Slovo úvodem Co je čas - AC, Křesťanské centrum Český Těšín

Pod
zim
200
5
Život v centru Boží vůle • život v centru Ježíšovy lásky, přítomnosti i moci • život v centru zájmu Boha i lidí • život v Křesťanském centru
Č
Slovo úvodem
as běží neuvěřitelným tempem. Ani jsme se nestačili pořádně ohřát a užít si letní pohody a už je tady
zase chladno, mlhy, bláto a další neklamné znaky podzimu. Ještě máme živě v mysli dovolenou a už ze
všech stran slyšíme, že je třeba myslet na blížící se Vánoce
Čas se nedá zastavit, čas běží jak řeka, čas… Proč opakuji
pořád slovo čas? Protože je hlavním tématem nového čísla „občasníku“ Života v Centru, který právě držíte v ruce.
K tématu „čas“ mě přinutil zejména článek milého bratra
Vladka Ruckého, kterého znají mladí ve sboru pod jménem
„bratr Atom“. Jsem rád, že je tento bratr členem našeho sboru, jelikož věřím, že mě bude i nadále zásobovat svými články. Jsem rovněž rád, že nám s časopisem, s jeho korekturou,
začala pomáhat Karla Casadiová. Pokud, ale uvidíte někde
chybu, nesmíte se na ni zlobit, jelikož se do časopisu někdy
dostanou i články po uzávěrce, které nemohla vidět.
Čas je ale, po bližším přečtení, náplní vlastně všech článků. Když píšu tento úvodník a přemýšlím o čase, vzpomněl
jsem si na přednášku na vysoké škole, kde nám jeden starší profesor vysvětloval „čtvrtý rozměr“, tuším ve spojitosti
s teorií relativity. Pokud si představíme dvojrozměrný prostor (plochu) a představíme si jednotlivé body pohybující
se tam, jak je legrační tento rozměr z pohledu bodu, který se pohybuje ve třech rozměrech (může utéct z té roviny
ještě nahoru, nebo dolů)! Něco podobného je s přidáním
čtvrtého rozměru, který chápu jako nebeský prostor. Dokonalý prostor, bez našich omezení. Už jste viděli film Matrix?
Hmm, nechám toho, je to už trochu moc nad naše chápání,
ale i k tomuto přemýšlení mě přiměl článek bratra Ruckého.
S posledními časy, s odstoupením od Pána je spjat článek
o pořadech BigBrother a VyVolení, kromě toho je časopis
nabit po okraj mnoha dalšími články, kázáními a svědectvími. O Namaxu, o nové hudební skupině, o dětské církvi,
zkrátka o tom, co se děje v Křesťanském centru, čili co přinesl čas do našeho sboru .
Přeji příjemné čtení.
Jindřich Novák
Č
Co je čas …?
as si vymysleli lidé, aby věděli od kdy do kdy a co za to?“ I toto je jedna
z možných variant definice času. Velmi často, když člověk něčemu ne„
rozumí, tak danou věc zlehčuje, ironizuje, mávne nad problémem rukou a „nechá plavat“. Avšak velmi často již v následujícím okamžiku právě
onu neznámou používá k vlastní obhajobě své vlastní neznalosti daného
problému a zaštiťuje se tak sám před sebou tím, že vyvyšuje své nechápání nad daný problém, a tím získává jakýsi pocit sebeuspokojení a vyřešení
daného problému. Právě v problematice času si to můžeme ukázat na rčení: „Nemám čas se zabývat hloupostmi“ a jde se dál. Otázku času tak velkoryse přenechává filozofům, fyzikům, matematikům s tím, že nemají co
dělat, ať zkoumají tedy co je čas. Pro něho (a pro veliké procento nás) čas
představuje pouze dobu, v níž hledáme odpovědi na to, co mi čas dá, jaký
budu mít z něj zisk a kořist, jak veliké bude moje obohacení v rozmnožení mého majetku a tím i velice často vyvýšení mé osoby a mého postavení.
Má vůbec čas nějaký smysl, nějaké poslání a nebo jak jsme si v úvodu naznačili, jest prostým výmyslem člověka, aby věděl, kdy se má pohodlně
usadit ve svém křesle, aby mohl stihnout začátek televizních zpráv, anebo
aby nepromeškal zahájení nějaké „super super šou“?
Tak často vlastním znehodnocováním času, v alkoholických opojeních,
karetních risků a i marně očekávaných miliónových výher rulety, na hracích automatech, v osobní lenosti, v prostopášnosti hrátek (slovy Mistra
Jana Husa) dívek povětrných a dalších desítek zábav a rozptylování, utápíme čas, a aniž bychom si to uvědomovali, dáváme za pravdu antickému
filozofu Senekovi, jenž tento způsob života označil slovy „Stále naříkáme, že nemáme čas, máme málo času. Jenže si žijeme tak, že bychom ho
mohli i rozdávat. Čas bez obsahu, bez hodnoty, bez naplnění jeho smyslu,
odchází od nás a ztrácí se tam v dalekém příštím, kde snad ani nedohlédneme, kde však bude ležet onen pověstný účet – Má dáti – Dal a kolonka
pro vyplnění oněch položek, žel často bude prázdná. Jak obhájíme a zdůvodníme manko, nezaplaceného daru, jejž jsme pro svůj život obdrželi?
Pro všechny nás byl určen 24 hodinový den a 60-ti minutová hodina a jen
a pouze na každém z nás záleží, jaký obsah, smysl dané hodině, danému
času nám darovanému dáme. Četli jste správně (není to překlep ani omyl
autora statě) nám darovanému dáme, že totiž ČAS JE DAR! Čas daný každému jednomu z nás při našem zrození a trvající po dobu dovršení našich
dnů (rozuměj smrtí). Ano, ČAS JE DAR OD BOHA – je to boží dar člověku – Bohu je člověk zodpovědný za tento čas a Bůh bude požadovat cenu
za hodnotu tohoto daru. A bude hrozné předstoupit před Boha s dlaněP.S. Chystáme vánoční číslo časopisu, kam by bylo dob- mi prázdnými, anebo snad ještě hůře s dílem práce rukou našich, o nichž
ré otisknout některá svědectví, zamyšlení a také výborné Bůh řekne – „Nemám v nich zalíbení“. Je na každém z nás, co s touto hoda osvědčené recepty na vánoční stůl. Čekám na vaše diskety notou, tímto darem každý z nás uděláme.
Věřím, skutečně někdy je těžko chápat a pochopit to, co jest jaksi mimo
a maily [email protected]
naší možnost uchopení, zvážení, změření našim přirozeným metrem či
nějakým měřidlem. Ale při snaze o pochopení a vnoření se do problému
jistě odpověď najdeme. Čas není věčná hodnota – neexistoval vždy, jako
nebude existovat stále. Čas vznikl v okamžiku prvního dne stvoření. Vznikl jako další atribut v okamžiku, když Bůh stvořil nebe a zemi – tj. hmotu
a prostor. (více o tomto v knize „Co je pravda …?“, která je t.č. v rukopise). A přesto vše vnucuje se mi k účelu připodobnění času výrok starořeckého filozofa Herakleita, jenž řekl, že „Dvakrát do téže řeky nestoupíš“
– sice dle jména ano, ale ne obsahu. Protože hodnota řeky, jenž v okamžiku
našeho vstupu obmývá náš nárt, lýtko jednou toto obejme – očistí, nese
naší hodnotu bytosti dál, kdy v okamžení příštího zlomku sekundy přité-
Představujeme nové diakony
ká nová čistá voda. Tak i tento pojem čas ké kvalitě obdržel – totiž ztráta času. A ne- města Efezu napsal : „Dávejte si pozor, jak
zůstává a přetrvává s námi – prochází naší ní větší nenahraditelné ztráty než ta, kte- žijete, abychom si nepočínali jako nemoudbytostí, naším životem a snímá z nás hod- rou není schopna vrátit ani celá věčnost. ří, ale jako moudří. Nepromarňujme tento
notu, kterou jsme mu v daném okamžiku Ceně a hodnotě času porozumí každý, kdo čas – dávejme mu smysl, zhodnocujme ho!“
dali. A nevyplněný čas láskou a v lásce ko- o ceně a hodnotě času se alespoň zamyslí (závěrečný citát je volně parafrázován aunané veškeré naše dílo, veškerá naše práce, a pak nakonec i pochopí. Ale to chce chtít torem).
pochopení Boha a slavení a vzdávání Mu – vždyť přeci nemůžeme být zahanbeni pocti a úcty Jeho Majestátu – žel, jest ztráta znáním již z před 2 000 léty, kdy jistý pisatel
Vladislav Rucki
tohoto největšího, co člověk v oné fyzic- biblické knihy – apoštol Pavel, v dopise do
Rozhovor
M
ohl bys představit sebe a svou
rodinu?
V tomto měsíci mi bude 44 let.
