Sborník - Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové

ČESKÁ FARMACEUTICKÁ SPOLEČNOST
ČESKÉ LÉKAŘSKÉ SPOLEČNOSTI J. E. PURKYNĚ
42. konference
SYNTÉZA A ANALÝZA LÉČIV
Sborník
2. – 5. září 2013
Velké Karlovice
Česká farmaceutická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně
Sekce syntetických léčiv, Sekce farmaceutické kontroly a bioanalytiky
Slovenská farmaceutická spoločnosť
Sekcia farmaceutickej chemie, Sekcia farmaceutickej analýzy
ve spolupráci
s Univerzitou Karlovou v Praze, Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové
pořádají ve dnech 2. – 5. září 2013
v prostorách Horského hotelu Soláň ve Velkých Karlovicích
42. konferenci Syntéza a analýza léčiv
pořádaná k 90. narozeninám doc. RNDr. PhMr. Milana Čeladníka, CSc.
a k 75. narozeninám doc. RNDr. Jiřího Hartla, CSc.
2
42. konference Syntéza a analýza léčiv je podporována těmito
firmami:
3
4
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolte mi, abych Vás přivítal na 42. konferenci Syntéza a analýza léčiv.
Konference se opět vrací do Beskyd, do krásného prostředí Velkých Karlovic.
Zajištěn je hotel téměř na vrcholu Soláně, což samo o sobě zajišťuje velmi
příjemný průběh našeho jednání. Věřím, že toto prostředí bude pro nás pro
všechny místem příjemného setkání a klidné prostředí hor, které inspirovalo tolik
významných umělců, bude zárukou užitečně a plodně stráveného času.
Vážení přátelé, přeji Vám hezký a příjemný pobyt ve Velkých Karlovicích,
a doufám, že konference splní Vaše očekávání a přispěje k další spolupráci nejen
mezi učiteli a vědci, ale také mezi institucemi, které zde zastupujeme.
Za organizační výbor konference
Prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.
5
organizační výbor:
prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.
prof. RNDr. Jiří Klimeš, CSc.
prof. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D.
RNDr. Milan Mokrý, CSc.
doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc.
doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D.
http://www.faf.cuni.cz/SAL2013/
6
Program 42. konference Syntéza a analýza léčiv
pondělí 2. 9. 2013
příjezd účastníků v odpoledních hodinách, ubytování, vyvěšení plakátů
17:00
zahájení konference prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.
17:10
plenární přednáška
doc. RNDr. Vladimír Velebný, CSc., Contipro Group, Dolní Dobrouč, ČR
Mohou se stát fragmenty hyaluronanu novými aktivními látkami?
18:00
welcome drink
19:00
večeře (jednotné menu)
úterý 3. 9. 2013
7:30 až 9:00
snídaně
9:00 až 10:35
blok přednášek
předsedající: prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.
9:00 až 9:50
plenární přednáška
prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha, ČR
Nanoterapeutika na bázi HPMA s cytotoxickým a imunomodulačním účinkem
9:50 až 10:05
doc. PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
Pokroky v syntéze fotodynamicky aktivních derivátů ftalocyaninů
10:05 až 10:20 doc. Ing. Katarína Hroboňová, Ph.D., Odd. anal. chémie, FCHPT STU, Bratislava, SR
Využitie polymérov s odtlačkom molekuly pri analýze zložitých vzoriek
10:20 až 10:30 PharmDr. Zbyněk Svoboda, PhD., PRO.MED.CS Praha a.s., ČR
Prezentace společnosti
10:30 až 11:00 coffee break
11:00 až 12:30 blok přednášek,
předsedající: prof. RNDr. Jozef Csöllei, CSc, doc. Ing. Katarína Hroboňová, Ph.D.
11:00 až 11:50 plenární přednáška
ing. Jiří Brus, Dr., Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Praha, ČR
NMR spektroskopie pevného stavu ve farmaceutickém výzkumu: strukturní
proměnlivost léčiv
7
11:50 až 12:05 Mgr. Petr Beneš, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno, ČR
Protinádorové účinky wedelolaktonu
12:05 až 12:20 Mgr. Petra Pullmannová, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
Modely kožnej bariéry pri poruchách metabolizmu ceramidov
12:20 až 14:00 oběd
14:00 až 15:30 blok přednášek
předsedající: doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc., RNDr. Mája Polakovičová, Ph.D.
14:00 až 14:50 plenární přednáška
doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
Význam studia ADME
14:50 až 15:05 doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc., Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
3-hydroxynabumeton - klíčový meziprodukt v biotransformaci nabumetonu.
15:05 až 15:20 RNDr. Mája Polakovičová, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK, Bratislava, SR
Využitie metód počítačového dizajnu liečiv pri optimalizácii štruktúr ligandov betaadrenergných receptorov
15:20 až 15:35 Ing. Vladimír Kubíček, CSc., Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
Vliv lipofility na HPLC separaci benzimidazolových anthelmintik a jejich metabolitů
15:35 až 16:00 coffee break
16:00 až 18:00 POSTEROVÁ SEKCE
19:00 až 24:00 společenský večer, raut, cimbálovka
středa 4. 9. 2013
7:30 až 9:00
snídaně
9:00 až 10:30
blok přednášek
přesedající: doc. RNDr. Věra Klimešová, doc. PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D.
9:00 až 9:50
plenární přednáška
doc. RNDr. Katarína Mikušová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, UK, Bratislava, SR
Benzotiazinony - nová nádej pre liecbu tuberkulózy
9:50 až 10:05
PharmDr. Jan Zitko, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
Deriváty pyrazinamidu s antimykobakteriální aktivitou
8
10:05 až 10:20 PharmDr Jaroslav Roh, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
Nová skupina vysoce účinných antituberkulotik: Substituované 5-benzylsulfanyl-1Htetrazoly a jejich bioisostery
10:20 až 11:00 coffee break
11:00 až 12:30 blok přednášek
předsedající: doc. Ing. Martin Pisárčik, CSc., doc. PharmDr. Pavel Mučaji, Ph.D.
11:00 až 11:50 plenární přednáška
doc. PharmDr. Pavel Mučaji, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK, Bratislava, SR
Význam rastlín vo vývoji nových liečiv
11:50 až 12:05 PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
Deriváty pyrazinamidu jako potenciální inhibitory mykobakteriální enoyl-reduktasy
12:05 až 12:20 doc. Ing. Martin Pisárčik, CSc., Farmaceutická fakulta UK, Bratislava, SR
Nízkomolekulové nosiče dna
12:20 až 14:00 oběd
volné odpoledne
19:00
večeře
čtvrtek 5. 9. 2013
7:30 až 9:00
snídaně
9:00 až 10:30
blok přednášek
předsedající: doc. RNDr. Jiří Pazourek, Ph.D., RNDr. Milan Mokrý, CSc.
9:00 až 9:50
plenární přednáška
PharmDr. Miroslav Miletín, Ph.D. Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
Chemická syntéza a značení nukleových kyselin
9:50 až 10:05
PharmDr. Veronika Nováková, Ph.D. Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
Senzorické vlastnosti azaftalocyaninů
10:05 až 10:20 PharmDr. Vladimír Garaj, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK, Bratislava, SR
Generovanie virtuálne knižnice benzénsulfónamidových derivátov obsahujúcich striazín a virtuálny skríning na karboanhydráze IX
10:20 až 10:35 doc. RNDr. Jiří Pazourek, Ph.D., Farmaceutická fakulta VFU Brno, ČR
Sledování kinetiky mutarotace monosacharidů a jejich derivátů pomocí HPLC
9
10:35 až 11:00 coffee break
11:00 až 12:00 blok přednášek
předsedající: PharmDr. Miroslav Miletín, Ph.D.
11:00 až 11:50 plenární přednáška
PharmDr. Marcel Špulák, Ph.D., Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, ČR
Nové biologicky aktivní látky odvozené od chinazolinového skeletu
12:00
Ukončení konference – závěrečné slovo prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.
svěšení plakátů, oběd
10
Přehled příspěvků
L – plenární přednáška
S – krátké sdělení
P – poster
L-1
L-2
L-3
L-4
L-5
L-6
L-7
L-8
S-1
S-2
S-3
S-4
S-5
S-6
S-7
S-8
S-9
Velebný Vladímír
Mohou se stát fragmenty hyaluronanu novými aktivními látkami?
Říhová Blanka
Nanoterapeutika na bázi HPMA s cytotoxickým a imuno-modulačním účinkem
Brus Jiří
NMR spektroskopie pevného stavu ve farmaceutickém výzkumu: strukturní proměnlivost
léčiv
Pávek Petr
ADME jako nástroj v racionálním vývoji léčiv
Mikušová Katarína
Benzotiazinony – nová nádej pre liečbu tuberkulózy
Mučaji Pavel
Význam rastlín vo vývoji nových liečiv
Miletín Miroslav
Chemická syntéza, modifikace a značení nukleových kyselin
Špulák Marcel
Novel biologically active quinazolines
Zimčík Petr
Pokroky v syntéze fotodynamicky aktivních derivátů ftalocyaninů
Hroboňová Katarína
Use of molecularly imprinted polymers in analysis of complex samples
Beneš Petr
Protinádorové účinky wedelolaktonu
Pullmannová Petra
Modely kožnej bariéry při poruchách metabolizmu ceramidov
Nobilis Milan
3-Hydroxy nabumeton - klíčový meziprodukt v biotransformaci Nabumetonu
Polakovičová Mája
Využitie metód počítačového dizajnu liečiv při optimalizácii štruktúr ligandov betaadrenergných receptorov
Kubíček Vladimír
Vliv lipofility na HPLC separaci benzimidazolových anthelmintik a jejich metabolitů
Zitko Jan
Deriváty pyrazinamidu s antimykobakteriální aktivitou
Roh Jaroslav
Nová skupina vysoce účinných antituberkulotik: Substituované 5-benzylsulfanyl-1H-tetrazoly
a jejich bioisostery
11
S-10
S-11
S-12
S-13
S-14
P-1
P-2
P-3
P-4
P-5
P-6
P-7
P-8
P-9
P-10
P-11
P-12
P-13
P-14
Holas Ondřej
Deriváty pyrazinamidu jako potenciální inhibitory mykobakteriální enoyl-reduktasy
Pisárčik Martin
Nízkomolekulové nosiče DNA
Nováková Veronika
Senzorické vlastnosti azaftalocyaninů
Garaj Vladimír
Generovanie virtuálne knižnice benzénsulfónamidových derivátov obsahujúcich s-triazín
a virtuálny skríning na karboanhydráze IX
Pazourek Jiří
Sledování kinetiky mutarotace monosacharidů a jejich derivátů pomocí HPLC
Bartoš Peter
Využitie tandemovej hmotnostnej spektrometrie v predformulačných štúdiách lieku
s obsahom rekombinantného α-trombínu
Bezáková Lýdia
Vplyv rastlinných sekundárnych metabolitov a ich komplexov na aktivitu lipoxygenázy
v živočíšnych tkanivách
Bureš Jan
LC-MS analysis of a putative active form of dexrazoxane - ADR-925 in biological samples
Cidlina Antonín
Syntéza neperiferně substituovaných ftalocyaninů alkylsulfanylovými jednotkami
Čižmárik Jozef
Optimalizácia zloženia gélov s chlórhexidínom a benzetónium chloridom
Čižmáriková Ružena
Syntéza a HPLC-enantioseparácia zlúčenín s predpokladaným beta-1-sympatolytickým
účinkom
Čonka Patrik
New potential antitubercular agents with tetrazole ring modification
Daňková Ivana
Fytochemická analýza vybraných poloparazitických rostlin čeledi Orobanchaceae
Goněc Tomáš
Syntéza hydroxynaftalenkarboxamidů
Holková Ivana
Purifikácia a imunochemické stanovenie lipoxygenázy maku siateho (Papaver somniferum L.)
Horáková Renáta
Extrakcia synefrínu na tuhej fáze z moča pre GC-MS
Hroch Lukáš
Modulátory ABAD jako potenciální léčiva Alzheimerovy nemoci
Hrušková Kateřina
Synthesis and in vitro evaluation of novel aroylhydrazone iron chelators
Janďourek Ondřej
Mikrovlnami asistovaná syntéza derivátů odvozených od pyrazinkarboxylové kyseliny a jejich
biologické hodnocení
12
P-15
P-16
P-17
P-18
P-19
P-20
P-21
P-22
P-23
P-24
P-25
P-26
P-27
P-28
P-29
P-30
P-31
P-32
P-33
Karabanovich Galina
Synthesis of heterocyclic compounds with high antimycobacterial activity
Kastner Petr
Teplotní studie UHPLC separace vybraných léčiv
Kollárová Renáta
Efekt elicitácie na lipoxygenázovú aktivitu a produkciu sanguinarínu v in vitro kulturách
Slncovky kalifornskej
Kopečná Monika
Synthesis and evaluation of transdermal permeation enhancers based on terpenes
Kováčiková Veronika
Identification of cDNA encoding secterory phospholipase A2 from opium poppy (Papaver
somniferum L.)
Kroutil Aleš
Syntéza potenciálních antidysrytmik
Kubincová Janka
Identifikácia katinónov a ďalších psychoaktívnych zložiek legálnych stimulantov
chromatografickými a hmotnostno-spektrometrickými metódami
Kubínová Renata
Biologicky aktivní polyfenoly z Plectranthus forsteri ´Marginatus´
Kuča Kamil
Inhibitory cholinesteraz jakozto profylaxe otrav NPL
Kuneš Martin
Stanovení reaktivátorů acetylcholinesterázy v biologickém materiálu: farmakokinetika oximů
HI-6 a K027 u prasat
Landová Hana
Optimalizace přípravy krycí vrstvy pro bukální mukoadhezivní filmy
Macková Anna
Inhibícia xantínoxidázy záparom z listov Ligustrum vulgare L.
Maráková Katarína
Analysis of pheniramine,phenylephrine and paracetamol in urine by on-line combination CEMS/MS
Marek Jan
Hydrolýza organofosforového pesticidu Metathionu v prostředí micel kationických tenzidů
Maruniak Matej
Analýza IČ (KBr) spektier derivátov kyseliny fenylkarbámovej
Marvanová Pavlína
Syntéza analogů arylkarbonyloxyamino-propanolů a jejich kvarterních amoniových derivátů
Matuška Marek
Meďnaté a zinočnaté komplexy Schiffových zásad ako potencionálne inhibítory ureázy
Mokrý Milan
Využití SPME v analýze léčiv
Mokrý Petr
Stanovení acidobazické disociační konstanty pKa derivátů arylkarbonyloxyaminopropanolů
pomocí 1H-NMR spektroskopie
13
P-34
P-35
P-36
P-37
P-38
P-39
P-40
P-41
P-42
P-43
P-44
P-45
P-46
P-47
Muselík Jan
Pelety s řízeným uvolňováním cukru k prevenci hypoglykémií u diabetiků
Nejedlý Tomáš
Vývoj a validace UHPLC metody pro stanovení risperidonu a jeho nečistot v substanci a
tabletách
Němeček Jan
Syntéza potenciálních antituberkulotik na základě dusíkatých heterocyklů
Némethy Andrej
Stereoselektívna syntéza a HPLC-enantioseparácia zlúčenín typu beta-blokátorov
Nováková Michaela
Využití preparativní chromatografie a HPLC k izolaci a ověření čistoty látek ze složité matrice
Opálka Lukáš
Synthesis of human skin ceramides A and EO classes
Pavlica Jiří
Stereoselektivní syntéza derivátů propanolaminu
Pechová Iveta
Enantioselektívna analýza metadonu a EDDP v sére 14etodou LC-MS/MS
Pekárová Mária
Preparation of DNA sequence of 12/15-lipoxygenase from rat blood
Piešťanský Juraj
Optimalizácia separačních podmienok pre CE-MS analýzu vareniklínu v lieku Champix®
Pilařová Pavla
Vývoj metody stanovení pyroxikamu v plazmě
Matúš Pupák
Príprava a vlastnosti nových amfifilných zlúčenín
Servusová Barbora
Syntéza a biologické hodnocení derivátů pyrazinamidu
Scholz Walter
Stanovenie hodnôt pka derivátov alkyl benzofuránu pomocou UV/VIS
spektrofotometrie
P-48
P-49
P-50
P-51
P-52
P-53
P-54
Sichrovská Ĺubica
Syntéza látok s potenciálnym beta3-agonistickým pôsobením, obsahujúcich
benzénsulfónamidový fragment v molekule
Stankovičová Mária
Štúdium fyzikálnochemických vlastností a stability potenciálních antiarytmík
Stopková Lenka
Štúdium rozpustnosti valsartanu I
Szotkowská Renata
Iontová gelace jako perspektivní metoda přípravy mikročástic
Šesták Vít
LC-MS/MS study on two novel iron chelating antitumor agents in vivo
Šimek Michal
Určení distribuce velikosti částic API ve formulované tabletě pomocí hot-stage mikroskopu
Špačková Věra
Antioxidační a antiflogistická aktivita vybraných druhů rodu Nigella
14
P-55
P-56
P-57
P-58
P-59
P-60
P-61
P-62
Šrámková Ivana
Sekvenční injekční analýza jako nástroj pro automatizaci disperzní mikroextrakce
Švec Jan
Nové poznatky v oblasti ftalocyaninů a azaftalocyaninů
Timko Lukáš
Syntéza a biologické účinky nových derivátov hexadecylfosfocholínu
Tóth Jaroslav
Fytofarmakologicky a nutraceuticky významné obsahové látky rastlín čeľade Cactaceae
Veizerová Lucia
Hodnotenie farmaceuticky aktívnych látok vo viniči pomocou vysokoúčinnej kvapalinovej
chromatografie
Zemek Filip
Analýza reaktivátorů acetycholinesterázy v plasmě a mozkové tkáni
Pantůčková Pavla
Simple and rapid capillary electrophoresis analysis of formate in blood of methanol intoxicated
persons
Bartošíková Lenka
Srovnání ůčinku trihydroxydihydrochalkonu a flavonoidů v experimentu
15
Plenární přednášky
16
L-1
MOHOU SE STÁT FRAGMENTY HYALURONANU NOVÝMI
AKTIVNÍMI LÁTKAMI?
VELEBNÝ VLADIMÍR, NEŠPOROVÁ KRISTINA
Contipro Group s.r.o., 401 Dolní Dobrouč, 561 02 Dolní Dobrouč; [email protected]
Hyaluronan je biopolymer, lineární polysacharid, s poměrně uniformní strukturou, tvořenou
opakujícími se disacharidickými podjednotkami. Ty se skládají z kyseliny glukuronové a Nacetyl-glukosaminu. Řetězením těchto podjednotek může se v organismu objevit dlouhý
polysacharid s molekulovou hmotností řádově v milionech g/mol až po oligosacharidy
s molekulovou hmotností v tisících g/mol. Z literatury je známo, že hyaluronany s vysokou
molekulovou hmotností mohou hrát v organismu zcela jinou biologickou roli než jeho
oligosacharidy.
Vysokomolekulární hyaluronan díky schopnosti tvořit velké množství vodíkových vazeb a díky
vysoké hustotě záporných nábojů na své molekule má velkou afinitě k vodě a je schopen
udržovat ve svém okolí její zvýšenou koncentraci. Tím vytváří vhodné podmínky pro
diferenciaci, proliferaci a migraci buněk, neboť umožňuje difusi různých nízkomolekulárních
látky, jako jsou například regulační peptidy a proteiny. Vysokomolekulární hyaluronan tím, že
váže velké množství vody a tím, jak je v roztoku organizován, je téměř ideální lubrikační látkou.
Proto také v organismu plní funkci mazadla pro všechny klouby. Navíc hyaluronan díky své
schopností interagovat s celou řadou buněčných receptorů lokalizovaných na povrchu buněk a
určitými aminokyselinovými sekvencemi obsaženými v bílkovinách extracelulární matrix,
funguje jednak jako její organizátor a také jako jakási kotva vázající buňky k této matrix (1).
Zcela jiná je situace v případě fragmentů hyaluronanu. Bylo ukázáno, že fragmenty
hyaluronanu s poměrně velkou molekulovou hmotností, okolo 300 kg/mol, brání produkci
mediátoru zánětu osteoartritickými subchondrálními osteoblasty i chondrocyty. Biologické
efekty fragmentů hyaluronanu se obecně zesilují a hlavně mění s jejich snižující se
molekulovou hmotností. Ukazuje se, že biologicky nejaktivnější jsou fragmenty s molekulovou
hmotností do 10 kg/mol, typické oligosacharidy s počtem disacharidických podjednotek do 25.
Navíc jejich biologická aktivita je rozmanitá. Oligosacharidy např. stimulují expresi některých
cytokinů a chemokinů (např. IL-1β, IL-8, IL-12, TNF-α) a indukují immunofenotypické
dozrávání lidských dendritických buněk derivovaných z monocytů. Efekt je velmi specifický
pro oligosacharidy hyaluronanu. Fragmenty hyaluronanu s vyšší molekulovou hmotností (80
až 200 a 600 až 1000 kg/mol) ani jiné glykosaminoglykany tento efekt nemají. Zajímavé je, že
interakce oligosacharidů s dendritickými buňkami je zprostředkována receptorem TLR4 (2) a
interakce s hyaluronanem s vyšší molekulovou hmotností receptorem CD44. Oligosacharidy
stimulují i další buňky imunitního systému (alveolární makrofágy) k expresi mRNA pro řadu
prozánětlivých chemokinů a cytokinů (3). Zcela opačný efekt má vysokomolekulární
hyaluronan.
17
Oligosacharidy hyaluronanu s molekulovou hmotností 3,5 kg/mol v některých nádorových
buňkách zvyšují syntézu mRNA pro plasminogen activator (uPA) a jeho receptor (4).
uPA proteasa degraduje ECM a může tak hrát jednu z klíčových rolí v metastatické
proteolytické kaskádě, která umožňuje invazi nádorů tím, že dělá prostor pro migraci buněk.
Oligosacharidy hyaluronanu rovněž zvyšují odštěpování CD44 receptoru z rakovinných buněk
a tím zvyšují jejich motilitu, to znamená i jejich metastatický potenciál (5). Nejefektivnější se
zdál být oligosacharid s molekulovou hmotností 6,9 kg/mol. Oligosacharidy nemusí hrát pouze
negativní roli v regulaci invasivnosti nádoru. V případě melanomu B16F10 vysoká koncentrace
oligosacharidů inhibuje růst buněk nejenom v kultuře, nýbrž také in vivo. Krátké fragmenty
hyaluronanu, oligosacharidy, mají řadu dalších efektů. Oligosacharid složený ze 3
disacharidických podjednotek, hexamonosacharid, indukuje angiogenesu prostřednictvím upregulace genů časné fáze (c-fos, c-jun, jun-B, Krox-20, Krox-24). Up-regulace je inhibována
hyaluronanem s vyšší molekulovou hmotností, pokud je přidáván současně (6, 7).
