Sborník - Asociace TRIGON

Transkript

Sborník - Asociace TRIGON
2013–2015
SBORNÍK
ANTHOLOGY
Inovační kompendium
v systému zaměstnanosti
osob se zdravotním postižením
v mezinárodním kontextu
The innovative compendium
in the system of employment
of disabled people
within the international context
2013–2015
OBSAH
O PROJEKTU
PARTNEŘI
JAK TO VIDÍ
VÝSTUPY ZE ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE
KRÁTCE
REKAPITULACE
CONTENTS
ABOUT THE PROJECT
PARTNERS
THE POINT OF VIEW
COUTPUTS FROM FINAL CONFERENCE
CONCLUSIONS
SUMMARY
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
O PROJEKTU
ABOUT THE PROJECT
NAJÍT PRÁCI JE PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ STÁLE
VELKÝ PROBLÉM
FINDING A JOB FOR DISABLED PEOPLE STILL MEANS
A BIG PROBLEM
Ředitelka Asociace TRIGON Olga Rosenbergerová říká, že hlavním důvodem vzniku
projektu IKOZ je spousta problémů a stále nezodpovězených otázek ohledně zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. „Jednou z nejpřirozenějších forem začleňování dospělých lidí s postižením do společnosti je pracovní integrace, která umožňuje takovému
člověku stát se finančně méně závislým na svém okolí. Nejde ale jen o finanční stránku,
u této skupiny lidí jde také o neocenitelné benefity, díky nimž mohou být po stránce sociální platnými a respektovanými členy komunity,“ uvádí O. Rosenbergerová.
Headmistress of the TRIGON Association Olga Rosenbergerová said that the main
reason behind the IKOZ project was the number of problems and still not answered
questions related to employment of disabled people. “One of the most natural forms of
integration of disabled adults in the society has been the work-related integration which
allows those people to become less dependent financially on others. But this is not only
about the finance, there are also valuable benefits for these people thanks to which
they can become socially valid and respected members of their communities,” said O.
Resenbergerová.
Pro některé zdravotně postižené bývá začlenění na otevřený pracovní trh vzhledem
k jejich pracovním schopnostem docela zásadní problém. „Ekonomická integrace, kterou
pracovní trh zajišťuje, by měla obsahovat podpůrné mechanismy respektující specifické
potřeby občanů se zdravotním postižením. Takové zaměstnání se promítá do kvality života obecně a umožňuje plnou participaci v dalších společenských systémech,“ dodává
O. Rosenbergerová s tím, že od této skutečnosti se odvíjí projektový cíl, který je koncipován ve směru zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro nezaměstnané občany se
zdravotním postižením. K tomu přispívají dílčí úkoly, ke kterým patří například vzdělávací
cyklus zabývající se otázkami pracovní integrace v kontextu příkladů dobré praxe.
PODMÍNKY I MOŽNOSTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ LIDÍ
S HANDICAPEM BYLY ÚSTŘEDNÍM TÉMATEM KAŽDÉ DEBATY
Aktuální témata, která byla diskutována v jednotlivých cyklech projektu, velmi úzce
souvisejí s otázkami základních podmínek přípravy na práci, podporovaného zaměstnávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce podle
současné legislativy, ale také se týkají rekvalifikací, sociální politiky, sociálního podnikání,
rozvoje chráněných pracovních míst včetně řešení problémů zaměstnavatelů zdravotně
postižených pracovníků.
KURZY SE KONALY
V MORAVSKOSLEZSKÉM A ZLÍNSKÉM KRAJI
Mezinárodní projekt IKOZ se uskutečnil v letech 2013-2015 v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Jeho hlavním cílem bylo přinést inovativní přístupy, metody a nástroje v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením od zahraničních partnerů do České
republiky.
Projednávána byla rovněž podpora sociálních podniků formou veřejných zakázek, úloha veřejné správy a podnikatelské sféry při tvorbě chráněných pracovních míst. Účastníci
projektu se seznámili s novými metodami práce vytvořenými v rámci IKOZ.
Jednou z aktivit projektu bylo vzdělávání potenciálních zaměstnavatelů z neziskového
sektoru, veřejné správy a podnikatelské sféry v oblasti pracovní integrace osob se ZP,
uskutečnilo se 24 akreditovaných seminářů v Moravskoslezském a Zlínském kraji, proškoleno bylo 307 osob. Získané zkušenosti ze zahraničí a následná komparace nástrojů
pro zaměstnávání byly prezentovány na dvou seminářích a workshopech v Ostravě za
účasti zahraničních partnerů. Získané know-how jsme odzkoušeli v rámci pilotního programu, do něhož byly zapojeny 3 neziskové organizace. Výstupy z pilotáže jsou zveřejněny v Příručce vzdělávacích činností s cílem pracovní integrace osob se zdravotním
postižením.
CYKLUS
I. Podmínky a možnosti zaměstnávání osob se ZP podle současné legislativy
II. Aktivní úloha nestátního neziskového sektoru v oblasti trhu práce
III. Aplikace příkladů dobré praxe ze zahraničí v podmínkách stávající legislativy
IKOZ PODPORUJÍ
V roce 2014 byla na základě rostoucího zájmu účastníků vzdělávacích seminářů k projektu přidána klíčová aktivita – shromažďování odborných textů, knih a dalších výstupů
z různých projektů, které obvykle nejsou k dispozici zaměstnavatelům a nestátním neziskovým organizacím. Výstupy strategického partnerství a příkladů dobré praxe byly
prezentovány na závěrečné konferenci ve Zlíně.
ROK
2013
2014
2015
usualy avilabile to employers and non-gevernment non-profit organizations. Outpust
from strategic partnership and best practice examples were presented at final conference
in Zlin.
EMPLOYMENT CONDITIONS AND CHANCES FOR DISABLED
PEOPLE MADE THE CORE TOPICS IN EVERY DISCUSSIONS
The actual discussed topics within individual project cycles closely relate to basic
conditions for preparation for work in supported jobs for disabled people in the open
labour market, according to the valid legislature, but they also relate to retraining, social
politics, social enterprising and the development of protected jobs, including the solution
of issues for the employers of disabled workers.
Considering their work-related skills, the integration within the open labour market is
usually the fundamental problem for some disabled people. “The economic integration
ensured by the labour market should include supporting mechanisms respecting specific
needs of disabled citizens. Such jobs reflect in the quality of life generally and allow
for the full participation in other social systems,” said O. Rosenbergerová adding that
the project objective has been based on this reality. The objective has been developed
towards a better attitude and the return back to the labour market for disabled
unemployed people. Partial objectives contribute to that and they include, for example,
the educational cycle dealing with the issues of labour integration within the context of
best practices.
There were also discussions about the support of social organisations by the form
of public orders, the role of the state administration and the business sector when
protected jobs are created. The project participants have learnt of new work methods
created within IKOZ.
CYCLE
I Employment conditions and chances for disabled people,
according to the valid legislature
II The active role of the non government and non profit
sector in the labour market
III Application of the best practice examples from abroad,
according to the existing legislature
THERE WERE COURSES ORGANISED IN THE MORAVIAN
-SILESIAN REGION AND IN THE REGION OF ZLIN
The international IKOZ project was organised in the Moravian-Silesian region and in
the region of Zlín in the period 2013-2015. International IKOZ project took place during
years 2013 to 2015 in Moravian-Silesian region.
Project‘s main goal was to bring from our foreign partners to Czech Republic innovative
approaches, methods and tools for employment of people with health disability. One part
of project was education for potential employers from non-profit field, municipalities
and business about integration of people with health disability into labour market, there
were 24 seminars in Moravian-Silesian and Zlin regions, attended by 307 people in total.
Foreign experiences and comparison of methods of employment were presented at two
seminars and workshops in Ostrava, which were also attended by our foreign colleagues.
We put our newly acquired know-how into test in pilot program for first three of our
non-profit organizations.
IKOZ IS SUPPORTED BY
Outputs from this pilot program are publicly available in Handbook of educational
activities aimed at work integration of people with disability. In 2014, based on rising
interest of seminars attendee, another crucial activity was added to the project –
collecting expert texts, books and other outputs from various projects, which aren‘t
-2-
-3-
YEAR
2013
2014
2015
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
PARTNEŘI
PARTNERS
FUTURA ŘÍM, ITÁLIE
FUTURA ROME, ITALY
Denní centra pro osoby se zdravotním postižením
Organizace poskytuje sociální služby ve třech denních centrech, která jsou rozdělena dle
postižení klientů.
FUTURA - nezisková organizace / sociální družstvo
Vznik:
1981. Organizaci založili dobrovolníci,
rodiče dětí se zdravotním postižením.
Působnost:
XIII. obvod v Římě – území Ostia.
Chráněné bydlení
Služba je poskytována od roku 2000, kdy organizace zakoupila od obce byt 5+1 (jeden
bývalý pokoj slouží jako kancelář). Rozdělení bytu: kuchyň, společná místnost, 3 pokoje.
Sociální družstvo: typ A (sociálně-zdravotní a vzdělávací služby),
dle zákona č. 381/1991 Sb.
Profesní dílny
Jsou poskytovány v rámci pracovně terapeutické činnosti. Jedná se o výrobu bytových
doplňků z přírodních materiálů (stolní a závěsné lampy, dřevěné doplňky - věšáky a háčky
z přírodnin, zrcadla, nástěnné malby vytvořené z mořského písku) - za rok 2011 si prodejem výše uvedeného zboží vydělali 20 000 eur.
Zajišťuje sociálně-zdravotní a výchovné služby.
Od roku 1985 je organizace financována radnicí města Říma.
Držitel standardů kvality sociálních služeb – UNI EN ISO 9OO1, v roce 2008 získává SAQS
– systém kvality.
Poskytovatel sociálních služeb na území XIII. obvodu v Římě
Cílová skupina
Osoby se zdravotním postižením, děti a mladiství, kteří se ocitli v náročné životní situaci,
rodiny, které řeší krizi.
Pracovní začlenění osob se zdravotním postižením na volném trhu práce
Pracovní začleňování má několik fází, a to získání soběstačnosti a motivace k práci, výběr
vhodné činnosti pro zájemce o práci, komunikace s rodinou a uzavření smlouvy.
Za deset let cílené přípravy na zaměstnávání na volném trhu práce bylo úspěšně zaměstnáno 10 osob - uživatelů denního stacionáře (McDonald, zahradníci, manipulační práce,
čištění objektů, ostraha, práce v marketech - řízení vozíku, doplňovači zboží, privátní kanceláře, telefonní operátoři, úklidové firmy).
Oblasti činnosti
• Domácí péče S.A.I.S.H.
