M742 Socioekonomické skóre domácnosti a

Transkript

M742
Socioekonomické skóre domácnosti
a ABCDE klasifikace 2013
Prosinec 2012
ELEKTRONICKÉ MĚŘENÍ SLEDOVANOSTI TELEVIZE METODOU TV METRŮ V ČR 2013-2017
M742 Socioekonomické skóre domácnosti a ABCDE klasifikace 2013
Obsah
1
Úvod ...................................................................................................................................... 3
2
Socioekonomické klasifikace ................................................................................................... 5
3
ABCDE klasifikace z roku 2005 ................................................................................................. 8
4
5
3.1
Definice ESOMAR verze ........................................................................................................................... 8
3.2
Odvození české národní verze ............................................................................................................... 11
3.3
Nedostatky ABCDE klasifikací z roku 2005 ............................................................................................. 12
Socioekonomické skóre a ABCDE klasifikace 2013 ..................................................................19
4.1
Obecné principy konstrukce klasifikace ................................................................................................. 19
4.2
Konstrukce socioekonomického skóre domácnosti ............................................................................... 20
4.3
Kategorizace skóre za účelem získání ABCDE klasifikace ....................................................................... 24
Vlastnosti socioekonomického skóre a ABCDE klasifikace 2013 ..............................................29
5.1
Vlastnosti socioekonomického skóre a nové ABCDE klasifikace............................................................ 29
5.2
Popisy jednotlivých ABCDE kategorií ..................................................................................................... 35
6
Budoucí aktualizace definice ABCDE klasifikace ......................................................................37
7
Pokyny pro práci se socioekonomickým skóre a ABCDE klasifikací 2013 ..................................38
8
Závěr .....................................................................................................................................40
Příloha 1 - Vzorový dotazník pro ABCDE klasifikaci 2013 ................................................................41
Příloha 2 - Výpočet ABCDE 2013 platný pro rok 2013 .....................................................................42
2
1 Úvod
Tento materiál popisuje konstrukci spolu souvisejících proměnných „Socioekonomické skóre domácnosti“ a
„ABCDE klasifikace 2013“ vyvinutých a navržených společností MEDIARESEARCH, a.s. (zde obsažená definice
proměnných je platná pro kalendářní rok 2013). Tyto proměnné budou od 1. 1. 2013 přidány mj. do výstupních
dat Projektu elektronického měření sledovanosti televize 2013-2017 realizovaného společností
MEDIARESEARCH, a.s. pro Asociaci televizních organizací (ATO).
Materiál je určen následujícím subjektům:
ATO jakožto přehledné shrnutí definice dvou nových proměnných, resp. jako doplnění metodické
dokumentace projektu PEM.
Ostatním subjektům na poli mediálních, lifestylových, spotřebitelských či jiných výzkumů, které by se
rozhodly tyto proměnné do dat svých výzkumů také zařadit.
Uživatelům či potenciálním uživatelům dat, ve kterých se tyto proměnné budou nacházet, aby jim
pomohl porozumět jejich podstatě a významu a umožnil jim s nimi efektivně pracovat.
Materiál je tedy veřejný, doporučený k šíření všem, kterých se toto téma týká nebo je zajímá.
V projektu PEM i v jiných výzkumech v ČR byly od roku 2006 do současnosti používány dvě verze ABCDE
klasifikace, vycházející z konceptu ESOMAR (19911, 1997). Motivací pro společnost MEDIARESEARCH přijít
s úplně novým vlastním konceptem socioekonomické ABCDE klasifikace byl fakt, že obě stávající klasifikace
trpěly několika nedostatky, navíc prohlubujícími se v čase. Proto jsme se rozhodli našim klientům nabídnout
náhradu za tyto stávající klasifikace – výsledkem jsou proměnné popisované v tomto materiálu.
Chtěli bychom poděkovat našim klientům sdruženým v ATO za podnětné diskuse a zpětnou vazbu k nové
ABCDE klasifikaci (jmenovitě pak společnosti Mindshare). Stejné díky patří i doc. Milanu Tučkovi ze SOÚ AV,
společnosti Median a organizaci ESOMAR.
Jsme přesvědčeni, že nová ABCDE klasifikace 2013 představuje výrazný kvalitativní posun oproti dnes
používaným klasifikacím a každému tedy doporučujeme přechod na novou klasifikaci. Kvality nové ABCDE
klasifikace jsme kdykoli připraveni vysvětlovat a obhájit.
V tomto materiálu samozřejmě není prostor pro detailní a úplné vysvětlení všech nevýhod stávajících
klasifikací a naopak kvalit ABCDE klasifikace nové. Pokusíme se o to alespoň velice stručně s tím, že zájemci
o vysvětlení se mohou obracet s konkrétními dotazy na naši společnost (kontakt na konci dokumentu).
Hlavním úkolem materiálu je popsat konstrukci nové ABCDE klasifikace 2013, počínaje vzorovým dotazníkem
pro získání potřebných informací o domácnosti, následujíce přesnými vzorci a parametry pro její odvození a
konče uživatelskou interpretací těchto proměnných a jistým rámcovým návodem na jejich používání.
1
Eurodemographics? Nearly there! Progress report of the ESOMAR working party on "Harmonization of demographics".
ESOMAR congress, Luxembourg, September 1991. http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_055_en.pdf
3
Veškeré numerické výsledky obsažené v tomto materiálu jako ilustrace vlastností nové ABCDE klasifikace jsou
založeny na datech Zaváděcího výzkumu 2012 (dále jen „ZV“), který je součástí projektu PEM na léta 20132017. Realizován byl v první polovině roku 2012 na 12 409 domácnostech reprezentujících celou populaci
domácností ČR. Děkujeme ATO za souhlas s použitím těchto dat v tomto veřejném materiálu.
Dokument je organizován následujícím způsobem:
Kapitola 2 obsahuje stručný úvod do tématu socioekonomických klasifikací, včetně letmého přehledu
v zahraničí používaných klasifikací.
Kapitola 3 popisuje stávající ABCDE klasifikace vycházejících z konceptu ESOMAR (1991, 1997) včetně
výčtu některých jejich nejpodstatnějších nedostatků.
Kapitola 4 obsahuje popis konstrukce definice socioekonomického skóre domácnosti a ABCDE
klasifikace 2013. Vzorový dotazník a přesný výpočet klasifikace včetně číselných parametrů jsou
umístěny do dvou příloh na konci tohoto dokumentu.
Kapitola 5 obsahuje numerické ilustrace vlastností obou nových proměnných na datech ZV 2012,
včetně slovního popisu jednotlivých ABCDE skupin.
Kapitola 6 popisuje systém budoucích aktualizací definice socioekonomického skóre a ABCDE
klasifikace 2013.
Kapitola 7 obsahuje pokyny a doporučení pro uživatele obou nových proměnných.
4
2 Socioekonomické klasifikace
Socioekonomická klasifikace je klasifikace domácností (méně často jednotlivců), která v obecné rovině
zařazuje domácnosti do určitých (hierarchických, ordinálních) kategorií na základě jejich ekonomického,
sociálního a vzdělanostního kapitálu. V dnešní sociologii neexistuje jednotná a finální definice termínu sociální
třída (včetně diskusí, zda a v jaké podobě sociální třídy v realitě existují) a stejně tak neexistuje univerzální
přístup k socioekonomické klasifikaci.
Ve světě se používá velké množství různých klasifikací, které nesou přívlastek „socioekonomická“, případně se
používají anglické pojmy jako Social class, Social grade, Social status, Socio-economic level apod. Mezi
sociology je populární např. EGP (Erikson, Goldthorpe, Portocarero)2, což je klasifikace povolání resp.
postavení v zaměstnání (podnikatel, manažer, profesionál, dělník atd.). Velice podobná je klasifikace
European Socio-economic Classification (ESeC)3 vytvořená na objednávku Evropské unie mezi léty 2004 a
2006. Dále např. spojitý index ISEI, který řadí povolání dle průměrného vzdělání a příjmů jejich nositelů (avšak
do klasifikace jako takové vstupuje následně pouze informace o povolání). Jmenovat můžeme např. KZAM,
českou adaptaci mezinárodní klasifikace povolání ISCO-08 (International Standard Classification
of Occupations)4. Ve Velké Británii je používána sociální klasifikace dle National Readership Survey se třídami
A, B, C1, C2, D a E, opět založena na informacích o polování respondenta5.
Žádná z výše zmíněných klasifikací však není podle našeho názoru vhodná pro použití v mediálním výzkumu a
plánování, protože všechny jsou založeny pouze na informaci o povolání a nezahrnují v sobě nijak další
podstatné informace jako je vzdělání či vybavenost domácnosti respondenta.
Klasifikace dle ESOMAR 1997 (dokument bohužel není k dispozici online), jejíž adaptací vznikly v ČR od roku
2006 používané dvě verze ABCDE klasifikace, již zahrnuje vzdělání hlavy a (v případě ekonomicky neaktivních
hlav) vybavenost domácnosti pro klasifikaci domácnosti, avšak její způsob konstrukce a z toho vyplývající
vlastnosti nejsou příliš šťastné (podrobnosti v kapitole 3).
Inspirativní je TGI Global SEL (Social-economic Levels)6, který agreguje více informací (vzdělání, mediálněspotřební chování a vybavenost) pomocí spojitého skóre, ze kterého jsou následně utvářeny kategorie
socioekonomické úrovně o velikostech 10 %, 20 %, 30 % a 40 % (princip pyramidy). Avšak pro všeobecné
používání v ČR je i tato klasifikace nevhodná, protože se především snaží o srovnatelnost napříč značně
odlišnými zeměmi (Brazílie, Čína, Německo apod.).
2
viz http://ess.nsd.uib.no/ess/doc/ess1_social_class.pdf
3
viz https://www.iser.essex.ac.uk/archives/esec
4
viz http://www.ilo.org/public/english/bureau/stat/isco/isco08/index.htm
5
viz http://www.nrs.co.uk/lifestyle.html
6
viz http://www.enlightenment-es.com/content/files/WHITE%20PAPER%20-%20GLOBAL%20SEL.PDF či
http://www.tgi.co.za/demo_sels.htm
5
Často diskutovanou je otázka mezinárodní srovnatelnosti socioekonomických klasifikací. Zde jsou problémem
výrazné rozdíly ve vzdělávacích systémech zemí (a z toho vyplývající problémy se začleněním informace
o vzdělání osob), rozdíly v socioekonomickém postavení profesí či rozdílná ekonomická úroveň, kulturní
zvyklosti apod., které činí obtížné definovat společný seznam předmětů vybavenosti pro odlišné země.
Co by obecně měla socioekonomická klasifikace vyjadřovat? V zásadě jde o jistý mix těchto aspektů (přičemž
tyto se vzájemně ovlivňují):
Čistý měsíční příjem (kupní síla)
Nejvyšší dokončené vzdělání (zastupuje socio-kulturní složku statusu)
Sociální postavení (student, pracující, nezaměstnaný, rodičovská dovolená, důchodce)
Postavení v zaměstnání (pozice v rámci manažerského žebříčku, počet podřízených atd.)
Úroveň kvalifikace potřebná pro vykonávané povolání, jeho společenská prestiž
Akumulované bohatství (vlastní byt či dům, chata/chalupa, auto, počítač atd.)
Vlastnictví/užívání výdobytků moderní doby: nové auto, internet, chytrý mobilní telefon,
LCD/LED/plazmová televize atd. (marketing se snaží zaměřit na early adopters, super consumers
apod.).
Socioekonomická klasifikace by rozhodně měla pozitivně korelovat se vším výše uvedeným. Jinou věcí je,
na základě kterých proměnných bude tato klasifikace přímo definována. Mohou existovat pádné důvody, proč
danou informaci nezahrnout přímo do definice klasifikace. Některé informace jsou obtížně dotazovatelné
(např. osobní míra kultivovanosti), jiné informace mají problém sdělovat respondenti (např. příjem). Vždy se
samozřejmě snažíme vycházet z toho, co již je obsaženo v dostupných datových balících a co příliš nezatíží
budoucí respondenty. Jako z těchto hledisek ideální proměnné se jeví být zejména:
Nejvyšší dokončené vzdělání
Sociální postavení (student, nezaměstnaný, v domácnosti, na rodičovské dovolené, nepracující
důchodce, zaměstnanec, OSVČ, podnikatel)
Postavení v zaměstnání (zaměstnanec bez podřízených, nižší vedoucí pracovník, vyšší vedoucí
pracovník, ředitel podniku apod.)
Vlastnictví vybraných předmětů dlouhodobé spotřeby: dům/byt, chata/chalupa, osobní automobil,
osobní počítač, připojení k internetu atd.
Existuje několik možností, na jaké úrovni socioekonomickou klasifikaci definovat a vyhodnocovat. V zásadě se
nabízí úroveň jednotlivců a úroveň domácností. V ČR je odjakživa zvykem pracovat v definici ABCDE
