Chovatelské listy 1/2008

Transkript

Chovatelské listy 1/2008
Ročník VIII.
Číslo 1
25. 3. 2008
Vydává :
CHOVSERVIS a.s.
Zemědělská 897
500 03 Hradec Králové
náklad 4000 ks
Redakční rada:
Ing. Petra Škopová, MBA
Ing. Vítězslav Burdych
Ing. Josef Kadečka, CSc.
Dr. Ing. Josef Langr
Ing. Monika Rothová
Ing. Božena Bečková
Ilona Špryňarová
Šéfredaktor:
Ing. Miroslav Kolář
Kontakt:
tel.: 495 404 144
[email protected]
www.chovservis.cz
zveřejněné fotografie poskytli zaměstnanci
CHOVSERVIS a.s.
Obsah:
2
3
4
6
8
10
12
14
16
17
18
18
19
19
19
Slovo ředitelky
Vyhodnocení chovů skotu dle CHOVINDEXU
Sexované sperma býků
Reprodukce skotu dnes a dříve
Na návštěvě v chovu aneb jak lze vzít reprodukci
skotu do vlastních rukou
Dlouhá cesta k soustavné plemenářské práci
v chovu prasat
Plemenné hodnoty kanců v majetku společnosti
CHOVSERVIS a.s.
Výsledky kontroly užitkovosti prasat za rok 2007
I. Netradiční setkání chovatelů prasat
PROFARM 2008
Otevření prodejny Regiopro
Masopust přilákal tisíce lidí
XV. REPREZENTAČNÍ PLES
Poznamenejte si v kalendáři …
Termíny akcí 2008
sazba-zlom-grafika
PROPPER SUPPORT s.r.o.
Vybíráme z obsahu:
Na návštěvě v chovu aneb jak lze vzít
reprodukci skotu do vlastních rukou
I. Netradiční setkání chovatelů prasat
Otevření prodejny Regiopro
1
N
Na podzim jsem nám všem přála stabilní
ceny komodit s minimem výkyvů. Bohužel
u vepřového je cena dlouho stabilní, ale na
tak nízké úrovni, že to mnoho chovatelů
vzdalo a skončilo s chovem prasat. Poslední známá statistická data říkají, že stavy
prasat mezi 1.12.2006 a 1.12.2007 klesly
z 2 741 255 ks na 2 661 839 ks, tj. pokles
o 79 416 ks na 97,1%. U prasnic byl pokles až na 89,2% tj. na 197 374 ks. Pokles
se zrychluje od druhé poloviny roku 2007.
Pokles prasnic mezi 1.8.07 a 1.12.07 je
o 20 738 ks tj. na 90,5%. Dle našich vlastních plemenářských údajů došlo k poklesu
prasnic meziročně o cca 30% a podobně
hovoří i neoficiální statistické informace.
Pokud se tyto informace potvrdí tak je
v ČR již méně než 150 000 prasnic. Dále
tak poklesla soběstačnost ve výrobě vepřového masa a náš trh se otevřel dalším
dovozům z ostatních zemí.
Nám všem, kteří se zabýváme chovem
a šlechtěním prasat nezbývá nic jiného než
doufat, že se situace co nejdříve vylepší
a ceny stoupnou. Nutnou modernizaci
našich chovů podpořilo také Ministerstvo
zemědělství bodovým zvýhodněním žádostí
o dotace z EU pro chovatele prasat. Dle
posledních informací je žadatelů o modernizaci dost a tak se snad dočkáme zlomu
ve vývoji stavů prasat a podaří se nám
všem společně zachovat chov prasat v České republice a zajistit tak výrobu vepřového
masa v dostatečné úrovni a bez zvyšující se
závislosti na dovozech.
Naše firma vykázala v roce 2007 velmi
dobré výsledky a podařilo se splnit většinu
nastavených cílů. Nesplnili jsme ekonomické plány ve šlechtění prasat, ale asi bychom
byli opravdu velká výjimka kdyby se
nám to podařilo. Šlechtění skotu vykazuje
dlouhodobě stabilní výsledky a těší nás výsledky našich býků v TOPu. Stabilní cena
mléka přispívá k ochotě investovat
do chovu skotu, což snad způsobí stabilizaci popřípadě navýšení stavů skotu v ČR.
Na konci roku jsme otevřeli naši první
prodejnu českých potravin REGIOPRO
(regionální produkty) v Hradci Králové.
Po 3 letech psaní žádostí a vyřizování
„papírů“ jsme mohli prodejnu realizovat
a 22.11.2007 ji otevřít. Tato prodejna by
měla být první v řadě a snad se nám podaří
vytvořit síť dalších prodejen v celé ČR
a nabídnout tak dodavatelům i zákazníkům
alternativu vedle nadnárodních řetězců.
Koncept zapadá i do strategie národní
značky KLASA, která tyto aktivity také
podporuje. Stále hledáme dodavatele českých potravin, kteří nedodávají do řetězců
z různých důvodů a nabídnout tak v našich
prodejnách odlišný sortiment a hlavně
kvalitu a záruku čerstvosti.
Máme před sebou rok, ve kterém bychom
měli uskutečnit několik strategických investičních rozhodnutí, která zajistí budoucí
růst a prosperitu firmy. Překonali jsme obrat 550 mil. Kč a došlo tak ke kvantitativnímu růstu firmy, který vyžaduje i některé
kvalitativní změny. Investice budou směřovány do progresivních oborů jako je šlechtění skotu, výroba masa TORO Hlavečník a
do nových projektů ať již jsou to prodejny
českých potravin nebo relaxačně vzdělávací
centrum v Nechanicích. S mnohými z Vás
se potkáme na výstavách a chovatelských
akcích, které nás v jarním období čekají a
kterých se firma CHOVSERVIS a.s. stejně
jako v minulosti aktivně zúčastní. Dovoluji
si Vás pozvat mimo jiné na náš stánek na
Techagru a společně se svými kolegy se
těším na setkání s Vámi.
Ing. Petra Škopová, MBA
generální ředitelka
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
������������������������������������������������������������
������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������
����������������������������������������������
��������������������
��������������������
�������������������������������������������
����������������
�����������������
���������������
������������������������������
���������������
�������������������������
�����������������������������
���������������������������
2
J
Vyhodnocení chovů skotu dle CHOVINDEXU
Jak jsme informovali v minulém čísle
CHOVATELSKÝCH LISTŮ, vyvinuli
jsme pro hodnocení chovů skotu svůj index, který jsme nazvali CHOVINDEX.
Již delší dobu jsme totiž cítili, že hodnocení chovu jenom podle produkce kg
bílkoviny není už v dnešní době správné.
Ekonomika výroby mléka v chovech se
neodvíjí jenom od vyprodukovaného a
prodaného množství mléka do mlékárny,
ale také je o nákladech na celý chov
skotu v zemědělském podniku. Proto
byl CHOVINDEX vyvinut. Zevrubnou
informaci o jeho vývoji a využití jsme
podali v minulém čísle CHOVATELSKÝCH LISTŮ a proto zde pouze zkráceně zopakujme, že jsme k jeho vývoji
využili indexu pro hodnocení plemenných býků SIC ( pro strakaté plemeno)
tabulka 1.
a SIH ( pro holštýnské plemeno).
V těchto indexech je totiž zohledněna
i ekonomika chovu skotu v zemědělských podnicích. Z údajů poskytnutých
kontrolou užitkovosti z velkého počtu
chovů v oblasti CHOVSERVISU a.s.
byly vypočteny základní statistické
charakteristiky a z nich potom sestaveny
tabulky, které určovaly, kolik bodů chov
za jednotlivé dosažené výsledky dostane.
Vlastní výpočet podle těchto tabulek
prováděly před listopadovými schůzkami
oblastní střediska CHOVSERVISU a.s.
a chovatelé byli s výsledky seznámeni na
těchto schůzkách nebo prostřednictvím
písemného materiálu, který byl k těmto
schůzkám vydán. Váhy jednotlivých
vlastností zahrnutých do obou indexů,
a jejich statistické charakteristiky udává
tabulka 1.
tabulka 2.
Pro potřeby tohoto článku jsme
rozdělili chovy obou plemen dle
počtu laktací daného plemene:
- do 100 laktací daného plemene
- 101 až 300 laktací daného plemene
- nad 301 laktací daného plemene
Chovy s nejvyšším počtem bodů
uvádějí tabulky 2 a 3.
tabulka 3.
Chovy s nejvyšším počtem bodů českého strakatého plemene
chov
počet bodů
počet laktací krav strakatého plemene
716,9
671,6
637,2
46
26
98
597,5
591,5
583,7
110
172
199
626,5
604,4
595,6
321
421
399
do 100 laktací
p. Bělina, Boháňka
p. Dolenská, Klokočí
ZDV Výrava
Ing. Miloš Lorenc
hlavní šlechtitel a poradce chovů
CHOVSERVIS a.s.
pověřený řízením šlechtitelského programu
českého strakatého plemene u firmy
PLEMO, a.s.
[email protected]
101 až 300 laktací
ZOD Jizerka
SLAKO s.r.o. Slaná
ZEMA a.s. Markvartice
nad 301 laktací
Kozákov družstvo
Agrodružstvo Lhota pod Libčany
ZD Chýšť
3
Sexované sperma býků
progresivní biotechnologická metoda, ale jen za určitých podmínek
Ch
Chovatelé skotu v České republice
udělali za posledních 15 až 20 let velký
kus práce a posunuli pomyslnou laťku
výkonnosti krav hodně vysoko. Podařilo
se téměř nemožné, dohonili jsme v úrovni užitkovosti chovatelsky vyspělé země
a získali jsme respekt u progresivních
evropských chovatelů (viz tabulka vývoje
užitkovosti ).