• Terénní sociální práce v rodinách
• Denní centrum „La Gabbianella“ – pro dospělé s Downovým syndromem
• Denní centrum „Siamo Solo Noi“ – pro dospělé se středním zdravotním postižením
• Denní stacionář „L‘Erbavoglio“ – pro dospělé se středním
až těžkým zdravotním postižením
• Startovací byty a chráněné bydlení „Il grillo parlante“
• Pracovně terapeutické dílny
• Pracovní začleňování osob se zdravotním postižením prostřednictvím
přímořských aktivit
• Pracovní integrace na otevřeném trhu práce
• Podpora školní integrace
• Výchovné a vzdělávací služby
• S.i.S.M.I.F (integrační služby pro mladistvé v rodinách)
• Letní tábory a víkendové aktivity
• Koordinace a příprava dobrovolníků
Dobrovolnictví je v Itálii základním prvkem občanské společnosti
Míra aktivního zapojení do dobrovolnické činnosti roste úměrně s dosaženým vzděláním
(vyšší procento dobrovolníků je mezi řediteli, podnikateli a manažery ve věkovém rozmezí 45 až 64 let). Organizace se snaží být ekonomicky co nejméně závislé na dotacích,
k čemuž jí pomáhá i dobrovolnictví. Dobrovolníky si školí i získává prostřednictvím realizovaných aktivit a kampaní.
Organizace podporuje další vzdělávání svých pracovníků, důraz klade na jejich profesní
a osobnostní rozvoj.
Day-care centres for disabled people
The organisation provides social services in three day-care centres divided in accordance
with the clients’ disabilities.
FUTURA - a non profit organisation / social cooperative
Founding:
1981. The organisation was founded by volunteers
- parents of disabled children.
Protected housing
The service has been provided since 2000 when the organisation bought an apartment 5+1
from the municipality (one former room serves as an office). The apartment arrangement:
a kitchen, a community room, and three other rooms.
Place of activities: District XIII in Rome - the area of Ostia.
Place of activities: Type A (the social-health and education services),
according to the Act No. 381/1991 Coll.
Workshops
They are provided for within the work-related therapeutic activities. There is the
production of housing accessories made of natural materials (table and hanging lamps,
wooden accessories - hangers and hooks made of natural materials, mirrors, wall paintings
created of sea sand) - their profit from sales of the mentioned goods reached 20 000
euros in 2011.
It organises the social-health and education services.
The organisation has been funded by the Rome Council since 1985.
It is the holder of quality social service standards - UNI EN ISO 9001, and it has received
SAQS in 2008 - the quality system.
The provider of social services in Rome - District XIII
Target group
Disabled adults, children and youth finding themselves in difficult situations in life, and
families resolving crises.
Labour integration of people with disabilities in the free labour market
The labour integration consists of several stages like the gaining of self-sufficiency and
work motivation, the selection of suitable activities for people interested in gaining jobs,
the communication with the families, and the contract conclusion.
There were 10 people successfully employed in the ten years of targeted preparation for
jobs in the free labour market. They were the users of the day-care centre (McDonald,
gardeners, handling works, object cleaning, security, jobs in supermarkets - trolley
handling, goods refilling, private offices, telephone operators, and cleaning companies).
Area of activities
• Home care S.A.I.S.H.
• Social works in the field - in families
• Day-care Centre “La Gabbianella” - for adults suffering of Down syndrome
• Day-care Centre “Siamo Solo Noi” - for adults suffering of medium disabilities
• Day-care Centre “L’Erbavoglio” - for adults suffering of medium or heavy disabilities
• Starting and protected apartments “Il grillo parlante”
• Work-therapeutic workshops
• Labour integration of people with disabilities through seashore activities
• Labour integration within the open labour market
• Support of school integration
• Educational services
• S.i.S.M.I.F. (the integration services for the youth in families)
• Summer camps and weekend activities
• Coordination and preparation of volunteers
Voluntary activities are the basic parts of the citizens’ society in Italy
The level of active involvement in voluntary activities increases proportionally with the level
of education (there is the higher number of volunteers among directors, entrepreneurs
and managers of the age between 45 and 64 years). The organisation tries to become
economically independent from subsidies as much as possible and voluntary activities
help with this. Volunteers are recruited by organised activities and campaigns.
The organisation supports further education of its own workers and the stress is put on
their professional and personal development.
Personal assistance
A) For children and youth till 18 years of age. The assistance during
the school attendance, leisure activities
B) Personal assistance for adults
C) Personal assistance for seniors
Osobní asistence
A) Pro děti a mládež do 18 let. Asistence v období školní docházky, volnočasové aktivity
B) Osobní asistence pro dospělé
C) Osobní asistence pro seniory
-4-
-5-
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
COOPERATIVA SOCIALE CILS, CESENA, ITÁLIE
Vznik:
a coordinator once a week who participates in the assessment and planning of individual
and joint objectives. Another independent worker organises the collection of products
and new orders.
COOPERATIVA SOCIALE CILS, CESENA, ITÁLIE
1974. Organizaci založily asociace ANFFAS (sdružení rodin s osobami
s mentálním postižením), ENAIP (společnost odborného vzdělávání)
a ANMIC (sdružení válečných a civilních invalidů) s cílem podporovat
začlenění osob se zdravotním postižením do trvalého pracovního
procesu s náležitou odměnou.
Typ B
Pracovní příležitosti
Litografie
Organizace je majitelem provozovny, zaměstnanci se ZP se podílí na jednoduchých činnostech např. kompletaci vytištěného materiálu a ukládání do krabic. Pracovní doba je zde
od pondělí do pátku od osmi do osmnácti hodin s dvouhodinovou přestávkou na oběd.
Zaměstnanci se ZP pracují pod vedením pracovního asistenta na zkrácený pracovní úvazek. Celkový počet zaměstnanců je 16, z toho 9 pracovníků se ZP.
Působnost:
oblast Emilia Romagna
Sociální družstvo: smíšený typ A (sociálně-zdravotní a vzdělávací služby)
a typ B (pracovní začlenění znevýhodněných osob),
dle zákona č. 381/1991 Sb.
Cílová skupina:
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
osoby se zdravotním postižením
Městské hřbitovy
Dlouhodobá městská zakázka na údržbu, úklid, pomoc při organizaci pohřbů a udržování
hrobů na základě smlouvy s majitelem. Zaměstnáno je zde 15 osob se ZP (i lidé se středně těžkým mentálním postižením nebo Downovým syndromem) a dva operátoři, kteří
organizují práci dle potřeby. Před centrálním hřbitovem je obchod s květinami, ve kterém
pracuje celkem osm osob, z toho dvě operátorky a tři zaměstnanci se ZP.
Organizace vznikla bez finančních příspěvků státních orgánů, rodiče postižených dětí ručili svým majetkem pro získání úvěru (30 mil. eur) na vybudování systému rezidenčního
centra pro dlouhodobý pobyt osob se zdravotním postižením.
V návaznosti na bydlení pro postižené vznikaly první pracovní dílny a pracovní příležitosti
na volném trhu práce:
• Správa veřejných nemocnic - úklidové činnosti (1975-1977),
• vazačství knih - zakoupení strojů,
(postupně bylo vazačství zrušeno pro nedostatek zakázek),
• hlídání parkovišť, otevření litografické provozovny, zajištění úklidu v nemocnicích,
školských zařízeních a domovech pro seniory (1976).
Cassa di Risparmio di Cesena – bankovní dům
V bance zajišťuje organizace na zakázku třídění a rozdělování mincí ze všech filiálek, třídění pošty a další korespondence, kopírování a rozmnožování materiálů a úklid společných
prostor a kanceláří. Činnosti vykonávají zaměstnanci se ZP pod vedením pracovních asistentů, všichni jsou placeni organizací.
Organizace začala odborně vzdělávat své zaměstnance s cílem podpory a doprovodu
osob s mentálním postižením v průběhu jejich pracovní integrace.
Organizace má zpracovaný plán zaměstnávání OZP, a to od vzdělávání a přípravy na práci
až po umístění svých klientů na volném trhu práce.
Úklidové služby
Úklidové práce zajišťuje organizace na základě zakázek od veřejných institucí (60%)
a soukromých podniků (40 %). Jedná se např. o zametání historického centra, úklid
kanceláří, školních prostor, domova důchodců apod. Celkový počet zaměstnanců je 157,
z toho 44 zdravotně postižených.
Oblasti činnosti
Typ A
Rezidenční centrum „Renzo Navacchia“
Samostatné apartmány vybavené potřebným sociálním zázemím určené převážně pro
osoby s mentálním postižením a rodiče seniorského věku, kteří se již nemohou postarat
o svého postiženého potomka.
Továrna na výrobu plastových předmětů Romanoplast Cesena
V továrně zajišťuje organizace na zakázku kompletaci a balení plastových předmětů,
např. odpadkové koše na tříděný a recyklovaný odpad. Je zde zaměstnáno 15 pracovníků,
z toho 10 se ZP. Vzhledem k náročnosti vykonávané práce jsou zde zaměstnány především
osoby s civilizačním onemocněním.
Rezidenční, sociálně-rehabilitační centrum „Fabio Abbondanza“
Denní stacionář, který je součástí ubytovacího komplexu. Program stacionáře je zaměřen
na sociálně-terapeutické činnosti.
Zaměstnanci se ZP jsou první rok odměňováni 50% z čisté mzdy stanovené na základě
smlouvy, druhý rok 60%, třetí rok 70%. Po třech letech probíhá zhodnocení míry jejich
pracovního začlenění a na základě zpracované metodiky mohou obdržet 80%, 90% nebo
100% výše mzdy stanovené pracovní smlouvou. V Itálii neexistuje minimální mzda. Organizace spoří každému zaměstnanci se ZP peníze, a to 13. plat za každý odpracovaný rok.
V roce 2012 zaměstnávala organizace 421 zaměstnanců, z toho 86 OZP, 70 civilních invalidů. Organizace je řízena správní radou (15 lidí), která vykonává svou činnost bez nároku
na odměnu.
Centrum přípravy pro pracovní začlenění CPL
Příprava je poskytována po ukončení školní docházky po dobu jednoho až čtyř let, dle
specifických potřeb klienta lze toto období prodloužit. V dílně probíhají především montážní činnosti a výroba svíček. Klient do dílny dochází na 20 až 25 hodin týdně a dostává
plat 2 eura za hodinu. Kapacita CPL je cca 15 klientů, s kterými pracují dle individuálního
plánu dva operátoři a jeden edukační pracovník. Pracoviště navštěvuje jednou týdně koordinátor, který se podílí na hodnocení a plánování individuálních a společných cílů. Další
samostatný pracovník zajišťuje odběr výrobků a získávání nových zakázek.
-6-
Founding:
1974. The organisation was founded by the ANFFAS Association
(the association of families with mentally disabled people), ENAIP
(the professional education society), and ANMIC (the association
of war and civil disabled persons) with the objective to support
the integration of disabled people into the permanent work
processes providing the relevant remuneration.
Place of activities:
The area of Emilia Romagna
Social cooperative:
The mixed Type A (the social-health and education services)
and Type B (the labour integration of disadvantaged people),
according to the Act No. 381/1991 Coll.
Target group:
People with health-related disabilities
Type B
Work opportunities
Lithography
The organisation owns the operating plant and the disabled employees participate in
simple activities like, for example, the completion of printed materials and their stowing in
boxes. The working hours start on Mondays and finish on Fridays, from 8:00 a.m. to 6:00
p.m., with two hours break for lunch. The employees with disabilities work supervised by
part-time assistants. There is the total of 16 employees, and thereof 9 are the disabled
people.
Municipal cemeteries
There has been the long-term municipal order for the maintenance, cleaning, and the
assistance during the funeral organisation as well as for the grave maintenance in existence
on the basis of a contract with the owner. There are 15 disabled people employed (the
people with the medium mental disabilities or the Down syndrome) and 2 operators who
organise the works as needed. There is a flower shop in front of the Central Cemetery
in which the total of 8 people work, thereof 2 lady operators and 3 disabled employees.
