Realita Prahy 1? Pravda o Praze 1 a hl. m. Praha?

Transkript

Stránka 1 z 15
Štěpánův otevřený dopis lidem z Magistrátu a paní primátorce Krnáčové
http://www.lidemzprahy.czweb.org/
Realita Prahy 1? Pravda o Praze 1 a hl. m. Praha?
NÁVRHY A ŽÁDOSTI PRO MAGISTRÁT HL. M. PRAHY TÝKAJÍCÍ SE ŽIVOTA
PRAHY 1
Verze textu 2.5 ze 16.října 2015
Text je rozpracováním promluvy (interpelace) Štěpána z Prahy, jež byla pronesena 18.prosince 2014 v jednacím sále Magistrátu
hlavního města Prahy (během konání 2. magistrátního zastupitelstva ve volebním období 2014-2018)
Na úvod
(první verze úvodu napsána 18.ledna 2015, později upravována a doplňována)
Jiří Spěváček – kniha Václav IV : "Kdo chce vládnout, musí umět sloužit."
Ryszard Siwiec – závěť : "Pamatujte, že lež je počátkem a první příčinou všeho zlého na světě."
# 1 Ze strany některých pracovníků Magistrátu jsou snahy vytvářet dojem, že ve svých textech popisuji jen mou situaci, jsou zde
snahy dva texty primátorům 'zametat pod stůl', tendence jejich obsah ignorovat, zlehčovat, bagatelizovat, znevažovat – a stejně tak
mou osobu. O závažnosti a smysluplnosti obsahu mých dvou textů primátorům si každý může udělat obrázek sám, PAKLIŽE
TEXTY DŮSLEDNĚ PŘEČTE, PROSTUDUJE – můžete pak se mnou navázat kontakt a o obsahu textů komunikovat,
připomínkovat je.
# 2 Text popisuje situace, zkušenosti a pocity, které spolu se mnou zakoušejí I MNOZÍ DALŠÍ LIDÉ. Osobní výpovědi různých
lidí a množství důkazních materiálů toto mé tvrzení dokládá (včetně mnoha předvolebních časopisů a letáků plných předvolebních
slibů). Jsou to lidé například z následujících skupin:
# 3 Především jsou to někteří lidé, kteří na Praze 1 bydlí, žijí, OBYVATELÉ, REZIDENTI, 'jedničky, prahojedničkáři'.
Dále jsou to někteří lidé, kteří na Praze 1 pracují, PRACUJÍCÍ, ZAMĚSTNANCI, PODNIKATELÉ.
Dále to mohou být někteří lidé, kteří na Praze 1 studují, STUDENTI, anebo zde na školách (například vysokých) učí, UČITELÉ.
Mohou to být někteří lidé, kteří na Prahu 1 chodí do kostelů nebo na další místa určená k modlitbám či uvnitřňování a ztišování,
KŘESŤANÉ, VĚŘÍCÍ, MEDITUJÍCÍ.
Někteří lidé, kteří na Prahu 1 zavítají coby TURISTÉ, HOSTÉ, ať už z Česka, anebo ze zahraničí.
Mohou to být i lidé, kteří zde bývají za jiným účelem, z jiného důvodu. Možná sem chodí málo, ale jsou fandové, příznivci Prahy
(historikové, odborně zaměření lidé, památkáři, umělci, atd.), jsou zkrátka z nějaké ještě JINÉ SKUPINY lidí.
Mé texty týkající se Prahy 1 a Prahy :
# 4 Tento text je již DESÁTÝM z řady textů věnovaných životě na Starém Městě pražském a Praze 1. V textech jsem se postupně
pokusil jednak popsat několik problematických rovin života na Praze 1 a pak také pro jednotlivé jevy navrhovat různé postupy a
řešení. Texty jsou dohromady jakousi knihou věnovanou Starému Městu, Praze 1, Praze. Ano, je to směs na jedné straně
INFORMACÍ a na druhé straně EMOCÍ (praktické neutrální informace jsou někdy zabaleny do osobních emocí), též příběhů, jsou
tam místa napsaná lépe i místa napsaná hůře, někdy se informace opakují, někdy je text méně závažný, omáčkový, někdy však v
té omáčce plavou kusy podstatna.
Je možné některý text nebo více textů přečíst a vyextrahovat z nich pro sebe klíčovou praktickou informaci.
Je možné si texty vytisknout a pak si do nich barevnou tužkou dělat poznámky. Anebo si do nich dělat poznámky
v počítači.
Je možné se mi ozvat, dát mi zpětnou vazbu, o obsahu textů se mnou KOMUNIKOVAT.
Stránka 2 z 15
#5
01_Tri_emaily_uradum_z_prvni_poloviny_roku_2014
02_Prosba_o_pomoc_ombudsmance_do_Brna_PRVNI_text
03_Prosba_o_pomoc_ombudsmance_do_Brna_DRUHY_text(DODATKY1)
04_Text_NEJEN_o_bilem_a_barevnych_odrazenych_svetlech
05_Zadost_uradum_o_komplexni_zmenu_pristupu
06_Lidem_ze_spolku_Pro_jednicku
07_Nad_dotaznikem_starosty_a_fotografie_a_videa_s_komentari
08_Stepanuv_otevreny_dopis_lidem_z_Magistratu_a_panu_primatorovi_Hudeckovi
09_PRAHA_VOLA_NA_POMOC_CESKA_MEDIA_a_jine_texty
10_Stepanuv_otevreny_dopis_lidem_z_Magistratu_a_pani_primatorce_Krnacove
# 6 Přibylo později:
11_Perspektivy_buskingu
12_Negativni_dopady_taxisluzby_na_zivot_nekterych_obcanu_Prahy_1
13_Kauza_Barrandovske_terasy_a_Filmove_ateliery_Barrandov
14_Megaztrat_v_ohrozeni
15_Evropa_Islam_a_migracni_vlna
a
16_Bruno_Groning_v_Praze
# 7 Poznámka: První otevřený dopis Magistrátu – a panu primátorovi Hudečkovi – jsem napsal v září 2014 poté, co mi v místě
bydliště bylo při osobní komunikaci z očí do očí vyhrožováno zabitím, když budu ohledně některých jevů dále kontaktovat policii
a úřady a jednat s nimi. Tento incident byl úředně zaznamenán a zpracován státní policií a Úřadem MČ Praha 1 a vše jsem vylíčil
v předešlých textech.
Nástin některých jevů, kterých se tento text týká (některé pak v textu zmiňuji více, některé méně, některými tématy se
hodně zabývám já, některými jiní spoluobčané) :
# 8 HLUK, VIBRACE, SVĚTELNÝ SMOG a další věci, které často neblaze zasahují mimo jiné do životů v soukromých
bytových jednotkách, anebo do některých prostor určených k práci. Dochází k tomu ve dne i v noci. Bytové a pracovní
prostory nazývám PÁSMEM 1. PÁSMO 1 již dávno na Praze 1 není důsledně chráněno příslušnými úřady. Toto je pro mě
takové prvotní téma, které mě postupem času přivedlo k hlubšímu zájmu o komunální politiku. Vím, že je to něco, co
může člověku pěkně zkazit život ve městě, ve vlastním bytě... A také mnoha lidem kazí, zvláště na Praze 1...
# 9 Dekadence v ulicích a 'neblaze proslulá trojka' – PROVOZOVNY, TAXIKÁŘI, TURISTÉ. Ulice (nazývám je
PÁSMEM 2) bývají zasažené 'nadbytečným, nenezbytným či zbytným' hlukem, který se pak dostává i do soukromých
bytových a pracovních prostorů. Typicky jde o tuc-tuc hudbu např. z restaurací, barů i dalších provozoven (provozovny
nazývám PÁSMEM 3), dále bývají ulice zatížené různými druhy hluku generovaného neregulovaným provozem vozů
taxislužby (taxislužba je velké samostatné téma), ale i obyčejnými auty (vozy taxislužby i auta např. nahlas hrávají tuc-tuc
hudbu), též hlukem z projezdů motorek s upravenými motory, dále bývají ulice prosycené řevem, křikem, sprostotou či
dalšími projevy opilých turistů, dveře domů či vchodů do obchodů bývají počůrané a poblité, atd. To všechno se děje
porůznu ve dne i v noci.
# 10 Dále jsou zde témata bezpečnosti, drog, alkoholu a alkoholismu, prostituce (která dnes již zdaleka není jen ta uliční či 'na
privátě', neboť do všeho se vložili internet, technologie a z toho vyplývající možnosti).
Jako velké samostatné téma vnímám téma pouličních umělců – buskerů. Aktivně se o téma buskerů a o různá zákoutí a úskalí
vztahů mezi a) lidmi, které buskeři svým hraním ruší, b) buskery a c) úřady zajímám. Buskingu věnuji samostatný, v pořadí
jedenáctý text – ke stažení na webu Lidem z Prahy.
Je zde téma cizinců žijících v Praze, např. z Afriky, anebo Arabů – evidentně se mnozí z nich věnují specifickým druhům činností.
Některé lidi též hodně zlobí neohleduplné počínání provozovatelů vozítek Segway, respektive těch, co na nich jezdí...
# 11 Dále jsou zde palčivá témata bytové politiky, černých staveb, památkové péče, přístupu k architektonickým památkám,
developerských projektů, územního plánování, pražských stavebních předpisů, korupce a LHANÍ, kradení, lidského myšlení,
chování a činění, přebujelého byznysu, neohleduplné orientace mnohých na vlastní zájmy a na peníze a výdělek 'přes mrtvoly',
zneužívání zastupitelských pozic k vlastnímu obohacování, atd.
Je zde téma (ze strany města neregulované) skladby obchodů a provozoven v ulicích Prahy 1, téma toho komu zde jaký objekt
patří, jakým jednotlivcům, firmám a jak je s objekty zacházeno, jak jsou využívány jejich prostory, jsou zde témata čistoty,
estetiky, atmosféry a krásy ulic Prahy 1, genia loci (ducha místa) Prahy 1 a celkového směřování Prahy 1 a Prahy jako takové, ať
už co se týká praktických kroků, anebo filosofie takového směřování. Jsou zde témata sociální. Je zde téma (ne)podpory běžných
(malo)podnikatelů v prostoru Prahy 1 a téma (ne)podpory zařízení občanské vybavenosti.
Stránka 3 z 15
# 12 Je zde klasické téma kontaktu a komunikace občanů s úředníky a pracovníky úřadů, kdy často úředníci nedbají toho, co lidé
říkají, co namítají, anebo o co žádají. Je zde téma arogance, neochoty či neznalosti mnohých úředníků. Téma zadržování
informací.
Je zde téma vztahu občanů, zastupitelů, starostů, primátora a dalších k odkazu některých postav z naší historie (Karel IV., Hus,
Komenský, Masaryk, Palach a mnozí další), je zde téma vztahu lidí k obecným principům jako jsou pravdomluvnost, čestnost,
charakternost, je zde také téma vztahu alespoň některých lidí k Bohu či něčemu Vyššímu a jaký to může mít pro město či národ
význam, smysl. A jsou zde i mnohá další témata.
# 13 Různí lidé z Prahy 1 se porůznu zabývají – a někdy TRPÍ – různými těmito tématy. Někdy, aniž by chtěli, jsou nuceni se
určitými tématy začít do hloubky zabývat, studovat zákony a další materiály. Kde na to ale mají brát čas, když třeba mají svá
zaměstnání, rodiny, starosti... a také chtějí hezky žít a užívat si nějaký svůj čas pro sebe!?
Svá specifika a odlišnosti má například situace na Starém Městě pražském a situace na Malé Straně.
Například v následujícím tématu se já sám zas tak moc nevyznám, mě samého přímo 'nepálí', ale jsem si vědom toho, že v oblasti
Staroměstského náměstí prožívají někteří rezidenti dlouhodobě velký STRES A NEJISTOTU VE VLASTNÍCH DOMOVECH
skrze zamýšlený projekt jehož středobodem je Sixtův dům. Slýchám různé věci o podivných postupech Magistrátu či dalších
úřadů. Další příklad toho, že úřady nedbají rezidentů, obyvatel a jejich klidu a potřeb. Co je např. v této kauze preferováno? Něčí
osobní zájmy, peníze, obchody, anebo... ? JE TO JEDEN ZE ZPŮSOBŮ, JAK JSOU REZIDENTI VYTLAČOVÁNI
Z PROSTORU PRAHY 1, je to další příklad vylidňování Prahy 1 :
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/301227-u-staromestskeho-namesti-vznikne-z-bytu-hotel-najemnici-musi-pryc/
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288835-z-metropole/215411058230008/obsah/382522-misto-bytu-bude-ustaromestskeho-namesti-hotel
http://ceskapozice.lidovky.cz/hned-vedle-staromestskeho-namesti-se-rozjizdi-stavebni-byznys-psj/tema.aspx?c=A130227_054418_pozice_98436
http://nazory.ihned.cz/c1-63647770-architektonicka-zombie-u-sixtu
