Komunikace s jinými programy

Transkript

Komunikace s jinými programy
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
FAKULTA STAVEBNÍ
JIŘÍ JEŽEK
GEODETICKÉ PROGRAMY
MODUL GE52
STUDIJNÍ OPORY
PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
© Ing. Jiří Ježek, 2005
Záhlaví liché stránky (zpravidla název kapitoly)
OBSAH
1 Úvod 5
1.1 Cíle ........................................................................................................5
1.2 Požadované znalosti ..............................................................................5
1.3 Doba potřebná ke studiu .......................................................................5
1.4 Klíčová slova.........................................................................................5
1.5 Metodický návod pro práci s textem.....................................................5
2 Programy používané v geodézii...................................................................6
2.1 Historie..................................................................................................6
2.2 Kategorie programů ..............................................................................7
2.2.1
Programy oborové...................................................................7
2.2.1.1 Programy výpočetní ................................................................7
2.2.1.2 Programy výpočetně-grafické.................................................7
2.2.1.3 Geodetické nadstavby obecných CAD programů...................8
2.2.1.4 Programy fotogrammetrické ...................................................8
2.2.2
Programy multioborové ..........................................................8
2.2.2.1 Programy CAD .......................................................................9
2.2.2.2 Programy GIS .........................................................................9
2.2.2.3 Programy speciální..................................................................9
2.2.3
Přehled programů..................................................................10
Charakteristiky a funkce vybraných programů ............................................12
2.2.4
Groma ...................................................................................12
2.2.5
Kokeš ....................................................................................13
2.2.6
VKM .....................................................................................15
2.2.7
Geus ......................................................................................16
2.2.8
Microstation ..........................................................................18
2.2.9
Geodetické nadstavby pro Microstation firmy Gisoft ..........20
2.2.9.1 Mgeo .....................................................................................20
2.2.9.2 GeoTools...............................................................................21
2.2.10 Geodetické nadstavby pro Microstation firmy HSI ..............22
2.2.10.1 ProGEO.................................................................................22
2.2.10.2 MacroGEO............................................................................24
2.2.10.3 HSI Tools ..............................................................................26
2.2.11 Geodetické nadstavby pro Microstation firmy Geovap ........26
2.2.11.1 TechLine ...............................................................................27
2.2.12 Autocad .................................................................................28
2.2.13 Geodetické nadstavby pro Autocad ......................................29
2.2.13.1 PC-GEOdet ...........................................................................29
3 Kokeš - vybrané funkce..............................................................................31
3.1 Import souřadnic .................................................................................31
3.2 Nastavení základních atributů .............................................................33
3.3 Kresba linií..........................................................................................34
- 3 (3) -
3.4
3.5
3.6
3.7
Vkládání značek ................................................................................. 36
Vkládání textu .................................................................................... 37
Kresba Expertem ................................................................................ 37
Komunikace s jinými programy ......................................................... 38
3.7.1
Import DGN ......................................................................... 39
3.7.2
Rastry - import a export ....................................................... 43
3.7.3
Export DGN ......................................................................... 44
3.8 Export souřadnic................................................................................. 47
4 VKM – vybrané funkce ............................................................................. 50
4.1 Import souřadnic................................................................................. 50
4.2 Nastavení základních atributů ............................................................ 52
4.3 Kresba linií ......................................................................................... 52
4.4 Kresba značek..................................................................................... 54
4.5 Vkládání textu .................................................................................... 55
4.6 Komunikace s jinými programy ......................................................... 56
4.6.1
Import dat ............................................................................. 56
4.6.2
Import DGN ......................................................................... 56
4.6.3
Rastry - import ..................................................................... 57
4.6.4
Export dat ............................................................................. 58
4.6.5
Export DGN ......................................................................... 58
4.7 Export souřadnic................................................................................. 58
5 Microstation – vybrané funkce ................................................................. 65
5.1 Import souřadnic................................................................................. 65
5.2 Nastavení základních atributů ............................................................ 68
5.3 Kresba linií ......................................................................................... 69
5.4 Kresba značek..................................................................................... 70
5.5 Vkládání textu .................................................................................... 72
5.6 Komunikace s jinými programy ......................................................... 74
5.6.1
Import dat ............................................................................. 74
5.6.2
Import DWG/DXF ............................................................... 74
5.6.3
Export DWG/DXF ............................................................... 78
5.6.4
Rastry - import ..................................................................... 83
5.6.5
Import textu .......................................................................... 84
5.6.6
Práce se schránkou ............................................................... 85
5.6.6.1 Kopírování dat do schránky Windows ................................. 85
5.6.6.2 Vložení dat ze schránky Windows ....................................... 85
5.7 Export souřadnic................................................................................. 85
5.8 Spolupráce s programem Groma ........................................................ 86
6 Studijní prameny ....................................................................................... 91
6.1 Seznam použité literatury ................................................................... 91
6.2 Seznam doplňkové studijní literatury................................................. 91
6.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny......................................... 91
Klíč ................................................................................................................... 92
Záhlaví liché stránky (zpravidla název kapitoly)
1
Úvod
1.1
Cíle
Cílem tohoto předmětu je seznámit se se širokým spektrem programů
používaných v geodézii, naučit se tyto programy zařadit do příslušných
kategorií a znát jejich základní charakteristiky a funkce.
V části praktické bude navázáno na výuku probíhající v předmětech a
cvičeních Geodézie, Mapování a především Microstation a Počítačová grafika.
Náplň této části ovlivní dostupnost programů a jejich verzí v počítačových
učebnách Ústavu geodézie.
1.2
Požadované znalosti
Pro bezproblémové studium je třeba zvládat na standardní úrovni ovládání
programů pod operačním systémem Windows, z předchozích výše uvedených
předmětů ovládání programů Groma, Kokeš, VKM, Microstation s nadstavbou
Mgeo na úrovni dané rozsahem předchozí výuky.
1.3
Doba potřebná ke studiu
Pro zvládnutí tohoto předmětu v denním studiu je plánovaná hodinová dotace
v jednom semestru 0-2 hod. týdně, tj. bez přednášek, 2 hod. cvičení. Při délce
trvání 1 semestru 13 týdnů (1 týden vyhrazen pro zápočet) to odpovídá 13 x 2,
tj. 26 hodin studia.
V případě samostudia zahrnujícího vyhledávání odkazovaných informací na
internetu a v manuálech programů a zahrnujícího samostatnou práci
s programy (příp. instalaci jejich demoverzí) a zpracování zadaných úkolů se
výše uvedená doba může znásobit koeficientem 2-3.
1.4
Klíčová slova
Výpočetní funkce, seznam souřadnic, výkres, atributy prvku, objektová kresba,
kódování, topologie, značka, buňka, text, rastr.
1.5
Metodický návod pro práci s textem
V textu je důsledně dodržován jednotný systém závorek a odrážek pro lepší
orientaci v dialogových oknech -{Dialogové okno}, Karta, [Tlačítko].
Seznamy.
Editační políčko.
Zaškrtávací políčko.
o Přepínač.
Tlačítko.
- 5 (5) -
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
2
Programy používané v geodézii
Geodézie je obor, který umožňuje používat velkou řadu různorodých
programových prostředků. V následující kapitolách, po krátké exkurzi do
historie, bude popsáno rozdělení programů do základních kategorií a u
vybraných programů budou uvedeny jejich charakteristiky a základní funkce.
2.1
Historie
Zatímco v 70. letech minulého století při automatizaci výpočtů v geodézii převažovalo externí zpracování výsledků měření a dat na sálových počítačích řady
EC (kompatibilních s IBM 370), 80. léta znamenala posun k vyšším možnostem zpracování dat přímo v podnicích Geodézie n.p. (tehdejší jediný specializovaný celorepublikový geodetický podnik). Pracoviště byla vybavena například programovatelnými kalkulátory Texas Instruments, pro něž existovaly
programy pro výpočty polygonových pořadů i pro jiné souřadnicové výpočty.
Od roku 1984 začala být jednotlivá pracoviště geodézie v krajích vybavována
sálovými minipočítači řady SM (SM4-20, kompatibilní s PDP-11).
Pro tuto novou výpočetní techniku byly postupně vyvíjeny programové balíky
jednotlivých subsystémů, a to jednak pro systémy ASŘ (automatizované systémy řízení podniku), ale hlavně pro podporu geodetických prací. Původní
koncepce počítala s centralizovaným zpracováním dat a pro počítače řady SM
tedy zůstávala role pracovišť pro přípravu a předzpracování dat, a to jak
v systému GEOMAP (obsahujícím pořízení zápisníků měření a předpisu kresby), tak v systému GEOREN (příprava a vstupní kontroly změnových vět
registru evidence nemovitostí), GEOGEP (pořízení a kontroly dat pro
zpracování geometrických plánů). Ověřená a zkontrolovaná data se přes
disketu (8 palců) nebo přes magnetickou pásku předávala ke konečnému
zpracování na centrální počítač EC 1033 (GKP Praha) a počet cyklů s vrácením
chybných dat se minimalizoval. Systémy GEOMAP a GEOREN se dále
rozvíjely směrem k větší samostatnosti decentralizovaných pracovišť, záhy byl
obohacen o výpočty souřadnic podrobných bodů, zpracování předpisu kresby
bylo dotaženo až po vytvoření tzv. kreslicí pásky (kreslivky, původně na děrné
pásce, později na magnetické pásce), která obsahovala instrukce pro stolový
koordinátograf Corragraph, což umožňovalo vykreslení (rytí do rycích vrstev)
v GKP. Po vybavení podniků geodézie digigrafy a vyhotovení konverzního
programu převádějícího instrukce Corragraphu do instrukcí digigrafu byly
vytvořeny podmínky pro větší technologické osamostatnění podniků geodézie.
Samostatným subsystémem byl GEOAPL obsahující další zejména výpočetní
aplikace, například GAPOLA pro výpočty polygonových pořadů podle tehdy
platných
předpisů.
Decentralizaci
zpracování dat napomohly nové trendy ve výpočetní technice, a
to v druhé půli 80. let nástupem 8-bitových mikropočítačů, které se objevily
pod názvem PMD a jimiž byla vybavena okresní pracoviště se základním programovým vybavením pro výpočty, digitalizaci map a další technologické postupy, později též 8-bitové mikropočítače TNS (Slušovice), což ale ke konci
80. let vyústilo v postupné nasazování 16-bitových mikropočítačů nazývaných
též osobní počítače.
- 6 (6) -
2.2
Kategorie programů
Programy používané v geodézii je možno dělit do skupin podle nejrůznějších
hledisek. Jednou z možností je rozdělení do dvou základních skupin na :
• programy oborové – vyvinuté speciálně pro potřeby geodetů
• programy multioborové – vyvinuté pro potřeby více oborů
2.2.1
Programy oborové
Tyto programy mají 4 základní formy :
• programy výpočetní
• programy výpočetně-grafické
• geodetické nadstavby obecných CAD programů
• fotogrammetrické
2.2.1.1 Programy výpočetní
Základním úkolem těchto programů je výpočet souřadnic a výšek bodů bodového pole a výpočet bodů podrobných. Předpokladem je schopnost načítání
měřených dat příp. souřadnic z geodetických měřících přístrojů a záznamníků.
Dalšími důležitými vlastnostmi jsou transformace souřadnic, výpočet vytyčovacích prvků, výpočet výměr a kubatur a výpočty pro potřeby inženýrské geodézie a katastru nemovitostí.
Speciálními typy těchto programů jsou programy pro vyrovnání sítí a programy
pro zpracování měření GPS. Prvně jmenované mají dnes často formu nadstandardních modulů výpočetních programů.
2.2.1.2 Programy výpočetně-grafické
Základním úkolem těchto programů krom výše uvedených funkcí výpočetních
je import souřadnic (s případným užitím kódování) do grafického prostředí a
spojení kresby polohopisu a výškopisu, umístění mapových značek, popisů a
dalších speciálních prvků např. kót.
Dalšími důležitými vlastnostmi je schopnost transformace vektorových dat a
schopnost načítání rozličných typů rastrových dat a jejich transformace. Obvyklými moduly těchto programů bývají moduly pro řešení úloh inženýrské
geodézie a katastru nemovitostí. Doplňujícími moduly mohou být moduly pro
kontrolu správnosti atributové struktury kresby příp. její transformaci a moduly
pro kontrolu topologické čistoty kresby.
Tyto programy také zajišťují případný závěrečný tisk mapových listů
v rozličných kladech a s rozličnými mapovými rámy.
V geodetické praxi se téměř výhradně používají produkty českých firem,
z čehož vyplývá plně české uživatelské prostředí, důsledná návaznost na české
normy a předpisy a snadno přístupný servis. V neposlední řadě jsou tyto produkty několikanásobně lacinější než obecné CAD systémy s nezbytnými geodetickými nadstavbami a případnými nadstavbami pro práci s rastry.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
2.2.1.3 Geodetické nadstavby obecných CAD programů
Tyto programy řeší problémy, vyplývající z faktu, že obecné CAD programy
jsou primárně určené pro potřeby projektantů (Computer Aided Design - návrh
pomocí počítače). Zjednodušeně se dá říci, že podporují filozofii tvorby „něco
nakreslím, pak exportuji jako obrázek (většinou bez návaznosti na geodetické
souřadné systémy)“. Geodetovi pak při práci s těmito programy některé funkce
zcela chybí, některé vyhovují jen z části a velmi vysoké procento funkcí obecného CAD programu nikdy nevyužije.
Práce s geodetickými nadstavbami začíná importem vypočtených souřadnic
(případně měřených dat), pak následuje kresba s dodržením daných atributových a topologických pravidel (prostředky nadstavby, která tuto činnost zjednodušuje a má možnost následné kontroly) a končí se exportem všech souřadnic (i těch v rámci kresby nově zkonstruovaných) a digitální mapy (většinou
v daném kladu mapových listů). Některé nadstavby se snaží pracovat s databází
bodů a nahradit absenci seznamu souřadnic jako datového formátu v obecných
CAD programech. Je zabezpečeno, že výsledná mapa i souřadnice jsou vytvořeny v daném geodetickém souřadném systému.
Krom výše jmenovaných funkcí tyto nadstavby často řeší problematiku kódové
kresby, prostorové transformace vektorových i rastrových dat, převody atributových struktur mezi předpisy jednotlivých odběratelů a mnoho dalších věcí.
V geodetické praxi se téměř výhradně používají nadstavby vytvořené českými
firmami pro CAD systém Microstation.
2.2.1.4 Programy fotogrammetrické
Základním úkolem fotogrammetrických programů je v prvé řadě výpočet tzv.
prvků vnější orientace snímků, tzn. poloha a natočení snímků v okamžiku expozice ve zvoleném souřadnicovém systému, ve kterém je projekt zpracováván.
V návaznosti je pak možno ze snímků (minimálně 2) získat prostorové souřadnice jednotlivých podrobných bodů měřených objektů. Tento princip funguje
standardně u všech těchto programů. Dále je možno v některých programech
vytvářet virtuální modely objektů pomocí ploch, které jsou definovány pomocí
podrobných bodů a tyto lze pak opatřit i texturou pro realističtější vjem. Rozdíly v jednotlivých softwarech mohou být zejména ve způsobech výpočtů, možnostech ovlivnění výpočtů a míře automatizace procesu měření.
Poznámka
Programy fotogrammetrickými se dále nebudeme zabývat, proto jsou probírány
v přemětu Fotogrammetrie, který se sám profiluje jako samostatný obor.
2.2.2
Programy multioborové
Tyto programy můžeme rozdělit na :
• CAD
• GIS
• speciální
- 8 (8) -
2.2.2.1 Programy CAD
Programy CAD (Computer Aided Design - návrh pomocí počítače) slouží především k vytváření vektorové kresby ve 2D, případně ve 3D. Jak bylo výše
uvedeno, jsou určeny především k tvorbě projektů a pro geodetické potřeby je
třeba je většinou doplnit o speciální geodetickou nadstavbu.
V geodetické praxi se téměř výhradně používá programový produkt Microstation se speciálními nadstavbami, což někdy přináší problémy při přebírání dat
vytvářených projektanty a jinými subjekty, kteří většinou používají programový produkt Autocad a jemu podobné programy.
2.2.2.2 Programy GIS
Programy GIS řeší řadu úkolů v rámci jednoho nebo více oborů. Slouží k ukládání a konverzi různorodých geografických dat, k jejich prezentaci a plní další
funkce, jako jsou například prostorové analýzy dat. Data mohou být snadno
aktualizována, analyzována a prezentována různými způsoby a takto využívána
širokým spektrem uživatelů.
2.2.2.3 Programy speciální
Do této skupiny můžeme zařadit programy „nezařaditelné“ do předchozích
skupin, např. programy DMT (digitální modely terénu), programy pro tvorbu
podélných a příčných profilů, specializované produkty na práci s rastry a mnohé další.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
2.2.3
Přehled programů
OBOROVÉ PROGRAMY
Název
Firma
WWW
Výpočetní-komplexní
( GSEZ, MAPA 2 )
Geodézie Brno,
Ing. Konečný
GROMA
Geoline
www.groma.cz
Výpočetní-vyrovnání sítí
G-NET
Ing. Sedláček
www.gview.cz
GEODET
VUGTK
www.vugtk.cz
Výpočetní-zpracování GPS
Bernese GPS Software
Astronomical Institute
University of Berne
www.bernese.unibe.ch
SKI PRO
Leica
www.gefos.cz/leica
KŘOVÁK 32
Geovap
www.geovap.cz
TRANSFORM
Geodetické centrum
www.geoserver.cz
PINNACLE
TPS
www.geodis.cz
Výpočetně-grafické
( MAPA2 , ZK GEO )
Geodézie Brno,
Ing. Konečný
KOKEŠ
Gepro
www.gepro.cz
GEUS
Geus
www.geus.cz
VKM
Ing. Sedláček,
www.gview.cz
Ing. Konečný
Geodetické nadstavby CAD Programů
MGEO
Gisoft
www.gisoft.cz
TECHLINE
Geovap
www.geovap.cz
MACROGEO
HSI
www.hsi.cz
PROGEO
HSI
www.hsi.cz
MICROGEOS
VUGTK
www.vugtk.cz
DIKAT
VUGTK
www.vugtk.cz
PC-GEODET
AAC Solutions
www.aac-solutions.cz
AUTODESK SURVEY
Autodesk
www.autodesk.cz
Tab. 2.1: Oborové programy
- 10 (10) -
MULTIOBOROVÉ PROGRAMY
Název
Firma
WWW
CAD
MICROSTATION
Bentley
www.bentley.cz
AUTOCAD
Autodesk
www.autodesk.cz
GIS
ArcGIS, ArcGIS Desktop, ESRI
ArcView
www.esri.com
GEOMEDIA
Intergraph
www.intergraph.cz
AUTODESK MAP 3D
Autodesk
www.autodesk.cz
AUTODESK MAPGUIDE Autodesk
www.autodesk.cz
BENTLEY POWERMAP
Bentley
www.bentley.cz
TOPOL
Topol Software
www.topol.cz
MISYS
Gepro
www.gepro.cz
G-VIEW
Ing. Sedláček,
www.gview.cz
Ing. Konečný
Speciální
ATLAS
Atlas
www.atlasltd.cz
(SITEWORKS)
Intergraph
www.intergraph.cz
INROADS SITE
Bentley
www.bentley.cz
AUTODESK CIVIL 3D
Autodesk
www.autodesk.cz
( Autodesk Land Desktop ) Autodesk
www.autodesk.cz
GEOSURF
AAC Solutions
www.aac-solutions.cz
Microstation Descartes
Bentley
www.bentley.cz
I/RAS B
Bentley
www.bentley.cz
Reprogra- Bentley
www.bentley.cz
(Microstation
phic)
Autodesk Raster Design
Autodesk
www.autodesk.cz
Tab. 2.2: Multioborové programy
Poznámka
Názvy programů uvedené v závorkách znamenají, že uvedený produkt je ještě
rozšířený, ale jeho vývoj byl ukončen nebo nahrazen jiným programem.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Charakteristiky a funkce vybraných programů
2.2.4
Groma
Program Groma je určen ke geodetickým výpočtům. Lze v něm řešit všechny
základní geodetické úlohy. Umí zpracovávat data ve formátech všech běžných
záznamníků, dávkově i jednotlivými výpočty. Navíc obsahuje jednoduchou
grafiku a možnost digitalizace rastrových dat.
Obr. 2.1: Groma-hlavní okno
Veškeré výpočetní úlohy probíhají v dialogových oknech, v nichž jsou přehledně uspořádány všechny vstupní i výstupní údaje. Je možno mít otevřeno
více výpočetních oken a data mezi nimi přetahovat myší, případně je možno
zadat číslo bodu a nechat program doplnit souřadnice ze seznamu. Program
obsahuje tyto výpočetní úlohy :
Směrník a délka
Transformace souřadnic (shodnostní, podobnostní i afinní)
Polární metoda
Kontolní oměrné
Ortogonální metoda
Soubor kontrolních oměrných
Polární metoda dávkou
Konstrukční oměrné
Volné stanovisko (i protínání zpět)
Polární vytyčovací prvky
Protínání ze směrů
Ortogonální vytyčovací prvky
Hromadné protínání ze směrů
Výpočet výměr
Protínání z délek
Výpočet výšky stanoviska
- 12 (12) -
Průsečík přímek
Výpočet kubatur
Vyrovnání na přímku
Napojení změny do KM-D v dosavadním bodě
Všechny typy polygonových pořadů (i s výš- Napojení změny do KM-D v novém bodě
kovým výpočtem)
Výškový pořad
Tab. 2.3: Groma - výpočetní úlohy
Program také podporuje práci s kódy, vyhotovuje výpočetní protokoly, testuje
odchylky, umožňuje digitalizaci rastrových dat. Důležitou funkcí je přímá komunikace se systémem Microstation – je možno přetahovat body myší ze seznamů souřadnic a ukazovat body pro výpočetní funkce ve výkresu.
Systém lze doplňovat samostatnými programovými moduly pro řešení specifických úloh. V současné době jsou k dispozici tyto moduly:
Kontrolní kresba k výpočtům (v ceně programu). Výpočet zkreslení v Křovákově zobrazení (v ceně programu). Vyrovnání rovinné sítě metodou nejmenších čtverců. Výpočet vyrovnávací roviny metodou nejmenších čtverců. Výpočet bodů na trase komunikace a na normálách (oblouky, přechodnice). Komunikační program pro přenos dat mezi programem Groma a stroji Geodimetr.
Modul pro komunikaci mezi programem Groma a MicroStation pomocí DDE.
Modul pro přímé načítání dat ze strojů Topcon.
Systém Groma je standardně doplněn o demo verzi grafického modulu, umožňující automatizovanou tvorbu GP a ZPMZ, prohlížení a kreslení grafiky ve
formátu používaném katastrálními úřady. Produkt vyvíjí firma Geoline, v září
roku 2005 byla dostupná verze 8.0.1.
2.2.5
Kokeš
Program Kokeš je geodetický výpočetně-grafický systém pro zpracování měření, geodetické výpočty, tvorbu a údržbu map velkých měřítek. Je to původní
český produkt, jehož počátky spadají asi do konce 80. let minulého století, kdy
byl vyvíjen na platformě DOS. V současné době je aktivně vyvíjen pod Windows. Výhodou systému, kromě jeho plně českého uživatelského prostředí,
důsledné návaznosti na české normy a předpisy a snadno přístupného servisu,
je jeho modulový charakter, tzn. že uživatel si může koupit jen to, co skutečně
potřebuje.