Pocházím z malé vesnice u Přerova a po
studiu na VŠB v Ostravě jsem v těchto kon-
činách už zůstal. Samozřejmě také proto, že
odsud pochází moje manželka. Jsem ženatý
19 let a máme spolu 3 syny. Nejstarší je Jakub (17 let), potom Honza (16 let) a Adam
(13 let). 10 roků jsme bydleli na Svibici a v r.
1997 jsme se přestěhovali do
obce Dolní Tošanovice, kde zakoušíme
Boží.požehnání dodnes.
Jak ses dostal do našeho sboru?
Asi 3 roky jsme dojížděli do CB v Ostravě, ale po prázdninách roku 2002 nás Pán
obrátil na opačný směr a 1. září 2002 jsme
vyrazili hledat nový sbor. Zastavili jsme autem před KC v Českém Těšíně, kde smíme
díky Bohu parkovat i dnes.
Co obnáší tvoje služba ve sboru?
Co se týče mé nebo naší službě ve sboru.
Manželka slouží seniorům v Domově důchodců, společně jsme zapojeni v dorostu
a tento rok jsem se stal diakonem. Na hodnocení velice krátká doba, ale vím , že Bůh
hodnotí naši věrnost a proto chceme s Boží
pomocí zůstat věrni ve všem, co je dobré.
Co bys chtěl vzkázat čtenářům?
Chtěl bych končit slovy Pána Ježíše ze
Zjevení. V 2 kp. Vidíme jako na modelu, zda
s Janem Hlávkou
církev dělá všechno správně, jejich skutky
byly dobré, měli trpělivost, vytrvalost, rozlišovali, kdo jsou praví a nepraví apoštolové,
byli věrni Pánu, ale tu základní věc, která
je pro Pána nejdůležitější, ztratili. Ztratili
svou první lásku k Ježíši.
Pán Ježíš říká něco velice důležitého. Při všech
našich službách, které děláme, i když jsou všechny
v jeho jménu, nezáleží na
tom, jak jsou velké nebo
jak si jich církev váží. Ježíš
se nás ptá: Je v našich životech a ve všem co děláme ta
první láska?
Přemýšlejme o Otci, který
chce sdílet svoje srdce s dětmi a děti křičí jen dej..dej .
dej. On ale chce s nimi sdílet
ty nejhlubší věci života. Uvědomujme si, že jsme ovoce jediného zrnka,
které zemřelo, padlo do země a vyrostlo. Jediné zrno pšenice Ježíš, přineslo množství
pro celý svět. Apod. Pavel tomu rozuměl.
Radoval se ve své chudobě, ve svých váháních, ve svých pokušeních v utrpení pro
Krista. Lidi tohoto druhu Bůh dnes vyhlíží.
Něco takového je možné jenom na cestě, na
níž máme život ukrytý u Ježíše, pak se nemusíme dívat na to, co je kolem nás, nebo
co Bůh činí kolem nás, ale ptáme se: Činíme Jeho vůli? Činíme všechno ve víře, poslušnosti, lásce pro slávu Boží? To je podle
mě ta nejdůležitější věc. Jestliže se dívám
na Ježíšův život, vidím s velkým překvapením, že cokoliv Bůh skrze něho během těch
tří a půl let učinil, všechno to jakoby zaniklo, přišlo nazmar. Lidé si mysleli, že své
zázraky činí z ďáblovy moci, mnozí z jeho
učedníků ho opustili, nakonec ho opustili
všichni a byl úplně sám. Měl ale tu vnitřní
jistotu, že se líbil Otci a že vždycky činil to,
co se líbilo Otci. A to mu stačilo – Stačí to
také nám ?
Díky za rozhovor.
Sestře
Roztáhnout ruce a letět....
...dotknout se nebes,
jsou modrá a daleká,
jako tvá láska,
čistá a hluboká.
Postavit žebřík,
vysoký do nebe,
tobě se přiblížit,
kdo jen to dovede?
Dveře jsou otevřeny
a zveš mě dál.
Jak projít oponou
představ a předsudků,
do svatyně svatých,
bez obav, bez smutku?
Oblékám šaty,
tvou láskou utkané,
jsou čistě bílé,
bolestí protkané.
Bojím se podívat,
pohlednout do očí,
bojím se zvednout zrak,
srdce se rozskočí.
Tichý hlas...
hladí mě milý…
Neměj strach,
pozvedni hlavu,
jsi pro mě jediná,
jediná z davu.
Podej mi ruce své,
tvé jsou mé paže,
přijmi mé objetí,
platil jsem draze.
Pohled´mi do očí,
bez strachu, hany,
miluji cele tě,
jsem milovaný.
Jsem ženich tvůj
a toužím po tobě,
napít se chvály tvé
plnými doušky,
kochat se doteky
modlitby tvé,
vést dlouhé rozhovory,
při nočním sezení,
zapálit svíčky pokoje
a hořet spolu.
Jindřich Novák
Radka Kelerová
Život v centru, podzim 2005 strana 2
Život v centru
Namax Český Těšín
Nemlčeli jsme
P
rázdniny jsou definitivně dět, že mladí lidé patřící do Boží rodiny dou konce a mnoho mladých káží opravdu žít „namax“.
středoškoláků po dvouměNejvíce času jsme trávili na street-teasíční přestávce zasedlo do školních mech a v čajovně. Tam se nám podařilo
lavic. A právě toto období si mladí seznámit se a navázat vztahy s různými
křesťané z Českého Těšína vybrali teenagery z našeho města, kteří by možná
jako čas, kdy uspořádají ve městě o křesťany jinak nezavadili. Mnozí z nich se
již druhý ročník festivalu zvaný zajímali o otázky týkající se Boha, křesťanNamax. „Festival“ je však pojem ství a duchovního života a byli jsme rádi, že
velmi abstraktní a tak jsme do jsme s nimi mohli hovořit a některým tak
poslední chvíle nevěděli, co od i zvěstovat evangelium.
toho máme čekat. Gigantičnost
Dnes a denně potkávám mladé lidi, kteří
celé akce zaskočila zprvu nejen si uvědomili, že život není jen výplod evonás, ale obzvlášť ty, kteří se nezú- luce, hmota, náhoda, ale musí za tím být
častnili prvního ročníku festivalu. něco víc. Dnešní svět nabízí velké množství
Po celý týden několik set křesťanů bludů a falešných učení, které vedou tyto
téměř z celé České republiky mělo hledající osoby špatným směrem a lidé se
zajišťovat program, jako jsou work- k nim snadno přikloní. Jsem rád, když se ve
shopy, semináře, sporty, přednášky městě může zvěstovat evangelium vedouna školách, happeningy, street-tea- cí k životu a že ho někteří uslyší dříve než
my, koncerty a v neposlední řadě nějaké scestné učení. Evangelium by mezi
mládeží v každém městě naší země mělo
také úklid a kultivaci města.
Zaměření celé evangelizace znít čím dál tím častěji, a právě k tomu nanebylo ovšem ve veřejném zvěs- pomáhají festivaly, jako je Namax.
tování evangelia z pódií a reproJsem rád, že Namax mohl proběhnout
duktorů, ale hlavně v osobních v našem městě a věřím, že to není poslední
rozhovorech a svědectvích. Chtěli akce tohoto typu, která u nás byla uspořájsme ukázat lidem Boží lásku a zá- daná. V Bibli je jeden verš, který když čtu,
jem, a také jsme chtěli zbourat myl- tak cítím, že je určen mně a naší mládeži.
né představy o křesťanech. Kdekdo
„Neboj se! Mluv a nemlč, protože já jsem
si totiž pod tímto pojmem představí s tebou a nikdo ti neublíží. Mnozí v tomto
vážné a nudné lidi mluvící nábožen- městě patří k mému lidu.“ (Sk 18,9b–10)
skou řečí a nevylézajících z kostelů.
Bogdan Cienciala
Obyvatelé města tedy mohli vi-
B
Čajovna
ěhem festivalu Namax
v Českém Těšíně jsme měli
možnost postavit tři stanové čajovny v různých částech města.
Já jsem měl na starosti jednu z nich,
konkrétně tu na sídlišti ve Svibici.
Čajovna byla postavena na velmi
dobrém místě, nacházela se blízko cesty, kudy denně procházelo
mnoho lidí ze Svibice do města
a opačně. Už samotné stavění čajovny bylo pro mě velkým povzbuzením, protože v pondělí ráno
přišlo asi čtyřicet ochotných lidí
a práce byla během hodiny hotová. Dobrým nápadem se ukázalo vytvoření podlahy nejen ze samotných
koberců, ale kombinací dřevěných
palet, kartonů a koberců, což přispělo k pohodlí návštěvníků, a zároveň
koberce nebyly vlhké od země.
strana 3 Život v centru, podzim 2005
Jsem také rád, že se našlo dost jak mladých, tak i starších bratří a sester z našeho
sboru AC a sboru ČCE, čímž byla bezproblémově zajištěna obsluha a hlídání čajovny. Povzbudilo mě také zapojení naší
mládeže do rozhovorů s mladými lidmi
ze Svibice. Právě osobní rozhovory tvořily
podstatu smyslu čajovny a během Namaxu
jsme mohli navázat spoustu nových vztahů, mluvit o různých problémech, sdílet se
osobním svědectvím a odpovídat na otázky
týkající se křesťanství, Bible, atd. Mnozí lidé
poté přehodnocovali svůj pohled na Boha,
křesťany a církev.
