Osídlení povodí Klejnárky v době římské

Osídlení povodí Klejnárky v době římské

Bylany Varia 3
2005: 129 - 152
OsÌdlenÌ povodÌ Klejn·rky v dobÏ ¯ÌmskÈ
The settlement of the river Klejn·rka valley in the Roman time
Jarmila Valentov·, Muzeum KolÌn - Radka äumberov·, AR⁄ Praha
PoslednÌ v˝zkumy p¯inesly mnoûstvÌ nov˝ch n·lez˘ z doby ¯ÌmskÈ. Celkem byly z uvedenÈho ˙zemÌ shrom·ûdÏny
informace o 38 poloh·ch z 19 katastr˘ s n·lezy datovateln˝mi do doby ¯ÌmskÈ. Pouze jedin· lokalita, Kutn· Hora Karlov, p¯edstavuje sÌdliötÏ zkoumanÈ v pov·leËnÈm obdobÌ ve vÏtöÌm rozsahu.
The latest surveys brought new finds from the Roman period. A total of 38 localities from 19 different cadastres within
the river Klejn·rka alluvium provided finds from the Roman period. Only one settlement site in this area, namely in the
locality Kutn· Hora - Karlov, was studied in more detail in the post-war period.
1. ⁄vod
ÿÌËka Klejn·rka a jejÌ p¯Ìtok Vrchlice jsou nejpodstatnÏjöÌmi geografick˝mi osami osÌdlenÌ severoz·padnÌ Ë·sti kutnohorskÈho regionu. Cel˝ mikroregion se rozkl·d·
ve vymezenÈ Ë·sti st¯edoËeskÈho povodÌ Labe na rozhranÌ dvou vÏtöÌch geomorfologick˝ch oblastÌ - »eskomoravskÈ vrchoviny a v˝bÏûku St¯edoËeskÈ tabule. JiûnÏ od tohoto prostoru s rostoucÌ nadmo¯skou v˝ökou doklad˘
osÌdlenÌ v˝raznÏ ub˝v·, v˝chodnÏ se rozkl·d· z hlediska
archeologickÈho silnÏ podreprezentovanÈ PodoubravÌ.
PoslednÌ v˝zkumy vöak i zde p¯inesly mnoûstvÌ pozitivnÌch zjiötÏnÌ, vËetnÏ n·lez˘ z doby ¯ÌmskÈ. SevernÏ je
situov·no povodÌ Ho¯anskÈho potoka s libenick˝m kultovnÌm are·lem na okraji vlastnÌho PolabÌ.
Klejn·rka teËe severnÌm smÏrem jako svahov˝ potok
z plochÈho rozvodÌ mezi Labem a S·zavou, Vrchlice
s Bylankou odvodÚujÌ severoz·padnÌ Ë·st regionu. Klimaticky pat¯Ì ˙zemÌ do teplÈ a mÌrnÏ teplÈ oblasti s pr˘mÏrnou roËnÌ teplotou vzduchu 7-9 ∞C a sr·ûkov˝m ˙hrnem
600-650 mm roËnÏ. Lokality leûÌ p¯ev·ûnÏ jiû v pÌsËitohlinit˝ch fluvi·lnÌch sedimentech v aluviu tok˘, p¯ÌpadnÏ
na svazÌch nad vodnÌm tokem pokryt˝ch w¸rmsk˝mi
spraöov˝mi hlÌnami. Nadmo¯sk· v˝öka se pohybuje mezi
199 m n.m. u soutoku Klejn·rky s Labem a 400 m n.m. na
rozvodÌ Bylanky a ChotouchovskÈho a NebovidskÈho potoka, v p¯ÌpadÏ doloûen˝ch sÌdliötnÌch poloh vöak nep¯esahuje hranici 270 m n.m.
V porovn·nÌ s intenzivnÌm osÌdlenÌm PolabÌ na KolÌnsku v dobÏ ¯ÌmskÈ se zd· b˝t Kutnohorsko v tomto obdobÌ ponÏkud na periferii z·jmu. ZejmÈna ze staröÌch n·lez˘
a v˝zkum˘ p¯evaûujÌ pouze ojedinÏlÈ n·lezy mincÌ a jednotliv˝ch sÌdliötnÌch objekt˘, zcela v˝jimeËnÈ jsou hrobovÈ n·lezy. Teprve archeologickÈ v˝zkumy a povrchovÈ
pr˘zkumy z poslednÌch let naznaËujÌ, ûe i pro tuto oblast
m˘ûe platit teze o tÈmϯ souvislÈm vyuûÌv·nÌ niv vodnÌch
tok˘ niûöÌch ¯·d˘.
Celkem byly z uvedenÈho ˙zemÌ shrom·ûdÏny informace o 38 poloh·ch z 19 katastr˘ s n·lezy datovateln˝mi
do doby ¯ÌmskÈ. Pouze jedin· lokalita, Kutn· Hora-Karlov, p¯edstavuje sÌdliötÏ zkoumanÈ v pov·leËnÈm obdobÌ
ve vÏtöÌm rozsahu.
2. Kutn· Hora - Karlov, »OV - v˝zkumy v letech
1989-96
P¯i nÏkolika stavebnÌch akcÌch v prostoru mezi kutno-
horsk˝m p¯edmÏstÌm Karlov a ¯ÌËkou VrchlicÌ byly opakovanÏ naruöeny sÌdelnÌ i poh¯ebnÌ komponenty z obdobÌ
od mladöÌ doby kamennÈ po dobu ¯Ìmskou. Celkov˝ rozsah osÌdlenÌ zde nelze p¯esnÏji odhadnout vzhledem k recentnÌm zmÏn·m terÈnu, minim·lnÏ m˘ûeme p¯edpokl·dat vyuûÌv·nÌ prostoru o rozloze asi 10 ha.
Lokalita leûÌ v nm.v. 216-218 m p¯i okraji nivy ¯ÌËky
Vrchlice, protÈkajÌcÌ nynÌ ve vzd·lenosti cca 300 m severoz·padnÌm smÏrem, jeden z jejÌch bezejmenn˝ch p¯Ìtok˘
m· prameniötÏ 500 m v˝chodnÏ. Dle staröÌch mapov˝ch
podklad˘ (1. vojenskÈ mapov·nÌ) vöak v tomto prostoru
existovaly i dalöÌ drobnÈ vodoteËe (p¯Ìloha 13). Sledovan· poloha se rozkl·d· p¯i ˙patÌ severnÌho svahu ohraniËujÌcÌho ¯ÌËnÌ nivu, v terÈnu jiû mÌrnÏ stoupajÌcÌm do
zvlnÏnÈ Ë·sti kutnohorskÈ ploöiny (p¯Ìloha 14). Vyjma
nÏkolika zastavÏn˝ch ploch je okolnÌ terÈn zemÏdÏlsky
vyuûÌv·n, pod ornicÌ jsou ale mÌsty velmi silnÈ recentnÌ
vrstvy struskovÈ nav·ûky.
P˘dnÌ pokryv (dle z·kladnÌ p˘dnÌ mapy 1:10 000, sekce Kutn· Hora 23-23) tvo¯Ì nivnÌ p˘dy a nivnÌ p˘dy glejovÈ, jejichû mocnost se v r·mci zkoumanÈ plochy pohybovala v rozmezÌ 50 - 110 cm. JiûnÏ a jihov˝chodnÏ jsou
jiû vyst¯Ìd·ny hnÏdozemÏmi. PodloûÌ zde tvo¯Ì spraö.
2.1. TerÈnnÌ situace a popis objekt˘
2.1.1. Poloha A - »OV 1989
(v˝zkum Valentov· - äumberov· 1989)
PoprvÈ byla lokalita identifikov·na v roce 1989. P¯i z·chrannÈm v˝zkumu na staveniöti sklad˘ n·bytku z·padnÏ
od are·lu ËistÌrny odpadnÌch vod bylo prozkoum·no 24
archeologick˝ch objekt˘. ZjiötÏny byly ojedinÏlÈ n·lezy
kultury s line·rnÌ keramikou, hrobovÈ n·lezy snad z obdobÌ eneolitu, ojedinÏlÈ n·lezy z doby bronzovÈ, poh¯ebiötÏ
bylanskÈ kultury vËetnÏ velkÈho komorovÈho hrobu
(äumberov· 1996a, 2000) a v˝robnÌ are·l z doby ¯ÌmskÈ.
V˝jimeËn˝ je n·lez latÈnskÈ spony (Valentov· - Sankot
2000). Neolitick· i eneolitick· osada z˘staly p¯i tomto v˝zkumu skryty pod vrstvou n·plav, neboù skr˝vka odstranila pouze jejich hornÌ Ë·st a v˝zkum se zamϯil jen na bezprost¯ednÏ ohroûenÈ objekty. Zachyceny byly jen z¯ejmÏ
eneolitickÈ kostrovÈ hroby, kterÈ sv˝m velice mÏlk˝m
uloûenÌm ukazujÌ na pravdÏpodobnou v˝raznÏjöÌ erozi
v posteneolitickÈm obdobÌ. BylanskÈ poh¯ebiötÏ i sÌdliötÏ
doby ¯ÌmskÈ je jiû zapuötÏno do mohutnÈ naplavenÈ
vrstvy.
129
Bylany Varia 3
Popis objekt˘ z doby ¯ÌmskÈ
Obj. 7 - torzo ûelez·¯skÈ pece, zachov·na pouze nÌstÏj do Ëervena
vyp·len·, zahlouben· 25 cm v n·plavovÈ vrstvÏ, pravideln˝ kruhov˝
p˘dorys o pr˘mÏru 45 cm, dno pokryto vrstvou uhlÌk˘, nad nimi
struska v dolnÌ Ë·sti kompaktnÌ, v hornÌ drobiv·, zcela naho¯e velkÈ
kusy strusky se zataven˝mi st¯epy (obr. 1).
N·lezy: keramika, struska, mazanice - uloûenÌ M Kutn· Hora p¯. Ë. 55/90
Obj. 8 - torzo ûelez·¯skÈ pece, zachov·na pouze do Ëervena vyp·len· nÌstÏj s maxim·lnÌm zahloubenÌm do inundace 33 cm. TÈmϯ kruhov˝ p˘dorys o maxim·lnÌm pr˘mÏru 60 cm. Nade dnem hnÏdoËern· hlinit· vrstva promÌöen· vÏtöÌmi uhlÌky, na nÌ kumulace velk˝ch
uhlÌk˘ o mocnosti vrstvy aû 10 cm, na kterou nased· slit· vrstva strusky, mÌstnÏ oddÏlen· jeötÏ svÏtlejöÌ hnÏdou hlinitou vrstvou (obr. 1).
N·lezy: struska - uloûenÌ M Kutn· Hora p¯. Ë. 56/90
Obj. 9 - torzo ûelez·¯skÈ pece, zachov·na pouze do Ëervena vyp·len· nÌstÏj o maxim·lnÌm pr˘mÏru 40 cm a maxim·lnÌm zahloubenÌ
25 cm. Z kruhovÈho p˘dorysu vybÌh· ËervenÏ prop·len· vrstva jazykovitÈho tvaru o mocnosti 2-12 cm. Na dnÏ nÌstÏje siln· vrstva velk˝ch uhlÌk˘, nad nÌ hnÏd· hlinit· vrstva s kusy strusky, v˝plÚ hornÌ
Ë·sti struskovit·, mÌsty zcela kompaktnÌ (obr. 1).
N·lezy: mazanice, struska, uhlÌky - uloûenÌ M Kutn· Hora p¯. Ë. 57/90
Obj. 16 - destrukce pece?, bez rozeznateln˝ch stop zahloubenÌ
v tmavÈ inundaËnÌ vrstvÏ, na ploöe 70x110 cm koncentrace velk˝ch
kus˘ strusky a velk˝ch profilovan˝ch kus˘ mazanice z klenby pece,
vÏtöinou s otisky vnit¯nÌ konstrukce v podobÏ rovnobÏûnÈho ûl·bkov·nÌ na vnit¯nÌ stranÏ. P¯i severnÌ stranÏ kumulace mÏlkÈ stopy dvou
k˘lov˝ch jamek zachycenÈ aû na ˙rovni spraöe v hloubce 55 cm pod
˙rovnÌ skr˝vky (obr. 2).
N·lezy: keramika, mazanice, struska - uloûenÌ M Kutn· Hora p¯. Ë. 97/90
Obj. 22 - objekt?, na ˙rovni skr˝vky ve Ëtverci C3 koncentrace
zlomk˘ keramiky z¯ejmÏ ze dvou n·dob - bez dalöÌch souvislostÌ.
N·lezy: keramika- uloûenÌ M Kutn· Hora p¯. Ë. 103/90
Obj. 23 - destrukce pece?, bez rozeznateln˝ch stop zahloubenÌ
v inundaËnÌ vrstvÏ a bez zachovanÈ konstrukce, pouze kumulace
strusky, drobn˝ch kamen˘, zlomk˘ keramiky a mazanice s otisky
vnit¯nÌ konstrukce v podobÏ rovnobÏûnÈho ûl·bkov·nÌ na vnit¯nÌ
stranÏ. Koncentrace na ploöe cca 120x60 cm. Ve vzd·lenosti 120 cm
JV dalöÌ jiû mÈnÏ v˝razn· koncentrace mazanice a strusky (obr. 3).
N·lezy: keramika, mazanice, struska - uloûenÌ M Kutn· Hora p¯. Ë. 106/90
Obj. 24 - rozs·hl˝ zahlouben˝ objekt v tÏsnÈ blÌzkosti poz˘statk˘
ûelez·¯skÈ pece, jehoû SZ hrana se ztr·cela v inundaËnÌ vrstvÏ. Tvar
nepravideln˝, maxim·lnÌ dÈlka 360 cm, ö̯ka 240 cm, hloubka 40
cm. StÏny rovnÈ, tÈmϯ svislÈ, rovnÈ dno, v˝plÚ jen nepatrnÏ odliön·
od inundaËnÌ vrstvy - hnÏd·, sypk·. V Z polovinÏ objektu v mÌrnÈ
prohlubni uloûen· kostra psa, poblÌû zbytky n·doby, velkÈ mnoûstvÌ
keramiky a kostÌ (obr. 3, 13).
N·lezy: keramika, mazanice, kosti, struska - uloûenÌ M Kutn· Hora
p¯. Ë. 107/90
2.1.2. Poloha B - V˝stavba are·lu Auto Bohemia
(v˝zkum 1996 - äumberov· 1997, 2000)
V˝stavba Autocentra Bohemia probÌhala v tÏsnÈ blÌzkosti polohy A. Ornice, jejÌû mocnost zde byla 30-40 cm,
nasedala na inundaËnÌ vrstvu, v hl. 80 - 120 cm pak byla
zachycena jiû podloûnÌ spraö. V geologick˝ch vrtech byly
v inundaËnÌ vrstvÏ prok·z·ny zlomky keramiky, uhlÌk˘
a mazanice, dokl·dajÌcÌ intenzivnÌ antropogennÌ aktivitu
v tomto prostoru. V pr˘bÏhu terÈnnÌho v˝zkumu bylo prozkoum·no 16 objekt˘. Jedin˝ kostrov˝ hrob byl uloûen na
˙rovni spraöovÈho podloûÌ a m˘ûeme ho datovat pravdÏpodobnÏ do obdobÌ eneolitu, do n·plavov˝ch vrstev byly
zahloubeny û·rovÈ hroby bylanskÈ kultury. K dalöÌm
komponent·m n·leûely sÌdliötnÌ n·lezy z eneolitu a v˝robnÌ objekt a j·my z doby ¯ÌmskÈ.
