Sérologické přehledy - Zdravotní ústav se sídlem Ústí nad Labem

Víceúčelový sérologický přehled (spalničky, příušnice, pertuse, virová hepatitida B) SP 2013, ČR Závěrečná zpráva Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Sérologické přehledy 2013 Poděkování Sérologické přehledy jsou kolektivní prací a bez vzájemné součinnosti jednotlivých pracovišť a jednotlivců by jejich realizace nebyla možná. Přípravná fáze vyžadovala dobrou koordinaci jednotlivých aktivit, příprava a distribuce dokumentů zaměstnala široké spektrum zaměstnanců obou ústavů. Velký díl práce odvedli pracovníci (lékaři, pracovníci obchodního oddělení), kteří zajišťovali komunikaci s lékaři a později jejich osobní proškolení. Rovněž zajištění transportu sér do laboratoří vyžadovalo velmi kvalitní logistiku. Laboratorní pracovníci museli zvládnout velký nápor biologického materiálu a jejich zpracování laboratorní i administrativní. Dále je nutné poděkovat všem lékařům a sestrám, kteří na tomto projektu spolupracovali za jejich ochotu a zodpovědný přístup. Na zpracování a interpretaci výsledků se podíleli odborní pracovníci a epidemiologové zdravotních ústavů a také epidemiologové z Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje a další odborní pracovníci, statistici, informatici a administrativní pracovníci. Oba Zdravotní ústavy si při realizaci SP 2013 ověřily flexibilitu, schopnost v případě potřeby zvýšit pracovní nasazení a uskutečňovat mezioborovou spolupráci. Pozitivním výsledkem určitě je, že jsou schopny takto získané zkušenosti využít při řešení podobných úkolů a studií. Kolektiv řešitelů děkuje MZ ČR za možnost tento celospolečensky významný úkol realizovat. Dále děkuje odborným pracovníkům Centra epidemiologie a mikrobiologie a Oddělení biostatistiky a informatiky Státního zdravotního ústavu za cenné připomínky a odborná stanoviska poskytnutá v následném oponentním řízení. RNDr. Petr Hapala Ředitel Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě Ing. Pavel Bernáth Ředitel Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem 2 Sérologické přehledy 2013 Financováno z prostředků MZ ČR Řešitel: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava Kolektiv řešitelů: ZÚ Ostrava Mgr. Hana Bílková‐Fránková RNDr. Alena Kloudová Pracoviště, funkce
Centrum klinických laboratoří ‐
vedoucí Oddělení imunologie a alergologie
MUDr. Hana Zelená Ing. Hana Tomášková, Ph.D. Oddělení virologie ‐ vedoucí
Centrum zdravotnických služeb
Úloha v projektu Vedení projektu Laboratorní zpracování ‐ virová hepatitida B Laboratorní zpracování ‐ spalničky
Metodika, organizace, data management, analýza dat KHS Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě MUDr. Helena Šebáková MUDr. Irena Martinková MUDr. Šárka Matlerová Pracoviště, funkce
Úloha v projektu Krajské hygienické stanice ‐
ředitelka Odbor protiepidemický ‐ vedoucí
Oddělení protiepidemické ‐ vedoucí
Konzultace a spolupráce při interpretaci výsledků SP2013 (spalničky, virová hepatitida B) Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Moskevská 15, 400 01 Ústí nad Labem Kolektiv řešitelů: ZÚ Ústí nad Labem MUDr. Eva Jílková MUDr. Daniela Fránová Ing. Josef Staněk Ing. Regina Pánková Bc. Pavel Mašek RNDr. Jiří Skorkovský RNDr. Vlastimil Král, CSc. Ing. Ivana Stiborová Mgr. Naděžda Sojková Pracoviště, funkce
Centrum zdravotnických služeb (CZS), ÚL Centrum zdravotnických služeb, Plzeň Odd. projektů a podpory zdraví –
vedoucí, ÚL Odd. projektů a podpory zdraví, ÚL
Centrum obchodní a ekonomické ‐
odd. IT, ÚL Odd. projektů a podpory zdraví, ÚL
Centrum imunologie a mikrobiologie, ÚL Centrum imunologie a mikrobiologie, ÚL Centrum imunologie a mikrobiologie – odd. virologie, Praha Úloha v projektu Hlavní koordinátor Metodika, analýza dat ‐ pertuse Hlavní koordinátor Metodika, analýza dat ‐ příušnice Hlavní koordinátor – organizace, koordinace projektu Organizace přípravné fáze Data management Data management, analýza dat
Koordinace, odborné vedení
Laboratorní zpracování ‐ pertuse
Laboratorní zpracování ‐ příušnice
Konzultace a spolupráce při interpretaci výsledků SP2013 Prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc. (KHS Plzeňského kraje – odbor protiepidemický, vedoucí) ‐ příušnice MUDr. Marina Maixnerová, CSc. (emeritní vedoucí NRL pro pertusi a parapertusi, 3. LF UK)‐ pertuse 3 Sérologické přehledy 2013 Obsah 1. Úvod ................................................................................................................................................ 6 2. Materiál a metodika ........................................................................................................................ 6 3. Spolupráce s lékaři a oslovenými osobami – zkušenosti ............................................................... 13 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.4 3.5 4. Spalničky ........................................................................................................................................ 22 4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.4 4.5 4.6 5. Materiál a metody .......................................................................................................... 22 Laboratorní výsledky ...................................................................................................... 23 Laboratorní vyšetření protilátek proti viru spalniček SP2013 ........................................ 23 Srovnání výsledků laboratorního vyšetření protilátek proti viru spalniček SP2013 a předchozích SP1996 a SP2001 ....................................................................................... 25 Očkování proti spalničkám ............................................................................................. 27 Očkování proti viru spalniček v populaci v rámci SP2013 ............................................. 28 Očkovací látky aplikované u osob zapojených do SP2013 ............................................. 30 Nemocnost ..................................................................................................................... 30 Diskuze ........................................................................................................................... 32 Závěr ............................................................................................................................... 34 Příušnice ........................................................................................................................................ 36 5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.3 5.3.1 5.3.2 5.4 5.5 5.6 5.7 6. Získání lékařů ke spolupráci v rámci SP2013 .................................................................. 13 Zkušenosti pracovníků ZÚ Ostrava ................................................................................. 14 Zkušenosti pracovníků ZÚ Ústí nad Labem ................................................................... 15 Získání respondentů ke spolupráci v rámci SP2013 ....................................................... 15 Názory spolupracujících lékařů na organizační zajištění SP2013 ................................... 16 Průběh sběru vzorků krve .............................................................................................. 17 Získání dat o očkování ‐ zkušenosti ................................................................................ 18 Materiál a metody .......................................................................................................... 36 Laboratorní výsledky ...................................................................................................... 37 Laboratorní vyšetření protilátek proti viru příušnic ....................................................... 37 Výsledky laboratorního vyšetření protilátek proti viru příušnic: ................................... 37 Porovnání výsledků laboratorního vyšetření protilátek proti viru příušnic v sérologickém přehledu 2013 a 2001 ........................................................................... 41 Očkování proti příušnicím .............................................................................................. 43 Očkování proti příušnicím v populaci v rámci SP2013 .................................................. 44 Očkovací látky aplikované u osob zapojených do SP2013 ............................................. 48 Nemocnost ..................................................................................................................... 49 Vyhodnocení laboratorních výsledků dle krajů ČR ......................................................... 50 Diskuse ........................................................................................................................... 50 Závěr ............................................................................................................................... 52 Dávivý kašel (pertussis) ‐ pertuse ................................................................................................. 56 6.1 6.2 6.2.1 Materiál a metody .......................................................................................................... 56 Laboratorní výsledky ...................................................................................................... 58 Vyšetření protilátek proti B. pertussis ............................................................................ 58 4 Sérologické přehledy 2013 6.2.2 6.3 6.3.1 6.4 6.5 6.6 7. Porovnání výsledků laboratorního vyšetření protilátek proti pertusi v sérologickém přehledu 2013 a 2001 .................................................................................................... 65 Očkování proti pertusi .................................................................................................... 67 Očkování proti pertusi v populaci v rámci SP2013 ......................................................... 68 Epidemiologická situace – nemocnost pertuse .............................................................. 71 Diskuze ........................................................................................................................... 72 Závěr ............................................................................................................................... 72 Virová hepatitida B ........................................................................................................................ 75 7.1 7.2 7.2.1 7.2.2 7.3 7.3.1 7.3.2 7.4 7.5 7.6 Materiál a metody .......................................................................................................... 75 Laboratorní výsledky ...................................................................................................... 76 Laboratorní vyšetření sérologických markerů virové hepatitidy B ................................ 76 Srovnání výsledků laboratorního vyšetření protilátek proti VHB u sérologických přehledů v roce 2013 a 2001 .......................................................................................... 80 Očkování proti VHB ........................................................................................................ 82 Očkování proti virové hepatitidě B v populaci v rámci SP2013 ..................................... 83 Očkovací látky aplikované u osob zapojených do SP2013 ............................................. 86 Nemocnost ..................................................................................................................... 87 Diskuze ........................................................................................................................... 89 Závěr ............................................................................................................................... 90 Seznam zkratek ...................................................................................................................................... 93 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 94 5 Sérologické přehledy 2013 1. Úvod Cílem víceúčelových sérologických přehledů (SP) je na podkladě vyšetření reprezentativního vzorku populace získat informace o prevalenci protilátek proti původcům vybraných nákaz, proti kterým se v ČR očkuje za účelem ochrany veřejného zdraví. Získané informace ověřují účinnost prováděného očkování, tvorbu a přetrvávání protilátek po jednotlivých dávkách očkování a tím i kvalitu očkovacích látek a vhodnost doporučených očkovacích schémat. Dále sledují dynamiku hladin protilátek proti jednotlivým infekčním agens v jednotlivých věkových skupinách. Na základě doporučení NIKO byly v rámci sérologických přehledů 2013 (dále jen SP2013) vyšetřovány protilátky proti: spalničkám (morbilli), příušnicím (parotitis epidemica), dávivému kašli (pertussis) a virové hepatitidě B. Výsledky sérologických přehledů jsou předávány Ministerstvu zdravotnictví ČR jako podklady pro ověření účinnosti zavedeného očkování a pro případnou intervenci do očkovacích schémat. Projekt navazuje na výsledky sérologického přehledu z roku 2001 a shodně s ním je koncipován v souladu s požadavky členských států Evropské unie (projekty ESEN a ESEN2) a respektuje doporučení WHO a ECDC. Realizací SP2013 byl pověřen MZ ČR Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (dále ZÚ Ostrava) a Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem (dále ZÚ Ústí nad Labem). Předložená závěrečná zpráva je zaměřena na výsledky laboratorních analýz u vybraných infekcí, především prezentuje věkově specifickou séroprevalenci, vybraná data o provedených očkováních a základní rámec epidemiologické situace u zmíněných infekcí. 2. Materiál a metodika Sérologické přehledy jsou příkladem prevalenční průřezové epidemiologické studie. Nejedná se tedy o intervenční studii, ale studii observační. Zaslepení je zajištěno na úrovni laboratorního stanovení a možné individuální interpretace. Pouze lékař spolupracující v rámci SP2013 má k dispozici klíč k identifikaci osob. Oba zdravotní ústavy (ZÚ Ostrava a ZÚ Ústí nad Labem) postupovaly v metodice a organizaci SP2013 shodně na základě schválené metodiky a koordinovaly vzájemně postupy jednotlivých činností. Při sběru odebraných vzorků krví a sběru dat o očkování pracoval ZÚ Ústí nad Labem převážně v českých okresech a ZÚ Ostrava převážně v moravských okresech (výjimkou jsou okresy KH, JH, ÚO). Rozdělení okresů mezi oba ZÚ ilustruje obrázek č. 2.2. V tomto geografickém rozdělení okresů mezi oba ZÚ probíhala i preanalytická fáze zpracování odebraných vzorků krve. Následně došlo k rozdělení odebraných sér mezi oba ZÚ tak, že ZÚ Ostrava realizoval laboratorní vyšetření protilátek proti spalničkám a virové hepatitidě B, ZÚ Ústí nad Labem realizoval vyšetření protilátek proti dávivému kašli ‐ pertussis (dále pertuse) a příušnicím. Zdravotní ústav, který realizoval laboratorní vyšetření příslušné infekce, také prováděl zpracování, vyhodnocení a interpretaci laboratorních výsledků. ZÚ Ostrava a ZÚ Ústí nad Labem ve spolupráci s praktickými lékaři pro dospělé a praktickými lékaři pro děti a dorost (dále pediatři) v roce 2013 zajistil a analyzoval séra od 3112 osob (tj. 97 %). z plánovaných 3200 osob. Jednalo se o osoby ve věkových skupinách 1–64 let ve všech 14 krajích ČR. Plánované počty dle krajů, okresů a věkových skupin jsou uvedeny v Příloze č. 1. V tabulce č. 2.1 a obrázku č. 2.1 je uveden skutečný počet odebraných osob dle věku a pohlaví a podíl z plánovaného 6 Sérologické přehledy 2013 počtu. Zařazení do věkových skupin bylo provedeno dle skutečného věku odebrané osoby v den odběru. Do první skupiny byly zařazeny i dvě děti, které v den odběru nedosáhly jednoho roku (jedno dítě mělo 10 měsíců, v druhém případě dítěti chybělo do jednoho roku 10 dnů), obě děti byly očkovány dle platného kalendáře vzhledem k věku. Zastoupení osob dle věkových skupin a krajů je uvedeno v tabulce č. 2.2. Reprezentativní vzorek populace byl vybrán na základě počtů obyvatel v jednotlivých požadovaných věkových skupinách (1–64 let). Počet vybraných okresů a počet lékařů byl stanoven na základě podílů obyvatel v jednotlivých krajích (ÚZIS, 2012). Velikost vzorku vycházela z předpokladu procenta séropozitivity 85 %, přesnosti ± 7 % a hladiny významnosti 5 % (95 % interval spolehlivosti). V případě že nebude stanovena velikost vzorku dosažena nebo nebude zjištěné procento séropozitivních minimálně 85 %, projeví se tato skutečnost na přesnosti zjištěných výsledků, tzn. šířce intervalu spolehlivosti. Podrobný popis určení počtu respondentů a náhodný výběr okresů je uveden v Příloze č. 1. Celkem bylo stanoveno v rámci sérologických přehledů 2013 vyšetřit 3 200 sér od osob (pohlaví 1:1) ve věkových skupinách 1–64 let (celkem 32 věkových skupin: 1–24 let – jednoleté intervaly, 25–64 let – interval 5 let). Každá věková skupina měla být zastoupena 100 respondenty. Počet pediatrů i praktických lékařů pro dospělé byl stanoven na 100 a 100, celkem 200 lékařů. Každý lékař měl odebrat 1 vzorek z věkové skupiny, pohlaví bylo stanoveno v seznamu s rozpisem požadavků na osoby (věk, pohlaví), tzn. pediatři 18 vzorků a praktičtí lékaři pro dospělé 14 vzorků. Vybráno bylo 27 okresů a 3 městské obvody v Praze. V každém okrese bylo osloveno 2–5 pediatrů a 2–5 praktických lékařů pro dospělé. Seznam vybraných okresů je uveden v Příloze č. 1. Seznam náhodně seřazených lékařů v jednotlivých okresech byl vytvořen na základě aktuálního seznamu lékařů VZP. Okresy byly rozděleny mezi oba ZÚ dle území (Obr. č. 2.2), každý ZÚ zajišťoval vzorky od 50 pediatrů a 50 praktických lékařů pro dospělé. Séra odebraná v rámci Sérologických přehledů v roce 2013 mohou být na základě informovaného souhlasu použita jen k vyšetření protilátek proti černému kašli, spalničkám, příušnicím a virové hepatitidě B (vyjádření právního odboru MZ ČR ze dne 26.3. 2014). 7 Sérologické přehledy 2013 Tab. č. 2.1 SP2013: Přehled odebraných vzorků krve dle věku, pohlaví a podíl z plánovaného počtu věková skupina počet vzorků krve dle pohlaví muži ženy Celkem % z plánovaného počtu 1 52 49 101 101% 2 50 44 94 94% 3 47 49 96 96% 4 50 52 102 102% 5 48 49 97 97% 6 48 48 96 96% 7 48 50 98 98% 8 49 47 96 96% 9 51 51 102 102% 10 47 48 95 95% 11 52 51 103 103% 12 50 48 98 98% 13 43 54 97 97% 14 54 47 101 101% 15 45 51 96 96% 16 52 49 101 101% 17 48 49 97 97% 18 50 49 99 99% 19 48 53 101 101% 20 40 51 91 91% 21 48 43 91 91% 22 44 48 92 92% 23 45 44 89 89% 24 43 45 88 88% 25–29 50 44 94 94% 30–34 48 54 102 102% 35–39 50 52 102 102% 40–44 46 51 97 97% 45–49 52 49 101 101% 50–54 45 55 100 100% 55–59 49 48 97 97% 60–64 47 51 98 98% Celkem 1539 1573 3112 97% 8 Sérologické přehledy 2013 věková skupina Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem Tab. č. 2.2 SP2013: Přehled odebraných vzorků krve dle věku a krajů 1 12 12 7 4 3 7 5 6 6 4 10 6 6 13 101 2 13 11 5 4 3 7 4 5 3 5 10 7 6 11 94 3 11 11 6 6 3 7 4 3 5 5 11 6 6 12 96 4 11 12 6 5 3 9 4 7 5 5 11 6 6 12 102 5 11 11 6 5 3 6 4 5 5 5 12 6 6 12 97 6 12 11 6 4 3 7 4 5 6 5 10 5 6 12 96 7 12 11 6 5 3 9 3 4 5 5 11 6 6 12 98 8 11 12 6 4 3 5 5 6 4 5 11 6 6 12 96 9 13 12 6 4 3 9 5 4 6 5 11 6 6 12 102 10 11 11 7 4 3 8 2 5 4 5 11 6 6 12 95 11 12 13 5 5 3 8 4 6 5 5 11 7 6 13 103 12 12 11 6 4 3 8 5 4 6 5 11 6 6 11 98 13 12 11 6 4 3 7 4 6 4 5 11 6 6 12 97 14 12 13 6 5 3 9 4 5 5 6 11 5 6 11 101 15 11 9 6 5 3 9 3 4 5 4 11 7 6 13 96 16 12 12 6 5 3 8 4 6 6 5 11 5 6 12 101 17 11 10 7 4 3 8 5 5 4 5 11 6 6 12 97 18 15 12 5 4 3 8 3 5 5 5 10 6 6 12 99 19 10 12 7 5 3 6 5 3 3 5 12 7 8 15 101 20 13 11 6 5 3 8 4 2 6 4 9 5 4 11 91 21 7 11 6 5 2 9 2 3 5 4 9 6 9 13 91 22 12 12 6 7 3 7 4 3 5 5 8 7 3 10 92 23 12 10 6 4 3 7 3 3 4 5 9 6 6 11 89 24 8 12 6 5 3 8 4 3 5 4 8 5 6 11 88 25–29 11 11 5 4 3 8 3 4 5 4 11 6 6 13 94 30–34 12 11 6 5 3 9 5 5 5 5 12 6 6 12 102 35–39 11 14 6 5 3 7 3 5 5 6 12 6 7 12 102 40–44 12 11 6 5 3 8 5 5 5 3 10 6 6 12 97 45–49 13 12 7 4 3 8 3 5 5 5 11 6 6 13 101 50–54 10 12 5 6 3 8 4 5 5 6 10 8 6 12 100 55–59 12 12 7 6 3 8 4 5 5 4 11 4 5 11 97 60–64 12 12 5 4 3 8 4 5 5 5 11 6 6 12 98 Celkem 369 368 192 151 95 248 125 147 157 154 338 192 192 9 384 3112
Sérologické přehledy 2013 110
počet odbebraných vzorků krve
plánovaný počet
100
90
80
70
60
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25‐29
30‐34
35‐39
40‐44
45‐49
50‐54
55‐59
60‐64
50
věkové skupiny
Obr. č. 2.1 SP2013: Počty odebraných vzorků krve dle věkových skupin Obr. č. 2.2 SP2013: Rozdělení okresů mezi Zdravotní ústavy v rámci SP2013 S lékaři byla sepsána smlouva o dílo ‐ viz Příloha č. 2. (Tato příloha obsahuje dvě verze pro pediatry – (Příloha č. 2 a, c) a dvě verze pro praktické lékaře pro dospělé (Příloha č. 2 b, d). V případě, že se dokumenty ZÚ Ostrava a ZÚ Ústí nad Labem lišily, jsou vždy uváděny obě varianty). Lékaři obdrželi 10 Sérologické přehledy 2013 letáčky ‐ informace do ordinací a pro rodiče (Příloha č. 3 a, b), a informativní dopisy k organizaci a významu SP2013 (Příloha č. 4 a, b, c), seznam s rozpisem požadavků na osoby (věk a pohlaví). Tento seznam obdrželi lékaři v podobě záznamového archu (Příloha č. 5 a, b), do kterého zaznamenávali i informace o souhlasu, či nesouhlasu oslovených osob. Před odběrem krve musel lékař požádat o informovaný souhlas. Informovaný souhlas byl připraven pro děti a dospělé zvlášť (Příloha č. 6 a, b, c). Odběr krve lékař prováděl dle pokynů, které obdržel od pověřených osob ZÚ (Příloha č. 7 a, b). Současně s odběrem lékař vyplnil registrační kartu, ve které uvedl informace o respondentovi a jeho očkování, registrační karty jsou pro děti a dospělé odlišné (Příloha č. 8 a, b). Lékaři, kteří souhlasili se zapojením do SP2013, byli osobně kontaktováni pověřenými pracovníky ZÚ. Lékař pro každou osobu obdržel transportní nepropustný obal (sáček se zipem a dvojitou kapsou) s odběrovým materiálem, dokumenty (registrační karty, informovaný souhlas, štítek do dokumentace, náhradní štítky, lékaři spadající pod ZÚ Ostrava ještě obdrželi hodnotící dotazník (Příloha 10 c)). Veškerý materiál určený pro respondenta byl opatřen identifikačním číslem (pořadové číslo) a kódem respondenta (unikátní kód, který identifikuje kraj, okres, lékaře i věk a pohlaví respondenta). Postup vytvoření kódu je uveden v Příloze č. 1, identifikační číslo bylo přiřazeno od 1 až do 3200 (Příloha č. 1). Označení sáčku, obálky s dokumenty a odběrového materiálu je uvedeno v Příloze č. 9 (a, b). Dále lékař obdržel uvedené informační letáky s postupy, záznamový arch, leták se stručnými informacemi o průběhu odběrů v rámci SP2013 (Příloha č. 10 a, b) a drobné dárky jako motivaci a poděkování osobám souhlasícím s účastí na SP2013. Při transportu a zpracování vzorků krve byla dodržena pravidla preanalytické fáze v souladu s akreditovanými postupy (Příloha č.11 a, b). Informace o transportu byly zaznamenávány do průvodky a následně ve finální laboratoři zkontrolovány a zaznamenány do databáze. V případě, že vzorek byl velmi nekvalitní nebo množství séra bylo zcela nedostatečné, byl lékař požádán o nový odběr u stejného pacienta, pokud to bylo možné. Pokud nový odběr nebyl možný, byl pod stejným kódem zařazen nový respondent, který odpovídal daným požadavkům pro SP2013. Po ukončení laboratorních analýz a kontrole výsledků byly výsledky v anonymizované formě zaslány lékařům, kteří na SP2013 spolupracovali, (Příloha č. 12 a,b) spolu s manuálem, popisujícím interpretaci výsledků (Příloha č. 13 a, b). K interpretaci výsledků u pertuse byla ještě dodatečně zaslána upřesňující informace (Příloha č. 13 c). Laboratorní metody Z důvodu standardizace výsledků bylo mezi oběma ZÚ dohodnuto, že každý z nich se bude věnovat 2 agens a vyšetření provede pro všechny vzorky. Prioritní v rozdělení a ve výběru diagnostických postupů byla akreditace metody, náklady na provedení a maximální návaznost na metody použité v předchozích SP. ZÚ Ostrava proto realizoval vyšetření protilátek proti spalničkám a virové hepatitidě B, ZÚ Ústí nad Labem realizoval vyšetření protilátek proti pertusi a příušnicím. Zpracování a interpretaci laboratorních výsledků provedl každý ZÚ pro přiřazené infekce. Pro vyšetření protilátek proti spalničkám byla použita laboratoří rutinně využívaná diagnostika f. Denka Seiken. Byly vyšetřovány IgG protilátky s vyjádřením výsledků v hodnotách EIA (arbitrární jednotky = U/ml). Vyšetření přítomnosti IgG protilátek proti příušnicím bylo realizováno komerční soupravou DIESSE Diagnostica Senese (Italy) v automatizovaném systému CHORUS metodou založenou na principu 11 Sérologické přehledy 2013 imunoenzymatické analýzy ELISA. Tato souprava byla vybrána na základě dlouholetých zkušeností s diagnostikou příušnic prováděnou ve spolupráci s klinickými lékaři Infekční kliniky NNB. Získané výsledky jsou uváděny semikvantitativně indexem pozitivity (IP). V rámci diagnostiky pertuse byly stanoveny hladiny protilátek proti B. pertussis dvěma metodami. Celkové protilátky proti celobuněčným antigenům B. pertussis byly stanoveny metodou přímé aglutinace (souprava Bordetella pertussis – AR – Ag, výrobce Test‐Line, ČR); výsledky jsou uváděny v titrech. Pro stanovení IgG protilátek proti pertusovému toxinu byla použita metoda ELISA (souprava firmy Sekisui Virotech, Německo); výsledky jsou uvedeny ve formátu IU/ml (kalibrace podle mezinárodní standardy WHO, kód NIBSC: 06/140, odpovídá 335 IU). Pro vyšetření protilátek proti virové hepatitidě B byla použita diagnostika f. Abbott Laboratories za využití analyzátoru Architect. Takto byly u všech respondentů vyšetřeny protilátky proti povrchovému antigenu (anti HBs, výsledky jsou uvedeny ve formátu IU/L) a proti core antigenu (anti HBc, výsledky jsou uvedeny ve formátu S/CO) metodou CMIA. Anti HBc reaktivní séra byla testována na přítomnost povrchového antigenu (HBsAg, výsledky jsou uvedeny ve formátu S/CO). Vzorky, u nichž jsme opakovaně zjišťovali hraniční nebo velmi nízce pozitivní anti HBc protilátky jsme testovali navíc ELISA testem f. DiaSorin. Informace o očkování vycházely z informací, které lékaři uvedli v registračních kartách a v případě neúplných nebo nepřesných informací byli lékaři ještě požádáni o doplnění informací. V Příloze č. 14 je uveden seznam osvědčení o akreditaci dle ČSN EN ISO 15 189, včetně certifikátů o účasti v externí kontrole kvality práce laboratoře, které byly přikládány s metodikou SP2013 v říjnu 2012 na MZ ČR. Plánovaný harmonogram i se skutečnými časovými údaji je uveden v Příloze č. 15. Celá studie byla prováděna jako zaslepená – laboratorní výsledky a data o očkování byly vedeny jako oddělené databáze. Kompletní výsledky – spojení laboratorních výsledků a pořadových čísel (event. unikátních kódů) bylo provedeno až před předáním výsledků vyšetření lékaři. Identifikaci osoby zapojené do SP2013 provedl podle unikátního kódu až lékař spolupracující na SP2013. Spojení laboratorních výsledků a pořadových čísel bylo rovněž provedeno pro statistické vyhodnocení věkově specifické séroprevalence. Metody zpracování dat Metody zpracování dat použité pro analýzu laboratorních výsledků a informací z registračních karet jsou vždy uvedeny u jednotlivých infekcí. Data analyzoval ZÚ, který prováděl laboratorní vyšetření sér. Pro analýzu základních údajů týkajících se počtu zapojených lékařů a respondentů byla použita základní popisná statistika (absolutní a relativní počty) a statistický 2 test pro dva výběry (hladina významnosti 5 %). Pro zpracování byl použit program Stata v. 13. Tabulky a grafy byly zpracovány v programu MS Excel. 12 Sérologické přehledy 2013 3. Spolupráce s lékaři a oslovenými osobami – zkušenosti 3.1 Získání lékařů ke spolupráci v rámci SP2013 K získání 100 pediatrů a 100 praktických lékařů pro dospělé muselo být osloveno 186 pediatrů a 261 praktických lékařů pro dospělé. Podíl oslovených praktických lékařů pro dospělé byl statisticky významně vyšší než podíl oslovených pediatrů (2 test, p = 0,047). Na obrázku 3.1 a, b jsou znázorněny počty oslovených a požadovaných lékařů dle okresů. Okresy Mělník (ME) až Pardubice (PA) včetně městských obvodů města Prahy patřily v rámci územního rozdělní SP2013 pod ZÚ Ústí nad Labem, okresy Brno‐město (BR) až Žďár nad Sázavou (ZS) pod ZÚ Ostrava. ZÚ Ostrava musel oslovit celkem 272 lékařů, což bylo 1,6krát více než ZÚ Ústí nad Labem. Tento rozdíl byl způsoben odlišným způsobem v oslovení lékařů (kap. 3.1.1 a kap. 3.1.2) , který se ale neprojevil na zkreslení výsledků SP2013, jak ukazuje tabulka č. 3.1. V tabulce č. 3.1 jsou srovnány výsledky u respondentů spadajících dle území pod ZÚ Ostrava a ZÚ Ústí nad Labem. V žádném ze sledovaných parametrů nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. V kapitole 3.1.1 a 3.1.2 jsou popsány zkušenosti obou ZÚ. 25
počty lékařů
20
15
10
5
osloveno
VS
VY
ZS
PR
PS
UH
UO
KH
OV
PE
FM
HO
JH
KA
NA
PA
BR
TP
LN
CL
HK
PT
PM
DO
SO
P9
PB
ME
P1(3)
P8
0
požadováno
Obr. č. 3.1a SP2013: Počet oslovených a spolupracujících (požadovaných) pediatrů podle okresů 50
počty lékařů
45
40
35
30
25
20
15
10
5
P1(3)
P8
P9
PB
ME
PT
PM
DO
SO
TP
LN
CL
HK
NA
PA
BR
FM
HO
JH
KA
KH
OV
PE
PR
PS
UH
UO
VS
VY
ZS
0
osloveno
požadováno
Obr. č. 3.1b SP2013: Počet oslovených a spolupracujících (požadovaných) praktických lékařů pro dospělé podle okresů 13 Sérologické přehledy 2013 Tab. č. 3.1 SP2013: Srovnání výsledků SP2013 mezi respondenty ZÚ Ostrava a ZÚ Ústí nad Labem Infekce (marker) VHB (Anti‐HBs) Spalničky Příušnice Pertuse (PT IgG) 3.1.1
ZÚ Ostrava
Ústí nad Labem
Výsledek/celkem Počet (%) Počet (%) 1117 (70,7 %)
462 (29,3 %)
1579 (100 %)
1469 (93,0 %)
49 (3,1 %)
61 (3,9 %)
1532 (100 %)
836 (52,9 %)
134 (8,5 %)
609 (38,6 %)
1579 (100 %)
1228 (77,8 %)
351 (22,2 %)
1579 (100 %)
1069 (69,8 %)
463 (30,2 %)
1532 (100 %)
1424 (93,0 %)
53 (3,5 %)
55 (3,6 %)
1532 (100 %)
822 (53,7 %)
122 (8,0 %)
587 (38,3 %)
1531 (100 %)
1199 (78,2 %)
334 (21,8 %)
1533 (100 %)
Pozitivní Negativní Celkem Pozitivní Hraniční Negativní Celkem Pozitivní Hraniční Negativní Celkem Pozitivní Negativní Celkem 2 test p–hodnota
0,557 0,796 0,842 0,766 Zkušenosti pracovníků ZÚ Ostrava V rámci první fáze projektu, ve které bylo nutno oslovit lékaře a nabídnout jim spolupráci v projektu SP2013, bylo zapojeno 7 kontaktních pracovníků ZÚ Ostrava. Pracovníci telefonicky a prostřednictvím e‐mailu kontaktovali vybrané lékaře s žádostí o spolupráci v rámci SP2013. Pokud oslovený lékař souhlasil, byla mu doručena smlouva. V případě nesouhlasu byl zaznamenán důvod nesouhlasu a osloven další lékař v pořadí. Celkem bylo osloveno 272 lékařů, z toho 169 praktických lékařů pro dospělé a 103 pediatrů. Požadovaný počet byl 50 pediatrů a 50 praktických lékařů pro dospělé. U některých lékařů nebylo možné zjistit kontaktní údaje a některé ordinace již ukončily činnost. Ochota ke spolupráci u pediatrů byla hodnocena jako vstřícnější než u praktických lékařů pro dospělé, počet oslovených praktických lékařů pro dospělé byl statisticky významně vyšší (2 test, p = 0,002) než počet oslovených pediatrů. V některých menších okresech byl hlavní důvod odmítnutí u pediatrů malý obvod např. Vyškov. U praktických lékařů pro dospělé bylo hlavním důvodem odmítnutí pracovní vytížení. Nezájem o studii uvedlo 21 až 22 % lékařů (Tab. č. 3.2). Tab. č. 3.2 SP2013: Důvody odmítnutí spolupráce na SP2013 ze strany lékařů (ZÚ Ostrava) Praktičtí lékaři Důvod odmítnutí pro dospělé pro děti a dorost Pracovní vytížení 22 (44 %) 7 (25 %) Malý obvod 2 (4 %) 7 (25 %) Rodinné důvody 1 (2 %) 0 Dovolená 3 (6 %) 1 (4 %) Nezájem 11 (22 %) 6 (21 %) Zdravotní důvody 2 (4 %) 3 (11 %) Ukončení činnosti 7 (14 %) 2 (7 %) Jiné 2 (4 %) 2 (7 %) 50 (100 %) 28 (100 %) Celkem 14 Sérologické přehledy 2013 3.1.2
Zkušenosti pracovníků ZÚ Ústí nad Labem ZÚ Ústí nad Labem postupně oslovil 175 lékařů, z nichž 100 vyslovilo souhlas se spoluprací, s lékaři byly uzavřeny smlouvy o dílo. Kontaktními pracovníky ZÚ Ústí nad Labem byly lékařky pracující na odděleních očkování a cestovní medicíny (odbornost: epidemiologové, infektologové, pracovní lékařství…). Z 83 oslovených pediatrů 33 odmítlo, z 92 praktických lékařů pro dospělé 42 odmítlo. Nejčastější důvody odmítnutí spolupráce: malý obvod, starší věk lékaře, neprovádí v ordinaci odběry krve, plánovaná dovolená na období sběru vzorků, VIP klienti (obvod Praha 1), nemoc zdravotní sestry apod. Shrnutí V rámci SP2013 nebyl zásadní problém získat lékaře ke spolupráci. Hlavními důvody odmítnutí spolupráce ze strany lékařů byly malý obvod, pracovní vytížení, nezájem o studii. Shodným poznatkem ZÚ Ústí nad Labem i ZÚ Ostrava je, že lékaři v menších obcích byli vstřícnější a ochotnější ke spolupráci než lékaři z velkých měst. Způsob oslovení lékařů byl odlišný u ZÚ Ostrava a ZÚ Ústí nad Labem. Z hlediska počtu oslovených lékařů byl úspěšněji vyhodnocen přímý (telefonický) kontakt lékaře s lékařem. Ochota pediatrů byla významně vyšší než praktických lékařů pro dospělé, rovněž i jejich zájem o výsledky SP2013. 3.2 Získání respondentů ke spolupráci v rámci SP2013 V rámci SP2013 lékaři zapisovali do záznamových archů (Příloha 5) pořadí souhlasící osoby daného věku a pohlaví. Informace získané ze záznamových archů jsou zpracovány na obrázku 3.2. Z celkového počtu 3 200 osob se nepodařilo získat 88 (2,8 %) osob (tab. 1.1). Největší podíl osob (81,4 %) byl získán při prvním oslovení, osoby získané až jako druhé a třetí v pořadí tvořily 9,0 % a pro získání 6,8 % osob muselo být osloveno 3 a více osob. Maximální počet oslovených byl 18, jednalo se o děti ve věku jednoho roku a osm let. Jak je z obr. 3.2 patrné největší problémy se získáním souhlasících osob byly ve věkových skupinách 20 až 24 let, v těchto skupinách se také nepodařilo získat celkem 9,8 % z požadovaných osob. 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
60‐64
55‐59
50‐54
45‐49
40‐44
35‐39
30‐34
24
25‐29
23
22
21
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
9
10
8
7
6
5
4
3
2
1
0%
věkové skupiny
1. pořadí
2. až 3. pořadí
4. a vyšší pořadí
chybějící osoby
Obr. č. 3.2 SP2013: Informace ze záznamových archů podle věkových skupin – podíl dle pořadí souhlasící osoby 15 Sérologické přehledy 2013 Shrnutí: Sběr vzorků krví byl prováděn v době, kdy byl podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách k některým zdravotním úkonům u nezletilých osob nezbytný souhlas obou rodičů. Přesto oproti očekávání nebyl problém získání souhlasu rodičů s účastí dětí na SP2013, a to ani u nejmenších věkových skupin (1leté a 2leté děti), i když i zde muselo být osloveno více osob. Na rozdíl od SP2001 se ale podařilo požadované počty naplnit (101, resp. 94 dětí z plánovaného počtu 100 dětí v dané věkové skupině 1 a 2 roky). Naproti tomu byl větší problém přesvědčit ke spolupráci dospělé respondenty. Nejmenší počet odebraných osob byl ve věku 20‐24 let. Nejedná se o nezdar studie SP2013 jako spíše o celkový problém veřejného zdravotnictví. Mladí lidé, kteří ve věku 18, maximálně 19 let, přestávají být registrováni u pediatra, nejsou registrováni u praktického lékaře pro dospělé. Tento problém byl zaznamenán napříč různými regiony (okresy) ČR. Dalším důvodem, proč nebylo právě v těchto věkových skupinách dodrženo plánované množství odběrů je fakt, že mladí lidé často nemají zdravotní potíže a nemají důvod navštívit praktického lékaře pro dospělé nebo studují mimo své bydliště, kde jsou u lékaře registrováni, proto nemohli být ke spolupráci na SP2013 lékařem osloveni. 3.3 Názory spolupracujících lékařů na organizační zajištění SP2013 V rámci SP2013 měli možnost zapojení lékaři na území spadající pod ZÚ Ostrava vyjádřit svůj názor na organizační zajištění SP2013 prostřednictvím krátkého dotazníku (Příloha 10 c). Hodnocení bylo provedeno školním známkováním. Výsledky jsou velmi příznivé (Tab. č. 3.3) a dotazník odevzdalo 100 % lékařů. Jako nejvíce problematické bylo hodnoceno získání osob k odběru. Tab. č. 3.3 SP2013: Informace o spokojenosti lékařů s organizací SP2013 (ZÚ Ostrava) Otázky Spokojenost Obtížnost získání osob pro odběr počet 100 Hodnocení (známky 1 až 5) Známka Známka min. max. 1 2 1 3 57 (57%) 36 (36 %) Známka
3–5 7 (7 %) Organizační zajištění 100 1 2 94 (94 %) 6 (6 %) 0 Odběrové soupravy (S–Monovette ‐ pístový odběr i odběr vakuem) 100 1 5 79 (79 %) 7 (7 %) 14 (14 %)
Odměny děti (dle věku – tvořivé hračky, fixy, multifunkční šátky, …) 50 1 3 37 (71 %) 9 (17 %) 6 (12 %) Odměny lékaři (400 Kč / osoba) 100 1 5 69 (69 %) 18 (18 %) 13 (13%) V okresech, které spadaly organizačně pod ZÚ Ústí nad Labem, nebyl prováděn průzkum spokojenosti lékařů s organizačním zajištěním SP2013 formou dotazníku. Lékaři byli průběžně dotazováni při sběru vzorků nebo při telefonických konzultacích ohledně metodiky SP2013. V průběhu konání SP2013 jsme neobdrželi žádnou stížnost na organizaci studie nebo na způsob komunikace organizátorů SP2013 s lékaři. 16 Sérologické přehledy 2013 Shrnutí: Lékaři byli převážně spokojeni a neměli větších výhrad k organizaci SP2013. Za největší problém při SP2013 lékaři považovali získání informovaného souhlasu, resp. získání osob ke spolupráci. 3.4 Průběh sběru vzorků krve Největší podíl vzorků krve v rámci celého projektu byl získán hned v prvním týdnu zahájení odběrů (Obr. č. 3.3). Vzhledem k obtížnému získání osob především ve věkových skupinách 20–24 let, ale i v případech, kdy lékař měl menší obvod a získání odběrů u malých dětí bylo problematické, byl termín sběru prodloužen. Obr. č. 3.3 SP2013: Časový průběh sběru vzorků krve ZÚ Ostrava využil pro logistiku sběru a svozu odebraných vzorků krve své hygienické a mikrobiologické laboratoře ve třech krajích ČR (Moravskoslezský kraj ‐ Ostrava, Jihomoravský kraj – Brno, kraj Vysočina ‐ Jihlava), které označil jako Laboratoř č. 1., a kde byla provedena preanalytická fáze ‐ separace séra a alikvotace séra do mikrozkumavek. Veškeré alikvoty byly pravidelnou svozovou službou převezeny do Laboratoří č. 2 (Ostrava). Zde bylo provedeno uskladnění a sérologické vyšetření odebraných vzorků. ZÚ Ústí nad Labem využil pro logistiku sběru a svozu odebraných krevních vzorků své hygienické a mikrobiologické laboratoře v devíti regionech ČR, které označil jako Laboratoř č. 1., a kde byla provedena preanalytická fáze ‐ separace séra a alikvotace séra do mikrozkumavek (Obr. č. 3.4). Veškeré alikvoty byly svozovou službou ZÚ Ústí nad Labem převezeny do Laboratoří č. 2 (Praha, Ústí nad Labem). Zde bylo provedeno sérologické vyšetření odebraných vzorků. 17 Sérologické přehledy 2013 Okresy – Ústí nad Labem
Okresy – Ostrava
Laboratoř 1
Praktický lékař
Pediatr
Obr. č. 3.4 SP2013: Zajištění SP2013 (ZÚ Ústí nad Labem) Komentář ke sběru vzorků krve: Sběr vzorků byl plánován na tři týdny, ve výsledku probíhal šest týdnů. Cílem bylo naplnit požadované počty odebraných osob. V přidaných 3 týdnech se podařilo odebrat ještě 7 % vzorků, ale ani prodloužení termínu nezajistilo 100 % požadovaných počtů. 3.5 Získání dat o očkování ‐ zkušenosti Součástí SP2013 byl i sběr dat k očkovací anamnéze respondentů. Lékaři tyto údaje vyplňovali do registračních karet. Tyto karty prošly logickou kontrolou odborných pracovníků ZÚ a následně byly zadávány do databáze. Nejasnosti byly s pediatry a praktickými lékaři pro dospělé telefonicky upřesňovány. Při následné kontrole úplnosti dat a logické kontrole o očkování, které lékaři vyplňovali do registračních karet, byly shledány velké rozdíly mezi pediatry a praktickými lékaři pro dospělé. Pediatři, kteří často provádějí očkování, mají velkou zkušenost s touto činností a pečlivě evidují provedená očkování. Správně vyplňovali údaje o použitých vakcínách i data očkování do registračních karet. Data o očkování dětí (věk 1–18 let) jsou téměř úplná. Pokud organizátoři SP2013 potřebovali data doplnit nebo opravit, nebyl problém s vyhledáním dostupných dat o očkování v dokumentaci dítěte. Tam, kde nejsou data o očkování, se vesměs jedná o děti, které se často stěhují, mění registrujícího lékaře nebo o děti z dětských domovů, kde je důvod nedostupnosti údajů o očkování prakticky totožný. Naprosto odlišná situace je u dospělých osob (věk 19–64 let). Ani u mladých dospělých osob nebyla k dispozici data o očkování. Buď se při registraci u praktického lékaře pro dospělé nepředá celá zdravotní dokumentace nebo výpis z dokumentace neobsahuje data o očkování. Tato zkušenost se týkala všech 4 sledovaných infekcí. Údaje od praktického lékaře pro dospělé byly asi u 50 % respondetů nekompletní a ani další spoluprací pracovníků ZÚ s lékaři nebylo možné tyto údaje 18 Sérologické přehledy 2013 doplnit. Situaci dokumentují typické příklady registračních karet vyplněné pediatrem a praktickým lékařem pro dospělé (Obr. č. 3.5 a, b). Jako konkrétní příklad je uvedena dostupnost údajů o očkování proti příušnicím ve vybraných věkových skupinách (Tab. 3.4). V ostrém kontrastu je počet údajů o očkování získaných od pediatrů a od praktických lékařů pro dospělé. Problémem v SP2013 nebylo jen získání respondentů u mladých dospělých, ale také v této věkové skupině získání informací o očkování. Přestože např. u věku 19‐23 let již všichni měli být podle platného očkovacího kalendáře očkováni proti všem 4 infekcím sledovaným v SP2013, v dokumentaci chyběl záznam o očkování. Obr. č. 3.5a SP2013: Ukázka registrační karty vyplněné pediatrem 19 Sérologické přehledy 2013 Obr. č. 3.5b SP2013: Ukázka registrační karty vyplněné praktickým lékařem pro dospělé Tab. č. 3.4 SP2013: Ukázka dostupnosti informací o očkování podle věkových skupin (příušnice) Věkové skupiny (roky) Počet sér 10
