2. Design v architektuře

Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
1 Celkový obraz
O modulu
Pomůcky a nástroje
Pravidla a konvence
23.11.2009
Strana 2/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
2 Obsah
1. Celkový obraz
2
2. Obsah
3
3. Architektura konce 19. století
4
3.2 Historismus a další směry konce 19. století
4
3.3 ČESKÁ ARCHITEKTURA na přelomu 19. a 20. století
6
3.4 SECESE
8
4. Architektura první poloviny 20. století
11
4.2 Úvod do problematiky architektury počátku 20. století
11
4.3 MODERNA
11
4.4 EXPRESIONISMUS, ART DECO
16
4.5 MIES VAN DER ROHE
19
4.6 FRANK LLOYD WRIGHT
20
4.7 ORGANICKÁ ARCHITEKTURA
23
5. ARCHITEKTURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ
25
5.2 MEZINÁRODNÍ STYL
25
5.3 BRUTALISMUS
26
5.4 FORMALISTICKÉ TENDENCE, UTOPICKÉ TENDENCE
(METABOLISTÉ, ARCHIGRAM)
26
6. Rejstřík
29
23.11.2009
Strana 3/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
3 Architektura konce 19. století
3.1 Historismus a další směry konce 19. století
HISTORISMUS
- rozvinul se z romantismu, který odvrhl klasicismus a hledal útěchu a inspiraci v
historii, kladen důraz na poezii v architektuře;
- vedeny debaty o dědictví historie a o nové podobě architektury;
- dědictví historismu ještě z první poloviny 19. století
- Důležitou architetonickou památkou tohoto období je:
·
Londýnský parlament - (1840 - 1865) novogotický.
Významné osobnosti:
August Welby Peugin - ideální je podle něj středověké město.
- gotiku považuje za princip! - národní styl Anglie.
Eugene Emanuel Viollet-Le-Duck (1814 - 1879)
- francouzský teoretik, sdílel Peuginovo nadšení pro středověk
- považoval gotiku za výraz demokratické společnosti; poukazuje na gotiku jako na
rozumný sloh a zdůrazňuje její konstrukci, odmítá renesanci jako sloh, který jen přebírá a
nic nevymyslel.
- gotické principy jsou pro něj možností i pro novou architekturu - železo, nový materiál
- teorie: jak nám nový materiál pomůže při nalezení nového stylu? Stavět dle starých principů, ale
používat nové materiály: železné podpěry, železná gotika; důležité je mít program a respektovat
zvyklosti
- základní potřeby se nemění, mění se zvyklosti a mrav; nákresky, jak stavět, jen skicky
19. stol: dvě tváře:
1. Peugin: lidstvo má zlatou dobu za sebou, hledí do historie;
2. Violet: hledí do budoucnosti, důraz na konstrukci
Gottfried Semper (1803 - 1879)
- významný teoretik architektury;
- Němec studoval ve Francii, seznámil se s Hittorfem (který narušil Winkelmanovu
představu nebarevné antiky, H. do smrti tvrdil, že je barevná)
Dílo:
·
Královská opera - (1840) Drážďany, půlkruhové hlediště, tvar, který je respektován i
navenek; snaha o vytvoření metafory divadelnosti, úspěch, ohlas.
23.11.2009
Strana 4/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
- Nejvíce staveb podle jeho projektů bylo realizováno v Drážďanech, kde v letech 1834 až
1849 působil jako profesor architektury na tamní akademii. Těmi bezesporu nejznámějšími
jsou budova Opery na Divadelním náměstí a Galerie starých mistrů v nedalekém
Zwingeru. Opera nese jeho jméno; její vnější kompozice dokonale odpovídá vnitřnímu
funkčnímu uspořádání a pro svou vynikající akustiku a architektonickou výjimečnost patří
k nejvýznamnějším operním scénám v Evropě.
- Gottfried Semper je mimo jiné i autorem impozantní budovy Vysoké školy technické v
Curychu a společně s Karlem Hasenauerem je podepsán pod jednou z nejznámějších
vídeňských staveb, pod honosnou budovou Dvorního divadla (Burgtheatru). Jeho
hlavním teoretickým dílem je Sloh v technických a tektonických uměních.
INŽENÝRSKÉ KONSTRUKCE
- změna stavebních konstrukcí v 19. století
- dvě tváře pol. 19. století - architekti - antické představy, inženýři - nové technické
řešení - toto spolu souviselo a ovlivňovalo se
- před 19. století mělo železo v architektuře jen funkci spojovací; vynález - pudlovací
pece - umožnily lepší zpracování železa = výhody železa - velká roztažitelnost - rozpory, odolnost proti tahu, - snadná kontrolovatelnost, + domnělá výhoda - ohnivzdornost
- železo - masové používání v průmyslu: konstrukce, tovární haly, skleníky, řetězové mosty
- objevem jsou řetězové mosty - vyvinul Thomas Thelford; poprvé uplatněno na ostrově v
severní Anglii 1820; největší železniční most ve Střední Evropě v Budapešti; bývalý
Stádlecký most přes Lužnici; most přes Labe v Hamburku
23.11.2009
Strana 5/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
Další důležitou stavbou, která využívá železa jako základního konstrukčního prvku je KŘIŠŤÁLOVÝ PALÁC z roku 1851, (v roce 1937 zničen požárem)
architektem byl: Joseph Paxton (původně zahradník)
·
ocelová, nýtovaná budova, konstrukce, zavěšená litinová okna
·
výhoda - možnost použít prefabrikovaného materiálu - odlévání na místě
- Eiffelova věž 1889, postavena u příležitosti světové výstavy;
- u nás u Ivančic Viadukt od Eiffela
3.2 ČESKÁ ARCHITEKTURA na přelomu 19. a 20. století
ARCHITEKTURA:
·
NÁRODNÍ DIVADLO - generace ND; 1849 - 50 vznikl sbor pro zřízení českého ND v čele
s Palackým; veřejná sbírka, vybudováno prozatímní divadlo.