The organisation was founded without any financial contributions from state bodies. The
parents of disabled children guaranteed a loan (30 million euros) with their own assets.
The funds were used for the preparation of the system of a residential centre utilised for
long-term stays of disabled people.
There were the first workshops connected with housing created as well as the job
opportunities in the free labour market:
• Public hospitals’ management - cleaning activities (1975 - 1977)
• Bookbinding - the purchase of machines (this has been progressively cancelled
because of the shortage of orders)
• Parking spaces’ security, the opening of lithographic operations, cleaning in hospitals,
school buildings and senior homes (1976).
Casa di Risparmio di Cesena - the Bank
The organisation performs the Bank order on the change separation from all its branches,
the classification of mail and other correspondence, the copy works and multiplication
of materials as well as the cleaning of common spaces and offices. The activities are
conducted by disabled people under the supervision of work assistants. They are all paid
by the organisation.
The organisation started to professionally educate its own employees with the goal to
support and accompany disabled people during their labour integration.The organisation
has got an employment plan prepared - from the education and preparation for a job to
the placement of its clients in the free labour market.
Cleaning services
The organisation provides cleaning services on the basis of orders received from public
institutions (60%) and private companies (40%). The works cover, for example, the
cleaning of the historical centre, the cleaning of offices, school spaces, the senior nursing
homes, etc. The total number of the employees has reached 157, and thereof 44 are
disabled workers.
Activity areas
Type A
Residential centre “Renzo Navacchia”
There are independent apartments equipped with the required social background
determined mostly for mentally disabled people and parents of the senior age who
cannot look after their disabled descendants.
The plant producing plastic goods Romanoplast Cesena
The organisation attends the order on the completion and packing of plastic items in the
plant. They are, for example, rubbish bins for classified or recycled wastes. There are 15
workers employed, thereof 10 people with disabilities. Considering the demanding work,
there are mostly people suffering of civilisation illnesses employed.
Residential social-rehabilitation centre “Fabio Abbondanza”
The day-care centre making a part of a housing complex. The programme of the day-care
centre focuses on social-therapeutic activities.
During the first year, the remuneration of disabled people is 50% of the net wage
determined by the contract. However, it reaches 60% in the second and 70% in the third
year. The level of their labour integration is assessed after the first three years, according
to the prepared methodology, and they can get 80%, 90%, or even 100% of the wage
established in the work contract. There is no minimal wage in Italy. The organisation saves
money for each disabled employee - the 13th wage of each worked year. In 2012, the
organisation employed 421 workers, thereof 86 disabled people and 70 civil impaired
people. The organisation is managed by a Board (15 people) which performs its activities
without any remuneration.
Centre preparing for the labour integration CPL
The preparation is provided after the end of school attendance for the period from one
to four years, according to specific needs of clients. This period might be even extended.
The workshop organises mainly assembly works and candle manufacturing. Clients
attend the workshop for 20 to 25 hours a week and get the remuneration of 2 euros an
hour. The CPL capacity cares for about 15 clients who are looked after, according to the
individual plan, by two operators and one education worker. The workshop is visited by
-7-
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
JAK TO VIDÍ
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
THE POINT OF VIEW
Proč jste se rozhodla oslovit k partnerství právě Italy?
Zkušenosti našich italských partnerů mají dlouhodobou tradici. Tamní podnikatelé, úřady
a firmy se naučili dávat zakázky organizacím, které zaměstnávají osoby se zdravotním
postižením. Z výběrového řízení vyčlení část zakázky, a tu na základě smlouvy realizuje
organizace. Nezaměstnávají tedy sami, ale zaměstnávají organizace, které za tuto zakázku, nebo lépe řečeno – službu, dostanou zaplaceno. Organizace pak zaměstná osoby
se zdravotním postižením a také sociální pracovníky, kteří pomáhají zaměstnancům se
znevýhodněním práci si udržet. Pokud firma či úřad sám nezaměstnává, neodebírá výrobky z chráněných dílen či si nesjednává zakázku - službu od organizace zaměstnávající
handicapované, platí státu vysoké pokuty. Důležité je ovšem i připomenout, že pozice
sociálních pracovníků, kteří jsou podporou pro zaměstnance se zdravotním postižením,
jsou zároveň financovány ze státních zdrojů.
Olga Rosenbergerová: Hledáme možnosti,
jak zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
bez přítěže sociálních povinností pro podnikatele
Příklady táhnou, to je stále platné. Máme se čím v Česku chlubit?
Samozřejmě, po celé zemi už existují firmy, společnosti, družstva a další subjekty zaměstnávající osoby se zdravotním postižením. V Ostravě se nám podařilo vybudovat Mléčný
bar Naproti, kam k naší velké spokojenosti nacházejí cestu další a další návštěvníci.
Solidarita a občanská angažovanost ovlivňují změnu myšlení. Funguje se vůbec někde?
Funguje to především v zemích, kde má demokracie dlouhodobou tradici. Zažila jsem to
např. v Itálii, Francii nebo USA. Elita společnosti a vlastně všichni občané jsou zapojeni
do života místní komunity, a to jak prostřednictvím sponzoringu, tak se angažují v rámci
dobrovolnické služby. U nás vznikly organizace zajišťující dobrovolníky pro jiné organizace, kde si lidé sami najdou organizaci, které důvěřují. Znají ji a chtějí se v ní nejrůznějšími způsoby angažovat. Pokud to cítíte, tak nepotřebujete prostředníky. Pro zahraniční
partnery a i příležitostné zahraniční návštěvníky našeho sociálního podniku - mléčného
baru NAPROTI bylo velkým překvapením, že političtí představitelé města nejsou našimi
pravidelnými zákazníky a odběrateli. V zahraničí je to jinak, jde o prestižní záležitost podporovat podobné podniky. Uvádím to jen jako příklad, který znám, převést si to můžete
na kterýkoliv jiný sociální podnik.
Správné načasování je základem všeho. U projektů podporujících zaměstnávání lidí se zdravotním postižením je tento aspekt obzvlášť důležitý,
protože když si nedáte pozor, skončíte s naprostým nepochopením a nezájmem. Toto určitě neplatí pro IKOZ a ostravskou Asociaci TRIGON v čele
s Olgou Rosenbergerovou. Právě ona stála u zrodu tříletého vzdělávání,
výměny zkušeností a diskuzí odborné veřejnosti.
Před námi je ještě dlouhá cesta, co bychom měli udělat v polovině roku 2015, aby jednotlivé kroky směřovaly ke spokojenosti a úspěšnému řešení stávajících problémů se
zaměstnáváním postižených v Česku?
Změnit své myšlení, dívat se na svět v souvislostech, nemyslet si, že nám se to stát nemůže. Neříkám tady nic nového, základy nám dal již Mojžíš v podobě Desatera, a připomínají
nám to filosofové a různí lidé v průběhu staletí. Jsme to my lidé, kteří na to zapomínají.
Na začátku projektu IKOZ byla snaha pomoci lidem se zdravotním postižením najít
práci. Proč si myslíte, že je pro ně tak důležité mít zaměstnání?
Práce patří k lidské přirozenosti. Člověk se prostřednictvím práce realizuje, poznává
vlastní meze a možnosti, nepracuje tedy jen proto, aby mohl konzumovat. Někdy máme
tendence přehlížet hlubší význam práce, tedy fakt, že je práce člověku vlastní. Lidé se
zdravotním postižením mají jen méně možností se prostřednictvím práce seberealizovat
a rozvíjet a potřebují větší či menší podporu, aby si práci udrželi.
Jaká jiná aktuální témata týkající se života lidí se zdravotním postižením by stálo za to
určitě otevřít? Chystáte nějaký nový projekt?
Se zaměstnáváním souvisí i osvěta veřejnosti a spolupráce s rodinou a lékařem zdravotně
znevýhodněného pracovníka. Postoj nejbližších je ve většině případů stěžejní pro jeho
setrvání v zaměstnání. Je zapotřebí si uvědomit, že jejich dítě přestává být dítětem, ale
stává se dospělým. A nový projekt? V návaznosti na získané poznatky od zahraničních
partnerů mám několik projektových vizí, které doufám, že se nám podaří brzy uskutečnit.
Co je v Česku největší úskalí? Legislativa? Neochota zaměstnavatelů nebo nechuť samotných zaměstnanců?
Naprosto chápu zaměstnavatele, zejména menší a střední podnikatele, že hledají spolehlivé zaměstnance s určitým výkonem. V dnešní době není snadné podnikat. Projekt
realizujeme především proto, abychom nalezli možnosti, jak zaměstnávat osoby se zdravotním postižením bez přítěže dalších sociálních povinností pro podnikatele.
-8-
social workers, who support employees with disabilities, are funded from state resources
at the same time.
Olga Rosenbergerová: We are looking for the chances
how to employ people with disabilities without the
burden of social obligations on the
side of entrepreneurs
Good examples are easily followed - is this still valid? Could we boast about something
in the Czech Republic?
Of course, there are enterprises, companies, cooperatives and other persons employing
disabled people throughout the country. We have succeeded in starting Opposite
(Naproti) Milk Bar in Ostrava and we are really happy that more and more guests find
their way in there.
The correct timing is basic for everything. This aspect is especially
important in projects supporting the employment of disabled people
because, if you are careless, you finish with complete misunderstanding
and lack of interest. However, this does not apply to IKOZ and the
TRIGON Association in Ostrava led by Olga Rosenbergerová. That was
she who stood at the birth of the three-year education, the exchange of
experiences and discussions by the professional public.
The solidarity and citizens’ involvement affect the thinking change. Does it work
anywhere else?
Yes, it works mostly in countries with long democratic traditions. I have seen it, for
example, in Italy, France, or USA. The elites of the society and in fact all citizens are
involved in the life of local communities either through sponsoring or voluntary services.
There have been organisations founded in our country which organise volunteers for
other organisations and people can find one they trust. They know it and wish to become
involved by varied ways. If you feel it, then you do not need any mediators. It was a big
surprise for our foreign partners and even for casual visitors of our social business - the
Opposite (Naproti) Milk Bar, that the political leaders of the city are not the regular
guests or clients. It is different abroad. It is a prestige issue to support similar businesses.
I mention it only as an example I know and you can transfer it to any other social business.
There was the interest in helping people with disabilities at the beginnings of the IKOZ
project. Why do you think that it is so important for them to have a job?
Work makes a part of human nature. A person finds himself or herself in work and
learns about own limits and possibilities. People do not work only because they wish to
consume. We have sometimes the tendency to overlook the deeper importance of work
- the fact that work makes a part of human basic activities. Disabled people have jus less
chances to find themselves in work and develop. They need a bigger or smaller support
to keep their jobs.
There is a long way in front of us. What should we do in mid 2015 to direct individual
steps towards happy and successful solution of the current problems related to
employment of people with disabilities in the Czech Republic?
We should change our way of thinking, see the world in context and do not think that
nothing like that could happen to us. I do not say anything new and the fundamentals
have been already given to us by Moses in the form of the Decalogue. Philosophers and
various people remind us of it for centuries. We are the people who forget this.
What is the biggest issue in the Czech Republic? The legislature? The lack of the
employers’ will or the lack of interest among employees themselves?