95 0 0,0% 95 100,0% 11
103 0 0,0% 102 99,0% 12
98 0 0,0% 94 96,0% 13
97 0 0,0% 97 100,0% 14
101 96 101 97 99 101 91 91 92 89 88 27 24 16 0 1 0 0 1 20 21 24 26 23 23 9 12 9 0,0% 1,0% 0,0% 0,0% 1,0% 19,8% 23,1% 26,4% 28,3% 25,8% 26,1% 33,3% 50,0% 56,3% 99 94 100 96 95 70 65 63 61 60 62 16 10 7 98,0% 98,0% 99,0% 99,0% 96,0% 69,3% 71,4% 69,2% 66,3% 67,4% 70,5% 59,3% 41,7% 43,7% 15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
počet Nejsou informace o očkování počet
%
20 Počet očkovaných 2 dávkami počet
% Sérologické přehledy 2013 Shrnutí a doporučení: Na základě zjištěných skutečností, že pediatři sice velmi dobře evidují očkování u dětí, ale tyto informace již nejsou předány dále praktickým lékařům pro dospělé, by bylo vhodné zvážit vybudování registru očkování pro celou ČR. Registr by bylo možné využít nejen v rámci pravidelného očkování ale i pro ostatní očkování (např. klíšťová encephalitida, chřipka aj.) Nezanedbatelný význam by měl tento registr rovněž v kontextu se zvyšujícími se aktivitami odmítačů očkování. Závěrečné slovo Provádění sérologických přehledů (SP) má v ČR dlouhodobou tradici. Poskytují jedinečné výsledky s praktickým dopadem pro doporučení a úpravy očkovacího kalendáře a tedy i dopadem na zdravotní politiku. Pro kontinuitu sledování a posuzování sérologického stavu populace a také pro možnost porovnání věkových kohort je vhodnější kratší časový interval, ve kterém by se SP měly realizovat. Naše čerstvá zkušenost potvrdila, že optimální je opakovat SP v pětiletých intervalech, které umožní lepší a logičtější interpretaci výsledků a porovnání věkových kohort. Tento náš názor je podpořen i tím, že změny v epidemiologii některých infekčních onemocnění jsou rychlejší a výrazný pokrok zaznamenala i oblast očkování proti nim, mění se spektrum používaných vakcín i jejich schémata. Sérologické přehledy jsou organizačně, personálně i finančně náročnou studií. Na základě stávajících zkušeností by bylo vhodné pro provádění dalších sérologických přehledů využít spolupráce všech organizací sektoru veřejného zdravotnictví a umožnit tak i širší diskusi odborníků. 21 SP2013: Spalničky 4. Spalničky 4.1 Materiál a metody Sérologický přehled spalniček 2013 byl koncipován v souladu s požadavky 16 členských států Evropské unie (projekt ESEN 2‐European SeroEpidemiology Network 2‐QRTL‐1999‐30542 [1]). Sběr sér probíhal v březnu až dubnu 2013 ve 14 krajích. Protilátky proti spalničkám byly vyšetřeny u 3111 sér z celkového počtu 3112 (u jednoho dítěte byl nedostatek séra). Jednalo se o osoby ve věkových skupinách 1–64 let obou pohlaví (Příloha č. 1). V roce 2013, v návaznosti na rok 2001 a dle požadavků (projekt ESEN), byla séra vyšetřena testem na přítomnost IgG protilátek enzymatickou imunoanalýzou (EIA) za použití komerční soupravy Measles IgG (II) EIA firmy Denka, Seiken, Japonsko. Jednalo se o manuální vyšetřování jednotlivých sér [2]. Uvedená souprava byla vybrána z důvodu dodržení návaznosti na sérologický přehled z roku 2001 [3] a ověřené kvality této soupravy. Souprava obsahuje 4 standardy, jejichž hodnota vyjádřená v hodnotách EIA (arbitrární jednotky = U/ml) je: 0 – 400 – 1600 – 3200. Standardy se používají tak, jak jsou dodány, neředí se. Kvalita této soupravy je pravidelně prověřována účastí v programu Externího hodnocení kvality v oblasti lékařské mikrobiologie organizovaném Státním zdravotním ústavem do roku 2010 a následně pak mezilaboratorním porovnáním. Souprava byla prověřena také v rámci projektu ESEN 2 standardizací provedených výsledků vyšetřením 150 sér. Výsledky jsou uváděny v hodnotách EIA. Za pozitivní jsou považovány hodnoty větší než 400, hodnoty v rozmezí 200 až 400 jsou hodnoceny jako hraniční a hodnoty nižší než 200 jsou hodnoceny jako negativní. Silně pozitivní vzorky s hodnotou EIA > 3200 nebyly z ekonomických důvodů dále testovány. Těchto vzorků bylo 997 (32 % všech vyšetřených vzorků). Pro kvantitativní analýzu u těchto vzorků byla započítána hodnota nejvyššího kalibrátoru 3200. Vzorky s hraničními výsledky byly vyšetřeny opakovaně. Pokud bylo při opakovaném vyšetření dosaženo odlišného výsledku (pozitivní nebo negativní), byl vzorek vyšetřen potřetí a jako konečný byl zapsán převažující výsledek. Jednotlivé počty ve věkových skupinách se pohybovaly v rozmezí 88–103. Výskyt pozitivních a negativních sér byl vyjádřen v absolutních a relativních (%) počtech z celkového počtu vyšetřených sér ve věkových skupinách. U podílu pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách byl uveden 95 % interval spolehlivosti založen na binomickém rozložení. Střední hodnota hladiny protilátek IgG ve věkových skupinách byla vyjádřena mediánem (jednalo se o cenzorovaná data). Na základě podílu pozitivních výsledků byla vypočtena prevalence séropozitivity pro celou populaci (na základě věkového složení populace z roku 2012 [3]) pro věkové skupiny 2–64 let v závislosti na plošném očkování. Informace o očkování dle počtu dávek byly zpracovány v absolutních a relativních počtech podle věkových skupin. Pro zpracování dat byl použit program Stata v. 13, tabulky a grafy byly zpracovány v MS Excelu. 22 SP2013: Spalničky 4.2 Laboratorní výsledky 4.2.1
Laboratorní vyšetření protilátek proti viru spalniček SP2013 Celkem bylo vyšetřeno 3111 sér. Tabulka č. 4.1, grafy č. 4.1 a 4.2 shrnují počty vyšetřených sér, mediány hladin pozitivních sér a podíl hodnot EIA vyšších než 3200 IgG protilátek proti viru spalniček a podíl séropozitivních, hraničních a negativních výsledků podle věku (věkových skupin). Tab. č. 4.1 SP2013 – Spalničky: Přehled výsledků vyšetřených protilátek proti viru spalniček podle věku věková skupina počet sér počet % pozitivní séra Medián*
Podíl hodnot
[hodnota EIA] >3200 >3200 66% negativní séra
počet % počet % 1 100 62 62% 1 1% 37 37% 2 94 94 100% >3200 77% 0 0% 0 0% 3 96 95 99% >3200 74% 0 0% 1 1% 4 102 102 100% >3200 63% 0 0% 0 0% 5 97 95 98% >3200 53% 2 2% 0 0% 6 96 91 95% 3118,2 47% 3 3% 2 2% 7 98 89 91% 2665,4 36% 7 7% 2 2% 8 96 94 98% 2348,9 31% 2 2% 0 0% 9 102 97 95% 2423,1 29% 3 3% 2 2% 10 95 88 93% 1963,9 20% 2 2% 5 5% 11 103 97 94% 1758,3 19% 3 3% 3 3% 12 98 96 98% 1771,8 14% 2 2% 0 0% 13 97 91 94% 1927,7 22% 2 2% 4 4% 14 101 94 93% 1400,1 12% 5 5% 2 2% 15 96 83 86% 1504,3 13% 7 7% 6 6% 16 101 98 97% 1482,7 12% 2 2% 1 1% 17 97 86 89% 1660,9 17% 6 6% 5 5% 18 99 90 91% 1856,5 19% 7 7% 2 2% 19 101 96 95% 2148,9 24% 5 5% 0 0% 20 91 86 95% 1810,8 21% 4 4% 1 1% 21 91 90 99% 2046,4 24% 1 1% 0 0% 22 92 87 95% 1903,5 30% 3 3% 2 2% 23 89 85 96% 1619,2 16% 3 3% 1 1% 24 88 80 91% 1504,4 19% 6 7% 2 2% 25–29 94 92 98% 1685,4 20% 2 2% 0 0% 30–34 102 88 86% 1802,3 16% 2 2% 12 12% 35–39 102 85 83% 1284,9 19% 11 11% 6 6% 40–44 97 75 77% 1780,7 21% 8 8% 14 14% 45–49 101 98 97% >3200 57% 1 1% 2 2% 50–54 100 97 97% >3200 70% 1 1% 2 2% 55–59 97 95 98% >3200 68% 0 0% 2 2% 60–64 98 97 99% >3200 64% 1 1% 0 0% 102 116 Celkem 3111 2893 *hodnoty EIA > 3200 byla zjištěna u 997 (32 %) sér 23 hraniční séra SP2013: Spalničky U věkové skupiny 30–44 let byla zjištěna nižší postvakcinační imunita ve srovnání s postvakcinační imunitou osob do 29 let věku a postinfekční imunitou nad 45 let věku. Nejnižší procento séropozitivity 77 % ve věkové skupině 40–44 let odráží skupinu, která byla očkována jednou dávkou očkovací látky do jednoho roku věku, a ne všichni byli očkováni druhou dávkou při vstupu do první třídy. V roce 1969 bylo zavedeno povinné očkování dětí. Osoby nad 45 let věku spadají mezi neočkované, a tudíž jsou přirozeně promořené, čemuž odpovídají i vyšší hodnoty mediánu hladin protilátek IgG proti viru spalniček. 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
60‐64
55‐59
50‐54
45‐49
40‐44
35‐39
30‐34
25‐29
24
23
22
21
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0%
věkové skupiny
pozitivní
hraniční
negativní
Graf č. 4.1 SP2013 – Spalničky: Podíl pozitivních, hraničních a negativních výsledků vyšetření protilátek proti viru spalniček podíl hodnot EIA > 3200 z pozitivních výsledků
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
60‐64
55‐59
50‐54
45‐49
40‐44
35‐39
30‐34
25‐29
24
23
22
21
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0%
věkové skupiny
Graf č. 4.2 SP2013 – Spalničky: Podíl hodnot EIA > 3200 z pozitivních výsledků vyšetření protilátek proti viru spalniček ve věkových skupinách 24 SP2013: Spalničky V tabulce č. 4.2 jsou uvedeny podíly pozitivních osob včetně intervalů spolehlivosti. Do první pětileté skupiny nebyla zahrnuta skupina jednoletých, protože v této skupině není ještě dokončeno očkování. Pro odhad prevalence séropozitivity v populaci se vycházelo z údajů v tabulce č. 4.2. Prevalence v populaci ČR u osob podléhajících plošnému očkovaní (2–44 let) se pohybuje kolem 90 % (95% IS: 86–93 %), u osob, které nepodléhají plošnému očkování a jsou přirozeně promořeny (věk 45–65 let) je prevalence vyšší 98 % (95% IS: 95–99 %). Tab. č. 4.2 SP2013 – Spalničky: Podíl a 95 % intervaly spolehlivosti pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách pozitivní séra věková skupina počet sér 1* počet % 95% IS 100 62 2–4 292 291 5–9 489 466 10–14 494 466 15–19 494 453 20–24 451 428 25–34 196 180 35–44 199 160 45–55 201 195 62% 100% 95% 94% 92% 95% 92% 80% 97% 98% 52–72% 98–100% 93–97% 92–96% 89–94% 92–97% 87–95% 74–86% 94–99% 96–100% 55–64 195 192 * v této skupině není dokončeno očkování 4.2.2
Srovnání výsledků laboratorního vyšetření protilátek proti viru spalniček SP2013 a předchozích SP1996 a SP2001 Tabulky č. 4.3 a 4.4 představují počty vyšetřených sér, procenta pozitivních výsledků podle věku resp. věkových skupin v roce 1996, 2001 a 2013 a hodnoty GMT v roce 2001 [4] a hodnoty mediánů pozitivních hladin IgG protilátek proti viru spalniček v roce 2013. V roce 2013 byl vypočítán medián pozitivních hladin IgG protilátek proti viru spalniček a procentuální podíl hodnot vyšších než 3200. Lze konstatovat, že podíl séropozitivity ve všech věkových skupinách se výrazně nelišil u obou sérologických přehledů v roce 2001 a v roce 2013. Dále lze konstatovat, že podíl séropozitivity ve všech věkových skupinách je v roce 2001 a 2013 vyšší než v roce 1996. Graf č. 4.3 srovnává podíl pozitivních výsledků protilátek proti spalničkám mezi sérologickými přehledy 2001 a 2013. Z grafu je patrné, že došlo k přesunu kohorty 15–34letých v roce 2001 s nižší postvakcinační imunitou do kohorty 30–44 let v roce 2013. 25 SP2013: Spalničky Tab. č. 4.3 SP2013 – Spalničky: Srovnání pozitivních výsledků EIA SP2001 a SP2013 rok 2001 rok 2013* Medián* [hodnota počet sér pozitivní (%)
EIA] GMT [hodnota EIA] Věk počet sér pozitivní (%) 1 15 20% 2081,0 100 62% ** 2 61 97% 3924,5 94 100% 3 76 100% 3340,9 96 99% 4 69 96% 2375,6 102 100% 5–9 472 96% 2397,1 489 95% 10–14 502 96% 1966,5 494 94% 15–19 500 88% 1517,8 494 92% 20–24 499 88% 1510,2 451 95% 25–29 105 83% 1582,9 94 98% 30–34 99 85% 1562,4 102 86% 35–39 101 95% 4259,9 102 83% 40–44 105 99% 3858,4 97 77% 45–49 100 89% 4142,3 101 97% 50–54 101 97% 3692,3 100 97% 55–59 101 100% 3547,5 97 98% 60–64 107 100% 3644,6 98 99% >3200 >3200 >3200 >3200 2666,5 1811,1 1700,5 1818,5 1802,3 1284,9 1780,7 1566,1 >3200 >3200 >3200 >3200 % hodnot > 3200* 66% 77% 74% 63% 39% 17% 17% 22% 20% 16% 19% 21% 57% 70% 68% 64% Celkem 3013 3111 *medián hladin IgG protilátek a podíl hodnota EIA > 3200 byl vypočten z pozitivních sér **v této skupině není dokončeno očkování (u 34 % osob nebyla aplikována žádná dávka, u 59 % jedna dávka, u 7 % dvě dávky) 100%
80%
60%
40%
20%
60‐64
55‐59
50‐54
45‐49
40‐44
35‐39
30‐34
25‐29
20‐24
15‐19
10‐14
5‐9
4
3
2
1
0%
věkové skupiny
2001
2013
Graf č. 4.3 SP2013 – Spalničky: Srovnání podílu pozitivních výsledků SP2001 a SP2013 26 SP2013: Spalničky
Tab. č. 4.4 SP2013 – Spalničky: Srovnání pozitivních výsledků SP1996, SP2001 a SP2013
rok 1996
rok 2001
pozitivní
věk
rok 2013
pozitivní
počet sér
počet sér
pozitivní
počet sér
počet
%
počet
%
počet
%
1–4
466
336
72%
221
204
92%
392
353
90%
5–9
352
253
72%
472
454
96%
489
466
95%
10–14
379
162
43%
502
480
96%
494
466
94%
15–19
368
190
52%
500
442
88%
494
453
92%
20–24
360
153
43%
499
440
88%
451
428
95%
25–29
45
25
56%
105
87
83%
94
92
98%
30–34
16
11
69%
99
84
85%
102
88
86%
35–39
27
21
78%
101
96
95%
102
85
83%
40–44
23
18
78%
105
104
99%
97
75
77%
45–49
20
17
85%
100
98
98%
101
98
97%
50–54
24
19
79%
101
98
97%
100
97
97%
55–59
19
15
79%
101
101
100%
97
95
98%
60–64
44
37
84%
107
107
100%
98
97
99%
Celkem
2143
4.3
3013
3111
Očkování proti spalničkám
Očkovací schéma
Děti (1 až 18 let)
• Byla provedena kontrola počtu dávek, všechny děti by měly mít aplikovány dvě dávky
vakcíny, s výjimkou jednoletých a dvouletých dětí, které nemusí mít očkování dokončeno
s ohledem na věk tzn. mají jednu nebo žádnou dávku.
• Za úplné očkování se považují dvě dávky aplikované v libovolném intervalu.
• Za očkování dle schématu se považuje aplikace 2. dávky za 6–10 měsíců po 1. dávce [5].
Dospělí (19 až 64 let) - první očkovaný ročník je 1968
• U osob do 29 let se za úplné očkování považují dvě dávky aplikované v libovolném intervalu.
Za očkování dle schématu se považuje aplikace 2. dávky za 6–10 měsíců po 1. dávce.
• U osob 30 a více let se za úplné očkování považují dvě dávky aplikované v libovolném
intervalu. Za očkování podle schématu se považují dvě dávky v libovolném intervalu.
Historie očkování [7, 13]
• V září 1969 bylo zahájeno očkování očkovací látkou Movivac - jedna dávka - děti narozené
1968 starší 10 měsíců.
• Od roku 1970 - jedná dávka - posun věkové hranice na 12 měsíců věku dítěte.
• Od září 1975–1978 mimořádná vakcinace dětí prvních tříd 2. dávkou (ročníky 1968–1973)
Movivac, které v minulosti obdržely jednu dávku.
• V letech 1979–1981 proběhla mimořádná vakcinace dětí osmých tříd k podchycení
vnímavých dětí, které přirozené infekci unikly.
• V roce 1982 - zahájení současného dvoudávkového schématu (první dávka v 15 měsících věku
dítěte a druhá dávka za 6-10 měsíců po první dávce).
27
SP2013: Spalničky 




Od roku 1987 byla používána očkovací látka Mopavac. Od března 1995 byla používána očkovací látka Trivivac. Od roku 2003 si mohli samoplátci zvolit očkovací látku Priorix (registrována 3. 11. 1999). Od roku 2007 na trhu byla i očkovací látka Priorix‐Tetra. Od září 2009 se používá plošně Priorix. 4.3.1
Očkování proti viru spalniček v populaci v rámci SP2013 U dětí ve věku 1–18 let se podařilo zjistit až na 5 případů informace o očkování u všech. Z toho u tří dětí byly zjištěny pozitivní výsledky protilátek proti spalničkám a u dvou (3 a 15 let) byly tyto výsledky negativní. Situace u věkových skupin 19 až 64 let byla daleko horší, nepodařilo se zjistit informace o očkování u 383 osob (28 %) z celkového počtu 1343 vyšetřených osob ve věkových skupinách 19–64 let. Tabulka č. 4.5 srovnává v SP2001 a SP2013 počty vyšetřených sér, počty a procenta očkovaných podle věku a v SP2013 i počet dávek. Ve věkové skupině jednoletých je 24 % dětí mladších 15 měsíců (tj. nesplňují věkové kritérium pro podání 1. dávky dle platné legislativy) a 10 % dětí, které v době odběru sice byly starší 15 měsíců věku, avšak nebyly ještě naočkovány. Celkem je tedy v této věkové skupině nenaočkováno 34 % dětí. Dále v této věkové skupině má 62 % dětí pozitivní protilátky proti viru spalniček. Taktéž medián pozitivních hladin IgG protilátek proti viru spalniček je v této věkové skupině vyšší než 3200, což svědčí pro velmi vysokou hladinu protilátek dosaženou očkováním (Tab. č. 4.1). Od 19 let, kdy adolescenti přecházejí od dětského lékaře k praktickému lékaři pro dospělé, se zvyšují počty těch, u kterých chybí informace ve zdravotní dokumentaci o očkovací anamnéze. U osob nad 45 let již data o očkování v dokumentaci víceméně nejsou uvedena, ale dle platné legislativy tyto osoby nepodléhaly očkování. V registračních kartách měli možnost lékaři označit použitou očkovací látku, pokud byla v dokumentaci uvedena jiná očkovací látka, lékař doplnil, o jakou látku se jednalo. Pokud byla známa očkovací látka, ale nebyl znám počet dávek a datum poslední aplikace, označil lékař alespoň očkovací látku. Také bylo možno uvést, že očkovací látka není známá, ale je znám počet očkovacích dávek. Kompletní údaje (počet dávek a očkovací látky) byly uvedeny u 98 % (1731/1769) dětí a 50 % (665/1343) dospělých osob. Tabulka č. 4.6 obsahuje údaje o podílu séropozitivních osob, které buď prokazatelně nebyly očkovány, nebo u nich informace o očkování nejsou známy. U dětí se jedná o ojedinělé případy s výjimkou nejmladší věkové skupiny zahrnující děti, u kterých očkování dosud nebylo dokončeno. U dospělých nenaočkovaných nebo s nedostupnými informacemi o očkování je celková séropozitivita 95 %, což je lehce vyšší hodnota než v celém souboru. Lze tedy předpokládat, že tyto osoby v drtivé většině případů buď očkovány byly, nebo onemocnění prodělaly. 28 SP2013: Spalničky Tab. č. 4.5 SP2013 – Spalničky: Stav očkování zjištěný v populaci v rámci SP2001 a SP2013 Rok 2001 věk Rok 2013 očkování počet sér (100 %) počty % 0 dávek počet sér nejsou info*
(100 %) počty % počty % 1 dávka počty % 2 dávky počty % 1 91 29 32% 101 1 1% 33 34% 60 59% 7 7% 2 104 101 97% 94 0 0% 0 0% 10 11% 84 89% 3 107 107 100% 96 1 1% 0 0% 3 3% 92 96% 4 104 104 100% 102 0 0% 0 0% 0 0% 102 100% 5 98 98 100% 97 0 0% 0 0% 2 2% 95 98% 6 111 111 100% 96 0 0% 0 0% 1 1% 95 99% 7 105 105 100% 98 1 1% 0 0% 0 0% 97 99% 8 112 111 99% 96 0 0% 0 0% 0 0% 96 100% 9 112 112 100% 102 0 0% 0 0% 0 0% 102 100% 10 101 99 98% 95 0 0% 0 0% 0 0% 95 100% 11 118 116 98% 103 0 0% 0 0% 0 0% 103 100% 12 106 106 100% 98 0 0% 0 0% 1 1% 97 99% 13 107 107 100% 97 0 0% 0 0% 0 0% 97 100% 14 109 108 99% 101 0 0% 0 0% 0 0% 101 100% 15 111 111 100% 96 1 1% 0 0% 1 1% 94 98% 16 109 99 91% 101 0 0% 0 0% 0 0% 101 100% 17 102 94 92% 97 0 0% 0 0% 0 0% 97 100% 18 110 93 85% 99 1 1% 0 0 0% 98 99% 19 112 97 87% 101 19 19% 0 0% 0%
7 7% 75 74% 20 104 87 84% 91 18 20% 0 0%
5 5% 68 75% 21 116 98 84% 91 22 24% 0 0%
3 3% 66 73% 22 117 101 86% 92 25 27% 0 0%
2 2% 65 71% 23 108 89 82% 89 19 21% 0 0%
6 7% 64 72% 24 110 80 73% 88 20 23% 0 0%
2 2% 66 75% 25–29 120 87 73% 94 33 35% 0 0%
10 11% 51 54% 30–34 110 70 64% 102 44 43% 0 0%
14 14% 44 43% 0 0%
36 35% 24 24% 35–39 111 22 20% 102 42 41% 40–44 117 8 7% 97 58 60% 0 0%
12 12% 27 28% 45–49 111 3 3% 101 83 82% 0 0%
11 11% 7 7% 50–54 116 2 2% 100 100 100%
0 0% 0 0% 0 0% 55–59 113 1 1% 97 97 100%
0 0% 0 0% 0 0% 60–64 125 0 0% 98 98 100%
0 0% 0 0% 0 0% Celkem 3507 3112 *u osob nebylo možno zjistit informace o očkování nebo osoby nebyly očkovány v souladu s platným očkovacím schématem 29 SP2013: Spalničky Tab. č. 4.6 SP2013 – Spalničky: Podíl pozitivních výsledků u osob, u kterých nejsou zjištěny informace o očkování nebo vzhledem k věku ještě očkování nemají ukončeno pozitivní séra věk Osoby nejsou očkované nebo nejsou informace počet % 1 34 1 3% 3 1 0 ‐ 7 1 1 ‐ 15 1 0 ‐ 18 1 1 ‐ 19 19 19 100% 20 18 17 94% 21 22 22 100% 22 25 25 100% 23 19 18 95% 24 20 18 90% 25–29 33 33 100% 30–34 44 39 89% 35–39 42 35 83% 40–44 58 48 83% 45–49 83 81 98% 50–54 100 97 97% 55–59 97 95 98% 60–64 98 97 99% 4.3.2
Očkovací látky aplikované u osob zapojených do SP2013 Analýza očkovacích látek byla provedena jen u osob, které měly uvedenou očkovací látku nebo měly uvedenou jinou očkovací látku a specifikovanou jakou. Osoby, u kterých bylo známo, že byly očkovány, ale nebyly informace o očkovací látce, do následující analýzy nebyly zahrnuty. V dětské populaci byly dvě dávky aplikovány 1652 dětem, z toho se jednalo převážně o očkovací látku Trivivac (71 %) a Priorix (21 %). Jednu dávku obdrželo 77 dětí, z toho u 83 % byla použita vakcína Priorix a u 13 % Priorix‐Tetra a u 3 % Trivivac. U dospělé populace informace o dvou dávkách byly známy u 509 osob, z toho převažovala očkovací látka Mopavac (76 %) a Movivac (17 %). Informace o jedné dávce byly u 86 osob, z toho převažovala očkovací látka Movivac (67 %) a Mopavac (29 %). 4.4 Nemocnost Celkový počet hlášených případů spalniček v ČR v období 2000 až 2012 je nízký (N = 121) s maximálním počtem 30 případů v roce 2003. Počty nemocných v jednotlivých letech od roku 2003 ilustruje graf č. 4.4. Z celkového počtu 121 případů ve sledovaném období je 47 % importovaných případů. V roce 2011 a 2012 došlo k nárůstu počtu autochtonních i importovaných případů. Nejvíce 30 SP2013: Spalničky autochtonních případů v období 2000 až 2012 bylo zaznamenáno ve věkové skupině 20–44 let (Tab. č. 4.7). Tabulka č. 4.8 uvádí počty importovaných případů spalniček v letech 2000–2012 dle věkových skupin. Nejvyšší počet importovaných případů byl ve sledovaném období zaznamenán ve věkových skupinách 1–4letých dětí a ve věkové skupině 25–34letých osob. Příznivá epidemiologická situace vypovídá o velmi dobré kolektivní imunitě populace ČR. Graf č. 4.4 SP2013 – Spalničky: Absolutní počty případů spalniček v ČR v letech 2000–2012 dle importu (Zdroj: SZÚ EPIDAT) Tab. č. 4.7 SP2013 – Spalničky: Absolutní počty autochtonních spalniček v ČR v letech 2000–2012 podle věkových skupin věková 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
skupina 0 1–4 5–9 10–14 15–19 20–24 25–34 35–44 45–54 55–64 65+ 0 3 1 0 1 0 3 0 0 0 0 8 0 1 1 0 0 0 1 1 0 0 0 4 Celkem (Zdroj: SZÚ EPIDAT) 0 0 1 0 0 1 1 1 0 0 0 4 2 3 2 0 2 4 4 2 0 0 0 19 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0 0 3 31 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 3 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 4 1 0 0 7 1 0 0 0 0 3 1 4 1 0 0 10 3 9 7 1 3 10 12 17 2 0 0 64 SP2013: Spalničky Tab. č. 4.8 SP2013 – Spalničky: Absolutní počty importovaných případů spalniček v ČR v letech 2000–2012 podle věkových skupin věková 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
skupina 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 1–4 0 0 0 6 8 0 0 1 0 0 0 0 0 15 5–9 0 0 0 3 1 0 0 0 0 0 0 0 0 4 10–14 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 4 15–19 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 3 20–24 0 0 0 0 3 0 2 0 0 0 0 1 2 8 25–34 1 1 0 0 1 0 1 0 1 0 0 3 6 14 35–44 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 4 0 5 45–54 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 55–64 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 65+ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Celkem 1 2 (Zdroj: SZÚ EPIDAT) 0 11 14 0 4 1 1 1 0 10 12 57 4.5 Diskuze K vyšetření sér pro účely sérologického přehledu spalniček 2013 byla zvolena souprava výrobce Denka Seiken Measles IgG (II) EIA z toho důvodu, že souprava stejného výrobce byla použita i v sérologickém přehledu v roce 2001, zároveň se jedná o metodu, která je akreditována a rutinně v laboratoři používána. Jamky mikrotitračních destiček jsou potaženy purifikovaným antigenem viru spalniček. Výrobce doporučuje vyhodnocení výsledků buď semikvantitativně formou indexu pozitivity nebo kvantitativně při zařazení 4 standardů s vyjádřením výsledků v hodnotách EIA (arbitrární jednotky = U/ml). Hodnota EIA při tomto uspořádání reakce je vyjádřením maximálního ředění, při němž vzorek vykazuje pozitivní výsledek. Z důvodu možnosti lepšího porovnání výsledků dosažených v letech 2001 a 2013 bylo zvoleno kvantitativní vyjádření výsledků v hodnotách EIA, protože stejným způsobem byly vyjádřeny výsledky i v roce 2001. Ukázalo se, že téměř třetina všech vzorků (32 %) vyšetřených v roce 2013 vykazovala velmi vysokou hladinu protilátek proti spalničkám s hodnotou EIA > 3200. Vzhledem k tomu, že standard obsahující nejvyšší titr protilátek má hodnotu EIA 3200, nelze z jediného vyšetření stanovit přesnou hodnotu EIA u vzorků vykazujících hodnotu vyšší než je tento nejvyšší standard. Pro přesnější stanovení hodnoty EIA by bylo zapotřebí vyšetření opakovat po naředění vzorku. Vzhledem k vysokým nákladům, které by vznikly opakovaným vyšetřením téměř 1000 vzorků, bylo od opakovaných vyšetření upuštěno. Stanovení přesné hodnoty u těchto vzorků není nezbytné, protože se ve všech případech jedná o velmi vysoké hladiny protilátek. U těchto vzorků je uvedena hodnota EIA > 3200, proto byl vypočítáván medián pozitivních hladin IgG protilátek proti viru spalniček. Výsledky laboratorních vyšetření byly analyzovány podle věkových skupin a podle zjištěného stavu očkování. 32 SP2013: Spalničky Některé věkové skupiny vykazují nižší procento séropozitivních než ostatní věkové skupiny, zejména věková skupina 40–44 let (jen 77 % pozitivních sér), ale i ve věkových skupinách 30–34 let (86 %) a 35–39 (83%) je % séropozitivních vzorků nízké. V zemích, kde je proočkovanost populace proti spalničkám vyšší než 95 %, se onemocnění nešíří. V oblastech, kde proočkovanost klesá, narůstá počet vnímavých jedinců a vytvářejí se podmínky k šíření tohoto onemocnění, které může mít závažné komplikace. U dětí do 2 let věku je nízký podíl séropozitivních dán tím, že tato skupina zahrnuje i jedince dosud nenaočkované z důvodu nízkého věku. Po nejmladších dětech druhý nejnižší podíl séropozitivních byl zjištěn ve věkové skupině 40–44 let, zahrnující první očkované osoby, které byly očkovány již od věku 10 měsíců jedinou dávkou, a ne všichni byli následně očkováni druhou dávkou při vstupu do první třídy. U věkové skupiny 30–44 let byla zjištěna nižší postvakcinační imunita ve srovnání s postvakcinační imunitou do 29 let věku a s postinfekční imunitou nad 45 let věku. Také medián pozitivních hladin IgG protilátek proti viru spalniček je u přirozeně promořených osob vyšší. Ve srovnání se SP2001 bylo dosaženo obdobných výsledků s tím, že kohorta 15–34letých s nižší postvakcinační imunitou v roce 2001 se přesunula do kohorty 30–44letých v roce 2013. Pokles podílu séropozitivních je v této kohortě v roce 2013 o něco výraznější než v roce 2001. Stejně jako v SP2001 dosahují přirozeně promořené osoby vyšší procento séropozitivity ve srovnání s vakcinovanými. Přirozeně promoření se přesunuli z věkové skupiny nad 35 let v roce 2001 do věkové skupiny nad 45 let v roce 2013. SP2013 byly koncipovány pro analýzu výsledků za celou republiku. Analýzy dle krajů nejsou uvedeny s ohledem na malé absolutní počty ve věkových skupinách. U respondentů byly ze zdravotnické dokumentace zjišťovány údaje o očkování. Kompletní údaje (počet dávek a druh očkovací látky) byly uvedeny u 98 % (1731/1769) dětí a 50 % (665/1343) dospělých osob. U dospělé populace byl problém, že nebyly informace o použitých očkovacích látkách v předané dokumentaci uvedeny nebo informace o očkování zcela chyběly. V některých případech byla v Moravskoslezském kraji využita data informačního systému imunizace dětí. Osoby nad 45 let věku spadají mezi neočkované, a tudíž jsou přirozeně promořené, čemuž odpovídají i vyšší hodnoty mediánů hladin protilátek. V roce 1969 bylo zavedeno povinné očkování dětí proti spalničkám. Od roku 1975 nastala změna, bylo zavedeno očkování 2 dávkami očkovací látky. Očkování dle současného schématu bylo zavedeno v roce 1982, tj. očkování v 15. měsíci a za 6–10 měsíců, tj. v 21.–25. měsíci života. Od roku 1994 byla používána trivakcína Trivivac (spalničky, zarděnky, příušnice) a od roku 2009 trivakcína Priorix. Výsledky SP2013 ukázaly, že druh použité očkovací látky nemá vliv na séropozitivitu. Nižší séropozitivita ve věkové skupině 40–44 let nebyla ovlivněna druhem očkovací látky, nýbrž tím, že některé osoby této věkové skupiny dostaly jen jednu dávku. Slabší imunitní odpověď mohl způsobit také velmi nízký věk v době vakcinace, protože v roce 1969 se očkovaly děti již od 10 měsíců věku. Očkování proti spalničkám zavedené v 60. letech minulého století zásadním způsobem změnilo epidemiologickou situaci v Evropě. V řadě zemí se podařilo přerušit endemický přenos onemocnění. Po několika letech nadějného poklesu výskytu spalniček však dochází od roku 2009 k významnému nárůstu počtu hlášených onemocnění v mnoha evropských zemích. K šíření onemocnění napomáhá existence podskupin společnosti, ve kterých nebylo dosaženo minimálně 95% proočkovanosti dvěma 33 SP2013: Spalničky dávkami vakcíny proti spalničkám nezbytné k dosažení kolektivní imunity. Zvláště nahromadí‐li se takové skupiny v určitém regionu nebo v určité společenské vrstvě obyvatel vznikají výhodné podmínky pro šíření viru [8]. Hlášený potvrzený případ onemocnění spalničkami musí splňovat kritéria Systému epidemiologické bdělosti [6]. Laboratorní výsledek musí být konfirmován v Národní referenční laboratoři (NRL). 4.6 Závěr Vyšetřením reprezentativního vzorku populace ČR byly získány informace o prevalenci protilátek proti spalničkám s rozdělením do věkových skupin. Výsledky SP 2013 ukázaly vysokou postvakcinační imunitu u osob do 29 let, nižší ve věkových skupinách 30–39 let, nejnižší ve věkové skupině 40–44 let. Výsledky korespondují s údaji o proočkovanosti. Vysoká séropozitivita osob nad 45 let věku vyjadřuje postinfekční imunitu. Zavedením povinného očkování dvěma dávkami došlo ke snížení nemocnosti v ČR. Onemocnění spalničkami se vyskytují jen sporadicky, importované nákazy tvoří 47 % v období 2000‐2012. V posledních letech se v ČR vyskytovaly jen jednotlivé případy onemocnění, v roce 2010 nebylo onemocnění spalničkami hlášeno. Vzhledem k epidemiologické situaci v Evropě a čilému cestovnímu ruchu je ale pravděpodobnost zavlečení spalniček do ČR dosti vysoká [8]. Literatura 1. Surveillance Report: Measles and Rubella Monitoring, June 2013 [online]. Stockholm: European Centre for Disease Prevention and Control, 2013 [cit. 2014‐05‐22]. Dostupné z: http://www.ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/Measles‐rubella‐
monitoring_June_2013.pdf 2. Measles IgG (II) – EIA Denka Seiken (Příbalový leták) 3. Statistická ročenka České republiky 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013 [cit. 2014‐
05‐22]. ISBN 978‐80‐250‐2386‐0. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0E002418FB/$File/000113.pdf 4. Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie: Příloha 1: Víceúčelový sérologický přehled protilátek proti vybraným infekcím, u nichž se provádí očkování. Praha: SZÚ, 2003, 12(9). ISSN 1211‐7358. 5. Vyhláška č. 537/2006 Sb.: o očkování proti infekčním nemocem. In: Sbírka zákonů. 2006, 174/2006. 6. Vyhláška č. 473/2008 Sb.: o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce. In: Sbírka zákonů. 2008, 151/2008. 7. Limberková, R.: Historie vakcinace proti spalničkám. In: [online]. Praha: SZÚ [cit. 2014‐05‐28]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/NRLs/zard_spal_parotitida/ockovani/ historie_ockovani.pdf 8. Lexová, P.: Spalničky – význam onemocnění a jeho výskyt v Evropě. Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 2011; 20(3): 103–106. 9. Greenwood, D.: Medical microbiology. 18th ed. Edinburgh: Churchill Livingstone, 2012. ISBN 978‐070‐2040‐900. 10. Heymann, D.L.: Control of communicable diseases manual. 18th ed. Washington, DC: American Public Health Association, 2004. ISBN 08‐755‐3034‐6. 34 SP2013: Spalničky 11. Lévy‐Bruhl, D., Pebody R., Veldhuijzen I., Osborne, K.: Surveillance report ESEN: a comparison of vaccination programmes – Part three: measles mumps and rubella. Euro Surveill. 1998. Dostupné z: http://www.eurosurveillance.org/ViewArticle.aspx?ArticleId=112 12. Measles Atlas. [online]. ECDC [cit. 2014‐05‐28]. Dostupné z: http://emmageocase.ecdc.europa.eu/atlas/measles/ 13. Šejda, J., Vaništa J., Doutník, S.: Spalničky. Praha: Avicenum, 1983. Seznam tabulek Tab. č. 4.1 SP2013 – Spalničky: Přehled výsledků vyšetřených protilátek proti viru spalniček podle věku Tab. č. 4.2 SP2013 – Spalničky: Podíl a 95 % intervaly spolehlivosti pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách Tab. č. 4.3 SP2013 – Spalničky: Srovnání pozitivních výsledků EIA SP2001 a SP2013 Tab. č. 4.4 SP2013 – Spalničky: Srovnání pozitivních výsledků SP1996, SP2001 a SP2013 Tab. č. 4.5 SP2013 – Spalničky: Stav očkování zjištěný v populaci v rámci SP2001 a SP2013 Tab. č. 4.6 SP2013 – Spalničky: Podíl pozitivních výsledků u osob, u kterých nejsou zjištěny informace o očkování nebo vzhledem k věku ještě očkování nemají ukončeno Tab. č. 4.7 SP2013 – Spalničky: Spalničky: Absolutní počty autochtonních spalniček v ČR v letech 2000–2012 podle věkových skupin Tab. č. 4.8 SP2013 – Spalničky: Absolutní počty importovaných případů spalniček v ČR v letech 2000–2012 podle věkových skupin Seznam grafů Graf č. 4.1 SP2013 – Spalničky: Podíl pozitivních, hraničních a negativních výsledků vyšetření protilátek proti viru spalniček Graf č. 4.2 SP2013 – Spalničky: Podíl hodnot EIA > 3200 z pozitivních výsledků vyšetření protilátek proti viru spalniček ve věkových skupinách Graf č. 4.3 SP2013 – Spalničky: Srovnání podílu pozitivních výsledků SP2001 a SP2013 Graf č. 4.4 SP2013 – Spalničky: Absolutní počty případů spalniček v ČR v letech 2000–2012 dle importu (Zdroj: EPIDAT) 35 SP2013: Příušnice 5. Příušnice 5.1 Materiál a metody Sběr vzorků srážlivé venózní krve ze 14 krajů ČR se uskutečnil v období březen až duben 2013. Z celkového počtu 3112 separovaných sér získaných ve věkových skupinách 1–64 let obou pohlaví bylo v rámci sérologického přehledu 2013 (dále SP2013) vyšetřeno 3 110 sér na přítomnost specifických IgG protilátek proti viru příušnic. Ve 2 případech stanovení nemohlo být provedeno pro nedostatečný objem vzorku (roční chlapec a 7letá dívka). Séra byla vyšetřena komerční soupravou DIESSE Diagnostica Senese (Italy) v automatizovaném systému CHORUS metodou založenou na principu imunoenzymatické analýzy ELISA. Základním kritériem pro výběr metodiky SP2013 byly požadavky zadavatele, tj. MZ ČR. Dalším důležitým kritériem byly dlouholeté zkušenosti s diagnostikou příušnic především u pacientů Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce. Při interpretace laboratorních výsledků je nezbytně nutné přihlížet nejen ke klinickému stavu pacienta, ale také k aktuální epidemiologické situaci, která je dána cirkulací nových genotypů příušnicového viru v naší populaci [1, 2, 3]. Metoda byla akreditována v roce 2008 na Oddělení imunologie Zdravotního ústavu (dále ZÚ) Praha a reakreditována v roce 2011 na Oddělení virologie Praha ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem (dále ZÚ Ústí nad Labem). Kvalita této soupravy je pravidelně prověřována účastí pracoviště v programu Externího hodnocení kvality (dále EHK). Do roku 2010 zajišťovalo EHK Akreditované pracoviště, Odbor mikrobiologických laboratoří (AP OML) Státního zdravotního ústavu (SZÚ), v dalších letech Státní zdravotní ústav EHK u diagnostiky příušnic neprováděl. Od roku 2011 je EHK dle požadavků ČSN EN ISO 15189 prováděno mezilaboratorním porovnáním se 2 akreditovanými sérologickými laboratořemi Všeobecné fakultní nemocnice 1. LF UK a VIDIA s.r.o. Princip: Souprava obsahuje jednorázové zatavené stripy s navázaným antigenem na pevné fázi, který je složený z purifikovaného a inaktivovaného viru příušnic (Enders strain‐ATCC VR‐106). V zatavených jamkách stripu jsou přítomny veškeré potřebné reagencie a do příslušné jamky se pipetuje pouze vyšetřované nezředěné sérum. Systém po zadání potřebných údajů provádí veškeré operace automaticky dle naprogramovaného softwaru. Kalibrace metody se provádí vždy při změně šarže soupravy. Přístroj výsledky vyčísluje jako index, který je poměrem mezi hodnotou optické denzity vzorku a hodnotou optické denzity cut‐off kontroly. Tento index může být použit jako kvantitativní měřítko, protože je úměrný množství přítomných IgG protilátek. Hodnoty vyjádřené indexem vyšším než 1,2 jsou interpretovány jako pozitivní, hodnoty v rozmezí 0,8 až 1,2 jsou považovány za hraniční a hodnoty nižší než 0,8 jsou hodnoceny jako negativní. Vzorky s hodnotami v rozmezí 0,8 až 1,2 označované jako hraniční byly dle doporučení výrobce opakovaně testovány. Po prvním měření bylo softwarem analyzátoru Chorus vyhodnoceno 407 hraničních sér. Dle návodu výrobce byla tato hraniční séra opakovaně vyšetřena stejnou metodou a počet hraničních výsledků byl snížen na 256, pozitivních bylo 127 a negativních 24. 36 SP2013: Příušnice Pro ověření citlivosti vybraného postupu byla hraniční séra retestována ELISA soupravou od jiného výrobce. Byla použita ELISA souprava výrobce Euroimmun s tímto výsledkem: pozitivní 37, negativní 94, hraniční 125. Touto metodou byl snížen počet hraničních vzorků o 4,2 %, počet negativních navýšen o 3,0 % a počet pozitivních pouze o 1,2 %. Vzhledem k nevýraznému posunu spíše k negativním nálezům byly v dalších analýzách použity výsledky zjištěné po druhém měření v systému Chorus (tj. 256 hraničních výsledků). Statistické zpracování bylo provedeno v programu Microsoft Office v. 2010 Excel na Oddělení projektů a vzdělávání ZÚ Ústí nad Labem. 5.2 Laboratorní výsledky 5.2.1
Laboratorní vyšetření protilátek proti viru příušnic Celkem bylo vyšetřeno 3110 sér. Počty sér v jednotlivých věkových skupinách byly 88–103. Tabulka č. 5.1 a grafy č. 5.1 a č. 5.2 shrnují počty vyšetřených sér, hodnoty geometrického průměru indexu pozitivity (dále GMIP) protilátek proti viru příušnic a podíl séropozitivních, hraničních a negativních výsledků podle věku (věkových skupin). Po prvním měření bylo analyzátorem Chorus vyhodnoceno 407 hraničních sér. Dle návodu výrobce byla tato hraniční séra opakovaně vyšetřena a byl snížen počet hraničních výsledků na 256. Hodnocení přítomnosti protilátek ve vztahu k očkování je možné u osob ve věku od 2 let, tj. po dokončeném základním očkování proti příušnicím, děti 1leté nemusí mít ještě očkování kompletní, tj. 2 dávky vakcíny. Horní věkovou hranici pro toto hodnocení tvoří osoby ve věku 27 let. Jedná se o osoby narozené v roce 1986, tj. první ročník, u něhož bylo částečně provedeno plošné očkování proti příušnicím, které bylo zahájeno v r. 1987. U osob ve věku 28 let a více jsou přítomné protilátky vesměs odrazem přirozené infekce. Poznámka k hodnocení výsledků sérologického přehledu podle věku, resp. věkových skupin u příušnic: Metodika provedení SP2013 při sběru vzorků sér byla jednotná pro všechny 4 vyšetřované infekce, navíc respektovala i rozdělení věkových skupin tak, jak tomu bylo u dříve prováděných sérologických přehledů. Tento stav u příušnic v SP2013 nevyhovoval, neboť první očkovaný ročník 1986 (v r. 2013 věk 27 let) byl uprostřed věkové skupiny 25–29 let. Při analýze výsledků SP u nejstarších očkovaných ročníků, tj. věk 27, 26 a 25 let jsme limitováni tímto faktem. Počty vyšetřených osob v tomto věku jsou nižší než počty vyšetřených v mladších věkových skupinách, které byly vybírány po jednotlivých ročnících. Analýza výsledků byla podrobněji provedena i u věkové skupiny 25–29 let (tab. č. 5.2) s vědomím limitu výše popsaného. 5.2.2
Výsledky laboratorního vyšetření protilátek proti viru příušnic: Výsledky dokumentuje tabulka 5.1 a graf 5.1. Zjištěné procento séropozitivity je nejvyšší v prvních letech po provedeném očkování, nejvyšší u dětí ve věku 2–4 roky (84,0–76,5 %), poté plynule klesá, u dětí ve věku 6 let na 59,4 %, 9 let na 51,0 %. Výjimku tvoří děti ve věku 7 let, kde je patrný skokový 37 SP2013: Příušnice pokles séropozitivity (38,1 %). U dětí a dospívajících ve věku 10–20 let se procento séropozitivity pohybuje v rozmezí 28,6–42,3 %. U dospělých ve věku 21–27 let je procento séropozitivity poněkud vyšší (33,7–46,2 %). Ve věkové skupině 30–64 let byla zjištěna séropozitivita 74,5–85,6 %, která narůstá s věkem. Ve věkových skupinách s nejvyšším procentem séropozitivity jsou rovněž nejvyšší hodnoty GMIP. Maximálních hodnot dosahuje ve věkových skupinách 2–4 roky, tj. u osob s krátkým odstupem po očkování. Další vrchol GMIP je u nejstarších věkových skupin, tj. u osob neočkovaných, přirozeně promořených. Nejnižších hodnot GMIP dosahuje u osob ve věku 7–27 let, tj. u osob s odstupem od očkování 5–25 let. Počty vyšetřených v jednotlivých věkových skupinách se pohybovaly v rozmezí 88–103. Výskyt pozitivních a negativních sér byl vyjádřen v absolutních a relativních (%) počtech z celkového počtu vyšetřených sér ve věkových skupinách. U podílu pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách byl uveden 95 % interval spolehlivosti založený na binomickém rozložení. Střední hodnota hladiny protilátek proti viru příušnic ve věkových skupinách byla vyjádřena GMIP (geometrický průměr indexu pozitivity). Pro intervaly spolehlivosti byly uvažovány jen pozitivní, nikoliv hraniční výsledky, proto je střední hodnota hladiny protilátek dosti nízká. Pro zpracování dat byl použit MS Excel. Výsledky dokumentuje tabulka 5.3. Graf č. 5.1 SP2013 – Příušnice: Podíl pozitivních, hraničních a negativních výsledků vyšetření protilátek proti viru příušnic 38 SP2013: Příušnice Tab. č. 5.1 SP2013 – Příušnice: Přehled výsledků vyšetřených protilátek proti viru příušnic ve věkových skupinách a hodnoty geometrického průměru indexu pozitivity u séropozitivních (GMIP+) a u všech (GMIP‐all) výsledků věkové skupiny (roky) počet sér GMIP‐all abs.