Mnohdy se chovatel dostává do vážných
problémů, neboť mu scházejí jalovičky
do obratu stáda. Tím logicky klesá selekční tlak na kvalitu exteriéru, plodnost
a užitkovost a ve stádě zůstává vše, co
dokáže přežít.
Proto chovatelé uvítají každou možnost,
která jim pomůže zlepšit reprodukční ukazatele a která zajistí dostatečný
počet jaloviček do obratu stáda. Za
posledních pár měsíců se velmi často
diskutuje o možnosti využití sexovaných
inseminačních dávek. V letošním roce
je má v nabídce většina plemenářských
firem po celém světě. Proto i společnost
CHOVSERVIS a.s. nabízí chovatelům
od letošního února kvalitní francouzské
a kanadské býky, jejichž inseminační
dávky jsou sexované.
Pojďme se ale podrobněji podívat
na princip sexace a možnosti využití
sexovaného spermatu. První zmínky
o možnosti sexace byly již v 70. letech
minulého století. Pokusy probíhaly na
principu fyzikálních vlastností spermatu,
jako např. různá hmotnost, velikost a
hustota samčích a samičích spermií. Současné metody jsou založeny na principu
barvení spermií. Spermie se promývají
K vysoké výkonnosti krav přispěla nejen
kvalitní šlechtitelská práce plemenářských firem, ale hlavně změny v managementu zemědělských podniků. Ve
většině úspěšných zemědělských podniků pracují odborníci, kteří sledují nové
trendy v chovatelské praxi a úspěšně
řeší přicházející problémy související se
zvyšující se užitkovostí krav.
Jedním z nejvíce
diskutovaných témat
je trend zhoršující se
reprodukce ve stádech
skotu. Průměrné výsledky zabřezávání za
posledních 12 měsíců
nejsou potěšující (viz
tab. porovnání výsledMírně optimistická je skutečnost, že CHOVSERVIS dosahuje jak u holštýnků reprodukce).
ských, tak u strakatých krav lepších výsledků zabřezávání, než je průměr ČR.
Také v hodnotě servisperiody jsme o 5,5 dní lepší, než je průměr ČR.
fluorescentním barvivem, samičí spermie se barví více, neboť mají více DNA
než spermie samčí. Laser pak vyhodnotí
každou spermii, odliší stupeň zabarvení
a tím je možné separovat samčí nebo
samičí spermie. Metoda není stoprocentní, chybovost se pohybuje na úrovni cca
10 až 15 %.
A nyní se podívejme na to, zda sexované sperma pomůže řešit reprodukční
problémy. Zodpovědně musíme konstatovat, že nikoliv. Všechny firmy, které
zakoupily licence a linky na výrobu
sexovaných inseminačních dávek vědí,
že je možné využít tyto dávky pouze v
chovech s nadprůměrnou reprodukcí a
to pouze na jalovice. Dokonce je doporučováno použití pouze na první inseminaci jalovic nebo maximálně druhou.
Pokud jalovice nezabřezne, doporučuje
se použít konvenční inseminační dávku.
Dále je doporučeno použít inseminaci
sexovanou dávkou na jalovice po předchozí synchronizaci, aby byla přesněji
určena doba předpokládané ovulace a
tím i doba zapuštění. Nedoporučuje se
používat tyto dávky na embryotransfer,
neboť koncentrace spermií je až 10 x nižší než u běžných inseminačních dávek. U
sexovaných dávek je garantováno po rozmrazení pouze 1,6 a 2,1 miliónu živých
spermíí, kdežto konvenční inseminační
dávky v České republice mají cca 10 až
18 miliónů živých spermií po rozmrazení. I z těchto důvodů výrobci sexovaných
inseminačních dávek uvádějí, že je horší
zabřezávání o 10 až 28 % oproti normálním inseminačním dávkám. Pokusíme
se stručně popsat metodiku pro použití
sexovaných inseminačních dávek.
Metodika pro použití sexovaných inseminačních dávek podle údajů francouzské
firmy GENES DIFFUSION:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
4
Pravděpodobnost narození jalovičky je až 90%.
Úroveň zabřezávání je při použití sexovaného spermatu nižší oproti konvenční dávce o 10 – 28 %.
Použití sexovaného spermatu je doporučováno ve stádech z dobrou březostí po 1. inseminaci u jalovic.
Pro dobré zabřezávání se nedoporučuje používat půlené dávky – nízká koncentrace spermií.
Nedoporučuje se používat toto sperma na inseminaci krav a pro embryotransfer.
Pokud je sexované sperma používáno v kombinaci se synchronizačním programem, je třeba inseminovat
pouze při zjištění reflexu nehybnosti.
Sexované sperma musí být použito pouze na 1. inseminaci u jalovic.
Pro optimální úroveň zabřeznutí musí mít tyto jalovice dobrý tělesný vývin, minimální hmotnost 380 kg a
správné BCS.
Inseminace musí nastat nejpozději 12 hodin po zjištění říje (reflexu nehybnosti).
Při manipulaci a rozmrazování sexovaných ID musí být striktně dodrženy postupy, které jsou shodné s po
užitím konvenčních dávek. Vzhledem k tomu, že koncentrace spermií v sexovaných dávkách je mnohem
nižší, musí být tento postup dodržován přísněji.
Postup při použití sexovaných inseminačních dávek
I. Příprava
•
Ujistěte se, zda je jalovice ve stáji fixována.
•
Teplota vody pro rozmrazení musí být 37°C.
•
Nevyndávejte dávku z kontejneru dříve, než máte vše potřebné pro rozmrazení připraveno.
II. Rozmrazení
•
Dodržujte přesně teplotu vody pro rozmrazení 37°C a čas zahřívání 40 s.
•
Rozmrazujte vždy jen jednu dávku, ne několik najednou.
•
Dávku vložte ihned do vody teplé 37°C.
•
Po rozmrazení dávku ihned opatrně osušte a co nejrychleji ji vložte do předehřáté inseminační aparatury. Eliminujte
tepelný šok.
III. Inseminace
•
Inseminujte co nejdříve po rozmrazení a přípravě dávky.
Pro zajímavost uvádíme informace ze
zahraničních pramenů (N. J. Olynk a
C. A. Wolf, Michigan State University)
Je z hlediska ekonomiky výhodné
použití sexovaných dávek?
Větší podíl telat samičího pohlaví s sebou
nese vyšší náklady, které je občas nemožné skloubit s udržením dobré ekonomiky
dojených stád. Vyšší náklady spojené s
použitím sexovaných dávek jsou zapříčiněny vyššími náklady na sexované dávky,
nižší úrovní zabřezávání a s tím spojenou
potřebou více inseminačních úkonů pro
dosažení březosti. Tyto často opomíjené
aspekty mohou vést ke zvýšení celkových nákladů na plemenářskou práci
kvůli vyšší ceně dávky, většímu množství
inseminačních úkonů, s tím spojeným
nákladům na krmný den v době, kdy
jalovice nejsou březí.
Metodika
Porovnali jsme výsledky tří různých
způsobů inseminace. Použití konvečních
ID, použití sexovaných ID a použití
sexovaných ID s následnou reinseminací
konvenčním spermatem.
Inseminační index byl stanoven z počtu
inseminací potřebných k zabřeznutí 90%
jalovic. V momentě, kdy byla dosaženo
90% březích jalovic, bylo předpokládáno,
že zbylé jalovice budou brakovány.
Ekonomické podklady v této studii byly
čerpány z aktuálních hodnot v USA.
Průměrná úroveň zabřezávání byla převzata ze studie Kenta Weigela
z r. 2004 – 58% pro konvenční sperma
a 31% pro sexované. Poměr jaloviček
byl u konvenčního spermatu 49,2% a u
sexovaného 90%.
Výsledky
Konvenční sperma má nejlepší ekonomickou návratnost a nejvyšší čistou aktuální hodnotu. Ve skutečnosti byla tato
hodnota oproti použití pouze sexovaných dávek 5,5 x vyšší. Při použití sexovaných dávek s reinseminací konvenční
dávkou byla stále tato hodnota 5x vyšší.
Jalovička narozená po sexovaném
spermatu musí mít hodnotu 732$, aby
vyrovnala hodnotu jalovičky narozené
po použití konvenčního spermatu. To
předpokládá stabilní zabřezávání po
sexovaném spermatu. Pokud % zabřezávání klesne a je potřeba více inseminací,
musí mít pak jalovička hodnotu 919$.
Cena sexované ID by měla být nižší než
17,30$ při udržení % březosti, aby čistá
hodnota byla srovnatelná s konvenčním
spermatem; to znamená pouze 2,30$
vícenákladů na sexaci.
Závěry
Použití sexovaného spermatu i když
umožňuje získání až 90% telat samičího
pohlaví, neumožní na komerčních farmách ekonomickou produkci těchto telat
při použití sexovaných dávek jakýmkoliv
z výše popsaných způsobů. Důvodem
tohoto tvrzení je výrazný pokles úrovně
zabřezávání. Téměř ve všech situacích
je stále ekonomicky výhodnější použít
konvenční ID.
Pouze v nejoptimističtější variantě, která
je reálně téměř nedosažitelná (březost po
sexovaném spermatu dosáhne 90% normální úrovně březosti), nastane pozitivní
posun po použití sexovaného semene a
narozené jalovičky jsou oceněny na 500$.
I tak je to však minimální výhoda 4$.
Pokud je cena jalovičky extrémně vysoká, mohou chovatelé používat sexované
sperma na první inseminace a následně
inseminovat konvenční ID.
Z této práce vyplývá, že nedokážeme zaručit ekonomičnost použití sexovaného
spermatu u jalovic. A pamatujte, že tato
práce byla dělána na jalovicích. Použití
sexovaného spermatu u krav by vedlo k
ještě většímu zhoršení % březosti.