I completely understand employers, especially the smaller or medium-size entrepreneurs
who look for reliable employees offering good performance. It is not easy to do business
nowadays. We implement the project mainly because we wish to find employment
chances for disabled people without the burden of other social obligations on the side
of entrepreneurs.
Which are the other topics related to lives of disabled people we should open? Do you
prepare any new project?
There is the topic of public education and the cooperation with families and doctors of
disabled workers. That relates to the employment. The opinion by the closest people is
mostly the most important for a disadvantaged worker. We should realise that their child
stops to be a child and becomes an adult. And a new project? I have got several project
visions in connection with the gained knowledge from our foreign partners and I hope in
their implementation soon.
Why have you decided to find partners just in Italy?
The experiences by our Italian partners offer the long-term traditions. Their entrepreneurs,
authorities and companies have learnt to place their orders with organisations which
employ people with disabilities. They separate a part order within tenders and let the
organisation implement this part on a contractual basis. They thus do not employ
anybody by themselves, but employ the organisations which will get paid for the order,
or better said for the service.
The organisations then employ people with disabilities and also social workers who
assist the disabled employees to keep the jobs. If the company or the authority does not
employ anybody by itself and does not buy products from protected workshops, or does
not place orders - the services with the organisation employing disabled people, it pays
high penalties to the state. However, it is important to remember that the positions of
-9-
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
Giuliano Galassi: Radnice přispívá k rozvoji družstva
prostřednictvím zadávání zakázek
K vytváření partnerství a vzájemné pomoci dochází z mnoha důvodů.
Vzhledem k tomu, že v oblasti neziskového sektoru jsou tato spojení nezbytná a také zcela běžná, nikoho nepřekvapuje, že mezinárodní projekt
IKOZ opět svedl dohromady český TRIGON a italskou Cooperativu Sociale
CILS, jejíž prezident Giuliano Galassi říká, že lidé se zdravotním postižením
jsou stejní ve všech zemích Evropské unie. Mají stejné problémy a měli by
mít stejná práva i adekvátní péči.
Co pro Vás znamená spolupráce
s Asociací TRIGON a partnerství v daném projektu?
Vycházíme ze společného zájmu odstranit v každé zemi příčiny, které vytvářejí nespravedlnost vůči lidem se
zdravotním postižením a které samozřejmě brání jejich plnému začlenění
do dané společnosti a také do pracovního procesu. Jsem přesvědčen,
že účast Cooperativy CILS v projektu
umožní díky výměně zkušeností plnou
integraci osob se zdravotním postižením, pomůže odstranit kulturní bariéry.
Právě výměna zkušeností je efektivním nástrojem pro šíření osvědčených
postupů s cílem zajistit, aby postižená
osoba, a to bez ohledu na její fyzický
nebo duševní stav, přispěla k hospodářskému rozvoji své země.
Cooperativa Sociale CILS je podporována Magistrátem města Ceseny. Radnice přispívá
k rozvoji družstva prostřednictvím zadávání zakázek, v rámci kterých jsou lidé se zdravotním postižením zaměstnáváni. Takže máme například na starost správu veřejného
parkoviště v Ceseně, uklízíme v městské nemocnici, zajišťujeme údržbu zeleně a pořádku v historickém centru města. V následujícím období pak Rada města určila, že budeme dělat úklidové práce ve městě včetně údržby zeleně ve veřejných parcích. Se soukromými společnostmi naše vztahy nebyly vždy snadné, protože pro sociální družstva
je problematické kombinovat podnikání, jeho účinnost a náklady na služby vzhledem
k typu postižení zaměstnaných pracovníků. Postupem času jsme ale navázali zajímavé
kontakty s několika soukromými společnostmi prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na smlouvy o dílo.
Máte radu nebo doporučení, jak by měli lidé se zdravotním postižením postupovat,
když hledají práci?
Je třeba, aby postižený člověk byl vyškolen a připraven řešit své zaměstnání. Měl by navštěvovat kurzy, rozvíjet samostatnou činnost a dokázat se vypořádat s případnými obtížemi. Pak je důležitá ještě jedna věc. Člověk by neměl zůstat sám. Doporučuji také všem,
aby nebyli spokojeni pouze s finančními příspěvky od státu, ale aby si uvědomili a uznali,
že každý člověk má na to, i když třeba v omezené míře, vydělávat si na živobytí prací.
Jak se daří v Itálii zaměstnávat osoby se zdravotním postižením? Jaké existují možnosti na trhu práce?
V Itálii je začlenění zdravotně postižených osob do pracovního procesu vymezeno zákonem č. 68 ze dne 12. března 1999 (Pozn.: Nařízení vlády - právo na práci zdravotně postižených). Tento zákon podporuje začlenění osob se zdravotním postižením ve státních
a soukromých podnicích prostřednictvím tzv. rezervace míst na základě počtu zaměstnanců v daných organizacích. Kromě toho jsou poskytovány úlevy pro sociální družstva,
hlavně pokud jde o příspěvky na sociální zabezpečení pro osoby se zdravotním postižením, dále jsou podporovány servisní smlouvy na sociální družstva ze strany veřejné správy. Zákon ale není aplikován v plném rozsahu, a to zejména pokud jde o osoby s těžkým
zdravotním postižením. Každopádně umožňuje osobám s postižením získat zaměstnání
zejména v sociálních družstvech.
Jak funguje partnerství mezi veřejnou správou, soukromými firmami a neziskovými organizacemi v Itálii?
- 10 -
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Council has determined that we would do the cleaning works in the city, including the
greenery maintenance in public parks. Our relations with private companies were not
always easy because it is quite problematic for social cooperatives to combine business
activities, their effectiveness and the service costs thanks to the nature of disabilities of
the employed workers. However, we have gained some interesting contacts with several
private companies later through the placement of public orders performed by work
contracts.
Giuliano Galassi: Councils contribute to the
development of the cooperative by assigning
orders to it
There are many reasons why partnerships and mutual help occur.
Considering the fact that these contacts are necessary and also frequent
in the non profit sector, nobody is surprised that the international project
IKOZ has put together the Czech TRIGON and the Italian Cooperativa
Sociale CILS. Its president Giuliano Galassi said that people with healthrelated disabilities are the same in all countries of the European Union.
They experience the same problems and should have the same rights and
the adequate care.
Could you give us advice or recommendation how should people with disabilities
progress when they look for jobs?
It is necessary that a person with disabilities is trained and prepared to resolve his or her
employment. These people should attend courses, develop independent activities and
try to manage even possible problems. Then, there is still one important fact. Nobody
should be alone. I recommend to everybody not being satisfied only thanks to financial
contributions from the state. They should realise and recognise that every person is able,
even in a limited manner, to earn his or her living by work.
What does the cooperation with the TRIGON Association and the partnership within the
project mean for you?
We have the same interest and wish to remove causes of the injustice experienced by
people with disabilities in every country. These causes understandably prevent their full
integration with the given society and in the labour processes as well. I am convinced that
the participation of the Cooperativa CILS in the project will allow for the full integration
of people with disabilities and help in removing cultural barriers, thanks to the exchange
of experiences. The exchange of experiences is the effective tool for the spread of proven
processes with the objective to ensure that a disabled person, with disregard to his or her
physical or mental situation, could contribute to the economic development of his or her
country.
How successful are you in Italy when it comes to the employment of disabled people?
What are the chances in the labour market?
The integration of people with disabilities into work processes is determined by the
Act No. 68 of the 12th of March 1999 in Italy (Note: The Governmental Decree - the
work rights of people with health-related disabilities). This law supports the integration
of people with disabilities in the state or private enterprises through the so-called
workplace reservations on the basis of the number of employees in the organisations.
Beside this, there are exemptions granted to social cooperatives, mainly when it comes
to social security levies for people with health-related disabilities. There are also service
contracts concluded with social cooperatives supported by the state administration.
However, the law has not been implemented in full, especially when it comes to people
with heavy health-related disabilities. In any case, it allows people with disabilities to gain
employment, especially in social cooperatives.
How does the partnership between the state administration, private companies and
non profit organisations work in Italy?
Cooperativa Sociale CILS is supported by the City Council of Cesena. The Council
contributes to the development of the cooperative by placing their orders within
which disabled people are employed. For example, we look after the management of
the public parking place in Cesena, we clean in the Municipal Hospital, organise the
greenery maintenance and the order in the historical city centre. Consequently, the City
- 11 -
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
Kdo a za jakých podmínek může požádat např. o pracovní rehabilitace?
Podat žádost o pracovní rehabilitaci může každá osoba se zdravotním postižením a rovněž mohou být na pracovní rehabilitaci zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, na základě doporučení ošetřujícího lékaře nebo OSSZ.
Jarmila Hladilová: Lidem se znevýhodněním
a postižením je třeba dát šanci
Vedoucí oddělení zprostředkování pro osoby se zdravotním postižením
(OZP) Jarmila Hladilová říká, že statistiky nevyznívají pro nezaměstnané
se zdravotním postižením příliš optimisticky. Krajská pobočka Úřadu práce
v Ostravě eviduje k poslednímu květnovému dni roku 2015 téměř 8 700 lidí
se znevýhodněním a postižením a v Ostravě je jejich počet 2 340.
Je zájem o specializované rekvalifikační kurzy?
OZP využívají převážně rekvalifikační kurzy z běžné nabídky úřadu práce nebo zvolené
rekvalifikační kurzy. Zde je možnost např. využití tlumočníka znakové řeči v rámci konání kurzu, přítomnost asistenta, případně školicí středisko umožní hodiny nad rámec
běžné výuky, případně další konzultace. V letošním roce probíhaly specializované kurzy
v rámci projektu ESF, které byly určeny pro osoby s mentálních a psychickým onemocněním. Specializované rekvalifikační kurzy, které jsou určeny jen pro OZP, využíváme
velmi sporadicky.
Ve kterých organizacích a firmách úspěšně provádějí přípravu na práci osob se zdravotním postižením a znevýhodněním?
Nejčastěji jsou využívány v rámci MSK těmito subjekty - Asociace TRIGON, VIZ CENTRUM, Charita sv. Alexandra, POLYFOL, PRAPOS, MENS SANA, ANIMA VIVA, TRIANON
Český Těšín, Kateřina Zajícová, Krnov a ERGON.
V čem je podle vás nejobtížnější zaměstnávat osoby s handicapem?
Zaměstnavatelé se obávají, že OZP nejsou tak flexibilní, zadané úkoly nezvládnou, je zde
vyšší nemocnost v případě, kdy musí vykonávat práci nad rámec své pracovní doby. Nezanedbatelná je i skutečnost, že OZP v mnoha případech nesplňují požadavky zaměstnavatele na vzdělání, znalosti a praxi. Zaměstnavatelé se rovněž domnívají, že i komunikace
bude problém např. se sluchově postiženými, samotný handicap – vozíčkáři, epileptici,
psychika, případně bude nákladné i přizpůsobení pracovního prostředí a podmínek. Nevýhodou je, že zaměstnavatelé neumožňují zkrácené pracovní úvazky a největším mínusem je minimální mzda u těch, kteří pobírají invalidní důchody (8.000 Kč).
Jak se vám daří vytvářet místa na poli pracovních rehabilitací a podporovat aktivní
politiku zaměstnanosti?