Popis objekt˘ z doby ¯ÌmskÈ
Obj. 8 - destrukce ûelez·¯skÈ pece, na povrchu skr˝vky patrn˝ zbytek klenby, ve v˝plni j·my mazanice a struska, pec p˘vodnÏ zapuö130
tÏna do podloûÌ, zbytky dna pece zkoum·ny p¯i hloubenÌ r˝h na podloûÌ. Pr˘mÏr j·my cca 190 cm, hloubka od povrchu skr˝vky 60 cm.
N·lezy: keramika, mazanice, struska, uhlÌky, kameny - uloûenÌ z·kladna Bylany p¯. Ë. 348-357/96
Obj. 11 - sÌdliötnÌ objekt, kruhovit· j·ma o pr˘mÏru 150 cm, öikmÈ
stÏny a rovnÈ dno, hloubka od ˙rovnÏ skr˝vky 34 cm, dno dosahuje
spraöovÈho podloûÌ, v˝plÚ öedohnÏd· (obr. 6).
N·lezy: keramika, mazanice, struska - uloûenÌ z·kladna Bylany p¯. Ë.
368-370/96
Obj. 12 - rozs·hl· sÌdliötnÌ j·ma zkouman· v ¯ezu, z¯ejmÏ kruhovit˝
tvar o pr˘mÏru 210 cm, hloubka od povrchu skr˝vky 40 cm, v˝plÚ
ËernohnÏd· sypk· (obr. 6).
N·lezy: keramika - uloûenÌ z·kladna Bylany p¯. Ë. 372/96
Vzhledem k p¯edstihovÈmu charakteru v˝zkumu v roce
1996 bylo moûno lÈpe sledovat vztah objekt˘ k ¯ÌËnÌ nivÏ
neû v p¯ÌpadÏ v˝zkumu v poloze A. NivnÌ n·plavy zde
dosahovaly mocnosti aû 140 cm. Na ˙rovni podloûÌ
(215,58-216,13 m n.m.) byl identifikov·n mÏlk˝ eneolitick˝ sÌdliötnÌ objekt a shodnÏ datovan˝ kostrov˝ hrob, do n·nos˘ pak byly zahloubeny objekty z obdobÌ halötatskÈho
a doby ¯ÌmskÈ. Situace v terÈnu nasvÏdËuje erozivnÌ aktivitÏ v posteneolitickÈm obdobÌ a n·slednÈ agradaci p¯ed
staröÌ dobou ûeleznou. Vzhledem k naruöenÌ terÈnu nelze
vylouËit sedimentaci n·plav i po mladöÌ dobÏ ¯ÌmskÈ.
2.1.3. Poloha C - Rekonstrukce »OV
(v˝zkum 1996 - äumberov· 1996b, 2000)
V roce 1996 byla zkoum·na i dalöÌ Ë·st lokality, p¯Ìmo
v are·lu »OV, v˝chodnÏ od v˝öe uveden˝ch v˝zkum˘. P¯i
rekonstrukci »OV byly odstranÏny betonovÈ kalovÈ n·drûe a odkryta rozs·hl· plocha jen Ë·steËnÏ naruöen· stavbami. V pr˘bÏhu v˝zkumu bylo zachyceno 20 archeologick˝ch objekt˘, mezi nimiû byly zastoupeny hrobovÈ
n·lezy z mladöÌ doby bronzovÈ a staröÌ doby ûeleznÈ, sÌdliötnÌ objekty ze staröÌ doby ûeleznÈ a v˝robnÌ objekty ze
staröÌ doby ¯ÌmskÈ. Doloûena byla opÏt mohutn· inundaËnÌ vrstva s archeologick˝mi n·lezy r˘znÈho st·¯Ì, mÌsty
jeötÏ p¯ekryta p˘vodnÌm p˘dnÌm pokryvem.
Popis objekt˘ s materi·lem z doby ¯ÌmskÈ
Obj. 4 - nepravidelnÏ ov·ln˝ objekt s kolm˝mi, mÌsty sklÌpkovitÏ
proûlaben˝mi stÏnami a rovn˝m dnem, v˝plÚ Ëern· a ûlutohnÏd·
promÌöen·, maxim·lnÌ rozmÏry 280x260 cm, hloubka 55 cm, zkoum·n v Z polovinÏ.
N·lezy: keramika, zrnotÏrka, ûelezn˝ krouûek, mazanice, struska,
uhlÌky, kosti - uloûenÌ z·kladna Bylany p¯. Ë. 36-49/96
Datov·nÌ: HaC (p¯ÌmÏs ÿ)
Obj. 5 - nepravidelnÏ ov·ln˝ objekt s obdÈlnou prohlubnÌ v Z Ë·sti
s uloûen˝m û·rov˝m hrobem a Ë·stmi lidskÈho skeletu, stÏny öikmÈ,
rovnÈ dno, v˝plÚ Ëern·, u dna promÌöen·, maxim·lnÌ zachycenÈ rozmÏry 280x310 cm, prohlubeÚ 160x120 cm, hloubka 20 cm, resp.
30 cm.
N·lezy: keramika, struska, mazanice, kosti, bronzov˝ n·ramek - uloûenÌ z·kladna Bylany p¯. Ë. 50-71/96
Datace: HaC (p¯ÌmÏs ÿ)
Obj. 6 - rozs·hl˝ objekt (souj·mÌ) o dÈlce min. 700 cm. Centr·lnÌ
ov·ln· Ë·st s ûelez·¯skou pecÌ, max. rozmÏry j·my 200x160 cm,
hloubka 70 cm, rozmÏry destrukce pece obdÈlnÈho tvaru 120x80 cm,
v ËernÈ, mÌsty promÌöenÈ v˝plni j·my tÈû lidsk· Ëelist. Na ¯ezu pecÌ
patrnÈ velkÈ zlomky mazanice z klenby pece, svÏtle hnÏd· hlinit·
prop·len· vrstviËka nasedajÌcÌ na Ëernou uhlÌkatou vrstvu p¯ekr˝vajÌcÌ kumulaci strusky (obr. 4).
N·lezy: keramika, mazanice, kameny, struska, kosti - uloûenÌ z·kladna Bylany p¯. Ë. 75 - 85/96
Datace: Ha, ÿ
2005
Obj. 7 - koncentrace ûelez·¯sk˝ch pecÌ v zahloubenÈm objektu,
zkoumanÈm sondou 250x250 cm. P¯i z·padnÌm okraji j·my do spraöovÈho podloûÌ zahloubenÈ dvÏ malÈ pÌcky se zachovalou klenbou
(Ë·sti C a D) o rozmÏrech 60x40 cm, Ë·st C s n·plnÌ v podobÏ ûelezn˝ch slitk˘, Ë·st D s vybran˝m j·drem, ve v˝chodnÌ Ë·sti j·my
destrukce vÏtöÌ pece o pr˘mÏru 80 cm, postavenÈ jiû na n·plavÏ
a vrstva strusky o rozmÏrech 160x100x30 cm. Dno objektu bylo dosaûeno pouze v z·padnÌ Ë·sti sondy (obr. 5).
N·lezy: keramika, struska, kosti - uloûenÌ z·kladna Bylany p¯. Ë.
86-87/96
Datace: ÿ
a/ vrstva strusky na povrchu inundace, pr˘mÏr koncentrace Ma a Str
cca 160 cm, mocnost 30 cm
b/ nepravideln· j·ma identifikov·na pod vrstvou inundace v hl.
35 cm s tmavÏ hnÏdou v˝plnÌ, rozmÏry neurËeny, hl. od povrchu
skr˝vky 80 cm (obr. 6).
N·lezy: keramika, kosti, uhlÌky, struska - uloûenÌ z·kladna Bylany
p¯. Ë. 95-97/96
Datace: a/ÿ b/Br.une
V˝zkum v are·lu ËistÌrny odpadnÌch vod p¯inesl nad
oËek·v·nÌ velkÈ mnoûstvÌ poznatk˘. V p˘vodnÏ zastavÏnÈm prostoru bylo identifikov·no 20 archeologick˝ch objekt˘ n·leûejÌcÌch pÏti pravÏk˝m komponent·m.
Z hlediska studia struktury terÈnu je d˘leûit· dokumentace okraje ¯ÌËnÌ nivy a vzhledem ke vztah˘m jednotliv˝ch
objekt˘ k inundaËnÌm vrstv·m tÈû moûnost ËasovÈho urËenÌ vzniku mohutnÈho n·plavovÈho souvrstvÌ na pravob¯eûÌ
Vrchlice. Pod n·plavov˝mi vrstvami o mocnosti 0-120 cm
(213,67-212,47 m n.m) byl zachycen ˙nÏtick˝ objekt, kter˝ n·m posunuje dobu vzniku n·nos˘ d·le do doby bronzovÈ. LuûickÈ a bylanskÈ objekty a objekty z doby ¯ÌmskÈ
uû opÏt jsou do nivnÌch n·nos˘ zapuötÏny. TerÈn zde byl
p˘vodnÏ z¯ejmÏ ËlenitÏjöÌ neû dnes, protoûe vodorovnou
skr˝vkou byla Ë·steËnÏ odtÏûena a odkryta n·plavov· vrstva, na vÏtöinÏ plochy spraö a mÌsty jiû pÌsky a ötÏrkopÌsky,
n·leûejÌcÌ k pleistocennÌm sediment˘m ¯ÌËky Vrchlice.
Obj. 10 - kumulace kamen˘ zachycen· na povrchu ov·lnÈho objektu, zkoum·no ¯ezem o rozmÏrech 200x100 cm, hloubka 80 cm, vrstva kamen˘ v ˙rovni +30 aû -60 cm, pr˘mÏr kumulace 100 cm, v˝plÚ
Ëern· kompaktnÌ, nezkouman· Ë·st objektu vzorkov·na geologick˝m vrt·kem, dokumentov·no rovnÈ dno bez n·lez˘ (obr. 5).
N·lezy: keramika, mazanice - uloûenÌ z·kladna Bylany p¯. Ë.
90-92/96
Datace: Ha, ÿ
Obj. 11 - rozs·hl˝ zahlouben˝ objekt zachycen˝ na profilu provizornÌ n·drûe na vodu odvedenou ze staveniötÏ v severnÌ Ë·sti plochy,
v˝plÚ Ëern·, hloubka 120 cm.
N·lezy: keramika - uloûenÌ z·kladna Bylany p¯. Ë. 93/96
Datace: ÿ
Obj. 12 - objekt se silnÏ prop·lenou v˝plnÌ, zkoum·no ¯ezem
120x40 cm, z¯ejmÏ destrukce pece.
N·lezy: struska
Datace: ÿ?
Obj. 13 - superpozice dvou objekt˘, zkoum·no sondou 200x200 cm
PÿIR_»
K_ATYP
K_ZDOB
K_PROF
K_NAD
K_SUMA
KA
8
¯ez
348/96
0
0
0
0
0
0
0
X
0
8
¯ez
0-10
349/96
2
1
0
0
3
1
500
-
0
ÿ
8
¯ez
30-40
350/96
4
0
1
0
5
0
310
-
0
ÿ?
351/96
3
0
0
0
3
1
380
-
170
354/96
0
0
0
0
0
0
100
-
0
10-20
355/96
6
0
0
0
6
0
180
-
0
ÿ
8
povrch
356/96
7
0
0
0
7
0
218
-
230
ÿ
8
povrch
357/96
5
0
0
0
5
0
130
-
0
ÿ
11
0-dno
368/96
28
1
1
0
30
0
35
-
23
LnK,ÿ
ÿ
8
¯ez
8
¯ez
KO
U
Fe
Str
jinÈ
11
0-dno
370/96
2
0
0
0
2
0
0
-
0
12
0-dno
372/96
16
0
1
0
17
0
0
-
0
ÿ
Ëtverec A1
povrch
389/96
3
0
0
0
3
0
2
-
0
ÿ?
sbÏr
povrch
390/96
3
1
1
0
5
0
0
-
0
ÿ
MA
KO
U
Fe
Str
bronz
DATACE
8
MA
DATACE
»¡ST
VRSTVA
KONTEXT
Tab. 1a. Kutn· Hora-Karlov, are·l Auto Bohemia 1996 - invent·¯.
Tab. 1a. Kutn· Hora-Karlov, premises of Auto Bohemia, 1996 - finds inventory.
»¡ST
PÿIR_»
K_ATYP
K_ZDOB
K_PROF
K_NAD
K_SUMA
KA
7
pec
055/90
2
0
0
0
2
0
5
0
X
0
10000
0
La-ÿ
8
pec
056/90
0
0
0
0
0
0
0
0
X
0
13200
0
ÿ
9
pec
057/90
0
0
0
0
0
0
350
0
X
0
0
0
ÿ
16
pec
097/90
27
2
5
0
34
0
5910
7
-
1
15000
0
La-ÿ
103/90
4
1
1
1
6
0
0
0
-
0
0
0
ÿ
105/90
3
19
70
2
92
0
0
0
-
0
0
0
Ne, HaC, ÿ
VRSTVA
KONTEXT
Tab. 1b. Kutn· Hora-Karlov, ËistiËka odpadnÌch vod 1989 - invent·¯.
Tab. 1b. Kutn· Hora-Karlov, sewage disposal plant, 1989 - finds inventory.
22
sbÏr
povrch
23
pod pecÌ
106/90a
8
0
0
0
0
0
0
0
-
0
0
0
Ha-ÿ
23
pec
25
106/90b
37
2
4
0
43
0
0
0
-
0
0
0
ÿ
23
okolÌ pece
106/90c
5
8
9
2
18
0
3450
0
X
0
1300
0
ÿ
24
j·ma
107/90
591
28
134
3
752
1
1950
0
X
1
1500
1
ÿ
131
Bylany Varia 3
PÿIR_»
K_ATYP
K_ZDOB
K_PROF
K_NAD
K_SUMA
äI
povrch
101/96
1
0
0
0
0
0
0
10
0
-
0
0
sonda R1
JZ
104/96
2
0
1
0
3
0
0
1
0
-
0
0
Ha,ÿ
plocha
sbÏr
106/96
9
0
3
0
12
0
0
0
1
-
0
0
HaC,ÿ
»¡ST
19
MA
KO
U
Fe
Str
jinÈ
Ha,ÿ
4
povrch
36/96
2
0
0
0
2
0
0
0
0
-
0
0
LnK?
