knotek a spol., jičín

STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU
. ev. listu NAD 1518
. archivní pom cky 8958
Knotek a spol., Ji ín
(1874) 1882 - 1945 (2012)
inventá
Mgr. Ji í Nechvíle
Zámrsk 2014
Obsah
3
Úvod
I. Vývoj p vodce archivního souboru
4
II. Vývoj a d jiny archivního souboru
9
III. Archivní charakteristika archivního souboru
9
IV. Stru ný rozbor obsahu archivního souboru
10
V. Záznam o uspo ádání archivního souboru
10
Seznam použitých pramen a literatury
10
Protokolární záznam o provedení vnit ní skartace
11
Inventární seznam
12
I. Vedení a správa spole nosti
13
II. Zam stnanci
16
III. Finance, ú etnictví
17
IV. Obchod
19
V. Výroba
20
VI. Technická dokumentace
20
VII. Soudobá dokumentace
24
-2-
Úvod
I. Vývoj p vodce archivního souboru
V roce 1880 založili brat i Antonín a František Knotkové v Ji ín sklad
hospodá ských stroj a pot eb s prodejem Sackových secích stroj ,1 Fowlerových pump,2
pluh od výrobce Javorského z Mínkovic a byli pov eni obchodním zastoupením firmy
Umrath a spol.3 Dobrým výsledk m firmy napomáhaly kontakty Františka Knotka, které
získal v p edešlém zam stnání na pobo ce pojiš ovny Concordia v Ji ín . Tento sklad stroj
a um lých hnojiv byl umíst n ve mlýn starosty Dolanského.
V následujícím roce z ídili na ji ínském nám stí v dom "U zlaté hv zdy" p. 4 nový
sklad pro kovový ty ový materiál, ráfy a nápravy. Prostory v dom pronajal pan Šolc. Oba
brat i se tam p est hovali i s rodinami. V rozší eném podniku za ali nakupovat emeslníci
nejr zn jšího zam ení. Ješt téhož roku nastoupil do obchodu p íru í. V roce 1882 byly
prostory adaptovány a obchodní sortiment obohatilo lité nádobí.
Zárodkem strojírenského závodu se stala strojírna s kovárnou, kterou zbudoval
František Knotek v Ji ín v dom p. 21, pod ji ínskými kasárnami (kdysi zde bývala
pekárna), zakoupeném v roce 1883. Po nutných úpravách se tam st snal železá ský obchod i
strojírna, ve které pracovali z po átku dva ková i a jeden záme ník. Železá ství se odsud
st hovalo až v roce 1906 do zakoupeného domu na Valdštejnov nám stí p. 5. František
vybavil dílnu v Praze zakoupeným soustruhem, vrta kou a dalším pot ebným ná adím.
Provád ly se zde záme nické práce, opravy rozli ných secích stroj a vyráb ly se Knotkovy
patentní pluhy. Ty m ly kovanou spodní ást a d ev nou h ídel po vzoru Sackova pluhu.
Do kaly se p íznivého hodnocení v hospodá sky zam eném tisku a také díky nízké cen
byly dob e prodejné. Antonín se v noval ú etním a finan ním záležitostem, František zase
vedl obchod. Spolupracovníkem v obou podnicích se stal další z bratr , Josef, který se stihl
vyu it záme níkem i sladovníkem. Po et zam stnanc postupn narostl na 24, rovn ž mzda
m la stoupající tendenci, p i emž inila v pr b hu osmdesátých let 36 - 105 zlatých týdn .
V roce 1884 Knotkovi zapo ali vyráb t žentoury a žentourové mláti ky. Zna ná poptávka
byla i po mlýncích na išt ní obilí. Odlitky k t mto stroj m nakupovali u firmy Suchý a
Jouza z Pe ek. D ležitou sou ástí tehdejší výroby byla truhlárna, ve které truhlá se dv ma
pomocníky vyráb l d ev né ásti stroj . Velký zájem o opravy hospodá ských stroj
inicioval výstavbu slévárny v roce 1886, umož ující i výrobu sou ástek k mláti kám
(slévárnu ídil p edevším Josef Knotek). František s Josefem tehdy za ali konstruovat nový
secí stroj, ale zahájení výroby prozatím bránily nevyhovující prostorové podmínky. Patenty
prost ednictvím firmy Knotek podával i zam stnanec závodu Ing. František Holý.
P ísežnými patentními zástupci v Praze byli pro firmu Knotek a spol. pov eni brat i
Vojá kové.
Druhá polovina osmdesátých let devatenáctého století obohatila prodejní sortiment o
barvy, laky, oleje, fermeže, št tce. Krom zmín ných nat ra ských pot eb šly dob e na odbyt
i um lá hnojiva a další chemikálie vyráb né v Kolín . V obchod vypomáhaly i ob
manželky starších bratr Eliška a Anna.
Dne 11. ledna 1888 zakoupil František Knotek pozemky mezi nádražím a silnicí do
Popovic (parcely . 839/1 a . 838/2). Na t chto byla postavena strojovna s kotelnou a
komínem, na niž navazovala záme nická dílna, kovárna i truhlárna jako jeden celek. Ke
komínu p ibyla zakrátko malá kancelá , rozší ená potom v roce 1893 na dv místnosti.
Druhý celek tvo ila budova slévárny šedé litiny (budova slévárny byla ješt prodloužena v
roce 1898 sm rem k železni ní trati). Na opa né stran pozemku sousedící s prostorem
firmy Eduarda Stumpfa byly postaveny konírny s jednou obytnou místností, kolnou pro vozy
a v prodloužení až ke dráze stálo skladišt . Stavbu realizoval ji ínský stavitel Hole ek.
D íve již v této lokalit stál cukrovar, obchod s uhlím, vápnem a stavivem, hostinec Na
Smíchov a n kolik domk . Tyto objekty v budoucnu továrna pohltila (Hostinec Na
Smíchov p. 112 v r. 1906, zahradnictví p. 120 V. Janouška v r. 1909, domek spolkového
cukrovaru p. 120, d m p. 111, váhu a vle ku cukrovaru, jakožto i cukrovar samotný v r.
1911, na míst skladišt pro obchod s palivem Fr. Šimka p. 219 vznikne pozd ji t ípatrové
-4-
skladišt a montovna). Knotkovi cht li p vodn postavit své dílny blízko p edchozího
p sobišt , domu v Ruské ulici p. 21, pod jezuitskou kolejí. Pouze vysoká cena pozemk je
od zám ru odradila.
Podpisem smlouvy ze dne 3. února 1888, protokolované v obchodním rejst íku
krajského soudu v Ji ín k datu 18. 2. 1888 mezi bratry Františkem, Antonínem a Josefem
za íná historie rodinné firmy. Tato smlouva spojila obchod se strojírnou pod novým názvem
Knotek a spol. S dvaceti p ti d lníky vyráb li r zné druhy pluh , železné brány, secí stroje
umož ující setí obilí s p iséváním jetele, ple ky, pohrabova e a obrace e sena. Po roce 1891
byl sortiment vyráb ných stroj rozší en podle amerických patent o travní i obilní žací
stroje a mláti ky. V roce 1895 již pracovalo ve výrob p es padesát d lník a u . Vedle
slévárny vznikla sušárna na d íví vytáp ná odpadními pilinami z truhlárny. Podle popovické
silnice, naproti koteln a kancelá ím p ibyla nov nat ra ská dílna se skladem hotových
stroj . Pozd ji sloužila jako sklad náhradních díl .
Dne 1. kv tna 1895 se v Ji ín také konala první ve ejná manifestace pod širým
nebem. V tšina ji ínských zam stnanc nepracovala. D lníci z Knotkovy továrny byli také
ve stávce. Druhý den byla ást d lník pro ú ast na manifestaci na p echodnou dobu
propušt na ze zam stnání.