Systém Kokeš v sobě zahrnuje výkonný editor rozsáhlých geografických dat
uložených v tzv. výkresech (soubory *.VYK, *.VTX) a různých rastrových
podkladech a geodetických údajů o bodech uložených v tzv. seznamech souřadnic (soubory *.SS, *.STX). Dále obsahuje moduly pro zpracování měření
z terénu, geodetické a konstrukční výpočty, nástroje na kontroly a topologické
úpravy dat. Je použitelný pro všechny běžné geodetické práce i pro tvorbu
a údržbu mapových děl. Pro některé speciální úlohy jsou pak určeny jeho další
nadstavby. Je vybaven vlastním programovacím jazykem, což umožňuje doplnění jeho široké nabídky funkcí podle vlastních potřeb. Všechny operace
a výpočty jsou protokolovány a odpovídají požadavkům katastrálních úřadů.
Součástí programu může být i modul vyrovnání sítí MNČ včetně výšek, které
umožňuje grafické znázornění výsledků a chyb a intuitivní podporu práce
s vícenásobným měřením na stejném stanovisku. Dalšími důležitými moduly
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
jsou - Geplan (tvorba geometrických plánů), Raskonv (práce s rastrovými daty), moduly pro spolupráci s DMT Atlas a mnohé další. K systému lze také
připojit nejen běžné tablety, digitizéry a planimetry, ale i GPS stanici.
Obr. 2.1: Kokeš-hlavní okno
Systém používá vlastní formát vektorových dat, který umožňuje ukládat ke
každému bodu, spojnici, linii, textu či symbolu množství dalších dat. Vyjmenované prvky výkresu jsou slučovány do objektů, které jsou řazeny do vrstev.
Prezentace výkresu je zpravidla dána obsahem tzv. tabulek, které nemusí být
součástí výkresu a jejich úpravou či výměnou lze snadno a rychle změnit
vzhled podle účelu výkresu. Kromě základních funkcí pro vytváření a opravy
prvků výkresu obsahuje modul Expert pro podporu práce podle předem definovaných technologií. Vazba na technologii může být uložena do výkresu. Moduly pro kontrolu dat umožňují zkontrolovat grafickou, technologickou a topologickou čistotu dat, případně i vazbu na katastr nemovitostí a nalezené chyby
lze postupně procházet a opravovat.
Systém Kokeš je schopen zobrazovat veškeré typy obecně známých binárních
(černobílých) i barevných rastrů. Rastry je možno několika způsoby souřadnicově připojovat, transformovat, měnit jim barvy, zprůhledňovat a maskovat
(zneviditelnit jejich části). V plné verzi systému lze rastry navíc slučovat, ořezávat a přerastrovat (změna hustoty a barevné hloubky při zachování formátu)
nebo změnit jejich formát. Vyjmenované operace nezasahují do originálních
souborů a ty tedy zůstávají v původním stavu. Výjimku tvoří pouze přerastrování s volbou "do původního souboru". Binární rastry se zobrazují jako průhledné a tuto vlastnost lze potlačit.
Systém je datově zcela otevřený, datový formát je podrobně popsán a běžně je
používán i textový formát dat. Systém pracuje s daty českého a slovenského
katastru (VKM, VGI, VFK) a technické mapy (VTM). Navíc lze používat moduly pro export a import formátu DGN (MicroStation), DXF (AutoCAD)
- 14 (14) -
a shapefile (ArcView). Data ve formátech DGN a DWG lze sice přímo zobrazit
(bez konverze), ale není možné je editovat.
Kokeš je připraven na databázové operace a na jeho základě byl postupně vyvinut nový produkt Misys, což je komplexní GIS pro potřeby měst, obcí, státní
správy, správců technického vybavení a mnoha dalších. Výše uvedené produkty vyvíjí firma Gepro, v září roku 2005 byly dostupné verze Kokeš 7.05 a Misys 7.05.
2.2.6
VKM
Program VKM vznikl jako pokračování produktů Mapa2 a ZK Geo na platformě 32-bitových operačních systémů Windows. Program podporuje komfortní práci se seznamem souřadnic a geodetickými výpočty, včetně výpočtu
geodetických sítí, zpracování zápisníků podrobných bodů včetně kódového
měření. Práce s digitálními mapami je zaměřena zvláště na automatizovanou
tvorbu geometrických plánů.
Obr. 2.1: VKM-hlavní okno
Základním typem datového souboru, s nímž systém pracuje, je výkres. Pro
uchování veškerých důležitých informací o konkrétní mapě byl navrhnut
zvláštní formát VKD (vnitřní formát výkresu této aplikace). Dalším typem datového souboru, důležitým pro geodetický styl práce, je seznam souřadnic. Ten
je realizován jako databáze záznamů o bodech (čísla bodů, jejich poloha
v rovině nebo v 3D, další atributy) ve vlastním vnitřním formátu.
Při typickém nasazením v geodetické firmě vše samozřejmě začíná u bodového
pole a u výpočtu zápisníků. Podporována je celá řada formátů zápisníků, odpovídající typům totálních stanic (teodolitů). Výpočet bodového pole proběhne
téměř automaticky a následně lze zpracovat podrobné body. Výsledky se protokolují ve tvaru požadovaném katastrálními úřady (inspektoráty). Kromě dáv-
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
kových výpočtů je k dispozici celá sada dopočtových úloh a operací nad seznamem souřadnic, včetně řady exportů a importů.
Obsahem výkresu jsou takzvané entity nebo-li objekty. Tyto entity obsahují
kromě základních grafických atributů i sématické atributy, které určují, jak se
s daným objektem bude pracovat. Pro práci v interním datovém formátu programu je důležitá práce se sémantickými kategoriemi v jednočarové kresbě. Při
kresbě linie se zvolí význam čáry (například parcelní hranice dosavadního stavu KN) a grafické atributy se doplní samy (lze je ovšem změnit). Při správně
provedené kresbě nového stavu geometrického plánu pak již není nutné vyplňovat žádné tabulky, ale naplnění tabulek se provede automatizovaně na základě výpočtu výměr v grafice.
Program má také prostředky pro kontrolu a tvorbu topologicky čisté digitální
mapy. Obsahuje topologické funkce typu spojování hran, hledání průsečíků
hran (křížení), doplnění sluček na hrany typu "Vnitřní kresba", generování databázových souborů o parcelách (na základě výpočtů ploch), generování různých centroidů a popisů do definičních bodů parcel a další.
Systém podporuje práci s rastry, které umožňuje importovat, ořezávat a korigovat. U černobílých rastrů je možnost nastavení náhradní barvy pro černou.
Tato barva se může do rastrového souboru také uložit, pokud byl připojen pro
zápis. Dále systém podporuje transformaci rastrů a jejich vektorizaci.
V rámci komunikace s jinými systémy program VKM umožňuje import vektorových formátů (VKM, Dikat, DGN, Topol Arc, SHP, DXF) do formátu VKD.
Při importu vždy vznikne nový soubor, který se v případě vektorových dat také
hned otevře k použití. Importovat lze také soubory nového výměnného formátu
VFK s tím, že podle jejich obsahu lze z něj vygenerovat buď jen databázi popisných informací KN, nebo také grafickou podobu katastrální mapy. Dále je
možno importovat rastrové formáty (BMP, TIF, RAS, COT, CIT, RLE) do
formátu TBM (vnitřní formát rastrových dat programu). Připojit jako podklad
lze také další vektorové formáty (GRN, OBR, GMP), používané v programech
příbuzných programu Mapa 2.5 a dále také výměnné formáty (DXF, SHP).
K vektorovým výkresům lze připojit libovolnou databázi pomocí propojovacích položek (Link, MSLink) a vytvářet SQL dotazy a jejich výsledky sledovat
v grafickém zobrazení (anebo naopak). Lze samozřejmě připojit databáze SPI s
různými variantami dotazů na údaje KN. Také může být uskutečněno propojení
na údaje z internetové služby ČÚZK. Tyto funkce jsou pak dotvořeny ve speciálním programu G-VIEW, což je jednoduchý a nenáročný, ale přitom flexibilní
nástroj GIS. Výše uvedené produkty vyvíjí Ing. Sedláček a Ing. Konečný, autoři neuvádějí u svých programů čísla verzí.
2.2.7
Geus
Geus patří ke geodetickým systémům, které začínaly svůj vývoj v kategorii
výpočetních programů a postupně byly doplněny (od verze 6) i grafickou částí,
takže se dá použít pro tvorbu menších účelových map (základ však zůstává v
práci pro KN). Přechod na platformu Windows byl u tohoto programu relativně
pozdní a zpočátku byla dávána přednost o co největší kompatibilitu s DOS verzí před různými speciálními možnostmi prostředí Windows.
- 16 (16) -
Program umožňuje import dat z totálních stanic a polních záznamníků, obsahuje všechny základní výpočty pro zpracování geometrických plánů (ortogonální
a polární metoda včetně volného stanoviska, protínání ze směrů, délek a zpět,
kontrolní oměrné, výměry, konstrukční oměrné, spuštění kolmice z bodu k
přímce ...) a výpočty základních typů polygonových pořadů. Ve spojení s programovým modulem GeusNET zvládá vyrovnání i poměrně složitých a rozsáhlých sítí. Seznam souřadnic je v programu databází bodů, skládá se ze dvou
hlavních souborů: datového (s příponou DAT) a indexového (s příponou IDX,
SDX).
Veškeré výpočty jsou dokumentovány výpočetním protokolem s možností kontroly mezními odchylkami buď dle dřívějších metodických návodů pro tvorbu
ZMVM nebo dle vyhlášky č.190/1996 Sb. v nejnovějším znění. Výpočetní
protokol lze v průběhu výpočtu editovat. Veškeré body dotčené výpočtem se
ihned zaznamenávají i do grafické části programu, do které se lze přepnout v
libovolném místě programu.
Obr. 2.1: Geus-hlavní okno
Grafická část má podobné funkce a vlastnosti jako programy stejné kategorie.
Kresba probíhá při změnách měřítka mapy bez ztráty informací a vzhledu, přičemž je přímá spolupráce se seznamy souřadnic včetně změny kresby reagující
na změny souřadnic ve výpočtech (funkce v obecných CAD systémech zcela
chybějící). Veškeré vlastnosti prvků (vrstvu, barvu, typ čáry, značku a způsob
umisťování značky) lze měnit pomocí jednoho tlačítka pro zvolení stylu kresby. Tyto styly kresby jsou pod plnou kontrolou uživatele. Program používá
vlastní formát vektorového výkresu označený GKR. Zároveň s kresbou je ukládána konfigurace grafické části programu do souboru stejného jména, jako má
výkres, ale s příponou CFV.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Program obsahuje téměř všechny značky dle mapového klíče původní ČSN (a
samozřejmě také všechny značky pro tvorbu katastrální mapy). Lze vytvářet
bloky kresby, které se chovají jako značka, a tím vytvářet vlastní značky.
Kresbu lze dělit až do 64 vrstev. Mimo jiné lze provádět následující akce: hromadná editace kresby, výběry a filtrace prvků přes číslo bodu, barvu, vrstvu,
kód značky atd.
Práce s rastry se objevila později, systém načítá formáty (BMP, JPG, TIF, CIT,
COT), umožňuje afinní nebo Helmertovu transformaci. Geus neumí přímo pracovat s hloubkou barev 4 a 16 bitů. Standardně podporuje pouze 1, 8 a 24 bitovou hloubku barev. Také práce s extrémně velkými rastry zatím není optimalizována a velkým omezením je nemožnost tisku rastrů v prostředí programu.
Import kresby je možný z formátu DXF: import umožňuje přenos linií, textů.
Pomocí převodních tabulek lze definovat i převod vrstev, barev, typů čar a také
značek. Lze tedy importovat i DKM (digitální katastrální mapa) z formátu
VKM (zatím není podporován VKF) nebo DXF. Export je opět možný do
formátu DXF a do formátů Kokeše VTX, STX.
Program Geus vyvíjí firma Geus, v září roku 2005 byla dostupná verze 12.1.
Firma také vyvíjí program Geometr pro poloautomatické vytváření, tisk a export tabulek geometrických plánů. Ten ve výše uvedeném období byl dostupný
ve verzi 13.0.
Poznámka
Protože při hledání informací o programu Geus nebo používání nejrůznějších
demoverzí může docházet k neorientaci v číslování verzí, je toto dále
vysvětleno. Verze 1-8 byly vyvíjeny pod systémem DOS, první verze pod
Windows nesla označení W1.0, tato byla později přejmenována na verzi 11.0,
jako další pak byla verze 12.0.
2.2.8
Microstation
Systém Microstation je grafický editor kategorie CAD, v našich zemích užívaný od roku 1992. Obsahuje nástroje pro kreslení grafických prvků v rovině i
prostoru. Dále umožňuje vytvořit vazbu grafického elementu na textovou databázi popisných informací. Tato databáze může být vnitřní, realizovaná pomocí
štítků (Tags), nebo vnější, realizovaná propojením s externími datovými zdroji
ve formátu DBF, Oracle, Informix, lze používat i rozhraní ODBC a RIS.
Významnou vlastností je možnost uživatelsky upravovat systém pomocí prostředků UCM (Users commands), což je jednoduchý metajazyk nad příkazy
programu a především prostředky programovacího jazyka MDL (Microstation
Development Language).
Tento jazyk (syntax je podobný jazyku C) je využíván při tvorbě geodetických
nadstaveb, neboť jak bylo výše uvedeno, geodetovi při práci s obecnými CAD
některé funkce zcela chybí, některé vyhovují jen z části a velkou část z nich
nikdy nevyužije a bez nadstavby by jeho tvůrčí práce skončila ihned po spuštění systému, který nezvládá operaci načtení seznamu souřadnic.
- 18 (18) -
Poznámka
O geodetických nadstavbách, vyvíjených českými firmami, bude podrobně
pojednáno v následujících kapitolách.
Ovládání Microstationu je soustředěno v panelech nástrojů - ve speciálních
dialogových oknech, která obsahují ikony. Tato okna lze zapínat a vypínat a
vhodně rozmísťovat podél grafické plochy. Protože systém podporuje týmovou
práci, může mít každý uživatel zachován své individuální prostředí v rámci
různých projektů či skupiny projektů.
Obr. 2.1: Microstation-hlavní okno
V rámci geodézie je systém Microstation považován za neoficiálně vyhlášený
standard, což bylo v prvopočátku způsobeno tím, že si tento systém zvolila
postupně většina správců inženýrských sítí, dále se často stával prostředkem
tvorby GIS v nejrůznějších oblastech a završeno toto bylo volbou ČÚZK, jako
prostředku pro správu a údržbu katastrální mapy.
Systém komunikuje s jinými systémy, teoreticky přímo importuje a exportuje
binární výkresové soubory DWG, vytvořené programem AutoCAD (v praxi
toto nefunguje se všemi verzemi DWG). Totéž platí i pro výměnný formát
DXF. Dále importuje výměnné formáty IGS, CGM, formát GRD programu
Microstation Fiel a formát RDL programu MicroStation Review. Vlastní formát vektorové kresby je označen DGN, s datovým formátem odpovídajícím
seznamu souřadnic systém nepracuje.
V oblasti práce s rastry je možno naimportovat široké spektrum formátů – GIF,
CIT, COT, RGB, RLE, JPG, PCX, RLC, RS, TGA, TIF, BMP. Rastrové výkresy lze otáčet, zvětšovat/zmenšovat, zprůhledňovat, jednoduše transformovat. Bohužel program nemá funkce na složitější úpravu a hlavně transformaci
rastrů, proto je nutno dokoupit příslušnou mdl nadstavbu (např. I/RAS).
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Poznámka
Všechny výše uvedené vlastnosti a funkce jsou popisovány pro verzi
Microstation 95, který je v současné době téměř výhradně používán
v geodetických firmách.
Microstation je produktem americké firmy Bentley Inc., v září roku 2005 byla
dostupná poslední verze MicroStation 08.05.02.35. Dále je možné se setkat se
staršími verzemi s označením MicroStation/J (7.0,7.1), MicroStation SE (verze
5.7) a především MicroStation 95 (verze 5.5).
2.2.9
Geodetické nadstavby pro Microstation firmy Gisoft
Firma Gisoft vyvíjí mdl nadstavby pro systém Microstation ve dvou základních
oblastech :
• Kabelové sítě
• Mapování, geodézie, příprava dat pro GIS
2.2.9.1 Mgeo
Mgeo je produkt s mnohostranným využitím v oblasti tvorby geografických
dat. Je zaměřen na tvorbu a údržbu účelových map velkých měřítek, zpracování technické dokumentace inženýrských sítí, zpracování komplexních mapových děl, přípravu dat pro GIS, tvorbu územních plánů atd. Charakteristickým
znakem je modulární koncepce umožňující vytvořit sestavu přesně podle povahy zakázek nebo potřeb konkrétního pracoviště a shodné vlastnosti na všech
platformách (MicroStation, MicroStation PowerDraft, MicroStation GeoOutlook).
Data jsou organizována v tzv. projektech, které umožňují efektivní práci s více
tématicky odlišnými výkresy. Vlastní kresba je nejčastěji prováděna pomocí
datových modelů, které zajišťují atributovou správnost kresby dle předpisů
odběratele. Tyto modely je možno snadno vytvářet a editovat v prostředí programu, mnoho modelů je již vytvořených a je možno je zakoupit.
Systém má také prostředky pro kontrolu atributové správnosti kresby a případný její převod dle předpisu jiného odběratele. Za pomoci modulu topologických kontrol je pak možno připravit výkres bez atributových a topologických
chyb.
Je podporována také práce s obecnými popisnými informacemi, interaktivní
nebo hromadné připojování databázových údajů a externích souborů na objekty
ve výkresu, možnost vyhledávání a ukládání dotazů.
Obr. 2.1: Mgeo-hlavní okno
Volitelné moduly :
• Práce s geodetickými body - import bodů, export, hromadné vytvoření
(očíslování) a přečíslování bodů, doplnění poznámek podle kresby, geodetické úlohy, prostředky pro správu a údržbu databáze bodů, inteligentní
- 20 (20) -
popisy bodů, uživatelsky definovatelné typy bodů, kontrola existence bodů
pod objekty atd.
• Vstup kódované kresby - doplňuje modul Práce s geodetickými body o
možnost vynášení kresby na základě kódů v seznamu souřadnic.
• Práce s popisnými informacemi KN - práce s popisnými údaji katastru nemovitostí (SPI), okamžité použití dat bez nutnosti propojování (propojení
volitelné např. za účelem vytvoření tématické mapy).
• Import dat KN ve výměnném formátu (VFK, VKM) - import dat katastru
nemovitostí v tzv. novém i starém výměnném formátu.
• Mapové listy - pohodlný tisk mapových listů v pevném i obecném kladu
včetně mimorámových údajů, výkresů s rohovým razítkem .
• Tisk - pohodlný tisk mapových listů v pevném i obecném kladu včetně mimorámových údajů, výkresů s rohovým razítkem.
• Kontrola a změna atributů prvků - kontrola výkresů z hlediska struktury
(atributů, požadavků směrnice), hromadné změny atributů prvků, analýza
výkresu.
• Kontrola a oprava čárové kresby - kontrola a vytvoření topologicky čisté
kresby.
• Duplicity - zjištění a odstranění duplicitních prvků na základě geometrie.
• Náhrada čar lomenými čarami - spojování úseček a lomených čar se stejnými atributy do delších lomených čar.
• Tvorba ploch - vytváření ploch z hraničních prvků ploch včetně možnosti
přenášení databázových vazeb.
V září roku 2005 byla dostupná verze Mgeo 8.1.
2.2.9.2 GeoTools
Pod hlavičkou GeoTools jsou soustředěny všechny samostatné nástroje z
oblasti zpracování geografických dat, které jsou jako volitelné moduly součástí
komplexnějších produktů (Mgeo, Spider), ale současně mohou pracovat i samostatně. V září roku 2005 to byly tyto nástroje :
• Kontrola a změna atributů
• Kontrola a oprava čárové kresby
• Duplicity
• Náhrada čar lomenými čarami.
• Tvorba ploch
• Klad mapových listů
• Tisk mapových listů.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
2.2.10 Geodetické nadstavby pro Microstation firmy HSI
Portfolio softwarových produktů firmy HSI je mimořádně široké, v rámci geodetických aplikací je možné je dělit do dvou oblastí :
• tvorba a správa geografických dat
• kontrola grafických dat
Jednotlivé produkty jsou složeny z velkého počtu základních a rozšiřujících
modulů, takže lze sestavit kombinaci přesně vyhovující požadavkům zákazníka.
2.2.10.1 ProGEO
ProGEO je nadstavba MicroStationu V8 pro sběr, zpracování, správu a využití
prostorových dat. Základní moduly tvoří :
• Správce systému - obsahuje všechny informace o zakázce, umožňuje spravovat všechny dokumenty související se zakázkou – nejen vlastní výkresy
a rastry, ale i seznamy souřadnic, fotografie nebo dokumenty MS Office.
• Kresba - kresebný aparát systému umožňuje vytvářet grafickou i negrafickou část dat informačního systému podle datového modelu zakázky. Uživateli jsou pro aktivní model nabízeny povolené prvky, jejichž atributy
systém nastaví podle definice. Základní kresebnou funkčnost menu doplňuje řada speciálních funkcí - kótování liniových prvků pravoúhlým nebo
šikmým způsobem, staničení liniových prvků, šrafování, tvorba „T“ napojení prvků a vytváření vazeb mezi prvky.
• Práce se seznamem souřadnic - k dispozici jsou funkce pro hromadné načtení seznamu souřadnic bodů do výkresu (2D/3D) a databáze bodů. Body je
možné pomocí kódů rozdělit do skupin podle jejich významu – ať už pro
kresbu nebo pro tisk. Kódování seznamu souřadnic dává možnost zároveň
při zpracování naměřeného bodového pole vygenerovat i kresbu (bodové i
liniové značky). Dále je zde funkce pro vytvoření seznamu souřadnic z
kresby, výstupy z databáze bodů podle uživatelské volby. Rozsáhlou
funkčnost nabízejí konstrukční úlohy, které obsahují všechny standardní
geodetické úlohy pro určení souřadnic bodu z měřených hodnot. Důležitou
funkcí je propojení kresby a databáze bodů, což umožňuje úpravu souřadnic bodu v databázi podle změny kresby,doplnění bodu do databáze při vytvoření nového bodu a rušení bodů z databáze při zrušení bodů v grafice.
• Databáze - řešení systému umožňuje jeho využití jako nástroje pro tvorbu a
provoz informačního systému. K tomuto účelu jsou do systému zakomponovány funkce pro vytváření a editaci negrafických informací. Pro práci s
externími databázovými tabulkami je použit jako základ vlastní systém
firmy HSI FORMS. Díky tomu již nelze chápat systém ProGEO jenom jako desktop aplikaci, ale jako aktivního klienta většího informačního systému, založeného například na relační databázi ORACLE.
• Výstupy - díky koncepci tiskových funkcí jsou veškeré úpravy prováděny
pouze ve výstupním souboru, takže nijak neovlivňují původní výkresy.