A ve výčtu různých biologických efektů fragmentů hyaluronanu by se dalo pokračovat, protože
se zdá, že právě fragmenty této jednoduché molekuly vyskytující se prakticky ve všech tkáních
savčích organismu, by se v nedaleké budoucnosti mohly stát zajímavým výchozím materiálem
pro tvorbu nových farmaceuticky aktivních sloučenin. Cílem přednášky proto bude ukázat, jak
se jednotlivé typy fragmentů hyaluronanu připravují, čistí a charakterizují a jaké efekty jsou
v literatuře popsány.
1.
Toole BP. Hyaluronan: from extracellular glue to pericellular cue. Nat Rev Cancer. 2004
Jul;4(7):528-39. PubMed PMID: 15229478. Epub 2004/07/02. eng.
2.
Termeer C, Benedix F, Sleeman J, Fieber C, Voith U, Ahrens T, et al. Oligosaccharides of
Hyaluronan activate dendritic cells via toll-like receptor 4. J Exp Med. 2002 Jan
7;195(1):99-111. PubMed PMID: 11781369. Pubmed Central PMCID: 2196009.
3.
Liang J, Jiang D, Jung Y, Xie T, Ingram J, Church T, et al. Role of hyaluronan and
hyaluronan-binding proteins in human asthma. J Allergy Clin Immunol. 2011
Aug;128(2):403-11 e3. PubMed PMID: 21570715. Pubmed Central PMCID: 3149736.
4.
Kobayashi H, Suzuki M, Kanayama N, Nishida T, Takigawa M, Terao T. CD44 stimulation
by fragmented hyaluronic acid induces upregulation of urokinase-type plasminogen
activator and its receptor and subsequently facilitates invasion of human chondrosarcoma
cells. Int J Cancer. 2002 Dec 1;102(4):379-89. PubMed PMID: 12402308.
5.
Duterme C, Mertens-Strijthagen J, Tammi M, Flamion B. Two novel functions of
hyaluronidase-2 (Hyal2) are formation of the glycocalyx and control of CD44-ERM
interactions. J Biol Chem. 2009 Nov 27;284(48):33495-508. PubMed PMID: 19783662.
Pubmed Central PMCID: 2785194.
6.
Toole BP, Ghatak S, Misra S. Hyaluronan oligosaccharides as a potential anticancer
therapeutic. Curr Pharm Biotechnol. 2008 Aug;9(4):249-52. PubMed PMID: 18691085.
Epub 2008/08/12. eng.
18
7.
Deed R, Rooney P, Kumar P, Norton JD, Smith J, Freemont AJ, et al. Early-response gene
signalling is induced by angiogenic oligosaccharides of hyaluronan in endothelial cells.
Inhibition by non-angiogenic, high-molecular-weight hyaluronan. Int J Cancer. 1997 Apr
10;71(2):251-6. PubMed PMID: 9139851. Epub 1997/04/10. eng.
19
L-2
NANOTERAPEUTIKA NA BÁZI HPMA S CYTOTOXICKÝM A
IMUNOMODULAČNÍM ÚČINKEM
ŔÍHOVÁ, B. 1, ŠÍROVÁ, M. 1, ETRYCH,T. 1, KOVÁŘ, M. 1, ŠUBR,V. 2, BETKA, J. 1,
STROHALM, J. 2, CHYTIL, P. 2, TOMALA, J. 1, ULBRICH,K. 2
1
Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v . i., Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4, rihova @biomed.cas.cz
2Ústav
makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., Heyrovského nám. 2, 162 06, Praha 6
Většina klinicky používaných chemoterapeutik/cytostatik je systémově toxická. Zabíjejí rychle
se dělící buňky a nerozeznávají, jedná-li se o buňku normální (zdravou) či maligně
transformovanou (nádorovou). Proto nejvíce ohroženy jsou tkáně/orgány s intenzivní
proliferací jako jsou trávicí a imunitní systém a především kostní dřeň z které je denně
obnovováno několik milionů krevních elementů. Kromě systémové toxicity mají
chemoterapeutika také velmi často toxicitu orgánově specifickou. Nejvíce postižena bývají
játra, srdce a ledviny. O léčivech pak říkáme, že jsou myelotoxická, hepatotoxická,
kardiotoxická, nefrotoxická a imunotoxická. Klasická chemoterapeutická léčba je proto i
značně imunosupresivní. To může být dosti závažné, protože poznatky moderní medicíny
potvrzují účast imunitního systému při eliminaci nádorových buněk. Agresivní léčba
onkologických pacientů, mnohdy nezbytná, může proto inhibovat nebo jen výrazně omezovat
vznik protinádorové imunitní reakce a snížit tak naději pacienta na trvalé nebo alespoň
dlouhodobé vyléčení. Teoretické řešení je na první pohled jednoduché. Je třeba připravit takové
léčivo, které by působilo pouze na nemocnou tkáň nebo orgán. Tedy podat léčivo směrované.
Myšlenka směrovaných léčiv je připisována německému lékaři, nositeli Nobelovy ceny Paulovi
Ehrlichovi a vyslovit ji měl na počátku dvacátého století, v roce 1906. Praktické řešení je ale
relativně složité, a ačkoliv se mu věnují desítky možná stovky laboratoří po celém světě,
skutečných terapeutických výstupů je stále relativně málo.
Základem směrovaných léčiv na bázi N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidu (HPMA) je
vodorozpustný vysokomolekulární polymerní nosič na který je kovalentní vazbou (podle
okolností amidovou nebo hydrazonovou) připojeno konvenční cytostatikum například
antracyklinové antibiotikum doxorubicin. Chemická vazba je volena tak, aby směrované léčivo
bylo během transportu farmakologicky neaktivní a aktivovalo se až kontrolovaným
intracelulárním uvolňováním až v místě žádaného účinku, a to budˇ proteolýzou v lysozomech
(většinou se jedná o účinky katepsinů D, H a L) nebo hydrolýzou při nízkém pH ~ 5.0
v buněčných organelách jako jsou endosomy a lysozomy. Výhody použití směrovaného
polymerního nosiče spočívají zejména ve:
 zvýšené rozpustnosti navazovaných léčiv, případně zajištění rozpustnosti ve vodě
nerozpustných léčiv,
 neaktivnosti chemoterapeutika během transportu krevním řečištěm,
 pasivní akumulaci makromolekulárního terapeutika v místě účinku (EPR efekt)
20
 možnosti aktivní dopravy léčiva k cílovým nádorovým buňkám pomocí vybraných
směrujících molekul specificky rozpoznávajících membránové receptory cílových buněk,
 možnosti chránit směrující molekuly, zejména protilátky, před inaktivací (na rozdíl od
imunotoxinů),
 nižší vedlejší toxicitě, tj. významně snížené nebo dokonce odstraněné myelotoxicitě,
hepatotoxicitě, kardiotoxicitě, nefrotoxicitě a imunotoxicitě tj. v potlačení nebo dokonce
eliminaci vedlejších účinků klasické chemoterapie,
 kontrolovaném uvolňování účinné složky až v cílové buňce,
 zvýšené účinnosti in vivo při srovnání směrovaných derivátů a originálních léčiv,
 vyšší maximální tolerované dávce (Maximum Tolerated Dose, MTD),
 dostatečné aktivitě i vůči mnohočetně rezistentním buňkám (multi-drug resistance;
MDR),
 prodloužené cirkulaci v krevním oběhu a v důsledku toho i dlouhodobé terapeutické
využitelnosti,
 snížené imunogenicitě navazovaných proteinů.
 a v tom, že směrovaná léčiva jsou nejenom imunoprotektivní, ale dokonce
imunomobilizující
V této přednášce se budeme věnovat pouze polymerním derivátům doxorubicinu, navázaným
hydrazonovou vazbou na polymerní nosič na bázi HPMA. Molekulová hmotnost se pohybuje
od 25 – 30 kDa (lineární formy) do 200 kDa (dendrimerní a micelární formy). Jde o deriváty
třetí generace. Zjistili jsme, že cytostatická léčba všemi dosud zkoumanými nanoterapeutiky na
bázi HPMA současně vyvolává systémovou stimulaci imunitního systému. To se v experimentu
projevuje tím, že z onkologického onemocnění vyléčené myši (většinou myší EL 4 T buněčný
lymfom, BCL1 B buněčná leukemie, 38C13 B buněčný lymfom) jsou bez léčení rezistentní na
další letální dávku nádorových buněk. Pokud by podobné principy byly potvrzeny i u lidských
pacientů, mohly by alespoň část z nich ochránit před metastázami a minimální zbytkovou
chorobou (minimal-residual disease, MRD) onemocnění, která bývá hlavní příčinou jejich
úmrtí.
Pozorovaný jev jsme nazvali „na terapii závislá aktivace protinádorové imunitní reakce“.
Vyznačuje se závislostí na dávce léčiva a na době, kdy bylo toto léčivo podáno. Obecně platí,
že čím agresivnější je léčba, tj. čím vyšší dávka byla podána a čím rychleji došlo k vyléčení,
tím je vytvořená protinádorová rezistence nižší. Také terapie, která začne velmi brzo po podání
nádorových buněk (3 – 5. den) je sice velmi účinná, ale rezistence na další dávku je nízká. Příliš
pozdní léčba, v případě výše uvedených nádorových modelů někdy kolem 16. – 18. dne je nejen
málo účinná, ale vyvolává také jen nízkou rezistenci. V experimentu je proto možné vysledovat
„vakcinační okno“, dobu kdy je léčba nejúčinnější a současně vyvolává nejvyšší rezistenci
k nádoru. Umírající a rozpadající se nádorová buňka představuje pro imunitní systém
nebezpečný antigen, na který je třeba reagovat. Je-li ale nádor moc rychle odstraněn buď
agresivní, nebo příliš brzo započatou terapií, imunitní systém nemá k dispozici ani dost antigenů
a ani dost času na to, aby rozvinul účinnou rezistenci. Pokud terapie začne pozdě, maligní
21
onemocnění je jednak již příliš rozvinuté a imunitní systém vyčerpán na to, aby zajistil
dostatečnou obranu.
Podíl imunitního systému na konečném výsledku protinádorové léčby lze prokázat porovnáním
reakce normálních, konvenčních myší a myší imunodeficientních tzv. nu/nu (při mutaci nude
myši trpí omezeným množstvím T lymfocytů, hlavních buněčných elementů účastnících se
specifické obranné reakce). Zatím co vhodným výběrem polymerních léčiv lze konvenční myši
zcela vyléčit, nu/nu myším lze signifikantně prodloužit život, ale vyléčit je nelze. Tzv.
Winnovým neutralizačním testem lze prokázat, že nejdůležitější buněčnou složkou vyvolané
systémové rezistence jsou CD8+ T buněčné lymfocyty.
Jedním z vážných problémů maligních onemocnění je fakt, že nádorové buňky migrují z místa
primárního nádoru a usazují se i ve vzdálených místech postiženého organizmu, kde vytváří
metastázy. Testovali jsme proto rychlost uvolňování nádorových buněk do spádových i
vzdálených lymfatických uzlin. Zjistili jsme, že v případě EL4 T buněčného lymfomu dochází
k masivnímu uvolňování lymfomových buněk až po čtrnácti dnech od inokulace a že
terapeutická dávka směrovaného léčiva (doxorubicin-HPMA) tomuto uvolňování, na rozdíl od
konvenčního cytostatika, významně brání. Tím podstatně omezuje rozsev onemocnění.
Porovnávali jsme citlivost tzv. akutního a chronického myšího nádorového modelu EL 4. Jako
akutní model jsme využili běžně používaný laboratorní přístup kdy léčba začíná většinou 8. –
10. dní po podání nádorových buněk, tj. v době kdy nádor začíná růst agresivně. Ta byla
porovnána s terapií u myší, které trpěly chronickým onemocněním vyvolaným opakovanou
nízkou dávkou lymfomových buněk, které teprve po šesté dávce vyvolaly prokazatelné
nádorové bujení. Chronicky nemocné myši (více připomínající lidské pacienty trpící
bezpříznakovým maligním onemocněním někdy celá léta) reagovaly na léčbu podstatně hůře,
protože 100% vyléčených myši trpících akutním onemocněním odpovídalo jen 40%
vyléčených myší s onemocněním chronickým.
Uvádí se, že zvýšené množství nádorů u starších lidí je, mimo jiné, způsobeno částečně
vyčerpaným imunitním systémem. Testovali jsme proto reakci starších myší (12 měsíců,
odpovídající přibližně věku mezi 45 – 50 lety) a myší mladých, běžně používaných v pokusech
(8. týdnů, přibližně 18 let). Nezjistili jsme žádné dramatické rozdíly. Kontrolní myši umíraly
v rozmezí 30 – 35 dní bez ohledu na stáří. Méně funkční lineární deriváty (Mw = 25 – 30 kDa)
měly lepší efekt u mladých myší, účinnější deriváty (Mw ~ 200 kDa) byly srovnatelné u obou
věkových skupin.
Před několika lety jsme měli možnost jeden z našich dřívějších preparátů (první generace)
experimentálně otestovat u lidských pacientů (Fakultní nemocnice Motol, Praha) a skutečně
jsme zjistili pozitivní vliv na imunitní systém vážně nemocných pacientů.
22
Literatura
Říhová, B., Strohalm, J., Kubáčková, K., Jelínková, M., Hovorka, O., Kovář, M., Plocová, D.,
Šírová, M., Šťastný, M., Rozprimová, L., Ulbrich, K.: Acquired and specific
immunological mechanisms co-responsible for efficacy of polymer-bound drugs.
J. Control. Rel. 78, 97-114 (2002)
Říhová, B.: Immunomodulating activities of soluble synthetic polymer-bound drugs.
Adv. Drug Del. Rev. 54, 653-674 (2002)
Říhová, B., Strohalm, J., Prausová, J., Kubáčková, K., Jelínková, M., Rozprimová, L., Šírová,
M., Plocová, D., Etrych, T., Šubr, V., Mrkvan, T., Kovář, M., Ulbrich, K.: Cytostatic and
immunomobilizing activities of polymer-bound drugs: experimental and first clinical data.
J. Control. Rel. 91, 1-16 (2003)
Kovář, M., Tomala, J., Chmelová, H., Kovář, L., Mrkvan, T., Josková, R., Zákostelská,
Z., Etrych, T., Strohalm, J., Ulbrich, K., Šírová, M., Říhová, B.: Overcoming
immunoescape mechanisms of BCL1 leukemia and induction of CD8+ T cellmediated BCL1-specific resistance in mice cured by targeted polymer-bound
doxorubicin.
Cancer Res 68, 9875-9883 (2008)
Rihova, B., Kovar, L., Kovar, M, Hovorka, O.: Cytotoxicity and immunostimulation:
double attack on cancer cells with polymeric therapeutics
Trends in Biotechnology 27, 11-17 (2009)
Rihova, B. : Clinical experience with anthracycline antibiotics-HPMA copolymer-human
immunoglobulin conjugates.
Adv Drug Del Rev 61, 1149 – 1158, 2009
Říhová, B., Kovář, M.: Immunogenicity and immunomodulatory properties of HPMAbased polymers
Adv. Drug Del. Rev. 62, 184 – 191, 2010
23
L-3
NMR SPEKTROSKOPIE PEVNÉHO STAVU VE
FARMACEUTICKÉM VÝZKUMU: STRUKTURNÍ
PROMĚNLIVOST LÉČIV
BRUS JIŘÍ
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i., Heyrovského nám. 2, 162 06 Praha 6, Česká
Republika; ([email protected], www.imc.cas.cz)
NMR spektroskopie pevného stavu je experimentální metoda, která poskytuje cenné
informace o struktuře a dynamice tuhých látek nejrůznějšího charakteru od velmi rigidní
anorganických krystalů či skel, přes organické krystaly amorfní polymery, polymerní
kompozity až po velmi měkké flexibilní hydrogely. Není proto překvapivé, že své místo nachází
i při charakterizací farmaceuticky aktivních systémů.
Typickým příkladem možnosti aplikace ss-NMR spektroskopie představuje strukturní
charakterizace tuhých disperzí léčiv v polymerních matricích. Strukturní rozmanitost těchto
disperzí bude ilustrována na systémech kyseliny acetylsalicylové dispergované v matricích
PEG, PVP, pHPMA a PEOx různých molekulových hmotností. Budou demonstrovány nejen
možnosti jednotlivých experimentálních technik ss-NMR, jako jsou relaxační či korelační ssNMR experimenty, ale bude provedeno i srovnání s výsledky, které poskytla diferenciální
skenovací kalorimetrie (DSC) či rentgenové difrakce (WAXS). Zároveň se pokusíme ukázat
vliv polymerní matrice a struktury výsledného produktu na rychlost uvolňování léčiva
z polymerní matrice.
Strukturní neuspořádanost
práškových mikronizovaných
či
amorfizovaných
farmaceutických produktů pak bude demonstrována na příkladu trospia chloridu, kdy se
pokusíme ukázat možnosti využití kombinace ss-NMR, FTIR, XRPD a DSC a statistického
zpracování dat pomocí faktorové analýzy.
Jinou úlohou ss-NMR spektroskopie je asistence při upřesňování úplné krystalové struktury.
To je výhodné zvláště pokud se jedná o vícesložkové systémy například sole či kokrystaly.
24
L-4
ADME JAKO NÁSTROJ V RACIONÁLNÍM VÝVOJI LÉČIV
PETR PÁVEK
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakologie a toxikologie,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Cena vývoje léčiva v současné době představuje částku v řádu stomilionů dolarů a trvá 12 a 15
let. Nejdražší jsou především klinické studie ve fázi 2 a 3. Je proto zřejmé, že selhání léčivy
v pozdějších fázích vývoje je velmi drahé a farmaceutické firmy hledají přístupy, jak těmto
selhání zabránit již v preklinickém vývoji. V devadesátých letech selhalo v důsledku
neuspokojivých farmakokinetických parametrů 40% léčiv, což vedlo k intenzivnímu vývoji
metod, které jsou schopny předpovídat nepříznivé farmakokinetické vlastnosti vyvíjených látek
nebo predikovat jejich lékové interakce. Vznik oboru ADME, pocházející z prvních písmen čtyř
fází farmakokinetiky- absorpce, distribuce, metabolismus, a exkrece, snížil na přelomu milénia
počet vyřazení látek z klinického vývoje z důvodu nepříznivých farmakokinetických vlastností
na 10%. Tyto metody ADME jsou dnes široce používány ve většině farmaceutických firem
nebo akademických pracovišť. Přístupy ADME ve vývoji léčiv umožňují především eliminovat
neperspektivní kandidáty v raných fázích vývoje léčiva, zvýšit šanci dostat léčivo do klinického
testování a snížit celkové náklady uvedení léčiva na trh. Navíc zavádění nových technologií a
tzv. high throughput screeningu na robotizovaných zařízeních umožňuje analyzovat celé
knihovny látek. V současnosti již nejsou výjimkou screeningové zařízení pro analýzu střevní
absorpce, metabolismu látek, lékových interakcí a toxicity kandidátních molekul. Genomické
a proteomické přístupy se prosazují i ve vývoji léčiv. Navíc, k dispozici jsou obsáhle databáze
látek a léčiv nebo programy pro in silico predikci ADME vlastností kandidátních molekul na
bázi jejich chemické struktury.
V této přednášce bych chtěl především posluchačům nechat pohlédnout na vývoj léčiv
z farmakologické stránky věci, zdůraznit nutnost optimálních farmakokinetických vlastností
kandidátní látky a zmínit nejdůležitější metody ADME, které jsou v současnosti používány ve
farmaceutických firmách. Především bych chtěl upozornit na některé stereotypy, které provází
syntézu a vývoj nových léčiv a upozornit na úskalí, se kterými se může vývoj potencionálních
léčiv setkat na úrovni absorpce, metabolismu, distribuce i exkrece. Dále upozorním na rizika
lékových interakcí, které jsou stále častější příčinou selhání léčiv ve vývoji nebo stažení léčiv
z trhu po registraci i na směrnice a protokoly regulačních orgánů, jak tyto potencionální
interakce studovat v rámci preklinického vývoje léčiv.
V neposlední řadě bych chtěl nastínit trendy ve vývoji léčiv v oblasti malých molekul i biologik,
možné směry, kterými se bude farmakoterapie ubírat v následující dekádě i trendy v ADME
metodách při preklinickém vývoji.
25
L-5
BENZOTIAZINÓNY – NOVÁ NÁDEJ PRE LIEČBU
TUBERKULÓZY
MIKUŠOVÁ KATARÍNA
Katedra biochémie, Univerzita Komenského v Bratislave, Prírodovedecká fakulta, Mlynská dolina-CH1,842 15 Bratislava; [email protected]
Tuberkulóza (TBC) v našich končinách nie je príliš rozšírená, skôr je považovaná za
ochorenie minulosti. To potvrdzuje aj nedávno uverejnená správa Svetovej zdravotníckej
organizácie (World Health Organization, WHO), ktorá konštatuje, že Slovensko s počtom 6,4
chorých na 100 000 obyvateľov nastupuje do tzv. eliminačnej fázy [1]. Z globálneho hľadiska
však predstavuje TBC aj v súčasnosti závažný medicínsky problém. Podľa najnovšej štatistiky
WHO v roku 2012 pribudlo 8,7 milióna pacientov chorých na TBC, pričom každý deň tomuto
ochoreniu podľahlo vyše 3800 ľudí [2]. Závažnou komplikáciou je výskyt mnohonásobne
rezistentných foriem TBC, ktoré obmedzujú možnosti terapeutického zásahu. Hoci sa
predpokladá, že až jedna tretina svetovej populácie je infikovaná pôvodcom ochorenia –
baktériou Mycobacterium tuberculosis (M. tuberculosis), TBC prepukne len asi u 5%
nakazených ľudí, a to častokrát až v prípade zhoršenia zdravotného stavu v súvislosti s vekom
alebo znížením imunity. AIDS predstavuje významný rizikový faktor pre rozvoj TBC. Obe
ochorenia sa vzájomne podporujú a TBC je najčastejšou príčinou smrti pacientov infikovaných
vírusom HIV. Šírenie choroby však podporujú aj zlé sociálne pomery a chudoba, a preto je
TBC veľkou záťažou najmä v najzaostalejších krajinách sveta [2]. Aj z týchto dôvodov je vývoj
nových liečiv proti TBC jednou z priorít mykobakteriálneho výskumu.
Zaujímavosťou je, že na bacil spôsobujúci TBC nepôsobí väčšina bežných antibiotík.