Na závěr bychom chtěli dodat, že tento
článek není v žádném případě zaměřen
proti používání sexovaných inseminačních dávek. Sexace je velmi progresivní
metoda a jistě je to cesta do budoucnosti. Chtěli jsme pouze upozornit
chovatele na možná rizika této metody
a upřesnit některá fakta, která nejsou
vždy zcela známá.
Ing. Vítězslav Burdych
ředitel divize plemenářských služeb
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
Ing. Monika Rothová
odborný poradce chovů
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
5
Reprodukce skotu dnes a dříve
N
Na evropském a světovém
potravinářském trhu se v současnosti
dějí nevídané věci. Dříve plné sklady
mléčných výrobků a hovězího masa jsou
poloprázdné. Spotřebitelské velmoci
Čína, Indie a nyní i Evropa požadují
těchto potravin stále více. Je to velká
šance pro východočeské chovatele skotu.
Ve většině našich vesnic kravíny a další
stáje pro skot již nevidíme. Musíme
proto lépe využít stávající počet skotu
zlepšenou reprodukcí. Bohužel na Královéhradecku se snižováním počtu stád
skotu zmizely i větší mlékárny a jatky.
Abychom mohli hledět lépe do budoucna, musíme znát dobře minulost chovu
skotu. Ohlédněme se v závěru článku
také zpět tak o padesát let, zejména se
zaměřením na zhoršující se plodnost
skotu.
Sdružení východočeských
chovatelů hospodářských zvířat (dále jen
Sdružení) analyzovalo současnou situaci
chovatelů skotu v podmínkách, kdy se
hranice státu stávají snadno prostupnými a kdy se nám Evropa a svět, a my
jim, plně otvírají. Sdružení si k jednání
přizvalo i vedoucí pracovníky plemenářských firem CZ Delta, spol. s r.o. a CHOVSERVIS a.s. Na plodnost krav a jalovic
mají významný vliv kvalita inseminačních dávek býků a práce inseminačních
techniků. Podle Kvapilíka (2007) je
nevyhovující plodnost z 60 % způsobena nedostatky v managementu, ze 40 %
pak nedostatky ve výživě. Lze ji zlepšit
i bez realizace ekonomicky náročných
opatření, zejména lepší organizací práce,
evidencí a sledováním příznaků říje.
Analýzu chovů skotu jsme provedli
s využitím podkladů Českého statistického úřadu, Českomoravské společnosti
chovatelů a.s., s ní spolupracujících organizací a archivu autora tohoto článku.
V tomto článku se zaměřujeme především na chov skotu v Královéhradeckém
kraji, zahrnujícím okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou
a Trutnov. Královéhradecký kraj s chovy
skotu v nížinné oblasti Polabí, ale i v
podhorské oblasti Krkonoš a Orlických
hor odpovídá průměrným přírodním
podmínkám nejen České republiky, ale
6
i střední Evropy. Rovnoměrný rozsah
chovu skotu červenostrakatého
(v současné terminologii českého strakatého a dalších evropských strakatých
plemen, fleckvieh, simentál, zkratka C)
s kombinovanou masomléčnou užitkovostí a rozsah chovu skotu holštýnského
(zkratka H) s jednostrannou mléčnou
užitkovostí odpovídá rozšíření i užitkovosti skotu těchto plemen ve střední
Evropě. Obě plemena patří do kategorie
dojeného skotu (s tržní produkcí mléka,
zapojeného do kontroly mléčné užitkovosti). Nesledujeme v tomto článku chov
krav bez tržní produkce mléka (chov
krav masného užitkového typu). V následujícím přehledu dokumentujeme výše
uvedené tvrzení o úrovni a proměnách
chovu skotu v Královéhradeckém (KH)
kraji, podobající se situaci ve většině
okresů a krajů České republiky. V období
let 1990 až 2007 ovlivnil zemědělskou výrobu a rozvoj venkova Královéhradeckého
kraje výrazný pokles počtu dojených krav
(s tržní produkcí mléka):
Rok 1990 – 93 064, 1995 – 62 265, 2000
– 46 667, 2007 – 33 038 krav. Index
2007/1990 je 35,5. Shodný je i výrazný
pokles počtu krav zapojených do kontroly mléčné užitkovosti téměř na třetinu.
Charakteristika chovu skotu v
jednotlivých krajích v roce 2007
Výroba mléka (v závorce je uveden počet dojených krav) na 1 ha zemědělské půdy, vyjádřená indexem
k průměru České republiky: Kraj Vysočina–dále zkratka VY–index 163,6 (index
160,1), Pardubický PA 146,6 (144,6),
Zlínský ZL 122,7 (111,6), Královéhradecký KH 121,1 (122,8), Plzeňský PL 109,7
(114,7), Olomoucký OL 106,4 (103,8),
Moravskoslezský MS 104,4 (95,0),
Jihočeský JČ 99,4 (111,3), Liberecký LI
82,9 (91,4), Středočeský SČ 78,3 (74,8),
Jihomoravský JM 61,4 (58,0), Karlovarský KV 43,0 (55,7), Ústecký ÚS 38,5
(38,4). Česká republika ČR 100,0 (100,0).
Významnou charakteristikou úrovně
reprodukce skotu je počet narozených
(odchovaných) telat v kalendářním roce
od krav a jalovic v propočtu na 100 krav:
Kraj PA narozených telat 98,0 (odchovaných telat 89,6), JM 98,0 (89,0), KH 97,0
(89,3), OL 96,3 (88,3), ZL 94,6 (88,1),
VY 94,6 (86,0), SČ 94,5 (85,9), PL 94,0
(85,8), MS 93,2 (86,5), JČ 92,6 (83,9),
LI 91,6 (83,9), ÚS 90,8 (83,6), KV 90,7
(81,9). ČR 94,6 (86,4) telat na 100 krav.
Plodnost krav v kontrole mléčné
užitkovosti vyjadřujeme délkou mezidobí
mezi jednotlivými oteleními krávy ve
dnech (v závorce uvádíme podíl počtu
krav českého strakatého plemene - C):
Nejpříznivější plodnost krav je v kraji PA
398 dní (78,2 % krav C plemene), LI 403
(73,3), KH 405 (69,0), VY 408 (54,6), JČ
408 (54,1), JM 409 (39,2), PL 410 (50,4),
ZL 412 (16,1), ÚL 414 (42,7), OL 415
(26,5), SČ 416 (29,9), MS 421 (6,8). ČR
409 dní (45,8 % krav C plemene, 54,2 %
H plemene). Z výše uvedené charakteristiky jednotlivých krajů vyplývá příznivé
hodnocení chovu dojeného skotu (s tržní
produkcí mléka) v Pardubickém kraji
s vysokým podílem červenostrakatého
(českého strakatého) skotu kombinovaného užitkového typu. Zaměřme se
v následující kapitole podrobněji na
chov skotu v Královéhradeckém kraji
s rovnoměrnějším zastoupením obou
základních plemen dojeného skotu.
Královéhradecký kraj v roce 2007
Roční mléčná užitkovost krav
publikovaná ČSÚ a dalšími celostátními
institucemi podle jednotlivých krajů
nerespektuje výrazně odlišnou plemennou skladbu skotu v těchto krajích. Výše
uvedené statistické údaje jsme proto doplnili údaji o podílu červenostrakatých
krav kombinovaného užitkového typu
v jednotlivých krajích. Odlišná kritéria
hodnocení užitkových vlastností skotu
podle jednotlivých plemen (užitkových
typů) a tím i selekční hranice jsou
v jednotlivých chovech samozřejmostí.
V následujícím přehledu jsme dodatečně
z dostupných podkladů zpracovali tyto
podrobnější údaje za Královéhradecký
kraj. Údaje tříděné podle plemen jsou
požadované nejen organizacemi s krajskou působností, ale můžeme tak navázat
i na časovou řadu údajů o chovu skotu
v minulých desetiletích a staletích.
Z následujících údajů je potvrzen závěr,
že v chovech skotu i vyšších územních
celcích s lépe zajištěnou výživou a managementem je možné současně zvyšovat
dojivost krav a zlepšovat reprodukci
skotu.
Dojivost krav v kontrole mléčné užitkovosti podle normovaných laktací:
Plemeno červenostrakaté
(kombinovaného užitkového typu):
Česká republika – 6352 kg
Královéhradecký kraj – 6455 kg
rozdíl +103 kg mléka
Plemeno holštýnské
(mléčného užitkového typu):
Česká republika – 8373 kg
Královéhradecký kraj – 8542 kg
rozdíl +169 kg mléka
Plodnost krav vyjádřená procentem zabřezlých krav po první inseminaci:
Plemeno červenostrakaté:
Česká republika – 45,3 %,
Královéhradecký kraj - 48,1 %
rozdíl +2,8 %.
Plemeno holštýnské:
Česká republika – 35,5 %
Královéhradecký kraj – 37,0 %
rozdíl +1,5 %.
Příkladem vysoké úrovně dojivosti
a zabřezávání krav je v okrese Hradec
Králové chov ZAS Mžany a.s., ve velkokapacitním kravíně pro 500 krav s roční
dojivostí převyšující průměr plemene
o 662 kg mléka, s mezidobím 373 dní,
s 62,8 % zabřezlými kravami po první
inseminaci, intervalem 68,6 dne a service
periodou 90,0 dní. Podobně příznivě
můžeme hodnotit počet dní mezidobí a
další reprodukční ukazatele krav
v Agrodružstvu Lhota pod Libčany na
Hradecku, v AGRO Slatiny a.s. a AGRO
Žlunice a.s. na Jičínsku, Farmě Petr
Jaroš na Rychnovsku, ZD Dubenec a.s.
na Trutnovsku a v řadě dalších zemědělských podniků s vysokou mléčnou
užitkovostí krav.