Dob e prosperující rodinnou firmu doplnil roku 1896 tvrtý spolumajitel, poslední z
bratr Václav Knotek. Práce ji ínských kovák byla kvalitní. Za jedenáct let p sobnosti, v
roce 1899, m la továrna první stovku zam stnanc a dosavadní areál za ínal být t sný.
Majitelé proto zakoupili sousední parcelu od Gürtlerových, umož ující další rozvoj. Na ja e
1900 p ibyla k dosavadní strojírn I. montovna zaujímající celé prostranství podél p vodní
strojírny a kotelny. Další novou stavbou bylo nízké skladišt pro odlitky z kujné litiny,
odebírané od firmy Brat i ermákové. V roce 1902 prob hla p estavba kotelny a strojovny
pro nový parní stroj. Prozatím se neda ila dohoda o koupi pozemku se sousedem Stumpfem,
na n mž ješt stála hospodá ská škola s velikou zahradou. Náhradním ešením byl odkup
parcel . 789 a 790 od manžel Palcových v roce 1903. Rozši ováním výrobního areálu na
druhé stran silnice nastala nová éra v budování podniku, doposud prostorov limitovaného.
Prvním objektem v této lokalit byla mohutná, prkny šalovaná k lna pro uskladn ní
mláti ek a vaza , situovaná šikmo sm rem k Cidlin . Sho ela p i požáru v roce 1921.
Zapo ala také stavba obytné vily p. 249 a za ní v soub žném sm ru s velkou kolnou
postavil se byt pro domovníka. V prodloužení tohoto stavení, sm rem k Cidlin , byla
postavena otev ená k lna, do níž se z jedné strany umístily nové, zd né konírny a nad nimi
seník. Zde práv vznikl onen zmín ný požár v roce 1921.
Významným mezníkem ve výrob byl rok 1904, ji ínská továrna uvedla na trh jako
první v monarchii nový výrobek, tzv. samovaza 4. Techniku výroby zem d lských stroj
totiž d íve studoval František Knotek mladší v americké McCormickov továrn . Tak se
samovaza Knotek stal po adu dalších desetiletí hlavním výrobním programem. Po
nasycení tuzemského trhu habsburské monarchie se jevila výhodn expanze východním
sm rem. Antonín proto navštívil Petrohrad, Kyjev a Moskvu. Po prov ení možností
tamního trhu a navázání kontakt byl vydán reprezentativní, azbukou psaný nabídkový
katalog a ve Lvov z ízen prodejní sklad stroj . Nutno dodat, že zám r se zda il a obchod na
území Ruska úsp šn fungoval.
V roce 1905 se poda ilo nakonec zakoupit i Stumpf v pozemek (parcely . 554/1 s
k lnou, 845/2 a 843 s domem p. 124 - hospodá skou školou). Celý takto vzniklý areál byl
obehnán v roce 1906 zd ným plotem a opat en reprezentativním vchodem s vraty. P ibyla
dvoupatrová budova se skladem, k montovn z roku 1900 byla p istav na na novém
pozemku montovna II. Skladišt u starých koníren se zbouralo, takže se dosavadní plocha
spojila s nov koupenou zahradou. Namísto tohoto skladišt vzniklo nové na druhé stran
silnice, na pozemku od Palcových. Nákup pozemk sousedících s p vodními parcelami
Palcových v etn staré hospody Na Smíchov umožnilo zbudovat nový areál za silnicí.
Sou asn s výstavbou budov bylo zakoupeno nové strojní za ízení a postupn se zavád la
elektrifikace dílen (tu obstaral a vlastními elektromotory opat oval švagr zakládající
-5-
generace Knotk Alois Duda). Nyní pracovalo v továrn 133 zam stnanc . O rok pozd ji už
p esáhl po et pracovník 150. Tehdy rodina Knotk koupila v Ji ín d m na Valdštejnov
nám stí p. 5, kam se p est hoval železá ský obchod. Po vybudování výrobních prostor
vznikla i nová administrativní budova a potom i obytná jednopatrová vila. Výkonnost
továrny dokládá údaj, že výrobní linku opoušt l každých deset minut jeden žací stroj.
Koncem devatenáctého století sloužil majitel m první telefon v Ji ín spojující továrnu s
obchodem, ješt p ed zavedením státních linek.
První dekáda dvacátého století p inášela s rozvojem továrny nutnost vybavení
nejv tším množstvím stroj v její historii. Slévárny dostávají hydraulické formovací stroje,
vrha e písku na išt ní litiny, mlýn na písek a mícha ku vlastní výroby, pozd ji i novou
kuplovnu. V soustružn p ibyla ada soustruh (v etn tehdy špi kových soustruh americké
výroby), vrta ky a lis. Pohon stroj obstarával nový parní kotel, parní stroj, filtr na vodu,
elektrický generátor a s ním ada elektromotor a lokomobila. V truhlárn a nat ra ské díln
dopravovaly vyrobené stroje výtahy. Truhlárna pohltila nejv tší množství investic v podob
dvou hoblovek, pendlové pily, dvou pásových pil, dvou fréz, ty cirkulárek, jedné vrta ky dlaba ky, kopírovacího soustruhu a jednolistové strojní pily. Kovárnu posílil parní buchar
Bradley, transmisní n žky, výhn a další. To bylo období nejv tšího rozmachu a investic.
Nap íšt se jednalo spíše o p ístavby stávajících budov vybavovaných jednotlivými nákupy
strojního vybavení.
Velkou investicí bylo v roce 1911 také zakoupení budovy bývalého cukrovaru (p es
200 tisíc korun) se všemi budovami, pozemky a právem spoluužívání železni ní vle ky.
Cukrovar p ed tím zakoupilo konsorcium jedenácti cukrovar v okolí od knížete
Trautmansdorfa, aby si pak rozd lili mezi sebe p ináležící epný rajon. Cukrovarská
plynárna byla adaptována na obytný d m pro zam stnance p. 432, zvaný „Albanie“. Bývalé
t ípodlažní skladišt se využilo pro sklad stroj . Materiál z bývalého epníku byl využit na
stavbu skladu mláti ek. Na míst p vodních kotelen se stav la nová montovna sloužící po
válce jako výrobna do té doby dovážených „žabek“ (nože do travních a obilních lišt).
Koncem roku 1906 zhotovil stavitel Grossmann plány na zvýšení bývalé nat ra ské
dílny o jedno patro, p istav la se další nová budova skladu rezerv. Vedlejší nízké skladišt
se p izp sobilo na místnost pro kompresor, pro istírnu šedých odlitk a na slévárenskou
kancelá . Rovn ž jaderna u šedé slévárny rozší ila se áste n na tzv. pucírnu. Na druhé
stran silnice vznikly nové, betonové truhlárny, vp edu s jednopatrovým skladem pro
d ev né polotovary a zadní místnost byla ur ena pro strojní za ízení. Tato budova využívala
nového ešení vedení hnacích emen pod podlahou, což bylo mnohem bezpe n jší. U
továrních vrat, v míst p vodní zahrádky Františka Knotka, vyrostl tovární komín vysoký 35
metr . Další novou stavbou z roku 1907 byla nová jednopatrová administrativní budova,
jenž stála podél popovické silnice. V p ízemí byly kancelá e a v pat e žil se svou rodinou
František Knotek. V roce 1908 vznikla vedle zmi ované nové truhlárny kotelna pro
lokomobilu o síle 50 HP, vytáp né hoblinami nasávanými v truhlárn . Pára z této
lokomobily pak vytáp la pomocí topného za ízení zvaného „Sahara“ truhlárnu. Vedle této
truhlárny byla postavena sušárna na ezivo s prostorem pro horizontální rámovou pilu.
