jejich pádu roste.
Zdaleka největší problém pro
provoz naší chaty vznikne poté,
co roztaje malé ledové pole
na svahu nad chatou, které je
zdrojem naší užitkové i pitné
vody. Jakmile zmizí, budou
potřeba náročná technická
opatření, abychom zásobování
vodou obnovili.“
SOUVISLOSTI
Ledovec Kesselwandferner je v současnosti až 140 m silný a 4400 m dlouhý. Pohybuje se rychlostí 5 až 90 metrů za rok z nadmořské výšky 3500 metrů do 2700
metrů. I když v horní části dosud narůstá, celkově se ledovec vinou zrychleného
odtávání v jeho dolní části zmenšuje. Patří k 93 z 95 sledovaných ledovců v Rakousku, které se v roce 2012 zmenšily. Během posledních 10 let ztratil Kesselwandferner
spolu se dvěma nedalekými ledovci ročně 15 milionů m3 ledu.
„Důvodem ústupu ledovců jsou nadprůměrné teploty vzduchu v posledních letech“
tvrdí Dr. Andrea Fischerová, vedoucí Služby monitoringu ledovců Rakouského alpského klubu.
Vzhledem k tomu, že ledovce tají hlavně v létě, je tento proces zvláště výrazný
v červenci a srpnu, kdy voda z ledovců tvoří až 7 % průtoku Dunaje v Pasově.
Rakousko
Bilance velikosti ledovců (nárůst – úbytek)
v oblasti Ötztal – Rofenache (střední hodnoty
za rok v milionech m3)
5,0
0,0
-5,0
-10,0
-15,0
-20,0
1970–
1980
1980–
1990
1990–
2000
2000–
2010
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Světový index
rizika 2012
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
EU27
10,0
Rakousko
11,3
Svět
7,3
VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
NÍZKÝ
VYSOKÝ
© Institut für Meteorologie und Geophysik der Universität Innsbruck; HD Tirol/BMLFUW Abteilung VII/3 - Wasserhaushalt
strana 6—7
Česká
republika:
Velké
záplavy
 Blesková povodeň
v Jeseníku nad Odrou,
2009
© Ivan Stříteský
© Aeordata s.r.o.
Štěpánka Hanzlíková
Štěpánka Hanzlíková (±70), která
žije v Jeseníku nad Odrou déle
než 65 let, si zachránila život při
povodni, když se zachytila za
břízy, které sama vysadila. „Voda
tu byla vždy, ať již málo nebo hodně. Zaplavovala pastviny a pole
kolem, moc nezasahovala do života lidí. Ale to, co se stalo v roce
2009, byla pohroma pro celou
obec. Mně z toho zbylo obrovské
trauma, které mě pronásleduje
i po tolika letech.“
POVODNĚ V ČESKÉ REPUBLICE
Rozsah povodní v České republice během posledních dvaceti let neměl v historii
obdobu. Povodně v roce 1997 zasáhly oblast celé Moravy, v letech 2002 a 2013
většinu Čech v povodí Labe a Vltavy. V několika posledních letech jsou stále častější
lokální povodně. Jeseník nad Odrou postihla taková „blesková povodeň“ v roce 2009.
Pět lidí přišlo o život.
BLESKOVÉ POVODNĚ V JESENÍKU NAD ODROU V ROCE 2009
V létě roku 2009 zasáhlo severní Moravu několik silných bouřek. Nad Českou republikou se držela po dobu 12 dnů východní cyklonální situace, která přinášela vlhký
a teplý vzduch ze Středomoří a od Černého moře. To byla velmi neobvyklá situace,
která dosud nebyla v naší zemi zaznamenána (obvykle trvá pouze 4–5 dnů). To mělo
za následek silné a rychlé srážky, které se vracely nad stejná území několikrát za
sebou a vytvářely tzv. řetězový efekt. V Jeseníku nad Odrou spadlo během pouhých
tří hodin 114 mm srážek a průtok v místním potoce Luha se zvedl z normálních
800 l/s na 200 000 l/s!
Pět lidí během těchto povodní přišlo o život, bylo zničeno 23 rodinných domů a celkové škody přesáhly 320 milionů Kč.
Česká republika
Jeseník
nad Odrou
Periodicita
maximálních
denních srážek
v období
20. 6. 2009 –
6. 7. 2009. ČHMÚ.
<5
5–10
10–20
20–50
50–100
≥ 100
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Světový index
rizika 2012
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
Česko
14,0
EU 27
10,0
Svět
7,3
VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
NÍZKÝ
VYSOKÝ
strana 8—9
Slovensko:
Pokles
zásob
podzemní
vody
 Okamžik, kdy vrtná
soustava narazila
na podzemní vodu
Jozef Páleník,
„Jmenuji se Jozef Páleník. Jako
hydrogeolog pracuji od roku
1965. Část mé profese spočívá
ve spolupráci s firmami, které
vrtají studny pro lidi. Musím
říct, že ještě nedávno bylo
mnohem snazší narazit na
podzemní vodu. Stačilo kopat
10–15 metrů do hloubky a měli
jste dost vody po celý rok.
