zpravodaj 2014 jaro

www.juta.cz
Firemní zpravodaj
jaro 2014 • www.juta.cz
Jiří Hlavatý ze společnosti Juta se stal Podnikatelem roku 2013. Jeho tradiční královédvorská textilka vyrobila například izolaci v olympijské hale v Soči, moderní fotbalové
trávníky v Česku či technické textilní materiály pro 65 zemí světa. Textilka navíc dále
roste.
Ještě před dvěma lety patřil k méně viditelným lidem českého byznysu, rozhovory
nedával a na veřejnosti se příliš neukazoval, přesto, že už v té době jeho Juta patřila
k významným průmyslovým podnikům.
Pětašedesátiletý průmyslník Jiří Hlavatý totiž zvítězil ve 14. ročníku soutěže poradenské společnosti EY Podnikatel roku České republiky. Jeho příběh vybrala odborná porota složená mimo jiné z minulých vítězů a novinářů.
„Věřím, že Jiří Hlavatý bude skvěle reprezentovat podnikatele z České republiky
na celosvětovém finále v Monte Carlu a že jeho příběh osloví mezinárodní porotu stejně jako nás,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice, která mu
předala vítěznou trofej včera večer na slavnostním vyhlašování v pražském Paláci Žofín.
„Snažíme se konkurovat především kvalitou, o té se nediskutuje. Když zákazník v kamionu objeví jen část vadného zboží, celý kamion vám vrátí a už s vámi nikdy jednat nebude. Stejnou váhu má perfektní servis, být nonstop na telefonu, dodávat do 48 hodin,“
říká k firemním úspěchům Hlavatý.
Přes 80 procent výroby míří za hranice,
výrobky Juty se prodávají v 65 zemích světa.
Královédvorská Juta, jejíž historie sahá až do 19. století, dnes představuje skupinu
o 14 továrnách a zhruba dvou tisících zaměstnanců. Společnost v současnosti vlastní 51
ochranných známek a patentů v Česku i v dalších zemích Evropy.
„Musíte neustále hledat nové výrobní programy, abyste udrželi obrat firmy. Chtěl
jsem také proniknout na jiný trh. Trávníky zatím dělají čtyři procenta obratu,“ říká Hlavatý. Poslední novinkou a zároveň nejvíce rostoucí oblast představují umělé povrchy pro
sportovní hřiště, zejména fotbalové umělé trávníky, golfové povrchy či tenisové kurty.
Pro tyto potřeby si firma zřídila ochrannou známku Jutagrass.
Ten v Jutě pracuje čtyřicet let, do firmy nastoupil po vysoké škole. Jako generální ředitel ji vedl od roku 1989 a od roku 2007 ji celou vlastní. Pod jeho vedením se z Juty stala
největší textilka Česka, jejíž roční tržby se loni vyšplhaly na 5,8 miliardy korun, letos by
měly vyrůst dokonce na 6,2 miliardy.
Převzato z iDnes.cz
Myslím , že můžeme být
v Jutě s hodnocením uplynulého
roku spokojeni, dosáhli jsme
slušných hospodářských
výsledků, krize nekrize, máme
slibně rozjednané obchodní
aktivity v zemích, o kterých jsme
doposud jen snili. Jenomže jak
už to v životě bývá , člověk míní
a realita mění, a to se stalo i mně
. Poslední týdny jsem se kromě
nasazení v práci a náročného
cestování za obchodními
partnery po Evropě angažoval
za záchranu Gymnázia v našem
osmnáctitisícovém městě,
zkušenost, která mně zvedla
adrenalin a potvrdila, že je
potřeba stále opakovat, jak
důležité je podporovat vzdělanost
národa a hýčkat talentované
děti. To jsou budoucí tahouni
ekonomiky, špičkoví vědci
a pracovníci speciálních profesí.
Myslete na to, všichni rodiče, kteří
rozhodnete, jakým směrem budou
vaše děti růst.
Jiří Hlavatý
generální ředitel
1
Firemní zpravodaj JUTA
jaro 2014
Zajímavá setkání
Návštěva z Číny
V prosinci nás navštívila již potřetí vzácná
návštěva z daleké Číny – generální ředitelka
firmy GAD Jenny Ge. GAD je jednou z největších
pokladačských firem v Číně. S touto firmou
obchodujeme od roku 2010, dodáváme jim HDPE
geomembrány.
Mluvilo se o možnostech užší spolupráce
obou firem mimo jiné o založení pobočky Juty
v Číně nebo dokonce o investici Juty do výroby
geomembrán v Číně.
Na mítinku ANO!
Jiří Hlavatý přijal pozvání pana Babiše na předvolební mítink v HK .
Euro Business
Breakfast
Vydavatelství Mladá fronta pozvalo generálního
ředitele do Prahy na setkání podnikatelů, bankéřů
a finančníků. Jiří Hlavatý přednášel společně
s bývalým ministrem Kubou na téma „jak oživit
ekonomiku“. Jeho výrazné vystoupení a originální
názory vzbudily veliký zájem , takže se rozpoutala
velmi živá debata , ve které se občas moderátor
Jakub Železný ztrácel , a diskuzi více méně řídil
ředitel.
Pelta
V říjnu 2013 navštívil předseda FAČR pan Miroslav
Pelta závod 15 Žireč , aby se seznámil s technologií
a výrobou umělých trávníků. Předseda si prohlédl
závod a projednal témata související s rozvojem
stavby fotbalových hřišť s umělou trávou v České
republice. Generální ředitel ho informoval o systému
realizace hřišť, o zkušenostech s kvalitou pokládky
a dodržování požadavku na kvalitu hřišť s důrazem
na bezpečnost hráčů. Juta je držitelem Licence FIFA
a snaží se získat statut „preferovaného výrobce“,
který v současné době vlastní devět špičkových
firem. Tématem byl i systém financování výstavby
hřišť a transparentnost rozdělování prostředků. S tím
souvisí i diskutovaný systém přejímky postavených
hřišť a kontroly reálných nákladů korespondujících
s odvedenou kvalitou staveb.
2
www.juta.cz
JUTA v africké Ghaně
V druhé polovině listopadu 2013 jsme se s kolegou Sergiem
vydali do africké Ghany, kde jsme se zúčastnili geosyntetické
konference Geoafrica 2013.
Akce byla organizována ghanskou národní geosyntetickou
buňkou ve spolupráci s její „africkou sestrou“. Konferenci provázela výstava, na kterou se přihlásily kromě Juty také téměř
všechny významné firmy z geosyntetického světa, což dokládá
důležitost a obchodní naděje, které se do Afriky vkládají.
V hlavním městě Accra nás přivítalo krásné počasí v podobě
27°C, vysoká vlhkost a nekonečně dlouhé čekání na vstupní pasovou kontrolu v přeplněné příletové hale bez fungující klimatizace.
Hotelem organizovaný taxík nedorazil, tak jsme se odvážně
pustili do hledání oficiální taxislužby, což byl v podstatě nemožný úkol, protože tvrdili to o sobě všichni a nikdo z nich to nebyl. Nakonec jsme však měli štěstí a tento řidič s námi jezdil až
do konce našeho pobytu.
Během konference jsme získali několik zajímavých kontaktů, mluvili s důležitými hráči na africkém trhu, ověřovali a doplňovali rozsáhlou mozaiku informací o trhu. Potvrdila se nám
tak správnost rozhodnutí propagovat naše materiály i v daleké
centrální Africe.
Mezi hlavní tradice v Ghaně patří fotbal a zpěv, což bylo vidět
na každém kroku. Zpívalo se na zahajovacím ceremoniálu, během doprovodných akcí, ale i na ulici. Během našeho pobytu se
hrála také baráž o postup na fotbalové mistrovství světa ve fotbale, které pořádá letos Brazílie a po postupu Ghany celé hlavní
město tančilo a slavilo dlouho do noci.
V úterý večer jsme byli pozváni na galavečeři, která se konala
na zahradě luxusního hotelu na pláži. Měli jsme možnost poznat
tradiční gastronomické lahůdky (dle četnosti jsme nabyli dojmu,
že to je silně kořeněné kuře s rýží) a slyšet národní písně.