Uživatel může vytvořit celou řadu šablon s definicí parametrů tisku, takže
nemusí nastavení provádět stále znovu. Základní šablony obsahují formát
- 22 (22) -
účelové mapy dle ČSN 013411 a obecně definovaný formát. Při tvorbě výstupního souboru je možné provést změnu atributů prvků (řada předpisů
požaduje jinou barvu pro digitální podobu a jinou pro výtisk), doplnit soubor o hektometrickou síť, symbol severky či různé popisy. Funkce umožňuje vytvořit najednou více výstupních souborů pro celé zvolené území.
Výstupní soubor je pak možné dále upravovat – změnit velikost buněk,
textů, měřítko čar, doplnit souřadnice křížků hektometrické sítě, provést
oříznutí
kresby
okolo
buněk,
textů
a
další.
Součástí systému je i funkce pro orientaci v kladech mapových listů souřadnicových systémů S-JTSK (v kladu Státní mapy), Gusterberg, sv. Štěpán, S-42 a Základní mapy ČR.
Obr. 2.1: ProGEO-hlavní okno
Rozšiřující moduly tvoří :
• Automatic - aplikace slouží k dávkovému spouštění kontrolních funkcí na
základě předpisu v textovém souboru. Definiční textový soubor je dodáván
s instalací a obsahuje doporučené nastavení pro provádění kontrol při přejímce polohopisné dokumentace skutečného provedení staveb pro příslušného správce sítí.
• Konverze VF ISKN - modul slouží k převodu grafických i negrafických dat
ISKN.
• Pozemky - modul obsahuje funkce pro práci s databázemi katastru nemovitostí. Lze spojovat kresbu parcel s databází parcel, vytvářet a tisknout přehledy z katastru nemovitostí, zobrazovat informace o parcele, vytvářet protokol se seznamem souřadnic lomových bodů parcel.
• Čištění - modul je určen pro automatickou opravu topologie dat. Součástí
modulu jsou funkce k odstranění duplicitních prvků, zpracování nedotahů
(na úrovni koncových bodů prvků a nedotahů typu T), odstranění křížení,
odstranění úseček nulové délky a vytváření nových prvků. Dále jsou zde
doplňující funkce pro odstranění duplicitně vytvořených uzavřených prvků
a vytvoření vnořených ploch.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
• Konvertor - prostředek k hromadné změně grafických atributů prvků na
základě předpisu v textovém souboru. Může sloužit k převodu z jednoho
předpisu odběratele na jiný.
• Kontrola - modul umožňuje provést rychle a snadno kontroly atributů, a
obecné topologie. Jednotlivé funkce vyhledávají chyby v grafických atributech (vrstva, barvy, styl, tloušťka atd.), duplicitní prvky, křížení, nedotahy, krátké úsečky a chyby v přesnosti kresby. Funkce umožňují některé
typy chyb zároveň opravovat. Každá kontrola vytváří chybový protokol s
přehledným výpisem chyb.
• Moduly pro kontrolu topologie sítě - tyto moduly umožňují provést rychle a
snadno kontroly vzájemných vztahů prvků sítě. Jednotlivé funkce vyhledávají volné konce, volně umístěné buňky, chybně definované grafické
skupiny, kontrolují shodu kresby a seznamu souřadnic a řadu dalších požadovaných vlastností kresby. Každá kontrola vytváří chybový protokol s
přehledným výpisem chyb.
Nadstavba ProGEO byla v září roku 2005 dostupná ve verzi 3.0.
2.2.10.2 MacroGEO
Systém MacroGEO poskytuje prostředky pro přípravu a údržbu dat informačního systému o území, tvorbu map velkých měřítek, technických digitálních
map a podobně. Jeho vlastnosti jsou přizpůsobeny využití pro uživatele, kteří
pracují s údaji o území ve formě grafické i negrafické - např. úřady státní správy i samosprávy, správci objektů inženýrských staveb, průmyslové podniky,
geodetické firmy apod. Snadné napojení kresby a negrafických informací
umožňuje provádět vyhledávání a výběry podle nejrůznějších kritérií. Systém
nabízí řadu funkcí pro tvorbu kresby – od zpracování měřených hodnot nebo
již hotových seznamů souřadnic, vytvoření kresby podle definovaných pravidel, až po výstupní funkce, které umožňují splnit všechny požadavky uživatele
na výsledný tisk. Rozšiřující moduly umožňují kresbu zkontrolovat a případné
nedostatky v atributech či topologii kresby hromadně opravit. Základní moduly
tvoří :
• Práce se seznamem souřadnic - k dispozici jsou funkce pro načtení seznamu
souřadnic bodů (i 3D) do výkresu a databáze bodů. Současně s načítáním
bodů je možné pomocí kódů vytvořit velkou část kresby – podle kódů se
automaticky vykreslují prvky s atributy podle definice. Kódy je možné použít i pro rozdělení bodů do skupin podle jejich významu – ať už pro kresbu nebo pro tisk. Dále je zde funkce pro vytvoření seznamu souřadnic z
kresby, výstupy z databáze bodů podle uživatelské volby. Rozsáhlou
funkčnost nabízejí konstrukční úlohy, které obsahují všechny standardní
geodetické úlohy pro určení souřadnic bodu z měřených hodnot.
• Kresba - kresebné nástroje systému zaručují uživateli vytvoření bezchybné
kresby – uživatel se nemusí zabývat výběrem správného výkresu, vrstvy,
barvy či dalších atributů. Tyto atributy jsou předem definovány v definici
lokality (datový model) a systém sám hlídá jejich dodržování. Kresba je
interaktivně propojena s databází bodů a umožňuje tak promítnout změny
v kresbě i do databáze bodů. Mezi další kresebné funkce patří kótování li-
- 24 (24) -
niových prvků pravoúhlým nebo šikmým způsobem, staničení liniových
prvků, šrafování, tvorba „T“ napojení prvků a vytváření vazeb mezi prvky.
• Územní správa dat - modul poskytuje prostředky i pro jednoduchou správu
dat. Správce lokalit umožňuje vybírat výkresy pro další činnost nejen podle názvu, ale i podle území, mapového listu, názvu obce či ulice. Správce
souborů pak umožňuje jednoduše a rychle měnit aktivní výkres, připojovat
referenční výkresy i rastry. Samozřejmostí jsou i funkce pro orientaci v
kladech mapových listů souřadnicových systémů S-JTSK (v kladu Státní
mapy), Gusterberg, sv. Štěpán, S-42 a Základní mapy.
• Databáze - systém MacroGEO je řešen tak, aby mohl být používán jako
nástroj pro tvorbu a provoz informačního systému. K tomuto účelu jsou do
systému zakomponovány funkce pro vytváření a editaci negrafických informací. Systém také umožňuje vyhledávat prvky podle negrafických informací a vytvářet různé výstupy.
• Výstupy - funkce pro tisk kresby je koncipována tak, že veškeré úpravy jsou
prováděny až ve výstupním souboru. Tyto změny tedy nijak neovlivňují
původní výkresy. Funkce dovoluje uživateli vytvořit celou řadu šablon s
definicí parametrů tisku tak, aby nemusel nastavení provádět stále znovu.
Základní šablony obsahují formát účelové mapy dle ČSN 013411 a obecně
definovaný formát. Při tvorbě výstupního souboru je možné provést změnu
atributů prvků (řada předpisů požaduje jinou barvu pro digitální podobu a
jinou pro výtisk), doplnit soubor o hektometrickou síť, symbol severky či
různé popisy. Funkce umožňuje vytvořit najednou více výstupních souborů pro celé zvolené území. Výstupní soubor je pak možné dále upravovat –
změnit velikost buněk, textů, měřítko čar, doplnit souřadnice křížků hektometrické sítě, provést oříznutí kresby okolo buněk a další.
Základní modul je možné doplnit specializovanými moduly :
• Kontrolní nástroje - kontrolní moduly jsou určeny pro zpracovatele grafických dat podle požadavků předpisu odběratele. Tyto moduly umožňují
provést rychle a snadno kontroly atributů, topologie i vzájemných vztahů
prvků. Jednotlivé funkce vyhledávají chyby v grafických atributech (vrstva, barvy, styl, tloušťka atd.), duplicitní prvky, křížení, nedotahy, volné
konce, nesoulad mezi kresbou a seznamem souřadnic, nesprávně umístěné
buňky, špatně vytvořené grafické skupiny a další nedostatky. Moduly
umožňují některé typy chyb zároveň opravovat. Každá kontrola vytváří
chybový protokol s přehledným výpisem chyb.
• Automatic - aplikace slouží k dávkovému spouštění funkcí kontrolních modulů na základě předpisu v textovém souboru.
• Převody - převody atributů a typů prvků - velkým problémem při převodech
grafických dat do požadované struktury jsou změny typů prvků. Tuto část
problematiky převodů grafických dat řeší tento modul, který umožňuje
provádět převody atributů i typů prvků a upravit tak kresbu podle požadavků. Obsahuje funkce pro hromadnou změnu vybraných vlastností prvků ve výkresu na základě předpisu v textovém souboru, pro převod oblouků, křivek, složených řetězců a multičar na lomené čáry, změnu parametrů
kót, převod textů na buňky nebo hromadnou záměnu buněk.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
• Čištění - další problém při převodech grafických dat do požadované struktury představuje topologie kresby. Modul je určen pro automatickou opravu
topologie dat. Součástí modulu jsou funkce k odstranění duplicitních prvků, zpracování nedotahů (na úrovni koncových bodů prvků a nedotahů typu T), odstranění křížení, odstranění úseček nulové délky a vytváření nových prvků. Dále jsou zde doplňující funkce pro odstranění duplicitně vytvořených uzavřených prvků, vytvoření vnořených ploch.
• Pozemky - Modul obsahuje funkce pro práci s databázemi katastru nemovitostí. Lze spojovat kresbu parcel s databází parcel, vytvářet a tisknout přehledy z katastru nemovitostí, zobrazovat informace o parcele, vytvářet protokol se seznamem souřadnic lomových bodů parcel. Zpracovaná data o
pozemcích lze zároveň využívat i stávajícími funkcemi systému (výstupy,
databázové dotazy apod.).
• Konverze IF IKSN - modul slouží k převodu grafických i negrafických dat
ISKN.
• Navigátor - modul je určen pro inteligentní podporu kresby z hlediska topologie kreslení. Aplikace je aktivní při současném spuštění některé kresebné
funkce systému MicroStation, MacroGEO. Funkce umožňuje jednoduchým způsobem kreslit prvky v definovaném geometrickém vztahu k řídícímu prvku – např. rovnoběžku, kolmici, prvek v zadané vzdálenosti od
zvoleného řídícího prvku. Řídící prvek uživatel zvolí najetím kurzoru na
prvek, prvek se vysvítí a při dalším pohybu kurzoru jsou dle nastavení
aplikace zvýrazněny definované body.
Nadstavba MacroGEO byla v září roku 2005 dostupná ve verzi 6.60.
2.2.10.3 HSI Tools
Systém vychází z myšlenky nabídnout uživateli aplikace dle jeho vlastního
výběru z dané nabídky. Jedná se o aplikaci, která spravuje uživatelské aplikace
a systémové funkce resp. jejich zřetězení (ve smyslu jejich používání) pod
„jednou střechou“ (ve formě řádkového menu).
V zásadě využívá moduly, které byly popsány v předchozích kapitolách - Kontrola, Automatic, Čištění, Navigátor, Výstupy, Mapové listy, Konvertor. Dále
jsou dostupné moduly pro kontroly topologie sítě dle nejrůznějších správců
(SPT Telecom, E.on , JČP, ZČP, DTMMO JČ kraje, Vodovody a kanalizace
Jižní Čechy, Slovak Telecom a další).
Nadstavba HSI Tools byla v září roku 2005 dostupná ve dvou verzích :
• 3.52 pro platformu MicroStation/J, MicroStation GeoOutlook v7
• 8.00 pro platformu MicroStation 2004 Edition, Bentley PowerMap 2004
Edition
2.2.11 Geodetické nadstavby pro Microstation firmy Geovap
Firma Geovap začala s vývojem mdl nadstaveb začátkem 90. let minulého století. Výsledkem byl produkt TechLine. Později se firma začala věnovat komplexnějším produktům a systém již příliš nerozvíjí.
- 26 (26) -
2.2.11.1 TechLine
Programový systém TechLine představuje kompletní technologickou linku pro
tvorbu a údržbu digitálních map v prostředí MicroStation. Obsahuje 6 tématických modulů, které lze provozovat samostatně :
Obr. 2.1: Mgeo-hlavní okno
•
GEO-Ap - provádí natažení bodů (čísel bodů, souřadnic, výšek a případných kódů) ze souboru ve formátu ASCII do systému Microstation. Je
podporováno i vygenerování kresby (vykreslení liniových a bodových
prvků) podle kódů. Dále systém obsahuje funkce pro práci s kladem mapových listů a řadu dalších funkcí pro tvorbu a vedení digitálních map.
•
Utility - poskytuje podpůrné prostředky pro editaci a operace s prvky. Provádí natažení bodů do 3D výkresu, prokládání kružnic a oblouků lomenými čarami, případně jejich rozkládání, hromadné změny fontu a justifikace
textů, výpočet staničení trasy aj. Důležitou funkcí je afinní a Helmertova
transformace základních prvků
•
Kontrola - umožňuje spouštění dílčích úloh, které jsou určeny jednak pro
kontrolu správnosti dat obsažených ve výkresu, tak i pro hromadné operace s prvky podle jejich atributů. Kontroluje základní atributy prvků (typ,
vrstva, barva, tloušťka, styl) podle uživatelem definovaných přípustných
kombinací atributů. Dále je možno hromadně měnit základní atributy prvků i specifické atributy buněk, textů a kót s možností přesunu měněných
prvků do několika výkresů. Modul také obsahuje funkce pro kontrolu a
opravu topologie.
•
GEO-Archiv - modul obsahuje programy sloužící pro správu geodetických
zakázek a jejich archivaci. Řeší problematiku rychlého vyhledávání DGN
výkresů a referenčních výkresů podle zadaných kritérií (např. podle popisných informací). Výběr lokality se provádí graficky, další kritéria je možné
zadat v dialogovém okně.
•
Ikony - v modulu je obsaženo více jak 1700 ikon pro snadné kreslení digitálních technických map.
•
Telekom - aplikace řeší problémy jednak tvorby mapy, umisťování prvků
datové struktury do odpovídajících výkresů a s příslušnou symbologií , tak
i následné zpracování tvorby výstupů pro SPT TELECOM.
Pro kontroly atributů a topologií firma dále vyvinula speciální produkt Etalon,
který řeší následující typy úloh :
• výpis obsahu souboru (kombinací atributů buněk, textů, kót a ostatních prvků) do protokolu
• kontrola základních parametrů výkresu (pracovní jednotky, rozsah výkresu)
• kontrola atributů prvků, včetně kontroly specifických atributů buněk, textů a
kót
• kontrola návaznosti prvků (vyhledání volných konců)
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
• kontrola křížení a blízkých bodů liniových prvků
• kontrola velikosti prvků (s velikostí menší než definované minimum)
• kontrola duplicitních prvků s možností volby zpracovávaných vrstev
• kontrola přilehlosti buněk u liniových prvků.
2.2.12 Autocad
Systém Autocad byl uveden na trh v roce 1982, v současné době je považován
za celosvětový standard ve skupině obecných CAD programů. Na rozdíl od
Microstationu začal být v našich zemích používán mnohem dříve. Důvod byl
především ve vývozním omezení COCOM, které bylo uvaleno na systém
Microstation především z důvodu jeho databázové orientace. V geodézii se
systém Autocad používá méně, z důvodů, které byly vysvětleny v kapitole
2.3.4. Protože však geodet často komunikuje se stavařskými a projektantskými
subjekty, setká se s Autocadem minimálně při řešení leckdy nemalých problémů při importu a exportu dat.
Obr. 2.1: Autocad 2000-hlavní okno
Podobně jak u Microstationu je možno systém uživatelsky upravovat pomocí
programovacího jazyka AutoLISP. Tato otevřená koncepce byla zřejmě také
jedním ze základů úspěchu a rozšíření systému, z důvodu stovky speciálních
modulů od nezávislých výrobců. Proto také bylo vývojové prostředí později
rozšířeno o jazyk C a o nástroje pro tvorbu uživatelských dialogových panelů.
Autocad pracuje s vlastním formátem výkresu, který je označován DWG. Výkres je chápán jako množina elementárních objektů (tzv. entit), kde každá entita je chápána jako záznam v databázi výkresu. Na rozdíl od Microstationu se
formát databáze s novými verzemi často mění, proto bylo vyvinuto několik
- 28 (28) -
výměnných formátů pro komunikaci z jinými systémy. Nejznámějšími výměnnými formáty jsou DXF a IGES, ale i tyto formáty mají několik verzí.
Systém importuje soubory formátu DXB (vytvořené programy typu AutoShade), 3DS (Autodesk 3D Studio), WMF (metasoubory Windows),…
Export - DXF, WMF, SAT, STL, EPS, DXX, BMP, 3DS
V oblasti práce s rastry je možno naimportovat široké spektrum formátů –
BMP, JPG, IGS, PCX, PCT, PNG, RLC, TGA, TIF a další. Není žádné přímé
omezení, které by limitovalo počet nebo velikost rastrů, jež lze do výkresu načíst. Rastrové obrázky mohou být kopírovány, přemísťovány a ořezávány. Pomocí režimů uzlů je možno obrázek upravovat, měnit jeho jas, kontrast a průsvitnost, ořezat jej pomocí obdélníku nebo mnohoúhelníku či použít obrázek
jako ořezávající hranu při oříznutí. Obdobně jako u Microstationu pro transformace rastrů je nutno použít externí aplikaci (např. Autodesk Raster Design).
Po nezbytné konfiguraci systém pracuje s externími databázemi typu Access,
Excel , dBASE, Oracle, Paradox, Visual FoxPro, SQL Server.
Od verze AutoCAD Map 2000i CZ je systém k našim geodetům přívětivější a
podporuje S-JTSK. Tato verze také načítá formát DGN Microstationu (verze
5.x a 95). O geodetických nadstavbách, vyvíjených především českými firmami, bude podrobně pojednáno v následující kapitole.
Základní verze systému Autocad vyvíjí americká firma Autodesk, v září roku
2005 byla dostupná poslední verze Autocad 2006 CZ.
2.2.13 Geodetické nadstavby pro Autocad
Jak bylo výše uvedeno, rozšíření Autocadu mezi našimi geodety není tak velké,
proto i tvorba a rozšíření geodetických nadstaveb odpovídá této skutečnosti.
Velmi důležitými jsou především produkty firmy AAC Solutions (Xanadu).
2.2.13.1 PC-GEOdet
Systém PC-GEOdet je geodetický grafický systém (nadstavba AutoCADu) pro
vyhotovení mapových podkladů polohopisu. Vstupem do něj je seznam souřadnic a výšek bodů, výstupem je hotový mapový podklad v libovolném měřítku a přehled bodů. Vstupní seznam bodů může být získán buď přímo z elektronického tachymetru, programovým zpracováním elektronického zápisníku nebo ručního zápisu klasicky měřených dat, anebo z kartometrické digitalizace
použitých mapových podkladů. V rámci systému lze interaktivně upravovat
grafická data, kreslit geodetické značky, spojnice bodů různými typy čar, popis
mapy.
Systém PC-GEOdet umožňuje přímou návaznost na digitální model terénu
GEOsurf, který automaticky generuje vrstevnice, vypočítává kubatury a interaktivně generuje 3D profily terénu (včetně 2D – projekce).
Nadstavbu PC-Geodet vyvíjí česká firma AAC Solutions (Xanadu), v září roku
2005 byla dostupná verze 4.2.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Poznámka
Funkce řešící problematiku geodézie najdeme i v dalších produktech
Autodesku, jsou to však systémy komplexní, řešící problematiku GIS (např.
Autodesk Map 3D, Autodesk MapGuide)
Úkol 2.1
Navštivte www stránky vybraných programů z kapitoly 2, případně
uvedených v Tab. 2.1 a 2.2 a pokuste se stáhnout případné doplňující informace k textu, manuály nebo helpy.
Úkol 2.2
Pro pozdější použití sestavte tabulku hodnotící informace na www stránkách
programů dle kategorií - přehlednost, úplnost a kvalita informací,
dostupnost helpů, manuálů, možnost stažení demoverzí, existence faq apod.
Úkol 2.3
Zjistěte si aktuálně platné ceníky a pokuste se sestavit kombinace programů
pro geodetickou kancelář v několika cenových pásmech.
Úkol 2.4
Pokud máte možnost, stáhněte si a nainstalujte dostupné demoverze
programů pro prvotní seznámení a případné vyhotovení zadání z
následujících kapitol
Kontrolní otázky
Do roku 1991 byla naše tehdejší republika na seznamu zemí, do kterých
americká vláda zakazala exportovat programový systém Microstation. Z
jakého to bylo důvodu?
- 30 (30) -
3
Kokeš - vybrané funkce
Programový systém Kokeš je probírán v několika cvičeních zimního semestru
2. ročníku v předmětu GE09 Počítačová grafika, proto následující text předpokládá dosažené znalosti z tohoto cvičení a bude se odkazovat na manuály a
helpy umístěné v adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Kokes"
počítačové sítě Ústavu geodézie. Popisována bude verze 5.06.
3.1
Import souřadnic
Systém Kokeš pracuje se dvěma základními datovými soubory:
• seznamem souřadnic, který má 2 formy - binární (soubor *.ss)
textovou (soubor *.stx)
• výkresem, který má také 2 formy - binární (soubor *.vyk)
textovou (soubor *.vtx)
Založení nového seznamu souřadnic provedeme příkazem Soubor→ nový soubor. Po zvolení typu zakládaného souboru se objeví okno pro zadání hlavičky
souboru (viz. Obr. 3.1).
V tomto okně nastavíme:
o Souřadnou soustavu - SJSTK nebo Gauss-Krüger
Technologii - ZMVM, Standart, ZMVM2
Třídu přesnosti - 1-8
o Pořadí souřadnic - YX nebo
XY
Přesnost souřadnic - 1cm10µm
Redukci souřadnic - ano/ne
Kódování jazyka - Latin2,
Kamenický, ISO Latin,
Windows
Obr. 3.1: Založení seznamu souřadnic
Technologie Standard a ZMVM se od sebe liší způsobem číslování bodů a tím,
že v technologii ZMVM se navíc pracuje s třídou přesnosti. Číslo bodu v technologii Standard má maximálně šest znaků, používají se pouze číslice a písmena. V technologii ZMVM je číslo tvořeno vlastním a skupinovým číslem a používají se pouze cifry.
Založení nového výkresu provedeme příkazem Soubor→ nový soubor. Po zvolení typu zakládaného souboru se objeví okno pro zadání hlavičky souboru
(viz. Obr. 3.2). V tomto okně nastavíme :
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
o Souřadnou soustavu - SJSTK nebo Gauss-Krüger
Technologii - ZMVM, Standart, ZMVM2
Vztažné měřítko
Třídu přesnosti - 1-8
o Pořadí souřadnic - YX / XY
Přesnost souř. - 1cm-10µm
Redukci souřadnic - ano/ne
Kódování jazyka - Latin2,
Kamenický, ISO Latin,
Windows
Úhlové
jednotky
deg/grad/rad/d.m.s
-
Obr. 3.2: Založení výkresu
Tlačítko [Zadat limity] spouští další dialogové okno, v němž je možno zadat
limity výkresu číselně v jednotlivých souřadných osách nebo výběrem mapového listu.
Načítat souřadnice můžeme ze 2 základních zdrojů :
• totálních stanic
• textových souborů
V prvním případě zvolíme příkaz Soubor→záznamníky→import souřadnic.
