Stáhnout - KOVOSVIT MAS, as

novinky
ze světa obráběcích strojů
DUBEN 2015
čtvrtletník / číslo vydání 1-15
Zpravodaj pro zaměstnance, zákazníky a obchodní partnery
MAS dance opět zatančili
Zákaznické
a distributorské dny
vklad uvnitř
| www.kovosvit.cz
OBSAH { NOVINKY DUBEN 2015 }
2
obsah:
Nové tváře
2
Krátké zprávy pro zaměstnance
2
Krátké zprávy odbory
3
Ocenění zaměstnanci
3
Sloupek generálního ředitele
3
Blahopřejeme
4
Centrální sklad v novém kabátu
5
A jak šel čas... na kovosvitské KONSTRUKCI
6
Věda a byznys k sobě patří
7
MASdance opět zatančili
8
na Kovosvitském plese
Nové tváře
ve firmě
Jméno
Pozice
Odd.
Bauer Josef
slév. dělník - formíř
204
Bednářová Lubomíra
manipulant
207
Benko Ivan
prodejce Slovensko
901
Bureš Ivan
slév. dělník - obsl. roštu
207
Dušková Jana
manipulant
202
Dvořák Martin
slév. dělník - obsl. zařízení
206
Dvořáková Jana
specialistka obchodu
MAS HYDRO
630
Elíz Jaroslav
projektový manažer
410
Na kávě s Karlem Hruškou
9
Fučík Ondřej
montér strojní
919
Veletrhy pracovních příležitostí
9
Hlaváčková Ivana
asistentka
201
Kačer Jaroslav
montér strojní
915
Lovětínský Tomáš
provozní zámečník
208
Mareš Josef
slév.dělník - formíř
204
Nováková Zuzana
referent BO
961
Palla Jan
senior specialista
konstrukce Mas Hydro
Růžička Miloslav
ředitel slévárny
201
Šuráň Přemysl
servistní montér strojní
932
Vlnová Pavla
asistentka
600
Winkelhofer Filip
obchodní ředitel
900
Zíbar Milan
servistní montér elektro
932
Zíma František
obráběč kůvů
- NS ohr. lis
130
Vzájemnou spolupráci ocení
10
především zákazník
Projekty na klíč
11
Malé vodní elektrárny
13
IMTEX Bangalore
13
KOVOSVIT MAS je plný zajímavých lidí
14 - 15
seriál ETIKETA
16
Kalendarium 2015
16
Cíl FC MAS Táborsko
17
Sponzoring
18
Kontakty
19
Výrobní program
20
Krátké zprávy pro zaměstnance
připravuje: Gabriela Jeřábková / personální manažer
ABSOLVENTI BAŤOVY ŠKOLY PRÁCE
VÁS ZVOU MEZI SEBE!
V minulém vydání Novinek jsme vás informovali, že se každé první
úterý v měsíci v naší společnosti schází skupina absolventů Baťovy
školy práce. Osobně se těchto pravidelných schůzek účastním
a historky z jejich začátků v Sezimově Ústí jsou skutečně velmi
zajímavé.
Pokud byste měli zájem o setkání s těmito velmi zajímavými
pamětníky, pak vás předseda klubu pan Kalina společně se svými
„mladými muži“ a „mladými ženami“ srdečně zve na jejich další
zasedání, které se uskuteční 5. 5. 2015 od 16 hodin v zasedací místnosti obchodního úseku ve druhé etáži.
600
Z činnosti odborové organizace
připravuje: František Veselý / místopředseda VZO OS KOVO
USKUTEČNILO SE
K 31. 12. 2014 skončila platnost kolektivní smlouvy, která byla sjednána na roky
2010 až 2014. Od 1. 1. 2015 byla mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem uzavřena nová kolektivní smlouva na období pěti let, tedy pro roky 2015
až 2019 s tím, že mzdová část kolektivní smlouvy je sjednána pouze na období
jednoho roku. O této části kolektivní smlouvy bude každoročně probíhat kolektivní vyjednávání.
PŘIPRAVUJEME
13. dubna zahajujeme již tradiční odborářský turnaj v kuželkách jednotlivců
a čtyřčlenných družstev. Turnaj se odehraje v kuželně Luna v Sezimově Ústí.
Disciplína prvního a druhého kola je 50 hodů do plných. Do třetího kola postupuje 12 družstev a disciplína tohoto kola je 60 hodů sdružených. Do finále
postupují tři družstva s nejvyšším počtem bodů, která se utkají v disciplíně 100
hodů sdružených. Finálová část se hraje od nuly. Pro všechny finalisty jsou
samozřejmě připraveny ceny.
15. dubna se uskuteční konference ZO OS KOVO KOVOSVIT, a. s., na které
odboráři zhodnotí svoji dosavadní činnost a stanoví cíle a možnosti na další
období. V programu konference je i dovolba členů VZO za členy, kteří již ve VZO
ukončili svoji činnost, schválení změn základních dokumentů statutu, volebního řádu a zásad hospodaření a další materiály týkající se činnosti odborů.
S návrhy jednotlivých dokumentů se mohou odboráři seznámit na VZO nebo
u členů závodního výboru.
Ocenění zaměstnanci
V říjnu 2014 proběhlo v prostorách jídelny setkání vedení společnosti KOVOSVIT
MAS, a. s. se zaměstnanci. V rámci tohoto setkání byli oceněni ti zaměstnanci,
jejichž práce znamenala výjimečný přínos pro společnost v roce 2014. Ocenění
obdrželi z rukou majitele společnosti pana Františka Komárka pamětní diplom
a finanční odměnu. Ještě jednou gratulujeme.
Oceněni byli: Luboš Bičiště, Ing. Ján Dlugoš, Ing. Pavel Hradecký, Ing. Jiří Kolář,
Ing. Miroslav Kopal, Denis Kořínek, Martin Másílko, Ing. Věra Rejdová, Jakub
Sachr, Bc. Petr Ševčík, Sergey Tanner, Petra Tichá, Ing. Václav Zahrádka
sloupek
generálního ředitele
Stále je
co zlepšovat
Od 70. let minulého století, kdy probíhala celosvětová
ropná krize a s ní přišlo zdražování surovin a materiálu, začíná boj o zákazníka a tlak na snižování nákladů. Nejen mne, ale i renomované firmy na světovém
trhu oslovila japonská metoda, která je postavena
na neustálém zlepšování a zefektivňování individuální a týmové práce. Za tím nesmíme vidět jen rychlé
akce při běžné práci na dílně nebo v kanceláři. Jedná
se o komplexní systémový projekt, s kterým začínáme
pracovat. V první fázi to bude především náš management, který analyzuje stávající procesy a seznámí nás
s jejich stavem. Mějme stále na paměti náročný cíl pro
rok 2015, jímž je zvýšení efektivity o 5 %. Abychom
tento cíl splnili, zkusme se zamyslet a použít ověřenou
japonskou metodu zahrnující tři jednoduchá pravidla,
která v konečném důsledku dokáže posunout dále nejen
firmu, ale i každého z nás:
1. Zlepšujme sami sebe a měňme informace na znalosti
v konkrétních akcích, plánujme a realizujme aktivity
tak, abychom dosahovali vyšší individuální výkonnosti. Nejsme dokonalí, a pokud se domníváme, že
nemáme co zlepšovat, potom zůstáváme na místě
a ztrácíme konkurenceschopnost.
2.Vzájemná důvěra a týmová spolupráce znamená
méně dlouhých schůzí a více času pro konkrétní
práci. Naším cílem není plýtvat lidskou energií, ale
vzájemně se informovat o stavu projektů a dokázat
se přizpůsobit prostředí nebo ho změnit.
3.Zlepšení organizace systému, který zahrnuje lidi a procesy. Řešme vzniklý problém
do hloubky a ne povrchně, potom nemůže
nastat následující příklad: „Trvalé zlepšování starého a nekonkurenčního systému
je jako neustálé zdokonalování psacího
stroje v době, kdy celý svět dávno píše na
laptopech.“
KRÁTKÉ ZPRÁVY { 5. 5. 2015 SETKÁNÍ ABSOLVENTŮ BAŤOVY ŠKOLY PRÁCE }
3
BLAHOPŘEJEME { OCENĚNÝM ZAMĚSTNANCŮM }
4
Nové tváře v managementu KOVOSVIT MAS, a.s.
ING. MILOSLAV RŮŽIČKA, ředitel slévárny
FILIP WINKELHOFER, komerční ředitel
Pan Miloslav Růžička k nám přichází z firmy EUROPEAN DATA
PROJECT s.r.o. Komořany.
Pan Filip Winkelhofer k nám přichází z firmy Festool CZ s.r.o.
Česká Lípa.
Na rozvoji naší společnosti se již podílel v letech 1993-2009
na pozici Vedoucí obchodního útvaru slévárna a poté jako Vedoucí
provozu metalurgické výroby.
V obchodu pracuje již 13 let a prošel pozicemi od obchodního
zástupce až po ředitele společnosti.
BLAHOPŘEJEME
zaměstnancům, kteří dovršili v lednu – dubnu 2015 výročí zaměstnání v KOVOSVITU MAS, a.s.