klasifikace s úrovní domácnosti. Toto je podpořeno tezí, že členové jedné domácnosti spolu beztak svoji
socioekonomickou úroveň sdílejí. Celá domácnost, stejně jako všichni její členové, tak je zařazena do stejné
ABCDE třídy.
6
Úloha definovat socioekonomickou (ABCDE) klasifikaci je v podstatě úlohou predikční. Každá domácnost má
svoji skutečnou socioekonomickou úroveň, kterou bychom mohli zjistit např. prostudováním profesních
životopisů všech jejích členů, výplatních pásek, výpisů z bankovních účtů, katastru nemovitostí, obchodního
rejstříku, inspekcí přímo v domácnosti a osobním rozhovorem se členy domácnosti. V praxi pak skutečnou
socioekonomickou úroveň domácnosti pouze predikujeme na základě relativně snadno zjistitelných
informací, jako je vzdělání a socioekonomické postavení hlavy domácnosti apod.
Protože onu skutečnou socioekonomickou úroveň nikdy nebudeme znát na žádném statisticky relevantním
vzorku domácností (tušíme jí např. o okruhu našich rodinných příslušníků a přátel), nemůžeme přímo
kvantifikovat přesnost predikce, které se volbou konkrétní definice ABCDE klasifikace dopouštíme. Stále však
existuje mnoho kritérií, na základě kterých lze kvalitu konkrétní ABCDE klasifikace posoudit:
Jasná, stručná a transparentní definice.
Definice využívá jen precizně uchopitelné a realisticky zjistitelné informace (tj. získání informací také
není příliš zdlouhavé či obtížné).
Rozumný počet kategorií, praktické rozložení domácností v rámci kategorií a jeho případný (ne)vývoj
v čase, míra a charakter (ne)migrací jedné domácnosti v rámci kategorií v čase.
Silná monotónní a "hladká" závislost s klíčovými dílčími ukazateli socioekonomické úrovně (např.
vzdělání hlavy, příjem domácnosti atd.).
"Informační eficience", tj. zda v sobě definice agreguje všechny informace o domácnosti, které máme
k dispozici.
7
3 ABCDE klasifikace z roku 2005
V této kapitole stručně popíšeme ABCDE klasifikace používané v ČR od roku 2006. Z podnětu ATO byla
na podzim roku 2004 ustavena komise zástupců především výzkumných a mediálních agentur, která se
zabývala sjednocením socioekonomické klasifikace ve výzkumech používaných k mediálnímu plánování (TVmetrový projekt, Media projekt a MML-TGI). V dubnu 2005 vydala tato pracovní skupina zprávu ABCDE
klasifikace - Návrh nového přístupu - Výstup komise o ABCDE klasifikaci.
Komise konstatovala, že ABCDE klasifikace používané do roku 2005 na českém mediálním trhu nedávají plně
srovnatelné výsledky a je proto žádoucí provést jejich harmonizaci. Komise navrhovala používat nově dvě
různé ABCDE klasifikace:
a. Klasifikace konstruovaná dle konceptu ESOMAR (1997).
b. Česká národní klasifikace, která kombinuje proměnnou dle bodu a. s příjmem domácnosti.
Doporučení komise byla následně schválena metodologickou komisí ATO a od ledna 2006 byla v projektu PEM
používána nová ABCDE klasifikace (resp. její dvě verze), stejně jako v ostatních významných mediálních
výzkumech (v současné době i v Radioprojektu a NetMonitoru).
3.1 Definice ESOMAR verze
„ESOMAR verze“ (ES verze) stávající ABCDE klasifikace (od roku 2006) je odlišně definována pro domácnosti
s ekonomicky aktivní hlavou (zaměstnanci, OSVČ, podnikatelé) a pro domácnosti s ekonomicky neaktivní
hlavou (studenti, osoby v domácnosti a na rodičovské dovolené, nezaměstnaní a nepracující důchodci).
Definice využívá následující proměnné:
Ekonomicky aktivní hlava:
o
Nejvyšší dokončené vzdělání hlavy
o
Postavení v zaměstnání a povolání hlavy domácnosti
Ekonomicky neaktivní hlava:
o
Nejvyšší dokončené vzdělání hlavy
o
Vlastnictví vyjmenovaných 10 předmětů
Za hlavu domácnosti je brána osoba přinášející do domácnosti největší příjem (tzv. Main Income Earner, MIE).
Nejprve se podívejme na nejvyšší dokončené vzdělání hlavy. ESOMAR definice pracuje s tzv. TEA (Terminal
Education Age), tedy věkem, kdy daná osoba ukončila svá soustavná studia. V ČR není používání TEA obvyklé a
bylo třeba kategorizaci TEA napojit na běžné stupně nejvyššího dokončeného vzdělání používané v ČR. To bylo
provedeno pomocí následující tabulky:
8
TEA dle ESOMAR
Nejvyšší dokončené vzdělání v ČR
21 let a více
17 – 20 let
15 – 16 let
14 let
13 let a méně
Vysokoškolské (nad úroveň bakalář)
Vyšší odborné (VOŠ), VŠ do bakaláře včetně
Střední s maturitou (i více SŠ), včetně nástavby
Střední bez maturity, vyučení
Základní a bez vzdělání
Druhou složkou definice ABCDE kategorie pro domácnosti s ekonomicky aktivní hlavou je její postavení
v zaměstnání. Kategorie jsou popsány v následující tabulce:
Skupina
PH1
PH2
PH3
PH4
PH5
PH6
PH7
PH8
PH9
PH10
PH11
PH12
PH13
PH14
PH15
PH16
Popis
Nejvyšší management, ředitelé a top manageři, s odpovědností za více jak 6 prac.
Profesionálové na živnostenský list, pracující samostatně (OSVČ)
Profesionálové v zaměstnaneckém poměru
Nejvyšší management, ředitelé a top manageři, s odpovědností za 5 a méně prac.
Střední a nižší management s odpovědností za 6 a více pracovníků
Střední a nižší management s odpovědností za 5 a méně pracovníků
Vlastník firmy (plně vlastní, spoluvlastník, partner), podnikatel, vlastník obchodu,
řemeslník atd. s 6 a více zaměstnanci
Zaměstnanci pracující zejména v kanceláři, kancelářské profese
Vlastník firmy (plně vlastní, spoluvlastník, partner), podnikatel, vlastník obchodu,
řemeslník atd. s 5 a méně zaměstnanci
Student
Zaměstnanci v nemanuálních profesích, v jejichž charakteru práce nepřevažují
kancelářské činnosti, ale cestování, služby, nabízení produktů apod.
Farmáři, rybáři
V domácnosti
Supervizoři, kvalifikovaní manuální pracovníci
Jiné (nekvalifikované) manuální profese
V důchodu, nepracuje z důvodu nemoci, nezaměstnaný (dlouhodobě, nebo krátkodobě)
Tyto kategorie jsou přesně převzaty z definice ESOMAR 1997. Jejich určení probíhá na základě sociálního
postavení a dále pro zaměstnance dle postavení v zaměstnání (podřízení) a kategorizace povolání (KZAM).
Výsledná ABCDE kategorie pro domácnosti s ekonomicky aktivní hlavou je získána zkombinováním obou
vstupů dle následující tabulky (převzato dle ESOMAR):
9
Vzdělání hlavy
VŠ magisterské a vyšší
VOŠ a VŠ bakaláři
Střední s maturitou
Povolání hlavy
4, 6, 7
12
8, 9
1, 2
3, 5
A
A
B
A
B
C1
B
C1
C2
C1
D
D
D
D
D
11, 14
15
C1
C1
D
C1
C2
D
C2
D
D
D
E1
E1
E3
E1
E2
E1
E2
E3
E3
B
V případě domácností s ekonomicky neaktivní hlavou (kategorie PH10, PH13 a PH16) je prvním vstupem opět
vzdělání hlavy domácnosti. Druhým vstupem je v tomto případě vlastnictví vybraných předmětů domácností.
Předmětů je celkem 10 a jde o upravený seznam dle ESOMAR (spolu s % domácností, které daný předmět
vlastní dle výsledků ZV 2012):
Předmět vybavenosti
Barevná TV
Mikrovlnná trouba
Počítač
Přístup na Internet
DVD nebo video
Elektrická vrtačka
Automobil mladší 10 let
Videokamera
Chata, chalupa
Domácí kino
% domácností
96.3%
84.9%
62.3%
59.6%
59.3%
56.9%
35.6%
18.9%
10.3%
9.9%
ESOMAR předmět
Barevná TV
Fritovací hrnec
Počítač
Fotoaparát
Videorekordér
2 a více automobilů
Videokamera
Druhý či letní domov
Radiobudík
Změna předmětů vybavenosti oproti ESOMAR byla motivovaná jednak vývojem v čase (ESOMAR seznam
definoval minimálně již v roce 19917) a jednak vzhledem k odlišné úrovni vybavenosti českých domácností
oproti západní Evropě.
Je určen počet z těchto předmětů, které domácnost vlastní, a ten spolu se vzděláním hlavy domácnosti určí její
ABCDE kategorii dle následující tabulky:
7
Eurodemographics? Nearly there! Progress report of the ESOMAR working party on "Harmonization of demographics".
ESOMAR congress, Luxembourg, September 1991. http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_055_en.pdf
10
Vzdělání hlavy
5+
VŠ magisterské a vyšší
VOŠ a VŠ bakaláři
Střední s maturitou
Počet vlastněných předmětů
4
3
2
1
0
A
A
B
A
B
C1
B
B
C1
C1
C2
E1
C1
C2
E1
D
D
E2
C1
D
C2
D
C2
D
E1
E2
E2
E2
E3
E3
3.2 Odvození české národní verze
Zavedení české národní (CZ) verze ABCDE klasifikace bylo motivováno snahou dosáhnout lepší diversifikace
příjmu domácnosti pomocí této klasifikace (ESOMAR verze diversifikuje příjem jen velice málo). Kvůli tomu
byla CZ verze ABCDE klasifikace definována pomocí ESOMAR verze a tzv. indexu životního minima. Ten se
spočte jako poměr celkového měsíčního čistého příjmu domácnosti a minimálních životních nákladů, které
jsou určeny jako
Minimální životní náklady v Kč = 2 785 x (počet osob v domácnosti) + 2 632
Tento vzorec odráží fakt, že životní minimum domácnosti roste s počtem jejích členů (o 2 785 Kč na osobu),
avšak ne přímo úměrně, ale existuje i jakýsi měsíční "paušál" na jednu domácnost (2 632 Kč). Tyto dvě
konstanty jsou jednou za rok upravovány na základě inflace (zde uvedené konkrétní číselné hodnoty jsou
stavem v roce 2012).
Pro každou z 8 tříd ES verze ABCDE klasifikace byly určeny 4 hranice pro index životního minima.
Při překročení nejvyšších z hranic je ES kategorie zlepšena o 2 stupně, při překročení druhé nejvyšší hranice,
avšak nikoli nejvyšší hranice, je ABCDE třída zlepšena jen o 1 stupeň. Podobně se provádí případné zhoršené
ABCDE třídy. Tam, kde již nelze ABCDE kategorie dále zlepšit/zhoršit, nejsou příslušné hranice indexu životního
minima definovány. Konkrétní hodnoty 4 hranic pro každou z 8 ABCDE kategorií (ES verze) shrnuje následující
tabulka:
ABCDE dle ESOMAR
Hranice indexu
životního minima
A
B
C1
C2
D
E1
E2
E3
-2
1.8
1.7
1.6
1.4
1.2
1
-------
přesun o
-1
1
2
---1.9
3.4
1.8
3.2
1.7
3
1.5
2.5
1.3
1.8
1.1
1.7
---1.6
2
------3.6
3.4
3.2
2.7
2
2
11
3.3 Nedostatky ABCDE klasifikací z roku 2005
Stávající ABCDE klasifikace (její ES i CZ verze) mají několik slabých míst, které nás vedli k tomu, nabídnout
našim klientům alternativu na kvalitativně vyšší úrovni. Následující výčet obsahuje nejzásadnější nedostatky
s jejich stručným vysvětlením (nejde nutně o řazení dle závažnosti).
Existence dvou verzí ABCDE klasifikací
Existence dvou verzí ABCDE klasifikací (ES a CZ) zvyšuje nepřehlednost, znevěrohodňuje relevanci obou
definic a zakládá riziko jejich záměny. Často při jejich použití není uváděno, o kterou z těchto verzí jde. Přitom
jak ukazuje následující graf, už jen rozložení (všech) domácností ČR po jednotlivých ABCDE třídách je mezi
oběma verzemi značně odlišné. Tedy pokud by omylem došlo ke srovnání výsledků získaných s použitím
různých verzí klasifikace, můžeme dojít k chybným závěrům.
% domácností v rámci tříd ABCDE
30%
ES verze
CZ verze
25%
26%
22%
21%
19%
20%
16% 16%
15%
13%
11%
10%
8%
8%
10%
9%
6%
5%
5%
6%
3%
0%
A
B
C1
C2
D
E1
E2
E3
Iluze možnosti mezinárodní srovnatelnosti
Existence dvou ABCDE klasifikací byla odůvodněna tím, že ES verze bude používána tam, kde bude třeba
srovnatelnosti s ostatními evropskými zeměmi, zatímco CZ verze bude použitelnější pro praktické používání.
Pravda je však taková, že v ČR používaná ABCDE (ES verze) nikdy nebyla srovnatelná s výsledky z jiných
evropských zemí (s výjimkou Slovenska) a to ze dvou hlavních důvodů:
1. Adaptace TEA na české nejvyšší dokončené vzdělání
2. Úprava seznamu předmětů vybavenosti
Z tabulky napojení kategorií TEA na nejvyšší dokončené vzdělání v ČR (viz odstavec 3.1) vidíme, že jednotlivé
kategorie TEA ve skutečnosti neodpovídají jim přiřazeným kategoriím nejvyššího dokončeného vzdělání.
Jako podstatné byl brán stejný počet kategorií na obou stranách a jejich monotónní napojení. Následující
12
tabulka ukazuje, jak by vypadalo správné zařazení českých stupňů nejvyššího dokončeného vzdělání
do jednotlivých kategorií TEA dle ESOMAR 1997:
Nejvyšší dokončené vzdělání
Přiřazená
kategorie TEA
Skutečná
kategorie TEA
Vysokoškolské (nad úroveň bakalář)
Vyšší odborné (VOŠ), VŠ do bakaláře včetně
Střední s maturitou (i více SŠ), včetně nástavby
21 let a více
17 – 20 let
15 – 16 let
14 let
13 let a méně
21 let a více
21 let a více
17 – 20 let
17 – 20 let
15 – 16 let
Vidíme, že došlo k posunu v průměru o více než jeden stupeň, což zcela změnilo strukturu populace českých
domácností z pohledu získané ES verze ABCDE klasifikace.
Problém je v tom, že kategorie TEA z roku 1997 jsou příliš koncentrovány k nízkým hodnotám (nižšímu
vzdělání), a nediversifikují tedy dobře současnou úroveň vzdělání v Evropě. Proto česká komise o ABCDE
klasifikaci v roce 2005 vědomě provedla napojení nejvyššího vzdělání a TEA sice fakticky nesprávně, ale
zachovala tak plnou informační hodnotu obsažené v údaji o vzdělání hlavy. Kdyby tato úprava provedena