Celkově byla čajovna během Namaxu pro
mě osobně obrovským povzbuzením a výbornou zkušeností. Akce tohoto typu byla
určitě přínosem jak pro naší mládež, tak
pro hledající lidi v našem městě.
Bogdan Walek
AC Křesťanské centrum Český Těšín
Život v centru
U
Pár slov o hudbě
rčitě jste si mnozí z vás stihli po- věci se svou rodinou a také s Bohem. Jak to
všimnout, že jednou za čas stojí dopadne uvidíte sami.
v sále na pódiu několik mladých lidí,
kteří při rytmické muzice velmi rychle mlu- Na okraji města, asfaltová cesta, v betonoví a myslí si, že dělají hudbu. Pokud patřívé džungli je to jedna ze sta.
te mezi „dříve narozené“ a ještě jste se ne- Vede přes řeku, pak chvíli podél břehu, jen
slabá vrstva sněhu jí poskytuje něhu.
setkali s takto podivnou hudbou, tak vězte,
že jste právě narazili na Hip-hop, což je reHvězdy nejsou vidět, jenom šedé mraky,
v tichosti noci slyším jen vlaky,
lativně mladý hudební styl, kterým jsme se
rozhodli oslovit Svibici.
Které jedou odnikud nikam, jako můj život
Na základě pozorování jsme přišli na to,
- v hlavě si říkám.
že Hip-hop je v našem městě jedním z nej- Když téměř poslepu kráčím podél vody, zarozšířenějších hudebních stylů, a proto
slechl jsem smích z jedné hospody
se tento styl snažíme využít ke zvěstování Pochybné pověstí, ale proč nezávidět, když
Evangelia. Celé seskupení se jmenuje SOS,
smích znamená štěstí,
což je zkratka pro „save our souls“. Pro tex- tak žárlivě zatnu pěsti a v tom, když odbočím na předměstí
ty a poselství v nich obsažené jsem zvolil
netradiční způsob. Texty jsou mnohdy tvrslyšel jsem zvuk rozbité sklenky na tisíc
kusů, jako mé myšlenky,
dé a některým lidem se zdají až morbidní,
co se mi v hlavě honí, že má holka slzy
ale mají skrytou hlubokou pointu, která
jednoznačně ukazuje na Boha a jeho pravironí, že je mi smutno po ní,
dla, které nám dal pro život. Snažím se je že nerada se hádá, že pořád mě má ráda, že
neměl jsem jí dneska ukazovat záda.
situovat tak, aby se v nich našel každý obyAle co mě na tom všem nejvíce tlačí, že
čejný, nevěřící, mladý člověk. Ne vždy je na
sem tam jí dát pusu asi nestačí.
konci příběhu happyend, ale každopádně
je konec tak trochu jiný, než většina poslu- Vždyť já jí miluju víc, než kdo vůbec tuší,
tak proč jsem to nikdy nepošeptal do jechačů po celou dobu čekala. Mezi písněmi
jich uší.
je občas třeba vysvětlit jaké poselství píseň
nese a často se to dá propojit i s osobním Kdyby byl čas, ale to je to kdyby, až budem
spolu zas tak napravím své chyby
svědectvím, takže je důležité, aby písně zpívali křesťané. Já osobně i celá skupina se
a problémy sfouknu jako bílou svíčku,
hodně modlíme za inspiraci a požehnání
- když minul jsem holku - s rybičkou na
do celé této služby a věřím, že budeme-li
tričku,
mít správné postoje a motivaci k této služuž jsem jí viděl, jak vytahuje letáček, udělal jsem kličku a pak ještě pár
zatáček.
Chytře jsem jí zmizel, ať vrátí se
do hrobu, na Boha nemám čas
v tuhle uspěchanou dobu.
bě a samozřejmě, v neposlední řadě, bude-li Bůh chtít, že se naše služba rozvine. Prozatím jsme pořád jen v začátcích a proto se
za nás prosím modlete.
Aby jste věděli o čem je tu řeč, rozhodnul jsem se předčasně zveřejnit text poslední naší písně. Píseň se jmenuje „Včelka“ což
je přenesený výraz pro „kulku“. Je to příběh
o muži, který umírá a zjišťuje, že je ještě
mnoho věcí, které v životě nestihnul. Nejspíš si myslel, že bude mít ještě hodně času,
dát si život dohromady. Prosí proto Boha
ještě o pár minut navíc, aby mohl urovnat
Lampy házejí stíny do zamrzlé hlíny, v tom proti mně stojí muž, na
sobě tmavé džíny,
na těle hnědou bundu, na nohách
mokasíny, měl něco přes dva metry
- asi mám vidiny.
Dostal jsem šok, až u srdce mě bolí,
s výzvou „Naval prachy!“ na mě vytáhl pistoli A pak bez varování vyletěla střela, mezi paneláky ozvěna zazněla
jakoby štěkal pes - zachvátil mě děs, protože den posledního odpočinku nastal právě
dnes. Vypuštěná střela zamířeno měla
mezi moje oči přímo do čela.
A sám sebe jsem se zeptal proč právě teď,
když mezi mnou a mojí holkou je ocelová
zeď,
Kterou jsem postavil z nesmyslných hádek,
za všechny moje chyby bych si nakopal
zadek.
Kdyby mi ten Bůh dal ještě života hodinu,
nakopl bych mašinu a navštívil rodinu
A mamce bych řekl: „Fakt jsem tě měl rád.“,
akorát jsem to na sobě nikdy nedal znát.
Ostatním členům rodiny bych řekl něco
stejného, omluvil bych se za vše, co učinil
jsem zlého.
A pak bych urychleně svou holku navštívil
a splnil bych jí všechno co jsem jí kdy slíbil. Pak líbal bych její obličej hladký, zapomněl na hádky, kéž by se to dalo všechno
vrátit zpátky.
Nikdy jsem jí neřek, že je má hezčí půlka, ale teď už je to jedno, když na mě letí
kulka. A pak kulka dopadla na hlavu mojí,
i největší kovboji se v této chvíli bojí.
Pak nevím co se stalo, všechno zčervenalo,
mé bezvládné tělo se k zemi sesypalo.
Už nevidím světlo a neslyším zvuky, cigáro
vylétlo z mé bezvládné ruky.
Kouř se oddaně line ze zbraně, já přemýšlím co je tam na druhé straně.
Tělo mě zebe, ptám se sám sebe, čeká mě
peklo a nebo snad nebe?
O kterém mi kdysi babička četla, prý je
tam tunel a na konci oblak světla.
Když vzpomenu si na to mnoho let zpátky,
považoval jsem to vždycky za pohádky,
kterými se straší jen malé děti, ale když
kulka vyletí a staneš se obětí
je pozdě přemýšlet jestli Bůh je nebo není,
protože tvé věčné zatracení už stejně nic
nezmění.
Ale už mizí zděšení z mé ustrašené tváře,
přede mnou je tunel a na konci záře.
Světlo je bílé, celé plné krásy a pak slyším
hlasy až se mi zježí vlasy
a náhle jsem v místnosti, což mi neleze do
hlavy, nade mnou stojí bílé postavy.
Promluvili na mě, já vzduchem plním plíce,
„Přivezli vás včas do městské nemocnice“.
Tak to je zázrak, kdo by tomu věřil, že jsem
střelu do hlavy v pohodě přežil.
Teď chci v životě změnu, majetek nemá
cenu, když nezažiješ lásku, když nemiluješ
ženu.
Dokud jsi tady buď s Bohem smířený, jak
budeš stát před ním je už pozdě na změny.
Dej si dohromady všechny svoje vztahy, až
srdce dotluče už ti nepomůžou snahy.
Takový je svět, to není jako v telce a to
jsem se naučil, díky malé včelce.
REFRÉN:
Co by bylo kdyby, šlo napravit chyby.
Tam na druhé straně, při nebeské bráně.
Až překročíš její práh, už je pozdě rovnat
vztah. A proto usínej tedy, jak by to bylo
naposledy.
Bogdan Cienciala
Život v centru, podzim 2005 strana 4
Život v centru
K. M. K. nebo D. C.?
K
Křestanský motocyklový klub
nebo Dětská církev?
oncem roku 2003 jsem se zapojil do dávno mi jeden kluk nakreslil obrázek. Dalslužby dětem tím, že jsem se stal ším pozitivem služby v týmu Dětské církčlenem týmu Dětské církve. Sám ve je naše týmová spolupráce. Tým DC je
jsem prožil, že mám být v této službě, ale opravdu požehnaný a skládá se z úžasných
také jsem viděl potřebu pomoci lidem, kteří lidí. Zažíváme spolu spoustu legrace. Zkráttam již sloužili. Ze začátku to pro mne ne- ka všichni jsou super! Společně připravujebylo vůbec jednoduché. Po skončení (pro me program pro děti, modlíme se jedni za
mne) první Dětské církve jsem měl jako druhé, ale také za různé potřeby, povzbubych měl v hlavě včelí úl. Příprava, výzdo- zujeme se navzájem. Přesto jsem ve svém
ba, program, to vše vyžadovalo velké úsilí. srdci cítil a prožíval, že přijde něco nového.