4
povrch
37/96
2
1
0
0
3
0
0
2
0
-
0
0
ÿ
ÿ
4
JZ
0-10
38/96
1
1
1
0
3
0
1
22
0
X
0
20
4
JZ
Oct.20
39/96
3
0
0
0
3
0
0
5
0
X
0
0
4
JZ
Oct.20
40/96
5
0
1
0
6
0
0
5
0
-
1
0
4
JZ
23
41/96
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-
0
0
4
JZ
dno
42/96
3
1
0
0
4
0
0
5
0
-
0
0
4
SV
20-40
43/96
0
0
0
0
0
1
0
0
0
-
0
0
4
SV
20-40
44/96
8
3
3
1
56
0
0
400
0
X
0
70
4
4.Jun
40 - 60
45/96
0
0
0
0
0
0
0
0
0
X
0
0
4
4.Jun
40-60
46/96
15
1
2
0
18
0
0
0
0
-
0
0
ha.byl,ÿ
0-20
47/96
37
2
3
3
55
0
0
400
0
-
0
80
ha.byl
10-dno
48/96
15
1
6
0
22
0
0
0
0
-
0
0
4
4
SZ
4
SZ
ha.byl
Oct.20
49/96
8
1
1
0
10
0
0
0
0
-
0
0
HaC
5
povrch
50/96
20
1
0
0
21
0
0
0
0
-
0
0
HaC
5
povrch
51/96
3
0
0
0
3
0
0
0
0
-
0
0
5
SV
0-10
52/96
14
1
1
0
15
0
0
0
0
X
0
120
HaC
5
SV
Oct.20
54/96
43
3
4
2
62
0
0
40
0
-
0
0
ha.byl
5
SV
Oct.20
55/96
11
3
5
3
30
0
2
160
0
-
0
0
ha.byl
5
SV
Oct.20
56/96
0
1
0
0
1
0
0
0
0
-
0
0
ha.byl
5
SZ
povrch
57/96
5
2
0
0
7
0
0
0
0
-
0
18
HaC
5
SZ
5.Oct
58/96
8
1
2
0
11
0
0
17
0
-
0
30
Br,Ha,ÿ
5
S/Z
bloky
60/96
30
3
14
0
44
0
0
0
0
-
0
8
ha.byl
5
SZ
0-10
61/96
5
0
1
0
6
0
1
0
0
-
0
300
HaC
5
SZ
Oct.20
62/96
0
0
0
0
0
0
0
5
0
-
0
10
5
SZ
dno
63/96
2
0
0
1
28
0
0
0
1
-
0
0
ha.byl
5
JZ
0-10
66/96
9
0
0
0
9
0
0
0
0
-
0
0
HaC
5
JZ
0-20
67/96
20
0
2
0
22
0
0
0
0
-
0
0
5
JZ
Oct.20
68/96
5
0
0
0
0
0
0
0
0
-
0
0
HaC
5
JZ
20-40
69/96
6
0
0
1
10
0
0
0
0
-
0
0
HaC
5
JZ
30
70/96
1
0
0
0
1
0
0
0
0
-
0
0
HaC
5
JV
0-20
71/96
4
1
0
0
5
0
0
0
0
-
0
0
HaC
6
pec
432/96
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-
0
5000
6
pec
436/96
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-
0
4200
6
pec
437/96
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-
0
14000
6
pec
dno
440/96
0
0
0
0
0
0
0
1800
0
-
0
0
povrch
73/96
3
1
1
0
5
0
1
230
1
-
0
0
ÿ
74/96
1
0
0
0
1
0
0
715
0
-
0
1
ÿ?
6
132
KA
DATACE
VRSTVA
KONTEXT
Tab. 1c. Kutn· Hora-Karlov, ËistiËka odpadnÌch vod 1996-invent·¯.
Tab. 1c. Kutn· Hora-Karlov, sewage disposal plant, 1996 - finds inventory.
dno
6
SV
6
SV
75/96
1
0
0
0
1
0
1
0
0
-
0
0
6
JV
0-dno
76/96
0
2
0
0
2
0
0
30
0
-
0
0
ÿ
6
JV
0-20
77/96
4
1
1
0
6
0
1
0
0
-
0
0
HaC,ÿ
6
JV
0-20
78/96
2
0
0
0
2
0
1
0
0
-
0
0
6
JV
20-40
79/96
1
0
1
0
2
0
0
0
0
-
0
0
6
SV
0-10
80/96
1
0
0
0
1
0
0
0
0
-
0
0
6
JZ
20-30
82/96
3
1
4
0
8
0
0
0
0
-
0
0
HaC
6
JZ
20-40
84/96
13
0
2
0
15
0
0
0
0
-
0
1
HaC
6
S
40-60
85/96
0
1
0
0
1
0
1
90
0
-
0
0
ÿ
7
d
pec
427/96
0
0
0
0
0
0
0
2500
0
-
0
2500
7
A/Z
0-15
428/96
0
0
0
0
0
0
0
0
0
X
0
28000
7
b
429/96
0
0
0
0
0
0
0
3500
0
-
0
3500
7
b,d
430/96
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-
0
6000
7
b
431/96
0
0
0
0
0
0
0
300
0
-
0
300
povrch
PÿIR_»
K_ATYP
K_ZDOB
K_PROF
b
povrch
433/96
0
0
0
7
a
povrch
434/96
0
0
0
0
7
b
pec
435/96
0
0
0
7
c
438/96
0
0
7
c
439/96
0
0
7
442/96
0
7
443/96
0
äI
KA
MA
KO
U
Fe
Str
0
0
0
0
750
0
-
0
750
0
0
0
100
0
-
0
100
0
0
0
0
0
0
-
0
8000
0
0
0
0
0
0
0
-
0
5000
0
0
0
0
0
4000
0
-
0
13400
0
0
0
0
0
0
6500
0
-
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-
0
8000
jinÈ
DATACE
VRSTVA
7
K_SUMA
»¡ST
K_NAD
KONTEXT
2005
7
0-20
86/96
7
3
2
0
12
0
0
0
0
-
0
0
7
0-20
87/96
2
0
0
0
2
0
0
0
0
-
0
0
ÿ?
10
povrch
90/96
2
0
2
0
4
0
0
0
0
-
0
0
Ha,ÿ
10
V Ë·st
0-30
91/96
7
0
1
0
8
0
0
12
0
-
0
0
Ha,ÿ
10
V Ë·st
20-40
92/96
2
0
1
0
0
0
0
0
0
-
0
0
Ha,ÿ
povrch
93/96
1
1
0
0
2
0
0
0
0
-
0
0
ÿ
441/96
0
0
0
0
0
0
0
3500
0
-
0
3500
11
13
pec
13
0 - 20
94/96
15
0
4
0
19
0
0
0
0
-
0
0
13
0-20
95/96
19
0
3
0
22
0
0
0
1
-
0
4
15-20
96/96
0
3
1
0
4
0
0
0
0
X
0
1
ÿ
40-60
97/96
12
1
5
0
18
0
0
0
0
-
0
0
br.une,Ha
13
13
pec
2.2. ZhodnocenÌ v˝sledk˘ v˝zkum˘
2.2.1. Rozbor keramiky a jejÌ chronologickÈ postavenÌ
Keramick˝ soubor zÌskan˝ v˝zkumem lokality nenÌ
skladbou p¯Ìliö v˝razn˝ a chronologicky pr˘kazn˝, neboù
obsahuje jen nevelk˝ poËet zlomk˘ zdoben˝ch Ëi typologicky signifikantnÌch, zvl·ötÏ ve vztahu k jednotliv˝m objekt˘m. KromÏ zahloubenÈho objektu 24/89 poch·zÌ
z jednotliv˝ch objekt˘ vûdy pouze nÏkolik chronologicky
hodnotiteln˝ch zlomk˘. I tak je jistÈ, ûe ËasovÈ rozpÏtÌ
identifikovan˝ch v˝zdobn˝ch Ëi morfologick˝ch prvk˘ je
velmi öirokÈ a rozpad· se do dvou diskontinuitnÌch f·zÌ
osÌdlenÌ.
NejstaröÌ horizont keramiky na sÌdliöti nejv˝raznÏji
p¯edstavujÌ dva zlomky s rytou liniÌ lemovanou ruËnÏ dÏlan˝mi vpichy tvo¯ÌcÌ alespoÚ v jednom z p¯Ìpad˘ p˘vodnÏ meandrovit˝ vzor na podhrdlÌ n·doby (obj. 6/96 - obr.
11:9, obj. 16/89 - obr. 7:3). K nim snad lze p¯iËÌst i silnÏ
ot¯elou v˝zdobu na zlomku z obj. 11/96 (obr. 10:13). Do
nejstaröÌ f·ze s doznÌvajÌcÌ pozdnÏ latÈnskou tradicÌ spadajÌ i fasetovanÈ okraje spÌöe silnostÏnn˝ch n·dob (obj.
12/96 - obr. 10:14, obj. 13/96 - obr. 11:15) a okraje jeötÏ
p¯ipomÌnajÌcÌ ovalenÈ okraje pozdnÏ latÈnsk˝ch situlovit˝ch n·dob s odsazen˝m hrdlem (obj. 4/96 - obr. 11:3, obj.
16/89 - obr. 7:2). JemnÏ drsnÏn˝ povrch n·doby z obj.
13/96 konËÌcÌ vyhlazen˝m p·sem nade dnem je rovnÏû
charakteristick˝ pro prost¯edÌ vyznÌvajÌcÌ doby latÈnskÈ
(obr. 11:16), stejnÏ jako pravidelnÈ svislÈ h¯ebenov·nÌ
(obj. 5/96 - obr. 11:7). TakÈ r˘znÏ se k¯ÌûÌcÌ jednotlivÈ r˝hy (obj. 3/96 - obr. 11:1, obj. 4/96 - obr. 11:5, obj. 6/96 obr. 11:8) se vyskytujÌ bÏûnÏ ve staröÌ dobÏ ¯ÌmskÈ jiû od
jejÌho poË·tku a rovnÏû tak nepravidelnÈ h¯ebenov·nÌ
(obj. 16/89 - obr. 7:4). Tuto nejstaröÌ f·zi lokality m˘ûeme
za¯adit nejpravdÏpodobnÏji jeötÏ ke konci plaÚanskÈho
horizontu.
MladöÌ f·zi osÌdlenÌ p¯edstavuje keramika nejËastÏji
charakterizovan· zlomky silnÏjöÌch neËlenÏn˝ch tvar˘
s dovnit¯ zataûen˝m okrajem (nap¯. obr. 7:10,12, 8: 4,9,
br.une
Ko n·stroj Br,Ha,ÿ
9:1,21), d·le jednoduchÈ misky s rovn˝m nebo vklopen˝m okrajem (obr. 9:17,18), z v˝zdoby vystupujÌ plastickÈ prvky a r˘znÈ vrypy ve vodorovn˝ch i svisl˝ch ¯ad·ch
(obr. 7:10, 8:2). PlastickÈ prot·hlÈ v˝ËnÏlky na v˝duti
z obj. 24/89 (obr. 8:18 a 9:29) nalÈz·me i na sÌdliöti v nedalek˝ch MoËovicÌch (Motykov·-äneidrov· 1968, obr.
5:11), masovÏ pak na poh¯ebiöti ve v˝chodoËesk˝ch
PlotiötÌch n. L. (Rybov· 1979, Abb 23:4, 25:7, 26:2,8,
28:2,7,23). MÏlkÈ d˘lky v ¯adÏ z obj. 23 (obr. 8:7) jsou typickÈ spÌöe pro p¯echod k mladöÌ dobÏ ¯ÌmskÈ (Motykov·äneidrov· 1968, obr. 7:1), v˝raznÏ mladöÌm prvkem jsou
vöak ËastÈ vypnuliny (obr. 9:35) a zejmÈna drobnÈ vseky
uspo¯·danÈ v̯ivÏ do kruhu z obj. 24/89 (obr. 9: 25, 27,
obr. 7:17). Analogii pro nÏ shled·v·me aû na mlado¯ÌmskÈm poh¯ebiöti v Kostelci na HanÈ (Zeman 1961, tab.
XI:a, c, XIV:d). Nejv˝raznÏjöÌm typem v˝zdoby je kolkov·nÌ ve tvaru drobn˝ch troj˙helnÌk˘ (obj. 24/89 - obr.
10:9, 7:16, 9:26), kterÈ analogicky sice nalezneme i na jin˝ch prostorovÏ blÌzk˝ch st¯edoËesk˝ch lokalit·ch, spÌöe
vöak v podobÏ ploönÏ neuspo¯·dan˝ch vryp˘ - v keramickÈm materi·lu z chaty mladöÌ doby ¯ÌmskÈ ve St¯ihovÏ,
okr. Nymburk (Sedl·Ëkov· 1973, obr. 2:11), v Po¯ÌËanech,
PeËk·ch a »el·kovicÌch (Motykov·-äneidrov· 967, Tab.
XXI:2, XXX:7, XIX:6). »astÏji a v striktnÌm provedenÌ
kolkovan˝ch ¯ad se troj˙helnÌky vyskytujÌ aû v mladöÌ f·zi poh¯ebiötÏ v PlotiötÌch n. Labem (Rybov· 1979, Abb.
39:12, 52:1, 65:1). V kutnohorskÈm souboru se vyskytujÌ
i v mladöÌ variaci svislÈho uspo¯·d·nÌ (obr. 10:9), kterÈ
vidÌme na poh¯ebiöti v PlotiötÌch aû ve f·zi IV (l.c., Abb.
65:13), zastoupeny jsou i na zlomcÌch keramiky z û·rovÈho poh¯ebiötÏ Dob¯ichov - T¯ebick· (PÌË 1905, Tab. XCVII:38). DalöÌ zjiötÏn˝ kolkovan˝ motiv koncentrick˝ch
krouûk˘ (obr. 9: 26) se masovÏ vyskytuje pouze na kostÏn˝ch h¯ebenech mladöÌ doby ¯ÌmskÈ, pro nÏû je charakteristick˝ (Rybov· 1979, nap¯. Abb. 6:8,9,12, 16:3,4, 20:4,
13 atd.), na keramice je vöak vz·cn˝ - jednoduchÈ vtlaËovanÈ krouûky v˝jimeËnÏ vidÌme na n·dobÏ z poh¯ebiötÏ
v Kostelci na HanÈ (Zeman 1961, Tab. VII:e). V hojnÏj133
Bylany Varia 3
sk˝ch pecÌ v r˘znÈm stupni zachov·nÌ ve skupin·ch
s meznÌ distancÌ 300 m a dalöÌ doklady ûelez·¯skÈ v˝roby
(obr. 12). U vÏtöiny pecÌ lze p¯edpokl·dat umÌstÏnÌ v zahloubenÈm objektu, v inundaËnÌm terÈnu obtÌûnÏ identifikovatelnÈm. JasnÏji se r˝sovalo pouze u dvou skupin se
t¯emi, resp. Ëty¯mi pecemi. Pokud lze z naruöen˝ch terÈnnÌch situacÌ soudit, alespoÚ nÏkterÈ pece by z¯ejmÏ n·leûely k Pleinerovu podbabskÈmu typu, tedy k volnÏ stojÌcÌm nadzemnÌm öachtov˝m objekt˘m s kotlovitÏ nebo
baÚkovitÏ zahloubenou nÌstÏjÌ, kterÈ nebyly za¯Ìzeny na
odpich strusky (analogie nap¯. v Roztok·ch, TuchlovicÌch
a Praze-PodbabÏ srv. Pleiner 2000). Sporadicky byly zjiötÏny i n·znaky zapuötÏnÌ pecÌ p¯Ìmo do stÏn objekt˘, jak
je bÏûnÈ v poË·tcÌch ûelez·¯skÈ v˝roby v dobÏ ¯ÌmskÈ.
Ze zkoumanÈ Ë·sti are·lu bylo zÌsk·no 194 kg strusky.
Podle R. Pleinera (1998, 310), kter˝ uv·dÌ, ûe 100 kg strusky odpovÌd· 18-30 kg lupy, m˘ûeme zde p¯edpokl·dat minim·lnÏ v˝robu 35 - 59 kg surovÈho ûeleza. Tomuto mnoûstvÌ odpovÌd· 18-30 kg ûeleza kov·¯sky zpracovatelnÈho.