Mnohé vlastnosti Mycobacterium tuberculosis sa z hľadiska jeho patogenicity a mimoriadnej
odolnosti pripisujú zvláštnej štruktúre bunkovej steny, ktorá sa líši od ostatných bakteriálnych
patogénov. Jej kostru vytvára kovalentne viazaný komplex peptidoglykánu,
heteropolysacharidu arabinogalaktánu a mastných kyselín s veľmi dlhým reťazcom,
nazývaných mykolové kyseliny. Mykolové kyseliny sa v hojnom počte viažu na koncové
arabinózy arabinogalaktánu a vo vzájomne paralelnom usporiadaní, kolmom na plazmatickú
membránu vytvárajú spolu s ďalšími (tzv. extrahovateľnými) lipidmi na povrchu baktérie
relatívne nepriepustnú hydrofóbnu vrstvu – tzv. vonkajšiu membránu, ktorá patogén chráni pred
účinkami bežných antibiotík. O kľúčovej úlohe bunkovej steny pre fyziológiu mykobaktérií
svedčí aj fakt, že je cieľom pôsobenia najúčinnejších antituberkulotík. Izoniazid zasahuje
výstavbu mykolových kyselín a etambutol inhibuje syntézu arabinánovej zložky bunkovej
steny. Uvedené liečivá sú špecifické práve pre TBC, pretože ciele ich pôsobenia sa v ostatných
patogénnych baktériách nenachádzajú [3].
Do skupiny antituberkulotík účinkujúcich na úrovni bunkovej steny patrí aj nedávno
objavený benzotiazinón BTZ038 (2-[2-metyl- 1,4-dioxa-8-azaspiro[4.5]dec-8-yl]-8-nitro-6(trifluórmetyl)-4H-1,3-benzotiazin-4-ón) [4] a niekoľko ďalších molekúl s tým istým
26
molekulovým cieľom pôsobenia - enzýmom DprE1 [5-7], ktorý je súčasťou metabolickej
dráhy, produkujúcej kľúčový sacharid mykobakteriálnej bunkovej steny – D-arabinofuranózu
(D-Araf).
NO2
F3C
S
the most active
O
N
CH3
BTZ-NO2
N
O
10526038
O
BTZ038
NHOH
D-Araf je v prírode veľmi zriedkavá a jej metabolický pôvod bol dlho záhadou.
Aktivovanou formou D-Araf
polymérov
v mykobaktériách je
CH3
F3Cpre syntézuS arabinánových
O
much
less
active
BTZ-NHOH sacharidových
dekaprenylfosforyl arabinóza (DPA) [8]. Na rozdiel
od ostatných aktivovaných
N
N sa syntetizujú
O z príslušných glykozyl nukleotidov,
donorov asociovaných s polyprenolmi, ktoré
synthesized,
O
DPA vzniká jedinečnou metabolickou dráhou. Jej prvým
krokom
not found
in vivo je naviazanie ribóza-5-fosfátu
10526046
till now za vzniku dekaprenylfosforyl ribózaz 5-fosforibóza-1-bisfosfátu (PRPP) na dekaprenylfosfát
NH2
5-fosfátu, ktorý je následne defosforylovaný na dekaprenylfosforyl ribózu (DPR). DPA vzniká
epimerizačnou reakciou na ribóze
viazanejS v DPR. Táto reakcia
CH3 prebieha prostredníctvom
F3C
O
the
lowest
active
oxidácie ribózy na uhlíku 2‘ a následnej redukcieN výsledného ketoderivátu (DPX) a v čase jej
BTZ-NH2
N prebiehajúcej
O
objavenia bola jediným príkladom epimerizácie
na lipidovom nosiči [9]. A práve
10526045 cieľ pre pôsobenie benzotiazinónov.
enzým DprE1, ktorý katalyzuje oxidáciuO DPR predstavuje
found in blood and urine
Podobne ako všetky doteraz známe antibiotiká, benzotiazinóny (BTZ) boli objavené
skríningom na celých bunkách. Hľadanie molekulového cieľa zahŕňalo dva nezávislé genetické
prístupy – (i) identifikáciu mykobakteriálneho génu, ktorého expresia z vhodného plazmidu
bude mať za následok zvýšenú rezistenciu M. smegmatis voči benzotiazinónom, pričom sa
využila kozmidová knižnica M. smegmatis; (ii) hľadanie bodových mutácií v genóme kmeňov
M. tuberculosis a M. bovis BCG rezistentných voči BTZ. Obidva prístupy viedli k odhaleniu
úlohy génu dprE1 pri vzniku rezistencie týchto kmeňov voči benzotiazinónom. Biochemické
experimenty následne potvrdili, že BTZ účinne inhibujú oxidačný krok pri premene DPR na
DPA, a teda aj DprE1 ako molekulový cieľ pôsobenia BTZ. Zistilo sa tiež, že pri účinku BTZ
hrá kľúčovú úlohu špecifický cysteín v aktívnom mieste DprE1 – rezistentné kmene majú
namiesto tejto aminokyseliny glycín alebo serín [4].
Štúdium mechanistických aspektov účinku BTZ poukázalo na zaujímavý fakt –
inhibítor sa kovalentne viaže práve na spomínaný cysteín aktívneho miesta enzýmu, avšak
jedine v prítomnosti substrátu. Vysvetlením je potreba redukcie nitroskupiny BTZ na príslušný
nitrózoderivát, aby došlo k jeho inhibičnému účinku. Zdroj elektrónov pre uvedenú redukciu je
kofaktor FADH2 viazaný v aktívnom mieste enzýmu, ktorý sa redukuje pri oxidácii substrátu –
DPR. Reaktívny nitrózo-BTZ sa následne kovalentne viaže na cysteín aktívneho miesta DprE1.
BTZ teda predstavujú príklad samovražedného inhibítora DprE1 [10]. Tieto výsledky potvrdili
aj následné kryštalografické štúdie, v ktorých bola jasne preukázaná prítomnosť kovalentnej
väzby medzi inhibítorom a cysteínom v aktívnom mieste enzýmu [11].
27
Dôležitou vlastnosťou BTZ je ich účinnosť v myšacom modele TBC, pričom
toxikologické štúdie nepreukázali žiadne nepriaznivé účinky, čím sa tieto látky stávajú
vhodnými kandidátmi pre vývoj nového liečiva proti TBC. V súčasnosti sa modifikované BTZ
nachádzajú v predklinickom štádiu vývoja a ostáva dúfať, že sa prespektívne stanú novou
možnosťou pre záchranu pacientov chorých na TBC.
Literatúra
1. http://www.unric.org/en/images/stories/2013/PDF/TBM_newsletter_March_2013.pdf
5.6.2013
2. http://www.who.int/tb/publications/global_report/en/index.html 5.6.2013
3. V. Jarlier, H. Nikaido. FEMS Microbiol Lett 123: 11-8, 1994.
4. V. Makarov, G. Manina, K. Mikušová, U. Möllmann, et al. Science 324:801-4, 2009.
5. T. Christophe, M. Jackson, H.K. Jeon, D. Fenistein, et al. PLoS Pathogens 5:e1000645,
2009.
6. S. Magnet, R.C. Hartkoorn, R. Székely, J. Pató, et al. Tuberculosis (Edinb) 90:354–360,
2010.
7. S.A. Stanley, S. Schmidt Grant, T. Kawate, N. Iwase, et al. ACS Chem Biol 7: 1377-84,
2012.
8. B. A. Wolucka, M. R. McNeil, E. de Hoffmann, T. Chojnacki, and P. J. Brennan. J Biol
Chem 269: 23328-35, 1994.
9. K. Mikušová, H. Huang, T. Yagi, M. Holsters, D. et al. J Bacteriol 187:8020-5, 2005.
10. C. Trefzer, H. Škovierová, S. Buroni, A. Bobovská, et al. J Am Chem Soc 134:912-5,
2012.
11. J. Neres, F. Pojer, E. Molteni, L. R. Chiarelli, et al. Sci Transl Med 4: 150ra121, 2012.
Časť tohto výskumu bola podporená grantmi FP7 EC n°260872 (MM4TB) a DO7RP-0015-11 (APVV).
28
L-6
VÝZNAM RASTLÍN VO VÝVOJI NOVÝCH LIEČIV
MUČAJI PAVEL
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
Prednáška sa zaoberá súčasnými trendmi a postavením rastlinných zdrojov ako potenciálnych
liečiv. WHO odhaduje, že 80% svetovej populácie ľudí primárne využíva prostriedky tradičnej
medicíny v zdravotnej starostlivosti. Výber rastlinného druhu sa uskutočňuje na základe:
a) empiricky získaných poznatkov a používania v ľudovom liečiteľstve (etnomedicína /
etnofarmakológia)
b) botanickej príbuznosti rastlín vybraných podľa bodu a) alebo dostupnosti analyzovaného
materiálu
c) existencie či neexistencie údajov o bioaktivite resp. o obsahových látkach.
Treba konštatovať, že viac ako 100 prírodných zlúčenín je v súčasnosti v klinickom skúšaní a
rovnaký počet je v predklinickom štádiu. Platí pritom aj konštatovanie, že proces vývoja nového
lieku je dlhý, finančne náročný a neistý. Multidisciplinárny prístup zahrňujúci výskum nových
prírodných zdrojov (vrátane morských živočíchov) v kombinácii s obmenami molekúl
prostredníctvom kombinatórnej chémie a prostredníctvom manipulácie procesov biosyntézy
(kombinatórna biosyntéza) a génového inžinierstva sa zatiaľ javí ako najlepšie riešenie pri
hľadaní nových liečiv prírodného pôvodu.
29
L-7
CHEMICKÁ SYNTÉZA, MODIFIKACE A ZNAČENÍ
NUKLEOVÝCH KYSELIN
MILETÍN MIROSLAV 1, KOPECKÝ KAMIL 1, NOVÁKOVÁ VERONIKA 1, ZIMČÍK
PETR 1
Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, [email protected]
1 Univerzita
Funkcionalizované syntetické oligonukleotidy představují objekt intenzívního zájmu v oblasti
přírodních věd, ale i nanotechnologií a příbuzných oborů. Jsou s nimi spojené pokroky
v oblasti genetické diagnostiky i terapeutických přístupů, jako jsou antisense a antigene
technologie. Vývoj stále spolehlivějších a efektivnějších metod modifikace syntetických i
nativních nukleových kyselin je proto důležitou interdisciplinární záležitostí na pomezí
molekulární biologie, chemie a fyzikální chemie.
Modifikace nukleových kyselin je možné provádět:
A. Na různých místech molekuly:
1) modifikace fosfátové vazby
2) modifikace na cukru
3) modifikace celé backbone (fosfát i cukr)
4) modifikace na basi
5) navázání modifikující molekuly na 3´ nebo 5´ konec
oligonukleotidu
B. V různých fázích přípravy:
1) přímo v průběhu syntézy
2) postsynteticky vázané ještě na pevné fázi
3) postsynteticky volně v roztoku po odštěpení z pevné fáze
Všechny tyto pozice a fáze mají své výhody ale i určitá omezení.
Přednáška se podrobněji zabývá možnými přístupy, chemickými metodami a typy reagencií,
používanými pro modifikaci syntetických oligonukleotidů a možnostmi využití
azaflocyaninových barviv v této oblasti.
30
L-8
NOVEL BIOLOGICALLY ACTIVE QUINAZOLINES
ŠPULÁK MARCEL 1, MIKUŠEK JIŘÍ 1, VOPRŠÁLOVÁ MARIE 2, POUROVÁ JANA 2,
PÁVEK PETR 2, NOVÁK ZDENĚK 1, KUNEŠ JIŘÍ 1, POUR MILAN 1
Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Inorganic and
Organic Chemistry, Heyrovského 1203, 500 02 Hradec Králové; [email protected]
1
Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Pharmacology
and Toxicology, Heyrovského 1203, 500 02 Hradec Králové
2
Among the possible approaches in the drug discovery process, the one derived from natural
products modification has made many unique and vital contributions to the field. This can be
applied to plant Justicia adhatoda L. (Acanthaceae) which has been used extensively in
Ayurvedic medicine for respiratory disorders treatment for over 2000 years.1 The plant contains
several alkaloids, the main and most known is (-) vasicinone (1) (Fig. 1).
We replaced the C-ring with a simple alkyl chain capable of mimicking a cycle leading to
a quinazoline scaffold with N3 (3), C4-S (4), C4-O (5) or C4-N (6) as the sites of its attachment.2
The synthesis was carried out using straightforward, high-yielding chemistry starting from
3,4-dihydroquinazoline-4-one (2).
To correctly assign the structure, 13C NMR shifts of the –Z–CHn– (Z = O, N, S) fragment are
necessary; resonances in the 45-55 ppm range are indicative of N3-alkylation. Interestingly, the
31
treatment of quinazoline 2 with p-TsCl afforded the N3-tosylated compound, whose reaction
with an amine yielded the corresponding N3-alkyl derivative 3.
The bronchodilatory effect of almost all derivatives was higher than that of theophylline. The
4-alkylsulfanyl analogues 4 displayed the most pronounced effect and were more potent than
their alkoxy (5) and alkylamino (6) counterparts, with ED50 in the micromolar range. The
screening of cytostatic activity and acute toxicity of selected compounds showed promising
results.
Secondly, since the structure of alkaloid (-)vasicinone (1) contains nitrogen in the proximity of
a chiral center, screening of some of the quinazolines (7) derived from this heterocycle as
potential organocatalyst is another attractive possibility.
Unfortunately, all efforts to employ these compounds as ligands for asymmetric synthesis have
not yet been successful. The attempts involved classical aldolisation and Henry reaction. It
should be noted that the highly hydrophilic character of the quinazolines 7 limits the choice of
suitable solvents to DMF and MeOH.
The last part of the talk deals with the activity of some quinazoline derivatives towards CAR
receptor. The human constitutive androstane receptor (CAR, NR1I3) is one of the key
regulators of xenobiotic and endobiotic metabolism. The unique properties of human CAR,
such as the high constitutive activity and the complexity of signaling, as well as the lack of
robust and predictive cell-based assays, have hindered the discovery of selective human CAR
ligands. Random screening revealed that 2-(3-methoxyphenyl)quinazolin-4-ol (8) displayed
interesting activity as a ligand for this receptor. Synthesis of two series was carried out,
employing the same alkylation conditions, leading to 4-alkoxy- (9) and 4-alkylsulfanyl-2-(3methoxyphenylquinazolines (10). Some compounds of the class are more potent ligand of
human CAR than prototype human CAR ligand CITCO in transient transfection CARresponsive gene reporter assays in HepG2 cells. The compounds also activated human CAR in
assembly assay and induce expression of CYP2B6 mRNA in human primary hepatocytes and
in HepG2 cells transfected with CAR expression construct.
1. Claeson, U. P. et al. J. Ethnopharmacol. 2000, 72(1-2), 1.
2. Špulák, M. et al. Tetrahedron, 2013, 69, 1705.
32
Krátká sdělení
33
S-1
POKROKY V SYNTÉZE FOTODYNAMICKY AKTIVNÍCH
DERIVÁTŮ FTALOCYANINŮ
ZIMČÍK PETR 1, MILOSLAV MACHÁČEK 2, TOMÁŠ ŠIMŮNEK 2, VERONIKA
NOVÁKOVÁ 3, ANTONÍN CIDLINA 1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Heyrovského 1203, 500 05
Hradec Králové; [email protected], web: http://portal.faf.cuni.cz/Groups/Azaphthalocyaninegroup/
1
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
2
Katedra biochemie
3
Katedra biofyziky a fyzikální chemie
Fotodynamická terapie je metodou léčby nádorových a v menší míře i nenádorových
onemocnění, která využívá kromě léčiva ještě aktivující složku – světlo. Energie světelného
záření je pohlcena chromoforním systémem léčiva, zde nazývaného fotosensitizér
(photosensitizer, PS), které je předá kyslíku. Z něho se poté vytváří silně reaktivní částice –
singletový kyslík. Ten následně ničí důležité biomolekuly v buňkách, což vede k porušení
jednotlivých buněčných struktur a v konečném důsledku ke smrti takto zasažené buňky. I
přesto, že v současné době je na trhu několik PS, je vývoj nových účinnějších a méně toxických
derivátů stále výzvou.
Ftalocyaniny (phthalocyanines, Pc) patří mezi jeden z velmi nadějných strukturních typů. Díky
absorpci při delších vlnových délkách (> 670 nm), vysokému extinkčnímu koeficientu (>
200 000 M-1 cm-1) a silné produkci singletového kyslíku (  0,5) jsou prakticky optimálními
látkami z hlediska fotofyzikálního a spektrálního. V přednášce budou rozebírány vlastnosti
kationických Pc obsahujících kvarternizované dusíky na periferních substituentech (viz obr.
výše), které byly připraveny v naší laboratoři i na spolupracujícím pracovišti prof. Saada
Makhseeda v Kuvajtu. Po syntéze těchto nových potenciálních PS a stanovení základních
fotofyzikálních parametrů bylo přistoupeno k hodnocení fotodynamické aktivity po ozáření (λ
> 570 nm, 12.4 mW/cm2, 11.2 J/cm2) in vitro na několika buněčných nádorových liniích (HeLa,
SK-MEL-28, HCT 116). Vlastní toxicita látek byla testována na myších fibroblastech 3T3.
Některé ze zkoumaných látek vykázaly výbornou fotodynamickou aktivitu s hodnotami EC50
34
v řádech desítek nM a současně nízkou toxicitu bez ozáření až do koncentrace v řádu stovek
M. Změny na buňkách po fotodynamickém působení jsou snadno pozorovatelné i v jejich
morfologii (viz. obr. níže). Některé z takto zkoumaných Pc jsou dobrými kandidáty pro hlubší
studium mechanismu fotodynamického působení na subcelulární úrovni.
světlo, kyslík,
Pc 1
HeLa buňky po inkubaci (12 hod) s kationickým Pc 1 před ozářením (vlevo) a po ozáření
(vpravo).
C e ll u la r v i a b il it y , % o f c o n t r o l
P h o to to x ic ity ( H e L a c e lls )
D a r k to x ic ity ( 3 T 3 c e lls )
T C50 = 395 M
E C 5 0 = 3 6 .7 n M
100
75
TC50 / EC50 = 10762
50
25
0
0.001
0.01
0.1
1
10
100
1000
c , M
Srovnání fotodynamického účinku a toxicity bez ozáření u kationického Pc 1.
Spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.0061
35
S-2
USE OF MOLECULARLY IMPRINTED POLYMERS IN
ANALYSIS OF COMPLEX SAMPLES
HROBOŇOVÁ KATARÍNA, SPEVAK ANDREA, SPIŠSKÁ ĽUBICA
Institute of analytical chemistry, Faculty of chemical and food technology, Slovak university of
technology in Bratislava, Radlinského 9, 812 37 Bratislava, Slovak Republic;
[email protected]
The clean-up step prior to the analysis is necessary to separate analytes from other
matrix constituents. The most widely used sample preparation technique (clean-up and preconcentration) has been Soxhlet extraction, solvent extraction and solid phase extraction (SPE)
of obtained extract. The typical solid phase extraction sorbents have more times lack selectivity
for target analyte and this is problematic for selective extraction of analytes from complex
matrices. Molecularly imprinted polymers (MIPs) are tailor-made materials with a predefined
selectivity for a given analyte or closely related compounds for which they were synthesized.
These materials were obtained by polymerizing functional and cross-linking monomers around
a template molecule, leading to a highly cross-linked three-dimensional network polymer. The
monomers are chosen according to their ability to interact with the functional groups of the
template molecule. After polymerization template molecule is extracted and binding sites with
shape, size, and functionalities complementary to the target analyte are established. The
resulting imprinted polymers are stable, robust, and resistant to a wide range of pH, solvents,
and temperature. MIPs are widely applied as bulk or thin layer films materials. Bulks MIP are
used as stationary phases in HPLC, electrochromatography and as sorbents for SPE. MIPs as
thin films are suited for sensing purpose. [1]
Coumarins are benzo-α-pyrone derivatives, and constitute an important group of natural
products. Many of their analogues are found to be biologically active and have been proven to
exhibit pharmacological activity. Modern chemical and pharmaceutical studies have revealed
that the important compounds of plant are coumarins which mainly include simple coumarins.
In presented work the influence of the composition of polymerization mixture on
binding capacities of polymers were studied. Umbelliferone was used as the template for
imprints formation. The polymers were prepared by using methacrylic acid as monomer,
ethylene glycol dimethacrylate as initiator, azo-N,N,9-diisobutyronitrile as cross linking agent,
and ethanol, acetonitrile or chloroform as porogen. The polymers were prepared by noncovalent approach by bulk polymerization. The evaluation of sorbents was made by a) the
determination of sorption capacity of polymers for umbelliferone prepared in polar and nonpolar porogens, b) the study of the influence of umbelifferone solvent on binding capacity of
polymers, s) the study of the selectivity of polymers, and c) the optimization of MIP-SPE
procedure.
The nature of porogen and sample solvent were studied to achieve the maximal sorption
capacity. The polymer prepared in chloroform as porogen was capable of specific bind 269.3
36
µg of umbelliferone (for 100 mg of polymer), which is the sufficient capacity for plant samples
analysis. [2]
The selectivity of polymer was evaluated on the basis of structurally related compounds
(umbelliferone, daphnetin, herniarin). These compounds are derivatives of coumarin and are
characteristic of a kind of analogue with different hydrophobicity and smaller or larger
molecular volume. The UV spectra of supernatant demonstrated that the polymer prepared for
template umbelliferone was selective for this molecule and two tested structurally related
compounds (daphnetin, and herniarin) over the underivatized molecule of coumarin. The results
showed that MIP could be used as group recognition sorbent.
The prepared molecularly imprinted polymer was applied to selective sorption of umbelliferone
from water plant extracts (archangel, camomile, levander) and propolis samples. The extracts
were analysed by HPLC method with spectrophotometric and fluorescence detection. The
extraction recovery on MIP obtained for umbelliferone spiked tested samples were more than
70 % for plant samples and more than 50 % for propolis samples with RSD less than 15 %. The
values of recovery, inter- and intra-day precisions demonstrate the suitability of prepared
polymer for MIP-SPE procedure.
The results indicated that off-line SPE extraction procedure was a suitable method for
cleaning up and selective enriching of coumarins from the complex matrices.
Acknowledgements. This study was financially supported by the Scientific grant agency of the
Ministry of Education of the Slovak Republic and of Slovak Academy of Sciences (grant no.
1/0164/11).
References
[1] Tamayo, F.G., Turiel, E., Martin-Esteban, A.: J. Chromatogr. A, 1152 (2007) 32-40.
[2] Hroboňová, K., Spevak, A., Spišská, Ľ., Lehotay, J., Čižmárik J.: Chem. Pap. 67/5 (2013)
477-483.
37
S-3
PROTINÁDOROVÉ ÚČINKY WEDELOLAKTONU
BENEŠ PETR, NEHYBOVÁ TEREZA, KNOPFOVÁ LUCIA, ŠMARDA JAN
Ústav experimenální biologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno;
[email protected]
Wedelolakton je přírodní polyfenolická látka izolovaná již v roce 1956 z extraktu
rostliny Wedelia calandulaceae. Následně byl identifikován i v extraktech dalších rostlin
z čeledi Asteraceae (Eclipta alba a Eclipta prostrata). V tradiční asijské a jihoamerické
medicíně jsou produkty těchto rostlin používány pro léčbu septického šoku, jaterních
onemocnění, virových infekcí a hadích uštknutí. Od roku 2007 však byla publikována řada
studií, která ukázala, že wedelolakton inhibuje růst a indukuje apoptózu nádorových buněk
odvozených od karcinomů prostaty, adenomu hypofýzy, myelomu a neuroblastomu.