Umístění je opravdu problematické. V mnoha případech si osoby se zdravotním postižením uvědomí již v průběhu zařazení do aktivit v rámci pracovní rehabilitace, že nástup
do zaměstnání na běžný či chráněný pracovní trh opravdu nezvládnou. I přes tato negativa se nám daří po absolvování přípravy k práci v rámci pracovní rehabilitace tyto osoby
umístit přímo u poskytovatelů přípravy k práci nebo na dotované místo v rámci aktivní
politiky zaměstnanosti. Jedná se o příspěvky na zřízení chráněných pracovních míst nebo
SÚPM (společensky účelná pracovní místa) - vyhrazené.
Stále se osvědčuje úzká spolupráce se zaměstnavateli při obsazování volných pracovních
míst, byť jsou zadána pro zdravé uchazeče o zaměstnání. Při bližší specifikaci zaměstnavatelé pochopí, že jimi zadané místo, může být obsazeno uchazečem OZP. V letošním
roce po absolvování přípravy k práci nastoupilo do pracovního poměru za Moravskoslezský kraj 19 OZP, z toho za Ostravu 9.
- 12 -
Jakým způsobem jsou motivováni zaměstnavatelé, aby pracovníky se zdravotním či
jiným postižením zaměstnávali?
Zaměstnavatelům jsou nabízeny možnosti poskytnutí příspěvku na daná pracovní místa,
a to jak na zřízení chráněného pracovního místa, na částečnou úhradu provozních nákladů, tak na mzdu – SÚPM vyhrazené. Úřad práce jim také připraví zaměstnance takzvaně
na míru. Umožníme absolvování rekvalifikačních kurzů, které zaměstnanec bude při výkonu své profese využívat. Zaměstnavatelé, kteří již mají zřízená chráněná pracovní místa,
mají možnost před přijetím OZP do hlavního pracovního poměru využít možnosti přípravy k práci v rámci pracovní rehabilitace přímo u něj, nebo přípravu k práci absolvovat
u jiného subjektu, který má obdobnou činnost.
Zaměstnavatelům nabízíme i možnost konání výběrových řízení přímo na úřadu práce.
Poradkyně pro zaměstnanost vyberou vhodné kandidáty, aby zaměstnavatelé nebyli
kontaktováni velkým počtem zájemců o danou pozici. Nemalá motivace existuje v tom,
že pokud mají zaměstnavatelé povinnost zaměstnávat 4% podíl OZP, nemusí toto řešit
odvodem do státního rozpočtu, ale přímým zaměstnáváním těchto osob.
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Jarmila Hladilová: Disadvantaged and disabled
people should get a chance
The manageress of the Department of mediation for people with healthrelated disabilities (OZP), Ms. Jarmila Hladilová, said that the statistics
about unemployed disabled people are not very optimistic. The regional
branch of the Job Centre in Ostrava registered almost 8 700 disadvantaged
or disabled people in Ostrava at the last day of May 2015 and 2 340 of
them live in the city.
Employers are worried that people with disabilities are not as flexible and that they
would not manage the assigned tasks, they are more frequently ill, especially when they
have to work overtimes. An important item is also the fact that disabled people often
cannot fulfil requirements on the employment like education, skills, or the required work
experience.
The employers also believe that communication could be difficult, for example, with
people having hearing defects, a wheelchair bound disabled people, epileptics,
psychologically ill, or that their employment might be costly as well as their adjustment
to the work environment. Problems are also in the fact that the employers cannot offer
part-time jobs. However, the biggest problem is in the minimal wage of those receiving
the disability pensions (CZK 8 000).
How successful are you when you create places in the field of work rehabilitation and
support the active employment policy?
Placements are really difficult. In many situations, people with health-related disabilities
are aware that they will not manage the entry into employment within the common or
protected labour market even in the course of activities during their work rehabilitation.
However, even despite these negative facts, we are successful in placing these people
after they finish the preparation for work within the work rehabilitation directly with the
providers of the preparation for work or in protected workplaces or in socially purposeful
workplaces (SÚPM). The close cooperation with employers has proved itself when we fill
vacancies even if these have been originally determined for healthy employment seekers.
Closer specifications usually show the employers that the vacancy can be filled by a job
seeker with disabilities. This year, 19 people with disabilities have entered employment
contracts after they finished the preparation for work in the Moravian-Silesian region,
and thereof 9 are from the City of Ostrava.
Who can apply, for example, for the work rehabilitation and under which conditions?
Any person with health-related disability can submit an application for retraining
courses. Natural persons recognised as temporarily unable to work, on the basis of
recommendation by their doctors or the Social Security could also be enrolled within the
work rehabilitation.
Is there the interest in specialised retraining courses?
People with health-related disabilities use the retraining courses which are generally
offered by the Job Centre, or specific retraining courses. They can take advantage, for
example, of the sign language interpreter during courses, the presence of an assistant, or
the training centre organises additional hours exceeding the usual lessons, or additional
consulting. This year, there were specialised courses within the ESF project determined
for people with mental or psychological illnesses. The specialised retraining courses
determined only for people with health-related disabilities are utilised very seldom.
In which organisation or companies they offer the preparation for work of people with
disabilities or disadvantaged people?
Within MSK, they are utilised most frequently by the following subjects: TRIGON
Association, VIZ CENTRUM, Charity of St. Alexander, POLYFOL, PRAPOS, MENS SANA,
ANIMA VIVA, TRIANON in Český Těšín, Kateřina Zajícová in Krnov, and ERGON.
In your opinion, what is the most difficult item in the employment of disabled people?
- 13 -
In which way are the employers
motivated for employing people
with health-related or some other
disability?
The
employers
are
offered
contributions related to their work
vacancies, for the preparation of a
protected job, a partial coverage
of operating costs, or the wage reserved by SÚPM. The Job Centre
can also offer the so-called customprepared employees. We allow for
retraining courses addressing the
specific job needs. The employers,
who have already got protected
jobs, can utilise the preparation for
work within the work rehabilitation
directly at their premises or the
preparation for work at some other
plant organising a similar activity
before they enter work contracts
with disabled people.
We offer the employers also the
chance to organise job interviews
directly in Job Centres. Employment
consultants
select
suitable
candidates to prevent a large
number of interested job seekers
contacting the employers. An
important motivation exists also in
the fact that if the employers are
obliged to employ 4% of people
with health-related disabilities, they
do not have pay levies to the state
budget, but can directly employ
these people.
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Valerie Souchard: Duševně nemocní
jsou handicapovaní mezi handicapovanými
Valerie Souchard: Mentally ill people are
disabled among the disabled
Komplexní péči o duševně nemocné provázejí stále problémy čekající
na řešení. K těm nejvýraznějším patří bezesporu nabídka adekvátního zaměstnání právě těmto lidem. V současné době eviduje úřad práce v Moravskoslezském kraji přes 8 600 nezaměstnaných osob se zdravotním postižením, což je asi 10 procent z celkového objemu lidí bez práce. Nikdo
nepochybuje o tom, že je potřeba vyvinout maximální úsilí k vytvoření
příležitostí v rámci pracovních rehabilitací a podporovat mnohem víc aktivní politiku zaměstnanosti.
Zkušenosti můžeme čerpat v zahraničí. Například ve Francii v Asociaci Les Genêts d‘Or. Vyšší formu chráněné dílny představila v roce 2014
na konferenci Evropských dnů handicapu Valerie Souchard, vedoucí zařízení Guipavas.
Complex care after mentally ill is still accompanied by problems which
wait for their solutions. One of the most pronounced problems is, without
doubts, the adequate job offers for these people. Currently, the Job Centre
in the Moravian-Silesian region registers more than 8 600 unemployed
people with health-related disability and that is about 10% of the total of
unemployed people. Nobody doubts that we need to ensure the maximum
effort and create opportunities within the work rehabilitation and support
more active employment policy.
We can utilise the experiences from abroad. For example, from the French
Association Les Genets d´Or. Valerie Souchard, the manageress of the
Gulpavas facility, presented a higher form of a protected workshop at the
conference European Disability Days in 2014.
Proč je podle vás tak důležité, aby psychiatricky nemocní lidé pracovali?
Od května 2011 provozujeme v Bretani průmyslovou prádelnu, multiservisní dílnu a audiovizuální dílnu. Naši klienti udržují zeleň a provádějí administrativní činnosti. Upravili jsme
jim pracovní dobu podle individuálních potřeb. Pro mnohé z nich je zaměstnání u nás
odrazovým můstkem pro návrat do běžného pracovního prostředí. Projekt Asociace Les
Genêts d‘Or stojí na velmi úzké spolupráci s místními podniky a firmami, které nabízejí
duševně nemocným lidem pracovní místa. Vysvětlujeme jim, jaké psychiatrické onemocnění klienti mají, lámeme předsudky a snažíme se zaměstnavatele ujistit, že i nemocný
člověk může zastat kvalifikovanou práci.
In your opinion, why is it so important for psychiatric patients to start working?
We have operated, since May 2011, an industrial laundry, a multi service workshop
and audio-visual workshop in Bretagne. Our clients maintain greenery and conduct
administrative activities. We have adjusted the working hours for them, according to their
individual needs. The employment in our facilities means the starting block for the return
back to common work environment for many of them. The project by the Association
Les Genets d´Or has been based on a very close cooperation with local businesses and
companies which offer jobs to mentally ill people. We explain to them which kinds of
mental illnesses affect our clients, we remove the myths and try to assure the employers
that even ill people could do specific jobs.
V jakých odvětvích tedy nacházejí zaměstnání nejčastěji?
Musím přiznat, že nemáme k dispozici přesná čísla o pracovním začleňování handicapovaných osob. Pro lidi pracující v chráněných dílnách Guipavas všeobecně platí, že většinu
času tráví na nekvalifikovaných místech. Musíte si uvědomit, že s ohledem na jejich potíže
vydrží na pozici méně než 2 měsíce. Potýkáme se s docela velkou absencí i nevhodným
chováním. Z důvodu jejich pracovní nestability pracují často na krátkodobé smlouvy. Jde
o sezonní brigády, zadáváme jim krátkodobé úkoly.
Jaká je role rodiny, státu a ostatních organizací v systému pracovní rehabilitace a znevýhodněných osob při jejich zaměstnávání?
Většina postižených osob s psychickou diagnózou je přijímána externě. Rodiny, pokud
nejde o opatrovníky, nejsou účastníky jejich pracovní dráhy s výjimkou případu, kdy o to
klient požádá. Přesto je mimořádně důležité rodinám naslouchat s tím, že musí být respektován názor a slovo klienta. Ráda bych ještě uvedla, že ve Francii existují organizace
psychiatrické rehabilitace, kde se klientům dostává technického i praktického vzdělání
a přípravy na práci. Duševně nemocní jsou v podstatě handicapovaní mezi handicapovanými, jejich počet roste. Snažíme se zaměřit se nejen na jejich nemoc, ale také na léčbu
a rehabilitaci. Pracovní činnosti a aktivity patří k potřebným a významným formám poskytované péče a nabízeným službám.
In which industries they find their employment most frequently?