Reprodukce krav
v polovině 20. století a dnes
Rozvoj inseminace skotu je
podmíněn existencí inseminačních stanic plemenných býků. První inseminační
stanice býků v bývalém Československu
a ve střední Evropě byla zřízena v roce
1947 v Osíku u Litomyšle. Následně
v roce 1948 se na Královéhradecku
budují inseminační stanice v Chlumci
nad Cidlinou, Polici nad Metují, Semechnicích u Dobrušky a Jeřicích na
Hořicku, jejichž 60. výročí založení letos
vzpomínáme. Postupně se zřizovaly i
další inseminační stanice a vyvíjela se
technologie zpracování semene býků.
Výrazně se měnily chovatelské podmínky v době socializace zemědělství a svodu krav do větších stájí. Použijme údaje
z chovů zapojených do kontroly užitkovosti (KU). V roce 1955 bylo v KU 77 %
chovů soukromě hospodařících rolníků
v průměru se 3 kravami a 23 % chovů
společně hospodařících zemědělců
v průměru se 30 kravami. Inseminace
skotu se úspěšně rozvíjela a tomu odpovídaly i příznivé výsledky v zabřezávání
krav. V roce 1961 v KH kraji zabřezlo
po první inseminaci 54,3% krav, což
vynikne zejména při srovnání s 55,4 %
zabřezlými jalovicemi ve stejném roce, tj.
méně jen o 1,1 % ( v roce 2007 je v KH
kraji podíl zabřezlých krav po první inseminaci u červenostrakaté populace nižší
o 14,0 %, u holštýnské populace nižší o
20,8 %, v průměru všech plemen v KH
kraji nižší o 15,3 %, v ČR nižší o 19,9
% než podíl zabřezlých jalovic po první
inseminaci). V tomto období byly inseminační dávky ředěného spermatu buď
v čerstvém stavu s použitelností jen 3-4
dny po odběru nebo zmrazené v suchém
ledu při teplotě minus 79oC. Jako jedna z
prvních inseminačních stanic (ISB)
v Československu zahájila ISB Police nad
Metují v roce 1964 zmrazování inseminačních dávek v tekutém dusíku při
teplotě minus 196oC. Došlo k instalaci
prvního kontejneru na tekutý dusík americké výroby s obsahem 200 litrů, umožňujícího deponovat 70 tisíc inseminačních dávek. V zemích východní Evropy,
na které bylo řadu let uvaleno embargo
na dovoz těchto výrobků ze západních
zemí, to byl převratný počin. Tak se tato
ISB výrazně podílela na realizaci nového
plemenářského programu, který umožnil v celém Východočeském kraji přejít
na inseminaci s využitím zmrazených
dlouhodobě konzervovaných inseminačních dávek již v roce 1969. V KH kraji se
na tomto programu rovněž podílely ISB
v Nechanicích (založena v roce 1949),
Kostelci nad Orlicí (1950), Trutnově
(1951) a v Potštejně (1960). Příkladná
byla v té době spolupráce pracovníků
východočeské plemenářské organizace
a předních chovatelů skotu s odborníky
vysokých zemědělských škol (univerzit)
v Brně, Praze a Českých Budějovicích
a s odborníky výzkumných ústavů
v Praze-Uhříněvsi, Liběchově u Mělníka
a Rapotíně u Šumperka. V problematice
využívání spermatu k inseminaci a jeho
dlouhodobém skladování měla tehdy
plemenářská organizace zkušenosti
v předstihu před humánní medicínou.
Mohla tak předávat zkušenosti odborné
i v materiálním zabezpečení specialistům asistované reprodukce ve Fakultní
nemocnici v Hradci Králové.
Vysoká hustota skotu v létech
kolem roku 1970 (vyjádřená dvojnásobkem počtu krav na jednotku plochy proti
současnému stavu v roce 2007), doprovázená nedostatkem a špatnou kvalitou
objemných krmiv pro tyto vysoké stavy
skotu, vedla k radikálnímu zhoršení
plodnosti krav. K tomu se nepříznivě
připojily i personální změny v managementu podniků v období tzv. normalizace politických poměrů. V roce 1970 bylo
dosaženo jen 49,1 %, v roce 1971 jen
50,1 % zabřezlých krav po I. inseminaci.
Došlo ke zhoršení průměrného mezidobí
z 389 dní na 396 dní. Převážná část krav
i plemenných býků byla červenostrakatého plemene, případně s genetickým podílem zušlechťujícího plemene ayrshire.
Osmdesátá léta minulého století byla
velmi příznivá pro chov skotu. Výrazně
se zvýšila mléčná užitkovost i plodnost
krav, např.v roce 1985 bylo průměrné
mezidobí 379 dní (v KU již bylo zapojeno 19 % holštýnských krav) a v roce 2000
mezidobí 398 dní. Délku mezidobí v roce
2007 (405 dní) jsme již uvedli
v úvodu tohoto článku. Poruchy plodnosti spojené s předčasným vyřazením
dojnic z chovu se také projevují na
věkovém složení stáda krav. Před 50 lety
- v roce 1957 - bylo v Královéhradeckém
kraji v kontrole užitkovosti na osmé
a vyšší laktaci (odpovídá věku krav deset
a více roků) 14 % krav, v roce 2007
v červenostrakaté populaci jen 2 %,
v holštýnské populaci jen 1 % krav. Do
chovu krav tak musí být převedeno více
jalovic a nezbývají již další pro velmi
výhodný prodej na českém i evropském
trhu. Ve stádě krav je potom z ekonomického hlediska příliš vysoký počet krav
na první laktaci. Ve stádě krav červenostrakatého plemene bylo v roce 1957
jen 17 % , v roce 2007 již 31 % krav na
první laktaci, ve stádě krav holštýnského
plemene je 38 % krav na první laktaci.
Ing. Josef Kadečka, CSc.,
Sdružení východočeských chovatelů
hospodářských zvířat
[email protected]
7
Na návštěvě v chovu aneb jak
lze vzít reprodukci skotu do
vlastních rukou
D
D-K zemědělská a.s. Dřevec je podnik
hospodařící na severu Plzeňského kraje
– na hranici okresů Plzeň – Sever a
Rakovník. Podnik obhospodařuje 1970
ha zemědělské půdy, z nichž zhruba 1870
ha tvoří orná půda. Předseda společnosti, pan Ing. Václav Beránek a zootechnik
farmy Kožlany, Bc. Tomáš Adámek nám
při naší návštěvě blíže představili celou
strukturu výroby tohoto podniku.
Podnik se zaměřuje jak na rostlinnou tak
živočišnou výrobu a zabývá se též zpracováním jatečných zvířat ve vlastních
jatkách a výrobně uzenin.
Na polích najdeme především potravinářskou pšenici a krmné plodiny. Dříve
pěstovaný sladovnický ječmen postupně
ustupuje kukuřici sklízené především
ve formě vlhkého zrna. Část produkce
kukuřičného zrna je sušena a využita pro
přípravu krmné směsi pro telata. Podnik
má vlastní míchárnu krmných směsí.
Ředitel společnosti Ing. Beránek se s námi
podělil o své zkušenosti v chodu podniku
Živočišná výroba je zaměřena na chov
prasat a dojeného skotu. Na úseku chovu
prasat najdeme v tomto podniku všechny
typy chovů – šlechtitelský, rozmnožovací i užitkový. Ve šlechtění se zabývají především plemeny bílé otcovské
– ročně vyprodukují 45-50 kanečků – a
bílé ušlechtilé - tento chov vyprodukuje v současné době ročně zhruba 200
prasniček na prodej a stejné množství
pro vlastní rozmnožovací chov. Užitkový
chov pak čítá 300 prasnic a výkrmnu
s kapacitou 1500 prasat v žíru. Dále
produkuje 2000 selat na prodej. Vzhledem k současné situaci v chovu prasat
dochází ke snižování stavů prasnic ve
8
všech kategoriích. Ing. Beránek se s námi
podělil i o některé výsledky chovu prasat.
Za loňský rok dosáhla intenzita chovu
22,42 selat na fyzickou a 19,19 selat na
přepočtenou prasnici.
Pojďme se ale podívat blíže na chov skotu v tomto podniku. Ve stájích najdeme
přes 380 krav obou hlavních dojených
plemen a více než tisíc kusů skotu všech
kategorií. Krávy jsou ustájeny ve střediscích Kožlany a Hodyně, v Hedčanech
pak stojí stáj pro jalovice. Poměr jednotlivých plemen je zhruba 1:1. Užitkovost
dosáhla v loňském roce 7029 litrů mléka
při obsahu 3,70% tuku a 3,30% bílkoviny. Tyto údaje zhodnotil Ing. Beránek
jako příznivé, vždyť v užitkovosti se
jedná o meziroční nárůst o téměř tisíc
litrů! Hlavní příčinu tohoto nárůstu pak
vidí v práci zootechniků a ošetřovatelů, přechodu na krmení LKS a výrazném zlepšení zdravotního stavu stáda,
zejména v redukci výskytu problémů s
končetinami. Na činnosti v reprodukci
chovu skotu se v současné době podílejí
3 plemenářské firmy (CHOVSERVIS, CZ
Delta a Natural) a tato vzájemná soutěž
přináší své výsledky.
Podnik spolupracuje s firmou
CHOVSERVIS již dlouhodobě v oblasti
šlechtění prasat a v loňském roce byla zahájena spolupráce na úseku chovu skotu.
Tato vzájemná spolupráce začala vyškolením obou úsekových zootechniků pro
inseminaci skotu a jejich zapracováním
pro rutinní vykonávání této činnosti.