Poblíž pily stály místnosti, ve kterých se za 1. sv tové války mlelo tajn obilí pro
zam stnance. I tento objekt lehl popelem v roce 1921.
František Knotek - zakladatel zem el v roce 1910 ve v ku 62 let. Jeho podíl v
továrn p evzal syn František, absolvent Vyšší pr myslové školy v Praze a Vysoké školy
technické v Hanoveru.
Po dvou letech zapo ala výstavba slévárny kujné litiny. Její provoz však oddálila 1.
sv tová válka. B hem války se výroba postupn omezovala až do úplné odstávky. Zbytek
zam stnanc pouze opravoval v malé mí e zem d lské stroje. Ani po válce výroba zdaleka
nedosahovala p edvále ných ísel. Mimo sezonu docházelo k propoušt ní d lník ze
zam stnání. Nastalá situace v odbytu si vyžádala opat ení v podob p echodného zastavení
výroby a propušt ní 200 d lník .
František Knotek mladší p ipravoval zavedení výroby odst edivek mléka, ale 16.
-6-
b ezna 1919 ne ekan zem el na špan lskou ch ipku. Jeho podíl ve firm zd dily sestry
Milada a Anna, které jej pozd ji prodaly strýci Václavovi pro jeho syna Stanislava Knotka.
Ješt téhož roku umírá Josef Knotek - zakladatel. Jeho podílovou spoluú ast a pozici p evzal
syn Ladislav, který zastával donedávna místo obchodního zástupce v Rusku. V následujícím
roce firma za ala vyráb t kujnou litinu v nové slévárn (dosud odlitky dodávala firma Brat i
ermákové z Ho ovic). P vodní slévárna sloužila nyní jako kovárna.
Roku 1920 prob hla v podniku stávka d lník za zvýšení tzv. drahotního p ídavku.
Ladislav Knotek obdržel dekretem ministra národní obrany státní vyznamenání - revolu ní
medaili za inné p isp ní k vít zství a jako výraz vd nosti národa za osvobození vlasti.
20. ledna 1921 zem el ve v ku 73 let další ze zakladatel Antonín Knotek. Jeho
podíl ve firm p evzal syn Ing. Miloš Knotek. Ve firm tedy p sobil nejmladší ze
zakladatel Václav spolu s druhou generací Knotk . Prokuristou je jmenován popovický
pr myslník Josef Hervert, manžel dcery Františka Knotka Milady.
V objektu starého cukrovaru byla v roce 1923 zahájena výroba žacích nož ,
protiost í k žacím stroj m a vložek, které byly až dosud dováženy pouze ze zahrani í.
P edevším Václav Knotek má velké zásluhy o specializaci firmy na progresivní žací stroje.
Mimo n sestával výrobní sortiment té doby z pluh , bran, válc , sázecích stroj se
samo innými odb ra i, ple ek, samovaza n kolika velikostí, obrace a pohrabá sena.
Vznikají stále nová pracovní místa v moderní výrob , zam stnanci mají k dispozici nová
sociální za ízení a umývárny.
Majitelé se s úsp chem zapojili i do aktivit nad rámec svého podnikání. Ú astnili se
bohatého spolkového života ve m st . František záhy zastával jednatelské místo
Hospodá ské a pr myslové jednoty, stal se p edsedou Svazu továrník hospodá ských
stroj , p edsedou Okresní spo itelny, p edsedal místní i okresní organizaci Národní strany
svobodomyslné, p sobil v n kolika dobro inných spolcích a v letech 1903 - 1907 zastával
ú ad starosty Ji ína. Za tohoto funk ního období je z ízena plynárna a významn rozší en
vodovod ve m st . Z titulu místop edsedy Družstva místní dráhy Turnov - Ji ín se stará o
její lepší chod. Za své zásluhy obdržel titul obchodního rady a záslužný k íž s korunou.
Václav založil Ji ínský úv rní ústav, pracoval v obecním zastupitelstvu a velice se zasloužil
o vybudování divadla nesoucího název eský ráj.
Roku 1924 se konala stávka stavebních d lník na stavb okresní nemocnice a
zem d lské školy v Soudné. Stávka trvala tém dva m síce a podpo ili ji svou ú astí i
d lníci Knotkových sléváren.
Po átkem roku 1926 se v továrn zapo alo s výrobou samovaza
s
modernizovaným uzlovacím za ízením, vyráb ným podle licence firmy McCormick. Zisky
továrny však rodina stále investovala do další výstavby nových podnikových objekt . Firma
založila vlastním kapitálem na Balkán v Novém Sadu spole nost ERMA, Knotek i drugovi.
Jednalo se o montovnu a lakovnu stroj z díl vyrobených v Ji ín , zam stnávající až 400
pracovník . Tento závod byl v roce 1945 vybombardován a následn likvidován jako
povále ná pohledávka v i Jugoslávii.
Roku 1928 vyrobila Knotkova továrna za 27 milion K zem d lských stroj . Za rok
p ibyla vaza ovna s dvoupatrovým skladem vaza a nová vrátnice na levé stran p i
administrativní budov .
V roce 1930 byl v Ji ín rozbo en Stumpf v d m p. 124. Až do té doby v n m byla
Zimní hospodá ská škola. Na jeho míst vyrostlo t ípatrové skladišt . Ke ty em
temperovacím pecím v budov slévárny p ibyly další mimo budovu. P ešlo se z výroby
kujné litiny s bílým lomem na litinu s lomem erným. V roce 1931 rodina Knotkova
vystav la vlastní obytnou dvoupatrovou vilu a zárove také novou montovnu. Zastav ná
plocha celého komplexu tehdy dosahovala 92 480 m tvere ních, zam stnání v továrn
našlo 750 d lník a 110 ú edník . Významnou se stala výroba nárazník a zdvihátek ventil
pro Škodovy závody. Odlitky pro automobilový pr mysl tvo ily ty icet procent celkového
objemu výroby slévárny. Hmotnost odlitk dosahovala až 200 kilogram .
Hospodá ská krize se v podniku naplno projevila za átkem roku 1933, kdy s
-7-
poklesem výroby nutn došlo i k propoušt ní d lník . Ve druhé polovin t icátých let
nastalo oživení s dalším rozmachem firmy, provázeným p ístavbou objekt po obou
stranách silnice do Popovic. Platné bylo zejména rozší ení kujné slévárny o temperovnu s
šesti pecemi. V roce 1938 už továrna op t zam stnávala 749 pracujících, kte í vyráb li 8 650
hospodá ských stroj ro n (3 000 travních a 2 200 obilních žacích stroj , 480 vaza , 800
pohrabova , 600 obrace a další) v hodnot 33 milion K .
Druhá sv tová válka s sebou p inesla mimo jiné nedostatek výrobního materiálu,
který byl p ednostn využíván ve zbrojní výrob . Tato okolnost zap í inila omezení výroby
a snížení po tu zam stnanc na 462, ale v roce 1944 byl jejich po et navýšen na 870.
Vyráb ly se lehké vaza e, samovaza e s autop edkem (tedy samochodné), traktorové vaza e
se záb rem 244 cm, žací stroje, samovykláp cí obrace e, šestiválcové obrace e sena,
kombinované obrace e se shrnova em, obrace e jetele, drti e píce, rozbíje e bramborové
nat aj. Až do roku 1943 se da ilo vyhýbat nucené zbrojní výrob . V posledních dvou letech
války již tomuto tlaku nešlo odolávat, ale jednalo se o malou ást výroby, pohybující se v
rozmezí 5 - 11%. Knotkovi byli donuceni vyráb t n které sou ástky k letadl m, dna a
podložky pro d lost elecké náboje a sou ástky pro pancé ová auta.
