Ubuntu 7.10 Gutsy Gibbon – Uzivatelská pr´ırucka

Transkript

Ubuntu 7.10 Gutsy Gibbon – Uživatelská přı́ručka
Kolektiv autorů
Verze 0.2.0
Obsah
1 Úvod
5
2 Před instalacı́
8
8
2.1
Zı́skánı́ instalačnı́ho média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.2
Hardwarové požadavky
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
2.3
Přı́prava na instalaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
2.4
Zavedenı́ systému z CD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
3 Instalace
13
3.1
Spuštěnı́ Live CD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
3.2
Zahájenı́ instalace
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
3.3
Nastavenı́ času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.4
Nastavenı́ rozloženı́ klávesnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
3.5
Volba disku pro instalaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
3.6
Import nastavenı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
3.7
Vytvořenı́ uživatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
3.8
Rekapitulace nastavenı́ instalace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
4 Prvnı́ spuštěnı́
20
4.1
Panely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
4.2
Nautilus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
4.3
Adresářová struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
4.4
Root a sudo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
30
5 Programové vybavenı́
32
5.1
Kancelářské balı́ky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
5.2
Internetové prohlı́žeče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
2
Obsah
3
5.3
Email . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
5.4
Komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
5.5
Audio přehrávače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
41
5.6
Video přehrávače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
43
5.7
Grafické editory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
46
5.8
Vypalovánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
48
5.9
Správa souborů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
50
5.10 Textové editory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
5.11 Wine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
5.12 Instalace programů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
52
6 Nastavenı́ a konfigurace systému
57
6.1
Zdroje softwaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
58
6.2
Správa softwaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
60
6.3
Vyhrazené formáty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
66
6.4
Vı́cejazyčný systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
66
6.5
Klávesové zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
69
6.6
Uživatelé a skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
70
6.7
Sledovánı́ systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
70
6.8
Ubuntu Tweak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
72
6.9
Linuxové značenı́ disků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
74
6.10 GRUB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
75
6.11 Odstraněnı́ Ubuntu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
78
7 Ubuntu oku lahodı́cı́
80
7.1
Změna tapety na ploše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
80
7.2
Změna motivu prostředı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
81
7.3
Instalace nových motivů prostředı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
81
7.4
Změna přihlašovacı́ obrazovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
81
7.5
Změna Splash screen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
82
7.6
Změna Usplash . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
83
7.7
Změna kurzoru myši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
83
7.8
Akcelerované prostředı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
84
8 Práce v textovém prostředı́
87
8.1
Terminál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
87
8.2
Pohyb v adresářı́ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
90
8.3
Základnı́ přı́kazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
92
8.4
Terminálové aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
95
9 Závěr
97
9.1
97
Dalšı́ zdroje informacı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přı́loha 1 – Průvodce po instalaci
98
Přı́loha 2 – Často kladené dotazy
106
Kapitola 1
Úvod
Předmluva
V ruce právě držı́te prvnı́ vydánı́ české přı́ručky k operačnı́mu systému Ubuntu. Tuto přı́ručku nevydává žádné nakladatelstvı́, nemá barevnou obálku a na pultech knihkupectvı́ ji nejspı́š nikdy nenaleznete, ale přesto doufám, že pomůže velkému množstvı́ zájemců v přechodu k Ubuntu.
Tato přı́ručka je čistě komunitnı́m projektem českého Ubuntu a na jejı́ tvorbě se přı́mo či nepřı́mo
podı́lely desı́tky lidı́. Texty v této přı́ručce nejsou dı́lem jednoho člověka – všechny vznikly na české
Ubuntu Wiki a historie některých z nich sahá i vı́ce jak dva roky zpět do minulosti.
Z tohoto důvodu je prakticky nemožné vyjmenovat všechny skutečné autory této přı́ručky a pokud
bych se o to stejně pokusil, pravděpodobně bych jich většı́ část stejně zapomněl. Za všechny bych tedy
rád zmı́nil jen jednoho člověka. Kamil Páral je správcem našı́ Wiki a kromě toho, že je sám autorem
velkého množstvı́ návodů, zanechal svou stopu snad na všech stránkách, které na Wiki najdete. Nebýt
něj, naše Wiki by vypadala zcela jinak.
Dále bych rád poděkoval všem, kteřı́ se věnovali testovánı́ této přı́ručky před jejı́m oficiálnı́m vydánı́m
a umožnili tak opravu mnoha drobných chyb, omylů a nedostatků.
Doufám, že se tato přı́ručka ukáže jako užitečná, a že nezůstane jen u tohoto jediného vydánı́.
Praha, březen 2008
Vojtěch Trefný
5
Kapitola 1. Úvod
6
Licence
Drtivá většina textů a obrázků v této přı́ručce je převzata z české Ubuntu Wiki http://wiki.ubuntu.cz.
Od wiki tato přı́ručka přebı́rá i licenci. Veškeré texty a obrázky v této přı́ručce jsou uvolněny pod
licencı́ Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0. To znamená, že tuto přı́ručku můžete volně
šı́řit, kopı́rovat, sdı́let a vytvářet z nı́ odvozená dı́la za podmı́nek, že uvedete autora dı́la1 , a že přı́padná
odvozená dı́la budete šı́řit pod identickou licencı́.
Vı́ce o licenci Creative Commons se můžete dovědět na stránkách http://creativecommons.org.
Ubuntu a Canonical jsou registrované obchodnı́ známky firmy Canonical Ltd.
Vyloučenı́ odpovědnosti
Všechny informace v této přı́ručce prošly několikanásobnou kontrolou, ale i přesto nenı́ možné vyloučit
výskyt chyb. Z tohoto důvodu nemůžeme nést odpovědnost za jakékoli škody, které by vám mohly
kvůli přı́padným chybám vzniknout.
Autoři přı́ručky a návodů zde uvedených, česká komunita Ubuntu ani Občanské sdruženı́ Ubuntu pro
Českou republiku neposkytuje žádné záruky a nenese odpovědnost za škody vzniklé použı́vánı́m této
přı́ručky.
Zpětná vazba
Objevili jste v této přı́ručce chybu? Máte nějaký zajı́mavý nápad jak ji zlepšit? Chybı́ vám zde něco?
Jakékoli připomı́nky a návrhy uvı́tám na adrese [email protected]
Typografické konvence
V přı́ručce jsou použity následujı́cı́ konvence:
Poznámka
Poznámka Takto vyznačený text sloužı́ k doplněnı́, zvýrazněnı́ nebo shrnutı́
informacı́ v textu. Těmto informacı́m věnujte pozornost.
Upozorněnı́
Upozorněnı́ Takto vyznačený text sloužı́ k upozorněnı́ na velmi důležité části
textu. Sloužı́ převážně jako varovánı́ v různých potenciálně nebezpečných situacı́ch. Těmto informacı́m věnujte zvýšenou pozornost.
Přı́kazy, adresáře a soubory
Přı́mo v textu jsou přı́kazy, názvy adresářů, souborů atp. vysázeny strojopisným pı́smem.
1 V přı́padě této přı́ručky nenı́ prakticky možné uvést autora, protože autor je kolektivnı́ – v tomto přı́padě uved’te
název přı́ručky a odkaz na české stránky Ubuntu www.ubuntu.cz.
Kapitola 1. Úvod
Rozsáhlejšı́ přı́kazy, výpisy souborů atp. jsou od textu odděleny
a vysázeny strojopisným pı́smem v šedém rámečku.
Klávesy
Klávesy a kombinace kláves jsou značeny F2 respektive Alt + F4 .
7
Kapitola 2
Před instalacı́
2.1
Zı́skánı́ instalačnı́ho média
Jakou verzi a druh instalačnı́ho média vybrat
Ubuntu má hned několik různých druhů instalačnı́ch médiı́. Základnı́ dělenı́ jsou dvě – podle architektury procesoru a podle typu instalátoru.
• Dělenı́ podle architektury:
– i386 – Instalačnı́ CD pro počı́tače nejrozšı́řenějšı́ architektury x86, tj. 386, 486, Pentium
(všechny verze), AMD (32bit). Vhodné pro většinu zájemců.
– amd64 – Instalačnı́ CD pro 64bitové počı́tače tj. AMD64 a EMT-64. Začı́najı́cı́m uživatelům
doporučujeme raději použı́t verzi i386 z důvodu lepšı́ kompatibility softwaru.
– powerpc – Instalačnı́ CD pro architekturu PowerPC, tj. počı́tače Apple Macintosh
• Dělenı́ podle typu instalátoru:
– desktop – Live CD s grafickým instalátorem. Vhodné pro většinu zájemců.
– alternate – Instalačnı́ CD s instalátorem v textovém režimu. Funguje i na staršı́ch počı́tačı́ch
s menšı́m množstvı́m operačnı́ paměti.
– server – Instalačnı́ CD s textovým instalátorem obsahujı́cı́ již na CD balı́ky pro serverové
nasazenı́ a naopak neobsahujı́cı́ grafické prostředı́.
Poznámka Pokud se po přečtenı́ tohoto textu cı́tı́te ještě vı́ce zmateni než
na začátku a stále nevı́te, jakou verzi vybrat, zvolte Ubuntu Desktop CD pro
32bitové procesory. Touto volbou nic nezkazı́te.
Staženı́ a vypálenı́ ISO obrazu CD
Instalačnı́ médium si můžete volně stáhnout z internetu ve formě ISO obrazu CD nebo DVD. Oficiálnı́
odkazy na staženı́ naleznete na stránkách www.ubuntu.cz. ISO obrazy jsou také šı́řeny prostřednictvı́m
sı́tě BitTorrent, což je výhodné zvláště při vydánı́ nových verzı́, kdy jsou servery často přetı́ženy.
8
Kapitola 2. Před instalacı́
9
Vypálenı́ ISO obrazu CD
Ubuntu je šı́řeno po Internetu jako soubor obrazu CD, nazývaný ISO. Pro spuštěnı́ Ubuntu budete
potřebovat vypálit obsah tohoto ISO obrazu na CD. K tomu potřebujete funkčnı́ CD/DVD vypalovacı́
mechaniku a prázdné 700MB (80 minutové) CD nebo CD-RW. Zde naleznete stručný návod na správné
vypálenı́ v programu InfraRecorder pro MS Windows. Pokud máte svůj oblı́bený vypalovacı́ program,
můžete samozřejmě použı́t i ten – vypalovánı́ ISO obrazů patřı́ mezi základnı́ funkce a měly by ho
zvládat všechny vypalovacı́ programy.
InfraRecorder
1. Stáhněte si a nainstalujte InfraRecorder, svobodný vypalovacı́ program. Je lokalizovaný do
češtiny.
2. Vložte prázdné CD nebo CD-RW do mechaniky. Pokud vám vyskočı́ okénko s nabı́dkou různých
akcı́, zvolte Nedělat nic nebo Zrušit.
3. Otevřete InfraRecorder, z hornı́ nabı́dky vyberte Akce → Vypálit obraz.
Obrázek 2.1: Vypalovánı́ obrazů CD/DVD v programu InfraRecorder
4. Vyberte stažený soubor ISO, poté stiskněte Otevřı́t.
5. V rámečku stiskněte OK.
Služba ShipIt
Sponzor distribuce Ubuntu společnost Canonical nabı́zı́ pro zájemce o Ubuntu zajı́mavou službu
s názvem ShipIt. Jedná se o možnost nechat si zdarma poslat lisovaná CD s Ubuntu, Kubuntu nebo
Edubuntu.
10
Tato služba má sloužit hlavně pro zájemce, kteřı́ nemajı́ možnost si CD (napřı́klad kvůli pomalému
internetovému připojenı́) sami stáhnout a vypálit.
Obrázek 2.2: Lisovaná CD ze služby ShipIt
Výhodou této služby je, že máte stoprocentnı́ jistotu, že zı́skané CD nenı́ poškozené, a navı́c zı́skáte
lisované CD, které, v přı́padě, že byste ho napřı́klad chtěli dát nějakému známému, vypadá mnohem
lépe. V neposlednı́ řadě je třeba zmı́nit i to, že tato CD zı́skáte úplně zdarma.
Nevýhodou je dlouhá doba čekánı́ – na dodánı́ se mnohdy čeká vı́ce než pět týdnů.
Poznámka ShipIt stojı́ společnost Canonical nemalé penı́ze, které by se daly
využı́t mnohem lépe, ale přesto tuto službu Canonical uživatelům Ubuntu poskytuje, a proto si jı́ važte a nezneužı́vejte ji.
Pro objednánı́ CD potřebujete mı́t založen účet na Launchpadu1 s jehož pomocı́ se na stránce
http://shipit.ubuntu.com/ přihlásı́te a objednáte si CD.
Lokálnı́ distributoři CD
V české komunitě už delšı́ dobu funguje služba, dı́ky nı́ž může kdokoli zı́skat vypálené CD nebo
DVD s Ubuntu (i jeho různými deriváty) zadarmo, pouze výměnou za prázdné médium. Tuto službu
poskytujı́ dobrovolnı́ci z řad komunity po celé České republice a také na několika mı́stech na Slovensku.
Seznam distributorů najdete na Ubuntu wiki na adrese http://wiki.ubuntu.cz/Lokálnı́ distributoři CD.
Pak už jen stačı́ najı́ distributora, který je vám nejblı́že, a individuálně si s nı́m dojednat podmı́nky
předánı́ instalačnı́ho média.
1 Launchpad je systém pro koordinaci a správu projektů. Použı́vá se napřı́klad pro hlášenı́ chyb a jeho součástı́ je i
překladatelský program Rosetta.
2.2
11
Hardwarové požadavky
Minimálnı́ požadavky
• 500 MHz procesor
• 192 MB RAM
• 4 GB volného mı́sta na disku
• Grafická karta umožňujı́cı́ rozlišenı́ 1024x768
Upozorněnı́ Minimálnı́ požadavky představujı́ opravdu úplné minimum, na
kterém je Ubuntu provozu schopné. Práce na takto slabém počı́tači nenı́ zrovna
nejpohodlnějšı́.
Doporučené požadavky
• 1 GHz procesor
• 384 MB RAM
• 5-10 GB volného mı́sta na disku
Poznámka I zde samozřejmě platı́, že čı́m vı́ce, tı́m lépe – v dnešnı́ době, kdy
už i nejlevnějšı́ počı́tače překonávajı́ doporučené požadavky, nenı́ nedostatečný
výkon tak velkým problémem.
2.3
Přı́prava na instalaci
Defragmentace a záloha dat
Pokud máte na svém počı́tači již nainstalován nějaký jiný operačnı́ systém (pravděpodobně Microsoft
Windows), přı́padně máte na zvoleném disku nějaká data, o která nechcete přijı́t, je velmi důležité
udělat před instalacı́ jejich zálohu. Ubuntu samozřejmě (při správném postupu při instalaci) nechá
vaše data na pokoji, ale nač zbytečně riskovat.
Pokud máte nainstalován operačnı́ systém MS Windows, je před instalacı́ nezbytné udělat defragmentaci disku. Defragmentaci můžete spustit přesTento počı́tač → pravý klik na disk → Vlastnosti →
Nástroje → Defragmentovat.
2.4
Zavedenı́ systému z CD
Když chcete spustit nebo nainstalovat Ubuntu z CD, váš počı́tač musı́ být nastaven pro zaváděnı́
operačnı́ho systému z CD. Toto je většinou nastaveno jako výchozı́, takže stačı́ pouze vložit CD do
mechaniky a restartovat počı́tač. Váš počı́tač ovšem může být někdy nastaven jinak nebo se mohou
vyskytnout jiné problémy, a potom se vám Ubuntu z CD nezavede, ale opět se spustı́ váš původnı́
operačnı́ systém. Zde jsou uvedeny nejčastějšı́ přı́činy problémů a jejich řešenı́.
12
Obvyklé problémy při zaváděnı́ systému z CD
CD/DVD nebylo správně vypáleno
Zkontrolujte si, že médium bylo správně vypáleno. Pokud jste obdrželi lisované (originálnı́) CD zdarma
poštou, potom se vás tento problém netýká.
Ve vašem stávajı́cı́m operačnı́m systému, si nechte zobrazit obsah vypáleného CD. Měli byste na něm
vidět spoustu souborů a adresářů, nikoliv jediný soubor s přı́ponou .iso. Pokud na něm vidı́te pouze
jeden .iso soubor, vypálili jste jej špatně a bude nutné jej vypálit znovu dle instrukcı́ uvedených výše.
BIOS nenı́ nastaven pro zaváděnı́ systému z CD/DVD
Některé počı́tače jsou nastaveny zavádět systém přı́mo z pevného disku. Je tedy nutné vstoupit do
BIOSu a upřednostnit zaváděnı́ systému z CD/DVD mechaniky před pevnými disky, tj. v seznamu
nastavit položku CD/DVD výše, než položku pevného disku.
Nejčastějšı́m způsobem vstupu do BIOSu je stisknutı́ klávesy Del hned poté, když se počı́tač začı́ná
spouštět. Na některých staršı́ch počı́tačı́ch nebo noteboocı́ch mohou být zkratky jiné, napřı́klad Esc ,
F1 , F2 , F10 , Ctrl + Esc , Alt + Esc , Ctrl + Alt + Esc , Ctrl + Alt + Enter ,
Insert nebo dokonce jiné. Může být nutné klávesy stisknout, stisknout a držet, nebo stisknout
několikrát. Nejjednoduššı́m způsobem je podı́vat se do manuálu základnı́ desky, který jste dostali
spolu s počı́tačem, nebo si tento manuál nalézt na webových stránkách výrobce. Taktéž v drtivé většině
přı́padů je daná zkratka vypsána na úvodnı́ obrazovce (napřı́klad Press DEL to enter SETUP ). Tato
úvodnı́ obrazovka rychle mizı́, ale měla by jı́t pozastavit klávesou Pause .
Obrázek 2.3: Přı́klad správného nastavenı́ BIOSu
Kapitola 3
Instalace
Upozorněnı́ Pokud vı́te, že máte na disku důležitá data, před instalacı́ je
pro jistotu zálohujte! Jestliže máte nainstalovaný MS Windows, tak ještě před
instalacı́ je nutné provést defragmentaci disku!
3.1
Spuštěnı́ Live CD
Vložte instalačnı́ CD/DVD Ubuntu do mechaniky a restartujte počı́tač. Po restartu počı́tače se vám
objevı́ nı́že uvedená nabı́dka Ubuntu. Nabı́dka bude v prvnı́ chvı́li v angličtině – češtinu můžete zvolit
z nabı́dky vyvolané stiskem klávesy F2 .
Obrázek 3.1: Bootovacı́ obrazovka Ubuntu
Vyčkejte, dokud se systém nenačte z CD (v závislosti na výkonu počı́tače to může trvat i několik
minut), a poté spust’te instalaci kliknutı́m na ikonu Instalace na ploše.
3.2
Zahájenı́ instalace
Prvnı́m krokem instalace je výběr jazyka. Čeština by už měla být předvolena, pokud ne, tak ji z nabı́dky
jazyků vyberte a pokračujte kliknutı́m na Vpřed.
13
Kapitola 3. Instalace
14
Obrázek 3.2: Prvnı́ krok instalace – výběr jazyka
3.3
Nastavenı́ času
Druhým krokem instalace je nastavenı́ správného času a časového pásma. Instalátor by měl sám
správně nastavit mı́sto i časové pásmo a podle BIOSu nastavit aktuálnı́ čas. Pokud se tak nestane,
nastavte vše ručně, klikněte na Vpřed a pokračujte.
Obrázek 3.3: Druhý krok instalace – nastavenı́ času
3.4
15
Nastavenı́ rozloženı́ klávesnice
Třetı́m krokem instalace je výběr rozloženı́ klávesnice. Opět by měla být předvolena česká klávesnice
(Czechia), které odpovı́dá české klávesnici QWERTZ. Dalšı́ oblı́benou variantou bývá QWERTY, kde jsou
pı́smena Y a Z umı́stěna shodně s anglickou klávesnicı́. Správnost zvoleného rozloženı́ si můžete ověřit
v polı́čku v levém dolnı́m rohu průvodce.
Obrázek 3.4: Třetı́ krok instalace – nastavenı́ rozloženı́ klávesnice
3.5
Volba disku pro instalaci
Čtvrtý krok je asi nejdůležitějšı́ částı́ celé instalace. Nynı́ totiž nastává čas výběru umı́stěnı́, kam
Ubuntu nainstalovat. Vše si dobře rozmyslete a nespěchejte. Přehlédnutı́m si lehce můžete smazat
vlastnı́ data.
Váš dalšı́ postup závisı́ na tom, jak vypadá váš harddisk, zda si přejete nainstalovat Ubuntu na celý
disk nebo zda chcete zachovat stávajı́cı́ instalaci systému atd.
• Máte-li zájem nainstalovat Ubuntu jako jediný systém na disku, a tedy použı́t veškeré dostupné
mı́sto na vašem disku a přemazat existujı́cı́ data, pak pokračujte částı́ Použitı́ celého disku.
• Máte-li na vašem disku operačnı́ systém MS Windows a chcete ho zachovat, pak pokračujte částı́
Rozdělenı́ disku.
• Máte-li na svém disku prázdnou, nijak nenaformátovanou oblast, kterou chcete použı́t pro
Ubuntu, pak pokračujte částı́ Volné mı́sto na disku.
• Jste-li pokročilý uživatel a chcete si vše nastavit ručně, pak pokračujte částı́ Ručnı́ rozdělenı́
disku.
Poznámka Pokud se vám nezobrazı́ všechny možnosti, nejedná se o chybu –
některé možnosti se objevujı́ pouze v různých specifických situacı́ch.
16
Obrázek 3.5: Čtvrtý krok instalace – výběr disku pro instalaci
Použitı́ celého disku
Tı́mto postupem ztratı́te veškerá data, která se na vašem disku nacházejı́!
Pokud si jste na 100% jistı́, že chcete nainstalovat Ubuntu na celý disk, a jste si vědomi toho, že o data,
která na disku máte, přijdete, tak zvolte možnost Asistované – použı́t celý disk, kde si ze seznamů
vašich pevných disků vyberete ten, na který chcete Ubuntu nainstalovat.
Rozdělenı́ disku
Pokud již na svém počı́tači máte nainstalován operačnı́ systém MS Windows a chcete pouze zmenšit
část disku pro něj vyhrazenou a na zbytek disku nainstalovat Ubuntu, použijte volbu S průvodcem
– zmenšit velikost.... Pomocı́ posuvnı́ku si můžete vybrat, jak velké mı́sto vyhradı́te pro Ubuntu.
O zbytek se již postará instalátor sám.
Volné mı́sto na disku
Pokud máte někde na disku volnou, nijak nenaformátovanou oblast, instalátor ji objevı́ a nabı́dne
vám novou možnost Asistované – použı́t největšı́ volné spojité mı́sto. Pokud tedy chcete tuto oblast
použı́t, stačı́ zvolit tuto možnost a instalátor se již o zbytek postará sám.
Ručnı́ rozdělenı́ disku
Upozorněnı́ Ručnı́ instalace je určena pouze pro pokročilé uživatele,
začátečnı́ci by si měli vystačit s předchozı́mi možnostmi instalace.
Volba Ručnı́ spustı́ tabulku s oddı́ly na disku. Vyberte ten, který chcete zmenšit. Zvolený oddı́l nesmı́
mı́t ikonku zámku (v takovém přı́padě klikněte na oddı́l pravým tlačı́tkem a zvolte Odpojit).
17
• Pravým klikem na vybraný oddı́l otevřete nabı́dku, ze které vyberte Zmenšit oddı́l a oddı́l
zmenšete o plánovanou velikost pro Ubuntu.
• Budete tvořit celkem dva nové oddı́ly. Prvnı́ oddı́l bude sloužit pro samotný systém označovaný
jako /, doporučuji 5-15 GB. Samotný systém se sice vejde na cca. 2 GB, ale pokud v něm budete
chtı́t pracovat a instalovat nové věci, tak je to málo. Jako souborový systém zvolte ext3.
Obrázek 3.6: Ručnı́ vytvořenı́ oblasti pro /
• Druhý je odkládacı́ oddı́l /swap. Swap musı́ mı́t minimálně 256 MB, obecně se však doporučuje
dvojnásobek velikosti operačnı́ paměti, ale vı́ce jak 1 GB je ve většině přı́padů zbytečné.
Obrázek 3.7: Ručnı́ vytvořenı́ oblasti pro /swap
Po dokončenı́ všech změn se zobrazı́ rekapitulace vašeho nastavenı́ diskových oddı́lů. Zvýšenou pozornost věnujte sloupci Formát?. Označené disky a oddı́ly budou v průběhu instalace přeformátovány a
všechna data na nich obsažená budou ztracena.
3.6
Import nastavenı́