- architektem byl Josef Zítek - 1868 - základní kámen - projekt stavby; divadlo bylo
slavnostně otevřeno 11. 6. 1881 představením Smetanovy Libuše. V témže roce 12. srpna
vyhořelo.
- Zítek geniálně vyřešil problémy související s nepravidelnosti a malou šířkou parcely.
- Druhým architektem byl Josef Schulz, který divadlo rekonstruoval po požáru.
Rekonstrukce byla hotova v roce 1883.
23.11.2009
Strana 6/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
Další osobnosti, které se podílely na výzdobě prostoru divadla:
·
Josef Václav Myslbek - plastická výzdoba postavami činohry a zpěvohry
·
Mikoláš Aleš - cyklus pro foyer - Má vlast
·
František Ženíšek - ve foyer 8 postav umění; opona
·
Julius Mařák - pohledy na památná česká místa
·
Josef Schulz - přestavba vnitřku po požáru 12. 8. 1881
·
Vojtěch Hynais - opona - „Národ sobě“; 18. 11. 1883 - otevření
další stavby generace ND: Národní divadlo, Národní muzeum (Šulc),
·
Rudolfinum 1874 - 1884 (architekti Josef Zítek, Josef Schulz; inspirace Vídeňskou operou,
kterou stavěl G. Semper), v duchu novorenesance.
·
Obecní dům
- Čechy byly v zajetí středoevropského kontextu - pod vlivem Rakouska-Uherska.
- řada architektů studovala ve Vídni na akademii.
Osobnosti, které pracovali na přelomu 19. - 20. století.
·
J. M. Olbrich - architekt budovy Vídeňské secese;
·
Otto Wagner (byl žákem, J. M. Olbricha) - architekt, který získal zakázku na Vídeňskou
podzemku
- jeho žákem byl Jan Kotěra
Wagner učil na Vídeňské akademii, kde se začala formovat pravidla pro novou - moderní
architekturu. Zavládlo tu přesvědčení, že architektura musí být pravdivá a morální; tu vznikla
východiska pro teorii - moderní architektura pro moderní život.
·
z moderních konstrukcí a funkcí vznikne moderní architektura
JAN KOTĚRA (1871 - 1923)
- představitel Vídeňské secese.
- známý také jako návrhář nábytku, malíř a teoretik architektury.
- profesor na Uměleckoprůmyslové škole a rektor AVU v Praze, člen SVU (Spolek
výtvarných umělců) Mánes; byl zakladatelskou osobností české moderní architektury.
Dílo:
·
Peterkův činžovní dům na Václavském náměstí (č. p. 777)
·
Okresní dům v Hradci Králové, ve stylu vrcholné secese.
23.11.2009
Strana 7/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
JOSIP PLEČNIK 1872 - 1957
- slovinský architekt, návrhář nábytku a urbanista, profesor na UPŠ v Praze a na Škole
architektury na univerzitě v Lublani
- byl žákem O. Wagnera a stoupenec klasicismu, zároveň jeden z nejvýraznějších
představitelů expresivních tendencí vídeňské moderny
- štvalo ho ornamentování
- 1919 - 34 se stal architektem Pražského hradu - úprava I. a II. nádvoří, rajské zahrady,
bytu prezidenta republiky - pro TGM; miloval antiku, ale nepracoval v duchu jejích
konvencí, plní architekturu nečekanými překvapeními
- Plečnikův sál - strop pokrytý měděným plechem, před oknem sloup, vše nekonvenční
·
kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze na Vinohradech.
3.3 SECESE
SECESE
Vymezení pojmu:
- Secese – Jugendstil (Německo), - Art Nouveau (Francie), - Modern Style (Anglie),
Style modernista (Španělsko) jsou různé názvy pro nový sloh, který vznikl z reakce na
historismus a akademismus.
- Je to poslední univerzální sloh z konce 19. století, který se rozšířil po celém světě a
zasáhl všechny oblasti uměleckého i společenského života (móda, životní styl).
Obecný úvod:
- Je to sloh necírkevní a nearistokratický , jeho nositelkou byla bohatá buržoazie, později
pronikl v poněkud pokleslejší podobě do nejširších společenských vrstev. Vyjadřoval
nálady konce století, trochu melancholické a dekadentní, na druhé straně však oslavoval
mládí, jaro a zrod nového života.
Slovo secese znamená odchod mladých umělců z akademických spolků. První "secese" se
udály v roce 1892 v Mnichově, pak v Berlíně. Vídeňská secese z roku 1897 vedená Gustavem
Klimtem byla už synonymem pro nový sloh.
·
Období secese je poměrně krátké
·
Nejvýznamnější jsou léta 1890 - 1905.
·
Jejím vrcholem je světová výstava v Paříži v roce 1900, začíná však jako
protosecese v Anglii již kolem poloviny století v díle prerafaelitů a snahami o
obrodu uměleckého řemesla a přetrvává až do první světové války.