5 let
206
Martin Šmátrala
15 let
201
Martin Mašek
207
Eva Lovicseková
210
Stanislav Prokop
206
Bohumil Mrázek
206
Jaroslav Slunečko
800
Pavel Jindra
203
Radoslav Míka
204
Zdeněk Mikulanda
20 let
991
Rostislav Šrubař
480
Lucie Pechalová
206
Karel Svoboda
300
Martina Červenková
10 let
205
Tomáš Trojna
201
Lukáš Musil
130
Jaroslava Jenšík
920
Radislav Pasák
960
Daniel Horský
101
Iva Doudová
130
Martina Zemanová
110
Vladislav Zelenka
210
Ilona Hejduková
920
Quido Hernych
203
Slavomír Korbel
204
Lucie Vilhanová
25 let
207
Ján Mihálik
920
Milan Pfauser
562
208
Karel Marek
932
Rostislav Broukal
35 let
202
Luděk Kotek
912
Luboš Černý
130
Martin Jonák
Vladimír Bezemek
5
INVESTICE { AUTOMATICKÉ ZAKLADAČE KARDEX }
Centrální sklad
v novém
kabátu
V průběhu loňského roku a na
začátku toho letošního prošel
centrální sklad velkými změnami. Zeptali jsme se tedy šéfa
skladu Miroslava Jelena, jak probíhala rekonstrukce skladu a jak
se jim pracuje v novém prostředí.
Museli jste celou mezihalu vyklidit, vše
přestěhovat do náhradních prostor a
přitom stále fungovat. Asi ne všichni si
dopady těchto změn dokáží představit.
Zvědavý čtenář by jistě uvítal pár veselých
"příhod z natáčení".
Stanovili jsme časový plán pro vyklízení
mezihaly 4-6 po jednotlivých skladech. Tak
jsme věděli, že 1. 5. 2014 začíná vyřezávání
starých regálů, a proto jsme museli směřovat stěhování k tomuto datu. Stěhování
začalo koncem března 2014, takže jsme
na vše měli pouhých 5 týdnů. Stěhováním
samozřejmě zanikla stará místa uložení
jednotlivých dílců, bylo tedy nezbytné
vytvořit nová místa uložení v provizorních
prostorách tak, aby nebyla přerušena činnost vyskladňování a zaskladňování zboží.
Značné úsilí nás stála příprava provizorních
prostor. Vzhledem k tomu, že se jednalo
o prostory, které nebyly dlouho využívané, bylo nezbytné je připravit tak, aby se
zde dalo skladovat zboží a i skladníci měli
vhodný prostor pro zpracování skladové
agendy. Jen pro zajímavost - za deště jsme
si například dopředu označili místa, kam
zatéká, abychom na ně zboží nedávali.
K jakým zásadním změnám tedy došlo a s
čím novým se můžeme v centrálním skladu
setkat?
K největším změnám došlo v uskladnění
zboží, které bylo dříve uloženo v regálech.
Pro tento druh zboží byly pořízeny automatické zakladače KARDEX. V současné době
máme tři takovéto stroje. Na rozměrnější
druh zboží byly pořízeny paletové regály.
Co se týká budovy centrálního skladu, tak
lze říci, že ze starého skladu zbyly pouze
obvodové zdi. Je zde nová střecha, podlaha,
vrata, elektroinstalace, rozvody vody, topení, osvětlení. Došlo k rekonstrukci obvodových stěn, sloupů a rovněž k rekonstrukci
kanceláře příjmu zboží.
Co z těchto nových investic vám nejvíc
usnadňuje práci a v čem?
Nejvíce nám usnadňují práci automatické
zakladače. Samozřejmě naplnění tohoto
stroje není úplně jednoduché a vyžaduje dodržování určitých zásad, aby pak
samotný příjem a výdej z těchto strojů byl
co nejsnazší a nejrychlejší. Každý skladník
má své heslo, pod kterým se do zakladače
přihlašuje, to znamená, že si nikdo jiný než
skladník odpovědný za dané zboží nemůže
ze zakladače nic vzít. Výběrové okno zakladače je v ideální výšce pro samotný odběr
i manipulaci, došlo tím i ke snížení fyzické
a časové náročnosti pro skladníky. Veškeré
činnosti související s tímto strojem probíhají
přes počítač a jsou napojeny na informační
systém MAX.
Má celá investice vliv na vylepšení procesu
vychystávání?
Nejvíce je asi vidět úspora místa, dříve se
zboží uskladňovalo „na plochu“, dnes je
světový trend skladování využít celý skladovací prostor, tedy na „objem“. Dříve jsme
měli v této hale místo pouze na drobné
dílce a cca 100 paletových míst. V současné
době disponuje zrekonstruovaná hala díky
automatickým zakladačům a paletovým
regálům 540 m2 plochy na všechny drobné
dílce a zboží a asi pěti sty paletovými místy.
Z toho důvodu můžeme část 6. haly, kterou
také zabíral sklad, uvolnit montážím.
Zakladače umožňují univerzálnost a
zastupitelnost na jednotlivých skladech.
Jednoduše řečeno -pokud skladník onemocní, může ho snadno zastoupit jiný
skladník a provést vyskladnění i naskladnění bez větší znalosti daného zboží, jelikož
vše je řízeno automaticky přes IS.
Jak jsi spokojen se změnou ty jako vedoucí,
co na ni říkají kolegové skladníci?
Já jsem samozřejmě velmi spokojen. Ta
změna byla velmi radikální a myslím, že
činnosti, které ve skladu provádíme, to
posunulo mnohem více dopředu. Ještě
stále ale nejsme u konce, protože stěhování
pořád probíhá. Myslím, že skladníci jsou též
spokojeni, neboť dostali možnost pracovat
v novém a moderním prostředí.
Malé shrnutí na závěr. Jaké tři plusy nový
centrální sklad má?
Pěkné a moderní pracovní prostředí.
Nedostupnost před okolím, koho do skladu
nechceme, toho nepustíme. Skladníci nachodí méně kilometrů.
Nějaké drobné nedostatky by se ale přesto
našly, je to tak?
Jako nedostatek hodnotím více návštěv po
provedení rekonstrukce. Jinak bych všem
svým pracovníkům chtěl touto cestou
poděkovat, jak vše zvládli, protože poslední
rok pro ně byl velmi náročný. Dvakrát se
stěhovat, 10 měsíců pracovat v prostředí,
kde se netopí a kam zatéká, chodit soboty
a neděle do práce, to opravdu vyžadovalo
velké nasazení a sebezapření. Poděkování
patří i oddělení investic za profesionální
přístup při rekonstrukci centrálního skladu.
O zhodnocení jsme požádali i oddělení
investic. Jak to tedy vidíte vy?
Je dobře, že po téměř 20 letech opakovaných požadavků ze strany provozovatele na havarijní stav střechy, vytápění
či způsob skladování došlo k provedení
zásadní rekonstrukce celého objektu – haly (střecha, energetické rozvody, podlaha
atd.). I tato realizace se ovšem neobešla
bez komplikací z důvodu nepřízně počasí
při demolici a následné montáži střechy.
Stavební úpravy byly provedeny ve vysoké
kvalitě (nová střecha, energetické rozvody,
osvětlení a rychloběžná vrata), realizovali je
ve vzájemné spolupráci 4 externí společnosti. V rámci investice do centrálního skladu
řešíme ale i problémy - popraskání lokální
části podlahy. Nicméně z hlediska funkčnosti provozu je investice komplexní.
Milena Filipová
SERIÁL { KOVOSVITSKÁ KONSTRUKCE }
6
A jak šel čas…
na kovosvitské KONSTRUKCI
Značka MAS je již od dob zakladatele firmy Tomáše Bati
známá svou silnou vývojovou základnou. K tomu přispělo
i pracoviště kovosvitské konstrukce, z jejíž dílny vyšly takové
průlomové obráběcí stroje, jakými byly například první
multifunkční stroj MCSY50/80 a řada dalších.
Naše čtenáře provedeme historií a současností kovosvitské konstrukce. Formou
rozhovoru představíme zajímavé pohledy
mladé i starší generace konstruktérů a
podělíme se s nimi o jejich názory a vzpomínky.
POŽADAVKY ZÁKAZNÍKŮ
SE STÁLE VÍCE ZAMĚŘUJÍ
NA TECHNICKOU
DISPONIBILITU STROJŮ
Jiří Mindl
Vy jste jako mladý inženýr nastupoval
do konstrukce v roce 1976. Jaké byly začátky tehdejší konstruktérské generace?
Do KOVOSVITU jsem přišel po absolvování
Strojní fakulty ČVUT v Praze v roce 1976.
Už v posledních dvou letech studia jsem zde
měl prázdninovou praxi. V té době několik
mých spolužáků z VŠ nastupovalo přímo
do útvaru konstrukce a tak i já jsem měl
dost informací, jak začátky vypadaly. Útvar
konstrukce měl hodně přes 100 pracovníků
(KOVOSVIT v Sezimově Ústí zaměstnával cca 2600 pracovníků). Byl rozdělen
na oddělení vývojová konstrukce, výrobní
konstrukce, elektrokonstrukce, normalizace. V oddělení vývojové konstrukce byla
začleněna skupina výpočtářů a specialisté
na jednotlivé komponenty strojů – např.
hydraulikáři. Konstrukce přípravků podléhala útvaru Technologie, i když dislokovaná byla v rámci konstrukce v poslední
etáži administrativní budovy. Nemusím
asi připomínat, že konstruktéři neměli
k dispozici žádné grafické stanice a konstrukční systémy. Vše se kreslilo na papír, ze
kterého kresličky pořizovaly transparentní
kopie (tzv. pauzáky). Jediná reprografická
technika byl světlotisk - z transparentních
výkresů (originálů) se světlotiskem pořizovaly kopie výkresů pro výrobu. To byl běžný
způsob práce, se kterým jsme se seznámili již na vysoké škole. Co bylo nové a pro
každého začínajícího konstruktéra náročné,
byl systém vnitropodnikových norem,
jehož dodržování se striktně při konstruktérské práci vyžadovalo. Tak si téměř
všichni konstruktéři začínající v KOVOSVITU
prošli obdobím, kdy jejich první výkresy
po prověrce v oddělení normalizace byly
víc červené, než černé. Nejpoužívanějším
nástrojem pro výpočty bylo logaritmické
pravítko, později v 80. letech i elektronické
kalkulačky a postupně i počítače v dnešním
slova smyslu. Na tehdejším velmi omezeném trhu bylo k dispozici velmi málo strojírenských komponentů a subdodávek, proto
se v podstatě vše konstruovalo a vyrábělo
v podniku. Specializovaná výroba strojírenských subdodávek byla v počátcích,
namátkově mohu jmenovat výrobu kuličkových šroubů v TOS Kuřim, hydraulických
prvků v TOS Rakovník, řídících systémů
v ZPA a v TESLE, nebo rozvaděčů v MEZ.