1 100 1,5639 51 51,0% 3,543 3 3,0% 46 46,0% 2 94 3,2812 79 84,0% 4,3486 3 3,2% 12 12,8% 3 96 2,7914 80 83,3% 3,6235 3 3,1% 13 13,5% 4 102 2,3899 78 76,5% 3,4011 7 6,9% 17 16,7% 5 97 1,8642 62 63,9% 3,0201 11 11,3% 24 24,7% 6 96 1,6715 57 59,4% 2,8523 13 13,5% 26 27,1% 7 97 1,2280 37 38,1% 2,7574 12 12,4% 48 49,5% 8 96 1,4128 52 54,2% 2,3880 10 10,4% 34 35,4% 9 102 1,4825 52 51,0% 2,8048 10 9,8% 40 39,2% 10 95 1,1412 31 32,6% 2,6680 15 15,8% 49 51,6% 11 103 1,0778 35 34,0% 2,2692 11 10,7% 57 55,3% 12 98 1,1483 37 37,8% 2,4413 6 6,1% 55 56,1% 13 97 1,1646 41 42,3% 2,2053 7 7,2% 49 50,5% 14 101 1,1899 37 36,6% 2,7991 6 5,9% 58 57,4% 15 96 1,0636 32 33,3% 2,0875 15 15,6% 49 51,0% 16 101 1,1052 33 32,7% 2,6226 8 7,9% 60 59,4% 17 97 1,1972 36 37,1% 2,6493 9 9,3% 52 53,6% 18 99 1,1400 29 29,3% 3,1383 14 14,1% 56 56,6% 19 101 1,1655 34 33,7% 2,8329 10 9,9% 57 56,4% 20 91 1,1035 26 28,6% 2,8317 12 13,2% 53 58,2% 21 91 1,3869 42 46,2% 2,8750 8 8,8% 41 45,1% 22 92 1,2090 35 38,0% 2,7612 5 5,4% 52 56,5% 23 89 1,2562 30 33,7% 3,3356 14 15,7% 45 50,6% 24 88 1,2078 31 35,2% 3,0939 5 5,7% 52 59,1% 25–29 94 1,390 44 46,8% 2,833 6 6,4% 44 46,8% 30–34 102 2,2760 78 76,5% 3,2095 4 3,9% 20 19,6% 35–39 102 2,3730 76 74,5% 3,4619 7 6,9% 19 18,6% 40–44 97 2,7179 79 81,4% 3,6197 4 4,1% 14 14,4% 45–49 101 2,4943 78 77,2% 3,5707 3 3,0% 20 19,8% 50–54 100 2,8424 82 82,0% 3,8062 4 4,0% 14 14,0% 55–59 97 2,8470 83 85,6% 3,4889 7 7,2% 7 7,2% 60–64 98 3,0708 81 82,7% 4,0917 4 4,1% 13 13,3% celkem 3110 1658 256 1196 pozitivní %
GMIP+
39 hraniční abs.
% negativní abs. %
SP2013: Příušnice Graf č. 5.2 SP2013 – Příušnice: Hodnoty geometrického průměru indexu pozitivity (GMIP) u séropozitivních a u všech výsledků ve věkových skupinách Tab. č. 5.2 SP2013 – Příušnice: Přehled výsledků vyšetřených protilátek proti viru příušnic ve věkové skupině 25–29 let Věkové skupiny (roky) 25 26 27 28 29 Celkem 25–29 počet sér 27 24 16 15 12 pozitivní séra počet %
11 40,7% 12 8 6 7 hraniční séra počet
%
3 11,1% 50,0% (50,0%) (40,0%) (58,3%) 2 0 0 1 8,3% (0,0%) (0,0%) (8,3%) 94 44 46,8% 6 6,4% Pozn. Údaje uvedené v závorce – počet vyšetřených <20 40 negativní séra počet % 13 48,1% 10 8 9 4 41,7%) (50,0%) (60,0%) (33,3%) 44 46,8% SP2013: Příušnice Tab. č. 5.3 SP2013 – Příušnice: Podíl a 95 % intervaly spolehlivosti pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách pozitivní séra věková skupina počet sér 1–4 počet % 95% IS 392 288 74% 53% 37% 33% 36% 62% 78% 80% 84% 69–78% 49–58% 32–41% 29–37% 32–41% 55–69% 72–84% 73–85% 78–89% 5–9 488 260 10–14 494 181 15–19 494 164 20–24 451 164 25–34 196 122 35–44 199 155 45–55 201 160 55–64 195 164 5.2.3
Porovnání výsledků laboratorního vyšetření protilátek proti viru příušnic v sérologickém přehledu 2013 a 2001 Tabulka 5.4 a graf 5.3 uvádějí počty vyšetřených sér, procenta pozitivních výsledků podle věku resp. věkových skupin v roce 2001 a 2013. Vzhledem k odlišným použitým diagnostickým soupravám (Denka Seiken v SP2001 a Diesse v SP2013) není možné porovnání geometrických průměrů titrů protilátek (GMT, resp. GMIP) v roce 2001 a 2013. Přes rozdílná vyjádření kvantity protilátkové odpovědi lze určitá porovnání provádět s ohledem na shodu v použitém antigenu viru příušnic ‐ Enders strain. Podíl séropozitivity v SP2013 je porovnatelný se SP2001 u dětí ve věku 1 až 4 roky. Ve všech ostatních věkových skupinách, tj. u osob ve věku 5 let a více je podíl séropozitivity nižší v SP2013 než v SP2001. Největší rozdíl je zjištěný ve věku 7 let až 27 let, tj. u očkovaných osob s odstupem od očkování 5–25 let. Tyto výsledky jsou v souladu s publikovanými údaji o snižující se prevalenci postvakcinačních protilátek v závislosti na věku [4, 5, 6, 7, 8, 9]. 41 SP2013: Příušnice Tab. č. 5.4 SP2013 – Příušnice: Porovnání pozitivních výsledků SP2001 a SP2013 Rok SP Věkové skupiny (roky) 1 2 3 4 5–9 10–14 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 celkem počet sér 15 61 75 69 471 502 498 500 105 99 101 105 100 101 101 107 3010 2001 2013 počet % počet % pozitivních pozitivních počet sér pozitivních pozitivních 2
(13,3%)
100
51
51,0% 47
77,0%
94
79
84,0% 63
84,0%
96
80
83,3% 50
72,5%
102
78
76,5% 392
83,2%
488
260
53,3% 392
78,1%
494
181
36,6% 401
80,5%
494
164
33,2% 437
87,4%
451
164
36,4% 97
92,4%
94
44
46,8% 86
86,9%
102
78
76,5% 88
87,1%
102
76
74,5% 102
97,1%
97
79
81,4% 92
92,0%
101
78
77,2% 92
91,1%
100
82
82,0% 96
95,0%
97
83
85,6% 103
96,3%
98
81
82,7% 2540
3110
1658
Pozn. Údaje uvedené v závorce – počet vyšetřených <20 pozitivní výsledky
120%
100%
80%
60%
40%
20%
60–64
55–59
50–54
45–49
40–44
35–39
30–34
25–29
20–24
15–19
10–14
5–9
4
3
2
1
0%
věkové skupiny
SP2001
SP2013
Graf 5.3 SP2013 – Příušnice: Podíl pozitivních výsledků podle věku ‐ porovnání výsledků SP2001 a SP2013 42 SP2013: Příušnice 5.3 Očkování proti příušnicím Očkovací schéma Děti (1 až 18 let)  Podle platného očkovacího kalendáře v roce 2013 je očkování proti příušnicím prováděno společně proti spalničkám a zarděnkám (trivakcínou), na vyžádání rodičů je možno použít tetravakcínu proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím. Očkování je zahájeno první dávkou očkování od 15. měsíce věku dítěte, druhá dávka je podána v intervalu 6–10 měsíců po 1. dávce. Toto očkovací schéma platilo i v minulosti, pokrývá celou věkovou skupinu 1‐18 let [10, 11].  Byla provedena kontrola počtu dávek, všechny děti by měly mít aplikovány 2 dávky vakcíny, s výjimkou jednoletých a dvouletých dětí, které nemusí mít očkování dokončeno s ohledem na věk, tzn. mají jen jednu nebo žádnou dávku očkování. Výjimky z tohoto očkování dokumentuje tab. 5.7.  Za úplné očkování se považují 2 dávky aplikované v libovolném intervalu.  Za očkování dle schématu se považuje aplikace 2. dávky za 6–10 měsíců po 1. dávce. Dospělí (19 až 27 let) ‐ první očkovaný ročník je 1986  Kontrola očkování nemohla být provedena z důvodu neúplných záznamů v registračních kartách od praktických lékařů pro dospělé.  Za úplné očkování se považují dvě dávky aplikované v libovolném intervalu.  Za očkování dle schématu se považuje aplikace 2. dávky za 6–10 měsíců po 1. dávce. Historie očkování proti příušnicím  V r. 1987 bylo zahájeno plošné očkování proti příušnicím společně proti spalničkám, bivalentní očkovací látkou Mopavac, ve schématu: děti starší 15 měsíců 1. dávka a v intervalu 6‐10 měsíců 2. dávka. Jako monovakcínu možno použít Pavivac.  Od 3/1995 byla pro plošné očkování používána očkovací látka Trivivac.  Od r. 2003 pro samoplátce dostupná očkovací látka Priorix .  V průběhu let 2005 a 2006 nastala změna skladovacích teplot očkovacích látek Pavivac (od 11/2005), Trivivac (od 2/2006). Původní teploty pro uskladnění se u nových šarží Pavivacu změnily z ‐10 °C až ‐20 °C na +2 °C až +8 °C, u nových šarží Trivivacu z ‐2 °C až ‐20 °C na +2 °C až +8 °C [12].  Poslední šarže Trivivacu uchovávaného při původních teplotách ‐2 °C až ‐20 °C byla používána až do 5/2007 (údaj distributora vakcín JKTrading, s.r.o.).  Od r. 2007 pro samoplátce dostupná očkovací látka Priorix‐Tetra.  V 1/2008 ukončeno používání Mopavacu (údaj distributora vakcín JKTrading, s.r.o.)  Od 1. 7. 2009 změna distribuce vakcín pro plošná očkování – distribuce prostřednictvím hygienické služby nahrazena distribucí společností Avenier, a.s., resp. konsorciem Phoenix‐
Avenier.  V r. 2009 problémy s dostupností vakcíny Trivivac (pozastavení, později ukončení výroby), poslední Trivivac byl s exspirací 11/2009 (údaj distributora vakcín Avenier, a.s.).  Od 9/2009 je pro plošné očkování používána očkovací látka Priorix.  V 11/2009 ukončeno používání Pavivacu (údaj distributora vakcín Avenier, a.s.). 43 SP2013: Příušnice 5.3.1
Očkování proti příušnicím v populaci v rámci SP2013 U dětí ve věku 1–18 let se podařilo zjistit informace o očkování u všech dětí s výjimkou 3 (2 děti měly pozitivní výsledky a 1 dítě negativní). U dospělých osob ve věku 19–64 let bylo obtížné vzhledem k nedostupnosti dat od praktických lékařů pro dospělé analyzovat údaje o očkování. To se týká i osob ve věku 19–27 let, které měly už být očkovány podle platné legislativy. Situaci dokladuje tab. č. 5.5, kdy například ve věku 26, resp. 27 let byl zjištěn údaj o očkování pouze u 50 %, resp. 43,7 % osob. U osob starších 27 let, které nepodléhaly plošnému očkování, je údaj o očkování proti příušnicím uveden naprosto výjimečně. Byla provedena důkladná analýza počtu dávek očkování proti příušnicím u 1769 osob ve věku 1–18 let. Odlišné údaje uvedené v registračních kartách jsme ověřovali u pediatrů, zejména údaje o nižším nebo vyšším počtu dávek a důvod tohoto stavu. Proočkovanost proti příušnicím podle údajů pediatrů, které uváděli do registračních karet, byla zjištěna velmi dobrá, pohybovala se v jednotlivých ročnících mezi 96–100 %. Důvody odlišného počtu dávek jsou uvedeny v tab. 5.7. U dětí ve věku 1 rok bylo 34 dětí neočkovaných z důvodu nízkého věku, z nich 32 mělo negativní protilátky proti viru příušnic a dvě měly tyto protilátky pozitivní (může se jednat o mateřské protilátky nebo protilátky po inaparentní infekci, podle sdělení lékařů tyto děti neprodělaly manifestní onemocnění příušnicemi). Z 66 očkovaných dětí 59 obdrželo 1 dávku vakcíny proti příušnicím, 7 obě dávky. U dětí ve věku 2 roky již byly naočkovány všechny děti. 85 dětí (90,4 %) obdrželo 2 dávky, z těchto dětí mělo pozitivní protilátky 74 (87,0 %), 9 (10,6 %) negativní, 2 (2,3 %) hraniční. Datum podání druhé dávky očkování bylo v rozmezí leden 2012 až duben 2013, odběry pro účel SP2013 byly prováděny v březnu a dubnu 2013, tedy v odstupu 15 měsíců až několik dní po aplikaci druhé dávky. Devět dětí (9,6 %) obdrželo 1 dávku vakcíny proti příušnicím ‐ 5 mělo protilátky proti viru příušnic pozitivní, 3 negativní, 1 hraniční. Další analýza byla provedena u dětí ve věku 3–18 let, které již měly být kompletně naočkovány 2 dávkami. Z této skupiny nebylo vůbec naočkováno pouze jedno 3leté dítě z důvodu dočasné kontraindikace, u 3 dětí nebyl záznam o očkování dohledán. Z těchto 3 dětí bez známých údajů o očkování, měly 2 děti pozitivní protilátky proti viru příušnic, 1 negativní. V této věkové skupině byla podána pouze 1 dávka vakcíny proti příušnicím v 7 případech, z toho ve 2 případech se jednalo o později zahájené očkování, takže ve 3 letech v době odběru pro SP2013 ještě nebyla podána 2. dávka. U 3 dětí byla důvodem nepodání 2. dávky kontraindikace očkování proti příušnicím na doporučení odborného lékaře (alergologa, hematologa a neurologa), v 1 případě nebylo dítě doočkováno z důvodu reakce po 1. dávce vakcíny Trivivac (febrilie, exantém). V 1 případě se důvod nepodařilo zjistit. V souvislosti s epidemiologickou situací, kdy se od roku 2006 vyskytují v různých letech v různých krajích ČR epidemie příušnic, bylo u několika dětí dokumentováno podání 3. dávky vakcíny proti příušnicím, většinou v rámci mimořádného očkování. V roce 2007 byly očkovány 2 děti (věk 16, 18 let) vakcínou Pavivac na Moravě, výsledek vyšetření protilátek v roce 2013 1x pozitivní, 1x hraniční. 44 SP2013: Příušnice V roce 2011 bylo očkováno 8 dětí (věk 11, 2x12, 2x14, 17, 2x18 let) vakcínou Priorix při mimořádném očkování v Ústeckém kraji, výsledek vyšetření protilátek v roce 2013 7x pozitivní, 1x negativní. Pouze 1 dítě nebylo očkováno v rámci mimořádného očkování, ale z důvodu delšího odstupu od 1. dávky (1x Trivivac v roce 2001) bylo očkování zahájeno znovu (2x Trivivac v roce 2005), výsledek vyšetření protilátek v roce 2013 negativní. Tab. č. 5.5 SP2013 – Příušnice: Očkování proti příušnicím ‐ počet očkovaných podle počtu dávek, věk 1–27 let, podle údajů z registračních karet SP2013 Věkové Počet skupiny sér (roky) Nejsou informace o očkování počet % Počet neočkovaných
(0 dávek) počet %
Počet očkovaných 1 dávkou počet
%
Počet očkovaných > 2 dávkami počet %
počet
% 59,0%
7 7,0% 0 0,0% 9 9,6% 85 90,4% 0 0,0% 1,0% 3 3,1% 92 95,8% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 102 100,0% 0 0,0% 0,0% 0 0,0% 2 2,0% 95 96,9% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 96 100,0% 0 0,0% 97 1 1,0% 0 0,0% 0 0,0% 96 99,0% 0 0,0% 96 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 96 100,0% 0 0,0% 102 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 102 100,0% 0 0,0% 10 95 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 95 100,0% 0 0,0% 11 103 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 102 99,0% 1 1,0% 12 98 0 0,0% 0 0,0% 1 1,0% 94 96,0% 3 3,0% 13 97 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 97 100,0% 0 0,0% 14 101 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 99 98,0% 2 2,0% 15 96 1 1,0% 0 0,0% 1 1,0% 94 98,0% 0 0,0% 16 101 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 100 99,0% 1 1,0% 17 97 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 96 99,0% 1 1,0% 18 99 1 1,0% 0 0,0% 0 0,0% 95 96,0% 3 3,0% 19 101 20 19,8% 0 0,0% 8 7,9% 70 69,3% 3 3,0% 20 91 21 23,1% 0 0,0% 4 14,4%
65 71,4% 1 1,1% 21 91 24 26,4% 0 0,0% 3 3,3% 63 69,2% 1 1,1% 22 92 26 28,3% 0 0,0% 3 3,3% 61 66,3% 2 2,2% 23 89 23 25,8% 0 0,0% 4 4,5% 60 67,4% 2 2,2% 24 88 23 26,1% 0 0,0% 2 2,3% 62 70,5% 1 1,1% 25 27 9 33,3% 0 0,0% 2 7,4% 16 59,3% 0 0,0% 26 24 12 50,0% 0 0,0% 2 8,3% 10 41,7% 0 0,0% 27 16 9 (56,3%) 0 (0,0%) 0 (0,0%)
7 (43,7%) 0 (0,0%) 170 35 103 2057 21 1 100 0 0,0% 34 34,0% 59 2 94 0 0,0% 0 0,0% 3 96 0 0,0% 1 4 102 0 0,0% 5 97 0 6 96 7 8 9 Celkem 2386 Pozn. Údaje uvedené v závorce – počet vyšetřených <20 45 Počet očkovaných 2 dávkami SP2013: Příušnice Tab. 5.6 SP2013 – Příušnice: Očkování proti příušnicím ‐ počet očkovaných jednotlivými vakcínami, věk 1–18 let, podle údajů z registračních karet SP2013 Počet dávek 0 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 Věk Použitá vakcína Celkem osob neočkován 1x Priorix 1x Priorix‐Tetra 1x Trivivac 2x Priorix 2x Priorix‐Tetra 2x Trivivac 2x Mopavac 1. Trivivac+ 2. Priorix 1. Trivivac+ 2. Mopavac 1. Trimovax+ 2. Trivivac 1. Mopavac+ 2. Trivivac 1. neurčeno+2. Trivivac 2x Trivivac+ 3. Priorix 2x Trivivac+ 3. Pavivac 1. Mopavac+ 2.Trivivac+ 3. Pavivac 1 100 34 52 7 6 1 2 94 7 2 74 11 3 4 5 6 7 8 96 102 97 96 97 96
1
1
3
2
80
12
89 53 29 11 4
9 10 5
1
17 56 81 85
4 15
6
5
1
46 3
1
9 10 11 12 13 102 95 103 98 97 1 1
1 101 93 102 93 94 1 2
1 1 1 3 14 101 96 3 2 15 96 1 1 91 3 16 17 18
101 97 99
1
99 91 72
1 4 12
1
1
10
1
2
1 1
SP2013: Příušnice Tab. č. 5.7 SP2013 – Příušnice: Očkování proti příušnicím – jiný počet dávek vakcíny, věk 1‐18 let, podle údajů z registračních karet SP2013 Neočkováni Počet Počet dávek Věk případů 0 1 34 0 3 1 0 7 1 0 15 1 0 18 1 Očkováni pouze 1 dávkou
Protilátky proti viru příušnic 32 př.‐neg. 1 př.‐poz. 1 př.‐poz. hraniční poz. neg. poz. Protilátky Počet Počet proti viru dávek Věk případů příušnic 1 1 59 1 2 9 1 3 3 neg. 1 poz. 1 poz. 1 5 2 neg. 1 neg. 1 12 1 neg. 1 15 1 poz. Očkováni více než 2 dávkami Počet dávek 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Počet Věk případů 11 1 12 3 14 2 16 1 17 1 18 3 Protilátky proti viru příušnic poz. neg. poz. poz. poz. poz. hraniční poz. poz. neg. poz. Důvod jiného počtu dávek nízký věk vzhledem ke schématu očkování
dítě neprodělalo klinické onemocnění příušnicemi dítě neprodělalo klinické onemocnění příušnicemi dočasná KI (opakovaná nemocnost)
záznam o očkování nelze dohledat
záznam o očkování nelze dohledat, dítě z dětského domova záznam o očkování nelze dohledat
Důvod jiného počtu dávek nízký věk vzhledem k očkování
nízký věk vzhledem k očkování
dočasná KI (opakovaná nemocnost), dítě očkováno později očkování zahájeno později, dítě z dětského domova KI ‐ opakovaná nemocnost, na doporučení alergologa dočasná KI‐hematologie nedoporučuje očkovat živou vakcínou důvod není známý
KI ‐ na doporučení neurologa
reakce po 1. dávce očkování (febrilie, exantém) Důvod jiného počtu dávek 3. Priorix, mimořádné očkování Ústecký kraj 2011 3. Trivivac, očkování zahájeno znovu,1x 2001,2x 2005 3. Priorix, mimořádné očkování Ústecký kraj 2011 3. Priorix, mimořádné očkování Ústecký kraj 2011 3. Priorix, mimořádné očkování Ústecký kraj 2011 3. Priorix, mimořádné očkování Ústecký kraj 2011 3. Pavivac, očkován v r. 2007, Morava
3. Priorix, mimořádné očkování Ústecký kraj 2011 3. Priorix, mimořádné očkování Ústecký kraj 2011 3. Priorix, mimořádné očkování Ústecký kraj 2011 3. Pavivac, očkován v r. 2007, Morava
47 SP2013: Příušnice 5.3.2
Očkovací látky aplikované u osob zapojených do SP2013 Analýza očkovacích látek byla provedena pouze u dětí a adolescentů, tedy osob ve věku 1–18 let. Z důvodu neúplných údajů u dospělých osob, kde údaje poskytovali praktičtí lékaři pro dospělé, nemohl být tento údaj analyzován. Očkování proti příušnicím prodělalo v ČR za posledních 20 let řadu změn, což dokumentuje 15 různých možností počtu dávek, použitých očkovacích látek a jejich možných kombinací, které byly v SP2013 zaznamenány. Situaci dokumentuje text v kapitole Historie očkování a tabulky č. 5.6 a č. 5.8. V období přechodu plošného očkování na jinou vakcínu bylo běžné, že jeden ročník dětí mohl být očkován různými vakcínami. V SP2013 se to týkalo dětí 18letých, očkovaných proti příušnicím v roce 1996 při přechodu z bivalentní vakcíny Mopavac na trivalentní vakcínu Trivivac a dále dětí 5 a 6letých, očkovaných proti příušnicím v letech 2008 a 2009 při přechodu z vakcíny Trivivac na Priorix. Další důvod, proč se kombinují vakcíny, je možnost zakoupení alternativních vakcín. Tak bylo možné, aby děti obdržely od roku 2003 do roku 2009 vakcínu Priorix, zatímco byla běžně používána vakcína Trivivac a od roku 2007 (dosud) vakcínu Priorix‐Tetra. Dále byly zdokumentovány případy dětí očkovaných v zahraničí. Dvě děti byly očkovány v Německu, kde byla dostupná vakcína Priorix dříve než v ČR a 3 děti byly očkovány na Slovensku, kde obdržely při 1. dávce vakcínu Trimovax; druhá dávka již byla aplikována v ČR a byl použit Trivivac. Další možností, jak být očkován neobvyklou vakcínou v neobvyklý čas, je jeden případ očkování dítěte v rámci klinické studie – vakcína Priorix‐Tetra použitá již v roce 2004. V dětské populaci (věk 1–18 let) byla ze 1729 případů aplikována ve 1183 (68,4 %) případech vakcína Trivivac (1171 x 2 dávky, 1 x 1 dávka, 11x 2 dávky Trivivac a 1 další vakcína), ve 24 (1,4 %) případech vakcína Mopavac (vždy 2 dávky), ve 413 (23,9 %) případech vakcína Priorix (348 x 2 dávky, 65 x 1 dávka), v 58 (3,4 %) případech Priorix‐Tetra (49 x 2 dávky, 9 x 1 dávka), v 51 (2,9 %) případech kombinace vakcín (12 x Mopavac a Trivivac, 35 x Trivivac a Priorix, 4 x jiná kombinace). Tab. 5.8 SP2013 – Příušnice: Očkování proti příušnicím – očkování neobvyklou vakcínou nebo neobvyklou kombinací vakcín, věk 1–18 let, podle údajů z registračních karet SP2013 Počet Věk případů 7 8 9 12 13 18 1 1 1 1 2 1 Protilátky proti viru příušnic hraniční poz. neg.