http://www.zastarouprahu.cz/base/vestniky/pdf/vestnik-2013-2.pdf
# 14 K mnoha různým tématům proběhla konference Královská cesta na scestí na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy:
http://www.ff.cuni.cz/udalost/konference-kralovska-cesta-na-scesti/
https://www.youtube.com/channel/UC7pMR8tpHrVL3Hyx0IWW3iw/videos
První z několika videí, které jsou záznamem konference:
https://www.youtube.com/watch?v=ZIZDGodczaU
Slečna Barbora Půtová, která konferenci pořádala, sestavila dle mého názoru velmi zajímavou mapu Královské cesty, do níž jsou
zaneseny určité údaje a jejíž prostudování doporučuji jak lidem z Úřadu městské části Praha 1, tak lidem z Magistrátu. A
domnívám se, že např. při spolupráci vysokých škol, Českého statistického úřadu, IPRu a někteřých úřadů by mohlo vzniknout
více takových map a statistik vztahujících se k Praze 1!
# 15 Stav na Praze 1 hodnotím - co se týče některých vybraných oblastí a rovin života ve městě - jako KRIZOVÝ, ÚPADKOVÝ,
ALARMUJÍCÍ, ba podobný jakémusi válečnému stavu. Například rok 1968 nebyl jen o Pražském jaru, ale jednalo se o vícero
míst v Evropě i ve světě jež ve stejný čas procházela krizovým děním. Stejně tak i dnes vnímám určité propojení např. mezi děním
v oblasti Ukrajiny, Sýrie a Iráku, nově Francie (Charlie Hebdo) a mezi děním zde ve středu Prahy - ve středu Evropy jak se říká.
Válka má mnoho podob a někdy mi přijde, že jedna z frontových linií (jedna z 'linií současného světového neklidu') se line i
Prahou 1 a Prahou městem jako takovým. A také Magistrátem a jeho jednacím sálem. Naštěstí pro nás je to válka beze zbraní...
AVŠAK O NIC MÉNĚ ZÁVAŽNÁ, O NIC MÉNĚ ZODPOVĚDNÁ. Domnívám se, že vše je propojené, související, a že jak
vedeme věci zde v Praze, co vytváříme zde A JAKÝMI LIDMI JSME ZDE, to ovlivňuje budoucí vývoj a situaci jak v naší zemi
(a nyní jde z mého pohledu o hodně!), tak v Evropě i ve světě... Prahu považuji v určitých směrech za klíčovou – jsme součástí a
myslím si, že na nás a na dění zde v Praze záleží, a že tím, jak zde nyní žijeme a rozhodujeme zásadním způsobem ovlivňujeme
budoucnost naší země i Evropy...
# 16 V těchto lednových dnech si připomínáme upálení Jana Palacha. (A někteří pomyslí i na upálení mnoha dalších v té době – já
mám potřebu zmínit ještě alespoň Poláka Ryszarda Siwieca, který se 8.září 1968 zapálil ve Varšavě s myšlenkou na náš,
československý národ! V Praze je po něm pojmenována ulice. Jsem tomu rád.)
Zároveň často myslím na fakt, že nedávno, 16.prosince 2014 v noci se na Václavském náměstí také upálil muž. Ano, četl jsem, že
prý vypadal jako bezdomovec, a že prý to byl psychicky nemocný muž, který byl na vycházce z nějakého ústavu. Místo bylo
rychle uklizeno a den na to zbylo zdá se jen pár zasutých zmínek na internetu... Pán se tedy národním hrdinou nestane, ale přece...
přecijen... stalo se to opět, V TÉTO DOBĚ. Nahoře na Václaváku. Dva dny před druhým, prosincovým magistrátním
zastupitelstvem. Zvažoval jsem, že tuto událost na začátku své prosincové magistrátní interpelace aspoň jednou větou zmíním.
Neučinil jsem tak nakonec, činím tak v tomto textu. Nyní se blíží 3. magistrátní zastupitelstvo, koná se 22.ledna, pro změnu zase
pár dní po tom, co v roce 1969 zemřel Palach. A já si poprvé v životě uvědomuji, že Palach se sice upálil 16.ledna, ale zemřel
19.ledna – na mé narozeniny. Tento rok mi to došlo poprvé v životě...
# 17 Chtěl bych být pochodní. Vzplanout... a podložit tak svá slova. Aby byla slyšet. Ale jednak by se mohlo říci – "byl to
blázen". A pak také nechci ubližovat svému tělu. (Tomu již jsem v životě ubližoval dosti.) Musím nalézti jiné cesty. Palach prý
Stránka 4 z 15
řekl něco ve smyslu : "...aby celý život zasadili ke splnění našich cílů. Ať se přičiní živí v boji!" Dobrá tedy. Zkusím...
Respektive: "Dobrá tedy! Tečka."
Samotná interpelace z 18. prosince 2014
(respektive její pozdější písemné rozšíření)
# 18 Poznámka: Interpelace je v tomto textu uvedená v mnohem větším rozsahu (na který nebyl v šibeničním tříminutovém
interpelačním prostoru vůbec čas), je rozšířená o nové myšlenky, anebo také částečně reaguje na slova paní Krnáčové, která
pronesla v reakci na mou interpelaci.
# 19 "Dobrý den vážení přítomní, děkuji za možnost zde promluvit. Interpelace je směrována na paní Krnáčovou, ale zároveň na
jakékoliv zastupitele, kteří by byli ochotni následujícím tématům věnovat náležitou, důslednou pozornost..."
# 20 Říkají mi Štěpán z Prahy, celý život – bezmála 39 let - žiju v Dlouhé ulici v Praze. V Praze jsem se narodil, jako kluk jsem
lezl do pražských kanálů a všelikého pražského podzemí vůbec, anebo naopak po lešeních do střech a věží pražských domů a
kostelů. Zažil jsem tu mnohé. Jsem s tímto místem spojen.
# 21 V posledních volbách jsem co se Magistrátu týče volil především Trojkoalici, pak jsem dal pár křížků různým lidem
z různých stran a prakticky poslední křížek jsem dal také paní Adrianě Krnáčové.
# 22 Přijde mi, že velmi mnoho pozornosti a energie (a magistrátních peněz) věnují zastupitelé a pracovníci Magistrátu velkým
'milionovým a miliardovým' tématům jako jsou například tunel Blanka, trasa metra D či Opencard a další.
Avšak domnívám se, že jsou-li zanedbány určité základní, fundamentální potřeby lidí žijících ve městě, tak pak žádná Blanka,
žádná podzemní dráha, ani žádná karta NEUČINÍ OBYVATELE TAKOVÉHO MĚSTA SPOKOJENÝMI. Dokážu si představit
město s úžasnou podzemní dráhou s nespočtem tras a zároveň s důmyslnými tunely, ve kterých ale jezdí zamračení frustrovaní či
zoufalí lidé. A zároveň si dokážu představit město bez metra či tunelů, ve kterém lidé musí jezdit div né na kolech nebo chodit na
velké vzdálenosti pěšky, ale kteří jsou spokojení a cítí se dobře. Co by ty lidi ve vybaveném městě mohlo činit frustrovanými a ty
lidi v tom nevybaveném městě spokojenými? ... TO JE PODLE MĚ KLÍČOVÁ PRAKTICKÁ OTÁZKA A ŽÁDNÁ PLANÁ
FILOSOFIE!
Jakobychom již nedokázali na chvíli, na pár let přestat, zastavit se... a říci si: "Teď budeme chvíli především dodělávat rozdělané a
nebudem začínat žádné nové miliardové projekty. Zaměříme se místo toho ... NA ČLOVĚKA A JEHO POCITY."
# 23 Tvrdím, že je povinností Magistrátu (respektive lidí v něm pracujících) VYHRADIT ČÁST SVÉ POZORNOSTI I DALŠÍM
TÉMATŮM, prozatím velmi zanedbaným a opomíjeným.
# 24 Jedním takovým tématem je i téma KVALITY ŽIVOTA, KVALITY PROŽÍVÁNÍ některých (stálých) obyvatel Prahy 1
nebo některých lidí na Praze 1 pracujících. Ale jde i o kvalitu prožívání dalších lidí, kteří sem chodí, anebo kteří s Prahou 1 nějak
souvisí.
# 25 Dění na Praze 1 v některých případech snižuje hodnotu prostorů k pronajímání. (Že to nevadí majitelům domů? Anebo vadí?)
A přijde mi ze strany některých pronajímatelů neohleduplné (či nevědomé, neznalé?) na některých místech zvyšovat nájemné,
neboť kvalita života v určitých bytových jednotkách tomu (vůbec) neodpovídá (příkladem znehodnoceného bytu se již dávno stal i
náš byt).
# 26 Stálých obyvatel je zde nyní něco pod 30 tisíc. A jak je patrné z tabulek Českého statistického úřadu, počet obyvatel Prahy 1
setrvale KLESÁ. (Proč tomu tak je?...) Kolik lidí a v jakých pozicích a na jakých místech zde denně pracuje, to nevím.
# 27 Stalo se faktem, že určitá část z těch 30ti tisíc lidí zde žijících nemůže již po delší dobu na Praze 1 ŽÍTI DŮSTOJNĚ, V
KLIDU A VE ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH, nemůže bez pomoci ze strany příslušných institucí udržovat dobrou
životní úroveň, nemůže na patřičné výši udržovat kvalitu života. Podobně je to s částí pracujících nebo i dalších lidí pohybujících
se na Praze 1.
# 28 Nemluvím pouze o své osobní situaci, ale svým hlasem zastupuji mimo jiné například určitý počet jednotlivců a rodin
žijících na Praze 1. Je možné dodat doklady o různých občanských peticích na různá témata, o vzniku a průběžné působnosti
různých občanských spolků na Praze 1, atd.
Žádáme Magistrát, aby nás dbal – návrhy a žádosti
# 29 Jsou hlasy, které říkají, že tito výše zmínění rezidenti Prahy 1 či pracující na Praze 1 jsou ze strany Magistrátu či i dalších
institucí 'odepsáni', pro zastupitele nezajímaví a předurčení k opomíjení. Je-li tomu tak, s takovým přístupem nesouhlasím a do
budoucna nebudu souhlasit. I kdyby lidí, kterým se z důvodu fatálního selhání práce úřadů dlouhodobě nežije na Praze 1 dobře,
bylo jen 500, anebo jen 100, žádáme Magistrát, aby nás dbal!
Stránka 5 z 15
# 30 V souvislosti s oblastí Praha 1 se ze strany Magistrátu ztratila jedna klíčová otázka – "Jak se zde CÍTÍŠ (starousedlý) občane?
Jak se ti zde žije nebo pracuje? A špatně-li, pak tedy PROČ? Pověz, já, Magistrát, se zajímám, POSLOUCHÁM! Jsem tvůj
SLUŽEBNÍK."
# 31 Magistrát je pro občanské záležitosti Prahy 1 klíčový. Velmi důležitý. Jsem v ostré názorové neshodě s každým z Magistrátu
(i s paní primátorkou), kdo tvrdí, že Praha 1 si musí své záležitosti řešit sama. Možná by jednou mohla. Ale to je prozatím
dlouhodobě NEEXISTUJÍCÍ STAV, KTERÝ TEPRVE MŮŽE BÝT VYTVOŘEN, V ÚZKÉ, SYSTEMATICKÉ,
DLOUHODOBÉ A KONCEPČNÍ SPOLUPRÁCI S MAGISTRÁTEM. Což je práce, která teprve může být realizována.
# 32 Již leta zažívám na Praze 1 mimo jiné to, že žádá-li občan v určitých situacích pomoc ze strany klíčových institucí:
Městská část Praha 1 ,
Městská policie ,
Hygienická stanice hl. m. Prahy ,
# 33 tak pomoc ani v těch z pohledu občana základních věcech a situacích (bez jejichž ošetření se člověk v daném místě jen těžko
může cítit dobře) dlouhodobě NEPŘICHÁZÍ. Věci samozřejmé… již na Praze 1 vůbec nejsou samozřejmé. Jednotlivé instituce
odkazují jedna na druhou, přeposílají si občanské žádosti o pomoc… a nakonec je často těmito institucemi ukázáno
k MAGISTRÁTU a tvrzeno, že oni nic ani nemohou udělat, pomoci, konat, řešit, neboť MAGISTRÁT JE K TOMU
NEUSCHOPŇUJE, NEMAJÍ DOSTATEK PRAVOMOCÍ.
# 34 STOPY VEDOU K MAGISTRÁTU. Buď se např. ty tři výše uvedené instituce vymlouvají, anebo opravdu nemohou bez
nějakého požehnání či spolupráce s Magistrátem konat a MAGISTRÁT JE OPRAVDU INSTITUCÍ KLÍČOVOU… A MNOHÉ
JE TŘEBA ZAČÍT ŘEŠIT NA ÚROVNI MAGISTRÁTU. Zároveň platí, že Magistrát často skrze své pracovníky informuje, že to
či ono musí řešit např. městská část. Výsledkem je, že různé věci nejsou dlouhodobě řešeny nikým. A když už, tak povrchně,
neúčinně, směšně.