Charakteristickými znaky:
23.11.2009
Strana 8/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
- Secese jsou lineární vlnící se křivky, plošnost, ornamentálnost těžící z přírodních tvarů
květin, zvířecích i lidských těl a symboličnost.
- Secese se inspiruje japonským uměním, ale i keltskou kulturou, především však
biomorfními tvary.
- Secesní barevnost pracuje na principu barevné harmonie a kontrastu. Oblíbeny jsou
lomené barevné odstíny. Secesní barva nemá prostorovou funkci.
- Kombinování různých materiálů – kámen, dřevo, kov, sklo.
- Secese usilovala o vytvoření jednotného souborného uměleckého díla, v němž by se
tvůrčím způsobem uplatnily všechny druhy umění. S tím souvisí pojem:
GESAMTKUNSTWERK, zasáhnout architekturu, užité umění tak, aby vzniklo
souborné komplexní dílo v secesním slohu.
Secesní témata:
- Krajina symbolizující duševní nálady.
- Květinou secese se stala lilie, kosatec, kala, mák a leknín.
- Erotika se stala velkým tématem secese.
- Žena, ženská figura a různé části ženského těla – fetišistické symboly – vlasy.
- Secese se rozvíjela paralelně s literárním symbolismem.
Architektura
Kolébkou secese byla Anglie, kde lze její rozvoj sledovat už od počátku 19. století.
Po rozvoji průmyslové revoluce – se objevila tendence hlásat návrat k řemeslné výrobě, co
produkuje průmysl je ošklivé.
Secesní architektura se vyvíjela ve dvou proudech:
3. jeden se víc inspiroval organickou hmotou
4. druhý, vycházející ze Skotska a zasahující do Vídně, byl geometrický .
Nejoriginálnějším architektem byl Španěl Antonio Gaudí (1852 - 1926)
- s jeho díly se můžeme setkat především v Barceloně.
- Pracoval sochařskou metodou: na kostru z železných prutů nanášel beton a své stavby
modeloval jednou do podoby mořské vlny (Casa Milá),
- jindy jako kosti pravěkých zvířat (Casa Batló), fantaskních ještěrů (park Güell) či hnízd
termitů, připomínajících ale i gotickou katedrálu, v nedokončeném kostele Sagrada
Familia – chrám sv. RODINY v Barceloně.
- Fantazie, s níž vytvářel tvary nejrůznějších architektonických detailů - oken, komínů
apod., byla nevyčerpatelná. Nikdy se neopakoval. Někdy používal k výzdobě mozaiky z
barevných střepů polévané keramiky s velkým dekorativním účinkem (park Güell).
23.11.2009
Strana 9/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
Klasikem secesní architektury se stal Belgičan Victor Horta (1861 - 1947)
- Zakladatel belgické secese.
- Ústředním prostorem jeho staveb je schodiště.
- Používal květinového dekoru, drahých materiálů a především stavbu řešil až do
posledního detailu jako jednotné umělecké dílo, tzv. Gesamtkunstwerk.
Jeho nejvýznamnějšími stavbami jsou dům Tasselových v Bruselu, Hotel Solvay a Maison du
Peuple (Lidový dům) v Bruselu.
Význam: železo se stalo konstrukčním prostředkem, z užitkových staveb přechází na
architekturu elegantního městského domu.
Další architekti:
- Hector Guimard, tvůrce nejstarších stanic pařížského metra s kovanými prvky.
- Američan Louis Sullivan
- Holanďan Henry van de Velde.
Geometrický proud: Zakladatelskou osobností je
Charles Rennie Mackintosh(1868 - 1928)
- Jeho stěžejní dílo, School of Art v Glasgow (Glasgowská umělecká škola), je inspirováno
papírovými stěnami japonské tradiční architektury a je bez dekoru. Secesní charakter se
projevuje jen v asymetričnosti a prohnuté linii zábradlí. V interiérech Mackintosh někdy
střídmého dekoru používal, jeho nábytek v strohých pravoúhlých tvarech se dodnes vyrábí
v replikách.
Na tento proud navázali vídenští architekti:
·
Josef Maria Olbrich v Domě secese s pozlacenou kupolí složenou z listů stromů,
·
Otto Wagner v mnoha stanicích vídeňské okružní dráhy, v budově Poštovní spořitelny či v
kostele léčebny ve Steinhofu,
·
Adolf Loos v střídmých, ale v materiálech luxusních stavbách.
·
Josef Hoffmann, který své nejvýznamnější dílo, Palác Stoclet, postavil v Bruselu a nechal
vyzdobit Gustavem Klimtem.
Klasický secesní interiér je velmi světlý, nepřeplněný nábytkem, pozornost poutá detail: cenný
předmět, obraz, velká váza se suchými rostlinami na zemi nebo miska se zlatými rybkami.
23.11.2009
Strana 10/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
4 Architektura první poloviny 20. století
4.1 Úvod do problematiky architektury počátku 20. století
- Již v druhé polovině 19. století docházelo v oblasti architektury k výrazným změnám (k
těmto změnám docházelo i v dalších oborech výtvarného umění - malířství, sochařství)
- 19. století umožnilo architektuře oprostit se od všeobecných slohů, zbavit se závislosti na
řádech a přísných historických pravidlech.
- architektura se začíná zabývat novými otázkami jako je konstrukce, funkce, materiál.
- ruku v ruce s tím jde i výrazný rozvoj vědy a techniky. Objevují se nové materiály, nové
konstrukce (zejména kovové - ocelové, železobetonové...), nové technologie - umožní
změnit tvář architektury. (viz. Křišťálový palác atp.)
