pť***tavl"l}r:rm*

pť***tavl"l}r:rm*
Na výstavišti v Lysé nad Labem jsme při pří|eŽitosti loňských předvánočních trhů navŠtíviliexpozici
uměleckého řezbáře a restaurátora !':lrli,: šlr:Iily z ČervenéhoKostelce na Náchodsku. Jde o třiatři
ceti|etého uměleckého sochaře, který se podobných trhů zúčastňuje jen sporadicky, s cílem přispět
k navozenítépravé svátečníatmosÍéry.Pro představenísvé tvorby vyuŽivá předevŠímvlastní autorské
výstavy a rŮznáiezbáÍská Sympozia. Kromě domácích se jedná také o některá Významná řezbářská
sympÓzia v zahraniČí,na která je od roku 2009 pořadateli zván často jako jediný zástupce z České
republiky. Na třech ze sedmi loni absolvovaných zahraničníchakcích se mu navíc podařilo získat první
cenu publika, a to na sympóziích v 0ssaně (ltáIie), Les Collons (Švýcarsko) a St. Blasien (Německo).
KlíČemk dosaŽenítohoto ,,hattricku" je barokní umění, které Pavel Špeldanejen vystudoval, ale kterému
se stále věnuje a jehoŽ rysy se objevujítaké v jeho modernítvorbě prezentované doma i v zahraničÍ'
AutoI: lng' František NoVák
Kontakt: [email protected]
Foto: autoÍ a aÍchiv Pavla Špeldy
Pavel Špelda patřÍ k jedněm Z mála
óeských řezbářů' kteři se kromě V]astni
moderni tvorby Vénuji i baroknim sochám a plastikám do kostelů' Klasickou
fuorbou se zača| zabyvat už při studiu
na Škole uměleckých řemesel V Praze,
.,tere zahaji v roce 1992 a kde ho rejVíce bavily dějiny uměni a sochařStvi'
Zde ZískanéZáklady po maturitě dále
prohluboval absolvovánim celé řady
lúistr umělecký řezbář a Íestaurátor
Pavel Špelda se kromě vlastni moderní
tvorby zabývá také řezbami se sakrální
témalikou
pracovníCh StážiV zah raniÓi' ,,svoji první
zahraničnícestu jsern Uskutečn]l ještě
před maturitou a směřovala do Grazu
(Rakousko) na seminář Záchrana a re_
novace kostelnich mobiliáiů' poradany
rakouskou Hospodářskou komoroU' Po
maturitě jsem pokračoval V dalšímpětileterr StudiU sochaistvi a leSIaUroVáni
V odborných dilnách V NěmeckU a ltálii'
kde se mně začaly otevírat noVé obory'
jako pozlacování a restaurování staroŽitného nábytku' V roce 2oo] isem dostal možnost Wstavovat jako host spolU
S ASociací orientáln ích umělců na dvou
Wstavách V sydney (Austrálie), kde jsem
pak téměř rok pracovalv galeňi,'' zasvětil
nás Sochař do sVého v-Ztahu ke klasické
tvorbe. Po náVratu do Čech se v ranci
Živnosti, kterou založi] ještě při stud
_
rooe 1996, začal podilet na sochařsk:
\,ýdobe a restauroVáni interierů prvrlC'
kostelů a Vedle toho se ZaÓíná Věnova:
V
iVlastni moderni fuorbé' V roce 200a
přerušilVíCejak tři rokytrvajicim pobýem V Londýně' kde pracova
V tymu řemeslniků V nejvétšíangl cke
tuto činnost
rámařské dílně'
Polnane kultury a jeiich rozdílne un^-
ní daly PaVlU Špeldovi základ pro jehc
vlastni desrgn ' ktery je podle nékte.yt'
znalců umění hIuboce ovlivněn jeho klasickou tvorbou a diky němuž se dosta
i do povědomi organizátorů zahraničnici
sympózil' ''Při SVem prvnim Zahranicr'.
sympóziu V květnu 2009 v RakouskL
na kleré jsem se přihlásil Sám, jsem se
Diváky oceněná dila na sympóziích ve švýcarském Les collons a německem
St. Blasien
*:ř*ei st*vt"t !e iT'ie
Proto je nutné pouŽÍVat púVodní techniky opracováni a při restau rován Í také
dřevinu, ze které byly Zhotoveny dochoVané části. U nově řezaných sakrálních
soch musín mirno iiné Zachovat stejny
\rzhled, draper i roucha a VŠechny atributy nebo|i rozlišovaci znaky pro danoU
postavu, Z nichŽ nejdůleŽitějŠíje \^iraz' ''
charakterist;clq7Ťi lnaky pro neiz'rárrěj-
šíŽenskou biblickou postavu Pannu
Do povědomi zahraničních řezbářů se P. Špelda dostal diky své klasické tvorbé
Íozhodl pro hodně klasickou, ale poně-
kud odlehčenou praci' Mezl sochami
ostatnich čtrnáCti kolegů, které byly
naopak Velmi abstraktní, jsem poněkud
vyčníva|z řady' Nicméně práVě tím jsem
zaujal nejen náVštěVnÍky sympóZia, ale
i dvaz přítomných zahranióních řezbářů,
kteři se spolUpodili na pořádání podob-
lycl- akci ve slych zemich. Ta( se mr
dostalo dalŠlnopozvani neJprve k nlm
a poté i na dalŠíakce, kde už jsem se
a|e přiklonil k Většíabstraktnostl swch
Soch' Pro mne nejcennějši bylo sympozum V italske oSsané' kde jsem kromě
první ceny publika ZíSkal i třeti cenu od
odoorne poroly. Diky tomu budu mocr
roce 2011 Spolu se dvěma ltaly, kteří
se Un st l přede.n1ou' představ t SVo]i
Norou na sedmiWstavacn v severničas.