# 35 Městská část Praha 1 co se některých občanských témat týče NEFUNGUJE, nepomáhá, nedbá, není to funkční instituce
orientovaná svou politikou na v tomto textu nastíněná bolavá občanská témata.
# 36 Tématem k řešení co se týká Městské (v některých směrech bezzubé) policie nejsou jen početní stavy, vybavení, pravomoce,
ale též a především KVALITA (LIDSKÁ, NITERNÁ, CHARAKTEROVÁ KVALITA), PŘÍSTUP, MOTIVACE A
ZKUŠENOSTI A ZNALOSTI zaměstnanců Městské policie. Též absentuje určitá spojnice, kontakt, vztah mezi lidmi z policie a
určitými skupinami občanů. Propojení, vzájemný kontakt a poznání se, vzájemné nacítění, vzájemná důvěra. Též je zde otázka
možné korupce v řadách policie.
# 37 Hygienická stanice hl. m. Prahy, pracoviště Rytířská – schopnost, ochota, oprávnění (či v čem to vlastně je) této instituce
pomáhat např. ve věcech hluku a vibrací Pražanům jsou prakticky NULOVÉ. ('Hrůza' je to s touto institucí...)
# 38 Navrhuji, žádám (vzhledem k výše vypsanému), aby ve vnímání Magistrátu byl uznán a Praze 1 udělen a definován
SPECIÁLNÍ STATUS, neboť např. v souvislosti s TURISTICKÝM RUCHEM, koncentrací památek na Praze 1 a atraktivitou
této oblasti pro URČITÝ DRUH PODNIKATELŮ, zažívá Praha 1 extrémní nápor a jevy ke kterým zde dochází jsou buď
jedinečné, anebo právě tady ve srovnání s jinými městskými částmi nebývale silné. TATO MĚSTSKÁ ČÁST SI ZASLOUŽÍ, BA
VYŽADUJE SPECIÁLNÍ STATUS A PŘÍSTUP.
# 39 Navrhuji, žádám – a spolu se mnou část občanů spojená s oblastí Praha 1 - zvláštní důraz magistrátní NA OCHRANU
obyvatel Prahy 1, pracujících na Praze 1 či i dalších lidí, kteří jsou zasahováni některými jevy v tomto textu uvedenými. Neboť
např. lidé Prahy 1, i když je jich málo (mimo jiné proto, že jsou zde neutěšenými místními podmínkami trápeni a z dané oblasti
vlastně 'systematicky vytlačováni'), jsou váženými občany Hlavního města Prahy, nejsou odpadem, hadrem hodným k vytření,
těmi, co jen překáží něčímu byznysu, neužitečnou minoritou hodnou odpisu... odstěhování... Avšak právě tak se zde někteří lidé
dlouhodobě cítí, ba je to jejich realita.
# 40 Navrhuji, žádám, aby byli rezidenti na Praze 1 chováni v úctě, aby jim úřady věnovaly pozornost. Neboť o důstojném žití
zde v případech mnoha lidí nemůže být řeč. KAŽDÝ TAKOVÝ ČLOVĚK MÁ SVOU HODNOTU, ZA KAŽDÉHO
TAKOVÉHO ZDE MLUVÍM. Město pro své megalomanské projekty a různé zákulisní čachry pozapomnělo na jednu ze
základních rovin lidského života obecně, anebo i ŽIVOTA VE MĚSTĚ. Rovinu týkající se toho, jak se člověk (ve městě) během
svých dní prostě osobně CÍTÍ, jak mu je... Jaká je ulice, ve které žije, prostředí, anebo dokonce jak dění v ulici ovlivňuje život
v jeho soukromé bytové jednotce...
Prostá filozofie: "Město je prvotně místem, kde jsou domy, ve kterých žijí lidé. SPOKOJENĚ, ŠŤASTNĚ A ZDRAVĚ. Tečka. To
je základní rovina života města. Jeden ze základních smyslů, účelů, anebo možností. Na to je třeba dbát, to je třeba neustále
zajišťovat, obnovovat, udržovat, vytvářet."
Stránka 6 z 15
# 41 Navrhuji, žádám, aby se Magistrát v souvislosti např. s rezidenty na Praze 1 a pracujícími na Praze 1 zaměřil na tázání se po
tom, jak se lidé zde bydlící či pracující cítí (zaměření se na člověka a jeho pocity), aby se zaměřil na podporování kvality života a
prožívání na Praze 1, na podporu důstojného života (je třeba definovat co je to žít důstojně), zdravých životních podmínek, dobré
životní úrovně (otázkou je, co si kdo představuje pod slovy životní úroveň).
# 42 Navrhuji, žádám, aby byly systematicky a se zájmem (alespoň profesním) monitorovány početní stavy těch lidí, kteří
nemají v dané oblasti zaručen základní 'obyčejný' důstojný život.
# 43 Od jednoho zastupitele jsem slyšel myšlenku – nevím ale, zdali jsem ji dobře pochopil? -, že protože snad ANO, anebo
vítěznou koalici na Magistrátu volilo málo občanů z Prahy 1..., tak že nemůžeme na Praze 1 čekat od Magistrátu dobré zacházení,
ohledy a pomoc? Může na tom něco být?
# 44 Navrhuji, žádám, po letech prožitých ve znamení občanského živoření na Praze 1, za sebe i další občany, spuštění nějakého
OFICIÁLNĚ FORMULOVANÉHO PROOBČANSKÉHO SPECIÁLNÍHO PROGRAMU, který by se zaměřil na úskalí života na
Praze 1 – a ošetřoval je PLOŠNĚ, KOMPLEXNĚ, KONCEPČNĚ a ochotně, vstřícně, né chaoticky domácnost po domácnosti
spíše jen podle toho kdo z jednotlivých občanů déle 'vydrží otravovat', kdo si pro svou bytovou jednotku, kancelář, dům nebo ulici
v zoufalství či rozhořčení vydupe ochotný přístup úřadů, dobré zacházení. (Třeba i zažalováním města Prahy...)
# 45 Navrhuji, žádám USTAVENÍ NĚJAKÉHO MAGISTRÁTNÍHO VÝBORU ČI KOMISE PRO PRAHU 1, ANEBO
ROVNOU SAMOSTATNÉHO ODBORU PRO PRAHU 1, nějaké stálé kanceláře pro věci Prahy 1, zkrátka ustavení
skupiny lidí, která by se dlouhodobě, systematicky a koncepčně zabývala realizací opatření na podporu kvalitního života a bydlení
a klidné práce a studia (a modlení či meditování) a také turistického rozjímání na Praze 1.
# 46 NAVRHUJI, ŽÁDÁM MAGISTRÁTNÍ POLITIKU (VÍCE) ORIENTOVANOU NA OBČANY (PRAHY 1), KTEŘÍ
JSOU STÁLÝMI UŽIVATELI BYTOVÝCH JEDNOTEK, POLITIKU ORIENTOVANOU NA JEJICH SPOKOJENÝ A
ZDRAVÝ ŽIVOT V JEJICH DOMOVECH, POLITIKU ORIENTOVANOU NA PŘÍJEMNÉ A ZDRAVÉ ŽIVOTNÍ
(MĚSTSKÉ) PROSTŘEDÍ (NA PRAZE 1), NA ZDRAVÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY, NA LIDSKÉ ZDRAVÍ – JAK
V SOUKROMÝCH BYTOVÝCH JEDNOTKÁCH, TAK VE VEŘEJNÉM PROSTORU ULICE, ve kterém je často zanedbávána
také KRÁSA A ESTETIKA PROSTŘEDÍ.
# 47 Navrhuji, žádám magistrátní politiku orientovanou na zajišťování klidných pracovních podmínek pro lidi, kteří na Prahu 1
docházejí či dojíždějí za prací. Přičemž nutno brát v úvahu fakt, že v dnešní počítačově-internetové době mnozí lidé mohou
pracovat doma a také chtějí pracovat, takže DOMÁCÍ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ ČASTO ZCELA SPLÝVAJÍ!
# 48 Navrhuji, žádám magistrátní politiku orientovanou na ZNOVUNAVYŠOVÁNÍ POČTU OBYVATEL, STÁLÝCH
REZIDENTŮ NA PRAZE 1.
# 49 Navrhuji, žádám magistrátní politiku orientovanou na estetiku a krásu prostoru (na Praze 1), uličního, veřejného, na
vytváření prostoru, který povznáší duši. (Místo např. afrických prodejců koksu, kteří zároveň doporučují domy, ve kterých se
nejspíše prodávají ženy – o tom je nyní mimo jiné má domovská Dlouhá ulice. Magistrát hl. m. Prahy i Praha 1 by si na úvodní
stránky svých webů, anebo svých tiskovin, mohli dát větu: "Centrum Prahy - bílej prášek, šukačka za peníze, chlast a poblitý a
pochcaný kouty a dveře, jezdicí okruh pro motorky a vozy taxi, diskotéky v ulicích pořádané kdykoliv těmi provozovnami,
kterým se vystavit a ohulit svoje reproduktory do ulice zrovna zachce, vše pod záštitou Magistrátu hl. m. Prahy a Úřadu městské
části Praha 1.")
# 50 Navrhuji, žádám dohledání (snad někde v Evropské unii?, anebo na hlavním úřadě nějakého evropského města?) či
vypracování nové a moderně definované charakteristiky BYTOVÉ-REZIDENČNÍ ZÓNY a následné dodržování podmínek a
dohod stanovených pro takovou zónu.
# 51 Navrhuji, žádám dohledání či vypracování a formulování nějakých odborných (a zároveň prostých lidských) textů
týkajících se dopadu například hluku a vibrací, ale i mnoha dalších jevů (na něž je bohatá např. oblast Prahy 1) na míru stresu
v organismu, na psychické a tělesné zdraví člověka, duši člověka a celkový vývoj obyvatel města a nakonec vlastně i celého
národa. (Často mi přijde, že dění V CENTRU HLAVNÍHO MĚSTA nějaké země se nějakým způsobem musí podepisovat na
stavu a atmosféře CELÉ ZEMĚ. Praha je hlava... Centrum Prahy je v krizi a z určitého úhlu pohledu v hlubokém úpadku.)
# 52 Navrhuji, žádám, aby součástí výše nastíněného programu věnovaného Praze 1 byla výrazná transparentnost, průběžná
viditelnost toho kdo, co, kdy a jak dělá. Též aby na všem mohli participovat občané, aby ze strany úřadů ochotně, aktivně a se vší
vážností a systematicky byly přijímány a zaznamenávány a do všeho plánování a činění pečlivě zabudovávány jejich myšlenky,
idey, zkušenosti, připomínky, výpovědi, svědectví, příběhy, stížnosti, nářky či 'litanie'. Neboť i v každém nářku nebo i emočním
výlevu je nějaká INFORMACE a inteligentní a empatický pracovník úřadu může takovou informaci z lidského projevu
vyextrahovat, oddělit informaci od emoce. A též je třeba uměti oddělovat pravdu od nepravdy a lži. Jak na straně občanů, tak na
straně úředníků (a to třeba i těch nejvyšších úředníků, třeba i starostů, primátorů, prezidenta).
Stránka 7 z 15
# 53 Zároveň je třeba, aby se vší té práce zhostili lidé spíše poctiví, charakterní, pravdomluvní, částečně nebo plně oddaní ideálu
služby, moudří, citliví, v tom či onom zkušení, znalí, atd. Aniž si ale myslím, že je možná, anebo že je zapotřebí nějaká 'absolutní
dokonalost lidská' – sám jsem v mnoha směrech nedokonalý. Avšak vždy může být v člověku přítomno aktivní vzhlížení
k určitým ideálům a neustálé přibližování se jim. Úsilím, studiem, přáním, u věřících (zastupitelů, starostů, primátorů či jiných
pracovníků úřadu) pak třeba vroucí modlitbou i jinak. Je tolik vznešených ideálů a tolik způsobů jak se jim přibližovat. Myslím,
že je to třeba nám všem. Každý si může vybrat nějaký vyšší ideál, anebo ideály jako svou metu/mety a jí/jim se přibližovat.
# 54 Sám se hlásím k jakémukoliv druhu spolupráce, jsem zde, k dispozici, maje v sobě dlouhodobou - a často velmi trpkou a
bolavou - zkušenost s životem na Praze 1 a upřímnou oddanost v tomto textu zmíněným prahojedničkovým tématům.
# 55 Zaujala mě též zmínka jednoho zastupitele, který hovořil o ideji stanovit nějakou osobu jakýmsi OMBUDSMANEM pro
Prahu 1. Ano, líbí se mi ta idea (i když já si spíš představuji celý tým lidí – vždyť i brněnská ombudsmanka má za sebou TÝM,
včetně jednoho Křečka) Zaujalo mě to i proto, že již před hovorem s tímto zastupitelem jsem se sám roli jakéhosi neoficiálního
'ombudsmana' rozhodl zastávat skrze svou stránku Lidem z Prahy, kde píšu :
"Lidem z Prahy. Webová stránka určená lidem ze Starého Města pražského, lidem z Prahy 1, ale i lidem z dalších částí Prahy.
Jsem otevřený komunikaci o tom, jak se Vám v místě vašeho bydliště žije, anebo pracuje, co vás ve vašem bytě nebo ulici trápí,
jakým způsobem funguje nebo nefunguje vaše komunikace s úřady o různých věcech. Můžete se mi ozvat a zasdílet se mnou vaše
pražská témata."