I have to recognise that we do not have precise numbers related to work placements
of disabled people. However, it is generally true that people working in the protected
Gulpavas workshops spend most of their time in low qualification jobs. We have to
be aware of the fact that they usually stay in a position for the period shorter than 2
months. We tackle the quite big absence and unbecoming behaviour. Because of their
lack of work stability, they frequently work on short-term contracts. These are seasonal
temporary jobs and we assign them short-term tasks.
How much are you supported by local administration - by municipalities or cities?
Do they preferentially offer orders to companies employing people suffering of
psychological diagnosis?
At the level of the state, the employers - the private companies, but also municipalities
and cities, are obliged to employ 7% of disabled people from the total number of their
employees. If this is not the reality, they pay penalties to the state. And they are really not
negligible. For that reason, municipalities, for example, assign work to disabled people
and thus lower the penalty fees. The system “agefiph” presses our employers to assign
work to disabled people within tenders. In addition, when we are contacted by Councils
in order to provide works, they mention the specifications in Article 15 which says that
the tender can relate only to social businesses and it is not open to private enterprises.
What is the role of families, of the state and other organisations in the system of the
work rehabilitation of disadvantaged people when they are employed?
Most disabled people having a psychological diagnosis are appointed externally. The
families, if they are not the minders, are not the participants in their work route, with the
exception when a client applies for it. Despite that, it is very important to listen to the
families, but the opinion and the word by the client must be respected. I would like to
say that there are organisations providing the psychiatric rehabilitation in France. They
provide technological and practical education as well as the preparation for work to their
clients. The mentally ill people are basically disabled among the other disabled people,
and their numbers are growing. We try to focus not only on their illnesses, but also on the
treatment and rehabilitation. Work activities belong among the needed and important
forms of the provided care and offered services.
Do jaké míry jste podporováni územně správními celky – obcemi a městy? Nabízejí
přednostně zakázky právě firmám, které zaměstnávají osoby trpící psychickou diagnózou?
Na úrovni státu mají zaměstnavatelé, což jsou soukromé firmy i obce a města, povinnost
zaměstnávat 7 procent handicapovaných osob z celkového počtu svých zaměstnanců.
Pokud tomu tak není, platí státu sankční poplatek.
A ten není opravdu malý. Proto například obce zadávají práce handicapovaným osobám a tímto snižují výši sankčního poplatku. Systém „agefiph“ tlačí zaměstnavatele u nás
k tomu, aby v rámci výběrových řízení zadávali práce handicapovaným osobám. Navíc,
když nás radnice poptávají na provedení prací, uvádějí specifikaci článku 15, ve kterém se
uvádí, že takové výběrové řízení se může týkat pouze sociálních podniků a není otevřeno
soukromým firmám.
- 14 -
- 15 -
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Massimiliano Bossi: Většina postižených zůstává
v Itálii žít v rodině
Massimiliano Bossi: Most disabled people lives
in their families in Italy
Domácí péče, terénní sociální práce v rodinách, ale i denní centra a stacionář pro dospělé, výchovné a vzdělávací služby, pracovně-terapeutické
dílny, pracovní integrace na otevřeném trhu práce, to vše a řadu dalších
služeb poskytuje dětem a dospělým s handicapem italská organizace FUTURA se sídlem v Římě. Její viceprezident Massimiliano Bossi dobře ví, že
zejména zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a jiným znevýhodněním nebývá vždy jednoduché. Ani v Itálii.
The homecare, field social workers in families, but also the day-care centres
for adults, educational services, work-related therapeutic workshops, the
labour integration within the open labour market – the Italian FUTURA
organisation from Rome provides all this and a number of other services
both to children and adults with disabilities. Its president Massimiliano
Bossi knows very well that especially the employment of people with
health-related disabilities and of other disadvantaged people is not
always easy, not even in Italy.
V čem a s čím jsou největší problémy u vás na jihu Evropy?
Chtěl bych zdůraznit, že najít zaměstnání pro lidi s handicapem je dnes velmi problémové. Itálie je zasažena vysokou mírou nezaměstnanosti. Práci obtížně hledá zdravá populace. A je pravda, že stále ještě v naší společnosti existují předsudky vůči postiženým.
Podle mého názoru největší problémy jsou v tom, že firmy, které by mohly postiženým
nabídnout zaměstnání, nejsou dostatečně připraveny. Lze hovořit o kulturním problému.
Legislativa mnohdy nefunguje, právní normy a zákony nejsou aplikované, chybí důsledná
kontrola, navíc není jednoznačně vymezeno postavení handicapovaných na trhu práce,
nejsou jasně stanovená pravidla.
Motivace lidí patří k zásadním aspektům při hledání vhodné práce pro tyto lidi. Co by
měl adept ještě splňovat, co se od něj očekává?
Pokud jde o pracovní začlenění adepta, je důležité brát zřetel hlavně na jeho schopnosti
a kompetence. To, co zvládne a dokáže, vede k jeho následné nezávislosti a samostatnosti
A naopak, co by měl zvládat při práci s handicapovanými osobami každý zaměstnavatel?
V této oblasti existují převážně komunikační bariéry. Měla by být stanovena přesná pravidla komunikace s handicapovanými. Tito lidé často nerozumí jazyku zaměstnavatele,
jinak chápou význam slov atd. Je zapotřebí naučit se otevřeně, vstřícně a jednoduše
dorozumívat se, cokoli sdělovat. Zaměstnavatelé by měli chápat a rozumět, jaké jsou
možnosti lidí s handicapem, měli by mít dostatek informací o míře postižení každého
z nich. Právě tato znalost, může pomoci při odstranění předsudků ze strany zaměstnavatelů vůči postiženým.
What are the biggest problems for you in the Southern Europe?
I would like to stress the employment of people with disabilities is nowadays very
problematic. Italy suffers of high unemployment and even healthy people find jobs only
with difficulties. It is true that there are still some preconceived opinions on disabled
people. In my opinion, the biggest problems are in the fact that the companies which
Motivation of people belongs among the fundamental aspects when these people look
for suitable jobs. What should a job seeker offer, what is expected of him or her?
When it comes to the work integration of a candidate, his or her skills and competences
must be mainly considered. The tasks he or she can manage to perform lead towards the
independency and self-sufficiency.
And the opposite – what should every employer be able to manage when dealing with
disabled people?
There are mainly communication barriers in this area. There should be precise rules
established for the communication with people with disabilities These people often
do not understand the language of employers, they understand the meaning of words
differently, etc. They should learn to talk openly, simply, communicate everything and in
a welcoming manner. The employers should understand the abilities of disabled people
and they should have enough information about the disability level of each such person.
It is just the knowledge that can help in removing the prejudices of employers towards
disabled people.
In the Czech Republic, young people often live at home after they finish their school
education; he or she is fully dependent on the family and social allowances received
from the state. How do you resolve in Italy the preparation for jobs, how do you work
with young people to make them interested in further education and in jobs?
In Italy, most disabled people live with their families. Everything depends of the family
– how he or she decides, how he or she accepts the help on the offer. The families are
the very important components influencing the lives of disadvantaged people. From my
point of view, the work with the families is very important as well as their preparation for
the fact that disabled people could find jobs even with the recognised disabilities. There
are examples in which disabled people went through the preparation for jobs, they were
offered the chances to work and the families rejected those opportunities in the end. The
family simply plays the priority role.
V jakých oborech nacházejí osoby s handicapem a znevýhodněním uplatnění nejsnadněji?
Mladí lidé s handicapem většinou po absolvování povinné školní docházky, která je v Itálii
osm let (5 let scuola elemetare a 3 roky scuola media), absolvují tzv. scuola superiore. Ta
trvá 5 let. Z toho jsou dva roky tzv. obecná škola a tři roky tvoří odborné specializované
vzdělávání. Filozofie je zřejmá: prodloužit pobyt ve škole co nejdéle. Mladí lidé s postižením nalézají uplatnění převážně v oborech grafik, knihovník, typografie, kancelářské
práce. Jinak ale pracují převážně jako pomocné síly při údržbě zeleně, úklidu nebo jako
zaměstnanci v kuchyni.
In which job areas people with disabilities or disadvantaged people find jobs easier?
Young people with disabilities usually attend the so-called scuola superiore after they
finish the compulsory school attendance which takes eight years in Italy (5 years in
scuola elemetare and 3 years in scuola media). That school attendance lasts for five
years, thereof the general school is for two years and a specialised professional education
requires further three years. The philosophy is clear: to extend the stay within the school
education for as long as possible. Young people with disabilities find their jobs mostly in
professions like graphics, librarians, typography, or office works. However, they mostly
work in menial jobs maintaining greenery, cleaning, or kitchen hands.
V České republice často zůstává mladý člověk po skončení školní docházky doma, je
plně závislý na rodině a sociálních dávkách od státu. Jak řešíte u vás v Itálii přípravu
na práci, jak s mladými lidmi pracujete, aby měli zájem dál se vzdělávat a pracovat?
Většina postižených zůstává v Itálii žít v rodině. Vše závisí právě na ní, jak se rozhodne,
jak bude akceptovat nabízenou pomoc. Rodina je velmi důležitý prvek, který ovlivňuje
život postižených. Z mého pohledu je velmi důležitá práce s rodinou a její příprava na
skutečnost, že postižený může najít pracovní uplatnění i přesto, že má přiznanou invaliditu. Existují příklady, že postižený absolvoval přípravu na práci, byla mu nabídnuta
možnost pracovat a ve finále rodina tuto příležitost odmítla. Rodina má prostě prioritní
postavení.
- 16 -
could provide employment to disabled people have not been prepared for it enough. We
can talk here about a cultural problem. The legislature does not often work well and legal
norms and laws are not applied. There are the consistent controls missing and the legal
position of disabled people in the labour market has not been clearly determined, there
are no clearly determined rules.
- 17 -
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
VÝSTUPY ZE ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE
PROČ PODPOROVAT ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP?
• Důvodů je několik, a to od humanistických po pragmatické, například
pracovní a společenská integrace, která souvisí s lepší kvalitou života, nebo
také ekonomická úspora státu (nezaměstnaný – 200 tisíc Kč ročně) apod.
• Finančního zvýhodnění podniků (např. snížení sazby DPH aj.)
s více jak 50% OZP, v rámci místní komunity snížení např. nájmů apod
OUTPUTS FROM FINAL CONFERENCE
• Adjustments of the cooperation of social businesses and common enterprises
when the firm pays for the performed work directly to the social business
C. Podpořit stabilizaci a udržitelnost pozic OZP
WHY SHOULD WE SUPPORT EMPLOYMENT OF PEOPLE
WITH HEALTH-RELATED DISABILITIES?
• Financial advantages for businesses (e.g. the lower VAT, etc.) which employ
more than 50% of people with disabilities, lower rents within the local
community, etc.
• There are several reasons – the humanistic and pragmatic ones like,
for example, the labour and social integration which relates to better quality
of life, nut also the economic savings of the state (the unemployed
person costs – CZK 200 thousand a year), etc.
C. The support of the stabilisation and sustainability of positions
for people with health-related disabilities
DO DISABLED PEOPLE WISH TO WORK?
• Financial support of personnel organising the job sustainability
– the work inclusion
• Multidisciplinární tým pracovníků - odborníků
• Finanční podpora personálního zajištění udržitelnosti práce - pracovní inkluze
• Zlepšení komunikace napříč rezorty, komplexní a provázaná péče a služby
CHTĚJÍ OZP PRACOVAT?