poz. neg. neg. poz. Jiná vakcína nebo kombinace vakcín, včetně roku aplikace obou dávek nebo poslední dávky 1. Trivivac+2. Mopavac ,2008 Priorix‐Tetra 2004, 2005
Priorix 2x 2007
1. Trimovax+2. Trivivac, 2001
1. Trimovax+2. Trivivac, 2001
Priorix 2001, 2002
1. Trimovax+2. Trivivac, 1996
48 Důvod aplikace jiné vakcíny očkován na ambulanci Infekční kliniky, Brno očkován v rámci studie OKAH očkován v Německu očkován na Slovensku očkován na Slovensku očkován v Německu očkován na Slovensku SP2013: Příušnice 5.4 Nemocnost Po zahájení plošného očkování v ČR v roce 1987 se nemocnost příušnicemi snižovala až na velmi nízké hodnoty v letech 1999–2001. Při epidemii v r. 2002 byl postižen nejvíce Jihočeský kraj, v r. 2003 Středočeský a Královéhradecký. Nejvyšší nemocnost během epidemického výskytu byla v r. 2006 hlášena ve Zlínském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, v r. 2011 byla zaznamenána nejvyšší nemocnost v Ústeckém, Plzeňském a Pardubickém kraji, v r. 2012 v Karlovarském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji. V letech 2000–2012 byla zjištěna nejvyšší specifická nemocnost ve věkové skupině 15–19 let a 10–14 let. Výsledky vyšetření protilátek proti viru příušnic získané v SP2013 do jisté míry odpovídají současné epidemiologické situaci ve výskytu onemocnění příušnicemi v ČR – nejnižší séropozitivita byla zjištěna ve věkové skupině 10–24 let. Současnou epidemiologickou situaci ve výskytu příušnic v Plzeňském kraji a ČR dokládá graf č. 5.4 [13]. počet
(logaritmické měřítko)
100000
10000
1000
100
10
2012
2010
2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
1980
1
Rok
Plzeňský kraj
ČR
Graf č. 5.4 SP2013 – Příušnice: Výskyt příušnic v ČR a Plzeňském kraji, 1980–2013 49 SP2013: Příušnice Graf č. 5.5 SP2013 – Příušnice: Nemocnost na příušnice v jednotlivých věkových skupinách, ČR 2000–2012 (Zdroj: SZÚ EPIDAT) 5.5 Vyhodnocení laboratorních výsledků dle krajů ČR Průměrná pozitivita protilátek proti viru příušnic byla v rámci SP2013 v ČR zjištěna u 53,3 % vyšetřených. Mezi jednotlivými kraji nejsou větší rozdíly v séropozitivitě, nejnižší hodnoty byly zaznamenány ve Středočeském, Jihočeském a Olomouckém kraji (49,2–49,5 %), nejvyšší v Královéhradeckém a Zlínském kraji (59,2; resp. 57,3 %). Kraje s nejnižším procentem séropozitivity neměly v posledních letech epidemii příušnic. Vzhledem k malým počtům vyšetřených osob v jednotlivých věkových skupinách lze považovat laboratorní výsledky pouze za orientační na úrovni jednotlivých krajů. 5.6 Diskuse Již výsledky sérologických přehledů 1996 i 2001 naznačily, že část očkované populace má nedostatečné hladiny protilátek a že je kolektivní imunita nedostatečná [14, 15, 16]. Od r. 2000 převažují mezi hlášenými nemocnými s příušnicemi děti a adolescenti narození po zahájení vakcinace, opakovaně se potvrdila cirkulace jiného genotypu než je genotyp A, který je základem všech vakcín, které se u nás používaly a používají [2, 17, 18]. Vykazovaná proočkovanost v Československu, resp. v ČR oběma dávkami vakcíny je stále vysoká. V některých letech došlo ale k nižší než požadované 95% proočkovanosti nejen na úrovni krajů, ale i v jednotlivých okresech. Podle údajů KHS Západočeského, resp. Plzeňského kraje byl očkován ročník narození 1986–2011 1. dávkou v 96,5–99,8 %, 2 dávkami 93,8–99,0 % [19]. Při epidemiích může být zjištěná proočkovanost nižší – Trmal v r. 2011 uvádí 87,6% proočkovanost 2 dávkami [20] – tato skutečnost může ale souviset s klinicky lehčím průběhem u očkovaných osob, které nemusí proto navštívit zdravotnická zařízení a mohou tak pravděpodobněji uniknout i hlášení. I současný sérologický přehled potvrdil velmi vysoké procento očkovaných v jednotlivých věkových skupinách (proočkovanost se pohybovala mezi 95,8‐100,0 % ve věkových 50 SP2013: Příušnice skupinách 3–18 let). Bohužel evidence očkování u praktických lékařů pro dospělé je naprosto nedostatečná a situace zasluhuje systémové řešení. Údaje o očkování při zvolené metodice musejí vycházet z dostupné dokumentace jednotlivých zdravotnických pracovišť. Bez dokumentace dříve řádně očkovaných osob je třeba považovat při analýzách tyto jedince za neočkované, což zejména u dospělých do 27 let neodpovídá pravdě a zkresluje jednotlivé analýzy – obdobně se ale přistupovalo k chybějícím údajům i v předchozích sérologických přehledech. Lze oprávněně předpokládat, že vysoké procento osob, u kterých nebylo u praktických lékařů zdokumentováno očkování proti příušnicím, bylo řádně očkováno. Nepřímo se lze o tomto přesvědčit z výsledků předchozího obdobně rozsáhlého sérologického přehledu. U osob narozených v letech 1986–1987 byla v sérologickém přehledu 2001 zjištěna proočkovanost 95,5, resp. 97,2 %. Obdobné procento séropozitivity u posledních neočkovaných a prvních očkovaných ročníků potvrdil v lokálním sérologickém přehledu i Pazdiora [18]. Příznivá situace byla laboratorně potvrzena u nejmladších dětí – vysoká séropozitivita bezprostředně po očkování byla zjištěna u 84,0 % 2letých a 83,3 % 3letých dětí. Tyto údaje potvrzují vysokou imunogenitu používané očkovací látky a de facto popírají možnost primárního selhání vakcíny v ČR. Podobně jsou uspokojivé laboratorní výsledky u starších, vesměs neočkovaných osob – v jednotlivých věkových skupinách 40–64 let byla detekována séropozitivita 77,2–85,6 % vyšetřených, tyto výsledky dokumentují dlouhodobé přetrvávání protilátek po prodělané infekci. Přes příznivou situaci v proočkovanosti v ČR dochází, podobně jako v řadě jiných zemí, v posledním desetiletí k opakovaným epidemiím, zvýšenému výskytu [4, 21, 5, 22, 23]. V období 2000–2012 byla s výjimkou let 2007–2008, kdy byla nejvíce postižena věková skupina 10–14 let, v ČR vždy nejvyšší nemocnost ve věkové skupině 15–19 let. Výsledky SP2013 odpovídají této nemocnosti. U osob ve věku 10–17 let byla zjištěna séropozitivita v rozmezí 32,6–37,8 %, s výjimkou 13letých, kde byla 42,3 %. Jedná se o osoby, které měly odstup od zahájení očkování 9–16 let. Výsledky sérologického přehledu v r. 2013 ukazují na nedostatečnou přítomnost protilátek ale už i ve věkové skupině 4–9 let. Toto zjištění nemá odezvu v nemocnosti této věkové skupiny, nelze vyloučit, že se na protekci před vznikem onemocnění u očkovaných v nedávné minulosti podílí významněji i buněčná imunita [28]. Nápadně nízké je procento séropozitivity u 7letých dětí při porovnání s dětmi ve věku 6 a 8 let. Tento pokles nelze vysvětlit nižší proočkovaností 7letých dětí, z 98 testovaných dětí nebylo očkováno pouze 1 (proočkovanost 99,0 %). Jedná se o děti očkované v letech 2007–2008, tedy v době, kdy se měnil na základě stabilitních studií (viz kapitola 5.3.1) způsob skladování vakcín Trivivac a Pavivac a byly používány současně šarže vakcín, které měly být uskladněny při různých teplotách. Zpětně bohužel nelze doložit, zda byly v této době mrazničky nastaveny na optimální teplotu odpovídající výsledkům stabilitních studií a zda vakcíny byly uskladněny odpovídajícím způsobem podle jednotlivých šarží. Při hodnocení byly zjištěny v jednotlivých ročnících, věkových skupinách i značné podíly osob s tzv. hraničními výsledky – objevovaly se u 3,0–15,8 % vyšetřených v jednotlivých ročnících – při dodržení metodiky laboratorního postupu nelze tyto údaje považovat za zavádějící, výsledky tím nebyly zkresleny. Štěpánová uvádí při používání obdobné semikvantitativní metody u klinických pacientů hraniční výsledky u 8,1 % vyšetřených [26]. V německé séroprevalenční studii autoři upozorňují na častější výskyt hraničních výsledků při hodnocení protilátek proti viru příušnic než proti viru spalniček 51 SP2013: Příušnice a zarděnek – nejvyšší podíl byl zjištěn u 11–13letých. V další německé studii porovnávající jednotlivé diagnostické testy byly zjištěny hraniční výsledky u různých souprav mezi 4,0–16,3 % [6, 25]. Výsledky sérologických přehledů, resp. jejich část zabývající se diagnostikou protilátek proti viru příušnic, jsou ovlivněny změnami zvoleného laboratorního postupu. Zatímco ještě v 80. letech 20. století byla využívána virusneutralizační reakce, v r. 1989 byla použita home‐made ELISA, v r. 1992 a 1996 ELISA Ústavu sér a očkovacích látek a v r. 2001 ELISA firmy Denka Seiken z Japonska. Pro sérologický přehled 2013 byl zvolen diagnostický set jiného výrobce (DIESSE Diagnostica, Italy) se semikvantitativním hodnocením výsledků. Tento postup (podobně jako v minulosti) znemožňuje hodnocení přetrvávání protilátek v jednotlivých kohortách očkovaných, ale i neočkovaných osob. Mezi jednotlivými soupravami jsou značné rozdíly v senzitivitě i specificitě [25, 28]. V budoucnosti by měly být v rámci sérologických přehledů opakovaně používány stejné soupravy, příp. by měla být alespoň u části vyšetřených vzorků prováděna korelace s dříve použitým testem. 5.7 Závěr Epidemiologická situace ve výskytu příušnic vyžaduje častější hodnocení přítomnosti protilátek v populaci. Z výsledků SP2013 je zřejmá velmi nízká séropozitivita (a tím i pravděpodobně imunita) u osob očkovaných před více než 5 lety. Kromě nízké prevalence protilátek proti viru příušnic může být zapříčiněn zvýšený výskyt onemocnění sníženým ochranným účinkem protilátkové ochrany proti pozměněnému cirkulujícímu genotypu viru příušnic v naší populaci [27]. Výsledek vyšetření protilátek je nutné posuzovat s vědomím, že dosud nebyly u příušnic zjištěny žádné definitivní koreláty protekce [28]. Získané laboratorní výsledky ani v kombinaci se základními údaji o nemocnosti neposkytují jednoznačné podklady pro změnu očkovacího kalendáře. Je nutné zachovat maximální proočkovanost 2 dávkami s tím, že při stávajícím očkovacím schématu by mohla být 2. dávka aplikována spíše ve 3. roce života, tj. 9–10 měsíců po první dávce, tj. v době větší imunologické zralosti organismu. Nežádoucí je zkracování tohoto intervalu pod 6 měsíců. Změna očkovacího schématu je možná i prodloužením intervalu mezi oběma dávkami. Zařazení případné 3. dávky by pravděpodobně bylo smysluplné před zahájením školní docházky, upřednostněna by ale měla být monovakcína proti příušnicím, která v současnosti není v Evropě registrována. Dosud používané vakcíny ale pravděpodobně dostatečně nepokrývají genotypy viru, které v posledních letech cirkulují v Evropě, ale i u nás. 52 SP2013: Příušnice Literatura 1. Roubalová K., Šmelhausová M. a kol.: A mumps outbreak in the Czech Republic in 2005‐2006: Genetic analysis of the mumps virus strain. 3. virologický kongres, Norimberk 1.‐5.9.2007 (poster). 2. Limberková R., Kynčl J., Sedláček F., Poustková J., Hégrová O., Schreinerová M. G.: Výsledky genotypizace kmenů příušnic izolovaných v ČR, 25. Pečenkovy epidemiologické dny, Harrachov 18.‐20. 9. 2012. 3. Lexová P, Částková J, Kynčl J, Kříž B.: Výskyt infekčních nemocí preventabilních očkováním v ČR v roce 2011. Zprávy CEM 2012;21(4):139‐144. 4. Anis, E., Grotto, I., Moerman, L. et al.: Mumps outbreak in Israel´s highly vaccinated society: are two doses enough? Epidemiol. Infect., 2011; DOI:10.1017/S095026881100063X. 5. Dayan, G.H., Rubin, S.: Mumps outbreaks in vaccinated populations: are avalaible mumps vaccines effective enough to prevent outbreaks? Clin. Infect. Dis., 2008;47(1):1458‐67. 6. Poethko‐Müller, Ch., Mankertz, A.: Seroprevalence of Measles‐, Mumps‐ and Rubella‐ specific IgG antibodies in German children and adolescents and predictors for seronegativity.PloS ONE, 2012;7(8):e42867. 7. Eriksen, J., Davidkin, I., Kafatos, G. et al.: Seroepidemiology of mumps in Europe (1996‐
2008): why do outbreaks occur in highly vaccinated populations? Epidemiol. Infect., 2013;141:651‐66. 8. Cohen, C., White, J.M., Savage, E.J. et al.: Vaccine effectivenes estimate, 2004‐2005 mumps outbreak, England. Emerg. Infect. Dis., 2007;13(1):12‐17. 9. Cortese, M.M., Jordan, H.T., Curns, A.T. et al.: Mumps vaccine performance among university students during a mumps outbreak. Clin. Infect. Dis., 2008; 46: 1172‐80. 10. MZ ČR: Vyhláška č. 537/ 2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. 11. MZ ČR: Vyhláška č. 473/ 2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce. 12. Státní ústav pro kontrolu léčiv: Informace o léčivech a zdravotnických prostředcích významné pro zdravotnické pracovníky a provozovatele. Leden 2006. 13. Pazdiora, P.: Epidemiologické aktuality z Plzeňského kraje a ČR, seminář pro PLDD okresu Plzeň‐město, Plzeň, 7. 1. 2014. 14. Sodja, I.: Sérologický přehled příušnic. Zprávy CEM, 1998;7(1):20‐2. 15. Mrázová M., Šmelhausová M., Šestáková Z.: Sérologický přehled ČR v roce 2001 – příušnice (mumps). Zprávy CEM, 2003; 12, příl. 1, 44‐48. 16. Pazdiora, P.: Epidemiologická situace ve výskytu parotitidy v ČR. Satelitní sympozium, 19. Pečenkovy epidemiologické dny, Poděbrady 24.‐26.9.2003. 17. Lexová P., Limberková R., Částková J., Kynčl J.: Increased incidence of mumps in the Czech Republic in the years 2011 and 2012. Acta Virol. 2013;57(3):347‐51. 18. Pazdiora, P.: Parotitis epidemica, epidemiologie a prevence. Hradecké virologické dny 10.‐
11. 10. 2011. 19. KHS Západočeského, resp. Plzeňského kraje: Výroční zprávy protiepidemického odboru 1988‐
2014. 20. Trmal, J., Kočí, J., Šimůnková, L. et al.: Epidemický výskyt parotitis epidemica v Ústeckém kraji. Zprávy CEM, 2011;20(6):219‐23. 21. Carr, M.J., Moss, E., Waters, A. et al.: Molecular epidemiological evaluation of the recent resurgence in mumps virus infections in Ireland. J. clin. Microbiol., 2010;48(9):3288‐94. 22. Otto, W., Mankertz, A., Santibanez, S. et al.: Ongoing outbreak of mumps affecting adolescents and young adults in Bavaria, Germany, August to October 2010. Euro Surveill., 2010;15(50):pii=19748. http://www.eurosurveillance.org/ViewArticle 53 SP2013: Příušnice 23. Rajčevic, S., Šeguljev, Z., Petrovic, V. et al.: Ongoing mumps outbreak in Novi Sad, the autonomous province of Vojvodina, Serbia, January to April 2012. Euro Surveill., 2012;17(19):pii=20169. http://www.eurosurveillance.org/ViewArticle 24. Kubínyiová, M., Príkazský, V., Beneš, Č. et al.: Výskyt příušnic v České republice v období od 1.1.2005 do 30.7.2006. Zprávy CEM, 2006;15(12):505‐8. 25. Allwinn, R., Zeidler, B., Steinhagen, K. et al.: Assessment of mumps virus‐specific antibodies by different serological assays: which test correlates best with mumps imunity? Eur. J. Clin. Microbiol. Infect. Dis., 2011; DOI 10.1007/s10096‐011‐1216‐z. 26. Štěpánová, V., Fajfr, M., Plíšková L.: Parotitida – vracející se onemocnění. Vakcinologie, 2014; 8(1): 31. 27. Limberková, R.: Příušnice – aktuální problém. Zprávy CEM, 2012;21(3):102‐5. 28. McLean H.Q., Hickman J.C., Seward F.J.: The Immunological Basis for Immunization Series Module 1 Mumps ‐ http://whqlibdoc.who.int/publications/2010/9789241500661_ eng.pdf, WHO 2010. 54 SP2013: Příušnice Seznam tabulek Tab. č. 5.1 SP2013 – Příušnice: Přehled výsledků vyšetřených protilátek proti viru příušnic ve věkových skupinách a hodnoty geometrického průměru indexu pozitivity u séropozitivních (GMIP+) a u všech (GMIP‐all) výsledků Tab. č. 5.2 SP2013 – Příušnice: Přehled výsledků vyšetřených protilátek proti viru příušnic ve věkové skupině 25‐29 let Tab. č. 5.3 SP2013 – Příušnice: Podíl a 95 % intervaly spolehlivosti pozitivních sér v jednotlivých věkových skupinách Tab. č. 5.4 SP2013 – Příušnice: Porovnání pozitivních výsledků SP2001 a SP2013 Tab. č. 5.5 SP2013 – Příušnice: Očkování proti příušnicím ‐ počet očkovaných podle počtu dávek, věk 1‐27 let, podle údajů z registračních karet SP2013 Tab. č. 5.6 SP2013 – Příušnice: Očkování proti příušnicím ‐ počet očkovaných jednotlivými vakcínami, věk 1‐18 let, podle údajů z registračních karet SP2013 Tab. č. 5.7 SP2013 – Příušnice: Očkování proti příušnicím – jiný počet dávek vakcíny, věk 1–18 let, podle údajů z registračních karet SP2013 Tab. č. 5.8 SP2013 – Příušnice: Očkování proti příušnicím – očkování neobvyklou vakcínou nebo neobvyklou kombinací vakcín, věk 1–18 let, podle údajů z registračních karet SP2013 Seznam grafů Graf č. 5.1 SP2013 – Příušnice: Podíl pozitivních, hraničních a negativních výsledků vyšetření protilátek proti viru příušnic Graf č. 5.2 SP2013 – Příušnice: Hodnoty geometrického průměru indexu pozitivity (GMIP) u séropozitivních a u všech výsledků ve věkových skupinách Graf č. 5.3 SP2013 – Příušnice: Podíl pozitivních výsledků podle věku ‐porovnání výsledků SP2001 a SP2013 Graf č. 5.4 SP2013 – Příušnice: Výskyt příušnic v ČR a Plzeňském kraji, 1980–2013 Graf č. 5.5 SP2013 – Příušnice: Nemocnost na příušnice v jednotlivých věkových skupinách, ČR 2000–
2012 55 SP2013: Pertuse 6. Dávivý kašel (pertussis) ‐ pertuse 6.1 Materiál a metody V Sérologickém přehledu 2013 (SP2013) ‐ pertuse bylo vyšetřeno 3 112 vzorků sér. Ve vzorcích odebraných pro potřeby SP2013 byly stanoveny hladiny protilátek proti B. pertussis dvěma metodami. Celkové protilátky proti celobuněčným antigenům B. pertussis byly stanoveny metodou přímé aglutinace, pro stanovení protilátek proti pertusovému toxinu B. pertussis ve třídě IgG byla použita metoda ELISA. Metoda průkazu protilátek přímou aglutinací (souprava Bordetella pertussis – AR – Ag, výrobce Test‐
Line, ČR) byla zvolena jako doplňková. Hlavním důvodem byla návaznost na SP2001, a to i když jsou známy limitace metody – stanovovány jsou především protilátky proti povrchovým strukturám bordetel (např. fimbriím), jedná se o metodu s obecně udávanou nižší senzitivitou a omezenou specificitou (v testu mohou zkříženě reagovat protilátky proti antigenům dalších druhů Bordetella sp.). Hladiny protilátek proti B. pertussis prezentované v SP2001 byly stanoveny pomocí antigenní suspenze firmy Sevapharma. Výroba tohoto diagnostika byla ukončena v r. 2004, antigenní suspenze firmy Test‐Line byla na trh uvedena v roce 2009. Z důvodu několikaletého výpadku produkce suspenze antigenů B. pertussis již nebylo možné posoudit návaznost stanovení protilátek proti B. pertussis pomocí antigenních suspenzí obou výrobců. Vzhledem k tomu, že příprava diagnostik obou výrobců se odkazuje na stejný standardní metodický postup uvedený v příloze AHEM 3/1976, určitou návaznost stanovení pomocí obou diagnostických souprav jsme předpokládali. Pro stanovení celkových protilátek proti celobuněčnému antigenu metodou přímé aglutinace pomocí soupravy Sevapharma i Test‐Line jsou séra v příslušném ředění inkubována s aglutinogeny (suspenze inaktivovaných bakterií B. pertussis, kmeny izolované v ČR a volené tak, aby byly dostatečně zastoupené sérotypy 1,2,3; 1,2 a 1,3). U populace očkované acelulárními vakcínami (aP), které neobsahují povrchové antigeny nedochází k tvorbě takto stanovitelných protilátek (viz tab. č. 6.2., 6.6.‐ srovnání výsledků SP2001 a SP2013). Podle očekávání je populace dětí do 6 let včetně očkovaná aP vakcínami ve vysokém procentu negativní. Za pozitivní jsou považovány vzorky vykazující aglutinaci v titru 8 a vyšším. Tyto titry protilátek odpovídají anamnestickým hladinám protilátek proti B. pertussis, nejsou však korelátem protekce. Příbalové letáky diagnostických souprav obou výrobců neuvádějí interpretaci stanovených hladin protilátek proti B. pertussis ve vztahu k vakcinaci. Podobně jako v SP2001 jsme jako obraz kontaktu s nativním antigenem nebo antigenem obsaženým ve vakcíně na základě doporučení AHEM příl. 3/76 použili hladiny protilátek v titru 8 a vyšším. Tato skutečnost byla ještě důkladně diskutována s autorkou kapitoly Dávivý kašel (Pertussis) v SP2001. Pozitivita protilátek je důsledkem setkání s přirozenou infekcí (kontakt není ale vázán pouze na B. pertussis) nebo reaktivity protilátek přetrvávajících po očkování vakcínami s celobuněčnou pertusovou složkou event. acelulární vakcíny s obsahem fimbrií. V literatuře (Deen, J.L. Clin. Infect. Dis. 1995, Medical Research Council 1959, Br. Med. J.) se uvádí, že vysoké titry aglutininů mohou představovat ochrannou hladinu. U dětí očkovaných acelulární pertusovou vakcínou neposkytuje stanovení aglutinačních protilátek dostatečnou informaci o úspěšnosti očkování, pouze informaci svědčící o kontaktu s cirkulujícími agens (bordetely). 56 SP2013: Pertuse Stanovení protilátek třídy IgG proti pertusovému toxinu (anti‐PT IgG) je specifickým průkazem infekce B. pertussis nebo očkování proti pertusi. Sérologické stanovení přitom neumožňuje odlišení postinfekčních a postvakcinačních protilátek. Z tohoto důvodu jsou kontrola očkování i sérologické stanovení diagnózy ve vysoce proočkované populaci obtížné. V klinické praxi se jejich stanovení používá zejména pro potvrzení diagnózy pertuse zároveň s průkazem specifických protilátek ve třídě IgA. Pro potřeby SP2013 jsou hladiny IgG protilátek proti pertusovému toxinu (PT) stanovené metodou ELISA (souprava firmy Sekisui Virotech, Německo) uvedeny ve formátu IU/ml (kalibrace podle mezinárodní standardy WHO, kód NIBSC: 06/140, odpovídá 335 IU). Postup přípravy standard a ověření jejich možnosti využití při stanovení postvakcinačních i postinfekčních hladin protilátek proti B. pertussis uveřejnila WHO ve zprávě z velké mezinárodní porovnávací studie (Expert commitee on Biological standardization 10/2008), kde na základě nově stanovených standardů lidského antiséra proti antigenům B. pertussis byly porovnány výsledky ELISA stanovení 22 laboratoří z 15 zemí světa. Podle dokumentu ECDC „Guidance and protocol for the serological diagnosis of human infection with Bordetella pertussis“(2012) odpovídají IU/ml dříve používaným jednotkám EU/ml (ELISA units/ml), ve kterých jsou také uvedené výsledky mezinárodních studií ESEN. V klinických studiích očkovacích látek registrovaných a dostupných v ČR je za nejnižší pozitivní hladinu IgG protilátek proti pertusovému toxinu považována hladina 5 IU/ml. Hladinu protilátek proti pertusovému toxinu 5 IU/ml pro rozlišení séronegativity a séropozitivity uvádí také Doporučení ACIP (Advisory Committee on Immunization Practises, MMWR, CDC) z března 2006. Z těchto skutečností jsme vycházeli při interpretaci výsledků vyšetření protilátkové odpovědi ve vztahu k očkování proti pertusi (Tab. č. 6.1.). Tab č. 6.1.: SP2013 – Pertuse: IgG protilátky proti pertusovému toxinu (anti‐PT IgG) – Interpretace vzhledem k hodnocení očkování proti pertusi hladina anti‐PT IgG hodnocení <5IU/ml negativní ≥5IU/ml sérokonverze
Při sledování efektu očkování je nutné mít ale na mysli, že u pertuse není znám sérologický korelát protekce a stanovená výše hladin IgG PT tedy neslouží jako indikátor ochrany proti B. pertusis (citace WHO – The Immunological Basis for Immunization Series, modul 4: Pertussis, update 2009). Hladina ≥ 5IU/ml pouze dokumentuje odpověď na podání očkovací látky ve smyslu sérokonverze. V dalším textu je ve významu sérokonverze používán rovněž termín séropozitivita. Hodnocení hladin anti‐PT IgG podle doporučeného schématu výrobce slouží pro potřeby diagnostiky onemocnění a je proto odlišné. Vzorky s hladinami anti‐PT IgG < 36 IU/ml jsou interpretovány jako negativní. Za hraniční (neprůkazné) hladiny anti‐PT IgG jsou považovány hodnoty 36–44 IU/ml. Zřetelně zvýšené hladiny protilátek v důsledku nedávno proběhlé infekce se pohybují v intervalu 45–
100 IU/ml, ale ani v tomto případě je není možné odlišit od protilátek vakcinačních a i v takovém případě je nutné vzít v úvahu vakcinační anamnézu pacienta. V literatuře se přitom uvádí, že k poklesu postvakcinačních protilátek dochází dříve než po přirozené infekci. Hladiny anti‐PT IgG související s probíhající infekcí dosahují hodnot >100 IU/ml. I tyto hodnoty jsou výrobcem vztahovány především k diagnostice susp. pertuse a nikoli jako korelát odpovědi na očkovací látku. 57 SP2013: Pertuse Statistické metody byly prováděny v programu Microsoft Office v. 2010 Excel na Oddělení projektů a vzdělávání ZÚ Ústí nad Labem. 6.2 Laboratorní výsledky 6.2.1
Vyšetření protilátek proti B. pertussis Vyšetření metodou aglutinace potvrdilo, že děti očkované acelulární očkovací látkou (plošně od roku 2007) nevytvářejí protilátky proti povrchovým antigenům B. pertussis a v nízkých věkových skupinách je většina vyšetřených dětí do 6 let věku včetně negativní (Tab. č. 6.2., Graf č. 6.2.). Ještě ve 4 letech věku je pouze 5,9 % vyšetřených dětí pozitivních. Ve školním věku procento pozitivních dětí zřetelně narůstá: 7leté děti byly většinově očkovány ještě celobuněčnou vakcínou (TETRAct‐HIB do roku 2006 včetně) a aglutinační protilátky jsou pozitivní u 68,4 % dětí. Nejvyšší procento pozitivních je mezi 11letými (92,2 %). V aglutinaci prokazují v porovnání s ostatními věkovými skupinami nejvyšší GMT a rovněž nejvyšší procento séropozitivních s protilátkami anti‐PT IgG (97,1 %). To může představovat interferenci efektu přeočkování (6 dávek má 87% vyšetřených dětí) s cirkulací B. pertussis a i dalších bordetel v populaci. Ve vyšších věkových skupinách (až do věkové skupiny 50–54 event. 55–59 let) mohou tyto aglutinační protilátky představovat rezidua po prodělaném onemocnění, po očkování celobuněčnou vakcínou (poslední přeočkování proběhlo ale v 5ti letech věku). Protilátky mohou rovněž současně reflektovat výsledek boosterování přirozenou infekcí B. pertussis i dalších druhů bordetel. Celkem byly ve sledovaném souboru u 63,2 % osob stanoveny hladiny rovny a vyšší titru 8 (z toho 25,7 % respondentů mělo hladiny vyšší než titr 16), u 36,8 % osob byly hladiny aglutinačních protilátek negativní. Rovněž stanovení protilátek anti‐PT IgG může vypovídat o postvakcinační i postinfekční odpovědi a bez důkladné znalosti anamnézy jednotlivce je obtížné výsledky správně interpretovat. Odraz vakcinace na sledované sérologické výsledky – tj. hladinu anti‐PT IgG u dětí ve věku, ve kterém jsou očkovány a přeočkovány, tj. 0–1 rok, 5 let a 10 let je ale prokazatelný (Tab. č. 6.3.). GMT dosahují nejvyšších hodnot v celém vyšetřovaném souboru – 24,1 (1 rok věku), 22,8 (5 let věku) a 28,3 u desetiletých. Výsledky jsou uvedeny v tab. č. 6.3. a grafu č. 6.1. U jednoletých dětí byla sérokonverze (hladina protilátek ≥ 5 IU/ml) prokázána u 100 % vyšetřených. Přitom pouze 84,2% obdrželo 4 dávky základního očkování, zbývajících 15,8 % dostalo jen 3 dávky (Tab. č. 6.7. a). Tyto protilátky v prvních letech života ale relativně rychle klesají – ve 3letech má séropozitivní hladinu 81,3 % dětí, ve 4 letech jen 69,6 % dětí. Časový interval od očkování a podíl dětí se sérokonverzí dokumentuje graf č. 6.4. U dětí se základním očkováním (1–2leté děti) je 4,1% respondentů séronegativních již za 6–12 měsíců od poslední dávky očkování. V 5 letech (věk prvního přeočkování) dosáhlo hladiny ≥ 5IU/ml pouze 90,7 % dětí (tj. 9 dětí mělo hladinu anti‐TP IgG < 5 IU/ml). Z těchto 9 dětí mělo 6 dětí pouze 4 dávky Infanrix hexa a 3 děti byly řádně očkovány 5 dávkami aP. Lze tedy spekulovat, že 97 % dětí by dosáhlo po přeočkování sérokonverze. Je zřejmé, že díky poklesu anti‐PT IgG protilátek je ve věkové skupině 4letých dětí 58 SP2013: Pertuse relativně vysoký podíl dětí vnímavých. To dokumentuje i geometrický průměr titrů protilátek (GMT) – u 4letých je nejnižší v celém vyšetřeném souboru dětí a mladých dospělých (Tab. č. 6.3.). K poklesu hladiny anti‐PT IgG nedochází po přeočkování tak rychle jako po základním očkování po druhém roce života. V osmi letech je séropozitivních 86,5 % dětí. Další přeočkování v 10 letech prokázalo hladiny ≥ 5IU/ml u 95,8 % dětí. Pouze 4 děti byly negativní, ty však ještě posilovací dávku nedostaly, takže lze shrnout, že po přeočkování v 10 letech byla u 100 % očkovaných dětí prokázána sérokonverze anti‐PT IgG. Pokles na 63,4 % je zřejmý u 14letých dětí. Je to věková skupina, která byla přeočkována v 10 letech jen částečně (pouze 34,6 % má 6 dávek). Věková skupina 14–15letých dětí vykazuje nejnižší procento prokázané séropozitivity (63,4 %, resp. 68,8%) v dětském a mladém dospělém věku (Tab. č. 6.3.). V epidemiologické situaci se tento stav odrazil již v roce 2012 – nemocnost v tomto věku začala stoupat a věková skupina 15–19 let vykazuje nejvyšší specifickou nemocnost v roce 2012 (49/100 tis. obyv.) U osob starších 15 let se procento osob se sérokonverzí pohybuje pod 80 % (vyjma osob ve věku 17 let – 81,4 % a 20 let – 83,5 %). Pro komplexní pohled na problém pertuse zde uvádíme výsledky podle manuálu výrobce použité diagnostické soupravy (Tab. č. 6.4.). Ve sledovaném souboru byly pro potřeby diagnostiky susp. pertuse negativní hladiny (<36 U/ml) stanoveny u 87,3 % vzorků. Hraniční hodnoty (36–44 IU/ml) byly detekovány u 2,2 % vzorků. 6,0 % vzorků vykazovalo pozitivní reakci (45–100 IU/ml), 4,7 % vzorků bylo silně pozitivních (>100 IU/ml). Na základě požadavku a doporučení SZÚ uvádíme v tabulce č. 6.4. počty a podíl pozitivních sér v procentech v rozmezí hodnot anti‐PT IgG 40‐99,9 IU/ml a anti‐PT IgG  100 podle věku. Hodnotíme‐li tato data ve věkových kategoriích je patrné, že v dětském věku, kdy se provádí očkování a přeočkování (0–1, 5 a 10 let), dochází ke zvýšení počtu pozitivních probandů v daném věku a zvýšení procenta séropozitivních. Rovněž děti po očkovaní dosahují vysokých hladin anti‐PT IgG  100 U/ml (Tab.č.6.4.). Data prokazují (Tab. č. 6.4. a 6.7.a), že po očkování a přeočkování dochází k výraznému boosteru protilátek u 32 % 5letých (24 probandů ze 75) a u 59 % 10letých (33 z 56 dětí s 6 dávkami). Z tab. č. 6.7.a o očkování respondentů je také zřejmé, že dochází k opožďování očkování – např. u 5letých má 5 dávek 77, 3 % dětí, u 10letých má 6 dávek 59 %. Pouze 0,4% dospělých vykazuje v záznamech z registračních karet aplikaci dTaP očkování (Adacel, Boostrix). Je tedy zřejmé, že u dospělých vysoké hodnoty anti‐PT IgG prokazují nejspíše recentně proběhlou pertusi. Z porovnání s hlášenou specifickou nemocností vyplývá, že případy pertuse v dospělosti nejsou diagnostikovány a hlášeny. Ve věkových skupinách 50‐64 let byla u dvou osob z 296 stanovena hladina anti‐PT IgG  100, což by představovalo (i při limitaci do věku 64 let v SP2013) mnohonásobně vyšší specifickou nemocnost, než je hlášená (2012: 50+ 1,3/100 000 obyv.). Počty vyšetřených osob ve věkových skupinách se pohybovaly v rozmezí 88–103. Výsledky vyšetření pozitivních a negativních sér byly vyjádřeny v absolutních a relativních počtech (% z celkového počtu vyšetřených sér) ve věkových skupinách. U podílu pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách byl uveden 95 % interval spolehlivosti založený na binomickém rozložení (Tab. č. 6.5). Střední hodnota hladiny protilátek anti‐PT IgG a titrů aglutinačních protilátek ve věkových skupinách byla vyjádřena GMT (geometrický průměr anti‐PT IgG, geometrický průměr titrů aglutinačních protilátek). Pro zpracování dat byl použit MS Excel. 59 SP2013: Pertuse Tab. č.6.2. SP2013 – Pertuse, aglutinace: Přehled výsledků vyšetřených protilátek ve věkových skupinách pozitivní séra věková počet sér GMT‐all skupina % GMT‐pozit. 8 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 101 94 96 102 97 96 98 96 102 95 103 98 97 101 96 101 97 99 101 91 91 92 89 88 94 102 102 97 101 100 97 98 1,5 1,3 1,2 1,5 2,7 5,4 10,6 12,2 15,2 17,3 29,9 17,2 7,8 9,1 14,7 13,2 14,5 16,2 12,1 10,9 13,1 12,8 10,9 10,7 13,5 13,1 12,5 12,4 15,0 12,7 8,7 4,1 2 2 2 6 26 39 67 69 78 72 95 79 55 65 72 84 76 83 76 68 73 76 68 65 76 82 82 75 83 77 64 39 60 2,0% 2,1% 2,1% 5,9% 26,8% 40,6% 68,4% 71,9% 76,5% 75,8% 92,2% 80,6% 56,7% 64,4% 75,0% 83,2% 78,4% 83,8% 75,2% 74,7% 80,2% 82,6% 76,4% 73,9% 80,9% 80,4% 80,4% 77,3% 82,2% 77,0% 66,0% 39,8% 11,3 9,4 11,3 11,3 12,3 30,9 26,6 27,0 25,6 32,4 37,6 26,8 16,0 18,0 25,2 17,8 21,8 22,7 19,7 17,5 19,5 17,5 17,5 16,9 19,6 18,5 17,7 18,9 21,4 19,9 16,0 12,0 SP2013: Pertuse Tab. č. 6.3. SP2013 – Pertuse, anti‐PT IgG: Přehled výsledků vyšetřených protilátek ve věkových skupinách pozitivní séra věková skupina počet sér GMT‐all 1 101 2 5 % GMT‐pozit. 24,1 101 100,0% 24,1 94 11,8 82 87,2% 13,7 3 96 8,7 78 81,3% 10,3 4 102 7,0 71 69,6% 8,7 5 97 19,4 88 90,7% 22,8 6 96 17,7 90 93,8% 19,4 7 98 20,1 89 90,8% 23,7 8 96 12,2 83 86,5% 14,3 9 102 12,0 91 89,2% 13,7 10 95 26,0 91 95,8% 28,2 11 103 21,8 100 97,1% 22,9 12 98 11,1 88 89,8% 12,4 13 97 10,9 77 79,4% 13,9 14 101 9,8 64 63,4% 16,4 15 96 11,1 66 68,8% 18,7 16 101 11,0 76 75,2% 15,3 17 97 14,4 79 81,4% 19,6 18 99 12,2 75 75,8% 18,9 19 101 11,4 80 79,2% 15,1 20 91 12,2 76 83,5% 15,3 21 91 11,4 68 74,7% 16,3 22 92 11,1 71 77,2% 15,3 23 89 11,1 62 69,7% 18,2 24 88 10,7 68 77,3% 14,2 25–29 94 8,8 70 74,5% 11,4 30–34 102 7,4 67 65,7% 10,1 35–39 102 6,9 59 57,8% 10,9 40–44 97 6,8 52 53,6% 10,4 45–49 101 7,2 63 62,4% 10,3 50–54 100 7,0 57 57,0% 10,8 55–59 97 7,4 66 68,0% 10,0 60–64 98 9,1 79 80,6% 11,0 61 SP2013: Pertuse 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25‐29
30‐34
35‐39
40‐44
45‐49
50‐54
55‐59
60‐64
0%
věkové skupiny (roky)
pozitivní
negativní
Graf č. 6.1. SP2013 – Pertuse: ELISA ‐ podíl pozitivních (anti‐PT IgG  5IU/ml) a negativních (anti‐PT IgG < 5) podle věku 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25‐29
30‐34
35‐39
40‐44
45‐49
50‐54
55‐59
60‐64
0%
věkové skupiny (roky)
pozitivní
negativní
Graf č. 6.2. SP2013 – Pertuse: Aglutinace ‐ podíl pozitivních (titr  8) a negativních ( titr < 8) podle věku 62 SP2013: Pertuse 30,0
Hodnota GMT
25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25‐29
30‐34
35‐39
40‐44
45‐49
50‐54
55‐59
60‐64
0,0
věkové skupiny (roky)
GMT anti‐PT IgG
GMT anti‐PT IgG+
Graf č. 6.3. SP2013 ‐ Pertuse: Hodnoty GMT séropozitivních a všech vyšetřených osob ve věkových skupinách (anti‐PT IgG+ a anti‐PT IgG all) 100%
98%
96%
věkové skupiny
94%
1 ‐ 2
5 ‐ 6
10 ‐ 11
92%
90%
88%
86%
0 ‐ 29
30 ‐ 182
183 ‐ 365
Počet dní od posledního očkování
> 365