Pátým krokem je import uživatelských nastavenı́ z jiných, již nainstalovaných systémů. Pokud máte
na disku nainstalován jiný operačnı́ systém, je možné importovat některá jeho nastavenı́. Vaše záložky,
maily a podobná osobnı́ data tak mohou být automaticky převedena do Ubuntu. Pokud nemáte žádný
jiný operačnı́ systém nainstalován, tento dialog se nezobrazı́.
3.7
Vytvořenı́ uživatele
Šestým krokem instalace je vytvořenı́ uživatele. Vyplňte své jméno, přihlašovacı́ jméno, heslo a název
počı́tače. Heslo si zapamatujte, platı́ jak pro přihlášenı́ vašeho uživatele, tak i pro správu systému.
18
Obrázek 3.8: Šestý krok instalace – vytvořenı́ uživatele
3.8
Rekapitulace nastavenı́ instalace
V sedmém kroku instalace vám instalátor udělá úplnou rekapitulaci naplánovaných změn.
Obrázek 3.9: Sedmý krok instalace – rekapitulace
Upozorněnı́ Přesvědčte se, že se budou formátovat pouze ty oddı́ly, které
chcete. Po odsouhlasenı́ již začne formátovánı́ a veškerá data, která by byla na
formátovaných oddı́lech přı́tomna, budou nenávratně ztracena!
19
Pokud vše souhlası́, zvolte Nainstalovat a instalátor v závislosti na rychlosti vašeho počı́tače během
cca. 15-30 minut nainstaluje Ubuntu na váš počı́tač. Po instalaci systému bude počı́tač požadovat
restart, a poté už se spustı́ váš nový systém. Vı́tejte v Ubuntu!
Kapitola 4
Prvnı́ spuštěnı́
Ačkoli je práce v Ubuntu velmi snadná a intuitivnı́, může pro některé lidi být prvnı́ kontakt matoucı́
– obzvláště, pokud jsou zvyklı́ pracovat v operačnı́m systému MS Windows.
Tato kapitola vás provede některými základnı́mi aspekty Ubuntu – dovı́te se, jak v Ubuntu fungujı́
panely (lišty) a jejich aplety, a jak si je nastavit tak, aby vám jejich rozloženı́ vyhovovalo. V dalšı́ části
se seznámı́te s nejspı́š nejdůležitějšı́m softwarem v Ubuntu – správcem souborů Nautilus, který budete
pravděpodobně použı́vat každý den. Se správou souborů úzce souvisı́ adresářová struktura, která je
v Ubuntu sice velmi logická, ale pro začátečnı́ka může být matoucı́. Na konci kapitoly naleznete ještě
část zabývajı́cı́ se administrátorem systému – uživatelem root a jeho použitı́m v Ubuntu.
4.1
Panely
GNOME Panel a s nı́m spojené aplety (mini prográmky umı́stěné na panelu) jsou jednou ze základnı́ch
součástı́ prostředı́ Gnome. V základnı́m nastavenı́ Ubuntu jsou standardně vytvořeny dva panely
(nahoře a dole) s několika různými aplety. Toto nastavenı́ si každý uživatel může změnit podle sebe.
Teoreticky může být na každém okraji obrazovky jeden nebo dokonce i vı́ce panelů. Můžete upravovat
mnoho vlastnostı́ panelu – napřı́klad rozpı́nánı́, velikost nebo barvu (přı́padně i průhlednost). Je také
možné nastavit skrývánı́ panelu a ten se pak objevı́ jen, když na něj najedete kurzorem myši.
Standardnı́ rozloženı́ panelů
Hornı́ panel
Obrázek 4.1: Hornı́ panel – standardnı́ rozloženı́
20
Kapitola 4. Prvnı́ spuštěnı́
Aplet
Lišta nabı́dky
Spouštěč
Oznamovacı́ oblast
Ovládánı́ hlasitosti
Hodiny
Ukončit...
21
Popis
Nabı́dka se všemi programy, mı́sty a systémovými nastavenı́mi.
Spouštěč můžete na panel bud’ přetáhnout z Nabı́dky, nebo přes Přidat na panel.
Zde najdete programy, které pracujı́ na pozadı́. Podobné jako systray ve Windows.
Ovládánı́ hlasitosti, po dvojkliku se objevı́ podrobnějšı́ ovládánı́.
Datum a čas. Kliknutı́m na aplet zobrazı́te kalendář.
Spustı́ vypı́nacı́ dialog (volby Vypnout, Restartovat, Uspat...)
Dolnı́ panel
Obrázek 4.2: Dolnı́ panel – standardnı́ rozloženı́
Aplet
Zobrazit pracovnı́ plochu
Seznam oken
Přepı́nač ploch
Koš
Popis
Minimalizuje všechna okna a ukáže pouze pracovnı́ plochu.
Ukazuje všechny spuštěné programy.
Přepı́nánı́ mezi virtuálnı́mi plochami
Zobrazı́ složku se smazanými soubory.
Nastavenı́ panelu
Pravým klikem na panel vyvoláte nabı́dku
Obrázek 4.3: Nastavenı́ panelu – nabı́dka
Přidat na panel Přidávánı́ apletů na panel (viz nı́že).
Vlastnosti
Upravovánı́ vzhledu a vlastnostı́ panelu.
Odstranit tento panel Odstraněnı́ panelu včetně apletů. Pokud máte jen jeden panel, tak nejde
odstranit (vždy musı́te mı́t minimálně jeden panel).
Nový panel
22
Přidá nový prázdný panel.
Vlastnosti – Obecné
Orientace
Velikost
Nastavenı́ polohy panelu (nahoře/dole/vlevo/vpravo).
Nastavenı́ velikosti panelu v pixelech.
Rozpı́nat se Pokud je nastaveno, panel zabere celou šı́ři obrazovky, jinak se smrštı́“ a nebude
”
obsahovat prázdné plochy.
Automaticky ukrývat Pokud je nastaveno, panel se skrývá za okraj obrazovky a objevı́ se jen po
najetı́ kurzorem myši na okraj.
Zobrazit ukrývacı́ tlačı́tka Pokud je nastaveno, objevı́ se na koncı́ch panelu tlačı́tka, kterými je
možno zarolovat jej ke kraji obrazovky.
Šipky na ukrývacı́ch tlačı́tkách
k nim přidá šipky.
Pokud je nastaveno zobrazenı́ ukrývacı́ch tlačı́tek, tato funkce
Obrázek 4.4: Vlastnosti panelu
Vlastnosti – Pozadı́
Žádné (použı́vat téma systému)
Panely majı́ barvu danou zvoleným motivem grafického prostředı́.
Jednolitá barva Je možno vybrat vlastnı́ barvu panelu, přı́padně pomocı́ posuvnı́ku nastavit mı́ru
průhlednosti panelu.
23
Obrázek na pozadı́ Je možno zvolit vlastnı́ obrázek, který bude na pozadı́ panelu.
Dalšı́ aplety
Zde je krátký výčet dalšı́ch apletů, které je možno na panel přidat. Jsou zde vyjmenovány jen ty
nejpoužı́vanějšı́.
Aplety přidáte pomocı́ pravý klik na panel → Přidat na panel....
Indikátor klávesnice
Téměř nezbytný v českém prostředı́. Umožňuje vám přepı́nat klávesnici mezi různými rozloženı́mi
(nejčastěji zřejmě mezi českou a anglickou klávesnicı́). Po kliknutı́ pravým myšı́tkem na aplet lze
nastavit, jaká rozloženı́ majı́ být dostupná, a jak se má klávesnice chovat. Kliknutı́m levým myšı́tkem
se rozloženı́ přepı́ná.
pravý klik na panel → Přidat na panel → Indikátor klávesnice
Nastavenı́ jasu obrazovky
Jednoduchý aplet sloužı́cı́ k ovládánı́ jasu obrazovky. Ovládat je možno bud’ posuvnı́kem po kliknutı́
na aplet, nebo najetı́m kurzorem na aplet a pak pomocı́ kolečka myši.
pravý klik na panel → Přidat na panel → Brightness applet
Zprávy o počası́
Aplet zobrazujı́cı́ počası́ v určitém městě. Na panelu se zobrazuje počası́ a venkovnı́ teplota. Po kliknutı́
na aplet se zobrazı́ podrobnějšı́ informace.
pravý klik na panel → Přidat na panel → Zprávy o počası́
Poznámky
Aplet umožňujı́cı́ umist’ovánı́ poznámek přı́mo na plochu. V nastavenı́ lze upravit velikost i barvu
poznámek.
pravý klik na panel → Přidat na panel → Lepicı́ poznámky
Sledovánı́ systému
Aplet zobrazujı́cı́ základnı́ informace o vytı́ženı́ systému. Je možné zobrazit vytı́ženı́ CPU, použitı́
RAM a swapu, využitı́ disku a sı́tě.
pravý klik na panel → Přidat na panel → Sledovánı́ systému
Zásuvka
Zásuvka je vlastně rozšı́řenı́ panelu – dajı́ se do nı́ umı́stit dalšı́ aplety, které se již nevejdou na panel,
a které člověk tak často nepotřebuje. Zásuvka se chová stejně jako panel a jejı́ nastavenı́ je také stejné
24
(jen je možné nastavit navı́c ikonu zásuvky).
pravý klik na panel → Přidat na panel → Zásuvka
Tipy a triky
Úplné skrytı́ panelu
Když nastavı́te automatické ukrývánı́ panelu, tak zjistı́te, že vám vždy malá část panelu na okraji
obrazovky zbude. Toto se dá jednoduše změnit pomocı́ nástroje gconf-editor.
Spust’te gconf-editor a přejděte do
/apps/panel/toplevels/top panel screen0
pro hornı́ panel, respektive
/apps/panel/toplevels/bottom panel screen0
pro dolnı́ panel a změňte hodnotu auto hide size z 6 na 0 (přı́padně jinou, která vám bude vyhovovat).
Obnovenı́ standardnı́ho nastavenı́ panelu
Může se stát, že budete chtı́t panely vrátit do původnı́ho stavu. K tomu použijte v terminálu přı́kaz
gconftool-2 --recursive-unset /apps/panel
Aby se změna projevila, je nutné panel restartovat.
pkill gnome-panel
4.2
Nautilus
Nautilus je výchozı́ grafický správce souborů v Ubuntu. Hned po instalaci budete mı́t na ploše ikonku
svého domovského adresáře, poklepánı́m na ni se vám spustı́ právě Nautilus. Ke svým adresářům se
také můžete dostat přes nabı́dku Mı́sta na hornı́m panelu.
Práce v Nautilu je velice intuitivnı́, stačı́ tahat myšı́ a klikat. Nautilus vytvářı́ dělá živé náhledy pro
veškeré textové soubory, obrázky a videa.
Operace se soubory
Pokud chcete kopı́rovat nebo přesouvat soubory, stačı́ prostě přetáhnout soubory myšı́. Nautilus se
snažı́ sám odhadnout, kterou operaci chcete udělat. Pokud chcete udělat jinou operaci, stačı́ táhnout
soubor prostřednı́m tlačı́tkem myši (mı́sto levým). Po puštěnı́ tlačı́tka se vám rozevře nabı́dka s dostupnými operacemi. Když přetahujete soubor levým tlačı́tkem, můžete přı́slušnou operaci zvolit
klávesovým modifikátorem. Při drženı́ Shift při pouštěnı́ tlačı́tka se soubor přesouvá (kurzor je
normálnı́ šipka), při drženı́ Ctrl se soubor kopı́ruje (kurzor má u sebe plusko).
25
Obrázek 4.5: Správce souborů Nautilus
Obrázek 4.6: Nautilus – operace se soubory
Změna pohledu na soubory
Ve výchozı́m stavu vidı́te adresáře a soubory jako velké ikony uspořádané do řádků. Tyto položky se
dajı́ uspořádat také jako seznam seřazený do jednoho sloupce, a to výběrem pohledu Zobrazit jako
seznam v rozvinovacı́ nabı́dce v pravém hornı́m rohu. V obou pohledech se dá velikost ikon měnit
tlačı́tky s ikonami lupy označenými plus a mı́nus. Uspořádánı́ položek se dá nastavit pomocı́ nabı́dky
Zobrazit → Rozmı́stit položky.
Pokud některou z těchto vlastnostı́ chcete nastavit jako výchozı́ způsob zobrazenı́, stačı́ si to lehce
nastavit v nabı́dce Upravit → Nastavenı́.
Změna asociovaných programů s typem souboru
Pokud chcete jistému typu souborů přiřadit jiný program, než jste měli nastavený doposud (napřı́klad
chcete přehrávat videa v jiném přehrávači než výchozı́m), změna je velice jednoduchá. Na daném
souboru kliknete pravým tlačı́tkem → Vlastnosti → Otevřı́t s. Pokud je zde aplikace, kterou chcete
nastavit jako výchozı́, už vypsaná, stačı́ ji prostě označit. Pokud zde nenı́, zvolte Přidat a vyberte ji
ze seznamu, přı́padně zadejte vlastnı́ přı́kaz a označte ji. Ostatnı́ programy vypsané v záložce Otevřı́t
s se zobrazujı́ po kliknutı́ na soubor pravým tlačı́tkem, takže takto můžete jednoduše soubor otevřı́t
26
jiným prohlı́žečem jednorázově.
Obrázek 4.7: Nautilus – nastavenı́ asociacı́
Záložky v panelu Mı́sta
V levé části Nautilu máte s největšı́ pravděpodobnostı́ lištu zobrazujı́cı́ rychlé odkazy na nejdůležitějšı́
adresáře – váš domovský adresář, vaši plochu, systém souborů, přı́padné připojené disky a výměnná
zařı́zenı́. Tyto odkazy jsou odděleny čarou, pod kterou si můžete přidat vlastnı́ záložky pro rychlý
přı́stup ke svým oblı́beným adresářům. Jednoduše chytněte adresář a přesuňte ho do panelu Mı́sta,
kde se vám vytvořı́ záložka. Váš pohyb po adresářı́ch bude zase o něco jednoduššı́. Editace záložek je
také možná přes nabı́dku Záložky → Upravit záložky.
Emblémy
Pro zjednodušenı́ orientace nebo pro zkrášlenı́ si můžete na jednotlivé soubory či adresáře přidat
jakési nálepky, tzv. emblémy. V levé liště Nautilu, kde máte nynı́ zobrazena Mı́sta, stiskněte šipku a
přepněte se na Emblémy. Poté táhnutı́m přeneste vybraný emblém na zvolenou ikonku. Emblémy se
dajı́ pomocı́ gumy zase vymazat.
Emblémy můžete nastavit i přes pravý klik na soubor/adresář → Vlastnosti → Emblémy.
Zobrazenı́ skrytých souborů
• Výběr z menu: Zobrazit → Zobrazovat skryté soubory
• Klávesová zkratka: Ctrl + H
27
Hledánı́ souborů
Nautilus má efektivnı́ mechanismus pro vyhledávánı́ souborů a adresářů. Ikona pro přı́stup je v hornı́
liště, klávesová zkratka je Ctrl + F (jako v mnoha jiných aplikacı́ch). Adresnı́ řádek se změnı́ na
vyhledávacı́ – zadejte hledaný výraz, po chvı́li se zobrazı́ výsledky. Výsledky můžete zpřesnit tı́m, že
vyberete umı́stěnı́, ve kterém se má vyhledávat a určı́te typ hledaných souborů. Přidáte tedy (nebo
naopak uberete) pomocı́ tlačı́tek plus a mı́nus dalšı́ parametr ovlivňujı́cı́ vyhledávánı́. Výsledný seznam
si můžete uložit a později se k němu vrátit: Soubor → Uložit vyhledané jako.
Obrázek 4.8: Nautilus – vyhledávánı́
Existuje ještě jeden typ hledánı́. Pokud při zobrazeném oknu Nautilu pı́šete jméno souboru (adresáře),
který je kdesi na konci seznamu a vy ho nechcete namáhavě hledat očima, po napsánı́ prvnı́ch pár
znaků vám na něj skočı́ kurzor.
Změna přı́stupových práv k souborům
Pokud kliknete pravým tlačı́tkem na libovolný adresář či soubor a zvolı́te Vlastnosti, máte možnost
si v panelu Oprávněnı́ nastavit přı́stupová práva k těmto souborům. Definovat je můžete pro sebe,
svoji skupinu (v té jste většinou jen vy, takže žádný rozdı́l) a všechny ostatnı́. Můžete tudı́ž napřı́klad
ostatnı́m uživatelům zrušit právo čı́st soubory ve vašem adresáři, nebo je naopak zpřı́stupnit i pro
zápis. Při stisknutı́ tlačı́tka Aplikovat oprávněnı́ na obsažené soubory se stejná oprávněnı́, jako jste
nastavili na adresář, nastavı́ i na všechny soubory uvnitř tohoto adresáře.
Nastavenı́ spustitelného přı́znaku u souboru
Pokud si stáhnete nějaký soubor z Internetu, který následně chcete spustit, je nutné tomuto souboru
nejprve nastavit přı́znak, že vůbec spustitelný je. Bez toho soubor nespustı́te. (Toto je jedna z věcı́, proč
je na Linuxu o tolik těžšı́ zavirovat si počı́tač – nejde to udělat neúmyslně jednı́m kliknutı́m.) Klikněte
na soubor pravým tlačı́tkem, zvolte Vlastnosti → Oprávněnı́ a zde zaškrtněte Povolit spouštěnı́ souboru
28
Obrázek 4.9: Nautilus – oprávněnı́
jako programu. Nynı́ už můžete skript pustit bud’ dvojı́m poklepánı́m, nebo v terminálu pomocı́
./soubor.
4.3
Adresářová struktura
V linuxu je zvykem, že obyčejný uživatel má plný přı́stup pouze ke svému domovskému adresáři, který
je umı́stěn v /home/uživatel. Jen do tohoto adresáře může zapisovat a nemůže mu tam zapisovat
nikdo cizı́. Ve svém adresáři si může dělat v podstatě cokoli chce. Uživatelovy programy si ukládajı́
své konfiguračnı́ soubory do skrytých adresářů. Obyčejného uživatele by ještě mohl zajı́mat adresář
/media, kde bývajı́ připojené přı́padné dodatečné souborové systémy (dalšı́ disky, cdrom, flashdisky,
fotoaparáty, apod).
Správce systému zajı́má předevšı́m adresář /etc, kde jsou uloženy globálnı́ konfiguračnı́ soubory aplikacı́. Nainstalované aplikace si své soubory rozdělujı́ do různých adresářů podle účelu a správce obvykle
nemusı́ konkrétnı́ umı́stěnı́ těchto souborů vůbec zajı́mat, nebot’ hledá většinou pouze zmı́něné konfiguračnı́ soubory.
Souborový systém
29
/ Tzv. root (v překladu kořen, proto se mu také řı́ká kořenový adresář) je vrcholem adresářové
struktury jak v Linuxu, tak v ostatnı́ch unixových systémech. Z toho také vyplývá, že veškeré soubory
dostupné v systému, at’ jsou fyzicky kdekoliv, spadajı́ pod něj.
/bin Základnı́ binárnı́ spustitelné soubory, které se uplatnı́ při zaváděnı́ systému (např. utilita mount
pro připojovánı́ svazků apod.) a utility, které běžně použı́vajı́ i obyčejnı́ uživatelé (např. mkdir, cp,
přı́kazové interprety – bash apod.). Obsahuje minimum potřebné k inicializaci systému do té mı́ry,
aby mohly být připojeny ostatnı́ souborové systémy, provedena kontrola, oprava souborových systémů
nebo obnova systému ze zálohy a konečně obsahuje vše potřebné k běhu systému v jednouživatelském
režimu.
/boot Tento adresář obsahuje soubory pro zavedenı́ systému jako je obraz jádra, pomocné soubory zavaděče systému apod. Bývá zvykem dávat jej na samostatnou partition na počátek disku.
To je jednak pro většı́ bezpečı́ souborů v něm uložených, ale předevšı́m proto, že mnohé, zejména
staršı́, BIOSy neumı́ bootovat z oblastı́, které jsou za určitým počtem cylindrů. Obsahuje soubor
vmlinuz-verze jádra – to je kernel neboli jádro.
/boot/grub V přı́padě Ubuntu bývá standardně použı́ván zavaděč systému Grub a v tomto adresáři se nalézá jeho základnı́ konfiguračnı́ soubor /boot/grub/menu.lst, ve kterém je možné ovlivnit
zaváděnı́ systému (např. parametry jádra, dalšı́ spouštěné OS, pozadı́ startovacı́ nabı́dky Grubu a
dalšı́).
/dev V linuxu jsou hardwarové komponenty počı́tače reprezentovány soubory. Tyto speciálnı́ soubory reprezentujı́cı́ zařı́zenı́ naleznete zde a jsou tu všechna známá dostupná zařı́zenı́ (myš, klávesnice,
zvukové karty, disky, mechaniky, tiskárny...). Obsahuje skript MAKEDEV, který sloužı́ k vytvářenı́ souborů zařı́zenı́.
/etc Tento adresář obsahuje konfiguračnı́ soubory. Jsou zde např. soubory /etc/fstab (informace
o tom, jaké svazky se majı́ připojit a kam), /etc/passwd a /etc/shadow (definujı́ seznam uživatelů
systému a jejich přı́stupová hesla), /etc/group (definuje skupiny uživatelů), /etc/inittab (konfigurace programu init, který řı́dı́ start systému) a řada dalšı́ch.
/home Tento adresář obsahuje domovské adresáře všech uživatelů systému (s výjimkou administrátora).
/lib Obsahuje základnı́ sdı́lené knihovny potřebné pro běh programů v /bin a /sbin a moduly jádra
(/lib/modules).
/lost+found Zde se ukládajı́ přı́padné (částečně) obnovené soubory po nekorektnı́m vypnutı́ nebo
havárii systému. Tento adresář naleznete na každém oddı́le vašeho disku se souborovým systémem
ext3.
/media Zde naleznete připojená multimediálnı́ zařı́zenı́ (usb disky, cdrom atd.). Ubuntu použı́vá
tzv. pmount, který zajišt’uje, že zařı́zenı́ se připojı́ automaticky. Důležitým souborem pro pmount je
/etc/mtab
/mnt
Zde bývajı́ dalšı́ připojená zařı́zenı́ zaznamenaná v /etc/fstab
30
/proc Tento adresář sloužı́ jako přı́pojný bod pro pseudosouborový systém jádra procfs. Pokud jej
použı́váme nalezneme v něm informace o konfiguraci a stavu systému. Tvořı́ de facto obraz celého
systému, s nı́mž pracujeme. Nejedná se o běžné soubory, ale o dynamicky generované systémové
soubory, které přesně zachycujı́ aktuálnı́ stav systému, jeho vytı́ženı́ apod..
/root Domovský adresář uživatele root (správce systému).
/sbin Systémové nástroje které se uplatnı́ při zaváděnı́ či konfiguraci systému, na rozdı́l od nástrojů
umı́stěných v /bin nejsou určeny pro běžné použı́vánı́ obyčejnými uživateli (např. nástroje pro formátovánı́
disků – fdisk, zakládánı́ nebo opravu souborových systémů – mke2fs a e2fsck, nástroje pro konfiguraci sı́tě apod.)
/tmp Tento adresář sloužı́ k vytvářenı́ dočasných pracovnı́ch souborů. Obvykle je pravidelně automaticky promazáván.
/usr Zde jsou instalovány dalšı́ aplikace a nástroje, které jsou součástı́ distribuce, ale které nejsou
nezbytné pro start systému či běh v jednouživatelském režimu. Obsahuje mimo jiné podadresáře bin,
sbin, lib podobně jako kořenový svazek.
/var Tento adresář obsahuje data, která se během provozu systému měnı́ a nelze jej sdı́let. Obsahuje
např. podadresář log, ve kterém se nacházı́ systémové logy (tj. záznamy o činnosti systému), podadresář spool, který obsahuje tiskové fronty nebo fronty zpráv elektronické pošty, schránky elektronické
pošty uživatelů apod.
4.4
Root a sudo
V Linuxu (a Unixu obecně) existuje superuživatel jménem root. Obdobou roota ve Windows je Administrátor. Tento superuživatel může dělat naprosto cokoli, takže prováděnı́ běžné dennı́ práce pod
účtem superuživatele může být velice nebezpečné. Můžete napsat nesprávně přı́kaz a zhroutit si tak
systém. Ideálně byste měli použı́vat jen uživatele s takovými oprávněnı́mi, která jsou zrovna pro daný
úkol potřeba. V některých přı́padech je třeba použı́t účet roota, ale většinou (pro klasickou práci na
počı́tači) úplně postačuje běžný uživatel.
Výchozı́m nastavenı́m Ubuntu je, že účet roota je zamčen, deaktivován. To znamená, že se nemůžete
přihlásit jako root anebo použı́t přı́kaz su (přı́kaz pro změnu identity). Mı́sto toho instalátor nastavı́
systém tak, aby správu počı́tače mohl provádět uživatel vytvořený při instalaci (tzn. prvně vytvořený
uživatel), a to pomocı́ přı́kazu sudo. Ostatnı́ uživatelé přı́kaz sudo použı́vat nemohou, ale toto právo
je jim možno udělit.
To znamená, že v Terminálu můžete použı́vat sudo pro přı́kazy vyžadujı́cı́ rootovská oprávněnı́.
Všechny programy v nabı́dce, které budou vyžadovat heslo (např. aplikace v menu Systém → Správa),
použijı́ grafickou podobu sudo (zešedne obrazovka a objevı́ se polı́čko pro zadánı́ hesla). Když sudo
žádá o heslo, žádá o VAŠE UŽIVATELSKÉ heslo. To znamená, že žádné rootovské heslo nenı́ potřeba.
Informace
• Heslo je standardně uloženo po dobu 15 minut. Po uplynutı́ této doby budete muset zadat heslo
znovu.
31
• Při psanı́ hesla v terminálu se vaše heslo nebude vůbec ukazovat na obrazovce, a to ani jako
řada hvězdiček (******) – důvodem je vaše bezpečnost, aby vaše heslo nemohl žádný člověk
odpozorovat. Přesto se vámi zadané heslo skutečně pı́še!
• Pro spuštěnı́ grafických konfiguračnı́ch nástrojů s využitı́m sudo (s využitı́m správcovských
oprávněnı́) stačı́ úplně obyčejně spustit program z nabı́dky. Program, pokud bude třeba, si
o heslo sám řekne.
• Ke spuštěnı́ programů, které jsou normálně spouštěné uživatelem (např. gedit), s administrátorskými
právy sudo, stiskněte Alt + F2 a spust’te gksudo gedit. (sudo se použı́vá u přı́kazů pracujı́cı́ch v Terminálu, gksudo se použı́vá u spouštěnı́ grafických programů.
• K použitı́ sudo v přı́kazové řádce, napište slovo sudo před daný přı́kaz, jak ukazujı́ přı́klady
sudo chown bob:bob /home/bob/*
sudo /etc/init.d/networking restart
• Ke startu administrátorské konzole (ve které můžete použı́vat administrátorské přı́kazy aniž
byste každý museli opatřit předponou sudo) použijte sudo -i
Upozorněnı́ NIKDY nepoužı́vejte sudo pro start grafických programů.
Vždycky byste měli použı́t gksudo
Přidánı́ uživatelům právo spustit sudo
Pro povolenı́ dalšı́mu uživateli spravovat počı́tač pomocı́ sudo, otevřete nástroj Systém → Správa