I když jsme byli připraveni na zdravotní nástrahy afrického
světa - byli jsme vybaveni léky a absolvovali několikeré očkování
(chyběla jen osvědčená slivovice), při návratu nočním letem nás
zastihly žaludeční a střevní potíže, zvláště ranní čekání na frankfurtském letišti na přípoj do Prahy pro probdělé noci nebylo moc
příjemné a „následky“ jsme si nesli několik dalších dnů.
Přesto jsem velmi rád, že jsme mohli být součástí propagace
geosyntetických materiálů JUTY v Ghaně i v celé Africe. Čas ukáže, zda budeme úspěšní.
Mgr. Vágner Michal
Juta staví fotbalová hřiště v Africe či Hongkongu
Východočeská textilka Juta už dávno nevyrábí charakteristickou jutovou pytlovinu. Její produkty se více uplatňují třeba
ve stavebnictví a v poslední době také jako základ fotbalových
hřišť s umělým trávníkem. A nejen v tuzemsku. „Loni jsme s nimi
úspěšně expandovali do zemí, kde jsme s našimi hlavními činnostmi dříve nepodnikali. Třeba jen v Maroku se ucházíme
o dodávky pro výstavbu pěti desítek hřišť,“ říká jediný majitel
a výkonný ředitel Juty Jiří Hlavatý. Patentovaný umělý trávník Jutagrass vyvinuli v textilce před sedmi lety. Loni na něj firma získala certifikát kvality mezinárodní fotbalové federace FIFA. „Za pár
let jsme se dokázali dostat do společnosti firem, které se v tomto
oboru pohybují třicet let,“ pochvaluje si Hlavatý. Certifikát kvality
od FIFA pomáhá podle něj firmě v soutěžích.
Hřiště v Africe i v Liberci
Kromě Maroka či Saúdské Arábie, kde už Juta postavila první
hřiště, pracuje firma na nových projektech v Libyi a Tunisku. Její
dosud uzavřené kontrakty ve všech těchto afrických zemích dosahují celkové hodnoty kolem milionu eur a letos tam firma chystá výstavbu hřišť za další dva miliony eur. „První zájemce o naše
hřiště máme také v Asii, kde jsme jako vstupní bránu do regionu
zvolili Hongkong,“ říká Hlavatý. V Česku dodala Juta technologie
například pro tréninková hřiště fotbalistů Slovanu Liberec. Firma
sídlící ve Dvoře Králové nad Labem je zároveň sponzorem tohoto
severočeského klubu.
Do světa sportu, a ještě k tomu převážně v poměrně exotických zemích, se textilka vrhla proto, aby co nejvíce využila svoje
výrobní kapacity. „V Africe, Arábii nebo Asii nám tamní poptávka
po hřištích zajistí využití našich strojů v období mimo evropskou
sezonu ve stavebnictví,“ vysvětluje Hlavatý. A proč vůbec trávníky? „Sportovní trávníky jsou jediným výrobkem Juty srozumitelným i laikovi, který nezná specifika technických textilií, jež Juta
jinak vyrábí. Jedná se tedy o významný marketingový nástroj, který nám umožňuje prezentovat se na veřejnosti,“ dodává šéf firmy
s více než stoletou historií. Juta ovšem není jediná, kdo na tomto
trhu v Česku působí.
Podle údajů tuzemské fotbalové asociace je ale zhruba každé
druhé hřiště s umělou trávou od Juty. Druhou polovinu trhu pak
obsazují zahraniční výrobci Sportisca, Notts Sport nebo XL Turf.
Boom rekonstrukce dětských, školních i klubových hřišť už přitom
není v Česku takový jako v minulosti. I to je důvod orientace Juty
na zahraniční trhy. Prim hrají stavební textilie. I přes velký potenciál
jsou sportovní povrchy v celém byznysu Juty zatím stále jen popelkou – přinášejí firmě pouze zhruba pět procent tržeb. Více než
polovinu obratu textilky (její loňské tržby dosáhly 5,8 miliardy korun a oproti roku 2012 se zvýšily o pět procent) tvoří dodávky stavebních textilií. K nim patří zejména podstřešní membrány, u nichž
Juta podle Hlavatého aspiruje na to, stát se jejich největším světovým výrobcem, nebo takzvané geotextilie využívané jako podklad
při stavbě silnic. Stále rostoucí podnik, který zaměstnává dva tisíce lidí, byl podle Hlavatého v roce 2013 opět v zisku, a to zhruba
na předloňské úrovni 113 milionů korun, či možná dokonce mírně
nad ní. Loňské hospodářské výsledky však zatím nejsou k dispozici.
Expanze do Ruska a Číny
V letech 2010–2012 investovala Juta do výroby přes miliardu
korun, z velké části právě ve své sportovní divizi. „Teď je třeba
zdokonalovat výrobní procesy a spíše než do strojů investovat
do lidí a jejich kvalifikace,“ říká Hlavatý. Firma chce přitom ale
i nadále pokračovat v posilování pozic svých dceřiných společností v Anglii, Německu, Nizozemsku a na Slovensku. Například
jen v Británii firma loni do výstavby továrny na podstřešní doplňky vložila desítky milionů korun. „V nedávné době jsme uzavřeli obchodní partnerství se stavební firmou v Libanonu. Zájmy
máme také v Rusku a v Číně, ale mluvit o konkrétních připravovaných akvizicích zatím nemůžu,“ dodává Hlavatý.
Napsali o nás v Hospodářský novinách
3
Firemní zpravodaj JUTA
jaro 2014
Veletrhy
Slovan Liberec
Naše účast na prestižním mezinárodním
veletrhu FSB Kolín nad Rýnem v říjnu 2013.
Již potřetí se Juta prezentovala stánkem
na 50ti m2 s celou kolekcí umělých trávníků
pro sport , stejně tak jako naše konkurence.
Stánek přitahoval návštěvníky
atraktivními velkoplošnými fotografiemi
fotbalistů Slovanu Liberec , jak můžete
vidět na fotografii . Každé 2 roky se zde
prezentuje 622 firem ze 44 zemí , které
nabízejí výrobky a zařízení pro sportovní
aktivity.
Zěmědělská
fiesta na veletrhu
Fima v Zaragoze
V průběhu letošního února jsme se
zúčastnili veletrhu zemědělské techniky,
Fima Zaragoza 2014. Výstava byla
po obchodní stránce velice úspěšná. Jak
nejlépe popsat dění na veletrhu a stánku
Juta? Více než 1000 vystavovatelů a 218
tis. návštěvníků na veletrhu rozpoutalo
nefalšovanou zemědělskou fiestu.
Veletrh v Essenu
Poslední lednový týden jsme se zúčastnili
mezinárodního zahradnického veletrhu
v německém Essenu. Jedná se o jeden
z největších veletrhů rostlin, technických
zařízení pro profesionální pěstitele, floristiky
a zahradních dekorací v Evropě. Vystavovalo
zde celkem 1 554 vystavovatelů ze 45 zemí
a navštívilo jej kolem 57 000 návštěvníků
z více než 100 zemí světa. Veletrh byl
skvělou příležitostí pro rozhovory
s našimi stávajícími klienty a k získání
nových kontaktů především z východní
Evropy, Pobaltí, Skandinávie, Holandska
a samozřejmě Německa.
Vzhledem k zaměření veletrhu jsme
vystavovali z našich výrobků hlavně
agrotextilie, stínící úplety a paletizační
síťovinu. Velký zájem vzbudil nový výrobek
v našem „horti“ programu – 2 typy kořenové
zábrany.
4
www.juta.cz
Netradiční hledání úspor
Během posledních let došlo v životě závodu Juta03 k událostem, které zásadně ovlivnily činnost a vývoj hospodaření závodu. Jmenovitě se jednalo o opětovné zprovoznění vlastní studny,
vývoj výroby na střediscích polynet a střešních doplňků.
Studna z roku 1905 sloužila jako zdroj vody do roku 1956 primárně jako studna pro kotelnu . Studna je zděná , o průměru 2 m
a hloubce 7,5 m. Závod plánuje začít znovu používat vlastní zdroj
vody a investoval 220 000 Kč do její rekonstrukce a podle ekonomických výpočtů by se tato investice měla vrátit za 1,5 roku.
Výrobní středisko Polynet se specializuje na výrobu ochranných síťovin a výstražných pásů a jeho hlavním odbytištěm je domácí trh. Výsledky střediska Polynet skončily meziročně v kladných číslech. O nárůstu výroby na středisku nejvíce vypovídá tzv.
metráž, tedy počet ročně vyprodukovaných metrů, zde došlo
k 7% nárůstu mezi roky 2012 a 2013.