Protinádorové účinky wedelolaktonu byly přisouzeny především jeho schopnosti inhibovat
aktivitu androgenového receptoru (AR) a kinázy IKK, klíčového regulátoru aktivace
transkripčního faktoru NFκB.
V naší studii jsme zjistili, že wedelolakton inhibuje růst a indukuje apoptózu linií
odvozených od karcinomu prsu v μM koncentracích nezávisle na jeho schonosti inhibovat
aktivitu AR a IKK. Zjistili jsme, že wedelolakton zastavuje buněčnou replikaci a působí jako
katalytický inhibitor DNA topoizomerázy IIα. Inhibiční účinek wedelolaktonu na
topoizomerázu IIα a jeho cytotoxický účinek na nádorové buňky je snížený v prostředí
s redukčními činidly. V závislosti na prostředí se wedelolakton může chovat jako
pro/antioxidant. Wedelolakton je oxidován měďnatými ionty za vzniku reaktivních radikálů,
které indukují tvorbu zlomů a AP míst v DNA. Cytotoxicita wedelolaktonu vůči všem dosud
testovaným nádorovým liniím byla zvýšená v prostředí simulujícím mikroprostředí solidních
nádorů – tedy v podmínkách hypoxie i acidózy.
Kromě účinků μM koncentrací jsme se zabývali také účinkem koncentrací
nanomolárních. Zjistili jsme, že v nanomolárních koncentracích wedelolakton stimuluje růst
nádorových buněk pozitivních pro expresi estrogenových receptorů (ER) a že tento účinek je
inhibován antagonisty ER. Wedelolakton rovněž transaktivuje promotor řízený ERresponzivními elementy a indukuje expresi endogenních ER-regulovaných genů.
Uvedené výsledky rozšiřují znalosti o mechanismu působení wedelolaktonu na
nádorové buňky a ukazují na široké spektrum jeho účinků. Teprve další studie však pomohou
posoudit možné využití wedelolaktonu a jeho derivátů v možné prevenci/terapii nádorových
onemocnění.
Práce byla podporována projekty NT-13441 Grantové agentury České reubliky a "IntegRECAMO:
Intelectual Anchor" (CZ.1.07/2.3.00/20.0097) zprostředkovaným Regionalním centrem aplikované
molekulární onkologie (RECAMO; CZ.1.05/2.1.00/03.0101).
38
S-4
MODELY KOŽNEJ BARIÉRY PRI PORUCHÁCH
METABOLIZMU CERAMIDOV
PULLMANNOVÁ PETRA 1, ŠKOLOVÁ BARBORA 1, PALÁT KAREL 1, ZBYTOVSKÁ
JARMILA1,2, VÁVROVÁ KATEŘINA 1
1
Katedra anorganickej a organickej chémie, 1Katedra farmaceutickej technológie, Farmaceutická
fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Prahe, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové,
Česká republika; [email protected]
2Ústav
organickej technológie, Fakulta chemickej technológie, Vysoká škola chemicko-technologická v
Prahe; Technická 5, 166 28 Praha 6 – Dejvice, Česká republika.
Bariérovú funkciu ľudskej kože zabezpečujú kožné lipidy, ktoré vypĺňajú
medzibunkový priestor v najvrchnejšej vrstve pokožky – v stratum corneum (SC). Medzi lipidy
SC patria ceramidy (CER), voľné mastné kyseliny (MK), cholesterol (CHOL) a približne 5%
(hmotn.) cholesterol sulfátu (CHS). Ceramidy tvoria heterogénnu skupinu 9 typov a z hľadiska
hmotnosti majú v lipidoch SC najväčšie zastúpenie. Usporiadanie lipidov v stratum corneum je
lamelárne, ich presná organizácia však nie je doteraz úplne objasnená. Ceramidy vznikajú zo
svojich hydrofilnejších prekurzorov enzymatickým štiepením. Sfingomyelin (SM) je prekurzor
dvoch typov ceramidov (NS a AS), ktoré vznikajú hydrolytickým štiepením SM enzýmom
kyslou sfingomyelinázou (aSMase).
Zmeny v zložení a štruktúrnom usporiadaní kožných lipidov sprevádzajú rôzne kožné
ochorenia. Pokles aktivity sfingomyelinázy bol zistený pri atopickej dermatitíde a NiemannPickovej chorobe. Podľa práce Schmuth a kol. [1] vedie aplikácia inhibítora kyslej
sfingomyelinázy na zvieracom modely k akumulácii SM v stratum corneum a predpokladá sa,
že tento je zodpovedný za pozorovanú zvýšenú priepustnosť kožnej bariéry.
Skúmali sme vplyv akumulácie SM ako možného následku nízkej aktivity kyslej
sfingomyelinázy na biofyzikálne vlastnosti a permeabilitu in vitro modelu kožnej bariéry.
Ekvimolárna zmes CER NS/MK/CHOL a 5% (hmotn.) CHS sa pokladá za vhodný model na
štúdium kožnej bariéry. Ako markery permeácie sme použili elektrickú impedanciu (odráža
priepustnosť beriéry pre ióny) a flux modelových liečiv teofylínu a indometacínu. Zámena časti
CER NS za SM v študovanom rozsahu nezvyšovala permeabilitu modelových lipidových
membrán a nahradenie až 25% CER NS sfingomyelínom nemalo signifikantný vplyv na
vybrané biofyzikálne vlastnosti. Pri 50 a viac percentnom nahradení CER NS sfingomyelínom
sme pozorovali vymiznutie ortorombického usporiadania lipidov.
V ďalšom kroku sme sa rozhodli použiť komplexnejší model kožnej bariéry. Z ľudského
SC sme pomocou stĺpcovej chromatografie izolovali ceramidovú frakciu (CER SC), v ktorej
39
boli detekované všetky typy ľudských kožných ceramidov vrátane veľmi dlhých ωacylceramidov. Ekvimolárna zmes CER SC/MK/CHOL a 5% (hmotn.) CHS predstavovala
kontrolnú vzorku, v ďalších vzorkách sme 25 - 100% CER SC nahradili sfingomyelínom.
Pozorovali sme signifikantné zvýšenie straty vody cez modelové membrány v prítomnosti SM.
Permeabilita membrán pre teofylin bola signifikantne zvýšená pri 25 a 50% nahradení CER SC
sfingomyelínom. Ostatné sledované biofyzikálne vlastnosti boli porovnateľné
s predchádzajúcim modelom. Porovnanie výsledkov naznačuje model-dependentné správanie
sa modelových liečiv pri permeačných experimentoch. Uvedené zistenia indikujú, že
jednoduchá zmes lididov nie je univerzálnym modelom kožnej bariéry. Výsledky ďalej
naznačujú, že permeabilita membrán pre modelové liečivá nekoreluje so sledovanými
biofyzikálnymi parametrami.
[1]
M. Schmuth, M.Q. Man, F. Weber, W. Gao, K.R. Feingold, P. Fritsch, P.M. Elias, W.M.
Holleran, Permeability barrier disorder in Niemann-Pick disease: sphingomyelin-ceramide
processing required for normal barrier homeostasis, J. Invest. Dermatol., 115 (2000) 459–466.
Práca bola finančne podporená operačným programom ECOP, registračné číslo
CZ.1.07/2.3.00/30.0061, Zvýšenie kapacity vedecko-výzkumných týmov Univerzity Karlovej
prostredníctvom nových pozic pre absolventov doktorandských štúdií a Grantovou agentúrou
Českej republiky (13-23891S).
40
S-5
3-HYDROXYNABUMETON – KLÍČOVÝ
V BIOTRANSFORMACI NABUMETONU
MEZIPRODUKT
NOBILIS MILAN 1, MIKUŠEK JIŘÍ 1, SZOTÁKOVÁ BARBORA 1, JIRÁSKO ROBERT
2, HOLČAPEK MICHAL 2, CHAMSEDDIN CHAMSEDDIN 3, JIRA THOMAS 3,
KUČERA RADIM 1, KUNEŠ JIŘÍ 1, POUR MILAN 1
Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Heyrovského 1203, 500 05
Hradec Králové, Česká republika; [email protected]
1Univerzita
2Univerzita
Pardubice, Fakulta chemicko technologická, Studentská 573, CZ- 532 10 Pardubice,
Česká republika
3Ernst-Moritz-Arndt-University,
Institute of Pharmacy, F.-L.-Jahn-Str. 17, D-1748 Germany
Nesteroidní protizánětlivé proléčivo nabumeton je po orálním podání metabolizováno v játrech
převážně na 6-methoxy-2-naftyloctovou kyselinu (6-MNA), která je zodpovědná za
farmakologický efekt. Od roku 1984 [1] dosud nebyly odhaleny žádné metabolické
intermediáty mezi nabumetonem a 6-MNA, které by objasňovaly průběh této konverze. V naší
recentní studii [2] byl nabumeton inkubován s potkaními a lidskými mikrosomálními frakcemi
jater. Byly objeveny doposud nepopsané metabolity první fáze biotransformace. K objasnění
jejich struktury byly využity chirální LLE–HPLC–PDA a achirální LLE–UHPLC–MS/MS
analýzy.
Nejvíce zastoupený metabolit s elementárním složením C15H16O3 (podle LC-MS), byl
identifikován jako 3-hydroxy-4-(6-methoxynaftalen-2-yl)butan-2-on (3-hydroxynabumeton,
viz schema) a jeho totožnost byla potvrzena syntézou této látky.
Pokud byl nabumeton inkubován s potkaní nebo lidskou jaterní mikrosomální frakcí, pak byl
hlavním produktem biotransformace 3-hydroxynabumeton, ale 6-MNA v této biomatrici nebyla
detekována.
Na druhé straně, když byl 3-hydroxynabumeton inkubován s izolovanými potkaními
hepatocyty, hlavním metabolitem byla 6-MNA. Z těchto experimentů vyplývá, že 3-hydroxy
nabumeton je chybějícím mezičlánkem v přeměně nabumetonu na 6-MNA.
O
O
O
CH3
CH3
OH
OH
H3CO
H3CO
nabumetone
3-hydroxy nabumetone
[1] R.E. Haddock et al., Xenobiotica 14 (1984) 327–337
[2] M. Nobilis et al. J. Pharm. Biomed. Anal. 80 (2013) 164-172
41
H3CO
6-MNA
S-6
VYUŽITIE METÓD POČÍTAČOVÉHO DIZAJNU LIEČIV PRI
OPTIMALIZÁCII ŠTRUKTÚR LIGANDOV BETAADRENERGNÝCH RECEPTOROV
POLAKOVIČOVÁ MÁJA 1, GARAJ VLADIMÍR 2, ČIŽMÁRIKOVÁ RUŽENA 1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra chemickej teórie liečiv,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej chémie,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava
2
Stimulácia β-adrenergných receptorov (β-AR) endogénnymi katecholamínmi reguluje
širokú škálu biologických procesov od kontraktility myokardu, vaskulárneho a bronchiálneho
tonusu hladkého svalstva až po glukózový a lipidový metabolizmus. Ligandy β-AR tvoria
širokú triedu liečiv využívaných pri terapii rôznych druhov ochorení. Agonisty β1-adrenergných
receptorov (β1-AR) sa používajú pri náhlom srdcovom zlyhaní, agonisty β2-adrenergných
receptorov (β2-AR) sú indikované pri liečbe astmy, a agonisty β3-adrenergných receptorov (β3AR) sú študované ako potenciálne antiobeziká a antidiabetiká, aj ako nové liečivá pri dysfunkcii
močového mechúra. Najpočetnejšou terapeutickou skupinou sú beta-blokátory, antagonisty,
inverzné, alebo čiastočné agonisty β-AR používané pri kardiovaskulárnych ochoreniach.
Dlhodobé užívanie beta-blokátorov potvrdilo v klinických štúdiách preventívny vplyv na
recidívu a progresiu rakoviny prsníka a pankreasu. Stimulácia β-AR a ich signálnych dráh
aktivuje rast a angiogenézu niektorých typov tumorov, čím sa môžu stať perspektívnym cieľom
vývoja liečiv aj v oblasti liečby rakoviny. Neočakávané boli tiež výsledky niektorých
prierezových epidemiologických štúdií, ktoré dokázali pozitívny efekt liečby beta-blokátormi
na rozvoj Alzheimerovej choroby, kde sa tieto receptory taktiež môžu stať novou cieľovou
skupinou liečiv.
Štruktúrne patria β-AR k A-triede trans-membránových receptorov viazaných s Gproteínom (GPCR). Vzhľadom na veľkú konformačnú nestabilitu je ich kryštalizácia
a objasnenie 3D štruktúry veľmi náročné. Z približne 800 geneticky kódovaných GPCR je
doteraz vyriešená priestorová štruktúra len pre 12 týchto receptorov, medzi ktorými sú aj
štruktúry β1-AR a β2-AR s rôznymi ligandami. Za úspechy v oblasti kryštalizácie a mechanizmu
pôsobenia β-AR bola v r. 2012 udelená Nobelova cena za chémiu prof. Lefkowitzovi a prof.
Kobilkovi [1]. Významný pokrok v oblasti štruktúrnej a molekulovej biológie GPCR umožnil
aplikovať metódy počítačovej chémie a dizajnu liečiv pri návrhu a optimalizácii štruktúr
nových liečiv a pri skúmaní mechanizmu ich pôsobenia.
Metódami 3D-QSAR a virtuálneho HTS boli navrhnuté a pripravené nové účinnejšie
a selektívnejšie štruktúry derivátov salbutamolu a fenoterolu, agonistov β2-AR. Metóda
fragmentového skríningu bola použitá pri identifikácii nových arylpiperazínových štruktúr-
42
lídrov β1-AR. Metódou kombinačného HTS boli identifikované štruktúry synergických
agonistov adenozínového A2A a β2-AR ako silné stimulátory liečiv mnohopočetného myelómu.
Pri skúmaní mechanizmu pôsobenia metóda molekulovej dynamiky ako jediná metóda
umožňuje sledovanie rozpoznávacích mechanizmov pri interakcii ligandu s proteínom
a sledovanie konformačných zmien vedúcich k aktivácii, alebo inhibícii receptora na atomárnej
úrovni. Ukázalo sa, že konformácia, ktorú nadobúda β2-AR v neaktívnom stave po naviazaní
neutrálneho antagonistu alprenololu nie je totožná s konformáciou po naviazaní inverzného
agonistu karazololu, mierne rozdielnu konformáciu vykazoval tiež komplex s podvojným
agonistom karvedilolom. Všetky tri liečivá patria k neselektívnym blokátorom β-AR a rozdiely
v priestorovej konformácii komplexov receptora podmieňujú rozdielne postranslačné
modifikácie receptora a rozdiely vo farmakologickom profile týchto liečiv.
Napriek tomu, že liečivá - ligandy β-AR sa používajú v klinickej praxi vyše 50 rokov, len
málo z nich je dostatočne selektívnych, najmä vzhľadom k β1-AR. V prípade beta-blokátorov
je ich selektivita k β1-AR spojená s menším rizikom nežiaducich účinkov. Aj beta-blokátory
druhej generácie, napr. metoprolol, bisoprolol, celiprolol, považované za kardioselektívne vo
vyšších dávkach selektivitu strácajú. Boli pripravené a sú komerčne dostupné vysoko β1selektívne blokátory, LK 204-545 a ICI 89-406, ktoré však boli vzhľadom na ich vysokú
vnútornú sympatomimetickú aktivitu vylúčené z ďalšieho klinického testovania.
Všetky kryštálové štruktúry receptorov β-AR majú naviazané len neselektívne ligandy,
otázka rozdielov v selektívnom väzbovom móde a štruktúrnych determinantov selektivity
ligandov ostáva zatiaľ nezodpovedaná. Na hľadanie väzbového módu selektívnych blokátorov
LK
204-545,
ICI
89-406
a
zlúčeniny
{5-(propoxymetyl)-2-[2-hydroxy-3-(3,4-dimetoxyfenetylamino)propoxy]fenyl}etanónu
(PHEP), pripravenej a farmakologicky testovanej na našej fakulte sme použili metódu
molekulového kotvenia do β1-AR a β2-AR [2]. Všetky tri kotvené štruktúry poskytovali
dodatočné interakcie s aminokyselinami v oblasti mimobunkových slučiek vstupu do receptora
v porovnaní s interakciami neselektívnych ligandov v kryštálových štruktúrach β-AR ako je
znázornené na obr 1.
Obr.1 Poloha selektívneho blokátora PHEP (červený) vypočítaná flexibilným molekulovým kotvením porovnaná
s polohou neselektívneho karazololu (sivý) v kryštálovej štruktúre β1-AR so selektívnymi interakciami
nekonzervovaných aminokyselín (žlté) mimobunkového priestoru receptora.
Oblasť mimobunkových slučiek patrí k najmenej konzervovaným oblastiam v GPCR a napriek
podobnej priestorovej polohe v β1-AR aj β2-AR študované selektívne ligandy vstupovali do
43
interakcií s rozdielnymi aminokyselinami v tejto oblasti. Väzbový mód PHEP s interagujúcimi
aminokyselinami v β1-AR a β2-AR je na znázornený na obr.2
Obr.2 Väzbový mód PHEP s najbližšími interagujúcimi aminokyselinami v kavite β1-AR (vpravo) a β2-AR
(vľavo). Terminálny metoxyfenylový reťazec PHEP vstupuje v β1-AR do silnej hydrofóbnej interakcie s ILE, v β2AR je hydrofóbna interakcia oslabená prítomnosťou HIS v danej polohe aminokyselinového reťazca.
Metódy počítačového dizajnu liečiv, v našej práci použitá metóda molekulového kotvenia,
objasnili štruktúrne elementy ligandov aj beta-adrenergných receptorov ktoré môžu určovať
podtypovú selektivitu beta-blokátorov. Závery našej práce sú v zhode s publikovanými
výsledkami molekulovo-dynamických štúdií aj experimentálnymi prácami v oblasti selektivity
ďalších GPCR [3] a môžu byť použité pri návrhu štruktúr selektívnejších beta-blokátorov.
Literatúra:
1. Rasmussen S.R.F., DeVree B.T., Zou Y. et al.: Nature 477, 2011, p.549-555
2. Polakovičová M, Čižmáriková R.: Acta Fac. Pharm. Univ. Comen. LIX, 2012, (2),
p.44-53
3. Peeters M.C., Van Westen G.P., Li Q., et al.: Trends Pharmacol. Sci. 32, 2011, p.35-42
Práca vznikla vďaka podpore grantu MŠ SR VEGA 1/0743/13
44
S-7
VLIV LIPOFILITY NA HPLC SEPARACI
BENZIMIDAZOLOVÝCH ANTHELMINTIK A JEJICH
METABOLITŮ
KUBÍČEK VLADIMÍR, PLEVÁKOVÁ MAGDALENA, PALIČOVÁ JITKA
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biofyziky a fyzikální
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Při metabolismu léčiv, je běžné, že parentní látka se svou lipofilitou značně liší od
příslušných metabolitů. To může působit potíže při separaci parentní látky a metabolitů pomocí
HPLC v klasickém uspořádání (stacionární fáze C18; mobilní fáze: voda (pufr) + ACN
(MeOH)). Vzhledem k separačnímu mechanismu na stacionární fázi C18 je sice obecně vhodné,
aby se separované látky lišily svou lipofilitou, ale pokud je rozdíl v lipofilitách příliš velký, je
izokratická metoda prakticky nepoužitelná. Řešení je buď použití gradientu, což může být
někdy obtížné, nebo ve změně stacionární fáze.
Při výzkumu rezistence střevních parazitů vůči benzimidazolovým anthelmintikům byly
separovány parentní látky flubendazol, albendazol a fenbendazol od svých metabolitů.
Lipofility jednotlivých látek byly jednak vypočítány příspěvkovou metodou, jednak stanoveny
jako kapacitní faktory látek v separačním systému, ve kterém stacionární fáze (C18)
představovala lipofilní vrstvu a mobilní fáze (voda + MeOH) představovala vrstvu hydrofilní.
Dosažené výsledky ukazují, že v případě flubendazolu, kdy je rozdíl hodnot lipofility
flubendazolu a metabolitu (redukovaného flubendazolu) relativně malý, je možné provádět
izokratickou separaci na stacionární fázi C18. Větší rozdíl v lipofilitách je již u u albendazolu
a jeho metabolitů (albendazol sulfoxid, albendazol sulfon) a izokratická eluce na stacionární
fázi C18 je řadou autorů popisována jako obtížná. Proto byla použita orthogonální stacionární
fáze, pentafluorofenylová, v izokratickém modu. Míra odlišnosti (orthogonality) stacionárních
fází byla stanovena výpočtem pomocí „hydrophobic-subtraction“ modelu. Pentafluorofenylová
stacionární fáze se osvědčila i v případě separace fenbendazolu a jeho metabolitu oxfendazolu.
Avšak u této dvojice je rozdíl lipofilit už tak velký, že bylo nutné využít gradientu.
45
S-8
DERIVÁTY PYRAZINAMIDU S ANTIMYKOBAKTERIÁLNÍ
AKTIVITOU
ZITKO JAN 1, SERVUSOVÁ BARBORA 1, PATEROVÁ PAVLA 2, MANDÍKOVÁ
JANA 1, DOLEŽAL MARTIN 1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Heyrovského 1203, 500 05
Hradec Králové; [email protected]
1
Ústav klinické mikrobiologie, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Sokolská
581, 500 03 Hradec Králové
2
Pyrazinamid (pyrazin-2-karboxamid, PZA) je antituberkulotikem první volby a součástí všech
základních terapeutických režimů tuberkulózy. Přestože je klinicky využíván již od 50. let 20.
století, jeho mechanismus účinku není prozatím plně objasněn. Nespecifický účinek je vázán
na intracelulární akumulaci kyseliny pyrazin-2-karboxylové (POA), jež vzniká přeměnou
proléčiva PZA katalyzovanou mykobakteriální pyrazinamidasou. Specifickým účinkem
některých derivátů PZA je inhibice FAS I1, mykobakteriálního enzymu klíčového pro syntézu
mastných kyselin buněčné stěny mykobaktéria. U POA byla prokázána in vitro inhibice transtranslace2, tj. procesu uvolnění a recyklace zastavených ribozomů při defektní proteosyntéze.
V poslední době se naše laboratoř zaměřila na syntézu potenciálních antituberkulotik
odvozených od 5-chlor a 6-chlorpyrazin-2-karboxamidu (5-Cl-PZA; 6-Cl-PZA). Připravené
látky byly testovány na in vitro antimykobakteriální aktivitu vůči Mycobacterium tuberculosis
H37Rv, M. avium a dvěma kmenům M. kansasii. Tabulka 1 uvádí přehled strukturních typů
připravených sloučenin s uvedením nejlepších hodnot antimykobakteriální aktivity (MIC)
v dané skupině s případnými hodnotami in vitro cytotoxicity testované na buněčné linii HepG2
(hepatocelulární nádorové linii).