nebyla, výsledná klasifikace by byla pro používání na domácím trhu a priori těžko obhajitelná. Obdobná
adaptace TEA kategorií dle ESOMAR byla provedena např. i v článku InSites Consulting (2007)8.
Druhým zdrojem nesrovnatelnosti je upravená sada předmětů vybavenosti. Např. změkčením podmínky
na automobilovou vybavenost ze dvou a více automobilů na automobil mladší 10 let se česká populace
„neprávem“ (ve smyslu srovnání se západní Evropou) posouvá směrem k lepším ABCDE třídám. Již sám
ESOMAR ve svém materiálu z roku 1997 si uvědomoval, že seznam předmětů vybavenosti bude třeba
v budoucnu aktualizovat. Avšak tato aktualizace nebyla již nikdy centrálně provedena a je pravděpodobné, že
si ji každá země používající tento koncept ABCDE klasifikace provedla podle svého (stejně jako v ČR v roce
2005), viz např. opět článek InSites Consulting (2007)9.
Domníváme se, že vzhledem k odlišnosti vzdělávacích systémů, odlišnostem ve struktuře a úrovni vybavenost
domácností evropských zemí a národním specifikám ohledně kódování povolání je vždy extrémně obtížné
dospět k mezinárodně srovnatelné socioekonomické situaci. Toto má šanci na úspěch pouze v mezinárodních
komparativních výzkumech, ve kterých je silný centrální tlak na metodickou jednotnost a porovnatelnost.
Zvýhodňování ekonomicky neaktivních hlav
Důsledkem odlišné definice ABCDE klasifikace pro domácnosti s ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní
hlavou (využívány z části jiné informace) je nesoulad v úrovni klasifikaci těchto dvou skupin domácností.
Konkrétně domácnostem ekonomicky neaktivních hlav je přiřazována neprávem lepší klasifikace, a to
především v případě ES verze (ovšem fakticky i u CZ verze, pokud zohledníme odlišnosti ve vzdělání,
8
viz http://www.insites.eu/media/3149/02%20method%20comparison.pdf
9
viz http://www.insites.eu/media/3149/02%20method%20comparison.pdf
13
vybavenosti a příjmu těchto dvou skupin domácnosti). Domácnosti s ekonomicky neaktivní hlavou mají
v průměru lepší ES klasifikaci a jen o málo horší CZ klasifikaci, přestože mají v průměru nižší vybavenost,
v průměru horší vzdělání a podstatně nižší index životního minima.
Následující tabulka ukazuje rozložení domácností v rámci ES ABCDE tříd (sloupcová %) pro jednotlivé kategorie
„socioekonomického statusu“ hlavy. V posledním řádku je pak obsažena průměrná hodnota klasifikace (A = 1,
E3 = 8) pro snazší porovnání jednotlivých sloupců.
ES verze ABCDE
A
B
C1
C2
D
E1
E2
E3
Průměr
Podnikatel s 6 a více
zaměstnanci
Podnikatel s 1-5
zaměstnanci
Podnikatel bez
zaměstnanců
Vrcholový manažer,
ředitel podniku
Vyšší vedoucí
pracovník (6 a více
podřízených)
Nižší vedoucí pracovník
(1-5 podřízených)
Zaměstnanec bez
podřízených
Nepracující důchodce
%
Student, v domácnosti,
na rodič. dovolené
Sloupcová
Nezaměstnaný
Socio-ekonomický status hlavy
6.5%
12.2%
5.6%
7.9%
12.8%
36.3%
66.0%
0.0%
0.0%
0.0%
11.8%
32.9%
11.2%
3.9%
13.7%
22.6%
2.1%
0.0%
0.0%
23.5%
19.9%
26.8%
21.7%
9.5%
15.4%
19.0%
12.8%
16.8%
33.0%
8.8%
11.4%
3.7%
16.3%
7.3%
21.5%
1.6%
0.0%
7.7%
7.2%
38.2%
18.7%
9.8%
8.2%
24.2%
19.8%
12.5%
12.8%
37.8%
40.2%
26.5%
13.8%
7.3%
16.7%
37.9%
14.2%
7.7%
2.1%
34.5%
19.6%
2.9%
7.3%
7.3%
13.4%
2.8%
0.9%
0.0%
0.0%
3.2%
0.0%
0.0%
10.6%
0.0%
6.9%
6.5%
1.7%
0.4%
4.3%
0.0%
0.0%
0.0%
4.48
3.17
4.48
4.93
3.77
2.56
2.19
4.99
4.46
3.76
ES verze klasifikuje nesmyslně vysoko domácnosti s hlavou, která je nezaměstnaná, student, v domácnosti
nebo na rodičovské dovolené nebo nepracující důchodce. Naopak nesmyslně nízko klasifikuje podnikatele s 5
a méně zaměstnanci a řadové zaměstnance. V tomto smyslu ES verze klasifikace naprosto selhává v základním
úkolu, kterým je ordinální segmentace domácností dle jejich socioekonomického statusu.
U CZ verze ABCDE je již situace lepší díky korekci na základě příjmu domácnosti. Avšak stále není situace
ideální. Může se paradoxně stát, že domácnost výrazně zlepší svoji ABCDE klasifikaci (u ES verze v extrémním
případě až o 5 tříd) jen díky tomu, že její hlava ztratí zaměstnání či odejde do důchodu!
Problematika měsíčního příjmu domácnosti
Je bez pochyb, že čistý měsíční příjem domácnosti (resp. vhodně přepočten dle velikosti domácnosti) je velice
vhodným ukazatelem socioekonomické úrovně domácnosti. Zásadním problémem u této proměnné je však
neochota respondentů tuto informaci výzkumným agenturám sdělovat. Tento byl konstatován již komisí
o ABCDE klasifikaci v roce 2005, stejně tak jako v mnoha zahraničních článcích na téma socioekonomické
klasifikace. Tato neochota navíc v čase roste a využití měsíčního příjmu domácnosti se tak stává čím dál tím
více problematické.
14
Pochopitelně i získaný údaj o příjmu domácnosti může být nevalidní, pokud domácnost záměrně uvádí
nepravdivý údaj (lze očekávat především u extrémně nízkých a extrémně vysokých příjmů) či jen není v danou
chvíli schopna přesně svůj měsíční příjem určit (z důvodu rozmanitosti zdrojů příjmu, jejich nestálosti v čase či
nízké ochoty či přímo schopnosti takový údaj poctivě vyčíslit).
Explicitní použití informace o příjmu domácnosti v CZ verzi ABCDE klasifikace ovšem vyžaduje tuto informaci
mít k dispozici. Buď je tedy třeba zvýšit tlak či motivaci respondentů s cílem získat od nich tuto pro ně citlivou
informaci, anebo rezignovat na možnost pracovat s touto klasifikací v konkrétním výzkumu. Dopočítávání
chybějících příjmů domácnosti z ostatních získaných informací snižuje srovnatelnost získané klasifikace mezi
výzkumy s odlišnými návratnostmi informace o příjmu a odlišnými způsoby jejího dopočtu.
Dalším problémem je, že mírně odlišné dotazové situace (např. dotazování přesného čísla vs. intervalu příjmu)
způsobí jisté rozdíly v dopadu příjmu domácností na strukturu vzorku z pohledu CZ verze ABCDE klasifikace.
Tím se pak opět narušuje přesná srovnatelnost CZ ABCDE napříč různými výzkumy v ČR. Při použití
intervalového dotazování a následném nahrazení intervalovými průměry se v zásadě zachová průměrná výše
dotázaného příjmu (oproti dotazování hodnot), avšak klesá variabilita získané informace. Vzhledem k tomu, že
migrace z ES verze do CZ verze je definována přesáhnutím příjmu domácnosti (resp. příjmového indexu)
určitou hranice, jsou tyto migrace na podobný pokles variability příjmů citlivé (míra migrací klesá).
Nepraktické velikosti jednotlivých tříd
Již jsme viděli (viz graf v úvodu odstavce 3.3), že procentuální zastoupení některých ABCDE kategorií se u obou
verzí klasifikace značně liší, především u tříd A, C2, E1 a E3. Pokud jde o tvar rozdělení, lze k němu mít
následující výhrady:
celkově nelogicky vypadající, neintuitivní a naprosto nezapamatovatelná rozdělení,
v případě CZ verze nelogicky větší třída A než B,
v případě CZ verze příliš malá třída E3 (a E2), v případě ES verze příliš velká třída E1.
V případě CZ verze příliš velké třídy C2 a D.
Velikosti tříd v ES a už vůbec ne v CZ verzi nevycházejí z nějaké sociologické teorie, reality ve společnosti nebo
za tím účelem provedených analýz dat. Jsou spíše nahodilým dílem rozhodnutí tvůrců ESOMAR klasifikace a
především její adaptace do podoby českých ES a CZ verzí.
Podle našeho názoru má smysl vhodnost % rozložení domácností po jednotlivých třídách posuzovat především
z praktického hlediska, tj. ptát se, zda dané rozložení % umožňuje definovat cílové skupiny (např. A+B, A+B+C
apod.) vhodných velikostí. V tomto smyslu mají obě stávající verze klasifikace nevýhodu v nadměrně
zastoupených kategoriích C1 až E1, které brání jemnějšímu členění ve středním pásmu klasifikace.
Jistým způsobem nelogické je i pojmenování jednotlivých tříd. Použití písmen A až E a dalšího dělení pomocí
arabských číslic evokuje 5 základních skupin, které se postupně dělí na 1, 1, 2, 1 a 3 podskupiny. Není jasné,
proč se skupina D dále nedělí, když nadskupina E se dělí rovnou na 3 podskupiny (které jsou extrémně malé).
15
Způsob definice klasifikací
Nevýhodou definice ABCDE klasifikace dle ESOMAR je celkové pojetí její konstrukce klasifikace pomocí 2D
křížících tabulek. Důsledkem je omezené množství informace, které je při konstrukci klasifikace využíváno
(vždy se kříží pouze dvě proměnné). Výsledkem je častá bimodalita či nemonotonie výsledné škály např.
v překřížení na vzdělání hlavy. V kombinaci se systematickým zvýhodňováním domácností s ekonomicky
neaktivní hlavou je valná většina numerických výsledků získaných s použitím stávajících ABCDE klasifikací
do jisté míry nelogická a paradoxní.
Následující tabulka např. ukazuje, že domácnosti s hlavou se základním vzděláním nejsou nikdy klasifikovány
do třídy E1, přestože většina z nich spadá do okolních tříd D a E2. Podobnou bimodalitu (i když ne v tak
extrémní podobě) zde pozorujeme v každé kategorii vzdělání hlavy.
Sloupcové
ES verze ABCDE
%
A
B
C1
C2
D
E1
E2
E3
Základní a
bez vzdělání
0.0%
0.0%
0.0%
0.0%
30.7%
0.0%
40.9%
28.4%
Vzdělání hlavy domácnosti
Střední bez
VŠ
Střední
VOŠ a VŠ
maturity,
magisterské
s maturitou
bakaláři
vyučení
a vyšší
0.0%
0.0%
10.8%
59.0%
0.0%
14.7%
38.5%
13.3%
13.5%
20.8%
10.1%
27.1%
15.3%
11.1%
40.3%
0.0%
3.6%
42.8%
0.3%
0.7%
58.3%
10.5%
0.0%
0.0%
3.7%
0.1%
0.0%
0.0%
5.7%
0.0%
0.0%
0.0%
Použití informace o povolání hlavy
V odstavci 3.1 si můžeme všimnout, že třídám „povolání hlavy“ (PH) 8, 9, 11 a 14 jsou přiřazovány naprosto
shodné ES ABCDE třídy. Toto zahrnuje mj. 75 % všech hlav-zaměstnanců bez podřízených; přesně všechny
zaměstnance bez podřízených kromě profesionálů a nekvalifikovaných manuálních pracovníků. Ve skutečnosti
význam informace o povolání hlavy (ve smyslu KZAM kódů povolání, nad rámec proměnných „sociální
postavení“ a „postavení v zaměstnání“) ve stávajících definicích ABCDE klasifikace je spíše marginální a bez
problémů by se bez ní obešly.
Používání této informace navíc s sebou přináší vysokou složitost definice spočívající v kategorizaci povolání,
která se musí stát její nedílnou součástí. Náročné je též standardizované kódování odpovědí respondentů.
Povolání, s nimi související pracovní pozice a jejich názvosloví se neustále vyvíjejí, což s sebou přináší nutnost
jednou za čas přehodnotit číselník a kategorizaci povolání. Na to pak musí reagovat i definice ABCDE
klasifikace, která takovou informaci používá.
16
V průběhu posledních desítek let význam povolání jako determinantu socioekonomické úrovně postupně
klesá z následujících důvodů:
Dochází častěji ke změně povolání během života člověka, tedy aktuální povolání není dokonalou
výpovědí o předchozí a budoucí pracovní kariéře jednotlivce.
Hranice mezi jednotlivými povoláními (např. vymezení hranice mezi „manuálním“ a „nemanuálním“)
se stírají. I do dříve méně nekvalifikovaných povolání proniká potřeba jisté kvalifikace (práce
s počítačem, jazykové znalosti, komunikační dovednosti, řidičský průkaz atd.).
Vazba konkrétního povolání na vystudovaný obor střední či vysoké školy klesá. Roste zastoupení ne
příliš klasicky oborově zakotvených povolání (manažer, obchodní zástupce, úředník, pracovník
klientského servisu apod.).
Klesá standardizace povolání. Roste míra diversifikace produktivity a finančního ohodnocení osob
s nominálně stejným povoláním (z důvodu různých pracovních zkušeností a pracovního výkonu, oboru
působení firmy, regionu apod.).
Existují socioekonomické klasifikace, které ve své definici povolání hlavy ani respondenta vůbec neobsahují,
např. již zmíněné TGI Global SEL (viz kapitola 2). S významnějším vlivem povolání hlavy domácnosti
(či jednotlivce) v definici socioekonomické klasifikace se setkáváme častěji v sociologicko-akademických
klasifikacích jako je EGP či ESeC, než v komerčně používaných klasifikacích.
Zastaralá sada předmětů vybavenosti
Seznam předmětů vybavenosti používaný v současné definici ABCDE klasifikace byl vytvořen již v roce 2005
(a šlo o modifikaci seznamu dle ESOMAR z roku 1991). To se projevuje na jeho současné nižší aktuálnosti
ve smyslu diversifikaci socioekonomického statusu domácností.
Navíc předmětů je používáno příliš mnoho (10), což zbytečně komplikuje dotazování respondentů. Přitom
využití informace o vlastnictví těchto předmětů je velice nedokonalé:
Informace je využívána jen pro domácnosti s ekonomicky neaktivní hlavou.
Každý předmět vybavenosti je počítán se stejnou vahou, přestože některé (auto mladší 10 let) mají
evidentně větší "váhu" než jiné předměty.
Je používána kategorizace 0, 1, 2, 3, 4 a 5 a více předmětů, která nedostatečně diversifikuje více