Velkou výhodou pro celý podnik byla silná
prototypová dílna a zkušebna, kde se ještě
před zahájením sériové výroby ověřovaly
jednotlivé komponenty strojů a samozřejmě i kompletní stroje. Z dnešního pohledu
tak v primitivních podmínkách vznikaly
v KOVOSVITU stroje, které držely krok
minimálně s evropskou úrovní. Sériově se
vyráběly jedny z prvních NC řízených strojů
v Československu – SPT16 a SPT32. Dále byl
zkonstruován a vyráběn první multifunkční
stroj MCSY50/80 a další. Nezmiňuji se zde
vůbec o stavu v elektrokonstrukci, zde je
prostor pro pamětníka z řad elektrokonstruktérů.
Co zásadního se za těch 40 let v oblasti
vývoje konstrukce obráběcích strojů
změnilo?
Zjednodušeně lze říci, že úplně všechno.
Samozřejmě se nezměnily fyzikální zákony,
které je nutné stále při vývoji a stavbě
obráběcích strojů respektovat. Díky využití
moderních prostředků pro konstrukci (CAD,
CAE, CAM systémy) lze konstruovat stroje
efektivněji, daleko víc využívat vlastností
konstrukčních materiálů a jít v extrému
až na samou mez fyzikálních zákonů.
K dispozici je rovněž velmi rozsáhlý trh
dodavatelů komponentů a subdodávek
pro obráběcí stroje, rovněž dodavatelé
nástrojů nabízejí nástrojové systémy, které
umožňují významně zvýšit produktivitu
obrábění. S nadsázkou lze říci, že současný
obráběcí stroj je hůře nebo lépe sestavenou stavebnicí z dodávaných komponent.
To však klade daleko větší nároky na konstruktéra, který musí jednotlivé komponenty dobře znát, musí umět vlastnosti
jednotlivých komponent dobře sladit se
základní kinematikou stroje. Návrh stroje
se dnes neobejde bez rozsáhlých výpočtů
metodou konečných prvků (MKP), bez
modální analýzy skeletu stroje a jednotlivých prvků stroje, případně bez simulování teplotního chování stroje v různých
pracovních režimech. To už není schopen
zvládnout konstruktér sám, nastupuje
proto týmová práce a spolupráce s řadou
specialistů, ať už přímo v podniku nebo
v externích organizacích. Pro konstruktéra
je důležité být v bezprostředním kontaktu
se subdodavateli, znát jejich záměry ve vývoji komponentů, případně je ovlivňovat.
Samozřejmostí je jeho úzká spolupráce
s výrobou a montáží při stavbě prototypu
stroje a se zkušebnou při testech stroje.
Jaký vidíte prostor pro Váš tým v oblasti
vývoje obráběcích strojů?
Co se bude vyvíjet a konstruovat, je v první
řadě dáno obchodní politikou a strategií
společnosti. Rozhodně je prostor ve vývoji
řad multifunkčních a pětiosých strojů. Ani
v zavedených výrobcích, které KOVOSVIT
vyrábí již více než 15 let, nelze nepokračovat ve zvyšování technické úrovně, aplikaci
nových subdodávek, zejména nových verzí
řídících systémů tak, aby i tyto stroje odpovídaly současné úrovni techniky v technologii obrábění. Požadavky zákazníků se stále
více zaměřují na technickou disponibilitu
strojů. To znamená garantovanou plnou
funkci stroje nejčastěji na úrovni 95 % z celkového času provozu stroje. To je výzva ke
zvýšení spolehlivosti strojů nejen pro tým
konstrukce, ale prakticky pro všechny pracovníky, kteří se podílejí na výrobě stroje
a poprodejních službách. Dále pracujeme
na zajištění alternativních dodavatelů pro
všechny rozhodující subdodávky. V neposlední řadě nás čeká zabezpečení podpory
pro dodávky komplexních technologií
– výrobních linek. V technickém úseku je
připravena řada nových projektů, které
budou postupně zaváděny do výrobního
programu KOVOSVITU MAS.
Iva Ruskovská
7
SPOLUPRACUJEME { PRESTIŽNÍ OCENĚNÍ NEJLEPŠÍ SPOLUPRÁCE ROKU }
Věda a byznys
k sobě patří
Spolupráce s renomovanými vědeckými institucemi a vysokými školami – to je
část širokého portfolia vývojového pracoviště konstrukce KOVOSVITU MAS. Jednou
z takových institucí je Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku
a technologii (Research Center of Manufacturing Technology – RCMT), které je
součástí Ústavu výrobních strojů a zařízení na Fakultě strojní ČVUT v Praze.
Na jakých projektech společně pracují, to jsme se zeptali Ing. Jana Smolíka, Ph.D.
kola. V minulosti to pak byl velký společný
projekt, který se zabýval zdokonalením
řešení teplotních deformací. Dovolím si
tvrdit, že v ČR je KOVOSVIT MAS v této
oblasti jednoznačně nejdále. Poslední rovinou je spolupráce na komerční bázi, kdy
si u RCMT KOVOSVIT MAS objednává dílčí
měření, výpočtové práce nebo vývojové
práce ve formě služeb nebo smluvního
výzkumu.
Ing. Jan Smolík, Ph.D. – absolvent FS ČVUT, žák
prof. Houši, spoluzakladatel RCMT, vedoucí
projektů aplikovaného výzkumu, dlouhodobé
zaměření na optimalizaci stavby nosných
struktur obráběcích strojů.
KOVOSVIT MAS a ČVUT v současné době
pracují na několika společných projektech, můžete nám je krátce přiblížit?
KOVOSVIT MAS a RCMT spolupracují
dlouhodobě na třech rovinách. První
rovinou je dlouhodobý oborový výzkum.
Jedná se o základní výzkum v oboru obráběcích strojů a obrábění. KOVOSVIT MAS
stál u zrodu RCMT v roce 2000 a podporoval vznik tohoto oborového výzkumného pracoviště. V současnosti KOVOSVIT
MAS řeší spolu s dalšími šesti největšími
podniky v oboru „Machine Tools“ a ve
spolupráci s RCMT projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika.
Zde jsou hlavními tématy maximalizace
výkonu a jakosti řezného procesu, ecodesign obráběcích strojů a šetrné využití
zdrojů ve výrobě a kompenzace a minimalizace teplotních deformací obráběcích strojů. Druhou rovinou spolupráce
jsou dílčí projekty aplikovaného výzkumu,
zpravidla zaměřené na konkrétní stroj
nebo problematiku. Je to například projekt Produktivní obrábění přesných obrobků, který je zaměřený na obrábění složitých obrobků, jako jsou třeba lopatková
Jak si z dlouhodobého hlediska mohou
být firmy a vědecká pracoviště vzájemně
prospěšné? Mohou v konečném důsledku
přinést reálný byznys?
Pokud se jedná o náš obor „MachineTools“,
pak je třeba uvést, že základním smyslem
oborového výzkumného pracoviště jako
je RCMT spolu s jeho partnery z VUT Brno,
ZČU Plzeň a TU Liberec není nic jiného než
svou prací a erudicí podporovat oborové
podniky. Oborový výzkum je především
výzkumem aplikovaným a jakékoli téma,
které se řeší, musí mít v krátkodobé nebo
dlouhodobé perspektivě uplatnitelnost na
strojích a musí vést ke zvyšování užitných
vlastností vyráběných a prodávaných
strojů. Teprve pokud jsou v přiměřené
míře výsledky aplikovaného výzkumu
uplatňovány na nových strojích a technologiích, může příslušné výzkumné pracoviště obhájit svůj hlavní smysl. V současnosti podniky ke spolupráci s výzkumnou
sférou explicitně nic nenutí. Firmy se samy
rozhodují, v jaké míře, na jakých tématech
a jakou formou budou s výzkumnou organizací spolupracovat. KOVOSVIT MAS má
dlouhodobě s RCMT poměrně velký obrat
spolupráce. Domnívám se proto, že naše
pracoviště je pro vaši firmu prospěšné.
Téměř všechny výsledky projektů, které
jsme společně řešili, se uplatnily v komerční produkci firmy. Naším společným cílem
jsou a musí být komerčně uplatnitelné
výstupy, které posilují konkurenceschopnost KOVOSVITU MAS.
Jak hodnotíte dosavadní spolupráci,
co se podařilo a co by mohlo být lepší?
Dosavadní spolupráce se účastním
od založení RCMT v roce 2000. Mohu
s jistotou říct, že je dobrá a postupem
času se zlepšuje a roste. Na počátku se
jednalo o desítky až stovky tisíc, zatímco
v posledních letech je náš celkový roční
objem spolupráce v hodnotě 5 až 10
milionů korun. Úspěšná kooperace mezi
firmou a výzkumnou organizací stojí
především na lidech, kteří ji dokážou
řídit a jsou styčnými body mezi oběma subjekty. V tomto ohledu jsem
vděčný za tým lidí v KOVOSVITU MAS,
se kterými je spolupráce ve výzkumu
a vývoji (VaV) jedna z nejlepších. Za tuto
činnost získala obě pracoviště v roce
2013 prestižní ocenění Nejlepší spolupráce roku, což není žádná samozřejmost.