Anilidy 5-Cl-POA (skupina 1 v tab. 1) vykázaly dobrou aktivitu, která ovšem byla spojena
s významnou cytotoxicitou (nízký SI index). Zavedením methylenového spojovacího můstku
do struktury 1 za vzniku N-benzylderivátů (2) dochází k významnému snížení aktivity.3
Náhradou atomu chloru ve struktuře 1 alkylamino substituentem dochází k výraznému snížení
cytotoxicity za zachování aktivity (3). Z jednoduchých alkylaminoderivátů PZA s volnou
karboxamidovou funkcí (4,5) vykázaly aktivitu pouze struktury s dlouhým alifatickým
řetězcem (heptylamino a oktylamino deriváty).
Mnohé z připravených látek vykázaly i aktivitu vůči atypickým mykobakteriálním kmenům
(hlavně M. kansasii), které jsou vůči PZA rezistentní.
Další závislosti mezi strukturou a antimykobakteriální aktivitou diskutovaných derivátů PZA
budou diskutovány v rámci prezentace s nastíněním nově zamýšlených obměn struktury PZA.
46
Tabulka 1: Strukturní typy připravených sloučenin s uvedením nejlepší reprezentativní
hodnoty MIC [µg.ml-1] vůči M. tbc H37Rv a index selektivity založený na in vitro cytotoxicitě
vůči HepG2 buněčné linii.
Strukturní typ
R, Ak
MIC [µg.ml-1]
SI
1
CH3, C2H5, i-C3H5, X, CF3,
NO2, OH, OCH3, COOH,
CN
0,78 – 6,25
3–7
2
X, CF3, NO2, OCH3
12,5 – 25
-
3
R: H, Cl
Ak: methyl až oktyl
R = H: 0,78 – 3,13
R = Cl: 12,5*
43 – 50
4
Ak: methyl až oktyl
Ak = heptyl, oktyl
6,25 – 12,5*
5–9
5
Ak: propyl až oktyl
Ak = heptyl, oktyl
1,56 a 25*
26
-
6,25 – 12,5
775 –
1550
PZA
* významná aktivita pouze u derivátů s heptylem a oktylem
Literatura:
1. Sayahi, H.; Zimhony, O.; Jacobs, W. R., Jr.; Shekhtman, A.; Welch, J. T. Bioorg. Med.
Chem. Lett. 2011, 21, 4804.
2. Shi, W.; Zhang, W.; Jiang, X.; Yuan, H.; Lee, J. S.; Barry, C. E.; Wang, H. H.; Zhang, W.
H.; Zhang, Y. Science. 2011, 333, 1630.
3. Servusová, B.; Vobicková, J.; Paterová, P.; Kubíček, V.; Kuneš, J.; Doležal, M.; Zitko, J. Bioorg. Med. Chem.
Lett. 2013, 23, 3589.
Tato publikace je výsledkem implementace projektu: „Podpora vytváření, rozvoje a mobility kvalitních
výzkumně-vývojových týmů na Univerzitě Karlově“, registrační číslo CZ.1.07/2.3.00/30.0022,
podporovaným operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) a financovaným
z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Publikace byla rovněž podpořena
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (SVV-2013-267-001).
47
S-9
NOVÁ SKUPINA VYSOCE ÚČINNÝCH
ANTITUBERKULOTIK: SUBSTITUOVANÉ 5BENZYLSULFANYL-1H-TETRAZOLY A JEJICH
BIOISOSTERY
KARABANOVICH GALINA 1, ROH JAROSLAV 1, NĚMEČEK JAN 1, SMUTNÝ
TOMÁŠ 2, VICHEREK PETR 1, STOLAŘÍKOVÁ JIŘINA 4, DUFKOVÁ IDA 3, PÁVEK
PETR 2, KLIMEŠOVÁ VĚRA 1, HRABÁLEK ALEXANDR 1
Katedra anorganické a organické chemie, 2 Katedra farmakologie a toxikologie, 3 Katedra
biologických a lékařských věd, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
Oddělení bakteriologie a mykologie, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské náměstí 7,
702 00 Ostrava
4
V rámci této práce byla syntetizována série 1-substituovaných-5-(benzylsulfanyl)-1H-tetrazolů
se specifickou substitucí na benzylu a byla stanovena in vitro antimykobakteriální aktivita. Díky
výborným výsledkům, kdy minimální inhibiční koncentrace několika derivátů dosáhly hodnot
1 µM proti M. tuberculosis, byly vyvinuty metody syntézy vybraných analogů a provedena
rozsáhlá strukturně-aktivitní studie (Obr. 1).
Obr. 1. Obecný vzorec studovaných sloučenin
U všech připravených látek byla stanovena in vitro antimykobakteriální aktivita proti 4
sbírkovým kmenům mykobakterií, u vybraných látek pak navíc vůči šesti multidrugresistentním kmenům mykobakterií, osmi bakteriálním a osmi fungálním kmenům.
Nejnadějnější látky byly hodnoceny z hlediska cytotoxicity na izolovaných lidských
hepatocytech a vybraných buněčných liniích.
Tato práce vznikla za podpory Univerzity Karlovy v Praze (Projekt SVV 267 001)
48
S-10
DERIVÁTY PYRAZINAMIDU JAKO POTENCIÁLNÍ
INHIBITORY MYKOBAKTERIÁLNÍ ENOYL-REDUKTASY
ONDŘEJ HOLAS 1, BARBORA SERVUSOVÁ 1, JAN ZITKO 1, MARTIN DOLEŽAL 1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
Tuberkulóza zůstává jedním z předních světových infekčních onemocnění nejen v rozvojových
zemích. Téměř jedna třetina populace je nositelem latentní formy nákazy, to je potenciálně
nebezpečným zdrojem nákazy. Rezistentní kmeny Mycobacterium tuberculosis a možnost
nosokomiální nákazy jsou v současné době vysoce problematické. M. tuberculosis, M. avium,
v menší míře M. kansasii a M. intracelulare jsou často spojovány s úmrtím HIV/AIDS pacientů.
Počet těchto úmrtí dosahuje ročně až tří milionů. Současná terapie se sestává z kombinace
antituberkulotik první volby pyrazinamidu, rifampicinu, isoniazidu, streptomycinu
a ethambutolu podávaných po dobu šesti měsíců. Tato léčiva jsou schopna zabít pouze aktivně
metabolizující buňky mykobakteria. Tzv. spící formy mykobakteria jsou k této léčbě málo
citlivé, což významně zvyšuje schopnost rezistence některých kmenů. Tato fakta činí vývoj
nových, lépe tolerovaných léčiv, s nižším výskytem rezistence a schopností ničit latentní formy
mykobakteria ještě důležitější [1].
Pyrazinamid (PZA) je důležitá sterilizující antimykobakteriální sloučenina, která pomáhá
zkrátit dobu trvání současné standardní terapie. Mechanismus účinku PZA není dodnes
uspokojivě vysvětlen, přestože je intenzivně studován. Bylo prokázáno, že kyselina
pyrazinkarboxylová (POA) je účinnou formou PZA. POA je schopna ovlivňovat některé
životně důležité pochody a narušovat tak integritu mykobakteriálních buněk. Velkou výhodou
použití PZA je jeho účinnost při nízkém pH v lézích M. tuberculosis. Bylo prokázáno, že
některé deriváty (např. 5-chlorpyrazinamid) jsou schopny inhibovat mastných kyselin
ovlivněním komplexu FAS I a II), které se podílejí na syntéze mykolových kyselin
mykobakteriální buněčné stěny. FAS I se podílí na syntéze mykolových kyselin s krátkým
řetězcem. FAS II zprostředkovává syntézu mykolových kyselin s dlouhým řetězcem. Jedním z
klíčových enzymů FAS II je enoyl-ACP-reduktasa (InhA, E.C.1.3.1.9). Některé inhibitory InhA
se používají jako antimykobakteriální léčby (isoniazid, ethionamid, triklosan) [2].
Cílem této molekulárně modelovácí studie několika sérií derivátů pyrazinamidu
a pyrazinanilidu bylo ověřit inhibici InhA jako možný mechanismus působení těchto sloučenin.
Pro samotné výpočty byl použit software AutoDock Vina 1.1.2. Lamarckovský genetický
algoritmus (Amber Force Field) byl použit pro nalezení nejvhodnější prostorové orientace
léčiva v aktivním místě enzymu. Vyhodnocení vazebné energie komplexu enzym inhibitor bylo
provedeno pomocí Autodock Vina [3]. Struktura mykobakteriální InhA byl připraven
z krystalové struktury (pdb no: 4DRE) pomocí AutoDock Tools 1.5.4. Molekulární modely
49
ligandů byly připraveny pomocí Java Molecule Editor a minimalizovány pomocí UCSF
Chimera 1.6.2. Pro vizualizaci a analýzu enzym-ligand interakcí byl použit 1.5 PyMOL.
Výsledky dockingu více než 150 sloučenin naznačují vliv π-π interakcí aromatické části
inhibitoru s Phe 41 a tvorbu vodíkové vazby s Gly 96 Ser 20 a Ser 94. Vliv substituce anilidické
části náhrady inhibitoru bude předmětem dalšího zkoumání. Výsledky byly porovnány se
známými inhibitory. Některé sloučeniny vykazují afinitu k aktivnímu místu InhA srovnatelnou
s isoniazidem a vyšší než triklosan.
[1] WHO Report 2009 - Global Tuberculosis Report. Geneva: WHO Press, 2012.
[2] Ngo, S.C.; Zimhony, O.; Chung, W.J.; Sayahi, H.; Jacobs, W.R.; Welch, J.T. Antimicrob.
Agents Chemother. 2007, 51, 2430-2435
[3] Trott, O.; Olson, A. J. J. Comp. Chem. 2010, 31, 455-461
The study was supported by the European Social Fund and the state budget of the Czech
Republic. Project no. CZ.1.07/2.3.00/20.0235, the title of the project: TEAB; Charles
University in Prague. Project no. PRVOUK P4
0 Drug Development and Study
50
S-11
NÍZKOMOLEKULOVÉ NOSIČE DNA
PISÁRČIK MARTIN, POLAKOVIČOVÁ MÁJA, DEVÍNSKY FERDINAND
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra chemickej teórie liečiv,
Kalinčiakova 8, 83232 Bratislava; [email protected]
Génová terapia je nový spôsob liečby ochorení v prípadoch, keď tradičná terapia je často
nepostačujúca. Génová terapia je druh experimentálnej liečby, kde poškodené gény
s nesprávnou funkciou sú opravené novými aplikovanými génmi. Najjednoduchšia forma
génovej terapie je zavedenie chýbajúceho alebo zmeneného génu do bunkového jadra.
Problémom etablovania sa génovej terapie ako liečby chorôb je efektívne zavedenie DNA do
bunkového jadra (transfekcia). Génová terapia sa zaoberá účinným prenosom liečiv do
bunkového jadra a tým musí riešiť problém rozpustnosti liečiva a účinok liečiva pred jeho
metabolizáciou [1]. Zavedenie génu do bunky môže prebiehať prostredníctvom virálneho alebo
nevirálneho prenosu. Použitie virálneho vektora na zavedenie génu do bunky je veľmi účinné,
ale existuje vysoká pravdepodobnosť vytvorenia silnej imunologickej reakcie. Použitie
virálnych vektorov je obmedzené aj veľkosťou plazmidu, ktorý je nosičom génu [2].
Transfekcia nevirálnym nosičom
Ako sľubné riešenie sa ukazuje génová terapia prostredníctvom nevirálnych, nosičov,
ktorá je založená na schopnosti polyaniónu DNA viazať malé molekuly. Významnú úlohu tu
zohrávajú katiónové povrchovoaktívne nosiče, tenzidy. Výhodou nevirálnych vektorov je, že
nevytvárajú imunologickú odpoveď, nie sú limitované veľkosťou génu, ktorý môžu uzavrieť,
sú relatívne lacné a ľahko produkovateľné. Hlavná nevýhoda nevirálnych vektorov spočíva v
ich nízkej účinnosti transfekcie [2]. Pred vstupom do jadra sa musí DNA dostať do bunky.
DNA sa dostane do bunky až po kondenzácii vhodnými látkami. Použitím klasických
katiónových nosičov sa kondenzácia reťazca dosahuje kombináciou elektrostatických
a hydrofóbnych interakcií. Preto prvým a nevyhnutným krokom pri prechode DNA bunkovou
membránou je vytvorenie komplexu nukleovej kyseliny s katiónovým nosičom. Prechod
komplexu cez bukovú membránu sa pravdepodobne realizuje tzv. endocytózou, ktorý
predstavuje riadené vnorenie komplexu DNA do bunkovej membrány a jeho obalenie časťou
bunkovej membrány, čím sa vytvorí útvar nazývaný endozóm. DNA vo vnútri bunky sa z
komplexu s nízkomolekulovým nosičom uvoľňuje a prechádza jadrovou membránou: Celý
proces je zobrazený nasledujúcou grafickou schémou [1].
51
Komplex DNA – nízkomolekulový nosič
V dôsledku komplexácie s nízkomolekulovým katiónovým nosičom (ktorým sú
najčastejšie molekuly tenzidu) prechádza DNA z formy vystretého reťazca do tzv. guľovej
globuly, nastáva takzvaná kondenzácia alebo kompakcia DNA. Experimenty potvrdili účinnú
kondenzáciu DNA katiónovými jednoreťazcovými a predovšetkým dvojreťazcovými
bisamóniovými, tzv. gemini tenzidmi [2].
Uvoľnenie DNA z komplexu s nízkomolekulovým nosičom
Veľmi dôležitým procesom je uvoľnenie alebo dekondenzácia DNA z komplexu
s nízkomolekulovým nosičom. Pretože kladne nabitý katiónový nosič viaže DNA v komplexe
relatívne pevnými príťažlivými elektrostatickými silami, jej uvoľnenie z komplexu musí nastať
v dôsledku ďalších vonkajších faktorov v prostredí bunky, resp. pridaním ďalších látok
indukujúcich uvoľnenie. V tejto oblasti panuje ešte veľa nevyriešených otázok. Na základe
súčasných experimentov sa účinné uvoľnenie DNA z komplexu predpokladá depolymerizáciou
polyamidoamínov ako katiónových nosičov DNA a účinkom ďalších látok prítomných
v komplexe ako sú napr. chitózany a cyklodextríny [3] .
Literatúra
1. A. Kirby, P. Camilleri, J.B.F.N. Engberts, M.C. Feiters, R.J.M. Nolte, O.Söderman, M. Bergsma, P.C.
Bell, M.L. Fielden, C.L. García Rodríguez, P. Guédat, A. Kremer, C. McGregor, C. Perrin, G. Ronsin,
M.C.P. van Eijk. Angew. Chem. Int. Ed. 42 (2003) 144 8–1457.
2. S.D.Wettig, R.E. Verrall, M. Foldvari. Current Gene Therapy, 8 ( 2008) 9-23.
3. J. Carlstedt, D. Lundberg, R.S. Dias, B. Lindman. Langmuir 28 (2012) 7976−7989.
52
S-12
SENZORICKÉ VLASTNOSTI AZAFTALOCYANINŮ
NOVÁKOVÁ VERONIKA, ZIMČÍK PETR
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Heyrovského 1203, 500 05
Hradec Králové; [email protected]
Azaftalocyaniny (AzaPc) jsou planární makrocyklické molekuly s unikátními absorpčními a
fotofyzikálními vlastnostmi. Díky rozsáhlému systému konjugovaných vazeb jsou schopny
absorbovat světlo delších vlnových délek (přes 650 nm) a následně ho vyzářit ve formě
fluorescence. Z tohoto důvodu se staly předmětem našeho zájmu pro využití v oblasti
fluorescenčních senzorů. Principem jejich senzorických vlastností je zhášení fluorescence
vlivem tzv. intramolekulárního přenosu náboje (ICT) mezi periferní aminoskupinou a
makrocyklickým systémem. Toto zhášení probíhá pouze v případě, je-li k dispozici volný
elektronový pár na periferním dusíku („OFF stav“ senzoru). Pokud je však tento volný
elektronový pár použit na vazbu vodíku nebo kationtu kovu, dojde k zablokování ICT a tedy
k obnovení fluorescence („ON stav“).
Po studiu různých aspektů ovlivňujících účinnost ICT (počet donorových alkylaminových
skupin a substituentů v jejich blízkosti, apod.) byly připraveny dvě série AzaPc. První skupina
byly deriváty citlivé k pH prostředí (pH senzory)1, u druhé skupiny derivátů pak byla testována
citlivost ke kationtům kovů (senzory pro Na+, K+; viz obr. níže)2. V obou sériích byl pozorován
vysoký nárůst fluorescence okyselením roztoku až 110× (u pH senzorů), respektive přidáním
analytu až 11× (senzory pro Na+, K+). Připravené senzory mají výrazný poměr fluorescence
mezi OFF-ON stavem, jejich velkou výhodou je absorpce a emise při delších vlnových délkách,
které neinterferují s endogenními chromofory v biologickém materiálu.
Práce vznikla za finanční podpory Grantové agentury České republiky (P207/11/1200).
1
V. Novakova, M. Miletin, K. Kopecky, P. Zimcik, Chem. Eur. J. 2011, 17, 14273
2
V. Novakova, L. Lochman, I. Zajícová, K. Kopecky, M. Miletin, K. Lang, K. Kirakci, P. Zimcik, Chem. Eur.
J. 2013, 19, 5025.
53
S-13
GENEROVANIE VIRTUÁLNEJ KNIŽNICE
BENZÉNSULFÓNAMIDOVÝCH DERIVÁTOV
OBSAHUJÚCICH S-TRIAZÍN A VIRTUÁLNY SKRÍNING NA
KARBOANHYDRÁZE IX
GARAJ VLADIMÍR
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej chémie,
Odbojárov 10, 831 04 Bratislava; [email protected]
Všetky bunky exprimujú viacero izoenzýmov karboanhydrázy (CA). Nádorové bunky exprimujú
membránové CA IX a CA XII, ktorých expresia je riadená hipoxiou indukovaným faktorom (HIF). CA IX
má vyššiu extracelulárnu aktivitu ako CA XII a zatiaľ čo expresia HIF-1α a CA IX v nádoroch koreluje
s úmrtnosťou pacientov, význam CA XII je menej zjavný [1]. Potvrdilo sa, že inhibícia CA IX spomaľuje
rast aj metastazovanie hypoxických nádorov.
Keďže niektoré benzénsulfónamidy s s-triazínovým jadrom sa ukázali ako inhibítory CA IX s vysokou
afinitou a selektivitou [2], uskutočnil som virtuálnu kombinatorickú prípravu ďalších takýchto derivátov
a vytvorenú knižnicu obsahujúcu vyše 8 mil. molekúl som dokoval do aktívneho miesta CA IX.
Výsledkom sú látky, ktoré by po chemickej syntéze mohli pri biologickom testovaní ukázať ešte vyššiu
inhibičnú účinnosť a selektivitu.
NH R
N
O
[CH 2]n NH
S
H2N
N
N
O
n=0,1,2
NH R
Práca bola uskutočnená vďaka grantovej podpore VEGA 1/0743/13.
Zoznam použitej literatúry:
1. Chiche, J. et al.: Hypoxia-Inducible Carbonic Anhydrase IX and XII Promote Tumor Cell Growth
by Counteracting Acidosis through the Regulation of the Intracellular pH. Cancer Research 69
(1), 2009, p. 358-368
2. Carta, F. et al.: Sulfonamides incorporating 1,3,5-triazine moieties selectively and potently
inhibit carbonic anhydrase transmembrane isoforms IX, XII and XIV over cytosolic isoforms I
and II: Solution and X-ray crystallographic studies. Bioorganic & Medicinal Chemistr, 19 (10),
2011, p. 3105-3119
54
S-14
SLEDOVÁNÍ KINETIKY MUTAROTACE MONOSACHARIDŮ
A JEJICH DERIVÁTŮ POMOCÍ HPLC
PAZOUREK JIŘÍ
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,
Palackého 1-3, 612 42 Brno, [email protected]
Sacharidy představují velmi důležitou součást jak přírodních, tak syntetických léčiv i
přirozenou složku potravy člověka. Proto jejich analýza představuje významnou část metod
analytické chemie.
Hydrofilní interakční kapalinová chromatografie (HILIC, Hydrophilic Interaction
Liquid Chromatography) se mj. používá pro separaci sacharidů, obvykle na
aminopropylsilylové stacionární fázi, která však neumožňuje separaci anomerů [1]. Typické
pro HILIC je použití polární stacionární fáze a mobilní fáze s velkým obsahem organické fáze
(např. 70-90% acetonitrilu).
Obtížnost identifikace sacharidů představuje především existence řady isomerů, které
jsou navíc velice polární. Oba tyto důvody limitují možnosti LC-MS. Přesto již byla popsána
metoda umožňující separaci a identifikaci anomerů i jejich pyranosové a furanosové formy u
monosacharidů pomocí HPLC [2]. Dalším analytickým problémem také může být absence
vhodného chromoforu pro citlivou UV-detekci. Refraktometrický detektor neumožňuje
pracovat s gradientovou HPLC; zde je možným řešením použití ELSD (Evaporative light
scattering detector). V tomto případě však bylo dosaženo separace anomerů na polární koloně
Lichrosphere100 DIOL (Merck) v módu HILIC s použitím detektoru ELSD. Metoda je velice
rychlá (retenční čas monosacharidů do 4 minut) a proto opakovaný nástřik čerstvě připraveného
roztoku umožňuje monitorovat kinetiku mutarotace, např. glukosy či N-acetyl-glukosaminu.
Pomocí kalibrace lze přepočítat získané signály na množství forem anomerů a vyčíslit
rychlostní konstanty mutarotace.
Tuto rychlou a relativně jednoduchou metodu lze tedy použít pro přímé sledování
mutarotace monosacharidů jako alternativu k obvykle používaným, ale technicky i finančně
mnohem náročnějším analýzám směsí pomocí např. NMR nebo výjímečně dostupným
separačním metodám např. LC-NMR.
55
Obr.1
Série chromatogramů při časovém měření vodného roztoku N-acetyl-glukosaminu, c=2 mg/ml.
Kolona Lichrosphere100 DIOL (Merck) 150x4 mm, MF=acetonitril/voda (90:10), t=25°C.
Měření byla prováděna zhruba v šestiminutových intervalech po dobu jedné hodiny.
Klíčová slova: kinetika mutarotace, identifikace isomerů, HILIC.
Literatura
1.
2.
Verhaar, L. A. T., Kuster, B. F. M., J. Chromatogr. A 1982, 234, 57-64.
Pazourek, J.: J. Sep. Sci. 33(6-7), 2010, 974 – 981.