vybavené domácnosti (kterých v čase přibývá). Již přibližně 40 % domácností s ekonomicky neaktivní
hlavou spadá do kategorie 5+.
Příklady nevhodných předmětů vybavenosti:
Barevná TV - má v současné době 96 % domácností. Navíc domácnosti bez televizoru jsou typicky jednočlenné
pražské domácnosti vysokoškoláků, takže zbytkový diversifikační efekt směrem k socioekonomické úrovni
domácnosti je sporný.
17
Počítač a připojení na internet – tyto předměty jsou dnes velice silně korelovány (je velice málo domácností
s počítačem, ale bez internetu či opačně). Je tedy nadbytečné uvažovat oba tyto předměty – stačilo by
pracovat jen s připojením na internet a dát mu dvojnásobnou váhu.
Video/DVD přehrávač – již jde o předměty, které jsou na ústupu jak z hlediska % domácností, které deklarují
jejich vlastnictví, tak z pohledu jejich využívání. Již nepřinášejí diversifikaci socioekonomické úrovně
domácností.
Existují naopak předměty vybavenosti, o které by bylo možné naopak sadu předmětů využívaných v definici
ABCDE klasifikace rozšířit: vlastní dům či byt, počet obývaných místností, myčka nádob či digitální fotoaparát.
18
4 Socioekonomické skóre a ABCDE klasifikace 2013
4.1 Obecné principy konstrukce klasifikace
Současné klasifikace vychází ze standardu ESOMAR z roku 1997 (resp. 1991), který podle našich zjištění není
v Evropě ve větší míře používán. Organizace ESOMAR se touto tématikou dále nezabývá, neprovádí
aktualizaci své definice ABCDE klasifikace a ani to v budoucnosti neplánuje.
Žádná z mezinárodních či v jiných zemích používaných socioekonomických klasifikací, se kterými jsme se
setkali, není plně vhodná pro použití na českém trhu. Každopádně těchto klasifikací existuje nepřeberné
množství (a neustále vznikají nové varianty) a rozhodně neexistuje žádná, která by byla dominantněji
používána. Navíc je zcela běžné, že v jednotlivých zemích (v Evropě i mimo ni) existující národní
socioekonomické klasifikace, konstruované specifickým způsobem (např. Indie či Velká Británie).
Proto jsme se rozhodli se při návrhu nové ABCDE klasifikace vhodné pro současnou ČR nevázat žádným
konkrétním již existujícím konceptem socioekonomické klasifikace. Naopak jsme přišli s konceptem vlastním,
který podle našeho nejlepšího přesvědčení naplní očekávání uživatelů ABCDE klasifikace na českém trhu.
Z existujících klasifikací má náš návrh koncepčně nejblíže k TGI Global SEL, avšak v mnoha významných
ohledech se i od něj liší.
Při návrhu nové ABCDE klasifikace jsme vycházeli z následujících obecných principů:
I nová ABCDE klasifikace bude nadále definována na úrovni domácnosti, tj. všichni členové
domácnosti ji budou sdílet.
Bude definována pouze jedna ABCDE klasifikace.
Nová ABCDE klasifikace bude definována jednotně pro domácnosti s ekonomicky aktivní i ekonomicky
neaktivní hlavou.
Dojde ke zjednodušení dotazové situace potřebné k získání dat k výpočtu klasifikace.
V definici budou pouze minimálně používány informace, které nejsou již v současné době pro určení
ABCDE klasifikace používány.
V definici nové ABCDE klasifikace nebude používán měsíční příjem domácnosti, avšak diversifikace
příjmu domácnosti nebude horší než u stávající CZ verze klasifikace.
V definici nové ABCDE klasifikace nebude používáno povolání hlavy domácnosti.
Definice ABCDE klasifikace bude jednodušší a transparentnější.
Základem nové ABCDE klasifikace bude spojité socioekonomické skóre domácnosti shrnujícího
v maximální jemnosti všechny dostupné informace. S tímto skóre budou moci uživatelé dat pracovat
dle uvážení.
Kategorizací socioekonomického skóre vzniká ABCDE klasifikace, skládající se opět z 8 kategorií
značených velkými písmeny A, B, C, D a E a arabskými číslicemi.
19
Zastoupení 8 ABCDE tříd v populaci domácností ČR bude rovnoměrné, čímž dochází k maximalizaci
diversifikace populace a je zajištěna co nevětší flexibilita a transparentnost v práci s takovou klasifikací.
Hranice skóre definující kategorie ABCDE klasifikace budou každý rok kalibrovány (vždy na následující
kalendářní rok) tak, aby rozložení domácností v populaci ČR v jednotlivých kategoriích bylo stále
rovnoměrné.
Definice socioekonomického skóre bude aktualizována na základě nejnovějších dostupných dat
o české populaci (nejméně jednou za 5 let, nejčastěji každý rok).
Tyto principy jsou reakcí na rozpoznané problémy současných ABCDE klasifikací, na konzultace s jejími
uživateli, rešerši dostupných zdrojů na téma socioekonomických klasifikací a na výsledky hloubkových
statistických analýz, které jsme na toto téma zpracovali.
4.2 Konstrukce socioekonomického skóre domácnosti
Jak již bylo řečeno, základem nové ABCDE klasifikace bude tzv. socioekonomické skóre domácnosti. Půjde
o agregaci vstupních informací o domácnosti do podoby spojitého skóre (indexu), které bude vyjadřovat
očekávanou (na základě zmíněných vstupních informací o domácnosti) úroveň příjmu domácnosti (ve vztahu
k její velikosti).
Postup odvození socioekonomického skóre domácnosti byl následující. Jako datový základ posloužil vzorek
domácností ZV 2012 s uvedeným příjmem domácnosti (7 030 domácností). Ke každé domácnosti byly
k dispozici veškeré sociodemografické údaje o jejích členech jakožto i údaje o domácnosti jako celku.
Typický příjem a příjmový index domácnosti
Dále byl spočten příjmový index každé domácnosti jako podíl jejího čistého měsíčního příjmu a tzv. typického
příjmu domácnosti určeného v závislosti na velikosti a složení domácnosti:
Typický příjem = 8 000 + 8 100 x dospělí + 6 100 x (děti 0-18 let)
kde „dospělí“ je počet osob ve věku 19 let a starších v domácnosti a „děti 0-18 let“ je počet dětí ve věku
0 až 18 let (včetně). Jak bude patrné z dalšího popisu konstrukce socioekonomického skóre a ABCDE
klasifikace, na absolutní výši číselných parametrů tohoto vzorce (8 000, 8 100 a 6 100 Kč) nezáleží. Na čem
pouze záleží, jsou poměry mezi těmito hodnotami. Zde jsme inspiraci hledali jak v současných minimálních
životních nákladech používaných pro odvození CZ verze ABCDE klasifikace, tak v definici životního minima
používanou v české sociální legislativě10. „Paušál“ 8 000 Kč na domácnost bez ohledu na počet členů je částka
typicky utrácená za bydlení a náklady spojené s chodem domácnosti, které jsou fixní – nezávislé na počtu
členů.
10
viz http://www.mpsv.cz/cs/11852
20
Typický příjem slouží k určení „příjmového indexu“ domácnosti:
Příjmový index = příjem domácnosti / typický příjem domácnosti
Ten značí, kolikrát je domácnost bohatší než odpovídá typickému příjmu domácnosti dané velikosti a složení.
Na vzorku 7 030 domácností s uvedeným příjmem v datech ZV 2012 má tento příjmový index průměr 0.9911,
minimum 0.14 a maximum 4.94. Rozdělení jeho hodnot je zvonovité s těžším (delším) pravým chvostem.
Tato proměnná (příjmový index) by sama o sobě mohla plnit roli socioekonomického skóre (a po kategorizaci i
ABCDE klasifikace), ovšem tomu brání následující:
Příjem domácnosti není vždy znám (non-response)
Není cílem založit socioekonomický status domácnosti pouze na měsíčním příjmu domácnosti. Cílem je
zohlednit i další informace o domácnosti, které jsou navíc snadněji a věrohodněji zjistitelné, jako je
např. vzdělání hlavy domácnosti.
Konstrukce socioekonomického skóre
Řešením je sestrojit regresní model, který pomocí charakteristik přípustných jakožto vstupy
socioekonomického skóre (ABCDE klasifikace) bude vysvětlovat proměnnou příjmový index. Predikce
(vypočtená hodnota) z této regrese pak bude získaným socioekonomickým skóre.
Na vzorku domácností ZV 2012 s uvedeným příjmem (7 030 domácností) tedy byly konstruovány lineární
regresní modely predikující příjmový index domácnosti na základě jejích charakteristik. Po mnoha
experimentech a pečlivém zvažování byl vybrán finální regresní model, přičemž zohledněna byla především
statistická významnost proměnných v modelu a socioekonomická interpretace odhadnutých efektů.
Výsledná regresní predikční formule byla napočtena na vzorku všech domácností ZV 2012 a multiplikativně
znormalizována tak, aby průměr na tomto vzorku byl přesně roven 1. Takto získaná hodnota je kýžené
„Socioekonomické skóre domácnosti“. Jeho význam je, kolikrát očekáváme (na základě vstupů skóre), že je
domácnost bohatší než odpovídá typickému příjmu takto veliké domácnosti. Průměrná hodnota 1 značí
domácnost průměrně situovanou. Hodnota 2 značí domácnost, u které očekáváme 2 x vyšší měsíční příjem,
než odpovídá její velikosti apod.
21
Zde je histogram hodnot socioekonomického skóre domácností (data ZV 2012):
Vidíme, že rozdělení skóre je opět zvonovité s delším pravým chvostem, podobně jako u jím predikované
veličiny (příjmový index).
Socioekonomické skóre ve své definici nezahrnuje příjem domácnosti, i když je konstruováno tak, aby co
nejlépe predikovalo příjmový index domácnosti. Výsledkem je tak skóre, které dobře diversifikuje (koreluje s)
jak jednotlivé sociodemografické charakteristiky domácnosti (vzdělání hlavy, sociální postavení hlavy,
postavení v zaměstnání hlavy, vybavenost domácnosti), které přímo vstupují do jeho definice, tak příjmový
index, který je použit pro vytvoření definice skóre pomocí regresního modelu.
Proměnné vstupující do výpočtu socioekonomického skóre
Klíčový byl výběr informací, které vstupují do socioekonomického skóre domácnosti. Snažili jsme se
maximálně vycházet z informační báze stávající definice ABCDE klasifikace. Dále bylo snahou zjednodušit
dotazovou situaci potřebnou pro získání informací, které by do skóre vstupovaly. A to jak snížením celkového
počtu informací, tak eliminací těch nejsložitějších na dotazování (povolání hlavy). Samozřejmě rozhodující byla
statistická významnost proměnných v regresním modelu.
Sociální postavení hlavy (student, osoba v domácnosti, na rodičovské dovolené, nezaměstnaný, nepracující
důchodce, zaměstnanec, podnikatel bez zaměstnanců, podnikatel se zaměstnanci), postavení v zaměstnání
hlavy (zaměstnanec bez podřízených, nižší vedoucí pracovník, vyšší vedoucí pracovník a vyšší, vrcholový
management / ředitel podniku) a vzdělání hlavy (základní, vyučen, střední s maturitou, VOŠ a bakaláři,
VŠ magisterské a vyšší) jsou klíčové proměnné, které jsou používány v současné i nové ABCDE klasifikaci.
22
Velikost domácnosti (již nyní používáno v CZ verzi ABCDE klasifikace): např. jednočlenné domácnosti mají
o něco nižší socioekonomický status než domácnosti dvoučlenné díky tomu, že v jednočlenných leží náklady
na bydlení na bedrech jediného člena domácnosti.
Počet všech ekonomicky aktivních členů v domácnosti: tato proměnná nyní není v definici ABCDE klasifikaci
obsažena, avšak její informační hodnota je značná a dotázání této informace není příliš složité. Platí, že čím
větší je % ekonomicky aktivních osob v domácnosti, tím vyšší je příjem a tím socioekonomický status
domácnosti.
Druhou novinkou je proměnná počet osob ve věku 0-18 let (včetně) v domácnosti. V rámci ekonomicky
neaktivních osob jsou děti do 18 let zdrojem menšího měsíčního příjmu než ostatní skupiny ekonomicky
neaktivních (nezaměstnaní, rodičovská dovolená, důchodci). Na druhou stranu je v definici typického příjmu
započítávána za osoby do 18 let pouze cca 3/4 částky ve srovnání s osobami 19+.
Třetí novinkou je využití informace o kraji, ve kterém domácnosti bydlí. Např. domácnosti v Praze mají
prokazatelně o poznání vyšší příjmy i výdaje než ve zbytku ČR. Navíc jejich možnost využití různých služeb
(nákupy, divadla, koncerty apod.) je vyšší než mimo Prahu. Nakonec bydlení v hlavním městě představuje
samo o sobě jistý příspěvek do sociálního statusu domácnosti. Proměnná kraj je použita v celé šíři skrze
proměnnou „průměrná mzda v kraji“ (nejvyšší právě v Praze).
Ze současných 10 předmětů vybavenosti ponecháváme pouze 5 (chata/chalupa, auto mladší 10 let, internet,
mikrovlnná trouba, elektrická vrtačka). Ostatní předměty jsou již zastaralé a nemají již významný vztah
k socioekonomickému statusu domácností. Cíleně jsme se v tuto chvíli omezili na předměty vybavenosti, které
jsou již dnes v definici ABCDE klasifikace využívány.
Výsledná regresní funkce socioekonomického skóre
Přesný postup výpočtu socioekonomického skóre s konkrétními číselnými parametry platnými pro kalendářní
rok 2013 je obsažen v příloze 2 tohoto dokumentu. Tvar regresní predikční funkce, resp. jednotlivé její části, se