→ Uživatelé a skupiny. Klikněte na požadovaného uživatele → Vlastnosti → Uživatelská oprávněnı́.
Zaškrtněte Spravovat systém.
Snadné použı́vánı́ sudo z Nautilu
Pokud si nainstalujete balı́k nautilus-gksu a a znovu se přihlásı́te, zı́skáte možnost snadno spouštět
aplikace a manipulovat se soubory pod správcovským oprávněnı́m. Na libovolné složce či souboru pak
v Nautilu v kontextové nabı́dce na pravém tlačı́tku myši přibude položka Otevřı́t jako správce.
Upozorněnı́ Pokud spustı́te program nebo otevřete složku pod správcovským
oprávněnı́m, dejte si pozor na to, abyste program zavřeli hned, jakmile dokončı́te potřebnou činnost. Pokud byste s daným programem nebo Nautilem
pod správcovským oprávněnı́m manipulovali nejen se systémovými soubory ale
i se soubory osobnı́mi, jejich přı́stupová práva budou změněna, a vy je pak jako
obyčejný uživatel nebudete schopen přečı́st.
Kapitola 5
Programové vybavenı́
Programy, nebo chcete-li aplikace, jsou nejzákladnějšı́ součástı́ každého operačnı́ho systému. Bez
dalšı́ch aplikacı́ máte sice plně funkčnı́ operačnı́ systém, ale nemůžete v něm nic dělat.
Ubuntu už v základnı́ instalaci obsahuje několik desı́tek aplikacı́ pro každodennı́ použitı́ a dalšı́ stovky
je možno jednoduše doinstalovat.
V této části naleznete všechny aplikace logicky rozčleněné podle použitı́. Na prvnı́m mı́stě naleznete
aplikace, které jsou přı́tomny v základnı́ instalaci, a pak jednu šı́řeji popsanou aplikaci alternativnı́“.
”
Dalšı́ aplikace jsou zde pak pouze vyjmenovány.
5.1
Kancelářské balı́ky
OpenOffice.org
OpenOffice.org je kvalitnı́ kancelářský balı́k pokrývajı́cı́ potřeby většiny uživatelů. Balı́k obsahuje
textový editor, tabulkový procesor, nástroj pro tvorbu prezentacı́, grafický editor, databázový frontend
a nástroj pro tvorbu matematických vzorců.
Instalace
Aplikace OpenOffice.org se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́ K jednotlivým aplikacı́m se dostanete přes nabı́dku Aplikace → Kancelář → OpenOffice.org nástroj“, přı́padně Aplikace → Grafika → OpenOffice.org Kreslenı́.
”
Nástroje jsou provázány, takže jdou spustit i jeden z druhého (napřı́klad tvorba matematických vzorců
přı́mo z textového editoru).
GNOME Office
GNOME Office je separátnı́ kancelářské řešenı́ pro pracovnı́ prostředı́ GNOME. Tyto programy jsou
lehčı́“ a rychlejšı́ než programy v OpenOffice.org za což se ovšem platı́ menšı́m množstvı́m vlastnostı́.
”
GNOME Office se skládá z několika aplikacı́. Celý kancelářský balı́k lze nainstalovat balı́kem gnome-office.
Každá z těchto aplikacı́ samozřejmě jde nainstalovat i zvlášt’.
32
Kapitola 5. Programové vybavenı́
33
Obrázek 5.1: OpenOffice.org Textový editor
AbiWord
AbiWord je svobodný textový procesor podobný Wordu. Dı́ky snadné přenositelnosti je dostupný pro
mnoho operačnı́ch systémů. Podporuje široké spektrum formátů, kontrolu pravopisu a export souborů.
Obrázek 5.2: Textový procesor AbiWord
Instalace
Nainstalujte balı́k abiword.
Spuštěnı́
AbiWord můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Kancelář → AbiWord.
34
Gnumeric
Gnumeric je svobodný tabulkový procesor. Jelikož je postaven na knihovnách GTK+, je snadno
přenositelný na různé systémy. Výhodou ve srovnánı́ s OpenOffice Spreadsheet je rychlost a nenáročnost
na systémové prostředky.
Obrázek 5.3: Tabulkový procesor Gnumeric
Instalace
Nainstalujte balı́k gnumeric.
Spuštěnı́
meric.
Gnumeric můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Kancelář → Tabulkový kalkulátor Gnu-
Ostatnı́
Mezi dalšı́ balı́ky kancelářských aplikacı́ patřı́ napřı́klad KOffice nebo komerčnı́ StarOffice od firmy
Sun Microsystems.
5.2
Internetové prohlı́žeče
Mozilla Firefox
Firefox je výchozı́ webový prohlı́žeč v Ubuntu.
Poznámka K Firefoxu je dostupná kompletně česká uživatelská přı́ručka,
kterou naleznete napřı́klad na http://knihy.root.cz/kniha/mozilla-firefox-2-0uzivatelska-prirucka/
Instalace
Aplikace Mozilla Firefox se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Firefox můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Internet → Mozilla Firefox.
35
Obrázek 5.4: Internetový prohlı́žeč Mozilla Firefox
Doplňky
Funkčnost tohoto prohlı́žeče je možné rozšı́řit pomocı́ stovek různých doplňků. Vı́ce o doplňcı́ch se
můžete dovědět na jejich hlavnı́ stránce https://addons.mozilla.org/cs/firefox/
Drtivá většina doplňků je nezávislá na použitém operačnı́m systému.
Tipy, triky
Automatické označovánı́ textu v adresnı́m řádku
Pod Windows kliknutı́ do adresnı́ho řádku Firefoxu automaticky označı́ celý text. Standardně se
pod Ubuntu takto Firefox nechová. Pokud chcete aktivovat tuto funkcionalitu, do adresnı́ho řádku
v prohlı́žeči zadejte about:config a pak změňte hodnotu položky browser.urlbar.clickSelectsAll
na true a restartujte prohlı́žeč.
Doplňovánı́ www. .cz při stisku ctrl+enter
Do adresnı́ho řádku v prohlı́žeči zadejte about:config a pak změňte hodnotu položky browser.fixup.alternate.suffix
na .cz.
36
Backspace jako zpět
Pokud chcete, aby klávesa Backspace fungovala jako zpět, nikoliv jako posunutı́ stránky nahoru, do
adresnı́ho řádku v prohlı́žeči zadejte about:config a pak změňte hodnotu položky browser.backspace action
na 0.
Opera
Opera je známý a kvalitnı́ internetový prohlı́žeč. Je dostupný zdarma.
Instalace
Nainstalujte balı́k opera.
Spuštěnı́
Operu můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Internet → Opera.
Počeštěnı́ Opery
Pokud chcete Operu počeštit, stáhněte si český lokalizačnı́ soubor z Opera Language Files. Bude se
jmenovat napřı́klad ouw910 cs.lng. Uložte si jej třeba do domovského adresáře. Pak si ve stejném
adresáři otevřete Terminál a spust’te přı́kaz:
sudo mv ouw910 cs.lng /usr/share/opera/locale/
za ouw910 cs.lng samozřejmě nahrad’te jméno staženého souboru.
Nynı́ si můžete český jazykový soubor vybrat v Opeře v Tools → Preferences → Language → Details
→ User interface language a zvolte daný stažený soubor.
Ostatnı́
Mezi dalšı́ oblı́bené webové prohlı́žeče dostupné v Ubuntu patřı́ napřı́klad Epiphany, Konqueror nebo
SeaMonkey.
5.3
Email
Evolution
Evolution je výchozı́ emailový klient v pracovnı́m prostředı́ Gnome. Evolution zvládá všechny základnı́
služby jako POP3, IMAP, GroupWise atd. a zvládá i spolupráci s MS Exchange. Samozřejmostı́ je
také kvalitnı́ filtrace spamu. Kromě práce s e-maily máte k dispozici i adresář kontaktů a kalendář
s plánovačem. K dispozici je nástroj na synchronizaci s PDA.
Instalace
Evolution se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Evolution můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Internet → Pošta Evolution.
37
Obrázek 5.5: Evolution
Mozilla Thunderbird
Thunderbird je oblı́bený program pro správu pošty, diskusnı́ch skupin a RSS z rodiny Mozilla. Pomocı́
pluginu Lightning jej můžete rozšı́řit i o kalendář a plánovač.
Obrázek 5.6: Mozilla Thunderbird
Instalace
Nainstalujte balı́k mozilla-thunderbird.
Spuštěnı́
Thunderbird můžete spustit z Aplikace → Internet → Mozilla Thunderbird.
38
Ostatnı́
Mezi dalšı́ oblı́bené emailové klienty patřı́ napřı́klad KMail nebo klient integrovaný ve webovém
prohlı́žeči Opera.
5.4
Komunikace
Pidgin
Pidgin (dřı́ve Gaim) je internetový komunikátor. Jeho velká výhoda je použitelnost na mnoha platformách: Linux, BSD, MacOS X i Windows. Umı́ pracovat s protokoly Jabber, ICQ (AIM), MSN,
Yahoo!, IRC, Gadu-Gadu a Zephyr. Umožňuje připojenı́ na vı́ce těchto sı́tı́ch najednou. To znamená,
že si můžete psát s přáteli na všech podporovaných protokolech zároveň v jednom okně na mnoha
záložkách.
Pidgin podporuje mnoho funkcı́ z různých protokolů, jako přenos souborů, volitelné zprávy o stavu
uživatele, upozorněnı́ na zprávy. Dále obsahuje velké množstvı́ pluginů, které umožňujı́ rozšı́řit jej o
různé zajı́mavé funkce.
Instalace
Aplikace Pidgin se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Pidgin můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Internet → Komunikátor Pidgin.
Nový účet
Při prvnı́m spuštěnı́ budete vyzváni k nastavenı́ vašich účtů. K úspěšnému připojenı́ musı́te mı́t již
vytvořen alespoň jeden účet. Klikněte na Přidat, vyberte požadovaný protokol a vyplňte všechny
potřebné přihlašovacı́ údaje. Jen pozor, jméno uživatele u ICQ je vaše čı́slo.
SIM-IM
SIM-IM (Simple Instant Messenger) je vı́ceprotokolový internetový komunikátor. Podporuje všechny
důležité protokoly (Jabber, ICQ, MSN, apod.), takže s nı́m můžete být připojeni zároveň na vı́ce sı́tı́ch
naráz.
Instalace
Nainstalujte balı́k sim.
Spuštěnı́
SIM-IM můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Internet → SIM IM.
Ekiga
Ekiga je standardnı́ SIP a H.323 kompatibilnı́ VoIP aplikace, sloužı́cı́ pro IP telefonii a pořádánı́
video konferencı́. Umožňuje vám uskutečňovat zvukové a video hovory přes Internet se vzdáleným
uživatelem, který vlastnı́ potřebný hardware nebo software vyhovujı́cı́ standardům SIP nebo H.323.
Ekiga je kompatibilnı́ s Windows Messengerem a s většinou VoIP aplikacı́. Nenı́ však kompatibilnı́
39
Obrázek 5.7: Pidgin – přidánı́ ICQ účtu
s programy Skype nebo Google Talk. Pokud máte správného SIP providera, můžete za pomoci Ekigy
telefonovat i na klasické telefonnı́ linky.
Ekiga obsahuje podporu STUN, což jı́ umožňuje hladký provoz přes routery a firewally.
Prvnı́ užitı́
Když poprvé spustı́te Ekigu, zapne se průvodce, který vám v několika krocı́ch pomůže se správnou
konfiguracı́. Je silně doporučeno použı́t tohoto průvodce.
Až budete hotovi, a pokud budete mı́t svůj vlastnı́ účet na stránce http://ekiga.net, můžete provést
test zavolánı́m na sip:[email protected]. Můžete si tak zkontrolovat, zda se můžete připojit ke službě
(SIP sı́ti), zda je vaše nastavenı́ zvuku v pořádku (uslyšı́te sami sebe s mı́rným zpožděnı́m), a zda
vaše webová kamera funguje správně (uvidı́te sami sebe).
Jak nastavit Ekiga.net účet
Až budete zaregistrovánı́ na http://ekiga.net, jděte do nabı́dky Úpravy → Účty → Přidat
• Název účtu: ekiga.net“ nebo cokoliv co si přejete
”
• Registrátor: ekiga.net
• Uživatel: vaše přezdı́vka (nick) zvolená na ekiga.net
• Heslo: vaše heslo zvolené na ekiga.net
40
Obrázek 5.8: Telefonnı́ aplikace Ekiga
Instalace
Aplikace Ekiga se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Ekigu můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Internet → Ekiga
WengoPhone
WengoPhone je program pro komunikaci po internetu. Umožňuje jak psanı́ zpráv, tak hlasové a video
konference. Je podobný známému programu Skype, na rozdı́l od něj ovšem použı́vá otevřené protokoly,
takže nenı́ problém, aby druhý volajı́cı́ měl libovolné jiné zařı́zenı́ či software. Umožňuje předplacené
volánı́ do pevných a mobilnı́ch sı́tı́, posı́lánı́ SMS, konference, spolupráci s libovolným SIP operátorem.
Taktéž sloužı́ jako komunikátor pro sı́tě Jabber, MSN, Yahoo! a ICQ.
Instalace
Nainstalujte balı́k wengophone.
Spuštěnı́
WengoPhone můžete spustit z Aplikace → Internet → WengoPhone.
Při spuštěnı́ se vás aplikace zeptá na uživatelské jméno a heslo. Zatı́m žádné nemáte, proto klikněte na
odkaz pro novou registraci, otevře se vám internetový prohlı́žeč s formulářem. Vyplňte jméno, heslo a
emailovou adresu. Emailovou adresou se budete přihlašovat, ale ostatnı́ uživatelé ji neuvidı́. Poté už
se můžete přihlásit, přidat si své známé a začı́t volat.
41
Ostatnı́
Mezi dalšı́ oblı́bené komunikačnı́ programy patřı́ napřı́klad Kopete nebo Gajim.
5.5
Audio přehrávače
Rhytmbox
Rhytmbox je výchozı́ hudebnı́ přehrávač v Ubuntu. Rhytmbox má jednoduché uživatelské rozhranı́
inspirované Apple iTunes: prohlı́žecı́ okno s hudebnı́ knihovnou, playlist na levé straně a vyhledávacı́ seznam skladeb uspořádaný podle alba, žánru, umělce apod. na straně pravé. Uživatelé mohou prohlı́žet
knihovnu a playlist podle umělců, alb a skladeb současně. Rhytmbox přehrává podcasty a proudy,
integruje se s iPodem a konvertuje hudebnı́ CD s pomocı́ programu SoundJuicer. Rhytmbox použı́vá
systém GStreamer.
Instalace
Audio přehrávač Rhytmbox se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Rhytmbox můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Zvuk a Video → Rhytmbox.
Obrázek 5.9: Přehrávač hudby Rhytmbox
Audacious
Audacious je malý a rychlý audio přehrávač s mnoha podporovanými formáty založený na staršı́m
programu XMMS. Je založený na knihovnách GTK2, čemuž odpovı́dá i dobrá integrace do systému a
podpora unicode. Podporuje skiny z XMMS a Winamp 2x. Je dostupných mnoho pluginů s rozšiřujı́cı́m
funkcemi.
Přehled volitelných balı́ků
Zde naleznete seznam některých zajı́mavých balı́ků, kterými můžete rozšı́řit funkce této aplikace.
42
Obrázek 5.10: Hudebnı́ přehrávač Audacious
• audacious-plugins – obsahuje pluginy pro přehrávánı́ Audio CD, mp3, wma, aac, flac, alac,
wave, alsa výstup, oss výstup a disk writer plugin. Nainstaluje se automaticky s balı́kem audacious.
• audacious-plugins-extra – kolekce různých pluginů: podpora LIRC (dálkové ovládánı́), podpora AudioScrobbler a Last.FM, různé vizualizace, alarm plugin a dalšı́
• audacious-crossfade – různé užitečné efekty: crossfading (postupné zeslabenı́ na konci přehrávaného
souboru a zesı́lánı́ na začátku dalšı́ho, lze nastavit délku/hlasitost), fadein/fadeout (postupné
zesı́lánı́/zeslabenı́ na začátku/konci kolekce), continous output + gap-killer (umožnı́ vyhnout se
přerušovánı́ mezi skladbami), gap-killer (odstranı́ kráké oblasti ticha na začátku nebo konci mp3
souborů) a dalšı́ funkce
• audacious-plugins-ugly – nepodporované balı́ky ve vývoji u nichž nemůže být zajištěna bezchybná funkce
Instalace
Nainstalujte balı́k audacious.
Spuštěnı́
Audacious spustı́te z nabı́dky Aplikace → Zvuk a Video → Audacious.
Ostatnı́
Mezi dalšı́ oblı́bené audio přehrávače patřı́ napřı́klad XMMS, Banshee, Amarok nebo Beep Media
Player.
5.6
43
Video přehrávače
Totem
Totem je oficiálnı́ video přehrávač v pracovnı́m prostředı́ GNOME. Je to také výchozı́ video přehrávač
v Ubuntu. Totem přehrává jakýkoliv soubor podporovaný systémy Xine nebo GStreamer. Také umı́
přehrávat DVD (včetně menu a titulků) a VCD, SMIL, shoutcast, m3u a RealAudio playlisty. Umı́
také tvořit náhledy na videa, přehrávánı́ v celé obrazovce, podporuje Xinerama, playlisty s módy
opakovánı́ a náhodného řazenı́, ovládánı́ posunu a hlasitosti, 5.1 prostorový stereo zvuk a přepı́nánı́
rozlišenı́ TV výstupu.
Instalace
Totem se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Totem můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Zvuk a Video → Přehrávač filmů.
Obrázek 5.11: Multimediálnı́ přehrávač Totem
MPlayer
MPlayer je velice mocný a všestranný multimediálnı́ přehrávač, který umı́ přehrávat všechny druhy
svobodných multimediálnı́ch formátů, stejně jako většinu nesvobodných“ formátů.
”
Instalace
Nainstalujte balı́k mplayer.
Spuštěnı́
MPlayer můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Zvuk a Video → MPlayer Movie Player.
Ostatnı́
Mezi dalšı́ oblı́bené video přehrávače patřı́ napřı́klad VLC, GXine nebo Helix Player.
44
Prohlı́ženı́ obrázků a správci fotografiı́
Eye of Gnome
Eye of Gnome (zkráceně EoG) je jednoduchý prohlı́žeč obrázků pro každodennı́ použitı́. Kromě
prohlı́ženı́ obrázků vám umožňuje nastavenı́ daného obrázeku jako pozadı́ obrazovky, prohlı́ženı́ na
celé obrazovce a promı́tánı́ snı́mků.
Obrázek 5.12: Eye of Gnome – prohlı́žeč obrázků
Instalace
Eye of Gnome se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́ Eye of Gnome můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Přı́slušenstvı́ → Prohlı́žeč obrázků.
Běžnějšı́m způsobem je ovšem prosté poklepánı́ na obrázek.
gThumb
gThumb je dalšı́m prohlı́žečem obrázků v Ubuntu. Na rozdı́l od předchozı́ho už zvládá i různé pokročilé
funkce jako napřı́klad základnı́ úpravy obrázků (otáčenı́, převracenı́, ořezávánı́, změna jasu, kontrastu
a barevnosti atp.), podporuje GIF animace a zvládá i vypalovánı́ fotografiı́ na CD.
Instalace
gThumb se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
gThumb můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Přı́slušenstvı́ → Prohlı́žeč obrázků gThumb.
45
Obrázek 5.13: Pokročilý prohlı́žeč a editor obrázků gThumb
F-Spot
F-Spot je nástroj určený pro správu vašich fotografiı́. F-Spot je docela podobný předchozı́mu programu
gThumb, ale je vı́ce zaměřený na fotografie – k editačnı́m nástrojům napřı́klad přibývá odstraněnı́
červených očı́ apod. F-Spot také podporuje import fotografiı́ z fotoaparátů.
Instalace
F-Spot se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
F-Spot můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Přı́slušenstvı́ → Správce fotografiı́ F-Spot.
Picasa
Picasa je software, který vám pomáhá rychle hledat, upravovat a sdı́let všechny fotky na vašem PC.
Kdykoliv program otevřete, budou všechny vaše fotky automaticky nalezeny (včetně fotografiı́, na
které jste již zapomněli) a setřı́děny do vizuálnı́ch alb organizovaných podle data s názvy složek, které
snadno rozpoznáte.
Picasa pocházı́ z dı́len internetového giganta Google a je to na něm poznat – uživatelům webových
služeb Google umožňuje napřı́klad posı́lat obrázky mailem bez použitı́ externı́ aplikace.
Instalace Ze stránek projektu http://picasa.google.com/linux/ si stáhněte deb balı́k a poklikánı́m
jej nainstalujte.
Spuštěnı́
Picasu můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Grafika → Picasa.
46
Obrázek 5.14: Picasa – správce fotografiı́ z dı́len Google
Ostatnı́
Mezi dalšı́ oblı́bené správce obrázků a fotografiı́ patřı́ napřı́klad GQview nebo digiKam.
5.7
Grafické editory
Gimp
Gimp je jednı́m z těch známějšı́ch svobodných grafických programů, které lze v Ubuntu. Má velmi
široké spektrum použitı́ a lze jej bez nadsázky srovnávat s komerčnı́ aplikacı́ Adobe Photoshop. Jediné, na co si musı́ uživatel přecházejı́cı́ z Photoshopu na Gimp přivyknout, je poněkud jiné ovládánı́
programu.
Gimp nabı́zı́ práci jako ve Photoshopu, panelové ovládánı́ (dva panely a jedno či vı́ce oken s obrazem),
efekty obrazu, křivky barev, automatické vyváženı́ barev,...
Jeho dalšı́ specialitou je možnost použı́t pluginy z Photoshopu.
Instalace
Gimp se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Gimp můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Grafika → Grafický editor Gimp
OpenOffice.org Kreslenı́
OpenOffice.org Kreslenı́ je součást kancelářského balı́ku OpenOffice. Je určen pro vytvářenı́ obrázků
a diagramů.
Obrázek 5.15: Pracovnı́ prostředı́ editoru Gimp
Instalace
Kreslenı́ se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Kreslenı́ můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Grafika → OpenOffice.org Kreslenı́
Inkscape
Inkscape je propracovaný vektorový grafický editor.
Obrázek 5.16: Vektorový grafický editor Inkscape
47
Instalace
Nainstalujte balı́k inkscape.
Spuštěnı́
Inkscape můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Grafika → Vektorový editor Inkscape.
48
Ostatnı́
Mezi dalšı́ oblı́bené grafické editory patřı́ napřı́klad GNU Paint.
5.8
Vypalovánı́
Nautilus Tvůrce CD/DVD
Tvůrce CD/DVD je součást správce souborů Nautilus a je dostupný hned po instalaci Ubuntu. Poskytuje pouze základnı́ možnosti vypalovánı́, ale mnoha uživatelům plně postačı́.
Vypálenı́ datového CD/DVD
Spust’te si nástroj z nabı́dky Mı́sta → Tvůrce CD/DVD nebo vložte prázdné CD/DVD.
Zvolı́te-li Vytvořit CD/DVD, objevı́ se okno, kam můžete pouhým přetaženı́m umı́stit soubory, které
chcete vypálit.
Obrázek 5.17: Vypalovánı́ s programem Nautilus
Máte-li vše připraveno, klikněte na Zapsat na disk. Objevı́ se nabı́dka nastavenı́ procesu vypalovánı́,
kde vše patřičně nastavte dle svých představ, a na závěr pomocı́ Zapsat zahajte vypalovánı́.
Kopı́rovánı́ CD/DVD
Klikněte pravým myšı́tkem na ikonu CD/DVD na vašı́ ploše (přı́padně v nabı́dce Mı́sta → Počı́tač) a
z nabı́dky vyberte Kopı́rovat disk.
49
Kliknutı́m na Zapsat spustı́me proces kopı́rovánı́. Program vytvořı́ obraz média a poté vás požádá
o nové médium, na které původnı́ médium zkopı́ruje.
Mazánı́ CD/DVD-RW
Proces mazánı́ media nelze samostatně vyvolat, ale pokusı́te-li se něco vypálit na přepisovatelné
médium, které nenı́ prázdné, objevı́ se automaticky nabı́dka, jestli chceme medium vyčistit.
Instalace
Nautilus Tvůrce CD/DVD se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Nautilus Tvůrce CD/DVD můžete spustit z nabı́dky Mı́sta → Tvůrce CD/DVD.
Brasero
Brasero je aplikace určená k vypalovánı́ CD/DVD pro pracovnı́ prostředı́ Gnome. Je navrženo pro co
nejsnazšı́ ovládánı́ a umožňuje mnoho pokročilých funkcı́.
Obrázek 5.18: Vypalovacı́ program Brasero
Instalace
Nainstalujte balı́k brasero.
Spuštěnı́
Brasero můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Zvuk a Video → Brasero.
Ostatnı́
Mezi dalšı́ oblı́bené vypalovacı́ programy patřı́ napřı́klad Gnome Baker, K3B nebo Graveman.
5.9
50
Správa souborů
Nautilus
Nautilus je výchozı́ grafický správce souborů v Ubuntu. Hned po instalaci budete mı́t na ploše ikonku
svého domovského adresáře, poklepánı́m na ni se vám spustı́ právě Nautilus. Ke svým adresářům se
také můžete dostat přes nabı́dku Mı́sta na pracovnı́ ploše.
Práce v Nautilu je velice intuitivnı́, stačı́ tahat myšı́ a klikat. Nautilus vám dělá živé náhledy pro
veškeré textové soubory, obrázky a videa.
Instalace
Nautilus se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Nautilus můžete spustit z nabı́dky Mı́sta.
Poznámka Vı́ce o správci souborů Nautilus se můžete dočı́st v kapitole Prvnı́
spuštěnı́.
GNOME Commander
GNOME Commander je dvou panelový souborový manažer klasického stylu.