Dne 24. kv tna 1945 byla v továrn zvolena devíti lenná závodní rada s p edsedou
Jaroslavem Jiránkem. Na základ dekretu presidenta republiky . 5/1945 Sb. a rozhodnutí
Zemského národního výboru v Praze . 556/3-P. S.-1945 ze dne 14. ervence 1945 byla
ustanovena národní správa. Národním správcem se stal dosavadní vedoucí inženýr Ing.
František Holý, jeho zástupcem pak další zam stnanec Dr. Hruška. Firma Knotek byla
znárodn na zestátn ním podle dekretu prezidenta republiky . 100/1945 Sb. a znárodn ní
bylo oznámeno vyhláškou ministra pr myslu ze dne 27. prosince 1945 . 140/1946 Ú. l.
Majetková podstata znárodn ného podniku v rozsahu jeho znárodn ní byla vyhláškou
ministra pr myslu ze dne 7. b ezna 1946 . 1184 /1946 za len na do národního podniku
Agrostroj, závod na hospodá ské stroje, se sídlem v Brandýse nad Labem jako závod
Knotex. Agrostroj nov zast ešoval krom Knotexu podniky v Prost jov , Roudnici a
Pelh imov . Stalo se tak podle provád cí listiny ministra pr myslu ze dne 7. b ezna 1946 .j.
IV-4-21389/1946. Vedením podniku byli op t jmenováni Ing. Holý a Dr. Hruška. Do
znárodn ní vlastnili firmu potomci zakladatel Ing. Miloš Knotek - syn Antonína, Ladislav
Knotek - syn Josefa, Ing. Stanislav Knotek - syn Václava. Z rodiny vlastník v továrn po
znárodn ní pracovali Dr. Ing. Miloš Knotek mladší jako technický vedoucí slévárny a
Ladislav Knotek. Závod se poté specializoval na travní seka ky, samovaza e a vyoráva e
brambor.
1
Firmu založil p vodn zem d lský správce na n kolika panstvích Rudolf Sack. Proslavil se nahrazením
d ev né konstrukce pluhu železnou již v roce 1855. Pluh lidov zvaný „sakovák“ vynikal p edevším mnohem
menším odporem. Z p vodní ková ské dílny vznikla v roce 1863 továrna v Plejtvici u Lipska.
2
Tyto pumpy vyráb la firma Johna Fowlera z Leedsu, která proslula p edevším výrobou parních ora ek.
Filiálky m la v Londýn , Magdeburgu, Berlín , Vratislavi, Poznani, Praze, Vídni, Budapešti, Bukurešti a
Kyjev .
3
Zakladatelem firmy Umrath a spol. byl n mecký obchodník Theodor Umrath starší. Roku 1872 byla firma
rozší ena o lokalitu Bubny v Praze, v rejst íku firem evidována jako „Továrna na výrobu hospodá ských stroj
a lokomobil“. Stala se prvním výrobcem lokomobil na našem území, postupn se její výrobní program
rozši oval o další hospodá ské stroje (velmi oblíbeným byl nap . lis na seno zvaný „Hospodá “) a dodávala
r zný sortiment hospodá ských pot eb, jako um lá hnojiva apod. Následkem soudn -exeku ního ízení splynul
v roce 1921 umráth v závod s továrnou na secí stroje Františka Melichara z Brandýsa nad Labem ve „Spojené
továrny hospodá ských stroj František Melichar - Umtrath a spol. a.s.“
4
Samovaza byl na svoji dobu složitý skliz ový stroj sdružující operace se ení a vázání obilí do snop . Složité
bylo zejména sestrojit spolehlivé vázací ústrojí.
5
Historie zem d lských stroj pod zna kou McCormick za íná v první polovin 19. století a je úzce spjata se
jménem Cyrus Hall McCormick (1809 - 1884). Ten sestrojil první žací stroj už v roce 1831. Od roku 1847
za íná budovat tovární komplex v Chicagu na Michigan Avenue. Cyrus Hall McCormick nebyl jen
zakladatelem spole nosti McCormick Harvesting Machine Company, ale také vynálezcem a inovátorem. Jeho
patenty získaly adu prestižních ocen ní. Nosným programem firmy dlouho z stávaly žací stroje.
-8-
II. Vývoj a d jiny archivního souboru
Archivní fond firmy Knotek a spol. v Ji ín byl po znárodn ní uložen na n kolika
místech továrny, p evážn v p dních prostorách. To se setkávalo s negativní reakcí hasi ,
konajících bezpe nostní prohlídky. Ješt v první polovin padesátých let nebyla v
nástupnickém podniku Agrostroj ustanovena odpov dná osoba za spisovou službu, a tak
v tšina archivního materiálu putovala do sb ru. Pouze malou ást archiválií zachovali
n kte í vedoucí zam stnanci. Údajn si n které písemnosti odnesli také majitelé firmy. V
roce 1989 navíc podnikový archivá Ji í Hnízdo s povolením od pracovnice SOA v Zámrsku
provedl vnit ní skartaci v rozsahu 2,5 bm, p i které vzaly za své nap . n které písemnosti
výrobní dokumentace aj. (viz p vodní soupis archiválií uložený v listu fondu).
Hlavní ást archivního fondu byla p evzata do SOA v Zámrsku 8. 1. 1990, íslo
p ír stku 1/1990. Fond byl opat en prozatímním soupisem z roku 1969 vypracovaným
podnikovým archivá em Stanislavem Justem s již vyškrtanými položkami z roku 1989. V
roce 1995 p edala spole nost Agrostroj Ji ín 0,23 bm archiválií pod j. SOA 782/20-95,
íslo p ír stku 108/95. Fond byl tehdy dopln n o n které pam tní záznamy popisující
historii podniku, vývoj vyráb ného sortimentu a jeho dobové fotografie. Další dodatek
archiválií k fondu bylo 0,45 bm ukázek mzdových list , p evzatých v roce 1997, j SOA
4128/20-98, íslo p ír stku 389/97. Tyto dokumenty zpracovala a prozatímním inventárním
seznamem opat ila archivá ka organizace Jana Koudelková. Naposled byla p evzata v roce
2012 stavebn -technická dokumentace evidovaná pod íslem p ír stku 42/2014, do té doby
uložená v odd lené technické spisovn závodu. Výb r podchycuje stavební vývoj budov
továrny, z nichž velká ást již byla zdemolována.
III. Archivní charakteristika archivního souboru
Archivní fond tvo í 152 inventárních jednotek a 280 eviden ních jednotek, tj. 16
karton , 4 knihy, 1 fascikl, 3 mapy, 68 fotografických desek, 83 fotografií na papírové
podložce a 105 p edm t numizmatické povahy.
Rozsah iní 2,15 bm a zahrnuje asové období let (1874) 1882-1945 (2012). Priora
od roku 1874 p edstavují dochované mince z obchodování se zahrani ím. Posteriora
p edevším dokumenty k pozd jším úpravám staveb, dopln né p i r zných adaptacích t chto
objekt a n která pozd jší zpracování historie firmy Knotek a spol. Relativn ucelen se
dochovala jen ada ú etních bilancí (od roku 1919), stavební dokumentace a smlouvy o
nabývání majetku. Ostatní agendy jsou zastoupeny pouze torzovit .
P ed inventarizací inil rozsah fondu 1,50 bm, dopln ný b hem inventarizac o 1 bm
stavební dokumentace vybrané v podniku Seco Group, a.s. Ji ín (nástupce privatizovaného
Agrostroje). Vnit ní skartací bylo vy azeno 0,35 bm. Jednalo se o n které ukázky mzdových
list a duplicitní technickou dokumentaci budov.