• Ve společnosti se vždy najdou lidé, kteří zájem mají, a lidé, kteří zájem
nemají. Přístup k práci je samozřejmě ovlivněn rodinnou i školní výchovou,
vzděláním, inspirací dobrým příkladem či autoritou. U OZP hrají roli
i negativní zkušenosti z nedostatku pracovních příležitostí (činností),
kdy často po ukončení školní docházky zůstanou závislí na rodině
a sociálních službách.
Hlavní důvody ztráty motivace hledat zaměstnání
• Nezájem ze strany zaměstnavatelů o zaměstnance
s nízkou produktivitou práce
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
D. Legislativa - doporučení
• Zvýšit odvody do státního rozpočtu pro zaměstnavatele, kteří nesplňují
zákonnou povinnost zaměstnávat OZP v pracovním poměru, odebírat
výrobky nebo služby od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50%
zaměstnanců OZP; peníze z odvodů využít cíleně na podporu
zaměstnávání OZP
• Vytvořit legislativní úpravy a definice sociálního podnikání včetně finančního
zvýhodnění sociálních podniků
• Určit násobek minimální mzdy, kterou si mohou přivydělat OZP
bez obavy ztráty invalidního důchodu - motivace k práci
• Nedostatek vhodných chráněných pracovních míst a pracovních činností
• There are always some people in the society who are interested and those
who are not. The attitude to work is, of course, influenced by the family
and school education, by the good example inspiration, or by a personality.
In the case of people with health-related disabilities, there are negative
experiences, caused by the shortage of work opportunities (activities),
playing their role as these people often stay dependent on their families
and social services after finishing the school education.
Main reasons behind the lost motivation when it comes to job seeking
• „Projektové zaměstnávání“ bez udržitelnosti pracovního místa
CO OVLIVŇUJE ZMĚNU MYŠLENÍ?
• The lack of interest in employees offering low productivity by employers
• Sociální dávky, které jsou mnohdy poskytovány ve stejné výši
jako mzdové ocenění
• Solidarita a občanská angažovanost
• The shortage of suitable protected jobs and work activities
• “Project employment” without the sustainable job
• Obava ze ztráty důchodu a dávek
• Social allowances which are often granted at the same level as the wages
• Worries related to the loss of a pension or allowances
• Multi disciplinary team of workers - experts
• Better communication across sectors, the complex and interlinked
care and services
D. Legislature - recommendations
• Higher levies into the state budget for employers who do not fulfil their
statutory duty to employ people with disabilities, to purchase products
or services from the employers who employ more than 50% of workers
with disabilities; the levied money should be utilised for the support of the
employment of people with disabilities
• Development of legislative adjustments and definitions of social
enterprising, including the financial advantages for social businesses
• Determination of the multiplied minimal wage which people with disabilities
could earn in addition without the worries related to the loss of the
disability pension – the work motivation
CO MŮŽEME ZMĚNIT?
A. Zlepšit připravenost OZP na zaměstnání formou
WHAT COULD WE CHANGE?
• Dalšího vzdělávání (např. cílené rekvalifikace)
A. The improvement of preparedness of people with the health-related
disabilities for jobs in the form of:
• Pracovní rehabilitace, přípravy na práci v reálném pracovním prostředí
pro získání relevantní praxe
WHAT DOES INFLUENCE THE THINKING CHANGE?
• Solidarity and the citizen’s involvement
• Additional education (e.g. the targeted retraining)
• Podporovaného zaměstnávání
• Work rehabilitation, preparation for work in the realistic work
environment for the gain of relevant experience
B. Podpořit rozvoj chráněných pracovních míst prostřednictvím
• Supported employment
• Využití institutu zakázek - státní instituce, příspěvkové organizace apod.,
subdodávky od soukromých podniků
B. Support of the development of protected jobs by:
• Úpravy spolupráce sociálních podniků a běžných firem, kdy firma platí
za odvedenou práci přímo sociálnímu podniku
• The utilisation of the order institute – the state institutions,
allowance organisations, etc., subcontracts from private businesses
- 18 -
- 19 -
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
a kvalita jídla se pohybuje už
úplně někde jinde. Mluvíme
často o ekologii prostředí,
ale hovoříme také o ekologii
těla a duše? To je také výchova. Důležitá je tedy solidarita
místní komunity i státu, např.
v podobě snížení či prominutí nájmu sociálním podnikům,
jak to dělají v Polsku, finanční zvýhodnění v souvislosti
s platbami DPH nebo dalších
odvodů. Je však na politické
vůli představitelů naší společnosti, jaká pravidla nastaví.
Naší občanskou povinností je
na danou problematiku poukazovat a vysvětlovat ji,“ říká
realizátorka projektu IKOZ
Olga Rosenbergerová.
KRÁTCE
Každému člověku má být umožněno, aby mohl přispívat k hospodářskému rozvoji své
země.
Žijeme v demokratické zemi, z čehož zjednodušeně vyplývá, že máme práva a svobodu,
ale i zodpovědnost.
Existuje a vzniká čím dál víc organizací chránící a vyžadující práva rovnoprávnosti žen
a mužů, gayů a leseb, národnostních i náboženských menšin atd.
Otázkou je, zda si dostatečně uvědomujeme také protiváhu práva, a to zodpovědnost.
Stále také nevíme, co taková změna v určitém prosazení práv s sebou přinese v kontextu historické zkušenosti naší společnosti. Jistě, lidé se zdravotním postižením mají právo
na práci a na běžný život, který vede každý z nás. Znamená to však, že mají i zodpovědnost v přístupu k práci v kontextu solidarity celé společnosti.
Z jedné strany existuje nezájem zaměstnavatelů o pracovníky s handicapem či jinak
znevýhodněné, z druhé strany často nezájem pracovat samotných postižených. Není
jednodušší a nakonec i levnější dát těmto lidem sociální dávky, důchody a jiné formy
podpory a „netlačit“ je do práce?
Existuje i třetí strana, která využívá zaměstnávání OZP k čerpání podpory poskytovanéstátem na chráněná pracovní místa. Jde jen o nastavení pravidel.
Nad tím vším však stojí morální aspekt - co je správné a co ne. Neuvažujme tedy o jednodušší variantě. Demokratická společnost má pouze nastavit mantinely, aby každý člověk,
ať je to podnikatel, zaměstnanec, muž či žena, zdravý či handicapovaný se mohl postarat
sám o sebe. Tyto normy mají zahrnovat i solidaritu silnějších se slabšími.
Nemůžeme se dostat do situace znevýhodněných i my sami? Co bychom si pak přáli, být
aktivní nebo odsouzeni k pasivitě? Významnou roli zde může sehrát i výchova a vzdělání
dětí a mládeže, protože ti budou nastavovat zásady v budoucnosti.
Co lze dělat pro zaměstnavatele?
Musíme nastavit přesná pravidla. Možností existuje mnoho, např. zvýšit procento odvodů
za to, že firma nebo jiná organizace nezaměstnává OZP, nebo neodebírá výrobky od zaměstnavatelů s více jak 50% OZP. Souběžně s tím cíleně tyto odvody použít pro podporu
zaměstnavatelů OZP, motivovat zaměstnavatele, aby dávali subdodávky či zakázky sociálním podnikům za předpokladu dodržení kvality. Příkladem by měly jít především státní
instituce a úřady.
Příklad dobré praxe:
„Zaměstnáváme OZP v Mléčném baru NAPROTI. Krajský úřad nám dal šanci v podobě
zajištění cateringu na jejich akcích. Nebáli se a šli do určitého rizika. Pokud bychom však
nesplnili požadavky týkající se kvality a organizace služeb, tak by pro nás tato zakázka
byla první a zároveň poslední. Pro nás to byla výzva a zástupci úřadu Moravskoslezského
kraje si uvědomili i jiný rozměr v zajišťování služeb, který se nakonec stal v našich aktivitách přidanou hodnotou. Znám však i situace, kdy úředníci mají obavy, že nedodrží zákon
o veřejných zakázkách, kde je nejdůležitějším kritériem pro výběr dodavatele cena. S použitím zdravého selského rozumu si však musíte zeptat, jestli se cena vždy rovná kvalitě?
Ano, můžete nakupovat nejlevnější nekvalitní suroviny a pak je cena nízká, nebo můžete
podporovat místní malé farmy a suroviny si sami dovážet. Pak je cena samozřejmě vyšší
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Motivovat handicapované a znevýhodněné je důležité.
Obecně platí, že pro zaměstnance je motivační hlavně mzda a jistota v podobě pracovní
smlouvy, poté pak následují pracovní podmínky a prostředí, kolektiv a zaměstnanecké
výhody. U dlouhodobě nezaměstnaných jsou demotivující vysoké sociální dávky. Tady
se poněkud dostáváme do začarovaného kruhu. Většina zaměstnavatelů OZP dává svým
zaměstnancům minimální mzdu, protože jinak se v konkurenčním prostředí nemá šanci
udržet.
Solidarita státu a místní komunity pro rozvoj a udržitelnost sociálních podniků a z dalších opomíjených skutečností, jako je zaměstnávání „na černo“, krátkodobé zaměstnávání
na dohody, projektové zaměstnávání, kdy jsou OZP zaměstnány pouze na dobu realizace
projektu, většinou na práci v administrativě. Než OZP získají pracovní návyky a poznají
i nároky zaměstnavatele na výkon a kvalitu, tak jsou propuštěni.
Zapracování dlouhodobě nezaměstnaných osob s lehkým mentálním handicapem nebo
duševním onemocněním a kumulací dalších sociálních problémů je dlouhodobá a systematická záležitost vyžadující vysoké pracovní nasazení celého pracovního týmu.
Velmi důležitá je rovněž spolupráce multidisciplinárního týmu, tj. spolupráce s lékaři, sociálními pracovníky a rodinou. Chybí komplexní přístup ke znevýhodněnému člověku, zdravotník se na něj dívá jen po tělesné či duševní stránce.
Je nezbytné eliminovat chyby, které mohou vést ke zpětné regresi jedince. Motivace musí
vycházet z více stran. Pokud motivuje pouze zaměstnavatel a jeho motivace není v souladu s názory lékařů nebo rodiny, tak může vyvolat vnitřní konflikt znevýhodněného člověka. To znamená, že může vést k jeho dalším zdravotním potížím, stagnaci či pasivitě.
- 20 -
CONCLUSIONS
Each person should be able to contribute to the economic development of his or her
country.
We live in a democratic country and that implies our rights and liberties, but also
responsibilities.
There are more organisations existing and founded which protect and ask for the gender
equality, for the equality of gays, nationalities, religious minorities, etc.
The question stays if we are aware enough of the rights opposite - the responsibilities. Also,
we still do not know what will be the outcome of that change in the rights enforcement
in the context of historical experience of our society. Sure, the people with health-related
disabilities have the right to get jobs, to enjoy life as any one of us. However, it means also
that they have the responsibility for their attitude to work within the context of the whole
society solidarity.
On one side, employers are not interested in disabled workers or disadvantaged in any
other way. On the other side, the disabled people themselves are often not interested in
jobs. Is it not easier and, in the end also cheaper to provide social allowances, pensions
or other forms of support to those people rather than to “push” them into work?
There is also the third side utilising the employment of disabled people for getting the
support provided by the state in relation to protected jobs. This is about the set rules.