Obrázek 5.19: GNOME Commander – klasický dvou panelový správce souborů
Instalace
Nainstalujte balı́k gnome-commander.
Spuštěnı́ GNOME Commander můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Přı́slušenstvı́ → GNOME
Commander.
51
Ostatnı́
Mezi dalšı́ oblı́bené správce souborů patřı́ napřı́klad Thunar, Krusader nebo muCommander.
5.10
Textové editory
Gedit
Gedit je výchozı́m textovým editorem v Ubuntu. Splňuje většinu (i náročnějšı́ch) požadavků jako je
práce se záložkami, zvýrazňovánı́ syntaxe, zákl. programátorské funkce, čı́slovánı́ řádků apod.
Instalace
Gedit se nacházı́ ve výchozı́ instalaci Ubuntu.
Spuštěnı́
Gedit můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Přı́slušenstvı́ → Textový editor.
Leafpad
Leafpad je malý textový editor v GTK. Jeho výhodou je velmi rychlý start. Má jen ty nejzákladnějšı́
funkce. Neznamená to ovšem, že by byl nepoužitelný. Leafpad automaticky rozpoznává kódovánı́
souboru, včetně Unicode. Umı́ napřı́klad čı́slovat řádky nebo automaticky odsazovat.
Instalace
Nainstalujte balı́k leafpad.
Spuštěnı́
Leafpad můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Přı́slušenstvı́ → Leafpad.
Ostatnı́
Mezi dalšı́ oblı́bené textové editory patřı́ napřı́klad Mousepad, Emacs nebo Vim.
5.11
Wine
Wine je speciálnı́ nástroj, který vám dovolı́ běh většiny aplikacı́ určených pro Windows. Nevyžaduje
nainstalované MS Windows, nebot’ je zcela svobodným a na Microsoftu nezávislým projektem. Pokud
však máte Windows nainstalované, můžete volitelně použı́vat jeho knihovny.
Wine udržuje rozsáhlou databázi programů s hodnocenı́m, jak dobře pod nı́m fungujı́. Tuto databázi
naleznete na stránkách http://appdb.winehq.org/.
Instalace
Nainstalujte balı́k wine.
52
Instalace programů
K nainstalovánı́ aplikacı́ pro Windows stačı́ poklepánı́m spustit instalátor programu. To spustı́ daný
soubor pomocı́ Wine. Instalátor by měl běžet stejně jako pod Windows a začı́t s instalačnı́m procesem.
Z přı́kazové řádky spustı́te instalátor přı́kazem wine soubor.exe, přı́padně msiexec /i soubor.msi.
Programy se instalujı́ do skrytého adresáře .wine/drive c v domovském adresáři. Do toho adresáře
se nejsnadněji můžete dostat pomocı́ Aplikace → Wine → Browse C:\ Drive.
Spouštěnı́ nainstalovaného programů
Většina programů při instalaci umı́stı́ spouštěč do nabı́dky Aplikace → Wine přı́padně do domovského
adresáře, odkud by se měly dát spustit.
Odstraněnı́ aplikacı́
Nainstalované programy můžete odinstalovat pomocı́ odinstalačnı́ho programu, který spustı́te v Aplikace → Wine → Uninstall Wine Software, přı́padně přı́kazem unistaller.
Nastavenı́
Nastavenı́ Wine spustı́te v Aplikace → Wine → Configure Wine, přı́padně přı́kazem winecfg.
Nastavenı́ jednotlivých aplikacı́
1. Přejděte do záložky Programy
2. Klikněte na Přidat aplikaci
3. Vyberte .exe soubor programu
4. Dolnı́ nabı́dka umožňuje vybrat, pod kterou verzı́ Windows má program běžet. Také změny
v záložkách Grafika a Knihovny změnı́ pouze nastavenı́ vybrané aplikace
Přidánı́ dalšı́ho disku
V záložce Disky stiskněte tlačı́tko Autodetekce. Tı́m se automaticky přidá hned několik disků z nalezených cest. Přı́padně si dalšı́ doplňte ručně.
5.12
Instalace programů
Poznámka Tato část se zabývá pouze základnı́mi aspekty instalacı́ softwaru
v Ubuntu a nezabı́há do většı́ch detailů. Rozsáhlejšı́ návody pro instalaci softwaru včetně úprav zdrojů a pokročilejšı́ch metod instalace softwaru naleznete
v kapitole Nastavenı́ a konfigurace systému.
53
Instalace programů v Ubuntu (a Linuxu obecně) se lišı́ od způsobu instalace programů v majoritnı́ch
operačnı́ch systémech. V Ubuntu nemusı́te procházet webové stránky programů, hledat tam instalačnı́
soubory, ty stahovat a pak následně instalovat. Zde mı́sto toho existujı́ balı́ky a zdroje.
Balı́k je obdoba instalačnı́ho souboru, obsahuje soubory daného programu.
Zdroj je úložiště, většinou na internetu, které obsahuje stovky a tisı́ce balı́ků.
Tvůrci distribuce Ubuntu poskytujı́ uživatelům zdroje obsahujı́cı́ většinu softwaru, který kdy mohou potřebovat. Zdroje dovolujı́ vašemu operačnı́mu systému také automaticky aktualizovat veškerý
nainstalovaný software, aniž byste se museli o cokoliv starat.
Proto instalace spočı́vá v pouhém vybránı́ přı́slušného balı́ku ze zdroje a zadánı́ pokynu k instalaci.
Instalačnı́ program už vše sám stáhne a nainstaluje. Instalace programů je tudı́ž mnohem jednoduššı́.
Dalšı́ výhodou je, že vı́te, že balı́kům z ubuntu zdrojů můžete věřit, a tudı́ž si neinstalujete žádný
záškodnický software, jak se může stát u instalacı́ pod majoritnı́mi operačnı́mi systémy.
Pokud tedy chcete nainstalovat nějaký program, použijte správce balı́ků (viz návod dále) a vyhledejte
v seznamu požadovaný program. Je velice pravděpodobné, že software je pro vás už předpřipraven –
stačı́ párkrát kliknout a vše bude nainstalováno během několik okamžiků. Pokud se stane, že daný
program nenı́ ve zdrojı́ch Ubuntu, pak se teprve podı́vejte na webovou stránku jeho výrobce. Na
této stránce může být ke staženı́ balı́k, který nainstalujete samostatně. Tento přı́stup má ovšem tu
nevýhodu, že vám nebude Ubuntu automaticky hlı́dat novějšı́ verze programu.
Balı́ky
Balı́k Ubuntu je soubor s přı́ponou .deb. Tento balı́k obsahuje důležité soubory programu. Jeden balı́k
může záviset na dalšı́ch balı́cı́ch, tzv. závislostech. Závislé balı́ky za vás vyřešı́ instalačnı́ správci.
Balı́k nainstalujete jednoduše dvojitým poklepánı́m. Spustı́ se vám jednoduchý manažer, který vám
jej dovolı́ nainstalovat, nebo vám sdělı́ důvod, proč nainstalovat nejde.
Než se ale vrhnete na sháněnı́ balı́ků a jejich instalaci, zastavte. Ubuntu má jednoduššı́ způsob instalace, který toto všechno dělá za vás – instalaci programů ze zdrojů.
Zdroje
Zdroj (jinak repozitář) je jakési velké shromaždiště balı́ků (připravených programů), ve kterém si
můžete požadovaný program najı́t, stáhnout a nainstalovat. Ubuntu má připraveno několik zdrojů
obsahujı́cı́ velký počet aplikacı́. Se zdroji umı́ pracovat vı́ce programů, je jen na vás, který si vyberete,
a ve kterém budete pracovat.
Instalace ze zdrojů
Pro instalaci ze zdrojů existuje mnoho nástrojů. Nejjednoduššı́m a uživatelsky nejpřı́větivějšı́m je
nástroj Přidat/Odstranit. Pokročilejšı́m a s vı́ce funkcemi je nástroj Synaptic.
Přidat/Odstranit
Přidat/Odstranit je nejjednoduššı́ grafický správce balı́ků. Spustı́te ho z nabı́dky Aplikace → Přidat/Odstranit.
Programy jsou logicky rozčleněny do kategoriı́ (levý sloupec). V pravém hornı́m rámečku naleznete
seznam dostupného softwaru, v pravém dolnı́m rámečku se pak zobrazuje popis označeného pro-
54
Obrázek 5.20: Přidat/Odstranit
gramu. Jakmile si vyberete program, který chcete nainstalovat, stačı́ jej vybrat (zatrhnout rámeček)
a stisknout Uplatnit změny. Program se sám stáhne a nainstaluje a po dokončenı́ vám oznámı́, kde
ho v nabı́dce Aplikace najdete (pokud jste si instalovali grafický program, tak bude pravděpodobně
v nabı́dce Aplikace → Grafika).
Tento nástroj obsahuje jen vybrané aplikace. Mnoho dalšı́ch můžete zobrazit vybránı́m možnosti
Všechny dostupné aplikace, přesto tu řada balı́ků zobrazena nenı́. Všimněte si, že v tomto nástroji se
dá pěkně vyhledávat pomocı́ polı́čka v pravém hornı́m rohu, bud’ jen v dané kategorii, nebo ve všech
kategoriı́ch softwaru.
Poznámka Na složitějšı́ operace s balı́ky (napřı́klad odebránı́ balı́ků, které
majı́ dalšı́ balı́ky jako závislosti) nebo zobrazenı́ seznamu opravdu všeho dostupného softwaru si budete muset spustit pokročilejšı́ nástroj, napřı́klad Synaptic
.
Synaptic
Synaptic je pokročilý grafický správce balı́ků. Spustı́te ho z nabı́dky Systém → Správa → Synaptic.
Před instalacı́ nového softwaru se doporučuje obnovit si seznam dostupných programů pomocı́ tlačı́tka
Obnovit. Přı́slušný program najdete pomocı́ Hledat, kde zadáte jméno hledaného balı́ku, následně ho
přes pravé tlačı́tko myši označı́te pro instalaci a pak jen stisknete Použı́t.
Úprava seznamu zdrojů
Už jsme si řekli, že v Ubuntu máme od tvůrců distribuce předpřipravené zdroje obsahujı́cı́ mnoho
softwaru. Ve výchozı́m stavu jsou však aktivovány pouze základnı́ z nich, aby se uživatel-začátečnı́k
55
Obrázek 5.21: Správce balı́ků Synaptic
neztratil v záplavě programů. Bohužel, mnoho důležitého softwaru (jako jsou audio/video kodeky pro
přehrávánı́ MP3, filmů apod.) je obsaženo pouze v rozšı́řených zdrojı́ch (z důvodů nesvobodných licencı́, apod.) a nikoli v základnı́ch. Proto uživatel, který si potřebuje nainstalovat software nedostupný
v základnı́ch zdrojı́ch, si tyto rozšı́řené zdroje musı́ aktivovat, neboli uvědomit operačnı́ systém, že
je má také použı́vat. Do seznamu zdrojů si můžeme dodat i dalšı́ (neoficiálnı́) zdroje a tı́m rozšı́řit
repertoár dostupného softwaru. Za kvalitu a bezpečnost programů z těchto zdrojů už však Ubuntu
tým neručı́.
Automatické aktualizace
Jednou z výhod použı́vánı́ zdrojů jsou automatické aktualizace. Ty se netýkajı́ jen systému samotného,
ale i všech nainstalovaných aplikacı́. Ubuntu vás samo upozornı́, pokud se ve zdrojı́ch vyskytnou novějšı́
verze programů, bezpečnostnı́ záplaty systému a podobně. Jednoduše klikněte na ikonu aktualizace,
která se zobrazı́ v pravém hornı́m rohu, zadejte své heslo a nechte systém, at’ vše sám zaktualizuje.
Poznámka Mı́t aktualizovaný systém je velice důležité, nebot’ takto
ochraňujete svůj počı́tač a vaše data proti přı́padným chybám v programu
nebo útočnı́kům napadajı́cı́m nezáplatované počı́tače.
Obrázek 5.22: Automatická aktualizace systému pomocı́ Správce aktualizacı́
56
Kapitola 6
Nastavenı́ a konfigurace systému
V Ubuntu nenı́ žádné centrum nastavenı́ jako napřı́klad Ovládacı́ panely v MS Windows. Konfiguračnı́ nástroje jsou samostatné a naleznete je v nabı́dce Systém → Volby (kde se nacházı́ předevšı́m
uživatelská nastavenı́) a Systém → Správa (kde naleznete hlavně systémové nástroje).
Poznámka V následujı́cı́ tabulce naleznete stručný přehled všech nástrojů,
které jsou k dispozici v Ubuntu. Pouze u některých nástrojů jsou uvedeny části
této kapitoly, kde jsou podrobněji popsány jejich funkce. Nástroje, u kterých
nenı́ podrobný popis uveden jsou bud’ velmi jednoduché a jejich ovládánı́ je
velice intuitivnı́, nebo jsou funkce které poskytujı́ velmi málo použı́vané a vy
je s největšı́ pravděpodobnostı́ nebudete potřebovat.
Volby
Název
Hlavnı́ nabı́dka
Informace o hardwaru
Klávesnice
Klávesové zkratky
Myš
Nastavenı́ indexovánı́
Nabı́dky a lišty nástrojů
Okna
O mně
Preferované aplikace
Proxy sı́tě
Rozlišenı́ obrazovky
Sezenı́
Správa napájenı́
Šetřič obrazovky
Volby Bluetooth
Výměnná zařı́zenı́ a média
Výchozı́ tiskárna
Vzdálená pracovnı́ plocha
Vzhled
Zařı́zenı́ PalmOS
Zvuk
Popis
Úprava nabı́dek Aplikace a Systém
Informace o hardwaru ve vašem počı́tači
Nastavenı́ rozloženı́ klávesnice
Nastavenı́ klávesových zkratek
Nastavenı́ citlivosti a rychlosti kurzoru
Úprava indexovánı́ souborů pro vyhledávánı́
Vzhled nabı́dek a nástrojových lišt
Nastavenı́ chovánı́ oken
Nastavenı́ informacı́ o uživateli, změna hesla
Volba preferovaných aplikacı́
Nastavenı́ proxy
Nastavenı́ rozlišenı́ a frekvence obrazovky
Programy při přihlášenı́, běžı́cı́ procesy
Správa napájenı́ u přenosných počı́tačů
Nastavenı́ a výběr šetřiče obrazovky
Nastavenı́ zařı́zenı́ Bluetooth
Chovánı́ při připojenı́ různých zařı́zenı́
Volba výchozı́ tiskárny systému
Nastavenı́ vzdálené pracovnı́ plochy
Úprava vzhledu prostředı́
Komunikace počı́tače s tı́mto zařı́zenı́m
Zvuková zařı́zenı́ a systémové zvuky
57
Podrobnějšı́ informace
Klávesové zkratky 69
Ubuntu oku lahodı́cı́ 80
Kapitola 6. Nastavenı́ a konfigurace systému
58
Správa
Název
Datum a čas
Jazyková podpora
Nástroje pro sı́t’
Obrazovky a gr. karty
Přihlašovacı́ okno
Sdı́lené adresáře
Sı́t’
Služby
Správce aktualizacı́
Správce balı́ků Synaptic
Správce klı́čenek
Správce nesvobodných ovl.
Systémový protokol
Tisk
Uživatelé a skupiny
Zdroje softwaru
6.1
Popis
Nastavenı́ systémového času a data
Volba jazyka systému
Zařı́zenı́, ping, sken portů atp.
Nastavenı́ ovladačů gr. karet a obrazovek
Nastavenı́ přihlašovacı́ obrazovky
Sdı́lenı́ adresářů přes NFS nebo Sambu
Nastavenı́ sı́t’ových připojenı́
Informace o systému a běžı́cı́ch procesech
Správa služeb spouštěných při startu
Aktualizace systému
Politika hesel v Ubuntu
Nesvobodné ovladače
Prohlı́ženı́ logovacı́ch souborů
Správa tisku a tiskáren
Správa uživatelů, oprávněnı́
Úprava zdrojů softwaru
Podrobnějšı́ informace
Vı́cejazyčný systém 66
Sledovánı́ systému 70
Správa softwaru 60
Správa softwaru 60
Sledovánı́ systému 70
Uživatelé a skupiny 70
Zdroje softwaru 58
Zdroje softwaru
Z hlavnı́ nabı́dky zvolte Systém → Správa → Zdroje softwaru
Na prvnı́m panelu je seznam povolených typů zdrojů. Ve výchozı́m stavu je povoleno main, restricted
a zdrojový kód. Pro zprovozněnı́ velké části nepodporovaných a nesvobodných aplikacı́ (např. multimediálnı́ kodeky) budete potřebovat aktivovat také zdroje universe a multiverse. Zdrojový kód
s klidným srdcem deaktivujte, to je důležité pouze pro programátory.
Dále máte možnost vybrat si zrcadlo zdroje. Bud’ můžete použı́t hlavnı́ server, nebo lokálnı́ server
pro Českou republiku. Samozřejmě doporučujeme použı́vat lokálnı́ české zrcadlo, bývá méně vytı́žené
a software se z něj stahuje rychleji. Pokud byste s nı́m měli problém (zrovna dočasně nefungovalo),
nenı́ problém zvolit a vyzkoušet jiné.
Na panelu Software třetı́ strany doporučujeme aktivovat partnerský zdroj Canonicalu. Nacházejı́ se
tam některé často použı́vané komerčnı́ aplikace, jako je napřı́klad Opera nebo RealPlayer. Vı́ce o softwaru třetı́ch stran se můžete dovědět v části neoficiálnı́ zdroje.
Neoficiálnı́ zdroje
I když jsou zdroje velice rozsáhlé, občas se najde software, který tam někomu chybı́, a proto zprovoznı́
vlastnı́ zdroj obsahujı́cı́ tento software. Také se ve zdrojı́ch Ubuntu nemohou nalézat některé právně
problematické věci (problémy s patenty). Proto napřı́klad pro stáhnutı́ w32codecs (kodeky z Windows
pro přehrávánı́ zejména WMV a WMA formátů) je nutné přidat si neoficiálnı́ zdroj.
59
Obrázek 6.1: Zdroje softwaru – oficiálnı́ zdroje
Obrázek 6.2: Zdroje softwaru – zdroje třetı́ch stran
Upozorněnı́ Tým Ubuntu nemůže zajistit bezproblémovost cizı́ch zdrojů.
Cizı́ zdroje vám mohou kompletně znefunkčnit systém!
Vždy si ověřte, že daný neoficiálnı́ zdroj je určen pro vaše vydánı́ Ubuntu.
Zdroj pro jinou verzi Ubuntu vám může poškodit celý systém!
Pokud chcete přidat neoficiálnı́ zdroj, otevřete si panel Software třetı́ strany, klikněte na tlačı́tko
Přidat a zkopı́rujte tam přı́slušný APT řádek zdroje (který jste zı́skali v nı́že uvedeném seznamu
neoficiálnı́ch zdrojů nebo někde na webové stránce zdroje). Zdroje se dajı́ pomocı́ zatržı́tek lehce
aktivovat a deaktivovat.
60
Podepsané zdroje
Některé zdroje mohou mı́t uvedeno, že jejich použitı́ je možné pouze při uloženı́ jejich GPG klı́če
v systému. To má jako důsledek vyššı́ spolehlivost zdroje. Uloženı́ klı́če lze provést několika způsoby:
• Pokud máte klı́č přı́mo jako soubor, v nástroji Zdroje softwaru využijte panel Ověřenı́.
• Pokud znáte internetovou adresu ke klı́či, proved’te v Terminálu následujı́cı́ přı́kaz (s náhradou
adresy za správnou):
wget -q -O - http://nejakacesta/klic.key | sudo apt-key add -
Nejznámějšı́ neoficiálnı́ zdroje
Canonical zdroj partnerského softwaru Firma Canonical, stojı́cı́ za distribucı́ Ubuntu, zřı́dila
zdroj obsahujı́cı́ komerčnı́ software třetı́ch stran – partnerů Ubuntu. Většinou se tam nacházı́ Opera,
RealPlayer, VMware Server, a podobně. Tento zdroj je hned po instalaci přednastavený v aplikaci
Zdroje softwaru, ačkoliv nenı́ ve výchozı́m stavu zapnutý.
V panelu Zdroje třetı́ strany aktivujte APT řádek:
deb http://archive.canonical.com/ubuntu gutsy partner
Medibuntu Zdroj Medibuntu obsahuje množstvı́ nesvobodného softwaru, který kvůli licencı́m nemůže
být zahrnut v oficiálnı́ch zdrojı́ch Ubuntu. Obsahuje napřı́klad w32codecs (což jsou Windows kodeky
pro přehrávánı́ WMA a WMV souborů), DVD knihovnu, Skype, Google Earth, Adobe Acrobat a
dalšı́.
Tento zdroj je podepsán GPG klı́čem, přidejte si ho mezi důvěryhodné klı́če přı́kazem:
wget -q http://packages.medibuntu.org/medibuntu-key.gpg -O- |
sudo apt-key add V panelu Software třetı́ strany přidejte APT řádek:
deb http://packages.medibuntu.org/ gutsy free non-free
6.2
Správa softwaru
Přidat/Odstranit
Přidat/Odstranit... je základnı́ nástroj pro instalaci a odstraňovánı́ programů. Jeho rozhranı́ je velmi
jednoduché a přehledné, tudı́ž se s nı́m začı́najı́cı́ uživatel naučı́ pracovat velmi rychle. Je také podobný
ovládacı́mu panelu Přidat a odebrat programy v MS Windows, a proto je velmi vhodný pro uživatele
přecházejı́cı́ z tohoto systému.
Program najdete v nabı́dce Aplikace → Přidat/Odstranit na hlavnı́ (hornı́) liště.
61
Obrázek 6.3: Přidat/Odstranit aplikace
Práce s programem
Hornı́ lišta obsahuje pole Hledat, které sloužı́ k vyhledávánı́ aplikacı́ podle názvu a popisu. V poli
Zobrazit si můžete zvolit filtry pro zobrazenı́. Na výběr jsou tyto možnosti:
• Všechny dostupné aplikace – zobrazı́ všechny nainstalované i nenainstalované aplikace
• Všechny svobodné aplikace – zobrazı́ pouze svobodné aplikace, tj. splňujı́cı́ myšlenku Ubuntu
o volném šı́řenı́ aplikacı́
• Podporované aplikace – zobrazı́ aplikace, u kterých je zaručena funkčnost v Ubuntu
• Aplikace třetı́ch stran – zobrazı́ nepodporované komerčnı́ aplikace, dodávané externı́mi výrobci
• Nainstalované aplikace – vypı́še pouze ty aplikace, které již máte ve svém počı́tači nainstalované
V levém sloupci jsou aplikace zařazeny do různých kategoriı́. To je velice vhodné pokud nehledáte
jednu určitou aplikaci, ale zajı́má vás určitá skupina aplikacı́. Napřı́klad pokud hledáte přehrávač
multimédiı́, ale žádný neznáte, tak zvolı́te kategorii Zvuk a Video a zde si vyberete ten, který vám
bude nejvı́ce vyhovovat.
V pravé hornı́ části se vypisuje obsah zvolené kategorie nebo výsledek hledánı́. Prvnı́ sloupec značı́,
zda je aplikace nainstalovaná či nikoliv. Pokud je čtvereček prázdný, aplikaci nainstalovanou nemáte,
pokud je zaškrtnutý, aplikace je již nainstalovaná. Kliknutı́m na čtvereček a tlačı́tkem Uplatnit změny
se dá aplikace nainstalovat nebo odinstalovat. V druhém sloupci je ikona aplikace, jejı́ název a krátký
popis. Kliknutı́m na název sloupce se dá obsah řadit. Ve třetı́m sloupci je zobrazena popularita dané
aplikace – jak často si lidé tuto aplikaci instalujı́.
V pravé dolnı́ části se opět zobrazuje ikona aplikace a jejı́ krátký popis. Za tı́mto krátkým popisem
následujı́ pomocné ikonky. Pokud na nich necháte chvı́li kurzor myši, tak se zobrazı́ jejich význam.
Obvykle se jedná o logo některé z distribucı́ (Ubuntu, Kubuntu, atd.) což znamená, že aplikace je
vhodná pro danou distribuci (bude fungovat i v ostatnı́ch distribucı́ch, ale už s nimi nemusı́ být tak
těsně svázaná a mohou chybět některé funkce). Za ikonkami následuje úplný popis programu.
62
Spodnı́ lišta obsahuje tlačı́tko Nápověda, které vám zpřı́stupnı́ anglicky psanou nápovědu. Tlačı́tko
Uplatnit změny sloužı́ k okamžitému provedenı́ změn (instalace nebo odinstalace programů). Tlačı́tkem
Zrušit zrušı́te všechny dosud neuložené změny a program se vypne. Tlačı́tkem Volby se dostane k nastavenı́ zdrojů softwaru.
Synaptic je grafický nástroj sloužı́cı́ ke správě balı́ků v Ubuntu. Kombinuje jednoduchost grafického
uživatelského rozhranı́ se silou konzolového nástroje apt-get. Můžete instalovat, odebı́rat, konfigurovat a aktualizovat softwarové balı́ky, procházet, třı́dit a hledat v seznamu dostupného software,
spravovat zdroje nebo aktualizovat celý systém. Synaptic vás informuje o závislostech (dalšı́ch balı́cı́ch
potřebných pro balı́k, který jste si zvolili) stejně jako o konfliktech s jinými balı́ky už ve vašem systému
nainstalovanými.
Pro spuštěnı́ Synapticu zvolte Systém → Správa → Synaptic.
Obrázek 6.4: Správce balı́ků Synaptic
Hlavnı́ okno je rozděleno do třı́ sekcı́: prohlı́žeč balı́ků vlevo, seznam balı́ků vpravo nahoře, a detaily
balı́ku vpravo dole. Stavová lišta ukazuje rychlý náhled na stav vašeho systému.
Prohlı́ženı́ databáze balı́ků
Je možné lehce prohlı́žet seznam dostupných balı́ků podle sekce, stavu balı́ku, vlastnı́ch filtrů nebo
nedávných vyhledávánı́. Klikněte na přı́slušné tlačı́tko na spodku levé části okna. Můžete si vytvářet
vlastnı́ filtry. Podı́vejte se na sekci Filtry pro detaily.
Pro hledánı́ v seznamu balı́ků podle jména nebo popisu, klikněte na tlačı́tko Hledat v nástrojové liště.
Po kliknutı́ na balı́k pravým myšı́tkem a zvolenı́ Vlastnosti si můžete prohlédnout detaily balı́ku
jako jsou jeho velikost, jeho závislosti, požadované nebo doporučené dodatečné balı́ky a krátký popis.
Krátký popis se také zobrazuje v pravém dolnı́m okně programu.
63
Přidávánı́ nebo odebı́ránı́ programů
• Před jakoukoliv instalacı́ nebo hledánı́m balı́ku je doporučeno zmáčknout tlačı́tku Obnovit či
použı́t zkratku Ctrl + R , aby si Synaptic aktualizoval z Internetu seznam dostupných programů
• Instalace balı́ku
– Pravým myšı́tkem klikněte na balı́k a zvolte Instalovat z kontextového menu, nebo zmáčkněte
Ctrl + I . Pokud balı́k potřebuje instalaci dodatečných balı́ků, objevı́ se dialogové okno.
Stiskněte Vybrat pro povolenı́ instalace dodatečných balı́ků.
Poznámka Synaptic vás varuje, pokud by váš výběr byl v konfliktu s balı́ky,
které už jsou nainstalovány ve vašem systému. Pokud se toto stane, dialogové