K reinventarizaci bylo p ikro eno vzhledem k již nevyhovujícímu p edchozímu
archivnímu zpracování z roku 1969 formou sdruženého inventá e, navíc s již vyškrtanými
pozd ji skartovanými položkami. Dalším d vodem bylo zapracování dalších t í p ír stk
archiválií. P i po ádání bylo postupováno podle íselníku pro zpracování archivních fond
podnikatelských subjekt z období do znárodn ní vypracovaný Kate inou Smutnou,
uve ejn ný v Archivním asopise . 3 z roku 1996.
Dopl ující informace o p vodci lze erpat z Archivního fondu Knotek a spol.,
speciální továrna samovaza , žacích a sklízecích stroj , slévárny šedé a kujné litiny, Ji ín
(uložen v Archivu Národního technického muzea v Praze, . NAD 787) a z Podp rného
fondu firmy Knotek a spol., Ji ín (uložen v SOA v Zámsku, . NAD 1519).
Fyzický stav archiválií je dobrý až na ty i poškozené sklonegativy.
-9-
IV. Stru ný rozbor obsahu archivního souboru
Archivní fond Knotek a spol., Ji ín nejvíce poslouží ke studiu hospodá ských a
áste n i sociálních d jin. Lze z n ho erpat cenné informace o organizaci a postupném
rozmachu podniku, který se vypracoval z obchodu pro živnosníky a jednoduché opravá ské
dílny s n kolika zam stnaci na firmu prvo adého významu ve svém oboru, a to nejen v
rámci tehdejší rakousko-uherské monarchie, ale i mimo její hranice. Z archivního souboru
lze díky dochované ú etní dokumentaci dob e vysledovat ekonomickou situaci podniku,
zapadající do kontextu doby, projevující se nap . v d sledku finan ní krize nebo obou
sv tových válek. Obdobn lze mapovat jeho stavební rozvoj ze stavebních plán , vhodn
dopln ných vzpomínkami stavitele Františka Rychny a kupními smlouvami na stavební
pozemky. Badatélé v oboru techniky ocení fotografie s vyráb ným sortimentem a výrobními
objekty, nebo áste n dochovanou výrobní dokumentaci.
V. Záznam o uspo ádání archivního souboru
Archivní fond rozt ídil, uspo ádal a zinventarizoval v letech 2012 - 2014 pracovník
odd lení metodiky, výb ru archiválií a kontrolní innosti Státního oblastního archivu v
Zámrsku Mgr. Ji í Nechvíle. P i po ádání bylo postupováno podle pokynu editele SOA v
Zámrsku . 4/2011. istopis archivní pom cky, kterou schválil Petr Zimmermann
prom.hist., editel SOA v Zámrsku, vyhotovil Mgr. Ji í Nechvíle.
Seznam použitých pramen a literatury
SOA v Zámrsku, archivní fond Knotek a spol., Ji ín, . NAD 1518.
Archiv Národního technického muzea v Praze, archivní fond Knotek a spol.,
speciální továrna samovaza , žacích a sklízecích stroj , slévárny šedé a kujné litiny, Ji ín,
. NAD 787.
NOVÁK Petr. Historie zem d lské techniky, Praha, Profi Press, 2004. ISBN
80-86726-10-X.
- 10 -
Protokolární záznam o provedení vnit ní skartace
a vy azení písemností bez trvalé dokumentární hodnoty
Státní oblastní archiv v Zámrsku
Odd lení metodiky, výb ru archiválií a kontrolní innosti
Název fondu: Knotek a spol., Ji ín
asový rozsah fondu: (1874) 1882 - 1945 (2012)
Vnit ní skartace provedena: v roce 2013
kým: Mgr. Ji í Nechvíle
Vy azené písemnosti
druh písemnosti
asový rozsah
Mzdové listy
1936-1937,
1940-1942, 1944
1947, 1955, b.d
1955
Duplicitní stavební plány
Duplicitní technická zpráva
Celkov bylo vy azeno 0,35 bm z let 1936-1937, 1940-1942, 1944, 1947, 1955.
V Zámrsku dne 30. 8. 2013.
......................................................
Mgr. Ji í Nechvíle
pracovník pov ený úkolem
......................................................
Petr Zimmermann, prom. hist.
editel SOA
- 11 -
Inventární seznam
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
I. VEDENÍ A SPRÁVA SPOLEČNOSTI
Orgány společnosti
Agenda ve vztahu k majiteli společnosti
1
„Lístek ku zdržování se“ pro Václava Knotka
vydaný Městským úřadem v Jičíně
1900
kar 1
2
Smuteční oznámení úmrtí Antonína Knotka
1921
kar 1
3
Smuteční oznámení úmrtí Václava Knotka a
organizace pohřbu
1942
kar 1
4
Dopis Ing. Stanislava Knotka národnímu
správci s nabídkou spolupráce i po změně
politických poměrů
1945
kar 1
5
Dopis majitelů firmy Knotek závodní radě o
další možné spolupráci a zamítavé
stanovisko závodní rady
1945
kar 1
1900
kar 1
Právní vývoj společnosti
Zakladatelská listina, smlouva
6
Dodatek ke zřizovací listině
Výpisy z obchodního rejstříku a podklady pro zápisy do nich
7
Výpisy z obchodního rejstříku
1896, 1930, 1946
kar 1
Majetek společnosti
Majetkoprávní smlouvy
8
Kupní smlouvy na nemovitý majetek
1883, 1887-1888,
1895, 1899,
1901-1911, 1914,
1920, 1922-1924,
1927-1936, 1939
kar 1
9
Opis dohody mezi severozápadní c.k. dráhou
ve Vídni a hrabětem Trautmansdorfem,
původním majitelem cukrovaru v Jičíně
1906
kar 1
- 13 -
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
10
Smlouva o provozu vlečky s
Československými státními dráhami, včetně
situačního plánu
1923
kar 1
Evidence majetku včetně pozemků
11
Opisy archů pozemnostních (evidence
pozemků vlastněných firmou v katastrálním
území Jičín)
1910, 1922
kar 1
12
Výpisy z pozemkových knih (ověřené kopie)
1945
kar 1
13
Soupis strojního vybavení
1945
kar 1
14
Evidence dopravních prostředků
1945
kar 1
Koupě
15
Zakoupení obecního pozemku od Městského
úřadu Jičín pro stavbu dělnických domků
(usnesení o schválení obecním
zastupitelstvem)
1928-1929
kar 1
16
Odkoupení pozemku firmou Knotek a firmou
Pracner v obci Šurany na Slovensku od
manželů Halabalových
1933-1934
kar 1
1939
kar 1
Prodeje, dary
17
Prodej pozemku zapasaného u katastrální
obce Brandýs nad Labem Antonínu Čechovi
Nájmy
18
Nájemní smlouva na pozemek
Československých státních drah na nádraží v
Jičíně
1931
kar 1
19
Nájemní smlouva s ředitelstvím velkostatku
Jindřicha Schlika na pozemek u bývalého
cukrovaru v Jičíně
1933
kar 1
20
Nájem hostinských prostor včetně inventáře
v domě čp. 112 na Smíchově
1933, 1934, 1936
kar 1
- 14 -
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
Pronájmy
21
Pronájem krámu v domě čp. 5 v Jičíně
Svatopluku Královi
1935
kar 1
Směny
22
Smlouva směnná v katastrálním území Jičín
s firmou Lašek a spol., situační plán a
platební rozkaz
1928, 1937, 1938
kar 1
23
Výměna pozemku se Státní správou
železniční v katastrálním území Jičín
(jednání, smlouva a parcelační povolení)
1928-1930,
1939-1940
kar 1
24
Výkup a směna pozemků Československých