K v˝robÏ by bylo t¯eba zÌskat zhruba 350 - 590 kg suroviny (srv. Venclov· 2001, 127), p¯iËemû v p¯ÌpadÏ kvalitnÌ rudy, jak· byla pouûit· na KarlovÏ, je pot¯ebnÈ mnoûstvÌ z¯ejmÏ podstatnÏ menöÌ. Podle anal˝z strusky lze totiû p¯edpokl·dat vyuûitÌ kvalitnÌch rud bohat˝ch na obsah ûeleza, jak
dokazuje vysok˝ obsah FeO ve vÏtöinÏ analyzovan˝ch
vzork˘ - 52-57 %, coû odpovÌd· nap¯. sloûenÌ d˝ma¯skÈ
strusky z lokality O¯ech (Motykov· - Pleiner 1987, 415).
Jde o strusku z p¯ÌmÈ v˝roby ûeleza z rud, tedy o v˝robu
kujnÈho kovu. NÌzk˝ obsah CaO u vzork˘ z pecÌ 7-9/89 naznaËuje, ûe hutnick˝ proces probÌhal bez zvl·ötnÌch struskotvorn˝ch p¯Ìsad. Pokud budeme p¯edpokl·dat, ûe z pr˘bÏhu jednÈ tavby zbylo zhruba 15 kg strusky (srv. Zeman Venclov· - BubenÌk 1998, 113), zjiötÏn· struska z KutnÈ
Hory-Karlova by mohla b˝t poz˘statkem asi 13 taveb.
öÌm zastoupenÌ a jako koncentrickÈ vystupujÌ jako v˝zdoba keramiky opÏt na poh¯ebiöti Dob¯ichov - T¯ebick· (PÌË
1905, Tab. XCVII:31, XCVI:25). SystÈmy horizont·lnÌch
liniÌ spojenÈ s plastick˝mi p˘loblouky nebo girlandovitÏ
zavÏöen˝mi p˘loblouky nalezneme v keramick˝ch souborech mladöÌ doby ¯ÌmskÈ bÏûnÏ.
PrstencovÈ Ëi pl·öùovÈ noûky (obj. 24/89 - obr. 10:3-5)
jsou v˝raznou souË·stÌ keramick˝ch tvar˘ mlado¯ÌmskÈho
obdobÌ (Motykov·-äneidrov· 1968, MoËovice 4:18,
Rybov· 1979, Abb. 23:4,6,8), stejnÏ tak vyznaËen˝ podstavov˝ kruh (obj. 24 - obr. 8:15). Tuto mladöÌ Ë·st souboru tak lze charakterizovat plastickou a kolkovanou v˝zdobou, byù neËetnou, kter· pozdÏji p¯edstavuje typick˝
keramick˝ produkt ve vina¯ickÈm stupni doby stÏhov·nÌ
n·rod˘ a ¯adit ho tak nejspÌöe do mladöÌ Ë·sti 3. stol. n.l.
a staröÌ Ë·sti 4. stoletÌ.
Jedin˝ nalezen˝ p¯eslen (obr. 10:7) je bÏûn˝m typem
nalÈzan˝m na sÌdliötÌch v pr˘bÏhu celÈ doby ¯ÌmskÈ (MoËovice, Motykov·-äneidrov· 968, obr 3:8, 6:29), jeden
keramick˝ zlomek by snad bylo moûno ¯adit k technickÈ
keramice (obr. 11:23).
2.2.2. éelez·¯sk· v˝roba
I kdyû st¯ednÌ »echy pat¯ily v dobÏ ¯ÌmskÈ vedle severoz·padnÌch »ech k hlavnÌm oblastem hutnickÈ Ëinnosti,
leûÌ Kutnohorsko na v˝chodnÌm okraji uû mimo oblast
hlavnÌch hutnick˝ch center. Ve sledovanÈm ˙zemÌ dlouho
û·dn· hutnick· Ëinnost z tohoto obdobÌ zaznamen·na nebyla, poprvÈ v r. 1941 ji identifikoval F. äkrdle p¯i v˝zkumu v CÌrkvici (lok. 29,). V roce 1975 byly zjiötÏny sign·ly ûelez·¯skÈ v˝roby v MalÌnÏ (Valentov· 2003). P¯i
v˝zkumu na KarlovÏ bylo zkoum·no celkem 10 ûelez·¯Tab. 2a. Anal˝zy vzork˘ strusek (laborato¯e AR⁄ Praha).
Tab. 2a. Analyses of slag samples (Laboratories of the Archaeological
Institute in Prague).
VZOREK
STRUSKY
SiO2
Fe2O3
Sk
FeO
Fe
MnO
CaO
MgO
CuO
P2O5
Al2O3
SN89 - obj. 7
24,18
10,17
55,32
1,84
0,36
0,56
0,08
--
Stopy
5,54
SN89 - obj. 8
25,04
10,65
57,48
0,94
0,46
0,56
0,08
--
0,18
1,55
SN89 - obj. 9
29,40
5,79
55,68
0,72
0,36
0,44
stopy
--
0,06
5,03
SN89 - obj. 16
Vzorek a
25,86
1,14
52,09
1,17
0,31
3,92
1,20
--
0,02
9,51
SN89 - obj. 16
Vzorek b
60,95
17,33
2,15
0,16
0,21
4,48
2,82
--
0,07
5,14
SN89 - obj. 23
61,4
22,19
0,71
0,11
0,13
7,85
4,03
--
0,19
0,1
SN89 - obj. 24
18,59
5,69
55,32
0,50
0,18
5,6
2,0
--
0,13
12,0
Tab. 2b. Anal˝zy vzork˘ strusek (⁄NS Kutn· Hora).
Tab. 2b. Analyses of slag samples (⁄NS Kutn· Hora).
VZOREK
SUROVINY
SiO2
Fe2O3
Sk
FeO
MnO
CaO
MgO
Al2O3
Gran·t Maleöov,
Na rudÏ
37,15
17,26
3,26
0,29
31,50
0,60
9,06
Gran·t SN89-obj. 24
37,83
16,83
8,24
0,27
26,51
0,74
9,23
K ot·zce vyuûÌvanÈ suroviny a jejÌch zdroj˘. V dobÏ
¯ÌmskÈ se obecnÏ p¯edpokl·d· vyuûÌv·nÌ zdroj˘ v okolÌ
134
dÌlen. V p¯ÌpadÏ KutnÈ Hory-Karlova m˘ûeme uvaûovat
i o transportu suroviny z vÏtöÌ vzd·lenosti. Rozbor geolo-
2005
gick˝ch vzork˘ z okolÌ pecÌ urËuje sloûenÌ odpovÌdajÌcÌ
loûisku skarnovÈho typu u Maleöova, situovanÈho zhruba
6 km JZ smÏrem proti toku Vrchlice (p¯Ìloha 15).
Anal˝zami geologick˝ch vzork˘ (RNDr. Jana Kr·lov·) byl doloûen p¯edevöÌm magnetit a limonit. Magnetit
i limonit jsou bohatÈ rudy ûeleza, p¯iËemû snadnÏji
zpracovateln˝ je limonit. Podle souËasn˝ch n·zor˘ byl
pravÏk˝mi metodami magnetit, vzhledem ke svÈ vysokÈ
odolnosti, prakticky nezpracovateln˝ a vyuûÌval se pouze
limonit. NÏkte¯Ì badatelÈ se domnÌvajÌ, ûe byly tÏûeny
limonitizovanÈ partie skarnov˝ch loûisek, p¯iËemû magnetit z˘st·val jako nezpracovan˝ odpad, ËÌmû by se takÈ
dala vysvÏtlit jeho p¯Ìtomnost na lokalitÏ. Nalezen· ruda
je tvo¯ena z p¯ev·ûnÈ Ë·sti drobnozrnn˝m magnetitem,
z dalöÌch miner·l˘ byl zjiötÏn v malÈm mnoûstvÌ gran·t.
Podle vzhledu i podle miner·lnÌ asociace jde o rudu z loûiska skarnovÈho typu. NejbliûöÌ takovÈto loûisko je pr·vÏ v MaleöovÏ. Spolu s magnetitem byl nalezen kus
masÌvnÌho hnÏdoËervenÈho gran·tu, kter˝ je tÈû podobn˝
nÏkter˝m maleöovsk˝m vzork˘m. RentgenometrickÈ anal˝zy gran·t˘ z Karlova i z Maleöova uk·zaly, ûe jde o stejn˝ materi·l - v·penato-hlinit˝ gran·t grossular. DalöÌ v˝raznou shodu potvrdila i semikvantitativnÌ spektr·lnÌ anal˝za, kter· rovnÏû prok·zala znaËnou podobnost vzork˘
magnetitu (v˝tah ze zpr·vy J. Kr·lovÈ).
Tab. 3. KvalitativnÌ spektr·lnÌ anal˝za vzork˘ surovin (⁄NS Kutn· Hora).
Tab. 3. Qualitative spectrochemical analysis (⁄NS Kutn· Hora).
VZOREK
SUROVINY
Magnetit
Maleöov
Na rudÏ Ë. 1
Magnetit
Maleöov
Na rudÏ Ë.2
Magnetit
K. Hora-Karlov
SN - obj. 24
Gran·t
Maleöov
Na rudÏ
Gran·t
K. Hora-Karlov
SN- obj. 24
XO%
X%
Al Ca
Mg Si
Fe
Fe
Ca Si
Fe
Ca Si
Ca Si
0,X%
Al Mg
Al Ca Si
Al Fe
Al Fe
0,0X%
ø0,0X
Mn Ti
Ba Be Co
Cu Ga Na
Ni Sn Sr
V Zn
Mn Ti
Mg Mn Ti
Ba Be Co Cu
Ga Na Ni Sn
Sr V Zn
As Ba Be Co
Cu Ga Ni
Sn Zn
Problematic
Pod mezÌ
d˘kazu
Ag As Au B
Bi Cd F Cr
Ge Hg In K
Li Mo P Pb
Sb Te Tl U
W Y Yb Zr
Cr
Ag As Au B
Bi Cd F Ge
Hg In K Li
Mo P Pb Sb
Te Tl U W
Y Yb Z
Sr V
Ag Au B Bi
Cd F Cr Ge
Hg In K Li
Mo P Pb Sb
Na Te Tl U
W Y Yb Zr
Mg Mn Ti
Ag Ba Cr Cu
Ga Na Pb Sn
Sr V Y Yb
As Au B Be
Bi Cd Co F
Ge Hg In K Li
Mo Ni Sb Te
Tl U W Zn Zr P
Mg Mn Ti
Ag Ba Be Cr
Cu Ga Na Ni
Pb Sn Sr V Y Yb
As Au Bi Cd
Co F Ge Hg
In K Li Mo P
Sb Te Tl U
W Zn Zr
Spektrograf Q24
El. podmÌnky: Gener·tor UBI 2,300 V 8 A
Fotomateri·l: ORWO Gelb extrahart 6x24 cm
Expozice: 30 sec katod. D·le anod do vyho¯enÌ vzorku
Vzd·lenost z KutnÈ Hory-Karlova do Maleöova lze
p¯ekonat do dvou hodin ch˘ze i s transportem materi·lu.
Pro toto obdobÌ uû takÈ m˘ûeme uvaûovat vyuûitÌ vozu taûenÈho zv̯aty (s p¯epravou aû 1 tuny suroviny - Bielenin
1992, 193-194), pravdÏpodobnÈ je i vyuûitÌ vodnÌ cesty,
neboù obÏ lokality spojuje tok ¯ÌËky Vrchlice. JednÌm transportem by tedy bylo moûno dopravit rudu pro 1 tavbu ve
B
⁄prava vzorku: 20 mg vz. pufr. graf 1:1
Elektrody: Elektrokarbon -TopolËany
Clony: S10 1 a 2, mezi cl. 3,2, kom. cl.1:15
ätÏrbina: 0,005 mm
vöech zjiötÏn˝ch pecÌch. StejnÈ loûisko bylo z¯ejmÏ zdrojem suroviny pro ûelez·¯skou produkci v MalÌnÏ asi 1 km
SV d·le po toku Vrchlice (Valentov· 2003). Podle tÏchto
poznatk˘ by maleöovsk˝ zdroj byl vyuûÌv·n nejd¯Ìve od
konce staröÌ doby ¯ÌmskÈ do pokroËilÈ mladöÌ doby ¯ÌmskÈ. Pro staröÌ horizont ûelez·¯skÈ v˝roby na sÌdliöti
v KutnÈ Ho¯e - KarlovÏ, vzhledem k absenci suroviny,
135
Bylany Varia 3
zdroj urËit s jistotou nem˘ûeme, neboù nutnÏ nemusel b˝t
tent˝û. DÌky stoupajÌcÌ spot¯ebÏ ûeleza byly v mladöÌ dobÏ ¯ÌmskÈ vyhled·v·ny novÈ zdroje surovin, a proto
i v r·mci jednÈ lokality mohlo po vyËerp·nÌ p˘vodnÌho
zdroje (nap¯. bahennÌ rudy) dojÌt k radik·lnÌ zmÏnÏ.
2.2.3. Poh¯eb psa v objektu 24/89
Uvnit¯ rozs·hlÈho do inundace zahloubenÈho objektu
24/89 byla uloûena do mÌrnÈ prohlubnÏ kompletnÌ kostra
psa (obr. 13). Nedaleko od nÏj leûela i vÏtöÌ Ë·st n·dobky.
Poh¯by ps˘ se objevujÌ nejËastÏji v r·mci v˝zkumu sÌdliöù staröÌ i mladöÌ doby ¯ÌmskÈ a ojedinÏl˝m jevem jsou
pak i na poh¯ebiötÌch v dobÏ stÏhov·nÌ n·rod˘. StaröÌ n·lezy tÏchto psÌch poh¯b˘ jiû byly v literatu¯e shrnuty d¯Ìve (äneidrov· 1954, 238). SÌdliötnÌ n·lezy jsou bÏûnÏ
interpretov·ny jako stavebnÌ obÏti, kdy pes mÏl zajistit
magickou ochranu dom˘ v souladu s v˝znamn˝m postavenÌm psa v germ·nskÈm n·boûenstvÌ (Droberj·r 2002,
250 - zde dalöÌ n·lezy a literatura). Jinde je uv·dÏna obÏù
psa v ¯ÌmskÈm kultu jako ob¯ad spojen˝ s ritem plodnosti
a je hodnocena jako obÏù zvl·ötnÌho charakteru souvisejÌcÌ s prevencÌ, kter· m· zabr·nit zl˝m vliv˘m (Rybov· Soudsk˝ 1962, 261-262). V tomto smÏru je pozoruhodnÈ
i to, ûe psÌ kostry se na rozdÌl od ostatnÌch obÏtovan˝ch
zv̯at nach·zejÌ celÈ nebo tÈmϯ celÈ.
»asovÏ i tematicky je n·lezu nejblÌûe poh¯eb psa u chaty I/1954 v TuchlovicÌch (okr. Kladno), zjiötÏn˝ na okraji
pozdnÏ ¯ÌmskÈho sÌdliötÏ, kterÈ bylo v˝znamn˝m st¯ediskem ûelez·¯skÈ v˝roby ve 4. stoletÌ (Pleiner 1959, 134,
159, 186). Pes zde byl uloûen v mÏlkÈ jamce ve stoËenÈ
sp·nkovÈ poloze. Jednou z nejnovÏjöÌch analogiÌ - z roku
1995 - je n·lez poh¯bu psa na podlaze zahloubenÈ chaty se
dvÏma ûelez·¯sk˝mi pecemi ze staröÌ doby ¯ÌmskÈ ve Velk˝ch P¯Ìlepech (Smejtek 1998, 239), dalöÌ je z »el·kovic Z·luûÌ v objektu ze staröÌ doby ¯ÌmskÈ (äpaËek 1999, 78).