- nové konstrukce přinesly do architektury větší volnost.
- vývoj architektury ve 20. století zrychlil, jak to odpovídalo rychlému vývoji společnosti.
- rychle se rodily nové směry a slohy (mnohé také stejně rychle zanikaly).
4.2 MODERNA
Směry počátku 20. století ve střední Evropě směřují k výrazné kritice předchozího slohu a tím
byla secese.
Tato kritika vyvrcholila v roce 1908 esejí Adolfa LOOSE - "Ornament je zločin" - požadoval,
aby estetika architektury vycházela z účelovosti staveb.
ADOLF LOOS
1870 - 1933
23.11.2009
Strana 11/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
- "Ornament je zločin" - tak zní patrně nejcitovanější výrok Adolfa Loose, významného
architekta a jednoho z nejhlasitějších bojovníků za jednoduchost a funkčnost v
architektuře
- narozen v Brně, žák O. Wagnera
- první významné dílo - Café Museum ve Vídni
- již na přelomu století působil svými radikálními názory rozruch - jeho kritika Wiener
Secession byla dobře známa z tisku
- největší debatu ovšem způsobil v roce 1911 svým projektem obchodního domu
Goldmann a Salatsch, kterému se kvůli jeho hladké fasádě bez jakýchkoli dekorací
přezdívalo "dům bez obočí", dekorací byl pouze použitý kamenný obklad.
- císař obývající sousední Hofburg prý dokonce nechal v místnostech s výhledem na Loosův
dům, jak se dříve obchodnímu domu, dnes sídlu banky nyní říká, zatáhnout závěsy, aby se
na tu hrůzu nemusel dívat.
- kromě několika dalších veřejných budov ve Vídni Loos také navrhl několik soukromých
rezidencí, například Steinerův dům (1910) postavený ze železobetonu, s plochou, rovnou
střechou a samozřejmě bez výzdoby.
23.11.2009
Strana 12/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
- uvnitř strohých forem Loosovy architektury se ovšem trochu paradoxně nacházely tradičně
zařízené místnosti s perskými koberci, dekorativním nábytkem a luxusními intarzovanými či
kamenem obkládanými obklady stěn
- velmi strohá stavba navenek, vevnitř však honosná a luxusně zařízená je i Müllerova vila,
kterou Loos vytvořil v roce 1930 jako nejdůslednější aplikaci svého Raumplanu prostorového konceptu založeného na plynulé návaznosti a propojenosti jednotlivých částí
lidského obydlí.
- Müllerova vila v Praze, použil zde novou organizaci prostoru: proč má mít WC i obývací
pokoj stejnou výšku? Plýtvání prostorem! Pouze přízemí má mít stejnou výšku - úvaha
ekonomická, ale i zároveň umělecký zážitek, prostor je bohatší - dům jako socha RAUMPLAN.
FUNKCIONALISMUS
Je velmi racionální, technicistní až vědecká větev architektury 1. pol. 20. století.
- Funkcionalismus je architektonický sloh, který lze shrnout jednou větou takto: Forma
následuje funkci.
- Funkcionalistické budovy jsou velice strohé, avšak ne neumělecké. Od konce 20. let do
konce 70. let 20. století byl vedoucím architektonickým slohem. Na fukcionalismu byly
založeny i pseudoumělecké směry socialistický realismus či rurální funkcionalismus a
architektonická stylizace v třetí říši.
Prvním centrem tohoto pojetí architektury byl BAUHAUS.
23.11.2009
Strana 13/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
- škola, která byla založena v roce 1919 ve Výmaru (Weimar) (1919 - 1925), pak byla
přestěhována do Dessau (1925 - 1932), nakonec do Berlína (1932 - 1933).
- Pro svůj výrazně pokrokový a levicový charakter byla škola několik měsíců po nástupu
nacistů k moci obviněná z „bolševické rozvratné činnosti“ a rozpuštěna (1933).
- školu vedli tři významní architekti:
·
Walter Gropius 1919 - 1928
·
Hannes Meyer 1928 - 1930
·
Ludwig Mies van der Rohe 1930 - 1933
Bauhaus směřoval nejen k vytvoření nové formy, ale také nového typu tvůrce. Dílo nemělo
vznikat jen činností jednotlivce, ale jako dílo kolektivní.
Škola měla obnovit „jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k
řemeslu. Umění a technika mají vytvořit nový celek. Konečným cílem vší výtvarné činnosti se má
stát stavba“. Každý student Bauhausu se tedy musel naučit řemeslu.
Význam Bauhausu spočívá ve vynikající učební metodě, která se dnes využívá na všech
architektonických školách: výchova na konkrétních úkolech pro reálnou práci.
Významná byla také publikační činnost místních pedagogů (Marcel Breuer, Paul Klee a další).
LE CORBUSIER
(1887 - 1965)
- Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret.
23.11.2009
Strana 14/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
- Původem švýcarský architekt, urbanista, teoretik a malíř. Svým radikálním dílem i
výtvarným citem výrazně ovlivnil vývoj moderní architektury.
- Je považován za největšího architekta 20. století.
- Pět bodů moderní architektury
·
Roku 1927 byl Le Corbusier přízván Miesem van der Rohe k účasti na výstavbě
kolonie Weissenhof ve Stuttgartu. Postavil zde dva domy. Při této příležitosti
publikuje proslulých Pět bodů moderní architektury (funkcionalismu). Těchto pět tezí
prakticky shrnuje hlavní vymoženosti tehdejší techniky:
i. Sloupy: stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb.
ii. Střešní zahrady: technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady.
Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.
iii. Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru
nenosnými příčkami.
iv. Pásová okna: systém sloupů nám umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy.
v. Volné průčelí: konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro naprosto volné řešení
oken a průčelí.
- Nejepochálnějším a nejslavnějším dílem architekta je vila Savoye v Poissy u Paříže z let
1929 – 1931, ve které důsledně uplatnil svých pět bodů. Projevují se zde náznaky
pozdějšího sochařského pojetí architektury.
Význam
- Le Corbusier je architektem zcela mimořádným a měl silný vliv na architekturu a
architekty takřka po celém vyspělém světě. Mnohé jeho nápady a principy zobecněly až
23.11.2009
Strana 15/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
po jeho smrti a jsou používány dodnes.
- Architektura Le Corbusiera je osobitá a proto ji lze těžko přímo přiřadit k
některému ze slohových období.
- V jeho ateliéru se také učili čeští architekti: Jan Sokol, Vladimír Beneš, Jaroslav Vaculík a
další.
4.3 EXPRESIONISMUS, ART DECO
EXPRESIONISMUS
- V architektuře se expresionismus prosadil zejména v Německu a to hlavně ve 20. letech
20. století, lze říci, že v architektuře byli expresionisté průkopníky používání kombinací
skla, kovů a betonu.
- společným rysem byl krajně individualistický výtvarný projev, v němž byla dosud
převládající soustava pravoúhlých forem důsledně nahrazena křivkou a ostrým úhlem.
- expresionismus úzce spojoval architekturu s ostatními druhy umění
- v Berlíně vznikla skupina architektů a výtvarníků "Arbeitsrat für Kunst", která pod
vedením B. Tauta vyzývala k odstranění rozdílů mezi výtvarným uměním a architekturou
- výtvarné snažení expresionismu se projevilo i v krystalických formách blízkých českému
kubismu, které však zůstaly jen na úrovni ideových námětů
Hlavní představitelé expesionismu v architektuře
- Bruno Taut
- Erich Mendelsohn
- Hans Poelzig
- Fritz Höger
ERICH MENDELSOHN
(1887 - 1953)
- byl jedním z nejvýznamnějších architektů 20. století. Jeho stavby měly v době svého
vzniku značný vliv, patřily mezi hojně publikovaná a živě diskutovaná díla.
- Mendelsohnovy budovy lze nalézt v Německu, Polsku, Rusku, Norsku, Velké Británii,
Izraeli a ve Spojených státech.
v letech 1914 – 1924 vypracoval stovky studií architektonických plastik, určených mnoha druhům
staveb včetně továren. Jediná realizovaná stavba tohoto druhu se stala Einsteinova věž v
Postupimi (1917 - 1921) - pojímá stavbu jako sochu; je z betonu; formální hříčka;
23.11.2009
Strana 16/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
BRUNO TAUT
- německý architekt
- byl průkopníkem používání kombinace skla, kovu a betonu v architektuře.
- představil ideální obytný dům (1919) a současně byl kritikem velkoměst, místo nichž
navrhoval osídlení v menších koncentrovaných urbanistických jednotkách, rozptýlených v
krajině (Volkhaus)
- jeho nejznámějším dílem je Skleněný dům - Glass Hausse, navržený pro výstavu v
Cologne 1914.
23.11.2009
Strana 17/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
ART DECO
Art deco je univerzální dekorativní styl, který se rozšířil především v Evropě a v USA ve 20. a
30. letech dvacátého století v průmyslu a řemesle. Nese rysy mnoha směrů, především
kubismu, futurismu a secese.
- pojem pro eklektický dekorativní sloh převzat z výstavy užitého umění - Art Deco 1920
- 1940
- samotný název byl odvozen roku 1925 z Exposition Internationale des Arts Decoratifs
Industriels et Modernes v Paříži, uznávající a oslavující život v moderním světě
- Art Deco byla éra rozporů a protikladů; skrze velmi bouřlivá 20. léta a Velkou depresi v
letech 30., Art Deco naplňovalo každodenní svět elegantním stylem chladné sofistikace.
- ačkoli bylo Art Deco nejvíce zřejmé v geometrii a jednoduchosti, často bylo také
kombinováno s pulsujícími barvami a jednoduchými tvary, které oslavovaly vzrůst
komerce a technologie; od bujných objektů tvořených z exotických materiálů k masově
produkovaným předmětům dostupným i střední třídě;
- svět Art Deca reprezentuje „půvab formy“
Nejlepším reprezentantem tohoto stylu v architektuře je slavná budova v centru New Yorku
Empire State Building; na této stavbě jsou patrné hlavní rysy: pevně daná linie (na rozdíl od
23.11.2009
Strana 18/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
„křivolaké“ secese) a dekorativní interiér.
Českým představitelem Art Deco stylu je hotel Alcron postavený v roce 1932 Aloisem Kroftou.
4.4 MIES VAN DER ROHE
MIES VAN DER ROHE
(1886 - 1969)
- německý architekt, žijící od roku 1938 v USA.
- byl synem kameníka, od svých 15 let pracoval jako stavební dělník. V roce 1905 přišel do
Berlína, kde pracoval u architekta Bruna Paula.
