Chotěborř objektivem

CHOTĚBOŘSKO OBJEKTIVEM
Das Gebiet von Chotěboř durchs Objektiv betrachtet
Chotěboř throuth a Lens
Miloslav VANĚK
Vážení čtenáři,
otevíráte knihu, která si neklade za cíl kompletně popsat město, nýbrž je fotografickým vyjádřením úcty ke
kráse jeho celků, detailů i jeho přírody. I přes svou velikost Chotěboř nabízí úžasnou klenotnici zajímavých míst,
pohledů a světelných scén, které často míjíme bez povšimnutí. Pokusím se Vám některá z nich připomenout.
Sehr geehrte Leserinnen und Leser,
in diesem Buch will ich Ihnen die Schönheiten der Stadt und des Umlandes von Chotebor nicht mit vielen
Worten beschreiben, sondern zeigen. Durchs Kamera-Objektiv betrachtet will ich Sie an die schönsten und
bedeutendsten Plätze und Orte der Stadt und der Region führen. Chotebor bietet viel Sehenswertes. Diese Aufnahmen sollen Ihnen eine Auswahl besonderer Orte, Plätze und malerischen Momente vorstellen.
Dear reader,
the book you have opened does not attempt to describe Chotěboř in a comprehensive way. It is, rather,
a photographic expression of respect for the town’s beauty in both its entirety and its details, as well as in its
natural surroundings. Despite its size, Chotěboř offers an amazing treasure trove of interesting places, views
and displays of light that we often pass by without taking notice. My goal in these pages is to bring a few of
these to your attention.
Miloslav Vaněk
KRAJINA
Už v době dávno minulé putovali tímto krajem kupci po
dvou stezkách spojujících Čechy s Moravou – po liběcké
a haberské. Dlouho zdejším drsným, kamenitým a nehostinným krajem jen procházeli, až někdy ve 12. století u odbočky z liběcké
stezky na Smilův Brod založili osadu a postavili pozdně románský kostelík. Osada přijala jméno po Chotěbořově dvorci. První písemná zmínka
o osadě pochází z roku 1265.
Osadu nejprve vlastnili Lichtenburkové, kteří zde těžili stříbro a díky těžbě
bohatla i Chotěboř. Městečko koupil český král Jan Lucemburský, který
mu udělil r. 1331 městské právo, později dostali měšťané právo zbudovat
městské hradby. Věnným městem českých královen byla Chotěboř prohlášena Karlem IV.
V roce 1421 obsadil Chotěboř husitský oddíl vedený Hromádkou
z Jistebnice. Husité byli nakonec podvodem poraženi a více než 300 jich
bylo upáleno v chotěbořských stodolách.
Koncem 16. století vzniklo dnešní náměstí a původní zástavba byla nahrazována renesančními domy s podloubími. Podloubí byla po požáru
v roce 1832 odstraněna a domy byly opraveny do klasicistního stylu.
Třicetiletá válka zasáhla i Chotěboř a vedle válečných útrap město opakovaně vyhořelo, třetina domů byla zničena.
Královským zůstává město až do roku 1499. Poté až do bělohorské doby
vlastní Chotěboř rod Trčků z Lípy. Počátkem 18. století Chotěboř získává
rod Kinských a na místě tvrze nechává postavit barokní zámek. V polovině
19. století získávají zámek Dobřenští z Dobřenic, kteří zde sídlí dodnes.
Schon seit langem wanderten Händler durch diese
Gegend. Es gab hier zwei wichtige Handelswege Liběcká
und Haberská, die Böhmen und Mähren einander verbunden haben. Lange Zeit sind die Menschen nur durch diese harte, steinreiche und unwirtliche Region gegangen. Erst im 12. Jahrhundert wurde
an der Abbiegung von Liběcká-Weg nach Smilův Brod eine Siedlung
gegründet und eine kleine romanische Kirche erbaut. Diese Ortschaft
nannte man nach dem gleichnamigen Bauernhof der Familie Chotěboř.
Die erste schriftliche Erwähnung Chotěbořs stammt aus dem Jahr 1265.
Pohled na krajinu pod Chotěboří z hřebene Železných hor – z vyhlídky ve Štikově nad sloupenským lomem.
Blick auf die Landschaft unter der Stadt Chotěboř vom Kamm des Gebirges Železné hory (Eisengebirge) – vom Aussichtspunkt in der
Gemeinde Štikov über dem Steinbruch in Sloupno.
A view of the landscape below Chotěboř. From the scenic lookout in Štikov above the Sloupno quarry on the ridge of the Železné (Iron) Mountains.
2
Die Ortschaft war im Besitz des Adelsgeschlechts der Lichtenburger, unter
denen man hier Silbererz gewonnen hat. Dank der Silbergruben wurde
Chotěboř immer wohlhabender. Als Chotebor zu einer kleinen Stadt
gewachsen war hat der böhmische König Johann von Luxemburg den
Ort gekauft und ihn im Jahre 1331 zur Stadt erhoben. Später haben die
Bürger auch das Recht erhalten, die Stadtbefestigung erbauen zu dürfen.
Chotěboř wurde von Karl IV. als Mitgiftstadt der böhmischen Königinnen
erklärt.
Im Jahre 1421 wurde Chotěboř von einem Hussiten-Heer unter Führung
von Hromádka von Jistebnice besetzt. Die Hussiten wurden schließlich
durch einen Betrug besiegt. Mehr als 300 von ihnen wurden in hiesigen
Scheunen verbrannt.
/ Landschaft / Landscapes
Am Ende des 16. Jahrhunderts entstand der heutige Hauptplatz und
die ursprünglichen Häuser wurden durch Renaissance-Häuser mit
Laubengängen ersetzt. Die Laubengänge waren aber nach dem Brand
im Jahr 1832 abgeschafft worden und die Häuser wurden im klassizistischen Stil umgebaut. Der dreißigjährige Krieg zog auch Chotěboř in
Mitleidenschaft. Neben dem Kriegskummer kam es mehrmals zu
Bränden. Ein Drittel der Häuser war zerstört.
Chotěboř trug die Bezeichnung Königliche Stadt bis 1499. Danach bis
zur Niederlage am Weißen Berg bei Prag übernahm die Herrschaft über
Chotěboř das mächtige Adelsgeschlecht Trčka von Lípa. Anfangs des
18. Jahrhunderts bekommt die Stadt das Adelsgeschlecht Kinský. Auf
dem Platz der Festung ließ dieses Adelsgeschlecht ein Borockschloss
erbauen. In der Mitte des 19. Jahrhunderts übernimmt das Schloss das
Adelsgeschlecht Dobřenský von Dobřenice, das hier bis heute siedelt.