Graf č. 6.4. SP2013 – Pertuse: Procento pozitivních (anti‐PT IgG  5IU/ml) podle věku a počtu dní od posledního očkování – věkové skupiny 1–2, 5–6, 10–11 let. 63 SP2013: Pertuse Tab. č. 6.4. SP2013 – Pertuse, anti‐PT IgG: Přehled výsledků vyšetřených protilátek ve věkových skupinách podle dosažené koncentrace anti‐PT IgG věk 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 anti‐PT počet sér IgG  5 % 101 101 100,0% 94 82 87,2% 96 78 81,3% 102 71 69,6% 97 88 90,7% 96 90 93,8% 98 89 90,8% 96 83 86,5% 102 91 89,2% 95 91 95,8% 103 100 97,1% 98 88 89,8% 97 77 79,4% 101 64 63,4% 96 66 68,8% 101 76 75,2% 97 79 81,4% 99 75 75,8% 101 80 79,2% 91 76 83,5% 91 68 74,7% 92 71 77,2% 89 62 69,7% 88 68 77,3% 94 70 74,5% 102 67 65,7% 102 59 57,8% 97 52 53,6% 101 63 62,4% 100 57 57,0% 97 66 68,0% 98 79 80,6% anti‐PT IgG < 5 0 12 18 31 9 6 9 13 11 4 3 10 20 37 30 25 18 24 21 15 23 21 27 20 24 35 43 45 38 43 31 19 % 0,0% 12,8% 18,8% 30,4% 9,3% 6,3% 9,2% 13,5% 10,8% 4,2% 2,9% 10,2% 20,6% 36,6% 31,3% 24,8% 18,6% 24,2% 20,8% 16,5% 25,3% 22,8% 30,3% 22,7% 25,5% 34,3% 42,2% 46,4% 37,6% 43,0% 32,0% 19,4% 64 anti‐PT IgG 40‐99,9 11 8 0 1 12 14 14 7 5 17 18 6 7 7 10 2 14 8 5 6 5 5 10 4 3 3 4 0 5 5 2 4 % 10,9% 8,5% 0,0% 1,0% 12,4% 14,6% 14,3% 7,3% 4,9% 17,9% 17,5% 6,1% 7,2% 6,9% 10,4% 2,0% 14,4% 8,1% 5,0% 6,6% 5,5% 5,4% 11,2% 4,5% 3,2% 2,9% 3,9% 0,0% 5,0% 5,0% 2,1% 4,1% anti‐PT IgG  100 12 3 1 0 12 9 10 5 5 16 7 2 1 5 4 5 8 8 3 5 7 4 3 4 2 1 0 0 1 1 1 0 % 11,9% 3,2% 1,0% 0,0% 12,4% 9,4% 10,2% 5,2% 4,9% 16,8% 6,8% 2,0% 1,0% 5,0% 4,2% 5,0% 8,2% 8,1% 3,0% 5,5% 7,7% 4,3% 3,4% 4,5% 2,1% 1,0% 0,0% 0,0% 1,0% 1,0% 1,0% 0,0% SP2013: Pertuse Tab. č. 6.5. SP2013 – Pertuse: Podíl a 95 % intervaly spolehlivosti pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách pozitivní séra věková skupina počet sér 1–4 počet % 95% IS 393 332 85% 90% 85% 76% 77% 70% 56% 60% 74% 81–88% 87–93% 82–88% 72–80% 72–80% 63–76% 49–63% 53–67% 68–80% 5–9 489 441 10–14 494 420 15–19 494 376 20–24 451 345 25–34 196 137 35–44 199 111 45–54 201 120 55–64 195 145 6.2.2
Porovnání výsledků laboratorního vyšetření protilátek proti pertusi v sérologickém přehledu 2013 a 2001 V případě pertuse existují pro porovnání výsledků SP2001 a SP2013 jen omezené možnosti a porovnání má omezenou vypovídací hodnotu. Lze porovnat pouze výsledky aglutinace. Tabulka č. 6.6 uvádí procenta pozitivních podle věku resp. věkových skupin v roce 2001 a 2013. U populace očkované aP, které neobsahují povrchové antigeny nedochází k tvorbě takto stanovitelných protilátek (Tab. č. 6.2., 6.6.‐ srovnání výsledků SP2001 a SP2013). Podle očekávání je populace dětí do 6 let včetně očkovaná aP vakcínami ve vysokém procentu negativní. Vzhledem k omezené specificitě aglutinační metody vůči B. pertusis je možné u séropozitivních dětí očkovaných aP vakcínou (děti 1–6 let) usuzovat na cirkulaci dalších druhů bordetel. Od roku 2000 nejvyšší nemocnost byla evidována u 10–14letých, a tyto kohorty dorostly v SP2013 až do věku 22–27 let. V SP 2013 ale v těchto věkových skupinách vyšší procento séropozitivních osob neprokazujeme. Až do věkové skupiny 40–44 je procento séropozitivních osob v SP 2013 nižší v porovnání se SP2001 a naopak ve vyšších věkových skupinách 45–59 prokazuje SP2013 vyšší procento pozitivních respondentů. 65 SP2013: Pertuse Tab. č. 6.6. SP2013 – Pertuse, aglutinace: Srovnání pozitivních výsledků (% pozitivních osob) SP2001 a SP2013. % pozitivity věková skupina
0‐1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 2001 aglutinace 57,6 89,7 72,7 69,7 82,3 87,0 88,8 89,4 87,4 87,8 87,6 95,0 89,0 90,0 90,0 94,1 93,0 96,0 97,1 95,9 92,1 89,5 94,1 93,1 92,4 90,9 92,2 94,3 68,0 53,8 39,6 44,4 66 2013 aglutinace 2,0 2,1 2,1 5,9 26,8 40,6 68,4 71,9 76,5 75,8 92,2 80,6 56,7 64,4 75,0 83,2 78,4 83,8 75,2 74,7 80,2 82,6 76,4 73,9 80,9 80,4 80,4 77,3 82,2 77,0 66,0 39,8 SP2013: Pertuse 6.3 Očkování proti pertusi Očkovací schéma Děti (1 až 18 let)  V roce 2013 se základní očkování proti pertusi podle platného očkovacího kalendáře (vyhl. MZ ČR č. 537/2006 Sb., v platném znění) provádí hexavalentní očkovací látkou Infanrix Hexa ve schématu 3+1. Ze zdravotní indikace je možné použít i vakcínu Infanrix HIB (event. Infanrix). Očkování se zahajuje v 9. kalendářním týdnu dítěte, 2. a 3. dávka se podává vždy po měsíci. Čtvrtá dávka může být podána nejdříve za 6 měsíců po 3. dávce a nejpozději do 18. měsíců věku dítěte.  Přeočkování očkovací látkou Infanrix se provádí v 5 letech dítěte.  V roce 2009 bylo zavedeno další přeočkování u 10letých dětí. Používá se očkovací látka Boostrix Polio nebo Adacel Polio.  Toto schéma se týká všech dětí 1–18 let. Během období od SP2001 došlo ale k významným změnám v použití očkovacích látek (viz Historie). Obecně lze shrnout, že celobuněčné pertusové vakcíny byly nahrazeny acelulárními očkovacími látkami (datování – viz Historie).  Za úplné očkování se u dětí do 5 let věku považují 4 dávky, pro děti ve věku 5–9 let 5 dávek a dětí 10+ dávek 6 dávek (v rámci SP2013 se týká dětí narozených v roce 1999–2003). Dospělí (19 až 64 let)  Očkování proti pertusi v ČR bylo zahájeno v roce 1958. Doočkovávány byly i starší ročníky, ale není jistý údaj, u kterých ročníků k očkování došlo. Ve věkové skupině 60‐64 let v rámci SP2013 jsme počítali s negativní očkovací anamnézou. Z 98 celkem odebraných osob má záznam o kompletní provedené vakcinaci 1 osoba (4 dávky), 2 probandi mají záznam o 3 podaných dávkách.  Za úplné očkování u osob narozených do roku 1999 se považuje 5 dávek.  U osob ve věkových skupinách 19–59 let s nárůstem věku klesalo procento respondentů, u kterých byla dostupná data očkování (Tab. č. 6.7.b). Historie očkování proti pertusi Očkování v ČR bylo zahájeno v roce 1958 (očkovací látka Alditepera české výroby). Do roku 1994 byla používána ve schématu 2+1 s přeočkováním ve 3 a 5 letech. Následně, až do roku 2001 ve schématu 3+1 s přeočkováním v 5 letech. V roce 2001 byla Alditepera nahrazena tetravakcínou TETRAct‐HIB (Sanofi Pasteur), očkovalo se ve stejném schématu. Od roku 2004 začala být pro plošné přeočkování v 5 letech používána acelulární vakcína Infanrix. Od roku 2007 se v ČR začala plošně pro základní očkování používat acelulární vakcína (většinově Infanrix Hexa, GSK). V roce 2009 bylo pro desetileté děti zavedeno přeočkování vakcínou Boostrix Polio, event. Adacel Polio (od 2010). Je nutné zmínit, že použití acelulárních pertusových vakcín bylo možné v případě kontraindikací podání celobuněčné pertusové vakcíny, a nebo za úhradu již od roku 2001 (Infanrix, Infanrix Hexa 67 SP2013: Pertuse GSK, Hexavac ‐ Aventis Pasteur). Podíl takto očkovaných dětí se regionálně lišil a tato analýza není obsahem této zprávy. 6.3.1
Očkování proti pertusi v populaci v rámci SP2013 Byla provedena analýza počtu dávek očkování proti pertusi u 1769 dětí ve věku 1‐18 let (Tab. č. 6.7.a). Nevěrohodné údaje uvedené v registračních kartách jsme u pediatrů ověřovali. U dětí ve věku 1–18 let se podařilo zjistit informace o očkování u všech s výjimkou dvou dětí (dívka 7 let a muž 18 let, který už byl ale registrován u praktického lékaře pro dospělé) ‐ obě děti měly pozitivní hodnoty protilátek proti pertusi v obou použitých metodách. Podle údajů pediatrů uváděných v registračních kartách byla proočkovanost proti pertusi velmi dobrá a pohybovala se v nízkých věkových skupinách 99–100% (Tab. č. 6.7.a). Je také zřejmé, že přeočkování, která jsou podle platného očkovacího kalendáře prováděna v 5 a 10 letech, bývají zpožďována a posunována o 1–2 roky. Vzhledem k relativně krátkému přetrvávání postvakcinačních protilátek to není žádoucí jev. U dospělých osob ve věku 19–64 let nebylo jednoduché analyzovat údaje o očkování vzhledem k nedostupnosti nebo neúplnosti dat. To se týká i osob ve věku 19–24 let (tedy krátce po ukončení registrace u pediatra a přestupu k praktickému lékaři pro dospělé), u kterých nebyly údaje dostupné již u 22 % respondentů. U další věkové skupiny 25–29 let byla kompletní data dostupná u 51,6 % osob. Údaje o dostupných datech o očkování u dospělých (Tab.č. 6.7.b) odráží historii očkování proti pertusi (DTP) u nejvyšší věkových skupin 55–59 a 60–64 let. Očkování bylo zahájeno v roce 1958 a byly doočkovány i starší ročníky, v SP2013 jsou data o očkování ve věkové skupině 55–59, 60–64 dostupná ve 4 % resp. 2 % zúčastněných osob (Tab. č. 6.7. b). Z uvedených důvodu není možné u dospělé populace odvozovat závěry z dat o proočkovanosti a vztahovat k nim výsledky SP2013 pro dospělou populaci. Tuto situaci vnímáme spíše jako podnět k zamyšlení, jestli a jak tento stav lze zlepšit. 68 SP2013: Pertuse Tab. č. 6.7.a SP2013 – Pertuse – údaje z registračních karet: Počet podaných dávek očkovací látky podle věku (0–18) 69 SP2013: Pertuse Tab. č. 6.7.b SP2013 ‐ Pertuse: Údaje z registračních karet: Počet podaných dávek očkovací látky podle věku (19–64) 70 SP2013: Pertuse 6.4 Epidemiologická situace – nemocnost pertuse Incidence pertuse v ČR od roku 1994 v jednotlivých letech vykazuje kolísavé počty nemocných. Celkový trend hlášených onemocnění je vzestupný viz Graf č. 6.5. Vzhledem k vysoké proočkovanosti české populace má sérologická diagnostika onemocnění významná úskalí. Laboratorní stanovení není schopné rozlišit postinfekční a postvakcinační protilátky. To je jeden z důvodů, proč je nutné na hlášenou incidenci pohlížet jako na údaje s významnou podhlášeností. Zároveň je nutné zmínit, že podmínky a situace se v jednotlivých regionech významně liší a to jak v kvalitě diagnostiky, tak v úrovni hlášení. Dalším faktorem je, že lékaři v diferenciální diagnostice s diagnózou pertuse nepočítají, pertusi jako problém začínají vnímat až v posledních 2–3 letech. Nemocnost i přes vysokou proočkovanost dětské populace v posledních 20 letech není zanedbatelná. Nárůst byl zaznamenán již v roce 1993, se zřetelným zvýšením zejména v letech 1996 a 1997. Jedna z nejvyšších zaznamenaných nemocností byla v letech 2008 (767 případů) a 2009 (955 případů) – 9,1/100 tisíc případů, z toho 617 případů bylo u dětí 0–14 let (nemocnost 41,5/100 tisíc obyvatel 0–
14 let). V roce 2013 je počet hlášených případů ještě vyšší – 1233 případů, tj. nemocnost 11,7/100 tisíc obyvatel). Specifická nemocnost pertuse dokumentuje tzv. „waning“ ‐ vyvanutí imunity (viz Tab. č. 6.8.). Od roku 2000 je nejvyšší specifická nemocnost zaznamenána ve věkové skupině 10–14 let a signalizuje právě vyvanutí postvakcinační imunity. V roce 2009 po zavedení přeočkování desetiletých byla nejvyšší nemocnost v roce 2012 přesunuta do kohorty 15–19letých (tj. po 4 letech od zavedení boosteru v 10 letech věku). Vývoj epidemiologické situace dokumentuje Graf č. 6.5. 12,0
Nemocnost na 100 tis. obyvatel
10,0
8,0
6,0
4,0
2,0
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
0,0
Rok
Graf č. 6.5 SP2013 – Pertuse: Výskyt pertuse v ČR, 1979–2013 71 SP2013: Pertuse Tab. č. 6.8. SP2013 – Pertuse: Hlášené případy v ČR, specifická nemocnost, 2010–2012 rok 2010 rok 2011 rok 2012 věk počet nemocnost počet nemocnost na počet nemocnost onemocnění na 100 000 onemocnění
100 000 onemocnění na 100 000 0 17 14,3 13 11,6 31 28,5 1–4 23 7,6 18 3,9 36 7,5 5–9 43 9,1 32 6,6 38 7,6 10–14 325 70,8 116 25,9 160 35,3 15–19 153 24,8 85 14,6 265 49 20–49 71 1,54 40 0,87 158 3,45 50+ 71 0,79 20 0,52 50 1,3 celkem 662 6,3 324 3,1 738 7 6.5 Diskuze Z epidemiologické situace je zřejmé, že B. pertussis cirkuluje i v populaci s vysokou proočkovaností. Jak vyplývá z výsledků některých studií, lze na vzrůstající trend výskytu pertuse také pohlížet jako na efekt vyššího povědomí odborné veřejnosti a v souvislosti s tím zlepšení diferenciální diagnostiky. Je ale zřejmé, že ani prodělané onemocnění ani očkování nezajišťuje celoživotní ochranu a reinfekce jsou časté. Epidemiologické sérostudie potvrzují, že skutečná nemocnost je ještě významně vyšší než nemocnost hlášená, zejména u dospělých. Velmi pozitivně v SP2013 je možné hodnotit vysokou proočkovanost u malých dětí (jednoleté se 4 dávkami – 84 %, dvouleté 100 %). U přeočkování v 5 a 10 letech je podání boosteru již oddalováno. Sérologie u dospělých signalizuje, že v případě zůstane‐li vakcinační strategie beze změny, cirkulace B. pertussis bude pokračovat i nadále a bude tak docházet k opakovaným infekcím a onemocněním. Z rychlosti poklesu postvakcinačních protilátek se zdá, že současné doporučení tj. booster dTaP (trivakcína s acelulární pertusovou složkou pro dospělé) a alespoň jednou v dospělosti by nemusel být dostačující. Nahrazení pravidelného přeočkování proti tetanu použitím trivakcíny s acelulární pertusovou složkou by mohlo být řešením pro nejbližší dobu. Pro jasnější pohled na celý problém chybí potvrzení sérologického korelátu protekce u očkovaných nebo promořených osob. S tím úzce souvisí i otázka vývoje nových a účinných očkovacích látek a sledování sérologického stavu populace v pravidelných, nejlépe pětiletých intervalech. 6.6 Závěr V období od posledních sérologických přehledů v roce 2001 došlo v očkovacím kalendáři ČR k významným změnám. Začaly se používat zahraniční kombinované očkovací látky, došlo i ke změně kvality vakcín – zavedeny byly acelulární pertusové očkovací látky. Jsme svědky měnící se epidemiologické situace – pertuse má vzrůstající trend výskytu a současně se změnami v očkovacím kalendáři (booster v 10 letech věku) dochází k posunu nemocnosti ve věkových skupinách. Sérologický přehled pertuse 2013 (prevalenční epidemiologická studie) prokazuje dobrou odpověď na podání hexavalentní vakcíny u malých dětí. Po základním očkování dochází však rychle k poklesu protilátek. Přeočkování v 5 a 10 letech věku by se nemělo proto oddalovat. Otázkou zůstává úroveň specifických protilátek u dospělých – v SP2013 20–45 % dospělých nemá prokazatelné protilátky a je tedy populací, která umožňuje cirkulaci B. pertussis. Do vyšších věkových skupin dorůstá populace, u které bylo po roce 1958 zahájeno očkování a v porovnání s výsledky SP2001 je procento 72 SP2013: Pertuse séropozitivních dospělých osob nižší (porovnání výsledků aglutinačních metod). Výjimkou jsou pouze nejvyšší věkové skupiny 50+, u kterých je nutné vzít v úvahu, že mohly prodělat pertusi ještě jako neočkované osoby. Literatura 1. Buriánová‐Vysoká, B., Maixnerová,M., Mottl, M.: Standardní metodika mikrobiologické diagnostiky nákaz vyvolaných Bordetellami. AHEM, příloha 3, 1976: 1071 ‐ 1085 2. Broder, K.R., Cortese, M.M., Iskander, J.K. et al.: Preventing Tetanus, Diphteria and Pertussis Among Adolescents: Use of Tetanus Toxoid, Reduced Diphteria Toxoid and Acellular Pertussis Vaccines. Recommendation of the Advisory Committee on Immunization Practices. CDC. MMWR (2006) 55, RR‐3. 3. Deen, J.L., et al.: Household contact study of Bordetella pertussis infections. Clin. Infect. Dis. 1995, 21: 1211– 1219. 4. Fabiánová, K., Beneš, Č., Šebestová, H. et al.: Pertuse v ČR v roce 2012– rozbor epidemiologické situace. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha) 2013; 22(2):55‐61 5. Fabiánová, K., Zavadilová, J. et al.: Pertuse a parapertuse v ČR v roce 2011. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha) 2012; 21(3): 97‐102 6. Fabiánová, K. et al.: Aktualizovaná doporučení pro laboratorní diagnostiku pertuse a paraparetuse. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie, 2011, 20 (4): 142‐144 7. Giammanco , A. et al.: European Sero‐Epidemiology Network 2: standardization of assay results for pertussis requires homogenity of antigenic preparations. Vaccine, 2008, 26: 4486‐4493. 8. Giammanco, A. et al.: European Sero‐Epidemiology Network: standardization of immunoassay for pertussis. Vaccine, 22 (1): 112‐120 9. Guidance and protocol for the serological diagnosis of human infection with Bordetella pertusis. Technical dokument. ECDC, Stockholm, October 2012. 10. Guiso, N. et al.: What to do and not to do in serological diagnosis of pertusis: recommendation from EU reference laboraties. Eur J Clin Microbiol Infect Dis (2011) 30:307‐3012 11. Maixnerová, M., Buriánová‐Vysoká, B., Burian, V., Stránský, V.: Surveillance of whooping cough in Czechoslovakia. 3. A method of microtitration of antibodies to B. pertussis by means of three type antigens. Journal of hygiene, epidemiology, microbiology,. 16(4):457 (1972) 12. Maixnerová, M., Burianová‐Vysoká, B., Stránský, V.: Surveillance of whooping cough in Czechoslovakia. II. Incidence of antigenic types of B. pertussis in Czechoslovakia in the years 1966‐1970. Journal of hygiene, epidemiology, microbiology,.16(3):267 (1972) 13. Medical Research Council (1959): Vaccination Against Whooping‐cough. Br Med J 1, 994 14. Pebody, R. G., et al.: The seroepidemiology of Bordetella pertusis in Western Europe. Epidemiol. Infect (2005), 133: 159‐171. 15. Příbalová informace Pertusis Toxin IgA/IgG/IgM ELISA, Sekisui Virotech GmbH 16. Rendi‐Wagner, P., et al.: The seroepidemiology of Bordetella pertusis in Israel – Estimate of Incidence of infection. Vaccine 28 (2010): 3285‐3290. 17. Riffelmann, M., et al.: Performance of Commercial Enzyme‐Linked Immunosorbent Assaya for detection of Antibodies to Bordetella pertusis. J. Clin. Microbiol. 48, 2010: 4459‐4463. 18. Souhrn údajů o přípravku: Adacel, Boostrix, Infanrix Hexa 19. Vyhláška č. 473/2008 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 3.: Systém epidemiologické bdělosti – dávivý kašel 20. Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, v platném znění 21. WHO immunological basis for immunization series – Modul 4: Pertusis – update 2009 73 SP2013: Pertuse 22. Xing, D., et al.: Characterization of Reference Materials for Human Antiserum to pertusis Antigens by an International Collaborative Study. Clin. Vaccine Immunol. 2009 (16): 303‐311. 23. Xing, D., Wirsing von König, C.H., Newland, P., Riffelmann, M., Meade, B. et al.: International Collaborative Study: Evaluation of proposed International Standard for Pertussis antiserum (human). WHO 2008. 24. Zavadilová, J., Fabianova, K., Maixnerová, M.: Doporučení pro laboratorní diagnostiku dávivého kašle. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha) 2009; 18(1):24‐25 25. Zepp, F. et al.: Review of 8 years of experience with Infanrix hexa (DTPa‐HBV‐IPV/Hib hexavalent vaccine). Expert Rev. Vaccines 8 (6): 663‐678 (2009). 26. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha) 2003; 12, Příloha 1: Víceúčelový sérologický přehled protilátek proti vybraným infekcím, u nichž se provádí očkování. Seznam tabulek Tab. č. 6.1. SP2013 – Pertuse: IgG protilátky proti pertusovému toxinu (anti‐PT IgG) ‐ Interpretace Tab. č.6.2. SP2013 – Pertuse, aglutinace: Přehled výsledků vyšetřených protilátek ve věkových skupinách Tab. č. 6.3. SP2013 – Pertuse, anti‐PT IgG: Přehled výsledků vyšetřených protilátek ve věkových skupinách. Tab. č. 6.4. SP2013 – Pertuse, anti‐PT IgG: Přehled výsledků vyšetřených protilátek podle dosažených titrů ve věkových skupinách. Tab. č. 6.5. SP2013 – Pertuse: Podíl a 95 % intervaly spolehlivosti pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách Tab. č. 6.6. SP2013 – Pertuse, aglutinace: Srovnání pozitivních výsledků (% pozitivních osob) SP2001 a SP2013. Tab. č. 6.7.a SP2013 – Pertuse: Údaje z registračních karet: Počet podaných dávek očkovací látky podle věku (0–18) Tab. č. 6.7.b SP2013 – Pertuse: Údaje z registračních karet: Počet podaných dávek očkovací látky podle věku (19–64) Tab. č. 6.8. SP2013 – Pertuse: Hlášené případy v ČR, specifická nemocnost, 2010‐2012. Seznam grafů Graf č. 6.1. SP2013 – Pertuse: ELISA ‐ podíl pozitivních (anti‐PT IgG  5IU/ml) a negativních (anti‐PT IgG < 5) podle věku Graf č. 6.2. SP2013 – Pertuse: Aglutinace ‐ podíl pozitivních a negativních (titr  8)) a negativních ( titr < 8)podle věku Graf č. 6.3. SP2013 ‐ Pertuse: Hodnoty GMT séropozitivních a všech vyšetřených osob ve věkových skupinách (anti‐PT IgG+ a anti‐PT IgG all) Graf č. 6.4. SP2013 – Pertuse: Procento séropozitivních (5IU/ml) podle věku a počtu dní od posledního očkování – věkové skupiny 1–2, 5–6, 10–11 let. Graf č. 6.5. SP2013 – Pertuse: Výskyt pertuse v ČR, 1979–2013 74 SP2013: Virová hepatitida B 7. Virová hepatitida B 7.1 Materiál a metody Sérologický přehled vybraných markerů virové hepatitidy B (VHB) v roce 2013 byl koncipován v souladu s požadavky 16 členských států Evropské unie (projekt ESEN 2‐European SeroEpidemiology Network 2‐QRTL‐1999‐30542). Sběr sér probíhal v březnu až dubnu 2013 ve 14 krajích. Na vybrané markery VHB bylo vyšetřeno 3111 sér z celkového počtu 3112 (jeden vzorek ročního dítěte nebyl vyšetřen z důvodů nedostatku séra). Jednalo se o osoby ve věkových skupinách 1–64 let obou pohlaví (Příloha č. 1). Ze sérologických markerů infekce virem hepatitidy B (VHB) byly u všech vzorků sér stanovovány protilátky proti povrchovému antigenu viru hepatitidy B (anti‐HBs, kvantitativní test Anti‐HBs [1]) a celkové protilátky proti nukleokapsidovému (core) antigenu (anti‐HBc, kvalitativní test Anti‐HBc II [2]) metodou CMIA (Chemiluminiscent Microparticle Immunoassay) na analyzátoru Architect (Abbott Laboratories). Jako anti‐HBs pozitivní byla hodnocena ta séra, u nichž hladina anti‐HBs protilátek byla větší nebo rovna 10 IU/L. Hodnoty anti‐HBs vyšší než 1000 IU/L jsou velmi vysoké a další ředění sér nebylo prováděno. Anti‐HBc pozitivní séra a séra, jejichž stanovená hodnota anti‐HBc protilátek se nacházela v šedé zóně (±10 % od cut‐off, tzv. hraniční hodnoty), byla dále vyšetřena na přítomnost povrchového antigenu VHB (HBsAg, test HBsAg Qualitative II [3]) na analyzátoru Architect, vše diagnostikou f. Abbott Laboratories. Vzorky, u kterých byly anti‐HBc protilátky stanoveny opakovaně hraniční a velmi nízce pozitivní (hodnoty anti‐HBc od 0,9 do 2,28 S/CO ‐ poměr naměřené hodnoty vzorku a cut‐off), byly ještě manuálně testovány na celkové anti‐HBc protilátky kvalitativním ELISA testem (ETI‐AB‐
COREK PLUS, f. DiaSorin [4]). Počty sér ve věkových skupinách se pohybovaly v rozmezí 88–103. Ve dvou věkových skupinách (skupina 6 let a 20 let) nebyl splněn předpoklad výskytu minimálně 85% séropozitivity u věkových skupin podléhajících plošnému očkování (věkové skupiny 1–23 let), což může snížit přesnost výsledků. Výskyt anti‐HBs pozitivních a negativních sér byl vyjádřen v absolutních počtech a podílu (%) z celkového počtu vyšetřených sér ve věkových skupinách. Podíl anti‐HBs pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách byl uveden s 95% intervaly spolehlivosti vycházejících z binomického rozložení. Střední hodnota hladiny anti‐HBs protilátek (IU/L) ve věkových skupinách byla vyjádřena mediánem (jednalo se o cenzorovaná data zprava). Anti‐HBs pozitivní výsledky (koncentrace anti‐HBs protilátek v séru  10 IU/L) byly dále rozděleny do tří kategorií dle hladiny protilátek [5]: 10–100 IU/L, >100–1000 IU/L a vysoce pozitivní >1000 IU/L. Výskyt anti‐HBc pozitivních sér byl vyjádřen v absolutních počtech a v podílech (%) z celkového počtu vyšetřených sér. Výskyt HBsAg pozitivních sér byl vyjádřen jen v absolutních počtech. Na základě pozitivních výsledků anti‐HBs a anti‐HBc byl vypočten odhad prevalence séropozitivity na celou populaci (na základě věkového složení populace z roku 2012 [6]) pro věkovou skupinu 1–64 let a dále v závislosti na plošném očkování. Informace o očkování dle počtu dávek byly zpracovány v absolutních počtech a podílu (%) z celkového počtu osob dle věkových skupin. Pro zpracování dat byl použit program Stata v. 13, tabulky a grafy byly zpracovány v MS Excelu. 75 SP2013: Virová hepatitida B 7.2 Laboratorní výsledky 7.2.1
Laboratorní vyšetření sérologických markerů virové hepatitidy B Celkem bylo vyšetřeno 3111 sér na protilátky anti‐HBs a anti‐HBc. Z 21 vzorků, které byly retestovány ELISA testem, byla potvrzena anti‐HBc pozitivita u 3 vzorků (14%), zbylých 18 vzorků (86 %) bylo vyhodnoceno jako negativní. Ostatní séra, která vykazovala anti‐HBc pozitivitu (26 sér), byla vysoce pozitivní a vyskytovala se převážně u nenaočkovaných osob starších 30 let. Z důvodů vysokých finančních nákladů na stanovení markerů virové hepatitidy B bylo HBsAg vyšetřeno jen u těch osob, jejichž séra byla anti‐HBc hraniční a pozitivní. Výskyt HBsAg pozitivních výsledků bez pozitivity anti‐HBc je velmi raritní, lze předpokládat, že séra anti‐HBc negativní jsou zároveň HBsAg negativní. Tabulka č. 7.1 shrnuje počty vyšetřených sér, výsledky anti‐HBs a anti‐HBc (po retestu), HBsAg a medián pozitivních hladin protilátek anti‐HBs. Z celkového počtu odebraných vzorků sér bylo 70 % anti‐HBs pozitivních. Pozitivita anti‐HBs protilátek u věkových skupin 1 až 23 let, které podléhaly plošnému pravidelnému očkování, se pohybuje v rozmezí 81 % až 97 %. V ostatních věkových skupinách jsou taktéž pozitivní séra na anti‐HBs protilátky a dle tabulky č. 7.5 jsou v těchto věkových skupinách i očkované osoby, tj. očkovaní zdravotníci, pracovníci v riziku VHB, cestovatelé, samoplátci. Pozitivita anti‐HBc byla zjištěna u 29 případů. Výskyt anti‐HBc pozitivity byl zjištěn u osob starších 17 let, podíl anti‐HBc pozitivních sér stoupal s věkem. Prevalence anti‐HBc pro populaci ČR ve věku 25–
64 let je odhadována na 3,2 % (95% IS: 1,6–6,4 %). V celém souboru se vyskytly dva případy pozitivity HBsAg u osob ve věkové kategorii 45–49 let a 60–64 let. Graf č. 7.1 dokumentuje podíl pozitivních a negativních výsledků protilátek anti‐HBs ve věkových skupinách. Pokles ve věkové skupině 24 let je dán tím, že v době odběru krve v rámci sérologického přehledu (březen, duben 2013) nedovršila kohorta, která byla očkována v roce 2001 ve 12 letech, věku 24 let. V tabulce č. 7.2 jsou uvedeny podíly osob s anti‐HBs pozitivními protilátkami včetně intervalů spolehlivosti. Problematická je skupina 24letých osob, které nepodléhaly ještě zcela plošnému očkování, tato věková skupina byla vyjádřena samostatně. Pro odhad prevalence séropozitivity anti‐
HBs v populaci se vycházelo z údajů v tabulce č. 7.2. Prevalence v populaci ČR u osob podléhajících plošnému očkovaní (věk 1–23 let) se pohybuje kolem 88 % (95% IS: 85–91 %), u osob, které nepodléhají plošnému očkování (věk 25–64), se prevalence pohybuje kolem 21 % (95% IS: 15–27 %) (jedná se o očkované zdravotníky, pracovníky v riziku VHB, cestovatele, samoplátce). Z celkového počtu 3111 odebraných sér bylo 2186 anti‐HBs pozitivních (tj. 70,3 %). Graf č. 7.2 a tabulka č. 7.3 znázorňují hladinu protilátek anti‐HBs v závislosti na odstupu po očkování. Čím je delší odstup po očkování, tím se snižuje podíl osob s hladinou anti‐HBs nad 100 IU/L. 76 SP2013: Virová hepatitida B Tab. č. 7.1 SP2013 – VHB: Přehled výsledků vyšetřených protilátek anti‐HBs, anti‐HBc a HBsAg ve věkových skupinách anti‐HBs
pozitivní séra
věková skupina HBsAg
negativní séra pozitivní s.
1 100 97 97% medián*
[IU/L] 460,4 2 94 86 91% 259,0 21% 8 9% 0 0% 0 3 96 88 92% 207,5 16% 8 8% 0 0% 0 4 102 92 90% 130,7 11% 10 10% 0 0% 0 5 97 82 85% 99,6 5% 15 15% 0 0% 0 6 96 80 83% 92,7 8% 16 17% 0 0% 0 91% 78,9 3% 9 9% 0 0% 0 7 počet sér počet anti‐HBc pozitivní séra 98 89 % % hodnot** >1000 [IU/L] počet % počet % počet 36% 3 3% 0 0% 0 8 96 83 86% 97,9 10% 13 14% 0 0% 0 9 102 96 94% 80,6 7% 6 6% 0 0% 0 10 95 85 89% 72,8 6% 10 11% 0 0% 0 11 103 90 87% 46,9 9% 13 13% 0 0% 0 12 98 83 85% 129,5 18% 15 15% 0 0% 0 13 97 93 96% 450,2 31% 4 4% 0 0% 0 87% 328,5 32% 13 13% 0 0% 0 89% 288,6 20% 11 11% 0 0% 0 14 15 101 96 88 85 16 101 92 91% 301,6 24% 9 9% 0 0% 0 17 97 86 89% 296,4 24% 11 11% 0 0% 0 18 99 88 89% 177,9 17% 11 11% 1 1,0% 0 19 101 88 87% 156,9 17% 13 13% 0 0% 0 20 91 74 81% 152,9 16% 17 19% 0 0% 0 21 91 77 85% 140,0 12% 14 15% 0 0% 0 22 92 79 86% 194,9 11% 13 14% 2 2,2% 0 85% 184,4 14% 13 15% 0 0% 0 23 89 76 24 88 46 52% 201,7 22% 42 48% 0 0% 0 25–29 94 23 24% 174,3 22% 71 76% 0 0% 0 30–34 102 23 23% 71,5 26% 79 77% 1 1,0% 0 35–39 102 30 29% 245,7 20% 72 71% 0 0% 0 40–44 97 17 18% 266,7 24% 80 82% 1 1,0% 0 45–49 101 15 15% 86,2 27% 86 85% 3 3,0% 1 50–54 100 20 20% 133,7 25% 80 80% 4 4,0% 0 13% 81 84% 7 7,2% 0 26% 79 81% 10 10,2% 1 925 29 2 55–59 97 16 16% 117,7 60–64 98 19 19% 127,2 Celkem 3111 2186 * medián je vypočten jen u pozitivních sér, u 368 osob (17 % z pozitivních hodnot) byly hodnoty hladiny protilátek anti‐HBs > 1000 IU/L ** jedná se o podíl (%) z pozitivních hodnot, absolutní počty jsou uvedeny v tab. č. 7.3 77 SP2013: Virová hepatitida B 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
60‐64
55‐59
50‐54
45‐49
40‐44
35‐39
30‐34
25‐29
24
23
22
21
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
9
10
8
7
6
5
4
3
2
1
0%
věkové skupiny
pozitivní
negativní
Graf č. 7.1 SP2013 – VHB: Podíl (%) pozitivních a negativních výsledků vyšetření protilátek anti‐HBs u všech osob ve věkových skupinách Tab. č. 7.2 SP2013 – VHB: Procentuální podíl a 95% intervaly spolehlivosti u anti‐HBs pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách věková skupina anti‐HBs pozitivní séra počet sér
počet % 95% IS 1–4 392 363 93 % 90–95% 5–9 489 430 88 % 85–91 % 10–14 494 439 89 % 86–92% 15–19 494 439 89 % 86–92% 20–23 363 306 84 % 80–88 % 24* 88 46 52 % 41–63 % 25–34 196 46 23 % 18–30 % 35–44 199 47 24 % 18–30 % 45–55 201 35 17 % 12–23 % 55–64 195 35 18 % 13–24 % IS – interval spolehlivosti, * v této skupině nepodléhaly všechny osoby plošnému očkování 78 SP2013: Virová hepatitida B Tab. č. 7.3 SP2013 – VHB: Přehled počtu anti‐HBs pozitivních sér rozdělných dle výšky hladin protilátek (IU/L) do 3 skupin anti‐HBs (rozdělení dle hodnot lU/L) pozitivní séra (počet) 10‐100 22 26 25 40 42 41 54 42 52 50 60 35 20 16 28 21 30 33 37 32 32 26 27 17 4 13 10 7 8 9 8 >100‐1000 40 42 49 42 36 33 32 33 37 30 22 33 44 44 40 49 35 40 36 30 36 44 38 19 14 4 14 6 3 6 6 >1000 35 18 14 10 4 6 3 8 7 5 8 15 29 28 17 22 21 15 15 12 9 9 11 10 5 6 6 4 4 5 2 9 5 5 97 86 88 92 82 80 89 83 96 85 90 83 93 88 85 92 86 88 88 74 77 79 76 46 23 23 30 17 15 20 16 19 Celkem 876 942 368 2186 79 Celkem věková skupina 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 SP2013: Virová hepatitida B 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25‐29
30‐34
35‐39
40‐44
45‐49
50‐54
55‐59
60‐64
0%
věkové skupiny
10‐100 (IU/L)
>100‐1000 (IU/L)
> 1000 (IU/L)
Graf č. 7.2 SP2013 – VHB: Rozložení anti‐HBs pozitivních hodnot (10 lU/L) rozdělených do 3 skupin podle výšky hladiny protilátek (lU/L) ve věkových skupinách 7.2.2
Srovnání výsledků laboratorního vyšetření protilátek proti VHB u sérologických přehledů v roce 2013 a 2001 V době realizace SP2001 se plošné očkování proti virové hepatitidě B právě zavádělo, a proto podstatou SP2001 bylo zjištění prevalence anti‐HBs protilátek po prožité infekci. Cílem SP2013 bylo zjištění prevalence anti‐HBs protilátek s ohledem na zavedené povinné očkování v roce 2001. V SP2001 se pozitivita anti‐HBc vyskytuje již od 11 roku věku na rozdíl od SP2013, kde došlo k posunu do vyšších věkových skupin (Tab. č. 7.4). 80 SP2013: Virová hepatitida B Tab. č. 7.4 SP2013 – VHB: Srovnání počtu anti‐HBc pozitivních sér v SP2001 a SP2013 dle věkových skupin věková skupina 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 Celkem počet sér 42 42 55 51 54 50 52 59 60 70 102 85 90 89 84 92 80 91 100 97 105 98 94 92 102 97 104 107 99 102 106 107 2658 SP2001 anti‐HBc pozitivní séra počet % 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 2 0 1 0 2 3 1 0 1 3 1 0 1 4 3 5 8 3 12 14 10 76 0% 0% 2% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1% 2% 0% 1% 0% 2% 4% 1,1% 0% 1% 3% 1,0% 0% 1% 4% 3,1% 5% 7,5% 3,0% 11,8%
13,2%
9,3% 81 počet sér 100 94 96 102 97 96 98 96 102 95 103 98 97 101 96 101 97 99 101 91 91 92 89 88 94 102 102 97 101 100 97 98 3111 SP2013 anti‐HBc pozitivní séra počet % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 1 0 1 3 4 7 10 29 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1,0% 0% 0% 0% 2,2% 0% 0% 0% 1,0% 0% 1,0% 3,0% 4,0% 7,2% 10,2% SP2013: Virová hepatitida B 7.3 Očkování proti VHB Očkovací schéma Děti (1 až 18 let)  Byla provedena kontrola počtu aplikovaných dávek, všechny děti by měly mít aplikovány 3 dávky (při očkování Engerix‐B 10 µg) nebo 4 dávky (při očkování Infanrix Hexa, Engerix‐B 10 µg u novorozenců HBsAg pozitivních matek). 
Za úplné očkování se považuje aplikace 3 dávek monovakcíny (většinou Engerix‐B 10 µg) nebo aplikace 4 dávek u vícevalentních vakcín (většinou Infanrix‐Hexa). 
Za očkování podle schématu se považuje aplikace u Engerix‐B 10 µg, přičemž interval mezi 1. a 2. dávkou je maximálně 2 měsíce, interval mezi 2. a 3. dávkou maximálně 1 rok. Za očkování podle schématu u Infanrix Hexa se považuje interval mezi 1. a 2. dávkou max. 2 měsíce, interval mezi 2. a 3. dávkou max. 2–6 měsíců, interval mezi 3. a 4. dávkou max. 10 měsíců. 
U jednoletých dětí může chybět 4. dávka (Infanrix Hexa), která má být podána nejdříve po 6 měsících od 3. dávky a do 18 měsíců věku. Dospělí (19 až 64 let) 
Plošné pravidelné očkování od roku 2001 – vyhláška vstoupila v platnost 1.1.2001 s účinností od 1.7.2001 [7]. Avšak z etických důvodů bylo doporučeno vakcinovat děti splňující věkové kritérium k 1.1.2001. 
U dospělých osob by měly být očkovány všechny osoby od roku narození 1989 (věk 19 až 24 a případně věk 25 let) 
Ročníky 1989 a mladší byly očkovány vakcínou Engerix‐B 10 µg ve 12 letech věku. 
Ročníky 1988 a starší měly aplikovány Engerix‐B 10 µg, 20 µg, H‐B‐Vax, včetně novorozenců HBsAg pozitivních matek. Historie očkování  Od roku 1983 se pro očkování zdravotníků používala očkovací látka H‐B‐Vax. 
Od roku 1988 se pro očkování zdravotníků a pro novorozence HBsAg pozitivních matek používala očkovací látka Engerix‐B 10 µg (i.d. aplikace nebo 0,5 ml i.m.) 
Od listopadu 1996 je pro dospělé používán Engerix‐B 20 g (tj. 1 ml) 
Od dubna 1998 se pro samoplátce používala očkovací látka Twinrix Adult, Twinrix Paediatric (pro děti ve věku 1–15 let). 
Od července 2001 bylo zahájeno plošné očkování proti VHB (Engerix‐B 10 µg) ve dvou kohortách – u kojenců a 12letých dětí. 
V období červen 2003 až 20.9.2005 se používala očkovací látka Hexavac – samoplátci (pro děti ‐ kojence). 
Od června 2003 se používala očkovací látka Infanrix Hexa u samoplátců (pro děti – kojence). 