Dneska je nezbytné jít mnohem
hlouběji, někdy i 70 a více metrů a neobejde se to bez vrtací
techniky. Obávám se, že tento
trend bude pokračovat.“
© Jozef Páleník
© Jozef Páleník
hydrogeolog
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Třebaže je Slovensko známé velkými zásobami podzemních vod, výzkum pramenů
potvrdil, že ve střední, jižní a jihovýchodní části země poklesla v letech 1981–2011
jejich vydatnost o 15 % ve srovnání s obdobím do roku 1980. Přičítá se to klimatickým změnám, nikoli lidské činnosti. Dopady změny klimatu na vodní hospodářství
na Slovensku souvisejí na jedné straně s povodněmi a na druhé se silným nebo
dlouhodobým poklesem vydatnosti vodních zdrojů.
DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU
• Nárůst teplot – dopad na životní cykly rostlin, živočichů a člověka
• Vlny tropických veder – zdravotní komplikace (senioři a lidé s oběhovými a dýchacími problémy)
• Nárůst počtu tropických dní (např. 22 tropických dní v Bratislavě v srpnu 2003)
• Sucho, přívalové deště, povodně a silné větrné bouře – škody na zemědělství,
infrastruktuře a lidských životech
Slovensko
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Světový index
rizika 2012
15
14
13
12
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
EU27
Slovensko
10,0
9,3
Svět
7,3
VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
NÍZKÝ
VYSOKÝ
strana 10—11
Indie: Intenzivnější
deště a povodně
Kedarnath,
povodeň
V 7.18 dne 16 června 2013 uslyšel Ram Singh nejhlasitější
praskání za 45 let svého života.
Byl to ohlušující rachot katastrofy. „Cítil jsem se, jako by se
nebe roztrhlo. Během sekund
se k chrámu Kedarnath valila
masivní vodní stěna. Obrovské
balvany vyletěly do vzduchu
jako při výbuchu. Za necelou
čtvrthodinu voda odnesla tisíce
lidí.“ Singh byl na pouti spolu
se 17 sousedy z Ujjainu ve státě Madhya Pradesh. Domů se
vracel jen s pěti z nich. „Poté,
co jsme navštívili chrám, chtěl
můj syn vidět kopce, tak jsem
šel s ním a manželka nás následovala,“ říká. „Díky tomu jsme
přežili. Vůbec netuším, kde je
zbytek mé rodiny.“
© Rohit Dimri
© Soma Basu/ Down to Earth
Ram Singh
a jeho manželka
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Povodně v Uttarakhandu v červnu 2013: Surya Prakash, docent z Národního institutu řízení katastrof (NIDM), říká, že abnormálně vydatné deště způsobilo spojení
západních větrů s monzunovou oblačností. Vinou vysokých teplot v květnu a červnu
bylo navíc uvolněno obrovské množství vody z tajícího sněhu a ledovců, což vedlo
k protržení morénových jezer. Několik stovek lidí bylo zabito a tisíce se pohřešují.
DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU
Proměna monzunů v Indii: Analýza trendů, kterou provedl profesor S. K. Dash, vedoucí Centra studií atmosféry Indického technologického institutu v Dillí, ukazuje, že
v letech 1951 až 2000 zažila Indie během období monzunu krátká období prudkých
dešťů trvající do čtyř dnů a menší počet delších období mírného deště.
Na základě údajů o srážkách sebraných z 2599 stanic v letech 1901 až 2005 vědci
z Indického oddělení meteorologie (IMD) varují před zvýšeným rizikem povodní ve
většině oblastí Indie. „Rostoucí riziko povodní je nyní považováno za nejdůležitější
odvětvovou hrozbu plynoucí ze změny klimatu.“ (Current Science, červen 2013).
Kedarnath
Indie
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Světový index
rizika 2012
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
EU27
10,0
Svět
7,3
Indie
2,2
VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
NÍZKÝ
VYSOKÝ
strana 12—13
Bangladéš:
Rostoucí
hladina
moře
a cyklóny
Hráz
u Shingertoly
„Jmenuji se Shadu Charan
Mondol. Je mi 72 let a žiji
v Shingertoly u řeky Malancha
v Bangladéši. Můj dům stojí na
hrázi (na fotografii vlevo). Byl
zničený už šestkrát, protože
hráz nevydržela. S rostoucím
přílivem moře tlačí vodu výš
a výš proti proudu řeky. Voda
začala stoupat před 60 lety, ale
v posledních 10 letech stoupání
zesílilo. Jarní přílivy, které se
objevují v červnu a červenci,
jsou ještě nebezpečnější a přinášejí největší zvýšení hladiny.
Už jsme byli mnohokrát přinuceni přemístit hráz dále od řeky,
ale toto je trvalý problém a už
nemáme, kam se od řeky odsunout dále.“ (březen 2009)
© Dietmar Mirkes
© Dietmar Mirkes
Shadu Charan Mondol
VĚDECKÝ ZÁKLAD: HLADINA MOŘE ROSTE
Růst hladiny světových moří má na Bangladéš vzhledem k jeho geografické poloze
mnohem větší dopad, než činí světový průměr. Bengálská rada meteorologického
výzkumu SAARC odhalila na základě údajů z posledních 22 let, že roční nárůst výšky
hladiny moře činí 3–6 mm.
Velká část území Bangladéše leží méně než 2 metry nad hladinou moře, které
snadno proniká koryty řek do vnitrozemí. Rostoucí hladina moře tak způsobuje
zasolování freatických vod (podzemních vod nízko pod povrchem) v pobřežní oblasti
a na dolních tocích řek.