Hodně jsem se modlil a s Boží pomocí jsem Jednou, na návštěvě u Marie Eleny, jsme se
to zvládl. Nejen, že dětem sloužíme, ale také společně modlili a Marie obdržela slovo od
se od nich hodně učíme a právě to se mi na Pána, že pro mne chystá něco velkého.
Od dětství jsem se zajímal o auta a moDětské církvi hodně líbí. Nikdy jsem neměl
k dětem vyloženě vztah, ale díky této služ- torky, taky jsem si přál mít jednu vlastní,
bě ho získávám. Je to super! Děti mne hod- hlavně legálně. Vzpomínám si na dobu, kdy
ně naučily. Mají různé problémy a já jsem jsme jako kluci jezdili, na pionýrech nebo
velice povzbuzen z toho, že za mnou děti Jawě 250, bez technického a řidičského průchodí a samy se chtějí se mnou modlit. Ne- kazu. Když jsme byli starší, jezdili jsme „na
černo“ v ulicích a byli jsme z toho v sedmém nebi. Tak se to tehdy říkalo. Taky jsme
jezdili na nejrůznější závody motorek a aut.
Jednou, když jsem přijel do Smilovic podívat
se na Křesťanský sraz motorkářů, pochopil
jsem, že je to služba pro mě. Také jsem si
více uvědomil, jak je Bůh úžasný – zná naše
přání, touhy a ví co se nám líbí a co máme
rádi – a tyto touhy nám naplní. Bůh je dobrý, dovede naplnit naše touhy a použít si je
jako službu Jemu. Stále je spousta motorkářů (dokonce i ilegálních-jezdí bez technického a řidičského průkazu), kteří ještě
neví, že je Kristus, který zemřel i za ně. Jak
jinak by se k nim měl dostat, než že my přijedeme k nim? Pořád je tady ovšem otázka
– Křesťanský motocyklový klub nebo Dětská církev? Zatím se nechci vzdát ani jedné
služby, dá-li Bůh milost, chtěl bych zůstat
u obojího. I kdybych měl na Dětskou církev
přijít jen v neděli a pomáhat třeba jen s výzdobou, tak tam budu.
Gerhard Zipser
Křestanský
motocyklový klub
Jak to začalo?
dnech 8. – 9. 1. 2005 byl v Krnově ustanoven
roce 2004 se potkal KMK, který pomohli založit polský motoKarel Křižan (Charlie) cyklový klub Boanerges, Kornelius Mondo
s Denisem Chabibuli- Novak z Německa a Vidar z Norska.
nem, který se právě vrátil ze
V současnosti má KMK zhruba 20 členů
Sibiře. Při rozhovoru mu z různých míst naší republiky. Prezidentem
Karel sdělil, že prožívá, že klubu byl zvolen Karel Břežan.
by měl založit motocyklový klub. Denisovi se to zdá- Jaké jsou vize klubu?
lo jako velice dobrý nápad
Sloužit dětem, mladým i starším lidem,
a souhlasil. Karlovou inspira- provádět evangelizace v různých městech,
ci byl Mondo Kornelius Novak jezdit za účelem žehnání městům a různým
- motorkář z Německa – klub oblastem České republiky (modlitební žehHoly Riders. Karlovým po- nající vyjížďky). Dále pak sloužit motorkámocníkem Jirka Hueber a jeho řům z České republiky, to bude jedna z nejmanželka, jsou z Ostravy. Jir- těžších a nejdůležitějších služeb. Proto Vás
ka měl určité vize, které hodně prosíme o přímluvné modlitby.
pomohly při zakládání a na
Rádi přivítáme nové zájemce, kteří se
samotném začátku klubu. chtějí zapojit k vyjížďkám a také se stát čleDříve, než se byl Křesťanský ny klubu.
motocyklový klub oficiálně
založen, konal se 1. Křesťan- A jak se stát členem?
ský Motosraz ve Smilovicích,
Stačí podat přihlášku, účastnit se evangekam přijela spousta křesťanů lizačních akcí a setkání a koupit si motorku.
z naší republiky. Sraz se ko- Na členství je určitá čekací doba – více innal v létě (24.-25.7.2005). Celý formací Vám může podat Karel Křižan.
tento sraz byl velice požehnaný a v podstatě spustil novou A co závěrem?
Prosíme o přímluvné modlitby, které
službu –
Křesťansky
motocyklový hodně potřebujeme.
K.M.K
klub, v České republice. Ve
V
strana 5 Život v centru, podzim 2005
Psali jsme před deseti lety
J
Prosinec 1995
e zde konec roku a tím i nejvyšší čas, buší obrovskou a nepochopitelnou láskou
aby se objevilo nové číslo Sborového k člověku. Je tolik zklamaných, zraněných
listu. Když se snažím vzpomenout si na a zahořklých křesťanů, kteří jenom stále
vše, co se událo od doby vydání posledního s něčím bojují a nad něčím naříkají, že seSborového listu, uvědomuji si, kolik důle- tkání s bratrem Coltonem - který ve svém
žitých věcí jsme od té doby prožili. Vzpo- věku zvolal: „Tenhle dům (rozuměj jeho
mínám si na přípravy Pochodu pro Ježíše, tělo) je už hodně opotřebovaný, padá omítna ta neopakovatelná setkání přípravného ka, vrzají okna a dveře, dokonce střechu už
výboru, kde jsem si uvědomil, že ač jsme odvál vítr... (br. Colton patří k těm z poz různých sborů, přátelství a bratrská důvě- někud vysokým čelem), ale uvnitř je mlara tam byla cítit na každém kroku. Uvědo- dý muž!“ - působí jako úžasné občerstvení.
mil jsem si, že se stalo něco podstatného Jeho nakažlivý optimismus a víra je něco,
v oblasti duchovní jednoty, co se už, věřím, co všichni potřebujeme. Těch, kteří zponezastaví, ale bude zrát a nabírat na kon- chybňují naší víru je až dost. Buďme proto
krétnosti. Pochod pro Ježíše v Českém Tě- těmi, kteří svým osobním příkladem i slošíně byl označen jako jeden z nejúspěšněj- vy víru u jiných povzbuzuji a buduji. Z Boších v celé zemi. Jsme vděčni všem, kteří na ží milosti se chystáme v budoucnu znovu
jeho přípravě pilně pracovali. Bylo úžasné podobnou akci uskutečnit. Mnozí lidé z jividět, jak jméno našeho Pána Ježíše Kris- ných sborů z celé republiky nám dodnes vyta je prohlašováno v ulicích našeho města jadřuji vděčnost za pozvání na tuhle konferenci. Nechť i toto je odměnou těm všem,
a na náměstí!
kteří těžce před i v průběhu konference na
Počátkem července jsme si připomínali zajištění celé akce pracovali.
85. výročí vzniku našeho sboru, což znaV srpnu jsme s bušícím srdcem posílali
menalo zároveň i vznik celého letničního
hnutí na území tehdejšího Rakouska-Uher- našeho prvního misionáře (přesněji řečeno
ska. Rozhodli jsme se uspořádat Křesťan- misionářku). Jsme rádi, že sestra Dáša Szurské slavnosti TABERNÁKL, jako výraz vděčnos- manová mohla jet právě do Izraele, i když to
ti Pánu za to, že nás ta léta ve své milosti není zrovna nejbezpečnější místo pod slunpřenášel a prokazoval nám svou věrnost. cem. Bůh tuhle věc už dlouho mezi námi
Tabernákl byl úžasnou akcí. Byl přesně připravoval. Jsem rád, že naše rozhodnutí
tím, co jsem ve své vizí před mnohými léty, bylo potvrzeno i skrze prorocké zjevení na
kdy mi Pán poprvé tuto věc položil na srd- obou stranách. Ani se mi nechce věřit, že
ce, viděl. Byla to konference, ale i něco víc finančně tak náročná věc prošla tak hladce
než konference. Byly to skutečné křesťan- (samozřejmě to zpočátku tak nevypadalo,
ské slavnosti. Měli jsme možnost pookřát jako ostatně vše, co je otázkou víry!) Dáša
duchovně, duševně i fyzicky. Byla mož- je díky Bohu zpátky mezi námi a její svědecnost pro obecenství s mnohými sourozenci tví o Boží zázračné ochraně, jak zdraví, tak
z různých sborů. Služba zkušených Božích i její bezpečnosti, jako i pásmo diáčků, bylo
služebníků, bratra Coltona Wickramaratne pro nás velikou radosti.
