Manuál příkladů dobré praxe v oblasti TPZ

Transkript

2
OBSAH:
OBSAH: ........................................................................................................................ 3
1. ÚVOD ....................................................................................................................... 4
2. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE/ZAHRANIČNÍ STUDIJNÍ CESTA – RAKOUSKO........................ 5
2.1. ZSI - Centrum pro sociální inovace / ZSI - Zentrum für soziale Innovation ................................. 5
2.2. Teritoriální pakty zaměstnanosti – jejich síť a koordinační jednotka / The Austrian TEPs and
Co-ordination Unit ............................................................................................................................. 7
2.3. Teritoriální zaměstnanecký pakt Dolní Rakousy / TEP Lower Austria ....................................... 11
2.4. Projekt pro ženy „Férové kořeny“ / Project Fairwurzelt ........................................................... 13
2.5. Koordinační jednotka „Mládež – Vzdělání – Zaměstnanost“ / Co-ordination Unit "Youth –
Education – Employment" Vienna ................................................................................................... 16
3. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE/ZAHRANIČNÍ STUDIJNÍ CESTA – NĚMECKO ........................19
3.1. Harmonická společná akce / Die Konzertierte Aktion............................................................... 19
3.2. Klastrová iniciativa / Cluster Inititative – it’s OWL – Intelligent Technical Systems
OstWestfalenLippe cluster ............................................................................................................... 22
3.3. Podniky pro transfer zaměstnanosti – nástroj pro předcházení nezaměstnanosti /
Employment Transfer Companies – Instrument for avoiding unemployment ................................ 24
3.4 Lokální sítě pro integraci osaměle žijících rodičů na trh práce / Local Networks for integrating
single parents into the Labour Market............................................................................................. 26
4. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE/ZAHRANIČNÍ STUDIJNÍ CESTA – ŠPANĚLSKO ......................28
4.1. Konsorcium pro zaměstnanost a hospodářský rozvoj oblasti Vallès Occidental / COPEVO - El
Consorci per l'Ocupació i la Promoció Econòmica del Vallès Occidental......................................... 28
4.2 Vzdělávací centrum Mirador / Training Centre Mirador............................................................ 31
4.3. Vzdělávací centrum Vapor Llonch / Training Centre Vapor Llonch........................................... 33
4.4. PIMEC ........................................................................................................................................ 34
5. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE/ZAHRANIČNÍ STUDIJNÍ CESTA – SKOTSKO..........................37
5.1. Cesty k inkluzi / Routes to Inclusion - South Lanarkshire Works 4 U ........................................ 37
5.2. Využití veřejných zakázek k podpoře komunity / Community Benefit Clause .......................... 39
5.3. Společenství zaměstnaneckých iniciativ / Glasgow's Guarantee - Commonwealth Employment
Initiatives .......................................................................................................................................... 41
5.4. Strategická skupina pro práci / Capital City Partnership - Edinburgh's Jobs Strategy .............. 44
6. DALŠÍ PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ................................................................................46
6.1. Qualifikationsbarometer (Rakousko) ........................................................................................ 46
6.2. Skills Ireland (Irsko) ................................................................................................................... 48
6.3. Malopolská Observatoř trhu práce a vzdělávání (Polsko)......................................................... 50
3
1. ÚVOD
Tento dokument vznikl v rámci realizace projektu OP LZZ s reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00050
"Moravskoslezský pakt zaměstnanosti: Mezinárodní výměna zkušeností a příkladů dobré praxe při
rozvoji místních partnerství na podporu zaměstnanosti", který je realizován Moravskoslezským
krajem a jeho partnery jak z České republiky (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., RPIC-ViP s.r.o a
Úřad práce České republiky), tak ze zahraničí – ZENTRUM FÜR SOZIALE INNOVATION (Rakousko),
G.I.B. – Gesselschaft für innovative Beschäftigungsförderung mBH (Německo) a Copevo – Consorci
per l’Ocupació i la Promoció dle Vallés Occidental (Španělsko).
Hlavním cílem tohoto projektu je rozvoj místního partnerství na trhu práce v Moravskoslezském
kraji, a to prostřednictvím podpory aktivit Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, jehož hlavním
posláním je "vytvářet více a lepších pracovních příležitostí a připravovat kompetentní lidi pro
ekonomický rozvoj kraje".
Dílčími cíli realizovaného projektu je:
 seznámit klíčové experty MS paktu, ale také širokou veřejnost s relevantními příklady dobré
praxe v rámci nejúspěšnějších teritoriálních paktů zaměstnanosti v zemích EU a OECD,
 rozvíjet spolupráci s úspěšnými teritoriálními pakty zaměstnanosti v rámci EU,
 rozšířit koncept a principy teritoriálních paktů zaměstnanosti a zajistit informovanost
relevantních subjektů v rámci celé České republiky,
 na základě získaného know-how inovovat a rozvíjet Moravskoslezský pakt zaměstnanosti v
souladu s klíčovými principy teritoriálních paktů zaměstnanosti uplatňovanými v rámci zemí
EU a OECD.
Příklady dobré praxe zahrnuté do tohoto dokumentu představují vybrané modely teritoriální
spolupráce partnerů se zaměřením na zaměstnanost, ekonomický rozvoj a sociální inkluzi, které byly
zjištěny a dokumentovány přímou zkušeností během zahraničních cest v projektu nebo byly zjištěny
a jsou ověřeny nepřímo, prostřednictvím analýzy relevantních dokumentů.
4
2. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE/ZAHRANIČNÍ STUDIJNÍ CESTA –
RAKOUSKO
2.1. ZSI - Centrum pro sociální inovace / ZSI - Zentrum für soziale Innovation
Územní vymezení:
Rakousko
Tématická oblast působnosti:
Centrum pro sociální inovace je nezávislá vědecko-výzkumná instituce, která se zaměřuje na
prosazování leadershipu v Evropě s cílem podporovat sociální inovace a posilovat otevřenou a
propojenou společnost. Jednou z významných rolí ZSI je výkon Koordinační jednotky Teritoriálních
paktů zaměstnanosti (TEPs) v Rakousku. ZSI také dlouhodobě spolupracuje s OECD při organizaci
konferencí, na který se setkávají zástupci partnerství a paktů z celého světa.
Realizátor:
Koordinační jednotka poskytuje průběžnou podporu TEPs při plnění různých úkolů (v rámci priorit
příslušných zemí) a zajišťuje přenos know-how na národní i mezinárodní úrovni.
Kontakt na realizátora:
ZSI - Zentrum für soziale Innovation, Co-ordination Unit of Austrian TEPs
E-mail:
[email protected]
Web:
http://www.pakte.at
http://www.zsi.at
Partneři:
ZSI je privátní nezisková výzkumná organizace, založená v roce 1990, samostatně řízená, bez externí
správní rady.
ZSI v rámci svých konkrétních aktivit spolupracuje s řadou partnerů, ke kterým patří například
ministerstva rakouské vlády, obce, Evropská komise, OECD, ILO a Teritoriální pakty zaměstnanosti.
Kontext (východisko):
Přirozenou součástí ekonomické teorie i praxe je vnímání důležitosti technologických inovací.
Podobné vnímání ze strany odborné i laické veřejnosti a tvůrců politik není samozřejmé u sociálních
inovací.
ZSI posiluje sociální ukotvení a vliv inovací se specifickým zaměřením na proces sociálních inovací.
Cíle:
Klíčové aktivity ZSI ve výzkumu, vzdělávání, poradenství a koordinaci sítí se děje cestou spolupráce a
zapojení do globálních partnerství, se zaměřením na následující cíle:
 podporu sociálně akceptovaných forem inovací,
 rozvoj, výzkum a šíření sociálních inovací,
 analýzu, propagaci a hodnocení vědecké spolupráce,
 posilování otevřené a dobře propojené společnosti a tím také k naplňování vize lepšího
světa.
5
S tímto zázemím byla ZSI vybrána rakouskou vládou pro koordinační a metodickou podporu
Teritoriálních paktů zaměstnanosti v Rakousku.
Cílové skupiny:
Primární cílovou skupinou jsou partnerství a pakty v Rakousku i ve světě a dále pak instituce, které
tuto formu spolupráce uznávají a podporují, jako například rakouské Ministerstvo práce, sociálních
věcí a ochrany spotřebitelů, OECD LEED Forum on Partnerships nebo Evropská komise.
Klíčové aktivity:
ZSI je zapojeno do následujících klíčových aktivit:
 OECD
LEED
Forum
on
Partnerships
and
Local
Governance:
http://www.forumpartnerships.zsi.at/
 Coordination Unit of the Territorial Employment Pacts in Austria (Kooo):
http://www.pakte.at/
 COP on Partnership in the ESF: http://partnership.esflive.eu/
 TEP EQUAL Elderly: http://www.elderly.at/
 METROPOLISNET: http://metropolisnet.eu/
 Central European Knowledge Platform for an Ageing Society (CE-Ageing Platform):
http://www.ce-ageing.eu/
 AGE-Work Balance: http://www.age-work-balance.metropolisnet.eu/
 Aktivity Koordinační jednotky rakouských paktů zaměstnanosti (TEPs):




metodická podpora, vzdělávání a výměna informací
smluvně provázána s Federálním ministerstvem práce, sociálních věcí a ochrany
spotřebitele (BMASK)
informační centrum a koordinace sítě TEPs
zjišťování potřeb a komunikace mezi BMASK a TEPs při zachování neutrální (nepolitické)
role
Klíčové výstupy a výsledky:
Úspěšná činnost TEPů a Koordinační jednotky je potvrzena jejich existencí a rozvojem od roku 1997.
Zdroje financování:
Financování provozních nákladů Koordinační jednotky TEPů (ZSI) je kryto na základě smlouvy s
Federálním ministerstvem práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele (BMASK) z Technické pomoci
Operačního programu k zaměstnanosti a činí cca 300-400 tis. EUR ročně.
Využitelnost v podmínkách ČR (MSK):
Systém řízení, organizace a koordinace Paktů zaměstnanosti má vysoký potenciál přenosu do České
republiky.
Na úrovni krajů již aktivity probíhají – viz založení Moravskoslezského paktu zaměstnanosti
(www.mspakt.cz), pilotního v České republice v únoru 2011. Na ten navázalo založení Paktu
zaměstnanosti v Ústeckém kraji a Jihočeském kraji. Další kraje se připravují nebo se přinejmenším
s konceptem paktů zaměstnanosti seznamují. Tato jejich činnost je informačně, poradensky a
metodicky podporována experty MS Paktu a společnosti RPIC-ViP (www.rpic-vip.cz), a to díky
projektovému financování z OP Lidské zdroje a zaměstnanost, prioritní oblast Mezinárodní
spolupráce.
Systémové zavedení modifikovaného „rakouského modelu“ je navrhováno jako významná sociální
inovace k financování v OP Zaměstnanost do nového programovacího období 2014+.
6
2.2. Teritoriální pakty zaměstnanosti – jejich síť a koordinační jednotka / The
Austrian TEPs and Co-ordination Unit
Územní vymezení:
Rakousko / 9 spolkových zemí Rakouska
Teritoriální pakty zaměstnanosti jsou smluvní regionální partnerství za účelem lepšího propojení
politiky zaměstnanosti s ostatními politikami (od roku 1997);
Koordinují aktivity v oblasti zaměstnanosti a socioekonomického rozvoje území ve spolupráci všech
relevantních aktérů na trhu práce
Realizátor:
Založených 9 regionálních a 13 místních TEPů v Rakousku, jsou podporovány z rakouského
operačního programu pro zaměstnanost 2007-2013 (ESF) prostřednictvím specifického zaměření
(technické pomoci) a federálním ministerstvem práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele
(BMASK)
Koordinační jednotka poskytuje průběžnou podporu TEPs při plnění různých úkolů (v rámci priorit
příslušných zemí) a zajišťuje přenos know-how na národní i mezinárodní úrovni.
Centrum pro sociální inovace (návazný kontakt na ostatní TEPy)
Centre for Social Innovation - ZSI / Vienna
Co-ordination Unit of Austrian TEPs
E-mail:
[email protected]
Homepage:
http://www.pakte.at
http://www.zsi.at
Partneři:
Jednotlivé TEPy uzavírají smluvní partnerství s relevantními partnery na trhu práce v dané spolkové
zemi, nebo na místní úrovni. V rámci TEPů jsou zapojeni zejména následující partneři (návazně na
charakter a priority dané oblasti):
 Služby trhu práce, služby zaměstnanosti (úřady práce)
 Hospodářská komora, Agrární komora
 Zemské zastoupení federálního ministerstva práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele
(BMASK)
 Nevládní organizace (místní iniciativy)
 Poradci a odborníci v důchodovém věku (Gender mainstreaming odborníků)
 Zemská vláda, politické i odborné zastoupení
 Svazy průmyslu a podnikatelů
 Zemská školní rada
 Vzdělávací instituce, veřejné i soukromé
 Obce a města
 Regionální rozvojové a zájmové instituce a agentury
 Sociální partneři, odbory, aj.
7
Problémy na trhu práce existují, jsou komplexní a nelze je řešit izolovaným přístupem jednotlivých
institucí, např. koncentrace nezaměstnanosti na určité skupiny osob, genderové segregace na trhu
práce, změny a vazby mezi průmyslovými podniky a hospodářskými odvětvími v regionech. Trh práce
je převážně regionální záležitost.
Efektivní partnerství může být značnou přidanou hodnotou v procesu rozvoje politiky zaměstnanosti:
 výrazně zlepšuje výsledky podpory lepším přizpůsobením politik na místní podmínky,
potřeby a příležitosti;
 sdružuje aktéry na trhu práce i v politických oblastech a zlepšuje koordinaci a komunikaci
mezi tvůrci politiky a strategie;
 přináší testování a sdílení dobré praxe, stejně jako nabídku know-how na konkrétní příklady;
Analýza (Statistik Austria, 2011) - 12 % rakouské populace (1 milion lidí) jsou v nebezpečí chudoby a
6 % rakouské populace jsou chudí lidé.
Proč mohou pomoci TEPy?
 Zodpovědnost za podporu cílovou skupinou je na službách trhu práce, ale také na regionální
vládě, městech a obcích.
 Dobře zavedené spolupráce mezi výše uvedenými institucemi je nutností pro zlepšení
pomoci cílovým skupinám (osobní, sociální a trh práce problémy trhu práce musí řešit).
 Výše uvedené instituce již spolupracují v TEPu a prohlubují svou spolupráci pro konkrétní
cílovou skupinu.
 Pouze přes TEPy lze aplikovat projekty (všichni partneři se musí dohodnout na projektu) a
pouze inovační projekty a opatření jsou financována;
 Přes TEPy jsou rozvíjeny a spolufinancovány projekty na regionální a místní úrovni (jsou
v reálném trhu práce);)
 Projekty jsou založeny na společné analýze, strategii a implementaci plánu připravených ve
spolupráci všech aktérů na trhu práce
 Jednotlivé výzvy na projekty financované z ESF vycházejí z definovaných potřeb
Cíle:
Hlavní strategické cíle pro řešení zaměstnanosti (vzhledem k nízké míře nezaměstnanosti, cca 4 %, je
velká část aktivit zaměřena do sociální oblasti):
 zlepšení integrace marginalizované skupiny na trh práce prostřednictvím testování a vývoje
inovačních opatření a zlepšením spolupráce institucí,
 realizovat inovační projekty pro integraci osob obtížně zapojitelných do trhu práce.
Cílové skupiny:
Primární cílovou skupinou jsou koncoví uživatelé služeb subjektů na trhu práce, s důrazem na osoby
znevýhodněné na trhu práce.
Projekty jsou zaměřené na rozhraní trhu práce a sociální politiky pro cílové skupiny "příjemci sociální
péče", "osoby bez podpory" a "lidé z rodin migrantů":
Sekundární cílovou skupinou jsou aktéři místního trhu práce z řad veřejných, soukromých i
nevládních organizací.
Každý z teritoriálních paktů řeší své prioritní oblasti pro primární cílové skupiny, např.:
8
 „příjemci sociální péče“:


Sociální pomoc a nezaměstnanost: analýza- přístup- kvalita- udržitelnost
Opatření pro pomoc v oblasti sociální a nezaměstnanosti, řešení pro migranty: rozhraní
sociální práci
 Zvláštní pracovní zařízení pro mládež a vyloučené skupiny
 Mladé ženy – výroba a škola v Tyrolsku
 Dlouhodobě nezaměstnaní: spolupráci na integraci různých hraničních aktivitách
 Spolupráce sociálních a vzdělávacích institucí
 „(re)integraci migrantů na trh práce“:
 Zařazení příjemců sociální podpory do práce a škol
 Podpora stážistů a start-up
 Podpora projektů podporujících spolupráci
 Speciální zařízení pro zaměstnávání mládeže ohrožené vyloučením
 Ženy – výroba a škola v Tyrolsku
 Opatření k udržení spolupráce na trhu práce
 Integrace na trhu práce – rozhraní škola/práce
 „trh práce rozhraní – třeba na základě garantované minimální mzdy“




Poradenská střediska: příjemci potřeb s minimálním příjmem
Začlenění na trh práce: případové studie, rozvoj potenciálu
Integrace migrantů: modulární podpora „drop outs“ (škola, vyučení) - Minimalizovat
překážky na trhu práce při umístění zájemců
Udržitelný trh práce – umístění dlouhodobě nezaměstnaných
Aktivity Koordinační jednotky TEPů:
 poskytuje podporu, vzdělávání, a výměny informací
 je smluvně provázán s federálním ministerstvem práce, sociálních věcí a ochrany
spotřebitele (BMASK)
 slouží jako informační centrum a řídí síť TEPů
 odpovídá potřebám mezi BMASK a TEPy
 má neutrální úlohu (nepolitickou)
Úspěšná činnost TEPů a Koordinační jednotky je potvrzena jejich existencí a rozvojem od roku 1997 –
26 let.
Výsledky Teritoriálních paktů zaměstnanosti a Koordinační jednotky jsou identifikovatelné především
v posilování kultury spolupráce v regionu, lepší koordinaci aktivit za účelem dosažení synergií a
efektivnějším zajišťování zdrojů pro realizaci opatření ke slaďování nabídky a poptávky na trhu práce.
Mimo realizaci stovek projektů jsou důležité také inovační aktivity na trhu práce a v sociální oblasti
zejména pro prioritní cílové skupiny, např.:
 Metodologické inovace, např. poradenské služby pro začínající podniky pro migranty
(implementované TEP Dolní Rakousko)
 Procesní inovace, např. vývoj zúčtovacího procesu, který byl částečně přijat do rakouského
systému - založený na minimálním přínosu (implementované TEP Salzburg).
 Systémové inovace, např. uplatňování principu one-stop-shop pro osoby s azylového statusu
(implementované TEP Horní Rakousko)
 Strukturální inovace, např. zřízení poradenské a podpůrné struktury "ABBE" ve vztahu k
integraci potřeb zahrnut do rakouského systému (implementované TEP Vídeň)
9
Projekty jednotlivých TEPů jsou financovány vícezdrojově, podle pravidel Evropské komise; hlavní
podíl z ESF – OP Zaměstnanost, dále z federálního ministerstva práce, sociálních věcí a ochrany
spotřebitele (BMASK), zemskými vládami a místními municipalitami a částečně soukromými
subjekty. V plánovacím období EU 2007 – 2013/15 se pohybuje finanční částka na projekty
v průměru 933 mil. EUR ročně pro všechny TEPy.
Financování provozních nákladů pro každý TEP je kryto z Technické pomoci OP Z a činí cca 200 tis.
EUR ročně.
Stejně je financována i Koordinační jednotka TEPů (ZSI) ve výši 300-400 tis. EUR ročně.
Rakouský model fungování regionálních partnerství ve formě Teritoriálních paktů zaměstnanosti byl
příkladem pro založení pilotního Moravskoslezského Paktu zaměstnanosti (MSPakt) v České
republice v únoru 2011.
S ohledem na nízkou míru nezaměstnanosti v Rakousku se TEPy zaměřují na osoby znevýhodněné na
trhu práce (příjemce sociální podpory, migranty, osoby bez podpory aj.)
Celý systém řízení a organizace Paktů zaměstnanosti včetně Koordinační jednotky je v zásadě
přenositelný do podmínek v České republice. Zaměření aktivit Paktů v jednotlivých krajích bude
závislé na přijatých strategiích a prioritách.
Při přípravě, realizaci a rozvoji Regionálních paktů zaměstnanosti lze s úspěchem využít metodiky
OECD k budování efektivního partnerství (bylo využito také v MSPaktu).
10
2.3. Teritoriální zaměstnanecký pakt Dolní Rakousy / TEP Lower Austria
Územní vymezení:
Rakousko, spolková země Dolní Rakousy
Trh práce / zaměstnanost
Realizátor:
Verein Jugend und Arbeit (Youth and Work Association)
Web:
http://www.noetep.at
http://www.jugend-und-arbeit.at
Michaela Vorlaufer, tel.: + 43 2742 9005-13745, e-mail: [email protected]
Elisabeth Hofer, tel. + 43 2742 9005-16427, e-mail: [email protected]
Partneři:
 místní vláda spolkové země Dolní Rakousy
 veřejné služby zaměstnanosti
 federální úřad sociální pomoci
 hospodářská komora
 pracovní komora
 Rakouská federace odborových svazů
 Federace rakouských průmyslových odvětví
 experti na oblast rovnosti pohlaví
 Asociace místních zastupitelů Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ) a Rakouské
lidové strany (ÖVP)
Pakt zaměstnanosti Dolní Rakousy vstoupil do systému trhu práce mezi subjekty veřejných služeb
zaměstnanosti, federálního úřadu sociální pomoci a místní vlády spolkové země Dolní Rakousy v roce
1999. Sociální partneři sepsali prohlášení podpory paktu.
Cíle:
Hlavním cílem paktu z pohledu trhu práce bylo vytvořit 20 tisíc nových pracovních míst ve spolkové
zemi Dolní Rakousy a snížit míru nezaměstnanosti u žen ze 7,6 % na 7 % a u mužů z 8,7 % na 7,8 % do
konce roku 2010.
Dalšími důležitými cíli byly:
 regionální orientace jednotlivých opatření,
 rovnost žen a mužů na trhu práce,
 boj s nezaměstnaností mladých.
Cílové skupiny:
Cílovými skupinami jsou zejména ženy, starší lidé, mladí lidé, dlouhodobě nezaměstnaní, lidé se
speciálními potřebami, lidé s nedostatečnou kvalifikací a příjemci sociální pomoci.
11
Základní funkcí paktu je rozvíjet a koordinovat společné cíle politiky trhu práce a pomáhat
partnerům identifikovat se s paktem, jeho cíli a výhodami synergie práce partnerů v rámci paktu.
Platforma místního Paktu zaměstnanosti plní úkoly, které vyplývají z hlavních rozhodnutí týkajících
se strategie, podpora a vymezení základního rámce. Řídící skupina místního Paktu zaměstnanosti je
pak zodpovědná za individuální rozhodování o projektech, a to v souladu s Paktem. Koordinační
jednotka Paktu má na starosti probíhající realizace projektů, studie, vyhodnocování, PR opatření a
oblast gender mainstreamingu.
V rámci paktu byly realizovány neziskové projekty zaměřené na zaměstnanost, socio-ekonomické
podniky, poradenské a podpůrné organizace, kvalifikační opatření, podporu zaměstnávání a projekty
zaměřenými na péči o děti. Prostřednictvím paktu jsou tedy rozvíjena opatření kombinující cíle
strukturální politiku a politiky zaměstnanosti.
V roce 2008 se koordinované pracovní skupiny zabývaly různými tématy, např. poradenskými
institucemi,
projekty
asistovaného
bydlení,
interkulturní
práce,
mládeží,
dlouhodobou/ošetřovatelskou péčí a „sociálními supermarkety“. Inovativní koncept projektu pro
osoby „nejvíce vzdálené“ od trhu práce byl připraven ve spolupráci s regionálními hráči, byly
spuštěny modelové projekty. Navíc byl spuštěn nový webový portál, který umožnil místním
partnerům Paktu interaktivní komunikaci a přístup do databáze opatření Paktu.
Priority pro rok 2009 zahrnovaly opatření postavená na potřebách v oblasti poradenství a projektů
asistovaného bydlení, zřízení dalších „sociálních supermarketů“, práce na otázkách souvisejících
s trhem práce a vzděláváním, boj proti nezaměstnanosti mladých a další rozvoj Gänserndorfské
regionální platformy. V roce 2009 také pokračovala opatření zaměřená na osoby nejvíce vzdálené
z trhu práce.
Popsaná sada opatření byla koordinovaná, upravována a realizována v rámci Paktu zaměstnanosti
s celkovým rozpočtem ve výši 166 mil. EUR (z toho 103,04 mil. EUR z prostředků veřejné služby
zaměstnanosti, 27,45 mil. EUR od místní vlády spolkové země Dolní Rakousy a 35,32 mil. EUR
z prostředků federálního úřadu sociální pomoci).
Dodatečné prostředky (včetně prostředků na koordinaci Paktu) byly dostupné z ESF / rakouského
Operačního programu „Zaměstnanost“ pro roky 2007-2013.
Celkový přístup k řízení a organizaci Paktu a koordinaci jeho aktivit může být dobrým příkladem jak
pro Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, tak pro jednotlivé regiony v České republice.
12
2.4. Projekt pro ženy „Férové kořeny“ / Project Fairwurzelt
Územní vymezení:
Rakousko, spolková země Dolní Rakousy (město St. Pölten a okolí)
Trh práce / zaměstnanost / rovné příležitosti žen a mužů
Realizátor:
Sdružení fairwurzelt, Friesingerstraße 17, A-3110 Neidling-Afing
Web:
Tel.:
e-mail:
http://www.fairwurzelt.at
+ 43 2741/7033
[email protected]
Partneři:
Úřady služeb zaměstnanosti (Arbeitsmarktservice)
Sdružení fairwurzelt je neziskový projekt zaměřený na podporu vzdělávání a zaměstnanosti žen
hledajících práci s cílem podpořit jejich opětovný návrat do pracovního života.
Sdružení bylo založeno v roce 1996 Úřadem služeb zaměstnanosti v St. Pölten (Arbeitsmarktservice
St. Pölten) ve spolupráci s Úřadem služeb zaměstnanosti Dolní Rakousy (Arbeitsmarktservice
Niederösterreich), a to vzhledem k vysoké nezaměstnanosti žen a nízké nabídky práce pro ženy v
okrese.
Projekt fairwurzelt stojí na těchto klíčových principech:







Dáváme lidem práci a uznání.
Podporujeme při opětovném vstupu na trh práce.
Podporujeme otevřenost a zájem o další vzdělávání.
Nabízíme našim zákazníkům vysoce kvalitní práci / produkty.
Upozorňujeme na stále existující nespravedlnosti vůči sociálně slabším.
Mluvíme o problematice rovnosti žen a mužů a podpory žen
Pracujeme zodpovědně a s přírodou.
Cíle:
Smyslem projektu fairwurzelt je integrovat zpět na pracovních trh ženy, které se nachází mimo trh
práce, a to prostřednictvím identifikace a rozvoje osobnostních dovedností a pracovních zkušeností,
které získají zejména formou spravedlivě odměněné pracovní zkušenosti v rámci projektu.
Cílem projektu fairwurzelt tedy je:
a) zlepšit schopnosti a dovednosti žen v oblastech klíčových/sociálních kompetencí,
manuálních dovedností, odborných znalostí a pracovně-kulturních návyků,
b) poskytovat profesionální poradenství při hledání práce a podporu při vstupu na trh práce.
Účastnice mohou v projektu získat:




pracovní zkušenost / pracovní smlouvu v projektu až na jeden rok,
poradenství v oblasti profesní orientace,
další vzdělávání,
pomoc při hledání zaměstnání.
13
Projekt fairwurzelt nabízí dlouhodobě nezaměstnaným ženám zaměstnání za spravedlivých
podmínek po dobu maximálně jednoho roku. Smyslem tohoto zaměstnání je povzbudit a poskytnout
účastnicím projektu tu nejlepší možnou přípravu pro trh práce a pro dlouhodobý pracovní poměr.
Pracovní praxe jsou klientkám v rámci projektu fairwurzelt poskytovány v těchto oborech:





rozvoj/vzdělávání zaměstnanců,
terénní úpravy a údržba zeleně,
organické pěstování bylin a jejich zpracování,
zdravá výživa,
outplacement.
Cílové skupiny:
Cílovou skupinou jsou ženy znevýhodněné na trhu práce (osoby na okraji trhu práce).
Projekt je vhodný pro ženy, které:
 jsou ochotny přijmout práci, která není obvyklá, ale kde se mohou hodně naučit.
 v nás vidí příležitost.
 se snaží postavit na vlastní nohy a žít život podle svých představ.
Projekt fairwurzelt realizuje pro účastnice ucelený soubor aktivit s cílem reintegrace žen
vyloučených z trhu práce zpět do pracovního procesu. Celý proces jejich návratu na trh práce je
rozdělen do několika úrovní / fází / aktivit:
Fáze 1 - Výběr
První krok začíná informačním dnem. Tato „vysvětlující fáze“ slouží k odstranění obav, budování
důvěry a motivaci účastnic ke zkoušení nové věci.
Díky poradenství orientovaného na potřeby se účastnice lépe připraví na požadavky kladené na
pracovní místa a na další fáze projektu fairwurzelt nebo na přechod do jiného zařízení.
Fáze 2 - Zkušební hodiny zaměstnání
S cílem usnadnit vstup do profesního života nabízí projekt účastnicím možnost vyzkoušet si různé
druhy práce v rozsahu 5 hodin týdně. Účastnicím projektu je pro účely další podpory k dispozici po
dobu 5 hodin týdně sociální pracovnice.
Fáze 3 - Pracovní výcvik
V této fázi se projekt zaměřuje na rozvoj dovedností a znalostí účastnic, a to prostřednictvím
kombinace pracovního výcviku/vzdělávání se sociálním poradenstvím. 25 hodin týdně jsou účastnice
s podporou pracovní poradkyně a sociální pracovnice zaškolovány pro vybrané pracovní místo.
Fáze 4 - Transitní pracovní místa
Projekt fairwurzelt nabízí účastnicím zaměstnání po dobu maximálně 1 roku, a to v oblasti
provádění terénních úprav/údržby zeleně, pěstování a zpracování bylin a zdravé výživy. Kromě této
pracovní praxe účastnice nadále mohou využívat podporu pracovních poradkyň a sociálních
pracovnic při vyhledávání a získávání prvního pracovního místa na běžném pracovním trhu.
Fáze 5 - Následná péče
Účastnice, které si našly práci na primárním trhu práce, mohou během prvních maximálně tří měsíců
„zkušební doby“ v novém zaměstnání nadále využívat nezbytnou podporu z projektu s cílem udržet
si toto zaměstnání.
14
Účastnice, které odcházejí z projektu bez pracovního uplatnění, zůstávají ve fázi následné péče a po
dobu max. 6 měsíců získávají další podporu při hledání zaměstnání.
Od svého založení v roce 1996 se v rámci projektu fairwurzelt zapojilo a bylo zaměstnáno více než
320 žen. Průměrná úspěšnost sdružení/projektu je 74,5 %, což je podíl žen, které poté, co opustily
projekt, nejsou registrovány jako nezaměstnané.
Projekt fairwurzelt využívá pro financování kombinaci veřejných a vlastních prostředků, kdy na
financování provozu projektu jsou poskytovány finanční prostředky poskytované Úřadem služeb
zaměstnanosti Dolní Rakousy (Arbeitsmarktservice Niederösterreich) a spolkovou zemí Dolní
Rakousko (Land Niederösterreich). Projekt však část nákladů také pokrývá z příjmů z vlastní činnosti.
Projekt je v podmínkách České republiky využitelný. Spojuje v sobě prvky sociální rehabilitace,
pracovního výcviku a samotného zaměstnávání na pracovním místě. Tyto jednotlivé složky jako
takové jsou v České republice uplatňovány, ale izolovaně. Probíhá sociální rehabilitace jako sociální
služba, pracovní výcvik v rámci rekvalifikačních a poradenských programů a podpora zaměstnávání
v rámci programů společensky účelných pracovních míst, veřejně prospěšných prací, případně aktivit
v rámci projektů podporovaných národním rozpočtem a prostředky ESF. Pro systémové zahrnutí do
české aktivní politiky zaměstnanosti je zapotřebí legislativní úpravy zákona o sociálních službách ve
smyslu možnosti souběhu sociální rehabilitace s placeným zaměstnáváním a zakotvení tohoto typu
projektů do zákona o zaměstnanosti. Rovněž by bylo možno podporovat tento druh aktivit také
v rámci ESF v následujícím programovacím období. Projekty tohoto typu nemusí být prioritně cíleny
pouze na ženy, ale na jakoukoliv rizikovou skupinu obyvatelstva, např. hodně mladí, nekvalifikovaní,
starší, případně osoby se zdravotním postižením. U osob se zdravotním postižením v ČR existuje
podobná aktivita, která se nazývá pracovní rehabilitace.
15
2.5. Koordinační jednotka „Mládež – Vzdělání – Zaměstnanost“ / Co-ordination
Unit "Youth – Education – Employment" Vienna
Územní vymezení:
Rakousko, Vídeň
Trh práce / zaměstnanost / zaměstnanost mladých osob
Realizátor:
Koordinationsstelle Jugend – Bildung – Beschäftigung
E-mail:
[email protected]
Web:
http://www.koordinationsstelle.at
Tel.:
+43 1 7890612-43
Koordinační jednotka „Mládež – Vzdělávání – Zaměstnanost“ podporuje spolupráci mezi veřejnými
úřady služeb zaměstnanosti (AMS), Sociálním fondem Vídeň (FSW), úřadem Ministerstva sociálních
věcí (dříve Spolkový sociální úřad) a Vídeňským fondem pro podporu zaměstnanosti fond (waff)
v oblastech souvisejících s přechodem „školy – zaměstnání“, a to pro mládež a mladé dospělé ve
věku od 15 do 21 let a pro mladé lidi se zdravotním postižením do 24 let.
Koordinační jednotka svými aktivitami poskytuje podporu pro činnost poskytovatelů podpory a
současně umožňuje poradcům, učitelům a další osobám pracujícím s mladými lidmi získat novější a
rychlejší informace o jednotlivých aktivitách v oblasti působnosti koordinační jednotky. Koordinační
jednotka také podporuje síťování jednotlivých aktérů a usnadňuje odstranění nedostatků při
koordinaci činností mezi spolupracujícími partnery.
V červenci 2007 vznikla koordinační jednotka „AMS BSB FSW“ s cílem podporovat komunikaci a
spolupráci institucí s cílem zlepšit koordinaci opatření pro začlenění zdravotně postižené a
znevýhodněné mládeže na trhu práce. V prosinci 2009 došlo k modifikaci do koordinační jednotky
„Mládež – Vzdělávání – Zaměstnanost“.
Cíle:
I když práce koordinační jednotky nezahrnuje žádné přímé poradenství pro mladé lidi, cílem
veškerého úsilí koordinační jednotky je právě usnadnit těmto mladým lidem cestu ze školy do
prvního zaměstnání nebo odborného výcviku.
Cílové skupiny:
Mládež a mladí dospělí ve věku od 15 do 21 let + mladí lidé se zdravotním postižením do 24 let
Sběr, analýza a aktualizace příslušných informací
 Vytváření a aktualizace přehledu o opatřeních pro začlenění zdravotně postižené nebo
znevýhodněné mládeže a mladých lidí ohrožených vyloučením.
 Analýza dat a příprava zpráv o tématech souvisejících s cílovou skupinou.
16
Informační management