In an age long ago this country was traveled by
traders following two roads that linked Bohemia
and Moravia – the Liběcká and Haberská trails. For
years they merely passed over this rough, rocky and inhospitable
countryside, until sometime in the 12th century when they founded
a settlement and built a Late Romanesque chapel by a branch of the
Liběcká trail at Smilův Brod. The settlement took its name from the
existing Chotěboř farmstead. The first recorded mention of the
settlement comes from the year 1265.
The settlement first belonged to the Lichtenburgs, who mined silver
here, enriching Chotěboř as well as themselves. The town was bought by King John of Bohemia, who granted it a royal charter in 1331.
Later the burghers were given the right to build town walls. Charles IV
dedicated the town to the Queens of Bohemia.
In 1421 Chotěboř was occupied by a Hussite brigade led by Hromádka
of Jistebnice. In the end, the Hussites were defeated through treachery
and more than 300 of them were burned to death in Chotěboř barns.
Chotěboř acquired the town square it has today at the end of the 16th
century when the original buildings were replaced with Renaissance
houses with arcades. The arcades were removed after the fire of 1832
and the houses were renovated in the Classical style. Chotěboř also felt
the effects of the Thirty Years War. Besides enduring the other ravages
of war, the town repeatedly caught fire and a third of its houses were
destroyed.
Chotěboř remained a royal town until 1499. After that and until the
White Mountain period, it was held by the Trčka family of Lípa. At the
beginning of the 18th century, the town was acquired by the Kinský
family, which had a palace built on the site of the fort. In the middle
of the 19th century, the palace became the property of the Dobřenský
family of Dobřenice, who reside there today.
3
Krásný výhled do údolí Doubravy a na pás Železných hor se nabízí z křižovatky silnic na Bezlejov a Novou Ves. Ale zde nezastavujte!
Die schöne Aussicht auf das Tal des Flusses Doubrava und den Kamm des Eisengebirges (Železné hory) bietet sich von der Kreuzung
Bezlejov, Nová Ves. Achtung! Hier darf man aber nicht mit dem Auto anhalten!
The intersection of the roads to Bezlejov and Nová Ves offers a beautiful view of the Doubrava Valley and the Železné Mountains. But don’t stop here!
8
Letní bouřka nad sídlištěm Na Chmelnici.
Sommergewitter über dem Neubaugebiet Na Chmelnici.
A summer storm over the Na Chmelnici neighborhood.
9
Žižkovy duby – skupina památných dubů letních, rostoucích severně od Chotěboře, převzala svůj název po původním Žižkově dubu, který
stál mezi nimi až do roku 1979, kdy jej zničila vichřice. Do dnešní doby se dochovalo 11 stromů. Duby tvoří dominanty krajiny a naleznete
je u silnice k Libici a v polích kolem silnic k Bezlejovu a k Nové Vsi.
Ziskas Eichenbäume – Gedenk-Eichen-Gruppe, die nördlich von Chotěboř wächst, übernahm den Namen nach einem ursprünglichen Ziskas
Eichenbaum, der hier bis zu einem Sturm im Jahr 1979 gestanden hat. Bis heute sind 11 Eichenbäume erhalten geblieben. Alle Eichenbäume ragen in der Landschaft heraus und man kann sie an den Straßen oder auf den Feldern nach Libice, Bezlejov und Nová Ves finden.
The Žižka oaks. A grove of commemorative forest oaks growing north of Chotěboř that take their name from the original Žižka oak, which
stood among them until 1979, when it was destroyed by a storm. Eleven oaks have remained to this day. Oaks form a dominant feature of
the landscape. You can find them by the road to Libice and in the fields which border the roads to Bezlejov and Nová Ves.
10
11
Pohled od Štěpánova na Bezděkov, v pozadí novodobý chotěbořský hrad – obilní silo.
Poklidná řeka Doubrava protéká malebnou jarní krajinou v Libické Lhotce.
Blick von der Gemeinde Štěpánov auf Bezděkov. Im Hintergrund die Chotěbořer ‚Burg’ der Neuzeit – der Silospeicher.
Ein ruhiger Fluss Doubrava fließt durch malerische Landschaft an der Gemeinde Libická Lhotka.
A view of Bezděkov from Štěpánov. In the background is a grain silo – a modern-day Chotěboř castle.
The quiet Doubrava River flows through the colorful spring countryside in Libická Lhotka.
12
13
Protilehlé straně náměstí vévodí hotel Vysočina postavený v r. 1961, v pozadí budova městského úřadu.
Auf der gegenüberliegenden Seite des Platzes steht das Hotel Vysočina, das im Jahr 1961 gebaut wurde. Am Hintergrund sehen wir das Rathaus.
Dominating the opposite side of the square is the Hotel Vysočina, built in 1961. In the background is the municipal building.
22
Druhou věž na náměstí najdete na budově pošty. Ulice Trčků z Lípy vás zavede ke kostelu.
Den zweiten Turm auf dem Platz findet man auf dem Postgebäude. Die Straße Trčků z Lípy führt uns zur Kirche.
A second tower can be found atop the post office. Trčků z Lípy Street will lead you to the church.
23
Mariánský sloup nechali postavit v roce 1700, v době ohrožení města morem, majitelé chotěbořského panství z rodu Kinských. V roce 1890 byl
nahrazen novým mariánským sloupem a původní byl přemístěn nedaleko do ulice Trčků z Lípy.
The Marian column was built by the ruling Kinský family in 1700 when the town was threatened by the plague. In 1890 it was replaced by a new
Marian column, and the original was moved to a nearby site on Trčků z Lípy Street.
Die Mariensäule wurde in der Zeit erbaut, als das Adelsgeschlecht der Kynský über die Stadt herrschte. Sie erinnerte an die Pest-Bedrohung in
der Stadt. Im Jahr 1890 wurde sie durch eine neue ersetzt. Die originale Säule wurde in die Straße Trčků z Lípy versetzt.
24
25
Jedna z ulic ústící na náměstí je ulice Buttulova. Vlevo vchod do stejnojmenné základní školy, dříve tzv. chlapecké.
Staré domy byly v roku 1990 zbourány a na jejich místě vyrostl v roce 1994 nový objekt s městskými byty, obchody a službami.
Eine der Straßen, die zum Platz führen, ist die Buttula-Straße. Links der Eingang in die gleichnamige Grundschule, früher eine Knabenschule.
Die alten Häuser wurden im Jahr 1990 abgerissen und auf ihrer Stelle wurde im Jahr 1994 das neue Gebäude mit Stadtwohnungen, Geschäften
und Dienstleistungen errichtet.