empiricky ukázaly být jako optimální způsob zkombinování vstupní informace. Navíc většinou existuje
socioekonomická interpretace zvoleného tvaru závislosti. Např. časté dělení typickým příjmem v predikční
formuli odpovídá dělení touto proměnnou v definici příjmového indexu, který se snažíme predikovat. Vyšší vliv
vzdělání hlavy na příjem domácnosti v případě většího počtu ekonomicky aktivních osob je dán tím, že
především skrze ekonomickou aktivitu je vzdělání převáděno ve vyšší příjem domácnosti (a vzdělání hlavy
domácnosti pozitivně koreluje se vzděláním ostatních členů domácnosti).
Konkrétní hodnoty číselných parametrů byly odhadnuty na vzorku 7 030 domácností ZV 2012 s uvedeným
příjmem, který byl převážen na celou populaci. K odhadu byla použita vážená metoda nejmenších čtverců
(WLS). Všechny proměnné v regresním modelu byly vysoce statisticky významné. Koeficient determinace R2
modelu vyšel 57.1 %, což odpovídá (Pearsonově) korelaci mezi socioekonomickým skóre domácnosti a
příjmovým indexem domácnosti na úrovni 0.755, což je velice uspokojivá hodnota. Lze navíc očekávat, že
korelace se skutečným (nikoli deklarovaným) příjmem domácnosti bude ještě o něco málo silnější.
23
4.3 Kategorizace skóre za účelem získání ABCDE klasifikace
ABCDE klasifikace 2013 je definována jako kategorizace socioekonomického skóre domácností. Je tedy třeba
rozhodnout o hodnotách mezí pro toto skóre. To přímo ovlivňuje procentuální rozložení českých domácností
po jednotlivých ABCDE kategoriích.
Neexistence tradičně pojímaných sociálních tříd
Předpoklad, že dnešní česká společnost se skládá z jasně definovaných sociálních tříd, které jsou vnitřně
homogenními a vzájemně odlišnými shluky domácností, které v rámci jedné třídy sdílejí stejný socioekonomický status, životní styl apod., je podle našeho názoru mylný. Společnost je mnohotvárná,
mnohorozměrná a její jednotlivé „vrstvy“ zcela plynule přecházejí jedna ve druhou.
O neexistenci takovýchto shluků („sociálních tříd“) nás přesvědčily jak samotné analýzy dat spojené
s konstrukcí socioekonomického skóre (studium rozdělení relevantních proměnných a jejich křížení, shluková
analýza nad těmito proměnnými apod.), tak jiné poznatky a úvahy o struktuře české společnosti podložené
naší dlouholetou prací s výzkumnými daty (např. z Výzkumu životního stylu LSS). Dále ani v odborných
publikacích ať už na téma socioekonomických klasifikací či na téma sociální stratifikace jsme nenalezly žádné
přesvědčivé argumenty ve prospěch existence takto chápaných sociálních tříd.
Je naopak dobře známo (podpořeno empirickými daty i teorií), že rozdělení bohatství ve společnosti (např.
mezd) má tvar přibližně log-normálního rozdělení, tj. spojitého unimodálního zvonovitého rozdělení s těžším
pravým chvostem. V tomto rozdělení nejsou žádné předěly (mezery), které by naznačovaly přirozenou
existenci hranic mezi sociálními třídami. Toto můžeme pozorovat i na histogramu socioekonomického skóre
domácností, viz odstavec 4.2.
Potřeba pracovat s kategoriální socioekonomickou klasifikací je ale přirozená, stejně jako se běžně pracuje
s kategoriemi příjmu domácnosti, věkovými kategoriemi apod. Avšak jde o ex-post provedenou kategorizaci
spojité sociální reality, pouze jako nástroj pro pohodlnější práci s daty.
Návrh rovnoměrného rozdělení domácností po ABCDE kategoriích
Pokud by sociální třídy (vnitřně homogenními a vzájemně odlišné shluky domácností) existovaly, pak by se
nabízelo provést kategorizaci na ABCDE klasifikaci v souladu s těmito třídami, tj. vést meze intervalů pro skóre
právě zmíněnými „mezerami“ v jeho rozdělení. V situaci, kdy takto chápané sociální třídy neexistují, je však
volba hranic pro skóre a tedy velikosti vzniklých ABCDE kategorií věcí rozhodnutí tvůrců či uživatelů takové
klasifikace.
V situaci, kdy tedy není smyslem konstrukce ABCDE klasifikace v jejím kategorizačním provedení dosáhnout
zjištění, jak velké jsou jednotlivé kategorie této proměnné v populaci, je pak podle našeho názoru vhodné
přistoupit k rozdělení domácností do jednotlivých skupin pragmaticky s ohledem na transparentnost a
praktičnost takto vytvořené proměnné. Z tohoto hlediska bylo z uvažovaných variant zvoleno rozdělení
domácností do zvoleného počtu stejně velkých kategorií. Protože uvažujeme konkrétně o 8 ABCDE kategoriích,
vznikly tyto jako oktily socioekonomického skóre.
24
Rovnoměrné rozdělení domácností do ABCDE kategorií má následující příznivé vlastnosti:
Zachovává maximum ordinální informační hodnoty socioekonomického skóre (kategorizace skóre
do oktilů má se samotným spojitým skóre maximální možnou Spearmanovu pořadovou korelaci
ze všech možných kategorizací).
Maximalizuje flexibilitu v tvorbě ABCDE vrstev (AB, ABC, DE apod.) s požadovaným zastoupením
v populaci domácností.
Je maximálně transparentní a zapamatovatelné.
Stanovení hranic oktilů je třeba provést na nějakém reprezentativním vzorku domácností ČR. Data
Zaváděcího výzkumu 2012 provedeného v rámci projektu PEM 2013-2017 tento požadavek splňují. Hranice
pro skóre tedy byly kalibrovány na vzorku všech domácností ZV 2012 (12 049 domácností), přičemž tento
vzorek byl převážen na strukturu české populace projektovanou na roku 2013. Zde již na rozdíl od vývoje
regresního modelu pro konstrukci skóre jako takového nepotřebujeme mít k dispozici údaj o příjmu
domácnosti.
Přestože použitý způsob tvorby nové ABCDE klasifikace rozděluje populaci domácností do stejně velkých
skupin, v konkrétních datech dojde z různých důvodů k rozdílům v zastoupení ABCDE kategorií (nejčastěji kvůli
práci s jinou populací než všemi domácnostmi ČR). Podrobnosti v kapitole 7.
Konkrétní číselné meze pro socioekonomické skóre jsou obsaženy v příloze 2 tohoto dokumentu.
Pojmenování nových ABCDE kategorií
Pro volbu názvů A, B, C1, C2, C3, D1, D2 a E pro kategorie nové ABCDE klasifikace 2013 existuje několik
důvodů:
Nové popisky lépe odpovídají principu číselného dělení vyšších nadskupin označených písmeny A, B, C,
D a E. Tyto nadskupiny by se nově dělily na 1, 1, 3, 2 a 1 třídy, což odpovídá gaussovskému pojetí
velikosti nadskupin (prostřední nadskupiny C a D jsou největší).
Z číselníku hodnot této nové ABCDE klasifikace bude ihned patrné, že se nejedná o žádnou ze dvou
existujících definic ABCDE klasifikace.
Nové popisky, co se týče zastoupení písmenných nadskupin A, B, C, D a E, přibližně odpovídají
stávajícím písmenným nadskupinám v CZ národní verzi ABCDE klasifikace, viz následující grafy.
V prvním řádku následujících grafů je znázorněno rozdělení stávající CZ verze ABCDE klasifikace a nové ABCDE
klasifikace 2013 přes jejich detailních 8 kategorií (přičemž kategorie jsou u obou klasifikací pojmenované
odlišně). Ve druhém řádku pak je provedena agregace na 5 nadskupin A, B, C, D a E, již shodně pro obě dvě
klasifikace.
25
Vidíme, že nová ABCDE klasifikace 2013 řeší hned několik neduhů % rozložení ve stávající CZ verze ABCDE:
Nelogicky větší skupina A než B u stávající CZ verze. Nově jsou obě stejně velké.
Odpadá zbytečně detailní členění nadskupiny „E“ kategorie E1, E2 a E3.
Příliš velké kategorie C2 a D se rozdělily díky tomu, že D se nově dělí na D1 a D2 a nadskupina „C“ se
nově dělí na 3 místo 2 kategorií.
Přitom z pohledu 5 nadskupin A, B, C, D a E se ovšem nic zásadního nemění, velikosti skupin zůstávají
prakticky totožné (největší je rozdíl 6 % u kategorie E, ostatní rozdíly jsou do 3 %). Tedy fakticky nejde
o významnou změnu velikosti ABCDE kategorií, jen ke změně ABCDE škály pomocí jiných počtů číselných dělení
písmenných nadskupin.
ABCDE klasifikace 2013 na individuálních cílových skupinách
Přesto, že socioekonomické skóre a tím i ABCDE klasifikace 2013 jsou definovány na úrovni domácností,
přiřazením těchto domácnostních proměnných všem členům domácnosti je možné s nimi pracovat i na vzorku
jednotlivců.
26
Podívejme se, jaké rozdělení na jednotlivcích 15+ implikuje rovnoměrné rozdělení ABCDE kategorií
na domácnostech:
ABCDE klasifikace 2013 (% osob 15+)
18%
16%
14%
14.1%
14.9%
14.5%
13.5%
12.5%
13.2%
12%
9.4%
10%
8.0%
8%
6%
4%
2%
0%
A - nejvyšší
B
C1
C2
C3
D1
D2 E - nejnižší
Z grafu je viditelný fakt, že rovnoměrné rozdělení provedené na úrovni domácností vytváří na „základní cílové
skupině“ 15+ mírně „vypouklý“ tvar. To je způsobeno odlišnou průměrnou velikostí (počet osob 15+)
domácností v jednotlivých ABCDE kategoriích. Kategorie B až D1 obsahují v průměru o něco málo početnější
domácnosti, naopak kategorie D2 a E méně početné. Průměrná velikost domácností v krajních kategoriích je
nižší, protože:
V případě kategorie A jde častěji o jedno či dvoučlenné domácnosti ekonomicky aktivních, vysoce
vzdělaných osob.
V případě kategorií D2 a E jde častěji o jedno či dvoučlenné domácnosti málo vzdělaných nepracujících
důchodců.
Obecněji, početnější domácnosti v sobě průměrují socioekonomický příspěvek více jednotlivců a tím se
častěji pasují do středu ABCDE škály. Nejmarkantnější je tento efekt u proměnné „počet ekonomicky
aktivních osob“ vztažené k celkovému počtu osob, kde u jednočlenných a dvoučlenných domácností
převládají domácnosti složené výhradně z ekonomicky aktivních či ekonomicky neaktivních osob,
zatímco u vícečetných domácností převládají domácnosti z pohledu ekonomické aktivity smíšené.
Stabilita velikosti ABCDE kategorií v čase
Rozložení domácnosti v rámci jednotlivých tříd CZ verze ESOMAR ABCDE klasifikace se v čase mění (směrem
k vyšším třídám) především díky růstu reálných mezd (a taky díky rostoucí vzdělanosti a vybavenosti). To sice
na první pohled může vypadat rozumně, ovšem z pohledu praktického (pro ten účel, na který se ABCDE
klasifikace především používají) je podle nás lepší, kdyby se rozložení domácností po jednotlivých ABCDE
kategoriích neměnilo.
27
Je spíše praktické, aby třída A představovala v čase pevně dané procento nejvýše socioekonomicky
postavených domácností, než aby byla definována absolutním stavem vzdělanosti, ekonomické aktivity,
vybavenosti či příjmu (po očištění o inflaci). Jakýkoli aspekt socioekonomického postavení (maturita, vlastnictví
počítače, plat 20 tis. měsíčně apod.) postupem času devalvuje s tím, jak jeho výskyt ve společnosti během let
roste. To, co dříve signalizovalo vyšší socioekonomické postavení, dnes signalizuje postavení průměrné apod.
Fixace velikostí ABCDE kategorií je dosaženo každoroční kalibrací mezí pro socioekonomické skóre tak, aby
tyto odrážely meziroční změny ve struktuře české populace (dle výsledků ČSÚ) a stále produkovaly přesné
oktily. Proto na každý kalendářní rok budou zveřejněny nové meze definující ABCDE kategorie.
Podobně jako např. TGI Global SEL tedy takto každoročně kalibrovaná ABCDE klasifikace 2013 neposkytuje
informaci o vývoji socioekonomické úrovně společnosti v čase. Domníváme se, že pro ilustraci vývoje
socioekonomické úrovně populace ČR existují daleko vhodnější (lépe vypovídající a srozumitelnější) časové
řady: vývoj reálné průměrné mzdy, vývoj zastoupení vzdělanostních kategorií či časová řada vlastnictví
vybraného předmětu vybavenosti (např. internet v domácnosti).
Primárním cílem ABCDE klasifikace je diversifikace průřezu populace v daném okamžiku. Snaha o zachycení
časových trendů v ABCDE klasifikaci by přinesla více problémů než užitku: ne příliš působivé a špatně
interpretované výsledky ohledně vývoje v čase za cenu ztráty principu fixně proporcionální segmentace
společnosti, zásadní obtíže při aktualizaci předmětů vybavenosti apod.
Pokud bychom se z důvodu sledování vývoje populace v čase přesto rozhodli neprovádět aktualizaci hranic
socioekonomického skóre, v delším časovém horizontu by došlo k takovým posunům velikostí jednotlivých
ABCDE kategorií, že by proměnná přestávala být rozumně použitelná a k následné jednorázové (a významné)
úpravě by téměř jistě dříve nebo později došlo.
28
5 Vlastnosti socioekonomického skóre a ABCDE
klasifikace 2013
Odstavec 5.1 obsahuje numerické ukázky vlastností socioekonomického skóre a nové ABCDE klasifikace 2013.
Odstavec 5.2 pak obsahuje číselné charakteristiky a slovní popisy, které uživatelům ABCDE klasifikace 2013
mají pomoci zodpovědět otázky typu “Co si máme představit pod kategorií D?“.
5.1 Vlastnosti socioekonomického skóre a nové ABCDE klasifikace
Nová ABCDE klasifikace 2013 je dle našeho přesvědčení lepší než stávající klasifikace z následujících hledisek:

Je definována pouze jedna ABCDE klasifikace.

Nová ABCDE klasifikace přináší podstatně vyšší a správnější diversifikaci socioekonomické úrovně
domácností.

Došlo ke zjednodušení dotazové situace potřebné k získání dat k výpočtu klasifikace (odpadá
dotazování příjmu domácnosti a povolání hlavy domácnosti).

Definice nové ABCDE klasifikace je jednodušší a transparentnější.

Vlastnosti nové ABCDE klasifikace v překřížení na jiné proměnné (sociodemografické, spotřební atd.)
jsou logické, splňují očekávání a odráží lépe realitu společnosti.

Uživatelé dat mají k dispozici i spojitou proměnnou, socioekonomické skóre domácnosti, které mohou
kategorizovat libovolným způsobem.

Se socioekonomickým skóre je nově možné pracovat i v kvantitativním smyslu (např. ho průměrovat).

Velikosti a názvy ABCDE kategorií jsou logičtější a praktičtější.
Síla korelace ABCDE klasifikací s dílčími socioekonomickými ukazateli
Nejprve porovnejme novou ABCDE klasifikaci 2013 se dvěma existujícími ABCDE klasifikacemi z pohledu
vzájemné těsnosti korelace a těsnosti korelace s některými klíčovými sociodemografickými proměnnými.
Použit byl Spearmanův korelační koeficient, který je vhodný pro vyčíslení těsnosti ordinální závislosti dvou
ordinálních proměnných. Všechny proměnné byly upraveny tak, aby jejich vyšší hodnota znamenala
socioekonomicky vyšší postavení, proto jsou všechny korelační koeficienty kladné. Socioekonomický status
hlavy (postavení v zaměstnání) byl ordinalizován dle průměrného příjmového indexu v jednotlivých kategoriích
(viz dále).
29
Stávající ES verze
ABCDE
Stávající CZ verze
ABCDE
Nová ABCDE
klasifikace 2013
Vzdělání hlavy
Socioekonomický
status hlavy
% ekonomicky
aktivních osob
Vybavenost
domácnosti
Příjmový index
domácnosti
Stávající ES verze ABCDE
1.000
0.801
0.375
0.717
0.020
0.003
0.371
0.308
Stávající CZ verze ABCDE
0.801
1.000
0.642
0.697
0.276
0.313
0.486
0.736
Nová ABCDE klasifikace 2013
0.375
0.642
1.000
0.539
0.703
0.790
0.646
0.737
Vzdělání hlavy
0.717
0.697
0.539
1.000
0.339
0.253
0.355
0.418
Socioekonomický status hlavy
0.020
0.276
0.703
0.339
1.000
0.731
0.499
0.532
% ekonomicky aktivních osob
0.003
0.313
0.790
0.253
0.731
1.000
0.391
0.603
Vybavenost domácnosti
0.371
0.486
0.646
0.355
0.499
0.391
1.000
0.491
Příjmový index domácnosti
0.308
0.736
0.737
0.418
0.532
0.603
0.491
1.000
Speramanův korelační
koeficient
První tři číselné sloupce (řádky) ukazují, jak těsně spolu korelují stávající dvě ABCDE klasifikace a nová ABCDE
klasifikace 2013. Nová ABCDE je dle očekávání podobnější stávající CZ verzi než stávající ES verzi (korelace
0.642 oproti pouze 0.375).
Vidíme silnou korelaci stávajících ABCDE se vzděláním hlavy (0.717 a 0.697). Korelace nové ABCDE je zde
slabší, stále však vysoká (0.539). Toto nevidíme jako nedostatek, spíše vliv vzdělání hlavy v definicích
stávajících ABCDE klasifikací byl až moc dominantní (na úkor ostatních faktorů).
Ve všech zbývajících proměnných již nová ABCDE klasifikace poskytuje silnější korelaci. U socioekonomického
statu hlavy vykazuje ES verze nulovou korelaci, což ilustruje její totální selhání v diversifikaci socioekonomické
úrovně (viz také křížící tabulka v odstavci 3.3). Přechod k CZ verzi toto napravuje jen mírně (korelace 0.276),
korelace s novou ABCDE 2013 je podstatně vyšší (0.703). Obdobný obrázek poskytuje proměnná
„% ekonomicky aktivních osob“.
Vybavenost domácnosti (počet předmětů ze seznamu 5 předmětů vstupujících do definice nové ABCDE 2013)
koreluje opět značně silněji s novou ABCDE klasifikací (díky využívání informací o vybavenosti i pro domácnosti
ekonomicky aktivních hlav).
Nakonec příjmový index domácnosti koreluje jen slabě s ES verzí ABCDE klasifikace (korelace 0.308), přičemž
se stávající CZ verzí a novou ABCDE koreluje stejně silně (korelace 0.736, 0.737). Toho je však u stávající CZ
verze dosaženo jen za cenu explicitního používání příjmu domácnosti v její definici se všemi z toho
vyplývajícími problémy, viz odstavec 3.3.
Výše uvedenou korelační matici lze vizualizovat pomocí dvourozměrné „mapy“ dotyčných proměnných
sestrojené pomocí metody mnohorozměrného škálování (MDS). V tomto obrázku (výsledek algoritmu metody
MDS) vzdálenosti proměnných jsou přibližně nepřímo úměrné síle jejich vzájemné korelace. Šipky mezi
proměnnými značí kauzální efekty: např. CZ verze ABCDE klasifikace je definována pomocí ES verze a
příjmového indexu apod. Číselné hodnoty u jednotlivých šipek jsou síly efektů (parciální korelace) získané tzv.
pěšinkovou analýzou (path analysis).
30
Diagram velice přesně vyjadřuje skutečnosti vyplývající z definic jednotlivých ABCDE klasifikací a potvrzené
hodnotami korelační matice těchto proměnných:
Stávající ES verze ABCDE klasifikace je na samém okraji diagramu, nejvíce koreluje se vzděláním a CZ verzí
ABCDE klasifikace, která je z ní odvozena. Hodnota -0.38 u efektu postavení hlavy na ES verzi ABCDE znamená,
že zapojení této proměnné do definice ES verze ABCDE je provedeno převráceně (viz výhodnňování
ekonomicky neaktivních hlav, odstavec 3.3).
Stávající CZ verze ABCDE se posouvá od ES verze směrem k příjmovému indexu a dostává se tak o něco blíže
středu diagramu. Stále je však vychýlena do jeho pravé části, příliš daleko od % ekonomicky aktivních osob či
postavení hlavy.
Nová ABCDE klasifikace 2013 se na diagramu nachází v jeho středu, resp. v těžišti základních ukazatelů
socioekonomické úrovně, z nichž je konstruována. V diagramu se nachází těsně vedle příjmového indexu, což
je důsledkem toho, že s tímto účelem je nová ABCDE klasifikace 2013 konstruována. Pozorovat můžeme též
mírné vzdálení se od vzdělání hlavy s cílem přiblížit se ostatním ukazatelům. Jen velice slabý parciální efekt
postavení hlavy je dán jeho vytěsněním silným efektem % ekonomicky aktivních osob.
Diversifikace příjmového indexu pomocí ABCDE klasifikací
Následující graf znázorňuje (na svislé ose) průměrný příjmový index domácnosti v rámci jednotlivých ABCDE
kategorií obou stávajících a nové ABCDE klasifikace. Na vodorovné ose je vynesen percentil ABCDE škály, kde
počáteční hodnota 0 představuje vrchol socioekonomického žebříčku (začátek kategorie A) a hodnota 100
naopak nejspodnější příčku žebříčku (konec kategorie E). Toto je způsob, jak graficky znázornit příjmový index
pro tři klasifikace s obecně odlišnou ABCDE škálou.
Vidíme, že stávající ES verze prakticky nediversifikuje příjmový index v pásmu od kategorie B po kategorii E1.
Pouze kategorie A má vyšší průměrný index a naopak kategorie E2 a E3 nižší. V grafu také vidíme celkem
3 porušení monotonie. Stávající CZ verze již zachovává monotonii. Vytknout jí je možné nízkou diversifikaci
31
v pásmu B až C2. Naopak skok mezi C2 a D je příliš veliký. Nová ABCDE 2013 každopádně přináší nejhladší
průběh příjmového indexu a o něco vyšší diversifikaci skupin A a B od zbytku škály.
Korektní hodnocení povolání novou ABCDE klasifikací
Z povahy věci se průměrný příjmový index a průměrné socioekonomické skóre (jeho predikce) prakticky
shodují na množinách domácností (či jednotlivců) definovaných pouze pomocí proměnných vstupujících
do definice skóre (tedy např. pro vzdělanostní kategorie hlavy, kraje, jednočlenné domácnosti apod.).
Následující graf znázorňuje tyto průměry v rámci kategorií povolání hlavy dle základních kategorií KZAM (spolu
s postavením hlavy).
Z grafu jsou vidět dvě skutečnosti:
1. KZAM klasifikace (na úrovni svých základních kategorií daných první číslicí KZAM kódu) příliš
nediversifikuje příjmy domácností (s výjimkou „vědeckých a odborných duševních pracovníků“).
2. Socioekonomické skóre, které povolání hlavy nevyužívá, kopíruje věrně skutečné průměry příjmového
indexu. Největší rozdíly jsou u kvalifikovaných a nekvalifikovaných manuálních pracovníků, ovšem činí
pouze 0.07 bodu.
32
To potvrzuje možnost obejít se v definici ABCDE klasifikaci bez problémů bez informace o přesném povolání
hlavy.
0.97
0.98
Řemeslníci a kvalif. výrobci,
zpracovatelé, opraváři
0.94
0.87
0.99
0.92
Kvalifikovaní dělníci
v zemědělství, lesnictví apod.
1.00
1.02
1.02
0.99
0.8
0.75
0.75
1.0
Provozní pracovníci
ve službách a obchodě
1.08
1.02
1.12
1.15
1.05
1.02
1.2
Socioekonomické skóre
Příjmový index
1.32
1.32
1.33
1.31
1.4
1.41
1.39
Povolání hlavy (dle KZAM)
1.6
0.6
0.4
Pomocní a nekvalifikovaní
pracovníci
Obsluha strojů a zařízení
Nižší administrativní
pracovníci (úředníci)
Techničtí, zdravotničtí,
pedagogičtí aj. pracovníci
Vědečtí a odborní
duševní pracovníci
Vedoucí a řídící pracovníci
Podnikatelé (včetně OSVČ)
Ekonomicky neaktivní
0.0
Blíže nezjištění
zaměstnanci bez podřízených
0.2
Překřížení nové ABCDE klasifikace s charakteristikami hlavy
Podívejme se nyní ve větším detailu na závislost nové ABCDE klasifikace 2013 se socioekonomickým
postavením hlavy domácnosti. Vidíme, že tento vztah je plně dle očekávání, sloupcová procenta jsou hladká a
unimodální (srovnejme s obdobnou tabulkou pro stávající ES verzi ABCDE klasifikace, viz odstavec 3.3).
Při interpretaci např. kategorie „Student, v domácnosti…“ je třeba mít na paměti, že jde o hlavu domácnosti,
tedy osobu přinášející do ní největší příjem. Většina studentů a osob na rodičovské dovolené žije pochopitelně
ve společné domácnosti s ekonomicky aktivními osobami, které jsou hlavou.
33
Nová ABCDE
klasifikace 2013
Podnikatel s 6 a více
zaměstnanci
Podnikatel
s 1-5 zaměstnanci
Podnikatel
bez zaměstnanců
Vrcholový manažer,
ředitel podniku
Vyšší vedoucí pracovník
(6 a více podřízených)
Nižší vedoucí pracovník
(1-5 podřízených)
Zaměstnanec bez
podřízených
Nezaměstnaný
Sloupcová %
Student, v domácnosti,
na rodičovské dovolené
Socioekonomický status hlavy domácnosti
A
0.3%
0.0%
0.5% 10.7% 33.4% 48.3% 97.0% 30.1% 55.9% 93.0%
B
0.5%
1.0%
1.7% 17.3% 26.6% 27.6%
3.0% 23.8% 28.0%
5.8%
C1
C2
1.9%
2.9%
5.6%
5.1%
3.2% 19.8% 17.5% 12.0%
8.7% 17.2% 11.5% 8.2%
0.0% 18.7% 11.4%
0.0% 16.2% 3.8%
1.2%
0.0%
C3
3.2%
5.6% 13.4% 16.2%
6.7%
2.6%
0.0%
6.8%
0.9%
0.0%
D1
3.2%
6.6% 23.0%
9.6%
2.7%
1.2%
0.0%
2.7%
0.0%
0.0%
8.0% 24.9% 25.8%
80.1% 51.3% 23.7%
6.9%
2.3%
1.4%
0.2%
0.0%
0.0%
0.0%
0.0%
1.4%
0.4%
0.0%
0.0%
0.0%
0.0%
D2
E
Průměr skóre
0.549 0.693 0.775 1.063 1.287 1.462 2.230 1.246 1.609 1.815
Další tabulka ukazuje závislost nové ABCDE klasifikace na vzdělání hlavy domácnosti. I tento vztah je dle
očekávání a s hladkými průběhy sloupcových procent.
Vzdělání hlavy domácnosti
Nová ABCDE
klasifikace 2013
Sloupcová %
A
B
C1
C2
C3
D1
D2
E
Průměr skóre
Základní a
bez vzdělání
0.1%
0.6%
1.9%
2.4%
5.4%
11.3%
14.3%
63.9%
0.666
Střední bez
maturity,
vyučení
2.9%
9.9%
13.7%
13.6%
16.6%
18.3%
16.4%
8.6%
0.901
Střední
s maturitou
11.5%
17.2%
15.1%
16.8%
12.1%
10.4%
12.9%
4.1%
1.040
VOŠ a VŠ
bakaláři
33.6%
20.2%
19.1%
8.8%
5.7%
4.0%
7.5%
1.1%
1.282
VŠ
magisterské a
vyšší
48.2%
17.6%
10.4%
9.3%
9.6%
3.8%
0.6%
0.6%
1.412
Vybavenost dle kategorií nové ABCDE klasifikace
Podívejme se ještě na závislost vybavenosti domácností vybranými předměty (pouze internet a auto mladší
10 let jsou vstupy nové ABCDE klasifikace 2013). Vidíme, že vyšší socioekonomický status domácnosti přináší
34
vyšší procento vlastnictví těchto předmětů. Až na nepatrné výjimky jsou procenta vlastnictví monotónní
v rámci ABCDE škály a diversifikace je velice silná.
% vlastnictví daného
předmětu
Nová ABCDE