Po zvolení vstupního souboru ve formátu příslušné totální stanice (rozlišeno
příponou souboru) je automaticky založen seznam souřadnic stejného jména a
do něj se ukládají body načtené ze vstupního souboru. Pokud máme měřená
data a chceme je zpracovat v prostředí Kokeše, volíme k jejich importu příkaz
Soubor→ záznamníky→ import měřených dat.
V druhém případě zvolíme příkaz Soubor→otevřít.
Zde si otevřeme seznam ve formátu *.stx, který jsme si předem připravili z
textového souboru doplněním hlavičky a ukončovacího řádku dle specifikace
formátu *.stx (v případě nevyplnění se program na údaje zeptá a přes chybové
hlášení se souřadnice načtou). Dále je vhodné převést tento formát na formát
*.ss pomocí příkazu Soubor→uložit.
Poznámka
Ve vyšších verzích Kokeše je možnost načíst seznam souřadnic v obecném
textovém tvaru. Jsou podporovány volné i pevné formáty. Funkci nalezneme ve
skupině funkcí pro práci se seznamem souřadnic.
- 32 (32) -
3.2
Nastavení základních atributů
Na rozdíl od obecných CAD programů nemá Kokeš možnost měnit atributy
prvků z jednoho uživatelského rozhraní. Filozofie kresby je založena na používání tzv. tabulek, v nichž jsou uloženy informace o grafickém provedení jednotlivých prvků. Atribut určující číslo vrstvy, v které je uložen konkrétní prvek, je pak zadáván při vkládání prvku do výkresu (není tedy jako jediný základní atribut určen tabulkou).
Existují tabulky barev, čar, vrstev, symbolů, fontů a ploch. Tyto je možno editovat nebo v nich vyhledávat ve vlastním prostředí Kokeše, spuštěném příkazem Nástroje→tabulky (viz. Obr. 3.3) nebo v textovém editoru.
Obr. 3.3: Práce s tabulkami
Pro vlastní kresbu musíme mít připraveny příslušné tabulky dle atributových
požadavků odběratele. Výhodou pak je, v případě správného sestavení těchto
tabulek, zabezpečení atributové správnosti kresby, další výhoda se pak projeví
v případě předávání dat jinému odběrateli s jiným předpisem pro atributy kresby - místo složitého předělávání dat ve výkresu stačí vyměnit příslušné tabulky.
Nesmíte tedy zapomenout exportovat s výkresem i příslušné tabulky, bez nichž
se kresba na jiném počítači neobjeví. Další možností je připojení tabulek přímo
k výkresu. Tabulky se neukládají celé, ale vždy pouze ta jejich část, která byla
při tvorbě daného výkresu použita.
Určitou nevýhodou systému tabulek je, že není možné jednoduše změnit atributy jednoho konkrétního prvku ve výkresu, tak jak jsme zvyklí v obecných
Cad programech, ale jen všech prvků téže skupiny (definované v tabulce) v
celém výkresu.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
3.3
Kresba linií
Výkres v Kokeši (soubor *.vyk) je základní datová množina, která obsahuje
informace o vlastní kresbě a obsahuje souřadnice bodů. Z tohoto pohledu vystupuje seznam jako pomocná datová množina, která má hlavně dvojí význam :
• pokud je výsledkem výpočetní funkce nový bod, je zařazen do seznamu
souřadnic,
• při vytváření výkresu se ukazováním (identifikací) na body seznamu souřadnic převádějí všechny potřebné informace se seznamu do výkresu.
Seznam a výkres mimo to mají několik funkcí pro vzájemný převod a synchronizaci souřadnic. Také je k dispozici pro geodeta velmi potřebná funkce opravy
kresby dle opravených souřadnic seznamu.
Výkres se skládá z jednotlivých základních entit :
• bod
• liniový element
• textový element
• objekt.
Liniový element (linie) je posloupnost bodů s definovanou geometrií (typem)
spojení :
• P - samostatné body nebo přerušení kresby.
• L (NL) - přímé spojení (úsečka)
• R (NR) - kruhový oblouk, kružnice
• C (NC) - křivkové spojení (spline).
Je možné specifikovat, zda daný element kreslit (L, R, C) nebo nekreslit (NL,
NR, NC). K jednotlivým bodům linie je možno navíc zadat tzv. informace k
bodu.
Informace k bodu se skládá z označení (jeden znak anglické abecedy) a vlastního obsahu informace. Některá označení jsou uživateli k dispozici, některá
jsou vyhrazena pro standardní informace. Z nich nejdůležitější jsou :
• B - skupinové číslo bodu
• C - vlastní číslo bodu
• K - kreslící klíč spojnice
• S - symbol na bodě.
Kreslící klíč - obsahuje informace o grafickém provedení čáry s výjimkou typu
spojení. Ve výkresu jsou kreslící klíče uvedeny formou odkazu do tabulky čar.
Symbol - obsahuje informace o značce na bodě. Ve výkresu jsou opět uvedeny
odkazy do tabulky symbolů (ta sama vlastní tvar definuje ze souborů *.ksh).
Textový element - obsahuje informace o vlastním textu a jeho atributech. Konkrétní druh písma je určen tabulkou fontů.
- 34 (34) -
Objekt je část výkresu definovaná uživatelem jako jeden logický celek. Tento
jedinečný prvek Kokeše umožňuje slučovat jinak nesouvisející prvky (například kresbu parcely, s popisem parcelního čísla a značkami na parcele). K objektům je možno ukládat popisné informace - tzv. atributy objektu.
Atribut objektu je libovolná popisná informace o objektu. skládá se z označení
(1-6 alfanumerických znaků) a obsahu atributu. K předchozímu příkladu objektu by tak mohl být přidán atribut, který by obsahoval informace o vlastníku
parcely.
Vrstva je další možností pro vytvoření struktury dat, v Kokeši je počet vrstev
256, barvy a další vlastnosti vrstev je možné určit tabulkou vrstev.
Vlastní linie se dále může dělit na segmenty a spojnice.
• Segment je uživatelem definovaná část liniového elementu. Segment je
vždy orientovaný.
• Spojnice je linie mezi dvěma za sebou jdoucími body liniového elementu.
Kresbu linií spouštíme příkazem Výkres→linie, texty, symboly→tvorba linie.
Objeví se dialogové okno (viz. Obr. 3.4), ve kterém je nejprve potřeba určit
objekt ve kterém bude kresba vytvářena, a to pomocí tlačítek :
[Nový objekt] - založení nového objektu
[Ident.] - identifikace stávajícího objektu, v němž bude kresba pokračovat
Dále je možno zvolit vrstvu a
výkres pomocí tlačítka [ ►].
Geometrie spojnice :
o P - bodová
o L - úsečka
o R - oblouk
o C - křivka
o NL, NR, NC - spojení se nekreslí
Obr. 3.4: Tvorba linie
Pro vlastní grafické provedení čáry je nutné vyplnit následující textová pole :
K - kreslící klíč - číslo z tabulky kreslících klíčů
S - symbol (značka) - číslo z tabulky symbolů (určuje symbol na linii)
- RPT - volba symbolu na jednom nebo více bodech linie
Dále je možnost doplňovat další informace - C (číslo bodu), Z (výška), U (úhel
stočení), M (měřítkový faktor), G (číslo geometrického plánu), T (třída přesnosti). Zbývající informace je možné zadat do spodního neoznačeného řádku
ve formě "typ informace=obsah informace".
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
3.4
Vkládání značek
Vkládání značek spouštíme příkazem Výkres→linie, texty, symboly→práce se
symbolem. Objeví se dialogové okno (viz. Obr. 3.5), ve kterém je opět nejprve
potřeba určit objekt, v kterém bude kresba vytvářena, a to pomocí tlačítek :
[Nový objekt] - založení nového objektu
[Ident.] - identifikace stávajícího objektu, v němž
bude kresba pokračovat
Dále je možno zvolit vrstvu a výkres pomocí tlačítka [ ►].
Pro vlastní nakreslení značky je nutno vyplnit textová pole :
symbol - číslo symbolu z tabulky symbolů,
měř. f. - měřítkový faktor.
Také je třeba mít vybránu volbu :
o nový - vkládání nové značky
Obr. 3.5: Vkládání symbolů
Stočení značky se pak určuje volbou možností "číslem-rovnoběžkou-bodemkolmicí", přičemž při první variantě je nutno vyplnit textové pole "stočení".
Interaktivně lze také značkou otáčet pohybem myši při zmáčknutém tlačítku
Shift na klávesnici.
Případné informace k bodu (tj. všechny kromě typu S, M, U) se píší do pole
"ostatní informace" ve tvaru "typ informace=obsah informace".
V okně je také možnost opravy a rušení již nakreslených značek, a to volbou :
o oprava 1 - oprava jednotlivých symbolů. Po identifikaci každého symbolu
lze v dialogu opravit kterýkoliv parametr tohoto symbolu. Po stisknutí tlačítka [Převzít] je třeba identifikovat symbol, jehož parametry převezme
opravovaný symbol. stiskem tlačítka [Zpět] je možné vrátit opravovaný
symbol do původní podoby
o oprava n - násobná oprava symbolů. V tomto případě se nejdříve vyplní pole
pro požadované opravy a pak se provádí identifikace opravovaného symbolu. Opět je možné využít tlačítek [Převzít] a [Zpět].
Políčka "výkres" a "vrstva", která se volí na počátku kresby, již není možné
editovat.
Tlačítko [Převzít] je možné použít i při vkládání nové značky v případě, že je
již značka ve výkresu umístěna.
Při tvorbě nových symbolů představuje každý zadaný symbol nový liniový
element (o jednom bodě).
- 36 (36) -
3.5
Vkládání textu
Vkládání značek spouštíme příkazem Výkres→linie, texty, symboly→práce s
textem. Objeví se dialogové okno (viz. Obr. 3.6), ve kterém je opět nejprve
potřeba určit objekt, v němž bude kresba vytvářena, a to pomocí tlačítek :
[Nový objekt] - založení nového objektu
[Ident.] - identifikace stávajícího objektu, v němž bude kresba pokračovat
Dále je možno zvolit vrstvu a výkres pomocí tlačítka [ ►].
Pro vlastní nakreslení značky je nutno vyplnit textová pole :
text - vlastní text
výška - textu
font - číslo fontu z tabulky fontů
k.klíč - číslo kreslícího klíče
Stočení textu se pak určuje volbou možností "číslobod-rovnoběžka-kolmice", přičemž při první variantě je nutno vyplnit textové pole "stočení". Interaktivně lze také textem otáčet pohybem myši při
zmáčknutém tlačítku Shift na klávesnici.
Vztažný bod textu je určen volbou 1-9.
Obr. 3.6: Vkládání textu
Dále jsou v okně volby pro vkládání informací, opravy, rušení nebo převzetí
atributů již nakreslených textů. Práce s těmito funkcemi je obdobná jako práce
se symboly popsaná v předchozí kapitole.
3.6
Kresba Expertem
Systém Expert byl vyvinut pro efektivní kresbu dle atributových požadavků
odběratele. Obsluha neřeší nastavování jednotlivých atributů včetně vrstev,
velikostí značek a atributů textu, ale pouze vybírá název konkrétního prvku ze
strukturované trojsloupcové tabulky. Jednotlivé sloupce určují zleva doprava se
zužující skupiny prvků třída-skupina-druh prvku. Při kliknutí do sloupce se
mění seznamy prvků napravo od něj, až je v posledním sloupci vybrán konkrétní prvek.
Další výhodou kreslení Expertem je také možnost zjednodušeného přístupu k
objektové kresbě. Dialogové okno je vyvoláno příkazem Výkres→ Expert a je
zobrazeno na Obr. 3.7.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Obr. 3.7: Kresba Expertem
Pro správnou funkci je samozřejmě nutné mít připraveny jednotlivé tabulky
barev, čar, vrstev, symbolů, fontů a ploch a speciální řídící tabulku do níž je
přístup pomocí tlačítka [Tab].
Další nastavení a ovládání se provádí následujícími tlačítky :
[Set] - nastavení obecných parametrů
[Hledat] - hledání položky v řídící tabulce
[Opravy] - po zmáčknutí a identifikaci prvku je objeví další okna pro opravy
[Uži.tl.] - při zmáčknutí tlačítka se objeví tlačítko [Def.tl], pomocí kterého je
možno nadefinovat 10 přímých tlačítek, která jsou pod sloupci
[Tech.] - zde je možno nastavit cesty ke všem tabulkám v rámci konkrétní
technologie, které je zde možno zakládat a rušit.
Pokud je potřeba prvek natočit (symbol, text), stiskne se tlačítko Shift a posune
se kurzor myši. Kombinace tlačítek Shift+Ctrl umožňuje otáčení po krocích.
Během kresby je možno měnit některé parametry podle kontextu pomocí tzv.
pop-up menu. Toto menu se vyvolá stiskem pravého tlačítka myši v pracovní
ploše. Každá akce systému Expert má v pop-up menu předdefinované činnosti,
ke kterým se přidávají (automaticky) funkce definované v inicializačním souboru Kokeše.
3.7
Komunikace s jinými programy
Příkazem Soubor→ otevřít je možné kromě vlastních vnitřních formátů Kokeše
otevřít soubory s daty českého a slovenského katastru (VKM, VFK), dále je
možné otevřít data ve formátu DGN, ale není je možné editovat. Také se v
tomto případě při otevření nezobrazí uživatelské čáry (jsou nahrazeny standardními čarami), což vyplývá ze skutečnosti, že tyto čary nejsou přímo obsaženy v souboru DGN, ale jsou zde odkazy do knihoven uživatelských čar (malá
obdoba tabulek Kokeše).
- 38 (38) -
3.7.1
Import DGN
Pokud chceme data obsažená v DGN souboru dále editovat, je třeba je konvertovat do výkresu Kokeše příkazem Soubor→ DGN→ import DGN, který vyvolá dialogové okno s nastaveními (viz. Obr. 3.8).
Obr. 3.8: Import DGN
Tlačítko [Nastavení konverze] vyvolá dialogové okno (viz. Obr. 3.9), v němž
můžeme nastavit :
Obr. 3.9: Nastavení konverze DGN
o Konverze češtiny - umožňuje nastavit, zda konverze proběhne pro
MicroStation pro operační systém DOS nebo Windows. V případě, že systém MicroStation je vybaven pouze anglickou sadou fontů, všechny případné znaky obsahující diakritiku nebudou správně. Tento problém částečně řeší volba "Nepřevádět diakritiku", která způsobí tzv. odčeštění.
o Vše do jednoho výkresu - nastavení má význam pouze v případě zadání
(vybrání) více DGN souborů. Určuje, zda má dojít ke konverzi všech těchto
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
dat do jednoho výkresu. V opačném případě vznikne tolik výkresů, kolik
bylo DGN souborů, a každý takový výkres bude mít shodné jméno a cestu s
DGN souborem.
Konverze tříd elementů - systém MicroStation rozlišuje u elementu 7 tříd
(CLASS). Zde lze nastavit zaškrtnutím příslušného políčka konverzi jednotlivých tříd. Je doporučeno nastavení "Ano" u tříd primární a kóta.
Upravit o vztažné měřítko - grafická vektorová data se v systému Kokeš
zobrazují v závislosti na vztažném měřítku výkresu. Zde lze nastavit, zda se
toto měřítko má projevit na výsledném měřítku symbolů a textů v DGN
souboru.
o Vypisovat přiřazení - pokud je volba zapnuta, dochází na začátku vlastní
konverze k výpisu přiřazení jednotlivých liniových symbologií, bodových
symbolů a textů na konzolu.
o Navazovat linie - liniový element systému MicroStation může mít max. 101
bodů, nelze kombinovat symbologii v jednom elementu a nelze zachovat
pořadí elementů. Z tohoto a z dalších důvodů může dojít ke značné rozdrobenosti linií v systému Kokeš. Volba "Navazovat linie" v rámci možností
napojuje linie za sebe a shlukuje linie blízké polohou. Je zde také doplňková položka "počet bodů v objektu". Pokud počet prvků v objektu převýší
inicializovanou hodnotu, znamená začátek následujícího prvku vytvoření
nového objektu. Pro další editaci je vhodné, aby počet bodů v objektu nebyl
příliš velký. Pro větší DGN soubory (1.5 MB a více) je vhodné tuto volbu
vypnout.
o Konverze MSLINK - v systému MicroStation lze k DGN souborům připojit
databázový projekt se soustavou DBF tabulek. Je-li požadováno uchování
těchto informací, je třeba aktivovat přepínač "Ano".
o Neposunovat vb. textu - volbou rozhodujeme, zda texty budou mít stejný
nebo různý vztažný bod textu
o Zaokrouhlovat dle přesnosti výkresu - volíme "Ano" v případě potřeby na
shodnost přesnosti obou výkresů
Tlačítko [Technologie] vyvolá dialogové okno (viz. Obr. 3.10), v němž můžeme nastavit typ dat a tím i příslušný konverzní soubor MSK pro nastavení konverze kreslicích klíčů, bodových symbolů a textů. Typem dat je myšlen typ
zakázky pro určitého odběratele. Se systémem Kokeš se dodává minimálně
jedno základní nastavení se souvisejícím konverzním souborem. Toto nastavení je možné použít pro obecnou konverzi nebo jako podklad pro vytvoření
vlastního konverzního souboru.
Obr. 3.10: Technologie konverze DGN
- 40 (40) -
Tlačítko [Nastavení konverze kreslících klíčů] vyvolá dialogové okno (viz.
Obr. 3.11), které umožňuje případnou úpravu či doplnění výsledné symbologie
kreslicích klíčů. Tato operace je zvlášť potřebná v případě, kdy za tlačítkem
není nápis OK. Znamená to, že k některému kreslicímu klíči v systému Kokeš
nebyl nalezen v tabulce kreslicích klíčů konverzního souboru odpovídající záznam.
Obr. 3.11: Nastavení konverze kreslících klíčů
V prvním sloupci znamená zaškrtnutí povolení konverze, v posledním sloupci
zaškrtnutí znamená otočení směru liniového elementu. Červená čísla je možno
editovat. Tlačítko [Uložit] způsobí připsání změněných řádků do tabulky kreslicích klíčů nastaveného konverzního souboru, tlačítko [Zapsat] způsobí nahrazení tabulky kreslicích klíčů nastaveného konverzního souboru daným nastavením.
Tlačítko [Nastavení konverze bodových symbolů] vyvolá dialogové okno (viz.
Obr. 3.12), které umožňuje případnou úpravu či doplnění výsledného pojmenování a symbologie buněk. Tato operace je opět zvlášť potřebná v případě,
kdy za tlačítkem není nápis OK - tzn. nenalezení odpovídajícího symbolu.
Obr. 3.12: Nastavení konverze bodových symbolů
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Ovládání je obdobné jako v předchozím případě, zaškrtnutí prvku v devátém
sloupci zde znamená, že bude daná buňka "rozbita" do samostatného objektu,
poslední jedenáctý sloupec povoluje zrcadlení buňky (v současné době není
podporováno).
Tlačítko [Nastavení konverze textů] vyvolá dialogové okno (viz. Obr. 3.13),
které umožňuje případnou úpravu či doplnění výsledného čísla, výšky, šířky a
symbologie textů. Tato operace je zvlášť potřebná v případě, kdy za tlačítkem
není nápis OK. Znamená to, že k některému textu v systému Kokeš nebyl nalezen v tabulce textů konverzního souboru odpovídající záznam.
Obr. 3.13: Nastavení konverze textů
Ovládání je obdobné jako v případě kreslících klíčů a symbolů.
Tlačítko [Nastavení výstupního výkresu] umožňuje změnit umístění a název
výkresu po konverzi.
Tlačítko [Nastavení fontu MS] umožňuje výběr příslušného souboru s rozměry
jednotlivých znaků používaných fontů. Měnit tuto položku lze doporučit pouze
zkušeným uživatelům obou systémů.
Po všech těchto nastaveních se zmáčknutím tlačítka [OK] konverze souboru
DGN do formátu VYK provede.
Jednotlivé elementy DGN formátu se konvertují do systému KOKEŠ takto:
T
MICROSTATION
2
Cell
P (bod) s informací S; v případě rozbití samostatný objekt s
atributem cell
3
Line
P,L, v případě bodů pouze P
4
Linestring
P,L,L,L,...
6
Shape
P,L,L,L,...L (první a poslední bod je totožný)
7
Text Node
rozloží se na jednotlivé texty
11 Curve
KOKEŠ
P,C,C,C,...
- 42 (42) -
12 Complex String
rozloží se na jednotlivé elementy v samostatném objektu
14 Complex Shape
rozloží se na jednotlivé elementy v samostatném objektu
15 Arc
P,R,R (konvertuje se pouze kruhový oblouk, u nestejných
poloos se přebírá délka hlavní poloosy)
16 Ellipse
P,R,R (konvertuje se pouze kružnice, u nestejných poloos se
přebírá délka hlavní poloosy)
17 Text
text
21 B-spline
P,C,C,C,...
22 Point String
P,P,P,P,...
33 Dimension
složený prvek A=DIM
35 Sharted Cell
P (bod) s informací S; v případě rozbití samostatný objekt s
atributem cell
Tab. 3.1 Převod elementů Microstationu na Kokeš
Ostatní typy elementů nejsou konvertovány. Nejsou rozlišována čísla grafických skupin a status elementu (např. zamčení-lock). V DGN formátu neexistují
objekty, v průběhu konverze jsou proto prvky do objektů seskupeny formálně.
Symboly (buňky) (Cell a Shared Cell) jsou po konverzi samostatné body s
informací S, které nemají žádnou vazbu na linii a nesplňují požadavky na
ochranné okolí. Symboly lze volitelně také tzv. rozbít - v tom případě vznikne
samostatný objekt s atributem Cell, kde obsah atributu je původní název symbolu (buňky) v DGN. Při konverzi nejsou podporovány uživatelské styly čar.
Konverze má i další omezení - nelze zajistit (zvláště v koncových bodech)
shodný průběh křivky (element curve) z důvodu jiného algoritmu použitého při
výpočtu. Nelze zajistit návaznost křivek (element curve) mezi sebou a tečnou
návaznost na okolní přímé spojení. Dále nelze zajistit návaznost linií na tyto
kruhové elementy. Nekreslené spojení přímé (typ NL) se konvertuje jako samostatné body, ostatní nekreslená spojení (typ NC a NR) se nekonvertují. Dalším omezením je, že výšku a šířku textu lze zadat maximálně na 2 desetinná
místa.
3.7.2
Rastry - import a export
Dále v rámci vstupu dat do systému je možno otevřít rastrové formáty BMP,
JPG, GIF, TIF, CIT, RLE, RCL, PCX a interní formát RAS. Načtení do systému se provede příkazem Soubor→ otevřít.
Funkce pro další práci s rastry se volí z nabídky Soubor→ rastry. Rastry je
možno několika způsoby souřadnicově připojovat, transformovat, měnit jim
barvy, zprůhledňovat a maskovat (zneviditelnit jejich části). V plné verzi systému lze rastry navíc slučovat, ořezávat a přerastrovat (změna hustoty
a barevné hloubky při zachování formátu) nebo změnit jejich formát. Ukládat
rastry lze ve formátech BMP, CIT, GIF a RAS.