56
Postery
57
P-1
VYUŽITIE TANDEMOVEJ HMOTNOSTNEJ
SPEKTROMETRIE V PREDFORMULAČNÝCH ŠTÚDIÁCH
LIEKU S OBSAHOM REKOMBINANTNÉHO α-TROMBÍNU
BARTOŠ PETER 1, MURÁNYI ANDREJ 1,2, ŠNAUKO MARIÁN 1, ČULÁKOVÁ
VIERA1
1
hameln rds a.s., Horná 36, 900 01, Modra, [email protected];
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra galenickej farmácie, Odbojárov
10, 821 08, Bratislava
2
ÚVOD, CIEĽ
Trombín je serínová proteáza s nezastupiteľným miestom v procese hemokoagulácie.
Katalyzuje premenu fibrinogénu na fibrín, pomocou aktivácie faktora XIII napomáha
zosieťovaniu fibrínový vlákien a aktivuje trombocyty. Rekombinantný ľudský trombín
(rhTrombín) má porovnateľnú účinnosť a bezpečnostný profil ako trombín hovädzí či ľudský
avšak nižšie riziko vzniku imunologickej reakcie, či prenosu patogénov krvnej plazmy.
rhTrombín pozostáva z dvoch reťazcov, navzájom spojených jednoduchou disulfidovou
väzbou, pričom podlieha špecifickej autokatalýze za vzniku niekoľkých degradačných
produktov. Hmotnostná spektrometria sa bežne používa pri vývoji proteínových liečiv na
charakterizáciu ich primárnej štruktúry a stanovenie molekulovej hmotnosti. Cieľom práce bolo
zavedenie a optimalizácia metódy LC/MS na kvalitatívne stanovenie trombínu a jeho
degradačných produktov pre potreby predformulačného skríningu jeho stability.
VÝSLEDKY, ZÁVER
Vzorky rekombinantného ľudského trombínu s rôznym pH podrobené tepelnej záťaži
a opakovanému zmrazovaniu/rozmrazovaniu boli analyzované metódou reverznofázovej
kvapalinovej chromatografie s hmotnostne selektívnou detekciou pomocou ionizácie
elektrosprejom (LC-ESI-MS). Separácia sa uskutočnila na chromatografickej kolóne Zorbax
300SB-C-8. Získané dáta sa podrobili softvérovej dekonvolúcii a stanovili sa molekulové
hmotnosti hlavných degradačných produktov.
Zavedená metóda je vhodná na potvrdenie totožnosti trombínu a stanovenie molekulových
hmotností jeho rozkladných produktov. V spojení s UV detekciou umožňujúcou aj kvantitatívne
stanovenie je efektívnym nástrojom pri vývoji lieku s obsahom rhTrombínu.
Táto práca vznikla s podporou projektu „Priemyselný výskum nových liečiv na báze
rekombinantných proteínov“, kód ITMS: 26240220034. Podporujeme výskumné aktivity na
Slovensku/Projekt je spolufinancovaný zo zdrojov EÚ.
LITERATÚRA
Lane, D.A. Philippou, H. Huntington, J.A: Directing thrombin. Blood (2005); 106: 2605-2612
P.D. Bishop, K.B Lewis, J. Schultz, K. M. Walker: Semin Thromb Hemost. 32 (2006); Suppl
1:86
58
P-2
VPLYV SEKUNDÁRNYCH METABOLITOV RASTLÍN A ICH
KOMPLEXOV NA AKTIVITU LIPOXYGENÁZY
V ŽIVOČÍŠNYCH TKANIVÁCH
BEZÁKOVÁ LÝDIA 1, BAUEROVÁ KATARÍNA 2, OBLOŽINSKÝ MAREK 1,
HOFFMAN PETER 1, PEKÁROVÁ MÁRIA 1, BUKVIAR MARTIN 1, KOŠŤÁLOVÁ
DANIELA 3, VEVERKA MIROSLAV 4
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského,
Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava, Slovenská republika, e-mail: [email protected]
1
2 Ústav
experimentálnej farmakológiea toxikológie, SAV, Dúbravská cesta 9, 841 04 Bratislava,
Slovenská republika
3 Oddelenie
výživy a hodnotenia potravín, Ústav biochémie, výživy a ochrany zdravia , Fakulta
chemickej a potravinárskej technológie Slovenskej technickej univerzity, Radlinského 9, 812 37,
Bratislava, Slovenská republika
4Bel
Novamann s.r.o Kollárovo nám. 9 811 07 Bratislava, Slovenská republika
Lipoxygenázy (LOXs) patria do génovej rodiny dioxygenáz s obsahom nehemového železa
v aktívnom mieste katalytickej domény. LOXs zodpovedajú za oxygenáciu polynenasýtených
mastných kyselín za vzniku hydroperoxidových derivátov. U cicavcov je optimálnym
substrátom LOX kyselina arachidónová, na báze polohovej špecifity dvojnej väzby rozlišujeme
pre živočíšne tkanivá špecifické izoenzýmy LOX (5-LOX, 8-LOX, 12-LOX, 15-LOX).
Hydroperoxidy kyseliny arachidónovej (HpETE) sú základom pre biosyntézu mediátorov
zápalových, alergických, nádorových a degeneratívnych patologických dejov. Preto jednou
z možností terapeutického ovplyvnenia týchto procesov je aj zníženie expresie LOX
prostredníctvom jej inhibície. Výraznými inhibítormi LOX sú aj sekundárne rastlinné
metabolity – polyfenoly. Pri ich uplatnení v terapii je však nevýhodou ich nízka biologická
dostupnosť. Keďže polyfenoly majú afinitu k fosfolipidom, jednou z ciest zvýšenia biologickej
dostupnosti je komplexácia ich molekúl do fosfolipidových vezikúl nazývaných fytozómy.
V in vivo experimentoch sme sledovali vplyv vyvolania adjuvantnej artritídy na zvýšenie
expresie LOX v cytozolovej aj mikrozomálnej frakcii tkaniva pečene potkana. V cytozolovej
frakcii v skupine s experimentálne navodenou adjuvantnou artritídou sa zvýšila aktivita LOX
takmer dvojnásobne oproti kontrole. Zároveň sme sledovali mieru zníženia aktivity LOX
v jednotlivých experimentálnych skupinách zvierat, ktorým bol počas 28 dní podávaný
metotrexát, N-feruloylserotonín (NFS) a ich kombinácia. U metotrexátu sme pozorovali
výrazné zníženie aktivity LOX z hodnoty 282,35 kat.ml-1 na hodnotu 180,26 kat.ml-1, avšak
pri súčasnom podávaní NFS nastala potenciácia inhibičného účinku. Podobné tendencie boli
pozorované aj v prípade mikrozomálnej frakcie. V in vitro pokusoch sme sledovali vplyv
komplexácie flavonoidu kvercetínu do fytozómových vezikúl na jeho antilipoxygenázovú
aktivitu oproti voľnému kvercetínu. Porovnávali sme mieru inhibičnej aktivity voľného
59
kvercetínu a dvoch fytozómových komplexov fosfolipid:kvercetín 2:1. Zaznamenali sme
výrazné zvýšenie antilipoxygenázovej aktivity fytozómových komplexov kvercetínu oproti
voľnému kvercetínu. Hodnota IC50 fytozómových komplexov sa pohybovala v rozsahu 5,99.107
mol.l-1 až 1,30.10-6 mol.l-1, kým hodnota IC50 voľného kvercetínu bola 9,01.10-6 mol.l-1 až
1,05.10-5 mol.l-1 .
Úloha bola riešená za podpory grantu VEGA 1/0885/13 a VEGA 2/0045/11
60
P-3
LC-MS ANALYSIS OF A PUTATIVE ACTIVE FORM OF
DEXRAZOXANE - ADR-925 IN BIOLOGICAL SAMPLES
BURES JAN 1, VAVROVA ANNA 1, JIRKOVSKY EDUARD 2, LENCOVA OLGA 2,
SIMUNEK TOMAS 1, STERBA MARTIN 2, KLIMES JIRI 1, KOVARIKOVA PETRA 1
1Faculty
of Pharmacy in Hradec Kralove, Charles University in Prague; [email protected]
2Faculty
of Medicine in Hradec Kralove, Charles University in Prague
ADR-925 is considered to be a pharmacologically active metabolite of a cardioprotective drug
dexrazoxane (DEX). The generally accepted theory suggests that ADR-925 formed by an
enzymatic bioactivation of DEX inside cardiomyocytes and its iron chelation ability is
responsible for the drug cardioprotection. However, growing scientific evidence suggests the
potential involvement of other mechanisms (e.g. inhibition of topoisomerase II by parent DEX
or ADR-925). Hence further investigations are needed to disclose DEX mechanism of
cardioprotection.
The aim of this study was to utilize LC-MS to asses concentration of ADR-925 in neonatal
isolated cardiomyocytes (NVCM) after incubation with this compound in vitro and to analyze
samples (plasma, heart) taken from a preliminary in vivo experiment with ADR-925.
The analyses were performed on chromatographic column Synergi Polar-RP using a mobile
phase composed of 2 mM ammonium formate and methanol in a gradient mode.
1,3-diaminopropane-N,N,N′,N′-tetraacetic acid was used as an internal standard. All biological
samples were treated by precipitation with methanol. The method was validated for the analysis
of ADR-925 within the range of 7-70 pmol in 106 NVCM, 8-100 µM in cell media, 5-100 µM
in rabbit plasma and 2-100 pmol/mg in heart tissue.
ADR-925 (100 µM) was incubated with NVCM for 24 hours. Samples were taken in selected
intervals and analyzed. In preliminary in vivo experiment 60 mg/kg of ADR-925 was
administered i.v. to three rabbits. Furthermore, two of them were injected with additional
60 mg/kg of this compound either s.c. or i.p. in 90 and 210 minutes of the experiment. Plasma
samples were taken in different time intervals while heart tissue samples were analyzed at the
end of the experiment (360 min).
This study provided information regarding penetration of ADR-925 to cardiomyocytes in vitro
and the resulted concentration time-profile will be compared to those obtained from incubation
with DEX. The analysis of samples from in vivo study allowed getting first data about the
concentration of ADR-925 in plasma and heart followed its administration to rabbits and will
be used to set up comprehensive pharmacokinetic experiment. All acquired data will be utilized
in further complex investigation aimed at understanding of mechanism of DEX/ADR
cardioprotection.
This study was supported by Czech Science Foundation (project No. 13-15008S) and SVV 267001.
61
P-4
SYNTÉZA NEPERIFERNĚ SUBSTITUOVANÝCH
FTALOCYANINŮ ALKYLSULFANYLOVÝMI JEDNOTKAMI
CIDLINA ANTONÍN 1, NOVÁKOVÁ VERONIKA 2, ZIMČÍK PETR 1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biofyziky a fyzikální
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
2
Ftalocyaniny (Pc) jsou planární makrocyklické molekuly s unikátními fotofyzikálními
a fotochemickými vlastnostmi, které lze úspěšně ovlivňovat polohou a typem periferních
substituentů a druhem centrálního kationtu kovu. Tato práce se zabývá přípravou Pc s různými
alkylsulfanylovými jednotkami (terc-butyl, n-butyl, pentan-3-yl) vázaných v neperiferních alfa
polohách makrocyklu (Obrázek 1).
Prvním krokem práce byla syntéza prekurzorů, 3,6-disubstituovaných ftalonitrilů, pro
následnou cyklotetramerizaci. Prekurzory byly připraveny nukleofilní substitucí
3,6-ditosylftalonitrilu s příslušným alkylthiolátem. Cyklotetramerizační reakce byla provedena
pomocí butanolátu hořečnatého jako iniciátoru reakce. Takto připravené hořečnaté komplexy
Pc byly hodnoceny z hlediska jejich spektrálních vlastností. U Pc substituovaného
terc-butylsulfanylovými skupinami byl pozorován výrazný hypsochromní posun absorpčního
maxima (Obrázek 2), který je pravděpodobně způsoben předpokládanou torzí makrocyklu [1].
Tento jev bude dále zkoumán.
Absorbance (a.u.)
1.0
0.8
0.6
0.4
0.2
0.0
400
600
nm, 
Obrázek 1.
Obrázek 2.
Reference:
1. Chambrier I., Cook J. M., Wood T. P. Chem. Commun., 2000, 2133–2134.
62
800
P-5
OPTIMALIZÁCIA ZLOŽENIA GÉLOV S CHLÓRHEXIDÍNOM
A BENZETÓNIUM CHLORIDOM
ČIŽMÁRIK JOZEF 1, VITKOVÁ ZUZANA 2, HERDOVÁ PETRA 2, OREMUSOVÁ
JARMILA 3, HALÁSOVÁ JANA 2
1
Katedra farmaceutickej chémie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava;
[email protected]
2 Katedra
galenickej farmácie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava
3 Katedra
fyzikálnej chémie liečiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava
Príspevok je zameraný na štúdium vplyvu katiónového tenzidu zo skupiny kvartérnych
amóniových solí na tokové vlastnosti a liberáciu chlórhexidínu z gélov. Vo funkcii gélotvornej
látky bol použitý chitosan (CHIT) v koncentrácii 2,5%. Liečivo chlórhexidín (CHX), ktorý patrí
medzi antimikrobiálne pôsobiace látky bolo použité v koncentrácii 0,1%. Benzetónium chlorid
(BZCl) - katiónový tenzid bol pridávaný do hydrogélov v koncentrácii 0,1% - 1%. Gélotvorná
látka sa dispergovala v 1% roztoku kyseliny mliečnej, ktorý zabezpečil optimálne slabo kyslé
prostredie. Liberácia liečiva sa hodnotila počas 3 hodín na základe kumulovaných uvoľnených
množstiev. Namerané hodnoty pH hydrogélov sa pohybovali v rozmedzí (5,66 – 5,98),
vhodným na dermálnu aplikáciu. Z hľadiska tokových vlastností gélov bol zistený tixotropný
charakter sústav. Pre študovaný hydrogél sa ako najmenej vyhovujúci ukázal prídavok
benzetónium chloridu v koncentrácii 1%. Efektívne dosiahnutie liberácie s takmer maximálnym
uvoľneným liečivom bolo zabezpečené prítomnosťou benzetónium chloridu v koncentrácii
0,1%. Na základe dosiahnutých výsledkov sa stanovil gél s optimálnym zložením: 2,5% CHIT
+ 0,1% CHX + 0,1% BZCl.
Tento výskum bol podporený grantom VEGA č. 1/0024/11 a grantom FaF UK 3/2013.
Kľúčové slová: chlórhexidín – chitosan – benzetónium chlorid – liberácia – tokové vlastnosti.
63
P-6
SYNTÉZA A HPLC-ENANTIOSEPARÁCIA ZLÚČENÍN
S PREDPOKLADANÝM BETA-1-SYMPATOLYTICKÝM
ÚČINKOM
ČIŽMÁRIKOVÁ RUŽENA 1, NÉMETHY ANDREJ 1, HROBOŇOVÁ KATARÍNA 2,
VALENTOVÁ JINDRA 1
1Univerzita
Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta , Katedra chemickej teórie liečiv,
Kalinčiakova 8, 821 08 Bratislava, [email protected]
2 Slovenská
technická Univerzita v Bratislave, Fakulta chemickej a potravinárskej chémie Ústav
analytickej chémie, Radlinského 9, 812 37 Bratislava.
Úvod: V skupine beta-adrenolyticky účinkujúcich zlúčenín v hydrofilnej časti molekuly okrem
izopropylovej a terc-butylovej skupiny vyššiu kardioselektivitu zabezpečuje i objemná
3,4-dimetoxyfenetylová skupina (1).
Cieľ: V rámci štúdia vzťahu štruktúry a účinku bolo cieľom doplniť predchádzajúcu sériu
zlúčenín odvodenú od 2- alebo 4-hydroxyfenyletanónu a 2-alebo a 4-hydroxymetylpropan-1ónu s 3,4-dimetoxyfenetylom v bázickej časti molekuly, ktoré vykazovali v porovnaní
s celiprololom vysokú kardioselektivitu (2).
Metodika: Pri syntéze nových zlúčenín sa osvedčil 4-stupňový syntetický postup založený na
reakcii pripravených oxiránov s 3,4-dimetoxyfenetylamínom. Finálne zlúčeniny boli izolované
vo forme voľných báz a solí s kyselinou fumárovou. Ich čistota bola overená chromatografiou
na tenkej vrstve a štruktúra bola potvrdená vyhodnotením spektier (1H-NMR, 13C-NMR, IČ,
UV). U pripravených zlúčenín bola sledovaná HPLC enantioseparácia na viacerých chirálnych
kolónach. Na delenie bola použitá i frakčná kryštalizácia založená na diastereoizomérnych
soliach s kyselinou ditoluylvínnou.
Výsledky a záver: V práci boli pripravené nové deriváty s 3,4-dimetoxyfenetylom
v hydrofilnej časti molekuly. Z HPLC delenia na chirálnych kolónach (Chiralpak AD,
teikoplanin, vankomycín). Boli vypočítané chromatografické charakteristiky Pripravené
zlúčeniny vykazovali lepšiu enantioseparáciu na chirálnych kolónach s chirálnym selektorom
typu makrocyklických antibiotík.
1. Jackman, G.P., Iakovidis, D., Nero, T. L.: Eur. J.Med. Chem. 37, 2002, 731- 741.
2. Čižmáriková R., Račanská R., Hroboňová K., Lehotay J., Ághová Z., Halešová D.:
Pharmazie 58, 2003, 237-241.
Práca vznikla vďaka podpore Európskeho projektu Centrum excelentnosti bezpečnostného
výskumu kód ITMS: 26240120034.
64
P-7
NEW POTENTIAL ANTITUBERCULAR AGENTS WITH
TETRAZOLE RING MODIFICATION
ČONKA PATRIK 1, ROH JAROSLAV 1, HRABÁLEK ALEXANDR 1
1Charles
University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Inorganic and
Organic Chemistry, Heyrovského 1203, 50005 Hradec Králové, Czech Republic; [email protected]
The investigation for new antituberculotics is an important task for medicinal chemistry
nowadays. We focused our effort to synthesis of 1-alkyl-5-benzylsulfanyl-1H-tetrazoles 1 and
2-alkyl-5-benzylsulfanyl-2H-tetrazoles 2 (Figure 1).
These compounds exhibit high
antimycobacterial activity.
Figure 1. Antimycobacterially active compounds
In this work, derivatives with various side chains on tetrazole ring, which are probably
responsible for the pharmacokinetics, were prepared and their antimycobacterial activity were
evaluated.
The work was supported by the European Social Fund and the state budget of the Czech Republic.
Project no. CZ.1.07/2.3.00/30.0061
65
P-8
FYTOCHEMICKÁ ANALÝZA VYBRANÝCH POLOPARAZITICKÝCH ROSTLIN ČELEDI OROBANCHACEAE
DAŇKOVÁ IVANA, JIRCHOVSKÁ MICHAELA
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv,
Palackého 1-3, 612 42 Brno; [email protected]
Čeleď Orobanchaceae (zárazovité) zahrnuje v současném pojetí dvě morfologicky málo
podobné skupiny rodů parazitických rostlin. K tradičním holoparazitickým rodům čeledi (např.
rod Orobanche) byly na základě molekulárních analýz připojeny i parazitické rostliny původně
řazené do čeledi Scrophulariaceae (krtičníkovité)[1]. V současné době tedy čeleď
Orobanchaceae obsahuje jak nezelené, plně parazitické rostliny (kromě již zmíněné zárazy také
např. rod Lathraea), tak rostliny poloparazitické (např. rody Bartsia, Euphrasia, Melampyrum,
Odontites, Pedicularis, Rhinanthus, aj.).
Práce je zaměřena na srovnávací analýzu obsahových látek čtyř poloparazitických
rostlin uvedené čeledi, a to Melampyrum nemorosum L., Melampyrum sylvaticum L.,
Rhinanthus major L. a Euphrasia rostkoviana HAYNE. Dle údajů známých z literatury byly
u všech zmíněných rostlin identifikovány iridoidní glykosidy, u některých z nich pak byla
prokázána přítomnost flavonoidních a fenylpropanových sloučenin.
Z usušených a oddělených částí zkoumaných rostlin byly jednotným způsobem
připraveny methanolické extrakty a tyto byly podrobeny analýze pomocí vysokoúčinné
kapalinové chromatografie na reverzní fázi ve spojení s DAD. Identifikace látek byla prováděna
na základě porovnání retenčního času a UV-VIS spektra s údaji v dostupné knihovně spekter
a následně metodou společného nástřiku se standardem. Bylo zjištěno, že chemické složení
extraktů je do určité míry podobné, ale liší se výrazně kvantitativně. U všech zkoumaných
rostlin byla potvrzena přítomnost iridoidního glykosidu aukubinu, nejvyšší obsah této látky
jsme zaznamenali v extraktu kořene M. sylvaticum. V extraktech R. major a E. rostkoviana jsme
zjistili přítomnost fenylpropanoidního glykosidu akteosidu, nejvyšší obsah této látky byl
v případě R. major v extraktu kořene, u E. rostkoviana v extraktu listu. U stejných rostlin se
pravděpodobně nachází další fenylpropanoidní glykosid isoakteosid. Nově identifikovanou
látkou byla také kyselina benzoová, která je dle našich výsledků zastoupena u tří analyzovaných
druhů, a to u M. nemorosum, M. sylvaticum a R. major. Zmínka o výskytu kyseliny benzoové
byla v literatuře nalezena ze zkoumaných rodů prozatím jen u Melampyrum arvense L., akteosid
byl doposud identifikován pouze u rostlin rodu Euphrasia L.[2],[3]
[1] THE ANGIOSPERM PHYLOGENY GROUP. Botanical Journal of the Linnean Society 141, pp. 399–436
(2003)
[2] KIRMIZIBEKMEZ, H. et al. Phytotherapy Research 25 (1), pp. 142-146 (2010)
[3] BLAZICS, B. et al. Journal of Chromatographic Science 49 (3), pp. 203-208 (2011)
66
P-9
SYNTÉZA HYDROXYNAFTALEN KARBOXAMIDŮ
GONĚC TOMÁŠ, KOS JIŘÍ
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,
Palackého 1-3, 612 43 Brno; [email protected]
Úvod: Amidy kyseliny salicylové vykázaly celou řadu zajímavých biologických účinků –
antimikrobiální, antiparazitální, antivirotický, antineoplastický, chelatační a herbicidní. Mezi
cyklická analoga salicylanilidů můžeme řadit také hydroxynaftalenkarboxamidy.
Cíl: Cílem práce bylo optimalizovat syntézu amidů kyseliny 2-hydroxy-1-naftoové, 1-hydroxy2-naftoové a 3-hydroxy-2-naftoové s aromatickou, alifatickou a alicyklickou substitucí na
dusíku.
OH
H
N
R
O
R: monosubstituované aniliny, alifatické aminy, alicyklické aminy, piperidin, pyrolidin
Obr.1 Obecná struktura syntetizovaných látek
Metodika: Přítomnost hydroxyskupiny na naftalenovém jádře přináší obtíže v podobě možnosti
její substituce halogenem, případně možnosti její reakce s jinými činidly (esterifikace,
alkylace). Bylo proto vyzkoušeno větší množství metod přímé syntézy, případně s využitím
chránících skupin.