One approach to the square is Buttulova Street. On the left is the entrance to the elementary school of the same name, formerly the School for Boys.
32
The houses that once stood here were razed in 1990; in their place a new structure containing apartments, shops and offices was built in 1994.
33
Ulice Krále Jana s městskou knihovnou a infocentrem (budova z roku 1897 byla původně Občanskou záložnou, později internátem SZeŠ), dále novou
budovou České pojišťovny a finančního úřadu.
Pomník padlým v 1. světové válce stojí v parku Václava Fialy před kaplí Povýšení sv. kříže. Zhotovil jej v roce 1924 sochař František Bílek podle návrhu
profesora chotěbořského gymnázia Václava Fialy. Křižovatku Herrmannovy a Žižkovy ulice zdobí socha chotěbořského rodáka a spisovatele Ignáta Herrmanna vytvořená v roce 1960 podle předlohy akademického sochaře Karla Opatrného, synovce spisovatele.
Die Krále-Jana-Straße mit der Stadtbibliothek und dem Infozentrum (das Gebäude stammt aus dem Jahr 1897 und war früher Bürgerliche Vorschusskasse, später Internat der Landwirtschaftlichen Mittelschule SZeŠ), weiter daneben das neue Gebäude der Versicherungsanstalt Česká pojišťovna und
des Finanzamtes.
Das Denkmal für die Gefallenen im 1. Weltkrieg steht im Park Václava Fialy an der Kirche Der Erhöhung des Heiligen Kreuzes. Das Denkmal machte im
Jahr 1924 der Bildhauer František Bílek entsprechend dem Vorschlag von Václav Fiala, Professor des Chotěbořer Gymnasiums. Die Kreuzung der Straßen
34
Herrmannova und Žižkova schmückt die Statue des Landsmanns und Schriftstellers Ignát Herrmann. Die Statue wurde im Jahr 1960 von dem akademischen Bildhauer Karel Opatrný, dem Neffen des Schriftstellers, erstellt.
Krále Jana (King John) Street, with the Chotěboř public library and information center. The building was originally built in 1897 as a mutual savings bank
and it later became a student residence. Farther along is a new building containing the Česká pojišťovna insurance company and the revenue office.
A memorial for the fallen soldiers of the First World War stands in Václav Fiala Park in front of the Chapel of the Elevation of the Cross. It was created
in 1924 by the sculptor František Bílek from a design by Václav Fiala, a teacher at the Chotěboř secondary school. The intersection of Herrmanova and
Žižkova Streets is decorated with statues of Chotěboř native and writer Ignát Herrmann. These were created in 1960 from designs by the academic
sculptor Karel Opatrný, the writer’s nephew.
35
Sokolovna byla postavena obcí sokolskou v roce 1926, modelem sochy v průčelí byl cvičitel chotěbořského Sokola Bohuslav Kubát, v pozadí
Základní škola Smetanova. V centru města byl k 50. výročí kopané v Chotěboři v roce 1968 otevřen nový letní stadion.
Die Turnhalle Sokolovna wurde von dem Turnverband Sokol im Jahr 1926 gebaut. Model für die Statue an der Vorderseite war der Turnlehrer des
Chotěbořer Turnverbandes Sokol, Herr Bohuslav Kubát. Im Hintergrund steht die Grundschule Smetanova.
40
Im Stadtzentrum wurde anlässlich des 50. Jubiläums des Fußballs in Chotěboř (1968) ein neues Sommerstadion eröffnet.
The Sokol Hall was built by the local Sokol community in 1926. An instructor for the Chotěboř Sokol, Bohuslav Kubát, was the model for the statue on the facade. In the background is Smetana Elementary School.
A new summer stadium was opened in the town center in 1968 to celebrate 50 years of soccer in Chotěboř.
41
Lyžařský areál Sv. Anna je jedním z mála míst pro sjezdové lyžování v okolí, má délku 300 m. Nabízí technické zasněžování, umělé osvětlení, moderní vlek, pro snowboardisty jsou pak k dispozici i další neupravované trasy o délce 500 m.
Das Skiareal St. Anna ist einer der wenigen Orte zum Skifahren. Die Piste hat eine Länge von 300 Metern mit Kunst-Schnee, Kunstlicht,
modernem Lift. Für Snowboarder stehen auch andere Routen mit einer Länge von 500 Metern im geeigneten Terrain zur Verfügung.
The St. Anna ski complex is one of few places for downhill skiing in the area. Its slope is 300 meters long. It has artificially created snow,
artificial lighting, and modern ski-tows. There is also access to 500m of rough trails for snowboarders.
42
Každoroční Běh Chotěbořskem má již dlouhou tradici. První ročník se běžel již v roce 1978 a z místních nejčastěji dominovali, někdy i v
mezinárodním poli, Zdeněk Slanař, Dagmar Novotná, Leoš Pelouch a další.
Der alljährliche Lauf Běh Chotěbořskem ist einer der traditionellen. Premiere war im Jahr 1978. Von den Einheimischen dominierten
manche auch bei internationalen Laufwettkämpfen, z. B. Zdeněk Slanař, Dagmar Novotná, Leoš Pelouch und andere.
The annual Chotěboř Run, first held in 1978, is one of the oldest. Locals who have dominated the race, sometimes even in an international
field, include Zdeněk Slanař, Dagmar Novotná and Leoš Pelouch.
43
Mráz dokáže nejen zmrazit vodní hladinu
v pevný led, měkkou oranici přeměnit
v kámen, ale dokáže také nazdobit větve
stromů vysoko nad zemí a my obdivujeme jejich kontrast s modrou oblohou
a zapomínáme na štiplavý mráz ve tvářích, který taková kouzla přírody doprovází – bříza v Klouzovech.
Frost kann nicht nur das Wasser zu Eis
gefrieren, weiches Ackerfeld in Stein
umwandeln, sondern auch die Äste so
wunderschön umschließen. Wir bewundern dann den Kontrast zum blauen Himmel und vergessen den stechenden Frost
auf den Wangen, der solchen Zauber der
Natur begleitet – Birke in Klouzovy.
Frost will transform water’s surface into
solid ice and make a newly plowed field
hard as rock, but it can also decorate
a tree’s branches high above the earth,
and we admire the contrast with the blue
sky and forget the bite of the frost on our
faces that accompanies this natural magic – Birch in Klouzovy.