Od 1.1.2007 se používá Infanrix Hexa plošně [7]. 82 SP2013: Virová hepatitida B 7.3.1
Očkování proti virové hepatitidě B v populaci v rámci SP2013 Tabulka č. 7.5 shrnuje počty dávek očkování proti VHB dle věkových skupin. Celkem u 575 dětí (1 – 18 let) byly aplikovány 4 dávky, z toho bylo očkováno hexavakcínou Infanrix Hexa 552 dětí (31 % z celého souboru dětí (552/1769)), dále bylo 58 % dětské populace očkováno třemi dávkami očkovací látky Engerix‐B 10 µg (1027/1769) a v 6 % třemi dávkami očkovací látky Twinrix Paediatric (114/1769). Osoby ve věku 19–23 let, u kterých je v tabulce č. 7.5 uvedeno, že mělo aplikováno nula dávek, spadají však do kategorie očkovaných osob, které ve svých 12 letech podléhaly pravidelnému očkování proti VHB. Z výše uvedeného je zřejmé, že u těchto osob chybí v dokumentaci údaje o očkování, toto tvrzení podporuje i skutečnost, že anti‐HBs pozitivita protilátek se v této skupině pohybuje od 85 % do 87 %, což nasvědčuje tomu, že se jedná o očkované osoby. U dětí ve věkové skupině 1–18 let se až na 5 případů podařilo u všech zjistit informace o očkování. Z těchto pěti dětí byly u dvou pozitivní výsledky anti‐HBs a u tří negativní. U jednoho dítěte (12 let) bylo uvedeno, že nebylo očkováno, protože se jednalo o silného astmatika a alergika a také výsledek anti‐
HBs protilátek byl negativní. Situace u věkových skupin 19 až 64 let, pokud jde o záznamy o očkování, byla horší (N = 872), ale z toho věkové skupiny nad 25 let (N = 703) (Tab. č. 7.6) nebyly plošně očkovány. U osob z věkové skupiny 19–24 let mělo pozitivní výsledek anti‐HBs 66 % osob, z celkového počtu 169 osob bez informací. U osob z věkové skupiny 25‐64 let mělo pozitivní výsledek anti‐HBs 14 % osob, z celkového počtu 95 osob bez informací. Z vysokého podílu pozitivních výsledků anti‐HBs je pravděpodobné, že i když osoby neměly uvedené informace o očkování ve zdravotnické dokumentaci praktického lékaře pro dospělé, byly očkovány. 83 SP2013: Virová hepatitida B Tab. č. 7.5 SP2013 – VHB: Počet aplikovaných očkovacích dávek dle věkových skupin během SP2001 a SP2013 rok 2013 očkování počet % počet sér (100 %) věk počet sér (100 %) rok 2001 0 dávek* počet %
1 dávka počet %
2 dávky počet %
3 dávky počet % 4 a více dávky
počet
%
1 91 6 7% 101 1 1% 0 0%
0 0% 16 16% 84 83% 2 104 7 7% 94 0 0% 0 0%
0 0% 0 0% 94 100% 3 107 10 9% 96 0 0% 1 1%
0 0% 2 2% 93 97% 4 104 6 6% 102 0 0% 0 0%
0 0% 0 0% 102 100% 5 98 3 3% 97 1 1% 0 0%
0 0% 0 0% 96 99% 6 111 7 6% 96 0 0% 0 0%
1 1% 45 47% 50 52% 7 105 6 6% 98 1 1% 0 0%
0 0% 72 73% 25 26% 8 112 5 4% 96 1 1% 0 0%
0 0% 78 81% 17 18% 9 112 7 6% 102 0 0% 0 0%
0 0% 100 98% 2 2% 10 101 4 4% 95 0 0% 0 0%
0 0% 95 100% 0 0% 11 118 6 5% 103 0 0% 1 1%
0 0% 99 96% 3 3% 12 106 25 24% 98 1 1% 2 2%
16 16%
75 77% 4 4% 13 107 7 7% 97 0 0% 0 0%
3 3% 91 94% 3 3% 14 109 4 4% 101 0 0% 0 0%
1 1% 100 99% 0 0% 15 111 9 8% 96 0 0% 0 0%
1 1% 94 98% 1 1% 16 109 10 9% 101 0 0% 0 0%
0 0% 101 100% 0 0% 17 102 8 8% 97 0 0% 0 0%
2 2% 94 97% 1 1% 18 110 9 8% 99 1 1% 0 0%
0 0% 98 99% 0 0% 19 112 7 6% 101 23 23%
0 0%
3 3% 75 74% 0 0% 20 104 4 4% 91 20 21%
3 3%
4 4% 64 70% 0 0% 21 116 8 7% 91 24 25%
1 1%
3 3% 60 66% 3 3% 22 117 10 9% 92 27 26%
2 2%
3 3% 58 63% 2 2% 23 108 9 8% 89 25 26%
2 2%
1 1% 61 69% 0 0% 24 110 15 14% 88 50 52%
2 2%
2 2% 34 39% 0 0% 25–29 120 11 9% 94 78 80%
4 4%
1 1% 11 12% 0 0% 30–34 110 7 6% 102 91 95%
1 1%
0 0% 8 8% 2 2% 35–39 111 10 9% 102 88 86%
5 5%
1 1% 7 7% 1 1% 40–44 117 18 15% 97 88 93%
3 3%
0 0% 6 6% 0 0% 45–49 111 8 7% 101 92 89%
1 1%
2 2% 4 4% 2 2% 50–54 116 8 7% 100 87 89%
4 4%
0 0% 9 9% 0 0% 55–59 113 5 4% 97 88 91%
3 3%
0 0% 3 3% 3 3% 60–64 125 6 5% 98 91 90%
1 1%
0 0% 5 5% 1 1% Celkem 3507 265 3112 878 36 44 1565 589 * u starších ročníků není zcela jisté, zda někteří jedinci nejsou očkováni nebo informace o očkování nejsou dostupné 84 SP2013: Virová hepatitida B Tab. č. 7.6 SP2013 – VHB: Podíl (%) pozitivních výsledků anti‐HBs a anti‐HBc u osob, u kterých nejsou zjištěny informace o očkování nebo vzhledem k věku nebyly očkovány Osoby, u kterých nejsou informace o věková očkování nebo skupina nejsou očkovány anti‐HBs anti‐HBc pozitivní séra pozitivní séra abs. % abs. % 1 1 0 0% 0 0% 5 1 1 100% 0 0% 7 1 1 100% 0 0% 8 1 0 0% 0 0% 12 1 0 0% 0 0% 18 1 1 100% 0 0% 19 23 19 83% 0 0% 20 20 15 75% 0 0% 21 24 20 83% 0 0% 22 27 23 85% 1 3,7% 23 25 19 76% 0 0% 24 50 15 30% 0 0% 25–29 78 11 14% 0 0% 30–34 91 14 15% 1 1,1% 35–39 88 16 18% 0 0% 40–44 88 12 14% 1 1,1% 45–49 92 7 8% 3 3,3% 50–54 87 9 10% 3 3,4% 55–59 88 11 13% 7 8,0% 60–64 91 15 16% 10 11,0% Celkem 878 209 26 V grafu č. 7.3 je zachycen podíl očkovaných dle počtu dávek ve věkových skupinách. Osoby ve věku 12 let mají aplikovány 3 dávky jen v 77 %, jelikož v době odběru (březen 2013) pro účely sérologického přehledu nebyla tato kohorta doočkována vzhledem k věku. Graf č. 7.4 znázorňuje podíl očkovaných dle počtu dávek ve věkových skupinách a podíl anti‐HBs pozitivních osob. Z grafu je patrné, že osoby ve věkové skupině 12 let nejsou doočkovány třetí dávkou vzhledem ke svému věku. Osoby do 23 resp. 24 let byly dle legislativy očkovány [7], a proto je zde vysoký podíl anti‐HBs pozitivních. Ve věkové skupině 24 let je tedy část osob, která nepodléhala plošnému očkování. 85 SP2013: Virová hepatitida B 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
60‐64
55‐59
50‐54
45‐49
40‐44
35‐39
30‐34
24
25‐29
23
22
21
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
9
10
8
7
6
5
4
3
2
1
0%
věkové skupiny
1‐2 dávky 3 a více dávek
0 dávek*
(*osoby nejsou očkovány nebo chybí informace) Graf č. 7.3 SP2013 – VHB: Podíl (%) očkovaných dle počtu dávek ve věkových skupinách 100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
60‐64
55‐59
50‐54
45‐49
40‐44
35‐39
30‐34
25‐29
24
23
22
21
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0%
věkové skupiny
1‐2 dávky
3 a více dávek
anti‐HBs ‐ pozitivní
Graf č. 7.4 SP2013 – VHB: Podíl (%) očkovaných dle počtu dávek ve věkových skupinách a podíl (%) anti‐HBs pozitivních osob 7.3.2
Očkovací látky aplikované u osob zapojených do SP2013 Dětská populace byla očkována jednak třemi dávkami očkovací látky Engerix‐B 10 g (1027/1769, 58 %), čtyřmi dávkami očkovací látky Infanrix Hexa (552/1769, 31 %) nebo třemi dávkami očkovací látky Twinrix Paediatric (114/1769, 6 %). U současné dospělé populace byla použita zejména očkovací látka Engerix‐B 10 g (329/1343, 24 %), jedná se o osoby očkované v dětském věku. 86 SP2013: Virová hepatitida B 7.4 Nemocnost Počet hlášených případů akutní VHB v České republice v letech 2000–2012 má trvale sestupný trend. V roce 2009 došlo ke snižování počtu hlášených případů rychleji a v roce 2012 dosáhl zhruba poloviny počtu z roku 2008. Počet hlášených nemocných v jednotlivých letech ilustruje graf č. 7.5. Graf č. 7.6 znázorňuje incidenci akutní VHB na 100 tis. obyvatel za stejné období. Incidence v letech 2000‐2008 se pohybuje mezi 3–6 případy/100 tis. obyvatel. V roce 2012 incidence klesla na 1,5/100 tis. obyvatel. 700
604
absolutní počet případů 600
500
457
413
370
400
392
361
307
307
306
300
247
244
192
200
154
100
0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Graf č. 7.5 SP2013 – VHB: Hlášený výskyt akutní VHB v letech 2003–2012 v ČR ‐ absolutně (zdroj EPIDAT, http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane‐infekcni‐nemoci‐v‐cr‐v‐letech‐2003‐2012‐absolutne) počet případů na 100 tis. obyvatel
7,0
6,0
5,0
5,9
4,4
4,0
4,0
3,6
3,8
3,5
3,0
3,0
3,0
2,9
2,4
2,3
1,8
2,0
1,5
1,0
0,0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Graf č. 7.6 SP2013 – VHB: Hlášený výskyt VHB na 100 tis. obyvatel v letech 2003– 2012 v ČR (zdroj EPIDAT, http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane‐infekcni‐nemoci‐v‐cr‐v‐letech‐2003‐2012‐relativne) Z vývoje specifické nemocnosti akutní VHB dle věku v letech 2000–2012 (graf č. 7.7) je zřejmý posun akutní VHB do vyšších věkových skupin. Nejvýraznější pokles nemocnosti v období 2000–2012 je v kohortě 15–19 let, která je ovlivněna zahájeným očkováním 12letých v roce 2001. Tato kohorta má od roku 2010 již nulovou incidenci. 87 SP2013: Virová hepatitida B Graf č. 7.7 SP2013 – VHB: Hlášený výskyt VHB na 100 tis. obyvatel v letech 2000–2012 v ČR ve věkových skupinách (zdroj EPIDAT, SZÚ) 88 SP2013: Virová hepatitida B 7.5 Diskuze K vyšetření sér pro účely sérologického přehledu 2013 u virové hepatitidy B byla zvolena diagnostika firmy Abbott Laboratories s využitím analyzátoru Architect 1000SR z toho důvodu, že v minulých sérologických přehledech v roce 2001 byla použita diagnostika stejné firmy, ale za použití analyzátoru AxSYM (Abbott Laboratories). Analyzátor Architect je vývojově modernější a navazuje na analyzátor AxSYM. Princip měření u obou analyzátorů je sice odlišný (MEIA – Microparticle Enzyme Immunoassay a CMIA – Chemiluminiscent Microparticle Immunoassay), ale výrobce dokládá velmi dobrou korelaci u různých analytů, včetně markerů VHB, provedenou na velkých souborech sér. Sérologické vyšetření sér na vybrané markery VHB s použitím diagnostik stejné firmy, na kterých bylo provedeno sérologické vyšetření sér v letech 2001, tak umožňuje kontinuální porovnání naměřených dat. Při stanovení anti‐HBc protilátek byla u 21 vzorků nalezena hraniční pozitivita (šedá zóna) nebo velmi nízké hodnoty pozitivity (těsně nad hranicí pozitivity). Opakovaným vyšetřením stejným testem byly dosaženy téměř shodné výsledky. V 15 případech se jednalo o osoby ve věku od 2 do 12 let, u kterých proběhlo očkování v kojeneckém věku, a je velmi nepravděpodobné, aby tyto osoby prodělaly onemocnění virovou hepatitidou B již v tak útlém věku. Ve 3 případech se jednalo o osoby ve věku 18 a 19 let, kdy očkování těchto osob proběhlo ve 12 letech. Ve 3 případech se jednalo o osoby ve vyšších věkových kategoriích 35–39 let, 55–59 let a 60–64 let. Velmi nízké hodnoty pozitivity anti‐HBc a hodnoty těsně pod cut‐off reakce jsme se proto rozhodli ověřit provedením ELISA testu ETI‐AB‐
COREK PLUS, f. DiaSorin. Jak jsme předpokládali, u všech 15 osob očkovaných v kojeneckém věku, byly stanoveny ELISA testem negativní výsledky anti‐HBc protilátek. U osob, které byly očkovány ve 12 letech, byl potvrzen jeden pozitivní výsledek anti‐HBc protilátek (18 let). Vzhledem k tomu, že osoby, které podléhaly plošnému očkování, nebyly před očkováním vyšetřeny na přítomnost anti‐HBs a anti‐HBc protilátek, lze připustit, že ti, kteří se očkovali ve věku 12 let, mohli virovou hepatitidu B před očkováním prodělat. Ze tří sér osob starších 34 let byla ve dvou případech potvrzena pozitivita anti‐HBc ELISA testem. Do konečných výsledků sérologických přehledů u 21 retestovaných vzorků byly vloženy výsledky protilátek anti‐HBc po retestu ELISA testem. Rozdíl ve stanovení anti‐HBc soupravami Abbott Laboratories a DiaSorin může být dán pravděpodobně vysokou senzitivitou diagnostik firmy Abbott Laboratories, i když analytická citlivost (limit detekce) anti‐HBc u obou diagnostik je uváděna takřka stejná. U soupravy Anti‐HBc II (Abbott Laboratories) je uváděn limit detekce 0,4–0,5 PEI U/ml (referenční standard Paul‐Ehrlich‐Institut, Německo). ELISA ETI‐AB‐COREK PLUS (DiaSorin), uvedená mez detekce < 0,5 PEI U/mL. Analytická specificita je u obou diagnostik také velmi podobná, u soupravy Anti‐HBc II (Abbott Laboratories) je uvedena specificita ≥ 99,5 % (soubor dárců krve) a ≥ 98,0 % (soubor klinických pacientů). ELISA ETI‐
AB‐COREK PLUS (DiaSorin) uvádí diagnostickou specificitu u souboru dárců krve 99,83 % (95% interval spolehlivosti: 99,67–99,92 %) u klinických pacientů s předpokládanou negativitou 99,62 % (95% interval spolehlivosti: 99,12–99,88 %) a u klinických pacientů s předpokládanou pozitivitou 100% (95% interval spolehlivosti: 99,50‐100%). Testy na stanovení protilátek anti‐HBc jsou ve velké míře rovněž využívány pro testování dárců tkání a orgánů a dárců krve a krevních složek, kde je preferována vysoká citlivost diagnostických souprav. Případná falešná reaktivita (nutnost potvrzení pozitivity opakováním testu) je obecně pro tyto pacienty menším rizikem než falešná negativita. 89 SP2013: Virová hepatitida B Stanovení protilátek anti‐HBc diagnostiky firmy Abbott Laboratories i firmy DiaSorin běžně využíváme v rutinní praxi (akreditované metody). Máme zkušenosti se sporadickým výskytem falešných pozitivit u velmi nízkých pozitivit anti‐HBc (diagnostika Abbott Laboratories) a v těchto případech provádíme porovnání sporných výsledků opakovaným stanovením protilátek anti‐HBc v obou systémech (Architect i ELISA). V příbalovém letáku firmy Abbott Laboratories je uvedeno jen hodnocení negativní do hodnoty 1,0 S/CO, a reaktivní (opakovaně reaktivní – pozitivní) od hodnoty rovné 1,0 a vyšší, my jsme si pro SP2013 stanovili hodnocení hraniční u výsledků, které se nacházejí v intervalu od 0,9 do 1,1 S/CO. Oproti SP2001 v SP2013 byly hodnoceny anti‐HBs protilátky zejména s ohledem na status očkování, kdežto v SP2001 v souvislosti s prožitou infekcí. Z celkového počtu odebraných vzorků sér bylo 70 % anti‐HBs pozitivních. Pozitivita anti‐HBs protilátek u věkových skupin 1–23 let, které podléhaly plošnému pravidelnému očkování, je na dobré úrovni a pohybuje se v rozmezí 81 % až 97 %. V ostatních věkových skupinách byly také zjištěny anti‐
HBs protilátky, které se vytvořily buď po prožité infekci VHB, nebo po očkování, např. u zdravotníků, pracovníků v riziku VHB, cestovatelů, samoplátců. Negativita anti‐HBs protilátek logicky narůstá u osob starších 24 let, které nepodléhaly pravidelnému očkování. Ve věkové skupině 24 let má jen 52 % respondentů anti‐HBs protilátky, což je dáno tím, že plošné očkování 12letých bylo zahájeno 1.7. 2001 a dále tím, že v době odběru krve pro sérologické přehledy SP2013 (březen, duben 2013) nedovršila část kohorty, která byla očkována v roce 2001 ve 12 letech, věku 24 let. Ve věkové skupině 24 let je tedy část osob, která nepodléhala plošnému očkování. Podíl osob s pozitivním výsledkem anti‐HBc stoupá s věkem. Anti‐HBc pozitivita byla zaznamenána zejména u osob nad 40 let věku, tyto osoby prodělaly v minulosti VHB. Jedná se však o sporadické případy. 7.6 Závěr Vyšetřením reprezentativního vzorku populace ČR byly získány informace o podílu osob s pozitivním výsledkem anti‐HBs a anti‐HBc protilátek ve věkových skupinách. Prevalence v populaci ČR u osob podléhajících plošnému očkovaní (věk 1–23 let) se pohybuje kolem 88 % (95% IS: 85–91 %), u osob, které nepodléhají plošnému očkování (věk 25–64) se pohybuje kolem 21 % (95% IS: 15–27 %). Pozitivita anti‐HBs (hodnoty 10 IU/l a vyšší) vypovídá o schopnosti očkovacích látek vyvolat tvorbu specifických protilátek, ale nevypovídá zcela o vytvoření imunity proti VHB. Také osoby očkované s hodnotami anti‐HBs pod 10 IU/l mohou být vůči VHB imunní (úloha paměťových buněk imunitního systému, pokles anti‐HBs v čase) [5]. Prevalence anti‐HBc pro populaci ČR ve věku 25–64 let je odhadována na 3,2 % (95% IS: 1,6–6,4 %). Jedná se o osoby, které v minulosti prodělaly VHB (anti‐HBc protilátky jsou nejdéle přetrvávajícím markerem VHB infekce a vyskytují se u všech infikovaných osob). Celkový trend vývoje nemocnosti virovou hepatitidou typu B v ČR byl do poloviny 90. let minulého století klesající, v dalších letech se výrazně neměnil a incidence VHB kolísala kolem 6 případů na 100 000 obyvatel. [9] V letech 2000–2008 se incidence pohybovala mezi 3–6 případy na 100 000 obyvatel a v roce 2012 incidence dále klesla na 1,5 případů na 100 000 obyvatel. 90 SP2013: Virová hepatitida B Příznivou epidemiologickou situaci ve výskytu VHB v ČR podporuje záchyt anti‐HBc protilátek pouze u 29 respondentů a to u osob starších 18 let věku. Zavedením zvláštního a pravidelného očkování bylo dosaženo poklesu incidence VHB v ČR. Za 12let po zavedení pravidelného očkování u kojenců a 12letých dětí lze konstatovat, že epidemiologická situace ve výskytu akutní VHB se zlepšila. Výskyt onemocnění je zaznamenán ve vyšších věkových skupinách. V kohortě 15–19letých je nulová incidence již v roce 2010. Literatura 1. Architect system. Anti‐HBs, Abbott Laboratories, 2012 (příbalový leták) 2. Architect system. Anti‐HBc II, Abbott Laboratories, 2013 (příbalový leták) 3. Architect system. HBsAg Qualitative II, Abbott Laboratories, 2011 (příbalový leták) 4. ETI‐AB‐COREK PLUS, DiaSorin S.p.A., 13040 SALUGGIA (VERCELLI) – ITALY, 2011 5. Němeček, V.: Jsou dříve očkovaní proti hepatitidě B s negativními anti‐HBs protilátkami imunní? [online]. 15.11.2011 [cit. 2014‐05‐28]. Dostupné z: http://www.ceva‐edu.cz/mod/forum/ discuss.php?d=529. 6. Statistická ročenka České republiky 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013 [cit. 2014‐
05‐22]. ISBN 978‐80‐250‐2386‐0. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0E002418FB/$File/000113.pdf 7. Vyhláška č. 439/2000 Sb. o očkování proti infekčním nemocem.In: Sbírka zákonů. 2000, 121/2000. 8. Vyhláška č. 537/2006 Sb.: o očkování proti infekčním nemocem. In: Sbírka zákonů. 2006, 174/2006. 9. Zprávy centra epidemiologie a mikrobiologie: Příloha 1: Víceúčelový sérologický přehled protilátek proti vybraným infekcím, u nichž se provádí očkování. Praha: SZÚ, 2003, 12(9). ISSN 1211‐7358. 10. Greenwood, D.: Medical microbiology. 18th ed. Edinburgh: Churchill Livingstone, 2012. ISBN 978‐
070‐2040‐900. 11. Heymann. D.L.: Control of communicable diseases manual. 18th ed. Washington, DC: American Public Health Association, 2004. ISBN 08‐755‐3034‐6. 12. Krekulová, L., Řehák, V.: Virové hepatitidy: prevence, diagnostika a léčba. 2. vyd. Praha: Triton, 2002, 167 s. ISBN 80‐725‐4218‐4. 91 SP2013: Virová hepatitida B Seznam tabulek Tab. č. 7.1 SP2013 – VHB: Přehled výsledků vyšetřených protilátek anti‐HBs, anti‐HBc a HBsAg ve věkových skupinách Tab. č. 7.2 SP2013 – VHB: Procentuální podíl a 95% intervaly spolehlivosti u anti‐HBs pozitivních sér ve sloučených věkových skupinách Tab. č. 7.3 SP2013 – VHB: Přehled počtu pozitivních sér anti‐HBs rozdělných dle hodnot lU/L do 3 skupin Tab. č. 7.4 SP2013 – VHB: Srovnání počtu anti‐HBc pozitivních sér v SP2001 a SP2013 dle věkových skupin Tab. č. 7.5 SP2013 – VHB: Počet aplikovaných očkovacích dávek dle věkových skupin během SP2001 a SP2013 Tab. č. 7.6 SP2013 – VHB: Podíl (%) pozitivních výsledků anti‐HBs a anti‐HBc u osob, u kterých nejsou zjištěny informace o očkování nebo vzhledem k věku nebyly očkovány Seznam grafů Graf č. 7.1 SP2013 – VHB: Podíl (%) pozitivních a negativních výsledků vyšetření protilátek anti‐HBs u všech osob ve věkových skupinách Graf č. 7.2 SP2013 – VHB: Rozložení pozitivních hodnot anti‐HBs (10 lU/L) rozdělených do 3 skupin dle hladiny protilátek (lU/L) ve věkových skupinách Graf č. 7.3 SP2013 – VHB: Podíl (%) očkovaných dle počtu dávek ve věkových skupinách Graf č. 7.4 SP2013 – VHB: Podíl (%) očkovaných dle počtu dávek ve věkových skupinách a podíl (%) anti‐HBs pozitivních osob Graf č. 7.5 SP2013 – VHB: Hlášený výskyt akutní VHB v letech 2003–2012 v ČR ‐ absolutně (zdroj EPIDAT) Graf č. 7.6 SP2013 – VHB: Hlášený výskyt VHB na 100 tis. obyvatel v letech 2003–2012 v ČR (zdroj EPIDAT) Graf č. 7.7 SP2013 – VHB: Hlášený výskyt VHB na 100 tis. obyvatel v letech 2000–2012 v ČR ve věkových skupinách (zdroj EPIDAT, SZÚ) 92 Sérologické přehledy 2013
Seznam zkratek
AP OML
ČR
ČSN EN ISO
ECDC
EHK
EIA
ELISA
ESEN2
GMIP
GMT
IgA
IgG
IgM
IS
KHS
KI
LF UK
MZ ČR
NRL
PT
SP1996
SP2001
SP2013
SZÚ
ÚZIS
VFN
VHB
WHO
ZÚ
Akreditační pracoviště odboru mikrobiologických laboratoří
Česká republika
české normy, evropské normy systému managementu kvality
European Centre for Disease Prevention and Control
Externí hodnocení kvality
enzymatická imunoanalýza
enzymová imunosorbentní analýza (enzyme-linked immunosorbent assay)
European Sero-Epidemiology Network 2
geometrický průměr indexu pozitivity
geometrický průměr titru protilátek
imunoglobulin třídy A
imunoglobulin třídy G
imunoglobulin třídy M
intervaly spolehlivosti
Krajská hygienická stanice
kontraindikace
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Národní referenční laboratoř
pertusový toxin
Sérologický přehled realizovaný v roce 1996
Sérologický přehled realizovaný v roce 2001
Sérologický přehled realizovaný v roce 2013
Státní zdravotní ústav
Ústav zdravotnických informací a statistiky
Všeobecná fakultní nemocnice
virová hepatitida B
Světová zdravotnická organizace
Zdravotní ústav
93
SP2013: Virová hepatitida B Seznam příloh 1. Stanovení rozsahu výběru a metodika výběru ……………………………………………………………… 95 2. Smlouva o dílo (a, b, c, d) …………………………………………………………………………………………….. 103 3. Informační leták do ordinací a pro rodiče (a, b) …………………………………………………………… 115 4. Informace pro lékaře (a, b, c) ……………………………………………………………………………………… 117 5. Záznamový arch (a, b) ………………………………………………………………………………………………… 121 6. Informovaný souhlas (a, b, c) ……………………………………………………………………………………… 123 7. Pokyny pro lékaře provádějící odběry krve pro „Sérologický přehled 2013“ (a, b) ……… 126 8. Registrační karta (a) děti, b) dospělí)) …………………………………………………………………………. 130 9. Označení transportního obalu, štítky (a, b) …………………………………………………………………. 132 10. Stručné instrukce, metodický pokyn pro lékaře o průběhu odběru krve v rámci SP2013, dotazník spokojenosti (a, b, c) ……………………………………………………………………………………… 135 11. Pokyny pro svoz a pro laboratoře provádějící separaci a alikvotaci séra pro „Sérologické přehledy 2013“ (a, b) …………………………………………………………………………………………………… 139 12. Ukázka výstupů laboratorních vyšetření zaslaných lékařům (a, b) ………………………………. 142 13. Manuál k vyhodnocení výsledků laboratorních vyšetření v rámci SP 2013 (a, b, c) …….. 145 14. Seznam osvědčení o akreditaci, certifikáty, prohlášení ……………………………………………….. 151 15. Časový harmonogram …………………………………………………………………………………………………. 152 94 Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 1
Stanovení rozsahu výběru a metodika výběru Stanovení počtu respondentů vychází z teoretického odhadu, metodiky Sérologických přehledů v roce 2001 (SP201) a doporučení ESEN Kroky: 1. Teoretický odhad počtu respondentů ve věkových skupinách (celkem 32 věkových skupin: jednoleté intervaly pro osoby ve věku 1–24 let, pětileté intervaly pro osoby ve věku 25–64 let) vycházel z postupu dle Kevin M. Sullivan „Sample Size for a Proportion“, pro výpočet byl použit program Open Epi. Výpočet vycházel z rovnice: Sample size n = [DEFF*N*p*(1‐p)]/ [(d2/z21‐α/2*(N‐1))+p*(1‐p)] DEFF – efekt studie, pro náhodný nebo systematický typ studie DEFF = 1 n – rozsah výběru (počet zapojených osob ‐ sér) pro věkovou skupinu N – velikost populace v dané věkové skupině p – populační parametr – % pozitivních výsledků (85 % ‐ popsáno níže) d – přesnost (±5 %, dále ±6 %, ±7 %)  – hladina významnosti 5 % (0,05 – standardně v epidemiologii používaná volba)
z1‐α/2 – kvantil standardizovaného normálního rozdělení N(0,1), pro  = 0,05, pak z0,975 = 1,96 * – znak označující matematickou operaci násobení Velikost populace (N) Na základě údajů ČSÚ k 1. 1. 2011 se počty obyvatel pro věkové skupiny pohybovaly v rozmezí 89 349 až 139 293 pro jednoleté věkové skupiny (1–24 let) a pro pětileté věkové skupiny (25–64 let) v rozmezí 672 826 a 884 672. Konkrétní velikost počtu výchozí populace (89 tis. až 884 tis.) v tomto případě neovlivní výsledný rozsah výběru, tzn. odhad rozsahu je shodný pro věkovou skupinu s 89 349 obyvateli a pro věkovou skupinu s 884 672 obyvateli. Odhad populačního parametru (p = 85 %) Teoretický odhad rozsahu výběrů je založen na určitých předpokladech, které mohou vycházet z již známých informací o populaci, z pilotních studií nebo z již realizovaných studií, pokud o populaci není nic známo, stanoví se p = 50 %. V SP2013 bylo nutné pro odhad rozsahu výběru odhadnout procento pozitivních výsledků u očkované populace (p). Pro tento odhad se pro příušnice, spalničky a pertusi vycházelo především z výsledků SP2001 a předpokladu, že SP proběhly v roce 2001 a došlo tedy k posunu i séropozitivity ve věkových skupinách. Předpokládané procento pozitivních výsledků u VHB nemohlo vycházet z výsledku SP2001, protože až v roce 2001 bylo zavedeno plošné očkování. Ale předpokládalo, že séropozitivita bude vyšší než 85 % především u věkových skupin, u kterých již proběhlo očkování dle očkovacího kalendáře, tomu také odpovídal setrvalý snižující se trend v počtu nemocných na VHB. Na základě uvedených znalostí a předpokladů výpočet rozsahu výběru vycházel ze séropozitivity minimálně 85 %. Přesnost výsledků (d) V první fázi byla zvolena přesnost ±5 %, ukázka výstupu výpočtu je uvedena na obr. 1 a v tabulce 1, vzhledem ale k vypočtenému rozsahu n = 196, byl také vypočet proveden pro další varianty d = ±6 % a ±7 % (tab. 1). Výsledek stanovení počtu respondentů n = 100 v každé věkové skupině. Zdůvodnění: Konečný rozsah výběru vycházel z varianty n = 100 (d = ±7 %). Tato varianta byla zvolena z ekonomických důvodů. Bylo problematické odhadnout ochotu spolupráce jak oslovených osob, tak také především lékařů a jejich odměnu, za kterou budou ochotni spolupracovat. Dále bylo nutné také zajistit náročné podmínky pro svoz vzorků krve. Při stanovení velikosti vzorku nebyly 95
Sérologické přehledy 2013 2.
3.
4.
5.
Příloha č. 1
ještě vybrány okresy, které budou do SP zařazeny, muselo se brát k úvahu, že mohou být vybrány i odlehlé okresy s náročnou dostupností. Také bylo přihlédnuto na doporučení v rámci studie ESEN, kde bylo doporučeno vyšetřit kolem 3500 vzorků (rovnoměrně rozdělených do věkových skupin, poměr mužů a žen 1:1). Na základě této metodiky byly realizovány také SP2001, kde bylo vyšetřené 3507 sér, ale ne pro všechny infekce. V rámci SP2013 bylo tedy rozhodnuto, že by mělo být vyšetřeno 3 200 sér na všechny sledované infekce, v každé věkové skupině tedy 100 sér (poměr mužů a žen 1:1). Bude osloveno 100 pediatrů (18 respondentů/ 1 pediatr), 100 praktický lékařů pro dospělé (14 respondentů/ 1 praktický lékař), vždy 1 respondent z věkové skupiny, pohlaví bude určeno. Celkem 3200 respondentů (věková skupina 1 – 18 let celkem 1800 resp., 900 mužů + 900 žen, věková skupina 19 – 64 let celkem 1400 resp., 700 mužů + 700 žen). Výběr okresů vycházel z proporcionálního zastoupení obyvatelstva v krajích (tab. 2). Na základě kroku 2 byl vypočten počet lékařů a počet okresů (2 – 4 lékaři v rámci okresu) (tab. 2). Náhodný výběr okresů byl proveden na základě přidělení náhodného čísla a po setřídění, byly vybrány první okresy v pořadí, v Praze byly vybírány městské obvody Praha 1 – Praha 10. (tab. 3, obr. 2). Rozdělení okresů mezi ZÚ Ústí nad Labem a Ostrava v rámci SP2013 bylo provedeno dle geografické dostupnosti okresů a zastoupení respondentů. Každý ZÚ zajistí odběry a data od 1600 respondentů (tab. 4). ZÚ se sídlem v Ostravě zajistí respondenty z 15 okresů, ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem 12 okresů a 3 městské obvody v hl. městě Praze (obr. 3). Náhodný výběr lékařů v rámci vybraného okresu vycházel z aktuální databáze lékařů VZP. Na základě náhodného výběru se vytvořil seznam lékařů, kteří byli postupně oslovováni až do získání souhlasu požadovaného počtu lékařů v daném okrese. Vytvoření kódu respondenta: Kxx – číslo kraje („K“ kraj + poslední dvojčíslí NUTS3) aa – zkratka okresu (Praha – P1 až P0) xx – pořadové číslo lékaře v rámci okresu (nerozlišuje se pediatr a prak. lék.) M/Z – pohlaví xx – věková skupina ( 1‐24, věk. sk. 25 – 64 – dolní hranice) Příslušnost do dané věkové skupiny je dána dovršením věku v den odběru (např. do věkové skupiny 5, patří děti ode dne 5. narozenin do posledního dne před 6. narozeninami). Literatura a odkazy 






Bencko, V., Zvárová, J., Malý, M.: Statistické metody v epidemiologii. Biomedicínská statistika III., 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, 236 s.. ISBN 80‐246‐0765‐4. Fleiss, J.L., Levin, B., Paik, M.C.: Statistical methods for rates and proportions. 3rd ed. New Jersey: John Eley & Sons, 2003, 760 p. ISBN 04‐715‐2629‐0. Hendl, J.: Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Vyd. 2., opr. Praha: Portál, 2006, 583 s. ISBN 80‐736‐7123‐9. OpenEpi funkce ‐Sample Size for Frequency in a Population Dean AG, Sullivan KM, Soe MM. OpenEpi: Open Source Epidemiologic Statistics for Public Health, Version 2.3.1. www.OpenEpi.com, updated 2010/19/09, accessed 2012/08/15. Osborne, K., Weinberg, J., Miller, E.: The European Sero‐Epidemiology. Eurosurveillance, Volume 2, Issue 4, 01 April 1997. [online]. [cit. 2014‐05‐27]. Dostupné z: http://www.eurosurveillance.org/ViewArticle.aspx?ArticleId=167 Statistická ročenka České republiky 2012 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2012 [cit. 2014‐05‐22]. ISBN 978‐80‐250‐2253‐5. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/A6004C2345/$File/000112.pdf Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie: Příloha č. 1: Víceúčelový sérologický přehled protilátek proti vybraným infekcím, u nichž se provádí očkování. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. ISSN 1211 ‐
7358. 96
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 1
Sample Size for Frequency in a Population Population size(for finite population correction factor or fpc)(N): Hypothesized % frequency of outcome factor in the population (p): Confidence limits as % of 100(absolute +/‐ %)(d): Design effect (for cluster surveys‐DEFF): 884672 Sample Size(n) for Various Confidence Levels Confidence Level(%) Sample Size 95% 196 80% 90% 97% 99% 99.9% 99.99% 84 138 241 339 552 772 Equation Sample size n = [DEFF*Np(1‐p)]/ [(d2/Z21‐α/2*(N‐1)+p*(1‐p)] Results from OpenEpi, Version 2, open source calculator‐‐SSPropor http://www.openepi.com/OE2.3/SampleSize/SSPropor.htm Obr. 1 Ukázka výstupu z programu Open Epi Tab. 1 Odhadované počty respondentů odhadovaný rozsah výběru (n) rozsah obyvatel ve věkových pro p = 85 %,  = 5 % skupinách 1 ‐ 64 let d = ±5 % d = ±6 % d = ±7 % k 1. 1. 2011 89 349 až 884 672 196 137 100 97
85%+/‐5 5% 1 Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 1
Tab. 2 Odhadované počty respondentů, lékařů, okresů dle krajů ČR Kraje (Regions‐NUTS 3) CZ010 Hlavní město Praha CZ020 Středočeský kraj CZ031 Jihočeský kraj CZ032 Plzeňský kraj CZ041 Karlovarský kraj CZ042 Ústecký kraj CZ051 Liberecký kraj Královéhradecký CZ052 kraj CZ053 Pardubický kraj CZ063 Kraj Vysočina CZ064 Jihomoravský kraj CZ071 Olomoucký kraj CZ072 Zlínský kraj Moravskoslezský CZ080 kraj Celkem počet proporce počet počet resp. počet obyvatel pediatrů praktiků celkem okresů
12%
12 12 384
3
12%
12 12 384
3
6%
6 6 192
2
5%
5 5 160
2
3%
3 3 96
1
8%
8 8 256
2
4%
4 4 128
1
Počet obyvatel
1 241 664
1 279 345
636 138
571 709
303 165
828 026
438 600
Muži 602987
631696
313284
282798
149432
408951
214983
Ženy
638677
647649
322854
288911
153733
419075
223617
553 856
516 411
511 937
1 166 313
638 638
589 030
272236
254961
253985
570795
312033
287961
281620
261450
257952
595518
326605
301069
5%
5%
5%
11%
6%
6%
5 5 5 11 6 6 5 5 5 11 6 6 160
160
160
352
192
192
2
2
2
3
2
2
1 230 613 602108 628505
10 505 445 12%
100%
12 100 12 100 384
3200
3
30
98
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 1
Tab. 3 Vybrané okresy na základě náhodného čísla Středočeský kraj
Královéhradecký kraj
CZ0205
Kutná Hora
CZ0523
Náchod
CZ020B
Příbram
CZ0521
Hradec Králové
CZ0206
Mělník
CZ0524
Rychnov nad Kněžnou
CZ0204
Kolín
CZ0525
Trutnov
CZ0201
Benešov
CZ0522
Jičín
CZ0203
Kladno
CZ0209
Praha-východ
CZ0532
Pardubice
CZ0202
Beroun
CZ0534
Ústí nad Orlicí
CZ020A
Praha-západ
CZ0531
Chrudim
CZ0208
Nymburk
CZ0533
Svitavy
CZ0207
Mladá Boleslav
CZ020C
Rakovník
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
CZ0633
Pelhřimov
CZ0635
Žďár nad Sázavou
CZ0313
Jindřichův Hradec
CZ0632
Jihlava
CZ0315
Prachatice
CZ0634
Třebíč
CZ0317
Tábor
CZ0631
Havlíčkův Brod
CZ0311
České Budějovice
CZ0316
Strakonice
CZ0642
Brno-město
CZ0314
Písek
CZ0646
Vyškov
CZ0312
Český Krumlov
CZ0645
Hodonín
CZ0647
Znojmo
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Jihomoravský kraj
CZ0323
Plzeň-město
CZ0643
Brno-venkov
CZ0321
Domažlice
CZ0644
Břeclav
CZ0327
Tachov
CZ0641
Blansko
CZ0325
Plzeň-sever
CZ0326
Rokycany
CZ0324
CZ0322
Prostějov
Plzeň-jih
CZ0714
Přerov
Klatovy
CZ0712
Olomouc
CZ0711
Jeseník
CZ0715
Šumperk
CZ0413
Sokolov
CZ0412
Karlovy Vary
CZ0411
Cheb
Ústecký kraj
CZ0426
Olomoucký kraj
CZ0713
Karlovarský kraj
Teplice
CZ0424
Louny
CZ0423
Litoměřice
Zlínský kraj
CZ0723
Vsetín
CZ0722
Uherské Hradiště
CZ0724
Zlín
CZ0721
Kroměříž
Moravskoslezský kraj
CZ0425
Most
CZ0806
Ostrava-město
CZ0427
Ústí nad Labem
CZ0803
Karviná
CZ0421
Děčín
CZ0802
Frýdek-Místek
CZ0422
Chomutov
CZ0801
Bruntál
CZ0805
Opava
CZ0804
Nový Jičín
Liberecký kraj
CZ0511
Česká Lípa
CZ0514
Semily
CZ0512
Jablonec nad Nisou
CZ0513
Liberec
hl. m. Praha
Praha 9
Praha 8
Praha 1
Praha 3
Praha 2
Praha 5
Praha 10
Praha 7
Praha 4
Praha 6
vybraný okres
Hlavní město Praha - městské části
Rozdělení ČR na CZ_NUTS (kraje) → LAU (okresy), Kraj ‐ Hl. m. Praha – městské obvody (dle RSO – Registr sčítacích obvodů) 99
Sérologické přehledy 2013 Obr. 2 Mapka vybraných okresů
100
Příloha č. 1
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 1
Tab. 4 Rozdělení okresů v rámci SP2013 Kraje (Regions-NUTS 3)
CZ010 Hlavní město Praha
Praha 9
Praha 8
Praha 1/3*
CZ020 Středočeský kraj
Kutná Hora
kód
zkratky pediatrů
K10
P9
P8
P1
Mělník
CZ031 Jihočeský kraj
K31
Jindřichův Hradec
Prachatice
CZ032 Plzeňský kraj
Plzeň-město
Domažlice
JH
PT
PM
DO
K41
Sokolov
SO
Teplice
TP
LN
CZ051 Liberecký kraj
K51
CZ052 Královéhradecký kra
Náchod
Hradec Králové
CZ053 Pardubický kraj
Pardubice
CL
NA
HK
CZ063 Kraj Vysočina
K63
PE
ZS
CZ064 Jihomoravský kraj
K64
Brno-město
Hodonín
BR
VY
HO
CZ071 Olomoucký kraj
K71
Vyškov
Prostějov
Přerov
CZ072 Zlínský kraj
Vsetín
Uherské Hradiště
PS
PR
VS
UH
K80
Ostrava-město
OV
KA
FM
Frýdek-Místek
4,5,6
4,5,6
1,2,3,
1,2,
4,5,6
3.4
1,2,3,
4,5,6
počet
počet
počet počet
resp.
pediatrů praktiků okresů celkem
12
12
4
4
4
4
4
4
12
12
4
4
4
4
4
4
6
6
3
3
3
3
5
5
3
2
3
2
3
3
3
3
8
8
1,2,3,4,
1,2,3,4,
5,6,7,8
5,6,7,8
4
4
4
4
4
4
1,2,3,4,
5,6,7,8
4
4
5
5
1.2
1,2,3
3.4
4,5,6
2
3
2
3
5
5
1.2
1,2,3,
3.4
4,5,6
2
3
2
3
5
5
2
3
2
3
11
11
4
3
4
4
3
4
6
6
3
3
3
3
6
6
3
3
3
3
12
12
4
4
4
4
4
4
1.2
1,2,3
3.4
4,5,6
1,2,3,4
1,2,3
1,2,3,4
5,6,7,8
4,5,6
5,6,7,8
1,2,3
1,2,3
4,5,6
4,5,6
K72
CZ080 Moravskoslezský kra
Karviná
1,2,3,
1,2,3
K53
Ústí nad Orlicí
Žďár nad Sázavou
5,6,7,8
5,6,7,8
5,6,7,8
K52
PA
UO
Pelhřimov
1,2,3,4,
1,2,3,4,
1,2,3,4
K42
Louny
Česká Lípa
5,6,7,8
5,6,7,8,
5,6,7,8
K32
CZ041 Karlovarský kraj
CZ042 Ústecký kraj
1,2,3,4,
1,2,3,4,
1,2,3,4
K20
KH
PB
ME
Příbram
kód prak.
lék.
1,2,3
1,2,3
1,2,3,4
1,2,3,4
1,2,3,4
4,5,6
4,5,6
5,6,7,8
5,6,7,8
5,6,7,8
3
3
2
2
1
2
1
2
2
2
3
2
2
3
384
128
128
128
384
128
128
128
192
96
96
160
96
64
96
96
256
128
128
128
128
160
64
96
160
64
96
160
64
96
352
128
96
128
192
96
96
192
96
96
384
128
128
128
Ostrava
Ústí nad lab.
384
128
128
128
96
96
160
96
256
128
160
64
96
160
352
192
192
384
Celkem
188
188
30 3200 1600
1600
*U městského obvodu Praha 1 došlo z důvodu nedostatku pediatrů ke změně obvodu na Praha 3
Ostrava
Ústí nad Lab.
Vytvoření kódu respondenta:
Kxx – číslo kraje („K“ kraj + poslední dvojčíslí NUTS3)
aa – zkratka okresu (Praha – P1 až P0)
xx – pořadové číslo lékaře v rámci okresu (nerozlišuje se pediatr a prak. lék.)
M/Z – pohlaví
xx – věková skupina ( 1‐24, věk. sk. 25 – 64 – dolní hranice)
101
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 1
Obr. 3 Mapka okresů rozdělených v rámci SP2013 mezi ZÚ Ostrava a Ústí nad Labem 102
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 2a Smlouva o dílo
Na spolupráci při realizaci projektu MZ ČR
Víceúčelový sérologický přehled 2013, ČR
Smluvní strany:
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě,
Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava
zastoupený RNDr. Petrem Hapalou, ředitelem
IČ: 71009396
DIČ: CZ 71009396
bankovní spojení: ČNB Ostrava, č. účtu: 3235761/0710
(dále jen objednatel) na straně jedné
a
MUDr. …………………………………….
adresa …………………………………….
IČ
…………………………………….
bankovní spojení ………………………….
č. účtu …………………………………….
(dále jen zhotovitel) na straně druhé
uzavírají ve smyslu § 536 Obchodního zákoníku tuto smlouvu:
I.
Zhotovitel se zavazuje provést na základě požadavku objednatele toto dílo (předmět
smlouvy):
-
Odběr vzorků krve v objemu 7,5 ml (u jednoletých až dvouletých dětí min. 5 ml) u 18
vybraných osob ve složení podle věku a pohlaví dle rozpisu a pokynů objednatele,
vyplnění registrační karty za každou odebranou osobu, vyplnění informovaného
souhlasu vybrané osoby (za nezletilé vyplní zákonný zástupce).
-
Předání odebrané krve, vyplněné registrační karty a seznamu odebraných osob
pověřenému pracovníkovi objednatele v termínu dle dohody.
-
Zhotovitel se zavazuje v souladu s ust. §86 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. ve znění
pozdějších předpisů a ust. § 65 zák.č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách opakovaně
zpřístupnit příslušnou zdravotnickou dokumentaci objednateli.
Odběry budou provedeny v období březen až duben 2013 (přesný termín bude oznámen
pověřeným pracovníkem objednavatele).
103
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 2a Transport vzorků krví k dalšímu zpracování a dokumentace zajistí objednatel.
II.
Smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31. 12. 2013 s účinností ode dne podpisu obou
smluvních stran.
III.
Objednatel se zavazuje poskytnout zhotoviteli potřebnou součinnost k zajištění plnění této
smlouvy:
Materiálové vybavení:
Zdravotnický materiál potřebný pro realizaci odběrové akce, včetně příslušné dokumentace
bude dodán zhotoviteli prostřednictvím objednatele.
IV.
Objednatel se zavazuje zaplatit zhotoviteli smluvní cenu dle dohody ve výši 400,- Kč za jednu
odebranou osobu, včetně vedení dokumentace. Vyúčtování za provedené výkony musí být
provedeno v termínu do 2 měsíců po ukončení odběrů. Úhrada bude provedena po ukončení
odběrové akce na podkladě faktury vystavené zhotovitelem a zaslání na adresu objednatele, a
to nejpozději do 1 měsíce.
Dohodnutá cena je splatná do 14 dnů ode dne obdržení faktury obsahující předepsané
náležitosti.
V.
Pověřeným pracovníkem za jednání v rámci smlouvy je za objednatele:
…………..…………..…………..…………..
V Ostravě dne ………….…………..
V ……………………… dne ……………
…………..……………………………
objednatel
..…………………..………………
zhotovitel
104
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 2b Smlouva o dílo
Na spolupráci při realizaci projektu MZ ČR
Víceúčelový sérologický přehled 2013, ČR
Smluvní strany:
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě,
Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava
zastoupený RNDr. Petrem Hapalou, ředitelem
IČ: 71009396
DIČ: CZ 71009396
bankovní spojení: ČNB Ostrava, č. účtu: 3235761/0710
(dále jen objednatel) na straně jedné
a
MUDr. …………………………………….
adresa …………………………………….
IČ
…………………………………….
bankovní spojení ………………………….
č. účtu …………………………………….
(dále jen zhotovitel) na straně druhé
uzavírají ve smyslu § 536 Obchodního zákoníku tuto smlouvu:
I.
Zhotovitel se zavazuje provést na základě požadavku objednatele toto dílo (předmět
smlouvy):
-
Odběr vzorků krve v objemu 7,5 ml u 14 vybraných osob ve složení podle věku a
pohlaví dle rozpisu a pokynů objednatele, vyplnění registrační karty za každou
odebranou osobu, vyplnění informovaného souhlasu vybrané osoby.
-
Předání odebrané krve, vyplněné registrační karty a seznamu odebraných osob
pověřenému pracovníkovi objednatele v termínu dle dohody.
-
Zhotovitel se zavazuje v souladu s ust. §86 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. ve znění
pozdějších předpisů a ust. § 65 zák.č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách opakovaně
zpřístupnit příslušnou zdravotnickou dokumentaci objednateli.
Odběry budou provedeny v období březen až duben 2013 (přesný termín bude oznámen
pověřeným pracovníkem objednavatele).
Transport vzorků krví k dalšímu zpracování a dokumentace zajistí objednatel.
105
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 2b II.
Smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31. 12. 2013 s účinností ode dne podpisu obou
smluvních stran.
III.
Objednatel se zavazuje poskytnout zhotoviteli potřebnou součinnost k zajištění plnění této
smlouvy:
Materiálové vybavení:
Zdravotnický materiál potřebný pro realizaci odběrové akce, včetně příslušné dokumentace
bude dodán zhotoviteli prostřednictvím objednatele.
IV.