éelez·¯sk· v˝roba je doloûena i na sÌdliöti staröÌ doby ¯ÌmskÈ v K¯epicÌch, i kdyû ne p¯Ìmo v chatÏ XV s poh¯bem psa
v jamce uprost¯ed (Peöka¯ 1962, 76). ProstorovÏ kutnohorskÈmu poh¯bu psa nejbliûöÌ je n·lez z nedalek˝ch Libenic,
z tzv. keltskÈ svatynÏ, interpretovanÈ novÏji jako germ·nskÈ, vybudovanÈ nÏkdy ve 4. nebo 5. stoletÌ (Drda - Chytr·Ëek 1999, Droberj·r 2002, 154-155), kde byl poh¯eb psa
s ne˙plnou kostrou nalezen v souj·mÌ z·roveÚ s dÏtsk˝mi
poh¯by (Rybov· - Soudsk˝ 1962). OstatnÏ i ojedinÏl· j·ma
z doby ¯ÌmskÈ za okresnÌ nemocnicÌ v KolÌnÏ obsahovala
drobnÈ st¯epy a Ñkostru mladÈho vlkaì, coû m˘ûe b˝t indicie dalöÌho psÌho poh¯bu, bohuûel dnes nerevidovatelnÈho
(Dvo¯·k 1936, 92). Ritu·lnÏ ukl·d·ni ovöem nebyli pouze
psi, podobnÏ bylo v nÏkter˝ch p¯Ìpadech zach·zeno i s koËkami (N˝vltov· Fiö·kov· - äedo 2003).
2.2.4. ShrnutÌ
Polohu lokality Kutn· Hora-Karlov - »OV lze hodnotit
v kontextu osÌdlovacÌch proces˘ okolnÌ krajiny jako velice
v˝hodnou vzhledem k jejÌmu opakovanÈmu vyuûitÌ tÈmϯ
ve vöech obdobÌch pravÏkÈho v˝voje. O tom svÏdËÌ i fakt
dvouf·zovÈho osÌdlenÌ v poË·tcÌch i v pokroËilÈ dobÏ ¯ÌmskÈ s doklady ûelez·¯skÈ v˝roby v obou f·zÌch. ⁄trûkovitost poznatk˘ z kr·tkodob˝ch z·chrann˝ch v˝zkum˘ neumoûnila studium vnit¯nÌ struktury sÌdel, z kter˝ch byly za136
chyceny jen Ë·sti v˝robnÌch are·l˘, tvo¯ÌcÌch z¯ejmÏ okraj
sÌdliötÏ, p¯esto se zd·, ûe j·dro osady ze staröÌ f·ze bylo poloûeno v˝chodnÏji a v mladöÌm obdobÌ doölo k urËitÈmu
posunu. ZÌskan˝ keramick˝ soubor dokl·d· jistou diskontinuitu, kdy po osÌdlenÌ v poË·tcÌch doby ¯ÌmskÈ doölo
z¯ejmÏ k jeho p¯eruöenÌ a poloha je znovu vyuûÌv·na aû
v pokroËilÈ mladöÌ dobÏ ¯ÌmskÈ. Kontinu·lnÏjöÌ osÌdlenÌ
naznaËujÌ n·lezy sbÏrovÈ hodnoty z trati v Mok¯in·ch na
protÏjöÌm b¯ehu ¯ÌËky ve vzd·lenosti asi 400 m. OpakovanÈ vyuûÌv·nÌ polohy mohlo souviset i s exploatacÌ pot¯ebnÈ suroviny v˝öe po toku ¯ÌËky Vrchlice.
3. SÌdelnÌ struktura v dobÏ ¯ÌmskÈ v povodÌ Klejn·rky
SÌdliötÏ s ûelez·¯skou v˝robou v KutnÈ Ho¯e-KarlovÏ
velice v˝raznÏ doplÚuje sÌù germ·nskÈho osÌdlenÌ v povodÌ Klejn·rky. Materi·lov· z·kladna pro zhodnocenÌ
struktury osÌdlenÌ je i tak st·le velmi omezen·, neboù evidovanÈ lokality (38 poloh z 19 katastr˘ - p¯Ìloha 15) jsou
z vÏtöÌ Ë·sti reprezentov·ny jen n·lezy mincÌ nebo ojedinÏl˝mi n·lezy, kterÈ vûdy nemusÌ b˝t dokladem existence
sÌdla. Naopak jejich umÌstÏnÌ v krajinÏ nÏkdy v poloh·ch
zcela netypick˝ch pro osÌdlenÌ spÌöe naznaËuje souvislosti s trasami d·lkov˝ch komunikacÌ, brody p¯es velkÈ vodnÌ toky a terÈnnÌmi dominantami, umoûÚujÌcÌmi orientaci
v krajinÏ (srv. lokality Suchdol-Vysok·, Bylany-Cimburk,
KaÚk, Star˝ KolÌn).
Doloûen˝ch sÌdliötnÌch poloh je na sledovanÈm ˙zemÌ
deset, p¯iËemû pÏt se rozkl·d· p¯Ìmo v nivÏ Klejn·rky, Ëty¯i v nivÏ Vrchlice a jedna lokalita je doloûena na KaËinskÈm
potoce. SÌdliötÏ bez v˝jimky leûÌ p¯Ìmo v nivÏ vodnÌch tok˘ a jejich vzd·lenost od vody nep¯esahuje 300 m a v podstatÏ se odvÌjÌ od rozsahu nivy. Informace o struktu¯e
a rozsahu sÌdliöù postr·d·me, neboù ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ jsou
doloûena jednÌm Ëi dvÏma objekty nebo pouze sbÏry.
KromÏ zde uveden˝ch n·lez˘ z KutnÈ Hory-Karlova
jsou publikov·ny ve vÏtöÌm rozsahu pouze n·lezy z MoËovic (Motykov·-äneidrov· 1968). Ve dvac·t˝ch letech
minulÈho stoletÌ zde byly zkoum·ny v nÏkolika poloh·ch
nad tokem Klejn·rky dvÏ ËasovÏ odliönÈ osady, ze staröÌch sbÏr˘ poch·zÌ i dva provinci·lnÏ ¯ÌmskÈ keramickÈ
zlomky. Datace materi·lu se pohybuje v rozmezÌ pol. 2.
stoletÌ - 3. stoletÌ n. l. ZmÌnky v p˘vodnÌ dokumentaci
svÏdËÌ i o Ëetn˝ch n·lezech ûelez·¯skÈ strusky (o.c.).
»·st sÌdliötÏ z doby ¯ÌmskÈ byla identifikov·na p¯i dosud nepublikovanÈm z·chrannÈm v˝zkumu v trase d·lkovodu u T¯ebeöic. Na polykulturnÌ lokalitÏ na levÈm b¯ehu
¯ÌËky Klejn·rky bylo vzorkov·no takÈ silo se svisl˝mi stÏnami a rovn˝m dnem s poËetn˝mi keramick˝mi zlomky
z doby ¯ÌmskÈ. PravdÏpodobnÏ typ objektu ovlivnil skladbu sortimentu keramiky, neobsahujÌcÌho jemnÏjöÌ keramickÈ zboûÌ (obr. 14-16). Invent·¯ tvo¯Ì vÏtöinou hrubÈ
neËlenÏnÈ polokulovitÈ n·doby s fasetovan˝m okrajem,
jednotlivÏ jsou zastoupeny i tvary mÌsovitÈ a v·zovitÈ.
V˝zdoba je ryt· (hruböÌ dvojitÈ linie na v˝duti, k¯ÌûÌcÌ se
r˝hov·nÌ), vtlaËovan· - d˘lky ve svisl˝ch p·sech, plastickou p¯edstavuje pouze ploch· liöta na hrdle. NejstaröÌm
typem v˝zdoby je ojedinÏl· ryt· linie lemovan· drobn˝mi
d˘lky. R·mcovÏ lze objekt datovat do poË·tku 1. stol. n.l.
2005
Ve stadiu zpracov·nÌ jsou n·lezy z objekt˘ staröÌ doby
¯ÌmskÈ zachycen˝ch v r˝ze pro vodovod u usedlosti Skalka na katastru Libenic. P¯ÌnosnÈ jistÏ budou i v˝sledky
anal˝z n·lez˘ od KaËinskÈho potoka, kde p¯i povrchov˝ch pr˘zkumech byly, kromÏ znaËnÈho mnoûstvÌ keramick˝ch zlomk˘, zjiötÏny i bronzovÈ ¯ÌmskÈ importy.
Hroby byly identifikov·ny pouze ve t¯ech poloh·ch
(Kutn· Hora - z·vod Avie, HlÌzov, T¯ebeöice), z toho
v jednom p¯ÌpadÏ jde o kostrovÈ hroby. U dvou poloh m˘ûeme uvaûovat o souvislosti se sÌdliötÏm. ⁄daje o prvnÌch
dvou uveden˝ch lokalit·ch jsou publikovanÈ, informaci
o û·rov˝ch hrobech z doby ¯ÌmskÈ u T¯ebeöic nalÈz·me
pouze ve staröÌ region·lnÌ literatu¯e u J. Hakena (1934),
kter˝ z¯ejmÏ tyto n·lezy p¯edal MUDr. F. Dvo¯·kovi do
kolÌnskÈho muzea. V soupisu v LungovÏ nÏmeckÈm invent·¯i z let 1943-45 nach·zÌme jejich invent·¯ pod ËÌsly
10283-10294, ze kterÈho je nynÌ revidovateln· pouze Ë·st.
P˘vodnÌ invent·¯ hrob˘ p¯edan˝ muzeu obsahoval zlomky ûeleznÈho opaskovÈho kov·nÌ, ûelezn˝ n˝t s bronzovou hlavicÌ, dalöÌ ûelezn˝ n˝t, ûeleznÈ n˘ûky, ûelezn˝ h·k,
hrot ûeleznÈho kopÌ, ötÌtovou puklici, nÏkolik neidentifikovateln˝ch ûelezn˝ch zlomk˘, zlomek n·doby s v˝zdobou rytou h¯ebenem a bronzovou sponu. N·lezovÈ celky
nejsou zachov·ny, m˘ûeme pouze soudit, ûe ölo o vÌce neû
jeden hrob. Klasick· Ëesk· spona s oËky v bronzovÈm
provedenÌ (obr. 17:4) pat¯Ì 1. pol. 1. stol. n.l., datov·nÌ poh¯ebiötÏ tedy odpovÌd· i ËasovÈmu za¯azenÌ sÌdliötÏ.
S rezervou by bylo moûno k funer·lnÌm n·lez˘m za¯adit i n·lezy z Miskovic (opÏt zmiÚuje pouze Haken 1934).
Ve sbÌrce Region·lnÌho muzea v KolÌnÏ je uloûena keramick· mÌsa a kostÏn˝ h¯eben s lokacÌ Miskovice. Pro kostÏn˝ zdoben˝ h¯eben (obr. 17:2) lze nalÈzt analogie od
konce 2. stol. do 5. stol. n.l. a b˝v· souË·stÌ zejmÈna hrobov˝ch invent·¯˘. ChronologickÈ postavenÌ öirokÈ mÌsy
nÌzkÈho tvaru (obr. 17:1) je nejistÈ.
Are·l Kutn· Hora-Karlov-»OV je jedinou lokalitou
z doby ¯ÌmskÈ na pravob¯eûÌ Vrchlice. Ke staröÌ f·zi osÌdlenÌ existovala v povodÌ Vrchlice jen shodnÏ datovan·
osada v trati Mok¯iny na protÏjöÌm b¯ehu (vzd·lenost asi
400 m) a v povodÌ Klejn·rky û·rovÈ poh¯ebiötÏ u HlÌzova,
vzd·lenÈ asi 5 km na severov˝chod. Na levÈm b¯ehu
Vrchlice zaznamenanÈ hroby v are·lu z·vodu Avie jsou
o nÏco mladöÌ a odpovÌdajÌ spÌöe n·lez˘m u Tylova divadla (cca 300 m v˝öe po toku). ShodnÈ chronologickÈ za¯azenÌ ke stupÚ˘m B1-B2 p¯edpokl·d·me i u nÏkolika dalöÌch poloh s ojedinÏl˝mi Ëi sÌdliötnÌmi n·lezy, coû se jevÌ
p¯i souËasnÈm stavu v˝zkumu jako zahuötÏnÌ sÌdliötnÌ sÌtÏ
v tomto obdobÌ.
MladöÌ f·zi sÌdliötÏ z KutnÈ Hory-Karlova by odpovÌdal jen ojedinÏl˝ n·lez spony ze Sedlce, kter˝ ale nutnÏ
nemusÌ znaËit dalöÌ lokalitu. TÏsnÏ za severnÌm okrajem
sledovanÈho ˙zemÌ v povodÌ Ho¯anskÈho potoka je vöak
bezesporu v˝znamnÈ centrum s are·lem tzv. libenickÈ
svatynÏ, zabÌrajÌcÌ okraj nejniûöÌ terasy nad labsk˝m inundaËnÌm p·smem, kde lze sledovat osÌdlenÌ v prostoru
o dÈlce min. 1200 m p¯etrv·vajÌcÌ aû do doby stÏhov·nÌ
n·rod˘ (B¯ich·Ëek - Koönar 2000, 43). K jeho v˝chodnÌmu okraji by n·leûely i staröÌ objekty z polohy Skalka na
katastru HlÌzova (lok. 31, 32). Nelze tedy jednoznaËnÏ
mluvit o ˙bytku osÌdlenÌ v mladöÌ f·zi. VyuûÌv·nÌ tohoto
prostoru i v mladöÌ dobÏ ¯ÌmskÈ dokl·dajÌ i n·lezy mincÌ,
ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ datovan˝ch do pokroËil˝ch f·zÌ mladöÌ doby ¯ÌmskÈ.