PŘÍRODA
Přírodu na Chotěbořsku ovlivňuje nejen nadmořská
výška přes 550 m, ale především poloha na okraji
Českomoravské vrchoviny. Podnebí je zde drsnější,
zem kamenitá a méně úrodná, pěstují se tu brambory, dnes i řepka
a len. Krajina je zvlněná a cyklisté tu po rovině mnoho kilometrů nenajedou. Únavu z nastoupaných metrů jim ale vynahradí panoramata
zdejší krajiny a dlouhé sjezdy. Můžete zde houbařit, rybařit, nebo se
pustit po některé z mnoha značených turistických cest. Krajinou
prochází značené cyklotrasy a spousta dalších doporučených tras je
popsána v průvodcích. Pěší turisté mají své chodníky již dávno prošlapané a značení slouží hlavně nově příchozím. Trasy vedou zdejšími
rozsáhlými lesy, palouky a loukami, kolem polí, malými vesničkami
i samotami, kolem rybníků k zajímavostem a památkám.
V zimě je den krátký, a i když panuje příznivé počasí, popohání nás
mráz do tepla domova. Zato v létě si užíváme v přírodě většinu volného času a vychutnáváme si slunce, teplé počasí, nasáváme do
sebe jejich sílu.
Před nepříznivými vlivy počasí jsme se vývojem izolovali ve svých
obydlích. Z nich pak podnikáme výlety do přírody, usoudíme-li
zrovna, že počasí je příznivé. Díky pohodlnosti ale často na naši
kolébku zapomínáme a připravujeme se o zážitky, které nám moderní
elektronický svět zatím nedokáže nahradit.
Die Natur um Chotěboř beeinflusst nicht nur die Höhe
über 550 m ü. d. M., sondern vor allem die Lage am
Rande der Böhmisch-Mährischen Höhe. Das Klima ist
rau, der Erdboden steinreich und weniger fruchtbar. Hier werden
vor allem Kartoffeln, Raps und Flachs angebaut. Die Landschaft ist
hügelig und Radfahrer finden hier nur wenige Flach-Kilometer.
Ermüdung von den Steigungen wird aber mit wunderschönen Panoramen und langen Abfahrten beloht. Man kann hier Pilze suchen
und finden, angeln oder eine der vielen markierten Wanderwegen
probieren. Durch die Landschaft führen markierte Radwege und viele
andere empfohlene Routen sind in Reiseführern beschrieben. Unsere
Wanderer haben ihre Gehsteige schon lange im Kopf und die
Markierung dient hauptsächlich den Ortsunkunigen. Die Wanderwege
56
/ Natur / Nature
führen durch tiefe Wäler, Anger und Wiesen, an Feldern, kleinen Dörfern,
Einzelhöfen und Teichen vorbei zu hiesigen Attraktionen und Sehenswürdigkeiten.
Im Winter ist der Tag kurz und manchmal frostig. Dann freuen wir
uns auf die Nestwärme. Aber im Sommer verbringen wir die meiste
Freizeit in der Natur und genießen Sonne, warmes Wetter und
schöpfen neue Kraft.
Durch die Evolution haben wir uns voneinander in verschiedenen
Heimen isoliert. Erst wenn das Wetter günstig ist, wagen wir uns
rauszugehen, um uns daran zu erinnern, dass keine modernste
Technik die Natur ersetzen kann.
The countryside around Chotěboř is affected not
only by its 550-meter elevation, but above all by its
position at the edge of the Czech-Moravian
Highlands. The climate here is more severe and the earth rocky
and less arable, yielding potatoes, canola and flax. The rolling hills
make it difficult terrain for cyclists. But for every meter gained
they are rewarded with an ever-broadening panorama followed
by a long descent. Here one can gather mushrooms, fish, or take
advantage of the numerous marked hiking trails. Several marked cycling
routes also cross the region, and many more recommended routes
are described in guidebooks. Trail markings serve mainly newcomers; local hikers know the trail system through and through. Paths
lead through sweeping forests, glades and meadows, by fields and
ponds, and through villages and backcountry to points of interest
and local monuments.
Winter days are short, and frost drives us into the warmth of our
homes even when conditions are favorable. But during the summer
we spend most of our free time outdoors, where we soak in the sun
and are renewed by its warmth.
Technical progress has led us to isolate ourselves from the
unfavorable effects of our climate. When we deem the weather
favorable, we undertake forays into the natural world. Our love
of comfort makes us forget our origins and it often deprives us of
pleasures that our electronic world can hardly replace.
57
Podle legendy o kapli svaté Anny se v dávných dobách ztratil jediný syn zdejšího zemana. Třetí noc od ztracení se chlapcově matce zdál
sen, v němž jí žena podobná sv. Anně na obraze v chotěbořském kostele poradila, kde chlapce hledat a chlapce skutečně v zuboženém
stavu našli. Podle rady ženy ze snu vykoupali chlapce ve studánce v údolí a ten se uzdravil. Zeman vystavěl na místě nálezu i studánky
dvě kaple – svaté Anny a Svaté Trojice.
Der Legende über die Kapelle St. Anna nach, hat sich einmal der einzige Sohn eines lokalen Adeligen verlaufen. Die dritte Nacht danach
hatte seine Mutter einen Traum von ihrem verloren Sohn. Im Traum hat ihr eine Frau ähnlich der Heiligen St. Anna auf dem Bild in der
Chotěbořer Kirche geraten, wo sie ihren Jungen suchen soll. Und tatsächlich, die Mutter hat ihren Sohn dort gefunden. Ihr Kind war in
58
einem erbärmlichen Zustand. Nach dem Rat der Frau aus dem Traum badete sie den Jungen in dem Quellbrunnen im Tal und er ist geheilt
worden. Der Adelige ließ auf dem Fundort und an dem Quellbrunnen zwei Kapellen erbauen – St. Anna und der Heiligen Dreifaltigkeit.
According to the legend of the Chapel of St. Anne, long ago the only son of a local farmer went missing. On the third night a woman who
resembled the image of St. Anne in the Chotěboř church visited the young boy’s mother in a dream. The woman told her where to find
the boy, and indeed they found him but in a miserable state. Continuing to follow the woman’s advice, they bathed him in a well in the
valley and he became well. The farmer built two chapels, one on the site where they found the boy and one over the spring – the chapels
of St. Anne and of the Holy Trinity.
59
Cesta vybudovaná k čističce odpadních
vod zavede návštěvníka v podzimním
slunečných dnech do úžasných barevných scenérií listnatých lesů. Kolem
rybníka u čističky, hrobky a zámeckým
parkem se můžeme vrátit zpět.
Vlevo zbytky z původní zámecké zdi,
které jsou ještě patrné v terénu.
Die Straße zur Kläranlage führt den Besucher im Herbst bei sonnigem Wetter
in eine wunderschön farbige Szenerie
der Laubbäume. An der Kläranlage,
der Gruft und dem Schlosspark kann er
wieder zurückkommen.
