2005 - 2006 EnykyBenyky 2

Časopis Základní školy Edvarda Beneše a
Mateřské školy Písek, Mírové nám. 1466
Underworld Evolution
Barevné dny
Den Země
Úspěchy
Sportovní
rubrika
Kdo nás letos
opustí
Náš názor
Školní
vtipy
Žijete
kulturně
Poznávací
zájezd do
Anglie
Pod lavicí
Německo
Divokej Bill
Anglický list
Lamte si hlavičky
Číslo 3/ 2005 – 06
0
Obsah čísla:
Rozhovor
Ústředna
- Stavba školní jídelny
- Kdo nás letos opustí
- Samé úspěchy
- Sportovní rubrika
- Zeleň v Písku
- Písecká sportoviště očima 7A
- Škola jako oáza klidu
- Yamaha – laserová show
- Barevné dny
Poznávací zájezd do Anglie
Náš názor
- Anketa – projekty
Žijete kulturně?
Co nás zajímá
- Na návštěvě u protinožců
- Německo
- Žák naší školy - nejlepší romský muzikant
- Nevyřešitelné záhady černé díry
- Underworld Evolution
- Divokej Bill
Pod lavicí
- Víte, že…
- Lamte si hlavičky
- Školní vtipy
- Panna Cotta
English Page
- Life
- Today’s problems
Deutsche Seite
- Unsere Schule
REDAKCE
Mgr. Helena Wdowyczynová
Mgr.Veronika Zoubková
Bedřich Mikl
Mgr. Zuzana Křišťálová
Michal Mižigár, 9.D
Tomáš Lyga 8.A
David Lenz, 8.A
Adam Svoboda, 8.A
Jana Samšuková, 8.A
Martina Cibochová, 8.A
Kateřina Morozová, 8.A
Adéla Carasová, 7.A
Eva Brücklerová, 7.A
Lucie Nachtigalová, 7.A
Julia Huong Lan To, 7.A
Radka Famfulová, 6.B
Veronika Jindrová, 9.A
Ina Löffelmannová, 7.A
Barbora Arnicanová,7.A
Veronika Nováková, 7.A
Eliška Navrátilová, 7.A
Tereza Holubová, 7.A
Barbora Nosková, 7.A
Lucie Kabourková, 7.A
Zita Prášková, 8.B
Jana Kučerová, 8.B
Rut Jánská, 8.B
Marie Vranovská, 8.B
Marie Kučerová , 8.D
Veronika Pařízková, 8.D
Svůj názor, námět, návrh obálky a příspěvek do dalšího čísla
časopisu můžete poslat na e-mail:
[email protected]
Časopis najdete také na internetových stránkách na adrese:
http://zseb.pisek.indos.cz/cz/zs/casopis.htm
Milé žákyně, milí žáci,
máme červen, konec školního roku a s ním i
poslední číslo našeho časopisu. Už jsme se báli,
že ho snad ani nevydáme, ale nakonec jsme
vynaložili všechny své síly a opět se vám
hlásíme. A máme radost. Všichni jistě víte, že
jsme minulé číslo časopisu poslali do soutěže
vyhlášené společností RWE Transgas, a.s.
Představte si, před pár dny jsme se dozvěděli,
že jsme opět uspěli. Celkem se do soutěže
přihlásilo 179 časopisů z celé republiky, takže
konkurence byla opravdu velká. Je to pro nás
obrovská odměna za naši práci. Tato zpráva je
čerstvá, a tak bude škola teď přemýšlet, co za
vyhraných deset tisíc koupí. Určitě vám dáme
vědět.
Tento školní rok byl opět velkou změnou
hlavně pro deváťáky, kteří se s námi za pár dní
rozloučí. Přinášíme vám rozhovor s Martinou
Hroudovou, která se s námi podělila o dojmy
z přijímacích zkoušek. Uplynulý rok byl ale
zajímavý i pro nás ostatní. Kromě učení jsme
všichni získali plno zážitků a nových
zkušeností při celoškolním projektu ke Dni
Země. Dočtete se, jak jednotlivé třídy strávily
dva projektové dny. Většině žáků se tento
způsob práce zamlouvá a projekty rozhodně
vítají, jak zjistíte v naší anketě.
Skupina žáků si zase užila putování po
Anglii a všichni jsme se mohli zapojit do akce
„Barevné dny“. Přečtete si také zprávu o
koncertu hudební školy Yamaha, na kterém
celá škola oslavila Den dětí. Jsme moc rádi, že
se ve škole nejen učíme, ale že se můžeme i
pobavit.
Rozloučíme se se seriálem o Austrálii, který
nás provázel dva roky. Samozřejmě pro vás
připravujeme další seriál, můžete se těšit.
Přinášíme vám nové informace o
rekonstrukci školní jídelny. Snad nám v ní
bude dobře chutnat.
Ale to až v příštím školním roce! Přejeme
vám, aby letošní prázdniny byly krásné,
pohodové a plné nevšedních zážitků.
Veronika Zoubková
1
Jak se dostat na střední školu?
(rozhovor s úspěšnou žákyní naší školy Martinou Hroudovou)
Rozklepané tělo, chlad v konečcích prstů a strach. Pocity, které cítí každý žák deváté třídy
při přijímacích zkouškách na střední školu. Většina ale dokáže své obavy překonat a i
,,zvítězit'“. To se podařilo Martině Hroudové, žákyni 9.A, která se umístila na nádherném
prvním místě při přijímacích zkouškách na Gymnázium Písek.
Měla jsi před zkouškami velký strach?
Docela jsem nervózní byla. Ale potom v průběhu
testu jsem si už vůbec neuvědomovala, o co jde.
Pomáhal ti nějaký talisman?
Jo, a bylo jich hodně.
Jak dlouho ses připravovala na přijímací zkoušky?
Ani moc dlouho ne. Asi tak dva dny před. (smích)
A co taháky? Měla jsi nějaké?
Neměla. Učitelé si na to dávali pozor, takže by to
stejně nešlo.
Byl tvůj osobní kód tvoje šťastné číslo?
Nebyl. Já stejně žádné šťastné číslo nemám.
Chtěla jsi vždycky na gymnázium?
Asi ano.
A proč?
Protože jsem nevěděla, na jakou chci jít střední a pak vysokou školu.
A teď to už víš?
Ano. Zřejmě na medicínu (farmacii).
Myslíš si, že jsi ,,vyhrála“, protože ses pečlivě připravovala, nebo to bylo štěstí?
Protože to bylo štěstí. Určitě. (smích)
Můžeme se tě zeptat, kolik jsi ztratila bodů?
Jé, to si už moc nepamatuju. Ale myslím, že z češtiny 2 body, z všeobecných 8 bodů. Celkem
jsem měla 108 bodů.
Byly zkoušky těžké, nebo lehké?
Pro mě spíše lehké, ale nejtěžší byl všeobecný test, tam jsem věděla asi jen jednu nebo dvě
otázky, ostatní byla dedukce a tipování.
Vyhrála jsi nějaké školní soutěže nebo olympiády?
Ano, dostala jsem 5 bodů za angličtinu. Za účast v českém jazyce jen jeden bod, jelikož se
nepostupovalo.
Bude se ti po naší škole nebo po někom z naší školy stýskat?
Určitě tu nějaké kamarády mám. Ale zase se těším na něco nového.
Co očekáváš od gymnázia?
Mám tam spoustu známých a doufám, že mě dobře připraví na další studium.
Děkujeme Martině za rozhovor a přejeme jí mnoho úspěchů i v nové škole.