V červenci a srpnu loňského roku působil v chovu dlouholetý pracovník společnosti CHOVSERVIS – inseminační technik OS Turnov pan Ivan Čermák, který
oběma zootechnikům předal své bohaté
zkušenosti z této činnosti. A že toto působení mělo příznivý vliv, dokazuje dnes
již samostatná práce zootechniků pana
Jaroslava Valacha v Hodyni a pana
Bc. Tomáše Adámka ve stáji Kožlany.
Březost krav i jalovic v Hedčanech má od
těchto letních měsíců stoupající tendenci, i když stále je co zlepšovat. I řešení
reprodukčních problémů je jedním z
předmětů spolupráce CHOVSERVISu
a D-K zemědělské. Jednou z hlavních
výhod inseminace zootechnikem je
podle pana Adámka především dokonalá
znalost zvířat, neboť je se stádem
v každodenním kontaktu a zná zvířata
lépe než pracovník přijíždějící vykonat
pouze službu - pokud tato služba nesplňuje nároky chovatele.
Společnost CHOVSERVIS zajišťuje pro
podnik dodávku všech potřeb nutných k
inseminaci skotu a samozřejmě též inseminačních dávek býků, kteří jsou pečlivě
vybíráni pro podmínky a potřeby stáda.
V letošním roce jsme proto volili býky,
kteří se vyznačují dobrou plodností,
optimálním utvářením exteriéru a užitkovostí. Používáme též dávky EXTRA,
které jsou určeny především pro použití
na reprodukčně problémové krávy.
Z používaných býků jmenujme:
RAD-160 Russo, REZ-368 Redez,
MKM-256 Bonus, z holštýnských pak
NEA-86 Gigant, NXA-271 Terray,
NEB-972 Rotheneuf a NEB-922 Eukalyptus.
Zootechnik Tomáš Adámek a jeho spokojené svěřenkyně
I když je vzájemná spolupráce
CHOVSERVISu a D-K zemědělské
v oblasti chovu skotu ještě „v plenkách“,
lze již teď konstatovat, že to v žádném
případě nebyl krok zpátky a lze si jen
přát, aby stále více telat narozených
v tomto podniku mělo ve svých původech špičkové býky z programu PLEMA
a u svého vzniku zlaté ruce zootechniků
– inseminátorů.
Ing. Monika Rothová
odborný poradce chovů
CHOVSERVIS, a.s.
[email protected]
• Luxusní mléčná užitkovost
• Nejlepší končetiny a somatické
buňky v nabídce
• Nadprůměrná vlastní plodnost
9
Dlouhá cesta k soustavné plemenářské
práci v chovu prasat
(dokončení)
Po 2. světové válce přes složité společenské a hospodářské poměry, přes žádoucí
i méně žádoucí zásahy do plemenářské
práce, se díky přetrvávajícímu zaujetí
mnohých chovatelů v tradičních oblastech podařilo poměrně brzy zformovat
základnu plemenného materiálu, na níž
bylo možno stavět. Dílčím obrázkem
dané situace je přehled kanců zapsaných
do prvního poválečného dílu státní
plemenné knihy.
Souhrn podle krajů
kraj
zapsáno
%
Hradec Králové
19
38,78
Pardubice
11
22,45
Plzeň
2
4,08
Praha
1
2,04
Liberec
1
2,04
Moravské kraje
10
20,41
Import (NDR)
5
10,20
celkem
49
100,00
Přehled kanců zapsaných ve státní plemenné knize - stav k 31.XII.1954
kraj
kanec
rok narození
chovatel
Hradec Králové (19):
Č 3914 Ditmar XXXVI OL 1951
SS Hradec Král.-fa Ledce
Č 4175 Ditmar LVII H
1951
SS HK - fa Svobodné Dvory
Č 2760 Herodes IX PA
1949
O. Rezek, Rasošky, o.Jaroměř
Č 3480 Herodes XXI H
1951
J. Martínek, Synkov, o.Rychnov n.K.
Č 2647 Menelík XIV H
1949
J. Žoček, Vlkov, o. Jaroměř
Č 3358 Menelík LIII H
1950
J. Veverka, o. Jaroměř
Č 3532 Menelík LVIII B 1951
JZD Dolany, o. Jaroměř
Č 3556 Menelík XIV P
1950
J. Malý, Vlkov, o. Jaroměř
Č 4044 Menelík XCIII P 1951
V. Fejks, Kal, o. Nová Paka
Č 2339 Neutrál XIII H
1949
F. Vašátko, Spáleniště, o.Dobruška
Č 3657 Padák LIII PA
1950
J. Klazar, Těchlovice, o.Hradec Král.
Č 3800 Pecen XXXIII H 1951
JZD Černilov, o. Hradec Králové
Č 2962 Princ III BU
1949
J. Vašátko, Dl. Ves,o. Rychnov n.K.
Č 3634 Princ VI H
1948
V. Chaloupka, Libel,o. Rychnov n.K.
Č 2333 Storal II H
1949
J. Janouš, Bílsko, o. Jičín
Č 3824 Storal VIII-L
1951
L. Friml, Lukavice, o. Žamberk
Č 3938 Storal XII H
1951
A. Dostál, Lukavice, o.Žamberk
Č 4277 Ural XXXVII H 1951
F. Kořínek, Osičky, o. HK
Č 2373 Vigláš VIII PA
1949
F. Chaloupský, Popovice,o.Jičín
Pardubice (11) :
Č 4242 Dinar XXXVII
1951
J. Pavlas, Vepříkov o. Chotěboř
Č 2377 Fular V P
1949
J. Kaňka, Koldín, o. Vys.Mýto
Č 4205 Fular XXXV PA 1950
J. Tomášek, Jarošov, o. Litomyšl
Č 3668 Hubert XXVII PA 1951
B. Vaňous, Přívrat. o. Ústí n.O
Č 4084 Hubert XXXIII PA 1951
JZD Radim, o. Vysoké Mýto
Č 3315 Padák XXXVIII Pl 1951
ZVD Nemošice, o. Pardubice
Č 3663 Pecen XXX PA
1951
V. Plocek,Sudslava,o. Ústí n. O.
Č 2475 Pijan VI PA
1949
V. Motyčka, Radim, o. V. Mýto
Č 3348 Prelát XVI H
1951
J. Kaplický, Sobětuchy, o. Chrudim
Č 3648 Vukal XXIII PA 1951
SS Chrudim, fa Podhůra, o. Chr.
Č 4523 Primas III P
1952
JZD Hor.Libchavy, o. Ústí n.O.
Plzeň (2) :
Č 2014 Diran 1 H
1948
J. Spěváček, Čivin-Bertín-o.Plasy
Č 4077 Menelík C-Pl
1951
SS Kralovice-fa Bertín, o. Plasy
Praha (1) :
Č 4288 Ural XXXIX U
1952
JZD Číněves, o. Poděbrady
Liberec (1) :
Č 3883 Enno XIV H
1951
SS Mnichovo Hradiště. o.Mn.H.
10
Zahraniční hosté u východočeských chovatelů
Výsledky chovatelů našeho regionu
budily pozornost odborníků, prostých
chovatelů či jen „obyčejných“ zájemců. Dokladem byly nezvykle vysoké
návštěvy na většině chovatelských akcí
(aukcích, svodech, výstavách). Přijížděli
i zájemci se zahraničí. Svědectví o tom
podává například článek v časopisu Náš
chov, roč. 1946, č. 15-16, str. 396:
„Zástupce chovatelů v Anglii, kapitán
Tunsley, navštívil za doprovodu náměstka ředitele JSČZ Dr. J. Náprstka
chovy prasat na Chrudimsku a vzorně
budovanou chovatelskou obec Loučky na
Vysokomýtsku, kde shlédl chovy prasat,
hovězího dobytka a drůbeže. Dále si
prohlédl jedno z nejkvalitnějších stád
skotu v Čechách u J. Fikejze v Kališti a
obecní stáj plemeníků v Osíku u Litomyšle. Z Litomyšle odjel anglický host
s připojivším se zástupcem UNRY p.
Hansonem z USA k prohlídce chovů na
Kostelecko, Rychnovsko a Žamberecko.
Oba hosté byli neobyčejně překvapeni
vyspělostí našeho chovatelství, zejména chovu prasat, o němž prohlásili,
že je na světové úrovni svojí kvalitou.
Nejvíce je překvapila organizace práce
našeho chovatelství, která bez jakýchkoliv výrobních tajemství směřuje u
nás k organizované podpoře a spolupráci všech chovatelů proti vysloveně
individuálnímu postupu chovatelů v
Anglii nebo v Americe.“
Nepochybně hřejivá ocenění - rok po
válečných událostech! To ovšem nebyla
ani zdaleka jediná zahraniční návštěva.
Jak můžeme číst třeba v citované již publikaci 100 let chovatelské práce na okrese
Rychnov nad Kněžnou, ve východních
Čechách bylo možno v těchto letech
potkat další delegace z Anglie, ale také ze
Švédska, Holandska, Polska, Bulharska,
SSSR, Jugoslávie (v prosinci 1947 prodáno mimo jiné do Jugoslávie 300 plemenných kanců a 217 prasnic) atd.
Generace chovatelů se střídají,
poctivá chovatelská práce
přetrvává
Na další desetiletí převzali štafetu jiní,
neméně zdatní chovatelé. Jejich jména se
ale v oficiálních dokumentech uváděla
jen sporadicky. Samozřejmě nelze uvádět
všechny chovy v KU, ale přesto v následujícím přehledu některých významnějších vzpomeňme, včetně dnes již
nežijících, zootechniků a plemenářů.