Objednatel se zavazuje zaplatit zhotoviteli smluvní cenu dle dohody ve výši 400,- Kč za jednu
odebranou osobu, včetně vedení dokumentace. Vyúčtování za provedené výkony musí být
provedeno v termínu do 2 měsíců po ukončení odběrů. Úhrada bude provedena po ukončení
odběrové akce na podkladě faktury vystavené zhotovitelem a zaslání na adresu objednatele, a
to nejpozději do 1 měsíce.
Dohodnutá cena je splatná do 14 dnů ode dne obdržení faktury obsahující předepsané
náležitosti.
V.
Pověřeným pracovníkem za jednání v rámci smlouvy je za objednatele:
…………..…………..…………..…………..
V Ostravě dne ………….………
V ……………………… dne ……………
…………..……………………………
objednatel
…………………..…………..…
zhotovitel
106
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 2c
Smlouva o dílo
uzavřená ve smyslu § 536 a souvisejících Obchodního zákoníku číslo 513/1991 Sb. ve znění
pozdějších předpisů
číslo : K32DO02
Smluvní strany:
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem,
Moskevská 1531/15, 400 01 Ústí nad Labem
Statutární orgán : Ing. Pavel Bernáth, ředitel
Ve věcech smluvních oprávněn jednat Ing. Josef Staněk, ved.odd. projektů a podpory zdraví
IČ: 71009361
DIČ: CZ71009361
bankovní spojení: ČNB č.ú. 41936411/0710
(dále jen objednatel)
na straně jedné
a
MUDr.
, praktický lékař pro děti a dorost
Adresa :
IČZ
:
IČ
:
DIČ
Telefon :
e-mail :
………………………………………….
bankovní spojení :
………………………….
č. účtu :
………………………………………….
(dále jen zhotovitel)
na straně druhé
uzavírají tuto smlouvu:
Preambule
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem je společně se Zdravotním ústavem se sídlem
v Ostravě řešitelem projektu MZ ČR „Víceúčelové sérologické přehledy 2013, ČR“. Cílem je
zjistit aktuální stupeň ochrany populace ČR proti vybraným infekcím (spalničky, příušnice,
virová hepatitida B a dávivý kašel) a imunitním stavu obyvatelstva. Ověřena tak bude
účinnost očkování proti uvedeným infekcím a vytvořeny předpoklady pro zpřesnění strategie
celostátního očkování.
Za tímto účelem bude proveden odběr vzorků krve náhodně vybrané zdravé populace plošně
na území ČR při dodržení všech bezpečnostních opatření v souladu s právem na ochranu
osobních dat jedince podle zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů
107
Sérologické přehledy 2013
I.
Předmět smlouvy
Zhotovitel (praktický lékař pro děti a dorost) se zavazuje provést toto dílo:
1. Vybrat 18 osob vyhovujících odběrovému schématu (ve složení podle věku a pohlaví
dle rozpisu a pokynů objednatele), seznámit je se smyslem a cílem projektu, vyplnit
informovaný souhlas a zajistit podpis (za nezletilé vyplní zákonný zástupce) vybrané
osoby (ve dvou stejnopisech – 1x pro vybranou osobu).
2. V souladu s „pokyny pro lékaře“ (tvořících přílohu, která je nedílnou součástí této
smlouvy) provést odběr krve u vybraných osob v požadovaném objemu, připravit ji
pro uložení do chladničky a bezprostředně vyzvat pověřenou kontaktní osobu
objednatele pro svoz vzorků (přehled kontaktů bude předán spolu s odběrovými
soupravami) k odvozu k dalšímu zpracování.
3. Označit zdravotní kartu vybrané osoby, u níž bude proveden odběr (dále jen vybraná
osoba), přiděleným kódem (samolepící štítek) pro případnou další komunikaci a
sdělení výsledků analýz.
4. Vyplnit registrační kartu za každou vybranou osobu, podržet ji do uzavření celé
odběrové kampaně a poté celý soubor předat pověřené osobě objednatele pro kontakt.
5. Předat seznam vybraných osob pověřené osobě objednatele pro kontakt v termínu dle
dohody.
6. Zajistit předání benefitů pro vybrané osoby dle pokynů objednatele pro jednotlivé
skupiny osob.
7. Údaje o vybraných osobách budou v zhotovitelem předané dokumentaci a označení
vzorků anonymní (vedeny pod unikátním kódem, jehož ztotožnění bude možné jen u
zhotovitele).
Zhotovitel se zavazuje v případě potřeby umožnit v souladu
s ustanovením §86 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů
přístup do zdravotnické dokumentace odebrané osoby zaměstnanci objednatele
splňujícího podmínky ustanovení § 65 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních
službách.
8. Pro případnou odbornou konzultaci je ustavena kontaktní osoba objednatele
i. jméno :
ii. telefon :
iii. e-mail :
108
Sérologické přehledy 2013
II.
Termín plnění
1. Odběry budou provedeny v období od 25. března do 12. dubna 2013 v odběrových
prostorech zhotovitele.
2. Smlouva je uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2013 s platností a účinností ode dne
podpisu oběma smluvními stranami.
III.
Další povinnosti objednatele
Objednatel se zavazuje poskytnout zhotoviteli potřebnou součinnost k zajištění plnění této
smlouvy spočívající především v:
1. Dodání potřebného počtu jednorázových odběrových souprav.
2. Rozpis věkové struktury a pohlaví vybíraných osob.
3. Tiskopisy potřebné k realizaci díla a samolepící štítky s kódy vybrané osoby.
4. Transportní obaly pro uložení a zpětnou dopravu vzorků krve.
5. Dodání potřebného počtu benefitů pro vybrané osoby ve struktuře navržené
objednatelem pro jednotlivé věkové skupiny.
6. Průběžnou konzultaci pověřené osoby objednatele pro kontakt podle požadavků
zhotovitele.
7. Dopravu odebraných vzorků krve na základě výzvy zhotovitele a odebrání
dokumentace projektu po skončení odběrové kampaně.
8. Zaslání výsledků analýz protilátek vybraných osob po laboratorním vyšetření séra.
IV.
Cena a platební podmínky
1. Mezi stranami byla dohodnuta smluvní cena v souladu se zákonem o cenách číslo
526/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů ve výši
400,- Kč
za jeden odebraný a dodaný vzorek krve, včetně vedení a předání dohodnuté
dokumentace.
2. Úhrada bude provedena na základě vyúčtování zhotovitele po ukončení odběrové
kampaně a vystavení faktury zhotovitelem (s náležitostmi daňového dokladu);
nezbytnou náležitostí faktury je i její označení textem „Sérologické přehledy 2013 –
UL044314“ .
109
Sérologické přehledy 2013
3. Faktura musí být vystavena nejpozději do dvou měsíců od skončení odběrové
kampaně.
4. Faktura musí být doručena na adresu objednatele – Zdravotní ústav se sídlem v Ústí
nad Labem, Moskevská 15, 403 71 Ústí nad Labem; pro doručení souhlasí objednatel
i se zasláním faktury na elektronickou adresu [email protected] .
5. Splatnost faktury je mezi smluvními stranami dohodnuta do 14 dnů od prokazatelného
doručení faktury objednateli.
V.
Ostatní ujednání
1. Smlouva nabývá platnosti i účinnosti dnem jejího podpisu druhou ze smluvních stran.
2. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31.12.2013.
3. Objednatel má právo odstoupit v případě nepnění úkolů zhotovitele vyplývajících
z této smlouvy po dobu delší nežli 14 dnů.
4. Změny nebo doplňky této smlouvy a uvedených příloh mohou být provedeny pouze
písemným dodatkem.
5. Smluvní strany se dohodly, že v otázkách nespecifikovaných v této smlouvě se budou
řídit příslušnými ustanoveními Obchodního zákoníku číslo 513/1991 Sb. ve znění
pozdějších předpisů.
6. Obě strany prohlašují, že si smlouvu o dílo sepsanou na základě svobodné vůle
přečetly a s jejím obsahem souhlasí. Na důkaz toho připojují své podpisy.
7. Smlouva je vyhotovena ve dvou vyhotoveních s tím, že každá ze stran obdrží po
jednom výtisku.
Příloha: „Pokyny pro lékaře“
V Ústí nad Labem, dne 31.1.2013
V…………………….…..…
…………..…………..
objednatel
dne…………………..
…………..…………….
zhotovitel
110
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 2d
Smlouva o dílo
uzavřená ve smyslu § 536 a souvisejících Obchodního zákoníku číslo 513/1991 Sb. ve znění
pozdějších předpisů
číslo : K42LN04
Smluvní strany:
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem,
Moskevská 1531/15, 400 01 Ústí nad Labem
Statutární orgán : Ing. Pavel Bernáth, ředitel
Ve věcech smluvních oprávněn jednat Ing. Josef Staněk, ved. odd. projektů a podpory zdraví
IČ: 71009361
DIČ: CZ71009361
bankovní spojení: ČNB č.ú. 41936411/0710
(dále jen objednatel)
na straně jedné
a
MUDr.
Adresa :
IČZ :
IČ
:
DIČ
:
Telefon :
e-mail :
bankovní spojení:
č. účtu :
(dále jen zhotovitel)
na straně druhé
, praktický lékař pro dospělé
uzavírají tuto smlouvu:
Preambule
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem je společně se Zdravotním ústavem se sídlem
v Ostravě řešitelem projektu MZ ČR „Víceúčelové sérologické přehledy 2013, ČR“. Cílem je
zjistit aktuální stupeň ochrany populace ČR proti vybraným infekcím (spalničky, příušnice,
virová hepatitida B a dávivý kašel) a imunitním stavu obyvatelstva. Ověřena tak bude
účinnost očkování proti uvedeným infekcím a vytvořeny předpoklady pro zpřesnění strategie
celostátního očkování.
Za tímto účelem bude proveden odběr vzorků krve náhodně vybrané zdravé populace plošně
na území ČR při dodržení všech bezpečnostních opatření v souladu s právem na ochranu
osobních dat jedince podle zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů
111
Sérologické přehledy 2013
I.
Předmět smlouvy
Zhotovitel (praktický lékař pro dospělé) se zavazuje provést toto dílo:
1. Vybrat 14 osob vyhovujících odběrovému schématu (ve složení podle věku a pohlaví
dle rozpisu a pokynů objednatele), seznámit je se smyslem a cílem projektu, vyplnit
informovaný souhlas a zajistit podpis (za nezletilé vyplní zákonný zástupce) vybrané
osoby (ve dvou stejnopisech – 1x pro vybranou osobu).
2. V souladu s „pokyny pro lékaře“ (tvořících přílohu, která je nedílnou součástí této
smlouvy) provést odběr krve u vybraných osob v požadovaném objemu, připravit ji
pro uložení do chladničky a bezprostředně vyzvat pověřenou kontaktní osobu
objednatele pro svoz vzorků (přehled kontaktů bude předán spolu s odběrovými
soupravami) k odvozu k dalšímu zpracování.
3. Označit zdravotní kartu vybrané osoby, u níž bude proveden odběr (dále jen vybraná
osoba), přiděleným kódem (samolepící štítek) pro případnou další komunikaci a
sdělení výsledků analýz.
4. Vyplnit registrační kartu za každou vybranou osobu, podržet ji do uzavření celé
odběrové kampaně a poté celý soubor předat pověřené osobě objednatele pro kontakt.
5. Předat seznam vybraných osob pověřené osobě objednatele pro kontakt v termínu dle
dohody.
6. Zajistit předání benefitů pro vybrané osoby dle pokynů objednatele pro jednotlivé
skupiny osob.
7. Údaje o vybraných osobách budou v zhotovitelem předané dokumentaci a označení
vzorků anonymní (vedeny pod unikátním kódem, jehož ztotožnění bude možné jen u
zhotovitele).
Zhotovitel se zavazuje v případě potřeby umožnit v souladu
s ustanovením §86 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů
přístup do zdravotnické dokumentace odebrané osoby zaměstnanci objednatele
splňujícího podmínky ustanovení § 65 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních
službách.
8. Pro případnou odbornou konzultaci je ustavena kontaktní osoba objednatele
i. jméno :
ii. telefon:
iii. e-mail :
112
Sérologické přehledy 2013
II.
Termín plnění
1. Odběry budou provedeny v období od 25. března do 12. dubna 2013 v odběrových
prostorech zhotovitele.
2. Smlouva je uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2013 s platností a účinností ode dne
podpisu oběma smluvními stranami.
III.
Další povinnosti objednatele
Objednatel se zavazuje poskytnout zhotoviteli potřebnou součinnost k zajištění plnění této
smlouvy spočívající především v:
1. Dodání potřebného počtu jednorázových odběrových souprav.
2. Rozpis věkové struktury a pohlaví vybíraných osob.
3. Tiskopisy potřebné k realizaci díla a samolepící štítky s kódy vybrané osoby.
4. Transportní obaly pro uložení a zpětnou dopravu vzorků krve.
5. Dodání potřebného počtu benefitů pro vybrané osoby ve struktuře navržené
objednatelem pro jednotlivé věkové skupiny.
6. Průběžnou konzultaci pověřené osoby objednatele pro kontakt podle požadavků
zhotovitele.
7. Dopravu odebraných vzorků krve na základě výzvy zhotovitele a odebrání
dokumentace projektu po skončení odběrové kampaně.
8. Zaslání výsledků analýz protilátek vybraných osob po laboratorním vyšetření séra.
IV.
Cena a platební podmínky
1. Mezi stranami byla dohodnuta smluvní cena v souladu se zákonem o cenách číslo
526/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů ve výši
400,- Kč
za jeden odebraný a dodaný vzorek krve, včetně vedení a předání dohodnuté
dokumentace.
2. Úhrada bude provedena na základě vyúčtování zhotovitele po ukončení odběrové
kampaně a vystavení faktury zhotovitelem (s náležitostmi daňového dokladu);
nezbytnou náležitostí faktury je i její označení textem „Sérologické přehledy 2013 –
UL044314“ .
3. Faktura musí být vystavena nejpozději do dvou měsíců od skončení odběrové
kampaně.
113
Sérologické přehledy 2013
4. Faktura musí být doručena na adresu objednatele – Zdravotní ústav se sídlem v Ústí
nad Labem, Moskevská 15, 403 71 Ústí nad Labem; pro doručení souhlasí objednatel
i se zasláním faktury na elektronickou adresu [email protected] .
5. Splatnost faktury je mezi smluvními stranami dohodnuta do 14 dnů od prokazatelného
doručení faktury objednateli.
V.
Ostatní ujednání
1. Smlouva nabývá platnosti i účinnosti dnem jejího podpisu druhou ze smluvních stran.
2. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31.12.2013.
3. Objednatel má právo odstoupit v případě nepnění úkolů zhotovitele vyplývajících
z této smlouvy po dobu delší nežli 14 dnů.
4. Změny nebo doplňky této smlouvy a uvedených příloh mohou být provedeny pouze
písemným dodatkem.
5. Smluvní strany se dohodly, že v otázkách nespecifikovaných v této smlouvě se budou
řídit příslušnými ustanoveními Obchodního zákoníku číslo 513/1991 Sb. ve znění
pozdějších předpisů.
6. Obě strany prohlašují, že si smlouvu o dílo sepsanou na základě svobodné vůle
přečetly a s jejím obsahem souhlasí. Na důkaz toho připojují své podpisy.
7. Smlouva je vyhotovena ve dvou vyhotoveních s tím, že každá ze stran obdrží po
jednom výtisku.
Příloha: „Pokyny pro lékaře“
V Ústí nad Labem, dne 31.1.2013
V…………..…
…………..…………..
objednatel
dne…………..
…………..…………….
zhotovitel
114
Sérologické pehledy 2013
Píloha . 3a
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Partyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava
Sérologické přehledy 2013 - informace k projektu
Víceúčelový sérologický přehled poskytuje informace o imunitním stavu obyvatelstva a
ověřuje účinnost očkování. V ČR se opakuje v určitých intervalech již od roku 1960 a je tím ve
světě jedinečný. Další bude realizován v roce 2013 (SP2013).
Z pověření Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) je v současnosti realizován projekt
„Víceúčelový sérologický přehled 2013“ (SP2013). V rámci tohoto projektu bude vyšetřena
imunita populace k vybraným infekcím, proti kterým se v naší zemi očkuje: spalničky, příušnice,
žloutenka typu B a dávivý kašel*.
Cílem bude zjistit aktuální stupeň ochrany jedince i celé populace proti výše uvedeným
infekcím a poskytnout tak podklady Ministerstvu zdravotnictví ČR pro další strategii v
celostátního očkování.
Za tímto účelem bude proveden odběr vzorků krve zdravých osob při dodržení všech
bezpečnostních opatření v souladu s právem na ochranu osobních dat jedince podle Zákona
č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
Výsledky budou anonymizovány na úrovni krajů.
O případné možnosti přeočkování Vás bude informovat praktický lékař po ukončení projektu.
*Kromě toho se uvažuje o vyšetření protilátek proti dalším infekcím dle požadavků EU či dle
celospolečenské závažnosti.
Děkujeme Vám, že vlastní účastí nebo svolením s účastí Vašich dětí pomůžete tento významný
projekt realizovat.
kolektiv pracovníků
Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě
IČ:
71009396
DIČ: CZ71009396
Bankovní spojení: 3235761/0710
Datová schránka: pubj9r8
115
Tel.: 596 200 111
Fax: 596 118 661
www.zuova.cz
[email protected]
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 3b
ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V ÚSTÍ NAD LABEM
příspěvková organizace (zřízená podle § 86 odst. 1, zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění)
MOSKEVSKÁ 15, 400 01 ÚSTÍ NAD LABEM
IČ: 71009361 DIČ: CZ71009361
Sérologické přehledy 2013 - informace k projektu
Víceúčelový sérologický přehled poskytuje informace o imunitním stavu obyvatelstva a
ověřuje účinnost očkování. V ČR se opakuje v určitých intervalech již od roku 1960 a je tím
ve světě jedinečný. Další bude realizován v roce 2013 (SP2013).
Z pověření Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) je v současnosti realizován projekt
„Víceúčelový sérologický přehled 2013“ (SP2013). V rámci tohoto projektu bude vyšetřena
imunita populace k vybraným infekcím, proti kterým se v naší zemi očkuje: spalničky,
příušnice, žloutenka typu B a dávivý kašel*.
Cílem bude zjistit aktuální stupeň ochrany jedince i celé populace proti výše uvedeným
infekcím a poskytnout tak podklady Ministerstvu zdravotnictví ČR pro další strategii v
celostátníhom očkování
Za tímto účelem bude proveden odběr vzorků krve zdravých osob při dodržení všech
bezpečnostních opatření v souladu s právem na ochranu osobních dat jedince podle Zákona č.
101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
Výsledky budou anonymizovány na úrovni krajů.
O případné možnosti přeočkování Vás bude informovat praktický lékař po ukončení projektu.
*Kromě toho se uvažuje o vyšetření protilátek proti dalším infekcím dle požadavků EU či dle
celospolečenské závažnosti.
Děkujeme Vám, že vlastní účastí nebo svolením s účastí Vašich dětí pomůžete tento
významný projekt realizovat.
kolektiv pracovníků
Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem
116
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 4a
Sérologický přehled 2013
Vážená paní doktorko/ vážený pane doktore,
v příloze Vám posíláme podepsanou Smlouvu o dílo pro úkol MZ ČR „Víceúčelový
sérologický přehled“ na rok 2013.
Termín odběrů je určen na období březen/duben 2013, přesný termínu odběrů Vám bude
oznámen pověřeným pracovníkem.
Před stanoveným datem obdržíte prostřednictvím pověřeného pracovníka:
 Odběrový materiál
 Pokyny pro lékaře provádějící odběry krve
 Informační leták do ordinací a pro rodiče
 Záznamovou kartu včetně rozpisu osob podle věku a pohlaví
 Registrační karty pro odebrané osoby
 Tiskopis „Informovaný souhlas“ ve dvojím vyhotovení – jeden formulář je určen
k založení do zdravotní dokumentace, druhý respondentovi nebo jeho zákonnému
zástupci.
 Kontaktní informace
 Poděkování respondentům za ochotu spolupracovat
Děkujeme Vám za spolupráci a věříme, že kvalitním odběrem krví a vyplněním nutné
zdravotní dokumentace přispějete k úspěšné realizaci celostátního projektu „Víceúčelový
sérologický přehled 2013“.
S pozdravem
……………………………….
Mgr. Hana Bílková-Franková
za ZÚ se sídlem v Ostravě
117
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 4b
Vážená paní doktorko, vážený pane doktore,
V letech 2012-2013 se uskuteční v České republice tzv. Víceúčelové sérologické přehledy (SP).
Jedná se o vyšetření protilátek proti vybraným infekcím u reprezentativního vzorku populace.
Odběry se uskuteční napříč věkovými skupinami ve vybraných okresech ve všech krajích ČR.
Na doporučení Národní imunizační komise (NIKO) budou v tomto SP vyšetřeny protilátky
proti spalničkám, příušnicím, dávivému kašli a virové hepatitidě B (VHB). Jedná se sérologickou
survey („přehled“), jejíž cílem je ověřit fungování plošných očkování, která se v ČR provádějí. Víte, že
jsme již několik let svědky nárůstu případů pertuse, dokonce došlo k úmrtím malých dětí do jednoho
roku věku. Z toho důvodu bylo zařazeno do očkovacího kalendáře dětí přeočkování proti pertusi
(zároveň i tetanu a záškrtu) u desetiletých a toto očkování je doporučováno i dospělým, jako
prokazatelným zdrojům především pro dosud vnímavé kojence. Pro další strategické rozhodování je
velmi cenné zjištění, jak dlouho protilátky po očkování a přeočkování přetrvávají.
Epidemie příušnic zasahují již třetím rokem různé kraje České republiky (Ústecký, Plzeňský,
Pardubický..). I v tomto případě existuje možnost změnit schéma podání očkovacích látek a zajistit
tak možnost, jak hromadné výskyty ovlivnit. Nárůst spalniček jsme dosud v ČR nezaznamenali, ale
potýká se s nimi mnoho evropských zemí. Může být jen otázkou času, kdy i my si budeme pokládat
otázku, kde došlo k chybě a proč narůstá počet vnímavých osob.
V případě hepatitidy B je situace odlišná. Její výskyt pozvolna klesá, ročně je hlášeno přibližně
200 případů. Nicméně v příštím roce dosáhne 12ti-let věku kohorta dětí, které byly očkovány
v kojeneckém věku proti VHB a skončí očkování 12ti-letých. I v tomto případě je důležité získat údaje
o přetrvávání protilátkové odpovědi a současně se sledováním nemocnosti ve věkových skupinách
zhodnotit úspěšnost, výhody event. nevýhody takto nastaveného očkovacího programu.
Tento náročný projekt se neobejde bez spolupráce vás – lékařů pro děti a dorost a lékařů pro
dospělé.
Rádi bychom vás tímto požádali o spolupráci a součinnost v této náročné studii. V případě, že
odběry krve a její vyšetření proběhne podle metodiky u dotčených věkových skupin, máme všichni
šanci, že očkovací programy neztratí svou účinnost.
118
Sérologické přehledy 2013
Ministerstvo zdravotnictví osloví obě odborné společnosti s žádostí o podporu tohoto významného
projektu. NIKO a Vakcinologická společnost ČLS JEP počítá se zohledněním výsledků SP ve svých
doporučeních.
Za spolupráci děkujeme.
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí n.L.
Zdravotní ústav se sílem v Ostravě
119
Příloha č. 4c
Sérologické přehledy 2013
ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V ÚSTÍ NAD LABEM
Příspěvková organizace (zřízená podle § 86 odst. 1, zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění)
MOSKEVSKÁ 15, 400 01 ÚSTÍ NAD LABEM IČ: 71009361 DIČ: CZ71009361
Víceúčelové sérologický přehledy 2013
Vážený pane doktore / Vážená paní doktorko,
dovolujeme si Vás oslovit s žádostí o zapojení se do projektu Víceúčelové sérologické přehledy
2013 (SP2013), který zajišťuje na základě pověření Ministerstva zdravotnictví ČR Zdravotní ústav
se sídlem v Ústí nad Labem a Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (ZÚ).
Stručné informace o projektu:
 V rámci SP2013 proběhne vyšetření protilátek proti spalničkám, příušnicím, pertusi a
virové hepatitidě B. Výsledky slouží ke kontrole národního vakcinačního programu.
 Odběry krve jsou plánovány na březen - duben 2013, výsledky jsou plánovány do konce
roku 2013. Odběry budou provádět praktičtí lékaři pro děti a dorost a praktičtí lékaři pro
dospělé. Laboratorní vyšetření provedou ZÚ.
 Celkem se předpokládá v celé ČR zapojení 3200 respondentů (32 věkových skupin: ve věku
1–24 – jednoleté intervaly, 25–64 let – interval 5 let). Každá věková skupina - 100
respondentů.
 Do studie SP2013 bude zapojeno 200 lékařů, 100 praktických lékařů pro děti a dorost a 100
praktických lékařů pro dospělé.
 Předpokládá se 18 odběrů krve u praktických lékařů pro děti a dorost (v každé věkové
skupině od 1-18 let 1 respondent) a 14 odběrů krve u praktických lékařů pro dospělé u
respondentů (14 věkových skupin ve věku od 19 až 65 let). Pro každého respondenta bude
určen věk a pohlaví.
 Projekt bude realizován ve vybraných okresech ze všech krajů ČR (v polovině okresů
organizuje ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem, v druhé polovině ZÚ se sídlem v Ostravě).
 S lékařem, který bude souhlasit se spolupráci, bude podepsána smlouva s příslušným ZÚ
(odměna za spolupráci 400,- Kč za 1 odběr a vedení dokumentace). Respondenti dostanou
malou pozornost.
 ZÚ poskytne odběrový materiál, podrobné instrukce, zajistí svoz vzorků, poskytne zpětnou
informaci o výsledcích respondentů daného lékaře.
 Projekt je financován Ministerstvem zdravotnictví ČR, žádné náklady nejdou na účet
zdravotních pojišťoven
Lékaři jsou osloveni na základě náhodného výběru ze seznamu VZP v daném okrese.
Vážený/á pane doktore, paní doktorko, byl/a jste v rámci toho projektu náhodně vybrán/a a
budeme rádi, pokud budete souhlasit se zapojením do projektu SP2013.
Děkujeme za spolupráci
S pozdravem
Za organizátory ZÚ Ústí nad Labem
TELEFON
+420 477 751 111
FAX
+420 477 751 117
E-MAIL
[email protected]
120
WWW
www.zuusti.cz
BANKOVNÍ SPOJENÍ
ČNB ÚL 10006-41936411/0710
121
19
20
21
22
23
24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
60-64
M
Ž
M
Ž
M
Ž
M
Ž
M
Ž
M
Ž
M
Ž
K20KH05Z60 / 1686
K20KH05M55 / 1685
K20KH05Z50 / 1684
K20KH05M45 / 1683
K20KH05Z40 / 1682
K20KH05M35 / 1681
K20KH05Z30 / 1680
K20KH05M25 / 1679
K20KH05Z24 / 1678
K20KH05M23 / 1677
K20KH05Z22 / 1676
K20KH05M21 / 1675
K20KH05Z20 / 1674
K20KH05M19 / 1673
Kód / ID
Datum odběru
Odběr*
Okres: KH Kutná Hora
Datum předání
1
Lékař: K20
2
3
4
Pořadí oslovené osoby (O - odmítnutí, S - souhlas)
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
Poznámka
stranu.
Děkujeme za spolupráci
Pokyny: Do záznamového archu zaznamenávejte reakci oslovených osob (Odmítnutí/Souhlas). Tyto údaje budou složit pro vyhodnocení ochoty oslovených osob spolupracovat.
* ve sloupci "odběr" odškrtněte ("෭ "), pokud proběhl odběr za stanovených podmínek; pokud byl proveden odlišně (malé množství apod.), uveďte do poznámek nebo na druhou
Věk
Pohlaví
Kraj: K20 Středočeský kraj
(Záznamový arch prosím odevzdejte po ukončení všech odběrů.)
ZÁZNAMOVÝ ARCH dospělí - Sérologické přehledy 2013
Sérologické pĜehledy 2013
PĜíloha þ. 5a
5
6
M
Ž
122
K10P901Z14
12
13
14
15
16
17
18
Ž
M
Ž
M
Ž
M
Ž
Pokyny:
K10P901M13
11
M
datum
datum
odběr*
odběru
předání
Okres
01 ÚSTÍ NAD LABEM
Sb. v platném znění)
1
Praha 9
2
3
4
MOSKEVSKÁ 15, 400
příspěvková organizace (zřízená podle § 86 odst. 1, zákona č. 258/2000
5
6
7
8
9
10
12
13
ve sloupci "odběr" odškrtnout (" √ ") pokud proběhl odběr ve stanovených podmínkách; pokud byl proveden odlišně, (malé množství a pod) pak uvést
do poznámky pořadové číslo pro odkaz a na druhou stranu záznamového listu popis odchylky
11
pořadí respondenta (O - odmítnutí, S - souhlas)
Lékař
věková skupina 1 až 18 let
14
15
Poznámka
Děkujeme za spolupráci
Sérologické přehledy 2013 - záznamový arch
do záznamového archu zaznamenat reakci osloveného respondenta ( O dmítnutí/ S ouhlas) - pro statistiku ochoty respondentů
K10P901Z18
K10P901M17
K10P901Z16
K10P901M15
K10P901Z12
K10P901M11
K10P901Z10
K10P901M09
9
10
Ž
K10P901Z08
K10P901M07
K10P901Z06
K10P901M05
K10P901Z04
K10P901M03
K10P901Z02
K10P901M01
kód respondenta
kraj
M
8
4
Ž
Ž
3
M
7
2
Ž
M
1
M
Praha
věk
Kraj
pohlaví
ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V ÚSTÍ NAD LABEM
1
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 5b
Sérologické přehledy 2013 Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 6a Určeno k založení do zdrav. dokumentace Informovaný souhlas s odběrem krve ‐ děti K71PR01Z01 / 2529 Údaje o dítěti: Jméno a příjmení: ………………………………..…………………………… Datum nar.: ……………………………… Bydliště: ………………………………….…………..…………………………. Prohlašuji, že  na základě poučení, kterému jsem porozuměl/a, souhlasím ve smyslu § 34 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách s odběrem krve u své dcery/syna* za účelem zjištění protilátek proti infekčním chorobám, proti kterým se očkuje (černý kašel, příušnice, virová hepatitida B, spalničky),  lékař/lékařka provedl/a se mnou pohovor, při kterém mne vyčerpávajícím způsobem seznámil/a s plánovaným výkonem, riziky i případnými komplikacemi (jinými možnými postupy). Všem informacím jsem rozuměl/a a měl/a jsem též dostatek času si vše rozvážit. Měl/a jsem možnost položit lékaři doplňující dotazy, které mne v souvislosti s výkonem zajímaly. Pokud tomu tak bylo, byly mi dostatečně zodpovězeny. Nezatajil/a jsem žádné skutečnosti týkající se zdravotního stavu, které by mohly mít vliv na úspěch zákroku. Beru na vědomí, že  krev nebude vyšetřena na protilátky proti HIV,  odběr vzorků krve zdravé populace bude proveden při dodržení všech bezpečnostních opatření v souladu s právem na ochranu osobních dat jedince podle Zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů,  o výsledku vyšetření mě bude lékař informovat Potvrzení informovaného souhlasu: Jméno a příjmení zákonného zástupce: ……………………………………………………………… matka / otec* *nehodící se škrtněte Datum: ………………. Podpis: …………………………… R a z í t k o l é k a ř e Sérologické přehledy 2013 Určeno pro osobu souhlasící s odběrem Informovaný souhlas s odběrem krve ‐ děti K71PR01Z01 / 2529 Údaje o dítěti: Jméno a příjmení: ………………………………..…………………………… Datum nar.: ……………………………… Bydliště: ………………………………….…………..…………………………. Prohlašuji, že  na základě poučení, kterému jsem porozuměl/a, souhlasím ve smyslu § 34 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách s odběrem krve u své dcery/syna* za účelem zjištění protilátek proti infekčním chorobám, proti kterým se očkuje (černý kašel, příušnice, virová hepatitida B, spalničky),  lékař/lékařka provedl/a se mnou pohovor, při kterém mne vyčerpávajícím způsobem seznámil/a s plánovaným výkonem, riziky i případnými komplikacemi (jinými možnými postupy). Všem informacím jsem rozuměl/a a měl/a jsem též dostatek času si vše rozvážit. Měl/a jsem možnost položit lékaři doplňující dotazy, které mne v souvislosti s výkonem zajímaly. Pokud tomu tak bylo, byly mi dostatečně zodpovězeny. Nezatajil/a jsem žádné skutečnosti týkající se zdravotního stavu, které by mohly mít vliv na úspěch zákroku. Beru na vědomí, že  krev nebude vyšetřena na protilátky proti HIV,  odběr vzorků krve zdravé populace bude proveden při dodržení všech bezpečnostních opatření v souladu s právem na ochranu osobních dat jedince podle Zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů,  o výsledku vyšetření mě bude lékař informovat Potvrzení informovaného souhlasu: Jméno a příjmení zákonného zástupce: ……………………………………………………………… matka / otec* *nehodící se škrtněte Datum: ………………. Podpis: …………………………… R a z í t k o l é k a ř e 123
Sérologické přehledy 2013 Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 6b Určeno k založení do zdrav. dokumentace Informovaný souhlas s odběrem krve ‐ dospělí K20KH05M19/1673
Jméno a příjmení: ………………………………..…………………………… Datum nar.: ……………………………… Bydliště: ………………………………….…………..…………………………. Prohlašuji, že  na základě poučení, kterému jsem porozuměl/a, souhlasím ve smyslu § 34 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách s odběrem krve u své osoby za účelem zjištění protilátek proti infekčním chorobám, proti kterým se očkuje (černý kašel, příušnice, virová hepatitida B, spalničky),  lékař/lékařka provedl/a se mnou pohovor, při kterém mne vyčerpávajícím způsobem seznámil/a s plánovaným výkonem, riziky i případnými komplikacemi (jinými možnými postupy). Všem informacím jsem rozuměl/a a měl/a jsem též dostatek času si vše rozvážit. Měl/a jsem možnost položit lékaři doplňující dotazy, které mne v souvislosti s výkonem zajímaly. Pokud tomu tak bylo, byly mi dostatečně zodpovězeny. Nezatajil/a jsem žádné skutečnosti týkající se zdravotního stavu, které by mohly mít vliv na úspěch zákroku. Beru na vědomí, že  krev nebude vyšetřena na protilátky proti HIV,  odběr vzorků krve zdravé populace bude proveden při dodržení všech bezpečnostních opatření v souladu s právem na ochranu osobních dat jedince podle Zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů,  o výsledku vyšetření mě bude lékař informovat. Potvrzení informovaného souhlasu: Datum: ………………. Podpis: …………………………… R a z í t k o l é k a ř e Sérologické přehledy 2013 Určeno pro osobu souhlasící s odběrem Informovaný souhlas s odběrem krve ‐ dospělí K20KH05M19/1673
Jméno a příjmení: ………………………………..…………………………… Datum nar.: ……………………………… Bydliště: ………………………………….…………..…………………………. Prohlašuji, že  na základě poučení, kterému jsem porozuměl/a, souhlasím ve smyslu § 34 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách s odběrem krve u své osoby za účelem zjištění protilátek proti infekčním chorobám, proti kterým se očkuje (černý kašel, příušnice, virová hepatitida B, spalničky),  lékař/lékařka provedl/a se mnou pohovor, při kterém mne vyčerpávajícím způsobem seznámil/a s plánovaným výkonem, riziky i případnými komplikacemi (jinými možnými postupy). Všem informacím jsem rozuměl/a a měl/a jsem též dostatek času si vše rozvážit. Měl/a jsem možnost položit lékaři doplňující dotazy, které mne v souvislosti s výkonem zajímaly. Pokud tomu tak bylo, byly mi dostatečně zodpovězeny. Nezatajil/a jsem žádné skutečnosti týkající se zdravotního stavu, které by mohly mít vliv na úspěch zákroku. Beru na vědomí, že 

krev nebude vyšetřena na protilátky proti HIV, odběr vzorků krve zdravé populace bude proveden při dodržení všech bezpečnostních opatření v souladu s právem na ochranu osobních dat jedince podle Zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, o výsledku vyšetření mě bude lékař informovat. 
Potvrzení informovaného souhlasu: Datum: ………………. Podpis: …………………………… R a z í t k o l é k a ř e 124
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 6c
ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V ÚSTÍ NAD LABEM
příspěvková organizace (zřízená podle § 86 odst. 1, zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění)
MOSKEVSKÁ 15, 400 01 ÚSTÍ NAD LABEM
IČ: 71009361 DIČ: CZ71009361
Sérologické přehledy 2013 - informovaný souhlas
Kód respondenta:
Na základě poučení, kterému jsem porozuměl/a, souhlasím s odběrem krve u své osoby
…………………………..(u svého dítěte) ………………………….. za účelem zjištění
protilátek proti infekčním chorobám, proti kterým se očkuje (černý kašel, příušnice, virová
hepatitida B, spalničky).
Odběr vzorků krve zdravé populace bude proveden při dodržení všech bezpečnostních
opatření v souladu s právem na ochranu osobních dat jedince prodle Zákona č. 101/2000 Sb.,
o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů.
Krev nebude vyšetřena na protilátky proti HIV.
Prohlašuji, že se mnou lékař/lékařka provedl/a pohovor, při kterém mne vyčerpávajícím
způsobem seznámil/a s plánovaným výkonem, riziky i případnými komplikacemi (jinými
možnými postupy). Všem informacím jsem rozuměl/a a měl/a jsem též dostatek času si vše
rozvážit. Měl/a jsem možnost položit lékaři doplňující dotazy, které mne v souvislosti s
výkonem zajímaly. Pokud tomu tak bylo, byly mi dostatečně zodpovězeny. Nezatajil/a jsem
žádné skutečnosti týkající se zdravotního stavu, které by mohly mít vliv na úspěch zákroku.
Jméno a příjmení:…………………..
Datum ……….
Podpis …………………………..
125
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 7a
Podrobné pokyny - Sérologické přehledy 2013
Pokyny pro lékaře provádějící odběry krve pro „Sérologické přehledy 2013“ (dále jen SP2013)
Určené období pro odběry krve: 25.3.2013 do 12.4.2013 s možností prodloužení do 19.4.2013
Výběr osob:
1. Lékař obdrží od zadavatele seznam věkových skupin a pohlaví – Záznamový arch.
2. Do výběru se nezařazují cizinci s krátkodobým pobytem na území ČR (lze zařadit cizince žijící
na území ČR 10 a více let a děti cizinců žijící na území ČR 10 a více let očkované dle našeho
očkovacího kalendáře).
3. Odebraná osoba nesmí v době odběru jevit známky akutního horečnatého onemocnění, nesmí
se jednat o pacienta s prokázaným primárním imunodeficitem a klinicky významným
sekundárním imunodeficitem (např. HIV/AIDS, hematoonkologické onemocnění, stp.
chemoterapii, léčba kortikoidy atd.).
4. Z výběru cíleně nevyřazovat osoby s kontraindikacemi očkování.
5. Lékař požádá první osobu splňující kritéria (věk, pohlaví, zdraví) o účast na SP2013. V případě
odmítnutí účasti v SP lékař zaznamená tento fakt do Záznamového archu u příslušné věkové
skupiny a poté osloví dalšího pacienta splňujícího příslušná kritéria výběru.
6. V případě, že osoba souhlasí, musí podepsat Informovaný souhlas, u dětí souhlas potvrdí
zákonný zástupce. Pro osoby, které souhlasí se spolupráci na SP2013, je určena malá
pozornost – pro všechny propiska a pro děti malý dárek.
7. Informace o souhlasu a následně odběru se zaznamenají do Záznamového archu.
8. Pro evidenci lékaře o konkrétních osobách, u kterých byl proveden odběr krve v rámci SP2013,
slouží Štítky do dokumentace a dále Seznam děti/dospělí.
Odběr krve:
9. Doporučuje se provádět odběr nalačno, není to však podmínkou.
10. Krev bude odebírána jednorázovou odběrovou soupravou, která je připravena v sáčcích pro
každého respondenta.
11. Před vpichem se kůže dezinfikuje dezinfekčním přípravkem s virucidním účinkem.
12. Odběr se provádí za dodržení aseptických podmínek (v lékařských rukavicích za dodržení hyg.
epid. režimu).
13. Nutné množství odebrané krve je 7,5 ml, u dětí ve věkových skupinách „1“ a „2“ let minimálně
5 ml. Ve výjimečných případech může být lékař osloven zadavatelem pro doplňující odběr.
Pokyny pro odběr krve:
Krev je odebírána do přiložené a označené jednorázové odběrové zkumavky. Ihned po odběru
se obsah odběrové zkumavky promíchá 5-ti násobným otočením o 180° a nechá se ve svislé
poloze 30 minut až 2 hodiny při pokojové teplotě (proběhne sražení krve). Poté se uloží ve
svislé poloze do chladničky (+2-8°C) do doby transportu do laboratoře (max. 24 hodin). Vzorky
krve nesmí být zamraženy.
Transport vzorků krve:
14. Pro transport krve slouží sáček, ve kterém jsou také mikrozkumavky pro laboratoř. V sáčku je
umístěna průvodka, do které se zaznamenají veškeré Informace o transportu. Lékař vyplní
údaje o odběru a předání vzorku krve.
15. Organizace svozu bude řešena na základě tel. kontaktu (tel. číslo je uvedeno na plastové
obálce). Lékař vždy, když bude mít vzorek/vzorky nachystané ke svozu, zavolá koordinátorce
126
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 7a
Podrobné pokyny - Sérologické přehledy 2013
svozu. Je nutné vždy uvést, že se jedná o svoz v rámci Sérologických přehledů. Kde to bude
možné, bude svoz řešen běžnou svozovou službou, lékař bude informován individuálně.
Registrační karty:
16. Současně s odběrem lékař vyplní Registrační kartu, která má shodný kód s kódem uvedeným
na odběrové soupravě a dalších zkumavkách. Karta se vyplňuje hůlkovým písmem.
Po ukončení všech odběrů:
17. S posledním odebraným vzorkem krve pro SP013 lékař předá (pokud nebude dohodnuto
individuálně jinak) v plastové obálce (ve které lékař dostal dokumenty a je označena
identifikačními údaji) Registrační karty, Záznamový arch, Dotazník a fakturu.
Označení osob zařazených do SP2013:
Veškeré materiály určené pro osoby zařazené do SP2013 jsou označeny jedinečným kódem (kód) a
pořadovým číslem (ID 1 – 3200) – kód / ID.