státních drah - Ředitelstvím státních drah v
Hradci Králové v katastrálním území Jičín
1931
kar 1
25
Rozsudek Okresního soudu v Jičíně o směně
pozemků v katastrálním území Jičín s
Rudolfem a Annou Palcovými
1934
kar 1
Patenty
26
Patentní spisy na koňský pohrabovač
1912-1913, 1915,
1926
kar 1
27
Patentní spisy k žacímu stroji na obilí
1913, 1921
kar 1
28
Patentní spis na závěs žací lišty
1931
kar 1
29
Patentní spis na pluh
1923
kar 1
30
Patentní spisy na utínač bramborové natě
1935-1937
kar 1
31
Patentní spis k žacímu stroji na trávu a obilí
1938
kar 1
Vodní právo
32
Rozsah vodního práva firmy z titulu držení
Jičínského cukrovaru (výpis ze smlouvy
uzavřené 23. 11. 1906)
1910/1945
kar 1
33
Vodoprávní schválení vodního díla pro mlýn
Valcha v Jičíně
1931
kar 1
- 15 -
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
Pojištění, škody
34
Dodatek k pojistné smlouvě - pojištění
kapitálu v hodnotě 3 000 zlatých u
společnosti Slavia, vzájemně pojišťovací
banka v Praze
1897
kar 1
1943
kar 1
Organizační řídící normy
Organizační řády a schémata
35
Vyhláška o nové organizaci podniku
Operativní řízení
Závažná korespondence s vyššími hospodářskými orgány
36
Odeslaná korespondence - kopie
1906, 1910-1913
kar 1
1899, 1905-1906,
1914, 1920-1922,
1925, 1932
kar 1
Závažná korespondence s orgány státní správy
37
Korespondence a zápisy jednání se státními
dráhami
II. ZAMĚSTNANCI
Zaměstnanecká agenda
Pracovní a sociální podmínky, kolektivní smlouvy
38
Fotokopie z týdeníku Krakonoš, popisující
stávku dělníků u firmy Knotek
1920
kar 1
39
Stručný popis stávek v podniku s odkazy na
články v tisku, vypracovaný na žádost
Krajské správy ministerstva vnitra,
archivního oddělení Pardubice (opis)
1962
kar 1
Zájmová činnost zaměstnanců
40
Stavební družstvo dělnických a rodinných
domků
1908, 1912-1914,
1932
kar 1
41
Pamětní protokol - koncerty závodní
dechové hudby pořádané Národní odborovou
ústřednou v Praze na Barandově
1944
kar 1
- 16 -
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
42
Zápis o nalezení fašistických odznaků na
půdě správní budovy
1947
kar 1
1895, 1898-1903,
1905-1906
kar 2
1933-1935,
1938-1939
kar 2
1943-1945
kar 3
Mzdy
43
Výplatní listiny
44
Mzdové listy (ukázky)
III. FINANCE, ÚČETNICTVÍ
Finanční záležitosti
Kapitálová účast v jiných společnostech a firmách
45
Členství v První české diskontní společnosti
v Praze
1899, 1904
46
Podílní listy První české diskontní
společnosti (5 kusů po 500 K) + kupony k
podílním listům
1905, 1908, 1942
fa 1
47
Obchodní podíly u České duchcovské uhelné
společnosti
1908
fa 1
48
Průvodní lístek k zaslaným deseti akciím
„Bohemie“, akciové banky v Praze
1912
kar 4
49
Upisovací přihláška a potvrzení o přidělení
dvaceti akcií Živnostenské banky pro Čechy
a Moravu
1910
kar 4
50
Akcie společnosti pro obchod a průmysl
„Balkánn“ v Praze (4 listy po 25 akciích) +
kupony pro výplatu divident
1920
fa 1
51
Kupony pro výplatu dividend v letech
1926-1935 společností FERRA a.s., dříve
LG BONDY, Praha investující na Balkáně
(celkem 23 sady)
1920
kar 4
- 17 -
kar 4
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
Daně a poplatky
52
Platební výměry od města Jičín na dávky z
přeměny pozemků dosud nezastavěných
1929, 1947
kar 4
53
Výměr Okresního úřadu Jičín o podílu plateb
určených k údržbě mostu přes Cidlinu s
výpisem pozemkových parcel doplněným
geometrickými plánky
1933-1934
kar 4
Úvěry, kauce
54
Úvěry u Obecní spořitelny v Jičíně a jejich
krytí majetkem
1922, 1925,
1928-1932, 1944
kar 4
55
Výmaz zástavního práva na dům čp. 5 v
Jičíně pro pohledávky u Hypotéční banky
1926, 1928, 1932,
1934
kar 4
1900
kar 4
1945
kar 4
Pohledávky
56
Potvrzení příjmu hotovosti Julií Šedkovou
Revizní zprávy
57
Revizní zpráva zpracovaná soudními znalci
shrnující hospodářské výsledky roku 1944 i
celkový hospodářský stav firmy
Bankovní účty
58
Potvrzení platby Živnostenskou bankou 800 $
1910
kar 4
59
Informace od Živnostenské banky o
finančních převodech a zůstatcích na účtu
1898-1900, 1903
kar 4
60
Informace od České banky v Praze o stavu
účtu
1911
kar 4
1939
kar 4
1925-1943
kn 1
Účetnictví
Roční účetní závěrky a soupisy jmění
61
Účet rozvážný
Hlavní knihy bilanční a karty věcných účtů
62
Hlavní kniha - uložena v kartonu č. 18
- 18 -
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
63
Hlavní kniha - uložena v kartonu č. 18
1935-1938
kn 2
64
Hlavní kniha - uložena v kartonu č. 18
1939-1944
kn 3
1943-1945
kar 4
1919-1921
kar 4
1923-1936
kar 5
1937-1944
kar 6
1898-1899,
1902-1903, 1921
kar 6
1913, 1914
kar 6
1943
kar 6
1929, 1940-1941
kar 6
1902-1904
kn 4
Pomocné knihy
65
Účetní osnovy
Bilance
66
Bilanční archy
67
Bilance s přílohami
Náklady, knihy režije
68
Ukázky složenek, informace o platebním
příkazu
IV. OBCHOD
Obchodní agenda
Obchodní spojení a styk
69
Dopis obchodního zástupce v Rusku o
prodeji strojů s uvedením jmen zákazníků +
platební doklady
Propagační akce
70
Vyjádření zemědělců ke zkušebnímu
provozu nového vazače LT, popis vazačů a
jejich vývoj
Ediční činnost
71
Návody k používání žacích strojů + ceníky
náhradních dílů s vyobrazením
Knihy odběratelů
72
Kniha objednávek - uložena v kartonu č. 18
- 19 -
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
Ukázky firemních Tiskopisů
73
Hlavičkový papír s vyobrazením továrny v
Jičíně
1930/1945
kar 7
74
Firemní účtenky s vyobrazením žacích strojů
1945
kar 7
1943, 1945
kar 7
1945
kar 7
1953/1960
kar 7
V. VÝROBA
Výrobní agenda
Technická příprava výroby
75
Návrhy řešení poválečné výroby
vypracované Ing. Holým, pozdějším
správcem a ředitelem podniku
Technologie výroby
76
Příklady popisů výrobních operací
Výrobní sortiment
77
Vývoj sortimentu výroby v letech 1891-1933
a některé další údaje o firmě
VI. TECHNICKÁ DOKUMENTACE
Technická dokumentace
Katastrální mapy a plány
78
Situační plán závodu - uložen v kartonu č. 7
1930
79
Novější kopie plánů továrního areálu s
číselným označením budov pro možnost
porovnání (2 kusy) - uloženy v kartonu č. 7
1989, 2012
map 1
map 2 - 3
Dokumentace staveb
80
Dvoupatrové skladiště + natěračská dílna
(obsahuje 98 plánů), č. objektu 1
- 20 -
1905-1906,
1928-1931,
1946-1949,
1954-1956, 1958,
1961, 1963
kar 7
inv.č.