Ve Středočeském kraji to byly chovy :
Červené Pečky (předchůdce dnešního
NŠCH Nebovidy), Polepy (p.J. a F. Holeček), Bohuňovice-Opatovice (p.Hejduk),
Ovčáry-Jestřabí Lhota (p.Pošík), Tismice
- Vrátkov (p. Kolovrátník), TuchorazPředhvozdí (p.Šindelář), Chrášťany,
Kutlíře (p.Plocek), Onomyšl-Křečovice
(p.Švarc, ing.Hečl), Modletice - Herink
(p.Kabeláč, p.Tichý)-( dnes NŠCH plemene ČBU), Nupaky (p.Řezáč), Uhříněves (p.Antonín), Olešky, Ondřejov, Brnky,
Voděrádky, Zvírotice ŠCH ČBU, Kňovice
(p.Herma) dnes NŠCH plemene ČBU,
St.st.Slaný - Želevčice (p.Cvrk, p.Jelen),
St.st.Buštěhrad - Vrapice (p.Mullerová),
Kamenné Žehrovice (p.Mach), Slaný-Otruby (p.Mach), Dlouhá Lhota (p.Horáček),
Rokytovec (p.Svoboda), Chrástecký Dvůr,
Šk.st.Rakovník ,
Petroupim…
Z řad plemenářů je třeba si připomenout
jména: Ing. Kočí, ing. Sláma (vedoucí oddělení chovu prasat na KPP), kontrolní asistenty: p.Fořt, ing.Bulíček, p.Šubrt, p.Dezort
a plemenářské zootechniky: p.Mikeska,
p.Melcr, p.Trnka, p.Fišerová, p.Vejtruba,
p.Landa, p.Urbanová, p.Bouda …
V Západočeském kraji významnější chovy: Dlouhá Louka (p.Hodan), Dnešice
(p.Bezděk), Horní Lukavice (Škrábkovi),
Měcholupy (p.Janouch), Přeštice (p.Sedláčková), Libákovice, Předenice (p.Motlík), Osek, Merklín (ŠCH L, Pc) Ćervený
Hrádek (Cingošovi), Štítov, Chocenická
Lhota, Borek, Dřevec (p.Žákovec, p.Holub, p. Beránek), - dnes NŠCH BO
a RŠCH ČBU, Dražeň, Kralovice – Výrov
(p.Štefl), dnes NŠCH ČBU a ŠCH Pc,
Hrádecko (p.Král), Nečtiny (p.Bouša),
Plasy,Bertín (p.Zuzka), Hvozd (ŠCH
Pc), Hedecko, Lochotín, Zahořany (ing.
Vízner), Tachov (p.Duda)…
Z řad plemenářů je třeba vzpomenout
jména : ing. Fulík (působil zde za války
– později na SPP), p.Ipold, p.Urban, p.
Mašek, p.Bokr, ing.Koželuh, p.Plzák,
p.Herlík, p.Chmelík, p.Hetler...
Ve Východočeském kraji se nejčastěji
setkáváme s chovy : Volanice, Staré Smrkovice, Zábědov, Šl.st.Chlumec, Barchov,
Smidarská Lhota, Petrovice, Myštěves,
Nepasice (p.Roubal), Černilov, Divec
(p.Franc), Hřibsko, Plačice, Svobodné
Dvory, Holohlavy, Habřinka, Hvozdnice
(p.Kalvoda,) - dnes NŠCH ČL, Vinary
– dnes ŠCH ČBU, Bartoušov (p.Lain,
p.Baumert)(ŠCH ČBU), Vitiněves
(ŠCH ČBU), Slatiny (NŠCH H), Bystřice,
Lipnice (p.Dufek)- NŠCH ČBU, Velehrádek (p.Pecen) NŠCH ČL, Podhůra
(p.Kaplan), Kalousov (p.Vašák), Radim
(Pešek),dnes NŠCH ČBU, ŠCH BO, PN,
Bylany, Vysokov (p.Klesl) ŠCH BO, PN,
Zábrodí (ŠCH ČBU), Rožnov, Starý Ples,
Tutleky (p.Roušavý), Dlouhá Ves (p.Vašátko, p.Novák), Doudleby (p.Vlasák, p.
Skála), Trnov-Hroška, (dnes NŠCH ČL),
Houdkovice (p.Zárybnický) – zootechnik p.Merta, Bolehošť (p.Rol), Dobruška
(p.Svoboda), Borovnice (p.Chleboun),
Ostrov (p.Korza), Merklovice (p.Novák),
Voděrady (p.Mrázek), Seč (manželé
Procházkovi), Lukavice (p.Janáček),
Kameničná (p.Kotyza, p.Trejtnar), Šk.st.
Lanškroun, Křenov (p.Dvořáček), Morašice, Osík (p.Zeman), dnes NŠCH ČL,
Chotěnov, Makov , Radiměř (p.Báča),
Šk.st. Moravská Třebová (p.Kozelek)…
Z plemenářských pracovníků je nutné
vzpomenout osob: ing. Hudeček, p.Víšek,
p.Malíř, p.Vítek, p.Paďour, p.Vejtruba,
p.Vyroubal, p.Juška, p.Šmíd, p.Marek,
p.Záleský, p.Součková, p. Sodomka,
Ing. Pražák...
Ing. Josef Rozman, CSc.
Ing. Božena Bečková
hlavní šlechtitel chovu prasat
CHOVSERVIS a.s
[email protected]
11
12
Úroveň kanců hybridních linií v majetku společnosti CHOVSERVIS a.s. k 17.3.2008
Ing. Iva Šimáčková
pracovnice plemenné knihy
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
13
Výsledky kontroly užitkovosti
prasat za rok 2007
Plemeno: České bílé ušlechtilé
5023
Stav v kontrole užitkovosti v ČR
Stav v kontrole užitkovosti CHOVSERVIS
1400
v roce
všech
živě
dochov mezidobí
REPRODUKCE
CHOVSERVIS 2005
12,4
11,5
10,2
162,1
CHOVSERVIS 2006
11,3
10
163,9
12,2
CHOVSERVIS 2007
12,6
11,5
10,2
162,0
ČR 2007
11,7
10,4
161,8
12,7
Vlastní užitkovost
CHOVSERVIS 2005
CHOVSERVIS 2006
CHOVSERVIS 2007
ČR 2007
kanečci
změřeno přírůstek
sádlo
851
674
0,77
708
665
0,78
487
667
0,74
3515
675
0,78
Plemeno: Česká landrase
Stav v kontrole užitkovosti v ČR
Stav v kontrole užitkovosti CHOVSERVIS
v roce
všech
živě
REPRODUKCE
12,7
12
CHOVSERVIS 2005
13
12,2
CHOVSERVIS 2006
CHOVSERVIS 2007
12,2
13,2
ČR 2007
13,3
12,4
% LM
63,3
63,1
63,4
63,2
všech
12,5
12,5
12,7
12,8
celoživotně
živě
dochov
11,8
10,4
11,6
10,3
11,9
10,6
12,0
10,6
prasničky
změřeno přírůstek
sádlo
5612
621
0,79
5209
619
0,80
4442
623
0,75
14220
627
0,76
mezidobí
161,8
162,6
160,2
160,4
% LM
62,5
62,3
62,8
62,7
1580
510
dochov
10,3
10,5
10,5
10,6
mezidobí
161,2
161,2
162,0
164,6
všech
12,9
13,1
13,5
13,6
celoživotně
živě
dochov
12,2
10,5
12,4
10,6
12,7
10,9
12,7
10,9
mezidobí
160,3
161,8
161,7
163,7
kanečci
změřeno přírůstek
sádlo
642
670
0,73
841
665
0,74
820
669
0,71
2140
680
0,71
% LM
63,6
63,4
63,6
63,7
prasničky
změřeno přírůstek
sádlo
1845
632
0,74
2032
632
0,73
1418
635
0,66
3545
634
0,72
% LM
63,1
63
63,6
63,0
Plemeno: Duroc
254
Stav v kontrole užitkovosti v ČR
Stav v kontrole užitkovosti CHOVSERVIS
25
kanečci
změřeno přírůstek
sádlo
Vlastní užitkovost
CHOVSERVIS 2005
17
676
0,61
CHOVSERVIS 2006
6
671
0,54
CHOVSERVIS 2007
28
661
0,54
ČR 2007
315
664
0,74
% LM
65,4
66,3
66,4
63,7
prasničky
změřeno přírůstek
sádlo
17
605
0,60
6
606
0,48
31
599
0,54
365
609
0,72
% LM
64,6
66,2
65,8
63,3
Plemeno: Bílé otcovské
557
Stav v kontrole užitkovosti v ČR
Stav v kontrole užitkovosti CHOVSERVIS
85
kanečci
změřeno přírůstek
sádlo
Vlastní užitkovost
CHOVSERVIS 2005
243
656
0,65
CHOVSERVIS 2006
141
654
0,62
CHOVSERVIS 2007
117
651
0,61
ČR 2007
761
681
0,62
% LM
65,3
65,5
65,5
65,3
prasničky
změřeno přírůstek
sádlo
230
593
0,62
138
594
0,59
101
595
0,58
929
622
0,61
% LM
65,2
65,3
65,4
65,2
Plemeno: Hampshire
64
Stav v kontrole užitkovosti v ČR
62
Stav v kontrole užitkovosti CHOVSERVIS
kanečci
změřeno přírůstek
sádlo
Vlastní užitkovost
CHOVSERVIS 2005
55
653
0,65
CHOVSERVIS 2006
51
650
0,69
CHOVSERVIS 2007
71
657
0,67
ČR 2007
71
657
0,67
% LM
65,1
64,8
65,1
65,1
prasničky
změřeno přírůstek
sádlo
70
606
0,63
52
604
0,64
609
0,62
73
609
0,62
73
% LM
65,2
65,2
65,4
65,4
Plemeno: Pietrain
154
Stav v kontrole užitkovosti v ČR
Stav v kontrole užitkovosti CHOVSERVIS
87
kanečci
změřeno přírůstek
sádlo
Vlastní užitkovost
CHOVSERVIS 2005
232
652
0,54
CHOVSERVIS 2006
85
657
0,54
CHOVSERVIS 2007
84
657
0,55
ČR 2007
149
660
0,53
% LM
67,0
67,0
67,1
66,9
prasničky
změřeno přírůstek
sádlo
258
591
0,52
115
594
0,52
595
0,51
88
170
601
0,50
% LM
66,7
66,7
67,2
66,8
Vlastní užitkovost
CHOVSERVIS 2005
CHOVSERVIS 2006
CHOVSERVIS 2007
ČR 2007
14
Ing. Božena Bečková
hlavní šlechtitel chovu prasat
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
Genetický trend pro CPH ve ŠCH plemene ČBU a ČL v oblasti
CHOVSERVIS a.s.
průměrná P.