Druhým klíčovým faktorem dlouhodobé
kooperace ve VaV je dotahování projektů
aplikovaného výzkumu do komerčního
konce. Někdy dochází k tomu, že po formálním dokončení VaV projektů opadne
pozornost věnovaná výsledkům a jejich
dotažení do sériové výroby. Prohra je to
pak pro obě strany. Zhruba před necelými dvěma lety jsme si dali jako hlavní
úkol zlepšení spolupráce právě v této
oblasti a myslím, že se nám to daří.
Iva Ruskovská
Snímek pracovního prostoru stroje KOVOSVIT
MAS při obrábění pořízený termokamerou,
který zachycuje teplotní pole. Jedno z témat
spolupráce je zaměřeno na testování vlivu ohřátí
nástroje, obrobku a třísek na přesnost stroje
a obrábění. V oblasti analýzy teplotního chování
strojů a teplotních kompenzací deformací patří
KOVOSVIT mezi nejlepší.
AKCE { PLES KOVOSVIT MAS }
8
MASdance opět zatančili
na Kovosvitském plese
Pátek 27. 2. 2015. I v letošním roce se
nám podařilo připravit bohatý program a zaplnit taneční parket. Večerem
provázela hudební skupina BlueBand a
moderátor Petr Zajíček. Významným
hostem večera byl Jaroslav Uhlíř, který
dokázal svými písničkami z pohádek a
filmů rozezpívat celý sál.
Nezapomněli jsme ani na dobročinnost a
část z výtěžku ze vstupného a tomboly
jsme věnovali na činnost čtyř neziskových organizací. Konkrétně jsme obdarovali Cheiron T, FOKUS Tábor, Domácí
hospic Jordán a Asociaci pomáhající
lidem s autismem Jižní Čechy.
K báječné plesové atmosféře přispěla
svým vystoupením i taneční skupina MASdance, kterou v loňském roce
NEZAPOMNĚLI JSME
ANI NA DOBROČINNOST
založili (tak trochu z recese) zaměstnanci
KOVOSVITU MAS. Na programu byla
tentokrát salsa a pod vedením Hanky
Stehlíkové z tanečního studia GRAND se
z recese stalo „profesionální vystoupení“.
Děkujeme všem členům MASdance za
volný čas věnovaný pravidelným tréninkům a za odvahu vystoupit na veřejnosti.
Za velkou podporu ze studia GRAND
patří poděkování Hance Stehlíkové, Pavlu
Švandovi a Pavlu Krtičkovi.
Příští ročník je naplánován na pátek
19. 2. 2016 a již teď vám můžeme přislíbit
opět bohatý program. Rozhodně se nebudete nudit ;)
Na závěr bych chtěla poděkovat sponzorům, díky kterým se nám podařilo zajistit
bohatou tombolu. Jmenovitě patří poděkování následujícím:
CB Auto, Hotel Nautilus, Green Swan
Pharmaceuticals Ltd., Kosmetika Studio
Grand, Sportovní taneční klub Studio
Grand, Kalas, Oděvy OTA, Bowling Sojčák
Tábor s.r.o.., Tagro, Centropen, VSJ –
strojírna CZ a.s., Nessi, TJ Spartak MAS,
WALL CLUB Caffé, Hotel MAS, Vino-é,
Kadeřnictví Tomáš Spaderna, FC MAS
Táborsko, Hanka Pilátová, Hotel Palcát,
Fit Studio O.K., Umělecká agentura
RichART, Noris, Kinokavárna Svět, Senátor
Mgr. Pavel Eybert.
Martina Šímová
Na kávě
s Karlem Hruškou
„Je jen minimum strojařských firem
s takovou minulostí, současností a pevně
doufám i budoucností,“ říká kovosvitský
pamětník Karel Hruška, který je věrný své
mateřské firmě již 52 let.
Jak vzpomínáte na své kovosvitské začátky?
To je již hodně dávno. Opravdu se mohu
řadit k pamětníkům. V roce 1964 jsem
v KOVOSVITU nastoupil do učebního oboru
soustružník s maturitou. Po vyučení jsem
pracoval na soustruhu v nástrojárně. Prošel
jsem prakticky všemi provozy a jsem
tomu rád. Přes ekonomický úsek, výrobní
úsek, kde jsem mistroval, vedoucího divize
výroby až po obchod, kde jsem pracoval
na pozici vedoucího prodeje pro ČR a SR.
Odtud jsem v roce 2009 na vlastní žádost
odešel předčasně do penze. V roce 2011
jsem dostal nabídku vrátit se, a to na místo
prodejce Libereckého a Ústeckého kraje,
na kterém působím dodnes. Při změně pozic přišlo vždy něco nového, nikdy jsem ale
neměl problém požádat o radu zkušenější
kolegy, když jsem potřeboval co nejdříve
proniknout do dané problematiky. Zásadní
pro mne vždy byla komunikace. Jak s kolegy, tak se zákazníky. Myslím, že se mi to
celkem dařilo. Během svého působení v
podniku jsem poznal mnoho zajímavých
lidí jak ve firmě, tak i v byznyse mimo firmu.
Co se od doby, kdy jste nastupoval,
změnilo? Jaký byl tehdejší a jaký je dnešní
KOVOSVIT?
Do roku 1989 bylo v KOVOSVITU přes dva
tisíce lidí, vyráběly se NC soustruhy SPT16,
32, vrtačky VO32,V050, automaty. Firma
měla pobočné závody v Holoubkově, Písku
a Dobříši. Všichni měli práci, nestačilo se
vyrábět, stroje byly pouze na bilance. Již
tehdy se stroje vyvážely do celého světa.
Technologie byly někde jinde, takže ve firmě převažovala těžká operativa – tabulky,
čtverečky, trojúhelníčky a další. Pracovaly
zde celé generace rodin, což dnes není obvyklé. Práce se hledala co nejblíže bydliště.
Prostě taková byla doba. Po roce 1989
přišla krize, která dolehla i na KOVOSVIT.
Nebyla práce, lidé byli doma nebo dostávali
60 % mzdy. Sháněli jsme kooperační výroby v Německu, Rakousku, Itálii a v dalších
zemích. Postupně začal vývoj nových
výrobků a začal se rýsovat nový sortiment
v podobě obráběcích center CNC soustruhů.
Vývoj šel dopředu až do dnešní podoby.
Dnes je díky novým moderním technologiím menší počet zaměstnanců. Hodně se
investuje do výrobního zařízení a provádí
se rekonstrukce budov. Někteří starší
zaměstnanci umí současné změny ocenit
a porovnat s dřívějším stavem. Mladším
doporučuji se s historií firmy seznámit, protože to opravdu stojí za to. Je jen minimum
strojařských firem s takovou minulostí,
současností a pevně doufám i budoucností.
Na jaké momenty ve Vašem “kovosvitském” životě vzpomínáte rád a které pro
Vás byly naopak těžké?
S úsměvem vzpomínám, jak například
pan Brieler, výkonný šéf firmy Gluckauf
VÝVOJ ŠEL DOPŘEDU
AŽ DO DNEŠNÍ PODOBY
Gelsenkirchen, pro kterou jsme vyráběli
hydraulické podpěry, vozil marky v kufru
a chtěl platit v hotovosti dělníkům, aby šli
v sobotu a neděli do práce a zakázky byly
včas. Nakonec jsme se sešli všichni v hospodě a on vždy otevřel ten kufr a zaplatil útratu. Rád taky vzpomínám na dobrou partu,
kdy jsem mistroval ve výrobě. Pracovalo
se na tři směny. Při mém nástupu jsem si
projel horní patro zakladače, kde byly místo
materiálu prázdné lahve od alkoholu, který
si chlapi občas dávali při noční. Domluvili
jsme se, že dýchánky skončí a scházet se
budeme jinak. Všichni jsme se složili a o každé výplatě jsme dávali každý na jednu
hromadu 25 korun. Tenkrát nás bylo na
dílně čtyřicet a pravidelně jsme se setkávali
i mimo firmu a bylo to moc fajn.
Z těch negativních vzpomínek bych snad
vzpomněl rok 2009, kdy jsem z firmy
odešel z osobních důvodů, které bych
nechtěl dál rozvádět. Pamětníci ví, že to
nebyla jednoduchá doba. Ale nemá smysl
se zabývat minulostí.
Iva Ruskovská
Veletrhy pracovních příležitostí a Studentská kancelář
V průběhu měsíce března jsme se již čtvrtým rokem zúčastnili veletrhů pracovních
příležitostí na technických vysokých
školách, konkrétně na ČVUT v Praze a ZČU
v Plzni. Tyto veletrhy pořádá studentská
organizace IAESTE.
Firmy zde mají možnost oslovit budoucí absolventy oborů, které jsou pro ně
prioritní. My jsme si vybrali tyto dvě školy
z několika důvodů. Obě mají velmi kvalitní
strojírenské a elektrotechnické fakulty
a obory, které u nás najdou uplatnění.
V roce 2014 jsme studentům prezentovali možnost spolupráce již při studiu,
a to formou jejich zapojení se do projektu „Studentská kancelář“. V Praze
na Smíchově, konkrétně v Paláci Austria,
jsme otevřeli kancelář, kde mohou
vybraní studenti získat placenou praxi.
Zpracovávají zde reálné úkoly z oblasti
konstrukce obráběcích strojů. A koho
jsme cíleně oslovovali? Studenty, které
baví strojařina, chtějí si vyzkoušet teorii
v praxi, získat nové zkušenosti a znalosti,
podílet se na vzniku a vývoji obráběcích
strojů a v neposlední řadě si chtějí vydělat
peníze.