Veronika Nováková, Lucie Nachtigalová, 7.A
2
Stavba školní jídelny
Jak všichni dobře víme, rekonstrukce naší jídelny stále probíhá. Chtěli byste se dozvědět
více o průběhu přestavby? Já jsem chtěla, a tak jsem již podruhé zpovídala naši paní ředitelku.
Mimochodem jsem přišla právě ve chvíli, kdy hovořila s panem inženýrem Miroslavem
Maškem, který v jídelně vykonává technický dozor.
A že je nad čím dohlížet! Dělníci začínají v 6 hodin ráno a končí v 6 hodin večer, a to i o
víkendu. Mají spoustu práce. Jídelna byla totiž postavena už v roce 1968 a od té doby se
nikdy výrazně neopravovala.
Hlavně díky tomu se při přestavbě objevily jisté problémy. Trubky byly zarostlé a rezavé,
popraskaly dešťové svody. To značně zasáhlo do rozpočtu celé stavby.
Jinak jde ale všechno podle plánu. Hlavní bourání je hotové. Staví se střední příčky
pro rozdělení místností, dokončují se okna a zdi se zabudovanými rozvody a
vzduchotechnikou.
Postavila se šachta pro termoporty na jídlo odesílané do mateřských škol. Šachta vede
přímo z kuchyně do přízemí. Odtud se budou obědy odvážet.
Instalovalo se ústřední topení a proběhne ještě mnoho dalších oprav.
Nebojte se, vše se do září stihne. To už se konečně budeme moci stravovat v naší škole a
také k nám bude chodit asi 200 žáků Tylovy školy, která zahajuje rekonstrukci školní jídelny
koncem června.
Ina Löffelmannová, 7.A
Kdo nás letos opustí aneb jak dopadly přijímačky
Školní rok uběhl jako voda a už tu máme výsledky přijímacích zkoušek na střední školy.
Nejenom deváťáci, ale i někteří páťáci a sedmáci se snažili ze všech sil, aby byli přijati na
svou „vysněnou“ školu. Z pátých tříd se žáci hlásili na víceletá gymnázia a z 29 přihlášených
se dostalo 14 žáků. Zůstat na naší škole přece není vůbec špatné, že?:-) Přáním některých
žáků ze sedmiček bylo dostat se na francouzské gymnázium. Nejprve se hlásila pouze jedna
žačka, která byla přijata. V druhém kole byli přijati další tři žáci.
Horší to měly devítky, protože ty, ačkoliv by možná chtěly, u nás už zůstat nemohly. Tak
tedy: v devátých třídách máme celkem 78 žáků. 22 z nich si podalo přihlášku na gymnázium,
přijato jich bylo v prvním kole 20, a to na čtyřleté studium i do vyššího stupně osmiletého
gymnázia. To je přece super! Velký zájem byl také o střední odborné školy, kam se hlásilo 44
žáků, z nichž bylo přijato 42. A konečně střední odborná učiliště - přijímačky dělalo 12 žáků a
všichni se dostali. Zbývajícím 5 deváťákům jsme drželi palce do druhých kol a pomohlo to!
Všichni byli přijati!
Jak vidíte, byli jste koneckonců celkem úspěšní, nemyslíte?:-) Přece jenom jste za těch 9
(5, 7) let na „základce“ odvedli nějakou práci a to se cení!!!
Přejeme vám hodně úspěchů v nové škole a samozřejmě krásné vzpomínky na
„Benešovku“!
Katka Morozová, Martina Cibochová, 8.A
3
Samé úspěchy
Konečně se nám naskytla příležitost, abychom vás seznámili s úspěchy žáků, kteří už
nemohli být v tabulce v minulém čísle našeho časopisu, protože další krajská a celostátní kola
probíhala později. V tabulce vidíte, jakých výrazných úspěchů někteří z nás dosáhli a jak
nadané a šikovné spolužáky tu máme. Taková účast v krajském nebo celostátním kole, to už
je něco. A když se ještě někdo umístí na přední příčce, musíme chválit a gratulovat. Doufejme
jen, že to bude pokračovat i nadále. Přejeme vám hodně zdaru a soutěžte dál!
Datum
Soutěž
Úroveň
Žáci
Umístění
30.3.
8.4.
Chemická olympiáda
Jihočeský zpěváček
krajské kolo
krajské kolo
Vít Růžička, 9.A
Lukáš Přib, 6.A
12.4.
20.4.
28.4.
11.5.
12.5.
1.6.
jaro 2006
jaro 2006
Zeměpisná olympiáda
Dějepisná olympiáda
Olympiáda z českého jazyka
Přírodopisná olympiáda
Zpěváček
Požární ochrana očima dětí
SPUSA-literární soutěž v Aj
Jižní Čechy-literárně
výtvarná soutěž
krajské kolo
krajské kolo
krajské kolo
krajské kolo
celostátní kolo
celostátní soutěž
celostátní soutěž
krajské kolo
Ina Löffelmannová, 7.A
Jan Vlček, 8.A
Jan Křítek, 9.A
Jan Křítek, 9.A
Lukáš Přib, 6.A
Jakub Žalud, 8.A
Jana Samšuková, 8.A
Jana Samšuková, 8.A
15. místo
2. místo, postup do
celostátního kola
7. místo
9. místo
9. místo
3. místo
3. místo
ocenění
4. místo
postup do
celostátního kola
Adam Svoboda, 8.A
Ahoj! Je tady sportovní rubrika s novými úspěchy
naší školy!
Coca-Cola Cup
Žáci 8. a 9. ročníků se zúčastnili 1. kola Coca-Cola Cupu na hřišti FC Spartak. Soupeřili se
žáky škol J.K.Tyla (1:1), J.Husa (3:1) a se ZŠ Záhoří, kterou porazili 5:0. Díky těmto skvělým
výsledkům obsadili 1. místo a postoupili do druhého kola.
Reprezentanti školy: Lukáš Kousal, Kamil Krul (9.A), Jan Vanický, Václav Charvát,
Michal Kotalík, Vojtěch Mrázek, Richard Bambas, Filip Cigánek, Zdeněk Kadlec (9.B), Jan
Bláha, Lukáš Titl (9.C), Petr Vepřovský (9.D), Tomáš Zeman (8.B), Ondra Mařík (7.B).
Nejlepší střelci turnaje: Václav Charvát – 3 branky, Jan Bláha – 3 branky, Kamil Krul – 2
branky.
Gymnastika
Krajského závodu ve sportovní gymnastice, který se konal v Českých Budějovicích, se
zúčastnily: Lucie Nováková (7.C) – 1.místo, Kateřina Víznerová (7.D) – 2.místo, Julie
Dvořáková (6.B) – 3.místo, Kateřina Hudáková (6.B) – 4.místo.
Malá kopaná
V obloukové hale v Písku se konal turnaj v malé kopané. Hrálo se systémem každý
s každým a zápas trval 10 minut. Výkony našich hráčů stačily jen na 7.místo. Reprezentovali
nás: Ondřej Mařík, Martin Voráček (7.B), Martin Volf, Miroslav Svatek (7.C), Martin Rutrle
(7.A), Vítězslav Zach (7.D), Martin Lingán (6.A).
Košíková
V dubnu se konalo také okresní finále základních škol v košíkové, ve kterém naši starší
žáci sehráli 4 zápasy. Třikrát vyhráli a jednou remizovali s konečným vítězem, obsadili tedy
krásné 2. místo.
4
Naši hráči: Jakub Carva, Jan Rosol, Lukáš Kousal, Petr Bednář, Ondřej Hynouš, Kamil
Krul (9.A), Petr Vepřovský (9.D), Tomáš Zeman, Marek Výkruta (8.B), Filip Cigánek (9.B).