1577,3
1600
1500
1470,8
1327,3
1400
1300
1203,9
1200
1095,4
1100
1000
900
800
963,1
903,1
856,7
2005
1208,4
1190,2
1043,6
998
2006
2007
Genetický trend pro přírůstek v polním testu ŠCH ČBU a ČL V
oblasti CHOVSERVIS a.s,
průměrná PH (g/den)
55
50
35
30
25
20
15
42,44
26,28
22,74
19,36
34,38
27,07
průměrná PH v
% LM
44,58
1,4
31,75
28,14
23,34
ČBU CHOVSERVIS
ČL CHOVSERVIS
2006
Genetický trend pro % LM ŠCH ČBU a ČL
2007
ČBU populace
ČL populace
1,68
1,6
1,2
1
0,8
2005
ČBU populace
ČL populace
1,8
53,54
34,29
ČBU CHOVSERVIS
ČL CHOVSERVIS
ČBU populace
ČL populace
ČBU CHOVSERVIS
ČL CHOVSERVIS
45
40
Genetický trend pro počet živě narozených selat ŠCH ČBU a ČL v
oblasti CHOVSERVIS a.s.
průměrná PH
(ks)
1,73
1,75
1,7
1,65
1,49
1,55
1,45
1,46
1,26
1,35
1,24
1,25
1,06
1,15
1,19
1,21
1,05
0,92
1,05
0,95
0,92
0,85
2006
2007
2005
1,51
1,36
1,45
1,32
1,18
0,97
0,9
2005
ČBU CHOVSERVIS
ČL CHOVSERVIS
1,15
1,01
1,02
0,94
2006
2007
ČBU populace
ČL populace
15
I. Netradiční setkání chovatelů
prasat
Vážení čtenáři, rádi bychom Vám připomněli setkání chovatelů prasat spojené
s nabídkou inseminačních dávek od
plemenných kanců akciové společnosti
CHOVSERVIS Hradec Králové. První
netradiční setkání chovatelů prasat se
uskutečnilo 16.10.2007 v hotelu Bouchalka u Cerhovic a 23.10.2007 v městském
kulturním středisku Dvorana ve Smiřicích.
Program byl koncipován tak, aby Vám,
široké chovatelské veřejnosti, nabídl
maximální množství informací. Skládal
se z několika základních bodů.
Prvním z nich byla přednáška o možnostech financování investic pro chov prasat
s využitím dotace z programu rozvoje
venkova na Ministerstvu zemědělství
ČR .
Formou krátkých filmů byl představen
program UNI-HYB a inseminační stanice kanců společnosti CHOVSERVIS a.s.
Hlavním bodem setkání pak byla
audiovizuální prezentace a nabídka
inseminačních dávek kanců mateřských
a otcovských plemen a linií v majetku
firmy CHOVSERVIS a.s.
Vystoupení jednotlivých přednášejících
k daným tématům doplněné o výše
uvedené audiovizuální prezentace byly
nosnými tématy netradičního setkání
chovatelů prasat.
Vedle nabídky plemenných kanců mateřských a otcovských plemen a linií bylo
snahou pracovníků akciové společnosti
CHOVSERVIS a.s. Hradec Králové
netradičně a zajímavě ukázat práci na
inseminačních stanicích kanců a shrnout
šlechtitelský a hybridizační program
UNI-HYB.
16
Šlechtitelský a hybridizační program
UNI-HYB je společným programem
akciové společnosti CHOVSERVIS a
spolupracujících chovatelů v kontrole
užitkovosti reprodukčních vlastností a
zkoušek vlastní užitkovosti a dědičnosti
prasat. Jedná se o nejrozšířenější šlechtitelský a hybridizační program, který je
sledován na základě certifikací ISO 9001
a 14001.
Do tohoto programu jsou zapojeni
chovatelé krajů Středočeského, Královéhradeckého, Plzeňského, Karlovarského,
Libereckého a Pardubického. Do stájí
některých významných chovatelů, od
nichž jsou do ISK nakupování v převážné míře plemenní kanci, měli návštěvníci
možnost prostřednictvím filmu nahlédnout.
Velkého ohlasu dosáhl film o inseminačních stanicích kanců. Chovatelé se zprostředkovaně dostali do prostor, které jsou
ze zooveterinárních důvodů pro veřejnost nepřístupné. Shlédli celkový postup
výroby inseminačních dávek kanců od
okamžiku přípravy kance k odběru přes
hodnocení spermatu a plnění tub až po
expedici dávek k jednotlivým zákazníkům. Mohli tak zhodnotit kolik je k
výrobě inseminačních dávek zapotřebí
umu a těžké práce ve stáji a jak precizní a
pečlivá je práce laborantek.
Po odborné části pokračoval program
oceněním chovatelů prasat v jednotlivých kategoriích.
Tato ocenění si odnesli:
- ZS Luže a.s. za vyprodukování největšího počtu kanců do ISK za rok 2006 a
kance s nejvyšší plemennou hodnotou
SES 21.
-AGRO Slatiny a.s. za vyprodukování
kanců H68 517 a H68 171 s nejvyšší
produkcí inseminačních dávek.
-D-K zemědělská a.s. Dřevec za vyprodukování kance X-ANU 1444, od něhož
bylo v roce 2006 na ISK Kout na Šumavě
vyrobeno nejvíce inseminačních dávek.
-AGRO Jesenice a.s. – NŠCH Herink
za vyprodukování plemenného kance
ARMANY 21, od něhož bylo v roce 2006
otestováno a zařazeno nejvíce potomků
do plemenitby.
-VEMA Chrudim a.s. za vynikající spolupráci při testování nových technologií
a kombinací křížení
-PROMA - Družstvo Mladá Boleslav a
MAVEX Cheb s r.o. za vynikající spolupráci při testování nových technologií.
Na závěr bylo znovu připomenuto, že
předpokladem úspěchu chovu prasat je
- výkonný genofond
- dobrý a definovatelný zdravotní stav
- moderní a kapacitní technologie
- kvalitní management
Samozřejmostí při těchto akcích je
neformální beseda chovatelů, kde si vzájemně předají zkušenosti a občerství se
kvalitním vepřovým z produkce TORO
Hlavečník. Pořadatelé již dnes připravují
II. setkání chovatelů s novou nabídkou
plemenných kanců a dalším doprovodným programem, který bude mít opět
premiéru.
Ing. Jiří Burian
manažer šlechtění prasat
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
Ing. Pavlína Vejvančická, Ph.D.
vedoucí oblasti plemenářských služeb
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
Profarm 2008
Když jsme na podzim 2007 přestěhovali
obchod chovatelských potřeb
PROFARM do nových prostor, bylo
zřejmé, že se nám naše práce významně
zefektivní a kvalita našeho servisu pro
chovatele se zvýší. Největší výhodou je
možnost rozšířit nabídku o další sortiment.
V závěru minulého roku jsme začali
jednat o možné spolupráci s firmou
DeLaval, která je trvalým pojmem v na-
jedno a dvou klapkových napáječek,
ventilátory do stájí, drbadla na elektrický
pohon. Samostatný katalog je věnován
elektrickým ohradníkům a jejich příslušenství.
V případě Vašeho zájmu o katalog
DeLaval nám napište na e-mail:
[email protected].
kterém se zvířata pohybují je sušší.Toto
je důležitý faktor, který zpomaluje množení bakterií a jiných mikroorganismů,
které způsobuji průjmy či další zdravotní
problémy.
Nové trendy v napájení prasat
V minulosti se PROFARM více méně
okrajově zabýval nabídkou a prodejem
pracovně-ochranných prostředků. V
současné době jsme schopni Vaši firmu,
dílnu, stáj, ale i odbornou školu nebo
učiliště vybavit kvalitními a certifikovanými pracovními oděvy, obuví, rukavicemi, ale i celou škálou příslušenství
chránícím zdraví Vašich zaměstnanců
při práci. Oděvy můžeme opatřit logem
podle zadání zákazníka, případně Vám
zpracujeme grafický návrh.
napáječky AquaGlobe s kuličkovým
ventilem
1/2“ napáječka AquaGlobe, pro výkrm,
mosazné šroubení
1/2“ napáječka AquaGlobe, pro výkrm,
celonerez
Průtok v závislosti na tlaku od 0,65 až 1,5
lit./min. (1,4 lit./min. při 4 barech)
bídce nejen technologií, ale i doplňkového sortimentu pro živočišnou výrobu. V
době, kdy se k Vám dostává toto vydání
Chovatelských listů jsme již součástí
distribuční sítě DeLaval a máme v našem
sortimentu produkty na dezinfekci dojírenských technologií, přípravky na hygienu mléčné žlázy před i po dojení, pochůzné pryžové rohože, matrace, lavážní
vany na ošetření paznehtů, napájecí
systémy včetně nezámrzných
Napáječky AquaGlobe se vyznačují
precizním provedením, vyrobeny jsou z
materiálů nejvyšší kvality.