Výsledky: Průběh a výtěžky u jednotlivých metod byly značně rozdílné pro substituované
aniliny, alifatické aminy a alicyklické aminy. Pro každou z těchto skupin byla optimalizována
jiná metoda.
Závěr: Byly nalezeny optimální způsoby syntézy jednotlivých typů hydroxynaftalen
karboxamidů a syntetizováno více než sto nových látek s potenciální biologickou aktivitou.
67
P-10
PURIFIKÁCIA A IMUNOCHEMICKÉ STANOVENIE
LIPOXYGENÁZY MAKU SIATEHO (PAPAVER SOMNIFEUM
L.)
HOLKOVÁ IVANA, BEZÁKOVÁ LÝDIA, BILKA FRANTIŠEK
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta,Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv,Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava; [email protected]
Mak siaty (Papaver somniferum L.) je vzhľadom na jedinečnú schopnosť tvorby ópiových
alkaloidov farmaceuticky veľmi významný. Jednou z možností ako ovplyvniť endogénny obsah
týchto látok v produkčných rastlinách je ovplyvnenie signálnych dráh, ktorých súčasťou je aj
enzým lipoxygenáza. V práci sme sa zamerali na purifikáciu a charakterizáciu tohto enzýmu.
Lipoxygenáza (LOX, EC 1.13.11.12) patrí do skupiny dioxygenáz. Je kľúčovým enzýmom
v oktadekánovej (tzv. lipoxygenázovej) metabolickej ceste aktivovanej počas vývinu rastlín,
a tiež v odpovedi rastlín na biotický alebo abiotický stres. Prostredníctvom niekoľkých
purifikačných krokov - vysoľovania síranom amónnym, hydrofóbnej chromatografie (PhenylSepharose CL-4B), iónovovýmennej chromatografie (Q-Sepharose) a afinitnej chromatografie
(linoleyl-aminopropyl agarose) sme z klíčnych rastlín maku siateho izolovali LOX.
Prostredníctvom SDS polyakrylamidovej gélovej elektroforézy za denaturovaných podmienok
a imunoblotingu sme stanovili relatívnu molekulovú hmotnosť na 81 kDa.
Úloha bola riešená za podpory grantu FaF UK/21/2012 a FaF UK/17/2013.
68
P-11
EXTRAKCIA SYNEFRÍNU NA TUHEJ FÁZE Z MOČA PRE
GC-MS
HORÁKOVÁ RENÁTA, KUBINCOVÁ JANKA, DEVÍNSKY FERDINAND
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra chemickej teórie liečiv,
Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava; [email protected]
Úvod: Synefrín, nazývaný aj oxedrín, je sympatomimetický alkaloid nachádzajúci sa v Citrus
aurantium. Vykazuje rôzne typy farmakologickej aktivity ako je vazokonstrikcia, zvyšovanie
krvného tlaku a relaxácia bronchiálneho svalstva. Extrakt z Citrus aurantium získaný
z olúpaného ovocia v súčasnosti nadobudol značnú popularitu pri liečbe obezity ako alternatíva
ku efedrínovým alkaloidom, ktoré boli zakázané z dôvodu nežiaducich účinkov, ktoré
vyvolávali v organizme. Nové produkty sú označované ako „ephedra free“ a zvyčajne obsahujú
extrakt z Citrus aurantium štandardizovaný na 3-6 % synefrínu.
Cieľ: Vývoj extrakčnej metódy na tuhej fáze pre synefrín z biologického materiálu moč na SPE
kolónkach Strata® Screen-C v rozmedzí pH = 6 – 12.
Metodika: Na vyhodnotenie biologických vzoriek po extrakcii na tuhej fáze a následnej
derivatizácii trifluóracetanhydridom v etylacetáte sa použila metóda GC-MS. Spracovávala sa
vzorka 2 ml moča, do ktorej sa pridal synefrín, kofeín a dva vnútorné štandardy metylkofeín
a difenylamín. Následne sa vzorka upravila na požadovanú hodnotu pH pomocou 2, 3 a 4 ml
0,1 M roztoku KH2PO4 s pH = 6 a 0,1 M K2HPO4 s pH = 10 a 11.
Výsledky: Extrakčnej účinnosti predchádzala identifikácia zlúčenín, stanovenie ich retenčných
časov. Následne sa stanovili extrakčné účinnosti synefrínu pri jednotlivých pH moča pre oba
použité vnútorné štandardy (IS). Najlepšie výsledky pri IS metylkofeín tabuľka 1, difenylamín
tabuľka 2.
Tabuľka 1
Tabuľka 2
pH
6
10
11
12
Extrakč. účinnosť
43,1 %
14,9 %
46,4 %
15,9 %
pH
11
12
Extrakč. účinnosť
46,4 %
80,8 %
Záver: Najvyššia extrakčná účinnosť pre stanovenie synefínu v biologickej vzorke moč sa
dosiahla 80,8 %, kde sa na úpravu vzorky použil tlmivý roztok 0,1 M K2HPO4 v objeme 4 ml
pri vnútornom štandarde difenylamín.
Práca vznikla s podporou grantu Centra excelentnosti bezpečnostného výskumu kód ITMS:
26240120034.
69
P-12
MODULÁTORY ABAD JAKO POTENCIÁLNÍ LÉČIVA
ALZHEIMEROVY NEMOCI
HROCH LUKÁŠ 1, BENEK ONDŘEJ 2, GUNN-MOORE FRANK 3, MUSÍLEK KAMIL 4
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
Univerzita obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra toxikologie, Třebešská 1575, 500 01
Hradec Králové, Česká republika
2
3
University of St. Andrews, School of Biology, Medical and Biological Sciences Building, North Haugh,
St. Andrews KY16 9TF, United Kingdom
Univerzita Hradec Králové, Přírodovědecká fakulta, Katedra Chemie, Rokitanského 62, 500 03
Hradec Králové, Česká republika; [email protected]
4
Alzheimerova nemoc (AD) je jedno z nejčastějších neurodegenerativních onemocnění
postihující starší populaci. Patogeneze AD je dlouho spojována s tvorbou extracelulárních plaků
beta-amyloidu (Aβ). Dnes je známo, že významnou roli hraje také přítomnost intracelulárně
lokalizovaného Aβ. Uvnitř buňky Aβ interaguje s řadou proteinů a narušuje jejich normální
funkci. Jedním z postižených enzymů je mitochondriální enzym amyloid-vázající alkohol
dehydrogenasa (ABAD), u kterého byla potvrzena přímá vazba s Aβ. Poškození ABAD
přispívá k narušení homeostáze buňky a následně vede k jejímu zániku. Inhibice vazby
ABAD-Aβ a ovlivnění aktivity ABAD představuje potenciální cíl v terapii AD.
Cílem práce je syntéza a studium série sloučenin, disubstituovaných derivátů
thiomočoviny. Základní struktura byla odvozena z již popsaného inhibitoru ABAD, frentizolu.
Benzothiazolový fragment byl nahrazen za indolový fragment s další variabilní substitucí na
thiomočovinovém skeletu.
Byla navržena a připravena série 20 sloučenin, potenciálních modulátorů ABAD. Nové
sloučeniny byly připraveny ve dvou krocích (Schéma 1). Identita a čistota sloučenin byla
potvrzena pomocí 1H a 13C NMR, MS-ESI, elementární analýzy a teploty tání. V rámci
spolupráce s University of St. Andrews bude provedeno in vitro testování sloučenin. Hodnocena
bude schopnost ovlivnění aktivity ABAD a inhibice vazby ABAD-Aβ. U nejvíce potentních
sloučenin bude provedena molekulárně modelovací studie.
70
Schéma 1
Příprava substituovaných indolyl thiomočovin.
Práce je spolufinancovaná Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo
projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0235, název projektu: TEAB.
71
P-13
SYNTHESIS AND IN VITRO EVAUATION OF NOVEL
AROYLHYDRAZONE IRON CHELATORS
KATEŘINA HRUŠKOVÁ1, ELIŠKA MACKOVÁ2, LUCIE KOLBABOVÁ2, KATEŘINA
PRAVDÍKOVÁ2, TOMÁŠ ŠIMŮNEK2, KATEŘINA VÁVROVÁ1
Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, 1Department of Inorganic and
Organic Chemistry; [email protected] 2Department of Biochemical Sciences
For years aroylhydrazone iron chelators have been studied for their cardioprotective effect.
Aroylhydrazones are tridentate chelators binding free intracellular Fe ions and therefore protect
cardiomyocytes from reactions leading to formation of free radicals where iron stands as a catalyst.
SIH (salicylaldehyde isonicotinoylhydrazone) showed cardioprotective effect as well as
advantageous pharmacokinetic properties. Nevertheless it suffers from low stability in plasma1.
Our research group previously prepared a number of SIH analogs with increased stability and
pronounced cardioprotective effect along with low toxicity2. Some of the analogs also possess
a promising antiproliferative activity3.
The goal of our current work is to synthesize new aroylhydrazones based on our previous results in
order to enhance their cardioprotective and antiproliferative effects.
The current syntheses cover modifications of both ketone and hydrazide part of the molecule.
Regarding the former, we aimed at ketones with nitro group in various positions on the phenyl ring
and ketones with elongated or branched alkyl chain. For the evaluation of the influence of the
hydrazide we prepared more lipophilic hydrazides and products with different nitrogen heterocycles.
All final products will be subjected to studies of their chelation potential, stability, own toxicity,
cardioprotective and antiproliferative activities.
This study was supported by Charles University projects 299511, SVV 265 001 and SVV 265 004.
1.
2.
3.
Šimůnek, T., et al. SIH - a novel lipophilic iron chelator - protects H9c2 cardiomyoblasts from oxidative stress-induced
mitochondrial injury and cell death J. Moll. Cell. Cardiol. 2005, 39, 345.
Hrušková K., et al. Chem. Res. Toxicol., 2011, 24, 290-302.
Macková E., et al.: Methyl and ethyl ketone analogs of salicylaldehyde isonicotinoyl hydrazone: Novel iron chelators
with selective antiproliferative action. Chem-Biol Interact, 2012, 197, 69-79.
72
P-14
MIKROVLNAMI ASISTOVANÁ SYNTÉZA DERIVÁTŮ
ODVOZENÝCH OD PYRAZINKARBOXYLOVÉ KYSELINY A
JEJICH BIOLOGICKÉ HODNOCENÍ
JANĎOUREK ONDŘEJ 1, DOLEŽAL MARTIN 1, PATEROVÁ PETRA 2, KRÁĽOVÁ
KATARÍNA 3, KUBÍČEK VLADIMÍR 1
Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Heyrovského 1203, 50005
Hradec Králové, Česká Republika; [email protected]
1
Ústav klinické mikrobiologie, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, 50005 Hradec
Králové, Česká Republika
2
Chemický ústav, Fakulta přírodních věd, Komenského Univerzita, Mlynská Dolina Ch-2, 84215
Bratislava, Slovenská Republika
3
Ačkoliv celkový počet onemocnění od roku 2006 klesá, je tuberkulóza (TBC) dnes opět
považována za hrozbu pro celý svět. Její ústup začal totiž převyšovat stále větší výskyt
mykobakteriálních kmenů rezistentních vůči současné terapii. Tato situace v poslední době
vyústila k tomu, že se podařilo izolovat kmeny totálně rezistentní ke všem známým používaným
léčivům. Tento fakt spolu s pandemií HIV onemocnění, která stále více ovlivňuje rozšiřování
TBC tuberkulózy, vede ke snahám o nalezení nového léčiva, které splní požadavky na účinnost
a bezpečnost v rámci terapie.
Tato práce se zabývá studiem sloučenin odvozených od pyrazinamidu či pyrazinkarboxylové
kyseliny jakožto léčiva první volby v rámci terapie TBC. Tato poměrně malá molekula je
vhodná k chemickým obměnám díky svým vlastnostem typickým pro pyrazinový kruh.
Dvě výchozí sloučeniny 3-chloropyrazin-2-karboxamid a 5-chloro-6-methylpyrazin-2,3dikarbonitril byly připraveny podle předem ověřených postupů a následně byly podrobeny
aminodehalogenační reakci spolu s různě na jádře substituovanými aniliny. Tato reakce byla
prováděna v mikrovlnném reaktoru s fokusovaným polem za předem optimalizovaných
podmínek. Látky takto získané byly nejprve charakterizovány pomocí 1H, 13C NMR a IČ
spektroskopií, elementární analýzou, teplotou tání a parametry lipofility (log P vypočtená, log
k měřená) a poté následovaly biologické testy. Jednalo se o stanovení antituberkulotické
účinnosti proti 4 kmenům mykobakterií s isoniazidem jako standardem a stanovením IC50. Dále
pak antibakteriální a antifungální skrínink na aktivitu proti 8 kmenům bakterií a 8 kmenům hub
s použitím 5 antibiotik a 4 antimykotik jako standardů. Zde se stanovovala IC95 pro bakterie
a IC80 či IC50 pro houby. Jako poslední se hodnotila herbicidní aktivita a to jako inhibice
fotosyntetického elektronového transportu v chloroplastech získaných z rostliny Spinacea
oleracea. Stanovovala se IC50 a jako standard se použil komerčně dostupný herbicid Diurone®
(DCMU).
73
Ze získaných výsledků se pokusíme vyvodit vztahy mezi strukturou a aktivitou připravených
látek.
Tato práce je spolufinancovaná Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0235, název projektu: TEAB, dále pak Ministerstvem
zdravotnictví ČR IGA NZ 13346, Ministerstvem vzdělání, mládeže a tělovýchovy ČR SVV-2013-265-001
a Grantovou Agenturou Univerzity Karlovy B-CH/710312.
74
P-15
SYNTHESIS OF HETEROCYCLIC COMPOUNDS WITH HIGH
ANTIMYCOBACTERIAL ACTIVITY
KARABANOVICH GALINA 1, ROH JAROSLAV 1, VÁVROVÁ KATEŘINA 1,
STOLAŘÍKOVÁ JIŘINA 2, KLIMEŠOVÁ VĚRA 1, HRABÁLEK ALEXANDR 1
1Charles
University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Inorganic and
Organic Chemistry, Heyrovského 1203, 50005 Hradec Králové, Czech Republic;
[email protected]
2
Regional Institute of Public Health, Department for Diagnostic of Mycobacteria, 702 00 Ostrava,
Czech Republic.
Despite the reduction of new tuberculosis cases and death in the last years as it was referred in
Global Tuberculosis Report 2012, these numbers remain enormous. It emphasizes the
importance of the synthesis of new effective antituberculotics.
In our previous work we found that tetrazole heteroaromates (1, Figure 1) bearing electronwithdrawing group (EWG)-substituted benzyl moiety exhibited high in vitro activities against
Mycobacterium tuberculosis My 331/88, with minimum inhibitory concentrations (MIC) of
1-4 µM.
Figure 1. Antimycobacterially active heteroaromatic.
Recently, we synthesized series of 2-alkyl/aryl-5-alkylsulfanyl-1,3,4-oxadiazoles together with
1,3,4-thiadiazole analogs (2, Figure 1). Results of antimycobacterial evaluation showed
excellent efficiency of the substances with oxadiazole and thiadiazole core, with MIC values
from 0.03 to 0.5 µM. Antimycobacterial activity of these compounds considerably depends on
the position of two EWG groups on benzyl moiety, while the substituent in position 2 plays
only the minor role.
This project was supported by the Charles University in Prague (SVV 267 001)
75
P-16
TEPLOTNÍ STUDIE UHPLC SEPARACE VYBRANÝCH LÉČIV
KASTNER PETR 1, BURDOVÁ KATEŘINA 1, PILAŘOVÁ PAVLA 1,
KLIMEŠ JIŘÍ 1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farm. chemie a kontroly
léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
UHPLC je v současnosti jednou z nejprogresivnějších modifikací kapalinové
chromatografie s velkou separační schopností a rychlostí, která by mohla být ještě potencována
využitím netradičně vysokých teplot.
Cílem práce bylo na sedmi vybraných rutinně používaných HPLC metodách sledovat vliv
zvyšování teploty na separace látek různé chemické povahy (kyselé, neutrální či bazické).
HPLC metody, které naše laboratoř rutinně používá, byly převedeny do UHPLC
modifikace. Analýzy byly provedeny na UHPLC koloně Kinetex C18, 1,7μm, 150 x 2,10 mm,
Phenomenex s instrumentací Nexera firmy Shimadzu, která umožňuje použít pro separace
teplotu až 130°C.
Teplota kolony byla testována v rozsahu 25°C až 130°C. Výrobcem garantovaná teplotní
stabilita kolony je do 60°C. To, že kolona nepodléhá tepelné degradaci, bylo ověřeno
porovnáním hodnot chromatografických parametrů získaných před a po tepelné zátěži kolony.
U všech testovaných látek podle očekávání docházelo k výraznému zkracování retence
se zvyšující se teplotou. Současně s tím docházelo k poklesu separačního faktoru a rozlišení
píků. Faktor symetrie nebyl výrazně a jednoznačně ovlivněn. Pořadí píků zůstalo zachováno až
na dvě dvojice látek. V obou případech se jednalo o iontově párovou chromatografii, a to
kyselých látek (stanovení příbuzných látek pikosulfátu sodného) i bazických léčiv (změna
pořadí eluce folkodinu-hydrochloridu a ethylmorfinu-hydrochloridu).
Závěrem lze konstatovat, že při vysokých teplotách je nutno počítat se snížením
separační účinnosti. Vysoká teplota při separaci vede k používání mobilních fází s nižší eluční
sílou, a to přináší úsporu organických rozpouštědel. S rostoucí teplotou se navíc snižuje
viskozita mobilní fáze, a tedy zpětný tlak na koloně, což umožňuje dále zkrátit analýzu
zrychlením průtoku. Opatrnost je na místě u látek, které se vlivem vysokých teplot rozkládají.
76
P-17
EFEKT ELICITÁCIE NA LIPOXYGENÁZOVÚ AKTIVITU A
PRODUKCIU SANGUINARÍNU V IN VITRO KULTÚRACH
SLNCOVKY KALIFORNSKEJ
KOLLÁROVÁ RENÁTA, OBLOŽINSKÝ MAREK, HOLKOVÁ IVANA, BALAŽOVÁ
ANDREA, VERONIKA KOVÁČIKOVÁ
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv, Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava; [email protected]
Slncovka kalifornská (Eschscholtzia californica CHAM.) je jednoročná bylina z čeľade
Papaveraceae, ktorá je zaujímavá z hľadiska obsahu sekundárnych metabolitov – alkaloidov.
Najvýznamnejším alkaloidom je sanguinarín pre jeho antimikrobiálne, antiboxidačné
a protizápalové účinky 1.
sanguinarín
V experimente sme pozorovali efekt biotického a abiotického elicitora na lipoxygenázovú
aktivitu a na produkciu benzofenantridínového alkaloidu sanguinarínu v in vitro kulturách
slncovky kalifornskej. Biotickým elicitorom bola fytopatogénna huba Botrytis cinerea a ako
abiotický elicitor sme použili metyljasmonát. Taktiež sme sledovali vplyv rôznej dĺžky
elicitácie (10, 24, 48 a 72 hodín) na aktivitu LOX a tvorbu sanguinarínu.
Oba elicitory výrazne zvyšovali aktivitu LOX oproti kontrolným vzorkám, ktoré neboli
elicitované. Taktiež nastal nárast produkcie sanguinarínu v elicitovaných suspenzných
kultúrach. Vplyv biotického elicitora bol v oboch prípadoch nižší ako efekt metyljasmonátu.
1. CHO, H.Z., SON, S.Y., RHEE, H.S., YOON, S.Y., LEE-PARSONS, C.W., PARK, J.M.:
Synergic effects of sequential treatment with methyl jasmonate, salicylic acid and yeast
extract on benzophenanthridine alkaloid accumulation and protein expression in
Eschscholtzia californica suspension cultures. J Biotechnol, 135, 2008, č. 1, s. 117 – 122.
Táto práca bola podporená grantom FaF UK/13/2013.
77
P-18
SYNTHESIS AND EVALUATION OF TRANSDERMAL
PERMEATION ENHANCERS BASED ON TERPENES
KOPECNA MONIKA 1, VAVROVA KATERINA 1, ROH JAROSLAV 1
Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of inorganic and
organic chemistry, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
Transdermal drug delivery has many advantages over the conventional routes. However skin is
very effective barrier and most of drugs cannot get across it in sufficient amounts. Nowadays
there are many ways how to overcome this barrier and deliver drugs into systemic circulation.
One of them is to use permeation enhancers, it means substances which increase skin
permeability for a short time. Among others some natural terpenes or synthetic derivatives of
amino acids such as dodecylester of 6-(dimethylamino)hexanoic acid (DDAK) are proved
permeation enhancers (1).
The aim of this work was to combine these two structures and to study the effects of the
prepared substances on skin permeability.
First we prepared esters of 6-(dimethylamino)hexanoic acid with selected terpenes (menthol,
citronellol, linalool, farnesol and borneol) by a two-step reaction. In the first step we prepared
esters of terpenic alcohols with 6-bromohexanoic acid. Consequently bromine was exchanged
for dimethylamino group. Then we studied permeation-enhancing activity of the prepared
substances using Franz cells. We use the human skin as a model membrane and two model
drugs (theophylline and hydrocortisone) as markers of permeability. After the permeation
experiments we studied concentration of model drugs in the skin. As a standard DDAK was
used.
DDAK increased flux of theophylline and hydrocortisone 23 and 37times respectively, and
concentration of model drugs in skin five times. None of the prepared esters showed higher
activity than DDAK for theophylline. Nevertheless citronellol ester increased flux of more
lipophilic hydrocortisone 66times and borneol ester even 70times
To conclude we identified new potential permeation enhancers by combining structure of amino
acid derivatives and terpene alcohols.
This study was supported by the Czech Science Foundation (13-23891S) and Charles
University in Prague (GAUK 1404213 and SVV 267 001)
1. Novotný J., Kovaříková P., Novotný M., Janůšová B., Hrabálek A., Vávrová K.. Dimethylamino acid esters as biodegradable
and reversible transdermal permeation enhancers: Effects of linking chain length, chirality and polyfluorination. Pharm. Res. 2009,
26, 4, 811-821
78
P-19
IDENTIFICATION OF cDNA ENCODING SECRETORY
PHOSPHOLIPASE A2 FROM OPIUM POPPY (PAPAVER
SOMNIFERUM L.)