Zlepšení kontaktu mezi jednotlivými relevantními subjekty.
Zlepšení přístupu k informacím, zejména pro zaměstnance financujících agentur.
Organizace informačních a odborných setkání, konferencí.
Zvyšování transparentnosti podpůrných služeb v této oblasti.
Zlepšení komunikace a spolupráce mezi financujícími subjekty / orgány
 Organizace a moderování schůzek, konferencí a pracovních skupin.
 Podpora výměny informací týkajících se změn, stejně jako nových potenciálních opatření /
projektů.
Pokud by se podobný systém vytvořil v podmínkách ČR, pak je využitelnost vysoká již od úrovně
jednotlivých regionů - krajů. Kraje jsou zřizovateli zejména středních škol a tvoří tedy jakýsi
pomyslný můstek mezi poskytnutým vzděláním a zaměstnáním či můstek k dalšímu rozvoji na vysoké
škole. Využitelnost lze tedy predikovat zejména na této úrovni, tedy zejména u skupiny osob do 26
let. Z hlediska různých úrovní systému pak využitelnosti lze sledovat zejména
 na úrovni středních či vysokých škol
Školy nejsou schopny samostatně sledovat všechny nově vznikající či realizující se projekty ve
vzdělávací oblasti či v oblasti rozvoje klíčových kompetencí nutných pro uplatnění v praxi u
zaměstnavatelů. Žáci či studenti by již v průběhu svého studia měli absolvovat takové aktivity, které
by měly přímý pozitivní vliv na jejich budoucí kariéru. Vyhledání projektů, ve kterých by se vybraní
žáci či studenti mohli odborně dovzdělat, by mohlo být v systému velmi rychlé a snadné, zejména
pokud by nebylo podmíněno nějakou povinnou účastí ze strany vzdělavatelů.
Pro výchovné poradce by informační systém mohl sloužit jako nepostradatelná pomůcka při motivaci
žáků k dalšímu profesnímu či osobnostnímu rozvoji (konkrétní nabídka v konkrétním čase).
Pedagogové by pak přehledně mohli vyhledávat možnosti i pro jejich další profesní rozvoj v rámci
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a rovněž sledovat trendy v nabídce tohoto vzdělávání.
Nebyl by tedy vytvářen takový tlak pro vytváření vlastních projektů se složitou administrací, ale
naopak pro využívání již stávající nabídky.
 na úrovni realizátorů projektů
Projekty jsou v současné době připravovány převážně nekoordinovaně a nesystematicky. V podstatě
jsou připravovány jen dle vyhlášených výzev bez toho, že by bylo jednotlivými žadateli či příjemci
ověřováno, zda již obdobný projekt není realizován (až na výjimky systémových projektů zřizovatelů
škol). Ztrácí se tedy přidaná hodnota, která by mohla být vytvořena integrovanými či systematicky
propojenými projekty, čímž by byly finanční prostředky poskytovány a využívány mnohem
efektivněji.
Systém, který by žadatelům umožnil přehledně sledovat projekty ve členění dle předem
definovaných oblastí (např. oblast technického vzdělávání, oblast vzdělávání zaměřeného na osoby
se speciálními vzdělávacími potřebami, oblast kariérového poradenství, celoživotního vzdělávání,
profesního odborného vzdělávání, atd.) by mohl již předem indikovat možnou absorpci v dané
oblasti či vygenerovat projekt navazující s inovativními prvky. Systém by touto cestou jistě přispěl k
rozvíjení partnerství a sdílení dobrých praxí.
 na úrovni krajské či národní
Subjektům na centrální, regionální či místní úrovni by mohl ucelený informační systém poskytovat
přehled o tom, jaké projekty jsou realizovány a jaká je v jednotlivých oblastech absorpční kapacita
pro další projekty. Umožnilo by se tak lépe definovat parametry výzev z hlediska zaměření aktivit či z
17
hlediska absorpce území. Prakticky by se mohly definovat podpory do těch oblastí, které by se dle
systému jevily poddimenzované a naopak nesměřovat podporu tam, kde již je dostatečná nabídka.
Pokud by se tyto informace zhodnocovaly i z hlediska území, mohl by se usměrňovat i územní dopad
aktivit či dopad z hlediska vybraných cílových skupin.
Na druhou stranu by tento systém mohl dále poskytnout informace o synergických efektech
projektů, uplatňování integrovaného přístupu i naplňování regionálních či národních strategií či
akčních plánů.
Výše uvedené by mělo být postaveno na platformě dobrovolného sdílení informací jednotlivých
nositelů projektů. Aby tento systém měl skutečně nějakou oporu v regionu, bylo by vhodné toto
vytvořit a spravovat na úrovni kraje, jakožto regionálního lídra s významným dopadem na oblast
vzdělávání a mnohostranné využití pak podporovat cílenými aktivitami v oblasti publicity.
18
NĚMECKO
3.1. Harmonická společná akce / Die Konzertierte Aktion
Územní vymezení:
Spolková republika Německo, Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko (16 regionů trhu práce),
region Niederrhein – Duisburg, Wesel, Kleve.
Trh práce / zaměstnanost – v roce 2009 stabilizace trhu práce (pracovních sil, zaměstnanců) v době
krize a od 2010 zajištění kvalifikovaných pracovních sil pro firmy v regionu města Duisburg.
Realizátor:
Agentura práce Duisburg (Spolková agentura práce) a Regionální agentura Dolní Porýní (Niederrhein)
Duisburg, Wesel, Kleve – jako regionální pobočka Ministerstva práce Spolkové země Severní PorýníVestfálsko.
Jedná se o decentralizované orgány výkonu státní správy Federace a Spolkové země.
Kontaktní osoba:
Jürgen Kaiser
Adresa:
Niederrheinische IHK Duisburg-Wesel-Kleve zu Duisburg
Tel.:
0203 2821-308
E-mail:
[email protected]
Web:
http://www.regionalagentur-niederrhein.de
http://fachkraeftefuerduisburg.de
Partneři:
Partnery projektu jsou následující orgány státní správy, samosprávy, odbory, komory, sdružení
apod.:
 Dolnorýnská průmyslová a obchodní komora (Niederrheinische Industrie- und
Handelskammer)
 Krajská komora řemeslníků (Kreishandwerkerschaft),
 Svaz maloobchodu a služeb (Einzelhandels- und Dienstleistungsverband),
 Svaz podnikatelů (Unternehmerverband),
 Odborové svazy metalurgického průmyslu,
 Odbory hornictví, chemie, energetiky; (die Gewerkschaften IG-Metall, IG Bergbau Chemie
Energie und der DGB),
 Společnost pro podporu ekonomického rozvoje a podnikání (Gesellschaft für
Wirtschaftsförderung),
 Regionální agentura Dolní Porýní (Regionalagentur NiederRhein),
 Pracovní centrum Duisburg (Jobcenter Duisburg) a Agentura práce (Agentur für Arbeit).
19
Die Konzertierte Aktion označuje proces harmonizace zájmů a aktivit různých aktérů hospodářské
politiky prostřednictvím definování dlouhodobých společných prioritních cílů a současném
ignorování rozdílných, krátkodobých parciálních cílů. Harmonická akce byla bezprostřední reakcí
výše uvedených partnerů na rostoucí nezaměstnanost v době krize od r. 2008 a v roce 2010
přerostla ve strategickou partnerskou iniciativu reagující na nastávající demografické změny
v regionu (dlouhodobě emigrační region ztrácející mladou populaci, a region postižený procesem
rychlého stárnutí populace) s cílem zajistit do budoucna dostatek kvalifikovaných pracovních sil pro
regionální ekonomiku.
Cíle:
Cílem je vyrovnat se s nastupujícím demograficky podmíněným úbytkem nabídky kvalifikovaných
pracovních sil prostřednictvím aktivit realizovatelných na lokální úrovni. Každá participující
partnerská organizace vyvíjí činnost ve své kompetenční oblasti. Inovativní je však postup (přístup),
kdy jsou aktivity společně projednány a vzájemně podporovány. Uveďte hlavní cíle popisovaného
příkladu dobré praxe, případně tyto cíle blíže specifikujte.
Cílové skupiny:
 mladí lidé – žáci, učni, studenti
 zaměstnanci 55+
 ženy
 imigranti
Původně 2008/2009: využít Kurzarbeit – práce na zkrácený úvazek místo propouštění
(zaměstnancům je zkrácena pracovní doba v době krize a slabé poptávky např. na 20 hodin týdně za
kterou jsou placeni zaměstnavatelem, další příjmy získává z dotace z veřejných zdrojů). Firma si
zachová zaučenou a kvalifikovanou pracovní sílu, se kterou může počítat v době znovuobnovené
poptávky. Od 2010 bylo definováno 10 tématických oblastí pro naplnění cíle zajištění kvalifikovaných
pracovních sil do budoucna:
1) redukce počtu mladých, kteří neukončili vzdělávání (jsou bez kvalifikace)
2) snížit počet mladých, kteří přerušili vzdělávací proces
3) snížit počet neúspěšných studentů
4) zvýšit ekonomickou aktivitu lidí ve věku 55+
5) zvýšit pracovní zapojení žen
6) řídit proces imigrace žádoucích pracovních sil
7) zvýšit využití pracovní doby plně zaměstnaných
8) podporovat vzdělávání a zvyšování kvalifikace
9) zvýšit transparentnost na trhu práce
10) prověřit výši zdanění a odvodů
Evropský sociální fond, veřejné zdroje Spolkového ministerstva práce a Ministerstva práce Spolkové
země. Uveďte zdroje financování popisovaného příkladu dobré praxe, případně je kvantifikujte.
20
Vzhledem k odlišným kulturním podmínkám (německý systematický přístup) a administrativně –
politickým podmínkám (fungující instituce, klima kooperace a vzájemné důvěry, politická podpora,
federalizace a s ní spojená decentralizace a regionalizace opatření) není Harmonická akce jako
příklad dobré praxe celkově přenositelná. Přenositelné jsou pouze jednotlivé nástroje.
21
3.2. Klastrová iniciativa / Cluster Inititative – it’s OWL – Intelligent Technical
Systems OstWestfalenLippe cluster
Územní vymezení:
OstWestfalen-Lippe
Klastrová politika – podpora inovací, mezioborové spolupráce, spolupráce malých i velkých firem a
vědeckovýzkumné sféry
Realizátor:
Intelligent Technical Systems OstWestfalenLippe – asociace
Adresa:
it´s OWL Clustermanagement GmbH, Zukunftsmeile 1, 33102 Paderborn
Web:
http://www.its-owl.de/
E-mail:
[email protected]
Tel.:
05251 5465275
Partneři:
Členové klastru – 173 společností, průmyslových institucí, univerzit a výzkumných ústavů
Výsledek klastrové politiky státu a hybné aktivity partnerů v regionu.
Cíle:
 Stát se vedoucí technologickou oblastí v mezinárodní konkurenci Inteligentních technických
systémů.
 Udržet 80 tisíc pracovních míst
 Vytvořit 10 tisíc nových pracovních míst
 Založit 5 nových výzkumných ústavů
 Vznik 50 nových firem
 Přilákání 500 vědců do regionu
 Realizovat 5 nových kurzů
Cílové skupiny:
Firmy, vědeckovýzkumné ústavy, školy, zaměstnanci, zaměstnavatelé.
47 inovativních projektů firem cílících na úspěch na trzích.
 Posilování strategických kompetencí ve firmách
 Zvyšovat úspěch na trzích prostřednictvím transformace výhod technické výkonnosti na
přidanou hodnotu pro zákazníka
 Přejímání designu, vyhovujícímu principům společenské odpovědnosti a na člověka
orientovaným technologiím
 Ochrana proti pirátství
 Najímání kvalifikované pracovní síly
22
 Zvýšení atraktivity pro kvalifikované lidské zdroje a management
 Podpora start-upů
Ocenění Leading-Edge Cluster německého Ministerstva pro vzdělávání a výzkum
Vyvíjet dlouhodobé podmínky pro to, aby se klastrová politika v Česku co nejsilněji opírala o silné
oborové specializace regionů s potenciálem růstu a orientovala je na úspěch především v kontextu
mezinárodních trhů (orientovala je na výsledky, které mají tržní hodnotu pro zákazníky i v zahraničí a
stanovila odpovídající motivační benchmark).
Podporovat dlouhodobě partnerství. Ověřovat smysluplnost tohoto partnerství. Ověřovat přínosy a
zapojit do všech aktivit soukromé financování, které jediné zajistí, že to půjde správným směrem.
23
3.3. Podniky pro transfer zaměstnanosti – nástroj pro předcházení
nezaměstnanosti / Employment Transfer Companies – Instrument for avoiding
unemployment
Územní vymezení:
Spolková republika Německo, Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko
Realizátor:
Regional Agency Mülheim/Essen/Oberhausen
Adresa:
it´s OWL Clustermanagement GmbH, Zukunftsmeile 1, 33102 Paderborn
Web:
http://www.essen.ihk24.de
E-mail:
[email protected]
Tel.:
0049(0)201-1892-252
Partneři:
podnikatelské subjekty, místní úřady práce
Tento nástroj byl v Německu zaveden v roce 2004 v rámci tzv. Hartzových reforem. Nástroj není
právně závazný, vychází se z kolektivních smluv mezi sociálními partnery, tj. managementem firmy,
zástupci zaměstnanců na podnikové úrovni. Výsledkem je dohoda o podmínkách sociálního plánu,
financování, možnostech vzdělávání. Nástroj je podporován německými odbory.
Cíle:
Hlavním cílem tohoto nástroje je předcházet okamžité nezaměstnanosti a ztrátě pracovních míst
zaměstnanců v případě propouštění z ekonomických důvodů a podporovat přechod zapojených osob
do nového zaměstnání.
Cílové skupiny:
Zaměstnanci firem ohrožení nezaměstnaností.
Nástroj je realizován prostřednictvím nezávislých podnikatelských subjektů působících v oblasti
dalšího vzdělávání a spolupráce s místními úřady. Při jeho realizaci je nezbytná úzká spolupráce mezi
zástupci firmy, zaměstnancem a místním úřadem práce.
Zaměstnanec ohrožený propouštěním je po dohodě se zaměstnavatelem (který je nucen
z ekonomických důvodů snižovat stav zaměstnanců) převeden do externí firmy, tzv. „transferový
podnik“, a to na dobu max. 12 měsíců. V rámci této doby v transferovém podniku přesunutý
zaměstnanec získává možnost zapojit se do širokého spektra dílčích aktivit s cílem získání nového
pracovního uplatnění:
1. Orientační fáze (cca 2 – 3 týdny) – součástí je provedení analýzy potenciálu, zpracování plánu
pracovní kariéry, poradenství při hledání zaměstnání.
24
2. Kvalifikační fáze – v rámci této fáze je účastníkům nabízeny aktivity směřující k rozšíření
kvalifikace, a to formou stáží/pracovních rotací, vzdělávání, popř. podpora pro zahájení podnikání.
3. Hledání zaměstnání/zaměstnání – účastníkům je poskytováno individuální poradenství, případně
také krátkodobé kontrakty s pracovními agenturami.
Po ukončení působení v „podniku pro transfer zaměstnanosti“ zaměstnanec přechází na místní trh
práce (nové zaměstnání, případně se rekvalifikovaný na jinou profesi vrací k původnímu
zaměstnavateli), zahajuje vlastní podnikání, popřípadě odchází do důchodu.
 zaměstnanci ohrožení propouštěním jsou převedeni do transferového podniku na max.
jeden rok s cílem najít novou práci,
 účastníkům je poskytována finanční pomoc formou krátkodobé pracovní podpory, a to po
dobu max. 12 měsíců; v případě zaměstnanců s dětmi je nárok na podporu ve výši 67 % a u
bezdětných zaměstnanců ve výši 60 % jejich předešlé čisté mzdy.
Výhody nástroje pro zaměstnance:




předcházení okamžité nezaměstnanosti,
přechodné období pro hledání nového zaměstnání,
profesionální pomoc při hledání zaměstnání,
žádné nebo minimální finanční ztráty během přechodného období.
Výhody pro zaměstnavatele:





jasně stanovené zodpovědnosti všech zapojených subjektů,
předvídatelné a kalkulovatelné náklady,
spolehlivý právní rámec nástroje předcházející konfliktům,
zabezpečený přesun bývalých zaměstnanců,
minimalizovaná potenciální ztráta mediálního obrazu firmy.
 provozní náklady transferových podniků jsou hrazeny federálním úřadem práce a federální
vládou,
 v některých případech jsou mzdové náhrady zaměstnancům dorovnávány bývalým
zaměstnavatelem téměř až do výše původního příjmu,
 náklady na vzdělávací opatření jsou hrazeny místními úřady práce a podniky propouštějící
zaměstnance.
Tento projekt je využitelný v rámci ČR v určité modifikované podobě. Koordinační roli by mohli v této
oblasti sehrávat teritoriální pakty zaměstnanosti. Bariérou se jeví nedostatečná úroveň komunikace
a spolupráce mezi klíčovými aktéry v regionech, to znamená odbory, zaměstnavatelé, představitelé
státní správy a další organizace, např. soukromé agentury práce. Také k tomu není vytvořen základní
legislativní rámec. Důležitou roli by zde mohla sehrávat hospodářská komora a odvětvové odborové
svazy, případně jejich regionální zastoupení a Úřad práce České republiky. V podmínkách ČR se
tomuto modelu podobá koncept Labour pool, i když nastavené parametry jsou poněkud jiné.
Projekty obdobného typu byly v ČR a v kraji úspěšně realizovány v rámci iniciativy EQUAL 1 a pak
v období 2004-2006 (2008). Pro úspěšnou implementaci je třeba zakotvit možnost financování
těchto aktivit ze státního rozpočtu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, případně pilotně realizovat
formou podporovaného projektu z prostředků ESF.
25
3.4 Lokální sítě pro integraci osaměle žijících rodičů na trh práce / Local Networks
for integrating single parents into the Labour Market
Územní vymezení:
Německo – Mülheim/Essen/Oberhausen
sociální inkluze, zaměstnávání osob
Realizátor:
REGIONAL AGENTUR MEO
Kontaktní osoba:
Regina Schenberg
Adresa:
Regional Agency Mülheim/Essen/Oberhausen
E-mail:
[email protected]
Tel.:
0049(0)201-1892-252
Partneři:
 Vermittlung und Integration für Alleinerziehende (VIA) (Mediace a integrace pro osaměle
žijící rodiče VIA)
 JOBcentra
Sociodemografická struktura v Německu – osaměle žijící rodiče:
 1,6 m neúplných domácností s nezletilými dětmi
 každé čtvrté dítě žije v domácnosti s jedním rodičem
 90 % rodičů samoživitelů jsou ženy
 45 % rodičů samoživitelů jsou ve věku mezi 35 a 44 let
 42 % rodičů samoživitelů žije z plateb sociálního zabezpečení
 20 % nemá středoškolské vzdělání a 50% má neodborného vzdělávání
Sociodemografická struktura v oblasti MEO:
 23 000 samoživitelé
 jedna ze tří domácností je neúplnou domácností s dětmi
 90 % rodičů samoživitelů jsou ženy
 každé čtvrté dítě žije v domácnosti s jedním rodičem
 40 % rodičů samoživitelů jsou ve věku mezi 35 a 44 let
 60 % rodičů samoživitelů jsou výdělečně činní
 jeden ze tří osamělých rodičů má měsíční disponibilní příjem pod 1 100 €
Hlavní problémové oblasti pro osaměle žijící rodiče:
 finanční podmínky
 péče o děti
 vzdělání
 začlenění na trh práce
26
Cíle:
Cíle MEO:
 Optimalizace procesů a síťových struktur mezi obecními/městskými a regionálními
institucemi
 Regionální vyhodnocování dat
 Zvyšování povědomí zaměstnavatelů o osaměle žijících rodičích
 Intenzivní práce s veřejností se zaměřením na cílovou skupinu
Cíle VIA:
 Individuální podpora osaměle žijících rodičů, kteří pobírají dávky sociálního zabezpečení
 Dlouhodobá stabilizace ekonomické a sociální situace
 Podpora profesní integrace na trh práce
 Zvyšování povědomí zaměstnavatelů o cílové skupině
Cílové skupiny:
Osaměle žijící rodiče (samoživitelé)
Národní zdroje, prostředky ESF
Ze studie občanského sdružení APERIO - Společnost pro zdravé rodičovství, jejíž výsledky byly
zveřejněny v květnu 2013, vyplývá, že počet rodin s jedním rodičem s dětmi do 15 let od roku 1995
do roku 2012 vzrostl z 9,4 % na 15,1 %. 22 % dětí dnes vyrůstá s jedním rodičem, většinou matkou.
13,6 % matek samoživitelek je nezaměstnaných (oproti 7,7 % matek v domácnostech se dvěma
rodiči). Až 50 % žen s dětmi se po rozvodu ocitá na hranici chudoby.
V současnosti se tedy jedná přibližně o sedminu rodin, v nichž žijí děti do 15 let jen s jedním rodičem
zpravidla s matkou. Na této skutečnosti se podílí především vysoká rozvodovost (v roce 2012 bylo
rozvedeno 23 tisíc manželství s nezletilými dětmi) a jednak zvyšující se podíl dětí narozených mimo
manželství (podíl dětí narozených neprovdaným ženám činil v roce 2012 43,4 %). Nejvyšší podíl
narozených dětí mimo manželství byl mezi prvorozenými dětmi (54,5 %). Z uvedených čísel je
zřejmé, že zmiňovaný trend zahrnuje stále větší počet osob. Jedním z důsledků je, že rozvedené
osoby či neprovdané matky nejsou společností odsuzovány tak, jak tomu bylo dříve.
Na tento vývoj reagoval stát postupným rušením legislativních „výhod“ pro osaměle žijící rodiče a
zrušil téměř veškerou finanční pomoc pro osaměle žijící rodiče, tudíž se v současnosti nejedná se o
zvláštní podporovanou skupinu. Tímto však problémy této skupiny rodičů nevyřešil. Otvírá se zde
prostor pro neziskové, církevní a jiné organizace, které mohou organizovat účinnou a efektivní
podporu a pomoc rodinám.
Je zde tedy velký prostor pro využití praktických příkladů Německa, jelikož situace s osaměle žijícími
rodiči v ČR (tedy i v MSK) je u nás obdobným tématem a osaměle žijící rodiče řeší prakticky totožné
problémy jako v Německu.
27
ŠPANĚLSKO
4.1. Konsorcium pro zaměstnanost a hospodářský rozvoj oblasti Vallès Occidental /
COPEVO - El Consorci per l'Ocupació i la Promoció Econòmica del Vallès Occidental
Územní vymezení:
Španělsko, autonomní oblast Katalánsko, provincie Barcelona, oblast („comarca“) Vallès Occidental
Strategické řízení a koordinace aktivit v oblasti zaměstnanosti a socioekonomického rozvoje území
ve spolupráci všech relevantních aktérů.
Realizátor:
El Consorci per l'Ocupació i la Promoció Econòmica del Vallès Occidental – jedná se původní pilotní
teritoriální pakt zaměstnanosti iniciovaný Evropskou komisí v roce 1996, který v roce 2006 získal
právní subjektivitu a transformoval se v COPEVO.
Adresa:
Consorci per l'Ocupació i la Promoció Econòmica del Vallès Occidental
Ctra. N. 150 Km 15 - 08227 Terrassa
Web:
http://www.copevo.cat
E-mail:
[email protected]
Tel.
93 707 07 07
Partneři:
V konsorciu je zastoupeno
 23 municipalit (Badia del Vallès, Barberà del Vallès, Castellar del Vallès, Castellbisbal,
Cerdanyola del Vallès, Gallifa, Matadepera, Montcada i Reixac, Palau-solità i Plegamans,
Polinyà, Rellinars, Ripollet, Rubí, Sabadell, Sant Cugat del Vallès, Sant Llorenç Savall, Sant
Quirze del Vallès, Santa Perpètua de Mogoda, Sentmenat, Terrassa, Ullastrell, Vacarisses y
Viladecavalls);
 asociace zaměstnavatelů - El Consell Intersectorial d’Empresaris de Sabadell i Comarca
(CIESC), la Confederació Empresarial de la Comarca de Terrassa (CECOT), micro, pequeña y
mediana empresa de Catalunya (PIMEC);
 zaměstnanecké organizace (Unió General de Treballadors de Catalunya y Comissions
Obreres del Vallès Occidental);
 zástupce všech vládních úrovní – krajský úřad, provinciální vláda (El Consell Comarcal del
Vallès Occidental y la Diputació de Barcelona);
 autonomní vláda Katalánska (La Generalitat de Catalunya).
Všechny uvedené subjekty jsou zároveň členy Rady a Výkonného výboru COPEVO.
COPEVO ve své dřívější i dnešní podobě úspěšně rozvíjí spolupráci aktérů trhu práce a v regionu. Jde
o jediný původní teritoriální pakt zaměstnanosti ve Španělsku a vzhledem k délce jeho existence a
vývoji lze COPEVO považovat za příklad dobré praxe na evropské úrovni.
28
Cíle:
Cíle konsorcia jsou následující:
1) Příprava a realizace programů a opatření k posílení zaměstnanosti a rozvoji potenciálu
pracovní síly; analýzy trhu práce a specifických potřeb v regionu, stejně jako strategické
plánování, řízení a vyhodnocování implementovaných projektů.
2) Podpora ekonomického rozvoje území, podnikatelských aktivit a posílení
konkurenceschopnosti firem.
3) Spolupráce všech aktérů konsorcia a jejich podpora s cílem dosažení efektivity a
transparentnosti veřejných politik.
Dílčí cíle představují:
 podpora výzkumu, analýz a inovativních projektů v oblastech posílení zaměstnanosti, snížení
nezaměstnanosti, rovnost příležitostí na trhu práce, konkurenceschopnost firem, rozvoj
infrastruktur a vzdělávání;
 plánování, řízení a vyhodnocení opatření aktivní politiky zaměstnanosti v regionu, facilitace
dohod o spolupráci a zajišťování finančních zdrojů v souladu s decentralizací aktivit a Plánem
rozvoje politiky zaměstnanosti v Katalánsku;
 realizace ad hoc dohod i programové spolupráce s Veřejnými službami zaměstnanosti
v Katalánsku a dalšími institucemi na vládní úrovni;
 zprostředkování spolupráce a dohod se třetími stranami a transparentní poskytování
informací;
 kontrola a udržitelnost formálních dohod s Veřejnými službami zaměstnanosti Katalánska a
navazování neformálních dohod se všemi relevantními aktéry;
 evaluace výsledků a dopadu realizovaných opatření;
 zprostředkování informací a spolupráce s regionální vládou na přípravě strategických
dokumentů – především Plánu rozvoje aktivní politiky zaměstnanosti.
Cílové skupiny:
Primárně aktéři místního trhu práce z řad veřejných, soukromých i nevládních organizací.
Sekundárně koncoví uživatelé služeb těchto subjektů, s důrazem na osoby znevýhodněné na trhu
práce.
Aktuálně je realizován Plan Estratégico VALLÈS AVANÇA 2008-2013. Tento dokument definuje výzvy,
cíle a příležitostí pro další rozvoj činností COPEVO do roku 2013 a plánuje realizaci následujících
programových priorit:
P1: Udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost regionu
P2: Podpora podnikání a konkurenceschopnosti
P3: Rovné příležitosti na trhu práce a podpora služeb zaměstnanosti
P4: Profesní vzdělávání a rozvoj vzdělávacích systému
P5: Rozvoj lidského kapitálu
P6: Koncentrace opatření realizovaných v rámci politiky zaměstnanosti a ekonomického rozvoje
Dopady existence COPEVO jsou identifikovatelné především v posilování kultury spolupráce
v regionu, lepší koordinaci aktivit za účelem dosažení synergií a efektivnějším zajišťování zdrojů pro
29
realizaci opatření ke slaďování nabídky a poptávky na trhu práce. Protože COPEVO většinou přímo
neimplementuje opatření (nevystupuje jako realizátor projektů), je i měřitelnost výstupů obtížná.
Financování je vícezdrojové. Velkou část tvoří prostředky z evropských strukturálních fondů (ESF,
ERDF), dále je COPEVO financováno regionální a lokální vládou, malou část rozpočtu tvoří příspěvky
soukromých subjektů.
Ve Španělsku je politika zaměstnanosti realizována decentralizovaně, což je v porovnání
s podmínkami ČR zřejmě nejvýznamnější rozdíl a zároveň omezení přenosu modelu paktu.
Na druhé straně je možný benchmark pokud jde o způsob formulace argumentů pro spolupráci na
místní úrovni z perspektivy všech aktérů a přesvědčit je o výhodnosti existence mediátora-paktu
(velmi konkrétní přínosy posílené spolupráce na straně všech typů aktérů na trhu práce – např. školy
produkují uplatnitelné absolventy, firmy mají dostatek kompetentních uchazečů o zaměstnání s
praktickou znalostí přímo z firmy). Výsledky dlouhodobého úsilí o rozvoj partnerského přístupu
v regionu je doložitelný právě vysokou úrovní spolupráce a koordinace realizovaných opatření,
včetně priorit financování. Důležitým argumentem pro existenci paktu může být také nabídka
technické podpory ze strany paktu (pokud jde o rozvojové projekty), či role paktu jako „styčného
bodu“ pro artikulaci zájmů, přenos informací (např. při tvorbě strategických dokumentů), a tedy
zajištění naplnění aktuálních potřeb nejrůznějších aktérů na místní úrovni.