okno vám ukáže i balı́ky, které musı́ být odebrány. Pokud si nejste jisti, že
nepotřebujete dané odstraňované balı́ky, ujistěte se, že si vyhledáte k čemu
sloužı́, předtı́m než potvrdı́te změny.
– Jakmile jste spokojeni se svým výběrem, klikněte na tlačı́tko Použı́t v panelu nástrojů,
nebo zmáčkněte Ctrl + P .
– Objevı́ se dialogové okno se souhrnem změn, které budou provedeny.
– Potvrd’te změny kliknutı́m na Použı́t.
• Odebránı́ nebo kompletnı́ odebránı́ balı́ku
– Klikněte pravým myšı́tkem na balı́k a zvolte Odebrat z kontextového menu
– Jakmile jste spokojeni se svým výběrem, klikněte na tlačı́tko Použı́t v nástrojové liště nebo
stiskněte Ctrl + P .
– Objevı́ se dialogové okno se souhrnem změn, které budou provedeny. Potvrd’te tyto změny
kliknutı́m na Použı́t.
Poznámka Volba Kompletně odebrat řı́ká Synapticu, aby odebral i všechny
konfiguračnı́ soubory, které k danému balı́ku náležı́.
• Aktualizace balı́ku
– Zmáčkněte tlačı́tko Obnovit nebo stiskněte Ctrl + R , aby si Synaptic aktualizoval seznam softwaru.
– Klikněte pravým myšı́tkem na balı́k a zvolte Aktualizovat z kontextového menu, nebo
stiskněte Ctrl + U .
– Jakmile jste spokojeni se svým výběrem, klikněte na tlačı́tko Použı́t v nástrojové liště nebo
stiskněte Ctrl + P .
– Objevı́ se dialogové okno se souhrnem změn, které budou provedeny. Potvrd’te tyto změny
kliknutı́m na Použı́t.
Poznámka Balı́ky nenı́ nutné aktualizovat ručně, stará se o to sám systém.
Promazánı́ vyrovnávacı́ paměti balı́ků
Balı́kovacı́ systém si uchovává stažené balı́ky programů pro přı́padnou opětovnou instalaci nebo řešenı́
problémů. Pokud máte na disku málo mı́sta, můžete tuto vyrovnávacı́ pamět’ promazat a ušetřit až
několik set MB prostoru.
Klikněte Nastavenı́ → Nastavenı́ → Soubory → Odstranit balı́ky z vyrovnávacı́ paměti.
64
Stavové ikony
V nabı́dce Nápověda → Popis k ikonám naleznete seznam ikon charakterizujı́cı́ch stav balı́ků.
Obrázek 6.5: Legenda ke stavovým ikonám
Pokročilé metody instalace
Poznámka Následujı́cı́ text je určen pro pokročilé uživatele a popisuje
složitějšı́ způsoby správy softwaru, které poskytujı́ vı́ce možnostı́ nebo
umožňujı́ spravovat systém z Terminálu.
apt
apt je nástroj pro manipulaci s balı́kovacı́m systémem z přı́kazové řádky. Mezi nejdůležitějšı́ přı́kazy
patřı́ přı́kaz pro instalaci balı́ku
sudo apt-get install název balı́ku
a přı́kaz pro odstraněnı́ balı́ku
sudo apt-get autoremove název balı́ku
dpkg
dpkg vám umožňuje nainstalovat nebo odebrat jednotlivý balı́k. Mezi nejdůležitějšı́ přı́kazy tedy patřı́
přı́kaz pro instalaci balı́ku
sudo dpkg -i balı́k.deb
65
a pro odstraněnı́ balı́ku
sudo dpkg -r název balı́ku
Instalátory
Tyto soubory představujı́ samostatný spustitelný soubor, který vám zobrazı́ instalátor (bud’ grafický
nebo textový) a provede vás instalacı́ programu. Většinou mı́vajı́ přı́ponu .run, .bin či .sh.
Nejdřı́ve si na stránkách programu ověřte, zda je možné tento instalátor použı́t ve vašem vydánı́
Ubuntu. Pokud ano, nastavte na souboru spustitelný přı́znak, a pak jej spust’te (lepšı́ je spouštět
v Terminálu, mnoho z nich má pouze textovou instalaci):
./soubor.sh
Pokud má být instalace spuštěna s právy správce systému, zadejte
sudo ./soubor.run
Binárnı́ archivy
Binárnı́ archiv představuje archiv (s přı́ponami .tar.gz, .tar.bz2, .zip a dalšı́mi), který obsahuje
předpřipravenou spustitelnou verzi programu. Pozor, v těchto archivech může být i pouhý zdrojový
kód, který vám k ničemu nebude – na stránkách programu by to mělo být viditelně rozlišeno slovy
source (zdrojový kód) a binary (binárnı́ instalátor).
Archiv jednoduše rozbalte, najděte spouštěcı́ soubor, a ten spust’te. Pokud chcete program přı́stupný
pro všechny uživatele, většinou se použı́vá adresář /opt:
cd /opt
sudo tar xvzf /cesta/soubor.tar.gz
přı́padně
sudo tar xvjf /cesta/soubor.tar.bz2
Zdrojové kódy
Instalace ze zdrojových kódů, tzv. kompilace, je naprosto poslednı́ volbou při instalaci programů.
Obyčejný uživatel by se s nı́ za celý svůj život neměl setkat. Pokud chcete program kompilovat,
pravděpodobně jste něco špatně pochopili.
Zdrojové kódy se většinou vyskytujı́ v souborech s přı́ponami .tar.gz nebo .tar.bz2 a bývajı́
označeny jako source (v souborech těchto přı́pon mohou být i přı́mo spustitelné soubory, a ty se
pak označujı́ binary – to je pak binárnı́ archiv).
6.3
66
Vyhrazené formáty
Ubuntu usiluje o to, aby každý kus softwaru byl dostupný pod licenčnı́mi podmı́nkami navrženými v licenčnı́ politice Ubuntu. Patentová a copyrightová omezenı́ komplikujı́ možnosti svobodných operačnı́ch
systémů distribuovat software podporujı́cı́ nesvobodné formáty.
Závazek Ubuntu k distribuci pouze svobodného softwaru ve svém výchozı́m stavu znamená, že nesvobodné multimediálnı́ formáty nejsou zprovozněny automaticky“.
”
Následovánı́m nı́že popsaných postupů butede moci v Ubuntu přehrávat nejpopulárnějšı́ nesvobodné
multimediálnı́ formáty, včetně DVD, MP3, Quicktime, Windows Media a dalšı́ch. Pokud se vám toto
vše zdá jako nadbytečná práce, prosı́m mějte na paměti, že Ubuntu je limitováno patenty a licenčnı́mi
omezenı́mi v některých zemı́ch, takže prostě nemůže některé věci obsahovat. Vyhýbejte se formátům
zatı́ženým DRM, protože se často nedajı́ přehrát.
Přidánı́ podpory vyhrazených formátů
Následovánı́m těchto kroků budete schopni přehrávat většinu nejběžnějšı́ch multimediálnı́ch formátů,
včetně MP3, DVD, Flash, Quicktime, WMA a WMV, a to jak pro samostatné soubory, tak pro soubory
obsažené ve webových stránkách.
Klikněte na Aplikace → Přidat/Odstranit. V pravém hornı́m rohu zvolte Všechny dostupné aplikace.
Poté pomocı́ vyhledávacı́ lišty vyhledejte a zaškrtněte balı́k Ubuntu Restricted Extras. Klikněte na
Uplatnit změny.
Poznámka Instalacı́ tohoto balı́ku nainstalujete jak potřebné kodeky pro
přehrávánı́ hudby i videa, tak dalšı́ oblı́bené nesvobodné součásti včetně Flash
pluginu pro váš prohlı́žeč, Javy a fontů od Microsoftu.
Pro přehrávánı́ většiny DVD budete potřebovat balı́k libdvdcss2. Tento balı́k je dostupný ve zdroji
Medibuntu.
6.4
Vı́cejazyčný systém
Operačnı́ systém Ubuntu umožňuje velice jednoduché přidánı́ podpory dalšı́ch jazyků do systému.
Taktéž se mezi nimi dá posléze jednoduše přepı́nat. Pokud chcete, váš systém na vás může mluvit
japonsky nebo thajsky. My zde ovšem budeme uvažovat, že máte nainstalovaný český systém, a chtěli
byste přidat podporu angličtiny, slovenštiny, němčiny, nebo podobných nám blı́zkých jazyků. Ukážeme
si také, jak za běhu systému pouštět jednotlivé programy v různých jazycı́ch.
Přidánı́ podpory dalšı́ch jazyků
Pro doinstalovánı́ podpory dalšı́ch jazyků jednoduše vyberte z nabı́dky Systém → Správa → Jazyková
podpora.
Objevı́ se okno, ve kterém si můžete zaškrtnout, které jazyky chcete mı́t ve svém systému dostupné.
Také si v rozbalovacı́ nabı́dce můžete vybrat, jaký jazyk chcete jako výchozı́ pro nově vytvořené
uživatele a v přihlašovacı́ obrazovce systému.
V našem obrázku jsme si vybrali jako výchozı́ jazyk systému americkou angličtinu. Poté, co si doinstalujete němčinu, slovenštinu apod. pomocı́ zatrhnutı́ přı́slušných polı́ček a stisknutı́ tlačı́tka Použı́t,
zobrazı́ se vám v rozvinovacı́ nabı́dce dole i tyto jazyky..
67
Obrázek 6.6: Přidánı́ podpory dalšı́ch jazyků
Výběr jazyka vašeho sezenı́
Poté, co jste si doinstalovali dodatečné jazyky, můžete si jednoduše nastavit, aby celé vaše prostředı́
začalo mluvit daným jazykem. Stačı́ se odhlásit, a na přihlašovacı́ obrazovce zvolit Možnosti → Vybrat
jazyk.
Obrázek 6.7: Výběr jazyka v přihlašovacı́ obrazovce
Objevı́ se vám nabı́dka se seznamem jazyků. Vyberte si požadovaný jazyk, ve kterém chcete, aby s vámi
68
systém mluvil. Nynı́ se už normálně přihlaste zadánı́m svého jména a hesla. Těsně před přihlášenı́m
se vás ještě systém zeptá, jestli nově zvolený jazyk chcete nastavit jako implicitnı́, nebo ho použı́t jen
jednorázově.
Nastavenı́ priorit jazyků
Může se stát, že některý program nenı́ přeložen do češtiny, ale napřı́klad do slovenštiny. Vy byste chtěli
upřednostnit slovenštinu před angličtinou, ve které se vám jinak program zobrazı́. Toto nenı́ problém,
stačı́ zeditovat soubor /etc/environment. Prvnı́ si ho však pro jistotu zazálohujeme. V Terminálu
zadáme přı́kaz
sudo cp /etc/environment /etc/environment original
Nynı́ už daný soubor otevřeme v editoru přı́kazem
gksudo gedit /etc/environment
Najdeme řádek začı́najı́cı́ slovem LANGUAGE, tato proměnná určuje právě prioritu jednotlivých jazyků.
Nastavı́me ji napřı́klad takto:
LANGUAGE="cs CZ:cs:sk SK:sk:en US:en GB:en"
Toto nastavenı́ řı́ká:
• Zkus program spustit prvně v češtině. Pokud nenı́ v češtině dostupný, zkus slovenštinu. Pokud
ani ta nenı́ dostupná, zkus americkou angličtinu, přı́padně britskou angličtinu. Pokud program
nenı́ dostupný ani v jednom z jazyků, zobrazı́ se v libovolné angličtině.
Samozřejmě můžete nastavit proměnnou LANGUAGE úplně jinak, můžete si tam přidat polštinu, němčinu,
apod., dle vlastnı́ libosti. Jedinou podmı́nkou je, aby byla podpora daného jazyka nainstalována. Pokud neznáte zkratky jednotlivých jazyků, můžete si je jednoduše zobrazit přı́kazem
locale -a
Pokud jste si proměnou LANGUAGE nastavili dle svých potřeb, soubor uložte. Po vašem odhlášenı́ a
opětovném přihlášenı́ začnou nové hodnoty platit.
Jednorázové spuštěnı́ aplikace v jiném jazyce
Je také možné, i když pracujete v prostředı́ v jednom jazyce, spustit aplikaci jednorázově v jazyce
jiném. Napřı́klad pracujete v českém prostředı́, ale chcete spustit aplikaci ve slovenštině nebo v angličtině. Podporu pro tyto jazyky musı́me mı́t samozřejmě doinstalovanou.
Otevřte si Terminál a napı́šte napřı́klad
LANGUAGE="en US" eog
pro spuštěnı́ prohlı́žeče obrázků (Eye Of Gnome) v angličtině. Nebo napřı́klad
69
LANGUAGE="sk SK" gedit
pro spuštěnı́ textového editoru ve slovenštině.
6.5
Klávesové zkratky
Drtivá většina klávesových zkratek, na které jste možná zvyklı́, se použı́vá i v Ubuntu. Funguje Alt
+ F4 pro vypı́nánı́ oken, stejně jako Ctrl + C pro kopı́rovánı́ a dalšı́ běžné uživatelské zkratky. Pro
základnı́ úpravu klávesových zkratek sloužı́ nástroj Klávesové zkratky (Systém → Volby → Klávesové
zkratky).
Přepı́nánı́ české a anglické (nebo jiné) klávesnice
Standardně máte nastavenu jen jednu klávesnici vybranou při instalaci. Pokud si přidáte dalšı́ rozloženı́
klávesnice, tak je přednastavená zkratka na přepı́nánı́ Levý Alt + Pravý Alt . Ve Windows se
použı́vá obvykle Alt + Shift . V Ubuntu samozřejmě nenı́ žádný problém nastavit si tyto zkratky
tak, jak vám budou vyhovovat.
1. Klikněte pravým tlačı́tkem myši na hornı́ (nebo spodnı́) panel vašı́ plochy. Zvolte Přidat na
panel, a vyberte Indikátor klávesnice. Dejte OK. Objevı́ se vám na panelu indikátor. Posunovat
se dá prostřednı́m tlačı́tkem myši.
2. Klikněte na indikátor pravým tlačı́tkem myši a zvolte Otevřı́t nastavenı́ klávesnice. (Druhá
možnost je otevřı́t Systém → Volby → Klávesnice).
3. Na kartě rozloženı́ si přidejte dalšı́ rozloženı́ klávesnice, napřı́klad Anglické (US), Germany
(Německé), France (Francouzské) nebo jaké chcete.
4. Na kartě Možnosti rozloženı́ klikněte na Chovánı́ skupiny Shift/Lock.
5. Je přednastaveno zaškrtnuté Both Alt keys together change group, což je přepı́nánı́ oběma Alt
najednou. Můžete to klidně nechat a k tomu zaškrtnout Alt + Shift changes group nebo cokoli
jiného, co vám vyhovuje.
Obrázek 6.8: Indikátor klávesnice
Psanı́ speciálnı́ch znaků
Určitě se vám někdy stalo, že jste potřebovali napsat nějaké speciálnı́ znaky.
• Jednoduchým řešenı́m je spustit si Mapu znaků: Aplikace → Přı́slušenstvı́→ Mapa znaků Tam
se dajı́ vyhledávat všechny existujı́cı́ znaky (pro nás důležité hlavně sekce Společné a Latinka).
Pokud vı́te, jak se daný znak nazývá, tak se dá rychle i hledat pomocı́ Ctrl + F , ale jinak
nalezenı́ daného znaku celkem trvá.
70
• Úkol si můžete urychlit Paletou znaků. Klikněte pravým myšı́tkem na hornı́ nebo dolnı́ panel
plochy → Přidat na panel → Paleta znaků V Paletě jsou ovšem jen ty nejzákladnějšı́ znaky.
• Dalšı́ možnostı́ je zapamatovat si kódy daného často použı́vaného symbolu. Kódy naleznete
c má kód U+00A9. Takže pokud často použı́váte
v Mapě znaků v levém dolnı́m rohu. Napřı́klad tento symbol, tak si můžete zapamatovat jeho kód, a pak jej kdekoli napı́sat pomocı́ kombinace
c stačı́ zmáčknout Ctrl a Shift současně, pak
Ctrl + Shift + u + kód znaku, tzn pro nat’ukat u00A9 a pustit klávesy.
• Taktéž se dajı́ na české klávesnici vybrané znaky napsat pomocı́ pravého Alt :
&
$
@
\
e
%
}
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
+
+
+
+
+
+
+
c
ů
v
q
e
5
0
[
]
{
}
@
&
\
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
+
+
+
+
+
+
+
f
g
b
n
2
7
=
˜
‘
’
|
#
*
[
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
+
+
+
+
+
+
+
a
h
§
w
3
8
ú
<
>
#
*
$
{
]
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Pravý
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
Alt
+
+
+
+
+
+
+
,
.
x
4
9
)
Úprava klávesových zkratek pomocı́ nástroje gconf-editor
Pokud potřebujete nastavit klávesovou zkratku pro některý přı́kaz, který nenı́ obsažen ve standardnı́m
nástroji pro nastavenı́ klávesových zkratek, nebo chcete pomocı́ klávesových zkratek spouštět nějakou
aplikaci, mohl by vám posloužit následujı́cı́ návod pomocı́ nástroje gconf-editor.
1. Spust’te gconf-editor.
2. Ve stromu položek si nalistujte /apps/metacity/global keybindings a do prázdné položky
run command x zadejte zvolenou klávesovou zkratku ve formátu ukotveném v hranatých závorkách
(např. <Control><Alt><Shift>Insert).
3. Ve stromu položek o položku nı́že /apps/metacity/keybindind commands si vyhledejte odpovı́dajı́cı́ položku run command x a zadejte jako jejı́ hodnotu požadovaný přı́kaz.
6.6
Uživatelé a skupiny
Přidávánı́ nových uživatelů
Ve chvı́li, kdy jste nainstalovali Ubuntu, byl vytvořen jeden uživatelský účet. Pokud potřebujete
použı́vat vı́ce účtů, budete je muset nastavit manuálně sami.
Spust’te Systém → Správa → Uživatelé a skupiny
Nejprve musı́te zadat vaše heslo. Klikněte na Přidat uživatele a otevře se okno Nový uživatelský účet.
Povinně musı́te vyplnit uživatelské jméno a heslo. Uživatelské jméno nesmı́ tvořit mezery a musı́ být
složené z ASCII znaků. Na záložce Uživatelská oprávněnı́ zaškrtněte(odškrtněte), jaká bude mı́t nový
uživatel privilegia (k jakým službám systému bude mı́t přı́stup).
6.7
Ubuntu umožňuje pohodlně sledovat nejrůznějšı́ systémové statistiky, včetně využitı́ procesoru, paměti,
sı́t’ových prostředků, spuštěných procesů a podobně. Sledovánı́ je možné jak z grafického prostředı́,
tak z terminálu. O většině událostı́ se zaznamenávajı́ protokoly.
71
Obrázek 6.9: Vytvořenı́ nového uživatele
Sledovánı́ systémových prostředků
Spust’te si Systém → Správa → Sledovánı́ systému.
V nástroji máte tři záložky. Prvnı́ zobrazuje spuštěné procesy, druhá systémové zdroje a třetı́ připojené
souborové systémy.
V záložce Zdroje vidı́te aktuálnı́ vytı́ženı́ procesoru, využitı́ paměti včetně odkládacı́ho prostoru (swap)
a aktuálnı́ rychlost přijı́mánı́ a odesı́lánı́ dat do sı́tě (pravděpodobně Internetu). Taktéž je tam zobrazen
souhrn přijatých a odeslaných dat do sı́tě od spuštěnı́ počı́tače.
V záložce Souborové systémy vidı́te připojené souborové systémy (disky, cd, usb), včetně statistiky
o jejich využitı́, typu souborového systému, přı́pojného adresáře atd.
V záložce Procesy jsou zobrazené vaše aktuálnı́ procesy (programy). Přes nabı́dku Zobrazit se dajı́
nastavit pro zobrazovánı́ i procesy ostatnı́ch uživatelů, přı́padně pouze okamžitě běžı́cı́ procesy. Na
každém procesu se přes pravé tlačı́tko dá vyvolat nabı́dka, která nabı́zı́ mnoho zajı́mavých možnostı́:
• Zastavit a Pokračovat proces – umožnı́ zastavit daný proces, který jakoby zamrzne“. Takto
”
můžete pozastavit proces, který sám o sobě pozastavenı́ neumožňuje, a poté jej znovu rozběhnout.
Pozor ovšem, at’ si nepozastavı́te nějaký důležitý proces nutný pro práci prostředı́.
• Ukončit proces – ukončı́ daný program, jako byste ho zavřeli křı́žkem na jeho hornı́ liště
• Zabı́t proces – okamžitě zabije daný proces, nedá mu možnost nijak se korektně ukončit. Toto
lze použı́t pro zamrzlé“ procesy, které nereagujı́ na výzvy o ukončenı́.
”
• Změnit prioritu – umožnı́ vám změnit prioritu procesu. Proces s vyššı́ prioritou má přednost ve
využitı́ procesoru a může předbı́hat procesy s prioritou nižšı́. Naopak snı́ženı́ priority se může
hodit, pokud máte puštěný proces masivně využı́vajı́cı́ procesor, na který nespěcháte (např. něco
72
Obrázek 6.10: Sledovánı́ systému – zdroje
počı́tá), ale přı́liš se vám zpomalily ostatnı́ programy a špatně se s nimi pracuje. Pouze správce
systému může zvyšovat prioritu procesů.
• Otevřené soubory – zobrazı́ seznam souborů, který daný proces aktuálně použı́vá
Zobrazenı́ systémových protokolů
Velké množstvı́ událostı́ je zaznamenáváno do systémových protokolů. Zde si můžete zobrazit, co se
v určité době dělo se systémem, přı́padně podle nich zjišt’ovat přı́činy možných potı́žı́.
Spust’te si Systém → Správa → Systémový soubor záznamů.
V levé části si můžete měnit dny a jednotlivé protokoly, v pravé části vidı́te jejich obsah. Můžete tak
lehce zjistit, kdy kdo použil jaký sudo přı́kaz, nebo jaké chyby vám hlásı́ při startu váš X server.
Všechny protokoly jsou uloženy jako obyčejné textové soubory v adresáři /var/log. Můžete si je tam
tedy lehce prohlédnout, přı́padně prohledat.
6.8
Ubuntu Tweak
Ubuntu Tweak je nástroj, který sloužı́ ke zpřı́stupněnı́ některých skrytých voleb systému, které by se
jinak musely nastavovat složitějšı́m způsobem. Můžete si napřı́klad:
73
Obrázek 6.11: Sledovánı́ systému – procházenı́ systémových protokolů
Obrázek 6.12: Nástroj Ubuntu Tweak
• snadno nastavit zobrazenı́ speciálnı́ch ikon na ploše (domovská složka, počı́tač, koš, připojené
disky)
• doladit chovánı́ Nautilu a jeho vypalovacı́ho nástroje
• doladit vzhled oken, chovánı́ titulkového pruhu a některá nastavenı́ akcelerovaného prostředı́
• spravovat chovánı́ při napájenı́ z baterie/ze sı́tě
• nastavit některé bezpečnostnı́ prvky
Instalace
74
Nainstalujte balı́k ubuntu-tweak ze zdroje
deb http://ppa.launchpad.net/tualatrix/ubuntu gutsy main
Spuštěnı́
Tweak.
6.9
Ubuntu Tweak můžete spustit z nabı́dky Aplikace → Systémové nástroje → Ubuntu
Linuxové značenı́ disků
Při práci s diskovými oddı́ly můžete často potřebovat znát linuxové označenı́ disků a oddı́lů, na kterých
máte svoje data. Do terminálu zadejte přı́kaz:
sudo fdisk -l
Měl by se vám zobrazit výstup podobný tomu na obrázku 6.13.
Obrázek 6.13: Zobrazenı́ diskových oddı́lů pomocı́ fdisk
Na výstupu vidı́te seznam disků a oddı́lů. V tomto konkrétnı́m přı́padě je k dispozici jen jeden disk
/dev/sda, který má 4 oddı́ly /dev/sda1, /dev/sda2, /dev/sda3 a /dev/sda5. U každého oddı́lu je
zobrazena jeho velikost v bytech a typ souborového systému. Z toho je vidět, že:
• /dev/sda1 má velikost přibližně 2,6GB a je typu NTFS (takže zřejmě oddı́l s Windows)
• /dev/sda2 má velikost přibližně 3,5GB a je typu Linux (zde je nainstalované Ubuntu)
• /dev/sda3 je rozšı́řený oddı́l, tzn. takový virtuálnı́, který umı́ obsahovat dalšı́ oddı́ly. Ten nás
nezajı́má.
• /dev/sda5 má velikost přibližně 220MB a je typu Linux swap, tzv. odkládacı́ oddı́l. Ten nás
také nezajı́má.
Tı́mto způsobem si můžete zjistit, na kterých oddı́lech je nainstalovaný jaký systém, tudı́ž se kterými
oddı́ly je nutno pracovat, pokud provádı́te nějaké změny na disku (změny velikostı́ oddı́lů, obnova
GRUBu, apod).
75
Značenı́ GRUBu
Zavaděč GRUB značı́ disky jinak, než Linux. Disky se značı́ jako (hdX), kde X je čı́slo počı́najı́cı́ od
nuly. Oddı́ly se značı́ jako (hdX,Y), kde X je čı́slo disku a Y je čı́slo oddı́lu, taktéž začı́najı́cı́ od nuly
(takže je o 1 nižšı́, než linuxové čı́slo oddı́lu). Pokud budete potřebovat převést linuxové značenı́ na
značenı́ GRUBu, tak zde máte pár přı́kladů:
• /dev/sda se převede na (hd0)
• /dev/sda1 se převede na (hd0,0)
• /dev/sda2 se převede na (hd0,1)
• /dev/sdb se převede na (hd1)
• /dev/sdb4 se převede na (hd1,3)
6.10
GRUB
GRUB (GRand Unified Bootloader) je manažer spravujı́cı́ spuštěnı́ operačnı́ho systému, neboli zavaděč
systému. Je to ten prvnı́ program, který se spustı́ po zapnutı́ počı́tače. Dovoluje vám mı́t nainstalováno
vı́ce operačnı́ch systémů na stejném pevném disku. Napřı́klad můžete mı́t Windows i Ubuntu a GRUB
vám po spuštěnı́ počı́tače ukáže tabulku, kde si můžete vybrat, který operačnı́ systém spustit. Také
si můžete udělat spouštěcı́ disketu s GRUBem pro přı́pad nouze.
Poznámka Nastavenı́ a konfigurace zavaděče GRUB je možná pouze pomocı́
terminálu. Předtı́m, než se tedy do těchto úprav pustı́te je vhodné přečı́st si
kapitolu Práce v textovém prostředı́ (str 87).
Zvýšenı́ doby čekánı́ GRUBu
Pokud se potřebujete dostat do GRUB menu, musı́te stisknout Esc poté, co nastartuje. Ve výchozı́m
stavu musı́te zmáčknout Esc velice rychle. Pro zvýšenı́ této doby, editujte soubor /boot/grub/menu.lst,
napřı́klad přı́kazem
gksudo gedit /boot/grub/menu.lst
a zvyšte počet sekund na řádku se slovem timeout. Jinou možnostı́ je nechat si menu zobrazit vždy
po startu počı́tače. To se udělá zakomentovánı́m řádku hiddenmenu, tj. přidánı́m znaku # na začátek
řádku.
Poznámka Pokud instalátor během instalace Ubuntu nalezne na vašem
počı́tači dalšı́ nainstalované operačnı́ systémy, GRUB menu se bude ve
výchozı́m stavu zobrazovat, a doba čekánı́ bude zvýšena, takže výše uvedený
krok nebude potřeba.