Kód je tvořen: identifikací kraje KKK,
okresu OO,
pořadovým číslem lékaře v rámci okresu LL
pohlavím osoby M/Z
věkem VV (v případě věkového intervalu se uvádí dolní hranice)
Příklad: K20KH01M01
K20 – Středočeský kraj, KH – okres Kutná Hora, 01 – 1. lékař v okrese KH, M – muž, věk 1 rok
Předaný materiál lékař v rámci SP2013:
1. Plastová obálka s identifikací lékaře:
 Informační leták – je určen do ordinace a čekárny
 Podrobné pokyny včetně techniky odběru s použitím S-Monovette
 Stručné instrukce
 Záznamový arch – je určen k evidenci průběhu oslovení osob a provedení odběrů
 Seznam – je určen po lékaře k evidenci osob zařazených do SP2013
 Štítky do dokumentace
 Registrační karty
 Dotazník – hodnocení organizačního zajištění SP2013
 Propisky – pro lékaře a sestru
2. Přepravní box:
V boxu (krabici) je připraven pro každého respondenta sáček, který je opatřen
identifikačními údaji vybrané osoby - pohlaví a věk.
 V přední kapse je uložen Informovaný souhlas opatřený kódem a ID, jedna
část je určena pro lékaře a druhá pro osobu, která souhlasí s odběrem.
 Uvnitř sáčku je propiska, pro děti malá pozornost a menší sáček
s odběrovým materiálem (odběrová souprava, jehla a mikrozkumavky). Tento
menší sáček je určen pro transport.
127
Příloha č. 7b
Sérologické přehledy 2013
Příloha smlouvy o dílo
Sérologické přehledy 2013
Pokyny pro lékaře provádějící odběry krve pro „Víceúčelový sérologický přehled 2013“
(dále jen SP) (v období od 25.března 2013 do 12.dubna 2013)
1. Každý lékař odebere u vybraných respondentů srážlivou krev dle předem daného
rozpisu (viz záznamový arch, který bude dodán současně s odběrovými
soupravami; na vyžádání i elektronicky).
2. Odebraná osoba nesmí v době odběru jevit známky akutního horečnatého
onemocnění a nesmí se jednat o pacienta s prokázaným primárním imunodeficitem
a klinicky významným sekundárním imunodeficitem (např. HIV/AIDS,
hematoonkologické onemocnění, stp. chemoterapii, léčba kortikoidy atd.).
3. Popis způsobu výběru subjektů:
- Lékař obdrží od objednatele seznam věkových skupin a pohlaví.
- Lékař požádá první osobu splňující kritéria (věk, pohlaví, zdraví) o účast
na SP.
- Odběr krve se uskuteční po podpisu informovaného souhlasu odebrané
osoby, u dětí po podpisu jejich zákonného zástupce.
- V případě odmítnutí účasti v SP lékař zaznamená tento fakt do
záznamového archu u příslušné věkové skupiny a poté osloví dalšího
pacienta splňujícího příslušná kritéria výběru.
- Do výběru nezařazovat cizince s krátkodobým pobytem na území ČR (lze
zařadit cizince žijící na území ČR 10 a více let a děti cizinců očkované dle
našeho očkovacího kalendáře).
- Z výběru cíleně nevyřazovat osoby s kontraindikacemi očkování.
4. Doporučuje se provádět odběr nalačno, není to však podmínkou.
5. Krev bude odebírána jednorázovou odběrovou soupravou.
6. Před vpichem se kůže dezinfikuje schváleným dezinfekčním přípravkem
s virucidním účinkem.
7. Odběr se provádí v lékařských rukavicích za dodržení hygienicko
epidemiologického režimu, tzn. za dodržení aseptických podmínek.
8. Nutné množství odebrané krve je minimálně 7,5 ml, u dětí ve věkových skupinách
„1“ a „2“ let minimálně 5 ml. Ve výjimečných případech může být lékař osloven
objednatelem pro doplňující odběr.
Pokyny pro odběr krve:
Krev bude odebírána odběrovou soupravou, kterou poskytne objednatel – Zdravotní
ústav se sídlem v Ústí nad Labem. Ihned po odběru ji označí nalepením jednoho
samolepícího štítku s unikátním kódem respondenta dodaného spolu s odběrovou
soupravou (dále jen „štítek“) a obsah odběrové zkumavky promíchá pětinásobným
otočením o 180° a nechá ve svislé poloze 30 min. při pokojové teplotě (proběhne
urychlené sražení krve). Po té zkumavku uloží do sáčku respondenta na který
provede záznam o odběru, nalepí „štítek“ na sáček a ve svislé poloze zkumavku v
128
Sérologické přehledy 2013
Příloha smlouvy o dílo
sáčku umístí do chladničky (+2 až +8°C). Vzorky krve nesmí být zamraženy.
Následně vyzve dohodnutým způsobem kontaktní osobu objednatele určenou pro
odvoz vzorků (kontakty budou uvedeny v materiálech předaných s odběrovými
soupravami), nebo kontaktní osobu uvedenou ve smlouvě k zajištění odvozu tak,
aby vzorky mohly být zpracovány do 24 hodin v laboratoři. Do transportního
obalu lékař vloží i všechny nespotřebované „štítky“. Na sáčku vyplní datum a
čas odběru, poté datum a čas předání k transportu do laboratoře I.
9. Současně s odběrem lékař vyplní registrační kartu, na kterou nalepí „štítek“.
Karta se vyplňuje hůlkovým písmem.
10. „Štítek“ nalepí i do zdravotní dokumentace respondenta pro zpětnou identifikaci
odebrané osoby a dodaných výsledků vyšetření v SP 2013.
11. Odebírající lékař průběžně eviduje v záznamovém archu u kódu respondenta
pořadí osob, které odběr v dané kategorii odmítly (pro potřebu statistiky ochoty
respondentů podílet se na studii). Do záznamového archu, také vyplní datum
odběru a eventuální nedostatky při odběru – viz instrukce na záznamovém archu.
12. Po skončení odběrové kampaně předá lékař všechny registrační karty a
záznamový arch kontaktní osobě objednatele dohodnutým způsobem.
Praktickým lékařům bude dodáno prostřednictvím příslušných kontaktních pracovníků
objednatele (Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem) v potřebném množství:
-
Jednorázové odběrové soupravy
Kartička s kontakty na osoby objednatele zajišťující transport odebraných vzorků
Obal pro transport vzorků, dokumentace a zkumavek pro potřeby laboratoře
Informovaný souhlas
Registrační karty
Informační leták do ordinací a pro rodiče
Pokyny pro lékaře provádějící odběry krve
Záznamový arch
Štítky pro označení účasti na SP 2013 do dokumentace a všechna další označení
Svoz vzorků krve a dokladů z ordinací zajistí objednatel – Zdravotní ústav se sídlem
v Ústí nad Labem na svůj náklad.
129
..+0
'DWXPRGEčUX
'DWXPGGPPUUUUQDUR]HQt
130
0RSDYDF
0RYLYDF
MLQi««««««« QHXYHGHQR
6SDOQLÿN\
7ULYLYDF
3ULRUL[
5D]tWNRDSRGSLVOpNDĜHNWHUêSURYHGORGEČUWHOHIRQ 3ULRUL[
QHXYHGHQR
7ZLQUL[3DHG
QHXYHGHQR
(QJHUL[%—J
MLQi«««««««
9LURYiKHSDWLWLGD%
(QJHUL[%—J
7ZLQUL[$GXOW
3ĝtXäQLFH
7ULYLYDF
0RSDYDF
MLQi««««««« 3DYLYDF
$GDFHO
QHXYHGHQR
3HUWXVHMDNRVRXÿiVW'73
$OGLWHSHUD
%RRVWUL[
MLQi«««««««
,QIHNFHSRXæLWiRÿNRYDFtOiWND]DWUKQČWHSĜtVOXãQpþtVOR
'ČNXMHPH]DVSROXSUiFL
'DWDRÿNRYiQt
9SĜtSDGČåHQHQt]ĜHMPpMDNiRþNRYDFtOiWNDE\ODSRXåLWDXYHćWHSRX]HGDWDRþNRYiQt
-VRXLQIRUPDFHRSURYHGHQpPRÿNRYiQt$121(=DWUKQČWH3RNXGLQIRUPDFHQHMVRXQiVOHGXMtFtWDEXONDVHQHY\SOĖXMH
2NUHVE\GOLäWčUHVSRQGHQWD
1iURGQRVWHWQLNXPýHFKMLQp«««««««««««««QDSĜ5RP9LHWQDPHF8NUDMLQHF«
3RKODYtPXååHQD
%\GOLäWčXOLFHREHF36þ
-PpQR
9čN
3ĝtMPHQt
(YSR]QiPN\QDGUXKRXVWUDQXNDUW\5HJLVWUDþQtNDUW\SURVtPRGHY]GHMWHSRXNRQþHQtYãHFKRGEČUĤ
5(*,675$þ1Ì.$57$GRVSčOt6pURORJLFNpSĝHKOHG\
Sérologické pĜehledy 2013
PĜíloha þ. 8a
..+0
2NUHVE\GOLäWčUHVSRQGHQWD
131
0RSDYDF
MLQi«««««««««
'ČNXMHPH]DVSROXSUiFL
3DYLYDF
3ULRUL[7HWUD
3ĝtXäQLFH
7ULYLYDF
3ULRUL[
0RSDYDF
MLQi«««««««««
0RYLYDF
3ULRUL[7HWUD
6SDOQLÿN\
7ULYLYDF
3ULRUL[
7ZLQUL[3DHG
MLQi«««««««««
(QJHUL[%—J
,QIDQUL[+H[D
9LURYiKHSDWLWLGD%
(QJHUL[%—J
7ZLQUL[$GXOW
5D]tWNRDSRGSLVOpNDĜHNWHUêSURYHGORGEČUWHOHIRQ 7(75$FW+,%
,QIDQUL[+H[D
'79$;
'73
$OGLWHSHUD
,QIDQUL[+,%
$GDFHO$GDFHO3ROLR
,QIDQUL[
%RRVWUL[%RRVWUL[3ROLR
3HGLDFHO
-HVWOLåHRþNRYiQtQHE\ORSURYHGHQRQHERQHMVRXNGLVSR]LFL]i]QDP\RRþNRYiQtXYHćWHWXWRVNXWHþQRVW
QDPtVWRGDWRþNRYiQt1DGUXKRXVWUDQXIRUPXOiĜHXYHćWHGĤYRGQHRþNRYiQtSRSĜGDOãt~GDMH
,QIHNFHSRXæLWiRÿNRYDFtOiWND]DWUKQČWHSĜtVOXãQpþtVOR
'DWDRÿNRYiQt
-VRXLQIRUPDFHRSURYHGHQpPRÿNRYiQt$121(=DWUKQČWH3RNXGLQIRUPDFHQHMVRXQiVOHGXMtFtWDEXONDVHQHY\SOĖXMH
%\GOLäWčXOLFHREHF36þ
'DWXPGGPPUUUUQDUR]HQt
'DWXPRGEčUX
1iURGQRVWHWQLNXPýHFKMLQp««««««««««««QDSĜ5RP9LHWQDPHF8NUDMLQHF«
3RKODYtPXååHQD
-PpQR
9čN
3ĝtMPHQt
(YSR]QiPN\QDGUXKRXVWUDQXNDUW\5HJLVWUDþQtNDUW\SURVtPRGHY]GHMWHSRXNRQþHQtYãHFKRGEČUĤ
5(*,675$þ1Ì.$57$GčWL6pURORJLFNpSĝHKOHG\ Sérologické pĜehledy 2013
PĜíloha þ. 8b
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 9a
Označení transportního obalu, štítky
Transportní nepropustný obal bude označen štítkem, na který se zaznamenají údaje o odběru a předání
vzorku do laboratoří.
1.
Štítek na transportní obal
Kód vzorku:
K01OV01M01/1601
Odběr:
Datum: ……………………. Čas: ………………….
Předání do laboratoře č. 1:
Datum: ……………………. Čas: ………………….
Příjem do laboratoře č. 1:
Datum: ……………………. Čas: ………………….
Předání do laboratoře č. 2:
Datum: ……………………. Čas: ………………….
2.
Označení obálky s dokumenty
Kód vzorku:
K01OV01M01/1601 (bude předtištěno)
Kraj: ………………………. (bude předtištěno)
Okres: ………………………. (bude předtištěno)
Lékař (číslo, jméno): ………………………. (bude předtištěno)
Respondent:
Pohlaví: muž/žena
3.
Štítek na odběrový materiál
Příklad:
4.
Věk: ….. (bude předtištěno)
K01OV01M01/1601
Štítek do dokumentace
Příklad:
Sérologické přehledy 2013
K01OV01M01/1601
132
Příloha č. 9a
Sérologické přehledy 2013
Ukázka označení odběrové soupravy a mikrozkumavek
Ukázka dokumentů předaných lékařům
133
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 9b
Transportní štítek
1.Odběr:
Datum:
podpis
Čas:
lékaře
2.Předání k transportu do laboratoře č.1
Datum:
podpis
Čas:
přebírajícího
3.Příjem vzorku do laboratoře č. 1
Datum:
podpis
Čas:
přebírajícího
3.Alikvotace
Datum:
podpis
Čas:
odpovědné osoby
4.Předání k transportu do laboratoře č. 2
Datum:
podpis
Čas:
přebírajícího
5.Příjem vzorku do laboratoře č. 2
Datum:
podpis
Čas:
přebírajícího
6.Zamrazení
Datum:
podpis
Čas:
odpovědné osoby
Poznámka:
134
Místo pro nalepení kódu
Dodržena teplota
při přepravě 2-8 °C
Alikvotace
do 24 hodin
Dodržena teplota
při přepravě 2-8 °C
Zamrazení do 5 dnů
od odběru
Příloha č. 10 a
Sérologické přehledy 2013
Stručné instrukce pro lékaře o průběhu odběrů v rámci SP2013
Kontaktní údaje:
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Jméno: Mgr. Hana Bílková-Franková
Telefon: 596 200 162 E‐
mail: [email protected] ; [email protected]
1. Oslovení respondenta
Kritéria pro zařazení:
o Věk 1-18/19-64 let, pohlaví dle seznamu
o Bez známek zjevných akutních zdravotních obtíží (viz. Pokyny pro lékaře provádějící odběry krve)
o Informovaný souhlas rodiče, resp. zákonného zástupce (1x lékař, 1x respondent)
2. Oslovený respondent
A. Nesouhlasí – lékař proveden záznam do záznamového archu
B. Souhlasí – lékař: 1) zajistí informovaný souhlas
2) provede odběr (viz. Pokyny pro lékaře provádějící odběry krve)
2) provede záznam do záznamového archu
3) vyplní registrační kartu
4) nalepí štítek do zdravotní dokumentace
3. Transport vzorku do laboratoře
1) předání vzorku a zkumavek v označeném obalu pověřenému pracovníkovi ZÚ
2) záznam o předání do laboratoře č. 1 na obal
3) záznam o předání do záznamového archu
4. Po ukončení všech odběrů
1) předání registračních karet v přiložené obálce
2) předání záznamového archu
135
Příloha č. 10b
Sérologické přehledy 2013
Pracovní metodický pokyn - schéma
1. Srážení při pokojové teplotě 30 minut.
2. Uchování při teplotě 2-8°C.
Ve svislé poloze!! LÉKAŘ
Odběr vzorku
Transport vzorku do
laboratoře č.1
Transport při teplotě 2-8°C
Ve svislé poloze!! PŘEPRAVCE
Laboratoř č. 1
Příjem vzorku laboratoří č. 1
Kontrola
Dodržena teplota při přepravě 2-8°C?
Centrifugace a alikvotace
Kontrola
1. Centrifugace 800g 10 minut?
2. Alikvotace do 24 hodin po odběru?
3. Odeslání vzorku do 5 dnů do lab č.2 ?
Transport vzorku do laboratoří č.2
v krabičce + transportní obal vzorku
Laboratoř č. 2
Kontrola
1.Dodržena teplota při přepravě 2-8°C?
2. Příjem vzorku do 5 dnů po odběru?
Příjem vzorku laboratoří č. 2
Zamražení vzorku
Kontrola
1. Uchování všech odebraných vzorků
vždy 5 dnů při teplotě 2-8 °C?
2. Zamražení vzorku (po 5 dnech
uchovávání při teplotě 2-8°C) na ≤ -20°C?
Archivace transportního obalu
Transport zamraženého
vzorku do Prahy, Ústí nad
Labem a Ostravy
Transport při teplotě 2-8°C
PŘEPRAVCE
Kontrola
1. Dodržena teplota transportu ≤ -20 °C?
2. Zpracování do 12 týdnů po zamražení?
136
Sérologické přehledy 2013
Nápravná opatření
Plná krev - vzorek je stabilní
• 24 hodin po odběru při pokojové teplotě
• 48 hodin při teplotě 2 – 8°C
Sérum – vzorek je stabilní
• min. 7 dní při teplotě 2 – 8°C
Při dodržení podmínek stability vzorku
plné krve a séra a krátkých výkyvech
teploty nad 8°C je možné vzorek
zpracovat.
Všechna překročení definovaných
podmínek je však nutné zapsat do
poznámky na transportním obalu!!
Veškeré další postupy nakládání se vzorkem viz.:
1.Pokyny pro lékaře (SP2013)
2.Pokyny pro laboratoře (SP2013)
Zpracovala:
Ing. Regina Pánková,
Ing. Iva Stiborová,
Ing. Andrea Vinciková
Schválil:
RNDr. Vlastimil Král
137
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 10c HODNOTÍCÍ DOTAZNÍK - Sérologické přehledy 2013
Prosíme o vyplnění po ukončení odběrů a odevzdání s dalšími dokumenty.
Hodnocení: 1 - nejlepší ……. 5 - nejhorší
1. Jak obtížné bylo získat souhlas osob k odběru krve v rámci SP2013?
1
2
3
4
5
2. Jak jste byl/a spokojen/a s organizačním zajištěním SP2013 (kontaktní
pracovníci, svoz)?
1
2
3
4
5
3. Jak jste byl/a spokojen/a s materiálovým zabezpečením SP2013?
a) Odběrové soupravy
1
2
3
4
5
b) Odměny pro děti
1
2
(vyplňují jen lékaři pro děti a dorost)
3
4
5
4. Jak hodnotíte finanční odměnu lékařům v rámci SP2013?
1
2
3
4
5
Pokud jste nebyl/a spokojen/a, uveďte odpovídající částku
za 1 odběr : ……………….. Kč
Připomínky:
Děkujeme za spolupráci v rámci SP2013 a za vyplnění dotazníku
138
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 11a
Pokyny pro laboratoře provádějící separaci a alikvotaci séra pro „Sérologické přehledy
2013“ (dále jen SP)
1. Pro minimalizaci chyb alikvotujeme vzorky pro SP 2013 odděleně od ostatního materiálu a každý
vzorek samostatně.
2. Laboratoř po doručení sáčku s odebranou krví zaznamená na štítek na povrchu sáčku datum a čas
doručení materiálu a datum a čas provedení alikvotace
3. Sérum od krevního koláče je nutné oddělit do 24 hodin od odběru, do té doby je krev nutné
uchovávat v chladničce při teplotě 2-8°C ve svislé poloze. Není-li možné dopravit vzorek krve od
lékaře do laboratoře typu 1 do 24 hodin, je maximální doba uchování neseparované krve při teplotě 28°C 48 hodin. Časový údaj je nutné zaznamenat na štítek na sáčku s odběrovou zkumavkou.
4. Separace séra se provede odstředěním v primární (odběrové) zkumavce a to po dobu 10 minut při
800 x g (odpovídá cca 2000 ot. za min. při poloměru rotoru 18 cm, , přesné otáčky centrifugy zjistíte
odečtením z nomogramu – obr. 1). Na čistou sekundární zkumavku (6 ml + víčko) nalepíme příslušný
kód, který je v sáčku u mikrozkumavek. Zkontrolujeme shodu kódu na odběrové zkumavce,
sekundární zkumavce, mikrozkumavkách, na sáčku.
5. Sérum se odebere Pasteurovou pipetou tak, aby se získalo co nejvíce séra do čisté sekundární
zkumavky označené štítkem.
6. Sekundární zkumavku se sérem opět centrifugujeme za podmínek uvedených v bodě 4 (ve snaze
získat max. množství séra může dojít ke zvíření sedimentu).
7. Čiré sérum odebereme pipetou v množství cca 0,6 ml do mikrozkumavky s bílým uzávěrem, do
mikrozkumavek se žlutým a zeleným uzávěrem dáme cca 0,2 ml séra (všechny mikrozkumavky jsou
označeny stejným kódem jako primární a sekundární zkumavka). Zbytek vzorku pipetujeme do
zkumavky s bezbarvým uzávěrem. Je-li zbylý objem séra větší než objem mikrozkumavky, rozplníme
přebytek rovnoměrně do mikrozkumavek s bílým, žlutým a zeleným uzávěrem. Zkontrolujeme
správné uzavření zkumavky a shodu kódů vzorku na primární zkumavce a mikrozkumavkách s
alikvóty.
8. Mikrozkumavky s alikvoty séra uchováváme v chladničce při teplotě 2-8°C (nemrazit!).
9. Mikrozkumavky si vyzvedne pověřený pracovník ZÚ a na obal sáčku vyznačí datum a čas
převzetí materiálu (max. do 5 dnů po odběru, výjimečně je možné interval prodloužit až na 7 dní po
odběru krve).
10. Transport materiálu do laboratoří ZÚ probíhá při teplotě 2-8°C.
V případě nejasností volejte prosím na tato čísla: 596 200 266 (225), 603 535 749
139
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 11a
Obr. 1 – nomogram pro přepočet relativní centrifugační síly (ref) a otáček rotoru za minutu (n)
v závislosti na poloměru rotoru (r)
140
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 11b Pokyny pro svoz - Sérologické přehledy 2013
Svoz vzorků:
Menší sáček s průvodkou – informace o transportu, sáček obsahuje:
 Malý sáček s mikrozkumavkami – 4 ks + štítky pro lab.
 Odběrová zkumavka se vzorkem krve opatřená štítkem (čísla na štítcích musí
odpovídat)
 Při převzetí se musí vyplnit na průvodce údaj č. 2 a provede se kontrola vyplnění
údaje č. 1.
S posledním odebraným vzorkem (nejpozději 19.4.2013) krve pro SP013 lékař předá (pokud
nebude dohodnuto individuálně jinak) v plastové obálce (ve které lékař dostal dokumenty a je
označena identifikačními údaji):
 registrační karty (dospělí 14 ks, děti a dorost 18 ks)
 záznamový arch(1 ks)
 dotazník (1 ks)
 fakturu.
141
1 (-)
1 (-)
1 (-)
1 (-)
1 (-)
1 (-)
1 (-)
1 (-)
64 (+)
32 (+)
128 (+)
2 (-)
4 (-)
1 (-)
128 (+)
32 (+)
8 (+)
16 (+)
10. 4. 2013
10. 4. 2013
10. 4. 2013
10. 4. 2013
10. 4. 2013
9. 4. 2013
9. 4. 2013
10. 4. 2013
10. 4. 2013
10. 4. 2013
9. 4. 2013
10. 4. 2013
10. 4. 2013
9. 4. 2013
9. 4. 2013
10. 4. 2013
9. 4. 2013
9. 4. 2013
K20KH01M01 / 1601
K20KH01Z02 / 1602
K20KH01M03 / 1603
K20KH01Z04 / 1604
K20KH01M05 / 1605
K20KH01Z06 / 1606
K20KH01M07 / 1607
K20KH01Z08 / 1608
K20KH01M09 / 1609
K20KH01Z10 / 1610
K20KH01M11 / 1611
K20KH01Z12 / 1612
K20KH01M13 / 1613
K20KH01Z14 / 1614
K20KH01M15 / 1615
K20KH01Z16 / 1616
K20KH01M17 / 1617
K20KH01Z18 / 1618
142
4,79 (-)
4,79 (-)
11,04 (-)
7,14 (-)
21,06 (-)
14,96 (-)
8,19 (-)
17,88 (-)
8,19 (-)
14,96 (-)
18,65 (-)
6,64 (-)
14,96 (-)
7,66 (-)
4,37 (-)
16,39 (-)
5,69 (-)
23,61 (-)
64,10 (+)
578,54 (+)
110,85 (+)
836,64 (+)
11,24 (+)
211,31 (+)
240,01 (+)
5,44 (-)
13,26 (+)
98,69 (+)
52,16 (+)
3,97 (-)
248,97 (+)
2,55 (-)
3,82 (-)
> 1000 (+)
192,39 (+)
0,33 (-)
anti-HBs
[IU/L]
1 konfirmaní anti-HBc stanovené ELISA testem
(-) negativní výsledek, (-/+) hraniní výsledek, (+) pozitivní výsledek, (++) siln pozitivní výsledek
BP aglut
[titr]
datum odbru
PT IgG
[IU/ml]
Léka: 01
Pertuse
Okres: KH Kutná Hora
kód / id
Kraj: K20 Stedoeský kraj
0,10 (-)
0,07 (-)
0,13 (-)
0,24 (-)
0,16 (-)
0,08 (-)
0,10 (-)
0,16 (-)
0,10 (-)
0,10 (-)
0,06 (-)
0,09 (-)
0,12 (-)
0,31 (-)
0,14 (-)
0,14 (-)
0,82 (-)
0,07 (-)
anti-HBc
[S/CO]
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
anti-HBc
HBc
[Index poz.]
Protilátky
Virová hepatitida B
LABORATORNÍ VÝSLEDKY dti - Sérologické pehledy 2013
1653 (+)
848 (+)
> 3200 (+)
2631 (+)
717 (+)
2453 (+)
2151 (+)
1515 (+)
845 (+)
1055 (+)
> 3200 (+)
2665 (+)
2739 (+)
2468 (+)
> 3200 (+)
> 3200 (+)
> 3200 (+)
2 (-)
Morb IgG
[hodnota
[hod
EIA]
< 0,8 (-)
< 0,8 (-)
7,5 (+)
1,1 (-/+)
< 0,8 (-)
1,5 (+)
< 0,8 (-)
1,4 (+)
< 0,8 (-)
7,1 (+)
1,3 (+)
< 0,8 (-)
3,6 (+)
1 (-/+)
< 0,8 (-)
3,9 (+)
6,4 (+)
< 0,8 (-)
Parot IgG
[Index poz.]
Píušnice
Dkujem
Dkujeme za spolupráci
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
HBsAg
[S/CO]
Spalniky
Spa
Sérologické pehledy 2013
Píloha . 12a
Sérologické přehledy 2013
Příloha č. 12b
143
Příloha č. 12b
Sérologické přehledy 2013
144
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 13a Manuál k vyhodnocení výsledků laboratorních vyšetření v rámci SP 2013 A. Vyhodnocení výsledků protilátek proti pertusi v rámci SP2013 Metodika Ve vzorcích byly stanoveny protilátky proti B. pertussis dvěma metodami: 1) B. pertussis – aglutinace: stanovení protilátek proti celobuněčnému antigenu B. pertussis, stanoveny jsou celkové protilátky 2) Pertusový toxin – ELISA: stanovení protilátek proti toxinu B. pertussis ve třídě IgG 1) Celkové protilátky proti celobuněčnému antigenu – aglutinace (BP aglut. ‐ tato zkratka bude použitá v tabulce s výsledky) Tab. č. 1 Interpretace výsledků u pertuse ‐ stanovení celkových protilátek proti celobuněčnému antigenu Referenční meze Metoda Negativní Pozitivní, viz komentář Jednotky < 8 8 ‐16 titr BP aglut.  32 Interpretace sérologických nálezů BP aglut Titry protilátek 8 ‐ 16 odpovídají anamnestickým hladinám protilátek proti B. pertussis. Mohou být získány jak po dříve prodělaném onemocnění, tak po očkování celobuněčnou očkovací látkou v minulosti. Nejsou však korelátem protekce. Osoby s těmito hladinami protilátek proti pertusi mohou po setkání s B. pertussis onemocnět mitigovanou formou pertuse nebo může dojít pouze k boosteru (zvýšení) těchto anamnestických protilátek. Vyšší hladiny ( 32) lze vnímat jako průkaz setkání s přirozenou infekcí nebo přetrvávající protilátky po očkování u dětí narozených v roce 2006 a starších očkovaných vakcínou TETRAct‐HIB nebo Alditepera (vakcíny s celobuněčnou pertusovou složkou). Měly by představovat ochrannou hladinu. U dětí očkovaných acelulární pertusovou vakcínou (např. Infanrix, Infanrix Hexa…) nepředstavuje vyšetření aglutinačních protilátek dostatečnou informaci k úspěšnosti očkování, pouze informaci svědčící o kontaktu s cirkulujícím agens. 2) IgG protilátky proti pertusovému toxinu (PT) – ELISA (PT IgG ‐ zkratka, která bude použitá v tabulce s výsledky) Vysvětlivka k použitým jednotkám Hladiny specifických protilátek jsou uvedeny ve výsledcích pro lékaře ve formátu IU/ml – mezinárodní jednotky (kalibrace podle mezinárodní standardy WHO, kód NIBSC: 06/140, odpovídá 335 IU). Výsledky stanovení IgG proti pertusovému toxinu jsou pro potřeby celkového hodnocení SP 2013 uváděny ve formátu WHO jednotek z důvodu návaznosti na mezinárodní standardu a tím i možnosti porovnání výsledků s dalšími studiemi. Tab. č. 2 Referenční meze při stanovení IgG protilátek proti pertusovému toxinu Referenční meze Metoda Negativní Hraniční Pozitivní Silně pozitivní Jednotky
PT IgG < 36 36 ‐ 44 45 ‐ 100 > 100 IU/ml 145
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 13a Tab.č. 3 Interpretace výsledků stanovení IgG protilátek proti pertusovému toxinu Výsledek Interpretace Diagnosticky nevýznamné hladiny protilátek proti pertusovému toxinu: Negativní ‐ neprokázána přítomnost IgG protilátek proti toxinu B. pertussis – u nevakcinovaných osob, u vakcinovaných může nastat po poklesu vakcinačních protilátek nebo v případě neúspěšné vakcinace. Mírně zvýšené hladiny protilátek proti pertusovému toxinu: ‐ postvakcinační protilátky (přetrvávání 3‐6 let) Hraniční ‐ protilátky produkované v důsledku začínající imunitní odpovědi ‐ perzistující protilátky po dříve proběhlé infekci (persistence 4‐20 let). Významně zvýšené hladiny protilátek proti pertusovému toxinu: ‐ test není schopen rozlišit postvakcinační protilátky a protilátky produkované v důsledku infekce, je třeba znát vakcinační Pozitivní anamnézu pacienta a posoudit, zda se jedná o: ‐ postvakcinační hladiny protilátek, ‐ souvislost s akutní nebo nedávno proběhlou infekcí. Významně vysoké hladiny protilátek proti pertusovému toxinu: Silně pozitivní ‐ pokud vakcinace neproběhla v posledních 12 měsících, jsou průkazem akutní infekce. Kontakt na laboratoř provádějící vyšetření: Pracoviště: Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Centrum imunologie a mikrobiologie – pracoviště Ústí nad Labem Zodpovědný pracovník: Ing. Ivana Stiborová (tel.: 477 751 804) Centrum imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem je zdravotnickou laboratoří akreditovanou ČIA dle ČSN EN ISO 15189 pod číslem 8065. B. Vyhodnocení výsledků protilátek proti virové hepatitidě B v rámci SP2013 Metodika Ze sérologických markerů infekce virem hepatitidy B (VHB) byly stanovovány protilátky proti povrchovému antigenu (anti‐HBs) a celkové protilátky proti core antigenu (anti‐HBc) metodou CMIA (Chemiluminiscent Microparticle Immunoassay) na analyzátoru Architect. Anti‐HBc pozitivní séra byla dále vyšetřena na přítomnost povrchového antigenu VHB (HBsAg) na analyzátoru Architect, vše diagnostikou f. Abbott Laboratories. Re‐testy: Vzorky, u kterých byly anti‐HBc protilátky stanoveny opakovaně hraniční a velmi nízce pozitivní, byly ještě testovány na anti‐HBc protilátky ELISA testem (ETI‐AB‐COREK PLUS, f. DiaSorin). V tabulce č. 4 a 5 jsou uvedeny referenční meze a interpretace výsledků. 2
146
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 13a Tab. č. 4 Referenční meze při stanovení výsledků protilátek u VHB anti‐HBs Architect Anti‐HBs Referenční meze Negativní Hraniční Pozitivní jednotky
Abbott Laboratories
< 10 ≥ 10 IU/L anti‐HBc Architect Anti‐HBc Abbott Laboratories
< 0,9 0,9 ‐ 1,0 > 1,0 S/CO Arch. HBsAg Qualitative II Abbott Laboratories
< 0,9 0,9 ‐ 1,0 > 1,0 S/CO > 1,1 0,9 ‐ 1,1 < 0,9 Index poz.
Marker HBsAg Název soupravy Re‐test ETI‐AB‐COREK PLUS anti‐HBc Výrobce DiaSorin Tab. č. 5 Interpretace výsledků stanovení protilátek u VHB Marker Výsledek Interpretace anti‐HBs pozitivní anti‐HBc negativní Protilátky anti‐HBs po očkování. Negativní nález. U očkovaných proti VHB se anti‐HBs protilátky buď dosud nevytvořily v dostatečné míře (anti‐HBs < 10 IU/l) nebo již vymizely (dlouhá doba od očkování), v krajním případě může jít o non‐respondenta (4% anti‐HBc negativní očkovaných). anti‐HBs negativní anti‐HBs negativní anti‐HBc pozitivní HBsAg negativní anti‐HBs pozitivní anti‐HBc pozitivní HBsAg Nejedná se o stav související s očkováním. Stav po infekci VHB. Nejedná se o stav související s očkováním. Protilátky anti‐HBs po infekci VHB. negativní anti‐HBs negativní Nejedná se o stav související s očkováním.
Možná inaparentní, chronická nebo akutní VHB. Při stanovení pozitivity HBsAg anti‐HBc pozitivní je nutná dispenzarizace u specialisty a provedení doplňujících testů pro dg. HBsAg pozitivní VHB. Kontakt na laboratoř provádějící vyšetření: Pracoviště: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum klinických laboratoří, Oddělení imunologie a alergologie Zodpovědný pracovník: RNDr. Alena Kloudová (tel. 596 200 266) Centrum klinických laboratoří je zdravotnickou laboratoří akreditovanou ČIA dle ČSN EN ISO 15189 pod číslem 8014. C. Vyhodnocení výsledků protilátek proti viru spalniček v rámci SP2013 Metodika Pro stanovení IgG protilátek proti viru spalniček (Morb IgG ‐ zkratka, která bude použitá v tabulce s výsledky) byla použita metoda ELISA a diagnostika f. Denka – Seiken. U hraničních vzorků byl proveden re‐test stejnou metodikou. V tabulce č. 6 a 7 jsou uvedeny referenční meze a interpretace výsledků. 147
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 13a Tab. č. 6 Referenční meze při stanovení výsledků protilátek proti viru spalniček Metoda Morb IgG Název soupravy
Výrobce
Measles IgG (II) Denka – EIA Seiken Seiken Negativní
< 200 Referenční meze Hraniční
Pozitivní 200 ‐ 400 > 400 jednotky
hodnota EIA
Tab. č. 7 Interpretace výsledků stanovení protilátek proti viru spalniček Výsledek Negativní Interpretace Protilátky proti viru spalniček nepřítomny nebo jejich hladina je pod mezí detekce použité metody. Hraniční Šedá zóna – není zřejmé, zda osoba má protilátky proti viru spalniček. Pozitivní Přítomny protilátky proti viru spalniček – po očkování nebo po prodělané infekci. Pracoviště: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum klinických laboratoří, Oddělení virologie Zodpovědný pracovník: MUDr. Hana Zelená (tel. 596 200 310) Centrum klinických laboratoří je zdravotnickou laboratoří akreditovanou ČIA dle ČSN EN ISO 15189 pod číslem 8014. D. Vyhodnocení výsledků protilátek proti viru příušnic v rámci SP2013 Metodika Pro stanovení IgG protilátek proti viru příušnic (Parot IgG ‐ zkratka, která bude v tabulce výsledků) byly stanoveny v analyzátoru Chorus metodou ELISA od firmy Diesse. U hraničních vzorků byl proveden re‐test stejnou metodikou. V tabulce č. 8 a 9 jsou uvedeny referenční meze a interpretace výsledků. Tab. č. 8 Referenční meze při stanovení výsledků protilátek proti viru příušnic Referenční meze Metoda Negativní Hraniční Pozitivní Parot IgG < 0,8 0,8 – 1,2 > 1,2 Tab. č. 9 Interpretace výsledků stanovení protilátek proti viru příušnic Jednotky Index poz. Výsledek Interpretace
Negativní Protilátky proti viru příušnic nebyly prokázány.
Hraniční Neprůkazný výsledek, není zřejmé, zda osoba má protilátky proti viru příušnic. IgG protilátky po úspěšném očkování nebo po prodělaném onemocnění. Test není Pozitivní schopen rozlišit postvakcinační protilátky a protilátky produkované v důsledku infekce. Pracoviště: Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Centrum imunologie a mikrobiologie, Oddělení virologie Praha Zodpovědný pracovník: Mgr. Naděžda Sojková (tel.: 296 394 666) Oddělení virologie Praha Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem je zdravotnickou laboratoří akreditovanou ČIA dle ČSN EN ISO 15189 pod číslem 8131.
148
Sérologické pehledy 2013
Píloha . 13b
149
Příloha č. 13c
Sérologické přehledy 2013
ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V ÚSTÍ NAD LABEM
Příspěvková organizace (zřízená podle § 86 odst. 1, zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění)
MOSKEVSKÁ 15, 400 01 ÚSTÍ NAD LABEM IČ: 71009361 DIČ: CZ71009361
NAŠE ZNAČKA
ZUUL 7422/2013
VĚC:
VYŘIZUJE
Ing. Staněk
TELEFON
477751150
E-MAIL
[email protected]
DNE
12.12.2013
Sérologické přehledy 2013 – zaslání výsledků
Vážená paní doktorko, vážený pane doktore,
v říjnu tohoto roku jsme Vám zasílali předběžné průběžné výsledky sérologických vyšetření
Vámi odebraných registrovaných osob – účastníků studie „Sérologické přehledy 2013“ včetně
podkladu pro interpretaci výsledků. Vzhledem k tomu, že hladina protilátek proti B. pertussis
vykazovala u významného počtu respondentů napříč všemi věkovými skupinami i všemi regiony
negativní výsledek zabývali se naši epidemiologové a další odborní pracovníci touto problematikou
podrobněji. Byla provedena kontrolní vyšetření v laboratořích a nebyly zjištěny významné odchylky
od prvotních analýz. Problematika byla konzultována i s dalšími odbornými pracovníky a pracovišti i
dostupnými materiály z obdobných studií. Výsledkem je poněkud odlišná a zpřesňující interpretace
hladiny protilátek proti B. pertussis oproti původně zaslané. Tuto novou interpretaci výsledků
přikládáme k této informaci.
V současné době probíhají práce na přípravě závěrečné zprávy ke studii. Po odevzdání zprávy a
celkových výsledků Ministerstvu zdravotnictví ČR budete informováni o dostupnosti sumárních dat k
jednotlivým infekcím.
Ještě jednou Vám chceme poděkovat za spolupráci.
Za řešitelský kolektiv
Ing. Josef Staněk
vedoucí oddělení projektů a podpory zdraví
Příloha: dle textu
TELEFON
+420 477 751 111
FAX
+420 477 751 117
E-MAIL
[email protected]
150
WWW
www.zuusti.cz
BANKOVNÍ SPOJENÍ
ČNB ÚL 10006-41936411/0710
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 14 Osvědčení o akreditaci, certifikáty, prohlášení – seznam
Doloženo pouze v papírové podobě.
1. Osvědčení o akreditaci č. 534/ 2012 pro zdravotnickou laboratoř č. 8014 Zdravotní
ústav se sídlem v Ostravě, Centrum klinických laboratoří
2. Osvědčení o akreditaci č. 331/ 2012 pro zdravotnickou laboratoř č. 8131 Zdravotní
ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Oddělení virologie Praha
3. Osvědčení o akreditaci č. 459/ 2011 pro zdravotnickou laboratoř č. 8065 Zdravotní
ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Odbor laboratorní imunologie Centra imunologie a
mikrobiologie
4. Čestné prohlášení o akreditovaném systému řízení kvality/ jakosti- ZÚ se sídlem
v Ostravě
5. Čestné prohlášení o akreditovaném systému řízení kvality/ jakosti- ZÚ se sídlem
v Ústí nad Labem
6. Čestné prohlášení o počtu provádění stanovení vybraných analýz pro potřeby
Sérologických přehledů 2012 - ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem
7. Čestné prohlášení o počtu provádění stanovení vybraných analýz pro potřeby
Sérologických přehledů 2012 - ZÚ se sídlem v Ostravě, Oddělení imunologie a
alergologie
8. Čestné prohlášení o počtu provádění stanovení vybraných analýz pro potřeby
Sérologických přehledů 2012 - ZÚ se sídlem v Ostravě, Oddělení virologie
9. Certifikáty o účasti v programu zkoušení způsobilosti - Externí hodnocení kvality
151
Sérologické přehledy 2013 Příloha č. 15 Časový harmonogram
1. Příprava metodiky
Do 30. 9. 2012 - splněno
Finální veze 10.10.2013
2. Předložit dokumentaci lokální etické komisi
Do 31.12.2012 - splněno
Schválení etickou komisí ZÚ Ostrava ……, ZÚ Ústí nad Labem ……..
3. Zajištění spolupráce se smluvními partnery
Do 30.3.2013- splněno
4. Realizace vlastních odběrů /maximálně po dobu 3 týdnů/
Do 30. 4. 2013
Odběry probíhaly od 25. 3. - 3. 5. 2013
5. Předání vzorků do laboratoří ZÚ Ostrava a ZÚ Ústí, zahájení kontroly dokumentace
Do 14. 5. 2013 - splněno
6. Zpracování databáze respondentů, pořizování dat
Průběžně, vstupní data nejpozději do 28. 6. 2013 - splněno
7. Laboratorní zpracování vzorků
Do 28. 6. 2013 – splněno, dále probíhaly ještě re-testy
8. Finální databáze respondentů, včetně výsledků
Do 30. 8. 2013
K předání databází mezi ZÚ došlo 9.9.2013 a dále probíhalo čištění databází
9. Statistické zpracování, výstupní zpráva
Do 20. 12. 2013
K 15.1.2014 připravena první závěrečná zpráva
152