První akční plán Paktu (1997 – 1999) byl zároveň implementován převážně formou specifické priority
v regionálním rámci strukturální politiky v Katalánsku.
30
4.2 Vzdělávací centrum Mirador / Training Centre Mirador
Územní vymezení:
Španělsko, autonomní oblast Katalánsko, provincie Barcelona, oblast („comarca“) Vallès Occidental,
obec Castellar del Vallès
celoživotní vzdělávání
Realizátor:
Castellar del Vallès (součást služeb poskytovaných obcí v koordinaci se službami zaměstnanosti)
Adresa:
El Mirador centre de coneixement, Pl del Mirador s/n, Castellar del Vallès, Barcelona
Web:
http://www.castellarvalles.cat/
Tel:
93 714 40 40
Partneři:
Castellar del Vallès (veřejná správa), COPEVO a další subjekty v regionu
Mirador je vzdělávacím, kulturním a občanským centrem rozvíjejícím inovace a kreativitu, výzkum a
technologie a kulturu spolupráce. Úzké napojení na služby zaměstnanosti a samotnou obec Castellar
del Vallès představuje „jednotné kontaktní místo“ služeb občanům a vytváří vhodné prostředí pro
koordinaci aktivit jednotlivých složek. Právě prvek integrace je zajímavým příkladem dobré praxe.
Cíle:
Organizace si klade za cíl být „tváří města“ jako centrum pro podporu kreativity a inovací,
kontaktním místem mezi radnicí a občany.
Cílové skupiny:
všichni občané města, zejména však osoby bez zaměstnání, straší 65 let, nízkokvalifikované osoby a
početné nebo neúplné rodiny
V nabídce vzdělávacích aktivit jsou:
 Vzdělávací v oblasti sociálních kompetencí
 Jazykové vzdělávání
 Informační technologie a sociální sítě
 Fotografie
 Ruční práce
 Scénický pohyb
 Administrativa
 Vzdělávací aktivity pro děti
Organizace kulturních akcí – divadelních a filmových představení, koncertů, konferencí, seminářů,
výstav.
31
Multifunkční budova, kde jsou integrovány veřejné služby občanům a která zároveň slouží jako
kulturní a rozvojové centrum.
Jedná se o projekt financovaný obcí, výstavba budovy byla spolufinancována z evropských
prostředků.
Koncept „one-stop-shop“, tedy dostupnost většiny služeb občanům na jednom místě, je efektivní jak
z pohledu veřejné správy samotné (snazší koordinace aktivit a výměna informací), ale také pozitivně
vnímáno občany (minimalizace byrokracie, „individualizace klienta“).
32
4.3. Vzdělávací centrum Vapor Llonch / Training Centre Vapor Llonch
Územní vymezení:
Španělsko, autonomní oblast Katalánsko, provincie Barcelona, oblast („comarca“) Vallès Occidental,
město Sabadell
profesní vzdělávání
Realizátor:
Ayuntamiento de Sabadell
Adresa:
Ctra. de Barcelona, 208 bis (sector Gracia), Sabadell
Tel.:
93 745 31 61
Web:
http://www.vaporllonch.net/vaporllonc/default.asp
Partneři:
Projekt je realizován městem ve spolupráci s různými aktéry vč. COPEVO.
Komplexní infrastruktura pro profesní vzdělávání zajišťována městem v kooperaci s relevantními
místními aktéry trhu práce. Provázání s lokální observatoří trhu práce.
Cíle:
El Vapor Llonch je organizací města Sabadell, která poskytuje občanům profesní vzdělávání, možnost
zvýšit si kvalifikaci vč. nabídky pracovních praxí a nalézt lepší pracovní uplatnění. Zároveň zpracovává
socioekonomická data pro město, čímž umožnuje lépe reagovat na specifické místní potřeby.
Cílové skupiny:
nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací apod.
Aktivity centra směřující k jednotlivcům zahrnují realizaci vzdělávacích programů ke zvýšení
kvalifikace, zprostředkování pracovních stáží pro nezaměstnané, on-job vzdělávání, poradenství pro
začínající podnikatele, kariérní poradenství a asistence při hledání pracovního uplatnění.
Tým zprostředkovatelů eviduje požadavky firem na profily absolventů a vyhledává je mezi kandidáty
a napomáhají jeho integraci na trh(u) práce.
Rozšíření nabídky služeb pro občany města v oblasti profesního vzdělávání, nabídky služeb pro firmy
pro lepší spolupráci s orgány veřejné správy.
město Sabadell
Zjišťování potřeb trhu práce na komunální úrovni, kdy opatření k jejich naplnění jsou realizovány
v úzké koordinaci místních aktérů. Jde o veřejnou instituci, která má vytvořeny podmínky pro
individuální poradenství a práci s klientem.
33
4.4. PIMEC
Územní vymezení:
Španělsko, autonomní oblast Katalánsko, provincie Barcelona, oblast („comarca“) Vallès Occidental
Podpora podnikání, koordinace MSP a OSVČ
Realizátor:
PIMEC – Katalánsko - asociace malých a středních podniků (MSP), má 150 000 členů, 150
zaměstnanců
Adresa:
Vallès Occidental, Vilarrubias,50 baixos - 08202 Sabadell
Tel.:
93 724 44 43
E-mail:
[email protected]
Adresa:
PIMEC Seu Social, C/ Viladomat, 174 - 08015 Barcelona
Tel.:
93 496 45 00
E-mail:
[email protected]
Partneři:
Vláda Katalánska, obce a města, veřejná a státní správa, hospodářské komory, vzdělávací a školící
instituce veřejné a privátní, úřady práce a pracovní agentury, poradenské instituce v oblastech
strategie, marketingu, ekonomiky, finančnictví a účetnictví, obchodního a pracovního práva, atd.
PIMEC je organizace, která zastupuje zaměstnavatele mikropodniků, malých a středních podniků a
také osoby samostatně výdělečně činné Katalánska. PIMEC vznikl sloučením organizací
zaměstnavatelů PIMEC a SEFES (1997), který sjednotil konfederaci zaměstnavatelů, která
představuje jedinečnou, silnou a reprezentativní organizaci. PIMEC reprezentuje všechny malé a
střední podniky v Katalánsku, které představují jak jednotlivé firmy, tak i kolektivní členy, (například
organizací a podnikatelských sdružení, je zapojeno více než 300); celkem má cca 150 tis. členů.
PIMEC má poslání hájit a zastupovat zájmy svých členů. Organizace má zástupce na všech diskusních
fórech a v komisích v rámci regionálních, národních a evropských vlád. Úkolem je pomoci malým a
středním podnikům, aby se zvýšila jejich konkurenceschopnost a poskytnout jim nezbytné
prostředky, aby byly i nadále hybnou silou v ekonomice Katalánska.
PIMEC je ekonomicky nezávislé sdružení, které představuje nový model organizace zaměstnavatelů.
Cíle:
Prostřednictvím podpory, kterou poskytuje mikropodnikům, malým a středním podnikům, si klade za
cíl přispět k rozvoji Katalánska a být hlavní sociální a ekonomickou silou v Katalánsku.
Cílové skupiny:
MSP, mikropodniky, OSVČ v oblasti Katalánska
Projekty ve spolupráci s firmou COPEVO. Např. projekt SUMA'T – pro podporu zaměstnávání
mladých lidí do 25 let.
34
PIMEC má odborníky a poskytuje servis svým členům v 8mi oblastech/odděleních
Následně jsou popsány 3 se vztahem k činnosti Paktů zaměstnanosti a partnerství.
Ekonomika a Obchodní oddělení jsou zaměřeny na zvýšení efektivity malých a středních podniků. Je
důležité zdůraznit, že samostatní podnikatelé, mikropodniky, malé a střední podniky představují 99%
podniků, vytvářejí 74% pracovních míst a přispívají 65% HDP v soukromém sektoru v Katalánsku.
Statistiky a zprávy zpracovávané z mikroekonomického i z makroekonomického hlediska poskytují
užitečné nástroje pro podniky, vládní úřady, sociální a ekonomické organizace a ostatní instituce
spojené s obchodním světem.
PIMEC v oblasti sociálních vztahů a sociální politiky
Analýzy a studie s širokou škálou témat týkajících se světa práce a dalších aspektů pracovního života,
které jsou úzce spojené s její oblasti působnosti, jako je sociální zabezpečení, prevence pracovních
rizik, ochrany zdraví při práci, profesní a odborné přípravy. PIMEC má zastoupení v různých státních
orgánech, kde je uznáván jako nejreprezentativnější obchodní konfederace v Katalánsku.
PIMEC zasahuje do společných podnikových dohod, jakož i koordinovaných dohod a jiných typů
kolektivního vyjednávání, které jsou požadovány členskými podniky.
Spolupráce se státními orgány, které se zabývají obchodem a průmyslem, které se vyvíjejí novou
legislativu, která má pokrýt širokou škálu obchodů a průmyslu. Naše spolupráce je zaměřena na
ochranu zájmů, cílů a plánů našeho podnikání kolektivní.
Školení a vzdělávání představuje zastoupení ve všech vládních orgánech, které jsou spojené s
počáteční, průběžnou a profesní odbornou přípravou, jako jsou Rada pro odborné vzdělávání v
Katalánsku a konsorcium pro kontinuální vzdělávání Katalánska. PIMEC se zúčastňuje jednání
orgánů na úrovni:
EC – Odborné vzdělávání Výbor, UEAPME, Evropská asociace řemesel, malých a středních podniků.
UEAPME je jeden ze sociálních agentů uznávaných Evropskou unií, a proto se účastní evropského
sociálního dialogu. PIMEC je součástí technické pracovní skupiny o kvalitě odborné přípravy
pracovníků UEAPME, z iniciativy Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise.
Katalánsko – Ministerstvo školství regionální vlády Katalánska, Katalánský rada pro profesní
vzdělávání, Katalánský institut odborných kvalifikací. Školní rada Katalánska: Oddělení práce,
Konsorcium pro další vzdělávání Katalánska, Služby povolání Katalánska, Monitorovací výbor pro
Operační program Katalánska.
Barcelona – Výbor pro odborné vzdělávání v Barceloně. Městská školní rada v Barceloně, Lokální
Zaměstnavatelská rada Barcelony,
Pakt pro kvalitní spolupráci v Barceloně (2008-2011)
Průmyslový pakt metropolitní oblasti Barcelony, atd.
Služby pro členy – Individuální podle jejich potřeb.
PIMEC zkvalitnil tým odborníků v různých oblastech, které pracují s podniky, poskytují jim kvalitní
služby s přidanou hodnotou a přispívají ke zvýšení jejich růstu a konkurenceschopnosti.
Oblasti služeb:
Strategické poradenství a finance, personální poradenství, pojišťovací makléřství, imigrace, školení,
mezinárodní vztahy, obchodní a pracovní právo, životní prostředí, průmyslové zóny, inovace,
prevence rizik na pracovišti, informace o sdruženích a asociacích.
35
Slevy – nejlepší podmínky pro naše členy.
Vyjednáváme dohody s různými spolupracovníky, jehož cílem je poskytovat slevy na širokou škálu
produktů a služeb, které jsou nezbytné pro každodenní provoz malých a středních podniků.
Trénink – celá řada vzdělávacích kurzů
PIMEC – Školicí oddělení má k dispozici pro své členy tým odborníků, kteří poskytují vysoce kvalitní
služby v oblasti poradenství a řízení.
Jak rozvíjet své tréninkové plány, informace o dostupných dotacích. Nabízíme širokou škálu
vzdělávacích akcí pro všechny oblasti na míru.
Většinou soukromé zdroje s výraznou slevou pro členy na služby.
Školení a tréninky spolufinancované z ESF.
Dobrý příklad pro využití některých námětů v Hospodářské komoře a Svazu průmyslu a dopravy.
Podobnost PIMECu s paktem zaměstnanosti je v roli mediátora mezi soukromým a veřejným
sektorem.
36
SKOTSKO
5.1. Cesty k inkluzi / Routes to Inclusion - South Lanarkshire Works 4 U
Územní vymezení:
Velká Británie / Skotsko /region South Lanarkshire
Realizátor:
Routes to Work South Ltd.
Kontaktní osoba:
Stephen Barr
E-mail:
[email protected]
Web:
www.rtws.org
Partneři:
The Department for Work and Pensions (DWP)
Scottish Enterprise
South Lanarkshire Council
„South Lanarkshire Works 4 U“ je značka pro služby podpory zaměstnanosti v regionu South
Lanarkshire (poblíž Glasgow). Jedná se o lokální partnerský přístup k poskytování „hlavního proudu“
podpory zaměstnanosti s podporou z evropských fondů pro místní obyvatele, kteří nejsou zapojeni
do pracovního programu.
Klíčové procesy jsou:
 sdílené strategické priority a efektivní vedení
 větší integrace a efektivnější práce partnerství
 lepší výkon organizací a služeb v oblasti zaměstnatelnosti
Program je postaven na zavedeném modelu „Routes to Inclusion“ (Cesty k inkluzi).
Cílové skupiny:
Prioritní cílovou skupinou jsou mladí lidé ve věku 16 – 24 let a znevýhodnění jednotlivci.
Pro cílovou skupinu obyvatel South Lanarkshire (ve věku 16+), kteří si aktivně hledají zaměstnání
nebo příležitosti k rozvoji nabízí program SLW4U širokou škálu jednotlivých služeb a projektů
rozdělenou do 5 na sebe navazujících fází (nazvaný Potrubní diagram „Pipeline diagram“):
 FÁZE 1 = ZPROSTŘEDKOVÁNÍ A ZAPOJENÍ