Změna výchozı́ho operačnı́ho systému
Použijte tento návod, pokud máte vı́ce oddı́lů a operačnı́ch systémů, a chcete změnit výchozı́ spouštěný
operačnı́ systém, který se spustı́ po zapnutı́ počı́tače.
76
Napřed si pro jistotu vytvořte zálohu současného konfiguračnı́ho souboru /boot/grub/menu.lst
přı́kazem
sudo cp /boot/grub/menu.lst /boot/grub/menu.lst original
a poté jej editujte pomocı́
Najděte v dokumentu, který se právě otevřel, tento řádek:
default 0
Nahrad’te nulu čı́slem, které odpovı́dá vámi vyžadované volbě při startu systému, počı́taje od nuly.
Napřı́klad, pokud máte seznam podobný tomuto a chcete změnit spouštěnı́ na Windows XP Home,
Ubuntu
Ubuntu Recovery
Ubuntu Kernel 2.5.4.43
Windows XP Home
tak byste změnili čı́slo 0 na 3.
Obnova GRUBu
Pokud si nainstalujete Windows až po instalaci Ubuntu, Windows vám nemilosrdně smaže zavaděč
GRUB, který se stará o spouštěnı́ linuxových (a nejen linuxových) operačnı́ch systémů. Budete pak
moci spouštět pouze operačnı́ systémy společnosti Microsoft. Nezbývá než obnovit zavaděč GRUB,
který vám opět umožnı́ spouštět libovolné operačnı́ systémy.
Vložte Ubuntu Desktop CD a nastartujte z něj systém. Spust’te Terminál a zadejte:
sudo grub
Nynı́ zjistı́me, kde se nacházı́ oddı́l s adresářem /boot (zaváděcı́ oddı́l):
find /boot/grub/stage1
Měl by se vypsat jediný řádek s označenı́m disku a oddı́lu, např. (hd0,1).
Řekneme GRUBu, kde se /boot nacházı́, tı́mto přı́kazem:
root (hd0,1)
kde za (hd0,1) samozřejmě dosad’te váš výsledek vrácený předchozı́m přı́kazem.
Nainstalujte GRUB na určený disk přı́kazem:
77
setup (hd0)
Pokud jste měli /boot jinde, např. na (hd1,2), tak v přı́kazu nahradı́te disk analogicky na (hd1).
Mělo by se vypsat pár hlášek, končı́cı́ na yes, succeeded a Done. Poté už jen
quit
a můžete zavřı́t terminál, restartovat počı́tač, vytáhnout Ubuntu CD a vyzkoušet, zda je vše opraveno.
Přidánı́ Windows
Pokud jste Windows nainstalovali až po instalaci Ubuntu, nemáte jej v nabı́dce GRUBu. Musı́te si
tedy do nı́ Windows přidat.
Přidánı́ Windows do GRUBu
• Podle části Linuxové značenı́ disků si zjistěte, jaké označenı́ má váš oddı́l s Windows ve formátu
GRUB. My zde budeme předpokládat, že napřı́klad (hd0,2).
• Zazálohujte si soubor /boot/grub/menu.lst
sudo cp /boot/grub/menu.lst /boot/grub/menu.lst original
• Editujte soubor /boot/grub/menu.lst
• Pokud chcete mı́t váš nový systém jako prvnı́ v nabı́dce, najděte řádek ### BEGIN AUTOMAGIC
KERNELS LIST a přidejte text před tento řádek.
• Když už vı́te kam psát, vložte tam tento text:
title Microsoft Windows
rootnoverify (hd0,2)
makeactive
chainloader +1
Titulek za title samozřejmě můžete libovolně změnit. Za (hd0,2) nezapomeňte dosadit vlastnı́
označenı́ disku.
• Pokud byl Ubuntu jediný systém na vašem počı́tači, zřejmě budete mı́t nastaveno, aby se vám
úvodnı́ seznam operačnı́ch systému nezobrazoval, pokud do 3 sekund nestisknete Esc . Můžete
GRUBu řı́ct, aby zobrazoval seznamu systému tı́m, že najdete řádek hiddenmenu a zakomentujete ho, tzn. změnı́te ho na #hiddenmenu.
• Soubor uložte a restartujte počı́tač.
6.11
78
Odstraněnı́ Ubuntu
Tento návod vám pomůže kompletně odinstalovat Ubuntu z vašeho počı́tače. Předpokládáme, že máte
na PC nainstalován ještě MS Windows.
Co k tomu budete potřebovat:
• LiveCD Ubuntu nebo GParted LiveCD
• Instalačnı́ CD Windows (pro Windows 2000/XP/Vista) nebo Záchrannou disketu Windows (pro
Windows 95/98)
Odstraněnı́ linuxových oddı́lů
Pomocı́ LiveCD Ubuntu
Zaved’te systém z LiveCD Ubuntu, přes F2 si zvolte češtinu a vyberte možnost Spustit nebo nainstalovat Ubuntu. Počkejte, než se systém spustı́ a přes Systém → Správa → GParted spust’te nástroj
pro dělenı́ disků.
Váš disk bude nejspı́še obsahovat dva linuxové oddı́ly (/ a swap, s typem souborového systému ext3
a linux-swap) a jeden nebo vı́ce windows oddı́lů (s typem souborového systému ntfs nebo fat32).
Odstraňte linuxové oddı́ly a přes vzniklé mı́sto rozšiřte Windows oddı́l.
Pomocı́ LiveCD GParted
Postup je analogický jako výše, s tı́m rozdı́lem, že použijete speciálnı́ distribuci GParted, která obsahuje pouze tento nástroj a sloužı́ výhradně k dělenı́ disků. Stáhnout obraz tohoto CD a dozvědět se
vı́ce informacı́ o něm můžete na stránkách http://gparted.sourceforge.net/livecd.php
Jiné možnosti
Existuje několik programů pro MS Windows, které dokážı́ operovat i s linuxovými oddı́ly - např.
Norton Partition Magic. Výhodou je, že můžete linuxové oddı́ly zrušit přı́mo z Windows, bez použitı́
LiveCD. Tyto programy jsou ovšem placené.
Obnova zavaděče Windows
Při instalaci Ubuntu se zapsal do MBR zavaděč GRUB, čı́mž byl přepsán původnı́ zavaděč MS Windows, který je nynı́ nutno obnovit.
Windows Vista
Zaved’te systém z instalačnı́ho CD. Napište do konzole přı́kazy: bootrec /fixboot a bootrec /fixmbr.
Restartujte počı́tač.
79
Windows 2000/XP
Zaved’te systém z instalačnı́ho CD Windows a zvolte opravu systému. Bude po vás požadováno heslo
Administrátora. Poté se spustı́ konzole, do které zapište přı́kaz fixmbr.
Pokud se vám nedařı́ přihlásit do konzole, je možné (v běžı́cı́m systému Windows) vypnout kontrolu
hesla (Start → Ovládacı́ panely → Nástroje pro správu → Mı́stnı́ zásady zabezpečenı́ → Mı́stnı́ zásady
→ Možnosti zabezpečenı́ → Konzola pro zotavenı́: Umožnit automatické přihlášenı́ správce).
Windows 95/98
Zaved’te systém DOS (napřı́klad ze záchranné diskety Windows). Zavaděč obnovı́te přı́kazem fdisk
/mbr. Pokud na disketě nebudete mı́t program fdisk, naleznete jej v C:\windows\commands.
Kapitola 7
Ubuntu oku lahodı́cı́
Ubuntu oku lahodı́cı́ je zamýšleno jako seznam všech důležitých věcı́, které se zabývajı́ změnou vašeho
Ubuntu tak, aby vypadalo vı́ce cool“ a bylo lákavějšı́ na pohled, abyste si ho prostě vyladili dle svého
”
estetického cı́těnı́.
7.1
Změna tapety na ploše
Klikněte pravým myšı́tkem na vaši plochu a zvolte Změnit pozadı́ plochy nebo vyberte Systém →
Volby → Vzhled → Pozadı́.
Obrázek 7.1: Změna pozadı́ plochy
Vyberte si tapetu ze seznamu, nebo stiskněte tlačı́tko Přidat pro přidánı́ vlastnı́ho obrázku do seznamu
tapet (napřı́klad obrázek, který jste si stáhli z Internetu).
Použijte výběr Barvy pro nastavenı́ barvy pozadı́ za průhlednými nebo poloprůhlednými obrázky –
toto funguje velice dobře pro SVG obrázky.
80
Kapitola 7. Ubuntu oku lahodı́cı́
7.2
81
Změna motivu prostředı́
Ubuntu obsahuje výběr motivů prostředı́, které vám měnı́ ikonky, styly grafiky, okraje oken a rámečků,
a podobně. Mnoho dalšı́ch motivů může být staženo z Internetu.
Pro změnu motivu zvolte Systém → Volby → Vzhled → Motiv.
Obrázek 7.2: Změna motivu prostředı́
7.3
Instalace nových motivů prostředı́
Stáhněte si motiv na vaši plochu, otevřete si manažera motivů (viz výše), a přetáhněte do něj myšı́
váš nově stažený motiv. Automaticky by se měl nainstalovat a objevit se v seznamu motivů. Přı́padně
použijte tlačı́tko Instalovat.
Povšimněte si, že u mnoha motivů se dajı́ měnit jejich jednotlivé součásti. Ty si můžete zobrazit
tlačı́tkem Upravit.
U motivů je možné měnit ovládacı́ prvky, barvy, okraj okna, ikony a kurzor.
7.4
Změna přihlašovacı́ obrazovky
Pomocı́ tohoto nástroje se dá jednoduše nastavovat přihlašovacı́ obrazovka v Ubuntu. Je zde několik
motivů předinstalováno a mnoho dalšı́ch si můžete stáhnout na Internetu.
Pro změnu motivu přihlašovacı́ obrazovky zvolte Systém → Správa → Přihlašovacı́ okno → Mı́stnı́.
Pokud si vyberete motiv se seznamem uživatelů, uvidı́te na přihlašovacı́ obrazovce grafický seznam
uživatelů včetně jejich nastavených obrázků. Nemusı́te poté zadávat jméno uživatele, stačı́ kliknout.
82
Obrázek 7.3: Změna motivu přihlašovacı́ obrazovky
Instalace nových motivů přihlašovacı́ obrazovky
Stejně jako u motivů plochy, uložte soubor s vašı́m novým motivem (pravděpodobně bude mı́t přı́ponu
.tar.gz) na plochu. V nastavenı́ přihlašovacı́ho okna zmáčkněte tlačı́tko Přidat, najděte si soubor
s novým motivem a stiskněte tlačı́tko Nainstalovat.
Poté jednoduše vyberte nový motiv ze seznamu dostupných motivů. Můžete si také nastavit, aby se
nastavoval náhodný motiv při každém startu počı́tače.
7.5
Změna Splash screen
Splash screen se zobrazuje při přihlašovánı́ k systému a zobrazuje proces načı́tánı́ systému. Jakmile
splash screen zmizı́, zobrazı́ se vám pracovnı́ plocha a můžete s počı́tačem pracovat. I obrázek splash
screenu se dá samozřejmě změnit.
Nainstalujte si balı́k gnome-splashscreen-manager ze zdroje universe. Spust’te jej vybránı́m Systém
→ Volby → Splash Screen.
Můžete nainstalovat nové splash screeny tlačı́tkem Install a vybránı́m souboru, který chcete použı́t
jako váš nový splash.
V seznamu vyberte požadovaný splash screen a stiskněte Activate. Pomocı́ Preview si můžete zobrazit
náhled.
83
Obrázek 7.4: Splash screen manažer
7.6
Změna Usplash
Usplash se zobrazuje při zaváděnı́ Ubuntu (před zobrazenı́m přihlašovacı́ obrazovky). Ke změně
potřebujete Start Up Manager. Nainstalujte si jej, spust’te ze Systém → Správa → Start Up-Manager,
klikněte na Appearance → Manage usplash themes → Přidat a přidejte usplash soubor s koncovkou
.so. Pak v seznamu Usplash theme vyberte vámi právě přidaný usplash motiv.
7.7
Změna kurzoru myši
Jednoduše můžete změnit kurzor jako součást svého motivu, totiž v nabı́dce Systém → Volby → Vzhled
→ Motiv → Upravit vybránı́m panelu Kurzor.
Obrázek 7.5: Změna kurzoru myši
7.8
84
Akcelerované prostředı́
Akcelerované prostředı́ je rozšı́řenı́ pracovnı́ho prostředı́ Ubuntu s využitı́m 3D akcelerace, kterou
umožňujı́ modernı́ grafické karty. Dı́ky akceleraci prostředı́ budete moci využı́vat:
• průhlednost oken a jejich dekoracı́
• dynamické náhledy oken při přepı́nánı́
• přepı́nánı́ virtuálnı́ch ploch na 3D kostce
• rychlý zoom obrazovky
• mnoho zkrášlujı́cı́ch efektů, jako napřı́klad spálenı́“ okna při jeho uzavřenı́, déšt’ na obrazovce
”
a dalšı́
Instalace
Ubuntu obsahuje zprovozněné akcelerované prostředı́ Compiz Fusion hned po instalaci (pokud to
podporuje vaše grafická karta). Nastavit si jej můžete v Systém → Volby → Vzhled → Efekty vzhledu.
Compiz Fusion se spustı́ automaticky po přihlášenı́. Jediné co se musı́ doinstalovat, je Compiz Settings
Manager, v kterém se nastavujı́ veškeré nastavenı́ a efekty.
Nainstalujte si tedy balı́k compizconfig-settings-manager. Poté jej můžete spustit z nabı́dky Systém
→ Volby → Advanced Desktop Effects Settings.
Vypnutı́ efektů
Může se stát, že potřebujete efekty z nějakého důvodu vypnout. Jde to zcela jednoduše. v Systém →
Volby → Vzhled → Efekty vzhledu volbou Žádné.
Obrázek 7.6: Nastavenı́ efektů vzhledu
85
Obrázek 7.7: Kostka plochy
Obrázek 7.8: Expo – přesunutı́ se na virtuálnı́ plochy
Obrázek 7.9: Výběr zmenšených oken na ploše
Obrázek 7.10: Kapky deště na ploše
86
Kapitola 8
Práce v textovém prostředı́
8.1
Terminál
Linux je založený na přı́kazech, a tudı́ž jde přı́kazy většina problémů vyřešit.
Pro spouštěnı́ přı́kazů existuje v Ubuntu program nazvaný Terminál. Terminálu se také často řı́ká
přı́kazová řádka, shell nebo konzole.
Práce v přı́kazové řádce nenı́ tak skličujı́cı́, jak si možná myslı́te. Pro práci s přı́kazovou řádkou
nepotřebujete žádné speciálnı́ znalosti, je to program jako každý jiný. V Linuxu může být většina
věcı́ udělána z přı́kazové řádky. I když většina aplikacı́ má grafické rozhranı́, někdy prostě nestačı́ a
tehdy přijde přı́kazová řádka vhod. Použitı́ přı́kazové řádky je často rychlejšı́ a jednoduššı́ než grafické
rozhranı́.
Spuštěnı́ Terminálu
Pro spuštěnı́ Terminálu vyberte z nabı́dky Aplikace → Přı́slušenstvı́ → Terminál.
Obrázek 8.1: GNOME Terminál
87
Kapitola 8. Práce v textovém prostředı́
88
Ovládánı́ Terminálu
Před sebou vidı́te prázdný terminál, je na něm popsaný pouze prvnı́ řádek. Na řádku je toto:
zeus@olymp:~$
Smysl je následujı́cı́:
• Prvnı́ je název uživatele, který má terminál spuštěn – zeus
• Za zavináčem následuje jméno počı́tače, na kterém pracujete – olymp
• Za dvojtečkou následuje adresář, ve kterém se aktuálně nacházı́te. Vlnovka (~) má speciálnı́
význam – znamená váš domovský adresář (reálná cesta je ve skutečnosti nynı́ /home/zeus)
• Celý řádek končı́ dolarem ($). Za tı́mto znakem, a to je důležité, vám bliká kurzor. Až začnete
psát, tak se vám zde budou objevovat znaky.
Tento řádek se nazývá prompt (česky přı́kazový řádek ) a ukazuje se pokaždé, když máte možnost
zadávat nějaké přı́kazy.
Přı́kaz se spustı́ tak, že ho napı́šete do Terminálu a stisknete Enter .
Přı́klad Vyzkoušejte si zadat přı́kaz whoami (neboli česky kdojsem), terminál vám vrátı́ vaše uživatelské
jméno. Poté zkuste přı́kaz date (česky datum), terminál vám vrátı́ aktuálnı́ čas a datum.
Obrázek 8.2: Přı́klad přı́kazů v Terminálu
Všimněte si na Terminálu posuvnı́ku vpravo. Pokud vám nějaký přı́kaz vrátı́ vı́ce textu, než se vejde na
jednu stránku, můžete si posuvnı́kem posunout obrazovku nahoru a podı́vat se, co se vám na stránku
nevešlo.
Přı́kazy se dajı́ lehce opakovat, stačı́ mačkat šipku nahoru nebo dolů, čı́mž procházı́te historii naposledy
spuštěných přı́kazů. Takto se dá lehce spouštět jeden přı́kaz vı́cekrát po sobě nebo můžete vrátit špatně
napsaný přı́kaz a opravit ho, aniž byste všechno museli psát znovu.
89
Upozorněnı́ Na internetu se často setkáte s přı́kazy psanými takto $ date
(s dolarem na začátku). To neznamená, že byste měli přı́kaz opisovat i s dolarem, ten je tam jen pro naznačenı́, že se jedná o přı́kaz (symbolizuje ten dolar,
kterým končı́ prompt).
Při některých přı́kazech (nejčastěji instalaci či odebı́ránı́ programů) se můžete setkat s tı́m, že přı́kaz
vypı́še nějaký text, a následně dotaz, zda chcete pokračovat. Napřı́klad pro nainstalovánı́ jednoho
prográmku je potřeba stáhnout ještě 2 dalšı́, takže se ptá, jestli je to v pořádku. Otázka je zakončena
dvojicı́ [Y/n] a otaznı́kem. Y znamená ano (anglicky yes), n znamená ne (anglicky no). Velké pı́smeno
znamená výchozı́ odpověd’použije se, když pouze zmáčknete Enter. Přečtěte si tedy pořádně, na co se
ptá, a pak podle situace odpovězte (napište y nebo n a stiskněte Enter ).
Upozorněnı́ Pokud spouštı́te přı́kaz vyžadujı́cı́ heslo, při jeho zadávánı́ se
vám nebudou opisovat znaky, a to ani v podobě hvězdiček! Samotné heslo se
však pı́še, takže jej stačı́ nat’ukat a dát Enter. Takto je to udělané úmyslně,
aby nikdo nemohl odpozorovat ani délku vašeho hesla.
Nynı́ už umı́te pracovat s Terminálem a jste schopni spouštět přı́kazy, které najdete ve všemožných
návodech. Vřele vám ovšem doporučujeme přečı́st si ještě následujı́cı́ch pár tipů, které vám téměř
neuvěřitelně zpřı́jemnı́ a zjednodušı́ práci v Terminálu.
Kopı́rovánı́ textu
Pro kopı́rovánı́ textu existujı́ v Ubuntu 2 možnosti:
• Prvnı́ možnostı́ je označit daný text v prohlı́žeči → pravé tlačı́tko myši → Kopı́rovat, potom
se přesunout do Terminálu → pravé tlačı́tko myši → Vložit. Stejně to funguje samozřejmě i
z Terminálu do textového editoru nebo kamkoliv jinam. Pokud byste chtěli použı́vat klávesové
zkratky ( Ctrl + C , Ctrl + V ), v Terminálu musı́te stisknout navı́c Shift ( Ctrl +
Shift + C , Ctrl + Shift + V ).
• Druhá možnost je specifická pro Linux a je velice pohodlná. Stačı́ označit jakýkoliv text, přesunout
se do Terminálu, a zmáčknout prostřednı́ tlačı́tko myši (kolečko). Stejně to funguje i opačným
směrem – z Terminálu kamkoliv jinam. Tento způsob kopı́rovánı́ je velice pohodlný a rychlý.
Automatické doplňovánı́
Při práci s Terminálem je vašı́ nejdůležitějšı́ klávesou klávesa Tab . Tato klávesa dělá v Terminálu
úplnou magii. Umı́ totiž inteligentně doplňovat téměř vše, co chcete napsat. Stačı́ tudı́ž napsat jen
pár pı́smen a Tab už vše dopı́še za vás.
Pokud pı́šete přı́kaz, napište jen prvnı́ch pár pı́smen a stiskněte Tab . Pokud je přı́kaz již jednoznačný,
Tab vám jej sám dopı́še. Pokud nenı́ jednoznačný, dopı́še co nejvı́ce pı́smen a počká. Na dvojité
stisknutı́ Tab vám vypı́še všechny možnosti, které máte.
Napište tedy na přı́kazový řádek dat a stiskněte Tab . Samo se vám to doplnı́ na date, protože jiný
přı́kaz začı́najı́cı́ na dat neexistuje. Pokud na dalšı́ řádek napı́šete who a stisknete Tab , tak se nic
nestane. Je totiž vı́ce přı́kazů, které začı́najı́ na who. Pokud stisknete Tab podruhé, vypı́še vám
to možnosti: who, whoami, whois. Po dopsánı́ pı́smenka a (tzn. na whoa) a stisknutı́ Tab , pak už
jednoznačně doplnı́ na whoami.
90
Stejně tak funguje klávesa Tab na doplňovánı́ adresářů a souborů. Pokud tedy chcete přejı́t do
adresáře hudba, stačı́ napsat na přı́kazový řádek cd hu a stisknout Tab . Pokud nemáte jiný adresář
začı́najı́cı́ na hu, tak se doplnı́ na cd hudba. Tı́mto způsobem se dobře pı́šı́ názvy adresářů obsahujı́cı́
mezery, které byste jinak museli uzavı́rat do uvozovek nebo apostrofů.
Klávesa Tab je jeden z nejmocnějšı́ch nástrojů přı́kazové řádky, který začátečnı́ci často podceňujı́.
Rapidně ovšem urychluje vaši práci a chránı́ vás před překlepy. Mnozı́ pokročilı́ uživatelé ji použı́vajı́
častěji, než kteroukoliv jinou klávesu. Naučte se ji určitě použı́vat, je to v přı́kazové řádce váš nejlepšı́
přı́tel.
8.2
Pohyb v adresářı́ch
Poznámka Zvládnout a pochopit pohyb v adresářové struktuře v Linuxu je
velmi důležité – budete ho použı́vat asi nejčastěji a navı́c je důležitý pro správné
ovládánı́ dalšı́ch přı́kazů. Z těchto důvodů je zde rozepsán poněkud pečlivěji.
Velké množstvı́ návodů v této přı́ručce, na wiki nebo na fóru vás instruuje, abyste si stáhli nějaký
soubor, a s nı́m pak něco dělali. Když ale daný soubor stahujete, nemusı́te ho vždy ukládat do svého
domovského adresáře. Napřı́klad si ho uložı́te na plochu. Nebo si ve svém domovském adresáři vytvořı́te
adresář staženo, kam si ukládáte věci z Internetu. Možnostı́ je spousta. Když si potom spustı́te
Terminál, tak se ale ocitnete v přı́kazové řádce ve svém domovském adresáři, nikoliv na ploše nebo
v adresáři staženo. Co ted’?
1. budete vždy všechny potřebné soubory myšı́ přesouvat do svého domovského adresáře, abyste
s nimi mohli pracovat
2. naučı́te se přejı́t v přı́kazové řádce do jiného adresáře
Doufám, že jste se všichni rozhodli pro druhou možnost.
Základnı́m přı́kazem je pwd, který vám vypı́še aktuálnı́ cestu (print working directory). Už jsme si
řekli, že tuto cestu vidı́te vždy ve svém promptu mezi dvojtečkou a dolarem, ale pokud se chcete
ujistit nebo vás mate vlnovka použı́vaná jako zkratka pro domovský adresář, tak nenı́ nic lehčı́ho než
použı́t pwd.
Přı́klad Pokud by tedy uživatel zeus spustil terminál a napsal zmı́něný přı́kaz, situace by vypadala
asi takto:
zeus@olymp:~$ pwd
/home/zeus
Ještě jednou zopakujeme, k čemu sloužı́ vlnovka (~). Abyste nemuseli vždy vypisovat plnou cestu,
existuje pro nı́ zkratka v podobě vlnovky. Tu můžete použı́vat jak vy v přı́kazech, tak ji použı́vá
terminál, když vám v promptu zobrazuje váš aktuálnı́ adresář. Přı́kaz pwd ji nepoužı́vá, takže při jeho
zavolánı́ vám vždy vypı́še cestu plnou (mı́sto ~/Plocha by vypsal /home/zeus/Plocha, pro uživatele
zeus).
Nynı́ tedy vı́me kde jsme a potřebovali bychom přejı́t do jiného adresáře, který zde máme, ale jako na
potvoru jsme zapomněli, jak se jmenuje. Pro zjištěnı́ kam jı́t použijeme přı́kaz ls, který nám vypı́še
seznam souborů a adresářů v našem aktuálnı́m adresáři (list).
91
Přı́klad Pokud si tedy uživatel zeus ve svém domovském adresáři vytvořil adresáře hudba, knihy
a také tam má soubor nezapomenout.txt, tak by výpis přı́kazu ls vypadal takto:
zeus@olymp:~$ ls
Plocha hudba knihy nezapomenout.txt
Všimněte si, že jednotlivé položky jsou barevně odlišeny. Adresáře jsou modré, běžné soubory černé,
spustitelné soubory zelené, atd. Adresář Plocha, který ve výpisu vidı́te, je adresář s vašı́ pracovnı́
plochou, obsahuje tedy všechny soubory (ikonky a jiné), které máte umı́stěné na ploše.
Nynı́ tedy už vı́me, kam můžeme přejı́t, a zbývá už jen jak tam přejı́t. Na změnu adresáře použijeme
přı́kaz cd (change directory).
• Pro přechod do podřı́zeného adresáře, napı́šeme cd adresář, tzn napřı́klad cd hudba pro přesun
do adresáře hudba.
• Pro přesun do nadřazeného adresáře (o jednu úroveň výše), napı́šeme cd ..
• Pro rychlý přesun odkudkoliv zpět do svého domovského adresáře, napı́šeme cd
• Pro přesun do kořenového adresáře (nejvyššı́ úroveň), napı́šeme cd /
• Přechody se dajı́ řetězit, nemusı́me tedy psát cd /, cd home, cd zeus, cd knihy, ale stačı́
napsat cd /home/zeus/knihy
Přı́klad Uživatel zeus je ve svém domovském adresáři. Chce se dostat do podadresáře hudba, něco
tam udělat, pak se přesunout do podadresáře knihy, něco tam udělat, nakonec se přesunout zase
zpět do svého domovského adresáře a něco udělat tam. Způsobů jak to udělat je spousta, lišı́ se jen
v množstvı́ textu, které musı́te vyt’ukat. Následuje několik možnostı́, všechny jsou naprosto ekvivalentnı́:
zeus@olymp:~$ cd hudba
zeus@olymp:~/hudba$ cd ..
zeus@olymp:~$ cd knihy
zeus@olymp:~/knihy$ cd ..
zeus@olymp:~$
zeus@olymp:~$ cd hudba
zeus@olymp:~/hudba$ cd
zeus@olymp:~$ cd knihy
zeus@olymp:~/knihy$ cd
zeus@olymp:~$
zeus@olymp:~$ cd /hudba
zeus@olymp:~/hudba$ cd ..
zeus@olymp:~$ cd /home/zeus/knihy
zeus@olymp:~/knihy$ cd
zeus@olymp:~$
Pokud byste chtěli pracovat s adresářem nebo souborem, který ve svém názvu obsahuje mezeru, dolar,
hvězdičku, nebo jiné nestandardnı́ znaky, musı́te tento název uzavřı́t do apostrofů. Tudı́ž tento přı́kaz:
zeus@olymp:~$ cd výkazy práce
92
vám fungovat nebude. Tento přı́kaz:
zeus@olymp:~$ cd 'výkazy práce'
už ano. Je samozřejmě mnohem lepšı́ se vyhnout použı́vánı́ výše zmı́něných znaků v názvech adresářů.