Výroba jede celoročně na 15 pracovních směn v týdnu. Jedním z klíčových produktů střediska jsou varovné folie u kterých
došlo k 19% nárůstu v množství prodaných metrů. Důležitých
projektem je výroba pro zákazníka Kamat – ČEZ, s kterým má
Juta uzavřenu smlouvu do roku 2016 při garantovaných odběrech za 10 milionu Kč. Meziročně vzrostl obchod s tímto odběratelem o 9,9 %.
Klíčovými zákazníky ve výrobě přířezů jsou Tenos (meziročně +11,6 %), Velos nebo Plast Servis. Plánem do budoucnosti je
nákup modernějšího výrobního zařízení, díky němuž bychom
mohli urychlit a zkvalitnit naši výrobu.Zcela novou oblastí je výroba střešních doplňků – hřebenových pásů a komínových pásů.
Od prvních spíše rozpačitých očekávání se postupně stáváme
jedním z důležitých hráčů na trhu těchto produktů. Naše již stabilizované obchodní partnery můžeme nalézt ve Velké Británii,
Francii, Itálii, na domácím nebo slovenském trhu, ale například
i na Balkáně.
Výroba střediska meziročně vzrostla o 91,7 %. I zde máme
plány do budoucnosti, a to rozšíření výroby na 2 výrobní směny
a o další doplněk – celokovové hřebenové pásy.
Petr Špaček
Zástupce z Libanonu
Juta má dalšího zahraničního zástupce pana Abeda Qutishat ,
který má sídlo v Libanonu a je nabitý činorodostí a chutí pro Jutu
pracovat . V loňském roce se naší hydroizolační fólií 4 mm izolovala
soustava nádrží /kaskád/ a díky jeho dlouholetým zkušenostem
v oblasti geosyntetik lze očekávat již letos další 4 projekty, na kterých
se intenzivně pracuje . V únoru uspořádal v Bejrútu slavnostní večeři
za účasti generálního ředitele , vlivných osobností Blízkého východu
a české ambasády .
Novinky z Olomouce
V olomouckém závodě byla zprovozněna nová skladovací
hala, která pojme až 2 000 tun motouzů, což společně s původním skladem o objemu 1 500 tun dává závodu možnost uskladnit
před sezónou až 3 500 tun motouzů. Při nárůstu produkce pro
rok 2014 ve výši cca 2 000 tun je to v závodě velmi vítaná skutečnost, která pomůže zlepšit přípravu na sezónu i logistiku expedic
v celém roce.
Dochází ke zrychlení expedic, které byly dříve z důvodu nedostatku místa řešeny převozy zboží do starých skladů v Přerově
a zpět. Tím dochází i ke snížení ekonomických nákladů předchozích řešení, zlepšila se přehlednost a čistota uložení. V neposlední řadě se zlepšilo zázemí pro expedici a servis pro zákazníky
našeho závodu.
Za celý závod Olomouc děkuji vedení a.s. za další z důležitých
kroků vedoucích k restrukturalizaci našeho závodu, která bude pokračovat s cílem přebudovat olomoucký závod na moderní, stabilní
a do budoucna perspektivní součást akciové společnosti JUTA.
Ing. Jan Kodytek
5
Firemní zpravodaj JUTA
jaro 2014
Využití nového skladu a zlepšení
evidence výrobků v Jutě 02, Úpice
Na konci roku 2012 byla v závodě 02 Úpice, zkolaudována
nová skladová hala.
V této hale bylo vytvořeno 1374 skladových pozic pro výrobky
uložené na dřevěných paletách (v šířce 1 m), dále 252 skladových
pozic pro pásky určené k dalšímu zpracování do tkanin, které
jsou také uloženy a naskladněny na dřevěných paletách a 70
skladových míst pro nasnované vály s osnovními pásky.
Výstavbou haly byl dán důležitý impuls pro maximální zavedení a následné využívání čárových kódů, kterými jsou označovány polotovary, určené k další spotřebě, i hotové výrobky, určené k expedici.
První nesmírně důležitá věc byla přesvědčit pracovníky, že je
i pro ně výhodné správně pracovat s čárovými kódy, neboť v následných krocích je daleko jednodušší reagovat na požadavky
na zpracování, expedici, nebo předání přesných informací našim
obchodníkům.
Pracovníci v logistice toto pochopili rychle a začali dobře spolupracovat při rozšiřování a využívání čárových kódů. Zvláště,
když pan Smejkal a jeho tým připravili programy pro evidenci
a práci s čárovými kódy v uživatelsky velmi srozumitelné a dobré
grafické podobě. Navíc byly připraveny exporty do standardních
programů, jako je Microsoft Excel, což usnadňuje zpracování informací.
Programy byly připraveny tak, že poskytují dvě možnosti pro
zobrazování a práci s daty. První program zobrazuje detail skladové haly, tento program používají převážně pracovníci logistiky
pro práci ve skladu. Druhý program pak graficky zobrazuje celý
závod.
Programové vybavení umožňuje také řízení neshodných výrobků a zajišťuje tak, že neshodný výrobek nelze vyexpedovat
k zákazníkovi.
Veškeré tyto programy jsou propojeny s nově vytvořeným
programem na expedici ze závodu.
Pro další zkvalitnění zadávání informací do IS a následné využívání kontrolního mechanismu jsme v lednu letošního roku
zprovoznili přímé zadávání délky utkaných rolí do počítače
na tkalcovně tkadlenami, neboť docházelo k situacím, kdy se
role zadávala do systému s delším časovým odstupem. Po vytištění etikety a označení se výrobek odvádí k dalšímu zpracování
nebo na sklad hotových výrobků. Pro rozlišení, zda je výrobek
určen k dalšímu zpracování nebo na sklad hotových výrobků,
využíváme barvu etikety, takže řidič vysokozdvižného vozíku,
který vyváží výrobky z tkalcovny má jasný impuls, kam daný výrobek odvézt.
Dalším krokem vpřed je skutečnost, že jsme společně s panem
Kavanem odladili program pro provádění inventur jak dle typu
výrobku, tak i dle místa naskladnění. Důležitým předpokladem
rychlého a správného provedení inventury je správné označení
výrobku etiketou s čárovým kódem. Výhodou je, že ihned po stažení dat do počítače je možné zhodnotit úroveň načtení, a je
možné dál pracovat s daty.
V současné době je sortiment výrobků velmi široký, proto je
maximální využití a podpora IS v procesu řízení toku materiálu
nezbytností.
Ing. Milan Bajer
Závod 12 – Adamov
Závod 12 Adamov patří k nejmenším výrobním závodům
v Juta a.s. Dnes dává práci 86 zaměstnancům. Ještě v roce
2 000 jsme vyráběli na strojích ze 70. let minulého století
cca 25 mil. kusových rašlových pytlů ročně. Postupem času
jsme se přeorientovali na rentabilnější výrobu rašlových sítí,
malých sérií s konfekcí, potiskem, které mají vyšší přidanou
hodnotu.
Tradici výroby pletených obalů jsme přesto zůstali věrni.
V roce 2004 jsme navázali na naše zkušenosti s rašlovou výrobou a začali vyrábět hadicové úplety pro malospotřebitelská balení. S rozvojem výroby hadicových úpletů nám byly
6
původní prostory závodu malé a do roku 2011 jsme nouzově
využívali prostory v jiných závodech.
V roce 2011 nám generální ředitel Juty a. s. pan Jiří Hlavatý umožnil postavit moderní výrobní a skladovací halu o výměře 1 800 m2 .
V současné době jsme se zaměřili na vývoj strojů pro výrobu hadicových úpletů s tolik potřebnou vyšší produktivitou.
Za zmínku jistě stojí, že náš závod provozuje vodní elektrárnu, která je největší v celé akciové společnosti a aktuálně
(za přispění jarního tání) vyrábí přes 400 KW, což je výkon dostatečný na provoz celého závodu.
Ing. Jan Čeřovský
www.juta.cz
Co nás čeká v roce 2014?
Nároky našich zákazníků neustále stoupají a trh vyžaduje
nové výrobky a inovace.
Proto i náš závod Juta 02 Úpice pracoval na vývoji během celého roku 2013 a postupně zavedl nové druhy výrobků a důležité
zlepšení na výrobcích stávajících.