a Billa Peppera, byla zárukou, že to nebude
V souvislosti s misií už dlouhou dobu
zase jen další seminář. Bylo to, jako bychom
měli možnost sedět u nohou apoštola Pav- prožívám, že Bůh chce náš sbor přeformola. Bratra Coltona si velice vážím pro jeho vat do „Antiochejské“ podoby. Antiochejský
obrovskou víru a přitom úžasnou jedno- sbor měl misií v krvi. Nemusel je Bůh nutit
duchost přístupu jak k Bohu, tak i k lidem. pronásledováním či jinými prostředky, aby
Bratr Colton je vyhledávaným řečníkem na vyšli a hlásali evangelium, aby vydali to nejmnoha velikých konferencích v celém světě, lepší ze svého středu a poslali na misií. Topřitom se v Chotěbuzi choval tak, jakoby hle se přesně z Boží milosti učíme.
toto, ve srovnání s jinými, malé shromážděZáří bylo pro některé bratry z vedení sboní bylo pro něj stejně důležité, jako tisícová konference pastorů a církevních vůdců. ru (spolu s pastory dalších slezských sborů
Je málo služebníků tohoto formátu, kteří AC) ve znamení cesty do Anglie. Bůh si posi zachovali takovou jednoduchost. Pro- užil bratry z Anglie často k tomu, že nám
to si bratra Coltona nesmírně vážím. Jeho pročišťovali náš pohled na Krista, a na Boží
věta: „Křesťan není druh na vymření“ si jis- království od nánosu náboženství a formatě budu pamatovat nadosmrti. Jeho neustá- lismu, tradice a neopodstatněných lidských
lé opakování: „Bohu na tobě záleží..., Bůh učení. Se sborem v Nottinghamu, a jeho
se o tebe stará..., On tě miluje...“ atd., jako- vedoucími, bratrem Davidem Shearmanem,
by odhalovalo roušku z Božího srdce, které starším bratrem Shearmanem, Andrewem
Belfieldem a dalšími, máme dlouholeté přátelské vztahy. Bylo to úžasné mít možnost
být v tom sboru, cítit dynamiku Ducha, vidět neformálnost projevů radosti v Pánu
a také obrovský potenciál tohoto sboru. Setkání s Davidem v jeho kanceláři bylo samozřejmě kapitolou samo o sobě. David je
úžasný prorok Boží v novozákonním smyslu tohoto slova.
Pro mne osobně byla návštěva sborů
v Croydonu, v Londýně, kde je pastorem
bratr John Edwards a učitelem dobře nám
známý Arthur Hibbert, dále v Kensington
Temple v Londýně (jeden z největších sborů v Evropě), v Nottinghamu a v Sunderlandu na severu Anglie, obrovským a důležitým poučením i povzbuzením. Vrcholem
pak pro mně byl velice zvláštní zážitek na
semináři pro sestry v Sunderlandu (ve sboru, který prožívá už déle než jeden rok obnovu Ducha a kromě pondělka tam probíhají každý večer shromáždění). V průběhu
vyučování, které zrovna nebylo tím nejžhavějším, co bych potřeboval slyšet, bylo specificky zaměřeno na práci sester, najednou
jsem velice jasně uslyšel ve svém srdci od
Boha otázku: „Jakému Bohu chceš sloužit?
Kamennému nebo živému Hospodinu?“
Otázka se mi zdála velice jasná a téměř jsem
ze sebe vyhrkl: „No to je snad jasné!“ Hned
jsem si ovšem uvědomil, že Bůh takovéhle
otázky nedává jen tak. Už ze zkušenosti vím,
že když mi Bůh položí jednoduchou otázku
- znamená to, že se mám dát do studia Bible a tam hledat další vysvětlení i odpověď.
Řekl jsem jenom: „Pane, Ty víš vše“ a začal
jsem se víc zabývat touto otázkou. Začalo
mi docházet, jaký je v tom rozdíl - sloužit
kamenné modle a živému Hospodinu. Kamenný bůh je výtvorem rukou člověka, je
takový, jakého si jej člověk představuje, má
takové místo, jaké mu dáme, atd. Živý Hospodin vstupuje do našeho života kdy chce
On, je takový, jaký je, pro nás často nepochopitelný, nemůžeme si s Ním dělat, co
bychom chtěli - On však může všechno. Cítil jsem, že Bůh žádá ode mne i od našeho
sboru rozhodnutí. Díky Bohu, že jsme toto
rozhodnutí mohli vědomě učinit a vyznat,
že chceme, aby Bůh mohl být Bohem v našem středu, v našich životech. My chceme
splňovat Jeho představy a ne čekat, že On
bude splňovat naše. Opak je mrtvé náboženství tohoto světa, kterého je kolem nás
dost.
Myslím, že nebudu pokračovat ve výčtu
toho všeho, co jsme v minulých měsících
prožili, a zakončím právě touto výzvou:
„Buďme živými následovníky živého Boha!“
Amen!
Bohuslav Wojnar
Život v centru, podzim 2005 strana 6
Z naší kazatelny
Boží přítomnost
17. 7. 2005
Toto je vztah, který Bůh chtěl mít s Ada
Marek 3:14
Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním mem Toto je vztah, který Bůh měl s Enoa aby je poslal kázat 15 a aby měli moc chem, Noem, Abrahámem, Mojžíšem. Zde
jsme četli o Mojžíši, který si vybudoval venuzdravovat nemoci a vymítat démony:
Vždycky jsem si myslel, že budeme bu- ku za táborem stan a tam se setkával s Bodovat sbor na základě naplňování Božích hem tváří v tvář.
(2)
Zápas Boží s lidskou tělesností,
záměrů. Poslední dobou však stále více narůstalo ve mně přesvědčení, že znát Boží zá- která překáží v možnosti mít intimní obeměry je sice klíčové, ale naplňovat je není cenství.
Podívejme se na situaci Božího lidu tehmožné bez Boží přítomnosti uprostřed nás.
Jeden z nejznámějších pastorů dneška, Rick dy, když si Mojžíš vystavěl stan za táborem.
Warren napsal knihu, která změnila tvář církve Bylo to těsně po tom, co Mojžíš byl na hoře
v celém světě. Purpose Driven Church je dnes Choreb, aby přijal desky s Božími přikázáklasika jako v době Kalvína byla jeho Instituce. ními. Izraelští starší viděli Boha Izraele na
Píše tam, že hnací sílou církve mají být vlastní oči (Ex 24:9) Hned nato byli schopni
Boží záměry. Je to pravda, ale je zde i dru- se uvrhnout do modlářství.

Exodus 32:7-9
há stránka věci. V celém světě si více a více
7 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
křesťanů uvědomuje to, co cítíme v poslední době i zde, že je něco, co toto podmiňuje. „Hned sestup dolů! Tvůj lid, který jsi vyveV Africe jsem si to uvědomil s celou sílou: dl z Egypta, spáchal zvrácenost. 8 Brzy sešli
Bůh mi řekl: „ONI POTŘEBUJÍ VAŠE VY- z cesty, kterou jsem jim přikázal. Odlili soUČOVÁNÍ – VY SE OD NICH POTŘEBU- chu telete, klaněli se mu, obětovali mu a říJETE NAUČIT CHODIT V MOCI MÉ PŘÍ- kali: `Toto je tvůj bůh, Izraeli, ten tě vyvedl
TOMNOSTI!“ O tom právě mluví ten verš z Egypta!´“ 9 Hospodin Mojžíšovi řekl: „Pozoruji tento lid - ó, jak je tvrdošíjný!
14. z Marka 3:
Donutili Árona, aby jim zhotovil býčka.
33.
Dříve, než můžeme jít PRO Ježíše konat jeho dílo, on chce, abychom byli Pak se Bůh rozhodnul, že nemůže přebývat
s NÍM, abychom přebývali v jeho přítom- mezi lidem přímo, protože by je musel vyhladit.
nosti.
(3)
Mojžíš si ovšem uvědomuje, že
Pojďme se podívat do Starého zákona
nemůžou jít dál. Pokud Boží přítomnost

Exodus 25:8
Ať mi udělají svatyni, abych přebýval nebude s nimi.
15 Mojžíš mu řekl: „Nemá-li s námi jít tvá
uprostřed nich.
Často se na tento text díváme tak, že přítomnost, nikam nás odsud nevoď! 16 Jak
Bůh chtěl, aby mu postavili svatyni, aby by se jinak poznalo, že máš ve mně a v mém
Jeho přítomnost mohla v ní spočinout. To lidu zalíbení, než když půjdeš s námi? Právě to
ovšem nebyla Boží touha. Bůh toužil, aby mě i tvůj lid odliší od každého lidu na povrchu
skrze svatyni, skrze chrám, mohl přebývat země.“
(4)
To, co nás má odlišovat od jiných
uprostřed svého lidu!

Exodus 33:5-23 (přečti si celý ten- lidských náboženských počinů a snažení, je
Boží zjevná a osobní přítomnost.
to odkaz z Písma)
Není to forma bohoslužeb. Není to kva34.
Přítomnost Boží je to nejdůležitějlita hudební produkce. Není to ani rozmaší co máme.