Zajímavou možností je převod vektorové kresby na rastr, provede se to volbou
Soubor→ rastry→ tisk do rastru nebo volbou Soubor→ rastry→ tisk do rastru
expert. Podobnou funkcí je i Soubor→ tisk do metasouboru.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
3.7.3
Export DGN
Export výkresu Kokeše ve vektorovém formátu VYK do formátu DGN systému Microstation se provádí příkazem Soubor→ DGN→ export DGN, který
vyvolá dialogové okno s prvotními nastaveními (viz. Obr. 3.14).
Obr. 3.14: Export do DGN - prvotní nastavení
V tomto okně je možno selektivně rozbít přímé linie se symboly (ploty, vedení)
na linie a bodové symboly a dále pak tyto spojit do grafické skupiny. Dále je
možno opravit (zkrátit) linie o ochranné okolí bodových symbolů. V záložkách
"složené prvky" a "bodové symboly" je možno povolit rozbití těchto prvků.
Tlačítkem [Technologie] opět vyvoláme dialogové okno pro výběr příslušného
konverzního souboru (teď s příponou KMS) buď obecného nebo již připraveného pro určitého odběratele.
Po těchto prvotních nastaveních tlačítkem [OK] vyvoláme dialogové okno (viz.
Obr. 3.15) s dalšími nastaveními.
Obr. 3.15: Export do DGN
- 44 (44) -
Tlačítko [Nastavení konverze] vyvolá dialogové okno (viz. Obr. 3.16), v němž
můžeme nastavit :
Obr. 3.16: Nastavení konverze
o Co konvertovat - volí se, zda konvertovat seznamy souřadnic, výkresy nebo
obojí
o Vše do jednoho DGN souboru - volí se, zda všechna data spojit do jednoho
DGN souboru
o Verze konverze - znamená konverzi do určité verze Microstationu
o Zaokrouhlovat na cm - volba ano/ne
Upravit o vztažné měřítko výkresu - grafická vektorová data se v systému
Kokeš zobrazují v závislosti na vztažném měřítku výkresu. Zde lze nastavit, zda se toto měřítko má projevit na výsledném měřítku linií, symbolů a
textů v DGN souboru.
o Konverze výšek - lze provádět konverzi do 2D či 3D "rozměru" DGN souboru. Tomu musí odpovídat příslušné nastavení seed file (zdrojového souboru), případně i knihoven buněk. Volba "základní výška" se použije všude
tam, kde v systému KOKEŠ z jakéhokoliv důvodu chybí souřadnice Z.
o Konverze češtiny - umožňuje nastavit, zda konverze proběhne pro
MicroStation pro operační systém DOS nebo Windows. V případě, že systém MicroStation je vybaven pouze anglickou sadou fontů, všechny případné znaky obsahující diakritiku nebudou správně. Tento problém částečně řeší volba "Nepřevádět diakritiku", která způsobí tzv. odčeštění.
o Konverze ploch - umožňuje provést konverzi ploch s dodatečnými nastaveními.
o Tvořit vazbu MSLINK - volba ano/ne.
o Tvořit grafickou skupinu - volba ano/ne.
o Konverze linií - liniový prvek systému Kokeš v sobě zahrnuje mimo jiné
přímé spojení (L), kruhové oblouky (R) a křivky (C). Tento liniový element
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
je nutno při konverzi rozložit na jednotlivé části se stejným typem spojení.
Nejednoznačnost vzniká při interpretaci přímého spojení - je možnost nastavit konverzi do těchto elementů:
o Element line - přímková spojnice 2 bodů. Liniový prvek s přímým spojením (typ L) je rozdroben do řady elementů typu line, což může mít za následek výrazné zvětšení DGN souboru.
o Element linestring - přímkové spojení několika za sebou jdoucích bodů.
Element linestring zachovává posloupnost jednotlivých úseček. Ve formátu
DGN je omezen 101 body. Konverzní program z důvodu případné další
editace používá max. 80 bodů a delší linie dělí do více elementů linestring.
o Element shape - je možno vytvořit, pokud je linie uzavřena (první a poslední bod je totožný).
o Konverze křivek - někdy je vhodné geometrii s typem spojení (P), (C) v
systému Kokeš nahradit při konverzi spojením přímým podle nastavení
konverze linií.
o Singularita symbolů - volba ano/ne
o Neposunovat vb. textu - volbou rozhodujeme, zda texty budou mít stejný
nebo různý vztažný bod textu
Tlačítko [Nastavení seznamu knihoven buněk] vyvolá dialogové okno, v němž
je umožněna případná úprava seznamu knihoven buněk načteného z tabulky
knihoven buněk konverzního souboru.
Tlačítko [Nastavení zdrojového souboru] vyvolá výběr příslušného seed file,
nastavení jednotek, orientace souřadnic a kroku sítě.
Po všech těchto nastaveních se zmáčknutím tlačítka [OK] konverze souboru
VYK do formátu DGN provede.
Jednotlivé elementy VYK formátu Kokeše se konvertují do systému Microstation takto:
KOKEŠ
MICROSTATION
Bod seznamu souřadnic
Element Line
(P),L,L
Line, Linestring, v případě uzavřenosti jako Shape
(P),C,C
Curve, dle nastavení lze konvertovat jako přímé spojení
(P),R,R
Arc
(P),P,NL,NR
Line
Symbol
Cell, nebo jako jednotlivé speciální znaky textu
Text
Text
Tab. 3.1 Převod elementů Kokeš na Microstation
Linie systému KOKEŠ ve svém průběhu může měnit typ spojení (geometrii) a
kreslicí klíč (symbologii). V systému MicroStation je třeba pro každou změnu
geometrie či symbologie nový element. Při převodu nejsou opět podporovány
uživatelské styly čar Microstationu.
- 46 (46) -
3.8
Export souřadnic
Body seznamu souřadnic je možné exportovat ze systému několika způsoby.
Základní možností je volba příkazu Seznam→ tisk seznamu, po kterém se objeví pomocné okno pro výběr množiny bodů :
• vybrané body - body všech načtených SS, případně body vyselektované
• interval CB - interval bodů podle čísel bodů
• bod - jednotlivé body
• prefix CB - body, jejichž číslo začíná určitou skupinou znaků (prefixem)
• s CB - body s CB
• bez CB - body bez CB
• uvnitř obdélníka - body ležící uvnitř zadaného obdélníka
• vně obdélníka - body ležící vně zadaného obdélníka
• uvnitř polygonu - body ležící uvnitř zadaného polygonu
• vně polygonu - body ležící vně zadaného polygonu
• interval Z - interval bodů podle souřadnice Z
• body o Z - body o zadané souřadnici Z
• s výškou - body, které mají souřadnici Z
• bez výšky - body, které nemají souřadnici Z
• s kódy - body SS, které si nesou speciální informaci, tzv. kód. Při této variantě lze zadávat jak pouze jeden kód, tak i skupinu kódů, které se na vstupu oddělují znakem středník. Je možné využít i tzv. "hvězdičkovou" konvenci.
• bez kódů - body SS, které neobsahují zadaný kód. Seznam kódů se zadává
na vstupu, formát vstupu je totožný s předcházející variantou. Je možné
zadat i několik kódů najednou na jednom vstupním řádku.
Po volbě příslušné množiny bodů se objeví dialogové okno (viz. Obr. 3.17) s
dalšími nastaveními.
Obr. 3.17: Tisk seznamu
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
V tomto okně je možné nastavit kam bude export proveden :
• do souboru - vytvoří textový soubor s příponou TSP
• do záznamu - provede export do výpočetního protokolu
• na tiskárnu - provede tisk na tiskárně
Dále se provede volba vzhledu souboru - výběr tisku datumu, čísel stránek a
záhlaví (standardní nebo uživatelské).
V případě potřeby lze tuto funkci s úspěchem nahradit příkazem Seznam→
výpis SS. Tato funkce provede výpis na konzolu, kde je možné označit si zvolený počet řádků a uložit je do schránky. Obsah této schránky lze pak vložit do
libovolného otevřeného textového souboru či vytisknout na tiskárnu.
Jinou možností je také export seznamu do tzv. textového tvaru seznamu souřadnic příkazem Seznam→ uložit a volbou tlačítka [Uložit jako].
Další možností je export seznamu souřadnic do formátu souřadnic konkrétní
totální stanice nebo polního záznamníku pro další využití v terénu. Tato možnost se volí příkazem Soubor→ záznamníky→ export souřadnic.
Cvičení 3.1
Naimportujte textové seznamy souřadnic Body1.txt a Body2.txt do předem
založených binárních seznamů Seznam1.ss a Seznam2.ss. Potřebná data
naleznete v adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Kokes" počítačové sítě Ústavu geodézie.
Cvičení 3.2
Na podkladě seznamu Seznam1.ss z předchozího cvičení proveďte kresbu ve
výkresu Mapa1.vyk na základě standardních tabulek Kokeše. Měřičský náčrt
naleznete v souboru Mapa1.jpg v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.
Cvičení 3.3
Na podkladě seznamu Seznam1.ss ze cvičení 3.1 proveďte kresbu ve výkresu
Mapa1_expert.vyk za použití tabulky Expert. Měřičský náčrt naleznete v
souboru Mapa1.jpg v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.
Cvičení 3.4
Ve výkrese Mapa1.vyk ze cvičení 3.2 změňte atributy elementů podle popisu
v souboru Změny atributů.doc v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu
geodézie. Editaci tabulek proveďte po zkopírování standardních tabulek do
vlastního adresáře.
- 48 (48) -
Cvičení 3.5
Pokuste se otevřít, případně naimportovat do systému Kokeš data z adresáře
"R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Kokes\Demodata"
Cvičení 3.6
Proveďte konverzi souboru DGN_VYK.dgn na soubor DGN_VYK.vyk.
Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly
nebo se převedly chybně.
Cvičení 3.7
Proveďte konverzi souboru VYK_DGN.vyk na soubor VYK_DGN.dgn.
Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly
nebo se převedly chybně.
Cvičení 3.8
Vyexportujte textový seznam souřadnic z výkresu Domek1.vyk a seznamu
Domek1.ss. Oba seznamy spojte a naimportujte do nového seznamu
Domek2.ss. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě
Ústavu geodézie.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
4
VKM – vybrané funkce
Programový systém VKM je probírán v několika cvičeních zimního semestru
2. ročníku v předmětu GE09 Počítačová grafika, proto následující text předpokládá dosažené znalosti z tohoto cvičení a bude se odkazovat na manuály a
helpy umístěné v adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\VKM"
počítačové sítě Ústavu geodézie.
4.1
Import souřadnic
Před vlastním importem souřadnic je třeba založit nový seznam souřadnic.
Provedeme to příkazem Výkres→ založit, po němž se objeví okno s nastaveními (viz. Obr. 4.1).
Obr. 4.1: Založení seznamu souřadnic
Po volbě počtu míst čísla bodu, volbě přesnosti souřadnic a vyplnění názvu
lokality a potvrzení tlačítkem [OK] se nový seznam založí a objeví se okno pro
práci s ním (viz. Obr. 4.2).
Obr. 4.2: Práce se seznamem
V tomto okně zvolíme příkaz Vstup→ textový soubor a objeví se okno
s nastavením vstupního souboru (viz. Obr. 4.3). Kromě možností načtení textového souboru systém umožňuje import formátů souřadnic SEZ (Mapa2),
DAT (Geus), CRD (Groma).
- 50 (50) -
Obr. 4.3: Nastavení vstupního souboru
V tomto okně je nejdříve potřeba volit mezi kartou volného nebo pevného formátu (většinou volíme volný formát) a po upřesňujících volbách a nastaveních
se objeví následující okno (viz. Obr. 4.4), v němž je možno načítané body filtrovat dle množství kritérií.
Obr. 4.3: Nastavení filtrů
Po kliknutí na tlačítko [Načti] je celá procedura načtení souřadnic ze souboru
ukončena a objeví se okno seznamu souřadnic s vyplněnou tabulkou. Kliknutím na řádek bodu v seznamu souřadnic se takto vybraný bod zobrazí
v grafickém okně žlutým ležatým křížkem (ostatní body se současně zobrazí
malým fialovým křížkem).
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
4.2
Nastavení základních atributů
Přímé nastavení základních atributů prvků (vrstva, barva, tloušťka, styl) není
možné. Každý nový výkres je založen na základě souboru VKMFEAT.BIN.
Tento soubor se automaticky implementuje do daného výkresu, takže parametry objektů zůstávají zachovány i po eventuální změně (výměně) souborů
VKMFEAT. Editace tohoto souboru není umožněna, v adresáři programu je
jen umístěna informativně jeho textová verze.
Dodatečně a jen jednotlivě je možno změnit barvu textů a typ, sílu a barvu čáry
pomocí příkazů VKM→ opravit→ opravit text a VKM→ opravit→ typ linie.
Případnou další změnu atributů nakresleného výkresu je pak možno provést při
exportu do formátu DGN, s omezením vyplývajícím z případných chybějících
definicí linií, značek nebo i textů.
4.3
Kresba linií
Před vlastní kresbou je třeba založit nový výkres příkazem Výkres→ založit.
Objeví se okno s nastaveními (viz. Obr. 4.4).
Zvolíme počet míst v čísle bodu, přesnost
souřadnic a číslování podle systému
číslování stavebních a pozemkových
parcel.
Měřítko lze přímo zadat nebo vybrat
z roletového menu (má vliv na velikost
textů a mapových značek). Dále se vybere
kvalita, pořadové číslo KU a číslo ZPMZ
(záznam podrobného měření změn).
Po vyplnění názvu lokality a případné
poznámce je nový výkres založen.
Obr. 4.3: Založení výkresu
Kresbu linií spouštíme příkazem VKM→ vložit→ vlož linii, po němž se objeví
okno (viz. Obr. 4.4).
Novou linii je pak možno začít
kreslit po vyplnění nebo volbě
v následujících polích :
Obr. 4.3: Vložení linie
Číslo bodu - zadání čísla bodu (při práci nad seznamem souřadnic není nutné zadávat, identifikuje-li se bod myší)
Geometrie - volba 1 – úsečka nebo 2 – oblouk
Typ č - typ čáry (zadání buď z klávesnice nebo kurzorovými šipkami). Při
najetí myší na nápis “Typ č” nápis zmodrá a po kliknutí na něj se rozbalí
okno s přehledem možných typů čar.
- 52 (52) -
Sč - síla čáry (zadání buď z klávesnice nebo kurzorovými šipkami). Jde o
výběr některé z osmi šířek čáry.
Vekt. - zapnutí módu digitalizace (vektorizace rastru). Bod vznikne na místě
kliknutí kurzorem a po uložení linie se uloží do seznamu souřadnic se zadaným číslem. Stejného efektu se docílí přidržením klávesy CTRL při
kliknutí do plochy výkresu.
Skupina - skupinové číslo. Kliknutím myši na tuto položku je lze změnit
nebo vybrat z roletového menu.
Skupina linií - volbou lze zvolit význam linie – objeví se okno (viz. Obr.
4.4).
V tomto okně je možno volit mezi 4 kartami :
Parcely – volba některé z parcelních hranic a
ve spodní části okna druhu hranice (normální vlastnická, shora neviditelná, pohyblivá, neznatelná, sporná, podzemní).
Další KN – další kresba polohopisu KN
Uživ_1 – kresba účelové mapy - rozhraní
Uživ_2 – kresba účelové mapy – budovy a
další linie
Sítě – kresba účelové mapy – sítě
Obr. 4.3: Výběr spojnice
Po výběru příslušné spojnice už můžeme začít kreslit linie nejčastěji spojováním bodů seznamu za pomoci levého tlačítka myši, přičemž úchopový režim
volíme příkazem Služby→ nájezd nebo ze stavového řádku po kliknutí na příslušnou ikonu. Uchopení je aktivováno pouhým přiblížením k zachycovanému
elementu (bod seznamu souřadnic se zvýrazní). Kresbu mimo body seznamu
nejčastěji provádíme za pomoci stlačené klávesy CTRL nebo stlačením ikony
digitalizace ze stavového řádku. Ukončení kresby provedeme nejlépe ze pomoci stlačení pravého tlačítka myši a výběrem uložit (F2) z pop-up menu (případně volíme uzavřít při tvorbě uzavřených linií).
Při běžném vkládání linií, kdy se volí význam linie, není nutné nastavovat sílu
čáry, barvu a její styl (ani vrstvu), protože tyto parametry jsou dány číslem
významu linie. Každé kombinaci významů odpovídá pořadové číslo v souboru
VKMFEAT.BIN popisujícím tyto kombinace významů. Při založení nového
výkresu VKM se soubor VKMFEAT zkopíruje do výkresu.
Systém předpokládá uživatelovo zaměření především na tvorbu geometrických
plánů. Tvorba účelové mapy dle specifické směrnice odběratele, při nemožnosti změn atributů prvků a nemožnosti importu definic chybějících značek, by
byla velmi složitá nebo přímo nemožná.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
4.4
Kresba značek
Kresbu značek spouštíme příkazem VKM→ vložit→ vlož značku, po němž se
objeví okno (viz. Obr. 4.4).
Obr. 4.3: Výběr spojnice
V tomto okně můžeme postupně nastavit :
Číslo bodu - některé značky vyžadují existenci bodu v seznamu souřadnic,
některé ne, což se projeví přístupností (nevyžaduje) nebo nepřístupností
(vyžaduje) položky.
Stoč. – znamená stočení. Při nezatržení lze úhel interaktivně nastavit myší
Vel. – znamená velikost. Pokud je nastaveno 1, velikost odpovídá nastavenému měřítku mapy podle ČSN.
Sč. – znamená sílu čáry, kterou bude kreslena značka
Skupina – volba skupinového čísla bodu
Název značky – po kliknutí se objeví okno pro výběr značek (viz. Obr. 4.4).
Chceme-li umístit grafický symbol libovolně na plochu výkresu, je třeba při
kliknutí myši do plochy výkresu držet
zároveň CTRL (stiskem CTRL se přebírá pozice kurzoru).
Při umísťování bodové značky na spojnici (např. slučka) je třeba mít nastaven
úchopový režim Nejbližší.
Značky označené se symbolem “+” lze
umísťovat vícenásobně v rámci jedné
parcely.
Obr. 4.4: Výběr značek
- 54 (54) -
4.5
Vkládání textu
Vkládání textu spouštíme příkazem VKM→ vložit→ vlož text, po němž se objeví okno (viz. Obr. 4.5).
Obr. 4.5: Vkládání textu
V tomto okně můžeme postupně nastavit :
Text – editační pole pro vložení textu
Stočení – stočení textu v grádech
Uzamčeno - při nezatržení lze úhel interaktivně nastavit myší
Stočení dle – ikony představují možnost stočit text podle 2 bodů, rovnoběžnosti s objektem nebo kolmosti na objekt
Typ popisu (dolní lišta) – možnost výběru z přednastavených typů textových popisů nebo centroidů, jejich volbou se automaticky nastaví příslušné
atributy textu (viz. Obr. 4.4).
Rámeček - zvolení typu orámování textu (bez orámování, kroužek, obdélník
nebo ovál)
Neprůhledně - podklad textu bude vyplněn barvou pozadí
Poloha - zatržením lze zvolit polohu umístění textu
Barva – lze vyplnit číslo barvy, nebo vybrat z palety po kliknutí na tlačítko
Font – tlačítko které aktivuje okno pro nastavení fontu a jeho atributů (viz.
Obr. 4.6).
V okně {Texty} je možno nastavit :
• Font - zvolí se číslo fontu nebo název
z roletového menu
• Výška - výška fontu
• Šířka - šířka fontu
• Shoda - zatržením lze zvolit shodnost výšky
a šířky fontu
• Zarovnání - ve čtvercové síti se stanoví
vztažný bod textu nebo se vybere z
roletových menu.
V dolní části se pak zobrazuje ukázka fontu.
Obr. 4.6: Výběr fontu
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
4.6
Komunikace s jinými programy
4.6.1
Import dat
Příkazem Výkres→ otevřít je možno otevřít soubory v příslušném formátu pro
jejich editaci. Podporované formáty jsou – VKD (vektorová katastrální mapa vnitřní uložení výkresu VKM), POG (grafické poznámky), DGN (formát
Microstation), SHP (formát ArcInfo).
Příkazem Výkres→ import je možno naimportovat soubory VKM, DGN, Topol
Arc, DMT Atlas, SHP (formát ArcInfo), GMP (formát Mapa 2). Při všech importech vzniká nový výkres VKD a současně s ním i nový seznam souřadnic.
4.6.2
Import DGN
Pro nás nejdůležitější je komunikace se systémem Microstation. Při importu
probíhá kontrola polohy bodů z výkresu DGN se seznamem souřadnic a pro
body se stejnou polohou vznikne v seznamu souřadnic jeden bod. Pokud tedy
bude předem založen soubor seznamu souřadnic, jehož jméno bude shodné se
jménem importovaného výkresu DGN, při importu bude použit nalezený bod
se stejnou polohou, jinak se vytvoří nový bod.
Pro import souboru je nezbytné použít převodní soubor (např. vzorový soubor
Vkd_Dgn.txt) v následujícím formátu, který pak slouží k oboustrannému převodu :
Obr. 4.7: Převodní soubor
Popis struktury převodního souboru:
• [INIT] - jméno sekcí
• # nebo ; - první znak uvozující komentáře
• @ - náhradní hodnota pro číslo fíčru (význam linie), musí být v 1. sloupci
• Jmeno - musí být uvedeny pouze hodnoty ze souboru fíčrů Mapa2000
VkmFeat.txt ze sekce Objekty a 6. sloupce (Jmeno)
• Hint - slovní popis fíčru (nepovinný)
• Typ - typ fíčru: 0-buňka, 1-text, 2-linie
• Lvl - vrstva, 1 - 63
• Col - barva, 0 - 255
- 56 (56) -
• Sil - síla čáry, 0 - 31
• Sty - styl čáry, 0 - 7
• Fnt - číslo fontu, 0 - 255, povinný pro položky typu 1
• TxVys, TxSir - pouze pro export, celé číslo v 0,001 mm
• Cell - název buňky, max. 6 znaků z 0 - 9,A - Z,.,_,$
Importní funkce převede pouze ty elementy z výkresu DGN, pro které najde
odpovídající parametry ve vytvořeném převodním souboru s výše popsanou
strukturou.
Konverzní tabulku je také možno vytvořit příkazem Výkres→ import→ DGNFED. V následné okně {Parametry objektů DGN}(viz. Obr. 4.8) je nutné ve
sloupci Jméno VKD doplnit jména objektů VKD, která chceme převést. Seznam platných vlastností objektů (fíčrů) lze vyvolat pravým tlačítkem myši na
příslušném řádku ve sloupci Jméno VKD. Z vyvolané nabídky jmen vlastností
pro daný typ objektu je možné zvolenou vlastnost ve spodním políčku doplnit
do sloupce Jméno VKD přetažením myši. Vytvořenou tabulku je potřeba nakonec uložit v nabídce Soubory.
Obr. 4.8: Parametry objektů DGN
4.6.3
Rastry - import
Dále je možno příkazem Výkres→ import je naimportovat rastrové formáty
(BMP, TIF, RAS, COT, CIT, RLE) do formátu TBM (vnitřní formát rastrových dat programu). Při importu je možno změnit umístění a název vzniklého
souboru, který se stává otevřeným souborem, a tím se zpřístupňuje v hlavní
nabídce položka Rastr, kde je možno provádět další úpravy rastru.