The moral aspect stands above that all - what is right and what is not. We thus do not
consider the easier variant. The democratic society should only set the limits for each
person, be it an entrepreneur, an employee, a man or a woman, a healthy person or a
disabled one, to ensure that he or she can look after himself/herself. These norms should
also include the solidarity of the stronger ones with the weaker people.
Could we not become in the situation of the disadvantaged people ourselves?
What would we wish for, to be active or domed to passivity?
Our upbringing and education of children and youth can play an important role in this
because they will set the future rules.
What should be done for employers?
We have to set up precise rules. There are many possibilities, for example, to increase
the levies for businesses and other organisations which do not provide jobs to people
with disabilities or do not purchase products from the employers having more than 50%
of disabled workers. Such levies should be targeted for the use of the support of the
employers employing disabled people, for the employers’ motivation to place suborders
or orders with social businesses under the prerequisite of the quality maintenance. The
state institutions and authorities should become a good example.
The best practice example:
“We employ disabled people in the Opposite (NAPROTI) Milk Bar. The Regional Office
has given us the chance in the form of organising the catering during their activities.
They were not afraid and accepted some risks. However, if we could not fulfil the quality
requirements and the service organisation, the order would become the first, but also the
last one. It was a challenge for us and representatives of the Moravian-Silesian region were
- 21 -
aware also of the other dimension in the service organisation which has become the added
value to our activities. However, I know also the situations when officers were afraid of
not observing the Public Tender Act, where the most important criterion for the selection
of the supplier is the price. However, if we use the rule of a thumb, we have to ask if the
price is always equal to quality? Yes, you can purchase the cheapest low quality materials
and the price is then low, or you can support small local farms and transport the goods by
yourself. Of course, the price is consequently higher, but the quality is at the very different
level. We mention ecology often, but do we speak also about the ecology of our bodies
and souls? This is also the upbringing. The solidarity by the local community and the state
is important, for example, in the form of lower or pardoned rents for social businesses they do it in Poland, or the financial advantages in relation to VAT payments or any other
levies. However, this is up to the political will of the representatives of our society which
rules are set. Our citizen’s responsibility is to point out the issues and explain them,” said
the person implementing the IKOZ project Olga Rosenbergerová.
Motivation of disabled and disadvantaged people is important.
It is generally true that wages and the certainty of the employment contract are the most
important motivation features for employees, then the working terms and conditions,
the working environment, the collective, and the employees’ benefits follow. High social
allowances act in the opposite way in the case of long-term unemployed people. And
we get ourselves into a vicious circle there. Most employers of disabled workers provide
the minimal wages to their employees because they could not survive the competition
otherwise.
The solidarity by the state and the local community when it comes to the development
and sustainability of social businesses and from the other neglected facts like the not
registered employment, short-term work contracts, project employment, when the
disabled people are employed only for the period of the project implementation, mostly
for administration works. Before the disabled workers get the work-related habits and
learn of the employer’s requirements on the output and quality, they are relieved.
The training of long-term unemployed people with light mental disability or a psychological
illness and the accumulation of other social problems takes long and it is a systemic issue
requiring the high intensity work by the whole working team.
The cooperation of the multi disciplinary team is also very important, i.e. the cooperation
with doctors, social workers and the families. There is a lack of the complex approach to
disabled people as the healthcare worker looks at them only from the bodily function or
mental point of view.
It is necessary to eliminate mistakes which might result in the reverse regression of an
individual. The motivation must be based on more sides. If only an employer motivates
and his motivation does not correspond with opinions by doctors or the family, it can
result in an internal conflict of the disadvantaged person. This means that it might result
in further health-related problems, stagnation, or passivity.
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
The innovative compendium in the system of employment of disabled people within the international context
REKAPITULACE
SUMMARY
VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE
EDUCATIONAL WORKSHOPS
Příprava na práci a pracovní integrace OZP
11. 4. 2013
Zlín
Preparation for the work and the labour integration
of disabled people
11 April 2013
Zlín
Příprava na práci a pracovní integrace OZP
18. 4. 2013
Ostrava
Preparation for the work and the labour integration
of disabled people
18 April 2013
Ostrava
Zaměstnávání OZP na otevřeném trhu práce
14. 5. 2013
Zlín
Employment of disabled people in the open labour
market
14 May 2013
Zlín
Zaměstnávání OZP na otevřeném trhu práce
Problémy zaměstnavatelů osob se ZP
21. 5. 2013
3. 6. 2013
Rozvoj chráněných míst na otevřeném trhu práce,
zapojení veřejné správy a podnikatelské sféry
11. 6. 2013
Problémy zaměstnavatelů osob se ZP
18. 6. 2013
Rozvoj chráněných míst na otevřeném trhu práce,
zapojení veřejné správy a podnikatelské sféry
25. 6. 2013
Ostrava
Employment of disabled people in the open labour
market
Ostrava
Problems experienced by employers of disabled
people
Zlín
Development of protected jobs within the open
labour market, the involvement in the public
administration or the business sector
11 June 2013
Problems experienced by employers of disabled
people
18 June 2013
Development of protected jobs within the open
labour market, the involvement in the public
administration or the business sector
25 June 2013
Zlín
Ostrava
Chráněná pracovní místa a podporované
zaměstnávání
27. 3. 2014
Zlín
Chráněná pracovní místa a podporované
zaměstnávání
13. 3. 2014
Ostrava
Sociální podnikání, sociální politika
a zaměstnávání OZP
24. 4. 2014
Protected jobs and supported employment
Protected jobs and supported employment
Social enterprising, social policy and employment
of disabled people
Zlín
Sociální podnikání, sociální politika
a zaměstnávání OZP
15. 5. 2014
Ostrava
Rekvalifikace OZP se středně těžkým
mentálním a kombinovaným postižením
2. 9. 2014
Zlín
Rekvalifikace OZP se středně těžkým
mentálním a kombinovaným postižením
3. 9. 2014
Ostrava
Social enterprising, social policy and employment
of disabled people
- 22 -
21 May 2013
3 June 2013
22. 10. 2014
Zlín
Providers of work rehabilitation, preparation for
work and consulting activities
22 October 2014
Zlín
Poskytovatelé pracovní rehabilitace,
příprava na práci a poradenská činnost
23. 10. 2014
Ostrava
Providers of work rehabilitation, preparation for
work and consulting activities
23 October 2014
Ostrava
Syndrom vyhoření a psychohygiena
25. 11. 2014
Ostrava
Burnt-out syndrome and psychological hygiene
25 November 2014
Ostrava
Syndrom vyhoření a psychohygiena
27. 11. 2014
Zlín
Burnt-out syndrome and psychological hygiene
27 November 2014
Zlín
Aplikace příkladů dobré praxe – Syndrom vyhoření
a psychohygiena
17. 2. 2015
Ostrava
Application of examples of the best practice Burnt-out syndrome and psychological hygiene
17 February 2015
Ostrava
Aplikace příkladů dobré praxe – Syndrom vyhoření
a psychohygiena
17. 3. 2015
Zlín
Application of examples of the best practice Burnt-out syndrome and psychological hygiene
17 March 2015
Zlín
Alternativní formy zaměstnavatelské politiky
v kontextu zahraničních zkušeností
19. 3. 2015
Ostrava
Alternative forms of the employment policy within
the context of experience from abroad
19 March 2015
Ostrava
Alternativní formy zaměstnavatelské politiky
v kontextu zahraničních zkušeností
7. 4. 2015
Zlín
Alternative forms of the employment policy within
the context of experience from abroad
7 April 2015
Zlín
Rozvoj chráněných pracovišť provozovaných NNO
– Reflexe profesní komunikace a chování
26. 3. 2015
Ostrava
Development of protected workplaces operated
by NGO - Reflexion of the professional
communication and behaviour
26 March 2015
Ostrava
Rozvoj chráněných pracovišť provozovaných NNO
– Reflexe profesní komunikace a chování
2. 4. 2015
Zlín
Development of protected workplaces operated
by NGO - Reflexion of the professional
communication and behaviour
2 April 2015
Zlín
Ostrava
Ostrava
Zlín
Zlín
Ostrava
27 March 2014
Zlín
13 March 2014
Ostrava
24 April 2014
Poskytovatelé pracovní rehabilitace,
příprava na práci a poradenská činnost
Zlín
15 May 2014
Ostrava
Retraining of disabled people with heavy mental
or combined disabilities
2 September 2014
Zlín
Retraining of disabled people with heavy mental
or combined disabilities
3 September 2014
Ostrava
SEMINÁŘE, WORKSHOPY A ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE
SEMINARS, WORKSHOP, FINAL CONFERENCE
Chci pracovat, možnosti existují
9. 10. 2013
10. 10. 2013
Ostrava
I want to work, there are ways
Zlepšování podmínek pro osoby
s psychiatrickou diagnózou v kontextu EU
Vzdělání a zaměstnanost
29. 9. 2014
30. 9. 2014
Ostrava
Improving of conditions for people with
psychiatric diagnose in education and labour
context in EU
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
v kontextu mezinárodní spolupráce
21. 4. 2015
Zlín
Employment of people with health disability in
international cooperation context
- 23 -
9 October 2013
10 October 2013
Ostrava
29 September 2014
30 September 2014
Ostrava
21 April 2015
Zlín
Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
AKTIVITY
ACTIVITIES
Implementace metod do systému práce v oblasti
pracovní integrace osob se ZP
srpen-říjen
2014
Implementation of methods into labour system in
the area of integration of people with disability
Zajištění odborného knižního fondu v zaměření na možnosti
zaměstnávání osob se zdravotním postižením - Knihovna
2014-2015
Making of collection – Library – of expert texts and
books from the filed of employment of people with
disability
VÝSTUPY PROJEKTU IKOZ
August-October 2014
2014-2015
IKOZ PROJECT OUTCOMES
Analýza názorové hladiny odborných pracovníků k situaci
zaměstnávání osob se zdravotním postižením
2012
Analysis of opinion level of special worker towards situation of
employing people with disability
2012
Metodický manuál - příklady dobré praxe ze zahraničí
2013
Methodical manual – best practices examples from foreign countries
2013
Příručka vzdělávacích činností s cílem pracovní integrace osob se ZP
2014
Handbook of educational activities aimed at work integration of people
with disability
2014
Sborník
2015
Summary
2015
- 24 -
REALIZÁTOR PROJEKTU
PARTY IMPLEMENTING THE PROJECT
Asociace TRIGON, o.p.s.
Skautská 1045/3
708 00 Ostrava-Poruba
TRIGON Association, o.p.s.
Skautská 1045/3
708 00 Ostrava-Poruba
MANAŽERKA PROJEKTU
PROJECT MANAGER
Mgr. Olga Rosenbergerová
Tel. č.: 596 910 022
E-mail: [email protected]
www.asociacetrigon.eu
Mgr. Olga Rosenbergerová
Tel. č.: 596 910 022
E-mail: [email protected]
www.asociacetrigon.eu
Zpracoval / Prepared by: DATIV Ostrava, 2015
Projekt Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob
se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu
je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu
prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje
a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
The project “Innovative compendium in the system of employment
of people with disabilities within the international context”
has been co-funded by means from the European Social Fund,
the operating programme Human Resources and Employment,
and the state budget of the Czech Republic.