Od okamžiku stvoření člověka, Bůh chtěl nitost programů a akcí. Není to míra záslužných činů a předsevzetí. Není to míra
mít a měl osobní obecenství s člověkem.
obětavosti a skutků milosrdenství a chari(1)
Bůh je přítomen v trojím smyslu:
ty… je to Boží přítomnost v naších životech
(a)
Bůh je všudypřítomen
V okamžiku stvoření země je napsáno, že i uprostřed církve.
(5)
Jsou dva druhy církví na světě:
se nad vodami vznášel Duch Boží. Je to základní pravda o Bohu, že Bůh je všude zá- Církve – „Marty“ a církve – „Marie“
Snaha konat tělem to, co lze vykonat jeroveň. David mluví v žalmech: kam uteču
dině Božím duchem je ta nejžalostnější věc
před tebou?
(b)
Boží zjevná přítomnost (manifes- (o tom ale někdy jindy).
(6)
Spasení není ani tolik o dostání
tovaná).
Toto je druh přítomnosti, která je zjevná člověka do nebe, jako o tom, dostat Boha
ve chvíli, když Bůh něco koná. Když vidí- do člověka!
Bůh se nevzdal možnosti přebývat uprome Boží zásah, když Bůh činí divy a zázraky,
střed svého lidu. Mít osobní vztah s kažtoto je přítomnost zjevná.
(c)
Pak je třetí druh Boží přítomnosti dým jednotlivcem. Po hříchu u Sinaje (Chorebu) Bůh jednal s Izraelci zprostředkovaně
a to je Boží přebývající přítomnost.
strana 7 Život v centru, podzim 2005
– skrze Mojžíše a kněží. Lidé chodili k Mojžíšovu stanu a viděli sloup Boží přítomnosti
u stanu. (Je zajímavé, že Jozue z toho stanu ani neodcházel). Mojžíš a Jozue – to byli
lidé, kteří toužili mít co nejužší vztah s Bohem.
Pak David přinesl Boží truhlu smlouvy na
Sijón.
Pak Šalamoun postavil chrám a při otevření chrámu Boží přítomnost jej naplnila
s takovou mocí, že nemohli konat bohoslužby.
Potom prorok Jóel prorokoval o tom, že
přijde den, kdy Bůh vyleje svého Ducha na
všeliké tělo.

Jóel 3:1
I stane se potom: Vyleji svého ducha na
každé tělo. Vaši synové i vaše dcery budou
prorokovat, vaši starci budou mít sny, vaši
jinoši budou mít prorocká vidění. 2 Rovněž
na otroky a otrokyně vyleji v oněch dnech
svého ducha.
(7)
Zprostředkovaný vztah s Bohem
byl jen dočasný. Bylo to vlastně kvůli tomu,
aby Bůh nemusel zatratit člověka.
Když ovšem Ježíš přišel a byl za nás obětován, jako Beránek bez viny, který snímá
hřích světa – umožnilo to Bohu mít vztah
s člověkem znovu přímo – aniž by jej musel zahubit.
Nikdy neberme Boží milost na lehkou
váhu. Je to ten jediný způsob, jak hříšný
padlý člověk může mít přímý vztah s Bohem.
35.
Je to přebývání v Boží přítomnosti, co nás proměňuje
(1)
Stejně jako Mojžíš – můžeme hledět na Pána (i když jen částečně – neunesli
bychom plnost jeho slávy) – toto zahledění
do Jeho přítomnosti nás proměňuje.
Mojžíšová tvář zářila, po tom, co vycházel
z toho svého stanu, nebo přicházel z hory
Boží. Musel si zahalovat tvář. My si tvář
nemusíme zahalovat, protože přítomnost
Boží v nás už není soudem Božím pro jiné,
ale Božím pozváním ke stejnému vztahu.

2 Korintským 3:17 (NBKIII)
Pán je Duch, a kde je Pánův Duch, tam
je svoboda. 18 My všichni s odkrytou tváří
jako v zrcadle odrážíme Pánovu slávu a tehdy jsme Pánovým Duchem proměňováni
k jeho obrazu, od slávy k slávě.
(2)
Někdy se trápíme, že nemůžeme
dosáhnout vítězství v nějaké oblasti našeho života – a důvod není v tom, že se málo
snažíme, ale v úplně něčem jiném – v nepochopení toho, co nám dává vítězství nad
naší tělesností. Někdy je to věc, která se
nám může zdát, že s tím problémem přímo
nesouvisí.
(3)
Být obyčejným křesťanem znamená být plný Boží přítomnosti, jeho milosti,
moci a slávy.
Aktuálně
Někdy lidé stále očekávají, že vše poběží
podle toho dočasného systému Starého zákona. To znamená, že to bude nějaký Mojžíš, který bude zprostředkovávat Boží přítomnost, že to budou starší sboru, kteří
budou konat divy a zázraky…
Přečtěme si, co Bible mluví o starších:

1Timoteovi 3:1-7
1 Je pravda, že kdo chce spravovat církev,
má zájem o krásnou práci. 2 Musí ovšem
být bezúhonný: věrný manžel, střídmý, rozvážný, pořádný, pohostinný a schopný učit.
3 Nesmí to být opilec, hrubián ani prospěchář, ale vlídný, snášenlivý a nezištný člověk, 4 který se dobře stará o rodinu a má
poslušné a dobře vychované děti. 5 (Když
se někdo neumí postarat o vlastní rodinu,
jak by mohl pečovat o Boží církev?) 6 Nesmí to být nováček, aby nadut pýchou neupadl do ďáblova odsouzení. 7 Musí mít
dobrou pověst i mimo církev, aby neupadl
do pomluv a do ďáblovy pasti.
(4)
Být starším ve sboru mnohem
více o tom, mít pevný charakter, než o tom,
konat nadpřirozené skutky… to spíše o bytí věřícím (křesťanem) mluví Bible v souvislosti s nadpřirozenými skutky:

Marek 16:17-20
17 Ty, kdo uvěří, pak budou provázet tato
znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích, 18
budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a bude jim dobře.“
19 Když k nim tedy Pán domluvil, byl vzat
vzhůru do nebe a posadil se po Boží pravici.
20 A oni vyšli a kázali všude a Pán jim pomáhal a potvrzoval slovo znameními, která
je doprovázela. Amen.
36.
Je to Boží přítomnost, co nám
dává vítězství
(1)
Pokud bychom byli lidmi, sborem,
který sice mnoho zná, ale neumí chodit na
každý den v Boží přítomnosti – nenaplnili
bychom Boží záměry.
Lidi touží po opravdovém Bohu zjeveném uprostřed církve. To je to, co platí na
každou kulturu… Já jsem od přírody skeptik,
mne byste neobrátili jen tím, že byste mi
vykládali o tom, že Bůh je dobrý… Ovšem
když Bůh autenticky jedná… tomu rozumí
i upřímný skeptik…
Příště budeme mluvit víc o tom, jak Boží
přítomnost způsobuje vítězství. Ukážeme
si to na příkladu Jozua a Izraelského lidu
u Jericha.
Řešení Jerišské výzvy nebylo v síle
a množství Izraelské armády, ale v jednoduchém oznámení, které Jozue uslyšel u Jerišských zdi z úst zvláštního muže, kterého
tam tehdy potkal:
„Jsem velitel Hospodinova zástupu, právě
jsem přišel.“ (Jozue 5:14) Ale o tom příště.
Bohuslav Wojnar
BigBrother nebo VyVolení?
N
edávno jsem seděl doma a hrál si lů) z osob, jejichž chování je na velice nízké mose svým malým synem, už se stmí- rální úrovni. Tento postup je destruktivní pro
valo, moje žena byla na zkoušce vývoj morálních zásad zejména mladých lidí
chval a mě napadlo, že se podívám na re- (děti a dospívající mládež). Nemohu souhlagionální zprávy v televizi. Zapnu televizi sit, aby v naší zemi, postavené na křesťanských
a vidím mladé polonahé slečny zahalené základech, jejíž „celebritami“ byli věrozvěstové
dýmem z cigaret, hovořící, či lépe řečeno Cyril a Metoděj, Jan Hus, Jan Ámos Komennadávající si s totálně opilými kluky. O po- ský a mnoho dalších významných morálních piřadech typu BigBrother a VyVolení vím už lířů, byli v současné době idoly jako pornohvězdelší dobu, ale teď mě to doslova omráčilo. dy, alkoholici a transvestité.
Možná je to tím, že to nesleduji. Začal jsem 2) Nesouhlasím s otevřenou prezentací vulgarit,
přemýšlet nad tím, že by možná bylo dob- sexu a návykových látek.
ré si stěžovat na tento typ pořadů na Radě
V těchto pořadech je před desátou hodinou vepro rozhlasové a televizní vysílání, jak to černí otevřeně ukazována nahota, mluví se zde
udělalo už mnoho lidí. Vzápětí jsem si ale o nevázaném sexu, mluví se zde vulgárně („vyvzpomněl na Bibli, kde se píše o posledních pípnutí“ vulgarit nestačí, spíše podnítí fantačasech, kdy mnozí odpadnou od víry, kdo zii) a požívá se zde ve velké míře alkohol a kouje špatný, ten bude ještě horší, o špatných ří cigarety.
vztazích mezi dětmi a rodiči… Říkám si, že 3) Nesouhlasím s posouváním hranic morálpsát nějaké stížnosti je asi zbytečné, vždyť ních zásad.