Naším cílem bylo umožnit studentům
VŠ získat praxi, naučit se něco z reálného
prostředí firmy a vytipovat si mezi nimi
potenciální zaměstnance. V průběhu
roku 2014 jsme vytvořili tým 8 studentů.
Cílem letošní účasti na veletrhu bylo tento
počet rozšířit. Zájem o tuto formu praxe
projevilo více než 20 studentů, s kterými
následně proběhnou osobní pohovory,
na jejichž základě se rozhodne, kdo z nich
je pro nás nejvhodnější.
Podobně se snažíme rozšířit i tým studentů, kteří pracují ve Studentské kanceláři
v Sezimově Ústí. Oslovili jsme strojaře
ze Střední průmyslové školy strojní
a stavební v Táboře a z Centra odborné
přípravy v Sezimově Ústí. K současnému
stavu 4 praktikantů se v roce 2015 připojí
dalších 14.
KOVOSVIT MAS, a. s. je pro studenty
středních a vysokých škol stále zajímavou
a perspektivní firmou, proto věřím, že se
nám opět podaří získat z jejich řad šikovné
spolupracovníky.
Gabriela Jeřábková
NA KÁVĚ { PO VYUČENÍ JSEM PRACOVAL NA SOUSTRUHU V NÁSTROJÁRNĚ }
9
SPOLUPRACUJEME { DNY ISCARU V KOVOSVITU MAS }
10
Vzájemnou spolupráci
ocení především zákazník
To, že se dlouholetá vzájemná spolupráce
vyplatí, potvrdil již desátý ročník odborného
semináře firmy ISCAR a KOVOSVITU MAS, a. s.
Více než sto padesát odborníků z Čech
a Slovenska se ve dnech 25. a 26. února
2015 sešlo v sídle společnosti KOVOSVIT
MAS, a. s. v Sezimově Ústí, kde se uskutečnil společný seminář firmy ISCAR
a KOVOSVITU MAS. Na úvod účastníky pozdravila členka představenstva
KOVOSVITU MAS Larisa Táborová, která
mimo jiné připomněla více jak dvacetiletou spolupráci obou firem a desetiletou
tradici v pořádání společných seminářů.
Cílem akce bylo prezentovat propojení
dvou renomovaných firem, a to prostřednictvím kvalitních inovativních nástrojů
pro obrábění ISCAR, které jsou součástí
hi-tech technologií MAS. „Šlo především
o nástroje nové řady IQ produktů firmy
ISCAR, které jsme se rozhodli předvést na
obráběcích strojích firmy KOVOSVIT MAS
jakožto současného lídra v České republice,“ vysvětlil manažer ISCAR Miroslav
CÍLEM AKCE BYLO
PREZENTOVAT
PROPOJENÍ DVOU
RENOMOVANÝCH FIREM
Řehoř. „Velký přínos vidíme především
v tom, že jsme během dvou dnů na jednom místě a v reálných podmínkách
ukázali našim partnerům a zákazníkům
nejnovější trendy z portfolia výroby obou
společností,“ dodává vedoucí marketingu
KOVOSVITU MAS Martin Volný.
Organizátoři akce také ocenili konkrétní výstupy v podobě obchodních
příležitostí, které se již během semináře
ukázaly jako reálné. Obě strany vnímají
seminář jako pozitivní marketingový
nástroj a efektivní způsob, jak informovat
zákazníky o vývoji v oblasti obráběcích
technologií.
Pozitivní ohlasy zazněly také ze strany
účastníků: “Akce byla v hezkém prostředí
a profesionálně připravena. Nebylo to jen
o teorii, ale byly zde zajímavé praktické
ukázky a měli jsme možnost zhlédnout
nové technologie přímo v praxi,“ pochválil
akci Jan Král z firmy WAMAG.
Iva Ruskovská
POZITIVNÍ OHLASY
ZAZNĚLY TAKÉ ZE
STRANY ÚČASTNÍKŮ
aneb Automatizace ve světě obrábění
KOVOSVIT MAS a.s. je ve světě znám jako výrobce kovoobráběcích
strojů, který umí nabídnout technologie od standardního soustružení
a frézování až po vyspělé pětiosé a multifunkční obrábění.
Svět se ale dynamicky mění, a tak jsme si
přibližně před dvěma lety řekli, že je na čase
posunout nabídku KOVOSVIT MAS a. s.
zase o krok dále. Od té doby měl náš směr
několik různých podob, které ale měly vždy
stejný cíl, a tím je poskytnout zákazníkovi
maximální podporu při řešení investičních
projektů.
Chceme využít kapacity, znalosti a zkušenosti našich odborníků, které KOVOSVIT
postupně vybudoval za 75 let svého
působení v oboru, a nabídnout je našim
zákazníkům. KOVOSVIT tak dnes nenabízí
pouze katalogové obráběcí stroje, ale aktivně se účastníme mnoha větších i menších
projektů po celém světě, kde naši zákazníci
přesně vědí, co chtějí, ale nevědí, jak toho
dosáhnout, nemají kapacity, nebo se prostě
obávají rizika a chtějí svěřit odpovědnost za
řešení svého záměru odborníkům.
Za tímto účelem jsme 1. 6. 2014 založili nové
oddělení „Projekty na klíč“, které se specializuje na návrhy, prodej a realizace investičních záměrů. V našem týmu jsou konstruktéři a programátoři automatizace a robotizace
a na projektech spolupracujeme s odborníky
téměř z celé firmy, jako například Technický
úsek, Aplikační centrum, Výrobní úsek,
Logistika a řada dalších. Máme ale mnoho
projektů, kde nelze vše řešit pouze uvnitř
firmy a „Projekty na klíč“ pak od prvotního
návrhu až po konečnou realizaci koordinují
práci a propojují know-how několika dodavatelů, často i z různých zemí.
Většina našich zákazníků musí řešit, jak vyrábět levněji, rychleji, kvalitněji a efektivněji,
aby byli lepší než konkurence. Proto dnes již
nestačí pouze řešit, na jakém stroji obrobek
vyrobit, ale i jak budou stroje uspořádány
na dílně, jak se bude měřit, čistit a balit
a kdo nebo lépe co bude přepravovat materiál, aby plynule protékal výrobou a stroje
mohly bez přerušování pracovat.
„Projekty na klíč“ tedy vždy řeší se zákazníkem každý individuální případ přesně
na míru jeho požadavkům, přičemž základní nabídka „Projektů na klíč“ má dnes tři
produkty:
1. Robotizaci pro individuální stroje
2. Automatizované výrobní linky
3. Technologické celky
V nabídce projektů jsou i stroje, které
nevyrábí KOVOSVIT MAS a. s., ale spolupracujeme i s řadou dalších renomovaných
výrobců, přičemž my pak zákazníkovi
garantujeme technologický proces jako
celek, včetně broušení, mytí, měření, balení,
automatizace, atd.
PROJEKTY NA KLÍČ VŽDY
ŘEŠÍ SE ZÁKAZNÍKEM
KAŽDÝ INDIVIDUÁLNÍ
PŘÍPAD PŘESNĚ NA MÍRU
JEHO POŽADAVKŮM
S našimi zákazníky jsme u projektu vždy
již od samého začátku a na společných
schůzkách analyzujeme problém a společně
často přímo na místě navrhujeme řešení.
Musíme si tak důkladně nastudovat aktuální
proces výroby a nové požadavky zákazníka
a navrhnout nový a optimální proces.
V současné době řešíme několik projektů
téměř po celém světě. Naši nabídku napří-
klad velmi aktivně podpořil prodejce ČR pan
Pavel Šišák, se kterým jsme společně nabízeli automatizaci do firmy JK Nástroje s.r.o.
JK Nástroje je dynamicky se rozvíjející výrobce nástrojů a velmi přesných obrobků se
sídlem v Uherském Brodě. Majitelé této firmy se rozhodli, že od nás zakoupí robotizaci
pro šest frézovacích center (2x MCV 1016 a
4x MCV 1000 5ax). Protože je cílem investice co nejlépe optimalizovat výrobu, má
dodávaná pružná výrobní linka mnoho vymožeností, jako je například centrální vstup
a výstup materiálu a nástrojů ovládaných
robotem společným pro všech šest strojů,
čipové identifikace nástrojů, manažerský
reporting a mnoho dalších.
Někteří z vás si tak jistě na montážích všimli
připravované pružné výrobní linky, kde
se po kolejích podél strojů prohání žlutý
operátor Fanuc M-710iC/70, který se neomylně a neúnavně stará o šest frézovacích
center MCV přesně dle příkazů programátora. Tento projekt budeme v dubnu 2015
expedovat právě do firmy JK Nástroje s.r.o.
Uherský Brod.
Rád bych touto cestou poděkoval
vám všem, kteří mně a mým kolegům
z „Projektů na klíč“ pomáháte při přípravě
a realizaci našich záměrů.
František Pivec / Manažer Projektů na klíč
PŘEDSTAVUJEME { PROJEKTY NA KLÍČ }
Projekty na klíč,
11
POZVÁNKA { KOVÁK FEST 2015 }
12
plakatA2.indd 1
17.03.15 22:53
Malé vodní elektrárny
stabilní a levný zdroj elektrické energie
V evropské energetice je jednoznačným trendem decentralizace výroby elektrické energie,
která je často kombinována
s využitím obnovitelných zdrojů. Malé vodní elektrárny se
proto jeví jako přijatelná varianta využití obnovitelných zdrojů.