Malá kopaná
V obloukové hale v Písku proběhl ještě jeden turnaj v malé kopané, tentokrát pro žáky 8. a
9. tříd. Na 4.místě se umístili tito naši hráči: Lukáš Kousal (9.A), Vojtěch Mrázek, Václav
Charvát, Zdeněk Kadlec, Michal Kotalík, Richard Bambas, Jan Vanický, Filip Cigánek (9.B),
Lukáš Titl, Jan Bláha (9.C), Tomáš Zeman (8.B).
Coca-Cola Cup
V květnu se na hřišti FC Spartak konalo druhé kolo Coca-Cola Cupu, kde samozřejmě naši
žáci nesměli chybět. Bohužel se jim ale nepodařilo zopakovat loňský úspěch a do dalších kol
nepostoupili.
Všem nadějným sportovcům moc gratulujeme, děkujeme za perfektní reprezentaci naší
školy a do dalších turnajů a soutěží přejeme na příští rok hodně štěstí.
Marie Kučerová, Veronika Pařízková, 8.D
Zeleň v Písku aneb projekt třídy 8.A
Den Země. Tato slova zná celá škola. Vždyť právě na
počest tohoto den byli téměř všichni žáci někde na výletě,
na kterém zjišťovali informace k vybranému tématu.
Naše třída 8.A se procházela parky v Písku. Zdá se vám
to divné? Ale kdepak! Právě to bylo naše téma: Zmapování
zeleně v Písku.
Když paní učitelka toto téma navrhla, všichni si řekli
„ježiš“, ale pak jsme přišli na to, že to bude vcelku
zábavné. Procházet se městem, sem tam něco vyfotit, něco
si poznamenat a je z toho projekt jako hrom!
Jak všichni jistě víte, parků a všelijaké zeleně je v Písku až až. Nebyla to tedy práce lehká.
Abychom toho stihli projít co nejvíce, rozdělili jsme se do několika skupin. Jedna šla do parku
na Mírovém náměstí, druhá do pietního parku sv. Trojice, třetí do Palackého sadů, čtvrtá do
parku na Husově náměstí a ta pátá chodila městem a mapovala zeleň centra města. Celkově
jsme nashromáždili skutečně mnoho informací.
Další den si všichni přinesli pastelky, fixy, vodové
barvy a někteří dokonce větvičky a lístky ze stromů, které
cestou potkali! Do této skupiny jsem patřila i já. My jsme
totiž vyráběli model Palackého sadů! Věřte nebo ne,
povedlo se nám to znamenitě, ačkoli nám třeba altánek
dal šíleně zabrat! Sochy vymodeloval náš spolužák Jirka,
který pak byl na svou práci patřičně pyšný ☺. Další
skupinky zpracovávaly historii parků. Vše jsme pak
vystavili ve třídě na nástěnkách.
Naše ,,veledíla“ se opravdu líbila. Těšíme se, co zajímavého si na nás učitelé připraví
příště.☺
Jana Samšuková, 8.A
5
Písecká sportoviště očima 7.A
Ve dnech 20. a 21.dubna se na naší škole konal již podruhé celoškolní projekt. Tentokrát
ke Dni Země. Každá třída si vybrala nějaké téma. Někteří navštívili čističku odpadních vod,
skládku odpadu, jiní se zase zabývali přírodou, stromy. Naše třída 7.A mapovala všechna
sportoviště v Písku.
Abychom vše stihli, rozdělili jsme si jednotlivá místa do dvojic. Předem jsme si nasbírali
informace o zadaném sportovišti a sami ho navštívili. Z podkladů jsme vypracovali články,
které jsme pak spojili do jedné brožury.
Díky tomu jsme si první den projektu mohli opravdu užít. Nejdřív jsme si šli zaplavat na
plavecký stadion. Voda byla skvělá!
Řádně „vycachtaní“ jsme pokračovali návštěvou nového křesťansko-sportovního centra u
tenisových kurtů. Ochotný pán nás zde provedl a vysvětlil všechny možnosti nové
víceúčelové haly. Slouží nejen pro sportovní účely, ale budou se tu konat i bohoslužby nebo
dokonce koncerty.
Vrcholem dne byla návštěva SPORTCENTRA a hra bowlingu, na který jsme
se moc těšili. A zahráli jsme si pěkně! Narazili jsme však na několik závažných
vad. Bowlingová dráha nebyla rovná! Koule občas po dvou metrech zahnuly
doprava či doleva. Neštěstí pak bylo, když se to stalo metr před kuželkami. Ale
ruku na srdce, mohla za to vždycky nerovná dráha nebo naše „šikovnost“?
I elektronika selhala. Ke konci hry se stroj, který zaznamenával naše výsledky, porouchal.
Výsledky prvních hráčů se připisovaly druhým hráčům, a tak to pokračovalo, až nám pomohla
obsluha.
Hru jsme úspěšně dohráli. Hádejte, kdo vyhrál? Samozřejmě paní učitelky.
Druhý den jsme měli vše zpracovat do projektu. Z přineseného materiálu jsme udělali
makety několika píseckých sportovišť, sestavili plánek města a přilepili na balicí papír. Byla
to docela „fuška“, ale zvládli jsme to.
Myslím, že tyto dva dny se velice povedly. Alespoň nám určitě!☺
Ina Löffelmannová, 7.A
Škola jako oáza klidu
Vítejte v naší útulné škole! I když ... tak přehnaně útulná zase není. Tak proč to nezměnit?
Aby se nám dobře pracovalo a měli jsme dobrý pocit vždy, když vstoupíme do budovy,
rozhodli jsme naši školu a vše kolem ní tak trochu změnit.
Nejvíc jsme zaměřili náš zrak na zahradu, ve které by v krátké době mělo být nové hřiště,
rozlehlé záhony, jezírka a možná i bazény. Samozřejmě by nesměla chybět zvěř (ryby, ptáci a
jiná zvířata). Zdá se vám, že je to nemožné? Dokážeme vám opak!
Školu jsme rozvrhli na tři části. Přední část, ve které bychom chtěli mít hlavně dekorativní
prvky jako například skalky, květiny a nápis ZŠ E. BENEŠE, který by mohl být vyroben
z květin, nebo jiného okrasného materiálu. Další část, prostor, který lemuje oplocení školy, by
měl být určen pro odpočinek a dekorace, podobně jako v přední části. Skalky, malované
a poskládané do podoby zvířat, budou zdobit zeď, která odděluje školu od rodinných domků.
A nakonec třetí, zadní část školy. V této části jsme se nejvíce vyřádili! Vytvořili jsme zde
různé altány, lavičky, ptačí budky, kuželkové hřiště, vysázeli jsme tu také stromy a květiny,
vytvořili jsme umělé jezírko, ve kterém plavou nejrůznější ryby… Zkrátka jsme si skutečně
vyhráli.
Kromě toho, že jsme pracovali na plánu školní zahrady, jsme také vyráběli trička,
abychom měli ještě další pěknou vzpomínku na Den Země. Naši planetu Zemi tvoří 71 %
6
vody stejně jako lidský organismus, proto jsme se rozhodli, že kluci
z naší třídy budou reprezentovat právě vodu, bez které nelze žít.
Zemi, další živel, který je pro nás velmi důležitý a musíme jej
chránit, budou naopak zastupovat holky. Země jako půda, ze které
vše vyrůstá, rodí se a naopak tam i končí. Zároveň však slovo Země
můžeme chápat jako naši planetu a červená barva tedy symbolizuje
žhavé jádro.