klasifikace 2013
A
B
C1
C2
C3
D1
D2
E
Total
LCD/LED/
plazma TV
Domácí
kino
Videokamera
67.0%
66.4%
61.9%
61.5%
57.3%
50.0%
37.7%
24.6%
53.3%
21.0%
16.0%
12.8%
11.6%
7.9%
5.6%
3.3%
1.0%
9.9%
40.1%
28.4%
25.5%
22.5%
17.1%
11.0%
5.0%
1.9%
18.9%
Auto
DVD nebo
mladší 10
video
let
71.2%
71.8%
72.1%
72.0%
64.1%
57.0%
39.4%
26.6%
59.3%
75.5%
62.4%
51.1%
45.0%
36.3%
10.1%
3.6%
0.8%
35.6%
Internet
doma
91.7%
85.7%
79.1%
76.3%
57.7%
41.3%
27.3%
17.5%
59.6%
Stávající ES verze ABCDE klasifikace (výsledky zde číselně neuvádíme) je v tomto ohledu opět nevyhovující.
Třída C2 je hůře vybavená než nižší třídy D a E1. Třída E2 je hůře vybavená než třída E3. Třída D je lépe
vybavená než třídy C1 a C2. Ohromný rozdíl mezi třídami E1 a E2 neodpovídá jejich zařazení do společné
nadskupiny E.
CZ verze ABCDE klasifikace (výsledky zde také neuvádíme) již poskytuje monotónní výsledky, kromě tříd E2 a
E3, které jsou ve své vybavenosti stále inverzní. Třídy C2, D a E1, na to, že pokrývají tři různá písmena, se
ve vybavenosti liší jen velice málo. Stejně tak skupiny A a B jsou si příliš podobné.
5.2 Popisy jednotlivých ABCDE kategorií
Zkusme nyní charakterizovat typické členy jednotlivých ABCDE nadskupin A, B, C, D a E. V následujících
popiskách budeme pro zjednodušení vyjadřování používat spojení „příjem na hlavu“ jakožto zjednodušení pro
„příjmový index“ (viz odstavec 4.2).
Vezmeme si na pomoc následující tabulku. Ta obsahuje průměr socioekonomického skóre, dolní a horní mez
pro něj, % domácností v populaci (sloupcová %), kolik % domácností v rámci dané nadskupiny má ekonomicky
aktivní hlavu apod.
Skóre domácnosti
ABCDE
2013 Průměr Od
Do
A
B
C
D
E
1.70
1.28
0.98
0.75
0.58
1.40
1.18
0.83
0.66
1.40
1.18
0.83
0.66
%
Ekonomicky
Hlava
Hlava
Hlava
domácností
aktivní podnikatel, minimálně minimálně
v populaci
hlava
vedoucí
maturitu
Bc. titul
12.5%
12.5%
37.5%
25.0%
12.6%
98.6%
94.7%
74.8%
29.5%
8.3%
63.1%
37.7%
16.3%
2.3%
0.4%
90.7%
67.6%
50.4%
33.3%
10.1%
62.1%
25.5%
14.2%
4.1%
0.9%
35
Skupina A – lidé s nejvyšším socioekonomickým skóre (statusem). Do této skupiny spadá 1/8 nejbohatších
českých domácnosti (a všichni jejich členové) z hlediska příjmu domácnosti na hlavu: minimálně 1.4 krát
vyšší než je průměr celé české populace, v průměru dokonce 1.7 krát vyšší. Drtivá většina hlav jsou
ekonomicky aktivní, v téměř 2/3 případů jde o vedoucí pracovníky, manažery či podnikatele (často se
zaměstnanci), minimálně s maturitou. Zbylé hlavy jsou profesionálové s VŠ vzděláním v prestižních
povoláních (lékaři, právníci, analytici, středoškolští profesoři). Domácnosti v této kategorii jsou skvěle
vybavené.
Skupina B – 1/8 domácností s druhým nejvyšším socioekonomickým statusem (skóre v rozmezí 1.18 – 1.4
násobku průměru). Nadprůměrný životní standard z hlediska příjmu na hlavu v domácnosti: 1.28 krát vyšší
než u průměrné české domácnosti. Z hlediska povolání jsou v této skupině nadprůměrně zastoupeni
domácnosti, jejichž hlavy jsou učitelé základních škol, programátoři, odborní pracovníci v peněžnictví atd.
Jedná se zejména o domácnosti, jejichž hlava má minimálně střední vzdělání s maturitou. Také v této
kategorii jsou z drtivé většiny zastoupeny domácnosti s ekonomicky aktivní hlavou. Do kategorie B spadá
pouze velice úzká skupina nejvzdělanějších a z hlediska vybavenosti nejbohatších důchodců.
Skupina C – 3/8 domácností, jejichž příjem na osobu je průměrný, v intervalu 0.83 – 1.18 násobku průměru.
Podle socioekonomického skóre se kategorie C dělí na 3 podkategorie: C1 (mírně nadprůměrné), C2
(průměrné) a C3 (mírně podprůměrné domácnosti). Typická povolání pro hlavu domácnosti v této skupině
jsou kancelářské profese, technické profese a práce v obchodě a službách (typicky prodavačky, servírky,
poštovní doručovatelé, telefonisté, hasiči). Většinou se jedná o běžné zaměstnance bez podřízených
s nižším středním vzděláním. V této skupině stále převažují domácnosti s ekonomicky aktivní hlavou,
zhruba čtvrtinu domácností v této kategorii tvoří bohatší a vzdělanější domácnosti s ekonomicky neaktivní
hlavou (důchodci).
Skupina D – 1/4 z hlediska příjmu na osobu podprůměrných domácností (příjem na osobu se pohybuje kolem
0.75 násobku průměru populace všech českých domácností). V této kategorii již převládají domácnosti
s ekonomicky neaktivní hlavou – v důchodu (zhruba dvě třetiny domácností). U ekonomicky aktivních
domácností se jedná zejména o méně kvalifikované či nekvalifikované manuální pracovníky s nižším
vzděláním. Tato skupina se dále dle socioekonomické úrovně dělí na kategorie D1 a D2 (každá 1/8
domácností).
Skupina E – v této kategorii se nachází z hlediska příjmu na osobu 1/8 nejchudších domácností, jejichž index
příjmu je zhruba 0.6 krát nižší než průměr celé české populace domácností. Tuto kategorii tvoří téměř
výhradně domácnosti s ekonomicky neaktivní hlavou. Jedná se zejména o nejchudší a nejméně vybavené
důchodce (žijící v jednočlenných domácnostech). Do této kategorie spadají také všechny ostatní
domácnosti s jinými příčinami ekonomické neaktivity, tedy například domácnosti nezaměstnaných hlav,
osob v domácnosti, na rodičovské dovolené či nepracujících studentů.
36
6 Budoucí aktualizace definice ABCDE klasifikace
Žádná definice ABCDE klasifikace nemůže být ponechána beze změny po nekonečně dlouhou dobu. Potřebná
aktualizace ABCDE klasifikace 2013 bude prováděna průběžně a při respektování základních východisek její
definice. Z pohledu koncových uživatelů ABCDE klasifikace se tak v podstatě nic postřehnutelného nebude
měnit.
Garantem a správcem budoucích aktualizací ABCDE klasifikace 2013 bude realizátor PEM společnost
MEDIARESEARCH, a.s. Ta bude typicky v prosinci zveřejňovat (zájemcům přímo zasílat) vždy aktualizovanou
definici ABCDE klasifikace 2013 na následující kalendářní rok.
Potřeba aktualizace se týká především předmětů vybavenosti, které postupem času zastarávají a objevují se
nové relevantnější. Nejméně jednou za cca 5 let dojde k přehodnocení seznamu předmětů vybavenosti a při
elementární shodě relevantních subjektů na poli mediálních výzkumů (a jejich klientů) by došlo k obměně této
sady. V blízké budoucnosti přicházejí v úvahu např. myčka nádobí, velikost bytu či vlastnictví nemovitosti.
Meze pro socioekonomické skóre budou každý rok kalibrovány, aby zastoupení 8 jednotlivých ABCDE
kategorií bylo stále rovnoměrné v populaci všech domácností ČR. Aktualizované meze budou vždy platit pro
kalendářní rok a zveřejněny budou v prosinci roku předcházejícího.
První taková kalibrace proběhla v prosinci 2012 a jejím výsledkem je právě definice na kalendářní rok 2013,
obsažená v tomto materiálu (předtím byla klientům prezentována a zveřejněna kalibrace na rok 2012).
Nakonec připadá v úvahu převývoj celého regresního modelu socioekonomického skóre, na němž je nová
ABCDE klasifikace založena. Tento převývoj (aktualizace číselných parametrů uvnitř definice skóre) bude
prováděna opět s využitím dat Kontinuálního výzkumu PEM a to minimálně každých 5 let, či kdykoli při změně
seznamu předmětů vybavenosti nebo znatelnějších změnách ve struktuře české populace. Nejčastěji může též
být prováděno jednou ročně vždy spolu s kalibrací.
Mírně měněna může být i definice typického příjmu domácnosti. Není však v žádném případě potřeba
provádět inflační úpravu této definice, protože hodnoty jsou podstatné jen v relativním, nikoli absolutním
smyslu.
37
7 Pokyny pro práci se socioekonomickým skóre a
ABCDE klasifikací 2013
Zde chceme shrnout některé důležité informace a rady pro práci s novou ABCDE klasifikací 2013 a s ní
souvisejícím socioekonomickým skóre domácnosti.
Průměr socioekonomického skóre na populaci všech českých domácností je 1. Čím vyšší hodnota
skóre, tím socioekonomicky výše postavená domácnost.
Socioekonomického skóre je možné využít k tvorbě cílových skupin - socioekonomických vrstev.
Je třeba zadat meze pro skóre a vždy následně ověřit, jaká je velikost vzniklé cílové skupiny a případně
meze upravit taky, aby cílová skupina měla požadovanou velikost.
Se socioekonomickým skóre je možné pracovat i kvantitativně, tj. např. počítat jeho průměry v jistých
skupinách apod., obdobně jako např. s proměnnou počet osob v domácnosti nebo měsíční příjem.
Skóre i ABCDE klasifikaci je možné přenést z úrovně domácností na úroveň jednotlivců. Je třeba si ale
uvědomit, že např. rovnoměrné zastoupení 8 ABCDE kategorií v populaci domácností neimplikuje
rovnoměrné zastoupení ABCDE kategorií v populaci jednotlivců (podobně pro průměrnou hodnotu
skóre rovnu 1).
ABCDE klasifikace 2013 nepřináší informaci o velikosti jednotlivých „sociálních tříd“ ve společnosti, ale
sama definuje své kategorie jako socioekonomické vrstvy o předepsané velikosti. Také neposkytuje
informaci o vývoji společnosti v čase, ale pouze zajišťuje průřezovou diversifikaci společnosti.
To, že ABCDE kategorie v populaci všech domácností ČR jsou stejně velké, neznamená, že budou stejně
velké ABCDE kategorie napočtené na datech libovolného výzkumu. Nejčastější důvody:
o Výzkum je dotazován na jiné cílové skupině, než všech domácností ČR (např. jednotlivci
12-79 let, internetová populace apod.).
o Výzkum není dostatečně reprezentativní na současnu populaci domácností ČR. Např.
z důvodu nedostatečného použití kvót či vážení, případně vážení na univerza neodpovídající
současné struktuře populace ČR. Klíčová je především reprezentativita z pohledu věku a
vzdělání členů domácnosti a velikosti domácnosti.
o Dotazová situace nebo formulace některé otázky, ze které jsou získávány vstupy pro ABCDE
klasifikaci, není v souladu s doporučeným dotazníkem (viz příloha 1) či jsou jinak negativně
ovlivněny získané odpovědi.
o Na konečném vzorku, i když je reprezentativní na obvyklé sociodemografické proměnné, díky
statistické chybě dochází k výkyvům např. v ostatních proměnných, vstupujících do výpočtu
ABCDE klasifikace. Tím vznikají drobné rozdíly oproti ideálnímu rovnoměrnému rozložení
domácností po ABCDE kategoriích. Čím menší vzorek, tím vyšší odchylky. Např. při velikosti
vzorku 1 000 domácností je třeba počítat s náhodnými odchylkami v řádu desetin %, výjimečně
až 1 %.
38
Následující pokyny se týkají prezentace výsledků ABCDE klasifikace:
Vždy by mělo být uvedeno, že je použita ABCDE socioekonomická klasifikace 2013 dle
MEDIARESEARCH a že jde o definici kalibrovanou na daný (který) kalendářní rok. Zabrání se tak
záměně s jinými ABCDE klasifikacemi.
Je též doporučeno čtenáře odkázat na tento materiál, resp. v budoucnu jeho novější verze. Citace
tohoto dokumentu: MEDIARESEARCH (2012): Socioekonomické skóre domácnosti a ABCDE klasifikace
2013 – specifikace 2013. Praha: MEDIARESEARCH, a.s.
V případě potřeby je možné používat následující slovní ekvivalenty ABCDE písmenných nadskupin:
A = vyšší třída, B = vyšší střední třída, C = střední třída, D = nižší střední třída, E = nižší třída.
Názvy krajních ABCDE kategorií A a E je možné rozšířit o slova „nejvyšší“ a „nejnižší“, tj. používat místo
„A“ a „E“ obšírnější „A – nejvyšší“ a „E – nejnižší“, pokud by hrozilo riziko nepochopení směru škály.
Je možné používat následující zkrácené názvy „jednostranných“ socioekonomických vrstev
společnosti. Obdobně je možné pojmenovávat i z obou stran ohraničené vrstvy, např. BCD nebo
C23D1.
Název