V současné době se řada vyspělých ekonomik začala ubírat tímto směrem a to
z jednoho prostého důvodu. Vítr ani slunce
nejsou úplně předvídatelné zdroje. Predikce
v těchto segmentech není tak úspěšná
jakou vodních toků. Vodní toky jsou stabilnější. Evropa má v této oblasti poměrně
rozvinutý systém sledování toků. Jsou
velmi dobře zpracované statistiky, které
spolehlivě predikují opakovatelnost vývoje
na daném vodním toku.
Malé vodní elektrárny umožňují výrobu
elektrické energie v blízkosti míst, kde
se spotřebovává. To má pozitivní dopady na elektrizační soustavu. Jedná se o
stabilní, ale přitom flexibilní a předvídatelný
zdroj s možností rychlého připojení i odpojení z hlediska dodávky elektřiny do sítě
a v některých případech i s možností „černého“ startu. Vodní elektrárny se tak řadí
mezi zdroje, kterými lze velmi variabilně
kompenzovat odlišné potřeby elektrizační
soustavy. Tyto zdroje jsou vyhledávány
obchodníky s elektřinou kvůli stabilizaci
denního diagramu dodávky elektrické energie. Pro provozovatele MVE to znamená
možnost vyjednání lepších obchodních
podmínek při prodeji vyrobené elektřiny.
Využívání malých vodních elektráren přináší i další výhody, jako je minimální ekologic-
MY PŘICHÁZÍME S NOVOU
TECHNOLOGIÍ, KTEROU
MŮŽETE DOBŘE UMÍSTIT
DO OBTÍŽNĚ DOSTUPNÝCH
LOKALIT
ká zátěž nebo větší využitelnost geografických podmínek daného regionu.
Záběr uplatnění malých vodních elektráren
je velmi široký. Projekt může realizovat
kdokoliv. Výstavba malé vodní elektrárny je
zajímavá investiční příležitost. Obnovitelná
energie podléhá systému podpory dle me-
todiky EU. Forma podpory malých vodních
elektráren má zpravidla buď provozní nebo
investiční podobu. Zájemce může tedy
čerpat dotaci jednorázově anebo průběžně
ve formě příspěvku na vyrobenou energii, případně tyto dvě formy kombinovat.
Většina bank má také propracované programy financování obnovitelných zdrojů.
Na výstavbu může tak investor čerpat úvěr.
Z hlediska hydrologie je však nutné pečlivě
vybírat. Každý typ turbíny má své umístění,
a ne každá technologie dané lokalitě vyhovuje. Pravdou je, že nejvýhodnější místa
s největším potenciálem jsou již obsazená.
My přicházíme s novou technologií, kterou
můžete dobře umístit do obtížně dostupných lokalit, maximálně využíváme geografický potenciál a stavební práce s našimi
technologiemi jsou úspornější.
František Fišer, vedoucí obchodu a marketingu
Divize MAS HYDRO
IMTEX Bangalore
Ke staronovému trhu, který si zaslouží pozornost firmy KOVOSVIT
MAS, a.s., se řadí trh indický. I když Indie není tak známá a není
vždy řazena mezi „ekonomické tygry Asie“, je indický trh zajímavý
jak svou velikostí, tak i svým růstem a ekonomickým potenciálem.
V současnosti Indie prochází dynamickým růstem a podporuje nová
technologická odvětví. Zároveň patří mezi málo států světa, které
dokáží vyslat družici na oběžnou dráhu.
Pro KOVOSVIT MAS, a.s. je určitě zajímavé, že v minulosti patřil
indický trh k významným odběratelům přesných vyvrtávaček řady
WKV 100 (podle odhadů bylo z celkového počtu více jak 700 vyrobených strojů WKV 100 dodáno indickým zákazníkům cca 40-50 ks
prostřednictvím bývalého PZO Strojimport). Dodnes je možno najít
v Indii firmy obrábějící na těchto strojích. Převážně se jedná o firmy
zapojené do sítě vojenských výrobních závodů.
V lednu 2015 se po dvouleté pauze uskutečnila nejvýznamnější indická výstava zaměřená na obráběcí stroje - IMTEX Bangalore. Tato
výstava byla zařazena do akcí zastřešovaných Svazem Strojírenské
Technologie a KOVOSVIT MAS, a.s. se na ní prezentoval svým informačním stánkem, který byl součástí společné české expozice.
V loňském roce se díky navázané spolupráci s indickou firmou podařilo oslovit několik potenciálních zákazníků, kteří projevili zájem
zejména o soustružnické a multifunkční stroje. Cesta k dodávce
těchto strojů je ještě dlouhá a vede přes poměrně dlouhé tendrové procedury. Podaří-li se však vyhodnotit technické a cenové parametry strojů MAS jako nejlepší, otevře se prostor pro naše stroje
do indických firem specializujících se na obrábění dílců s vysokou
přidanou hodnotou.
Jan Chyna
MAS HYDRO { VĚTŠÍ VYUŽITELNOST GEOGRAFICKÝCH PODMÍNEK DANÉHO REGIONU }
13
LIDÉ { MILOŠ KRUMP - AMATÉRSKÝ ŘEZBÁŘ }
14
KOVOSVIT MAS je plný
zajímavých lidí
Miloš Krump – amatérský řezbář
Miloši, o tobě se všeobecně ví, že se ve volném čase zabýváš řezbářskými pracemi.
Jak ses k tak zajímavému koníčku dostal?
Už jako malý kluk jsem neustále vyřezával
do lískových či vrbových prutů různé ornamenty, z borové kůry vyráběl lodičky nebo
jsem sbíral samorosty a ty různě upravoval
k obrazu svému. To, že se nakonec toto
klukovské blbnutí stane jednou mým koníčkem a pohltí spoustu mého osobního času,
jsem v té době vůbec netušil.
JSEM RYZÝ SAMOUK,
NEMĚL JSEM
ŽÁDNÉHO UČITELE
Dalším impulzem, který mne nakopl tímto
směrem, byla doba, kdy jsem se vrátil
ze základní vojenské služby a dostal jsem
jako dárek sadu řezbářských dlát.
Nejdříve jsem nevěděl, co s nimi budu
dělat, ale po čase ve mně uzrál plán, že si
po vzoru havajských bůžků zkusím jednoho
vyřezat a tuto prvotinu mám dodnes schovanou na památku.
Co ti řezbářství přináší?
Vůně dřeva mi učarovala a snad i potřeba
odreagování se od starostí běžného života
způsobila, že je to už 30 let, co jsem vyřezal
první figuru. Řezbářství je tvůrčí činnost,
která vám umožní vytvořit a realizovat
vlastní návrh a přitom se skvěle bavit.
Stejně jako jiné koníčky bývá práce s dřevem návyková, pohltí celé hodiny času,
vyžaduje trpělivost, ale na druhé straně přináší uspokojení, uklidnění a konec
Vím, že máš doma bohatou sbírku svých
prací, ale určitě to není vše, co jsi kdy
vyrobil. Vyrábíš díla i na zakázku?
To, co mám doma ve své sbírce, jsou
většinou dílka, ke kterým se váží v časové
přímce nějaké osobní pohnutky, tuto dobu
mi připomínají a jsou z tohoto důvodu pro
mne vysoce ceněné, ať už jsou z mého
pohledu dokonalé či ne, ale nerad bych
se s nimi rozloučil. Samozřejmě, jak už jsem
říkal, tak spoustu dílek jsem věnoval svým
přátelům a kamarádům u příležitosti jejich
životních jubileí nebo jen tak na památku.
UŽ JAKO MALÝ KLUK
JSEM NEUSTÁLE
VYŘEZÁVAL
konců i pocit seberealizace a zanechání
po sobě stopy něčeho krásného, ušlechtilého pro další generaci, byť je to třeba na ryze
amatérské úrovni.
Období zimních měsíců jsou pro mne
časem, kdy nejraději píchám do dřeva,
zatopím si v dílně a v momentě, kdy vezmu
do ruky dláto a udloubnu první hoblinku,
ze mne spadne stres běžného dne a vystřídá jej klid a pohoda.
vnitřní uspokojení, byť spousta mých
výrobků skončila jako osobní dárek u mých
přátel a kamarádů, kterým jsem chtěl dát
kousek svého já a věděl jsem, že je tento
dárek osloví.
Jaký nejmenší a
největší kus jsi za tu
dobu vyřezal?
Nejmenší kousek
se vejde do dlaně,
ale většinou je
velikost dána nejen
nápadem, ale i momentální dostupností potřebného materiálu, který mám
k dispozici. Největší
kousky, které jsem
vyrobil, byly cca
do 1 metru výšky,
většinou se jednalo
o totemy či sošky
kamarádům na zahradu nebo rekreační
chalupy.
Co je na řezbářství nejtěžší?
Od začátku jsem sbíral veškeré poznatky
na základě osobní zkušenosti, neměl jsem
žádného učitele. Jsem ryzí samouk, který
ke všem praktickým zákonitostem o dřevořezbě musel dojít sám, byť samozřejmě
teoretické poznatky a rady jsem měl k
dispozici z několika málo knih, které se daly
sehnat. Nejdříve bylo důležité zvládnutí
techniky nabroušení všech používaných
dlát a nožíků (nebyly to jen nakupované
komerční, ale mnoho dlátek a nožíků
jsem si vyrobil
sám a dodnes mi
slouží k mé úplné
spokojenosti). Trvalo
to několik roků, než
jsem dokázal zejména tvarová dláta
perfektně naostřit
tak, aby práce s nimi
byla potěšením, řez
byl hladký a měl
požadovaný tvar.