Links die Ruinen der ehemaligen Schlossmauer, deren Reste im Gelände noch zu
erkennen sind.
The road leading to a water treatment
plant will take a visitor through the
autumn sun to the marvelous scenery of
a deciduous forest. On the way back we
pass the treatment plant, a crypt and
the palace garden.
On the left, the remnants of the original
palace wall are still visible in the earth.
68
69
Jinovatka má mocnou sílu nazdobit větve stromů, stébla trávy, ale
i zbylé listy na stromech bělostnými krystalky, které ve slunečných dnech působí až pohádkově
– je třeba se však dobře obléci.
Raureif hat mächtige Kraft Äste,
Gras aber auch restliches Laub
zu schmücken. Bei Sonne wirkt
das alles märchenhaft. Warme
Kleidung ist allerdings auch angenehm.
Soft rime dresses up tree branches, blades of grass and the odd
leaf with white crystals that seem
otherworldly on sunny days. But
you must dress warmly.
Kouzlo jinovatky můžeme obdivovat jen několik dní v roce – inseminační stanice v Novém Dvoře u Klouzov.
Nur wenige Tage im Jahr können wir den Zauber des Raureifs bewundern. Auf dem Bild ist die Besamungsstation in Nové Dvory nicht weit
von Klouzovy.
We can admire the beauty of rime for only a few days in the year. Nový Dvůr near Klouzovy.
72
73
Sněhu na Chotěbořsku je většinou dostatek, a proto se velmi brzo po napadnutí prvního sněhu objeví stopy lyžařských nedočkavců, které vzápětí
prošlápnou další, a tak se v okolí města živelně vytvoří pavučina propojených stop. Vlevo stopa u Libické Lhotky, vpravo ke Svinnému.
There is usually plenty of snow around Chotěboř. Trails left by eager skiers appear shortly after the first snowfall and are quickly joined by others,
creating a lavish web of paths on the town’s outskirts. On the left, a trail near Libická Lhotka, on the right a trail leading to Svinný.
Schnee um Chotěboř gibt es in der Regel genug und darum sind nach dem ersten Schnee sehr bald die Skiloipen von ersten Skilangläufern zu
sehen. So entsteht ein Spinnennetz der Skiloipen. Links die Loipe bei Libická Lhotka, rechts Richtung Svinný.
74
75
The Legend of the Black Ghost
In the 17th century the Chotěboř
estate belonged to Jaroslav Sezima
Rašín of Rýzmberk, who was very
cruel to his subjects and, for this
reason, could find no rest even after
his death. Every night on the stroke
of twelve a magnificent carriage
drawn by three fiery black horses
exited the Chotěboř palace. Rašín‘s
ghost was shrouded in black and for
a whole hour he rode through town.
This horrible spectacle was often
accompanied by a ruckus that woke
the upright residents of Chotěboř.
When they could no longer stand
the high jinks, they asked the priest
to help them. Several brave souls
readied their swords andwaited;
when
the
priest
stopped
the
carriage they would cut off Rašín’s
head. At midnight a din arose and
flames erupted from the darkness.
The priest stepped onto the road and
began cursing Rašín, but the carriage
passed him by as the wind carried
Rašín’s laughter. When the priest
failed them they asked the advice
of an astrologer who knew the ways
of dark forces. He advised them that
Rašín could be killed only by one who
had been born “on the same planet”.
And so they found one – a drunkard
and brawler, the maltster’s assistant,
who was not easily frightened. On
his order the carriage stopped,
Rašín bowed and one swordsman
approached and cut off the ghost’s
head. The carriage drove off and
disappeared into the dark with the
headless body. The head tumbled
into a nearby spring and there it
disappeared. The rampaging ended
forever, but for three days a fiery dog
ran around the spring and howled
mournfully.
Rodinný hřbitov nechali na důstojném místě nedaleko zámku s výhledem do kraje vybudovat až Dobřenští.
Den Friedhof, von dem sich dem Besucher eine schöne Aussicht auf die Landschaft bietet, ließ das Adelsgeschlecht Dobřenský von Dobřenice
nicht weit vom Schloss errichten.
Not until did the family of Dobřenský become the owners of the chateau a family cemetery was set up. There is a marvelous view of the picturesque countryside from the dignified place, which is situated not far from the chateau.
82
83
84
85
BARVY
Barevně jsou nejzajímavějšími obdobími roku jaro
a podzim, kdy se příroda nejrychleji mění a její
změny nabízejí rozsáhlou škálu barev.
Jarem život v přírodě začíná, zbavuje se jednobarevné bílé pokrývky
a na stromech, keřích, trávě vnímáme proměny množství barev
a odstínů. Léto je obdobím slunce, tepla a pomalých změn ke zralosti,
udolává nás svými teplotami a snad jen letní bouřka pročistí vzduch
a osvěží vnímání barevnosti. Přechodem léta do podzimu přicházejí barevné žně. Příroda dozrála do svých plodů a povede-li se
babí léto, potom nám listnaté stromy, tráva a mráčky na blankytné
obloze připraví úžasně vybarvené pohledy trvající i několik týdnů.
Aby se nám barvy neokoukaly, přichází po velkolepém barevném
představení zdánlivě černobílá zima. Fotí se hůř, protože vám mrznou prsty, rukám se nechce z kapes, nohy se boří do sněhu, ale pro
odolného a bystrého pozorovatele i zima skrývá spoustu barviček,
ale především nabízí spoustu zajímavých a pomíjivých tvarů. Ale to
už se opět po barevném půstu těšíme na nový počátek a teplo.
Barva je úžasný fenomén, který láká k zachycení a nezáleží zda
veršem, textem, štětcem či fotoaparátem. V paměti se naše vzpomínka brzy rozplývá, zachycená se nám ale vrací.
Für Farben ist der Frühling und Herbst am interessantesten. Die Natur ändert sich schnell und diese
Veränderungen bieten die schönsten Farben.
Mit dem Frühling beginnt in der Natur das Leben. Die weiße Decke
verschwindet und wir nehmen auf Bäumen, Sträuchern, Gras diese
Farben und Schattierungen wahr. Der Sommer heißt Sonne, Hitze
und langsam auch Ernte. Wir werden von der Hitze müde und nur
ein Sommergewitter erfrischt die Luft und uns, damit wir wieder
neu die Farben wahrnehmen können. Vom Sommer bis zum Herbst
kommt die farbige Erntezeit. Alle Früchte werden reif und wenn der
Altweibersommer gelingt, erwarten uns wunderschöne Blicke auf
Bäume, Gras und Wolken auf dem saphireblauen Himmel. Diese
Szene dauert ein paar Wochen lang. Dann kommt der scheinbar
kalte, schwarzweiße Winter. Das Fotografieren ist schlimmer, weil
90
/ Farben / Colors
Ihnen die Finger frieren, Hände nicht aus den Taschen raus wollen,
die Füße im Schnee einsinken. Aber für einen abgehärteten und tiefblickenden Fotografen versteckt der Winter eine Menge von Farben
und viele interessante und vergengliche Formen. Trotzdem freuen
wir uns wieder auf die frischen Farben des Frühlings, auf Wärme
und einen Neuanfang.