V
ltalie' Turne téchto vyslav' z nichŽ kaŽdá potrvázhruba měsic, začne 5' února
V Benátkách a po nich bUde následovat
Ferrara, Spinea, Castello Tesino, Borgo
ValsJgana' Tre'']to a L evico Tern']é. coŽ
Vidím jako svoji obrovskou příleŽitost"'
tl
pochlubil se nám Pavel Špelda s lrm.
Že Z tohoto důVodU Se i nadále hodlá
Věnovat klasické ivorbé (realismus a baroKo)' která mu zejmena V CR stále pli-
nášiZakáZky.
V
rámciklasické tvorby se řezbář ZabWá
jak restaurováním, tak i ýrobou noých
Soc1' piicemž gro je1o Zaka7ni{.j tvoři
SpráVci larnostl 7 cele republiky' NoVe
plastiky' Vetšlnou baÍokni' VyřeZáVá
Z lÍpového dřeva a nejčastě]i ]de o reprodukce původnrch soch' ktere V minulosti tvořily součást mobiliářů kostelů
a postupem času byly Zničeny nebo
odcizeny' ,'Jako předlohU WuŽivám fotodokumentaci, pokud existuje, a nebo
wcházim z celkového charakteru interiéru' Asi nejhorši jsou restaurátorské
práce v koste|ich, jejichŽ interiéry byly
7a totalhnl-o reŽirrL zaněrrě Zce|a Zničeny. Vtěchto připadech Se mohu opřit
zpravidla jen o staré, zaŽloutlé a nezřidka idosti pon čenéčernobíléfotogrďie
či o \,zpomínky pamětníků a návrhy na
nové části interiéru pak skládám dohro1]ady doslova jako nozaiku, vtJhu.e
nás do své clnnosri řezbář a po<racuje:
,,NoVá socha nebo restaurovaný pruek
nesmÍ nijak narušovat celek interiéru'
U sakrálnich soch je nejdúležitějšíjejich výraz (basrelié' zvěstování Panně Marii
pro kostel sv. Bartoloměje v BÍně - Žebětině)
MariijsoU podle Pavla Špeldynapř' rouska na l'lave a spec f c<.ý Wra7 V obliče l'
Kromětoho by neměla mitZr'ednuté ruce
nebo rozev|áté V|asy' coŽ jsou typické
Z1aky pro da ši znamou světici. l\.4aři
MagdalénU. ''Atributy u méně Známých
světců nebo někteÚch sousošíWhledáVam V ooborne lireratLře rebo WuŽlvaÍ]'
s\Úch známosti mezi duchovními osobami' Některá díla konzultuji i s Vice lidmi
a časlo l někol krat' a to obwkle Ve fa7i
náVrhu během Vlastní řezby a V průbéhu
'
povrchoVé úpravy polychromováním "
'
doplnil sochai S tim' Že WŠepopsanýn
způsobem vznikalo např' ijeho poslední
sakrálnidílo' dokončenév Ilstopadu minulého roku' Jde o 2,1 m\,ysokya1,3m
široky bast eliéíZvěslováni Panně Maril'
který Zhotovil pro jeden Z o|tářů kostela
sv. Barto omete v Brne - Zelretrne.
oblíbenou činnosti Pavla Špeldy U klaSiCke tvorby je Již Zm'něna povtchová
Lprava polychro'novan n' Často je
doplněna zlacenim' které se provádí
plátkowm zlatem o |.zosti 22 nebo 24
kaáŮ' ,'Řezba u sakrálních soch je dost
náročna na luce' Proto se ýdy těšim
na povrchovou Úpravu, klerá je pro me
jakousi relaxačn ííéŽi''' doplňUje S dovětkem' Že po nakřidování povrchu Sochy
Se do jisté miry Vytratí propracovanost
řezby. JednotliVé ornamenty je VŠak
moŽné před Vlastnim malováním azlacením znovu obnovit jemnými tahy dlátem
do křidy' ,,V připadé, Že nová plastika
je součástÍinteriéru, kde ostatní prvky
nebyly restaurovány, musim U níprovést
]eště patinováni, čímŽdosáhnu umělého
Zestárnuti'" Wsvětluje autor a záVěrem
našeho rozhovoru dodáVá, Že ceny
Sakrá nich dél Se StanoVUjí individuálně
a u samostatné postawVysoké do dvou
metrů se pohybují do Wše 2o0 tis. Kč'
cp.]a konkrctn' p asliky záV sl V prv1l
řadé na Velikosti a množství pouŽitého
materiá|U a na celkovém provedení. To
znamená' Že např' celopohledová sochaje drďšl nez trojslran1ě opracovara
plastika určená pro UloŽenído Wklenku'
Výši ceny dále JÍčulemnoŽstvi a sloŽitost atributů' způsob ošacenÍneboli to,
iestli roucho světce či Světice ie hladké
nebo naopak bohatě řasené apod.