…A ROSTOUCÍ INTENZITA CYKLÓNŮ
Nejvražednější bouřkové vlny ve 20. století zasáhly Bengálský záliv a pobřeží Indie,
Bangladéše a Barmy. Extrémně vysoké záplavové vlny poháněné tropickými cyklony Sidr (2007), Nargis (2008) a Aila (2009) způsobily smrt stovek tisíc lidí. Roste
četnost silných cyklónů v Bengálském zálivu a jejich intenzita v období od konce
monzunového období do listopadu.
© Caritas Bangladesh
2009: Mondolova rodina v Shingertoly po
cyklónu Aila. 
Shadu Charan Mondol zemřel v roce 2012.
Bangladéš
Indie
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Světový index
rizika 2012
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
EU27
10,0
Svět
7,3
Bangladéš
1,1
VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
NÍZKÝ
VYSOKÝ
strana 14—15
Andská
Amazonie
 Horní tok Rio
Pastaza poblíž
Mera
Maria Ushca
© Verónica Angulo, EcoCiencia
© Veronica Angulo / EcoCiencia
sektor Santa Rosa,
kanton Santa Clara,
provincie Pastaza, Ekvádor
Kolumbie
Guyana
Francouzská
Surinam Guyana
Ekvádor
Peru
Nezvyklá proměnlivost klimatu způsobila delší
období sucha následovaná prudkými dešti, které způsobily sesuvy půdy, povodně, narušení infrastruktury a ohrožení sklizně plodin, což zvyšuje míru rizika pro lidi i amazonské lesy.
Brazílie
Bolívie
-3
-2
Chile
-1
0
Paraguay
1
2
V podhorské oblasti jsou stále výraznější výkyvy
mezi obdobími sucha a dešťů, které mají za následek častější extrémní počasí, pokles srážek
a nárůst teploty. V roce 2005 zažily amazonské
nížiny nejhorší sucho a v roce 2010 trpěly znovu
následky horka a nedostatku srážek v horské
džungli.

Vodopády San Rafael,
horní tok Rio Coca
(tok během období sucha
v únoru)...
…a v období dešťů
v červnu

© Segundo Chasipanta 
Venezuela
Horní Amazonie leží na východních svazích
And v nadmořské výšce 600 až 1300 metrů.
Normální roční srážkový úhrn se pohybuje od
3000 do 4500 mm. Teplota kolísá mezi 14 a 24 °C
a oblast neustále halí oblaka. Vulkanické andské
řeky, jako jsou Pastaza a Coca, napájejí povodí
Amazonky a přinášejí sediment, který se každoročně usazuje v nížinách.
© Segundo Chasipanta 
VĚDECKÝ ZÁKLAD
„Místní lidé zažili v posledních
letech záplavy v zimních měsících, což se dříve nestávalo.
Způsobily i nějaké materiální
škody. Ale když byla počátkem
roku 2013 poničena část mostu
vedoucího z farnosti Santa Clara do Teny, problém byl vyřešen
téměř okamžitě. Úřady pracují
na opravě kanalizace, která má
malou kapacitu.“
3
Rozsah extrémního sucha v roce 2005 v západní
Amazonii během letních měsíců června–srpna,
jak ho zaznamenaly satelity NASA. Nejvíce postižené oblasti jsou ve škále žluté až červené.
(Zdroj: NASA, JPL-Caltech/GSFC)
strana 16—17
Brazílie 1 /
Rio Negro:
Nečekané
deště
 Přítok řeky
Isana
© Emil Benesch
© Emil Benesch, KB Österreich
André Baniwa
„Jmenuji se André Baniwa. Jak
mé příjmení napovídá, patřím
k národu Baniwů. Můj mateřský jazyk je baniwština. Je mi
čtyřicet. Léto je pro naši kulturu
a život velmi důležité. Narodil
jsem se v Tucumã Rupitá, vesnici s 200 obyvateli na řece Isana,
přítoku Rio Negra v severozápadní Brazílii.
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Region Isana má roční srážkový úhrn 3460 mm.
Prudké výkyvy srážek v oblasti Rio Negra ovlivnily v posledních letech tok řeky.
V roce 2009 dosáhla nejvyšší hladiny, jaká byla kdy zaznamenána. Během jediného
roku přišlo také historicky největší sucho. Velké sucho oblast zasáhlo také v roce
2005, kdy úplně vyschly některé přítoky a izolovaly tak vesnice, které jsou běžně
přístupné pouze na člunu.
Po 20 letech činnosti v domorodém hnutí mám obavu ze
změn, které v posledních letech
pozoruji. Bylo to v únoru 2012,
když týdenní deště, které přišly
místo obvyklého slunného a suchého počasí, zapříčinily hlad
v mé oblasti. Kvůli nečekaným
srážkám během léta začaly
kořeny manioku v půdě hnít.“
Brazílie
Region
Rio Negro
Pro oblast Rio Negra nebo domorodé obyvatele
Brazílie neexistují data o emisích CO2. Vzhledem
k jejich životnímu stylu se předpokládá, že budou
hluboko pod 1 t na osobu (většina brazilských
emisí pochází z odlesňování).