8.3
Základnı́ přı́kazy
Manuálové stránky
"přı́kaz" --help a man "přı́kaz" jsou dva nejdůležitějšı́ nástroje přı́kazové řádky.
Téměř všechny přı́kazy rozumějı́ parametru -h (nebo --help), který vám vypı́še krátký popis použitı́
daného přı́kazu a jeho dostupné parametry.
Každý přı́kaz a téměř každá aplikace v Linuxu má svoji vlastnı́ manuálovou stránku. Zobrazı́te ji
jednoduše napsánı́m přı́kazu man "přı́kaz". Manuálová stránka vám zobrazı́ kompletnı́ popis přı́kazu
a je většinou mnohem podrobnějšı́ než při použitı́ parametru --help.
Pro pohyb v manuálové stránce použijte šipky nahoru a dolů, ukončete prohlı́ženı́ stisknutı́m Q .
V manuálové stránce můžete vyhledávat stisknutı́m / a zadánı́m hledaného slova. Stisknutı́m N
přejdete na dalšı́ výskyt, stisknutı́m Shift + N na výskyt předchozı́.
Přı́kaz man man vám vypı́še manuál pro přı́kaz man.
Přı́kaz man intro je obzvláště užitečný – zobrazuje Úvod do uživatelských přı́kazů“, který je dobře
”
napsaným a nepřı́liš obsáhlým úvodem do linuxové přı́kazové řádky.
Parametry
Výchozı́ chovánı́ přı́kazů může být většinou modifikováno pomocı́ přidánı́ -parametr k přı́kazu.
Napřı́klad přı́kaz ls má možnost přidánı́ parametru -s, takže přı́kaz ls -s vypı́še v seznamu souborů i jejich velikost. Také je zde parametr -h, který vypisuje tyto velikosti v human readable (lidsky
čitelném) formátu.
Parametry mohou být sloučeny do skupin, takže přı́kaz ls -sh je úplně to samé jako přı́kaz ls -s
-h. K většině parametrů existuje i jejich slovnı́ verze, která se předepisuje dvěma pomlčkami mı́sto
jedné. Takže i ls --size --human-readable je pořád jeden a ten samý přı́kaz.
Přı́kazy
Poznámka Zde naleznete v krákosti vypsány základnı́ Linuxové přı́kazy.
U každého přı́kazu naleznete jeho stručný popis, přı́klad správného použitı́
a u některých také seznam nejpoužı́vanějšı́ch parametrů.
Přı́kazy pro práci se soubory a adresáři
ls Výpis složky. Bud’ aktuálnı́ či té, kterou uvedeme v cestě (ls /home/zeus vypı́še obsah domovského adresáře uživatele zeus).
93
• -l vypı́še podrobnějšı́ informace
• -a vypı́še i skryté soubory
man a info Manuálové stránky. Info je podrobnějšı́. Jako parametr se udává program, o němž se
chcete něco dozvědět. Zkuste třeba man man.
cd
Vejde do zadané složky.
cp
Sloužı́ ke kopı́rovánı́ souborů.
cp /cesta/zdrojovy soubor /cesta/cilovy soubor
• -R sloužı́ ke kopı́rovánı́ složek
• -i zabraňuje možnosti přepsánı́ souboru – zeptá se vás, zda soubor chcete či nechcete přepsat
mv
Sloužı́ k přesouvánı́ souborů. Nerozlišuje mezi souborem a složkou jako cp.
mv /cesta/zdrojovy soubor /cesta/cilovy soubor
• -i zabraňuje možnosti přepsánı́ souboru – zeptá se vás, zda soubor chcete či nechcete přepsat
rm
Maže soubory.
rm /cesta/soubor
• -R umožňuje smazat složky
• -i před smazánı́m vyvolá potvrzovacı́ dialog
mkdir a rmdir Tvořı́ (mkdir) či maže (rmdir) prázdnou složku.
grep
Hledá text a vypisuje řádku, v nı́ž je obsažen.
grep hledane slovo /cesta/soubor
• -n zobrazı́ čı́slo řádku
• -e vám umožnı́ prohledávat vı́ce souborů najednou
cat
Vypı́še obsah textového souboru.
du
94
Vypisuje velikost daného souboru.
• -h zobrazı́ velikost v lépe čitelném formátu (např. 1K, 234M, 2G,...)
• -s zobrazı́ pouze celkovou velikost daného adresáře (du standardně vypisuje i velikost všech
podadresářů)
Přı́kazy pro zı́skávánı́ systémových informacı́
df Vypisuje velikost a obsazenı́ jednotlivých diskových oddı́lů.
• -h zobrazı́ velikost v lépe čitelném formátu (např. 1K, 234M, 2G,...)
free Ukazuje množstvı́ volné a použité paměti v systému.
• -m vám dá informace v megabytech
top
ps
Monitoruje procesy.
Vypisuje procesy a informace o nich.
• -aux zajistı́ podrobnějšı́ výpis
uname -a Vypı́še všechny informace o systému, včetně jména počı́tače, jména jádra (kernelu) a jeho
verze a několik dalšı́ch detailů.
lsb release -a Vypı́še informace o vydánı́ Linuxu, který právě použı́váte (informace o vašı́ distribuci).
lspci
Vypı́še informace o všech PCI zařı́zenı́ch.
lsusb
Vypı́še informace o zařı́zenı́ch zapojených do USB portů.
Žolı́kové znaky
* Nahrazuje jakýkoliv počet jakýchkoliv znaků – od žádného znaku po libovolný řetězec.
? Nahrazuje právě jeden libovolný znak.
95
Aliasy
Přı́kaz alias umožňuje použitı́ některého přı́kazu vždy s určitými parametry. Kupřı́kladu přı́kaz df
vypisuje velikost jednotlivých diskových oddı́lů. Jenže v kB, což nenı́ moc přehledné. Přidáme-li mu
parametr -h, použije MB a GB. Chcete-li, aby df vždycky použilo tento parametr, použijte alias.
alias df='df -h'
Když ted’ dáte df, je to jak byste použili df -h. Tento přı́kaz ovšem nastavı́ daný alias pouze dočasně
(do odhlášenı́). Pokud chcete, aby vám vámi definované aliasy fungovaly stále, musı́te je ručně doplnit
do skrytého souboru .bashrc ve vašem domovském adresáři.
8.4
Terminálové aplikace
Midnight Commander
Midnight Commander je dvou panelový správce souborů jehož vzorem je DOSovský Norton Commander. Midnight Commander obsahuje celou řadu užitečných funkcı́ a rozšı́řenı́ – zabudovaný textový
editor mcedit, podporu archivů, podporu FTP, SSH a Samby apod.
Midnight Commander nenı́ v základnı́ instalaci, pro jeho instalaci nainstalujte balı́k mc. Po instalaci
ho spustı́te přı́kazem mc.
Obrázek 8.3: Midnight Commander
Nano
Nano je jednoduchý textový editor. Ovládánı́ Nano máte vypsané přı́mo v okně editoru – uloženı́
Ctrl + O , ukončenı́ Ctrl + X atd.
Nano se nacházı́ v základnı́ instalaci Ubuntu, spustı́te ho přı́kazem nano "soubor".
96
Obrázek 8.4: Textový editor Nano
Htop
Htop je jednoduchá, ale velmi užitečná aplikace monitorujı́cı́ spuštěné procesy. Kromě výpisu jednotlivých procesů (včetně nároků na operačnı́ pamět’ a procesor) graficky znázorňuje celkové zatı́ženı́
procesoru, operačnı́ paměti a odkládacı́ho prostoru. Nabı́zı́ také možnost změny priorit jednotlivých
procesů a posı́lánı́ signálů. Htop je rozšı́řenı́m jednoduššı́ aplikace top, kterou naleznete v základnı́
instalaci systému.
Htop nenı́ v základnı́ instalaci pro jeho instalaci nainstalujte balı́k htop. Po instalaci ho spustı́te
přı́kazem htop.
Obrázek 8.5: Program Htop
Poznámka Kromě výše zmı́něných aplikacı́ existujı́ dalšı́ stovky, ne-li tisı́ce
aplikacı́, které vám umožnı́ dělat v textovém režimu téměř vše, co si zamanete
– od prohlı́ženı́ obráků a poslouchánı́ hudby přes surfovánı́ po Internetu až po
přehrávánı́ videa. Tyto aplikace jsou ovšem již mnohem náročnějšı́ na ovládánı́
a hlavně – nemá nejmenšı́ smysl (pro začátečnı́ka) je použı́vat, když existujı́
mnohem lepšı́ programy grafické.
Kapitola 9
Závěr
9.1
Dalšı́ zdroje informacı́
Ačkoli je tato přı́ručka poměrně rozsáhlá, nenı́ možné, aby pokryla všechny věci a problémy, na které
můžete v Ubuntu narazit.
• Ubuntu wiki – http://wiki.ubuntu.cz – i když tato přı́ručka z wiki vycházı́, nenaleznete zde
rozhodně všechno – na wiki se nacházejı́ stovky dalšı́ch stránek a návodů
• Ubuntu fórum – http://forum.ubuntu.cz – v diskuznı́m fóru Ubuntu vám zkušenějšı́ uživatelé
pomohou vyřešit vaše problémy. Nezapomeňte na funkci vyhledávánı́.
• Poštovnı́ konference Ubuntu – http://lists.ubuntu.cz/mailman/listinfo/ubuntu– zde se můžete
zeptat pomocı́ obyčejného emailu, stačı́ si jej zaregistrovat do konference.
• IRC – český kanál podpory: ubuntu-cz na irc.freenode.net
• Google – napište pár klı́čových slov (třeba doslovné chybové hlášenı́) a nechte si zobrazit
výsledky. V drtivé většině přı́padů už někdo stejný problém řešil, pokud ne v češtině, tak aspoň
v angličtině. Může se vám hodit pokročilé vyhledávánı́ nebo speciálnı́ linuxové vyhledávánı́.
• České linuxové servery – v neposlednı́ řadě můžete využı́t diskuznı́ch fór českých serverů, nezabývajı́cı́ch se přı́mo Ubuntu, ale Linuxem obecně. Najdete tam i spoustu článků a zpráviček
z této tématiky. Nepřehlédněte Root, AbcLinuxu, Linuxsoft nebo LinuxExpress.
97
Přı́loha 1 – Průvodce po instalaci
Poznámka Tento návod představuje seznam věcı́, které byste mohli chtı́t po
nainstalovánı́ Ubuntu změnit, vše stručně sepsané v jediném článku. Kvůli
stručnosti jsou zde také často popisována řešenı́ pomocı́ Terminálu, ačkoli existuje (zdlouhavějšı́) cesta přes grafické nástroje. Pokud byste měli s nějakým
nastavenı́m problémy, vždy se můžete podı́vat do kapitoly Nastavenı́ a konfigurace systému.
Doplněnı́ jazykové podpory
Pokud jste u instalace Ubuntu neměli funkčnı́ internetové připojenı́, nestáhly se vám kompletnı́ jazykové balı́ky a váš systém je lokalizován jen zčásti. Pro doplněnı́ jazykových balı́ků spust’te nástroj
Systém → Správa → Jazyková podpora. Nástroj vás možná vyzve k instalaci dodatečných balı́ků, výzvu
přijměte. Dále zkontrolujte, že máte v pořádku zatrženou položku požadovaného jazyka (pravděpodobně
chcete Češtinu/Czech). Nové jazykové balı́ky se pravděpodobně projevı́ až po novém spuštěnı́ počı́tače.
V Ubuntu samozřejmě nenı́ žádný problém nastavit si tyto zkratky tak, jak vám budou vyhovovat.
Obrázek 9.1: Doplněnı́ jazykové podpory
Pokud jste měli v průběhu instalace funkčnı́ připojenı́ k Internetu, tento odstavec se vás netýká, přesto
je dobré ve výše uvedeném nástroji zkontrolovat, zda je jazyková podpora plně nainstalována.
98
Kapitola 9. Závěr
99
Po instalaci Ubuntu jsou zpřı́stupněny pouze licenčně nezávadné“ zdroje softwaru, pro možnost
”
instalace nesvobodných programů je potřeba zapnout si dodatečné zdroje. Spust’te si nástroj Systém
→ Správa → Zdroje softwaru a nastavte jej dle obrázků:
Obrázek 9.2: Zdroje softwaru
Obrázek 9.3: Zdroje třetı́ch stran
Program vám při zavřenı́ nabı́dne aktualizaci seznamu dostupných balı́ků, proved’te ji. Budete samozřejmě potřebovat funkčnı́ připojenı́ k Internetu.
100
Poznámka Repozitář s názvem Zdrojový kód sloužı́ ke stahovánı́ zdrojových
kódů daných programů. Pro běžného uživatele je tento repozitář nepotřebný a
nemusı́te jej tedy povolovat.
Rozloženı́ klávesnice
Pokud jste zvyklı́ použı́vat vı́ce rozloženı́ kláves (českou a anglickou klávesnici), můžete si jednoduše
tato rozloženı́ nastavit s možnostı́ jednoduchého přepı́nánı́.
Standardně máte nastavenu jen jednu klávesnici vybranou při instalaci. Pokud si přidáte dalšı́ rozloženı́
klávesnice, tak je přednastavená zkratka na přepı́nánı́ Levý Alt + Pravý Alt . Ve Windows se
použı́vá obvykle Alt + Shift .
1. Klikněte pravým tlačı́tkem myšı́ na hornı́ (nebo spodnı́) panel vašı́ plochy, kdekoli kde je volné
mı́sto. Zvolte Přidat na panel, a vyberte Indikátor klávesnice. Dejte OK. Objevı́ se vám na
panelu indikátor. Posunovat se dá prostřednı́m tlačı́tkem myši.
2. Klikněte na indikátor pravým tlačı́tkem myši a zvolte Otevřı́t nastavenı́ klávesnice. (Druhá
možnost je otevřı́t Systém → Volby → Klávesnice).
3. Na kartě rozloženı́ si přidejte dalšı́ rozloženı́ klávesnice, napřı́klad Anglické (US), Germany
(Německé), France (Francouzské) nebo jaké chcete.
4. Na kartě Možnosti rozloženı́ klikněte na Chovánı́ skupiny Shift/Lock.
5. Je přednastaveno zaškrtnuté Both Alt keys together change group, což je přepı́nánı́ oběma Alt
najednou. Můžete to klidně nechat a k tomu zaškrtnout Alt + Shift changes group nebo cokoli
jiného, co vám vyhovuje.
Obrázek 9.4: Indikátor klávesnice
Nesvobodný software
Velice jednoduše si můžete doinstalovat nejčastěji požadovaný nesvobodný software, který nemůže být
v Ubuntu obsažen hned po instalaci. Balı́k obsahuje:
• multimediálnı́ kodeky (MP3, MPEG-4, RealMedia, Apple QuickTime, Windows Media, atd.)
• Adobe Flash
• nejpoužı́vanějšı́ MS fonty (pı́sma)
• Sun Java 6 (JRE i zásuvný modul do webového prohlı́žeče)
• soubory potřebné pro přehrávánı́ DVD
• podpora pro rozbalovánı́ .rar archivů
101
Pro instalaci proved’te tyto kroky:
1. Klikněte na Aplikace → Přidat/Odstranit. V pravém hornı́m rohu zvolte Všechny dostupné aplikace. Poté pomocı́ vyhledávacı́ lišty vyhledejte a zaškrtněte balı́k Ubuntu restricted extras.
Klikněte na Uplatnit změny.
2. Pokud potřebujete přehrávat DVD nebo nesvobodné formáty typu WMA/WMV a RealMedia,
zavřete program Přidat/Odstranit, spust’te si Aplikace → Přı́slušenstvı́ → Terminál a zkopı́rujte
do něj tyto 3 přı́kazy (za každým stiskněte Enter ):
wget -q http://packages.medibuntu.org/medibuntu-key.gpg -O- |
sudo apt-key add • Systém se vás zeptá na vaše heslo. Napište jej (při psanı́ se nezobrazuje) a dejte Enter.
sudo wget http://www.medibuntu.org/sources.list.d/gutsy.list -O
/etc/apt/sources.list.d/medibuntu.list
sudo apt-get update
• Nynı́ už můžeme instalovat nesvobodný software:
– Pokud potřebujete přehrávat DVD, spust’te přı́kaz:
sudo apt-get install libdvdcss2
– Pokud potřebujete přehrávat nesvobodné formáty jako jsou WMA/WMV nebo RealMedia,
spust’te přı́kaz:
sudo apt-get install non-free-codecs gstreamer0.10-pitfdll
– Na dotaz zda instalovat odpovězte y (ano).
Nesvobodné ovladače
V současné době bohužel stále existuje spousta hardwaru, ke kterému nejsou uvolněny svobodné
ovladače. Může se stát, že pro správnou funkčnost hardwaru budete potřebovat nainstalovat nesvobodné ovladače. Tato situace se nejčastěji týká grafických karet, ale může zahrnovat i různé modemy,
a podobná zařı́zenı́.
Pro seznam možných nesvobodných ovladačů k vašemu hardwaru, spust’te Systém → Správa →
Správce nesvobodných ovladačů. Zobrazı́ se vám seznam hardwaru, ke kterému je možné doinstalovat nesvobodné ovladače.
České titulky v přehrávači filmů
Pokud si přehráváte filmy s titulky a mı́sto českých znaků vidı́te rozsypaný čaj, musı́te si nastavit,
aby přehrávač načı́tal titulky v kódovánı́ Windows.
Spust’te si přehrávač Totem (Aplikace → Zvuk a video → Přehrávač filmů), vyberte Upravit → Nastavenı́ → Obecné → Kódovánı́ a zvolte Střednı́ Evropa (WINDOWS-1250).
Hotovo, nynı́ byste měli vidět české titulky v pořádku.
102
Obrázek 9.5: Správce nesvobodných ovladačů
Čeština v ICQ komunikátoru
Pokud použı́váte sı́t’ ICQ, můžete se na ni připojit pomocı́ komunikátoru Pidgin (Aplikace → Internet
→ Komunikátor Pidgin). Komunikace s vašimi kamarády použı́vajı́cı́ Windows může bohužel špatně
zobrazovat české znaky. Opravı́te to tak, že v Pidginu zvolı́te Účty → Přidat/Upravit, vyberete svůj
ICQ účet, stisknete Změnit, vyberete Pokročilé → Kódovánı́ a tam zadáte windows-1250. Nastavenı́
uložte a připojte se znovu.
Poznámka Zmı́něná chyba je způsobena zastaralostı́ protokolu ICQ.
V Ubuntu (a nejen v Ubuntu) je uživatelům doporučeno, aby použı́vali komunikaci přes Jabber, což je modernı́ otevřený protokol s širokými možnostmi.
Nastavenı́ pı́sma
Ubuntu podporuje pokročilé vyhlazovánı́ pı́sma. Na každém monitoru ovšem obraz vypadá trochu
jinak, velice také záležı́, zda máte CRT či LCD. Proto vám doporučujeme spustit si nástroj Systém
→ Volby → Vzhled → Pı́sma a vybrat si ten způsob vykreslovánı́ pı́sma, který vám bude nejlépe
vyhovovat.
Pokud máte přı́liš vysoké či nı́zké rozlišenı́ monitoru, a chtěli byste upravit velikost pı́sma, nastavı́te
to taktéž v tomto dialogu. Pro globálnı́ úpravu velikosti pı́sma ve všech aplikacı́ch je daleko lepšı́
mı́sto absolutnı́ho nastavovánı́ velikosti kliknout na tlačı́tko Podrobnosti a v rozšı́řeném dialogu si
zvýšit/snı́žit počet bodů na palec (jako výchozı́ je 96). Tı́mto způsobem upravı́te zobrazenı́ ve všech
aplikacı́ch a nebudete mı́t problém ani s displeji s opravdu vysokými rozlišenı́mi.
Firewall, antivir, antispyware
Pokud jste někdy pracovali se systémy MS Windows, pravděpodobně jste zvyklı́ hned po instalaci svůj
systém maximálně zabezpečit různými ochrannými programy. To v Ubuntu nenı́ nutné.
Ve výchozı́m stavu Ubuntu nepřijı́má žádná sı́t’ová spojenı́ z okolı́, proto nepotřebujete firewall. Způsob
instalace programů ze zdrojů vám zajišt’uje ochranu před viry, nebot’ nejste nuceni stahovat žádné
103
instalačnı́ soubory z Internetu. Také tomu prospı́vá důsledné oddělenı́ uživatelských a správcovských
práv. Proti spyware vás chránı́ kvalitnı́ a bezpečný prohlı́žeč Firefox. Taktéž si můžete být jisti, že
spyware nenı́ obsažen v žádném z programů dostupných v Ubuntu zdrojı́ch. Bezpečnostnı́ aktualizace
jsou uvolňovány pravidelně a jejich instalace je velmi snadná. Ubuntu vám sdělı́, když jsou aktualizace
dostupné, a nabı́dne jejich instalaci.
Ke všem těmto faktorům samozřejmě přispı́vá fakt, že drtivá většina uživatelů (alespoň prozatı́m)
nepoužı́vá linuxové operačnı́ systémy, tudı́ž je na tyto systémy zaměřen jen minimálnı́ zlomek útoků
a škodlivých programů, pokud vůbec nějaké. Užı́vejte si výsad bezpečného systému.
Přihlašovacı́ okno
Ve výchozı́m nastavenı́ musı́te pro přihlášenı́ k systému zadat své uživatelské jméno a heslo. Pokud
máte na počı́tači vı́ce uživatelů nebo instalujete Ubuntu člověku, který má problémy zapamatovat si
své uživatelské jméno, můžete lehce lehce dodat do přihlašovacı́ obrazovky grafický seznam uživatelů
s možnostı́ jednoduchého vybránı́ kliknutı́m.
Zvolte Systém → Správa → Přihlašovacı́ okno a na panelu Mı́stnı́ zaklikněte motiv Human List. Pro
přı́štı́ přihlášenı́ už budete mı́t zobrazený grafický seznam uživatelů.
Obrázek 9.6: Upravená přihlašovacı́ obrazovka
Každý uživatel si může nastavit svůj vlastnı́ obrázek pomocı́ Systém → Volby → O mně.
Ikona domovského adresáře na ploše
Pokud chcete mı́t na ploše ikonku svého domovského adresáře, spust’te v Terminálu tento přı́kaz:
gconftool-2 -t bool --set /apps/nautilus/desktop/home icon visible
1
Práce s RAR a 7z archivy
Podporu pro dekompresi RAR archivů přidáte nainstalovánı́m balı́ku unrar. Podporu pro kompresi
a dekompresi 7z archivů přidáte nainstalovánı́m balı́ku p7zip-full. Spust’te v Terminálu přı́kaz
104
sudo apt-get install unrar p7zip-full
Upozorněnı́ Pro instalaci je nutné nejprve upravit seznam zdrojů.
Aktivace NumLock na přihlašovacı́ obrazovce
Pokud chcete, aby se automaticky zapnul NumLock již na přihlašovacı́ obrazovce Ubuntu, spust’te
v Terminálu tyto přı́kazy:
sudo apt-get install numlockx
gksudo gedit /etc/gdm/Init/Default
Upozorněnı́ Pro instalaci je nutné nejprve upravit seznam zdrojů.
Najděte řádek obsahujı́cı́
exit 0
a nad tento řádek přidejte následujı́cı́ text:
if [ -x /usr/bin/numlockx ]; then
/usr/bin/numlockx on
fi
Soubor uložte. Při přı́štı́m restartu by měl být NumLock aktivován.
Statistiky Ubuntu
Máte možnost anonymně informovat vývojáře Ubuntu, které aplikace použı́váte, z čehož se mohou
vyvozovat závěry, důležité k vývoji Ubuntu a jeho zlepšovánı́. Budeme velice rádi, když se budete
v této anketě podı́let. Stačı́ pouze zaškrtnout přı́slušné polı́čko v Systém → Správa → Zdroje softwaru
→ Statistiky.
Pár informacı́ do začátku
Upozorněnı́ Zde jsou některé důležité informace, které byste měli při
použı́vánı́ počı́tače vědět.
Hibernace
Pokud provozujete počı́tač s vı́ce operačnı́mi systémy (Ubuntu a Windows), nikdy nehibernujte jeden
systém a potom nespouštějte druhý. Riskujete ztrátu veškerých dat na svém disku. Toto varovánı́ platı́,
i pokud máte připojené disky druhého systému pouze pro čtenı́. Toto chovánı́ nenı́ nijak specifické
pro Ubuntu a Windows, ale platı́ obecně pro všechny operačnı́ systémy.
105
NTFS
Vaše NTFS1 disky budou po instalaci automaticky přı́stupné i v Ubuntu. Nedoporučuje se však ve
Windows použı́vat možnostı́ automatického šifrovánı́ nebo komprimovánı́ složek, protože tyto složky
nemusı́ být pod Ubuntu přı́stupné.
Automatix
Mohli jste zaslechnout zmı́nku o programu jménem Automatix, který automaticky instaluje spoustu
nesvobodného softwaru (ovladače, kodeky, Skype, Adobe Acrobat, atd.). Nikdy tento program nepoužı́vejte! Uvedený software se dá vždy zı́skat klasickou cestou, a program Automatix již stojı́ za
velkým množstvı́m nefunkčnı́ch operačnı́ch systémů. Za ušetřenı́ pár kliknutı́ vám rozbitý systém po
použitı́ tohoto programu opravdu nestojı́, věřte nám. Vývoj tohoto programu byl již ukončen.
1 NTFS
je souborový systém použı́vaný operačnı́m systémem MS Windows.
Přı́loha 2 – Často kladené dotazy
O Ubuntu
Základnı́ otázky ohledně Ubuntu a GNU/Linuxu obecně, rozdı́ly mezi Ubuntu a jinými linuxovými
distribucemi.
Co je Ubuntu?
Ubuntu je kompletnı́ operačnı́ systém založený na Linuxu. Je volně dostupný a k dispozici existuje
komunitnı́ i profesionálnı́ (placená) podpora.
Co znamená čı́slovánı́ verzı́ Ubuntu? Jaká verze je aktuálnı́ a kdy vyjde
přı́štı́?
• 7.10 - kódové jméno Gutsy Gibbon - aktuálnı́ stabilnı́ verze vydaná 18. řı́jna 2007 - bude podporovaná do dubna 2009
• 7.04 - kódové jméno Feisty Fawn - staršı́ stabilnı́ verze vydaná 19. dubna 2007 - bude podporovaná do řı́jna 2008
• 6.10 - kódové jméno Edgy Eft - staršı́ stabilnı́ verze vydaná 26.10.2006 - bude podporovaná do
dubna 2008
• 6.06 - kódové jméno Dapper Drake - staršı́ stabilnı́ verze vydaná 1.6.2006 - bude podporovaná
do června 2009 na desktopech a do června 2011 na serverech
• Staršı́ verze 4.10 (Warty Warthog), 5.04 (Hoary Hedgehog) a 5.10 (Breezy Badger) již nejsou
podporovány
Jakou verzi si mám vybrat?
Jako běžný uživatel jednoznačně nejnovějšı́ vydánı́, tzn. aktuálně Ubuntu 7.10. Je tam nejlepšı́ podpora
hardwaru a nejnovějšı́ verze programů.
Pokud hodláte provozovat Ubuntu na serveru nebo ve firemnı́m prostředı́, může se vám hodit vydánı́
s dlouhodobou podporou, tzn. Ubuntu 6.06. Bezpečnostnı́ záplaty budou poskytovány po celých 5 let
a je možné zakoupit i komerčnı́ podporu.
106
107
Jakou mám verzi Ubuntu?
Podı́vejte se do nabı́dky Systém → O Ubuntu. Přı́padně je možné podı́vat se do Systém → Správa →
Sledovánı́ Systému → Systém nebo spustit přı́kaz lsb release -a.
Jaký je rozdı́l mezi instalačnı́m CD a DVD?