Die Farbe ist ein erstaunliches Phänomen, das zum Erfassen lockt,
und es spielt keine Rolle, ob das durch Vers, Text, Pinsel oder Kamera geschieht. Die Erinnerung löst sich bald auf, aber wenn man
später eine Aufnahme in die Hände nimmt, wird sie wieder belebt.
The most interesting seasons for observing colors
are the spring and fall, when nature is changing
most rapidly and the changes reveal a vast spectrum
of colors.
In spring, nature comes to life – the monochromatic white covering
that has lain on trees, bushes and grass disappears and we watch
the world transform in an abundance of colors and shades. Summer
is the season of the sun, warmth and slow ripening. We struggle
against the heat and perhaps only a summer storm can clear the air
and refresh our senses to once again appreciate color. The transition from summer to autumn brings a colorful harvest. Nature has
fully ripened in its fruits and if an Indian summer prevails, afterward
the deciduous trees, grass and the clouds against a blue sky will
prepare amazingly colored scenes lasting for several weeks. So that
we don’t weary of color, the spectacular color show is followed by
the virtually black and white winter. It does not photograph as well,
because your fingers are freezing, your hands do not want to leave
your pockets, your legs are held down by snow, but for the tough
and acute observer, even winter hides many little colors, but most
of all it offers interesting and ephemeral forms. But after a fast from
color, we soon look forward to a new beginning and warmth.
Color is a wonderful phenomenon that tempts us to try to capture it,
whether in verse, prose, with a brush or a camera. In our memory it
quickly dissipates, but the captured image returns to us.
91
92
93
Každoročně se v první hodině Nového roku scházejí na náměstí občané a v úžasu pod barevnými kreacemi ohňostroje si vzájemně přejí do nového roku.
Jedes Jahr in der ersten Stunde des neuen Jahres treffen sich die Menschen auf dem Platz. Mit Erstauen genießen sie die Farbkreationen des Feuerwerks
und wünschen einander ein gutes Neues Jahr.
During the first hours of every new year, residents gather on the square beneath the colorful fireworks and excitedly wish one another a happy New Year.
100
101
DOUBRAVA
Řeka městem neprotéká, dokonce je kilometry
vzdálena, přesto ji místní občané vnímají jako svoji
vlastní a její jméno s úctou převzaly chotěbořské
spolky, obchody, podniky, výrobky. Divoké skalnaté údolí a řeka
sama daly podnět vzniku mnoha pověstí o životě kolem řeky v dávných dobách, některé si na dalších stránkách připomeneme.
Nedaleko Chotěboře, v lesích mezi Bílkem a Chotěboří, se skrývá
vzácný úsek toku řeky Doubravy, který byl roce 1986 vyhlášen
přírodní rezervací nazvanou Údolí Doubravy a v ní od Horního mlýna
až do Bílku byla vybudována naučná stezka. Do úchvatného zalesněného skalnatého kaňonu vtéká řeka pod železničním mostem za
obcí Bílek a ke svému poklidnému toku se navrací až pod Dolním
mlýnem. Voda řeky protéká pod skalami, padá do tůní (Mikšova
jáma), s neustávajícím hřmotem si proráží cestu nejužším místem
nejdivočejšími dvacetimetrovými skalami a padá dvěma dvoumetrovými vodopády do hlubokých tůní (Koryto), poskakuje mezi
balvany četnými peřejemi, nevinně pokouší čtyřicetimetrovou skálu
(Sokolohrady) a pak ji pokorně obtéká, v řečišti se vyhýbá obřím
balvanům (Kamenné moře) a konečně se u dřevěných srubů uklidňuje a odevzdává svou kořist – usazuje unášené drobné částečky
(Údolní niva). Pod chatou Doubravka vykouzlí Točitý vír, posílí se
ještě vodami z Kamenného potoka, obteče Ostrov, obětuje část své
síly náhonu Horního mlýna a pomalu opouští nejkrásnější etapu své
90 kilometrů dlouhé pouti korytem řeky Doubravy od tůňky kdesi
v ranských lesích až do Týnce, kde se spojí s mohutným labským
tokem.
Der Fluss fließt nicht durch die Stadt. Er ist ein
paar Kilometer von der Stadt entfernt. Trotzdem
sehen die Bürger den Fluss als ihren an. Mit Ehre
übernahmen seinen Namen viele Chotěbořer Vereine, Geschäfte,
Betriebe, Produkte. Das wilde Felsental und der Fluss selbst gaben
den Grund für die Entstehung von vielen Legenden über das Leben
am Fluss in der Vorzeit. Einige von ihnen werden wir später noch
kennenlernen.
Unweit von Chotěboř, in den Wäldern zwischen der Gemeinde
Bílek und Chotěboř ist eine besondere Strecke des Flusses Doubrava versteckt, die im Jahre 1986 zum Naturschutzgebiet „Das Tal
des Flusses Doubrava“ (Údolí Doubravy) erklärt wurde. Auf dieser
Strecke von der Oberen Mühle (Horní mlýn) bis nach Bílek wurde
ein markierter Lehrpfad errichtet. In eine wunderschöne bewaldete
Felsenschlucht fließt der Fluss unter einer Eisenbahnbrücke an Bílek
und verlässt ihn schon im ruhigen Lauf an der Unteren Mühle (Dolní
mlýn). Das Wasser fließt an Felsen vorbei. Sehr stürmisch ist der
Strom in der 20m tiefen Felsenspalte namens Koryto (Flussbett),
102
/ Doubrava / Doubrava
das der Fluss mit zwei zweimeter hohen Wasserfällen verlässt. Das
Wasser fällt tief auch in Pfuhle wie Miškova Jáma (Mikeš´ Grube).
Es springt unter Felsenblöcken und versucht den 40 Meter hohen
Felsen Sokolohrady (Falkenburg) zu durchbrechen, aber anschließend fließt es gehorsam an dem Felsen vorbei ins riesige Kamenné
moře (Steinmeer). An den hölzernen Häusern ist der Strom schon
ruhig. Hier lässt es seine Beute nieder und so entsteht die Údolní
niva (Talaue). Unter der Hütte Doubravka zaubert der Fluss Točitý
vír (Wasserstrudel) aus und gestärkt vom Wasser aus dem Kamenný
potok (Steinbach) umfließt er eine Insel. Ein Teil des Stromes fließt
durch den Mühlgraben in ein kleines Wasserkraftwerk an der Oberen
Mühle und langsam verlässt er die schönste Strecke seines 90 km
langen Weges aus dem Quellbrunnen irgendwo im Wald bei Ransko
bis nach Týnec, wo Doubrava in die mächtige Elbe mündet.