- současník Le Corbusiera, učil se u Petra Berense
- ředitel Bauhausu
- působil na něj expresionismus
- z roku 1920 pochází mrakodrap pro Friedrich Strasse v Berlíně - betonová konstrukce
se skleněnou fasádou - principy expresionismu, redukce hmotnosti,
- nejvýznamnější minimalista 20. století
- mezi jeho nejznámější stavby patří Německý pavilon na Mezinárodní výstavě v
Barceloně z roku 1929 - pavilon sám byl exponát; rozčleněn příčkami podpořené
kovovými nosníky, kolem skleněný obal jako vitrína + vodní nádrž.
·
vila Tugendhat v Brně (1929-31)
V roce 2001 byla vila Tugendhat zapsána do listiny UNESCO.
- Vila je označována, spolu s německým pavilónem v Barceloně (1929), za nejvýznačnější
předválečné dílo Miese van der Rohe a stavbu, která určila nová měřítka moderního
bydlení. Patří k základním dílům světové moderní architektury – funkcionalismu. Autor
je považován za jednoho z otců moderní architektury 20. století.
23.11.2009
Strana 19/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
- Známý je především prosklený hlavní obytný prostor se zimní zahradou. Dům byl ve
své době převratný z několika důvodů:
·
obyvatelný nepřerušovaný prostor
·
okna hlavního obytného prostoru bylo možné zcela spustit do podlahy a splynutí
interiéru s přírodou v zahradě bylo velmi působivé
·
budovu tvoří ocelové skelety a stropy pater nenesou zdi, ale jen ocelové sloupy
profilu X, v exponovaných místech kryté chromovaným plechem.
·
Interiér budovy byl taktéž vybaven elegantním a citlivě navrženým nábytkem od
samotného architekta Miese van der Rohe. Ten zde použil části nábytku, které
navrhl pro německý pavilon na výstavě v Barceloně.
pozn.: více na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vila_Tugendhat
4.5 FRANK LLOYD WRIGHT
FRANK LLOYD WRIGHT
(8. června 1867 – 9. dubna 1959)
23.11.2009
Strana 20/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
- byl jedním z nejvýznamnějších amerických architektů.
- Narodil jako první dítě Williama Careyho Wrighta a Anny Lloyd Jones-Wrightové. Po
studiích na wisconsinské univezitě v Madisonu odjel Wright v roce 1889 do Chicaga. Zde
pracuje nejprve pro Josepha Lymana Silsbeea a později se angažuje v architektonické
firmě Adler & Sullivan až si Wright nakonec v roce 1893 otvírá svou vlastní praxi.
Mezi jeho nejznámější realizace patří Imperial Hotel v Tokiu, dům Vodopád (Fallingwater) v
Pensylvánii, ústředí firmy S. C. Johnson ve Wisconsinu či Guggenheimovo muzeum v New
Yorku.
- Wright byl průkopníkem takzvané organické architektury. Ve svých návrzích používal
ty nejzákladnější architektonické principy (jednoduchost, jednota, harmonie) tak, aby
stavby co nejvíce sloužily svým uživatelům.
- Typické je pro něj otevřené propojení vnitřních prostor, které uplatnil a neustále
zdokonaloval ve svém konceptu "prérijního" domu. Na přelomu 19. a 20. století, v době
dohasínající secese, byl jedním z prvních, kdo začal navrhovat rodinné domy z betonu.
Stal se také prvním americkým architektem, který výrazně ovlivnil i evropskou scénu.
- Typické je vyhýbání se ostrým hranám a úhlům a velkým plochám
- Dům musí podle Wrighta růst z potřeb lidí a z charakteru země jako živý organismus;
bylo mu jasné, že v domě jsou podstatné místnosti - nikoli fasáda; zavrhl všechny obvyklé
ornamenty, římsy a lišty, a staví domy tak, aby zcela vyhovovaly záměru jejich obyvatel.
- Navštívil Japonsko - cit pro prostor a formu = geniální; sbíral japonské dřevořezy
- Věnoval se též teorii architektury, teorie a praxe u něj stojí ve vzácné shodě
Za klíčovou stavbu moderní architektury je považován Wrightův: Robieho dům v Chicagu,
který odborníci řadí po bok brněnské vily Tugendhat Miese van der Rohe, Steinerovy vily Adolfa
23.11.2009
Strana 21/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
Loose ve Vídni či vily Savoy od Le Corbusiera v Poissy.
- Dům pro Fredericka Robieho vyprojektoval Wright ve svých 41 letech a stal se završením
jeho neustále rozvíjeného konceptu prérijního domu. Vyznačuje se výraznými
horizontálními liniemi, plochými střechami s velkým přesahem a propojením s okolní
přírodou.
Úzké propojení s přírodou je pro Wrightovy stavby charakteristické. Tou nejznámější je patrně
jeho Fallingwater, neboli "dům nad vodopádem", rostoucí ze skály nad vodopádem v Pensylvánii.
Středobodem stavby je věž z přírodního kamene s několika krby, od níž se větví betonové terasy,
které jsou vysunuty do zeleně.
Další ceněná Wrightova stavba patří k jeho posledním.
23.11.2009
Strana 22/29
Modul M1 - Interiérový design
·
(část SVOU CESTOU)
Guggenheimovo muzeum v New Yorku.
- Spirálově zatočená bezbariérová budova pro sbírku Solomona Guggenheima v New
Yorku se podle mnohých zařadila po bok exponátů, které chrání - díla Picassa, Chagalla,
Pollocka nebo Kandinského. Muzeum moderního umění bylo otevřeno v roce 1959 a
dodnes působí velmi avantgardně. Jeho autor si však už slávu nevychutnal, zemřel půl
roku před dokončením.