Naše trička jsou proto modrá a červená. Na tričku má každý své jméno, třídu a samozřejmě
datum, kdy jsme tak usilovně pracovali na našem projektu. Na druhé straně je nápis DEN
ZEMĚ „Oáza klidu“. Oba projektové dny jsme si opravdu skvěle užili!!!
Radka Famfulová, 6.B
Den Země na prvním stupni
Ve dnech 20. a 21. dubna jsme na naší škole slavili Den Země, a to formou celoškolního
projektu. V tyto dny jsme si odpočinuli od klasických školních metod a zdokonalovali jsme se
ve spolupráci a samostatnosti. Už jste si přečetli, jaké projekty se uskutečnily v některých
třídách na 2. stupni. Já bych vás teď ráda seznámila s programem žáků na prvním stupni.
Třídy 1.A, 1.B, 2.C a 2.B se byly podívat na zámku Kratochvíle. 1.C a 2.A si prohlédly
zvířátka v pražské zoologické zahradě. Třetí třídy se pokochaly krásou květin v zahradnictví
Čapek. Naproti tomu čtvrté třídy se vydaly do přírody a došly až k Zátavskému mostu. 5.A se
podívala na vzácné kameny a jiné zajímavé věci v Prácheňském muzeu, děti se seznámily
například s tím, jak žili lidé ve středověku. Žáci z 5.B a 5.D jeli na exkurzi do Temelína.
Myslím, že program pro jednotlivé třídy byl opravdu pestrý a děti si tyto dny jaksepatří
užily.
Barbora Nosková , 7.A
Yamaha – laserová show
Ahoj všichni posluchači dobré muziky! V pátek 2.června se celá naše škola zúčastnila
koncertu pořádaného hudební školou Yamaha z Českých Budějovic, který se konal
v koncertním sále Kulturního domu. Na koncert jsme šli v době vyučováni, takže si ho asi
dobře pamatujete. Ale teď už k samotnému průběhu laserové show, jak se ta podívaná
oficiálně nazývala.
Hmm! Na podium přichází hvězdná sedmička svůdných dívek a začínají předvádět, co
všechno dokážou. Hudba se rozezní sálem. Reflektory nám prudce blikají do očí. A už je tu
další hit v podání urostlého chlapce, Bob Sinclair a jeho Love Generation.
Celkem to ujde, říkáme si v průběhu několika dalších lehce falešných písní. Ale pozor!
Bomba ještě ne a ne vybuchnout! Němečtí Rammstein a jejich Amerika přichází na řadu. Kdo
poslouchá tuto tvrdší kapelu, dokáže si představit, jak musí vypadat, když její hity zpívají
osmnáctileté holky v růžových oblečcích. Stejně dopadla i poslední skupina Scooter, kterou se
účinkující snažili věrně napodobit.
Show byla doplněna malými hudebními soutěžemi o rovněž malé ceny a na úplný konec
jsme ještě dostali letáky jmenované školy, dokonce s přihláškou na druhé straně (já osobně
zpívat neumím, ale tohle by pro mě stejně nebylo).
Jako zvědavý reportér jsem se vydal na průzkum do publika složeného z našich žáků a
zjistil jsem, že většině starších se koncert nelíbil. Ti menší si docela zařádili.
Samozřejmě nemohu zapomenout na některé učitele, kteří se velice dobře zapojili a
zapadli do davu teenagerů. Chtěl bych jim poděkovat za reprezentaci školy.
Tak na shledanou, třeba se příští rok uvidíme na nějakém vydařenějším rock koncertu!
David Lenz, 8.A
7
Barevné dny
Ve dnech 6., 7. a 8. června proběhly na naší
škole tzv. Barevné dny. Žáci a učitelé se oblékli do
oblečení v určených barvách. V úterý se chodilo po
škole v modré a bílé barvě. Ve středu se skoro
všichni objevili v převleku vodníka, to znamená v
zelené a červené, nechyběly ani barevné pentličky.
Čtvrtek byl dnem nejpestřejším. Barvy tropického
ovoce jako jsou zelená, červená, oranžová nebo
žlutá rozjasnily celou školu. Do této akce se zapojili
žáci prvního i druhého stupně a samozřejmě i
většina učitelů.
A jak se bodovalo? Za každý kus oblečení určené barvy se dával jeden bod. Nepočítaly se
ale boty a doplňky, pouze látkové (šátky, čepice, ...). Nakonec se v každé třídě sečetly
všechny body a vydělily počtem žáků ve třídě. Vyhrát měla třída s největším počtem
nasbíraných bodů. Jelikož ale ne všichni dodržovali pravidla, vítěz nakonec určen nebyl. Tato
akce je tedy považována za nultý ročník. Příští rok ji můžeme zorganizovat znovu a založit
tak novou tradici.
Barevné dny byly báječným zpestřením závěru školního roku. Moc se mi tento nápad líbil
a věřím, že ostatním také.
Veronika Nováková, 7.A
Námořnice z 8.B
Tropické ovoce ze 4.A
Námořníci z 5.A
8
Poznávací zájezd do Anglie
Ve dnech 27.5. – 1.6.2006 se někteří žáci
sedmých a osmých tříd naší školy zúčastnili
poznávacího zájezdu do Anglie.
Už od nástupu do autobusu, v sobotu v pět
hodin ráno, nám bylo jasné, že nás nečeká žádná
odpočinková dovolená, ale pořádně nabitý a
náročný program. Nejhorší byla cesta. Tu se nám
však snažil všemožnými způsoby zpříjemnit náš
průvodce Petr. Vyprávěl nám různé příběhy a
historky z dřívějších cest, zpívali jsme písničku a
koukali se na video. Během cesty do Anglie jsme
měli naplánované dvě zastávky. V Lucemburku, kterou jsme však museli zrušit, protože
v centru města se pořádal maratón, a v noci v Bruselu. Osvětlené
ulice, památky a hlavně krásné budovy na náměstí nás opravdu
okouzlily. Pak nás čekal tunel pod kanálem La Manche, který nebyl
pro všechny zrovna příjemnou zkušeností, ale většina z nás tento
zážitek prospala. Ráno jsme se probudili už v Anglii.
Celou neděli jsme strávili v Londýně a fotoaparáty cvakaly.
Všichni jsme byli večer tak unavení, že jsme se už nemohli dočkat, až
si nás vyzvednou rodiny, u kterých jsme měli po následující tři dny
přespávat. Pro každého to byla velká neznámá a nikdo z nás neměl
ani ponětí, kdo na něho na parkovišti na
předměstí Oxfordu bude čekat.
Druhý den ráno jsme si sdělovali zážitky z pobytu v rodinách.
Někteří měli malé děti, jiní zase úplně čerstvého novorozence,
v jiné rodině přestavovali dům a podmínky tedy byly trochu
bojové, nebo se nás ujala milá babička s kočičkou. Všichni se
k nám chovali velice mile a příjemně a my jsme si na ně také
zvykli. Někteří hned, jiným to trvalo trochu déle, ale zvládli jsme to všichni. Rodiny nám
podstrojovaly a my jsme vždycky probírali, co bylo k jídlu. Shodli jsme se všichni na stejné
anglické snídani, ale večeře se již různily.
Každé ráno v osm hodin jsme opouštěli své dočasné domovy a vraceli se zpět přesně za
dvanáct hodin. Mezitím jsme měli opravdu nabitý program. Hrady Warwick a Winsdor, dále
Stonehenge a Ausbury, města Bath, Oxford, Cambridge, rodiště Williama Shakespeara,
Stradford nad Avonem a v neposlední řadě Londýn s Big Benem, Buckinghamským palácem,
Národní galerií a muzeem voskových figurín Madam Tussaud, které pro nás bylo největším
zážitkem.