Pro oddělení výroby umělých trávníků bylo vzorováno několik nových druhů podkladových tkanin pro zlepšení parametrů a vlastností zpracování. Například tkaniny JUTAback TURF
115 a 140 g/m2. Jako alternativu našich podkladových tkanin
172 g / m2 s drefovým útkem jsme vyvzorovali odlehčenou a levnější verzi 162g/m2 s PES útkem. Vývoj dále pokračuje, protože
s dosaženým výsledkem nejsme spokojeni.
Pro sesterský závod Juta 01 ve Dvoře Králové nad Labem byla
postupně vyvzorována lehká tkanina 57 g / m2 poté 52 g / m2
a nakonec na zkoušku i tkanina 48g/m2 pro podstřešní systémy domů. Svými parametry nejvíce splnila požadavky tkanina
52 g / m2 která je dodávána každý měsíc v množství 1 200 000 m2.
Polský zákazník nás oslovil s požadavkem na vylepšení vlastností tkaniny, kterou používá jako polotovar pro výrobu Bentonitů ve svém závodě. Po krátkém vývoji byl dodán vzorek 100 g / m
2 / 520 cm a dnes již probíhá zkušební výroba.
Další požadavek přišel od zákazníků z oddělení Agrotextílií
na přípravu nové tkaniny 190 g/m2 v keprové vazbě v černobílém provedení.
Polský zákazník požadoval „transportní“ tkaninu s monofilamentem v útku. Zkušebně jsme připravili několik vzorků
a po zhodnocení parametrů budeme ve vzorování pokračovat
i v tomto roce.
Část obchodníků prodávající geosyntetika vznesla požadavek
na rozšíření našeho portfolia Geojutexů o těžší gramáže tkanin
na vysoce náročné projekty. Naši partneři v zahraničí i tuzemsku
poptávají tkaninu 110 a 120 kN/m.
Tuzemský prodej začal nabízet odběratelům z řad zahrádkářů
speciálně navržený výrobek AgroAqua , což je zavlažovací tkani-
na složená jako sendvič z tkaniny a netkané textilie pro zadržení
vody a lepší distribuci zálivky k rostlinám.
V agrotextilním programu jsme dále vyvinuli protikořenovou
textilní zábranu proti prorůstání plevele a drobných kořenů pro
hobby účely.
Program sekundárních perlinek pro výztuhu v kobercích byl
kompletně změněn a bylo vyvzorováno nejméně 7 druhů perlinek, kde byl drefový útek nahrazen útkem PET/cotton.
Do několika našich konfekčních závodů dodáváme nově pramen 2300 dtex pro těsnění šitých velkoobjemových vaků.
Stejné oddělení výroby drefových přízí připravilo pro firmu
Bonar dodávku drefové jádrové příze 3100 dtex jako odpověď
na jejich poptávku.
Pro veškerý vývoj je třeba připravovat nové konstrukce či vazby tkanin a druhy používaných osnovních a útkových pásků.
Nyní se můžeme vrátit k původní otázce „Co nás čeká v roce
2014 ?“ Jen další tvrdá a kvalitní práce na vývoji nových výrobků
zajistí udržení dobré pozice společnosti Juta a.s. na stávajících
trzích a přispěje k získání trhů a zákazníků nových.
Ing.František Havránek
Juta 01 Dvůr Králové n. L.
Neustále rostoucí výroba rašlových síťovin a rašlových pytlů pro
zemědělské účely si vyžádala zásadní zásah do systému skladování. Zastaralé sklady postavené v šedesátých letech minulého století přestaly technicky i plošně vyhovovat novým nárokům.
Vedení společnosti rozhodlo o nové koncepci logistiky a skladování rašlových úpletů v roce 2012. Následně byl vypracován
investiční záměr, na který se nám podařilo získat 30 % dotaci Evropské Unie v rámci „Operačního programu podnikání a inovací
– Nemovitosti.“ Práce byly zahájeny na podzim loňského roku
zbouráním starých skladů a přípravou terénu pro novou výstav-
bu. Díky příznivému počasí je k dnešním dnům již dokončena
hrubá stavba. Stavební společnost Žižka, spol. s r.o., která stavbu
provádí, tak předpokládá předání stavby k užívání o dva měsíce
dříve, než bylo původně plánováno na 31. 8. 2014.
Závod získá nejen moderní logistické uspořádání cyklu
výroba, skladování, expedice a zvýšenou skladovací plochu
na 4 000 m², ale získá také lepší pracovní podmínky pro zaměstnance skladování a expedice.
Ing. Miroslav Přichystal
7
Firemní zpravodaj JUTA
jaro 2014
Inovace – big bagy
Velkoobjemové vaky (FIBC, big bags) patří ve výrobní řadě
firmy k tradičním produktům se stabilním vývojem. Unikátní
idea tohoto flexibilního obalu, kdy 2 kg vak, složený do relativně
malého balíčku, dokáže spolehlivě a bezpečně zajistit přepravu
sypkých náplní až 1000 x těžších, nebyla dosud jinou podobnou
alternativou překonána.
Ve výrobě , která probíhá s 500 zaměstanci ve 4 výrobních závodech (konfekcích) ve Dvoře Králové, Bernarticích, Úpici a Višňové, se můžeme opřít o vlastní výrobu polotovarů, především
o kvalitní tkaniny z plochých stavů Sulzer z vlastních tkalcoven
ve Dvoře Králové a Úpici.
Jelikož se ale jedná o výrobek s vysokým podílem lidské práce,
je konkurence především ze zemí s levnou pracovní sílou obrovská a bojujeme s ní jako evropský výrobce denně. Proto je specializace na obaly s vyšší přidanou hodnotou a inovativní postupy
ve výrobě naší jedinou šancí, jak přežít.
Jednou z takovýchto inovací je i vývoj tkanin a vaků s antistatickou a nehořlavou úpravou, které jsou používány – především na německém trhu, který je pro nás zásadní – k uskladnění
(často) nebezpečného odpadu ze spaloven do podzemí. Jedná
se nejen o klasické černouhelné doly, ale i vytěžené solné doly,
ve kterých se využívá rozsáhlých podzemních slojí k uskladnění
vaků s odpadem, které jsou plněny nad zemí a poté přepravovány speciálním transportem do podzemí. Zde, nastohovány
do několika vrstev a zasypány technickou solí, se využívají jako
pilíře k udržení stropů těchto slojí tak, aby se nepropadávaly.
Vývojový tým po roce práce úspěšně dokončil technickou část
projektu a s vlastní recepturou vyvinul tkaninu, která splňuje
všechny požadavky na tento druh obalů. To bylo následně prokázáno i testy ve Výzkumném ústavu báňském v Ostravě-Radvanicích, kde se imitovalo hoření 40 metrové podzemní štoly, která
byla celá vystlána naší tkaninou. Měřila se doba a rozsah hoření
v limitovaném časovém úseku. Naše tkanina v tomto náročném
testu uspěla a následně se nám podařilo získat i hygienický certifikát v Německu.
Máme tedy nový druh obalu a nyní je na prodeji, aby tento
technický úspěch dokázal i úspěšně realizovat na trhu. Provedené testy plnění u hlavního potenciálního odběratele těchto vaků
v Německu nám přitom dávají naději, že jsme na správné cestě.
Ing. Zdeněk Procházka
Kam s podstřešní fólií?
Vyrobíme, prodáme, vyexpedujeme… To je každodenní proces v Jutě. Ale kam až naše výrobky doputují? Někdy, nejvíce samozřejmě v rámci domácího trhu, se s nimi přímo potkáváme. Už
všichni víme, že po našem trávníku se prohání fotbalisté Slovanu
Liberec, vybavíme si pole posetá balíky slámy v naší síťovině,
v živé paměti máme pytle pro budování protipovodňových zátaras, a tak dále.
Ale co třeba hydroizolační a parotěsné fólie ze závodu Juta
01? Málokdo má příležitost dozvědět se, kde všude už našly své
uplatnění, o podstřeškách všichni víme zpravidla jen to, že tvoří
podstatnou část obratu Juty. A přitom máme, čím se pochlubit!