Další možností importu dat do systému je připojení souborů jako referenčních
výkresů volbou Výkres → připojit referenční. Jsou podporovány formáty
DGN, RDL, DGE, DGP, DKM, DMA, PCB (formáty Microstationu), GRN,
OBR, GMP (formáty Mapa2), SHP, DMU (formáty ArcInfo), SIT, TMB
(obecný a interní rastrový formát), KUK (seznam výkresů), SEZ, XYZ (seznamy souřadnic), DBP, DBA (bodová Xbase - grafické zobrazení databáze
formátu DBF), PLT, 000 (plotrovací soubory ve formátu HPGL/2).
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
4.6.4
Export dat
Volbou VKM→ export je možno exportovat data do formátů VKM, DGN,
DGN (Dikat), VKD a Atlas DMT.
Je nutno upozornit na to, že při exportu výkresu VKD do výměnného formátu
dochází k jisté ztrátě informace zapříčiněné nepříliš promyšlenou definicí výměnného formátu, který v důsledku toho není schopen pojmout některé informace, přestože jsou pro technologii tvorby geometrických plánů či map nezbytné. Proto se nedoporučuje archivovat dílčí etapy práce ve tvaru exportu,
ale ve vnitřním tvaru VKD.
4.6.5
Export DGN
Pro export souborů DGN je nezbytné použít výše zmíněný převodní soubor,
který slouží k oboustrannému převodu. Po volbě VKM→ export→ DGN (nebo
Dikat) se objeví okno pro vyhledání tohoto souboru a dále následuje dialogové
okno s dalšími nastaveními {VKD-DGN} }(viz. Obr. 4.9).
V tomto okně je možno zvolit cestu k příslušné knihovně buněk,
měřítko knihovny buněk a jednotlivé skupiny prvků, které budou
převedeny do formátu DGN.
Export do DGN a do DGN (Dikat)
je s tím rozdílem, že export do
DGN nemá tlačítko (PČB, oměrky).
Obr. 4.9: Převod VKD
4.7
Export souřadnic
Pro export souřadnic volíme nabídku Výstup v okně {Seznam}(viz. Obr. 4.2).
Objeví se možnosti :
• Textový soubor - umožňuje výstup vybraných bodů do textového souboru.
Výstup může být standardní, speciální nebo do DXF.
• DGN - umožňuje výstup vybraných bodů do výkresu formátu DGN
• DBF - umožňuje výstup vybraných bodů do databázového souboru DBF
• Nový seznam - exportuje vybrané body do nového seznamu souřadnic
s možností transformace
• Výstup kódů - vytvoří textový soubor předpisu kresby bodových značek
- 58 (58) -
Po volbě Textový soubor se objeví okno s možností dalších nastavení (viz. Obr.
4.10) :
Obr. 4.10: Export souřadnic - nastavení
Číslování bodů - lze zvolit následující formáty :
Standardní číslo bodu - ponechá se původní číslování jako je v seznamu
Přečíslování skupin - skupinové číslo se přečísluje počínaje zadaným
číslem Počátek. Vlastní číslo bodu zůstává nezměněno.
Změna úplných čísel - přečíslování bodů do souvislé číselné řady počínaje zadaným číslem.
Bez čísla bodu - body nebudou ve výstupním souboru číslovány.
Karta Standardní obsahuje následující nastavení :
o Obsah výstupní věty - umožňuje nastavit posloupnosti souřadnic Y, X v
kombinaci s uvedením výšky a třídy přesnosti
o Oddělovač položek - umožňuje nastavit jako oddělovač mezeru, středník,
čárku nebo jiný
o Zaokrouhlit na - provádí zaokrouhlení na mm, cm nebo dm
Kódy zápisník - vytvoří textový soubor předpisu kresby bodových značek
pro systém Mapa2 (viz. Obr. 4.11) nebo pro systém Microstation (viz. Obr.
4.12).
Transformace - vytvoří nový seznam pomocí transformace. Tato může být
určená pomocí identických bodů (s volbou afinní, podobnostní či shodnostní), pomocí posunu a rotace nebo pomocí klávesnice (vloží se konstanty do
obecného vzorce lineární transformace).
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Obr. 4.11: Výstup kódů - Mapa2
Obr. 4.12: Výstup kódů - DGN
Karta Speciální (viz. Obr. 4.13) poskytuje možnost vytvářet uživatelem definovaný výstup ze seznamu souřadnic do textového souboru.
Formát a obsah výstupu je závislý na řídícím souboru SPECTX.MSK. Řídící
soubor obsahuje posloupnost dvojic údajů komentář+formát. Jednotlivé položky jsou odděleny zvoleným znakem (první znak řádku).
Například:
/y[m]/y,u,10,3,m/ cb=/c,u,10,0,/\/p,u,1,0,/ x[mm]/x,u,10,0,mm/ kod=/k,u,3,0,/
vytvoří výstup:
y[m]559789.300 cb=1000000784\3 x[mm]1133082620 kod=000
Formátovací příkaz je složen z 5-ti položek oddělených čárkou:
• Typ - C = číslo bodu, Y,X,Z = souřadnice, P = přesnost, K = kód
- 60 (60) -
• Znaménko - S = se znaménkem, U = bez znaménka
• Délka - celková délka položky včetně desetinné tečky
• Desetin - počet desetinných míst
• Jednotky - [M,DM,CM,MM, ] položka má význam pouze u souřadnic.
Obr. 4.13: Export souřadnic - speciální
Tlačítko [Čti masku] - načte řídící soubor masky (spectx.msk)
Tlačítko [Přelož masku] - zobrazí výsledek výstupu formátu masky
Tlačítko [Ulož masku] - uloží definovanou masku do souboru.
Tlačítko [OK] - provede výstup vybraných bodů seznamu do souboru
Karta DXF (viz. Obr. 4.14) exportuje seznam souřadnic do souboru výměnného formátu DXF, který lze načíst např. do grafických systémů AutoCAD
nebo MicroStation.
Obr. 4.14: Export souřadnic - DXF
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Popis pro číslo - zatržením lze definovat popis vrstvy (hladiny) v položce
Číslo bodu.
Popis pro výšku - zatržením lze definovat popis vrstvy (hladiny) v položce
Popis výšky.
Výška - výška textu v (mm)
Číslic - počet číslic čísla bodu, výšky (u výšky se zadává počet desetinných
míst).
Barva - číslo barvy čísla bodu, výšky.
Měřítko - měřítko výstupu.
Barva bodů - číslo barvy, kterým bude zobrazen symbol bodů
Karta Hladiny 1 umožňuje nastavit :
Symbol bodu - název vrstvy (hladiny), ve které budou zobrazeny symboly
bodů.
Číslo bodu - název vrstvy (hladiny), ve které budou zobrazena čísla bodů.
Popis výšky - název vrstvy (hladiny), ve které budou zobrazeny výšky
Karta Hladiny 2 obsahuje uživatelsky neměnitelné nastavení :
Jméno hladiny = číslo náčrtu - každý náčrt bude ve své vrstvě (hladině)
označené názvem čísla náčrtu
Popis čísla bodu je doplněn znakem C - vrstva (hladina), ve které budou
zobrazena čísla bodu příslušného náčrtu, bude doplněna v názvu znakem C.
Popis výšky bodu je doplněn znakem V - vrstva (hladina), ve které budou
zobrazeny výšky bodu příslušného náčrtu, bude doplněna v názvu znakem
V.
Karta Totální stanice umožňuje převod seznamu souřadnic do formátu totální
stanice, pro využití souřadnic bodů při pracích v terénu. V současné době je
dostupný pouze formát totální stanice GSI Leica.
Další možností výstupu souřadnic je export do výkresu DGN, který se spustí
příkazem Výstup→ DGN v okně {Seznam}(viz. Obr. 4.2). Objeví se okno
(viz. Obr. 4.15) s dalšími nastaveními :
Tečka - zobrazení bodu ve výkresu DGN
Náčrt - zatržením lze nastavit parametry výstupu pro text čísla náčrtu
Číslo - zatržením lze nastavit parametry výstupu pro text čísla bodu
Výška - zatržením lze nastavit parametry výstupu pro text výšky
Kolečko - zatržením lze nastavit parametry značky umístěné na bodě
Měřítko - měřítko výstupního výkresu DGN
Vrstva - číslo vrstvy
Barva - číslo barvy (lze vybrat i kliknutím na barevné pole)
- 62 (62) -
Font, Výška - atributy textu (číslo fontu a výška v mm)
Číslic - počet zobrazovaných číslic
Poloměr - poloměr kolečka značky na bodě
Texty závislé na pohledu - zatržením se zvolí dynamická změna textu
v závislosti na zvětšení pohledu výkresu (obrazovkové zobrazování nezávislé na míře zvětšení pohledu).
Obr. 4.14: Export souřadnic - DGN
Cvičení 4.1
Naimportujte textový seznam souřadnic Body1.txt a Body2.txt do předem
založeného binárního seznamu Seznam1.xyz. Potřebná data naleznete v
adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\VKM" počítačové sítě
Ústavu geodézie.
Cvičení 4.2
Na podkladě seznamu Seznam1.ss z předchozího cvičení proveďte kresbu ve
výkresu Mapa1.vkd na základě standardního souboru Vkmfeat.bin. Měřičský
náčrt naleznete v souboru Mapa1.jpg v pracovním adresáři počítačové sítě
Ústavu geodézie.
Cvičení 4.3
Ve výkrese Mapa1.vkd ze cvičení 4.2 se pokuste změnit atributy elementů
podle popisu v souboru Změny atributů.doc v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie. Změny se také pokuste provést prostřednictvím
exportu výkresu do formátu DGN.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Cvičení 4.4
Pokuste se otevřít případně naimportovat do systému VKM data z adresáře
"R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\VKM\Demodata"
Cvičení 4.5
Proveďte konverzi souboru DGN_VKD.dgn na soubor DGN_VKD.vkd.
Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly
nebo se převedly chybně.
Cvičení 4.6
Proveďte konverzi souboru VKD_DGN.vkd na soubor VKD_DGN.dgn.
Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly
nebo se převedly chybně.
Cvičení 4.7
Vyexportujte textový seznam souřadnic z výkresu Domek1.vkd a seznamu
Domek1.xyz. Oba seznamy spojte a naimportujte do nového seznamu
Domek2.xyz. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě
Ústavu geodézie.
Cvičení 4.8
Vyexportujte seznam souřadnic Domek2.xyz z předchozího cvičení do
souboru DXF a DGN. Soubor DXF otevřete v AutoCADu a soubor DGN
otevřete v Microstationu. Zkontrolujte správnost zobrazení souřadnic v
těchto systémech. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové
sítě Ústavu geodézie.
- 64 (64) -
5
Microstation – vybrané funkce
Programový systém Microstation je probírán v zimním semestru 2. ročníku v
předmětu 8E2 Microstation, proto následující text předpokládá dosažené znalosti z tohoto cvičení a bude se odkazovat na moduly tohoto předmětu a na
případné
soubory
manuálů
a
helpů
umístěné
v
adresáři
"R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Microstation" počítačové sítě Ústavu
geodézie.
5.1
Import souřadnic
Jak bylo v předchozích kapitolách uvedeno, je systém Microstation primárně
určen pro jinou skupinu uživatelů než jsou geodeti, proto již na prvotní a banální operaci importu souřadnic musíme využít nějakou geodetickou mdl nadstavbu. V našem případě to bude starší verze programu Mgeo, verze 4.66, a to
z důvodu její dostupnosti na počítačové síti Ústavu geodézie.
Poznámka
Systém Mgeo a případné jiné mdl nadstavby českých firem předpokládají
založení nového výkresu za pomoci tzv. zakládacího výkresu, který mimo
jiných nastavení (nastavení pracovních jednotek, úhlů, knihovny prvků,
knihovny stylu multičar aj.) také řeší důležitý problém implementace
souřadného systému JTSK do systému Microstation. Nejčastěji se toto řeší
využitím 3. kvadrantu kartézského souřadného systému Microstationu. Funkce
nadstaveb pak řeší při práci se souřadnicemi transformační vztah :
Y (JTSK) = -x (Microstation)
X (JTSK) = -y (Microstation).
Zakládací výkresy, řešící tuto problematiku, bývají importovány do systému
Microstation při instalaci příslušných nadstaveb nebo je často dostaneme od
konkrétních odběratelů. Doporučuje se je zálohovat i mimo adresář
Microstationu, pro případ reinstalace celého systému.
Mgeo spustíme jako každou mdl aplikaci, zapsáním příkazu "mdl load mgeo"
do příkazového řádku nebo spuštěním nabídky Pomůcky→ aplikace mdl,
výběrem aplikace v seznamu a stlačením tlačítka [Zavést]. Zkušenější uživatelé
si ten to povel můžou přidat do nabídkového řádku v hlavním povelovém okně.
Import souřadnic spustíme příkazem Soubor→ vstup bodů a kódované kresby,
který vyvolá dialogové okno s dalšími nastaveními (viz. Obr. 5.1). Předpokládáme založený výkres, dle zakládacího výkresu podporujícího S-JTSK.
Nejdříve je třeba zvolit patřičný typ vstupního formátu seznamu :
• Bez kódů / bez prefixů
• Bez kódů / s prefixy
• S kódováním typ I
• S kódováním typ II
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Prefix je znak v čísle bodu, podle kterého je možné body ze seznamu souřadnic
rozdělovat do různých vrstev. Předpokládá to vytvoření jednoduchého textového souboru s příponou LVL, který definuje pro každý prefix počáteční vrstvu.
Kód je přidáván k bodům při záznamu měřených dat v terénu a umožňuje v
procesu importu souřadnic umísťovat na body značky (buňky), případně provést větší část liniové kresby automaticky. Všechny prvky jsou do výkresu
vkládány s atributy, což je zabezpečeno sestavením tzv. kódové tabulky v textovém souboru s příponou DAT.
Typy kódování v programu Mgeo se liší způsobem zápisu a interpretace kódu a
jinou podporou spojnic. Typ I podporuje přímku, křivku a oblouk, typ II podporuje přímku a linestring.
Obr. 5.1: Import seznamu souřadnic
Další volby v okně {Import seznamu souřadnic} jsou :
Šablona - slouží k doplnění čísla bodu na potřebný počet znaků nebo k odstranění nenumerických znaků v čísle bodu.
Kreslit body / značky - ano/ne
Kreslit kóty - ano/ne
Kreslit čísla bodů - ano/ne
Použít databázi bodů - ano/ne
Kontrolovat meze - kontrola souřadnic seznamu, zda leží v daných mezích
Po zmáčknutí tlačítka [Provést] je proveden výběr adresáře a jména souboru se
seznamem souřadnic. Pokud je nastaven import seznamu s prefixy nebo kódy,
objeví se ještě okno pro výběr souboru LVL nebo DAT.
Ještě před vlastním importem je však vhodné nastavit atributy prvků, které budou vkládány do výkresu volbou Nastavení→ společné, která vyvolá dialogové
okno s nastaveními (viz. Obr. 5.2).
- 66 (66) -
Obr. 5.2: Mgeo - nastavení
Pro potřeby importu souřadnic nastavíme hodnoty v kategoriích :
• Měřítko - podle tohoto měřítka se pak přepočítávají velikosti vynášených
textů a značek
• Atributy bodů / značek - pokud je vyplněno pole značka, umístí se na importovaný bod. Pokud zůstane pole prázdné, je umísťován bod (tečka).
• Atributy čísel bodů - vyplňují se vlastní atributy textu, vybírá se font a určuje se výška, šířka textu a zobrazené znaky.
• Atributy kót (výšek) - vyplňují se vlastní atributy textu, vybírá se font a určuje se výška, šířka textu, zobrazené znaky s počtem desetinných míst.
Kreslit desetinnou tečku - volbu vypneme, pokud chceme, aby na výstupu byla desetinná tečka přesně shodná s pozicí bodu
V případě použití databáze bodů je nutno mít Microstation předem nakonfigurován pro spolupráci s databází typu dBase IV nebo FoxPro. Dále je nutno předem vytvořit prázdnou databázi bodů příkazem Databáze→ vytvoření nové
databáze. Pokud je k určitému výkresu vytvořena prázdná databáze bodů, připojí se při každém otevření výkresu automaticky.
Pak je možné aktivovat políčko použití databáze při importu bodů a využívat
vlastních funkcí :
• přidávání, opravování a mazání v databázi bodů,
• přečíslování bodů v databázi,
• výstupy z databáze dle nejrůznějších kritérií.
Ve vyšších verzích Mgea se systém databáze začíná blížit funkčnosti seznamů
souřadnic známých z Kokeše nebo VKM. Jde hlavně o oboustrannou a interaktivní propojenost seznamu s výkresem, automatický záznam nových bodů
vzniklých při kresbě a široké možnosti výstupů.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
5.2
Nastavení základních atributů
Výkres v Microstationu je tvořen základními prvky (entitami), tyto podle základního tvaru můžeme dělit na :
• bod,
• seznam bodů (polymarker),
• čára (úsečka, křivka),
• lomená čára (polyline),
• text,
• plocha (prvek 2D),
• vyplněná oblast (fill area),
• obecný grafický prvek.
Z těchto základnách prvků při tvorbě digitální mapy nejčastěji využijeme úsečku, lomenou čáru a text. Ostatní prvky bývají využívány méně nebo jsou i často v předpisech zakázány.
Tyto prvky mají tzv. atributy, které určují vzhled a vlastnosti konkrétního prvku. Mezi nejzákladnější atributy patří :
• Level = číslo vrstvy, rozsah 0 – 63,
• Color = barva prvku, rozsah 0 – 255,
• Style = typ čáry 0 – 7 standardní, další uživatelské (Custom, Edit),
• Weight = síla čáry, rozsah 0 – 15,
• Class = třída prvku, dělí se na Primary = prvotní (základní) a Construction =
konstrukční (pomocná)
Nastavení základních atributů provedeme příkazem Prvek→ atributy - objeví
se příslušné okno (viz. Obr. 5.3).
Atributy můžeme nastavit 2 způsoby :
1. zadáním hodnoty z klávesnice do
příslušného okénka
2. interaktivně myší z rozevíracích nabídek, umístěných vpravo vedle
okének
Obr. 5.3: Nastavení atributů
Specificky se nastavují tzv. uživatelské čáry - po rozvinutí nabídky typ vybereme volbu Uživatel a objeví se okno s druhy čar (viz. Obr. 5.4)
- 68 (68) -
V tomto okně si vybereme příslušnou čáru dle jejího názvu
(grafickou podobu můžeme zkontrolovat ve spodní části okna).
Dále je důležité nastavit měřítko
čáry (pokud kreslíme ve stejném
měřítku, pro které byla vytvořena
knihovna uživatelských čar - zakřížkujeme a zvolíme hodnotu
1.0)
Obr. 5.3: Výběr uživatelských čar
Připojování knihoven uživatelských čar se provádí příkazem Prostředí→ konfigurace, kde je nutno editovat konfigurační proměnnou MS_SYMBRSRC.
Nastavení základních atributů je také možno provádět z palety {Základní nástroje}, kterou aktivujeme volbou Nástroje→ základní (viz. Obr. 5.5).
Obr. 5.5: Paleta Základní nástroje
5.3
Kresba linií
Pro kresbu jednoduchých liníí je potřeba mít aktivovánu paletu {Hlavní}, což
provedeme volbou Nástroje→ hlavní → hlavní (viz. Obr. 5.6). Dále vybereme
tlačítkem ve 2. řádku a 2 sloupci podpaletu {Lineární prvky} (viz. Obr. 5.7) a
na ní zvolíme 2. tlačítko pro aktivaci okna {Umístit úsečku} (viz. Obr. 5.8)
nebo 3. tlačítko pro aktivaci okna {Umístit lomenou čáru} (viz. Obr. 5.9).
Obr. 5.7: lineární prvky
Obr. 5.8: Umístit úsečku
Obr. 5.6: Hlavní paleta
Obr. 5.9: Umístit lomenou čáru
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Kresbu pak provádíme nejčastěji spojováním konkrétních bodů (vyjímečně s
využitím parametru délka), přičemž je nutno správně zvolit tzv. uchopovací
režim. Tento se nejlépe zvolí z nabídky Nastavení→ nájezd → dialog.
Poznámka
Na rozdíl od programů typu Kokeš, VKM, kdy je zachycení na bodě defaultní,
má Microstation obrácenou logiku a pro správné zachycení je nutno nejdříve
nastavit správný zachycovací bod, zmáčknout tlačítko tzv. pokusného (tentativ)
bodu (nejčastěji nastavena kombinace levého a praveho tlačítka myši) a v
případě husté kresby i několikerým dvojklikem čekat až systém sám vybere
správný element a bod k potvzení zachycení. Uživatel pak při dlouhé pracovní
směně může dospět až k "sebeuklikání". Také často tento negeodetický přístup
vede ke spoustě topologických chyb ve výkrese.
5.4
Kresba značek
Značky se v systému Microstation nazývají buňky a jsou definovány jako složená entita, která se ve výkresu chová jako jeden prvek. Buňky jsou sdruženy v
tzv. knihovnách buněk (Cell Library), což jsou soubory s příponou *.CEL. Pro
naše potřeby vhodné knihovny získáme opět při instalaci geodetických mdl
nadstaveb nebo od příslušných odběratelů.
Podle složitosti můžeme buňky rozdělit na:
• Bodové - jsou jednoduché a lze je reprezentovat symbolicky jedním bodem.
Bodová buňka nemá klíčové záchytné body, jen svůj vztažný bod (Cell
Origin). Všechny atributy přebírá z aktuálního nastavení (LV, CO, WT,
LT).
• Grafické - jsou složené z mnoha jednoduchých prvků (obdoba bloků v systému AutoCAD). Tyto buňky si i po vložení do výkresu zachovávají původní atributy, s nimiž byly definovány. Beze změny zůstávají také klíčové (záchytné) body těchto buněk.
• Speciální - se v systému MicroStation používají např. v menu ve formě piktogramů (jsou definované bitmapově), dále ve výukovém programu Tutorial (buňka typu poradce) apod.
Připojení konkrétní knihovny buněk provedeme příkazem Prvek→ buňky, v
následném okně {Knihovna buněk} zvolíme v nabídce Soubor příkaz Připojit.
Poznámka
Pro dobrou dostupnost knihoven buněk je dobré mít nastavené systémové
proměnné MS_CELL a MS_CELLIST v nabídce Prostředí→ konfigurace.
Buňky můžeme do výkresu vkládat podle různých hledisek:
a) Podle způsobu sdílení rozlišujeme buňky (bodové i grafické) :
•
Nesdílené (unshared) - v tomto případě je do výkresu vložena úplná definice buňky (popř. kopie z knihovny).
•
Sdílené (shared) - v tomto případě se do výkresu vloží buňka jen jednou
(při prvním příkazu) a další výskyty této buňky jsou ve výkresu zazname-
- 70 (70) -
nány jen jako odkazy na tuto první buňku. Výhodou je úspora místa, protože záznam odkazu je méně paměťově náročný než definice celé buňky.
Problém však spočívá v tom, že změníme-li definici libovolné buňky ve
výkresu (např. změna atributů), pak se změní odpovídajícím způsobem i
všechny ostatní buňky téhož typu, které se ve výkresu vyskytují.
b) Podle umístění do vrstev (týká se jen grafických buněk) rozlišujeme buňky vložené
•
Absolutně (absolute) - což znamená, že buňka je do výkresu vložena do
stejných vrstev, v nichž byla vytvořena.