Ve středu večer jsme nasedali do autobusu s krásnými zážitky a plní dojmů. Naše filmy a
paměťové karty ve foťácích byly plné k prasknutí, ale přesto jsme se všichni už těšili domů.
Velice únavnou cestu zpět jsme zvládli z posledních sil a byli jsme rádi, že ve čtvrtek večer
jsme vystoupili zase v Písku a viděli jsme známé tváře našich rodičů. Jak se říká: „Všude
dobře, doma nejlíp!“
Mgr. Zuzana Křišťálová
9
OTÁZKY:
1. Co si myslíš o celoškolních projektech?
2. Jakým tématem se zabývala tvoje třída?
3. Co se ti líbilo a co ne?
4. Které téma by tě příště lákalo?
Daniel Hojka, 6.A
1. Celkem to jde.
2. Zemský hřebčinec.
3. Nelíbila se mi práce ve třídách, ale
návštěva hřebčince byla zajímavá.
4. Fotbal.
Jiří Pešta, 7.B
1. Dobrý nápad.
2. Třídění odpadu, recyklace.
3. Líbila se mi spolupráce.
4. Želvy.
Vendula Langerová, 6.B
1. Jsou dobré.
2. Jak bychom chtěli, aby vypadala naše
školní zahrada „Oáza klidu“.
3. Líbilo se mi malování triček, volnost.
4. Povolání.
Iva Peroutková, 8.B
1. Témata jsou divná.
2. Čištění vody.
3. Nelíbila se mi skupina, ve které
jsem byla, a líbilo se mi, že jsme se
neučili.
4. Zvířata.
Dominika Jozová, 7.A
1. Líbí se mi to.
2. Zmapováním sportovišť v Písku.
3. Líbila se mi kolektivní práce a jak jsme
šli ve čtvrtek do terénu.
4. Bermudský trojúhelník.
Kateřina Morozová, 8.A
1. Dobrý nápad.
2. Mapováním zeleně v Písku.
3. Špatná spolupráce a organizace.
4. Nevím, něco zajímavějšího.
Míša Křížová, 7.C
1. Je to zábava a nemusíme se učit.
2. Zakreslením sběrných dvorů v Písku.
3. Líbilo se mi seznámení s novou paní
učitelkou a procházky.
4. Zvířata.
Erik Jiránek, 9.D
1. Je jich málo.
2. Byli jsme vyprovodit jednu
třídu, ale jinak jsme se připravovali
na přijímačky.
3. Nic.
4. Automobilky.
Eliška Navrátilová, 7.A
(Odpovídala paní ředitelka Eva Vanžurová)
Dobrý den. Ráda bych s vámi udělala malý rozhovor ve
formě dotazníku pro náš školní časopis.
Kterou knihu právě čtete a jak se Vám líbí?
Od Michala Viewegha Zapisovatelé otcovské lásky, od
Viewegha jsem toho četla už hodně, vlastně skoro všechno.
Paní ředitelka v plné práci
10
Máte radši poezii nebo prózu?
Jednoznačně prózu.
Máte nějakého oblíbeného spisovatele?
Mám ráda anglosaskou literaturu a podle mého nejlepší spisovatelkou pro odpočinek je Nora
Robertsová.
Je nějaká kniha, ke které se stále vracíte?
Saturnin od Jirotky, protože to je knížka, u které si skutečně odpočinu.
Navštěvujete ráda kino, nebo spíš divadlo?
Musím říct divadlo, kino mě v současné době neláká, protože si můžu v půjčovně vypůjčit
filmy, které mě zajímají. Radši si je zhlédnu sama doma.
Na čem jste byla naposledy v divadle a jak se Vám to líbilo?
Na představení Kornelovy vdovy, pak jsem byla na Pudl a Magnólie, kde hráli Remunda a
Janžurová, a také jsem viděla Pařížanku. Je to vlastně moje předplatné, takže do divadla
chodím často.
A jaké se Vám líbí filmy?
Mám strašně ráda historii, takže historické filmy, které mi přinášejí zábavu i ponaučení.
Jaký je Váš oblíbený režisér?
Nemůžu říct, že bych měla nějakého oblíbeného režiséra.
Sledujete ráda nějaký televizní pořad nebo seriál?
Seriály, které teď v poslední době běží, nesleduji vůbec, protože podle mého je to jen ztráta
času. Ale mám ráda populárně naučné filmy na dvojce, ať to byli Vojevůdci ze druhé světově
války, nebo přírodopisné filmy, ale ráda se dívám na soutěže, kde se mohu dozvědět věci,
které jsem nevěděla.
Chodíte ráda na výstavy?
Nemám moc ráda moderní umění, raději se podívám na klasiku.
Je nějaký malíř, který se Vám líbí?
Renoir, Rembrandt.
Máte ráda hudbu?
Určitě.
Radši českou, nebo zahraniční?
No, musím říct, že nejsem fanoušek žádného směru, ale záleží na náladě a záleží na situaci,
kde jsem. Ráda si poslechnu rockovou hudbu, ale když potom sedíme někde večer, tak si
poslechnu i naše písničky, třeba i country. Nejsem žádný náročný posluchač.
Chodíte někdy na koncerty?
Zřídka.
Zkoušela jste se někdy sama věnovat umění – psát básně, povídky, malovat nebo složit
písničku?
(smích) Ne, to ne. Tak básničku určitě ve škole, to zkoušeli všichni.
Děkuji za rozhovor a za Váš čas!
Jana Samšuková, 8.A
11
Na návštěvě u protinožců
Aborigines
Po dva školní roky jsme vás seznamovali se zemí, kde se mluví anglicky, ale kam se asi
většina z nás z nejrůznějších důvodů hned tak nepodívá, a to s Austrálií. Využili jsme
zkušeností pana Mikla, který k nám z této záhadné země přijel, ale také jsme čerpali
informace z jiných zdrojů. V posledním díle bychom vás chtěli seznámit s lidmi, kteří žili v
Austrálii odnepaměti. V příštím roce se těšte na nový cestovatelský seriál.
Původními obyvateli Austrálie jsou domorodci Aborigines, česky Aboriginálové, kteří zde
žijí již více než 40 000 let, ale tvoří méně než 1% dnešní populace. Aborigines mají tmavou
barvu kůže a vlasy od kudrnatých až po mírně vlnité. Měří od 1,47- 1,83 m. Pravděpodobně
přišli z Asie. Byli rozdrobeni do stovek kmenů (odhaduje se 600 - 700), každý kmen se
domlouval svým jazykem nebo alespoň nářečím.
Život Aborigines byl po staletí založen na
soužití s přírodou, od které si brali jen tolik, kolik
potřebovali, a zpět dávali vše, co nepotřebovali.
Vždy, když něco přírodě vzali, ať už pro svou
obživu, zábavu či čistý zájem, poděkovali jí za to, a
pokud to bylo možné, po použití jí zase vše vrátili. Věřili, že jejich životy
nejsou náhodné, ale že každá bytost, ba i rostlina, má své poslání, po jehož splnění opustí své
dočasné tělo a nalezne si tělo nové. Když je Evropané objevili, žili na úrovni doby kamenné.
Neobdělávali půdu ani nechovali dobytek. Jediným domácím zvířetem, kterého Aborigines
používali k lovu, byl pes dingo. Lovili nejčastěji pomocí dřevěných oštěpů s kamenným
hrotem nebo s hrotem z tvrdého dřeva. A nezapomeňme ani na proslulé bumerangy. Ty
existují v mnoha variantách. K lovu se nejčastěji používala jejich „nevracející se varianta". Ta
měla při zásahu zvířete přerazit jeho nohy nebo páteř. Někdo možná namítne: Co to je za
bumerang, když se nevrací? Nezbývá však, než se smířit s holou pravdou: Ne každý
bumerang se vrací. Mimochodem - existuje i takzvaný křížový bumerang - dvě plochá dřeva
svázaná do kříže. Ten se také nevrací, ale zato se po dopadu na zem odráží a hodí se tak např.
k lovu pádících pštrosů.