Tak pár příkladů: letiště v Kaliningradu je doslova obalené červeným Jutadachem, který je využit jako větrozábrana svislých konstrukcí. Obdobou našeho Národního divadla je v Moskvě slavný
Bolšoj Teatr, i tam byl při rekonstrukci střechy použit náš Jutadach. A poslední slavná aplikace je ze Soči – parozábrana Jutafol
N AL byla použita při budování Ledového paláce.
Mgr. Zuzana Cejnarová
8
Celková plocha paláce Velký činí přes 95 tisíc čtverečních metrů,
na tribuny se vejde 12 tisíc diváků.
www.juta.cz
Jutagrass v Saudské Arábii
Prodeje umělých trávníků jsme začínali v roce 2009 na trzích
střední a východní Evropy. Následně jsme vkročili do Evropy západní. Po nabytí zkušeností ve výrobě, ale i v obchodě a po stabilizaci naší pozice na evropských trzích, jsme se začali rozhlížet
po odbytištích, jež by pokryly zimní pokles prodejů v Evropě.
Jako vhodná teritoria expanze se jednoznačně jevily státy Blízkého Východu, tedy státy arabského poloostrova zejména SAE,
Katar a Saudská Arábie.
Na doporučení mého kamaráda z Dubaje, pana Ahmeda Allabidiho jsem se spojil a také navštívil firmu Arki group v Dubaji.
Majitelem firmy je pan Hani Al Qasem, úžasně milý, zdvořilý člověk, na snímku ten se šálou. Pan Hani Al Qasem navštívil v lednu
náš stánek na Domotexu v Hannoveru, kde jednal s naším generálním ředitelem.
Firma se zabývá zařizováním interiérů, výhradně zastupuje
řadu světových výrobců podlahovin a nábytku, spolupracuje
s řadou architektů a má pobočky v Abu Dabi, Kataru, Rijádu.
Nyní rozšířili sortiment o umělou trávu, vytvořili nové prodejní oddělení umělé trávy, přijali vedoucího a tvoří prodejní tým.
Domluvili jsme se na pokračování spolupráce a také na návštěvě
vybraných obchodníků na Z-15 za účelem předvedení výroby
a dalšího proškolení. Celému obchodu firmy šéfuje velmi schopný Australan Nick, který má výborné kontakty na místní šejky.
Okamžitě to předvedl a zavezl mě do soukromého sportovního
komplexu následníka trůnu šejka Hamdan al-Maktum. Velikost
komplexu lze přirovnat k velikosti města jako Dvůr Králové n/L,
nechybí tam žádný z letních či halových sportů včetně hipodromu a překrásných stájí. Na místě jsem jednal s týmem zodpovědných za realizaci dvou tréninkových umělých fotbalových hřišť.
V celém areálu je zakázáno fotit. Veškerá zeleň, stromy, keře, květiny a tráva jsou uměle zavlažovány.
Ing. Petr Plaček
Jak jsem začal pracovat v Jutě
Ačkoliv jsem původem ze Dvora Králové a jednu z fabrik
Juty mám na dohled z okna našeho bytu, tak jsem do přímého
kontaktu s královédvorskou firmou přišel až ve svých 17 letech,
kdy jsem jako brigádník pracoval na výstavbě haly v Žirečské
podstráni. Za vydělané peníze jsem si koupil zpáteční jízdenku
do Londýna a vyrazil na zkušenou do zahraničí. Během léta mi
přišlo vyjádření, že jsem byl přijat na vysokou školu, konkrétně
na Fakultu Bezpečnostního Inženýrství na Vysoké škole Báňské
v Ostravě. V následujících letech vysokoškolského studia jsem
v létě odjížděl za prací do ciziny. Ve třetím ročníku jsem se rozhodl pro studium v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus.
V průběhu jednoho roku jsem měl možnost studovat na technické univerzitě v Barceloně. Domníval jsem se, že studium bude
probíhat v angličtině. Byl jsem na omylu. Jednou z podmínek absolvování výuky byla znalost španělštiny, proto jsem zároveň docházel do jazykové školy. Po návratu zpět do Česka a úspěšném
složení bakalářských zkoušek jsem se vydal zpět do Španělska,
abych během léta pracoval v sektoru zemědělství, konkrétně
na sklizni špaldy. V průběhu inženýrského studia se ke mně dostala zpráva, že v Jutě hledají někoho se znalostí angličtiny a špa-
nělštiny na pozici manažera prodeje. Přihlásil jsem se do výběrového řízení a po absolvování série pohovorů jsem byl na tuto
pozici přijat.
V Jutě se začíná pěkně od podlahy. Ačkoliv přijat na pozici manažera, pracovat jsem začal na provoze, abych se mohl konkrétně
seznámit s technologií výroby, ale i s pracovníky v jednotlivých
částech provozu od zpracování vstupních surovin až po expedici. Po dvou měsících praxe na závodě 01, během kterých jsem
dojížděl i do školy, kterou mi bylo umožněno dokončit dálkovou
formou studia, jsem nastoupil na podnikové ředitelství. Při následných návštěvách výrobního provozu bylo zajímavé sledovat
udivené tváře, které si v duchu říkaly něco ve smyslu: „od koštěte
do červené Škody Octavie za dva měsíce? Jak se to dělá?“. Nutno
dodat, že onen vůz mi ani dříve, ani nyní neříkal pane. Jako hlavní
cíl mi bylo vytyčeno navýšení prodejů síťoviny do zemědělských
lisů ve Španělsku, Portugalsku a Jižní Americe. Ačkoliv jsem si zpočátku připadal, jako vhozený do vody, díky ochotě a zkušenostem
spolupracovníků jsem se plavat naučil poměrně rychle. Přestože
jsem toho za poslední roky nacestoval opravdu hodně, tak jsem
při první služební cestě cítil určitou dávku nejistoty a pravděpodobně i odpovědnosti. Možná i to zapříčinilo, že jsem při parkování na výstavišti ve Španělsku zapomněl zavřít okno u vozu
a výsledkem byla ztráta saka i s pasem. Následující služební cesta
do Španělska již byla o poznání pozitivnější a to zejména proto,
že se mi podařilo získat grant České technologické platformy bezpečnosti průmyslu pro tvorbu diplomové práce ve Španělsku. Této
příležitosti jsem využil na plno a studijní povinnosti se mi podařilo
skloubit s podporou obchodních aktivit společnosti Juta ve Španělsku. Diplomovou práci jsem obhájil na výbornou, v průběhu
jednoho roku se mi podařilo získat nové zákazníky, dostat značku
Juta do podvědomí v zemědělském sektoru ve Španělsku a díky
tomu i navýšit prodeje. Díky tomu, že mohu skloubit svoji zálibu
v cestování se zájmem o jazyky, díky dobrému kolektivu v kanceláři a úžasné vedoucí, ale i díky tomu, že na pracoviště můžu jezdit na skateboardu, se i po roce práce v Jutě těším nejen na cesty
z práce, ale i na ty do práce.
Ing. Miroslav Kube
9
Firemní zpravodaj JUTA
jaro 2014
Vila v Jaroměři
Generální ředitel Jiří Hlavatý se rozhodl, že obnoví fasádu budovy historické vily v Jaroměři, ve které je sídlo závodu 4 Jaroměř.
Rodinná vila byla postavena v roce 1873 továrníkem Josefem
Ettrichem, zakladatelem první české přádelny juty. Stavba zaimponovala i císaři Františku Josefu I., jehož návštěvu z 8. července
1880 připomíná pamětní deska ve vstupním vestibulu.
Vilu v roce 1903 opravil královéhradecký stavitel František
Plesnivý. Oprava fasády včetně architektonických prvků bude
probíhat rok s maximální pečlivostí ve spolupráci s památkáři.
Nejvíce času zaberou restaurátorské práce na alegorických sochách na nárožních atikách a vázy balustrád.
Je dobře , že ředitel vynakládá milionové částky na obnovení
kulturního bohatství, které má Juta ve vlastnictví .
Luxusní mateřská škola v historické budově ve Dvoře Králové
je příkladem .
Hana Sedláčková
marketing
Rok 2013 z pohledu vývoje sortimentu umělých trávníků
Byl to zvláštní rok. Dlouhá zima a povodně způsobily, že prodejní sezona začala až v červnu. Ještě v polovině července jsme si
nedokázali představit, jak splníme plánované úkoly. Spolu s počasím se zpožďovaly peníze na výstavbu sportovišť a tak prakticky půl roku panovala nejistota co se bude vlastně dít.