# 56 Navrhuji, žádám odložení případných nesympatií, neshod, ať už stranických, nebo osobních lidských, které v minulých
letech pravděpodobně znemožňovaly, anebo ztěžovaly spolupráci Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 1, a to třeba i v rámci samotné
'Topky'. (Ano, jsem si vědom toho, že pan Hudeček chce, aby bylo správně říkáno 'TOP 09' a né 'Topka', ale mně to prostě nedá.
Asi mám na 'topku a Hudečka nějakou pifku' či co.)
# 57 Navrhuji, žádám vytvoření 'MOSTU ÚZKÉ PROVÁZANÉ SPOLUPRÁCE' Magistrátu a Prahy 1, která by byla zaměřená
na témata zmíněná v tomto i mých dalších textech. Zastupitel Prahy 1 Jan Václav Čep (JVČ) též hovoří o jakési 'informační
dálnici' mezi Magistrátem a Úřadem MČ Praha 1. Navrhuji, aby byl v této věci vyslyšen a bylo od něj zjištěno co tím přesně myslí
a případně mu pomoženo s realizací jeho idey.
# 58 Navrhuji, žádám dále vypracování, formulování speciálního přístupu k lidem žijícím a pracujícím v oblasti Staroměstského
náměstí a ulic z něj paprskovitě vycházejících, žádám realizaci dlouhodobého programu na ochranu zdraví obyvatel a pracovníků
v této specifické oblasti – to pro evidentní četnost a nadměrnou, extrémní hlučnost aktivit pořádaných na Staroměstském náměstí.
Současný přístup k mnoha lidem této oblasti postrádá úctu, OHLEDUPLNOST, slušnost, vstřícnost, a to teď mám na mysli i
přímo ze strany Magistrátu či Městské části Praha 1.
# 59 Navrhuji, žádám vytvoření konkrétního KOMPENZAČNÍHO PLÁNU, skrze který by město lidem v této oblasti
zmírňovalo dopady dění na Staromáku (i dopady dění v přilehlých ulicích) na kvalitu života například v obytných či pracovních
prostorách. Kompenzační plán by mohl zahrnovat například jasný informační systém (emaily, dopisy, letáčky, atd.) o všech
plánovaných akcích na Staromáku a o plánované a stanovené povolené míře hluku, FINANCOVÁNÍ PROTIHLUKOVÝCH
OKEN (to by možná někteří lidé považovali dokonce za samozřejmost) či financování dalších opatření v domech na Staromáku a
v okolních ulicích nebo i na podobně exponovaných místech Prahy 1.
# 60 Navrhuji, žádám, aby v rámci Magistrátu vznikly magistrátní brožurky a letáčky pro turisty či jakékoliv náštěvníky Prahy,
ale třeba i pro provozovatele barů a restaurací, pro taxikáře, atd., které by jasně stručně akcentovaly funkci některých oblastí coby
rezidenčních obytných zón a také by formulovaly pravidla chování v takových oblastech. Může vzniknout i letáček zakazující
prodej drog a nabízení prostitutek v ulicích (ať už formou přímého nabízení oslovením, formou letáčků, plakátů nebo dokolečka
projíždějících limuzín potištěných reklamou), který by však nabízel mapku s těmi podniky, které by k prodeji drog a k nabízení
prostituce byly vyhrazeny. Ulice by se tak od tohoto všeho mohly vyčistit a zájemci by si pak chodili pro drogy a pro prodejné
ženy na daná místa pro to určená, tedy asi nejspíše do interiérů některých podniků. Když Město a policie nejsou schopni, ochotni
či z nějakých důvodů nemohou tomuto na ulicích zamezit, ať aspoň město vydá nařízení, kterým se toto všechno odkáže do
konkrétních podniků a míst – rezident v tom tak NEBUDOU MUSET NADÁLE ŽÍT a policie a Město si to dále může ignorovat,
pěstovat či pozorovat v těchto podnicích.
# 61 V textu Socioekonomická analýza území MČ P1 se píše, cituji : "Můžeme říci, že od období průmyslové revoluce dochází
k postupnému přeměňování převážně rezidenčního prostředí Prahy 1 na funkci výrazně komerční. Trend komercializace probíhal
velmi pozvolna již v průběhu socialismu a gradoval v 90. letech 20. století v návaznosti na politické a ekonomické změny. Za 120
let vývoje centra města došlo ke snížení počtu obyvatel o 85 tisíc. Hlavní funkce Prahy 1 se přenesla z relativně významné
koncentrace bydlícího obyvatelstva na koncentraci komerčních aktivit, kontaktů, řízení a rozhodování..."
(Ehm... to bylo velmi jemně řečeno, řekl bych... – možná proto, že je text umístěn na Lomeckého stránkách MČ Praha 1. Nějaké
drsnější vystižení vývoje a stavu a pozadí tohoto vývoje a stavu by tam teď asi nedali... Žádné 'naše země nevzkvétá'...)
# 62 Mnoho lidí se v souvislosti s Prahou a jejím centrem ohání výrazem Genius loci čili Duch místa. Ano, já už to také začal
používat, ale... není ten pražský Genius Loci něčím, co je třeba aktivně UDRŽOVAT, OPEČOVÁVAT, VYTVÁŘET SVÝM
Stránka 8 z 15
LIDSKÝM VKLADEM, PRO CO JE TŘEBA PRACOVAT? Něčím, o co můžeme přicházet, anebo také už do jisté míry
přicházíme?
Někdy mi přijde, že můžeme hovořit o určité symbióze mezi lidmi, co na Praze 1 bydlí, a daným místem. Domnívám se, že by to
spíše než centrum alkoholu, drog, prostituce, barů, taxikářů, aut, motorkářů, hluku, špíny, byznysu a těžení peněz... mohlo být
mnohem více centrum UMĚNÍ, UMĚLCŮ, LIDSKÝCH CHARAKTERŮ, REZIDENTSKÉHO BYDLENÍ, POVZNÁŠENÍ
DUŠE, TVOŘENÍ, UVNITŘŇOVÁNÍ, MEDITACE, KRÁSY, ESTETIKY, MALEBNA, MOUDRÉHO VLÁDNUTÍ (je zde
Magistrát, Senát, Parlament), atd.
# 63 Umění či tvorba nemusí být jen nějak organizované, formou pořádání nějakých 'kultůrních akcí' např. 'Městskou částí Praha
1 pana Lomeckého', anebo Magistrátem, ale mohou být i spontánní, improvizované, založené na individualitách a jejich
vyjadřování a to nikoliv jen formou například buskingu (pokud možno buskingu na nějaké vyšší úrovni), ale například i
projevováním se a vyzařováním umělecky a tvořivě nebo taky intelektuálně a filosoficky založených REZIDENTŮ, kreativních
lidí, co by tu mohli PROSTĚ BYDLET. – JEDNOZNAČNÁ POLITICKÁ PODPORA HEZKÉHO A ZDRAVÉHO BYDLENÍ A
PODPORA OPĚTNÉHO ROZŠIŘOVÁNÍ BĚHEM DESETILETÍ NIČENÉ REZIDENTSKÉ ZÁKLADNY BY SEM MOHLA
ZAČÍT PŘITAHOVAT I UMĚLECKY NEBO NĚJAKÝM JINÝM ZAJÍMAVÝM ZPŮSOBEM ZALOŽENÉ NOVÉ
OBYVATELE, REZIDENTY! Tito umělci a další tvůrčí lidé, vytvářeči místní atmosféry a koloritu, by se nechali inspirovat
místním Geniem Loci, těžili by z něj, 'tyli' jak se říká... a zároveň by mu vraceli, zpětně ho obnovovali, sytili, přispívali mu,
aktuálně a v přítomnosti by zde cosi neviditelného, však následně staletí přetrvávajícího vytvářeli, ukládali do prostoru a paměti
místa...
Obnovovalo by se a rozvíjelo kouzelné místní vyzařování... Lidé a místo by spolu navzájem reagovali, místo by se léčilo a
posilovalo, navyšovala by se jeho kvalita a hodnota a prospěšnost CELÉMU NÁRODU. A to celé právě popsané MOHLO BY
SEM ZAČÍT PŘITAHOVAT JEŠTĚ I JINÝ DRUH TURISTŮ A HOSTŮ, NEŽ KTEŘÍ NYNÍ CENTRUM PRAHY
PLUNDRUJÍ A ZNÁSILŇUJÍ, JINÝ DRUH TURISTŮ, KTEŘÍ BY VŠE LEGENDÁRNÍ A SLÁVU PRAHY VYTVÁŘEJÍCÍ
JEŠTĚ POSILOVALI! Noví Mozartové a Einsteinové zavítávali by sem, nastala by nová doba, nové obrození...
# 64 Praha 1, centrum Prahy má své specifické možnosti, avšak nyní je toto místo zneužito bůhvíkým, bůhvíjakou mocí (snad
sídlící na Úřadě MČ Praha 1, snad sídlící na Magistrátě, snad působící na pozadí těchto dvou klíčových institucí?) k přebujelému
těžení peněz, něčím obchodům, zábavám, je zde špína, drogy, hluk, dekadence... a na tuto dekadenci není dostatečně
poukazováno! Praha 1 může mít svou výjimečnou funkci - jedinečné architektonické zázemí v podobě Pražské památkové
rezervace může podporovat určité jedince (kteří přirozeně tíhnou k tomuto prostoru) v jejich životě a práci, ale to by některými
oficiálně či na pozadí vládnoucími lidmi nesměl být tento prostor projektován na určitý druh těžby peněz a předhozen těm, kteří
ho pouze zneužívají, kteří ho neřízeně využívají například pro z mého pohledu 'všelijaké' a 'nízké' formy obchodu a zábavy.
# 65 PRAHU, PRAHU 1, CENTRUM PRAHY A MÍSTNÍ GENIUS LOCI TVOŘÍ, UDRŽUJÍ, CHRÁNÍ A GENERUJÍ LIDÉ,
KTEŘÍ TU NASTÁLO BYDLÍ, MAJÍ K MÍSTU HLUBOKÝ VZTAH, A KTEŘÍ ZDE (PROMĚSTSKY, PRONÁRODNĚ,
PROLIDSKY) PRACUJÍ... BEZ NICH TENTO PROSTOR UPADNE – BA JIŽ UPADÁ.
NEJEN Dlouhá ulice
# 66 Několik následujících odstavců se týká především Dlouhé ulice. Můžete je prostudovat a případně si pro sebe formulovat, co
byste uvítali VE SVÉ VLASTNÍ ULICI. Mým přáním je, aby tento text byl praktickou inspirací PRO CELOU OBLAST PRAHA
1, ALE I PRO JAKÉKOLIV DALŠÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI, aspoň částečně skrze některé odstavce.
# 67 Navrhuji, žádám zřízení stálé NONSTOP služebny Městské policie buď v Dlouhé ulici (v její půli přiléhající ke
Staromáku!), anebo přímo na Staroměstském náměstí. Mám na mysli stálou služebnu v kamenném domě, nikoliv někdy na
Staroměstském náměstí stojící policejní vůz. (Ovšem taková služebna by neměla valného smyslu, měli-li by být její strážníci
nemotivovaní, bezzájmoví, magistrátem jasnými instrukcemi a pravomocemi nevybavení, zkorumpovaní, podplacení, s tím či
oním podnikatelem nějakými zákulisními dohodami spojení a tak podobně...)
# 68 Navrhuji, žádám, aby se v prostoru Staroměstského náměstí a Dlouhé ulice pohybovali PĚŠÍ POLICISTÉ, STRÁŽNÍCI
(ovšem né takoví, kteří by snad uzavírali nějaká tajná zákulisní spojenectví s podnikateli, kteří se se strážníky skamarádí, kteří
třeba strážníkům dají nějaké peníze, atd. Pořádné peníze ať příslušníkům Veřejné bezpečnosti dávají soudruzi z Magistrátu! A
řádnou výchovu k uvědomělé a poctivé službě naší socialistické vlasti!) Policie by mohla častěji sledovat filmy jako je třeba
Serpico s Al Pacinem v hlavní roli.
# 69 Navrhuji, žádám, aby byl vypracován plán na 'ideovou i faktickou rekonstrukci' mnoha jevy zdecimované a až na dřeň
'znásilňované' Dlouhé ulice, která je jednak od narození mým domovem a jednak se právě tato ulice stala ukázkovým příkladem
dekadence, ze strany městských úřadů či policie neregulovaného ovládnutí prostoru ulice často zcela neohleduplnými podnikateli
(i 'podnikateli'), provozovateli restaurací a barů, často opilými a řvoucími zahraničními turisty (anebo i Čechy), taxikáři (někdy
celonoční dopravní špička!), nabízeči drog či domů s prostitutkami (často černošskými, kteří se řekl bych do naší společnosti moc
úspěšně neintegrovali), atd.
Myšlenku 'rekonstrukce Dlouhé' jsem pracovně nazval DLOUHÁ VIZE a mohu o ní hovořit.
Stránka 9 z 15
# 70 Z některých textů umístěných ve Vodičkově ulici v pasáži Úřadu MČ Praha 1 vyplývá, že pravděpodobně pánové Solil a
Skála jednají s Magistrátem právě o Dlouhé ulici. Jaké úřední texty ohledně celé té věci někde putují, anebo u koho na Magistrátě
leží/skončily?