While the Doubrava River doesn’t flow through town
and, in fact, is miles away, residents regard it as their
own and they have honored it by giving its name to
many Chotěboř associations, enterprises, businesses and products.
The wild, rocky valley and the river itself have inspired many
legends about life near the river long ago. We’ll get to know some
of them later.
Not far from Chotěboř, in the woods between Bílek and Chotěboř,
flows a rare stretch of the river that became the Údolí Doubravy
(Doubrava Valley) nature reserve in 1986. An educational trail has
been built along the section from Horní mlýn (Upper Mill) to Bílek.
Beneath an iron bridge just beyond Bílek the river enters a breathtaking forested, rocky canyon, returning to its normal, peaceful flow
on the other side of Dolní mlýn (Lower Mill). The river’s water runs
beneath cliffs, falls into black pools (Mikšova jama – Mikeš Pit),
with an unceasing roar at its narrowest it crashes between devilish
twenty-meter-high cliffs and tumbles over two-meter waterfalls
into deep pools (Koryto), skips among boulders in long stretches
of rapids, innocently teases a forty-meter-high cliff (Sokolohrady)
before tamely flowing past, its channel dodges giant boulders
(Kamenné more – Stone sea) and by a group of wood cottages it
finally calms itself and surrenders its plunder, depositing debris as it
passes (Údolní niva – the alluvial plain). Below the Doubravka cabin it
conjures the Točitý vír (Serpentine eddy), is strengthened by the outflow of Kamenný potok (Rocky branch), flows past an island, leaves
some of its power behind in the flume at Horní mlýn and gradually
abandons the most beautiful stage of its ninety-kilometer journey,
which stretches from a tiny pool somewhere in the Ranský forests all
the way to Týnec, where it joins the mighty course of the Elbe.
103
Sokolohrady
Nad kaňonovitým údolím Doubravy se majestátně
tyčí skalní stěna Sokolohradu, na jejímž vrcholu stál
kdysi hrad Sokolov. První zmínka z roku 1404 mluví
o sídle loupeživých rytířů, další z roku 1407 o jeho
dobytí královským vojskem, pozdější z doby husitských válek mluví už jen o hradišti.
Na skále pod Sokolohrady je umístěna pamětní deska
básníku Františku X. Boštíkovi. Skalnatý ostroh je
útočištěm horolezců, turisté si výstup od řeky ulehčují kovovými schody.
Další pověst vypráví, že na Sokolohradech kdysi
stál hrad lstivého a lakomého rytíře Mikuláše,
přezdívaného Mikeš. Mikeš unesl ze zámku v Chotěboři
zdejšímu zámeckému pánovi nejmilejší dceru. Ten po
odhalení podlého činu navštívil Mikeše a v nestřeženém okamžiku jej svrhl ze skály do Doubravy. Novější
pověst vypráví o dívce, která si zde z nešťastné lásky
chtěla vzít život a vrhla se ze skály. Snad právě duch
jejího dávného předchůdce jí pomohl a dívka pád
přežila jen se zlomeninami.
Über dem Tal ragt die Felsenwand der Falkenburg
(Sokolohrady) empor. Die erste Erwähnung kommt
aus dem Jahr 1404. Man spricht von einem Sitz der
Räuberritter. Nächste Erwähnung kommt aus dem
Jahr 1407 und spricht von der Eroberung der Burg
vom königlichen Heer. Spätere Nachrichten aus der
Hussitenzeit sprechen nur noch von der Burgstätte
Falkenburg.
Auf dem Felsen unter der Falkenburg (Sokolohrady)
befindet sich die Gedenktafel an Dichter Fr. Boštík.
Der Felsenausläufer ist beliebt bei Kletterern. Touristen wählen aber einen leichteren Weg – vom Fluss
bis zu Sokolohrady auf den Metaltreppen.
Nächste Sage erzählt auch über Falkenburg (Sokolohrady), in der diesmal ein listiger und geiziger Ritter
Mikuláš benannt Mikeš wohnte. Mikeš entführte dem
Schlossherrn in Chotěboř seine Lieblingstochter. Als
ihr Vater die gemeine Tat aufgedeckt hat, besuchte
er Mikeš und in einem unerwarteten Augenblick
stürzte er Mikeš vom Felsen hinunter. Eine neuere
Sage erzählt über ein Mädchen, das sich wegen
ihrem Liebeskummer ihr Leben nehmen wollte. Sie
sprang vom Felsen hinunter. Gerade in diesem
Augenblick soll ihr ein Geist ihres Vorfahrens geholfen haben, sodass sie sich nur ein paar Knochen
brach, aber den Sturz überlebte.
Above the canyon-like Doubrava valley towers the
majestic Sokolohrady cliff, upon which once stood
Sokolov castle. We first hear of it in 1404 when one
source describes the seat of a band of robber barons;
another from 1407 describes its defeat by the royal
army; by the time of the Hussite wars it is described
as a ruin.
On the cliffs below Sokolohrady we find a commemorative plaque dedicated to the poet František Boštík.
The craggy promontory is a destination for rock
climbers; the climb is easier for hikers, who can
ascend the cliffs along metal stairs from the river.
According to another legend, on Sokolohrady there
once stood the castle of the crafty and miserly knight
Nicholas, who was known as Mikeš. Mikeš carried off
the favorite daughter of the prince of the Choteboř
palace. The prince set out to find Mikeš and, catching
him off-guard, he flung him from the cliff into the
Doubrava. A more recent legend describes a girl who
was driven by an unhappy love affair to throw herself
from the cliff. Perhaps it was the ghost of the earlier
victim who saved her, for she survived the fall with
only a few broken bones.
114
115
Kamenné moře
Je prý nejkrásnějším úsekem celého údolí
řeky Doubravy. Okolní skalnatý terén narušovaný povětrnostními vlivy produkuje velké
množství uvolněných balvanů, které v prudkých svazích nad řekou vytváří kamenná pole.