Díky včasnému nájezdu výroby polotovarů jsme zvládli zvýšené požadavky trhu, kdy sezona opravdu začala a byli jsme schopni dodávat ve velmi dobrých dodacích termínech. To se projevilo
zejména v měsících červenci, srpnu a září, kdy jsme zvládali dodávky na hranicích 150 000 m2 měsíčně.
Díky velmi dobré situaci na podzim se nám tak podařilo v podstatě zopakovat prodeje z roku 2013, ale v lepším sortimentu,
a tím i s lepším ekonomickým výsledkem.
Jednoznačným pozitivem bylo výrazné zvýšení produktivity.
Celkového objemu 1 100 000 m2 prodaných trávníků jsme dosáhli
s výrazně nižším počtem pracovníků než v roce 2012. Všem zaměstnancům nejen v dělnických profesích patří dík za jejich výkon.
Začíná být znát prosazování požadavku na zvládnutí více profesí. Jestliže platí „kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem“, potom
v dělnických profesích platí to samé se zvládnutím obsluhy různých technologií.
To dovoluje na jedné straně vyšší využití zaměstnanců, protože se na jednotlivých střediscích dá najít práce, pokud na vlastním stroji práce není a na druhé straně se vytváří stabilní zaměstnanecký poměr, protože jen hloupá firma by se zbavovala
šikovných a schopných lidí.
Největším zklamáním byla kvalita podkladovek ze závodu
Úpice. Škody vzniklé použitím nekvalitních tkanin jdou do stovek tisíc korun a potýkáme se s nimi u některých zákazníků dodnes. Nákup tkanin mimo Jutu je sice logickým, ale z pohledu
zájmů podniku vyloženě nešťastným krokem. Nejen, že se tak
otevíráme konkurenci dodáváním informací, že něco neumíme
a kolik čeho vyrobíme, ale hlavně narušujeme původní koncepci
výroby trávníků – tedy to, že si všechno vyrábíme sami.
Přeji dodatečně všem pracovníkům kteří se přímo nebo nepřímo na trávnících podílejí, aby se jim v tomto roce dařilo nejen
osobně, ale aby je bavila práce, kterou dělají a aby jim přinášela
stejné uspokojení, jaké přináší mně.
Ing. Jaroslav Buda
10
ZOH Letná v Praze – na pokrytí sjezdovky
snowboarding jsme dodali JUTAgrass
www.juta.cz
JUTA 12 Adamov
Dalším z obalů, které JUTA vyrábí pro balení brambor, zeleniny a ovoce, jsou hadicové úplety. Vyrábí se v závodě Adamov
a u jejich zrodu stál pan Landertshamer z Rakouska.
Když nám pan Landertshamer v Jutě instaloval etiketovačku
na rolované pytle na závodě 01, snažil se nám ještě pomoci a nabídnul nám své dvě pletačky – veterány, které mu postávaly v garáži u Lince, a slíbil, že nám pomůže výrobu úpletů rozjet. Stroje
jsme od něj koupili a výrobu rozjeli, ale jak asi tušíte, nebylo to
jen tak. Stroje toho měly hodně za sebou – tedy skoro už vše, ale
podařilo se je vzkřísit a rozpohybovat. Spousta částí se musela
vyměnit, ale i tak výsledný produkt nedosahoval požadovaných
kvalit, kolísalo napětí u odtahu, kolísaly šířky úpletu, což způsobovalo velké problémy při balení.
Hadičky se v baličce navlékají na tubus a když je průměr hadičky moc velký, sklouzne celá manžeta po tubusu a zacuchá se,
když je průměr hadičky naopak moc úzký, hadička se zadrhne
a pod tahem utrhne. Tak následovaly reklamace, vratky a opět
výhrůžky od klientů, v balírnách musí vše běžet bez prodlev, zdržování kvůli nekvalitním obalům se tvrdě trestá.
Hadicové úplety se nepoužívají pouze na balení ovoce a zeleniny, ale také na balení vánočních stromků – to je oblast, kam se
chystáme v budoucnu proniknout, doposud nám v tom bránily
nedostačující výrobní kapacity.
Vzhledem k tomu, že jsou hadicové úplety na trhu velmi žádné hlavně kvůli nízké ceně finálního obalu – je potřeba jen tento
úplet, dvě kovové sponky a etiketa – rozhodli jsme se, že výrobu
rozšíříme. A jak už pan ředitel Čeřovský zmiňuje ve svém příspěvku, výroba se rozjela tak, že se už nevešla do původních prostor
závodu a bylo nutné postavit novou halu. Dnes už nám nestačí
ani nově dokoupených 37 strojů, takže k nim v polovině roku
přibudou další. Výrobní kapacita je vyprodaná a díky výborné
kvalitě se řadíme mezi špičkové evropské výrobce.
Alena Šmídová
Nevyrábíme jen pytle na brambory
V jednom z minulých vydání našeho zpravodaje jsem vám přiblížila výrobu rašlových pytlů a slíbila, že vám představím i náš
nový materiál, který se používá na balení brambor a zeleniny –
fix net. Je to speciální rašlový úplet, který se po upletení zafixuje na kalandru, ztrácí tak vlastnosti pleteniny a stává se z něj více
tkanina, která si udržuje tvar. Ve speciálních vertikálních baličkách
se spojí s etiketou a naplní se bramborami, cibulí nebo jinou zeleninou. Fix net vyrábíme v různých barvách – žluté, oranž, červené,
zelené, bílé nebo hnědé – podle toho, co se do sáčků bude balit.
Cesta k dosažení současného stavu byla nepředstavitelně
složitá. U zrodu myšlenky stál pan Landertshamer z Rakouska,
velmi chytrý a šikovný technik, ale tak trochu fantasta a snílek.
Na koleni , s žehličkou vypůjčenou od manželky, zkoušel ve své
dílně zrealizovat své téměř geniální myšlenky, nic pro něj nebyl
problém. Ale praxe a sériová výroba je o něčem jiném.
Jeho představu spojení pletačky přímo s kalandrem nebylo
možné zrealizovat, buď nestíhala pletačka nebo kalandr, po nějakém čase provozu se soustava někde zarazila. Když pan Landertshamer viděl, že to takto asi nebude fungovat a další nápad
neměl, sbalil si kufřík, zmizel a nechal nás tu s tím monstrem stát.
Čas ubíhal, klienti čekali na nový materiál a my jim nemohli nic
nabídnout. Nepřála bych vám být v té chvíli v kůži prodejce.
Do celé problematiky se zapojil tehdy nově příchozí Ing. Bukovský a společně s panem Salačem a Ing. Lankem vymýšleli, jak
stroj rozchodit. Nakonec rozhodli, že kalandr od pletačky oddělí
a fix net se bude vyrábět ve dvou krocích – nejprve upleteme
úplet a ten ve druhém kroku předložíme kalandru. Takto na papíře to vypadá jednoduše, ale jsou za tím týdny a měsíce mravenčí práce, spousty testů, zkoušek u klientů, vráceného zboží,
odpadů - fix net se trhal, různě tahal, nešlo jej svařit, nebo se svařený zase rozlepil - klienti vyhrožovali pokutami, tím, že od nás
odejdou. Fixování dva metry širokého úletu s plošnou hmotností
24g/m2 – což je pavučinka, je velmi citlivé, musí být přesné a teplota kalandrovacího válce naprosto stejná v celé jeho šíři.
Ale jak jinak, nám se to podařilo ! – díky zodpovědné práci kolegů na pletárně v čele s p. Salačem, nápadům a návrhům našich
technologů a techniků. Nakonec nezůstalo jen u jednoho stroje,
fix net se zalíbil tak, že nás naši zákazníci donutili ke koupi druhé
pletačky a sestrojení druhého kalandru. Samozřejmě se už objevily podobné materiály na trhu, konkurence nespí a nedovolí
nám, abychom se dlouho vyhřívali na výsluní – my ale pokračujeme ve výrobě a v neustálém boji o každé místečko na trhu.
Ing. Alena Šmídová
11
Firemní zpravodaj JUTA
jaro 2014
Profesionální posedlost
Cestování kromě pracovních výsledků přináší i různé veselé
a úsměvné zážitky. Jeden takový mám z nedávné cesty do St. Peterburgu. Letěla jsem společně s naším technikem Honzou Ryplem.