Dnes stále ještě žijí Austrálci (tak se také nazývají původní obyvatelé), kteří tyto tradice
udržují. Mezi tyto opravdové Austrálce ale není vůbec snadné se dostat. Nedůvěřují bílým.
Nedůvěřují těm, kteří je po staletí přesvědčovali, že jejich kultura je primitivní a
zavrženíhodná, čímž zcela podlomili identitu a hrdost většiny domorodců na svůj původ.
Dnes už i bílí Australané zjišťují, že domorodá kultura není primitivní, ale jen hodně odlišná.
Až do roku 1967 nebyli domorodci považováni za australské občany. Dnes už je to jinak,
stále se však vedou spory o jejich nároku na půdu po předcích. V pouštích Rudého středu a
Západní Austrálie se nachází většina půdy navrácené domorodcům. Odlehlé oblasti jsou pro
domorodce přirozeným útočištěm a někde v těchto nekonečných končinách putují pouští praví
Austrálci. V roce 1985 bylo australským domorodcům vráceno posvátné skalní místo Uluru
(Ayers Rock). Aborigines věří, že v této skále žijí bohové, kteří se sem uchýlili před koncem
tzv. Doby snů - tj. před 50 000 lety.
Katka Morozová, Martina Cibochová, 8.A
12
Německo
(seriál na pokračování)
Některé památky zapsané na seznamu Unesco
Německo je velký stát , a proto má i hodně památek zapsaných na seznamu UNESCO. Je
jich 16. Vybrali jsme pro vás čtyři, podle nás nejzajímavější, a vy se teď s nimi můžete blíže
seznámit.
HILDESHEIM - Dolní Sasko
V Hildesheimu byly zapsány v roce 1985 do seznamu památek UNESCO dva chrámy-dóm
a kostel sv. Michala, které dominují centru Hildesheimu. Jsou to ukázky románských staveb,
které svým řešením ovlivnily architektonický styl, jaký se později rozšířil po celém Německu.
O Hildesheimu se dovídáme od roku 815, městem se však stal až v roce 1300. Působil zde
významný kovolijec, biskup Bernward von Hildesheim, který po sobě zanechal množství
uměleckých děl. Město pozdně středověkého rázu bylo ze tří čtvrtin zničeno leteckým útokem
v roce 1945. Později bylo znovu rekonstruováno a byly obnoveny i církevní stavby, patřící
dnes k předním památkám Německa.
V jižním okraji města se uchovala malá část starého
Hildesheimu s hrázděnými domy. V severní části na náměstí
Markt stojí gotická radnice, renesanční Rolandova kašna, a
gotický Tempelhaus.
QUEDLINBURG - Sasko-Anhaltsko
Staré město Quedlinburg bylo zařazeno do světového
seznamu památek UNESCO v roce 1994.
Má zachovalé středověké městské jádro o rozloze 80 hektarů a více než 1200 hrázděných
domů, které ukazují vývoj hrázděných staveb během šesti století.
Město leží na řece Bode, jihozápadně od Magdeburgu. S historií města se nerozlučně pojí
osobnost prvního německého krále, kterým byl Jindřich I. Ptáčník.
POSTUPIM - Braniborsko
Hlavní město Braniborska bylo do seznamu UNESCO připsáno v roce 1990. Postupim leží
nedaleko Berlína, hlavního města Německa. Na místě dnešní Postupimi stála kolem roku
1200 německá osada a poblíž bylo slovanské hradiště. Tato osada byla později prohlášena za
město.
Postupim byla za třicetileté války, stejně jako mnoho jiných měst, zpustošena, ale po válce
ji znovu obnovili a stala se sídlem braniborských kurfiřtů. Kurfiřt byl ten, kdo se pyšnil
titulem kníže a mohl volit císaře nebo krále.
V červenci a v srpnu roku 1945 zde vznikla
Postupimská dohoda, která určila nové fungování
poválečného Německa.
Postupim leží uprostřed lesů a jezer, asi 30 km od
středu Berlína. Okolí města tvoří asi 6 km dlouhý pás
parků, lesů, zámků a jezer, která tvoří řeka Havel.
Nacházejí se zde také například římské lázně,
čínský čajový pavilon či obrazárna.
13
GOSLAR - Dolní Sasko
Goslar se nachází v Dolním Sasku a jeho historické centrum a doly v Rammelsbergu byly
na seznam UNESCO připsány v roce 1992.
Stříbrná ruda se zde těží již od 3. století a bylo již získáno přes 30 milionů rud stříbrných,
zinkových, měděných a olověných.
Jedna pověst praví, že v roce 968 kůň rytíře Rama zahrabal kopyty do země a objevil
stříbrnou žílu. Od té doby se prý zde víc než tisíc let těží stříbro. Goslar se tak stal bohatým
městem nedaleko velkých dolů.
Historické jádro Goslaru vypadá z výšky skoro jako pravidelný kruh. Prohlédnout si tady
můžete náměstí Markt, kašnu a radnici, gotický dům Kaiserworth se sochami osmi císařů
Rut Jánská, Marie Vranovská, 8.B
Žák naší školy nejlepším romským muzikantem
Žák naší školy Jan Mižigár získal ocenění „Nejlepší romský muzikant v ČR“ na celostátní
romské soutěži Romský talent, ve které se bojovalo o nejlepšího romského zpěváka, tanečníka
a hudebníka.
Jan Mižigár ze 6.C oslnil profesionální porotu svým hudebním výkonem ve známém
lidovém čardáši Šukar jakha la čha hin (Krásné oči děvče má) a obsadil 1. místo.
Jana ke klávesám přivedla zdánlivě náhoda. Jednou mu jeho rodiče koupili v hračkářství
dětské klávesy. Jeho zájem o klávesy byl
stále větší a čím byl starší, rodiče mu
kupovali větší klávesy. Nejdřív ho učil
otec, který mu dával hodiny kláves, ale
dnes hraje skoro sám.
Absolvoval řadu vystoupení, například
na Česko-německém festivalu v Dražíči, na
Městských slavnostech Písku, v Českých
Budějovicích, v Praze a na dalších místech.
Honza hraje v současném moderním
stylu, ale nezapomíná ani na romské
čardáše.
Kromě kláves umí hrát i na kytaru.
Jan Mižigár na festivalu v Dražíči
Michal Mižigár, 9.D
Nevyřešitelné záhady černé díry
Také máte rádi nevyřešitelné záhady? A slyšeli jste někdy o černých dírách? O tom, že se
v černé díře ztrácejí vesmírné lodě a tělesa? A je to vůbec pravda? My jsme se pokusili získat
pár informací.
Černá díra je vlastně forma závěrečného stádia hvězd. Jejich existence ve vesmíru je
pozorována astrology. Jediné, co si černá díra zachovává do dalšího vývoje, je hmotnost,
moment hybnosti a elektrický náboj. Černá díra má tzv. horizont, který má kruhový tvar a je
zviditelněn paprsky světla. Můžeme se setkat i s pojmem horizont událostí.
Uvnitř obzoru události je tzv. točivá černá díra. V centru černé díry jsou přitažlivé síly,
které se stanou nekonečně silnými.