A
B
C1
C2
C3
D1
D2
E
Název
A
AB
ABC1
ABC12
ABC
ABCD1
ABCD
←
←
←
←
←
←
←
→
←
←
←
←
←
←
→
→
←
←
←
←
←
→
→
→
←
←
←
←
→
→
→
→
←
←
←
→
→
→
→
→
←
←
→
→
→
→
→
→
←
→
→
→
→
→
→
→
BCDE
CDE
C23DE
C3DE
DE
D2E
E
Pokud je uváděno např. kolik procent z pravidelných diváků, posluchačů, čtenářů či návštěvníků
nějakého mediálního titulu spadá do vrstvy ABC, mělo by být současně uvedeno i stejné procento
v rámci základní populace (závisí na konkrétním výzkumu). Teprve odtud je možné odvodit, nakolik je
dané médium afinní směrem k vyšším socioekonomickým vrstvám.
V případě nejasností ohledně výpočtu socioekonomického skóre či ABCDE klasifikace 2013 či interpretace
získaných výsledků (i po prostudování tohoto materiálu) se obracejte na společnost MEDIARESEARCH, a.s.
Stejně tak uvítáme jakékoli náměty či připomínky k těmto proměnným.
39
8 Závěr
Stávající ABCDE socioekonomické klasifikace jsou hojně používané v mediálně výzkumné praxi k definici
cílových skupin či obecně ke křížovým analýzám zkoumaných charakteristik domácností či jednotlivců. Proto se
domníváme, že by jejím uživatelům nemělo být lhostejné, jaké vlastnosti tyto klasifikace mají a jak dobře plní
svůj účel. Z důvodu rozpoznaných nedostatků doposud používaných ABCDE klasifikací nabízíme proto všem
potenciálním zájemcům k používání novou ABCDE socioekonomickou klasifikaci 2013 a s ní těsně související
socioekonomické skóre domácnosti.
Uvědomujeme si, že jakákoli takováto systémová změna v používané ABCDE klasifikace má své nenulové
jednorázové implementační náklady. Domníváme se však, že ze střednědobého a dlouhodobého hlediska se
přechod na novou ABCDE klasifikaci 2013 vyplatí. Především přináší významný kvalitativní posun oproti
klasifikacím stávajícím. Dále přechod na novou ABCDE klasifikaci zajišťuje, že již nikdy v budoucnu nebude
třeba podobnou systémovou změnu provádět, jelikož nová klasifikace bude plynule aktualizována a nehrozí
její zastarávání. Opustit stávající ABCDE klasifikace by stejně dříve či později bylo nutné a není podle našeho
názoru důvod toto odkládat.
Metodologická komise ATO souhlasila se zařazením nové ABCDE klasifikace 2013 do dat projektu PEM s cílem
nahradit po přechodné době souběhu obě stávající ABCDE klasifikace. Věříme, že zařazením nové ABCDE
klasifikace 2013 také do jiných výzkumů dojde k obohacení těchto výzkumů a zároveň dojde při sjednocení
používání jedné ABCDE klasifikace celým trhem k větší transparentnosti v práci s ABCDE klasifikací v porovnání
se současným stavem.
Připomínáme, že existující představy o mezinárodní srovnatelnosti české ES verze ABCDE klasifikace jsou
mylné a mohou vést k chybným interpretacím a závěrům, pokud by takové mezinárodní srovnání bylo činěno.
Tedy otázka mezinárodní (ne)srovnatelnosti nemůže být argumentem k pokračování používání stávajících
ABCDE klasifikací.
MEDIARESEARCH, a.s. bude nadále garantovat aktuálnost definice ABCDE klasifikace 2013 dle zde popsaného
konceptu a je připravena tento koncept a jeho výhody obhajovat a vysvětlovat.
40
Příloha 1 - Vzorový dotazník pro ABCDE klasifikaci 2013
Domácnost tvoří osoby, které skutečně trvale bydlí v jednom bytě nebo rodinném domě. Členy domácnosti
jsou i osoby dočasně nepřítomné jako např. studenti na kolejích nebo internátech, osoby dojíždějící za prací
apod., které se pravidelně vracejí. Naopak nezahrnuje ty osoby, které jsou v domácnosti pouze hlášeny
k trvalému pobytu, ale ve skutečnosti tam nebydlí.
Hlava domácnosti je osoba v domácnosti, která zajišťuje největší část finančního příjmu domácnosti.
Q1 Kolik má Vaše domácnost členů
(včetně Vás).
Q2 Kolik má Vaše domácnost členů
ve věku 0-18 let (včetně).
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Q3 V jakém kraji Vaše
(Hl. m.) Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
Jaké je nejvyšší
Základní (i neukončené), bez vzdělání
dokončené vzdělání Vyučen bez maturity
hlavy Vaší
Středoškolské s maturitou
domácnosti?
Vyšší odborné, vysokoškolské bakalářské
Vysokoškolské magisterské a vyšší
Jaké je v současné
Nezaměstnaný
Ekonomicky
době socioStudent, v domácnosti, na rodičovské dovolené apod.
neaktivní
ekonomické
postavení hlavy Vaší
Zaměstnanec bez podřízených
domácnosti?
Zaměstnanec - nižší vedoucí (1-5 podřízených)
Zaměstnanec - vyšší vedoucí (6 a více podřízených)
Ekonomicky
Zaměstnanec - vrcholový manažer, ředitel podniku
aktivní
Soukromý podnikatel bez zaměstnanců (OSVČ)
Soukromý podnikatel s 1-5 zaměstnanci
Soukromý podnikatel s 6 a více zaměstnanci
Kolik má Vaše domácnost celkem
ekonomicky aktivních členů?
domácnost bydlí?
Q4
Q5
Q6
Q7 Co z následujícího
vlastní Vaše
domácnost?
a
b
c
d
e
Automobil mladší 10 let (včetně firemního pro osobní účely)
Chata, chalupa
Internetové připojení v domácnosti
Mikrovlnná trouba
0
0
0
0
0
1
1
1
1
1
Pozn.: Koho počítat mezi „ekonomicky aktivní“ členy domácnosti v otázce Q6 je naznačeno v otázce Q5.
41
Příloha 2 - Výpočet ABCDE 2013 platný pro rok 2013
Přesná definice socioekonomického skóre domácnosti platná na kalendářní rok 2013 ve formě SPSS syntaxe:
if
if
if
if
if
if
if
if
if
if
if
if
if
if
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
(kodkraje
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
=
1) wage = 31.716.
2) wage = 24.324.
3) wage = 21.682.
4) wage = 23.081.
5) wage = 20.772.
6) wage = 22.196.
7) wage = 22.134.
8) wage = 22.157.
9) wage = 21.295.
10) wage = 21.629.
11) wage = 23.253.
12) wage = 21.536.
13) wage = 21.467.
14) wage = 22.779.
compute typical_income = 8000 + 8100 * (VD - nage0_18) + 6100 * nage0_18.
compute score = 0.663304433891126.
if
if
if
if
if
(hlava_educ
(hlava_educ
(hlava_educ
(hlava_educ
(hlava_educ
=
=
=
=
=
1)
2)
3)
4)
5)
score
score
score
score
score
=
=
=
=
=
score
score
score
score
score
+
+
+
+
+
cnt_aktiv
cnt_aktiv
cnt_aktiv
cnt_aktiv
cnt_aktiv
if
if
if
if
if
(hlava_educ
(hlava_educ
(hlava_educ
(hlava_educ
(hlava_educ
=
=
=
=
=
1)
2)
3)
4)
5)
score
score
score
score
score
=
=
=
=
=
score
score
score
score
score
+
+
+
+
+
14000.0359690151
14941.4596509334
15251.6823434206
15922.8223627656
17274.9336771137
if
if
if
if
if
if
if
if
if
(hlava_work_status
(hlava_work_status
(hlava_work_status
(hlava_work_status
(hlava_work_status
(hlava_work_status
(hlava_work_status
(hlava_work_status
(hlava_work_status
=
=
=
=
=
=
=
=
=
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
score
score
score
score
score
score
score
score
score
=
=
=
=
=
=
=
=
=
score
score
score
score
score
score
score
score
score
+
+
+
+
+
+
+
+
+
*
*
*
*
*
-3104.8844126358 / typical_income.
-1720.9219422506 / typical_income.
-1057.0458993611 / typical_income.
1050.6872505321 / typical_income.
2515.4057140785 / typical_income.
/
/
/
/
/
typical_income.
typical_income.
typical_income.
typical_income.
typical_income.
-18986.0385791567 / typical_income.
-18231.9452707088 / typical_income.
-14679.0995334625 / typical_income.
-17768.8843452076 / typical_income.
-14356.7222292416 / typical_income.
-10790.726098077 / typical_income.
1760.14466203962 / typical_income.
-14421.2680968012 / typical_income.
-8129.09158593972 / typical_income.
if (VD = 1) score = score + -0.207516414090711.
compute
compute
compute
compute
compute
compute
compute
compute
score
score
score
score
score
score
score
score
=
=
=
=
=
=
=
=
score
score
score
score
score
score
score
score
+
+
+
+
+
+
+
+
wage * (cnt_aktiv + 1/3)/VD * 0.0212266799857082.
mikrovln * 0.0332311918281651.
vrtacka * (cnt_aktiv + 1/3)/VD * 0.0575372839044116.
chata * (cnt_aktiv + 1/3)/VD * 0.103550830251728.
internet * (cnt_aktiv + 1/3)/VD * 0.0644159370013152.
car10 * cnt_aktiv * 983.40036671463 / typical_income.
car10 * 2359.81957692108 / typical_income.
nage0_18 * -1698.30698940841 / typical_income.
compute score = score / 0.99512980169254.
EXECUTE.
variable label score "Socioekonomické skóre domácnosti".
42
Vstupní proměnné jsou v syntaxi zvýrazněny zeleně. Červeně pak napočítávaná proměnná score. Přesný
význam vstupních proměnných použitých v SPSS syntaxi výše vysvětluje následující tabulka mapující tyto
proměnné na otázky ze vzorového dotazníku (viz Příloha 1):
Q1
Q2
Q3
Q4
Q5
Q6
Q7
VD
nage0_18
kodkraje
hlava_educ
hlava_work_status
cnt_aktiv
a
b
c
d
e
car10
chata
internet
vrtacka
mikrovln
Nejprve je určena průměrná měsíční hrubá mzda v rámci krajů dle předběžných výsledků ČSÚ za 2. pololetí
roku 2012 (proměnná wage).
Následně je spočten typický příjem domácnosti dle počtu osob v domácnosti a počtu osob ve věku
0-18 let (proměnná typical_income).
Dále již následuje samotný výpočet socioekonomického skóre. Nejprve absolutní člen, pak zohlednění vzdělání
hlavy domácnosti (proměnná hlava_educ, nejprve v kombinaci s počtem ekonomicky aktivních osob,
cnt_aktiv, a pak samostatně). Následuje socioekonomický status hlavy (proměnná hlava_work_status),
penalizace jednočlenných domácností (dle proměnné VD), zohlednění kraje bydliště skrze proměnnou wage,
započítání vybavenosti domácnosti (car10, chata, internet, vrtacka a mikrovln) a počtu osob ve věku 0-18 let
(proměnná nage0_18).
Na závěr je provedena multiplikativní normalizace skóre zajišťující, že výsledné skóre má průměrnou
hodnotu 1 na populaci všech domácností ČR.
Následující tabulka obsahuje meze pro socioekonomické skóre definující jednotlivé ABCDE kategorie (meze
platné pro kalendářní rok 2013):
43
ABCDE
kategorie
A
B
C1
C2
C3
D1
D2
E
Socioekonomické skóre domácnosti
od
do
1.40081474980
1.17775528885
1.40081474980
1.03065408345
1.17775528885
0.91679284710
1.03065408345
0.82629129075
0.91679284710
0.75474787875
0.82629129075
0.66048761535
0.75474787875
0.66048761535
Z tabulky také vidíme, jaké domácnosti která kategorie obsahuje. Např. kategorie C2, jejíž meze jsou od 0.917
do 1.0321, obsahuje průměrně a velice lehce podprůměrně socioekonomicky situované domácnosti.
Kategorie A obsahuje domácnosti, které jsou 1.4 x lépe socioekonomicky situované než průměr a lepší, apod.
Kategorizace socioekonomického skóre za účelem získání ABCDE kategorií v SPSS syntaxi, platné pro
kalendářní rok 2013:
compute ABCDE = 8.
if (score > 0.66048761535)
if (score > 0.75474787875)
if (score > 0.82629129075)
if (score > 0.91679284710)
if (score > 1.03065408345)
if (score > 1.17775528885)
if (score > 1.40081474980)
EXECUTE.
ABCDE
ABCDE
ABCDE
ABCDE
ABCDE
ABCDE
ABCDE
=
=
=
=
=
=
=
7.
6.
5.
4.
3.
2.
1.
variable label ABCDE "ABCDE klasifikace 2013".
val label ABCDE
1 "A - nejvyšší"
2 "B"
3 "C1"
4 "C2"
5 "C3"
6 "D1"
7 "D2"
8 "E - nejnižší".
44
Kontakt
MEDIARESEARCH, a.s.
www.mediaresearch.cz
Českobratrská 2778/1
130 00, Praha 3
Tel: +420 222 717 763-4
45

M742 Socioekonomické skóre domácnosti a

Transkript

Podobné dokumenty

Zde - Jižní Korea, Severní Korea

Osa

Stáhnout článek

Elektronické mýtné V České republice

Prezentace aplikace PowerPoint - Institut biostatistiky a analýz

Mystery shopping jako nástroj inovací v řízení obchodních míst

KH 17117 E - Amica International GmbH

KH17390S KH17389E KH17386E KH17385E KH17381E

zde - Litex

kontroluje kvalitu terénního výzkumu v členských agenturách

fulltext 1

Článek - Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Apple!Watch!

Datová infrastruktura pro sociální výzkum

Pinnacle Studio 15 Příručky

9. číslo

Page 1 相关链接本报地址深圳市深南大道 6008 号邮政编码 518009

SETKÁNÍ 2, 3. ROČNÍK