4. Soupis lokalit a n·lez˘
(uv·dÏna p¯edevöÌm poslednÌ publikace, kde zpravidla
i staröÌ literatura)
4.1. Mikroregion Vrchlice s levob¯eûnÌm p¯Ìtokem Bylankou
(lokality smÏrem po toku aû k ˙stÌ do Klejn·rky)
1. Suchdol - pod vrchem Vysok·
a, n·lez: ¯Ìmsk· mince - Domitianus (81 - 96) - blÌûe neurËeno, za nezn·m˝ch okolnostÌ, uloûenÌ: soukr. sbÌrka
publ.: Pochitonov 1955, 108
Sklen·¯, K. 1992: 247, 248
pozn.: dle Beneöe snad podobnÈ n·lezy i 1863 Ëi d¯Ìve na poli Za
Hovorkovic
b, n·lez: ostruha bronzov· s ûelezn˝m bodcem, za nezn·m˝ch okolnostÌ, uloûenÌ: M K. Hora
datace: 3. stol. n.l.
publ.: »iûm·¯ - Valentov· 1979, 146, 148-149
pozn.: m˘ûe souviset spÌöe s osÌdlenÌm pokraËujÌcÌm severnÏji podle ChotouchovskÈho potoka
2. Miskovice - pod vrchem Vysok· na poli u obce
n·lez: ¯Ìmsk· mince - solidus - Anastazius (491- 518), za nezn·m˝ch
okolnostÌ, uloûenÌ: M KolÌn
publ.: Pochitonov 1955, 191
pozn.: m˘ûe tvo¯it jednu lokalitu s pol. 1a, b, v tom p¯ÌpadÏ by mohlo jÌt o rozor·v·nÌ jedinÈho depotu
3. Miskovice - bez lokalizace
n·lez: mÌsa - inv. Ë. 4526, kostÏn˝ h¯eben inv. Ë. 10003 ve starÈm
sbÌrkovÈm fondu, uloûenÌ: M KolÌn
datace: ml. doba ¯Ìmsk· ?
nepublikov·no
4. P¯Ìtoky
n·lez: ¯Ìmsk· mince - den·r - Commodus (177 - 192), za nezn·m˝ch
okolnostÌ, uloûenÌ: M »·slav
publ: Pochitonov 1955, 136
5. PoliËany
n·lez: ¯Ìmsk· bronzov· mince, blÌûe neurËeno, p¯ed rokem 1867 Ëi
d¯Ìve, za nezn·m˝ch okolnostÌ, uloûenÌ: NM Praha
publ.: Pochitonov 1955, str. 200
Sklen·¯ 1992, 1755
6. Bylany, hradiötÏ Cimburk
n·lez: st¯Ìbrn˝ den·r cÌsa¯e Vespasi·na (69-79) Ñnalezen˝ na hradisku Cimburkuì darovan˝ mlyn·¯em F. TÏöitelem v r. 1911
uloûenÌ: M Kutn· Hora, z¯ejmÏ inv. Ë. M1/14299
publ.: Seznam mincÌ, archaeologickÈmu sboru ÑVoceluì darovan˝ch,
jakoû i v˝mÏnou a koupÌ zÌskan˝ch, 1911, str. 181, rkp. v M Kutn· Hora
7. Kutn· Hora Ñna ˙patÌ jednoho kopce v Sklen·¯ov˝m doleì
(pozn. severnÏ h¯bitovnÌho kostela Vöech svat˝ch)
n·lez: ¯Ìmsk· bronzov· mince - Constantinus I. (306 -337), blÌûe neurËeno, za nezn·m˝ch okolnostÌ, uloûenÌ: soukr. sbÌrka
publ.: Pochitonov 1955, 164
Sklen·¯ 1992, 116
8. Kutn· Hora - éiûkov Ñlom pana Ladislavaì
n·lez: bronzov· jehlice typu Beckmann IV (IVb?), za nezn·m˝ch
okolnostÌ, uloûenÌ: M K. Hora
datace: B1 aû B2
publ.: »iûm·¯ - Valentov· 1979, 144
9. Kutn· Hora - vnit¯nÌ mÏsto, p¯i stavbÏ poöty v HusovÏ ul.
v 2. pol. 19. stol
137
Bylany Varia 3
n·lez: bronzov· spona, uloûenÌ: M »·slav
datace: pozdnÌ B 1 - B2
publ.: Motykov·-äneidrov· 1967, 26 - 27 (Abb. 15:17)
k tomu srov. autorkou pouze vizu·lnÏ registrovan˝ zahlouben˝ objekt ve v˝kopu na rohu Lierovy a Husovy ul. u poöty - okraj mÌsy doba ¯Ìmsk·?
uloûenÌ: M K. Hora p¯. Ë. 17/78
nepublikov·no
10. Kutn· Hora - u Tylova divadla, p¯i kop·nÌ kanalizace
na parc. 445/1 v r. 1952
n·lez: sÌdliötnÌ j·ma s germ·nskou keramikou, uloûenÌ: M K. Hora
datace: pozdnÌ B1- B2
publ.: Motykov·-äneidrov· 1967, 26 -27
11. Kutn· Hora - Ñnov˝ cukrovarì (pozn. dnes z·vod Avia),
ve dvo¯e
n·lez: 1 - 2 kostrovÈ hroby v roce 1919, uloûenÌ: M K. Hora a M
KolÌn (n·doba)
datace: pozdnÌ B1
publ.: »iûm·¯ - Valentov· 1979, 145 - 146, tam dalöÌ literatura
pozn.: zde uvedeno jako Kutn· Hora - Sedlec, rovnÏû v MotykovÈ
1967 pod tÌmto oznaËenÌm
12. Kutn· Hora - Karlov, »OV a sklady n·bytku
z·chrannÈ v˝zkumy OkresnÌho muzea v KutnÈ Ho¯e a ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v l. 1989 - 1996
n·lez: sÌdliötÏ s ûelez·¯sk˝mi pecemi, uloûenÌ: M K. Hora a AR⁄ AV
»R - pracoviötÏ Kutn· Hora
datace: Ëasn· doba ¯Ìmsk· (v˝zkum 1996) a C1/C2 - C3 (v˝zkum
199)
publ.: bez autora: V˝zkumy v »ech·ch 1992, 76
äumberov· 1997, 120
äumberov· 1998, 90, 91
JanËo 2001, 170
13. Kutn· Hora
n·lez: keramick· lampa Bailey R. Q 1423, uloûenÌ: M Chrudim
datace: 3.- 4. stol. n.l.
publ.: JanËo 2001, 170 (uv·dÏna moûn· souvislost s lokalitou 9)
pozn.: nerevidovatelnÈ n·lezovÈ okolnosti nevyluËujÌ moûnost, ûe
jde o pouhou v˝mÏnu sbÌrkov˝ch p¯edmÏt˘ mezi muzei, jak bylo
d¯Ìve zvykem, neboù ve starÈ kutnohorskÈ muzejnÌ sbÌrce bylo keramick˝ch lamp p˘vodnÏ vÌce a byly p¯ed·ny do NM.
ChronologickÈ postavenÌ lokality 9 by tomuto p¯i¯azenÌ jako jedinÈ
z kutnohorsk˝ch lokalit odpovÌdalo.
14. KaÚk
a, n·lez: ¯Ìmsk· mince - den·r - Vespasianus (69 - 79), za nezn·m˝ch
okolnostÌ, uloûenÌ: NM Praha
publ.: Pochitonov 1955, 104
b, n·lez: ¯Ìmsk· mince - den·r - Traianus (98 - 117), za nezn·m˝ch
okolnostÌ, uloûenÌ: NM Praha
publ.: Pochitonov 1955, 113
15. Sedlec- Mok¯iny
a, z·chrann˝ v˝zkum P. B¯ich·Ëek kolem r. 1997, n·lez: zahlouben·
chata s germ·nskou keramikou, uloûenÌ: ?
datace: Ëasn· doba ¯Ìmsk·
publ.: B¯ich·Ëek - Koönar 2000, 44 - 45
b, sbÏr p¯i stavbÏ 1997: n·lez: st¯edogalsk· TS, uloûenÌ: soukr. sbÌrka?
datace: 170 - 195 n.l.
publ.: B¯ich·Ëek - Koönar 2000, 44 - 45, obr. 1:c
c, p¯i stavbÏ ⁄NS 1969
n·lez: n·doba, uloûenÌ: M Kutn· Hora
datace: ?
publ.: VanÏk - V˝zkumy v »ech·ch 1972, 64
d, povrchovÈ sbÏry v devades·t˝ch letech min. stol. - OkresnÌ muzeum
Kutn· Hora
datace: doba ¯Ìmsk·
publ.: V˝zkumy v »ech·ch 1990 - 92, 1995, 316
äumberov· 2000, 268-269, obr. 8
138
16. Sedlec - v katastru obce
a, n·lez: bronzov· spona s obdÈlnÌkovou noûkou, za nezn·m˝ch okolnostÌ, uloûenÌ: Schwarzenbersk· sbÌrka na z·mku OrlÌk, inv. Ë. 6860
datace: 4. stol. n.l.
publ.: »iûm·¯ - Valentov· 1979, 146, 148
b, bronzovÈ p¯edmÏty blÌûe neidentifikovanÈ, uloûenÌ: NM Praha
publ.: Saka¯ 1970, 31
17. Sedlec - v katastru obce
n·lez: ¯Ìmsk· mince - Faustina, blÌûe neurËeno, za nezn·m˝ch okolnostÌ kol. roku 1870 ?
uloûenÌ: ?, p˘vodnÏ ve sbÌrce mÏstskÈ re·lnÈ ökoly v KolÌnÏ
publ.: Sklen·¯ 1992, 225
18. MalÌn - u vep¯Ìna
z·chrann˝ v˝zkum OkresnÌho muzea v KutnÈ Ho¯e 1975
n·lez: sÌdliötÏ s ûelez·¯skou v˝robou, uloûenÌ: M K. Hora
datace: konec st. doby ¯ÌmskÈ
publ.: »iûm·¯ - Valentov· 1979, 144
Valentov· 2003
19. MalÌn - p¯ed Ëp. 47
sÌdliötnÌ objekt? se zlomky keramiky, uloûenÌ: M K. Hora
datace: st. doba ¯Ìmsk·?
publ.: Valentov· 1995, 193
20. MalÌn - u obce
¯Ìmsk· mince?, blÌûe neurËeno, za nezn·m˝ch okolnostÌ, uloûenÌ?
publ.: Sklen·¯ 1992, 137
4.2. Mikroregion Klejn·rky s pravob¯eûnÌm p¯Ìtokem
KaËinskÈho potoka
(od hornÌho toku)
21. MoËovice
a, U stud·nky, kat. Ë. 133/I, 113
n·lez: sÌdliötÏ, uloûenÌ: M »·slav
datace: od pol. 2. stol. do 3. stol.
publ.: Motykov·-äneidrov· 1968, 185 -201
b, Na kopÏ, kat. Ë. 488
n·lez: sÌdliötÏ, souvisÌ s polohou U stud·nky
publ.: Motykov·-äneidrov· 1968, 185, 194
22. MoËovice - Lochovsko
severnÏ obce na levÈm b¯ehu Klejn·rky, pole p. Nov·ka, Brycha,
VanËury, ppË. 77, 231, 263, 264, 280
n·lez: sÌdliötÏ, uloûenÌ: M »·slav
datace: pozdnÌ B1 - B2
publ.: Motykov·-äneidrov· 1967, 30
23. MoËovice - Na b¯ehu, kat. Ë. 120
n·lez: sÌdliötÏ
datace: st. doba ¯Ìmsk·
publ.: K¯eËkov· - Valentov· - Charv·t 1989, 116 -117
Motykov·-äneidrov· 1968, 185, 198
24. MoËovice - Na zelniöùatech, ppË. 76
n·lez: j·ma, n·doby
datace: ml. ˙sek staröÌ doby ¯ÌmskÈ
publ.: Motykov·-äneidrov· 1968, 195 - 196
25. MoËovice - intravil·n obce
zahrada domu na z·p. okraji obce, v pravo˙hlÈ zat·Ëce p¯i polnÌ cestÏ ke kravÌnu
n·lez: sÌdliötÏ?
datace: ¯Ìm?
uloûenÌ: AR⁄ Praha
publ.: V˝zkumy v »ech·ch 1988/89, 1992, 97
26. T¯ebeöice
v˝chodnÏ obce a jihoz·padnÏ podÈl trati (v pr˘kopu pro d·lkovod)
n·lez: 2 z·sobnÌ j·my, uloûenÌ: Ar⁄ AV »R
datace: staröÌ doba ¯Ìmsk·
publ.: V˝zkumy v »ech·ch 1978 - 79, 1982, 136
2005
27. T¯ebeöice - bez lokalizace
n·lez: û·rovÈ hroby
datace: staröÌ doba ¯Ìmsk·
uloûenÌ: M KolÌn (ûeleznÈ p¯edmÏty, bronzov· spona ve starÈm fondu)
publ.: Haken 1934, 54
28. T¯ebeöice - bez lokalizace
drobn· bronzov· ¯Ìmsk· mince - Konstantinus II. (337-340)
uloûenÌ: M KolÌn
nepublikov·no
29. CÌrkvice - dv˘r Net¯eba
z·chrann˝ v˝zkum 1941 a 1962
n·lez: dvÏ ûelez·¯skÈ pece s germ·nskou keramikou, uloûenÌ: M.
»·slav
datace: B1 - B2
publ.: Motykov·-äneidrov· 1967, 26
Motykov·-äneidrov· 1963, 12
30. HlÌzov - p¯i stavbÏ kravÌna v roce 1835
n·lez: û·rovÈ hroby - z nich n·doby, ûel. kopÌ, ûel. noûÌk, bronzov·
spona, uloûenÌ: M. KolÌn, spona nerevidovateln·
datace: A - plaÚansk˝ horizont
publ.: Motykov·-äneidrov· 1963, 18, Taf. II:1, III:3, 4
Saka¯ 1970, 55, 58 (bronzov· spona typ A 19 - 1. pol. 1. stol.
n.l. pod lokalitou NovÈ Dvory, osada HlÌzov ze û·r. hrobu)
Dvo¯·k 1941, 12 (uv·dÌ n·lez na rozhranÌ starokolÌnskÈho
a hlÌzovskÈho katastru)
Sklen·¯ 1992, 59
31. HlÌzov - povrchov˝ sbÏr na poli v roce 1981
v okolÌ bodu ZM 13-32 KolÌn, 26 mm od V a 148 mm od S s.Ë.
datace: doba ¯Ìmsk·
n·lez: keramika, uloûenÌ: M K. Hora
publ.: V˝zkumy v »ech·ch 1980 - 1981, 1984, 31
32. HlÌzov - usedlost Skalka
(z vÏtöÌ Ë·sti na kat. ˙zemÌ Libenice a KaÚk)
z·chrann˝ v˝zkum OkresnÌho muzea v KutnÈ Ho¯e a AR⁄ AV
»R v r.1981 a povrchov˝ sbÏr v n·sledujÌcÌch letech
n·lez: sÌdliötÏ, uloûenÌ: M K. Hora
datace: B2/C1
publ.: V˝zkumy v »ech·ch 1980 - 81, 1984, 65
B¯ich·Ëek - Koönar 2000, 43 - 47
4.3. KaËinsk˝ potok
33. Svat˝ Mikul·ö ÑU borkuì (d¯Ìve Mikul·ö)
povrchovÈ sbÏry v l. 1986 - 1988
n·lez: sÌdliötÏ s germ·nskou keramikou, zl. rukojeti bronzovÈ p·nve, uloûenÌ: M K. Hora
datace: B1 - B2
publ.: V˝zkumy v »ech·ch 1986 -1987, 1989, 115
pozn.: poloha jiûnÏ z·mku KaËina
34. Svat˝ Jakub ÑU stud·nkyì (d¯Ìve Jakub)
a/ povrchovÈ sbÏry v l. 1986 - 1989, uloûenÌ: M K. Hora
n·lez: sÌdliötÏ s germ·nskou keramikou
datace: B (nerevidov·no)
publ.: V˝zkumy v »ech·ch 1990-92, 1995, 114
b/ n·lez: ¯Ìmsk· mince - Traianus (53 -117)
dle ˙stnÌho sdÏlenÌ inform·tora v soukromÈ sbÌrce, nepublikov·no
35. NovÈ Dvory - SZ NovÈho rybnÌka
mezi polnÌ cestou a KaËinsk˝m potokem, povrchov˝ sbÏr 1992
n·lez: keramika, datace: d. ¯Ìmsk·, uloûenÌ: M K. Hora
publ.: V˝zkumy v »ech·ch 1990 - 92, 1995, 222
36. Star˝ KolÌn - ÑV BorcÌchì
n·lez: depot ¯Ìmsk˝ch a ¯eck˝ch mincÌ (142 ks), 1. stol. p¯. n. l. aû
5. stol. n.l.
uloûenÌ: M KolÌn
datace: uloûen v 1. pol. 5. stol.
publ.: Pochitonov 1955, 185 - 187
37. Star˝ KolÌn - ÑNa baötÏì
n·lez: postupnÏ 14 ¯Ìmsk˝ch mincÌ z 2. - 5. stol.
publ.: Pochitonov 1955, 122, 144, 147, 185
38. Star˝ KolÌn - na poli pana CivÌna
n·lez: ¯Ìmsk· mince - sestercius - Gordianus III. Pius (238 - 244)
publ.: Pochitonov 1955, 147
Summary
The locality Kutn· Hora - Karlov - sewage disposal
plant has been assessed as extremely suitable for settlement
activities compared with the rest of the area studies of
since it shows a continuous colonization process
throughout almost all phases of prehistoric development.