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Světový index
rizika 2012
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
EU27
10,0 Brazílie
Svět
8,3
7,3
VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
NÍZKÝ
VYSOKÝ
strana 18—19
Brazílie 2 /
Rio Negro:
Neobvyklá
spolupráce
při řešení
globálních
výzev
Sušárna
maniokového
chleba beju
na břehu řeky
Isana
Almerinda Ramos de Lima
z domorodého kmene Tarianů
je první ženou v čele organizace
FOIRN:
„Náš národ žije v regionu 3000
let a vytvořil kalendář, který
řídí obdělávání polí v letních
měsících. Tradičně každá rodina
v létě vytvoří místo pro nové
políčko. Muži porazí stromy
a spálí je. Popel slouží jako
hnojivo pro pěstované rostliny.
Deště v únoru 2012 znemožnily spálení stromů. Nemohli
jsme v létě připravit nová pole.
Po létě začíná období dešťů,
kdy už není možné založit
nová pole. Když uvážíme, že
naše pole můžeme využívat
k pěstování manioku, ananasu
a pepře jen dva roky a poté jsou
znovu pohlcena pralesem, znamená to, že vinou dešťů v létě
2012 přišly všechny rodiny
o polovinu svých polí.“
© Emil Benesch, KB Österreich
© Klimabündnis Österreich, Photo: Emil Benesch
Almerinda Ramos
de Lima
Průměrný měsíční úhrn srážek – srovnání hodnot naměřených
za období 1961–1990 s měsíčními úhrny za rok 2012.
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Průměrné měsíční úhrny srážek v Sao Gabriel da Cachoeria
ležícího u řeky Rio Negro ukazují
méně dešťů v létě, kdy se tradičně
připravují pole. Údaje za rok 2012
však vykazují výrazné odchylky od
30letého průměru.
(srážky v mm)
500
2012
Období 1961–1990
400
300
200
100
0
LED ÚNO BŘE DUB KVĚ ČER ČEC SRP ZÁŘÍ ŘÍJ
LIS PRO
Zdroj: INMET, http://www.inmet.gov.br/portal/index.
php?r=clima/normaisClimatologicas
DOMORODÉ NÁRODY V OBLASTI RIO NEGRO
Federace organizací původních obyvatel regionu Rio Negro (FOIRN) si za svůj hlavní
cíl klade obranu práv 23 domorodých národů žijících v oblasti. Hlavním úspěchem
je vytvoření domorodých území o velikosti 122 000 km2. Na těchto územích může
pokračovat trvale udržitelný
životní styl zdejších obyvatel, což
znamená, že 99,94 % tamních
deštných pralesů zůstává nedotčeno.
FOIRN a Climate Alliance Rakousko jsou partnery a vzájemně se podporují od roku 1993.
V roce 1998 získal FOIRN práva na
využívání 110 000 km2
Modré území o velikosti 8000 km2
bylo vyhlášeno domorodou oblastí
v dubnu 2013
strana 20—21
Amazonie je domovem
nejrozsáhlejšího
deštného pralesa na
světě, který pokrývá
plochu asi 6 milionů
km2. Žije zde přibližně
třetina všech rostlinných
a živočišných druhů
spolu s více než 1,5
milionem původních
obyvatel z přibližně 400
národů.
© Gustavo Tosello / ISA
Amazonie:
Sucho
 Přístav Sao
Gabriel da
Cachoeira na řece
Rio Negro bez
vody v roce 2007
 Pohled od Alto de Serra
de Tunuí. Vodopád na
řece Isana v severní
Brazílii.
Diego Escobar
© Nicole Romijn Fotografie
© Camila Sobral Barra / ISA
COICA
Diego Escobar, koordinátor pro
teritoria, životní prostředí a přírodní zdroje, COICA (asociace
původních obyvatel amazonské
pánve) a místopředseda Climate
Alliance:
„Kromě mimořádných srážek se
v některých oblastech Amazonie objevila „stoletá sucha“,
například v letech 2005 a 2010.
Všechny řeky úplně vyschly,
takže lidé obývající tyto oblasti
je nemohli opustit a museli být
zásobováni armádou. Miliony
stromů odumřely, rozšířily se
lesní požáry. Vedle využívání
přírodních zdrojů, jako je nelegální kácení lesa, rozšiřování
zemědělství a velkých projektů
budování infrastruktury, je pro
nás novým nebezpečím změna
klimatu. My, původní národy
Amazonie, chráníme deštné
pralesy, které byly vždy základem našeho života.“
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Satelitní i pozemní pozorování Amazonie ukázaly v poslední době v obdobích sucha
zvýšený počet odumírajících stromů a lesních požárů. Přibližně 70 milionů hektarů
lesa v západní Amazonii trpělo během sucha v roce 2005 silným nedostatkem vody,
což vedlo ke zmenšení korun a ztrátě vlhkosti přetrvávající až do příštího období
sucha v roce 2010. Výsledky naznačují, že velká sucha objevující se v 5–10letém
cyklu vedou k trvalé změně v horních patrech lesa.
Existující tempo odlesňování a degradace lesa znamená, že se Amazonie blíží bodu
zvratu, kdy se deštné pralesy změní v sezónní lesy nebo dokonce savany a místo
úložiště uhlíku se stanou jeho zdrojem.