obsah
časový rozsah
81
Obytný dům továrníka Knotka (obsahuje 23
plánů) č. objektu 2
1930-1932
kar 7
82
Úřední budova (obsahuje 13 plánů) č.
objektu 3
1906, 1908, 1931,
1951
kar 8
83
Domek vrátného, později závodní knihovna
(obsahuje 13 plánů) č. objektu 4
1929, 1944-1945
kar 8
84
Nástrojárna a vývojová dílna (obsahuje 73
plánů) č. objektu 5
1900, 1905, 1908,
1918-1920,
1925-1928, 1934,
1938-1941, 1943,
1945, 1947,
1956-1957,
1961-1963
kar 8
85
Sklad materiálu - železa, uhlí a koksu
(obsahuje 35 plánů) č. objektu 7
1921, 1932-1933,
1936-1937, 1942,
1945-1947, 1954
kar 9
86
Kovárna, slévárna a nástrojárna, později
svařovna a lisovna (obsahuje 21 plánů) č.
objektu 8
1900, 1906, 1908,
1922, 1935, 1939,
1945-1946, 1950
kar 9
87
Skladiště, později též kanceláře a
společenské místnosti (obsahuje 35 plánů) č.
objektu 9
1906-1908, 1925,
1928, 1948-1949,
1962-1963
kar 9
88
Montovna vazačů a skladiště (obsahuje 111
plánů) č. objektu 10
1920, 1925-1926,
1928-1930,
1932-1933,
1939-1942, 1945,
1947-1948,
1956-1958, 1972
kar 10
89
Skladiště (obsahuje 2 plány) č. objektu 13
1921, 1960
kar 11
90
Obytný dům, později ošetřovna a kanceláře
(obsahuje 17 plánů) č. objektu 14
1903-1904, 1920,
1939, 1949
kar 11
91
Truhlárna a modelárna (obsahuje 53 plánů)
č. objektu 15
1889, 1907-1908,
1921-1923, 1946,
1948, 1957-1958,
1960
kar 11
92
Sklad litiny, stará nožárna (obsahuje 12
plánů) č. objektu 16
1921, 1927, 1929
kar 11
- 21 -
evid. jedn.
inv.č.
obsah
časový rozsah
93
Skladiště - původní cukrovar (obsahuje 70
plánů) č. objektu 25
1882, 1892, 1897,
1900, 1910-1911,
1923, 1925-1927,
1929, 1932-1934,
1939-1940, 1945,
1947, 1950
kar 12
94
Temprovna - hala pro litinové pece (obsahuje
8 plánů) č. objektu 26
1930, 1936-1937,
1987
kar 12
95
Slévárna kujné litiny (obsahuje 45 plánů) č.
objektu 27
1936-1937,
1940-1941,
1947-1948,
1952-1953
kar 12
96
Kůlna u slévárny šedé litiny na koks
(obsahuje 6 plánů) č. objektu 29
1924
kar 13
97
Slévárna šedé litiny (obsahuje 38 plánů) č.
objektu 30
1920, 1922, 1926,
1928-1929, 1939,
1944-1945, 1951,
1956-1957, 1961,
1970
kar 13
98
Čistírna šedé litiny a sklad modelů (obsahuje
9 plánů) č. objektu 31
1922-1923, 1944,
1947, 1955
kar 13
99
Laboratoř (obsahuje 11 plánů) č. objektu 32
1928, 1940, 1944,
1957, 1961-1962
kar 13
100
Sušárna dřeva (obsahuje 7 plánů) č. objektu
33
1908, 1922, 1942
kar 13
101
Hasičská zbrojnice s krytem (obsahuje 5
plánů) č. objektu 34
1941
kar 13
102
Skleník u vily čp. 249 (obsahuje 10 plánů) č.
objektu 36
1928-1929, 1937
kar 13
103
Stáj a kolny pro kočáry, pozdější garáže
(obsahuje 9 plánů) č. objektu 37
1921-1922, 1930,
1932
kar 14
104
Stavba provizorních garáží a skladiště
(obsahuje 13 plánů) č. objektu 38
1932-1933, 1938,
1948
kar 14
105
Kolna na dříví (obsahuje 1 plán) č. objektu
39
1921
kar 14
- 22 -
evid. jedn.
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
106
Přístavba bytů u stávajícího domu pro
zahradníka čp. 378 (obsahuje 7 plánů) č.
objektu 41
1921, 1930-1931,
1946
kar 14
107
Budova pro rámovou pilu - tzv. katr
(obsahuje 3 plány) č. objektu 43
1922, 1956
kar 14
108
Rozvodna, později defektoskopické středisko
(obsahuje 1 plán) č. objektu 125
1950, 1963
kar 14
109
Vlečná kolej do závodu (obsahuje 12 plánů)
č. objektu 002
1926, 1928, 1933,
1935, 1950-1951,
1953, 1957, 1961
kar 14
110
Skladiště a rampa (obsahuje 35 plánů) č.
objektu 006
1926-1927,
1929-1933, 1935,
1938
kar 15
111
Studny (obsahuje 1 plán) č. objektu 007
1931, 1933-1934,
1939, 1941
kar 15
112
Zděné oplocení a dlažby (obsahuje 15 plánů)
č. objektu 021
1924, 1926, 1931,
1933, 1942-1943,
1945-1949
kar 15
113
Požární nádrže, hydranty (obsahuje 10 plánů)
č. objektu 026
1933, 1940, 1943
kar 15
114
Zápis kolaudace rozšířené vlečky a nakládací
rampy ve stanici Jičín
1933
kar 15
115
Stavební vývoj továrny do roku 1945,
zpracovaný stavitelem Františkem Rychnou
1962/1970
kar 15
116
Fotokopie schvalovacích dokumentů
vydaných Městským úřadem v Jičíně pro
tovární stavby z let 1885, 1888, 1892, 1894,
1898-1899, 1905 a 1910
1910/1960
kar 15
Dokumentace obytných domů (majitele, dělnických domů) a jejich
příslušenství
117
Nabídka na stavbu činžovního domu pro
firmu Knotek od stavitele Ing. Arch. Čeňka
Musila
- 23 -
1910/1940
kar 15
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
VII. SOUDOBÁ DOKUMENTACE
Soudobá dokumentace
Fotografie, negativy
118
Pohrabovač (8 sklonegativů 24x18 cm) uloženo v kartonu č. 16
1920/1945
fsd 1 - 8
119
Obraceč sena - starý typ (1 poškozený
sklonegativ 15x10 cm) - uloženo v kartonu č.
16
1920/1945
fsd 9
120
Rozložené součásti žacích strojů (4
sklonegativy 24x18 cm) - uloženo v kartonu
č. 16
1920/1945
fsd 10 - 13
121
Žací stroje (3 sklonegativy 18x13 cm a 1
sklonegativ 12x9 cm) - uloženo v kartonu č.
16
1920/1945
fsd 14 - 17
122
Tovární budovy (3 sklonegativy 18x13 cm a
1 sklonegativ 12x9 cm) - uloženo v kartonu
č. 16
1920/1945
fsd 18 - 21
123
Samovazač (sklonegativ 12x9 cm) - uloženo
v kartonu č. 16
1920/1945
fsd 22
124
Žací obilní i travní stroje (7 sklonegativů
18x13 cm) - uloženo v kartonu č. 16
1920/1945
fsd 23 - 29
125
Travní žací stroje (8 sklonegativů 18x13 cm)
- uloženo v kartonu č. 16
1920/1945
fsd 30 - 37
126
Travní žací stroje pro kravský potah s šíří
záběru 120 cm (13 sklonegativů 24x18 cm) uloženo v kartonu č. 16
1920/1945
fsd 38 - 50
127
Pohledy na továrnu (6 sklonegativů 16,5x12
cm) - uloženo v kartonu č. 16
1920/1945
fsd 51 - 56
128
Obilní samovazače (10 sklonegativů celých
samovazačů a 2 detailní snímky tělesa
uzlovače 23x18 cm, z toho jsou 3
poškozeny) - uloženo v kartonu č. 16
1920/1945
fsd 57 - 68
- 24 -
inv.č.
obsah
časový rozsah
129
Fotografie obrazu s továrnou z roku 1888 (1
fotografie 24x18 cm) - uloženo v kartonu č.