vnitřní doporučení
identifikace klienta
37
 zapojení
 marketing
 FÁZE 2 = ODSTRANĚNÍ BARIÉR
 zdravotní intervence (zásahy)
 finanční poradenství
 péče o děti
 dobrovolnictví
 kondiční management
 advokátní podpora
 FÁZE 3 = AKTIVITY ODBORNÉHO VÝCVIKU
 specifická kvalifikace podle potřeb průmyslu
 pracovní zkušenosti / zaškolení
 rozvoj tvrdých dovedností
 poskytnutí vysokoškolského vzdělání
 SDS employability
 FÁZE 4 = ZAPOJENÍ ZAMĚSTNAVATELE A PODPORA
 zprostředkování odpovídající práce
 zapojení zaměstnavatele
 informační služba
 trénink na míru
 „předzaměstnání“
 FÁZE 5 = PODPORA V PRÁCI





podpora v práci
rozvoj dovedností
monitorování
rozcestník
podpora v podnikání
ESF/ERDF – program 2011 – 2013 = 6 mil. liber (ESF) + 1,22 mil. liber (ERDF)
národní zdroje – dodatečné zdroje 2012/2013 ze zdrojů skotské vlády = 1,45 mil. liber
SDS NTPs Starts
-
TfW 260
Lifeskills 99
GRfW 540
College Learning Programme 420 approx
Tento projekt je pro nás inspirativní z hlediska komplexnosti nabízených služeb, kdy klienti z cílové
skupiny mohou v rámci jednoho programu absolvovat celou škálu jednotlivých potřebných aktivit
pro získání zaměstnání.
38
5.2. Využití veřejných zakázek k podpoře komunity / Community Benefit Clause
Územní vymezení:
Skotsko
Podpora zaměstnanosti a místních firem vhodným využitím veřejných zakázek
Realizátor:
Glasgow City Council
Glasgow City Council
Mike McNally – Group Manager/Economic Development
Web: www.glasgow.gov.uk/
Partneři:
New South Glasgow Hospital (investice £ 800 mil.)
Strathclyde University T.I.C (investice £ 60 mil.)
City of Glasgow College campus (investice £ 170 mil.)
Buchanan Galleries, Atlas Development (investice £ 25 mil.)
Město Glasgow bylo pověřeno pořádáním Her Commonwealthu 2014 a rozhodlo se využít velké
investiční projekty a veřejné zakázky na podporu zaměstnanosti a místního podnikání. K tomu bylo
prosazeno využívání tzv. Community Benefit Clause (článek smlouvy k podpoře místní komunity) ve
výběrových řízeních spojených s realizací těchto zakázek.
Cíle:
Maximalizovat užitek z plánovaných investic ke zvýšení příležitostí obyvatel Glasgowa získat
zaměstnání, případně založit nebo rozvíjet svou firmu.
Cílové skupiny:
Obyvatelé Glasgow bez zaměstnání – zájemci o práci
Obyvatelé Glasgow - zájemci o založení firmy
Existující malé a střední firmy z Glasgow
Politika spojená s využitím veřejných zakázek na podporu rozvoje místní komunity formou tzv.
Community Benefit Clause byla zahájena v červnu 2008. V hodnotících kritériích veřejných zakázek jí
byla přiřazena váha 10 %. Tento článek se stal povinnou součástí smluv s vybraným dodavatelem.
Současně mají všichni žadatelé k dispozici nediskriminační konzultační a informační podporu ze
strany města. Po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem má tento k dispozici podporu města a
jeho specializovaných organizací při realizaci navrženého plnění tohoto článku smlouvy, který
obvykle zahrnuje:
 cílený nábor a přípravu zaměstnanců přijímaných z řad dlouhodobě nezaměstnaných nebo
čerstvých absolventů
39
 rozvoj místních malých a středních firem otevřením příležitostí k jejich zapojení do sítě
dodavatelů a podporou rozvoje jejich kapacit
 rozvoj sociálního podnikání
 436 dlouhodobě nezaměstnaných přijato do práce na investičních projektech
 > 20 500 registrací sub-dodavatelů na webové stránce k veřejným zakázkám
 smlouvy ve výši přesahující £291m s využitím tohoto článku
 31 % uzavřených smluv s firmami z Glasgow a 75 % ze Skotska
 Unity Social Enterprise – partnerství sociálních firem k poskytování cateringu ve sportovních
areálech
 Realizace podpůrného programu na posilování kapacity
+ úspěch této politiky se promítl do zvyšujícího se podílu veřejných zakázek v celém Skotsku, které
tento princip využívají (dnes u více než 90 % investičních projektů financovaných z veřejných zdrojů)
a začínají se objevovat příklady využití ze strany soukromých investorů
Investiční projekty financované z veřejných zdrojů.
Vysoká přenositelnost, existují příklady. MSPakt propaguje využití a nabízí konzultační podporu
s využitím zahraničních zkušeností, důležitých i pro prevenci kolize s evropským soutěžním právem.
40
5.3. Společenství zaměstnaneckých
Commonwealth Employment Initiatives
iniciativ
/
Glasgow's
Guarantee
-
Územní vymezení:
Velká Británie – Skotsko – Glasgow
Popisovaný příklad dobré praxe spadá v převážné míře do oblasti zaměstnávání mladých lidí
(absolventi škol) a zároveň do oblasti podpory podnikání v dané lokalitě.
Realizátor:
Nositelem příkladu dobré praxe je Městská rada města Glasgow ve Skotsku (Glasgow City Council)
Celá výše uvedená iniciativa se skládá ze souboru dílčích programů. Mezi tyto programy patří:
 Commonwealth Apprenticeship Initiative (Učňovská iniciativa)
 Commonwealth Jobs Fund (Zaměstnanecký fond)
 Commonwealth Graduate Fund (Absolventský fond)
 Commonwealth Youth Fund (Fond mládeže)
Základní informace o všech výše uvedených programech je možno najít na webové adrese
http://www.glasgow.gov.uk/index.aspx?articleid=3162, která je součástí webových stránek města
Glasgow www.glasgow.gov.uk.
Vedle těchto stránek je k dispozici rovněž webová stránka určená přímo pro zájemce o zapojení do
jednotlivých dílčích programů z řad zájemců o práci i podnikatelů včetně potřebných kontaktních
informací: www.glasgow.mappit.org.uk/Account/LogOn?ReturnUrl=%2f
Partneři:
Hlavním iniciátorem a nositelem všech uvedených iniciativ je City of Glasgow, resp. Glasgow City
Council (Městská rada Glasgow) a její příspěvkové organizace, část programů je hrazena
z Evropského rozvojového fondu.
Důvodem vzniku výše uvedených iniciativ byl neutěšený stav v oblasti zaměstnávání mladých lidí (16
– 24 let) a vysoké procento nezaměstnanosti v bývalých silně průmyslových oblastech Skotska,
včetně města Glasgow, kde od konce 70. let minulého století docházelo k výraznému útlumu v té
době dominantního těžkého průmyslu. Přestože od poloviny 80. let 20. století doházelo díky
prováděné restrukturalizaci průmyslu k postupnému zlepšování stavu u celkové nezaměstnanosti,
nezaměstnanost u cílové skupiny mladých lidí ve věku 16 – 24 let zůstávala stále vysoká, ba dokonce
vykazovala růst, jak ukazuje následující tabulka:
Skotsko
2008
2009
2010
2011
Nezaměstnanost
počet osob 16 - 24 let
55 000
71 000
82 000
102 000
Nezaměstnanost - % z
celkové
nezaměstnanosti
13 %
17,10 %
19,10 %
24,30 %
Zdroj: Labour Force Survey (ONS)
41
Glasgow, zejména některé jeho části (např. South Lanarkshire) patřil a do jisté míry stále patří mezi
oblasti nejpostiženější. Proto se představitelé města rozhodli zahájit sérii výše uvedených programů,
která má za úkol nepříznivý stav nezaměstnanosti mladých lidí zvrátit. Nutno konstatovat, že se jim
to daří.
Cíle:
Hlavním cílem Společenství zaměstnaneckých iniciativ je:
 omezit a snížit nezaměstnanost mladých lidí ve městě Glasgow;
 pomoci a podpořit podnikatelský sektor ve městě Glasgow v jeho růstu a tím zajistit nové
pracovní příležitosti pro mladé lidi ve městě.
Cílové skupiny:
Hlavní cílovou skupinou jsou mladí lidé, a to absolventi základních, středních i učňovských škol ve
věkovém rozmezí 16 – 24 let.
Vedlejší, ale neméně důležitou cílovou skupinou je podnikatelský sektor působící na území města.
Mezi klíčové aktivity patří:
1) Commonwealth Apprenticeship Initiative (od r. 2009)
Iniciativa, jejíž vznik je úzce spjat s pořádáním Her Commonwealthu, které se budou konat v Glasgow
v r. 2014. Mezi hlavní cíle patří:
 kvalifikovaným absolventům škol nacházet a nabízet vhodné příležitosti pro získávání
počátečních pracovních návyků a zkušeností v jejich oborech, a to napříč mezi privátním i
veřejným sektorem;
 finanční podpora určená zaměstnavatelům pokrývající část mzdových nákladů nových
zaměstnanců z řad absolventů škol.
Tento program je výhradně určen pro mladé lidi, kteří chodí do školy na území města nebo na něm
žijí.
2) Commonwealth Jobs Fund (od r. 2010, určeno pro věkovou skupinu 18 – 24 let)
Tento fond byl vytvořen s cílem zajistit 1 000 pracovních míst pro mladé nezaměstnané na území
Glasgow a je primárně zaměřen na ty, kteří jsou nezaměstnaní více než 13 týdnů. Fond je otevřený
pro veškerý soukromý i neziskový sektor ve městě. Tito zaměstnavatelé mohou získat až £ 6 500 (cca
200 000 Kč) za každé nově vytvořené trvalé (min. 24 měsíců) pracovní místo.
3) Commonwealth Graduate Fund (od 2011)
Hlavním cílem tohoto programu je podpora zaměstnanosti absolventů středních i vysokých škol
(těch, kteří získali degree = „diplom“) a hledají trvalý pracovní poměr ve svém oboru a jsou zároveň
nezaměstnaní nebo vykonávají s ohledem na své studium nekvalifikovanou práci déle než 13 týdnů.
Finanční výše fondu činí £ 10 000 000 (cca 300 000 Kč) pro čtyřleté období.
Fond je otevřený pro soukromý i neziskový sektor ve městě. Každé nově vytvořené pracovní místo
musí být k dispozici min. 24 měsíců. Podpora pro zaměstnavatele činí 50 % mzdových nákladů po
dobu 12 měsíců, maximálně však do výše £ 10 000 (cca 300 000 Kč).
42
4) Commonwealth Youth Fund (od 2012)
Tento fond je určen pro mladé lidi ve věku 16 – 19 se základním nebo nedokončeným vzděláním.
Poskytuje jim možnost získávání praktických dovedností u spolupracujících podnikatelů, kteří
získávají finanční podporu na výplaty těchto „praktikantů“ po dobu prvních 12 měsíců až do výše £6
552 (cca 200 000 Kč). Každé nově vytvořené pracovní místo musí být k dispozici po dobu 24 měsíců.
Hlavními výstupy popisovaných iniciativ jsou nově vytvořená pracovní místa a s tím spojené sníženÍ
nezaměstnanosti mladých lidí v oblasti města Glasgow:
 Commonwealth Apprenticeship Initative – 2 532 nově vytvořených pracovních míst od
června 2009;
 Commonwealth Jobs Fund – 433 nově vytvořených pracovních míst od listopadu 2010;
 Commonwealth Graduate Fund – 201 nově vytvořených pracovních míst od ledna 2012;
 Commonwealth Youth Fund – 68 nově vytvořených pracovních míst od listopadu 2012.
Uváděná data k dubnu 2013.
Hlavním zdrojem financování jsou prostředky města Glasgow. Původně na výše uvedené programy
bylo vyčleněno £ 25 000 000 (cca 750 000 000 Kč) do r. 20104, ale v průběhu realizace došlo
k navýšení na £ 50 000 000 (cca 1,5 miliardy Kč) do r. 2018, kdy se v Glasgow koná Světová
olympiáda mládeže.
43
5.4. Strategická skupina pro práci / Capital City Partnership - Edinburgh's Jobs
Strategy
Územní vymezení:
Hlavní město Skotska Edinburgh
Podpora zaměstnávání osob.
Realizátor:
Město Edinburgh
Joined Up For Jobs, Capital City Partnership, The Canon Mill, 1 - 3 Canon Street, Edinburgh, EH3 5HE
http://www.joinedupforjobs.org.uk/
Již neudržovaná: http://www.capitalcitypartnership.org/
Partneři:
Rada města Edinburgh (http://www.edinburgh.gov.uk/)
Partnerství hlavního města http://www.capitalcitypartnership.org/
Skills Development Scotland (http://www.skillsdevelopmentscotland.co.uk/)
JobsCentrePlus (DWP) (http://www.jobcentreplusoffices.co.uk/)
Hospodářská komora
Univerzita v Edinbrughu
NHS
Lothian
(zdravotnické
služby
(http://www.nhslothian.scot.nhs.uk/Pages/default.aspx)
pro
město
a
okolí)
Jobs Strategy Group (JSG)) je místním partnerstvím pro zaměstnanost v Edinburghu (Edinburgh's
Local Employment Partnership (LEP))
Cíle:
Komplexní integrované portfolio služeb, jejichž cílem je zaměstnat (čili uplatnit, nikoliv všelijak
podpořit) člověka na trhu práce.
Cílové skupiny:
Nezaměstnaní, potenciálně
zaměstnavatelé.
nezaměstnaní
(absolventi),
znevýhodnění
na
trhu
práce
a
Lineárně strukturovaná, několikastupňová systematicky řízená integrovaná strategie služeb
(projektů), které reaguje na potřeby cílových skupin. Od motivace k návratu do zaměstnání, až po
nabídku školení pro získání dovedností, které jsou využitelné potenciálními zaměstnavateli na trhu.
Lidé, u kterých došlo ke změně. Mají nové zaměstnání, mají novou uplatnitelnou kvalifikaci apod.
44
ESF + spolufinancování města a partnerů
Více viz: http://www.joinedupforjobs.org.uk/service-providers/funding/
Usměrnit toky peněz z ESF apod. k cílovým skupinám jednotným systémem sdružujícím klíčové
partnery a na ně navázané zprostředkující subjekty a reagujícím pružně na potřeby zaměstnavatelů,
nezaměstnaných, ale i na globální trendy (rostoucí trhy, příležitosti, technologie pro služby veřejné
správy apod.).
45
6. DALŠÍ PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
6.1. Qualifikationsbarometer (Rakousko)
Územní vymezení:
Rakousko
Regionální observatoře trhu práce
Realizátor / Redaktor systému:
3s Unternehmensberatung GmbH
adresa: Wiedner Hauptstraße 18, A-1040 Wien
tel.:
+43 1 585 09 15 DW 21
e-mail: [email protected]
web:
http://bis.ams.or.at/qualibarometer/kontakt.php
http://www.3s.co.at
Partneři:
ibw - Institut für Bildungsforschung der Wirtschaft (Institut pro rozvoj lidských zdrojů v ekonomice) http://www.ibw.at.
Fungování Kvalifikačního barometru je zastřešováno Arbeitsmarktservice Österreich (AMS),
Abteilung Arbeitsmarktforschung und Berufsinformation (Veřejné služby zaměstnanosti Rakouska,
Oddělení pro výzkum trhu práce a odborné informace) - http://www.ams.at.
Kvalifikační barometr služeb trhu práce je první komplexní celorakouský on-line informační systém o
kvalifikačních trendech.
Cíle:
Cílem kvalifikačního barometru je poskytovat všem zájemcům jasné a přehledné informace o trhu
práce a požadovaných kvalifikacích včetně naznačení trendu jejich vývoje.
Cílové skupiny:
Nástroj je určen zejména zaměstnancům služeb trhu práce, novinářům, politikům a podnikatelským
lídrům. Je to však také nástroj využitelný všemi osobami, které mají osobní nebo profesní zájem o
informace týkající se vývoje na trhu práce a poptávaných kvalifikací.
Kvalifikační barometr nabízí:




informace o trendech na trhu práce
informace o kvalifikačních požadavcích,
Top 5: Informace o nejvíce poptávaných povolání a dovednostech,
různé způsoby přístupu k obsahu barometru a vyhledávací funkce výstupních sestav
požadovaných informací.
46
Většina textů kvalifikačního barometru je aktualizována každých šest měsíců, minimálně pak jednou
ročně, a to s využitím různých zdrojů (příslušné studie, literatura, expertní rozhovory, analýzy inzerce
apod.). Predikční rámec je čtyřletý.
Kvalifikační barometr je nástroj:
 zaměřený především na popis aktuální situace na trhu práce,
 naznačující budoucí vývoj na trhu práce (jednoduché a přehledné zobrazení trendů – volná
místa a zaměstnanost) a to včetně zohlednění informací za jednotlivé regiony,
 poskytující poradenským službám trhu práce kvalitnější podklady pro pomoc
nezaměstnaným a zájemcům o změnu kvalifikace,
 propojený se systémem podpory kariérovým poradenstvím a informacemi o požadavcích na
profese.
Kvalifikační barometr se skládá ze dvou systematických skupin dat:
a) Profesní systém – zahrnuje celkem 24 klíčových profesních skupin (1. úroveň) rozdělených do
nižších profesních oborů (2. úroveň) a jednotlivých profesí (3. úroveň).
b) Kvalifikační systém – je rozdělený podle požadovaných odborných dovedností a
interdisciplinárních kvalifikací, které se dále dělí do kvalifikačních oblastí nižší úrovně.
Trendy trhu práce jsou sledovány zejména na prvních dvou úrovních (profesní skupiny a profesní
obory). Informace o kvalifikačních požadavcích jsou dostupné zejména na úrovni „profesních oborů“
(zohledňovány jsou regionální a zjištění získaná na mikroúrovni (tzn. na úrovni jednotlivých profesí).
Nástroj obsahuje strukturovaný podrobný popis více než 230 kvalifikací (s celkovým počtem přibližně
5500 podtémat) a asi 560 podrobných profesních profilů poskytujících komplexní a jasnou představu
o trhu práce a kvalifikacích.
Arbeitsmarktservice Österreich (AMS)
Po adaptaci na české podmínky může být nástroj Kvalifikační barometr výbornou inspirací pro
vznikající regionální observatoře trhu práce v regionech ČR.
47
6.2. Skills Ireland (Irsko)
Územní vymezení:
Irsko
Realizátor:
The Expert Group on Future Skills Needs (EGFSN) Secretariat – Department of Jobs, Enterprise and
Innovation (Ministerstvo zaměstnanosti, podnikání a inovací Irské republiky)
adresa: 23 Kildare Street, Dublin 2, Ireland
tel.:
+353 (0)1 6312881
web:
http://www.skillsireland.ie
Partneři:
Ministerstvo pro vzdělávání a dovednosti Irské republiky (Department of Education and Skills)
Projekt „Skills Ireland“ je zajišťován „Expertní skupinou pro budoucí kvalifikační potřeby“ (The Expert
Group on Future Skills Needs - EGFSN). Tato Expertní skupina má za úkol radit irské vládě ohledně
budoucích požadavků na dovednosti a souvisejících otázek trhu práce, které mají dopad na
vnitrostátní potenciál pro rozvoj podnikání a růst zaměstnanosti. Kromě identifikace potřeb změn
politik nebo strukturálních změn v čase, bere v potaz také možnost využití souvisejících operačních
programů pro uspokojení národních kvalifikačních potřeb a rozvíjející podporu celoživotního učení a
jeho mezinárodní kapitalizaci. Tato expertní skupina má v Irsku ústřední roli v zajištění cíle, kterým je
sladění poptávky a nabídky kvalifikované pracovní síly z hlediska potřeb trhu práce.
Cíle:
Hlavním cílem projektu je zajistit, aby se na trhu práce setkala poptávka po kvalifikovaných
zaměstnancích s jejich nabídkou. Předmětem projektu je poskytovat irské vládě kvalitní a aktuální
informace a analýzy k dovednostem požadovaným v současnosti a budoucnosti v hospodářství země
a o dalších faktorech trhu práce ovlivňujících rozvoj firem a zaměstnanosti v Irsku.
Cílové skupiny:
Bezprostřední výstupy projektu jsou určeny zejména centrálním úřadům státní správy, přínosy
projektu se však dotýkají celé populace (ovlivňují trh práce a systém vzdělávání v Irsku).
Expertní skupina:
 radí vládě ohledně předpokládaných požadavků na kvalifikační dovednosti na národní a
odvětvové úrovni a stanovuje doporučení, jak nejlépe řešit zjištěné potřeby;
 radí vládě k ohledně souvisejících prioritních požadavků na odbornou přípravu a nejvíce
nákladově efektivní způsoby, jak reagovat na ně;
 informuje o případných požadavcích na dovednosti, které nemohou být naplněny
v požadovaném čase „interně“, a proto je nutné je řešit prostřednictvím vnitřní migrace;
 radí v oblasti vývoje a změn obsahu a systému vzdělávání podporujících vynikající výsledky v
kvalitě vzdělávání a odborné přípravy a na jejich začlenění do systému vzdělávání;
48
 navrhuje opatření ke zlepšení současného systému vzdělávání a odborné přípravy (a to
zejména z hlediska efektivnosti a přínosu vzdělávání), a to na základě aktuálních výsledků
výzkumu – zamezení duplicit ve financování, zlepšení přínosů veřejně financovaných
vzdělávacích programů, efektivnější podpora odborného výcviku apod.
 sleduje a vyhodnocuje posouzení, provádění a naplňování jednotlivých opatření
navrhovaných expertní komisí ze strany příslušných orgánů.
Klíčovým výstupem projektu jsou zejména kvalitní a věcné odborné studie shrnující klíčová
analytická data související s problematikou zaměstnanosti – zejména z oblastí vzdělávání a odborné
přípravy, kvalifikačních potřeb, trhu práce, jednotlivých sektorů ekonomiky a jejích potřeb a vývoje
apod.
národní zdroje
Tento projekt byl významnou inspirací pro návrh českého systému v rámci projektu Institutu trhu
práce (2008), jehož cílem bylo zpracování sektorových studií, projekcí zaměstnanosti, informačních
produktů pro osoby z trhu práce apod.
49
6.3. Malopolská Observatoř trhu práce a vzdělávání (Polsko)
Územní vymezení:
Malopolské vojvodství, Polsko
Realizátor:
Wojewódzki Urząd Pracy w Krakowie
adresa: plac Na Stawach 1, 30-107 Kraków
tel.:
+ 48 12 42 87 862
e-mail: [email protected]
web:
http://www.wup-krakow.pl
http://www.obserwatorium.malopolska.pl
Partneři:
Odbor regionální politiky Úřadu maršálka Malopolského vojvodství / Departament Polityki
Regionalnej Urzędu Marszałkowskiego Województwa Małopolskiego (UMWM)
Odbor dopravy, hospodářství a infrastruktury Úřadu maršálka / Departament Transportu,
Gospodarki i Infrastruktury UMWM
Odbor vzdělávání a sport Úřadu maršálka / Departament Edukacji i Sportu UMWM
Odbor informační společnosti Úřadu maršálka / Departament Społeczeństwa Informacyjnego
UMWM
Regionální centrum pro sociální politiku / Regionalny Ośrodek Polityki Społecznej
Malopolská regionální rozvojová agentura / Małopolska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A.
Rada pro vzdělávání v Krakově / Kuratorium Oświaty w Krakowie.
Po mnoho let byla subjekty v Malopolském vojvodství zdůrazňována potřeba vytvoření, zavedení a
realizace nástrojů, které umožní přesnější rozpoznání regionálních sociálně-ekonomických problémů
a následně přizpůsobení opatření prováděných zejména v rámci odvětví vzdělávání a umožňujících
reagovat na požadavky moderního hospodářství.
V reakci na tyto potřeby Vojvodský úřad práce v Krakově zahájit v dubnu roku 2006 realizaci projektu
"Malopolská Observatoř trhu práce a vzdělávání“, jeho pilotní realizace skončila v prosinci 2007.
Cíle:
Hlavním cílem pilotního projektu bylo podpořit rozvoj informační základny tak, aby umožnila
zefektivnit regionální sociálně-ekonomickou politiku a více ji přizpůsobit skutečně zjištěným
potřebám. Další cíle projektu pak jsou:
- Podporovat rozhodovací procesy prostřednictvím monitorování sociálně-ekonomických změn, ke
kterým dochází na malopolském trhu práce a poskytovat získané informace institucím zapojeným do
vytváření politiky zaměstnanosti a vzdělávání.
50
- Vypracovat řešení, která umožní provádění pravidelných průzkumů a analýz rozvojem s využitím
optimálních výzkumných metod a technik.
- Zlepšit fungování nástrojů pro výměnu a sdílení informací o trhu práce a jeho okolí.
Cílové skupiny:
Bezprostřední výstupy projektu jsou určeny zejména centrálním úřadům státní správy, jsou však
využívány všemi účastníky trhu práce a vzdělávání (firmy, úřady, obyvatelstvo apod.).
K dosažení cíle Observatoře byly realizovány aktivity směřující k přípravě
umožňujících zaplnění „informační mezery“ zjištěné orgány na regionální úrovni:
-
výstupů
sběr, zpracování a sdílení informací o trhu práce,
výzkum a analýza získaných dat,
vybudování knihovny informačních zdrojů a vizualizace získaných dat,
vypracování modelových řešení správy informací (na internetu),
studijní návštěvy,
konference a semináře.
Klíčovým výstupem projektu je samotná Malopolská Observatoř trhu práce a vzdělávání
(Małopolskie Obserwatorium Rynku Pracy i Edukacji). Tento nástroj je dostupný na adrese
http://www.obserwatorium.malopolska.pl
Evropský sociální fond a státní rozpočet Polské republiky
Jedná se o inovativní projekt podpořený v programovém období 2007 – 2013 z Evropského
sociálního fondu v rámci polských operačních programů. Tento projekt tak může být vhodnou
předlohou a inspirací pro vznikající iniciativy Regionálních observatoří trhu práce na území ČR.
51
Tento dokument vznikl v období let 2013 – 2015 v rámci projektu CZ.1.04/5.1.01/77.00050
"Moravskoslezský pakt zaměstnanosti: Mezinárodní výměna zkušeností a příkladů dobré praxe při
rozvoji místních partnerství na podporu zaměstnanosti", který je realizován v rámci Operačního
programu Lidské zdroje a zaměstnanost financovaného z Evropského sociálního fondu a státního
rozpočtu ČR".
Národními partnery tohoto projektu jsou:
Moravskoslezský kraj
http://www.kr-moravskoslezsky.cz
Agentura pro regionální rozvoj, a.s.
http://www.arr.cz
RPIC-ViP s.r.o.
http://www.rpic-vip.cz
Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk
Další informace k projektu a k tématu místních partnerství na podporu zaměstnanosti jsou k
dispozici na webové stránce Moravskoslezského paktu zaměstnanosti.
www.mspakt.cz
52

Manuál příkladů dobré praxe v oblasti TPZ

Transkript

Podobné dokumenty

Metodika marketingového řízení a podnikání v rámci

ZDE - Sdružení pro integraci a migraci

ZDE - Bylinková zahrada Tiree Chmelar

Prohlédnout - Komunitní plánování

Seznam periodik

POLSKÁ REPUBLIKA aneb srovnání s Českou republikou

Rodiny se třemi a více dětmi

Výukový materiál. Sestavil Eduard Pataki, Gymnázium, Brno, tř. Kpt

Systémový a metodický rámec pro zakládání a rozvoj paktů

výroční zpráva 2011 - Asociace krajů České republiky

Star Favorit Superfront