© Copyright: Klima-Bündnis
Venezuela
Guyana
Francouzská
Surinam Guyana
Kolumbie
Ekvádor
AMAZONIE
Peru
Brazílie
Bolívie
Chile
Paraguay
Argentina
Biomasa deštného pralesa
je obrovské úložiště
uhlíku: průměrný hektar
deštného pralesa váže
přibližně 5–20 tun oxidu
uhličitého a trvale ukládá
ve své biomase asi 250 tun
uhlíku. V oblastech, kde si
původní obyvatelé zajistili
práva na svá území, je
deštný prales chráněn
nejlépe. Tito lidé tak
velmi významně přispívají
k ochraně životního
prostředí.
strana 22—23
Ekvádor:
Tání
tropických
ledovců
sopka Chimborazo,
6268 m
Sr. Olmedo Cayambe,
© Silvia Vallejo, EcoCiencia
© Felipe Segovia / EcoCiencia
president CORDTUCH,
komunitní turistické
organizace oblasti
Chimborazo
„Tady nahoře sloužily laguny
Yanacocha a Chaquishkacocha
jako napajedla pro dobytek
z vesnice Tambohuasha. Teď laguny zmizely, protože méně prší
a hodně se otepluje. Aby vesnice měla čím napojit dobytek,
musí vodu přivést potrubím ze
sousední hory Carihuayrazo.
Za vodou a pastvou musejí stáda v posledních deseti letech
stále výše do rezervace Chimborazo Fauna Reserve.“
Poslední „hielero“ oblasti
Chimborazo
Původní obyvatelé oblasti
prodávali lidem z města ještě
nedávno kusy ledu, který lámali nad lagunami na Chimborazu. Poslední ledař (hielero), který se tím živí, je Don
Baltazar Ushca. Řekl mi, že
dřív bylo na Chimborazu dost
zima a deštivo. Sníh zůstával
i v místech, kde jsou vesnice.
Ve výšce 4000 m ho bývalo
i 40 cm, ale dnes led začíná
až v nadmořské výšce 5500 m
a sníh nezůstává nikde.
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Nejmenší ledovce v Andách, jako ty na Carihuayrazu v nadmořské výšce pod 5100 m jsou
v současném klimatu odsouzeny k zániku. V letech 1939–2006 se teplota v tropických Andách
zvýšila o 0,7 °C. O velikosti ledovce a jeho odtávání rozhoduje úroveň mrazu a poměr mezi
deštěm a sněhovými srážkami. V současnosti
se ledovce zmenšují a pokud stávající podmínky
přetrvají, zmizí zbytky ledovců do dvaceti let,
a možná ještě mnohem rychleji.
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Ekvádor
Chimborazo
Světový index
rizika 2012
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
EU27
10,0
Ekvádor
3,9
Svět
7,3
VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
NÍZKÝ
VYSOKÝ
strana 24—25
Burkina
Faso 1:
Tornáda a
nestabilita
Dům zničený
tornádem
Vývoj meziročních srážek v Fada N’Gourma
y = 1,7939x + 770,88
R² = 0,0297
Srážky (mm)
1200
1100
1000
900
800
700
600
Srážky
Průměr
2011
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
400
2009
500
1977
Bylo to poprvé, co jsem něco
takového viděl. Pro naši vesnici
je to nezvyklé, protože bouře
přišla v květnu a normálně
období dešťů začíná nejdříve
v půlce června.“
Nestálost srážek znamená soustředění dešťů do kratšího období. Významným
průvodním jevem je také zvýšený výskyt srážkově vydatných bouří doprovázených
tornády v nezvyklou roční dobu.
1975
Teď nemám peníze na to, abych
dům znovu postavil. Budu
muset počkat do příštího roku
a doufat, že to pak bude možné.
Mezitím se ptám sám sebe, kam
s rodinou půjdeme.
Podle zprávy IPCC budou dopady změn klimatu v krátkodobém horizontu výsledkem
zvýšené četnosti a síly extrémních jevů, jako je sucho, povodně nebo vlny veder.
Pro Burkinu Faso to znamená nestálé rozložení srážek a růst teplot.
1973
V pondělí 13. května 2013 jsem
byl v Gourcy, když mi zavolali
a řekli, že můj dům zničil silný
vítr a liják. Když jsem se vrátil,
uviděl jsem tu spoušť. Dům
byl zničený, střešní krytina
rozházená větrem po okolí. Ten
dům jsem zrovna postavil pro
svoji rodinu. Ještě že nikdo nepřišel o život.
VĚDECKÝ ZÁKLAD
1971
„Jmenuji se Ousséni Sayaogo
a jsem farmář z Niessegy.
© Ba Mahamadou
© Ba Mahamadou
Ousseni Sayaogo
Trend
strana 26—27
Burkina
Faso 2:
Sucho
Degradace
zemědělské
půdy (provincie
Zondoma)
„Jmenuji se Mahmadi Sawadogo
a pocházím z regionu PlateauCetral v Burkině Faso.
V mé vesnici jsem vedl zemědělské projekty na obnovu
degradované půdy a zalesňování.
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Náhlý rozpad ekosystémů v celé severní a střední části země vedl ke ztrátě úrodnosti
půdy a nedostatku srážek. Výsledkem je nejistá produkce potravin, která zhoršuje
tamní chudobu.
Bezprostředním důsledkem mizení rostlinných zdrojů je zhoršující se poškození
půdy větry, včetně známého Harmatánu, nárůst teplot, narušení rozložení srážek
a jejich pokles.
Časté sucho vedlo k přesídlení části obyvatelstva Plateau-Central do východních
a západních regionů. Tito běženci významně přispívají k degradaci oblastí, do nichž
se stěhují, a musí čelit mnoha překážkám.