Cílená propagace alkoholu, nevázaného sexu
víme, jaké to musí být. Ale pak mě napadlo,
že máme být světlem a solí a sůl nemá a homosexuality posouvá zásady i starší genepříjemnou chuť, když ji jíme samostatně. race nežádoucím směrem. Podle statistik jsou
Hmm. Ale najednou mi v mysli zazněl verš homosexuálové 4% menšinou a nevidím důvod
z Jakuba: „Kdo ví, co je činit dobré, a neči- jejich počet jakkoli, i když osobně proti nim nic
ní, má hřích.“ Bylo to tak mocné, jako něja- nemám, mediálně zvětšovat.
ký vnitřní hlas, a stále se mi to připomínalo
Apeluji na Vás, jakožto na jedinou instituaž do neděle, kdy mě „usadil“ pastor, který
před kázáním řekl, že by bylo dobré v těch- ci, která je oprávněna zasáhnout. Máte velkou
to otázkách nemlčet. To už bylo na mě moc zodpovědnost a Vaše rozhodování má vliv na
vývoj morálky v této zemi. Jsem sice rád, že jste
a sedl jsem a napsal dopis:
již v této věci zasáhli na základě mnoha negativních ohlasů, ale myslím si, že tento „zásah“ je
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Krátká 10, 100 00 Praha 10
pro televizi zanedbatelnou položkou a nedonutí (vidím, že nedonutil) je jednat. Pokud pojeVěc: Vyjádření nesouhlasu s vysíláním tele- du rychle autem a policisté mě trestají, už nyní,
vizních reality show typu „Big Brother“ a „Vy- před příchodem nového přísnějšího zákona, si
volení“
napodruhé dobře rozmyslím, jestli se mi vyplatí
takto jet, jelikož výše pokuty je v nezanedbatelVážená Rado pro rozhlasové a televizní vysílání, ném poměru k mému měsíčnímu příjmu.
chtěl bych tímto vyjádřit nesouhlas s vysíláS přátelským pozdravem
Ing. Jindřich Novák, rok. narození: 1972
ním televizních reality show typu „Big Brother“
V Českém Těšíně, 16. 10. 2005
a „Vyvolení“ a zároveň na Vás apelovat, abyste
zabránili jejich vysílání. Jelikož z médií vím, že
Proč to otiskuji? Protože jsem prožil,
podobných dopisů dostáváte velké množství, nechci Vás zatěžovat dlouhým čtením a pokusím že nemám být potichu. Kdo ví, co je činit
se jen zkráceně vyjádřit důvody, jež mne vedly dobré, a nečiní, má hřích. To je verš, který
mě přesvědčil a chtěl bych, aby promluvil
k napsání tohoto dopisu.
i k vám. Vím, že kdybych to neudělal, měl
1) Nesouhlasím s „vyráběním“ negativních idolů. bych hřích.
Výše jmenované pořady, podle mého názoru,
Jindřich Novák,
se speciálně zaměřují na vytváření hrdinů (idoAC Křesťanské centrum Český Těšín
Život v centru, podzim 2005 strana 8
Svědectví
Ovečky
Neduživé jste neposílili, nemocnou jste neléčili, polámanou jste neovázali, zaběhlou jste
nepřivedli nazpět, po ztracené jste nepátrali,
panovali jste nad nimi násilně a surově.Jsou
rozptýlené, jsou bez pastýře, staly se potravou
veškeré polní zvěři a zůstávají rozptýleny.Mé
ovce bloudí všude po horách, po kdejakém vysokém pahorku, jsou rozptýleny po celé zemi a není, kdo by je hledal, kdo by po nich pátral.
Ezechiel 34/ 4-6
J
sou to asi dva roky, co jsem měla vidění, o kterém jsem tenkrát řekla jen
několika málo lidem.Dnes se pokusím
popsat i vám, co jsem tenkrát viděla. Proč
až nyní? Víte, když se modlím za náš sbor,
tak se mi tento obraz často vrací a já vám
to prostě musím konečně sdělit. Modlila
jsem se za náš sbor a v tom přišlo vidění.
Viděla jsem velké stádo ovcí. V čela stáda
šly opravdu silné, statné kusy. Měly sněhobílou a hustou vlnu, za nimi stádo poněkud sláblo, některé ovce byly jen špinavé,
některé kulhavé a jiné zase vyhublé na kost,
s vypelichanou srstí a velmi slabé. Ty ovce
vpředu si vykračovaly a ty vzadu se sotva
vlekly. Okolo byla sice tma, ale já jsem věděla, že je tam dravá, hladová zvěř, která
jen čeká na vhodnou chvíli, aby jednu z ovcí ulovila a dala si ji k večeři. Věděla jsem,
že to je náš sbor, skládá se z různých lidí,
mladých i starších, vzdělaných i nevzdělaných, tmavých i bílých, veselých i smutných,
štíhlých i tlustých apod. Myslím si, že každému je jasné, že ty silné kusy jsou ti silní
v Pánu, ti duchovní a pevní, ale co ty špinavé, chromé a vychrtlé kusy? Taky určitě
víme. Špinaví jsou hříšníci, chromí, to jsou
nemocní a vypelichaní, no to už budou asi
ti nejhorší. Asi nějak tak jsem uvažovala i já,
ale opravdu jenom malou chvíli, protože za
pár vteřin už jsem klečela před Pánem a činila pokání. Přišla jen jedna věta: ,, Jakým
právem soudíš mé děti, které já miluji, místo toho aby si jim pomohla.“ Když jsem se
trochu vzpamatovala, tak jsem začala přemýšlet, kdy jsem někoho soudila. Po chvíli
jsem věděla moc dobře o každém mém soudu. Tak například, jednou jsem takhle seděla ve sboru a zahleděla se na sourozence
kolem sebe, a mou myslí proběhlo, že ten
bratr už deset let chodí do sboru a je pořád
stejný, a ta sestra, té se raději vyhnu, je pořád taková zamračená a tamhleta si pořád
jenom stěžuje. No, myslím si, že to docela stačí. Přemýšlela jsem taky nad tím, ke
které ovci by mě připodobnili lidé a hlavně
jak mě vidí Pán. Moc jsem se styděla a ptala
se Pána co mohu pro ty lidi udělat. Vidění
pokračovalo. Viděla jsem stádo, silné kusy
obklopily ty slabé, vzaly je mezi sebe a chránily je vlastními těly. Zvířata jsou mnohdy
strana 9 Život v centru, podzim 2005
člověkem, ale úsměv můžeš dát každému
koho potkáš. Potřebujeme se k sobě více
přimknout, protože ďábel se nás snaží rozposlušnější než my lidé a vědí co mají dě- dělit a zničit naše životy. Na závěr několik
lat. Můžu říct, že od té doby si dávám vel- veršů z Božího slova.
ký pozor na to jak mluvím, ale také co si
myslím o svých sourozencích. Ne vždy se
1 Petr./ 8 - Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš
mi to daří, jelikož jsem člověk nedokonalý, protivník, ďábel, obchází jako lev řvoucí a hledá
ale chci být víc a víc podobná Tomu, který koho by pohltil.
mi dal tuto lekci. Teď tě prosím, zamysli se
1 Tesal.5/14 - Klademe vám na srdce, bratří,
na chvíli nad těmi lidmi, které jak se slušně kárejte neukázněné, těšte malomyslné, ujímejte
říká nemusíš a začni se za ně modlit. Věřím, se slabých, se všemi mějte trpělivost.
že je uvidíš úplně jinak než doposud, věřím,
Řím.12/9 – Láska nechť je bez přetvářky.Ošže ti začne na nich záležet a možná pocho- klivte si zlo, lněte k dobrému.Milujte se navzápíš, proč se chovají právě tak, jak se chovají. jem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost
A to je ta pravá chvíle, aby si pro toho člo- jeden druhému.
věka něco udělal. Zajdi za zamračenou sestGal.6/9-10 – V konání dobra neumdlévejme,
rou a povzbuď ji, zajdi za reptající sestrou neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený
a obejmi ji dřív než si začne stěžovat, na- čas.A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvívštiv nemocnou sestru a umyj ji třeba okna. ce však těm, kteří patří do rodiny víry.
Vím, že v neděli nestihneš zajít za každým
Radka Kelerová
Ježíš – mým lékařem
N
a Silvestra roku 2004 jsem Vám říkala svědectví o mém uzdravení.
Jelikož jsem se při tom trošku více
zamotala – no spíš více než trošku – úplně,
tak se budu teď snažit vám to popsat jak
to bylo, aniž bych se při tom znovu zamotala. Teda snad. No jo! Tréma dělá hodně.