Usadili jsme se v letadle a čekal nás zhruba dvouhodinový let.
Ještě před startem jsem se začetla do časopisu, když vedle
sebe slyším Honzu: „To je určitě on, tomu jsem dělal posudek.“
Znejistěla jsem – kdo, co? Honza mi odpověděl: „No, ten kapitán
letadla, to musí být on…přehřívalo se mu podkroví.“ Do toho
už jsem poslouchala, jak stevardka opakuje anglicky, že nás vítá
na palubě jménem posádky kapitána – říkejme mu kapitán M.,
protože jeho jméno jsem už beztak zapomněla. Následoval Honzův velmi podrobný popis tvaru střechy s výčtem všech úžlabí,
použitých materiálů, sklonu a velikosti odvětrávací mezery…
zrovna jsem ten dům viděla před sebou. Obdivuhodná paměť,
popsal mi každý detail. A závěr – všechno v pořádku, žádná aplikační chyba ve střeše. To už jsem byla netrpělivá, kde tedy byla
chyba? Ti, kdo Honzu znají, si dokáží představit můj zmatek, že
by opravdu nic nenašel? Ne, tomu se nedá uvěřit. A opravdu
našel, kde je zakopaný pes. Totiž – spíše zazděný, a ne pes, ale
ventilační mezera. Taková drobná chybička, Ukrajinci natahovali
omítku a dotáhli ji hezky poctivě až nahoru, jenže tím ucpali ventilační mezeru a v důsledku se panu pilotovi přehřívalo podkroví.
Když jsme se dostali až sem, tak už jsme dávno letěli a zrovna se nad námi sklonil stevard a nic netuše nám nabídl oběd.
Jenže v této fázi vyprávění už byl Honza sám zvědavý, jak to
vlastně tenkrát dopadlo, jestli tu nešťastnou omítku odstranili
a ventilační mezeru zase zprovoznili… Vystartoval tedy na ubohého stevarda s tím, že se s panem kapitánem M. zná, protože…,
a ve zkrácené verzi mu historku převyprávěl. Stevard pochopil,
že pan kapitán M. i s celou rodinou byli zachráněni od téměř jistého uškvaření se ve vlastním domě a ochotně přijal Honzovu
vizitku a slíbil, že až bude mít čas, předá ji panu kapitánovi. Myslím, že v tu chvíli už se Honza viděl v pilotní kabině s cílem zjistit,
zda už se podkroví nepřehřívá. Během pár minut se z reproduktorů ozval sám pan kapitán M. s informacemi o našem letu, takže Honza mohl identifikovat i jeho hlas. „Jo, určitě to je on, stoprocentně, i podle hlasu. A určitě mi říkal, že lítá na boeingu.“ To
mi přišlo trochu divné, letěli jsme Airbusem, ale Honza dokázal
vyřešit i tento zádrhel: „Asi se přeškolil.“ Inu, letadlo jako letadlo.
A teď už jste určitě zvědaví, jak to celé dopadlo. Stevard Honzovu vizitku předal, ale představte si tu zradu! Pan kapitán M. se
nepřiznal, že je to on, komu se přehřívalo podkroví a komu Honza poradil, jak to napravit a nezbourat při tom celý dům! Vzkázal
mu pouze, že to bude pravděpodobně shoda jmen. Velká shoda. Myslím, že za své nasazení a neuvěřitelný zápal pro věc by si
Honza tu návštěvu v pilotní kabině určitě zasloužil. Škoda, třeba
příště narazí na toho správného kapitána M.
Mgr. Zuzana Cejnarová
Certifikace a audity – důležitá podpora
prodeje podstřešních folií
Společnost Juta ročně vynakládá velké finanční prostředky
do povinné a nepovinné certifikace stavebních výrobků. Týká se to
i oblasti podstřešních membrán a folií.
V oblasti stavebních výrobků platí od 1.7.2013 v celé Evropské
unii nařízení č. 305/2011. Místo dříve vydávaných Deklarací konformity se nyní vydává „Prohlášení o vlastnostech“. Toto je základní
certifikát, na jehož základě je umožněn prodej stavebních výrobků
v celé Evropské unii.
Prohlášení o vlastnostech je vydáváno na základě předmětové
normy pro podstřešní folie EN 13859-1,2.
Každá podstřešní folie musí projít testováním podle této normy
ještě před tím, než je uvedena na trh. Testování se provádí jak v laboratoři Juty, tak i v externích zkušebních institutech.
Kromě povinné certifikace se provádí i výrobková certifikace,
která běží na základě požadavků vypracovaných v určených laboratořích. Tuto certifikaci vyžadují naší zákazníci. V každé zemi jsou
trochu jiné požadavky a z toho vyplývá nutnost pro každou zemi
výrobek modifikovat. Výrobková certifikace se provádí např. v Anglii, kde vlastníme 6 certifikátů na celkem 18 výrobků. Na základě
těchto certifikátů jsou vystavovány dceřiné certifikáty pro výrobky
našich zákazníků.
Podobně se provádí certifikace ve Francii, v Holandsku, Irsku, Německu, Dánsku, dále Švédsku, Finsku atd.
12
To, zda plníme podmínky certifikátu, a zda je dodržován systém
předepsaného testování, schválené výrobní postupy včetně použitých vstupních surovin, je kontrolováno při pravidelných auditech.
To znamená, že kromě kontroly záznamů v laboratoři se většinou
odebere vzorek zkušební role ve skladu ze zabalené palety připravené na odeslání zákazníkovi a prověřuje se z hlediska parametrů,
použitých výrobních surovin a výrobních postupů. Vše musí být
dohledatelné. Dále je nutno mít záznamy o kalibraci všech přístrojů
a měřidel, záznamy o reklamacích, proškolení pracovníků atd.
U některých výrobků si zákazníci zajišťují certifikaci sami s naší
součinností – například v Austrálii a USA.
Kromě toho některé firmy provádějí před podepsáním kontraktu zákaznické audity, kdy prověřují veškerá oddělení výrobního
závodu, která mají co do činění s jejich výrobkem. Např. co se děje
s jejich objednávkou po odeslání do Juty, jak probíhá plánování
materiálu a výroby, vlastní výroba, kontrola jakosti, logistika, skladování. Mají vlastní systém hodnocení a výsledkem tohoto auditu je závěr – splňuje výrobce požadavky být naším dodavatelem
nebo nesplňuje. Tyto audity se po určité době opakují a hodnotí,
zda nedošlo k nějaké nežádoucí změně.
Certifikace a audity je oblast, která se bude stále rozšiřovat. V každé zemi je snaha zavádět určité specifické požadavky, které se
odlišují od ostatních a tím ochránit svůj trh. Typickým příkladem je
Německo, kde každá podstřešní folie, která má získat schválení pro
použití od Německého svazu pokrývačů, musí projít speciálním testem – odolnost vůči přívalovému dešti. Vývoj testovací metody probíhal na Technické Univerzitě v Berlíně více než 10 let. Velikost kapek, rychlost dopadu deště nebo jeho hustota má simulovat reálné
podmínky skutečného deště. Test se provádí na speciálním zařízení,
které je tvořeno velkým ventilátorem – viz obr. 1. Zařízení simuluje
chování podstřešní folie při přívalovém dešti a nárazovém větru.
Ing. Miloslav Fikar
www.juta.cz
Mateřská škola Juta
Naše mateřská škola je otevřena pro děti již čtvrtým rokem. Tak, jak jsme začali, a to s velkou podporou zřizovatele tj.
JUTA a. s. s generálním ředitelem ing. Jiřím Hlavatým, pokračujeme stále. Při našem výchovně – vzdělávacím působení je nám
náš zřizovatel velkou oporou, a to nejen finanční. Podmínky pro
veškeré činnosti jsou ideální a umožňují nabízet dětem a potažmo i rodičům velké množství nejrůznějších aktivit.
Zájem o mateřskou školu je veliký. K zápisu přišlo celkem 50
dětí. V tomto školním roce je kapacita zcela naplněna dětmi zaměstnanců JUTY a. s. Přijali jsme 17 nových dětí a zároveň odeslali stejný počet školáčků na jejich velkou cestu novým školním
životem. Hlavním cílem našeho působení je zajistit co nejpříjemnější prostředí pro všechny děti, ve kterém si budou hrát
a formou hry si osvojovat nové vědomosti, dovednosti a návyky.