This observation is supported by further evidence, such as
two phase settlement from the beginning and later period of
the Roman period with evidence of iron metallurgy in both
periods. The lack of information gained from rescue
excavations prevented a more detailed study of the internal
structure of the dwellings from which only parts of
subsistence areas were identified. Although it is assumed
that these formed the limits of the settlement, the center of
the settlement from the earlier phase seems to have been
located farther to the east, having been shifted in the later
phase. The pottery collection displays certain discontinuity
indicating interruption in the colonization activities. After a
settlement from the beginning of the Roman phase, the site
was not inhabited again until the late phase of the Roman
period. A continuous settlement was identified by field observation of the railway in Mok¯iny on the opposite bank of
the river, about 400 m away from the earlier settlement.
----------------------------------------------------------------P¯Ìlohy 13 - 16. - Plates 13 - 16.
-----------------------------------------------------------------
Literatura
Bielenin, K.
1992: Staroøytne gÛrnictwo i hutnictwo øelaza w GÛrach
åwiÍtokrzyskich. Kielce (Kieleckie Towarzystwo
Naukowe).
Birnbaumov·, A.
1929: Soupis pam·tek historick˝ch a umÏleck˝ch v politickÈm okresu »·slavskÈm, Praha.
B¯ich·Ëek, P. - Koönar, L.
2000: NovÈ jednotlivÈ n·lezy ze sÌdliöù doby ¯ÌmskÈ na
KolÌnsku, in: SbornÌk Miroslavu Buchvaldkovi,
44 - 47, Most.
»iûm·¯, M. - Valentov·, J.
1979: P¯ÌspÏvek k pozn·nÌ doby ¯ÌmskÈ na Kutnohorsku,
ArcheologickÈ rozhledy 31, 144 - 150.
Drda, P. - Chytr·Ëek, M.
1999: Libenice zum Dritten, Pam·tky archeologickÈ 90,
186-206.
Droberj·r, E.
2002: Encyklopedie ¯ÌmskÈ a germ·nskÈ archeologie
v »ech·ch a na MoravÏ, Praha.
139
Bylany Varia 3
Dvo¯·k, F.
1936: PravÏk KolÌnska. Soupis archeologick˝ch pam·tek
KolÌnska a Kou¯imska. KolÌn.
Dvo¯·k, F.
1941: N·lezy z doby cÌsa¯stvÌ ¯ÌmskÈho a z doby stÏhov·nÌ n·rod˘ na KolÌnsku. RoËenka mÏsta KolÌna
a okresu. KolÌn, 5 - 17.
Haken, J.
1934: Kutnohorsko v dobÏ p¯edhistorickÈ. In. KutnohorskÈ p¯ÌspÏvky k dÏjin·m vzdÏlanosti ËeskÈ VIII,
seö. 2, 52-55, Kutn· Hora.
Charv·t, P.
1992: MoËovice, V˝zkumy v »ech·ch 1988/89, 97, Praha.
Charv·tov·, K. - Valentov·, J.
1989: Mikul·ö, V˝zkumy v »ech·ch 1986 - 87, 115,
Praha.
JanËo, M.
2001: N·lezy l·mp z doby doby rÌmskej v »ech·ch, Pam·tky archeologickÈ 92, 165 - 183.
K¯eËkov·, A. - Valentov·, J. - Charv·t, P.
1989: MoËovice, V˝zkumy v »ech·ch 1986 - 1987, 116,
Praha.
Mareö, I. - Kubeö, O. (ed.)
1966: KomplexnÌ pr˘zkum p˘d »SSR. Pr˘vodnÌ zpr·va
okresu Kutn· Hora. Praha. (rkp. uloûen in:
UNICOM Kutn· Hora).
Pleiner, R.
1959: Osada s ûelez·rnami z mladöÌ doby ¯ÌmskÈ v TuchlovicÌch, Pam·tky archeologickÈ 50, 158-196.
1998: Production of iron at MöeckÈ éehrovice. In: Venclov· et al. 1998.
2000: Iron in Archaeology. The European bloomery
smelters. Archeologick˝ ˙stav AV »R Praha.
Pochitonov, E.
1955: N·lezy antick˝ch mincÌ v »ech·ch, na MoravÏ
a ve Slezsku. In: E. Nohejlov· - Pr·tov· (ed.): N·lezy mincÌ v »ech·ch, na MoravÏ a ve Slezsku,
Praha, 85 - 308.
Rybov·, A.
1976: PlotiötÏ nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2. - 5.
Jahrhundert u. Z. I. Teil. Pam·tky archeologickÈ
67, 85 - 114.
1979: PlotiötÏ nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2. - 5.
Jahrhundert u. Z. II. Teil. Pam·tky archeologickÈ
79, 170 - 182.
Rybov·, A. - Soudsk˝, B.
1962: Libenice. Keltsk· svatynÏ ve st¯ednÌch »ech·ch.
Praha.
Saka¯, V.
1970: Roman Imports in Bohemia. Pragae.
Sedl·Ëkov·, H.
1973: Chata z mladöÌ doby ¯ÌmskÈ ve St¯ihovÏ, okr. Nymburk, ArcheologickÈ rozhledy 25, 329 - 334.
Motykov·-äneidrov·, K.
1963: Die Anf‰nge der rˆmischen Kaiserzeit in Bˆhmen.
Pragae.
1967: Weiterenentwicklung und Ausklang der ‰lteren rˆmischen Kaiserzeit in Bˆhmen. Pragae.
1968: N·lezy z doby ¯ÌmskÈ a slovanskÈ z MoËovic.
ArcheologickÈ rozhledy 20, 185 -201.
Sklen·¯, K.
1992: ArcheologickÈ n·lezy v »ech·ch do roku 1870.
Prehistorie a protohistorie. Praha.
Motykov·, K. - Pleiner, R.
1987: Die rˆmerzeitliche Siedlung mit Eisenh¸tten in O¯ech bei Prag, Pam·tky archeologickÈ 78/2, 371-448.
äneidrov·, K.
1954: Osada staröÌ doby ¯ÌmskÈ po str·nce stavebnÌ,
ArcheologickÈ rozhledy 6, 227-240.
N˝vltov· Fiö·kov·, M. - äedo, O.
2003: Kostra koËky dom·cÌ v sÌdliötnÌm objektu z doby
¯ÌmskÈ v trati éleby u Vyökova na MoravÏ - Das
Skelett der Hauskatze im Siedlungsobjekt aus der
rˆmischen Kaiserzeit in der Flur éleby bei Vyökov
in M‰hren, ArcheologickÈ rozhledy 55, 517-538.
äpaËek, J.
1999: ArcheologickÈ v˝zkumy provedenÈ MÏstsk˝m
muzeem v »el·kovicÌch, St¯edoËesk˝ vlastivÏdn˝
sbornÌk 17, 77-78.
Pavl˘, I.
1982: T¯ebeöice, o. CÌrkvice, V˝zkumy v »ech·ch 1978-79,
136, Praha.
Pavl˘, I. - Valentov·, J. - Rulf, J.
1984: HlÌzov, o. NovÈ Dvory, V˝zkumy v »ech·ch
1980-81, 31, Praha.
1984, Libenice (Skalka), V˝zkumy v »ech·ch 1980-81,
65, Praha.
Peöka¯, I.
1962: Objev ûelez·¯skÈ dÌlny z doby ¯ÌmskÈ na sÌdliöti
u K¯epic, okr. B¯eclav, P¯ehled v˝zkum˘ 1961 (1962), 74-78.
PÌË, J. L.
1905: Staroûitnosti zemÏ »eskÈ, II/3. é·rovÈ hroby a p¯Ìchod »ech˘. Praha.
140
Smejtek, L.
1998: VelkÈ P¯Ìlepy, V˝zkumy v »ech·ch 1996 - 7, 239,
Praha.
äumberov·, R.
1992: Kutn· Hora (»OV), V˝zkumy v »ech·ch 1988/89,
76, Praha.
1995a: Sedlec, o. Kutn· Hora, V˝zkumy v »ech·ch 1990-92,
16, Praha.
1995b:NovÈ Dvory, V˝zkumy v »ech·ch 1990-92, 222,
Praha.
1996a: Poh¯ebiötÏ bylanskÈ kultury v KutnÈ Ho¯e-KarlovÏ - Das Gr‰berfeld der Bylany-Kultur in Kutn·
Hora-Karlov, ArcheologickÈ rozhledy 48, 460-489.
1996b:Bylansk· kultura na Kutnohorsku a »·slavsku Die Bylaner Kultur in den Regionen von Kutn·
Hora und »·slav, ArcheologickÈ rozhledy 48,
693-704, 726.
1997: Kutn· Hora, V˝zkumy v »ech·ch 1993-95, 120,
Praha.
1998: Kutn· Hora, V˝zkumy v »ech·ch 1996-97, 90, 91,
Praha.
2005
2000: OsÌdlenÌ nivy dolnÌho toku Vrchlice v pravÏku The settlement of the floodplain of the lower
Vrchlice in prehistory, ArcheologickÈ rozhledy 52,
261-302.
Valentov·, J.
1993: V˝sledky z·chrannÈho v˝zkumu keltskÈho poh¯ebiötÏ v KutnÈ Ho¯e-KarlovÏ, ArcheologickÈ rozhledy 45, 623-643.
1995a: Sedlec, o. Kutn· Hora (Mok¯iny), V˝zkumy v »ech·ch 1990 - 92, 316, Praha.
1995b:Jakub (U stud·nky), V˝zkumy v »ech·ch 1990-92,
114, Praha.
1995c: MalÌn Ëp. 47, V˝zkumy v »ech·ch 1990-92, 193,
Praha.
1996: OsÌdlenÌ Kutnohorska a »·slavska v dobÏ latÈnskÈ
- Die Besiedlung der Regionen von Kutn· Hora
und »·slav in der Latènezeit, ArcheologickÈ rozhledy 48, 729-736.
2003: Pozn·mky k pravÏkÈ a ranÏ st¯edovÏkÈ historii
MalÌna, okr. Kutn· Hora, Archeologie st¯ednÌch
»ech 7, 199-212.
Valentov·, J. - Sankot, P.
2000: Fund der fr¸hlatènzeitlichen Fibel in Kutn· HoraKarlov, Bez. Kutn· Hora, SbornÌk Miloslavu
Buchvaldkovi, 265-272, Most.
Venclov·, N.
2001: V˝roba a sÌdla v dobÏ latÈnskÈ. Projekt LodÏnice Production and Settlement: The LodÏnice project,
Central Bohemia. Archeologick˝ ˙stav AV »R,
Praha.
Venclov·, N. et al.
1998: MöeckÈ éehrovice in Bohemia. Archaeological
backround to a Celtic hero. Sceaux (Kronos
edition).
VanÏk, J.
1972: Sedlec, V˝zkumy v »ech·ch 1969, 64, Praha.
Zeman, J.
1961: SevernÌ Morava v mladöÌ dobÏ ¯ÌmskÈ. ProblÈmy
osÌdlenÌ ve svÏtle rozboru poh¯ebiötÏ z Kostelce na
HanÈ. Praha.
Zeman, J. - Venclov·, J. - BubenÌk, J.
1998: éelez·¯sk· osada z 3.- poË. 5. stol. v P¯erubenicÌch
- Ein Siedlungs- und Eisenverh¸ttungsareal aus
em 3.Jh. - Anfang 5.Jh. in P¯erubenice, Praehistorica XXIII, 95- 131, Univerzita Karlova, Praha.
5. Apendix
Anal˝zy vzork˘ hornin
J. Kr·lov·, Muzeum Kutn· Hora
Kutn· Hora -MalÌn
p¯eloûka silnice, obj. 11 (inv. Ë. P4218, p¯. Ë. 94/75 OM
Kutn· Hora)
Vzorek Ë. 1. »·st valounu k¯emitÈho pÌskovce. PÌskovec je tvo¯en zrny k¯emene r˘znÈ velikosti i r˘znÈho stupnÏ opracov·nÌ. Tmel je k¯emit˝ aû ûelezit˝. Materi·l nenÌ
mÌstnÌ, na Kutnohorsku se tento typ horniny nevyskytuje.
Pozn·mka. HlavnÌ podÌl vzorku tvo¯Ì k¯emen. éelezitÈ
slouËeniny tvo¯Ì co do mnoûstvÌ nepodstatnou sloûku, byù
opticky v˝raznou. Z tohoto d˘vodu nelze tento materi·l povaûovat za ûeleznou rudu. Povrch vzorku je sekund·rnÏ pokryt v·pnit˝m sintrem, kter˝ se vysr·ûel z prost¯edÌ bohatÈho na uhliËitan v·penat˝ (nap¯. spraöe nebo spraöovÈ hlÌny).
Vzorek 2. Magnetit. Vzorek je tvo¯en z p¯ev·ûnÈ Ë·sti
drobnÏ zrnit˝m magnetitem a zcela urËitÏ poch·zÌ z loûiska skarnovÈho typu (nejbliûöÌ takovÈ loûisko je Maleöov).
MalÈ mnoûstvÌ ostatnÌch miner·l˘ p¯i povrchu vzorku podlehlo rozkladu, na jednÈ stranÏ vznikl tmavohnÏd˝ limonit.
Vzorek 3. Magnetit a limonit. PodobnÏ jako vzorek 2
je i tento tvo¯en z velkÈ Ë·sti drobnÏ zrnit˝m magnetitem.
Je vöak vÌce limonitizovan˝, proto je jeho barva rezavÏ
hnÏd·. Jde rovnÏû o vzorek z loûiska skarnovÈho typu.
Pozn·mka. Magnetit i limonit jsou bohatÈ rudy ûeleza,
p¯iËemû limonit se snadnÏji zpracov·v·. Podle souËasn˝ch n·zor˘ byl pravÏk˝mi metodami magnetit, vzhledem ke svÈ vysokÈ odolnosti, prakticky nezpracovateln˝
a vyuûÌval se pouze limonit. NÏkte¯Ì badatelÈ se domnÌvajÌ, ûe byly tÏûeny limonitizovanÈ partie skarnov˝ch loûisek, p¯iËemû magnetit z˘st·val jako nezpracovan˝ odpad.
Vzorek 4. Struska a vyp·len· hlÌna. Vzorek je tvo¯en vyp·lenou hlÌnou a tenkou slupkou sklovitÈ porÈznÌ strusky.