4.6 ORGANICKÁ ARCHITEKTURA
- Charakterizuje ji zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským
potřebám;
- Navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled
- Velké mostní stavby se přizpůsobily přírodním liniím hor
- vedle Wrighta byli stoupenci organické architektury např. P. Soleri, R. Neutra, H.
Häring, H. Scharoun a A. Aalto
- v českých zemích uplatňoval organickou architekturu Scharounův žák L. Šlapeta (rodinné
domky na severní Moravě, např. vila zvěrolékaře v Hlučíně u Ostravy; 1933 - 1934)
JÖRN UTZON (:/utson)
(9. dubna 1918, Kodaň - 29. listopadu 2008, Kodaň)
byl dánský architekt. Jeho nejslavnější stavbou je budova Opery v Sydney. V okamžiku své
smrti byl jediným žijícím architektem, jehož stavba byla zapsána na seznam Světového
kulturního dědictví UNESCO.
23.11.2009
Strana 23/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
ALVAR AALTO
(1898 - 1976)
- finský architekt
- Od funkcionalismu dospěl k integrované architektuře, stávající se součástí okolí a
využívající kvalit přírodních materiálů. Chtěl vřadit stavbu do kontextu krajiny, klimatu,
materiálových zdrojů a strukturálních technik. Přizpůsobit ji lidským potřebám.
- Příkladem tohoto přístupu je: tuberkulózní sanatorium v Paimiu (1929 – 1930), krajina
je součástí návrhu a součástí stavby jsou i otevřené terasy a slunce; velké balkóny a okna.
- Villa Mairea, 1938 - 1939.
- Věnoval se projektům velkých stavebních celků (1940 projekt experimentálního města,
1943 plán nového centra v Oulu).
- Navrhoval také nábytek.
ERIK GUNNAR ASPLUND
- harmonicky propojil architekturu s přírodou ve svém hřbitově ve Stockholmu
ROBERT MAILLART 1872 - 1940
- mosty - inženýrská architektura včleňující se do krajiny; vylučoval všechny nefunkční části
struktury; z armovaného betonu.
23.11.2009
Strana 24/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
5 ARCHITEKTURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ
5.1 MEZINÁRODNÍ STYL
- Pojem internacional style zavedli roku 1932 Philip Johnson a Henry-Russell Hitchcock při
příležitosti výstavy moderní architektury v Muzeu moderního umění v New Yorku
CIAM
·
Congrès International d'Architecture Moderne
·
série mezinárodních konferencí moderních architektů mezi léty 1928 a 1959, v čele s Le
Corbusierem
·
v roce 1928 vyhlásil CIAM, že budoucnost architektury leží v procesu racionalizace a
standardizace, v čistě utilitářských a funkcionalistických pojetích, ve zjednodušení a v co
nejekonomičtějších metodách výstavby a v koncepci hustoty osídlení tvořeného výškovými
budovami
·
takto definované funkcionalistické město muselo být budováno jako tabula rasa, protože jeho
fyzická integrace do stávajícího kontextu nebyla možná; neexistovala ani jeho schopnost
ideově do sebe pojmout minulost
·
výsledkem byla architektura vyhnaná z centra na okraj měst, směřující od různorodosti k
uniformitě, od včleňování k izolaci
Team 10
(team10online.org)
·
skupina architektů mladší generace, která se vytvořila v rámci kongresů CIAM
·
TEAM X přinesl kritickou reakci na pojetí CIAMu
·
jeho záměrem bylo odpoutat se při tvorbě projektu od této radikální ideologie a zaměřit se na
organičtější a lidštější řešení, vycházející ze vztahů mezi fyzickou formou a sociálními a
psychickými potřebami
·
takový přístup měl teoreticky vyústit v soudržnou syntézu existující zástavby s novými zásahy
do ní
·
TEAM 10 též volil možnosti plynoucí z výškových budov, jejich řešení však byla na rozdíl od
minulosti chirurgicky zasazena do existující tkáně města
·
přesto byl i nadále výsledkem nesoulad mezi topografickou rovinou městských ulic a rovinou
městského bydlení ve výšce
·
snaha maximalizovat hustotu a vytlačit z městského života auta vedla stejně jako u CIAMu k
odtržení architektury od reality moderního městského života
Giancarlo De Carlo
(1919 - 2005)
·
představoval v TEAMu 10 poněkud odlišnou filosofii: filosofii znovuoživení, zachování a
zakomponování, která byla v kontrastu s filosofií ideologie, spekulací a vytržení
·
jednou z významných změn byl koncepční posun od výškových budov k nízké zástavbě
23.11.2009
Strana 25/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
·
De Carlovy projekty, jakými byly Urbino a Terni, odrážejí citlivý a intimní vztah, který vzniká
mezi místem a formou, mezi developerem a uživatelem, mezi architekturou a řešením
·
v tomto postupu jej následovali další významní architekti: Álvaro Siza – sídliště Malagueira
v portugalské Evoře nejenže vycházelo z De Carlovy filosofie, ale vyrůstalo po dobu téměř
patnácti let, aby mohlo dojít k jeho organickému začlenění
·
v Japonsku dal architekt Tadao Ando vzniknout projektu bytové výstavby Rokko Hillside,