Hodně se zaměřujeme na přípravu předškoláků pro vstup do základní školy. Nabízíme dětem formou projektového a prožitkového učení mnoho poutavých činností, při kterých se učí „učit“.
Od začátku školního roku jsme pro děti připravili velké množství akcí a užili si spoustu legrace. Děti navštěvovaly plavecký bazén v Hořicích, dováděly při výletech do lesa, podzimních hrátkách, barevných dnech, drakiádě, vánočních i předvánočních
radovánkách. Pro další období plánujeme dětskou olympiádu,
noční spaní v mateřské škole a mnoho dalších překvapení. Při
všech činnostech je nám dětská radost velkou motivací a odměnou za naše snažení.
V měsíci březnu byla ve školce zahájena výuka anglického jazyka. Výuka probíhá hravou formou a účastní se jí 22 dětí. Pro
velký zájem bude rozdělena na dva kurzy. Jeden bude intenzivnější - pro děti mající už nějakou znalost, druhý bude pro „úplné
začátečníky“.
Mgr. Dita Pacáková
Napsali o angažovanosti ředitele na záchranu gymnázia
Za záchranou šestiletého studia na místním gymnáziu stála
především aktivita místních podnikatelů v čele s ředitelem Juty
Jiřím Hlavatým.
Po změně rozhodnutí kraje ve prospěch gymnázia ale činnost
tohoto seskupení nekončí. „Teď teprve začne práce a starosti,“
komentoval současnou situaci Jiří Hlavatý. Podle něj místní podniky potřebují vzdělané lidi, aby se mohly dál rozvíjet. „Důležité
jsou jazyky, zbytek jsme schopni je naučit,“ dodal Jiří Hlavatý.
Ředitel gymnázia Petr Minář na to reagoval: „Od příštího roku
chceme specializaci na jazyky otevřít.“ To nejdůležitější je ale
přilákat dostatek studentů. I tady se ředitel Hlavatý hodlá angažovat. Například v druhé polovinu února se zúčastní s úspěšnými
absolventy gymnázia, setkání s veřejností.
„Takováto podpora podnikatelů je vzácná, ceníme si ji. Pro
další existenci školy je ale důležitý především zájem samotných
studentů o šestileté i čtyřleté studium,“ uvedl místostarosta Dušan Kubica. Právě problém s naplněností tříd byl podle kraje důvodem plánovaného rušení šestiletého studia. Gymnázium tak
musí být stále ve střehu. „Školskou síť je nezbytné přizpůsobovat
pokračujícímu poklesu počtu vycházejících žáků,“ uvedla krajská
radní pro školství Táňa Šormová.
Bedřich Machek
Krkonošský deník
13
Firemní zpravodaj JUTA
jaro 2014
Veletrh v Essenu
Firma Juta a.s. opět úspěšně prezentovala svůj
sortiment výrobků zejména pro zemědělské využití
jako jsou svinovací síťoviny, motouzy, rašlové a tkané
pytle, velkoobjemové vaky, polynety, agrotextilie a další.
Tento ročník také přinesl zvýšený zájem návštěvníků o
vystavené vzorky umělých trávníků, které se úspěšně
dostávají do povědomí na domácím trhu. V rámci
výstavy byla poprvé využita i videa prezentací z
některých výrobních závodů, které návštěvníci ocenili
jako dobrý prostředek pro lepší pochopení námi
používaných technologií či postupů. V neposlední
řadě jsme zaznamenali pozitivní ohlas na udělení titulu
podnikatele roku našemu generálnímu řediteli, který
jsme prezentovali jak formou video medailonku tak
vystaveného diplomu. Toto ocenění se ukázalo být
velmi dobrou reklamou naší firmy, která v očích našich
zákazníků velmi zvyšuje prestiž a kvalitu našich výrobků
a služeb. Výstava Techagro byla pro naši firmu úspěšná a
potvrdila vedoucí postavení JUTY na domácím trhu.
Juta sponzorem besedy s Věrou Čáslavskou a Štěpánem
Škorpilem ve Dvoře Králové n. L. – 27. 3. 2014
Na besedu a raut v penzionu Za vodou byli pozváni zástupci škol, města a sportovní oddíly . Olympijská vítězka i moderátor Štěpán
Škorpil ocenili neformální atmosféru a zajímavé otázky , na které vtipně odpovídali. Při autogramiádě rozdávala fotografie a osobně
každou mladou gymnastku povzbuzovala svým milým projevem.
14
www.juta.cz
VÍTEK A TYKAČ – DVA NOVÍ MILIARDÁŘI V ELITNÍM SVĚTOVÉM KLUBU
#ÿ&;&/t
HLAVATEJ
Jiří Hlavatý je aristokrat mezi českými
podnikateli. I proto je vítězem.
Vítězem soutěže EY Podnikatel roku.
CENA 89 Kč
15
Firemní zpravodaj JUTA
jaro 2014
Chata JUTA Labská
Na jaře 2013 prošla rozsáhlou rekonstrukcí za 2,9 milionu
korun chata JUTA – LABSKÁ.
Byly provedeny nové rozvody, elektroinstalace, topení,
podlahy, kompletní nové sociální zařízení, kuchyň. Jídelna,
chodba i pokoje jsou navíc vybaveny novým nábytkem. Teď
už se dolaďují maličkosti podle připomínek návštěvníků
Chata tak poskytuje komfortní pobyt i náročnějším
návštěvníkům.
Špalková Věra
HOKEJ
Jutařů
A první oficiální hokejová sezóna je za námi. Musím pochválit
všechny zúčastněné za jejich výkon, za fair play, ale i za to, že
byla chuť hrát i v takto pozdních večerních hodinách. Jsem
velmi rád, že se vytvořila parta skvělých lidí a hráčů, a to jak
z ředitelství , tak i ze závodů. Velmi příjemně mě překvapil také
zájem např. pana ředitele závodu Úpice, Ing. Vláška, který
k nám několikrát zavítal. Již všichni se těšíme na další sezónu
a možná zkusíme \poměřit síly i s jinými teamy.
Jiří Hlavatý mladší
Tenisový JUTA CUP ve Dvoře Králové nad Labem
Vzpomínka na úžasnou atmosféru třináctého ročníku tenisového turnaje JUTAcup 2013.
Patronem turnaje byl stejně jako v minulých ročnících Karel
Nováček, hvězda československého tenisu devadesátých let
a dlouholetý daviscupový reprezentant, který do Dvora Králové
zavítal v neděli odpoledne. V rámci jeho návštěvy proběhla
malá tenisová exhibice s dvorským odchovancem Theodorem
Devotym – extraligovým hráčem TK Neridé, sparingpartnerem
Radkem Štěpánkem a členem daviscupového družstva České
republiky a dále motivační tenisový trénink s dvorskými nadějemi ve věku 6–12 let.
Ve dvouhře mužů potvrdil své postavení turnajové jedničky
Michal Franěk, 21. hráč celostátního žebříčku, který v průběhu
turnaje ztratil pouze jeden set, a ve finále zvítězil nad Danielem
Knoflíčkem z TK AGROFERT Prostějov 6:3 6:3. Ve dvouhře žen se
výborně dařilo za Dvůr Králové hostující Gabriele Knutsonové,
která podlehla až ve finále zkušeně hrající 23-leté Pavle Šmídové z TK Pernštýn 1897 Pardubice po velkém boji 4:6 5:7.
Během celého průběhu turnaje byla k vidění velmi kvalitní
utkání plná krásných výměn, ke kterým jistě přispěla četná divácká kulisa. Velký dík patří také organizátorům turnaje a jejich
týmu za jejich obětavý přístup.
Mgr. Michal Vágner
Ples Juty 2014
Tradiční ples Juty se konal v Hankově domě ve Dvoře Králové
n. L. v sobotu 25. února 2014. Pro velký zájem jsme prodali
i lístky na balkon, celkem 200 vstupenek. Ples ničím novým
nepřekvapil, předtančení, tombola a příjemná atmosféra jako
každý rok. Možná bychom mohli pro příští rok přijít s nějakým
nápadem jak večer zpestřit, např. občerstvením formou bufetu
před půlnocí , nebo si objednat vizážistku před plesem atd.
Zúčastněte se ankety a posílejte na: [email protected] své
komentáře, budeme o nich přemýšlet.
16