AKCE
Sdružení pro agroekologický výzkum a vzdělávání (ARFA) pomáhá farmářům zvýšit
výnosy zaváděním postupů ekologického zemědělství, a tak se lépe přizpůsobit
klimatickým změnám
0
60
600
0
0
60
DORI
0
600 mm a 900 mm
60
Posun linií spojujících
místa se stejným
množstvím srážek
60
Změna klimatu přinesla sucho,
ztrátu vegetačního krytu
a pokles úrodnosti půdy. Musel
jsem se odstěhovat za lepšími
životními podmínkami, a tak
jsem v roce 2003 přišel do Bourguéoga. Tady, třebaže klimatické
podmínky jsou pro zemědělství
příznivější, se objevily další
problémy, jako je nedostatek
pitné vody a silnic. Navíc, jako
obyvatelé přírodní rezervace,
musíme strpět škody, které nám
způsobují sloni. Bez nějakého
zemědělského plánu naše primitivní způsoby obhospodařování
urychlí degradaci přírodních
zdrojů. Budeme se nakonec
muset vystěhovat i odsud?“
© Ba Mahamadou
© Ba Mahamadou
Mahmadi Sawadogo
90
900
0
90900
9000
0
60 00
6
OUAHIGOUYA
BOGANDE
DEDOUGO
0
60
600
600
OUAGADOUGOU
FADA NGOURMA
BOROMO
BOBO-DIOULASSO
PO
GAOUA
1931–1960
1951–1980
1961–1990
1971–2000
1981–2010
900
900
9
9 00
9000
0
Zdroj: Direction de la métérologie
strana 28—29
Niger
1: Krize
pastevectví
Jobari Mokao,
postižený kočovný pastevec
„Jsem Jobari Mokao z vesnice
Bermo v Nigeru, která leží na
sever od pastvin v oblasti Maradi. Více než deset let trvající
sucho tady způsobilo nedostatek krmiva, vody pro zvířata
a snížení kvality našich pastvin.
Výsledkem byly opakované
krize pastevectví.
V kritických letech přicházíme
o 30–100 % zvířat. Nejsilnější
kusy, které přežijí, ztratí přes
třetinu své váhy a více než
90 % tržní ceny. Na vrcholu
krize v roce 2010 se zvíře stojící
250 000 CFA franků prodávalo
za necelých 10 000 CFA franků.
© CESAO -PRN
© CESAO -PRN
Zvířatům chybí
pastva, ztratila
na váze i ceně
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Niger v posledních deseti letech opakovaně trpěl nedostatkem potravin. Příčinou
těchto krizí jsou změny ve srážkové činnosti – jejich nedostatek, špatné rozložení
v prostoru a čase, krátké zimy, povodně apod.
V letech 2011–2012 zasáhla potravinová krize 5,5 milionu obyvatel, tedy více než
třetinu populace země. Podle odhadů poklesla produkce krmiv na polovinu. V roce
2010 během krize pastevectví uhynulo téměř 5 milionů kusů, což představuje čtvrtinu všech stád. Nejchudší rodiny přišly o téměř 90 % svých zvířat, a tím i prostředků obživy. Tyto opakující se krize mají katastrofální dopad na životy pasteveckých
komunit, například na severu Dakora v regionu Maradi.
A co hůř, poté, co se zvířata
protrápí obdobím sucha, většinou podlehnou teplotnímu šoku
spojenému s prvními dešti.“
Agadez
Diffa
Tahoua
Tillaberi
Zinder
DAKORO Maradi
Dosso
Niger
Emise CO2
v tunách na
obyvatele
v roce 2010
Světový index
rizika 2012
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
EU27
10,0
Svět
7,3
Niger
0,6
VELMI NÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
NÍZKÝ
VYSOKÝ
strana 30—31
Niger 2:
Rozpad
ekosystémů
Ztráta vegetačního
krytu v regionu
Tillabéri
Finda Lompo,
„Jmenuji se Finda Lompo
a narodila jsem se přibližně
v roce 1946 v Niaktiré, v osadě
Makalondi v regionu Tillabéri
v Nigeru.
Les ztratil svou duši. Býval plný
arabské gumy a divokého ovoce nevyčíslitelné hodnoty pro
místní lidi.
© CESAO -PRN
© CESAO -PRN
67 let, vesnice Niaktiré
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Povodně, přívalové deště, řeky odnášející své břehy a slabší srážky, které jsou výsledkem změn klimatu, jsou příčinou úbytku mnoha druhů dřevin a bylin a poklesu
kvality ekosystémů.
Niger každoročně přichází o 100 000–120 000 ha lesa, což znamená, že 25 % dobytka
musí živořit na degradované půdě ve zhoršujících se podmínkách, jako v případě
osady Makalondi v regionu Tillabéri.
Dnes je všechno pryč. A co je
horší, zmizely i léčivé byliny,
které používáme.
Dosso
MAKALONDI
Zinder
Maradi
2007
2003
1999
1995
1991
1987
1983
1979
1975
1971
1967
1963
Diffa
Tahoua
Tillaberi
1959
Agadez
1954
Niger
2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
-0,5
-1,0
-1,5
-2,0
1951
Les mizí a my žádáme, aby byl
zachráněn.“
Srážkový index ukazuje, jak vlhké či suché bylo období dešťů v regionu Tillabéri
v letech 1951–2007:
Srážkový index
Pro ženy je to katastrofa, protože s bylinami ztratily své
živobytí.
