Goodbye, Leninové_Strategie 2003

Goodbye, Leninové…
Tak jsem opět navštívil karlovarský filmový festival, abych se podíval, jak se tam věci mají.
Mají se, řekl bych, stabilně - vždyť šlo tentokrát již o 38. ročník. Jeden můj známý, ředitel
filmové distribuční společnosti, tvrdí, že ve Varech jsou vlastně najednou festivaly tři: první
je pro sponzory a podnikatele, kteří se scházejí na golfu a v uzavřených saloncích, a o
filmových projekcích často snad ani nevědí; druhý je pro mladé filmové nadšence-batůžkáře,
kteří chodí na sedm filmů denně a do prostor vyhrazeným V.I.P. osobám nemohou ani
nahlédnout; třetí festival je pro střední třídu filmových pedagogů, kritiků, producentů, pro lidi
s batůžkem i s oblekem, kterým se často daří ochutnávat z plodů a z atmosféry obou jinak
striktně oddělených světů.
Z filmové nabídky mě nejvíce zaujal snímek německého režiséra Wolfganga Beckera
Goodbye, Lenin!, již zpopularizovaný naším tiskem díky malému extempore manželů
Šmuclerových na úvod festivalového představení. Film s dvěma cenami z Berlinale je
v Německu filmovou událostí roku. Popisují se o něm stohy papíru, politici ho hromadně
navštěvují na speciálních projekcích, některá kina ve východní části Německa jsou slavnostně
vyzdobena symboly z časů NDR… Do naší distribuce film dorazí v listopadu a chystá se
marketingová kampaň s lahůdkami, jako jsou velká soutěž o zájezd do Moskvy spojený
s návštěvou mauzolea či majestátní přelety Prahy s vrtulníkem, pod nímž bude zavěšena velká
Leninova socha.
Proč tolik zaujal právě tento film, jeden mezi mnoha jinými, popisujícími mizérii životů lidí
v tzv. východním bloku v čase „reálného socialismu“ osmdesátých let? Myslím, že jednak už
přišel čas na pohled z odstupu, tedy i s ironií a s úlevným humorem, na straně druhé nebyla
osmdesátá léta tak dávno, abychom nepamatovali. Hřebejkovo Pupendo, lámající v letošním
roce návštěvnické rekordy českých kin, je výmluvným dokladem našeho zájmu.
Jenže v Goodbye Lenin! je ještě cosi navíc, těžko pojmenovatelné. Snad smíření. Něco, co
dává důstojnost vítězům i poraženým. Smíření pragmatického kapitalistického Západu se
socialistickým Východem, který snil odvěký, krásný, leč v důsledku krvavý sen o společnosti
založené na vyšších a lepších hodnotách, než je zákon nabídky a poptávky.
Publikováno v měsíčníku Strategie v roce 2003.