•
Relativně (relative) - v tomto případě je buňka vložena do výkresu tak, že
aktuální vrstva je referenční vrstvou a další vrstvy, v nichž byla buňka původně definována, jsou posunuty o hodnotu této bázové vrstvy.
Poznámka
V geodetických knihovnách buněk a při kresbě se téměř výhradně používají
buňky bodové nesdílené.
Pro práci s buňkami je potřeba mít aktivovánu paletu {Hlavní}, což provedeme volbou Nástroje→ hlavní → hlavní (viz. Obr. 5.6). Dále vybereme tlačítkem ve 6. řádku a 2. sloupci podpaletu {Buňky} (viz. Obr. 5.10) a na ní stiskneme 1. tlačítko pro aktivaci dialogového okna {Umístit buňku} (viz. Obr.
5.11).
Obr. 5.10: Buňky
V okně {Umístit buňku} je pak nutno vyplnit parametry :
Obr. 5.11: Umístit buňku
Aktivní buňka - do políčka se
zapíše identifikátor buňky (číslo nebo název).
Aktivní úhel - vyplňujeme hodnotu úhlu natočení buňky.Vrchol úhlu natočení je ztotožněn s pilotním bodem buňky (0° znamená natočení k severu).
X a Y Poměr - znamená měřítko v příslušných osách. Při kreslení výkresu
ve stejném měřítku jako byla vytvářena knihovna buněk volíme 1.
Relativně a Interaktivně - při naší práci okna necháváme nezakřížkovaná
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
5.5
Vkládání textu
Z hlediska systému MicroStation je text složená entita, která má kromě obecných atributů (typ a síla čáry, číslo vrstvy, barva atd.) svoje vlastní a pro text
typické atributy :
• Font - určuje tvar, styl a způsob psaní textu
• Výška - je výška znaků v základních jednotkách
• Šířka - je šířka znaků v základních jednotkách
• Řádkování - mezera mezi řádky
• Délka řádku - myslí se délka ve znacích
• Rozpal - je mezera mezi dvěma sousedními znaky. Zadáme-li nulovou
hodnotu, pak se při vkládání textu vychází z definice fontu.
• Zarovnání - volby a kombinace vlevo-vpravo-střed a nahoře-dole-střed
• Zlomky - umožňuje psaní zlomků
• Podtržení - umožňuje podtržený text
• Sklon - sklonění písma. Hodnota je z intervalu <-89°, +89°>.
K nastavení těchto atributů slouží dialogové okno {Text} (viz. Obr. 5.12), které se spouští příkazem Prvek→ text.
Obr. 5.12: Text
Pokud nevíme, jak který font vypadá, použijeme tlačítko [Ukázat], které rozbalí okno {Fonty}(viz. Obr. 5.13), které kromě prohlížení a třídění slouží k importu dalších fontů do systému příkazem Soubor→ import.
- 72 (72) -
Obr. 5.13: Fonty
V systému Microstation dále rozlišujeme 2 druhy textů:
• textový řetězec, tj. jednořádkový text (Single Line),
• textový uzel – několikařádkový text (Text Node).
Pro práci s textem je potřeba mít aktivovánu paletu {Hlavní}, což provedeme
volbou Nástroje→ hlavní → hlavní (viz. Obr. 5.6). Dále vybereme tlačítkem
ve 5. řádku a 2. sloupci podpaletu {Text} (viz. Obr. 5.14) a na ní stiskneme 1.
tlačítko pro aktivaci dialogového okna {Umístit text} (viz. Obr. 5.15).
Obr. 5.14: Text
Obr. 5.16: Textový editor
Obr. 5.15: Umístit text
V okně {Umístit text} je pak nutno vyplnit výše vysvětlené parametry a navíc
zvolit :
Textové uzly - je-li pole označeno, nelze vložit mnohořádkový text
Metoda - v této části si můžeme zvolit způsob vložení textu. Máme celkem
tyto varianty:
Vztažným bodem - jde o obecný příkaz, kterým umísťujeme text do
výkresu, používá se nejčastěji.
Mezi body - text se pružně přizpůsobuje tak, aby právě vyplnil prostor
mezi dvěma zadanými datovými body.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Nezáv. na pohl. - nezávisle na pohledu. Text umístěný touto metodou
zůstává stále ve stejné pozici bez ohledu na případné natočení pohledu
(nenatáčí se spolu s pohledem).
Mezi body NnP - vtěsnat mezi 2 body nezávisle na pohledu
Nad prvek - vložení textu nad prvek. Vzdálenost textu od prvku je rovna aktuální hodnotě parametru „Řádkování“
Pod prvek - vložení textu pod prvek.
Do prvku - vložení textu do prvku.
Podél prvku - vložení textu podél prvku, nejčastěji se používá pro nelineární prvky
Po výše uvedených volbách je pak možno začít psát text v okně textového editoru (viz. Obr. 5.16), v kterém se také provádí editace už uloženého textu ve
výkresu po zmáčknutí 3. tlačítka na podpaletě {Text}.
5.6
Komunikace s jinými programy
5.6.1
Import dat
Volbou příkazu Soubor→ otevřít můžeme v Microstationu přímo otevřít výkresové soubory DWG, vytvořené programem AutoCAD (v praxi toto nefunguje se všemi verzemi DWG). Totéž platí i pro výměnný formát DXF. Dále
jdou v nabídce výměnné formáty IGS, CGM, formát GRD programu Microstation Fiel a formát RDL programu MicroStation Review.
Volbou příkazu Soubor→ import můžeme do systému naimportovat soubory
DWG, DXF, IGS, CGM a GRD. Dále je možno importovat obrázky ve formátech GIF, CIT, COT, RGB, RLE, INT, JPG, PCX, RLC, RS, TGA, TIF, BMP
a text ve formátu TXT. Volbě Import dáváme přednost, protože nám umožňuje
ovlivnit nastavení zvolené konverze.
5.6.2
Import DWG/DXF
Po volbě příkazu Soubor→ import→ DWG nebo DXF se objeví dialogové okno {Import souboru DWG} (viz. Obr. 5.17).
Volbou Nastavení můžeme nastavit
parametry konverze v oblastech :
• Obecné
• Vrstvy - přiřazení
• Typy čar - přiřazení
• Tloušťka/Barva - přiřazení
• Barva - přiřazení
• Znaky - přiřazení
Obr. 5.17: Import souboru DWG
- 74 (74) -
Tyto parametry je pak možno zapsat volbou Soubor→ soubor nastavení→ uložit a pro případné další použití vyvolat volbou Soubor→ soubor nastavení→
připojit.
Obr. 5.18: Obecná nastavení importu DWG/DXF
Možnosti nastavení parametrů konverze v dialogovém okně po zvolení Nastavení→ obecné (viz. Obr. 5.18) jsou následující :
Převodní jednotky - určuje, jaké jednotky ve výkresu budou přiřazeny jednotkám v DXF/DWG souboru.
Převést buňky - určuje, jak budou bloky z DXF/DWG souboru převedeny:
Buňky v knihovně - je-li připojena k výkresu knihovna buněk, budou
bloky z DXF/DWG souboru převedeny do buněk v připojené knihovně
buněk a do výkresu jako nesdílené buňky. Pokud není žádná knihovna
připojena, jsou bloky pouze umístěny do aktivního výkresu.
Sdílené buňky - bloky jsou umístěny do aktivního výkresu jako definice
sdílených buněk a výskyty sdílených buněk.
Komponenty - bloky jsou před umístěním do aktivního výkresu rozloženy na jednotlivé jednoduché prvky.
Paleta barev - určuje předpis, který definuje, jak budou převáděny barvy z
DXF/DWG souboru do výkresu:
AutoCAD - aktuální tabulka barev ve výkresu je předefinována podle
barevné palety AutoCADu. Při převodu se barvy entit z DXF/DWG
souboru nezmění. Avšak barvy prvků, které již ve výkresu byly, se mohou změnit, neboť je změněna tabulka barev tohoto výkresu.
Výkresový soubor - každá barva v barevné paletě AutoCADu je aproximována obdobnou barvou z tabulky barev, která je připojena k aktivnímu výkresu. Barvy entit z DXF/DWG souboru se mohou při převodu
změnit. Barvy již existujících prvků v aktivním výkresu se nezmění.
Tabulka přiřazení - každá barva z DXF/DWG souboru je převedena na
barvu v tabulce barev aktivního výkresu. Předpis, který určuje přiřazení
barev, je určen Převodní tabulkou pro barvy, kterou je možné definovat
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
a upravit v dialogovém okně {Přiřazení barev}po volbě Nastavení→
Barva v dialogovém okně {Import souboru DWG/DXF}.
Připojení XRef - Xref soubory (referenční) z DXF/DWG souboru mohou
být převedeny takto:
Není - všechny Xref soubory jsou ignorovány.
Přeskočit - nepřepíše stejnojmenné referenční výkresy připojené k aktivnímu výkresu. Xref soubory se převedou pouze, jestliže referenční
výkresy se stejným názvem neexistují.
Ano - přepíše existující stejnojmenné referenční výkresy, pokud existují.
Atributy do - určuje, jak se převedou atributy AutoCADu
Štítek - převede atributy entity AutoCADu do štítků.
Text - převede atributy entity AutoCADu do textového prvku.
XRef hloubka - maximální počet vnořených Xrefs souborů, které se budou
převádět
Zmrazené hladiny - je-li zapnuto, jsou převedeny entity ze zmrazených hladin.
Zobrazit prvky - je-li zapnuto, prvky jsou při převádění dynamicky zobrazovány - pomalejší.
Přiřazení znaků - je-li zapnuto, ASCII znaky jsou převáděny podle tabulky
přiřazení znaků. Je-li vypnuto, znaky jsou převedeny na znaky se stejným
ASCII kódem v příslušném fontu MicroStationu.
Přiřazení barvy k tloušťce - je-li zapnuto, barvy entit z DXF/DWG souboru
jsou převedeny na barvy ve výkresu podle převodní tabulky.
Komprimovat zlomky - je-li zapnuto, znaky, které tvoří zlomky, jsou převedeny na jeden znak (zlomek), pokud jsou znaky-zlomky obsaženy v příslušném fontu. České fonty znaky-zlomky neobsahují.
Použít druhy čar - je-li zapnuto, entity polyline jsou převedeny na prvky s
typem čáry=pevná a s příslušnou tloušťkou. Typy čar (linetyp) z
DXF/DWG souboru jsou převedeny a uloženy jako druhy čar do souboru
aclstyle.rsc.
Posunout počátek souřadnic - je-li zapnuto, je možno nastavit souřadnice
počátku. Počátek souřadnic je přesunut tak, aby byl v počátku souřadnic
kresby DWG. Souřadnice entit v souboru DWG se nezmění, ale souřadnice
prvků ve výkresu MicroStationu budou jiné.
Po těchto nastaveních a po volbě přiřazení prvků v převodních tabulkách vrstev, typů čar, tloušťky/barvy, barev a znaků je možno tlačítkem [Otevřít] v okně {Import souboru DWG} konverzi provést. O převodu se vytvoří protokol v
adresáři ..\ustation\out\dwgordxf.
Přesnost převodu mohou ovlivňovat následující rozdíly :
• Názvy buněk jsou omezeny na šest znaků (pouze velká písmena "A-Z", "09", "$", "_" a "."). Dimenze výkresu - výkresová rovina (2D) nebo prostor
- 76 (76) -
(3D) - je jednoznačně určena. V DWG a DXF mohou být jména typů čar a
bloků dlouhá až 31 znaků. Dimenze výkresu není určena.
• Formáty DWG a DXF nepodporují tyto prvky výkresu: víceřádkový text
(textové uzly), elipsy, eliptické oblouky, křivky a B-spline, křivky vyšších
(>4) řádů, uzavřené řetězce a řetězce prvků, složené uživatelsky definované druhy čar.
• Ačkoliv jsou bloky (množina entit spojených v jeden prvek) používány za
stejným účelem jako buňky, musí být každý blok uložen v samostatném
souboru, neboť v AutoCADu neexistuje ekvivalent knihovny buněk.
• V AutoCADu může být jeho paleta 256 pevně předvolených barev změněna
(obvykle je to možné pomocí programu dodávaného s grafickou kartou),
ale tato modifikovaná paleta nemůže být uložena. Implicitní tabulka barev
v MicroStationu může být změněna a tyto změny mohou být uloženy jako
tabulka barev, která může být připojena k výkresovému souboru jako aktivní tabulka barev.
• DWG a DXF nemají ekvivalent ke grafickým skupinám.
• DWG a DXF podporují tloušťku čáry pouze u křivky a nemohou pracovat s
tloušťkou čáry.
• V AutoCADu nemohou být vytvořeny ani díry ani neprůhlednost nebo uzavřené elementy s více než čtyřmi vrcholy.
• Při převodu není možno exportovat ani importovat databázové informace.
V případě, že se objeví hlášení "DWG musí být posunut, aby se vešel na pracovní plochu", znamená to že pracovní jednotky jsou nastaveny tak, že pracovní rovina je menší než rozsah výkresu DWG. Je proto nutné nastavit pracovní
jednotky tak, aby se rozsah výkresu zvětšil. Celý problém vyplývá z rozdílného
zpracovávání a ukládání souřadnic prvků :
• AutoCAD má souřadnice uloženy jako racionální desetinná čísla. Souřadnice nejsou nijak omezeny.
• MicroStation má souřadnice uloženy jako 32-bitová celá čísla - ve 2D je
výkres reprezentován jako omezeně veliká výkresová rovina, ve 3D jako
omezeně veliká výkresová krychle.
Pokud po konverzi a otevření souboru DGN mají všechny čáry uživatelský
styl, znamená to, že bylo vypnuté nastavení "Použít druhy čar" (nabídka Nastavení→ obecné). Při zapnutí jsou vytvořeny nové styly čar a ty jsou pak použity tak, aby čáry vypadaly přesně jako v AutoCADu.
Pokud je v AutoCADu více hladin než 63, je možné použít sloučení některých
hladin v nabídce Nastavení→ vrstvy. Pokud toto není vhodné, je nutné zmrazit
počet hladin a importovat DWG soubor s vypnutým přepínačem "Zmrazené
hladiny" (nabídka Nastavení→ obecné).
Při potřebě maximální shodnosti velikosti a vzhledu textu je možné fonty AutoCADu (soubory SHX, PFB) naimportovat do Microstationu pomocí instalátoru fontů.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Entity v souboru AutoCADu jsou převáděny na odpovídající prvky v souboru
MicroStationu dle následující tabulky :
DWG / DXF
DGN
Čára
3. Úsečka
Bod
3. Úsečka nulové délky
Kružnice
15. Elipsa (kruhová)
Text
17. Text
Oblouk
16. Oblouk
Tvar
6. Útvar
Těleso
6. Útvar
Blok
1. Buňka (v knihovně buněk)
34. Definice sdílené buňky
Vložení bloku
1. Buňka (ve výkresu)
34. Výskyt sdílené buňky
Definice atributů
66. Definice množiny štítků
Atribut
37. Štítek
Křivka
4. Lomená čára
6. Útvar
12. Řetězec prvků
16. Oblouk
24. B-spline plocha (síť)
27. B-spline křivka
Kóta
Jednotlivé prvky
Tab. 5.1: Přiřazení prvků AutoCADu prvkům Microstationu
5.6.3
Export DWG/DXF
Export do formátu DWG/DXF spustíme volbou Soubor→ export→ DWG nebo
DXF, která spustí dialogové okno {Import souboru DWG} (viz. Obr. 5.19).
Volbou Nastavení můžeme
nastavit parametry konverze :
• Obecné
• Vrstvy - přiřazení
• Typy čar - přiřazení
• Tloušťka/Barva - přiřazení
• Barva - přiřazení
• Znaky - přiřazení
Obr. 5.19: Export souboru DWG
- 78 (78) -
Obr. 5.20: Obecná nastavení exportu DWG/DXF
Možnosti nastavení parametrů konverze v dialogovém okně po zvolení Nastavení→ obecné (viz. Obr. 5.20) jsou následující :
Verze - určuje verzi, do které bude aktivní výkres převeden - release 9, 10
nebo 11/12.
Převodní jednotky - určuje, jaké jednotky z výkresu se převedou do jednotek DXF/DWG souboru - hlavní nebo vedlejší.
Zdrojový pohled - určuje pohled, podle kterého se definuje, jaké hladiny
jsou v DXF/DWG souboru zapnuty a vypnuty. Volbou "Není" zajistíte, že
budou všechny hladiny implicitně zapnuty
Převést Shape na - určuje, na jaký typ entity se převedou útvary a uzavřené
řetězce - Polyline nebo Polyface Mesh
Přepsat názvy vrstev - je-li zapnuto, prvky ve vrstvě jsou převedeny na odpovídající hladinu v DXF/DWG souboru podle názvu vrstvy. Je-li vypnuto,
vrstva 1 se změní na hladinu 1, vrstva 2 na hladinu 2 atp.
Oříznutí - určuje, jak se převedou oříznuté referenční výkresy :
Ignorovat - referenční výkresy nejsou do DXF/DWG souboru převedeny.
Spojit - referenční výkresy jsou při převodu spojeny s aktivním výkresem.
XRef - pro každý referenční výkres je vytvořen Xref.
Referenční k sobě - určuje, jak se převedou referenční výkresy samy k sobě.
Volby jsou stejné jak v předchozím případě.
Všechny ostatní - určuje, jak se převedou všechny ostatní referenční výkresy. Volby jsou stejné jak v předchozím případě.
Referenční pohled - určuje pohled, ze kterého budou při převodu do
DXF/DWG souboru čerpány informace o oříznutí a viditelnosti vrstev referenčních výkresů.
Stlačením tlačítka [Více] se otevře dialogové okno {Další nastavení exportu
DWG/DXF souboru}(viz. Obr. 5.21), které obsahuje další položky, jež ovlivňují převod :
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Obr. 5.21: Další nastavení exportu DWG/DXF
Malé vyplněné útvary do - určuje, co se stane s útvary, které mají méně než
pět stran a jsou vyplněné. Lze je převést na Polyline, Polyfacemesh, Face
nebo Těleso.
Malé útvary do - určuje, co se stane s útvary, které mají méně než pět stran a
jsou nevyplněné. Lze je převést na Polyline, Polyface mesh nebo Face.
Komplexní druhy čar - určuje, jak budou převedeny uživatelské druhy čar se
symboly.
Jedna čára - druh čáry je převeden jako plná čára.
Komponenty - druh čáry je rozbit (rozložen) na jednotlivé komponenty.
Prvky se v DXF/DWG souboru "tváří" stejně jako ve výkresu, ale nejsou
již nijak provázány.
Wide LineCodes jako - určuje, jak budou převedeny uživatelské druhy čar s
dodatečně určenou šířkou.
Jedna čára - "široké" druhy čáry budou nahrazeny jednoduchou čárou, se
stejným typem, bez tloušťky.
Komponenty - "široké" druhy čáry budou převedeny (rozloženy) na jednotlivé komponenty.
PolyLines - "široké" druhy čáry budou převedeny na polyline.
Výstupní DXF soubor - určuje, jaké části souboru DXF se vytvoří.
Kompletní - je vytvořen úplný soubor DXF - doporučené nastavení.
Minimální hlavička - vytvoří se pouze tyto proměnné v hlavičce: číslo
verze a minimální a maximální rozsah souboru.
Pouze entity - vytvoří se pouze oddíl s entitami.
Počet barev - počet standardních barev v DXF/DWG souboru, které jsou
explicitně určeny barvami z výkresu. Většinou by se zde měl nastavit počet
barev, které je na daném počítači AutoCAD schopen zobrazit.
- 80 (80) -
Tloušťky čar jako - určuje, jak se převedou tloušťky čar.
Ignorovat - tloušťky čar MicroStationu jsou při převodu ignorovány.
Wide Polyline - tloušťky čar MicroStationu jsou převedeny do AutoCAD wide polylines (podle nastavení převodní tabulky tlouštěk).
Barva - tloušťky čar MicroStationu jsou převedeny na barvy (podle nastavení převodní tabulky tlouštěk na barvy). Převod Tloušťka-Barva nahrazuje převod Barva-Barva.
Zakl. výkr. - určuje prototypový DXF/DWG soubor, který je využit při převodu. Pokud není tento soubor určen, je vybrán podle interního nastavení
AutoCADu.
Rozvinout zlomky - je-li zapnuto, znaky, které zastupují zlomky, jsou rozvinuty při převodu do jednotlivých znaků. Je-li vypnuto, znaky jsou převedeny přesně podle ASCII tabulky, popřípadě podle převodní tabulky znaků.
Přiřazení barev - je-li zapnuto, každá barva z výkresu je převedena do barvy
v DXF/DWG souboru podle převodní tabulky barev. Není proveden žádný
test, zda se příslušný barevný odstín nachází v DXF/DWG souboru. Je-li
vypnuto, program sám přiřazuje barvy podle odstínů.
Přiřazení znaků - je-li zapnuto, ASCII znaky jsou převedeny podle převodní
tabulky znaků. Je-li vypnuto, přiřazování znaků se neprovede, znaky jsou
převedeny beze změny ASCII kódu.
• Spline - určuje hodnoty proměnných, které ovlivňují přenos b-splines do
DXF/DWG souboru. Vyšší hodnota jakékoliv proměnné zajistí, že aproximace křivek nebo ploch bude přesnější, avšak na úkor času a velikosti
DXF/DWG souboru.
Segmenty spline - počet vrcholů při aproximaci křivky.
SurfU - počet face, které aproximují plochu (ve směru U).
SurfV - počet face, které aproximují plochu (ve směru V).
Po těchto nastaveních a po volbě přiřazení prvků v převodních tabulkách hladin, typů čar, tloušťky/width, tloušťky/barvy, barev a znaků je možno tlačítkem
[Export] v okně {Export souboru DWG} konverzi provést. O převodu se vytvoří protokol v adresáři ..\ustation\out\dwgordxf.
Převod mezi výkresovým souborem a souborem ve formátu DWG nebo DXF
nemůže být přesný, neboť některé prvky jsou definovány rozdílným způsobem.
Obecně řečeno jsou prvky výkresového souboru "inteligentnější" než entity
souboru DWG nebo DXF. Část inteligence se ztratí díky nutné aproximaci výkresových prvků primitivnějšími entitami ve formátu DWG nebo DXF.