# 71 Navrhuji, žádám, aby vznikla jakási 'recepce' Dlouhé ulice, místo s nějakým správcem Dlouhé ulice. Může-li mít recepci či
správce dům plný obyvatel, může mít to samé i ulice s obyvateli! Anebo by Dlouhá mohla mít jakéhosi svého lokálního
ombudsmana...
# 72 K právě napsanému tvrdím, že cokoliv by vzešlo ze zaměření se na situaci Prahy 1, anebo na jednu konkrétní (Dlouhou)
ulici, dalo by se - možná po úpravách či modifikacích - částečně či plně použít i v dalších městských částech, lokalitách.
(Popřípadě být vzorem dalším městům, anebo i městům evropským. Neboť i v Praze může vzniknout něco natolik
propracovaného a dávajícího smysl, že by se to dalo 'exportovat'.)
Co se vytvoří, realizuje, vyzkouší, osvědčí v jednom domě, v jedné ulici, v jedné městské části, dá se pak aplikovat dále.
Ze zaměření pozornosti na Prahu 1, anebo třeba na Dlouhou ulici, může vzejít nějaké použitelné know-how pro celou Prahu. (A
možná i pro Slivenec.)
# 73 Zamýšlel se někdo z Vás nad vlivem dlouhodobě působícího, často celonočního opileckého řvaní na duševní stav člověka?
Uvědomujete si rozdílný vliv různých druhů HLASŮ, ZVUKŮ na člověka, na organismus, na buňky těla, na míru tenze a stresu v
těle? Ať už takové hlasy, zvuky, hluk působí vědomě, anebo podvědomě? Uvědomujete si rozdíl působnosti např. hlasu milované
bytosti, kterou známe... a působnosti hlasů nám cizích lidí, kteří jsou často hrubými opilými řvoucími muži? Anebo vám přijde, že
to všechno vyjde na stejno... a 'co tu vlastně řeším'? Uvědomujete si, že tu v Dlouhé STÁLE BYDLÍ LIDÉ!? A CHTĚJÍ
BYDLET!
# 74 Žije v Dlouhé jedna paní. Její děti měly pokoj s okny do ulice. Pak je ale paní přestěhovala do zadní části domu, do místnosti
s okny do dvora. Proč asi? A o tom to celé je. ÚŘAD NECHRÁNÍ OBČANY, NESTARÁ SE O OBČANY-REZIDENTY. A
občané ve svých vlastních domovech trpí, reorganizují domácnosti. Anebo se také odstěhovávají, VZDÁVAJÍ TO TU. Jeden muž
(ten žije v jiné ulici Prahy 1, ne v Dlouhé) třeba spává v kuchyni s polštářem na uších. Žádosti úřadům o pomoc nepomáhají...
# 75 Já sám doma žiji s protihlukovými sluchátky pro pracovníky v leteckém průmyslu Peltor OPTIME III na uších, nově s nimi i
spím (S TĚMI VELKÝMI MUŠLEMI NA UŠÍCH, CO TLAČÍ DO HLAVY JAKMILE SI LEHNETE NA BOK – ALE TO
BOLÍ MÍŇ, NEŽ TO, CO PŘICHÁZÍ DO BYTU BĚHEM VEČERŮ A NOCÍ Z ULICE), okna ani v parném létě (!) již raději
neotvírám, jedno okno mám kvůli bezohlednému a stále gradujícímu počínání jedné provozovny na stálo zaslepené a dvě další
zaslepujeme občas, z titěrné předsíně, kde je špatná cirkulace vzduchu, mám vytvořenu nouzovou noclehárnu pro ty noci, ve
kterých už se v pokoji, zasaženém děním z ulice, nedá být…
Avšak tyto a mnohé další příběhy úřady příliš nedojímají, leta člověk není schopen podat účinně výpověď o tom, co ve vlastním
domově prožívá, jak trpí...
Ach ty písničko domova... - tys nám v posledních letech, ba desetiletích, nějak vykolejila, nějak ztrpkla!
# 76 Lidé v zasažených ulicích, domech a bytech nežádají často pro provozovny, taxikáře, anebo turisty nic 'likvidačního'. Já třeba
nemám žádný zájem na tom kazit podnikatelům výdělek, ani nějakým lidem zábavu. Ale stalo se, že se něčí PODNIKÁNÍ a něčí
BAVENÍ stalo maximálně neohleduplným, nezodpovědným, lhostejným ke svému okolí, k rázu a charakteru města, k místním
lidem, že se zcela utrhlo ze řetězu, že začalo být na něčí úkor (a v mém osobním chápání věcí nejen na úkor nejbližšího okolí, ale
vlastně i na úkor celé Prahy a národa – o tom se blížeji rozepisuji v jiných textech). Pak jsou na místě určitá REGULACE,
USMĚRNĚNÍ, OPATŘENÍ, ZÁKAZY. Takové procesy - včetně vědomí toho, že se tu něco neblahého děje a co konkrétně se tu
děje - má zastupovat Magistrát. Za Hudečka (který mi prý vrátil Prahu : - ) toto vědomí buď absentovalo, anebo neabsentovalo,
ale věcem zmiňovaným v tomto textu stejně nebyla věnována pozornost. 'Skutek utek' dalo by se říci. Jakoby se Hudeček věnoval
jen určitým výběrovým tématům, které jemu dělaly dobře, které jeho – např. profesně – zajímaly(?). Za Adriany Krnáčové... inu,
neznám jí, ale pro jistotu Pánbu a Mojžíš a Ježíš a Mohamed a Buddha a Klaus a Zeman s námi ! (Vám nehodící se škrtněte.)
# 77 Provozovny (pásmo 3), taxikáři, turisté a další – oni utváří nejen podobu ulice (pásmo 2), ale nevyhnutelně i podobu
soukromých životů některých lidí v bytových jednotkách (pásmo 1), neboť v určité fázi nekontrolovaného a neregulovaného dění
na ulici se ulice jaksi 'nastěhuje k vám do bytu, do pokoje... a do vašeho těla, organizmu, buněk, mysli, pocitů', zkrátka do vašeho
života. Děje-li se tak ke všemu dlouhodobě, kvalita života může rapidně klesnout, ba člověk může onemocnět, může ho to
všechno začít ničit, může cítit úzkost při návratech do vlastního domova, úzkost a stres se mohou stát natrvalo součástí jeho
života. Anebo taky obavy, strach, ale... o tom píšu zase jinde. – Vyhrožování zabitím, když bude člověk žádat úřady o nápravu a
podobně.)
# 78 Považuji za dobré, aby lidé na Praze 1 bydlící, pracující, studující, chodící do kostelů, turistující, atd., kterým se v něčem
nelíbí vývoj, dění a atmosféra na Praze 1, aby hovořili s 'protistranami' v podobě provozovatelů podniků, taxikářů a turistů, kteří
se zde baví. Vytvořit takový kontakt a komunikaci však není z mnoha důvodů snadné. Zatím jsem to dokázal pouze s některými
zástupci uličních umělců – buskerů (ti se často stávají zdroji hluku, takže často přicházejí do konfliktu s rezidenty, anebo třeba
Stránka 10 z 15
s lidmi, kteří zde na Praze 1 pracují). Komunikaci s 'protistranami' často komplikuje, anebo přímo znemožňuje právě ona
bezohlednost, sobectví, necitlivost či hrubost, jednostrannost, která v některých lidech sídlí.
# 79 Kdo z Magistrátu by se se mnou nad těmito tématy dále zamýšlel, hovořil o nich se mnou, kdo by se v rámci Magistrátu
tímto vším začal hloubkově a důsledně a dlouhodobě koncepčně zabývat?
# 80 Co se týče občanů, přijde mi někdy, že občané zasažení některými z jevů, které v tomto textu popisuji, jsou obecně jaksi...
nejednotní, nesjednocení, nespojení a nepropojení... Podle mě někteří sice pro zlepšení podmínek v místě svého bydliště či
pracoviště něco dělají, ale bojují za svou rodinu, za dům kde bydlí, ale nesdílí pak své cenné zkušenosti a postřehy s dalšími
občany v podobných situacích. Mají starost jen o svou konkrétní bolístku, ale již né o obdobné starosti dalších obyvatel Prahy 1.
Nevidí smysl ve sdílení zkušeností a starostí a v systematickém vytváření komplexní databáze a statistiky toho, co obyvatele
Prahy 1 trápí. Zajímají se o to svoje, ale nezajímají se o další, o to, co se děje jinde, nepomáhají druhým, nepřispívají pak CELKU.
Někdy mi to tak přijde. Je to zde takové fragmentované, separované... rozpadlé do skupinek... Věci nebývají ze strany občanů
řešeny společně, jednotně a CELOPLOŠNĚ. Nespojují se zde účinně síly. Jakoby se v tom projevovalo něco neblaze českého?
Někdy se lidé jakoby bojí... ozvat se. I já se někdy bojím... Někdy lidé jeden druhému nedůvěřují, jsou uzavření. Snad mají za
sebou různé nedobré zkušenosti... Někteří lidé jsou spíše plni emocí, skepse, negací, nepřinášejí konstruktivní myšlenky. Někteří
mají hodně rad. Někteří lidé jsou nedisciplinovaní, chaotičtí... líní (no, to já vlastně taky, někdy). A hlavně jsou někteří velmi
VYČERPANÍ třeba i dlouholetou marnou snahou PŘIMĚT ÚŘADY K REÁLNÉMU POMÁHÁNÍ! Co však není, vždy může být
vytvořeno!
# 81 K činnosti policie napadá mě také toto:
Když přijedou do Prahy fotbaloví fanoušci, anebo když se na Staromáku rozsvěcuje vánoční stromeček, asistují desítky až
STOVKY policistů. Když ale některou ulici v bytové-rezidenční zóně doslova ovládnou majitelé barů a restaurací, taxikáři, opilí
řvoucí turisté, černoši nabízející 'bůhvíco', TAK AKCE POLICIE NĚKDY BÝVÁ NULOVÁ! NANEJVÝŠ PROJEDOU ULICÍ
AUTEM, ALE NEVYSTOUPÍ, NEZASAHUJÍ. ("My nemáme lidi, my nemáme pravomoci," říkají mimo jiné policisté...)
Zamyšlení nad kulturou (sdílený text)
# 82 Co je to vlastně kultura a co to znamená podporovat kulturu? Pro mě totiž kultura není pouze to, že se ve městě pořádají
koncerty a plesy (někdy za milióny), že máme kina (a v nich třeba americké krvavé filmy), že chodíme do divadel, na výstavy, na
akce, anebo že čteme určitý druh (klasické třeba) literatury. Pro mě je kultura prvotně o tom, jakým životním stylem žijeme, jaké
jsou naše ideály, filosofie, idey, vize, jak myslíme a mluvíme a činíme... a jak moc třeba lžeme, jaké jsou naše charaktery... jaké
dokážeme vést vztahy a rodinný, anebo komunitní život a také co a jak alespoň určitá část populace cítí a prožívá ve smyslu
duchovním, spirituálním či náboženském, jaký je náš poměr k Bohu, k Tichu, anebo 'k něčemu vyššímu', anebo k PŘÍRODĚ,
anebo k VESMÍRU, anebo k druhým lidem (anebo k sobě samým). TO JE PRO MĚ TEPRVE KULTURA! A také jaké prostředí
kolem sebe vytváříme, jaké jsou ulice našich měst, jak vypadají (v celku i v detailu a co se jednotlivých koutů týče) a jakou mají
atmosféru... Jak moc dokážeme vytvářet estetické a krásné prostředí nebo věci?
# 83 Kultura je pro mě také například o tom, jestli a jak dokážeme tančit (a aspoň někdy se třeba pitvořit, vydávat zvuky, vykřičet
se, zpívat či se válet po zemi). Známe, co je to vlastně tanec, respektive jaký může být tanec, však spíše tanec spontánní,
vytančený z nitra, nežli naučené kroky, jak může takový tanec chutnat a co může člověku a celé společnosti přinášet? A jak
dokážeme udržovat svou kondici a zdraví, duševní, tělesné, jak se stravujeme, co jíme? Jak moc dokážeme žít v radosti a vytvářet
všeobecné dobré životní podmínky?
# 84 Také můžeme mluvit o erotické či eroticko-sexuální kultuře národa, přičemž tato kultura může mít různou podobu, kvalitu,
anebo prakticky zcela absentovat. Též můžeme hovořit o kultuře politické, zastupitelské, MAGISTRÁTNÍ...
Mimo jiné i všechny tyto věci v mém chápání vytváří základní a hlavní kulturu národa, anebo nějakého městského společenství.
Otázkou pro mě také je, jak moc jsme kulturní ve smyslu pouhého pasivního POSLOUCHÁNÍ ČI SLEDOVÁNÍ něčeho a jak
moc jsme kulturní ve smyslu osobního ponoření se do nějaké činnosti, to znamená že já - sám, anebo ve skupině - zpívám, tančím,
hraju, na něco hraju, kreslím, tvořím, atd.