Struska je slabÏ magnetick·. P¯echod mezi struskou a hlÌnou
nenÌ plynul˝, pravdÏpodobnÏ doölo k vylitÌ strusky a jejÌmu
kr·tkodobÈmu tepelnÈmu p˘sobenÌ na podklad. Bez podrobnÏjöÌch anal˝z nelze k tomuto vzorku vÌce sdÏlit.
Kutn· Hora - Karlov
»OV 1989
p¯. Ë. 53/90 - k¯emen, valoun, k¯emen a k¯emenec Ë·steËnÏ opracovanÈ transportem - z¯ejmÏ mÌstnÌ materi·l z t¯etihornÌch teras
p¯. Ë. 55/90 - hadec svÏtl˝, navÏtral˝ - mÌstnÌ materi·l
p¯. Ë. 97/90 - limonitick˝ materi·l, mÌsty s obsahem magnetitu, snad proöel nÏjak˝mi procesy ˙pravy
p¯. Ë. 106/90 - hadec, nÏkterÈ kusy navÏtralÈ, podle ËervenÈ
barvy lze soudit, ûe materi·l proöel ohnÏm - mÌstnÌ materi·l
- amfibolit - s Ëern˝mi ötÏpn˝mi zrny amfibolu
- amfibolit - s tmavÏ zelen˝m amfibolem
p¯. Ë. 107/90 - biotiticko-muskovitick· svorov· rula
- silnÏ zvÏtral˝ gran·tick˝ hadec
- gran·t, pravdÏpodobnÏ z hadce - vöe mÌstnÌ materi·l
PovrchovÈ sbÏry na lokalitÏ - geologickÈ vzorky
ûelezit˝ k¯emen, pÌsËit˝ v·penec, amfibolit, limonit,
skarn - gran·tick˝ a pyroxenicko-gran·tick˝ skarn, jeden kus s mal˝m obsahem magnetitu - materi·l maleöovskÈho typu, ˙lomky rudniny - drobnÈ ˙lomky rudniny s pyritem, s pyritem a sfaleritem a jeden kus rudniny s pyritem a sfaleritem znaËnÏ limonitizovan˝ bÏûn˝ kutnohorsk˝ materi·l.
Zpracov·no s podporou grantu GAAV K8002119
ÑProgram rozvoje badatelskÈho v˝zkumu v klÌËov˝ch oblastech vÏdyì.
Adresa: [email protected]
141
Obr. 1. Kutn· Hora-Karlov, poloha A - »OV 1989, objekty 7-9/89.
Fig. 1. Kutn· Hora-Karlov, location A - sewage disposal plant 1989, features 7-9/89.
Obr. 2. Kutn· Hora-Karlov, poloha A - »OV 1989, objekt 16/89.
Fig. 2. Kutn· Hora-Karlov, location A - »OV 1989, feature 16/89.
Bylany Varia 3
142
Obr. 3. Kutn· Hora-Karlov, poloha A - »OV 1989, objekty 23-24/89.
Fig. 3. Kutn· Hora-Karlov, location A - »OV 1989, features 23-24/89.
Obr. 4. Kutn· Hora-Karlov, poloha C - »OV 1996, objekt 6/96.
Fig. 4. Kutn· Hora-Karlov, location C - »OV 1996, feature 6/96.
2005
143
Obr. 5. Kutn· Hora-Karlov, poloha C - »OV 1996, objekty 7, 10/96.
Fig. 5. Kutn· Hora-Karlov, locality C - »OV 1996, features 7, 10/96.
Obr. 6. Kutn· Hora-Karlov, poloha C - »OV 1996, objekt 13/96, ¯ezy R1, R3/96, poloha B Autobohemia 1996, objekty 11, 12/96.
Fig. 6. Kutn· Hora-Karlov, location C - »OV 1996, feature 13/96, cuts R1, R3/96, location B Autobohemia 1996, features 11, 12/96.
Bylany Varia 3
144
Obr. 7. Kutn· Hora-Karlov, poloha A - »OV 1989, v˝bÏr materi·lu. 1-4: obj. 16, 5: obj. 22,
6-17: obj. 23.
Fig. 7. Kutn· Hora-Karlov, locality A - »OV 1989, a selection of material. 1-4: features 16,
5: feature 22, 6-17: feature 23.
Obr. 8. Kutn· Hora-Karlov, poloha A - »OV 1989, v˝bÏr materi·lu. 1-7: obj. 23, 8-18: obj. 24.
Fig. 8. Kutn· Hora-Karlov, locality A - »OV 1989, a selection of material. 1-7: feature 23,
8-18: feature 24.
2005
145
Obr. 9. Kutn· Hora-Karlov, poloha A - »OV 1989, v˝bÏr materi·lu. 1-35: obj. 24.
Fig. 9. Kutn· Hora-Karlov, locality A - »OV 1989, a selection of material. 1-35, feature 24.
Obr. 10. Kutn· Hora-Karlov, poloha A - »OV 1989, v˝bÏr materi·lu. 1-9: obj. 24, 10-11: sbÏr.
Poloha B - Autobohemia 1996, v˝bÏr materi·lu. 12-13: obj. 11, 14: obj. 12, 15-16: sbÏr.
Fig. 10. Kutn· Hora-Karlov, locality A - »OV 1989, a selection of material. 1-9: feature 24,
10-11: surface artefact collection. Location B - Autobohemia 1996, a selection of material.
12-13: feature 11, 14: feature 12, 15-16: surface artefact collection.
Bylany Varia 3
146
Obr. 11. Kutn· Hora-Karlov, poloha C - »OV 1996, v˝bÏr materi·lu. 1: obj. 3, 2-5: obj. 4, 6-7 : obj.
5, 8-9: obj. 6, 10-13: obj. 10, 14: obj. 11, 15-22: obj. 13, 23: ¯ez R1.
Fig. 11. Kutn· Hora-Karlov, locality C - »OV 1996, a selection of material. 1: feature 3, 2-5:
feature 6, 6-7: feature 5, 8-9: feature 6, 10-13: feature 10, 14: feature 11, 15-22:
feature 13, 23: Cut R1.
2005
147
Bylany Varia 3
pec
objekt s kumulacÌ strusky
sÌdliötnÌ objekt
objekt s intrusÌ ÿ keramiky
Obr. 12. Kutn· Hora - Karlov, plochy v˝zkum˘ s vyznaËen˝mi objekty z doby ¯ÌmskÈ.
Fig. 12. Kutn· Hora - Karlov, the sites of excavations with marked out features from the Roman times.
148
Obr. 13. Kutn· Hora-Karlov, poloha A - »OV 1989, kostra psa v obj. 24/89.
Fig. 13. Kutn· Hora-Karlov, locality A - »OV 1989, a dog skeleton in feature 24/89.
Obr. 14. T¯ebeöice, obj. 15/78, v˝bÏr materi·lu.
Fig. 14. T¯ebeöice, feature 15/78, a selection of material.
2005
149
Obr. 15. T¯ebeöice, obj. 15/78, v˝bÏr materi·lu.
Fig. 15. T¯ebeöice, feature 15/78, a selection of material.
Obr. 16. T¯ebeöice, obj. 15 a 17/78, v˝bÏr materi·lu.
Fig. 16. T¯ebeöice, features 15 and 17/78, a selection of material.
Bylany Varia 3
150
Obr. 17. 1-2: Miskovice, û·rov˝ hrob?, 3-7: T¯ebeöice, û·rovÈ hroby?
Fig. 17. 1-2: Miskovice, cremation burial, 3-7: T¯ebeöice, cremation burials?
2005
151
2005
Seznam barevn˝ch p¯Ìloh
List of color plates
P¯Ìloha 1.
Plates 1.
Projekt Doubrava 2001-2004. SbÏry.
The Doubrava Project 2001-2004. Survey.
P¯Ìloha 9.
P¯Ìloha 2.
Plates 2.
Projekt Doubrava 2001-2004. V˝zkumy.
The Doubrava Project 2001-2004. Excavations.
Plates 9.
Projekt Doubrava:
a - Z·bo¯Ì nad Labem 2001, b - Bojmany, c - Horka I
2002, d - Horka I 2003.
The Doubrava Project: Geophysical survey.
P¯Ìloha 10. Projekt Doubrava:
P¯Ìloha 3.
a - 3. vojenskÈ mapov·nÌ Habrkovice, b - 3. vojenskÈ mapov·nÌ Horka I, c - leteck˝ pohled na prostor jihov˝chodnÏ od Kobylnice, d - leteck˝ pohled na prostor z·padnÏ
od Borku, e - model pravÏk˝ch lokalit spojen˝ch s r˘zn˝mi aktivitami.
Plates 3.
The Doubrava Project:
The river Doubrava catchment depicted on the map of
the 3rd millitary survey. a - Habrkovice, b - Horka I,
c - aerial photography of the area south/east of Kobylnice, d - aerial photography of the area west of Borek,
e - model of prehistoric localities connected with various
human activities.
P¯Ìloha 4.
Projekt Doubrava:
a-d - leteckÈ snÌmky: a-b - Habrkovice, c - Rohozec,
d - Horuöice-duna, e-h - Habrkovice v˝zkum 2003:
e - sonda II/03, f - sonda III/03 (Rohozec), g-h - objekt
1/03. (Srovnej str. 80.)
Plates 4.
The Doubrava Project:
a-d - aerial photographs: a-b - Habrkovice, c - Rohozec,
d - Horuöice-dune, e-h - Habrkovice research and excavations 2003: e - trench II/03, f - trench III/03 (Rohozec),
g-h - feature 1/03. (Cf. p. 80.)
P¯Ìloha 5.
Horka I (dist. Kutn· Hora). Research and excavations 2002.
a - feature 2, b-d - feature 1, e-f - feature 3. (Cf. p. 81.)
P¯Ìloha 6.
Horka I (okr. Kutn· Hora).
a-d - v˝zkum 2003: a-b - sonda VII/03: objekt 5, c-d sonda VIII/03: objekt 6, e-h - v˝zkum 2004: e - kontext
S1/04, f-g - kontext S2/04, h - objekt 7. (Srovnej str. 83.)
Plates 6.
Horka I (dist. KutnÌ Hora). Research and excavations 2003.
a-d - excavations 2003: a-b - trench VII/03: feature 5,
c-d - trench VIII/03: feature 6, e-h - excavations 2004:
e - context S1/04, f-g - context S2/04, h - feature 7.
(Cf. p. 83.)
P¯Ìloha 7.
Plates 7.
P¯Ìloha 8.
Plates 8.
Plates 10.
The Doubrava Project. Geophysical survey.
P¯Ìloha 11. Grafy p¯ÌrodnÌch podmÌnek pro kulturu s line·rnÌ
a vypÌchanou keramikou.
Plates 11. Graphs of natural conditions in the Linear Pottery
Culture (LnK), Stroked Pottery Culture (StK)
periods.
P¯Ìloha 12. Grafy p¯ÌrodnÌch podmÌnek pro lengyelskou kulturu, kultury s n·levkovit˝mi poh·ry a kulturu se
zvoncovit˝mi poh·ry.
Plates 12. Graphs of natural conditions in the Lengyel
Culture (LgK), the Funnel Beaker Culture and the
Bell Beaker Culture periods.
P¯Ìloha 13. V˝¯ez z mapy 1. vojenskÈho mapov·nÌ s vyznaËenÌm polohy Kutn· Hora -Karlov (»OV).
Plates 13. Sector of a map from the first military mapping
depicting of the Kutn· Hora - Karlov locality
(»OV, sewage disposal plant).
Horka I (okr. Kutn· Hora). V˝zkum 2002:
a - objekt 2, b-d - objekt 1, e-f - objekt 3. (Srovnej str. 81.)
Plates 5.
a - Horka I 2004, b - Habrkovice 2003 (V zadnÌch hlÌn·ch), c - Habrkovice 2003 (Na dÌlcÌch), d - Habrkovice
(duna v lese), e - Habrkovice 2003 (v lese).
Projekt Doubrava:
Horka I (okr. Kutn· Hora) 2002. InterpretovanÈ
radarovÈ ¯ezy a interpretace odporov˝ch mϯenÌ
VES.
Horka I 2002. Interpreted radar profiles and the
evaluation of results of resistivity sounding.
Habrkovice-Liöice (okr. Kutn· Hora) 2003-2004.
InterpretovanÈ radarovÈ ¯ezy a interpretace odporov˝ch mϯenÌ VES. Habrkovice-Liöice (dist. Kutn· Hora) 2003-2004.
Interpreted radar profiles and evaluation of results
of resistivity sounding.
P¯Ìloha 14. V˝¯ez z mapy 1:10 000 s vyznaËenÌm zkoumanÈho
are·lu Kutn· Hora-Karlov (»OV).
Plates 14. A detail of a map 1:10 000 depicting the investigated area Kutn· Hora - Karlov (»OV).
P¯Ìloha 15. Mapa sledovanÈho ˙zemÌ s vyznaËen˝mi lokalitami, ËÌslo na mapÏ odpovÌd· ËÌslu v soupisu.
Plates 15. A map of the investigated area showing the sites of
finds the numbers on the map correspond with the
numbers in the listings.
P¯Ìloha 16. V˝¯ez z mapy s vyznaËen˝mi sÌdliöti s ûelez·¯skou
v˝robou v povodÌ Vrchlice a pravdÏpodobn˝m
zdrojem suroviny.
Plates 16. A detail of a map showing studied settlements with
iron production in the Vrchlice catchment and
possible source of raw mineral sources.
P¯Ìloha 17. Habrkovice (okr. Kutn· Hora).
a - Sonda I/2003. P˘dorys objektu s vyznaËenÌm sektor˘,
RozmÏry objektu: 4,4 x 4,2 m, b - prostorov˝ model
objektu 1/2003. Body oznaËujÌ pozici n·lez˘ v sektoru
1400.
Plates 17.
Habrkovice (distr. Kutn· Hora).
a - trench I/2003. Ground plan of the feature with
quadrants 1100 - 1400. Size of the feature: 4,4 x 4,2 m,
b - 3D model of the feature 1/2003. Dots show the
position of finds within the quadrant 1400.
153
Bylany Varia 3
P¯Ìloha 18. Projekt Doubrava:
a - éehuöice (okres Kutn· Hora). Profil 1, b - Z·bo¯Ì nad
Labem (okres Kutn· Hora). Profil 2, c - z·vislost MS na
mÏnÌcÌ se teplotÏ v profilu 1, d - porovn·nÌ hodnot
magnetickÈ susceptibility v profilech 1 a 2.
Plates 18.
The Doubrava Project:
a - éehuöice (dist. Kutn· Hora). Section 1, b - Z·bo¯Ì nad
Labem (dist. Kutn· Hora). Section 2, c - correlation
between magnetic susceptibility and temperature in
section 1, d - the comparison of magnetic susceptibility
values in sections 1 and 2.
154
P¯Ìloha 19. Z·bo¯Ì nad Labem - Sv. Kate¯ina (okr. Kutn· Hora). Geofyzik·lnÌ pr˘zkum:
a - mapa interpretovan˝ch mocnostÌ z dvojÌho profilov·nÌ, b - mapa izoliniÌ mÏrnÈho odporu dle SOP.
Plates 19.
Geophysical survey.
a - map of interpreted thickness of deposits derived from
double resistivity profiling, b - contour map based on the
results of resistivity sounding.
P¯Ìloha 20. Projekt Doubrava 2001-2004. Geofyzika.
Plates 20. The Doubrava Project 2001-2004. Geophysics.