Pokud mohu něco
považovat u tohoto
koníčka za nejtěžší,
pak je to ne nápad,
ale jeho vlastní
realizace, kdy je
nejen důležitý výběr
vhodného kusu
dřeva, nástrojů, způsobu řezby a upnutí
obrobku, ale především to, jak začít, jak
přenést své představy do reálného díla tak,
jak to vidím a cítím.
Osobně uznávám každého, kdo dokáže vytvořit z kusu dřeva něco tak pěkného jako
ty. Účastníš se také nějakých výstav?
Výstav se nezúčastňuji, pořád i po letech
se cítím jako amatér a mám na své výrobky
dost přísné měřítko, než abych se s nimi
chlubil veřejně.
Vše, co jsem zatím vyřezal, bylo pro mé
Za celou dobu mého řezbaření se také
některé věci nepodařily, většinou ve snaze
o co nejdokonalejší dílko jsem v poslední
fázi dokončování detailů celou práci nenávratně pokazil, na druhou stranu to zase
byla zkušenost pro příště, protože jedině
tak člověk získává nové poznatky, které
jsou nesmírně potřebné pro další vývoj. Jaké druhy dřeva pro svou výrobu používáš? Máš nějaký druh nejraději a pokud
ano, proč?
Zkoušel jsem břízu, olši, topol, buk, ořech,
švestku, borovici, smrk, ale nakonec jsem
zůstal věrný lípě, která mi vyhovuje nejen
svojí strukturou, ale
i lehkostí, s jakou se
opracovává. V lidovém řezbářství je lípa
nejpoužívanější.
Který ze svých výrobků považuješ za
největší úspěch?
Prakticky každá soška, reliéf či plastika,
kterou vyřežu, je pro mne úspěch, nerozlišuji to tak. Mám radost z každé dokončené
práce, která je podle mých představ a posune mne dopředu a zároveň dodá nový
impulz pro další nápad.
Moji dva synové se v tomto koníčku
takzvaně nepotatili, ale věřím a v skrytu
duše doufám, že vnouček Lukášek nebo
vnučka Apolenka nebo další, kteří, jak
věřím, ještě přijdou na svět, budou třeba
jednou mými pokračovateli!
Gabriela Jeřábková
LIDÉ { MILOŠ KRUMP - AMATÉRSKÝ ŘEZBÁŘ }
15
SERIÁL { ETIKETA }
16
Seriál ETIKETA
Etiketa je součástí společenského mravu, nikoli individuální morálky
a etiky. Její pravidla jsou původně nepsaná a někdy není jasné, proč
se určité chování předepisuje nebo naopak zakazuje. Většinou však
zpříjemňují vzájemný styk (například zákaz mlaskat při jídle či kdykoliv
dělat zvláštní zvuky) a často vyjadřují jistou zdrženlivost a respekt k
ostatním, k ženám a starším (například přednost u stolu, ve dveřích).
Dodržováním etikety dává člověk najevo, že ví, „co se sluší“, a že tedy
do daného prostředí patří. Předchází tím konfliktům a zároveň se
brání nežádoucí důvěrnosti. (zdroj Wikipedie).
Slušnost je vrozená. Zdvořilosti se učíme.
Slušnost a zdvořilost. Výstižně pojmenoval
tyto vlastnosti zakladatel novodobé české
etikety Jiří Guth-Jarkovský, první ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka, který rozlišil
slušnost a zdvořilost. Slušnost je člověku
vrozená, je to „blahovolné a dobrotivé
smýšlení člověka vždy hotového k jistým
obětem a jistému sebezapření, jehož vyžaduje život společenský vůči spolubližním“.
Zdvořilost je uvědomělým vnějším výrazem
slušnosti. Slušnost může být člověku dána,
zdvořilosti je nutné se učit. Základem slušnosti je tedy úcta a ohleduplnost k bližním;
zahrnuje i úctu k sobě samému. Slušný
člověk zachovává ve všem míru. Slušnost
život společnosti umožňuje, zdvořilost jej
usnadňuje. Zdvořilost je úmyslné omezení
vlastního individualismu, egoismu, je dobrovolným podřízením se platným normám
a pravidlům společenského života.
Několik základních pravidel etikety:
Ve společnosti si nejsme všichni rovni.
Při příchodu do společnosti především
zapomeňme na ústavou zaručené právo
rovnosti. Existují lidé společensky významnější a společensky méně významní – s tím
se musíme smířit. Stále považujeme
za ušlechtilé vytvářet komfort společensky významnějším osobám. Kdo to je?
→ Společensky významná je žena,
starší, nadřízený. Těm prokazujeme
úctu, vytváříme jim komfortní podmínky (pomáháme jim do kabátu, otevíráme jim dveře, usazujeme je na čestná
místa u stolu nebo v autě). K těm třetím
zařadíme i klienta, obchodního partnera, hosta, tedy ty, které bez ohledu na
pohlaví nebo věk zařadíme do kategorie
významných osob. Nade všemi kategoriemi stojí osobnosti z kategorie VIP
– ústavní činitelé, celebrity, zahraniční
hosté).
→ Muž se představí, ale žena nabízí ruku.
Muž se představí ženě jako první a nato
se představí žena muži, případně nejdříve představí hostitel muže ženě a potom
ženu muži. Součástí představování je ovšem i vzájemné potřesení rukou - a tady
pozor: ačkoli se jako první představuje
méně významná osoba (muž), ruku podává nejdříve společensky významnější
osoba (žena).
KALENDARIUM 2015
DATUM
AKCE / VELETRH
13. – 17. 4. 2015
MESSE Hannover
15. – 6. 4. 2015
Zákaznické a distributorské dny
20. – 24. 4. 2015
CIMT Peking
12. – 15. 5. 2015
MACHTECH Budapešť
19. – 22. 5. 2015
MSV Nitra
25. – 29.5.2015
METALLOOBRABOTKA
4. 6. 2015
Den SANDVIK
6. 6. 2015
PR – Den otevřených dveří, KOVÁK FEST
9. – 12. 6. 2015
ITM MACH TOOL Poznaň
18. 6. 2015
Den PRAMET
24. 6. 2015
Den NESKAN
27. 6. 2015
PR - KOVÁK CUP
14. – 18. 9. 2015
MSV Brno
30. 9. – 2. 10. 2015
TOOLEX Sosnowiec
5. – 10. 10. 2015
EMO Milano
5. 11. 2015
Dny SEMACO
27. 11. 2015
Dny TAEGUTEC
27. 11. 2015
PR – Mikulášská, akce pro zaměstnance
→ Tykání navrhuje žena muži.
Oslovení má několik stupňů důvěrnosti: nejformálnější je vykání a užívání
příjmení – „pane Nový“. Přechodem k
důvěrnějšímu oslovení je vykání, ale
s užitím rodného jména: „Petře, povězte
mi…“ Nejosobnější je tykání: „Petře, řekni
mi…“ Až ke třetímu stupni, k tykání,
potřebujeme souhlas obou stran. Vykání
a oslovování rodným jménem je stále
ještě na úvaze toho, kdo oslovuje. Tykání
navrhuje vždy společensky významnější
osoba a teoreticky ho nelze odmítnout,
stejně jako napřaženou pravici. Jediná
výjimka je tykání na pracovišti. Tam je
návrh na tykání jen v rukou šéfa, byť je
mladší a muž.
→ Při vcházení do budovy nebo do místnosti dává muž přednost ženě. Nejen
to, otevře jí dveře, podrží je, aby ženě
umožnil pohodlně vstoupit dovnitř.
V některých případech však jde první
muž, a to tehdy, jedná-li se o prostory
pro ženu neznámé, riskantní, neobvyklé, tedy taková místa, kam by měl
muž ženu uvádět nebo ji zde dokonce
chránit. Přednost mají vždy ti, kteří
z budovy nebo místnosti vycházejí, před
těmi, kteří vcházejí dovnitř. Výjimku učiníme v případě výrazně staršího nebo
hendikepovaného člověka, tomu dáme
přednost, aby nemusel čekat.
„Etiketa je jen jiné jméno pro laskavou
mysl. Člověk, který by řekl: Neznám etikety, ani si neuvědomuje, že vlastně praví:
Neznám zdvořilosti ke svým bližním!
Avšak naštěstí je stále mnoho lidí dychtivých pomoci jinému a prokazovati drobné
zdvořilosti, jež zahřívají srdce a povzbuzují
ochablého ducha. Etiketa a zdvořilost jsou
slova souzvučná.“
Americká básnířka Ella Wheller –
Wilcoxová (1850 – 1919)
V článku byly použity citace z knihy
Ladislava Špačka – Velká kniha etikety.
Martina Kultová
pro jaro je stručný:
atakovat nejvyšší příčky
Momentálně šestý celek Fotbalové národní ligy
FC MAS Táborsko jde do jarní části sezony s novým trenérem
Radimem Nečasem, stabilizovaným kádrem a snahou
atakovat nejvyšší příčky tabulky.
Šéf klubu Jiří Smrž na předsezónní tiskovce
uvedl, že tým má za úkol hrát dobrý
fotbal, který přivede do hlediště co nejvíce
diváků.
„Jsme-li šestí, chceme být pátí, až budeme
pátí, budeme chtít být čtvrtí. Nevyhlásili
jsme však, že mužstvo má hrát na postup.
Naší prioritou zůstává budování nového stadionu,“ sdělil Jiří Smrž. Co se týká
stadionu v Kvapilově ulici, první etapa pro
2. ligu má po získání všech povolení začít
do konce května. Klub, který bude hlavním
investorem, je tlačen i pětimilionovou
dotací od města Tábor, kterou musí využít
do 31. srpna 2015.