# 85 Co se týče poslouchání a sledování něčeho - hudba, televize, videa, filmy, divadelní představení, kresby, obrazy, nápisy,
hesla, reklamy, internet, monitory našich počítačů, displeje našich mobilů a tabletů, fejsbuk, atd., kladu si často otázku: "Jak
kvalitní, prospěšné, povznášející, léčivé, pravdivé, napomáhající nějaké perspektivní evoluci naší společnosti to, co jednotlivě,
anebo masově přijímáme našimi smysly, je?" Anebo jiná otázka: "To, co přijímáme, nás především... baví? Někam posouvá?
Vzdělává, informuje? Vzdělává a informuje zábavnou formou? Uvnitřňuje? Inspiruje? Drží při životě? Anebo může mít něco
dokonce jaksi blahodárně spásný vliv? ..."
Další odstavce
# 86 Již nějakou dobu z praktických důvodů občas rozděluji městský prostor na tři pásma.
Stránka 11 z 15
Pásmem 1 nazývám právě bytové jednotky, anebo také kanceláře, místnosti, ve kterých lidé nebydlí, nýbrž pracují. Přičemž
prostor bytový, domácí a pracovní mohou v některých případech splývat.
# 87 Pásmem 2 nazývám prostor ulice.
# 88 Pásmem 3 nazývám prostory barů, restaurací, diskoték i dalších podniků.
# 89 Klasickým a základovým tématem Prahy 1 jsou HLUK A VIBRACE, někdy k tomu také přidávám 'světelný smog'.
# 90 Je třeba se – pokud možno objektivně – zaměřit na otázku, jaký vlastně mají například zvuky, hluk a vibrace (a k tomu třeba
ten světelný smog) vliv, dopad na vnitřní stav a ZDRAVÍ ČLOVĚKA. Je to téma nesmírně podceňované, bagatelizované,
shazované pod stůl zas a znovu mnohými. S tímto přístupem nesouhlasím - a nesouhlasí s ním klasicky také každý, kdo je
nezdravému hluku a vibracím vystaven… Takový člověk VÍ co hluk a vibrace – ke všemu např. ve vlastním domově – dovedou
na duši člověka a jeho zdraví napáchat. JE TO NIČITEL DOMOVŮ.
# 91 V magistrátní koaliční smlouvě se píše : "Považujeme za důležité chránit občany před hlukem z dopravy." Tato formulace
'toho, co je třeba' je v mém chápání hlubokým nepochopením či ignorováním např. situace na Praze 1. Neboť mnozí Pražané vědí,
že ZDROJE HLUKU JSOU MNOHÉ a byť je doprava zdrojem hluku kardinálním, tak zdaleka NIKOLIV JEDINÝM!
Nepovažuji za smysluplné se zaměřit jen na hluk z dopravy a pominout další zásadní zdroje hluku.
Je třeba ošetřit celou škálu zdrojů hluku, které často spolupůsobí v jakési ZNIČUJÍCÍ ORCHESTRÁLNÍ SOUHŘE a ničí zdraví,
ničí lidskou bytost (v jejím vlastním domově).
# 92 Často slýchám okřídlenou větu : "To víte, to je holt centrum města!" Toto je jeden z několika hlavních způsobů jak zcela
smést pod stůl otázku hluku, vibrací, obecně lidského soužití v městském prostoru. Neboť já tvrdím, že mnohý hluk na Praze 1 je
NADBYTEČNÝ, NENEZBYTNÝ NEBOLI ZBYTNÝ, že vůbec není způsobovaný tím, že 'jsme v centru města', ale tím, že zde
vládnou lidská neohleduplnost, bezohlednost, necitlivost, bezzájmovost, sobectví, TVRDÝ BYZNYS, PENÍZE a také určitá
specifická ZÁBAVA či 'ZÁBAVA', to vše na úkor soukromí a hezkého, anebo alespoň snesitelného života v bytových a
pracovních prostorách, na úkor městské (např. uliční) estetiky a krásna a unikátního genia loci centrální Prahy, ba na úkor nějaké
promyšlené a hlubší filosofie a koncepce (sou)žití v městském prostoru. Bez pomoci úřadů je těžké tento stav změnit. Ona hláška
'o centru města' je v mých očích jen výmluvou těch, kteří chtějí za každou cenu nedbat druhých a jet si to své, ba někdy i doslova
plundrovat matičku Prahu.
# 93 Tímto textem burcuji úřady, burcuji Magistrát k probuzení zájmu a věnování náležité (moudré) pozornosti všem těmto
tématům!
# 94 Položme si otázku – proč má smysl, aby i Praha 1 byla místem, kde jsou stálí nájemníci, kde jsou domy a v nich bydlící lidé
(JAKÁ TO ZÁKLADNÍ KLASIKA MĚSTSKÁ! – 'DOMY... A V NICH ŽIJÍ LIDÉ'...), kde jsou i nějací lidé v kancelářích, v
obchodech (s běžnými a základní život zajišťujícími službami a sortimentem) a v dalších pracovních prostorách?
# 95 Praha 1 se stala prostorem do jisté míry bezbřehého, neregulovaného podnikání (byznysu) a zábavy na úkor obyvatelnosti
prostoru, ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOSTI prostoru. A domnívám se, že takový prostor také přitahuje do Prahy velmi specifické
turisty, lidi a naopak JINÉ ZASE ODRAZUJE! A Praha se tak dle mého názoru výrazně ochuzuje. Praha 1 je např. MEKKOU
ALKOHOLU a nemírného pití. Proč zrovna alkoholu a né něčeho jiného? Pijácká oblast, chlastací oblast. Noce plné opileckého
řvaní. To je naše realita. Tak já se taky někdy napiju, ale tohle!? (Jestli je dění na Praze 1 ukázkou stavu naší západní civilizace,
tak to aby se člověk bál, aby se jednou Praha nestala místo mekky alkoholu Mekkou radikálních muslimů, kteří takovouto
'upadlou civilizaci' nějakým způsobem dobudou. A to myslím celkem vážně.)
Ta neregulovaná skladba a množství barů a restaurací a diskoték a dalších druhů provozoven v mnoha ulicích – uvědomujete si,
k čemu zde dochází? Je toto optimální způsob, jak utvářet charakter, atmosféru, podobu našeho Starého Města a Prahy 1?
# 96 Zároveň je Praha 1 oblastí drog. Například kokainu. Třeba černoši drogy nabízejí na Staromáku a v naší ulici. Kdybych měl
zájem, a kdyby to nebylo zboží povahy choulostivé, mohl bych si kokain objednávat z okna.
Dodatek z února 2015: Ke konci února jsem objevil články na internetu, které naznačují, že přes drogy tu nejsou jen ti černoši, ale
prý také... VIETNAMCI. Uvádím tu dva odkazy na článek nějakého pana Martina Kohouta. Nevím, jak moc jsou informace a
úvahy v článku blízké pravdě, rozhodně je to pro mě čtení k zamyšlení:
http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/7366-jedno-sladke-tajemstvi-o-vietnamskych-vecerkach-o-kterem-byste-radeji-nechtelinic-vedet.aspx
http://www.bezpolitickekorektnosti.cz/?p=29950
A ještě jeden tematicky související článek k zamyšlení:
http://www.reflex.cz/clanek/komentare/62521/jiri-x-dolezal-ekologie-islamske-imigrace-nas-chrani-vietnamci.html
# 97 Udělal jsem nedávno tohle: V naší ulici stál policejní vůz městské policie, řešili tam myslím něco dopravního, ve voze seděla
policistka. Přišel jsem k jejímu vozu, přiklonil jsem se k otevřenému okénku a nabídl jsem jí, jestli by si chtěla koupit nějaký
koks. Zadívala se na mě, pak se začala mračit, hbitě vystoupila z auta a začala mě legitimovat. Zavolala též na kolegu, který stál
Stránka 12 z 15
opodál. Než se dostavil, naklonil jsem se k ní a diskrétně jsem se jí ještě zeptal, zdali má doma manžela, anebo třeba syna, a jestli
by si jeden z nich nechtěl koupit nějakou ženskou, prostitutku.
Pak přišla klasická část, ve které se mě policisté ptali, zdali jsem normální... Pokusil jsem se vysvětlit, co za mým činěním je, proč
jsem to udělal - mimo jiné abych poukázal na to, že takové nabídky JSOU V DLOUHÉ ULICI BĚŽNÉ, ŽE DLOUHÁ ULICE JE
PRÁVĚ O TOM, že je to tam na 'nočním pořádku'. Policistka se pak se mnou začala bavit již uvolněněji, řekla mimo jiné, že to
není jen v té ulici, ale 'všude', též kriticky hovořila o Magistrátě a o situaci řadových policistů, se kterou vůbec není spokojená
(včetně malých platů)...
# 98 Co se prodeje drog týče, bylo mi ze strany policistů vysvětlováno, že není snadné takovou situaci změnit a proč. Napadlo mě,
že jestli město třeba nechce, nemůže či nedokáže rozpustit pouliční prodej právě tohoto zboží (a místo toho třeba podporovat
prodej něčeho jiného), ať aspoň město s prodejci drog – klidně OFICIÁLNĚ, DYK TO TU STEJNĚ VŠECHNO EVIDENTNĚ
JE, TAK JAKÉPAK POKRYTECKÉ KOMEDIE KOLEM TOHO - dojedná nějaká specifická prodejní místa, snad raději v
útrobách nějakých podniků a tam se zákazníci mohou naučit pro drogy chodit. (Já ale budu radši nadále chodit jen jednou týdně na
jídlo do Góvindy, někdy do Žabky, do papírnictví, do antikvariátu – kde krom jiných knih prodávají stará vydání Neználka -, taky
sem si třeba oblíbil Palladium a v něm knihkupectví – kde prodávají nejnovější vydání Neználka -, hračkářství - kde mimo
spousty dalších zajímavých věcí prodávají LEGO a vrtulníčky-, Albert a vedle něj prodejnu T-Mobile, ve které jsem si před
necelými dvěma roky koupil na splátky levný bílý chytrý telefon Samsung GALAXY Fame, který je sice celkem šunka, ale stejně
jsem z něj stále nadšený, vegetariáni a vegani mi snad odpustí to sprosté slovo... T-Mobile má teď reklamy s tou pro mě tak
krásnou slečnou v růžovém... Ale abych se vrátil k tématu...)
# 99 Proč Magistrát PÁR METRŮ OD SVÉHO SÍDLA dopouští uliční nabízení tvrdých drog v ulici plné místních obyvatel!? A k
tomu masivní celouliční propagaci domů, ve kterých se nejspíše dají sehnat prostitutky? Propagaci skrze ústní doporučování,
skrze velkoformátové plakáty, skrze všudypřítomné letáčky, skrze limuzíny potištěné reklamou... PROČ V DLOUHÉ ULICI
NENÍ STEJNĚ MASIVNĚ REKLAMOVÁNA TŘEBA... PRAŽSKÁ ZOO? ANEBO COKOLIV JINÉHO? Třeba Langweilův
model Prahy, dílo Ondřeje Sekory nebo Alfonse Muchy, anebo Kláry Smolíkové, český komix, jízda na kole, běh či spontánní
tanec, kurzy vaření všech světových kuchyní, anebo kurzy pořádané Magistrátem či Městskou částí Praha 1 na téma 'jak dostat do
postele ženskou bez požití alkoholu či drog a aniž by byla prostitutkou a dělali jsme z našeho intimního setkání byznys'.
(Anebo něco hodně aktuálního! Z Dlouhé ulice by mohla být vytvořena 'multi-kulti street', kdy každá její část bude nějakým
způsobem reprezentovat odlišnou kulturu. Tak která část bude muslimská, kdo se dobrovolně hlásí? Anebo že by celá Dlouhá byla
muslimská? A bude po chlastání! : - ))
# 100 KDO MÁ DO TOHO VŠEHO CHODIT PŘED DŮM, ANEBO TOU ULICÍ PROSTĚ PROCHÁZET!? V domě nám třeba
před časem vzali sklepy, aby prostory mohly vydělávat (už to je neohleduplné vůči potřebám obyvatel městského domu – co bych
dnes dal za nějaký odkladný prostor, třeba prostor pro kolo, na kterém bych měl ze zdravotních důvodů jezdit). Je teď novým
trendem, že je lidem, kteří někde bydlí, určitým způsoben brána i k domu přiléhající ulice? Zabírána za účelem bezbřehého
'byznysu a bavení se' lidí, kteří tu nebydlí? Snad moc nepřeháním, když napíšu, že často jsou to tu samí prodejci 'něčeho',
naháněči do podniků, řvoucí opilci, pub crawly, do toho kolony troubících taxíků – a divím se, že samotným těm bavícím se a
pijícím lidem nevadí pohybovat se po ulicích plných PROVOZU, AUŤÁKŮ!?-, do toho atmosféra specifických podniků, která se
někdy až příliš vylévá skrze specifickou hudbu a specifické hosty ven do ulice a té ulice se zmocňuje... a to celé dohromady pak