17
1930/1950
fsn 1
130
Tovární budovy a výrobní prostory (4
fotografie 18x13 cm, 4 fotografie 12x9 cm, 3
fotografie 8,5x10 cm a 1 fotografie 8x9 cm) uloženo v kartonu č. 17
1920/1945
fsn 2 - 13
131
Vyráběné stroje (1 fotografie 23x17 cm, 1
fotografie 21,5x16 cm, 5 fotografií 18x13cm,
1 fotografie 17x12, 1 fotografie 16x10 cm, 1
fotografie 11,5x6 cm, 1 fotografie 11x18 cm)
s přiloženým soupisem vypracovaným
podnikovou archivářkou Agrostroje Janou
Koudelkovou, kde jsou uvedeny typy strojů a
přibližná léta výroby - uloženo v kartonu č.
17
1910/1945
fsn 14 - 24
132
Žací stroje a samovazače (14 fotografií
18x13 cm, 1 fotografie 18x12 cm, 1
fotografie 23x16,5 cm, 2 fotografie 23,5x17
cm - nalepené na kartonu, 2 fotografie 24x18
cm, 5 fotografií 23x17 cm - nalepených na
kartonu, 1 fotografie 23x15 cm - nalepená na
kartonu, 1 fotografie 21x15 cm - nalepená na
kartonu, 1 fotografie 17x13 cm - nalepená na
kartonu, 1 fotografie 15x13 cm - nalepená na
kartonu, 1 fotografie 14,5x10 cm) - uloženo
v kartonu č. 17
1920/1945
fsn 25 - 54
133
Vyráběné stroje v areálu továrny (11
fotografií 17x12,5 cm, 5 fotografií 16,5x12
cm, 1 fotografie 16x10,5 cm, 1 fotografie
17x14,5 cm, 3 fotografie 12x9 cm, 1
fotografie 24x18 cm, 1 fotografie 18x13 cm)
- uloženo v kartonu č. 17
1910/1945
fsn 55 - 77
134
Fotografie obrazu s pohledem na závod z
roku 1930 (23,5x18 cm) - uloženo v kartonu
č. 17
1930/1945
fsn 78
135
Zaměstnanci včetně majitelů firmy bratří
Knotků (1 fotografie 28x21 cm + 2 fotokopie
téhož snímku 23x17,5cm a 18x13 cm) uloženo v kartonu č. 17
1895/1896
fsn 79 - 81
- 25 -
evid. jedn.
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
136
Vedoucí zaměstnanci a administrativní
pracovníci s uvedením jmen a funkcí (1
fotografie na kartonovém podkladu 14,5x12
cm) - uloženo v kartonu č. 17
1924
fsn 82
137
Fotografie dokumentující účast podniku na
Zemské hospodářské výstavě v Olomouci (1
fotografie 23x25 cm - nalepená na kartonu) uloženo v kartonu č. 17
1931
fsn 83
Čestná úznání, diplomy, pamětní listy
138
Pamětní spis obchodních zástupců sepsaný k
výročí padesáti let trvání firmy
1930
kar 17
139
Opis pamětního listu k dostavbě jádrové
pece, odrážející dobovou náladu z ohrožení
Německem
1938
kar 17
1900/1945
kar 17
Razítka, tiskařské štočky, typáře
140
Otisky štočků zobrazující převážně vyráběné
stroje a zařízení - celkem 29 listů se 129
vyobrazeními
Vzpomínky, paměti, kroniky, pamětní knihy
141
Pamětí sepsané Antonínem Knotkem
(přefoceno z fondu č. NAD 787, uloženého v
Národním technickém muzeu v Praze)
1910/1920
kar 17
142
Historie firmy sepsaná pro letopiseckou
komisy při Místním národním výboru Jičín
1946
kar 17
143
Vývoj firmy od založení do roku 1945
1956/1965
kar 17
144
Vývoj továrny opsaný z „Topografie města
Jičína“
1948
kar 17
145
Vznik a vývoj firmy (zřejmě zpráva
vypracovaná na Krajském výboru KSČ
Hradec Králové)
1950
kar 17
146
Historický vývoj výrobního profilu závodu
1945/1955
kar 17
147
Historie továrních staveb sepsaná
Ladislavem Knotkem (pracoval v podniku
jako úředník do roku 1953)
1955
kar 17
- 26 -
inv.č.
obsah
časový rozsah
evid. jedn.
148
Historie podniku do roku 1946 s tabulkou
postihující vývoj růstu výroby až do roku
1959
1960
kar 17
149
Stručná historie podniku do roku 1945
sepsaná archivářem Agrostroje Jičín
Stanislavem Justem
1968
kar 17
Ukázky platidel
150
Ukázky bankovek, které se dochovaly z
obchodování s Ruskem (1 ks v hodnotě 1
rublu, 6 ks v hodnotě 3 rublů, 24 ks v
hodnotě 5 rublů, 7 ks v hodnotě 10 rublů, 6
ks v hodnotě 25 rublů, 3 ks v hodnotě 100
rublů - celkem 47 ks) - uloženo v kartonu č.
17
1898, 1905, 1909,
1910
pnp 1 - 47
151
Ukázky bankovek, které se dochovaly z
obchodování s Německem (4 ks v hodnotě 1
marky, 2 ks v hodnotě 2 marek, 1 ks v
hodnotě 5 marek, 1 ks v hodnotě 10 marek, 1
ks v hodnotě 20 marek, 1 ks v hodnotě 50
marek, 1 ks v hodnotě 500 marek, 1 ks v
hodnotě 1000 marek - celkem 12 ks) uloženo v kartonu č. 17
1914, 1917-1920,
1922
pnp 48 - 59
152
Ukázky mincí, které se dochovaly z
obchodování s Německem (2 ks v hodnotě 1
feniku, 4 ks v hodnotě 2 feniků, 19 ks v
hodnotě 5 feniků, 20 ks v hodnotě 10 feniků,
1 ks v hodnotě 50 feniků - celkem 46 ks) uloženo v kartonu č. 17
1874-1876, 1888,
1897-1901,
1903-1904, 1906,
1908-1912,
1914-1917,
1920-1921
pnp 60 - 105
- 27 -
Tiráž (eviden ní údaje o fondu)
1.
Název archivní pom cky (fondu)
2.
Zkratka názvu fondu
3.
4.
asový rozsah
Po et eviden ních jednotek
Knotek a spol., Ji ín
(1874) 1882 - 1945 (2012)
280 (16 karton , 4 knihy, 1 fascikl, 3 mapy,
68 fotografických desek, 83 fotografií na
papírové podložce a 105 p edm t
numizmatické povahy).
5.
Po et inventárních jednotek
152
6.
Velikost v bm
2,15
7.
Uložení
Státní oblastní archiv v Zámrsku
8.
Stav ke dni
14. 7. 2014
9.
Fond uspo ádal a inventarizoval
Mgr. Ji í Nechvíle
10. Pom cku sestavil
Mgr. Ji í Nechvíle
11. Po et stran
35 (z toho 11 stran úvodu)
12. Pom cku schválil
Petr Zimmermann, prom. hist., editel SOA v
Zámrsku, j. SOAZ-ZA/2014dne
13. Po et exemplá
4
14.
istopis inventá e
Mgr. Ji í Nechvíle
15.
íslo archivní pom cky
8958
16.
íslo listu NAD
1518