Patentovaný systém „kuličky“ má
výhodu tzv. samočištění, kulička se
otáčí, je dodržen maximální standard
hygieny. Tyto napáječky jsou navrženy
tak, aby zvíře co nejjednodušší formou
dostalo potřebné množství vody. Tento
patent snižuje ztráty vody na minimum,
prostředí ve
Oblékneme, obujeme, ochráníme
Váš zrak, sluch i čich
Ing. Jiří Dudek
ředitel divize PROFARM
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
17
Otevření prodejny Regiopro
Dne 22.11.2008 došlo k události o které
jsme Vás předběžně informovali v předcházejícím čísle Chovatelských listů, a
to k otevření prodejny českých, regionálních potravin s názvem REGIOPRO.
Jedná se o pilotní projekt a základní kámen, od kterého by se měla odvíjet další
aktivita k vytvoření sítě maloobchodních
prodejen zaměřených na regionální,
ryze české produkty - České „luxusní“
potraviny, pokud si pod luxusem v tomto
slova smyslu budeme představovat výrobky kvalitní, nešizené, tedy vyrobené
dle starých receptur. Je příjemné zjištění,
že i v době diktátu obchodních řetězců
se najdou v regionu výrobci, kteří drží
dobré jméno českých potravin.
Zde by se slušelo některé jmenovat.
První v řadě je samozřejmě náš zpracovatelský závod TORO Hlavečník,
jehož kvalitu značkových uzenin a masa
většina z vás zná. Dále například ZEPO
Bohuslavice a jejich zabijačkové speciality, pekárna Lično se svými vynikajícím
chlebem a dalšími pekárenskými produkty, ZD Dolany s ovocem, které nejen
krásně vypadá, ještě lépe chutná, ale
které také dokáže provonět celý obchod.
Takto bych mohl ve výčtu pokračovat,
vždyť jsem nezmínil ani jeden pivovar,
další pěstitele ovoce a zeleniny a výrobce
potravin. Omlouvám se všem nejmenovaným, ale jistě bude mnoho dalších
příležitostí upozornit právě na ně.
Jen tak mezi řečí - jistě jste si všimli, že
v poslední době i obchodní řetězce
zjistily, že se v Čechách také vyrábějí
potraviny a začínají se pyšnit tím, že mají
výrobky z tuzemska v nabídce. Potud jen
dobře, ale realita je tristní. Stále platí, že
cena je hlavní. A co kvalita? Ta zřejmě
není podstatná!?
Ale vraťme se k prodejně REGIOPRO.
Jak už to bývá, při prvních krůčcích
Masopust přilákal tisíce lidí
Termín masopustu, který jako lidový
svátek vždy předcházel Popeleční středě
a tím i čtyřicetidennímu předvelikonočnímu půstu, organizátoři zvolili podle
církevních zvyklostí. Zprávy o prvních
masopustních zvycích na našem území
jsou staré sedm století.
Masopustním veselím ožilo 2. února
2008 nádvoří nového krajského sídla
v bývalém hradeckém pivovaru. Pod
záštitou Královéhradeckého kraje akci
spolu s Hradeckou kulturní a vzdělávací
společností pořádal CHOVSERVIS a.s.
za spolupráce firmy ZEPO Bohuslavice
a.s.
Zabijačkové speciality z TORO Hlavečník a ZEPO Bohuslavice přilákaly podle
kvalifikovaných odhadů 7000 lidí. Již
před zahájením akce se tvořily fronty zájemců. Vždyť výtečný guláš, ovar, pečená
játra, vepřový brabec, tlačenka, kroupy,
prejt i jitrnice mizely po kilech….a navíc
18
za lidové ceny. Prodali jsme více jak 1,5
tuny vepřových dobrot.
V nabídce byly také skvělé koblihy,
trdelník i výborný svařený mošt se skořicí, který mohl být příp. i poupravený
alkoholem a další.
Celou akci provázel bohatý doprovodný
program. Krajský hejtman Pavel Bradík
dal v poledne symbolické svolení masopustnímu reji maškar a neodmítl jim
ani žádost o tanec. Na nádvoří někteří
návštěvníci pomáhali držet stany, se
kterými si pohrával silný a studený vítr.
Za své vzaly i některé propagační poutače. Ale nevlídné počasí nic neměnilo
na faktu, že se lidé i přesto mohli bavit
při výstupech maškar (členů folklorního souboru Barunka), harmonikáře a
baviče Antonína Kandlera a dechového
orchestru Hradečanka. Celým masopustním dnem na nádvoří Regiocentra Nový
pivovar provázel Daniel Rumpík.
Naše firma akci důkladně připravila a i
vznikají různé drobné pády a nehody.
Tak i my jsme se jich nevyvarovali. Ale
nyní můžeme říci, že již chodíme, byť někdy i s oporou. A snad brzy budeme i běhat. Alespoň stále vzrůstající návštěvnost
a obrat tomu napovídá. Je vidět, že naše
filozofie - nabídka kvalitních potravin v
kvalitním prostředí – oslovuje stále více
zákazníků. A je potěšující zjištění, že éra
potravinových náhražek v nás nevymýtila vrozený cit pro kvalitu.
Přijďte nás navštívit i vy, jste srdečně
zváni. Najdete nás v RegioCentru Nový
pivovar, vstup naproti Zimnímu stadionu.
Otevírací doba
Po – Pá 7,30 – 18,00 hodin,
So 7,30 – 12,00 hodin.
Tel.: 494 943 510
www.regiopro.cz
Petr Burián
Divize maloobchodu REGIOPRO
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
když nám přípravy trochu komplikoval
nepříjemný studený vítr, tak celý tým
pracoval „jako jeden muž“. Díky všem,
kteří se na akci podíleli , za vstřícný přístup a enormní pracovní nasazení.
Ilona Špryňarová
manažer marketingu
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
XV. REPREZENTAČNÍ PLES
26. 1. 2008 v Kongresovém centru
ALDIS a.s. proběhl již 15. reprezentační
ples firmy CHOVSERVIS a.s., který se
velmi vydařil. Bohatá tombola, skvělá
hudba, dobré jídlo a pití, to vše a ještě
dobrá nálada bylo znakem letošního plesu. Velmi příjemné neformální setkání
přátel a kolegů.
-iš-
Poznamenejte si v kalendáři …
V pátek 20.6.2008 se uskuteční již pátý
ročník chovatelského dne – SYŘENOV
2008. Také pro letošní rok vám organizátoři akce připravují program, jehož hlavním bodem bude tradiční přehlídka skotu, výstava zemědělské techniky, strojů a
zemědělských služeb. V rámci prezentace
skupin krav vám předvedeme dcery býků
z připařovacích plánů let 2003-2005
zvířat. V malém „zookoutku“ budou k
vidění selata, ovce a kozy, králíci i drůbež.
Toto ocení zejména nejmladší návštěvníci.
Těšíme se na setkání s vámi!
obou hlavních dojených plemen. Vedle
krav soutěžících o titul „MISS“ budou k
vidění také ostatní druhy hospodářských
26.3.2008
4.4.2008
6. - 10.4.2008
16.4.2008
14.5.2008
24.5.2008
29.-31.5.08
30.5.2008
8.-13.6.2008
20.6.2008
26.6.2008
21.-22.6.2008
5.9.2008
19.-20.9.2008
2.-5.10.2008
9.10.2008
14.10.2008
21.10.2008
20.11.2008
21.11.2008
27.11.2008
28.11.2008
st
pá
ne-čt
st
st
so
čt-ne
pá
ne-pá
pá
čt
so-ne
pá
pá-so
čt-pá
čt
út
út
čt
pá
čt
pá
Pro ty starší a technicky zaměřenější bude
i letos k vidění bohatá expozice nejmodernější zemědělské techniky a strojů. Množstvím a sortimentem předváděné techniky
patří tato akce k největším výstavám celého
regionu. Chovatelské soutěže, kvalitní
občerstvení, kulturní vystoupení a bohatá
tombola jistě pobaví každého návštěvníka,
který na SYŘENOV 2008 opět zavítá.
Organizátoři akce – ZEOS LOMNICE a.s., CHOVSERVIS a.s., Sdružení
východočeských chovatelů hospodářských zvířat, Liberecký kraj – Regionální
agrární rada LK.
Ing. Jan Šollar
manažer šlechtění skotu
CHOVSERVIS a.s.
[email protected]
Ter
Seminář chov prasat Kostelec n.O.
Setkání zaměstnanců CHOVSERVIS a.s.
Výstava TECHAGRO Brno
Seminář chov prasat Dřevec
Seminář „Jarní Polná“
Dostih CHOVSERVIS a.s. Pardubice
CSI mezinárodní závody v Hradci Králové Malšovice
Chovatelský den Sběř - Agro Žlunice
Chovatelský zájezd do Francie
Chovatelský den Syřenov
Chovatelský den Kralovice
Výstava Pietrovice Polsko
Chovatelský den PRIM Chomutice
5.Královéhradecké krajské dožínky
Náš chov Lysá
Polná setkání chovatelů
Setkání chovatelů prasat s nabídkou plemenných kanců – Bouchalka
Setkání chovatelů prasat s nabídkou plemenných kanců - Smiřice
Setkání chovatelů okres Turnov - Jilemnice
Setkání chovatelů okres Jičín - Mlázovice
Setkání chovatelů okres Hradec Králové - Hvozdnice
Setkání chovatelů okres Náchod - Bonato
mín
ya
kcí
200
8
19