Kladné hodnoty ukazují roky, ve kterých úhrn srážek překročil průměr za období let 1951–2007 a záporné
hodnoty znamenají podprůměrné roční úhrny. Graf naznačuje, že v roce 1969 se region Tillabéri podobně
jako zbytek Sahelu dostal z období s přebytkem srážek během období dešťů do časového úseku, kdy se
opakovaně projevuje sezónní nedostatek srážek, což má katastrofální dopady na ekosystém.
strana 32—33
Závěry
Společná, ale různá zodpovědnost
GLOBÁLNÍ PŘEHLED EMISÍ NA OBYVATELE A RIZIKA
PRŮMYSLOVÉ ZEMĚ Œ
30
25
Ž ROZVOJOVÉ ZEMĚ
Emise CO2 včetně rozsáhlého
spalování biomasy (t/ob., 2010)
20
15
10
5
Svět
Niger
Bangladéš
Burkina Faso
Indie
Peru
Ekvádor
Brazílie
EU 27*
Grónsko*
Maďarsko
Slovensko
Rakousko
Německo
Dánsko
Česká republika
Lucembursko
Světový index rizika 2012
Zdroj emisí CO2: http://edgar.jrc.ec.europa.eu/overview.php?v=GHGts1990-2010
Zdroj indexů rizika: www.worldriskreport.org
* index rizika není stanoven
Země, které nesou největší zodpovědnost za změnu klimatu,
jsou průmyslové země, ale nejohroženější jsou země rozvojové.
Z tohoto nerovného postavení vychází základní princip Rámcové
úmluvy OSN o změně klimatu
z roku 1992. ddd
United Nations
Framework Convention
on Climate Change
„Článek 3 PRINCIPY
1. Smluvní strany by měly chránit klimatický systém ve prospěch současných i budoucích generací lidstva na základě rovnosti
a v souladu s jejich společnými, i když rozdílnými, odpovědnostmi a odpovídajícími
schopnostmi. V této souvislosti by měly
smluvní strany rozvinutých zemí zaujmout
vedoucí postavení v boji proti změně klimatu
a z ní plynoucích negativních důsledků.“
Jeden z nevýrazných výsledků klimatického summi­tu v Kodani v roce
2009 byl závazek průmyslových
zemí (označovaných jako „Annex I“)
podporovat rozvojové země (označované jako „Non-Annex I“) v aktivitách na omezení a přizpůsobení
změnám klimatu částkou 100 miliard USD do roku 2020.
3%
V ROCE 2011 DOSÁHLY CELKOVÉ
EMISE CO2 33,9 MILIARD TUN.
ODKUD POCHÁZEJÍ?
Other Non-Annex I
20 %
11 %
India
China
6%
V roce 2011 průmyslové země (Annex I), které tvoří asi 20 % světové populace, vytvořily
42 % emisí. Rozvojové země (Non-Annex I),
které zahrnují 80 % světové populace, vyprodukovaly 55 % globálních emisí CO2.
(Zdroj: CSEIndia, 2012)
16 %
Other Annex I
US
29 %
15 %
EU-27
International transport
Zdroj: CSEIndia 2012
strana 34—35
Česká
odpovědnost
– česká
příležitost
Česká republika se řadí k předním státům světa v produkci CO2 na
obyvatele. I proto bychom neměli odmítat naši odpovědnost za změny klimatu a následné humanitární katastrofy. Věc má i konkrétní
finanční rozměr. Mezinárodní společenství se shodlo, že průmyslové
země budou těm rozvojovým pomáhat částkou 100 miliard dolarů
ročně. Český podíl vychází na 10 miliard korun.
Potřebné snížení emisí by stálo zhruba 1 % globálního HDP. Nicméně pokud
necháme znečišťování – a vyvolaným změnám podnebí – volný průběh, přímé finanční škody budou činit zhruba 11 % světového ekonomického výkonu.
(Zdroj: Stern Review, 2007)
Ale i kdybychom rozvojové země hodili přes palubu, tak nás vysoké emise skleníkových plynů přichází draho. Každý rok zaplatí česká ekonomika přes 200 miliard
korun za dovoz ropy a zemního plynu. Domácí uhlí zase špiní vzduch. Léky, zdravotní
neschopnost a další náklady státu: 51 miliard ročně jen kvůli pálení uhlí v elektrárnách.
Graf 1: Teplo – největší položka z výdajů na energie – za posledních deset let
zdražilo o 65 až 140 % (dle druhu fosilního paliva a způsobu vytápění).
Vývoj maloobchodní ceny hnědého uhlí
Vývoj ceny zemního plynu pro domácnosti
Vývoj ceny dálkového tepla z tepláren na uhlí
Vývoj ceny tepla z tepláren na ostatní paliva
600
500
PŘÍLEŽITOSTI PRO SNÍŽENÍ
ÚČTŮ LEŽÍ NA ULICI
Už současné technologie
mohou snížit energetickou
náročnost českého průmyslu
o čtvrtinu. Číslo odpovídá
dvěma atomovým elektrárnám v Temelíně.
Stát může pomoci lidem
zateplit domy nebo třeba
instalovat kotle na biomasu.
Pomoc se mu vrátí. Pokud
stát poskytne na energetické
renovace budov každoročně
16 miliard korun, vznikne
31 tisíc stabilních pracovních
příležitostí už do roku 2020.
Fotovoltaické panely na střeše nebo obecní větrná elektrárna sníží emise i závislost
na ČEZu. Přitom cena obnovitelných zdrojů klesá. Malá
solární elektrárna na střechu
by se u nás – nebýt úředních
bariér – vyplatila i bez dotací.