Balvany se přesunují do řečiště, kde jsou obrušovány a dále je řeka unáší směrem toku. Řeka
v korytě plném balvanů mezi nimi kličkuje,
přeskakuje je, hledá si nejpohodlnější cestu
a při tom skotačení padá, stříká, pění, hučí
i zpívá a voní. Nespěchejte, zastavte, naslouchejte a pozorujte. A pokud třeba spatříte
tmavohnědého ptáka s bílou náprsenkou, je
to skorec vodní, pro něhož je kamenité řečiště
s dostatkem hmyzu a drobných larev na dně
řeky oblíbeným prostředím.
Das Steinmeer soll die schönste Strecke des
ganzen Tals des Flusses Doubrava sein. Das
umliegende felsige Gelände produziert große
Menge an Felsbrocken, die auf den steilen
Hängen oberhalb des Flusses das steinerne
Feld bildet. Die Felsbrocken fallen ins Strombett, wo sie vom Wasser geschliffen und
weiter stromabwärts getragen werden. Das
Wasser laviert zwischen ihnen, überspringt
sie, sucht den angenehmsten Weg und dabei
fällt, spritzt, schäumt, braust und rauscht, sogar singt und duftet es. Seien Sie nicht in Eile.
Halten Sie an. Hören Sie zu und beobachten
Sie alles. Und wenn sie zum Beispiel einen
dunkelbraunen Vogel mit einem weißen Brustgefieder sehen, geht es um Wasserschwänzer.
Für sie ist das steinerne Strombett mit vielen
Insekten und kleinen Larven ein Paradies.
Pod strmými skalisky Sokolohradů a Čertova stolku kličkuje voda řeky mezi obrovskými kameny napadanými z okolních skal.
Unter den steilen Felsen der Falkenburg (Sokolohrady) und der Felswand Teufels Tischlein (Čertův stolek) schlängelt sich der Fluss um riesige
Steine, die einst von den Felsen hinabgestürzt sind.
Beneath the craggy heights of Sokolohrady and Čertův stolek, the river wends its way around enormous boulders that have fallen from those
very cliffs.
116
It is said the stone sea is the most
beautiful stretch of the entire Doubrava
River. The effect of the elements on the rocky
terrain has produced a great number of loose
boulders that form seas of stone on the steep
slopes above the river. The boulders
eventually make their way to the river, where
the current polishes their surfaces and carries
them downriver. The water wends its way along
a riverbed strewn with boulders, jumping
them, finding the path of least resistance,
tumbling, spraying, foaming, roaring and
singing. Don’t hurry here. Pause, listen and
watch. And if you glimpse a dark brown bird
with a white breast, you’ve found a White-throated Dipper, for whom the stony riverbed is a favorite spot, with its plenitude of
insects and larvae.
117
118
119
126
127
KAM V OKOLÍ
Borová, Geburtsort des Schriftstellers K. H. Borovský (6 / 14 km),
die Gemeinde Žižkovo Pole (7 / 16 km), die Stadt Havlíčkův Brod
(8 / 15 km), die Burgruine Lipnice mit ihren Steinbrüchen (9 / 28 km),
die Burgruine Lichnice (10 / 24 km), das Freilichtmuseum Veselý
Kopec (11 / 20 km), die Burgruine Oheb und die Talsperre Seč
(12 / 21 km), die Wallwahrtskirche auf dem Berg Zelená hora bei
Žďár nad Sázavou (13 / 30 km). Besuchen Sie einige von ihnen.
Přestože samotná Chotěboř nabízí mnoho zajímavých
míst, mnoho hojně navštěvovaných lokalit naleznete
i v blízkém okolí. Jmenujme např. jez s náhonem na
Doubravě v Ostružně (obr. 1 / 14 km od Chotěboře), přírodní
rezervaci Niva Doubravy u Sobíňova (2 / 7 km), přehradu Pařížov (3 / 19 km), koberce bledulek v ranských lesích (4 / 12 km),
Horní Vestec na samém vrcholu Železných hor (5 / 12 km),
Havlíčkovu Borovou, rodiště K. H. Borovského (6 / 14 km), Žižkovo
pole (7 / 16 km), Havlíčkův Brod (8 / 15 km), zříceninu hradu Lipnice
s lomy (9 / 28 km), zříceninu hradu Lichnice (10 / 24 km), skanzen
lidových staveb a tradic Veselý Kopec (11 / 20 km), zříceninu hradu
Oheb a Sečskou přehradu (12 / 21 km), poutní kostel na Zelené hoře
(13 / 30 km). Navštivte některé z nich.
1 2
3
/ Wohin in der Umgebung / Where else to visit
While Chotěboř itself offers many interesting sights,
you’ll find numerous popular destinations in the
immediate vicinity. These include the weir and
sluice on the Doubrava in Ostružno (photo #1; 14 km from
Chotěboř), the Niva Doubravy nature reserve near Sobíňov
(#2; 7 km), the Pařížov reservoir (#3; 19 km), carpets of spring
snowflakes in the Ranský forests (#4; 12 km), Horní Vestec on the
summit of the Železné Mountains (#5; 12 km), the birthplace of Karel
Havlíček Borovský (#6; 14 km), Žižkovo pole (#7; 16 km),
Havlíčkův Brod (#8; 15 km), Lipnice Castle and quarry (#9; 28 km),
Lichnice Castle (#10; 24 km), the Veselý Kopec open-air museum
of folk architecture and traditions (#11; 20 km), Oheb Castle and
Sečská reservoir (#12; 21 km), and the chapel at Zelená hora
(#13; 30 km). Visit as many as you can.
Obwohl Chotěboř selbst viele interessante Plätze
bietet, gibt es auch in der Umgebung zahlreiche
vielbesuchte Orte. Nennen wir zum Beispiel das
Stauwehr in Ostružno (Bild Nr. 1 / 14 km von Chotěboř), das Naturschutzgebiet Niva Doubravy bei Sobíňov (2 / 7 km), die Talsperre
Pařížov (3 / 19 km), die Märzenbecher-Teppiche in den Wäldern bei
Ransko (4 / 12 km), die Gemeinde Horní Vestec auf dem Kamm
des Gebirges Železné hory (5 / 12 km), die Gemeinde Havlíčkova
4 5
128
129
CHOTĚBOŘSKO OBJEKTIVEM
Sestavení, grafické zpracování, texty, fotografie, sazba, vydání:
Miloslav Vaněk, 2011 ©
Jazyková korektura: Mgr. Blanka Hochmanová
Anglický překlad: Tim West, M.A.; Tessie West, B.A.;
Jazyková škola Sejfi, Pavlíček, v. o. s.
Německý překlad: Mgr. Tomáš Scholz; Dagobert A. Ernst
Výroba: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.
Vydání první; červen 2011
Tato kniha ani její části nesmí být žádným způsobem
reprodukovány bez písemného souhlasu vydavatele.
ISBN 978-80-254-9683-1