Hvězdy větší než desetinásobek hmotnosti Slunce čeká osud černé díry. Samotná díra je
sice neviditelná, ale může nastat případ, kdy se ocitne v blízkosti jiné hvězdy a opravdu
vypadá jako černá. O záhadách spojených s černou dírou se spekuluje po celém světě. A čemu
věříte vy? …
Barbora Arnicanová, Eva Brücklerová, 7.A
14
Underworld Evolution
Určitě každý z vás zná svět hororu, svět, ve
kterém probíhají nekonečné souboje mezi upíry a
vlkodlaky. O téhle krvavé bitvě vypráví film zvaný
Underworld. Underworld byl původně natočený
jako béčkový akční film, ale i přesto si našel tolik
příznivců, že se tvůrci filmu rozhodli natočit
pokračování pod názvem Underworld Evolution.
Pokračování vypráví o dvou prvorozených bratrech,
z nichž jeden je z klanu upírů a druhý z klanu
vlkodlaků. Marcus (klan upírů) hledá svého bratra
Williama (klan vlkodlaků), který byl kdysi uvězněn
kvůli své nezvladatelné síle. Samozřejmě je do toho zapletená i hlavní hrdinka filmu se svým
přítelem Michaelem (kříženec).
Mezi námi upíry
Wiseman zavrhl možnost natočit obě pokračování
současně, a tak se naplno pustil do příprav co možná
nejlepší dvojky, jejíž rozpočet oproti prvnímu dílu je
více než dvojnásobný. Režisér nechtěl zklamat
rostoucí řady svých fanoušků, ale také chtěl natočit
něco jiného. ,,Nechtěl jsem opakovat to, co jsem už
jednou předvedl. To by mě ani nebavilo,“ říká
Wiseman. Tak zásadní změnu, jako by bylo
vystřídání hlavní hrdinky, si ale nedovolil, a tak se drsná upírka Selene zase vrací na plátno.
,,Selen se nám v původním filmu Underworld trochu vymkla z rukou. Byla sice hrozně ,cool‘,
ale až příliš studená a nepřístupná,“ přiznává Beckinsaleová. ,,Takže jsme teď využili
možnost ukázat více stránek její osobnosti. Je o něco cílevědomější a díky lásce k Michaelovi
i zranitelnější.“
Kuřecí menu
Málokterá scéna v hororu zabydleném
monstry by mohla fungovat bez kvalitních
triků. Len Wiseman je v tomto ohledu
zastáncem poctivé ruční práce a s jedničkami
a nulami nechce mít nic společného. ,,Snažím
se co nejvíc scén natočit klasicky a digitální
triky používám, jen když je to nezbytně
nutné.“ I přes to vše však filmové triky,
zobrazující bitvy mezi vlkodlaky a upíry, udělali výrazný krok kupředu. Už jenom v úvodní
bitvě se vám zatají dech.
Hodnocení
Stručně a jednoduše: zajímavější zápletka, lepší filmové triky, více krve.
Tomáš Lyga, 8.A
15
Divokej Bill
Zdravím příznivce české rock music! V dnešním článku se
budeme zabývat opravdovou klasikou, a to českou skupinou
pocházející z Úvalu a okolí, která začínala koncertovat ve
vesnických sálech a v hospodách již v roce 1997. Doufám, že
mnozí z vás už alespoň tuší ... BINGO! Jedná se o Divokýho
Billa.
Tahle česká osmičlenná pecka už stihla vydat pět cédéček,
ďábelskou Propustku do pekel, Svátou pravdu, Mezi nima
s populárním singlem Pocit, CD/DVD Lucernu a novinku,
ojedinělé album Divokej Bill, o kterém bude řeč. Na tomto
netrpělivě očekávaném albu je 11 skladeb a v prodeji je již od dubna. Běžná cena je 349 Kč
(na internetu zdarma ke stažení). Podle CD obalu (exkluzivní Bill plachetnice viz 1.obr.
nahoře vpravo) je zřejmé, že kapela chce vyjádřit vztah k nekonečnému cestování po
republice. Součástí alba je i nová stolní společenská hra spjatá s historií skupiny a jejích
jednotlivých členů.
Skupina si může právem gratulovat, protože zaujímá první místa v hudebních žebříčcích a
hitparádách, jejich koncerty patří k nejnavštěvovanějším v republice a v současnosti prodala
přes 100 000 desek. Navíc se na ni můžeme těšit v rámci jejich dosud největšího turné,
trvajícího od března do září 2006, kde uvedou i novou kapelu Prohrála v kartách. Samozřejmě
„připlují“ i k nám do píseckého letního kina v pátek 23.
června, nebo je můžeme spatřit i na každoročním festivalu
v Českém Brodu Rock for People.
Ale jejich cesty vedou i za hranice ČR, například do
amerického Chicaga nebo anglického Devonu. Kdybyste se
toho chtěli o skupině Divokej Bill dozvědět více, máte
možnost zeptat se na cokoli na x-chatu.
Doufám, že jsem vás inspiroval a vyberete si některý
Billův koncert ke strávení jednoho prázdninového večera. Pěknou zábavu!
David Lenz 8.A
Víte, že …
● k výrobě 1 kg medu potřebují včely asi 3 kg rostlinného nektaru, což představuje asi šedesát
tisíc výletů z úlu.
● světlo vodou neprochází snadno, a proto se barvy podle hloubky mohou měnit. V 25
metrové hloubce se krev nezdá být červená, ale zelená.
● koala vůbec nepije, tekutinu získává z blahovičníkových listů. ,,Koala“ znamená v řeči
domorodců ,,žádná voda“.
● dříve byly kajmanky (druh želvy) užívány k vyhledávání těl obětí nehod, vražd nebo
sebevražd v jezerech. Přivázány na vlákno byly vypuštěny do vody, když kajmanka zatáhla,
vědělo se, že právě nalezla hledané tělo.
● pohlaví krokodýlích mláďat je určováno teplotou inkubace. Při teplotě méně než 30 stupňů
se líhnou samičky, zatímco při teplotě nad 33,9 stupňů přicházejí na světě samečci.
● ledňáčkovi obrovskému se přezdívá ,,chechtavý Jack“.
● černý čenich medvěda ledního je za jasného dne viditelný dalekohledem na vzdálenost až
10km. Proto si medvěd při plížení za kořistí přikrývá čenich tlapami, aby nebyl předčasně
zpozorován a aby mu kořist neutekla.
Tereza Holubová, 7.A
16
Lamte si hlavičky
1) Zkuste si své znalosti ze zeměpisu:
1. Co to jsou fjordy?
2. Co to jsou poldery?
3. Co to je magma?
4. Čím je tvořena zeměpisná síť?
5. Jaké je největší jezero v ČR?
6. Jaká přehrada je největší v ČR?
7. Jaká řeka je v ČR nejdelší?
8. Jaký stát je známý výrobou automobilů Renault a Peugeot?
9. Které státy leží na Pyrenejském poloostrově?
10. Ke kterému státu patří ostrov Sicílie?
2) Sudoku už znáte z minulého čísla. Zkuste si tentokrát obtížnější …
7 8 9
7 1
2 6
4 5 6
3
2
1
3 8
5 1
4
9
5 6
6
3
7
7 8
4
5
6
5
8
3 9
6 7
3 2 1
Za každou správnou odpověď si počítejte 1 bod.
Jakou známku byste ve škole dostali?