400
300
200
100
0
2003
2005
2007
2009
2011
2012
Zdroj: Ceny energií a paliv, TZB-info, www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii
strana 36—37
Česká
odpovědnost –
česká příležitost
(pokračování)
PRVNÍ KROK: RÁMCOVÝ ZÁKON
Hnutí DUHA s podporou většiny českých ekologických a humanitárních organizací
prosazuje nový zákon, který závazně stanoví, že Česko bude snižovat závislost na
drahých fosilních palivech – krok po kroku, rok po roku. Rozhýbe investice do
chytrých řešení, jako jsou úsporné domy a pohodlná veřejná doprava, snadná
recyklace odpadu, čistá energie nebo české potraviny v obchodech.
Návrh je inspirovaný úspěšným britským zákonem, který kopíruje také řada
dalších evropských států. Legislativu v Británii prosadila vláda, ale shodla se
na ní s oběma tehdejšími opozičními stranami. Navíc ji podpořil Svaz britského
průmyslu i odbory.
I na české politické scéně má zákon podporu: ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 09
i KSČM jej chtějí předložit.
Více najdete na www.velkavyzva.cz
Vysvědčení ČR:
Emise CO2 v tunách na
obyvatele v roce 2010
Česko
14,0
EU 27
10,0
foto: Vlastimil Rieger
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
Svět
7,3
350
Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA
300
Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody
250
Potenciál obnovitelného tepla (v konečné
spotřebě)
Graf 2: K vytápění nemusíme v buducnu potřebovat dokonce žádné uhelné
doly a ruský plyn.
Potenciál úspor tepla – vytápění budov
200
350
350
Potenciálspotřeba
tepla z roční
na dole ČSA
Konečná
teplatěžby
– budovy
Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA
150
300
300
Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody
Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody
100
250
250
50
200
200
350
0
150
150
300
Potenciál obnovitelného tepla (v konečné
Potenciál obnovitelného tepla (v konečné
spotřebě)
spotřebě)
Potenciál úspor tepla – vytápění budov
Potenciál úspor tepla – vytápění budov
Konečná
spotřeba
teplatěžby
– budovy
Potenciál
tepla z roční
na dole ČSA
Konečná spotřeba
tepla – budovy
Současná spotřeba tepla
100
100
250
Potenciál obnovitelného tepla (v konečné
spotřebě)
50
50
200
0
0
150
(PJ)
Možnosti zateplování a výroby zeleného
Prolomení limitů těžby uhlí
Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody
tepla
Potenciál úspor tepla – vytápění budov
Konečná spotřeba tepla – budovy
Současná spotřeba tepla
Současná spotřeba tepla
Možnosti zateplování a výroby zeleného
Možnosti zateplování a výroby zeleného
tepla
tepla
Prolomení limitů těžby uhlí
Prolomení limitů těžby uhlí
100
Zdroj: Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu.
Úřad vlády ČR, Praha. 2008.
50
0
Současná spotřeba tepla
Možnosti zateplování a výroby zeleného
tepla
Prolomení limitů těžby uhlí
strana 38—39
Sestaveno ve spolupráci
Climate Alliance
ASTM /
Climate Alliance Luxembourg
www.astm.lu
www.klimabuendnis.lu
Climate Alliance of European Cities
with Indigenous rainforest peoples
(CAI)
www.climatealliance.org
Climate Alliance Austria
www.klimabuendnis.at
Crossing Borders / Dánsko
www.crossingborders.dk
Nadace Partnerství /
Česká republika
www.nadacepartnerstvi.cz
Friends of the Earth-CEPA /
Slovensko
www.priateliazeme.sk/cepa
Védegylet Egyesület / Maďarsko
wwvedegylet.hu
Formabiap-Aidesep / Peru
www.formabiap.org
FOIRN / Brazílie
www.foirn.org.br
CROSSING BORDERS
Creating Space for Dialogue
EcoCiencia / Ekvádor
www.ecociencia.org
ARFA / Burkina Faso
www.arfa-ong.org
RDGRN / Nigérie
www.cesao-ai.org
CSE / Indie
www.cseindia.org
Co mají společného Shadu Charan Mondol z Bangladéše, André Baniwa z Brazílie nebo Štěpánka Hanzlíková z České republiky? Ačkoliv žijí v různých částech světa, zažívají přímo na vlastní kůži důsledky
měnícího se klimatu. Výstava, která vznikla ve spolupráci mnoha partnerů z různých kontinentů, vám
přináší skutečné příběhy lidí, které se staly v průběhu několika posledních let.
Jak dokládají jejich svědectví, změna klimatu není hrozbou pro příští desetiletí, ale realitou, se kterou
se lidé snaží vyrovnávat na celém světě. Svoji odpovědnost za měnící se klima by měla přijmout i Česká
republika. Zajímá vás proč a co může pro to udělat?
Nadace Partnerství pomáhá lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí. Poskytuje jim k tomu
granty, odborné znalosti i služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje výsadbu stromů, ochranu přírody,
šetrnou dopravu a turistiku, využívání obnovitelných zdrojů energie a kvalitní veřejná prostranství. Během
23 let naší existence jsme podpořili více jak 3000 projektů ve výši téměř 300 miliónů korun.
Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku tvoříme asociaci Environmental Partnership Association.
www.nadacepartnerstvi.cz