proniká lidem i do bytů, DERE SE TO PŘES ZDI I ZAVŘENÁ OKNA K VÁM DOMŮ... A kvůli těm taxíkům jsou naprosto
směšné jakékoliv zmínky o nějakém 'odlehčování dopravní zátěže v centru'. DĚJE SE ZDE PRAVÝ OPAK !
# 101 Taxikařina – velké samostatné téma a na Praze 1 velmi zdivočelá věc. Někdy dopravní špička během celé noci –
způsobovaná kolonami (většinou prázdných, nahoře svítících) vozů taxi v některých ulicích. Burácení, rachocení taxíků, otřesy a
vibrace v některých ulicích ještě umocňují dlažební kostky. Taxíky jezdí celé noci dokolečka kolem bloků domů a 'loví'
zákazníky. Taxíky stojící na místech, KDE VŮBEC NENÍ STANOVIŠTĚ. Stání taxíků porůznu v celé délce ulice. Neustálé
troubení taxíků a taxikáři hlasitě hraná tzv. tuc-tuc hudba. Celonoční kvílení brzd, rachot startujících, anebo během dlouhého stání
ZAPNUTÝCH MOTORŮ pod okny rezidentů, bouchání prudce zavíraných dveří vozů. Chování taxikářů. Ze strany taxikářů
nedbaní různých obecných, anebo místních pravidel. Policisté kolem toho všeho často jen bezzájmově projíždějí ve svých vozech
(další výrazné navýšení provozu!) a během noci se rušivým stává i čím dál častější spouštění takových těch policejních sirének
nebo jak to nazvat. Praha 1 se na některých místech stává celonoční autodráhou pro taxíky a policejní vozy, které určitými ulicemi
neustále dokolečka projíždějí! TO VŠE NENÍ SLUČITELNÉ S DOBRÝM A ZDRAVÝM ŽIVOTEM V BYTOVÉREZIDENČNÍ ZÓNĚ!
# 102 Vznikly též tyto minidokumenty na stream.cz. Uvádím zde na ně odkazy :
https://www.stream.cz/porady/praha-vs-prachy/
http://www.csfd.cz/film/406549-praha-vs-prachy/
https://www.stream.cz/porady/mesto-podvodu/
http://www.csfd.cz/film/365618-mesto-podvodu/
A PRO MĚ VELMI ZAJÍMAVÝ rozhovor s paní Drtinovou na DVTV :
http://video.aktualne.cz/dvtv/magistrat-s-podvody-v-praze-nic-nedela-rika-autordokumentu/r~29c8b436cc0711e497be0025900fea04/
Stránka 13 z 15
Zároveň k tomuto tématu naslouchám přístupu a myšlenkám pana Zdeňka Ponerta (taxikář, ale nejen taxikář). Je podle mě dobré
seznámit se také s jeho přístupem a porozumět jeho snahám. Je výraznou součástí dění (nejen) na Praze 1.
http://narodnirada-skde.cz/
http://www.zdenekponert1965.cz/
# 103 Bezpečnost. Velké téma. Neboť lidé, kteří se stanou občansky angažovanými, zorganizují nějakou petici, pozvednou hlas,
žádají o pomoc úřady či policii, brání se proti tomu všemu, těm někdy bývá vyhrožováno. Nebo jsou zastrašováni. Nebo jsou
napadeni. Mně bylo pracovníkem jedné provozovny řečeno: "Jestli ještě budeš o činění naší restaurace informovat policii čuráku,
anebo o všem dopisovat s úřady, zabiju tě."
"Jsem tu celý život doma, já tu bydlím a vy neustále zasahujete do života v naší soukromé bytové jednotce!" já na to.
"Zabiju tě…" (+ výhružné gesto a nastavení těla)
S mužem, který mi vyhrožoval, jsem se pak po čase sešel na úřadě a v přítomnosti zapisovatelky jsem jasně řekl, že z toho
vyhrožování neviním ani tak toho muže, ale především Magistrát a další úřady, neboť to, že si na Praze 1 mnozí dělají co chtějí a
dovolují si různé věci, onen stav bezpráví se děje díky bezzájmovosti, nečinění a špatné správě ze strany úřadů!
# 104 TO JE DLE MÉHO NÁZORU MIMO JINÉ TEN PRAVÝ DŮVOD, PROČ NA PRAZE 1 ROK OD ROKU KLESÁ
POČET OBYVATEL. NEJDE O TO, PANÍ PRIMÁTORKO, ŽE BY TO BYLA OTÁZKA ROZENÍ DĚTÍ! JDE SPÍŠE O TO,
SLYŠTE PROSÍM, CHÁPEJTE PROSÍM, ŽE RODINY ZDE NECHTĚJÍ BÝT, ŽE LIDÉ NEMAJÍ ZÁJEM RODIT A
S DĚTMI PAK BYDLET ZDE NA PRAZE 1! Což pro mě je evidentní…, avšak mnohé úředníky, starosty, primátory, aby
k zvážení a ctění takových pohledů na věc člověk zoufale dlouhá leta přemlouval!
# 105 ZDE NYNÍ NENÍ DOBRÉ MÍSTO K ŽITÍ. Ano, jde o to, o jaký se jedná byt, dům, ulici. Né všechny ulice, domy a
prostory v nich jsou něčím zasažené. Je možné (a dle mého názoru vhodné) vše mapovat, sbírat informace, dělat statistiky,
ZANÁŠET ÚDAJE DO ELEKTRONICKÝCH MAP, TABULEK a podobně. Je ale možné konstatovat, že obecně míra občanské
nespokojenosti např. v posledních dvou letech na Praze 1 rapidně vzrostla. Dokladem toho jsou četná lejstra (včetně např.
několika občanských petic), foto a videodokumentace – ve vlastnictví občanů i ve vlastnictví úřadů. Též existují různé ústní
výpovědi a svědectví lidí. To vše existuje, je možné to dát dohromady!
# 106 Žádám, prosím paní Adriano – slyšte můj hlas i hlas mnoha dalších. Ten stav zde je katastrofální. Úpadkový. Ti, co žijí ve
středu toho, zasaženi tím vším, těžko to mohou vyjádřit jinými slovy. Řekla jste, že je Vám líto, že se na Praze 1 necítím dobře.
Avšak já říkám, že této lítosti nyní nevěřím – vnímám to spíše jako prázdné slovo, aby se na mou interpelaci PROSTĚ 'NĚCO'
řeklo. Věci je třeba STUDOVAT, HLUBOKO DO NICH PRONIKAT... Možná pak, jednou... bude vám něco v souvislosti s
životy lidí na Praze 1 skutečně upřímně a hluboce líto. Ale zatím si myslím, že s tím, o čem zde píšu, nesoucítíte, nejste s tím
sžita, zatím ne...
Zároveň říkám, že zdaleka nejde jen o mě. Znovu připomínám, že jsem interpeloval za stovky lidí z Prahy 1! Neboť přinejmenším
takovému množství lidí se zde také nežije dobře!
Dodáno později
# 107 Velkým tématem je pro mě také všechno to, co se mezi lidmi říká, šušká, například o jednotlivých zastupitelích (ať už
zastupitelích na Magistrátě, anebo na Praze 1) a také o panu starostovi Lomeckém. O tom, co si v zákulisí myslí, co říkají, co
dělají. Jak zneužívají svou moc. Otázkou pro mě je – co z toho všeho je pravda? Co z toho je pravda částečně? Co z toho je lež?
NEVÍM, nedokážu vědět. Jen všechny tyto hlášky a informace poslouchám. Někdy jsou takové hlášky věcmi dosti zásadními a
vypovídajícími o různých druzích korupce a bezcharakternosti. Mělo-li by to všechno být pravdou, pak bych se nedivil, že se na
Praze 1 dějí určité věci, že je zde taková situace, jaká zde je, a že mnozí lidé se pomoci v určitých směrech nedovolají. Popravdě,
někdy mi z toho, co slyším, běhá mráz po zádech. Je to pravda, není to pravda, je to tak, není to tak... ?
Mimo jiné jsem třeba slyšel, že některé provozovny na Praze 1 prý dávají někomu z úřadů peníze, aby pak úřady nechaly
provozovny dělat si co chtějí. Také jsem slyšel, že některá média se odmítají o situaci na Praze 1 zmiňovat, protože by se napsané
nelíbilo některým politikům - 'do toho prý média nepůjdou'. Že pan Lomecký má pod palcem mnohá média. Atd., atd.
# 108 Osm hodin... celých 8 hodin jsem si povídal s jedním člověkem, který zde na Starém Městě pracuje. Povídali jsme si o tom,
jak to zde chodí a o spoustě dalších věcí. Aniž vím, je-li to vše pravda, jisté je, že provozovny na Praze 1 opakovaně označil jako
PRAČKY PENĚZ. Též trochu vysvětloval, jak to zde prý chodí. Ten člověk měl za to, že provozovny zde vykazují příjmy
VĚTŠÍ, nežli skutečně mají. Neboť objevují se zde prý peníze, které určití lidé chtějí zlegalizovat a rádi z nich i odvedou daně, ale
potřebují způsob jak ty peníze zviditelnit, jak úřadům vysvětlit, kde se vzaly. Lživě se prý řekne, že jsou z obratu podniku. O
TOM JE PRÝ PRAHA 1 – TAKOVÁTO PRAČKA PENĚZ. ZE 'ŠPINAVÝCH' PENĚZ (NĚJAK NEČESTNĚ NABITÝCH
PENĚZ) SE STANOU 'ČISTÉ' – tím, že je lháno, kde že se ty peníze vlastně vzaly.
Je to tak, není to tak? Rozhodně jsem to během těch osmi hodin povídání slyšel opakovaně. A já vůbec poslední dobou slýchám
věci.
Je zajímavé, jak je těžké někoho (třeba z médií) požádat, aby tento text přečetl a komunikoval o jeho obsahu se mnou. Jakoby to,
že CENTRUM, STŘED PRAHY MÁ MOŽNÁ TAKOVÝTO CHARAKTER... NEBYLO PRO PRAHU A TENTO NÁROD
NIJAK ZÁSADNÍ, KLÍČOVÉ, URČUJÍCÍ, O NĚČEM VYPOVÍDAJÍCÍ.
Stránka 14 z 15
A TAKÉ TO, ŽE MAGISTRÁT A ÚŘAD MČ PRAHA 1 TOTO DOPUSTILI!
# 109 Po několika krátkých komunikacích (přímé oslovení naživo) s bývalým primátorem Tomášem Hudečkem jsem dospěl k
názoru, že ten muž..., že jemu jsou věci jež popisuji v tomto textu (a také ve starším textu směřovaném přímo jemu) PROSTĚ
UKRADENÉ, NEZAJÍMAJÍ HO. A nezajímají ho ani lidé, kterých se takové věci dotýkají. Takový primátor to podle mě byl a
takový zastupitel (za TOP09) to podle mě je.
Jakoby ho zajímaly jen určité specifické projekty, různá jeho 'dítka', anebo výběrové věci, se kterými asi přišli jiní, ale kterým se
on hodně věnoval, ale např. obsah tohoto textu ho nevzrušuje, vlastně nezajímá, ani lidé, kterých se jevy popisované v tomto textu
bolestně týkají. Mohu se mýlit, ale tak to nyní vidím. To všechno ale v případě PRIMÁTORA (anebo chcete-li v případě
nedávného primátora a současného zastupitele) nevnímám jako dobrý a zdravý přístup. Pro mě to nebyl dobrý primátor a pro mě
to není dobrý zastupitel. V mém aktuálním chápání věcí je to člověk, který je vlastně 'k lidem v podhraní' LHOSTEJNÝ,
PŘEHLÍŽIVÝ. Jakoby mu jeho životní role (např. že je študovaný, že se stal primátorem a zastupitelem, atd.) nezdravě stouply do
hlavy.
# 110 Netřeba hráti nějakou komédii – můžeme si podle mě přiznat, že hlas ZAMĚSTNANCŮ Magistrátu či Úřadu MČ Praha 1
je vlastně do jisté míry odepsaný. HLAS TĚCHTO TISÍCŮ(!) LIDÍ, TO, CO SI MYSLÍ, CO SI JAKO OBČANÉ PŘEJÍ, MOC
NEUSLYŠÍME. Důvod je prostý – mají strach o svá místa, nechtějí přijít o své platy, ani jít do nějaké tenze (napětí) či konfliktu s
nadřízenými, s vedením, s institucí jako takovou. Takže tito lidé si někdy před vámi vylijí srdce mezi čtyřma očima, řeknou vám v
soukromí co si myslí, co v práci zažívají či jak se cítí, anebo v tichosti a 'nenápadně' něco přečtou nebo vyslechnou od vás, někdy
s vámi zasdílejí nějakou 'interní' informaci, ale otevřeně hlas nepozvednou, otevřeně neřeknou co si myslí, co jako občané nebo
pracovníci úřadu chtějí, nic veřejně neokomentují, neodváží se podat nějakou konstruktivní kritiku. A tím tedy tato mocná a věcí a
poměrů často znalá lidská síla spí - a nejen tito pracovníci, ale obecně i mnozí další lidé tohoto města z různých důvodů mlčí,
nevyjadřují se, nepřispívají, bojí se. Je to pak jako nějaká díra, mezera, něco co chybí. Tento jev činí dle mého názoru naše obecné
životní podmínky horšími. A pak se mnozí lidé diví, že situace je neuspokojivá. Proto asi mnozí aspoň náhradně nadávají třeba u
televize – člověk sedí u debilizátoru (někdy bych bednu nazval 'ničitelem národa') a nadává, na politiky, na vládu, na Krndu (to
sem nevymyslel já, to ne já, to já jenom slyšel, že paní primátorce tak říkají!) Když může člověk, občan, říci něco v reálné životní