(Hihi)
V roce 1996 mi paní doktorka dělala kontrolní vyšetření celého člověka a zjistila, že
není něco v pořádku, protože jsem velmi
rychle začala přibírat na váze.
Poté mě poslala na Endokrinologické
vyšetření s podezřením na špatnou funkci
mé štítné žlázy a na neurologické vyšetření
hlavy do Ostravy. Tam mi zjistili, na magnetické rezonanci, že mám nádor na mozku, a že je velikosti menší fazole a pokud se
to bude zvětšovat tak bude nutný operační
zákrok. Navrhli mi proto, že mi zatím předepíši léky, které budu užívat, (v této chvíli si nevzpomínám na jejích názvy) byly to
dva druhy, které jsem užívala pouze ráno.
Asi za půl roku se zjistilo, že mi moc nepomáhají a tak doktor zvýšil dávku na 1-1/2-0.
Ani poté se můj stav nezlepšit a tak usoudil p.doktor, že budu muset jít na operaci,
že se nádor stále zvětšuje. Ale moje mamča
s tím nesouhlasila.
Přibližně v roce 96-98, kdy jsme se ještě
scházeli v Hotelu Piast a ještě byl vedoucí
mládeže Toník Machala, tak po měsíci co
jsem byla na pozorování v nemocnici Ostrava, jsem šla do sboru a Toník se mě zeptal,
jak se cítím. Tak jsem mu řekla můj zdravotní stav a on se mě zeptal jestli nechci
modlitbu sboru, že modlitba spravedlivého
mě může uzdravit. Takže nakonec jsem šla
a věřila, že budu uzdravena. Přesto všechno
jsem byla poslušná doktorům a brala dále
všechny léky které mi předepsali. Bylo ob-
dobí, kdy jsem brala i 12 tablet denně, a připadala jsem si někdy jako nějaký narkoman,
cítila jsem se malátná, slabá a ve škole jsem
se nemohla soustředit. Nejhorší byly večery,
kdy mě šíleně bolela hlava a já ze zoufalství
třískala hlavou o stěnu. ( Opravdu! ) Mnohdy jsem měla chuť zemřít. Jednoho večera
jsem byla natolik zoufalá a v modlitbě jsem
svou situaci předložila Bohu a tabletky
jsem hodila do koše v naději, že jedině Bůh
mě může zachránit. Neměla jsem už více
sil pokračovat v této léčbě. Nemohu snad
slovy ani vyjádřit, co jsem tenkrát prožívala. V té době jsem měla spoustu známých
ve sboru, ale nikoho komu bych své trápení mohla svěřit. Takže jsem si takhle sama
žila se svým trápením a bolestí, až do toho
dne, kdy jsem se rozhodla vyhodit všechny
ty odporné léky. Postupem času jsem zjišťovala, že je mi stále lépe. Při následující kontrole mi lékař sdělit, že se růst stabilizoval.
Samozřejmě, že jsem se mu nepochlubila
s tím, že léky neberu. Od té doby jsem byla
ještě několikrát na kontrole a různých vyšetřeních a můj stav byl nadále stabilizovaný. Byla jsem na vyšetření očí a lékař mi řekl,
že vidím daleko lépe než on. Vzhledem k tomu, že tento nádor mi právě tlačil na orgán
zraku, tak mi hrozilo oslepnutí. Považuji
to opravdu za zázrak a milost od Hospodina. Naposledy jsem byla na kontrole v roce
2002, kdy můj stav byl stále stejný a lékař
mi řekl, že už nemusím chodit na kontroly,
jestliže nebudu mít nějaké problémy. Růst
nádoru se projevuje bolestí hlavy a zhoršením zraku. Teď je rok 2005 a já díky Bohu
a vašim modlitbám vidím skvěle a hlava mě
nebolí. Toto mé svědectví je pro slávu a vyvýšení mého dokonalého spasitele Ježíše.
Děkuji ti Pane
S láskou vaše sestra Lucie Filová
Život v centru
Učíme se nové písně
Modlitby
Na tomto místě bychom chtěli, na žádost mnoha lidí, zveřejňovat novější písničky, zpívané ve chválách. Jsou zde i akordy, pokud byste si chtěli písničky zahrát doma.
Ty jsi Bůh
h
D
A
Otevři mé srdce víc
h
Ruce výš pozvedám, zas přijdeš k nám.
h
D
A
h
Vzývám víc jméno Tvé, zas přijdeš k nám.
h
D
A
h
Všichni společně chcem Ti chválu vzdát
h
D
A
Králi náš slitovný
D
Gmaj7
Gmaj7
Ty jsi Bůh, chválu ti vzdám
D
Gmaj7
Hrnčířova ruka
Jediný, i nebe vyzná
D
Gmaj7
Že jsi Bůh, Ty jsi Bůh
A
G
D
Svatý, svatý je náš Bůh, On vládne
A
G
D
Svaté, svaté má jméno náš Král
A
G
D
Svatý, svatý je náš Bůh, On vládne
A
G
D
Svaté, svaté má jméno náš Král
D
Gmaj
Ty jsi Bůh, uctívám
D
A
h
Ty jsi Pán vyvýšený,
G
A
obklopený září a slávou.
h
Vylej svou lásku a moc,
G
A
voláme svatý, svatý, svatý.
D
A, G
/:Svatý, svatý, svatý :/
D
Vidět Tě toužím
Ty jsi Bůh, uctívám
D
D
A
/: Otevři mé srdce víc:/ 2x
G
D
/:Vidět Tě toužím:/ 2x
Gmaj
G
D
Úžasný Bůh, vesmíru vládce
C
c
vím, že jsi můj nejlepší rádce,
e
A
jsem v ruce Tvé, vždy pro mě máš
a
D
tak zvláštní plán.
G
D
Vedeš mě stále do svojí slávy,
C
c
jen s Duchem Tvým chci,Pane, dál jít
e
A
a
D
v blízkosti Tvé až do posledních dnů zůstávám.
E
D
Jsem v ruce Tvé, své plány skládám
G
a
h
svůj život rád Ti, Králi, dávám
e
A a
D
žít každý den smím před tváří Tvou.
Tužbu pokorných
vyslýcháš …
Žalm 10:17 Tužbu pokorných vyslýcháš, Hospodine, jejich srdce posiluješ, máš pozorné ucho
J
e velikou radostí a výsadou přicházet
v modlitbě k Bohu, stvořiteli celého
vesmíru. Ten, který nás stvořil velmi
touží po vztahu s člověkem, ve kterém má
prvořadý význam oboustranná komunikace.
Náš spasitel Pán Ježíš Kristus říká: jak lahodný je tvůj hlas! Ano, on nás chce slyšet
neustále. Je zřejmé, že každý křesťan, když
se modlí, očekává naplnění svých modliteb.
Žalmista ve výše uvedeném verši mluví, že
Bůh touhy pokorných vyslýchává, a jejich
srdce posilňuje. Boží ucho je velmi pozorné na volání lidi žijících pokorným životem.
Pokora v životě člověka přináší mnoho požehnání a především Boží milost, kterou
Bůh tak rád dává lidem, ale zde vidíme také
přímou souvislost s modlitbou. Kéž tato
vlastnost se bude hojně rozmáhat v našich
životech a tak budou naše modlitby podle Boží vůle, čehož důsledkem budou více
proměňované životy. Chci zde nastínit aspoň některé body pro modlitební přímluvy:
• za prezidenta, vládu, parlament a senát
• za starostu a celé zastupitelstvo našeho
města
• za církev, aby byla co nejvíce prostoupe-
na Kristovou láskou
• za pastora, vedení našeho sboru a všech-
ny sborové složky
• za sílu a vytrvalost pro pronásledované
křesťany
• za úspěšný start a další průběh kursu
Alfa
• za nemocné ve sboru
Ty jsi Bůh, Ty jsi Bůh
G
D
a
e
Toužím dál jít, dílem Tvým být,
F
C
a
D
A
G
D
jsi hrnčířem, já hlínou v rukou Tvých.
Ruce výš pozvedám, vzývám víc jméno Tvé
G
D
a
e
A
G
D
Pánem jsi vzácným, vůdcem, který chrání,
C
a
D
Přijdeš k nám se tě ptám, láskou svou bu- F
jsi hrnčířem, já hlínou v rukou Tvých.
deš hřát
Život v centru, podzim 2005 strana 10
Co přinesl čas...
Sjezd mládeže AC
Svatba Ester a Tomáše
Evangelizace Hecni se
Evangelizace ve Frýdku
Koncert skupiny SOS v Dambořicích
Krátkodobá misie Ukrajina přes prázdniny
Kutílek
Misijní cesta na Ukrajinu
strana 11 Život v centru, podzim 2005
Co přinesl čas...
Misijní cesta pastora do Afriky
Mládež na Kristfestu
Motopařba
Motorkáři na Campfestu
OneWay - mládežnická evangelizace v Ostravě v DC TC
Phillipsovi
Práce na mládežnickém centru
Sborový piknik
Život v centru, podzim 2005 strana 12