Trenér Radim Nečas (vystřídal Petra
Frňku, který zamířil do Baníku Ostrava)
převzal první tým FC MAS Táborsko začátkem ledna a brzy poznal, že je velmi dobře
technicky vybaven a připraven zejména
na útočnou hru. „Chceme praktikovat
kombinační, útočný fotbal. Chceme
být silní na míči, mít co nejvíce dotyků.
Mužstvo je vyladěno směrem dopředu,
což je také vidět na nejvyšším počtu vstřelených gólů za podzim, ale také z prvních
sedmi týmů nejvíce inkasovalo,“ poznamenal Radim Nečas.
Surynek (Most), ze slovenské druhé ligy se
vrátil odchovanec Jiří Rabiňák (Michalovce)
a novou smlouvu podepsal Jiří Smetana,
který dosud nastupoval za B-tým.
Mužstvo do jarních bojů povede osvědčený kapitán Peter Mráz, který se na tiskové
konferenci uvedl: „Už se všichni těšíme na
první mistrovský zápas, na přírodní trávu.
Chceme každý zápas vyhrát, ale v kabině
se nebavíme o tom, kolikátí bychom měli
být.“ Spokojený s příchodem do Táborska
je i nový hráč Martin Surynek: „Jsem rád,
že jsem tady dostal příležitost, že mě kluci
vzali mezi sebe. Parta je tady perfektní. Budu se snažit, abych nastupoval
v základní sestavě a týmu pomohl,“ řekl
Surynek, který dosud nastupoval za Třinec,
TÝM MÁ ZA ÚKOL HRÁT
DOBRÝ FOTBAL, KTERÝ
PŘIVEDE DO HLEDIŠTĚ
CO NEJVÍCE DIVÁKŮ
Viktorii Žižkov a Most. Hráč ocenil, že kádr
Táborska je kvalitní, je dlouho pohromadě
a nedochází v něm k dramatickým odchodům a příchodům.
Luboš Dvořák, FC MAS Táborsko, Iva Ruskovská
MUŽSTVO JE VYLADĚNO
SMĚREM DOPŘEDU
Zimní příprava byla poměrně dlouhá
a odehrávala se především na umělých
površích a teprve až v závěru se hráči dostali na přírodní trávník. „Sehráli jsme jedenáct utkání, z toho v pěti zvítězili, ve třech
remizovali a tři jsme prohráli. Výborné
výkony jsme podali s Duklou Praha nebo
s týmem Mladé Boleslavi. Vyzkoušeli
jsme některé hráče a nakonec jsme kádr
uzavřeli s tím, že má dvacet hráčů a dva
brankáře,“ uvedl hlavní trenér. Mužstvo
po odchodu některých hráčů posílil Martin
Tisková konference k zahájení sezóny FC MAS Táborsko
FC MAS TÁBORSKO { DO JARNÍ SEZONY S NOVÝM TRENÉREM }
Cíl FC MAS Táborsko
17
18
TSPONZORUJEME { SPORT – KULTURA – FILANTROPIE }
SPORT
fotbal
FC MAS Táborsko
TJ Spartak MAS Sezimovo Ústí
hokej
HOCKEY CLUB TÁBOR, o.s.
plavání
TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA Tábor,
plavecký oddíl
atletika
TJ Vodní stavby Tábor,
oddíl atletiky
KULTURA
Táborská setkání
Festival vína
XXIV. Reprezentační slavnosti piva
Maturitní a jiné plesy
Sponzorujeme
Festival Pacovský poledník
Národní slavnosti „Jan Hus - Evropan nové doby“
FILANTROPIE
Cheiron T, o.p.s.
Fokus Tábor
Domácí hospic Jordán, o.p.s.
Asociace pomáhající lidem
s autismem Jižní Čechy, o. s.
Denní a týdenní stacionář Klíček
PROJEKTY A SPOLKY ZAMĚSTNANCŮ
FK Rašelina Soběslav
Táborská florbalová liga – tým Tazmanů
Leteckomodelářský klub v Sezimově Ústí
TJ Sokol Tábor, oddíl judo
TJ SILON Sezimovo Ústí, oddíl kuželky
Taneční studio M. Cheníčkové
Muži: 100 m, 400 m, 800 m, 3000 m přek., 110 m přek., dálka, výška, tyč, koule, oštěp
Ženy: 200 m, 400 m, 800 m, 100 m přek., dálka, výška, koule, oštěp
Úterý 28. července 2015 / stadion Míru v Táboře
začátek předprogramu v 17:00 hod. / hlavní program v 18:30 hod. / Vstupné 70 Kč
Generální partneři
Hlavní partneři
Obchodní zastoupení ČR a SR
Komerční ředitel
Obchodní manažer
prodeje strojů
Ústecký kraj,
Liberecký kraj
Plzeňský kraj,
Karlovarský kraj
T: +420 381 632 500
M: +420 608 181 316
[email protected]
DANIEL HORSKÝ
KAREL HRUŠKA
VÁCLAV ŠTĚDRONSKÝ
M: +420 775 876 604
T: +420 381 632 261
[email protected]
M: +420 777 356 670
[email protected]
M: +420 602 114 632
[email protected]
Středočeský kraj,
Hlavní město Praha
Jihočeský kraj
Pardubický kraj,
Hradec Králové
Kraj Vysočina
LADISLAV SEDLÁČEK
M: +420 724 256 505
[email protected]
JIŘÍ HEJHAL
M: +420 606 754 953
[email protected]
Moravskoslezský kraj,
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
MAREK PECHAL
M: +420 774 273 512
[email protected]
MIROSLAV KRIŽAN
Itálie, Španělsko,
Portugalsko, Maďarsko,
Rumunsko, Slovinsko,
Bulharsko, Balkánské země
Amerika, Afrika,
Turecko, Indie
FILIP WINKELHOFER
M: +420 777 433 622
[email protected]
Jihomoravský kraj
MICHAL HORÁČEK
M: +420 724 353 387
[email protected]
ZDENĚK ŠTEDRONSKÝ
M: +420 602 515 323
[email protected]
M: +420 775 886 988
[email protected]
PAVEL ŠIŠÁK
JAROMÍR LAHODNÝ
Slovenská republika
– západ
M: +421 918 990 199
[email protected]
Slovenská republika
– východ, střed
IVAN BENKO
M: +421 915 851 567
[email protected]
Obchodní zastoupení svět
Německo, Rakousko,
Švýcarsko, Benelux
Anglie, Francie,
Skandinávie
PETR KRÁL
PETR SCHORNÍK
M: +420 602 651 948
T: +420 381 632 286
[email protected]
M: +420 775 856 612
T: +420 381 632 552
[email protected]
Čína, Asie
Rusko a státy SNS
JAN CHYNA
ANZHELIKA YUDINA
M: +420 724 256 504
T: +420 381 632 751
[email protected]
M: +420 775 876 620
T: +420 381 632 507
[email protected]
PAVEL ČEJKA
M: +420 776 484 933
T: +420 381 632 573
[email protected]
ZBYNĚK SABINIOK
M: +420 775 875 118
T: +420 381 632 624
[email protected]
Obchodní zastoupení slévárna
Obchodní ředitel
JAN KOČVARA
M: +420 724 217 177
T: +420 381 632 504
[email protected]
Prodejce
německy mluvící země
Prodejce ČR, SR
JAKUB RAK
M: +420 602 578 227
T: +420 381 632 519
[email protected]
M: +420 721 068 461
T: +420 381 632 537
[email protected]
OLGA ŤOUPALOVÁ
Prodejce Rusko a státy
bývalé SNS
SERGEY DEMCHIKHIN
M: +420 775 599 801
T: +420 381 632 666
[email protected]
MAS HYDRO | divize hydroenergetiky a hydrotechniky
Vedoucí oddělení
OBCHOD MAS HYDRO
Referent
OBCHODU MAS HYDRO
FRANTIŠEK FIŠER
DAVID VAŇURA
M: +420 775 441 778
T: +420 381 632 294
[email protected]
[email protected]
M: +420 777 362 420
T: +420 381 632 384
[email protected]
[email protected]
SERVISNÍ CENTRUM MAS, HOT LINE, NÁHRADNÍ DÍLY:
T: +420 381 74 74 74 | příjem požadavků: www.kovosvit.cz/servis/
KONTAKTY
19
VÝROBNÍ PROGRAM
MCH Line
MMC Line
MCV Line
Horizontální
Portálová
Vertikální
OBRÁBĚCÍ CENTRA
MCV 754 ; 1016 QUICK
MCV 750
MCV 1000
MCH 500
MCH 630
MCH 800
MCV 1270
MMC 1500
MCV-MCU Line
MCV 1000 5AX
MCU 700V[T]-5X
MULTICUT 500i
MULTICUT 630
MCU 1100V[T]-5X
MULTICUT
Multifunkční
Vertikální
5–OSÁ A MULTIFUNKČNÍ OBRÁBĚCÍ CENTRA
SP Line
MASTURN Line
SP 280
SP 430
MASTURN 550i
MASTURN 820i
SPH 50
ROLLER
Soustružnická
centra
Speciální
technologie
Hrotové
soustruhy
CNC SOUSTRUHY
ROLLER 2800
VYDÁVÁ:
KOVOSVIT MAS, .a.s. | náměstí Tomáše Bati 419 | 391 02 Sezimovo Ústí | IČ: 260 47 284
KONTAKT:
+420 381 632 351 | E: [email protected]
REDAKČNÍ RADA:
Renata Vaňková, Martin Volný, Milena Filipová, Miroslav Lazar, Gabriela Jeřábková, Ladislav Dostál, Iva Ruskovská, František Veselý, Martina Šímová, Jan Chyna
REGISTRACE:
MK ČR E 17608
http://www.youtube.com/kovosvit
http://www.facebook.com/kovosvit.mas