situaci, mlčí... Např. zaměstnanci Magistrátu či Úřadu MČ Praha 1, kteří mohou o lecčems mluvit, vypovídat, přispívat svým
vyjádřením a ovlivňovat... jsou myslím často spíš ticho. To ale potom pro mě není zdravá instituce. To je o strachu.
# 111 Zaměstnanci potřebují peníze, zajistit základní živobytí, rodiny, děti. Anebo jednou za čas třeba tu novou telku, cestu k moři
a tak podobně. Nechtějí ohrozit svůj pracovní poměr. Chápu to. Na druhou stranu mi to přijde strašné, anebo bez emocí řečeno –
velmi neperspektivní. Už jen tyto dva odstavce poukazují dle mého názoru na velké samostatné a zásadní thema. Jak jsme jako
společnost zamrzlí, žijící ve strachu, ZOTROČENÍ, na svých pracovištích, I JAKO NÁROD. Bojíme se z různých důvodů
pípnout. Jsme takoví 'neživí'. Sice už tu není 'Habsburk, Němec, Sovětský svaz' (já vím, na Magistrátě je paní Semelová, pan
Hrůza a dva další zastupitelé KSČM... což je někomu jedno a někomu trnem v oku, no, já mám o všem ještě trochu jiné
myšlenky), ale přesto situaci v Praze a v naší zemi nevnímám jako zdravou a svobodnou. Něco tu totiž je. Něco zčásti viditelného
a něco zčásti neviditelného, co nás zotročuje. Různými způsoby. Každý z nás by se mohl pokusit formulovat a slovy vystihnout
tyto naše zjevné i skryté otrokáře nebo principy, které nás zotročují. Navrhuji České televizi, aby jeden den na jednom ze svých
kanálů věnovala tématu – "Jsme jako otroci? A co nás zotročuje, jaké je naše jho?" A mohli by nechat různé lidi vyjadřovat se na
to téma. Lidi učené i prosté.
# 112 Jo a hned den na to by mohla Česká televize s mnohaletým zpožděním realizovat první celodenní otevřenou debatu na téma
: "Co si BEZ CENZURY myslíme o pozadí událostí 11.září 2001..." (I při vyloučení hlavních konspiračních teorií by pořád mohly
nejspíše POPRVÉ V NAŠÍ TELEVIZI zaznívat zajímavé věci. A prokládat by se to mohlo klasickými Youtube videi na to téma a
následnými diskuzemi o nich.)
Právo na ticho a klid a PROČ
# 113 Co se hudby týče, vidím věci nějak takto : Hudba (a melodie, rytmus a tak) není ledajaký zvuk, nýbrž druh zvuku velmi
speciálního a mocného, 'kouzelného', který dokáže velmi zásadně ovlivňovat stav, rozpoložení, pocity a zdraví člověka. Hudba
(nebo taky třeba hlas) může člověka povznášet, harmonizovat, nalaďovat, uklidňovat, dělat mu dobře, (snad i léčit), anebo taky
může působit opačně, rušivě, destruktivně až ničivě. VŠECHNO TOTO PŮSOBENÍ, VLIV HUDBY NA ČLOVĚKA, JE ALE
VELMI INDIVIDUÁLNÍ. Co na jednoho v daný okamžik může působit dobře, na jiného naopak špatně. A proto mi přijde velmi
důležité, zásadní, aby si každý člověk mohl alespoň u sebe doma, v soukromí, v každé konkrétní chvíli vybrat, jestli chce zrovna
poslouchat nějakou hudbu A PAK TEDY KONKRÉTNĚ JAKOU, anebo jestli chce v daný okamžik spočívat v TICHU, být zcela
bez toho léčivě(-ničivého) zvuku v podobě hudby.
# 114 Například nechtěná a dlouhodobě působící tuc-tuc reprodukovaná hudba (anebo taky třeba bušení do bubnů naživo), anebo
spíše jen zbytkové buchy a otřesy z ní neboli HLUK, směs specifických zvuků a vibrací, které skrze zdi a vzduch zasahují některé
bytové jednotky, to může být obrovský narušovatel, ba ničitel lidského klidu a pohody a také ZDRAVÍ... A to ať už se chce
člověk doma v klidu dívat na televizi, anebo být potichu, anebo třeba spát... či pracovat a psát tento rozmilý a paní primátorce
kynoucí text.
Stránka 15 z 15
Ne, nikoliv, nemám nic proti hudbě, tím spíš ne, že se v životě rád oddávám tanci a pro tanečníky je hudba důležitá. Taky mám
rád filmy – a tam je také klíčová hudba. Anebo mě hudba může pomáhat při psaní...
# 115 Zároveň TICHO A MOŽNOST SPOČÍVAT V TICHU vnímám jako ještě královštější a pro jednotlivého člověka i lidský
rod jako takový zásadnější 'hodnotu či kvalitu' než hudbu. Ticho, schopnost vypnout neustálé sycení smyslů vjemy a k tomu ztišit
vlastní mysl a přemýšlení souvisí v chápání či prožívání některých lidí se spiritualitou, duchovnem či Bohem. Ticho je
označováno za jakousi 'bránu k poznání Boha, ke kontaktu s Bohem'. Považuji za možné (považuji za hodné pozornosti), že je to
pro společnost něco velmi důležitého a ozdravného, když se aspoň část populace dokáže oddávat tomuto tichu (Tichu) a tím
pěstovat jakýsi kontakt s něčím Vyšším, anebo by se také dalo říci kontakt se svým nitrem, se sebou samým, atd. Ticho mi tedy
přijde jako velice životadárné a prospolečensky a pronárodně důležité, vnímám ho jako univerzální lidskou hodnotu, která však
není dostatečně zdůrazňována a využívána. Považuji za důležité a klíčové CHRÁNIT PRÁVO LIDÍ NA TICHO A KLID. Chránit
lidské smysly před zahlcováním – alespoň tam, kde jsou lidé doma, čili v pásmu 1! Zároveň v pásmu 2 (ulice, veřejný prostor)
bych vždy velmi pečlivě zvažoval co a jak tam realizovat (i co se týká generování zvuků).
# 116 Beru věci tak, že když je někdo schopen a ochoten upřímně se ve svém nitru obracet a modlit k Bohu, anebo se nějak
uvnitřňovat, ztišovat (v mém chápání to vše souvisí – Bůh a Ticho), tak že je to velkým přínosem nejen pro toho člověka samého,
ale také pro jeho okolí, pro Prahu, pro národ, anebo taky třeba pro místnost plnou rokujících magistrátních zastupitelů a pro zdar
jejich práce. Otázkou je, co by se dělo, kdyby se magistrátní zastupitelé dokázali oddávat takovému vnitřnímu tichu. (A zároveň k
tomu třeba jednou za čas i nespoutanému tanci, anebo kdyby si někdy vlezli na stůl, pak zase pod stůl, pak chvíli vyplazovali
jazyky a kouleli očima a volali nahlas 'ulilíí' a 'hulalá'... a pak teprve zasedli k jednání!)
# 117 V Česku se velmi rádi hlásíme k takovým lidem z naší historie jako jsou například Karel IV., Hus, Komenský... Snad
abychom dávali najevo, že jsme národ, který 'také má své osobnosti a historii'! Jak ale vnímáme jejich vztah k Bohu, jejich
zbožnost? Vnímáme ji vůbec? A když ano, vnímáme ji jako něco, co vyplývalo z nějaké jejich 'středověké nevědomosti', jako
nějaké neužitečné pánbíčkářství? Anebo se tato stránka jejich osobností může nějak prakticky vztahovat i k současnému člověku,
souviset s ním, s naší dobou, s aktuálním děním? A potom tedy jak?
# 118 Z poznámek odjinud (říjen 2015) : Praha vždy měla určitou duchovní tradici, i skrze své krále, možná i prezidenty,
duchovní tradici ve smyslu nějakého vztahování se lidí k Bohu (viz např. Karel IV.) Ano, vím, slovo Bůh nemá mnoho lidí rádo.
Anebo taky slovo náboženství. Tím spíš dnes, když se v Sýrii a Iráku děje to, co se tam děje.
Vnímám věc tak, že (existu)je-li Bůh, má-li slovo Bůh smysl, význam a něco se za ním skrývá, pak to není tak, že je Bohů natisíc,
podle toho jak si kdo Boha představuje. Existuje-li Bůh, pak je v mém chápání Jeden, bez ohledu na to, co kdo o Bohu vymyslí,
bez ohledu na to, jestli dá někdo Bohu název Otec (po křesťansku), anebo Alláh (po muslimsku).
Nevnímám Boha jako něco či někoho, kdo něco lidem přikazuje. To různí lidé neustále přicházejí s různými LIDSKÝMI
VÝKLADY, co prý Bůh po člověku chce, co prý 'Bůh říká' nebo dokonce přikazuje. (Např. 'zabíjet určité lidi', ubližovat, atd. –
platí dnes hlavně pro určité muslimy.) Tyto výklady nejsou v mém chápání od Boha, ale jsou to myšlenky a rozhodnutí
nevědomých lidí, samozvaných vykladačů, kteří za tyto myšlenky a jejich případné realizování nesou plnou zodpovědnost.
Někdy věc vnímám tak, že Bůh se může použít, anebo zneužít. Že Bůh může v lidské společnosti fungovat jako oheň, anebo třeba
jako atomová energie – může sloužit a pomáhat, anebo může být člověkem zneužita k ničení. (Jsou to nepřesná přirovnání, ale
aspoň trochu se snažím přiblížit, jak věci vidím...)
# 119 Bůh podle mého dosavadního studia a 'pátrání' hodně souvisí s... s prostým TICHEM. Ticho, schopnost vyciťovat ticho,
schopnost – aspoň někdy – spočívat v tichu a toto ticho v sobě ještě dále prohlubovat, vnímám jako jednu z univerzálních lidských
a tedy i národních hodnot. Ticho (prý) je jakousi branou k poznání Boha. A s tichem (prý) souvisí také Pravda, jakási Pravda
s velkým P...
# 120 Co je např. typické pro Prahu 1? Co zde bylo ve velkém počtu stavěno? Je zde evidentně přítomna jakási 'vertikální'
architektura reprezentovaná KOSTELY s věžemi ukazujícími k 'nebi'. Kostely a zase kostely, což jsou místa věnovaná Bohu a
místa, pro která je typické a přirozené uvnitřňování a ticho. A i když dnes již jsou tato místa jakoby moc masivní a chladně
působící (a církve, respektive lidé z církví v průběhu staletí hlásali a dělali všelijaké věci...), řekl bych, že tradice nějakého druhu
obracení se k Bohu a pěstování vnitřního ticha existuje, přetrvává a dále se rozvíjí, mimo jiné například v soukromých domovech
(bytech) lidí – byty a pokoje jsou útulnější. Avšak mnohý byt na Starém Městě pražském a klid na život pro lidi, kteří ho obývají,
není ctěn – není ctěn a podporován nejen ze strany bezohledných lidí, ale hlavně není ctěn a podporován ZE STRANY MČ
PRAHA 1 A MAGISTRÁTU...
# 121 O tichu a hudbě řekl něco pro mě velmi zajímavého a inspirujícího Benjamin Kuras.
Český rozhlas Dvojka, Kupředu do minulosti - Benjamin Kuras, rozhovor s Martinou Kociánovou:
http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudominulosti/_zprava/benjamin-kuras-migracni-vlna-tsunami-privadi-lidi-kteri-v-nasizapadni-civilizaci-pokracovat-nebudou-nechteji-a-nezajima-je--1534221
Štěpán z Prahy

Realita Prahy 1? Pravda o Praze 1 a hl. m. Praha?

Transkript

Podobné dokumenty

Český bratr 1-2011 - Evangelický časopis

Hodnotová orientácia súčasnej mládeže a jej význam v

Ukázka knihy - Ing. Miroslav Hrabica

Tisková zpráva - Mercedes-Benz Prague Fashion Week

Ke stažení: Orl-2015-6

Jak vystoupit z EU

Metody čištění plastiky z papírmašé – Boží Hrob - arte-fakt

Stáhněte si časopis Direkt č. 5/2010

Helen Stanku

Dokument - Otrokovice

zpráva k výzkumu „the beat of the street“

Martin Churavý

Lodní deník - Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod

NP9 - Naše Praha 9

Celý text - Česká společnost pro právo životního prostředí

Zatížení větrem podle ČSN EN 1991-1-4 zvýší ceny

SFÉRA 12/2014

Zbraslavské noviny 1/2011

Olomoucký POHÁR zima 2012/2013

Strategická výzkumná agenda - Zemní plyn a biometan v dopravě

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE

ZÁPIS z kolegia děkana FCHI konaného dne 13. 10. 2015 Přítomni