který je dokladem citlivého přístupu k řešení vztahu místa a formy a představuje ukázku
dialogu mezi tektonickým objektem a topografií místa
·
řešení vysoké hustoty nízkopodlažní zástavbou, které nepochybně reaguje na specifické
potřeby městské výstavby realističtějším a humanističtějším způsobem, nebylo však
dostatečnou odpovědí na explozi urbanistického růstu, jež nastala v rozvojových zemích v
Africe, Asii a Jižní Americe
·
tato neschopnost vytyčit realistickou urbanistickou strategii v mnoha ohledech signalizovala
rozkol mezi architekturou a urbanismem
·
bezprostředně pak následovaly akademické a nerealistické teorie propagované elitou
architektury (s čestnými výjimkami, jako byla kniha Fumihika Maki Investigations in
Collective Form), jež nenabídly žádná konkrétní řešení problémů urbanismu
Le Corbusier
·
domino; Citrohan – foneticky připomíná Citröen, masově vyráběný automobil; stroj na bydlení
Walter Gropius
·
architekt a pedagog; po přestěhování Bauhausu do Dessau – postavil budovu na míru, 3 křídla
tvaru L vycházejí z ústředního bodu, 5 podlaží kde jsou dílny, učebny, ateliéry, ubytovny
Mies van der Rohe
·
„méně je více“; minimální stavby se skládají z kostry a kůže; krajní jednoduchost a čistota
stylu; skleněné mrakodrapy – Seagram v NY; vila Tugendhat v Brně
5.2 BRUTALISMUS
směr, který vyznával drsnou krásu betonu, která měla být paralelní kráse stárnoucího člověka:
beton – zvrásněná tvář
Le Corbusier
·
kaple v Ronchamp, 1950, drsná, expresivní práce s betonem
·
dominikánský klášter La Tourette, 1959, drsná betonová stavba
5.3 FORMALISTICKÉ TENDENCE, UTOPICKÉ TENDENCE
(METABOLISTÉ, ARCHIGRAM)
·
hledá se utopie…
·
velmi zřídka, ale přece jen, se stává, že i radikální teorie najde investora a zrealizuje se –
podařilo se např. Venturiovi
·
radikální teorie architektury a fantazie v architektuře – v minulosti:
23.11.2009
Strana 26/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
Francouzský architekt, vizionář a teoretik Étienne-Louis Boulleé – vytvořil spoustu návrhů na
veřejné památníky, které měly svými tvary připomínat vznešenost přírody a boha; Newtonův
památník 1784 – je ve formě ohromné duté koule
Italský architekt Antonio Sant’Elia – zpracoval spoustu velmi nápaditých náčrtů a plánů pro
velkoměsta budoucnosti 1912 - 1914; jako socialista přišel s návrhy, které znamenaly naprostý
rozchod s architekturou minulosti a s tradičními principy stavby měst; Città Nuova – sbírka
návrhů; svět, k němuž se hlásili tyto návrhy, neměl vůbec žádný vztah k reálnému soudobému
světu; pojednávaly o vysoce mechanizovaném velkoměstě posetém mrakodrapy a tehdy ještě zcela
nepředstavitelnou víceúrovňovou dopravní sítí
Archigram
·
teoretické dílo šesti britských architektů: Peter Cook, Dennis Crompton, Warren Chalk,
David Greene, Michael Webb a Ron Herron
·
dali se dohromady začátkem 60. let – uvedli publikaci nazvanou Archigram – název potom
přešel i na jejich skupinu
·
činnost skupiny spočívala v tom, že architektura, kterou vytvářeli, byla jenom v nákresech
·
bylo to sdružení architektů, kteří s pomocí nové techniky – občas ještě nevynalezené, v
některých případech i nevynalezitelné; a kosmonautického vybavení rozšířili možnosti
městského života
·
užívali k tomu výměnné buňky, pohyblivé budovy
·
kreslířská dokonalost jejich nápadů a výtvorů
·
jejich myšlenky našly ozvěnu i u některých skupin mimo Anglii, např. u Metabolismu
Metabolismus
(Metabolist Movement)
·
tato skupina japonských architektů sdílela s Archigramem - pojetí budovy jako spotřebního
artiklu dočasné hodnoty
·
vznikla v roce 1960 – Kiyonori Kikutake, Kisho Kurokawa, Fumihiko Maki, Masato
Otaka a Kenzo Tange
·
jejich teoretické městské prostory čerpaly ze sci-fi vizí, byly prodchnuty pocity neustálého
pohybu a proměnlivosti
·
někteří členové skupiny projektovali jednotlivé budovy – jinak se ale Metabolsité věnovali
především dialektickému řešení napjatého vztahu mezi veřejným a soukromým prostorem,
přičemž ten soukromý si představovali v podobě těsných, prostorově omezených buněk, které
ovšem bylo teprve třeba vynalézt
·
světová výstava v Osace 1970 byla poslední příležitostí jejich společného vystoupení
Architext
·
další skupina japonských teoreticky zaměřených architektů
·
počátkem 70. let ji založili: Takefumi Aida, Takamicu Azuma, Majumi Mijavaki, Makoto
Suzuki a Minoru Takejama
23.11.2009
Strana 27/29
Modul M1 - Interiérový design
·
(část SVOU CESTOU)
odmítali tradiční architektonické školy, hnutí a doktríny; hlásali pluralismus, rozluku s tradicí,
individualismus
23.11.2009
Strana 28/29
Modul M1 - Interiérový design
(část SVOU CESTOU)
6 Rejstřík
23.11.2009
Strana 29/29