Jde nejvíce o ztrátu kompaktnosti uživatelských čar a multičar, nemožnost převést skutečné elipsy, eliptické oblouky, křivky, B-spline a také skutečné uzavřené řetězce a řetězce prvků. Při převodu se také ztrácí informace o tloušťkách
čar. V případě použití štítků nepřipojených k buňkám se tyto převádí na pouhý
text.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Entity v souboru AutoCADu jsou převáděny na odpovídající prvky v souboru
MicroStationu dle následující tabulky :
DGN
DWG / DXF
1. Definice buňky (v knihovně)
Blok
2. Buňka
Vkládací bod bloku
3. Úsečka
Čára
4. Úsečka (nulové délky)
Bod
5. Připojení referenčních výkresů
Vložení Xref
5. Uložený pohled
Pojmenovaný pohled
5. Pomocný souřadný systém
Uložený UCS
6. Útvar
3-4 hrany (vyplněný)
Solid, 3D Face, Polyface Mesh
3-4 hrany (nevyplněný)
nebo Closed Polyline 3D Face
Více než 4 hrany
Polyface Mesh nebo Closed Polyline
Closed Polyline nebo Polyface Mesh
7. Textový uzel
Text
11. Křivka
Křivka
12. Složený řetězec
Křivka(y)
14. Uzavřený řetězec
Uzavřená křivka nebo 3D síť
15. Elipsa
Kruhová
Kruh
Obecná
Křivka (aproximace)
16. Oblouk
Kruhový
Oblouk
Obecný
Křivka (aproximace)
17. Text
Text
18. Plocha
Vytažená rovinná entita nebo
19. Těleso
polygonová síť
23. 20. Kužel
Polygonová síť
Kruhový válec
Vytažená kružnice
21. B-spline vrchol
Polygonová síť
24. B-spline plocha
26. B-spline vektor parametrizace
28. B-spline váha
25. Obrys B-spline plochy
Ignorováno
27. B-spline plocha
Křivka
24. B-spline plocha
- 82 (82) -
26. B-spline uzel
28. B-spline váha
33. Kóta
Text, čáry a křivky
34. Definice sdílené buňky
Blok
35. Výskyt sdílené buňky
Vkládací bod bloku
36. Multičára
Křivka(y)
37. Štítek (připojený k buňce)
Atribut
Tab. 5.2: Přiřazení prvků Microstationu prvkům AutoCADu
Microstation 95 podporuje export a import dat v rámci verzí uvedených v následující tabulce :
Formát
Importovaná verze
Exportovaná verze
DWG
2, 9, 10, nebo 11/12
2, 9, 10, nebo 11/12
DXF
10 nebo 11/12
10 nebo 11/12
CGM
1.0
1.0
IGES
2.0, 3.0, 4.0, nebo 5.0 ASCII 4.0 nebo 5.0 ASCII s pevnou
délkou
s pevnou délkou
Tab. 5.3: Podpora importovaných a exportovaných verzí datových formátů
5.6.4
Rastry - import
Systém podporuje velké množství rastrových formátů - jsou to především formáty GIF, CIT, COT, RGB, RLE, JPG, PCX, RLC, RS, TGA, TIF, BMP. Import se provádí příkazem Soubor→ import→ obrázek, kdy po výběru obrázku
v adresáři se provede jeho interaktivní umístění pomocí myši. Při tomto importu je možné pouze nastavit průhledné pozadí a vypnout aktuální paletu barev.
Více možností je při připojení rastru jako referenčního výkresu. Příkazem Soubor→ referenční výkresy aktivujeme okno {Referenční výkresy}, v němž zvolíme nabídku Obsah→ rastry. Pro vlastní připojení rastru pak ve stejném okně
zvolíme nabídku Připojit→ interaktivně nebo Připojit→ pevně, po níž se objeví okno {Připojení rastrového referenčního souboru}(viz. Obr. 5.22), které
umožní výběr adresáře a vlastního rastrového souboru a po stlačení tlačítka
[Ukázat] je možné soubor informativně zobrazit v obrázkové položce Ukázka
před připojením.
Dále je možno nastavit parametry připojení :
Hladina - nastavení hladiny, se kterou bude rastrový soubor svázán (1-63)
Logický název - nastavení logického názvu (20 znaků) pro lepší identifikaci
Popis - upřesňující popis (40 znaků)
Barva - slouží k nastavení odstínu barvy celého obrázku
Pozadí - nastavení barvy pozadí
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Obr. 5.22: Připojení rastrového referenčního souboru
Průhledný - pokud je přepínač zapnut, bude vybraná barva obrázku průhledná
Inverze - pokud je přepínač zapnut, bude zobrazen negativ obrázku.
Smíšené - pokud je přepínač zapnut, bude se obrázek objevovat více podobný jeho skutečným barvám
Tisknout - přepínač se zapíná při plánovaném tisku
Pohledy - určují se pohledy (1-8), ve kterých se bude rastr zobrazovat
5.6.5
Import textu
Příkazem Soubor→ import→ text spustíme jednoduchou funkci pro import
textu do výkresu. Tato metoda je vhodná tehdy, pokud chceme umístit do výkresu delší text. Tento text je možné si napsat v textovém editoru a poté vložit
do výkresu najednou.
Textový soubor může obsahovat příkazy MicroStationu pro nastavení atributů
textu (jako je font, velikost textu, rozpal, délka řádku ap.). Každý příkaz musí
být uvozen tečkou (".") na začátku řádku. Na jednom řádku může být pouze
jeden příkaz. Každý text, který je za řádkem s příkazem, je umístěn s určenými
atributy.
Je-li text delší než 128 řádek nebo 2048 znaků, je text umístěn jako grafická
skupina a kurzor určuje levý horní roh textu. V ostatních případech je text
umístěn jako textový uzel a kurzor určuje polohu vztažného bodu tohoto textového uzlu.
- 84 (84) -
5.6.6
Práce se schránkou
Při práci v Microstationu je možno pro výměnu dat s jinými aplikacemi používat také schránku.
5.6.6.1 Kopírování dat do schránky Windows
Postup při kopírování prvků do schránky :
1. Pomocí nástroje Vybrat prvek vybereme vhodné prvky
2. Z nabídky Editovat vybereme položku Vyjmout nebo Kopírovat. Vybrané
prvky jsou přesunuty nebo zkopírovány do schránky
Vybrané prvky mohou být umístěny do schránky Windows v několika různých
formátech :
• Prvky MicroStationu - tento formát je pochopitelný pouze pro MicroStation
a používá se, když chceme prvky vložit zpět do výkresu. V tomto případě
však spíše používáme funkce z panelu nástrojů {Manipulovat}.
• Metasoubor Windows - tento soubor může být použit pro vložení vektorových dat do jiných aplikací.
• Text - tento formát se použije pouze v případě, že byl vybrán textový prvek.
5.6.6.2 Vložení dat ze schránky Windows
Ve Windows závisí dostupný formát schránky na programu, ze kterého byla
data zkopírována. Do výkresu je možno vložit text, rastrovou grafiku, zvukové
poznámky a animace. Také je možno vložit text do příkazového řádku.
Vložení dat je pak možno provést příkazem Editovat→ vložit nebo Editovat→
vložit jinak, při druhé variantě je možno určit konkrétní formát pro vkládaná
data.
Text, zvukové poznámky a animované sekvence mohou být napojeny do výkresu také pomocí dynamické výměny dat (DDE). Napojená položka je ve výkresu automaticky obnovena, pokud se zdrojový soubor v původním programu
změní. Složka, ve které se řídící program nachází, musí být vyjmenována v
systémové proměnné PATH.
5.7
Export souřadnic
Při standardní potřebě exportu souřadnic ze systému Microstation jsme opět
odkázáni na nějakou geodetickou nadstavbu české firmy. V námi používaném
programu Mgeo 4.66 zvolíme příkaz Soubor→ výstup bodů, který aktivuje
dialogové okno {Výstup bodů}(viz. Obr. 5.23).
Export funguje tak, že se postupně procházejí v mapě všechny body (tečky,
případně značky) a do výstupního souboru jsou zapisovány hodnoty souřadnic
bodů. Pokud je vedena databáze bodů, je možné do výstupního souboru zapisovat kromě souřadnic Y, X i původní importované číslo bodu a souřadnici Z.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Zdroj :
Aktivní výkres - výstup probíhá z aktivního výkresu.
Všechny výkresy - výstup probíhá i z
referenčního výkresu.
Rozsah :
Celá plocha - celá plocha výkresu.
Podle ohrady - pouze část daná ohradou.
Interaktivně - výběr pomocí myši.
Použít čísla z databáze bodů - ano/ne.
Obr. 5.23: Výstup bodů
Počáteční číslo bodu - určuje počáteční číslo bodu ve výstupním souboru.
Přírůstek čísla bodu - určuje krok číslování bodů ve výstupním souboru.
Výstupní soubor :
Nový - body určené pro výstup se budou ukládat do nového souboru.
Existující - body se budou přidávat k existujícímu souboru.
Po stisknutí tlačítka [Export] se objeví dialogové okno, v němž je možné zvolit
název a umístění souboru, do kterého se bude ukládat výsledný seznam souřadnic.
5.8
Spolupráce s programem Groma
Systém Groma (popsaný v kapitole 2.2.4) obsahuje podporu komunikace se
systémem MicroStation. Tato komunikace probíhá na základě DDE (Dynamic
Data Exchange). Popsána bude verze Groma 8.
Před zahájením komunikace je třeba zkonfigurovat systém MicroStation tak,
aby byl s programem Groma schopen spolupracovat. Tato konfigurace se skládá ze tří částí:
1. Zkopírování konfiguračního souboru GROMA.CFG z adresáře GROMA8\SUPPORT do adresáře CONFIG\APPL systému MicroStation, do
něhož se ukládají konfigurace aplikací. Celá cesta závisí na názvu adresáře,
kde je MicroStation instalován.
2. Pokud byl instalován systém Groma jinam než do nabízeného implicitního
adresáře, v konfiguračním souboru GROMA.CFG je nutno upravit proměnnou GROMA tak, aby obsahovala cestu do tohoto adresáře.
3. Zkopírování mdl modulů (soubory MDL) z adresáře GROMA8\SUPPORT
do adresáře MDLAPPS systému Microstation.
Pak je možno Gromu spustit z Microstationu příkazem "mdl load Groma". Po
vyvolání tohoto příkazu je zobrazeno malé komunikační okno systému
MicroStation s názvem {Groma}(viz. Obr. 5.24) a je automaticky spuštěn sys-
- 86 (86) -
tém Groma, který se chová jako aplikace pro MicroStation (je stále navrchu, i
když se pracuje v systému MicroStation).
Obr. 5.24: Okno Groma
Příkazem Soubor→ načíst v okně {Groma} je možno načíst souřadnice z textového souboru do systému Microstation.
Příkazem Soubor→ vytvořit bod se zobrazí dialogové okno, v němž je možno
zadat číslo bodu, výšku a kód a pomocí datového tlačítka Microstationu se
vytváří body ve výkresu.
Příkazem Soubor→ editovat bod je možno editovat popisné údaje (předčíslí,
číslo, výška, kód) bodů ve výkresu.
Příkazem Soubor→ vytvořit popisy je možno dávkově k bodům vygenerovat
popisy dle nastavených atributů. Je to vhodné v případě, že při importu ze
seznamu souřadnic byla zapnuta pouze informace o bodech.Ve výkresu se tedy
vytvořily pouze prvky typu PointString a k nim lze zapnout tzv. dynamické
zobrazování čísel bodů. Při manipulaci s body tedy stačí pohybovat pouze s
jedním elementem, popisy se automaticky pohybují s ním.
Příkazem Soubor→ exportovat seznam souřadnic se zobrazí dialogové okno,
které umožňuje zvolit typ a název výsledného textového seznamu souřadnic.
Po stisknutí tlačítka [Zápis] a potvrzení datovým tlačítkem v příslušném pohledu je vytvořen seznam souřadnic, do něhož jsou zapsány všechny body, u nichž
je připojena informace o bodu (viz Atributy zobrazení). Bodu zůstane zachováno původní číslo a dostane aktuální souřadnice z kresby. Tak lze tedy vytvořit aktualizovaný seznam souřadnic, bylo-li s body během tvorby kresby ve
výkresu manipulováno. Body z vypnutých vrstev se do souboru nezapisují, v
případě umístění ohrady, se do souboru zapisují pouze body ležící v ohradě.
Příkazem Soubor→ přenést body do Gromy je možno přenést hromadně body z
výkresu do systému Groma. V systému Groma je nutno předem zvolit funkci
přidání bodu do seznamu a zapnout tlačítko pro grafické odečítání. Je-li ve
výkresu umístěna ohrada, budou do seznamu přeneseny body z ohrady, jinak
budou přeneseny body z celého výkresu.
Příkaz Soubor→ vyhledávání bodů slouží pro vyhledávání bodů ve výkresu
pomocí čísel bodů. Je-li předem zvolena v systému MicroStation nebo v tomto
dialogovém okně některá kreslicí funkce (např. kreslení linie), bude požadovaný prvek automaticky kreslen přes vyhledané body.
Je-li na bodech vytvořen prvek typu PointString (byla-li při importu zapnuta
volba "připojit informace k bodu"), lze zapínat/vypínat dynamické zobrazování
popisů. Při dynamickém zobrazování jsou popisy zobrazeny pouze na obrazovce a nejsou uloženy ve výkresu. Pohybuje-li se tedy s daným bodem, pohybují
se s ním i popisy. Při smazání bodu zmizí popisy také. Navíc mají popisy konstantní velikost bez ohledu na aktuální měřítko výřezu v okně, nemění se tedy
při zvětšování/zmenšování. Toto dynamické zobrazování je možno zapínat/vypínat příkazem Nastavení→ Zobrazit body resp. Nastavení→ Skrýt body.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Parametry zobrazení je možno nastavit v dialogovém okně {Atributy zobrazení}(viz. Obr. 5.25), spuštěném příkazem Nastavení→ zobrazení bodů.
Obr. 5.25: Zobrazení bodů
Atributy zobrazení bodů ve výkresu (viz. Obr. 5.26), lze nastavit pomocí příkazu Nastavení→ atributy.
Obr. 5.26: Atributy zobrazení
V tomto dialogovém okně je možno definovat, jakými atributy budou body ve
výkresu zobrazeny. Je možno vypínat a zapínat zobrazení bodu, předčíslí, čísla,
výšky, kódu (textového) a značky na bodě (dle kódu). Pro každý tento prvek
- 88 (88) -
lze pak dále zvolit vrstvu, barvu, popř. velikost, font a umístění. Nastavené
konfigurace je pak možno zapsat pod názvem (20 sad). Velikosti textů se zadávají v milimetrech na výsledné kresbě, skutečná velikost ve výkresu je vypočtena dle měřítka nastaveného v tomto dialogovém okně.
Zapne-li se volba "Připojit informace k bodu", je při importu na každém bodě
vytvořen zvláštní element typu PointString. Tento element má pomocí User
Data Linkage připojeny informace o bodě, tj. číslo, předčíslí a výšku. Jsou-li
tyto informace ve výkresu uloženy, lze je s výhodou využít pro další práci.
Mohou být dynamicky zobrazovány čísla bodů a výšky, a může být dodatečně
vygenerován seznam souřadnic, který obsahuje původní čísla bodů a aktuální
souřadnice z výkresu.
Zobrazit body z Gromy ve výkresu Microstationu je možno také přetahováním
myší na plochu okna MicroStation stejně, jako se přetahují mezi datovými okny a do výpočtů. Je možno přetahovat jednotlivé body i skupiny označených
bodů. Po přetažení jsou body okamžitě zobrazeny ve výkresu.
Cvičení 5.1
Naimportujte textový seznam souřadnic Body1.txt a Body2.txt pomocí
programu Mgeo do systému Microstation. Potřebná data naleznete v
adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Microstation" počítačové
sítě Ústavu geodézie.
Cvičení 5.2
Na podkladě výkresu z předchozího cvičení proveďte kresbu ve výkresu
Mapa1.dgn podle atributové struktury Atributy.doc. Měřičský náčrt
naleznete v souboru Mapa1.jpg v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.
Cvičení 5.3
Ve výkrese Mapa1.dgn ze cvičení 5.2 změňte atributy elementů podle
popisu v souboru Změny atributů.doc v pracovním adresáři počítačové sítě
Ústavu geodézie.
Cvičení 5.4
Pokuste se otevřít případně naimportovat do systému Microstation data z
adresáře "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Microstation\Demodata"
Cvičení 5.5
Proveďte konverzi souboru DWG_DGN.dwg na soubor DWG_DGN.dgn.
Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly
nebo se převedly chybně.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Cvičení 5.6
Proveďte konverzi souboru DGN_DWG.dgn na soubor DGN_DWG.dwg.
Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly
nebo se převedly chybně.
Cvičení 5.7
Vyexportujte textový seznam souřadnic z výkresu Domek1.dgn pomocí
programu Mgeo. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové
sítě Ústavu geodézie.
Cvičení 5.8
Naimportujte seznam souřadnic Body3.txt pomocí programu Groma do
systému Microstation. Smažte ve výkrese body 5 a 6 a vytvořte nový bod 20
jako průsečík úseček 11-12, 13-14. Z výkresu pak vyexportujte opravený
seznam souřadnic. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.
- 90 (90) -
6
Studijní prameny
6.1
Seznam použité literatury
[1]
Bartoněk, D. – Berková, A.: Microstation – Návody do cvičení. Akademické nakladatelství CERM, s. r. o. Brno, VUT FAST Brno, 2001,
ISBN 80-214-2000-6, 116 stran.
[2]
MicroStation 95. Uživatelská příručka. Bentley Systems Incorporated,
1995.
[3]
Válka, O.: Automatizace výpočtů v geodézii a kartografii. SNTL, n.p.
Praha, VUT Brno, 1977.
6.2
Seznam doplňkové studijní literatury
[4]
Bartoš, S.: MicroStation – průvodce programem verze V5. Geodis s. r.
o. Brno, 1995, 519 stran.
[5]
Šlegl, J.: MicroStation 95 CZ. Referenční příručka uživatele. Computer
Press Praha, 1998, 459 stran.
6.3
Odkazy na další studijní zdroje a prameny
[6]
www.gepro.cz
[7]
www.gview.cz
[8]
www.bentley.cz
[9]
www.gisoft.cz
[10]
www.groma.cz
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Klíč
Cvičení 3.1
Soubory načteme do Kokeše (verze 5.06) pomocí funkce Soubor→otevřít, přičemž by soubory měly být převedeny na tvar *.stx. Rozdíl mezi oběma soubory spočívá v technologiích (Standard, ZMVM).
Cvičení 3.2
Kresba se provádí pomocí funkcí ze skupiny Výkres. Nastavení atributů se přebírá ze standardních tabulek Kokeše.
Cvičení 3.3
Kresba se provádí pomocí funkce Výkres→ Expert. Nastavení atributů se přebírá z tabulky Expert.
Cvičení 3.4
Prohlížení a editace tabulek se spouští příkazem Nástroje→tabulky. Tabulky je
možno zeditovat v prostředí programu, hromadnější změny lze provést textovým editorem.
Cvičení 3.5
Demodata z adresáře se podle typu těchto dat otevírají příkazy Soubor→otevřít, Soubor→ záznamníky.
Cvičení 3.6
Import souboru DGN se provede příkazem Soubor→ DGN→ import DGN.
Před vlastní konverzí se objeví okno s nastaveními. Je potřeba zkontrolovat,
případně provést změny nastavení.
Cvičení 3.7
Export souboru DGN se provede příkazem Soubor→ DGN→ export DGN.
Před vlastní konverzí se objeví okno s nastaveními. Je potřeba zkontrolovat,
případně provést změny nastavení.
Cvičení 3.8
Export souřadnic do textového tvaru se provede příkazem Seznam→ tisk seznamu nebo uložením seznamu v textovém tvaru STX. Import souřadnic byl již
proveden ve cvičení 3.1
Cvičení 4.1
Seznam souřadnic se založí příkazem Seznam→ založit. Import souřadnic se
pak provede volbou Vstup→ textový soubor. Seznam Body2.txt je pak možno
dále exportovat pomocí kódů do systému Microstation.
Cvičení 4.2
Jednoduchá kresba se provádí příkazy VKM→ vložit→ vlož linii, VKM→ vložit→ vlož značku, VKM→ vložit→ vlož text. Atributy vkládaných prvků je
možno informativně zjistit v souboru Vkmfeat.txt, který se nalézá v adresáři
programu VKM.
- 92 (92) -
Cvičení 4.3
Jak jste zjistili nelze provést změnu atributů pomocí editace souboru Vkmfeat.txt příp. Vkmfeat.bin. Toto je částečně možné exportem do formátu DGN
pomocí příkazu VKM→ export→ DGN. Před exportem je nutné zeditovat soubor Vkd_Dgn.txt, nebo nějaký jiný založený na základě tohoto souboru.
Cvičení 4.4
Demodata z adresáře se podle typu těchto dat otevírají příkazy Výkres→ otevřít, Výkres→ import, Výkres → připojit referenční.
Cvičení 4.5
Import souboru DGN se provede příkazem Výkres→ import. Pro import souboru je nezbytné použít převodní soubor (např. vzorový soubor Vkd_Dgn.txt).
Cvičení 4.6
Export souboru DGN se provede příkazem VKM→ export. Pro export souboru
je nezbytné použít převodní soubor (např. vzorový soubor Vkd_Dgn.txt).
Cvičení 4.7
Export souřadnic do textového tvaru se provede příkazem Výstup→ textový
soubor v okně {Seznam}. Import souřadnic byl již proveden ve cvičení 4.1
Cvičení 4.8
Export souřadnic do formátu DXF se provede příkazem Výstup→ textový soubor a volbou karty DXF v okně {Seznam}. Export souřadnic do formátu
DGN se provede příkazem Výstup→ DGN v okně {Seznam}.
Cvičení 5.1
Import souřadnic se provede spuštěním mdl nadstavby Mgeo a volbou
Soubor→ vstup bodů a kódované kresby. Rozdíl mezi seznamy spočívá
v použití kódů. Vzorovou kódovací tabulku program nabídne, nebo ji najdete
v adresáři se zadáními.
Cvičení 5.2
Kresba se provádí standardními prostředky Microstationu. Ruční nastavení
atributů se provádí volbou Prvek→ atributy.
Cvičení 5.3
Změna atributů se provádí standardními prostředky Microstationu, některé
změny je možno provést i pomocí mdl nadstavby Mgeo.
Cvičení 5.4
Demodata z adresáře se podle typu těchto dat otevírají příkazy Soubor→ otevřít, Soubor→ import, Soubor→ referenční výkresy. Některá data je možno
naimportovat i pomocí schránky Windows.
Záhlaví sudé stránky (název modulu)
Cvičení 5.5
Import souboru DWG se provede příkazem Soubor→ import→ DWG nebo
DXF. Před konverzí je nutné zvolit Nastavení a zkontrolovat nebo změnit případné parametry konverze.
Cvičení 5.6
Export souboru DGN se provede příkazem Soubor→ export→ DWG nebo
DXF. Před konverzí je nutné zvolit Nastavení a zkontrolovat nebo změnit případné parametry konverze.
Cvičení 5.7
Export souřadnic do textového tvaru se provede po spuštění mdl nadstavby
Mgeo příkazem Soubor→ výstup bodů.
Cvičení 5.8
Import souřadnic se provede po spuštění mdl nadstavby Groma příkazem Soubor→ načíst. Export opraveného seznamu se pak provede volbou Soubor→
exportovat seznam souřadnic.
- 94 (94) -

Podobné dokumenty

Plán péĊe o navrženou nNPR Rolavská vrchoviště

Plán péĊe o navrženou nNPR Rolavská vrchoviště Na území PR se vyskytuje ještě celá řada dalších zvláště chráněných druhů ptáků – především v době transmigrace a zimování. Systematický zoologický průzkum lokality byl dosud zaměřen především na f...

Více

Asociace školních sportovních klubů ČR a Fakulta tělesné výchovy a

Asociace školních sportovních klubů ČR a Fakulta tělesné výchovy a Orientační běh je moderním sportem vhodný i  pro zájemce, kteří mají menší fyzickou kondici,  protože výsledek závisí na schopnosti orientovat  se podle mapy. Ukázky orientačních cvičení v  parku, ...

Více

Obnovitelná energie

Obnovitelná energie situace, a člověk je závislý na jejich okamžitém množství. Vzhledem k tomu, že se dosud nepodařilo najít efektivní způsob ukládání energie, je tento problém zásadní. V souvislosti se zdroji energie...

Více