Instalačnı́ CD je dvojı́ho druhu. Prvnı́ je tzv. Desktop CD, které je současně LiveCD, instalace probı́há
v grafickém režimu a je vhodné pro většinu uživatelů. Druhým druhem je Alternate CD. Toto CD
neobsahuje grafické prostředı́, instalace probı́há v textovém režimu a je určena pro speciálnı́ přı́pady,
napřı́klad když vám nejde spustit Desktop CD nebo na něj máte málo paměti RAM (máte k dispozici
méně než 256 MB).
DVD kombinuje obě tyto možnosti – tzn. máte možnost vybrat si, zda instalovat v grafickém režimu
(resp. použı́t Live CD) anebo v režimu textovém. Kromě toho DVD obsahuje většı́ množstvı́ programů.
Pokud se vám ovšem zdá, že po nainstalovánı́ systému z DVD máte k dispozici stejný počet programů
jako při instalaci z CD, nepropadejte panice – DVD skutečně vı́ce programů obsahuje, avšak tyto
aplikace nejsou v základnı́ instalaci, jsou pouze na DVD obsaženy (výhodou je to, že při doinstalovávánı́
programů nemusı́te nic stahovat z Internetu, ale můžete je nainstalovat přı́mo z balı́ků obsažených na
nosiči – DVD).
Co je Kubuntu, Xubuntu a Edubuntu a jak se lišı́ od Ubuntu?
Všechny výše zmı́něné tituly jsou samostatná vydánı́ linuxové distribuce s vlastnı́m instalačnı́m CD.
Všechny ovšem vycházejı́ z Ubuntu a jejich balı́ky software jsou uloženy ve stejných archivech. Lze
je tedy instalovat samostatně či je můžete nainstalovat dodatečně z již funkčnı́ instalace některého
derivátu Ubuntu.
• Kubuntu je operačnı́ systém založený na Ubuntu a pracovnı́m prostředı́ KDE. Oproti Ubuntu,
které použı́vá jako prostředı́ GNOME, má Kubuntu jako pracovnı́ prostředı́ KDE. Prostředı́
Kubuntu lze nainstalovat i z Ubuntu, Edubuntu či Xubuntu a to instalacı́ balı́ku kubuntudesktop.
• Xubuntu vycházı́ z Ubuntu a jako pracovnı́ prostředı́ použı́vá XFCE. Toto prostředı́ je odlehčené
a nenáročné na systémové zdroje, bývá tedy vhodnějšı́ pro slabšı́ nebo staršı́ systémy. Z kterékoliv
distribuce vycházejı́cı́ z Ubuntu (kromě Ubuntu ještě Kubuntu a Edubuntu) lze udělat Xubuntu
instalacı́ balı́ku xubuntu-desktop.
• Edubuntu nabı́zı́ prostředı́ a aplikace vhodné pro použitı́ ve školách a při výuce. Jako desktopové
prostředı́ použı́vá GNOME, avšak obsahuje aplikace jak z GNOME, tak z KDE. Edubuntu lze
z jakéhokoliv derivátu Ubuntu zı́skat instalacı́ balı́ku edubuntu-desktop.
Co je to ShipIt a je to opravdu zdarma?
Služba ShipIt vám umožňuje objednat si instalačnı́ CD Ubuntu, Kubuntu či Edubuntu zdarma. Služba
je skutečně zdarma, neplatı́te ani poštovné.
Sériová výroba CD je financována společnostı́ Canonical nebo soukromými dárci a podstatnou část
nákladů tvořı́ právě poštovné – určitě má smysl objednat několik CD v jednom balenı́ a přı́padně je
rozdat.
108
V Ubuntu nenı́ účet root? K čemu je a jak se použı́vá sudo?
Ubuntu použı́vá přı́kaz sudo pro přidělenı́ administrátorských práv běžnému uživateli. Proto je tradičnı́
UNIXový účet root vypnut (jako root se nenı́ možné přihlásit).
Instalace
Instalace Ubuntu a problémy s nı́ spojené
Jaký je rozdı́l mezi instalačnı́m Desktop CD, Alternate CD a DVD?
Desktop CD obsahuje live session (interaktivnı́ sezenı́). Po nabootovánı́ z tohoto CD se spustı́
operačnı́ systém z CD a se systémem se dá pracovat. Z tohoto systému pak můžete spustit grafický
instalátor, který teprve nainstaluje Ubuntu na pevný disk.
Alternate CD po bootu spustı́ textovou instalaci převzatou z distribuce Debian GNU/Linux.
Oproti Desktop CD má některé rozšı́řené možnosti instalace (expertnı́ mód), ale neobsahuje ani grafický instalátor, ani možnost se systémem pracovat přı́mo z CD.
Ubuntu DVD je sjednocenı́m Desktop CD a Alternate CD. Při bootu si můžete vybrat, jestli
chcete nastartovat live session (operačnı́ systém bude pracovat z CD, následně můžete spustit grafický
instalátor), nebo jestli chcete spustit klasickou textovou instalaci.
Počı́tač se snažı́ spustit z CD, v průběhu načı́tánı́ se zasekne
Pravděpodobně je chyba ve vypáleném CD. Problém mohl nastat během vypalovánı́, ale také již
během stahovánı́ obrazu. Ověřte kontrolnı́ součet staženého obrazu s hodnotou uloženou v souboru
na serveru, odkud jste obraz stahovali. Je-li vše v pořádku, zkuste obraz vypálit na jiné CD, nejlépe
s kontrolou zápisu, pokud váš vypalovacı́ program tuto funkci obsahuje. Zobrazı́-li se alespoň úvodnı́
menu instalačnı́ho CD, zvolte možnost Check CD for Defects. Tı́m provedete kontrolu vloženého CD.
Pokud tato kontrola opět objevı́ chyby na vypáleném CD, zkuste obraz CD přenést na jiný počı́tač,
vypalte jej znovu. Zkuste jinou značku CD médiı́.
Aplikace
Instalace a zı́skávánı́ nových aplikacı́
Jak se v Ubuntu instalujı́ programy?
Instalaci programů v Ubuntu a obecně v GNU/Linuxu můžeme dělat několika způsoby. Bud’ z binárnı́ch
(z programů uložených ve spustitelném tvaru) nebo zdrojových (z programů uložených v nějakém programovacı́m jazyce) kódů programů. V linuxu můžete nainstalovat libovolný program, od kterého máte
zdrojový kód, pomocı́ kompilace, ale tento postup se běžně nedoporučuje, protože tak snadno ztratı́te
přehled o tom, co v systému máte instalováno, a software pak nelze snadno odinstalovat bez použitı́
speciálnı́ch, složitějšı́ch technik. Protože GNU/Linux je založen na svobodném softwaru, má většina
distribucı́ vlastnı́ systém jak spravovat a zpřı́stupňovat uživatelům všechen existujı́cı́ svobodný, ale i
109
některý nesvobodný software. Ubuntu využı́vá pro správu software výborný systém převzatý z distribuce Debian. Software je distribuován v tzv. balı́cı́ch, tj. souborech s koncovkou .deb a balı́kovacı́
systém se stará o jejich správu (at’ už se jedná o software, který je k dispozici na internetu, nebo který
už máte nainstalovaný). Balı́ky si může vytvořit sám uživatel, pokud stáhne zdrojové kódy programu,
anebo pokud použije takzvané zdroje – mı́sta na internetu, kde jsou balı́ky uloženy (pro Ubuntu je
takto k okamžité instalaci připraveno vı́ce než 17000 balı́ků).
Jak nainstaluji program ze souboru .deb?
Nejdřı́ve si u autora programu nebo ovladače ověřte, zda je tento balı́k možné použı́t ve vašı́ verzi
Ubuntu. Pokud ano, stáhněte soubor do libovolného adresáře na disku, a poklepejte na něj.
Jak nainstaluji program ze souboru .run, .bin, .sh?
Nejdřı́ve si u autora programu nebo ovladače ověřte, zda je tento samoinstalačnı́ balı́k možné použı́t
ve vašı́ verzi Ubuntu. Pokud ano, stáhněte soubor do libovolného adresáře na disku, pro názornost
předpokládejme, že se soubor jmenuje soubor.run a že je uložený v adresáři /home/uzivatel. Spust’te
terminál, povolte spuštěnı́ souboru přı́kazem
chmod +x /home/uzivatel/soubor.run
spust’te soubor přı́kazem
cd /home/uzivatel
./soubor.run
Pokud má být instalace spuštěna s právy superuživatele, zadejte
cd /home/uzivatel
sudo ./soubor.run
dále se řid’te pokyny na obrazovce.
Jak nainstaluji program ze souboru .rpm?
Použitı́ RPM balı́ku by mělo být až naprosto poslednı́ možnostı́, pokud požadovaný program nelze
zı́skat z repozitářů Ubuntu, ve formě samostatného DEB balı́ku ani zdrojové kódy pro zkompilovánı́
a instalaci. RPM balı́ky nejsou určeny pro Ubuntu. Ubuntu pracuje s balı́ky DEB, balı́ky RPM se
použı́vajı́ napřı́klad v SUSE, Mandriva, Fedora Core a dalšı́ch distribucı́ch. Program alien umožňuje
převést RPM balı́k do formátu DEB. Takto převedený balı́k pak nainstalujete běžným způsobem.
Tı́mto způsobem zı́skané DEB balı́ky často nelze použı́t kvůli nesplněným závislostem nebo kvůli
problémům s požadavkem na přı́tomnost konkrétnı́ verze konkrétnı́ knihovny apod. Pro převod RPM
balı́ku na DEB nainstalujte program alien
sudo apt-get install alien
proved’te převod balı́ku, zı́skaný balı́k nainstalujte
sudo alien nazev baliku.rpm
sudo dpkg -i nazev baliku.deb
110
Pokus o instalaci programu nebo aktualizaci systému mi vyhazuje chybu...
Unable to get exclusive lock. This usually means that another
package management application (like apt-get or aptitude)
already running. Please close...
V Ubuntu může vždy běžet jen jediná aplikace, která pracuje s instalacı́/aktualizacı́ balı́ků ze zdrojů
(Synaptic, Adept, aptitude, apt-get...).Toto chybové hlášenı́ vás informuje o tom, že již nějaká taková
aplikace je již spuštěna, takže pokud chcete spustit novou, musı́te napřed tu již spuštěnou uzavřı́t.
W: Chyba při přenosu http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/.....deb
404 Not Found
S největšı́ pravděpodobnostı́ se jedná o výpadek českého zrcadla cz.archive.ubuntu.com. Do budoucna
se těmto problémům vyhnete, pokud si nastavı́te některé zahraničnı́ zrcadlo jako záložnı́. Celý obsah
/etc/apt/sources.list zkopı́rujete dvakrát pod sebe (kromě řádků odkazujı́cı́ch na server security.ubuntu.com), v druhé polovině souboru zaměňte cz za de (německé zrcadlo), nl (nizozemské
zrcadlo) nebo us (americké zrcadlo).
W: GPG error: http://... : Následujı́cı́ podpisy nemohly
být ověřeny, protože nenı́ dostupný veřejný klı́č: NO PUBKEY
58403026387EE263 W: Pro nápravu těchto problémů můžete zkusit
spustit apt-get update
Toto v podstatě nenı́ chyba, ale jen varovánı́. Zdroje softwaru jsou totiž chráněny GPG klı́čem kvůli
bezpečnosti. Při každé instalaci ze zdroje se jeho pravost ověřuje pomocı́ klı́če uloženého v počı́tači.
Pokud nenı́ klı́č k ověřenı́ k dispozici, tak vás o tom systém informuje. Instalovat software se dá i přes
zobrazovaná varovánı́, doporučujeme vám však klı́č od zdroje si nainstalovat.
E: dpkg was interrupted, you must manually run ‘dpkg --configure
-a’ to correct the problem.
Tato chyba vám rovnou řı́ká, co se děje, i co musı́te udělat k nápravě. Chyba: dpkg byl přerušen,
k nápravě spust’te ručně dpkg –configure -a. Chybu tedy opravı́te přı́kazem sudo dpkg --configure
-a
No such file or directory
Pokoušı́te se v Terminálu spustit nějaký přı́kaz, ale nejste ve správném adresáři, nebo pı́šete jméno
neexistujı́cı́ho souboru. Přečtěte si článek Terminál pro naučenı́ se základnı́ho ovládánı́ přı́kazového
řádku. Přı́padně si nainstalujte nástroj nautilus-open-terminal, který vám otevře Terminál přı́mo
ze správce souborů, takže se nebudete muset přepı́nat do správného adresáře.
Ve Windows jsem použı́val aplikaci XY, existuje nějaká podobná i pro Linux?
V prvé řadě se ujistěte, jestli výrobce tohoto software nevyvı́jı́ i verzi pro linux. Pokud zjistı́te, že ne,
je velmi pravděpodobné, že existuje nějaká ekvivalentnı́ aplikace.
Pokud nenaleznete ekvivalent, přı́padně vám nevyhovuje, můžete se pokusit nainstalovat a provozovat
program pro Windows pomocı́ nástroje Wine.
111
Instalace/Odinstalace balı́ku XY požaduje odstraněnı́ balı́ku ubuntu-desktop.
Mohu ho odebrat?
Odstranit balı́k ubuntu-desktop se nemusı́te bát – je to pouze metabalı́k, který obsahuje jen závislosti
na základnı́ součásti systému, jeho odinstalovánı́m se nic nestane, o nic nepřijdete a systém nepoškodı́te.
Pouze pokud budete přecházet na novějšı́ verzi systému, tak je vhodné tento balı́k opět přidat.
Jak instalovat programy na počı́tači bez Internetu?
Je možné stáhnout balı́ky na jiném počı́tači, přenést na počı́tač bez Internetu a tam nainstalovat. Na
stránkách packages.ubuntu.com lze stáhnout jakýkoli balı́k ze zdrojů. Stažené balı́ky pak jen přenesete
na PC s Ubuntu (na CD, flash disku...) a pak nainstalujete (jedná se o instalaci .deb balı́ků). Tento
způsob je však nepřı́jemný a otravný, protože některé balı́ky závisı́ na jiných, takže to musı́te kontrolovat a stáhnout všechny potřebné, a poté je instalovat ve správném pořadı́.
Abyste nemuseli balı́ky ručně stahovat z webových stránek, na počı́tači s Ubuntu a Internetem použijte
Synaptic k označenı́ požadovaných balı́ků, pak dejte Použı́t → Balı́ky pouze stáhnout. Stažené balı́ky
poté najdete v adresáři /var/cache/apt/archives. Bohužel mezi nimi může chybět nějaký závislý
balı́k, který na počı́tači s Internetem již je nainstalován, ale na vašem nenı́.
Problém pořadı́ instalace můžete vyřešit pomocı́ Synapticu. Přes Výběr → Přidej stažené balı́ky
otevřete složku s balı́ky, a Synaptic vám všechny balı́ky z něj nainstaluje, ve správném pořadı́. Tento
problém je také možné řešit vytvořenı́m vlastnı́ho lokálnı́ho zdroje, to je ovšem postup pro pokročilejšı́
uživatele.
Bezpečnost
Firewall, antiviry, zásady bezpečnosti
Je v Ubuntu nějaký firewall?
Ano, Ubuntu obsahuje přı́mo v jádře firewall iptables. K nastavenı́ iptables existuje v Ubuntu několik
nástrojů – mezi nejčastěji použı́vané patřı́ Firehol a Firestarter. Ani jeden z těchto programů nenı́
v základnı́ instalaci, ale oba se nacházejı́ v repozitářı́ch, takže je jednoduché je doinstalovat.
sudo apt-get install firehol
sudo apt-get install firestarter
• Firehol sice nemá grafické prostředı́, ale jeho nastavenı́ je i přesto snadné.
• Firestarter má jednoduché a intuitivnı́ grafické prostředı́.
Je v Ubuntu zapotřebı́ nějaký antivirový program?
Nikoli. Pro Linux existuje jenom velmi omezené množstvı́ virů, které nejsou rozšı́řené a většinou nic
nedělajı́ zvlášt’ kvůli filosofii Linuxu – striktnı́ oddělenı́ administrátora a uživatele → vir si můžete
stáhnout jen jako uživatel a vir potom má pouze stejná práva jako uživatel → nemůže uškodit systému,
maximálně může smazat váš domovský adresář, ale to nenı́ hlavnı́ účel virů.
112
Některé softwarové společnosti nabı́zejı́ antiviry i pro Linux, má smysl si je
pořizovat?
Rozhodně ne. Antiviry pro Linux majı́ pouze dvojı́ uplatněnı́. Prvnı́ je kontrola oddı́lů, na kterých
je nainstalován OS Windows. Druhý způsob uplatněnı́ jsou napřı́klad poštovnı́ servery, kde antivir
kontroluje obsah e-mailů, aby se viry nedostaly k uživatelům OS Windows.
Když zvolı́m v GRUBu recovery mode“, tak mě systém přihlásı́ jako roota,
”
bez hesla! Vždyt’ je to strašná bezpečnostnı́ dı́ra!
Ne, nenı́ to bezpečnostnı́ dı́ra, je to naopak velmi účinná vlastnost napřı́klad při zapomenutı́ hesla,
potřebě cokoli opravit... Proč to nenı́ bezpečnostnı́ dı́ra? Protože přihlásit se do recovery mode je možné
pouze v přı́padě, že někdo sedı́ u vašeho počı́tače – jakmile má někdo fyzický přı́stup k počı́tači, tak
mu již vůbec nic nezabránı́ data z něj zı́skat, zničit systém nebo udělat prostě cokoli (použije LiveCD,
nabootuje z diskety, USB, vymontuje disk a odnese si ho, rozmlátı́ disk kladivem, vyzkratuje počı́tač
...). Pokud vás toto nepřesvědčilo, tak máte možnost ručnı́ editacı́ konfiguračnı́ho souboru GRUBu
tuto možnost bootovánı́ odstranit.
Disky a souborové systémy
Připojenı́ disku, čeština v souborech
K čemu sloužı́ swap? Musı́m ho mı́t? A jak velký?
Swap sloužı́ v Linuxu jako virtuálnı́ pamět’ - systém do swapu převádı́ v danou chvı́li nepotřebná data
nacházejı́cı́ se v paměti a tı́m ji uvolňuje pro ostatnı́ úkoly. Swap oddı́l by měl být vždy přı́tomen. Jeho
minimálnı́ velikost je 256 MB, ale doporučuje se dvojnásobek velikosti operačnı́ paměti (pro použitı́
hibernace je to nutnost).
Jak mohu v Linuxu defragmentovat disk?
Běžně použı́vané linuxové souborové systémy (ext2, ext3, reiserfs, xfs) nepodléhajı́ bud’ vůbec,
nebo jen částečně fragmentaci, defragmentace tedy nenı́ vůbec potřebná, ani se nepoužı́vá! Pokud i
přesto budete chtı́t fragmentaci provést, nejjednoduššı́ je data překopı́rovat jinam (jiný oddı́l, externı́
disk...) a pak zase zpět.
Je možné obnovit smazaná data?
Obnova smazaných souborů/dat závisı́ na tom, na jakém souborovém systému se nacházela. Nejjednodušeji se obnovujı́ data ze souborového systému ext2, kde tuto možnost nabı́zı́ unrm – utilita pro
Midnight Commander. Mnohem horšı́ situace je u souborových systémů ext3 a reiserfs.
Pokud jsou ztracená data velmi cenná existuje ještě jedna možnost – obrátit se na specializovanou
firmu, která se obnovou dat zabývá, ale úspěšnost bývá nı́zká a cena naopak velmi vysoká (v řádech
desı́tek tisı́c korun).
113
Lokalizace
Otázky ohledně překladu Ubuntu do češtiny
Existuje česká verze instalačnı́ho CD Ubuntu?
DesktopCD obsahuje lokalizaci do několika desı́tek jazyků včetně češtiny. V úvodnı́m menu při startu
z CD stiskněte F2 a z nabı́dky jazyků zvolte češtinu. Spust’te zaváděnı́ systému z CD. Celé grafické
prostředı́ DesktopCD i samotný instalátor je lokalizovaný do češtiny.
Textové prostředı́
Terminál, přı́kazy, skripty
V Terminálu nejde napsat heslo, jako by klávesnice zamrzla
Heslo se samozřejmě pı́še, ale v Terminálu se kvůli vyššı́ bezpečnosti nezobrazujı́ tečky (hvězdičky,
křı́žky...), které nahrazujı́ znaky hesla. Napište heslo a potvrd’te stiskem Enter .
Ubuntu a Windows
Jak zprovoznit zároveň Ubuntu a Windows, jak nastavit výchozı́ spouštěný systém
Když si nainstaluji Ubuntu na počı́tač s Windows, budu mı́t možnost zvolit,
který OS chci spustit?
Zajisté, Ubuntu při instalaci automaticky do MBR zapı́še zavaděč GRUB, který vám při každém
spuštěnı́ PC umožnı́ vybrat, který systém se má spustit.
Při instalaci se mi do GRUB menu nepřidaly Windows!
Do Terminálu napište přı́kaz gksudo gedit /boot/grub/menu.lst. Po zadánı́ vašeho hesla se vám
v textovém editoru Gedit spustı́ konfiguračnı́ soubor GRUB menu.
Na konec souboru přidejte:
title Windows
root (hdx,y)
makeactive
chainloader +1
1. x pořadı́ disku (primary master 0, primary slave 1, secondary master 2...)
2. y pořadı́ oddı́lu (prvnı́ 0, druhý 1...)
114
3. pokud nevı́te na jakém disku/oddı́le se Windows nacházı́ zjistı́te to přı́kazem sudo fdisk -l, ve
výpisu tohoto přı́kazu jsou disky a oddı́ly značeny /dev/hdxy (přı́padně /dev/sdxy pro SATA
disky), kde x je pořadı́ disku (primary master a, primary slave b...) a y pořadı́ oddı́lu (normálnı́
čı́slovánı́ - prvnı́ 1...)
Po aktualizaci jádra mi z GRUBu zmizela volba Windows!
Při aktualizaci jádra systém automaticky přepisuje konfiguračnı́ souboru GRUBu (musı́ se tam připsat
nové jádro). Přepisuje se ovšem jen část mezi ### BEGIN AUTOMAGIC KERNELS LIST a ### END AUTOMAGIC
KERNELS LIST. Pokud tedy nechcete, aby se vám smazaly Windows, tak je musı́te mı́t zapsané mimo
toto pole“.
”
Dostanu se z Ubuntu na svoje Windows disky?
Ve Windows se vyskytujı́ 2 souborové systémy: FAT a NTFS. Ubuntu u obou zvládá bez problémů
čtenı́ i zápis.
Mohu z Ubuntu pouštět Windows aplikace?
Některé Windows aplikace lze spustit pomocı́ nástroje Wine, nemusı́ však fungovat spolehlivě. Obyčejné
aplikace fungujı́ mnohem lépe, než hry. Také je možné pustit kompletnı́ Windows v Ubuntu pomocı́
virtualizace, takže pak lze spustit libovolnou windows aplikaci, opět to ovšem nenı́ vhodné pro hry.
Rejstřı́k
AbiWord, 33
adresářová struktura, 28
aktualizace
automatická, 55
ručnı́, 63
alias, 95
alien, 109
aplikace, 32
audio
Audacious, 41
ostatnı́, 42
Rhytmbox, 41
editory
Gedit, 51
LeafPad, 51
email
Evolution, 36
ostatnı́, 38
Thunderbird, 37
grafika
Gimp, 46
Inkscape, 47
Kreslenı́, 46
ostatnı́, 48
instalace, 52
internetové prohlı́žeče
Mozilla Firefox, 34
Opera, 36
ostatnı́, 36
kancelářské
Gnome Office, 32
OpenOffice, 32
ostatnı́, 34
komunikace
Ekiga, 38
ostatnı́, 41
Pidgin, 38
SIM-IM, 38
WengoPhone, 40
obrázky a fotografie
F-Spot, 45
gThumb, 44
ostatnı́, 46
Picasa, 45
Prohlı́žeč obrázků, 44
soubory
Gnome Commander, 50
Nautilus, 50
ostatnı́, 51
terminálové, 95
video
MPlayer, 43
ostatnı́, 43
Totem, 43
vypalovánı́
Brasero, 49
Nautilus, 48
Ostatnı́, 49
apt, 64
asociace souborů, 25
Audacious, 41
balı́k, 53
bezpečnost
anitivir, 111
firewall, 111
root, 30
binárnı́ archivy, 65
BIOS, 12
bootovánı́, 11
Brasero, 49
defragmentace, 11
disk
rozdělenı́, 16
domovský adresář, 29
dpkg, 64
Ekiga, 38
Evolution, 36
Eye of Gnome, 44
F-Spot, 45
Firefox, 34
doplňky, 35
tipy a triky, 35
Flash, 66, 100
Gedit, 51
Gimp, 46
Gnome Commander, 50
115
Rejstřı́k
Gnumeric, 34
GRUB, 75
obnova, 76
přidánı́ Windows, 77
výchozı́ systém, 75
čekánı́, 75
gThumb, 44
hardwarové požadavky, 11
ICQ, 38
InfraRecorder, 9
Inkscape, 47
instalace
softwaru, 52
ISO, 8
staženı́, 8
vypálenı́, 9
Java, 66, 100
jazyk, 66
klávesnice
přepı́nánı́, 69
klávesové zkratky, 69
kompilace, 65
Kreslenı́, 46
Launchpad, 10
Leafpad, 51
man, viz manuálové stránky
manuálové stránky, 92
medibuntu, 60
motiv, 81
Mozilla Firefox, viz Firefox
MPlayer, 43
116
prostředı́
akcelerované, 84
textové, 87
Přidat/Odstranit, 53, 60
RAR, 100, 103
repozitář, viz zdroje softwaru
Rhytmbox, 41
root
kořenový adresář, 28
superuživatel, 30
RPM, viz alien
ShipIt, 9
SIM-IM, 38
skryté soubory, 26
sledovánı́ systému
prostředky, 71
protokoly, 72
speciálnı́ znaky, 69
splash screen, 82
Správce souborů, viz Nautilus
spustitelný přı́znak, 27
sudo, 30
swap, 17
Synaptic, 54, 62
tapeta, 80
terminál, 87
doplňovánı́, 89
kopı́rovánı́ textu, 89
ovládánı́, 88
pohyb v adresářı́ch, 90
spuštěnı́, 87
Textový editor, viz Gedit
Thunderbird, 37
Totem, 43
Nautilus, 24, 50
emblémy, 26
sudo, 31
vypalovánı́, 48
záložky, 26
Ubuntu Tweak, 72
usplash, 83
OpenOffice, 32
Opera, 36
čeština, 36
WengoPhone, 40
Wine, 51
panely, 20
aplety, 23
dolnı́, 21
hornı́, 20
parametry, 92
Picasa, 45
Pidgin, 38
nový účet, 38
prompt, 88
vyhledávánı́, 27
vyhrazené formáty, 66
zdroje softwaru, 53
medibuntu, 60
neoficiálnı́, 58
partner, 60
podepsané, 60
úprava, 58
změna oprávněnı́, 27
značenı́ disků, 74
GRUB, 75
žolı́kové znaky, 94

Ubuntu 7.10 Gutsy Gibbon – Uzivatelská pr´ırucka

Transkript

Podobné dokumenty

Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně

Základy systému UNIX a GNU/Linux - Katedra informatiky

Strih videa v Kdenlive - Index of

Praktikum z operacˇnıch syste´mu

o Debianu

zde

Ubuntu + Synaptic Touchpad + klávesové zkratky

check.bin editor manual

Administrace UNIXu

1´Uvod - Studentské projekty FIS VŠE v Praze