10 - 9b. - 1
8 - 7b. - 2
6 - 5b. - 3
4 - 2b. - 4
1 - 0b. - 5
7
1
9 8 7
Řešení: 1) 1. Zálivy vytvořené ledovcem
2. Vysušené mořské zálivy.
3. Láva, než vyteče ze sopky na povrh
4. Poledníky a rovnoběžky
5. Černé jezero
6. Přehrada Lipno
7. Vltava
8. Francie
9. Španělsko a Portugalsko
10. K Itálii
2
6
7
3
2
1
4
9
5
8
2
4
9
8
5
3
7
1
6
1
5
8
7
6
9
2
4
3
5
6
1
4
9
7
8
3
2
7
9
2
5
3
8
4
6
1
8
3
4
6
2
1
5
9
7
6
9
2
5
3
7
6
1
8
4
4
1
6
9
8
2
3
7
5
3
8
7
1
4
5
6
2
9
7
2
4
9
1
5
8
6
6
7 2
8 9
1
6
3
4
2
8
5
7
7
9
8
5
3
7
6
2
1
1
6
4
8
7
3
9
1
2
2
2
7
1
6
5
4
9
3
3
5
3
9
1
8
2
7
4
4
4
9
2
8
6
7
3
5
5
3
5
6
2
9
1
4
8
8
8
1
7
5
4
3
6
9
9
2) Povedlo se vám vyluštit sudoku dobře?
Lucie Kabourková, Adéla Carasová, 7.A
17
Školní vtipy
Učitel napsal na tabuli: „Včera jsem bil ve škole.” Zeptal se žáků, jakou tam má chybu.
Nikdo to neví, jen Pepík se směje. A tak ho učitel vyvolá: „Pepo, tak co nám k tomu
řekneš???“ „To je jednoduché, pane učiteli, včera byla neděle, takže jste tu nemohl být.“
Učitel vysvětluje: „Jsou lidé s vysokým IQ a lidé s nízkým IQ. Ti, co mají nízké IQ, si to
neradi přiznávají. Ukážeme to na jednom příkladě. Kdo z vás si myslí, že má nízké IQ, ať se
postaví.“ Chvilku ticho, ale pak se postavil Pepíček. „Tak dobře,“ povídá učitel, „Pepíčku,
proč si myslíš, že máš nízké IQ??“ „Já si to vůbec nemyslím,“ odpovídá Pepíček, „ale nebylo
by hloupé, abyste v celé třídě stál sám?“
Hodina chemie. Učitel napíše na tabuli značku látky a ptá se právě procitnuvšího Lukáše,
co že je to za značku. Lukáš dělá, že přemýšlí a pronese: „Hmmmm, mám to na jazyku, pane
učiteli.“ Když to učitel uslyší, zhrozí se a zakřičí: „Proboha, honem to vyplivni, to je
kyselina.“
Pepíček říká mamince: „Maminko, děti se mi ve škole smějí, že mám velké zuby. Je to
pravda?“ „To víš, že není. Děti přehánějí. Ale teď už koukej zavřít pusu, abys nám
nepoškrábal parkety.“
Pepíček je zkoušen ve škole:
Učitelka: „Pepíčku, řekni dvě zájmena.“
Pepíček: „Kdo, já?“
Učitelka: „Výborně, Pepíčku.“
„Slyšela jsem, že Váš syn studuje na
univerzitě. Co z něho bude, až skončí ?“
ptá se známá paní Novákové.
„Obávám se, že důchodce.“
Panna cotta
Tradiční italský moučník z vařené smetany.
35 min, dezert
Ingredience
Postup:
Nejprve si připravíme formičky nebo formu
cukr
200 g
na srnčí hřbet. Želatinu vložíme do hrnce,
mléko
100ml
zalijeme mlékem a na mírném ohni ji
máta
rozpustíme. Nesmí však vařit.
želatina
2 plátky
Do dalšího kastrůlku nalijeme šlehačku.
smetana ke šlehání
500ml
vanilkový lusk
1 ks ( 1 vanilkový cukr)
Vanilkový lusk podélně rozpůlíme, dužninu
ovoce na ozdobu
nožem vyškrábeme a smícháme ji s cukrem.
Cukr přidáme ke smetaně a za stálého míchání
(metličkou) ji přivedeme k varu. Poté, co
smetana přejde varem, zmírníme oheň a šleháme, dokud smetana nezačne houstnout. Přidáme
želatinu, vše prošleháme, ale hmotu už dále nevaříme.
Hotovou hmotu vlijeme do formiček nebo do formy a chladíme v lednici minimálně 3 hodiny.
Vychlazený krém vyklopíme na talíř, ozdobíme ovocem a snítkou máty. Můžeme podávat.
Dobrou chuť!
Julia Huong Lan To, 7.A
18
Life
What is life? Some people think that it’s horrible,
boring and full of disaster, but I think life is full of
love, nice friends, disappointment, smiling and crying
too.
I believe in fate because everything must be in my life
and I can’t avoid it.
More people hate life because they only see the bad things. Some people believe in
God, because he gives them “light to life”. What will be when we die? I don’t know.
Maybe we have a next life, but maybe there will be nothing, only darkness.
Everyday babies are born, everyday old people die, everyday young people crash.
Sometimes a mother must die, so that she saves her baby during birth.
One man killed all of his family, because he often hated his life. When there wasn’t life,
it would have been only dark.
Life is sometimes a “dog” but we must learn to like it. It’s our fate.
Veronika Jindrová, 9.A
Today’s Problems
One of the problems are homosexuals. More people, who know, look at them through
the fingers. They feel bad; they hate one self, because they can’t change it.
They must live with it. Sometimes they have a wife, but it isn’t a happy marriage.
They want to hide it. I think it’s normal.
In history, there were many kings, who liked men too. They had many “visitors” of
men. It was usually in the night.
Veronika Jindrová, 9.A
19
Unsere Schule
Unsere Schule hat eine lange Tradition. Sie ist im Jahre 1939 gegründet worden. Im Jahre
1942 wurde sie umbenannt und hieß Reinhard Heydrich Schule. Dann, im Jahre 1951, bekam
sie wieder einen neuen Namen - die zweite - Maxim Gorkij Volksschule - und im Jahre 1990
bekam sie den ursprünglichen Namen wieder zurück. Im Jahre 1969 wurde die Schule
erweitert. Zur Zeit besteht die ganze Schule aus vier Gebäuden.
Unsere Schule hat einen Sportplatz, einen gepflegten Schulhof, zwei Turnhallen, ein
Büfett, gut ausgestattete Klassenräume und eine große Aula. Zur Schule gehören noch die
Schulküche, der Kinderhort und zwei Kindergärten. In dem Areal gibt es viele Bäume und
einen Spielplatz.
Jetzt hat unsere Schule 32 Klassen und 95 Ausgestellten. Mit 760 Schülern ist sie die
größte Grundschule in Písek. Der erweiterte Fremdsprachenunterricht von der dritten bis zur
neunten Klasse in 16 Klassen ist sehr gut. Die Kinder in den dritten, vierten und fünften
Klassen haben drei Stunden Deutsch oder Englisch und eine Stunde mit einem
Muttersprachler pro Woche. Von der fünften bis zur achten Klasse lernen die Schüler dreimal
pro Woche auch die zweite Sprache und in der neunten Klasse haben sie die erste Sprache
schon vier Stunden in der Woche. Auf hohem Niveau steht der Unterricht auch in speziellen
Musik- und Sportklassen. Nach dem Unterricht können die Kinder verschiedene fakultative
Fächer oder Freizeitaktivitäten besuchen.
Die Schule veranstaltet regelmäßig eine Schulakademie und ein Weihnachtskonzert,
Skikurse, Sprachkurse und Ausflüge.
Zita Prášková, Jana Kučerová, 8.B
Lehrer sind Menschen, die uns helfen, Probleme zu beseitigen, die wir ohne sie nicht hätten!!
20