KOVÁČIKOVÁ VERONIKA1, HEILMANN MAREIKE 2, OBLOŽINSKÝ MAREK 1,
HEILMANN INGO 2
1Department
of Cellular and Molecular Biology of Drugs, Faculty of Pharmacy, Comenius University in
Bratislava,Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava, Slovakia; [email protected]
2Department
of Cellular Biochemistry, Institut of Biochemistry and Biotechnology, Martin-LutherUniversity,Kurt-Mothes Str.3, 06120 Halle (Saale), Germany
Phospholipases A2 (phosphatide 2-acylhydrolase, EC 3.1.1.4, PLA2) catalyze the hydrolysis of
a fatty acyl ester bond at the sn-2 position of glycerophospholipids to release free fatty acids
and lysophospholipids [1]. PLA2s are very important proteins of signal transduction pathways
in animal and plant cells [2]. Lipid-derived signaling molecules have emerged as important
factors controlling plant growth and development as well as plant adaptation to a changing
environment [1]. Opium poppy, Papaver somniferum L. (Papaveraceae) is one of the most
important pharmaceutical plants because of alkaloids production. So far, the impact of lipidderived signals on the production and accumulation of valuable plant secondary metabolites
has not been explored in depth.
Poppyseed plants were growing and RNA was prepared at different time points. The RNA was
reverse transcribed to cDNA and the cDNA used as a template for PCR-based amplification of
candidate sequence using a degerated primer strategy. A cDNA encoding plant secretory
phospholipase A2 (sPLA2) was isolated from poppy seedlings (harvested on 2., 3., 4. and 5. day
of growing). The cDNA encodes a mature protein of 159 amino acid residues with a putative
signal peptide of 31 residues. The mature form of PsPLA2 has 12 cysteines, Ca2+ binding loop
and catalytic site domain that are commonly conserved in plant.
Key words: phospholipase A2 – opium poppy – phospholipid signaling
1. LEE, H.Y. - BAHN, S.C. - SHIN, J.S. - HWANG, I. - BACK, K. - DOELLING, J.H. RYU, S.B.: Multiple forms of secretory phospholipase A2 in plants. In Prog. Lipid Res.,
44, 2005, s. 52 – 67.
2. MANSFELD, J.: Plant phospholipases A2: perspektives on biotechnological applications.
Biotechnol. Lett., 31, 2009, s. 1373 – 1380.
79
P-20
SYNTÉZA POTENCIÁLNÍCH ANTIDYSRYTMIK
KROUTIL ALEŠ 1, CSÖLLEI JOSEF 1
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,
Palackého 1-3, 612 43 Brno; [email protected]
1
Cílem práce bylo připravit látky s potenciálmí antidysrytmickou aktivitou, jejichž struktury
navazují na látky dříve připravené. U těchto látek není vyloučena ani antimikrobiální aktivita.
Byly syntetizovány látky na bázi alkylesterů kyseliny 4-(2-amino)-1-hydroxyethyl
fenylkarbamové. Jako výchozí látka byl použit 4-aminoacetofenon. Reakcí s příslušným
chloridem esteru kyseliny uhličité by připraven karbamát (1), který byl následně bromován na
alfa uhlíku acetofenonové skupiny. Reakcí tohoto bromderivátu s příslušným sekundárním
aminem byl připraven aminoketon (2), který byl v dalším kroku převeden na sekundární alkohol
(3) pomocí NaBH4.
Připravené látky byly charakterizovány pomocí IR a NMR spekter, čistota byla sledována
pomocí TLC.
O
O
R
O
1
O
2
N
O
R
R
NH
R
1
1
O
2
NH
OH
R
2
N
R
O
R
1
O
3
NH
R1: methyl-; ethyl-; propyl-; butyl-; isopropyl
R2: ethyl-; methyl
R3: butyl-
80
3
3
P-21
IDENTIFIKÁCIA KATINÓNOV A ĎALŠÍCH
PSYCHOAKTÍVNYCH ZLOŽIEK LEGÁLNYCH
STIMULANTOV CHROMATOGRAFICKÝMI A
HMOTNOSTNO-SPEKTROMETRICKÝMI METÓDAMI.
KUBINCOVÁ JANKA 1, FUKNOVÁ MÁRIA 2, HORÁKOVÁ RENÁTA 1, PECHOVÁ
IVETA 1, DEVÍNSKY FERDINAND 1
chemickej teórie liečiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského, Kalinčiakova 8, 832
32 Bratislava
1 Katedra
2 Oddelenie
chémie a toxikológie, KEU PZ Bratislava
Výroba, distribúcia a užívanie psychoaktívnych látok majú svoj vývoj a podliehajú
zmenám. Medzi mladými ľuďmi rastie popularita užívania tzv. dizajnérskych drog. Sú to látky
typu syntetických katinónov, teda fenyletylamínov. Dôležitým ukazovateľom pôvodu
substancie je obsah príbuzných látok. Vznikajú pri samotnej výrobe ako vedľajšie produkty
syntetickej reakcie a pre dané laboratórium sú zvyčajne špecifické. Môžu tiež zohrávať
významnú úlohu pri synergickom účinku toxických látok. Z toho vyplýva, že dôležitým
predmetom pri sledovaní obsahu katinónov je ich spoľahlivá analýza. V súčasnosti sa neustále
vyvíjajú nové postupy analýzy týchto látok, ktoré sú založené najmä na chromatografických
separáciách s následnou MS detekciou. V tejto práci sme sa zamerali na vývoj metódy vhodnej
pre analýzu nasledujúcich katinónov, kde R1, R2, R3, R4, R5 sú subsituenty, ktoré sa môžu
obmieňať v základnej štruktúre
(ako napr. H, metyl, etyl, 3,4-metyléndioxy, metoxy, 4-F, 3-F, pyrolidino substituenty).
Riešenie problému identifikácie si vyžadovalo kombinovanie separačných techník GC
a HPLC v spojení s priamou identifikačnou technikou EI-MS resp. ESI-Orbitrap.
Kľúčové slová: psychoaktívne látky, katinóny, HPLC-ESI-Orbitrap, GC-EI-MS.
Táto práca vznikla vďaka podpore v rámci OP Výskum a vývoj pre projekt: Centrum
excelentnosti bezpečnostného výskumu, kód ITMS: 26240120034 spolufinancovaný zo zdrojov
Európskeho fondu regionálneho rozvoja.
81
P-22
BIOLOGICKY AKTIVNÍ POLYFENOLY Z PLECTRANTHUS
FORSTERI ´MARGINATUS´
KUBÍNOVÁ RENATA, RACZOVÁ ANNA
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého
1/3, 612 42 Brno; [email protected]
Plectranthus forsteri ´Marginatus´ Benth., molice forsterova, je rostlina pocházející z oblastí
jižní Afriky. U nás se hojně pěstuje jako balkonová rostlina. Druhy rodu Plectranthus jsou
v lidovém léčitelství využívány zejména k léčbě infekcí, vzhledem k obsahu antibakteriálně
účinných abietánových diterpenů. Kromě abietánů se v rostlině nacházejí také polyfenoly
(kyselina rozmarýnová, nepetoidin A a B)1.
Pro izolaci nepetoidinů z extraktu preparativní HPLC byla zvolena metoda gradientové eluce
s počáteční koncentrací mobilních fázi 50 % ACN a 50 % 0,2% HCOOH. Vzhledem ke
struktuře nepetoidinu A a nepetoidinu B, lišící se polohou hydroxylové skupiny, se látky
nepodařilo rozdělit a byly vyizolovány ve směsi.
Antioxidační aktivita byla srovnána se standardy kyselinou rozmarýnovou a Troloxem C.
Z výsledků je patrné, že antioxidační aktivita kyseliny rozmarýnové je vyšší než Troloxu C,
směs nepetoidinů má aktivitu srovnatelnou s Troloxem C, přičemž hodnoty EC50 se pohybují
v rozmezí 3,4 – 9
-amylázy
byla zvolena jako standard akarbóza, která se u nás využívá v terapii diabetes mellitus II. typu.
-glukosidázy a srovnatelně inhibovaly
-amylázu.
Ze získaných výsledků je patrné, že nepetoidiny jsou vynikající antioxidanty a patří tedy mezi
přírodní látky s nejvyšší in vitro antioxidační aktivitou vůbec. Vzhledem k tomu, že vykazují
-g
-amylázu, mají velký
potenciál při terapii diabetes mellitus II. typu, kde mohou také předcházet vzniku pozdních
komplikací diabetu, způsobených volnými kyslíkovými radikály.
Literatura:
1. Kubínová R., Švajdlenka E., Schneiderová K., Hanáková Z., Dall'Acqua S., Farsa O.:
Polyphenols and diterpenoids from Plectranthus forsteri ´Marginatus´. Biochem. Syst. Ecol.
49, 2013, 39-42.
82
P-23
INHIBITORY CHOLINESTERAZ JAKOZTO PROFYLAXE
OTRAV NPL
CHOLINESTERASE
INHIBITORS
AS
PROPHYLAXIS
AGAINST NERVE AGENTS
MUSILEK KAMIL 1-3, KUNES MARTIN 3, JUN DANIEL 1,3, ZDAROVA-KARASOVA
JANA 1,3, SEPSOVA VENDULA 1,3, KORABECNY JAN 1,3, HRABINOVA MARTINA 1,
KUCA KAMIL 1-3
1
University of Defence, Faculty of Military Health Sciences, Department of Toxicology and Centre of
Advanced Studies, Trebesska 1575, 500 01 Hradec Kralove, Czech Republic
2
University of Hradec Kralove, Faculty of Science, Department of Chemistry, Rokitanskeho 62, 50003
Hradec Kralove, Czech Republic
3
University Hospital, Sokolska 581, 500 05 Hradec Kralove, Czech Republic
Quaternary compounds have been used and studied as cholinesterase inhibitors and reactivators
for several decades. Among them, the carbamate inhibitors (e.g. pyridostigmine bromide) are
used as organophosphate pre-treatment strategy in many countries. Such carbamate compounds
cause serious side-effects (e.g. gastro-intestinal) that originate from their covalent interactions
with cholinesterases.
The novel quaternary compounds were designed as simple bispyridinium, bisquinolinium and
bisisoquinolinium analogues. They showed non-competitiveinhibitory ability towards hAChE
in vitro that was further rationalized by molecular modeling studies. The toxicity (LD50) and
protective ratio against soman induced toxicity of selected novel compounds was determined.
Some of the prepared compounds formerly showed both inhibition of cholinesterases and
modulation of muscarinic or nicotinic receptors that take crucial part in animal survival after
organophosphate induced toxicity. The receptor studies are currently in progress.
This work was supported by the long term development plan of the Faculty of Military Health
Sciences and University hospital (Hradec Kralove, Czech Republic).
83
P-24
STANOVENÍ REAKTIVÁTORŮ ACETYLCHOLINESTERÁZY
V BIOLOGICKÉM MATERIÁLU: FARMAKOKINETIKA OXIMŮ
HI-6 A K027 U PRASAT
DETECTION OF ACETYLCHOLINESTERASE REACTIVATORS IN BIOLOGICAL SAMPLES: PHARMACOKINETICS
OF OXIMES HI-6 AND K027 IN PIG
KUNES MARTIN 3, ZDAROVA-KARASOVA JANA 1,3, ZEMEK FILIP 1, KVETINA
JAROSLAV 3, PAVLÍK MICHAL 1, JUN DANIEL 1,3, BURES JAN 3, KUCA KAMIL 1-3
1
University of Defence, Faculty of Military Health Sciences, Department of Toxicology and Centre of
Advanced Studies, Trebesska 1575, 500 01 Hradec Kralove, Czech Republic
2
University of Hradec Kralove, Faculty of Science, Department of Chemistry, Rokitanskeho 62, 50003
Hradec Kralove, Czech Republic
3
University Hospital, Sokolska 581, 500 05 Hradec Kralove, Czech Republic
Oximes HI-6 dimethansulphonate (HI-6 DMS) and K027 are promising acetylcholinesterase
reactivators with wide spectrum of therapeutic activity against to nerve agents and commercial
utilization. K027 is a novel oxime derived from HI-6 and trimedoxime structure with relatively low
toxicity. The main aim of our work was to describe pharmacokinetic profiles of two HI-6 DMS and
K027 after its intramuscular and intravenous administration. Pigs were cannulated (under general
anasthesia) into vena cava via vena jugularis externa a day before experiment. Blood samples for
analysis were collected from this permanent cathether after oximes administration. The main
pharmacokinetic parameters are comparable after HI-6 DMS and K027 i.m. administration. Comparable
pharmacokinetic parameters were in the most of pharmacokinetic parameters. Significant differences
were found in Cmax and Tmax. Both these parameters are important in case of emergency when rapidity
and avaibility is cornerstone for success of treatment.
This work was supported by the long term development plan of the Faculty of Military Health Sciences,
project CZ.1.05/3.1.00/10.0213 and research grant IGA NT/14270 (Ministry of Health, Czech Republic).
84
P-25
OPTIMALIZACE PŘÍPRAVY KRYCÍ VRSTVY PRO BUKÁLNÍ
MUKOADHEZIVNÍ FILMY
LANDOVÁ HANA, VETCHÝ DAVID, GAJDZIOK JAN, JUŘENOVÁ LADISLAVA
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav technologie léků, Palackého
tř. 1/3, 612 42 Brno; [email protected]
Bukální mukoadhezivní filmy jsou jednou z nových perspektivních lékových forem jak pro
systémovou, tak lokální terapii. Díky okamžitému vstřebávání systémově podávaných léčiv
přes bukální sliznici do horní duté žíly nedochází ke snížení účinku před vstupem do systémové
cirkulace metabolizací v játrech či enzymatické degradaci v gastrointestinálním traktu, čímž se
zvyšuje biologická dostupnost léčiv. Při lokální terapii různých onemocnění sliznice dutiny
ústní mukoadhezivní filmy výrazně prodlužují oproti standardním lékovým formám (ústní
vody, gely, pasty) dobu setrvání v místě aplikace a díky krycímu efektu také brání další iritaci
lézí. Navíc má tato léková forma jednoduchou a bezbolestnou aplikaci, čímž se zlepšuje
„compliance“ pacientů a dochází k zefektivnění farmakoterapie [1].
Cílem experimentu byla optimalizace přípravy krycí vrstvy, která dobu setrvání filmu
v místě aplikace významným způsobem prodlužuje, a hodnocení fyzikálně-chemických
vlastností připravených dvouvrstvých filmů (mechanická odolnost a doba setrvání in vitro).
Různé krycí vrstvy se připravily metodou odpařování rozpouštědla z 5% ethanolických
disperzí pěti druhů ethylcelulosy (N7, N10, N14, N22, N100) s různým přídavkem
plastifikátoru dibutylsebakátu. Krycí vrstvy se nanášely na mukoadhezivní vrstvu ze sodné soli
karmelosy připravenou metodou odpařování rozpouštědla. U připravených filmů se stanovila
hmotnostní stejnoměrnost, povrchové pH a pomocí optické analýzy tloušťka filmů. Pomocí
texturometru se provedla tahová zkouška a zkouška odolnosti proti protržení a v upraveném
přístroji na rozpad tablet se měřila doba setrvání filmu in vitro na umělé bukální sliznici.
Vyšší koncentrace dibutylsebakátu použitá v krycí vrstvě obecně nezlepšovala mechanické
vlastnosti filmu, avšak výrazně zlepšovala jejich vzhled, flexibilitu a prodlužovala dobu
setrvání filmu in vitro, přičemž nejdelší dobu setrvání vykazovaly vzorky s ethylcelulosou typu
N22 a N100. Dobrých výsledků při tahové zkoušce nebo zkoušce odolnosti filmu proti protržení
dosahovala krycí vrstva z ethylcelulosy typu N22 a N100 s nižší koncentrací dibutylsebakátu.
Připravené filmy měly vyhovující pH pro použití filmu v dutině ústní a vybrané vzorky byly
dále podrobeny testování in vivo.
[1] Landová H., Daněk Z., Gajdziok J., Vetchý D., Štembírek J. Mucoadhesive films as
perspective oral dosage form, Čes. Slov. Farm. 2013; 62, 4-11.
Tento projekt byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva
zdravotnictví ČR (projekt ev. č. NT11396).
85
P-26
INHIBÍCIA XANTÍNOXIDÁZY ZÁPAROM Z LISTOV
LIGUSTRUM VULGARE L.
MACKOVÁ ANNA 1, NAGY MILAN 1, MUČAJI PAVEL 1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
1
Rastlinný druh Ligustrum vulgare L. z čeľade Oleaceae sa celé stáročia používal v miestnej
medicíne európskej, čínskej a japonskej komunity. Obsahové zložky prítomné v listoch
L. vulgare L. – flavonoidy, fenylpropanoidy, sekoiridoidné glykozidy a ich aglykóny
vykazujúce antioxidačné a protizápalové účinky indikujú použitie listov drogy v liečbe
hepatitídy, hypertenzie, reumatizmu a lokálnych zápalových ochorení. Intracelulárne oxidačné
poškodenie tkanív reaktívnymi kyslíkovými radikálmi (ROS) vedúce k poškodeniu biomolekúl
sacharidovej, bielkovinovej, lipidovej povahy a DNA spôsobujú často chronický priebeh týchto
procesov. Inhibíciou enzýmu xantínoxidázy vedúcej k vzniku a redukcii ROS sme sledovali
mieru využitia vodného záparu z listov L. vulgare L. pri zápalových procesoch v organizme.
Keďže enzým xantínoxidáza (xantínoxidoreduktáza) hrá dôležitú úlohu v katabolizme purínov,
jej katalytickým pôsobením dochádza buď k tvorbe peroxidu vodíka :
hypoxantín (xantín) + H2O + O2 → xantín (kys. močová) + H2O2
alebo k tvorbe superoxidového aniónu:
hypoxantín (xantín) + H2O + 2O2 → xantín (kys. močová) + O2•‒ + 2H+. Nami sledovaná
miera inhibície tohto enzýmu je teda opodstatnená. Inhibičná aktivita sa stanovovala za
podmienok in vitro výpočtom percenta inhibície enzýmu z grafického znázornenia a následne
zistením inhibičnej aktivity IC50 v koncentračnom rozmedzí (0,19 – 1,5 mg.ml-1) použitého
inhibítora. Nami získané výsledky boli porovnané s dostupnou literatúrou.
86
P-27
ANALYSIS OF PHENIRAMINE, PHENYLEPHRINE AND
PARACETAMOL IN URINE BY ON-LINE COMBINATION
CE-MS/MS
KATARÍNA MARÁKOVÁ, JURAJ PIEŠŤANSKÝ, PETER MIKUŠ, LUCIA
VEIZEROVÁ, JAROSLAV GALBA
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a
nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
The present work illustrates possibilities of CE-ESI-QqQ hyphenation for the
simultaneous identification of the drugs with different structures (pheniramine, phenylephrine,
and paracetamol) in human urine after per-oral administration of the pharmaceutical
preparation. In addition, based on the CE separation selectivity and the appropriate settings of
QqQ (identifier product ion, quantifier product ion, parent ion), the CZE-ESI-QqQ method was
applied at the same time also for (i) the investigation of potential weak associates of the drugs,
as well as (ii) monitoring of predicted (targeted) compounds derived from the original drugs,
e.g. drug impurities or metabolites (when standards of targets are missing).
The profiles indicated that pheniramine and paracetamol can be determined directly in
the unpretreated urine samples while phenylephrine was detected at the LOD concentration
level. A 20-fold sample dilution and 5 nL injection volume were chosen as the optimum
experimental parameters. A presence of potential weak associates (presence of glucuronideparacetamol associate) of the drugs was indicated in biological samples.
Obviously, the information value is depending on an appropriate prediction of targets.
From this point of view information from a different MS/MS technique such as quadrupoleTOF (QTOF) (that is more suitable for the analysis of unknown/nontargeted compounds than
QqQ) can be very useful.
Aknowledgments: This work was done in the Toxicological and antidoping center (TAC) supported by
grants VEGA 1/0664/12, KEGA 031UK-4/2012, UK/274/2013, UK/75/2013, FaF UK/35/2013, FaF
UK/54/2013.
87
P-28
HYDROLÝZA ORGANOFOSFOROVÉHO PESTICIDU
METATHIONU V PROSTŘEDÍ MICEL KATIONICKÝCH
TENZIDŮ
MAREK JAN 1,2, JANOŠCOVÁ PETRA 1, CABAL JIŘÍ 3, DOLEŽAL MARTIN 1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie
a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
Univerzita Obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra epidemiologie, Třebešská 1575, 500
01 Hradec Králové
2
Univerzita Obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra toxikologie, Třebešská 1575, 500 01
Hradec Králové
3
Úvod
Principu micelární katalýzy je při rozkladu toxických esterů využíváno od 50. let minulého
století. K rozkladu jsou nejčastěji využívány kationické tenzidy, které jsou schopny účinně
koncentrovat na povrchu svých micel anionty s nukleofilní reaktivitou.
K rozkladu substrátů byly z počátku využívány tenzidy, jejichž molekuly byly tvořeny jen
kationickou hydrofilní doménou (alkylamonia, alkylpyridinia aj.) a lipofilním alkylovým
řetězcem [1]. Později bylo zjištěno, že hydrolýzu významně urychlují nukleofilní funkční
skupiny zabudované přímo do struktury molekuly tenzidu [2].
Cíl a metodika
Cílem autorů této práce bylo prozkoumat vliv jednotlivých strukturních rysů tenzidů (délka
lipofilního alkylu, začlenění hydroxylových skupin do struktury a začlenění aromatické
domény do struktury tenzidu) ve vztahu k substrátu, pro nějž je typické, že tzv snadno
odstupující funkční skupina je jeho nejlipofilnější částí, což je typické pro většinu látek typu
organofosforových pesticidů.
Diskuze a závěr
Byla testována hydrolytická účinnost řady kationických tenzidů při rozkladu
organofosforového pesticidu metathionu. Všechny testované tenzidy zvyšovaly rychlost
rozkladu metathionu, což bylo důkazem probíhající micelární katalýzy. U některých látek byl
patrný pokles rychlosti hydrolýzy při nejvyšších koncentracích, což bylo důsledkem jevu
nazývaného efekt prázdných micel. Nejvyšší hydrolytické výkonnosti bylo dosaženo u tenzidů,
které v molekule obsahovaly ionizovatelné hydroxylové skupiny. Zcela kromobyčejnou
výkonnost vykazoval farmaceuticky využívaný tenzid benzoxonium.
88
Citace
[1]
Marek J.; Stodulka P.; Cabal J.; Soukup O.; Pohanka M.; Korabecny J.; Musilek K.; Kuca
K. Preparation of the Pyridinium Salts Differing in the Length of the N-Alkyl Substituent.
Molecules 2010. 15[3], 1967-1972.
[2]
Tiwari, S.; Ghosh, K. K.; Marek, J.; Kuca, K. Functionalized surfactant mediated
reactions of carboxylate, phosphate and sulphonate esters. Journal of Physical Organic
Chemistry 2010, 23 (6), 519-525.
Poděkování
Práce byla spolufinancovaná Dlouhodobým záměrem rozvoje organizace 1011 a Evropským sociálním
fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.0061
89
P-29
ANALÝZA IČ (KBr) SPEKTIER DERIVÁTOV KYSELINY
FENYLKARBÁMOVEJ
ŠORALOVÁ STANISLAVA 1, MARUNIAK MATEJ 1, GRÓF MARTIN 2,
DOROTÍKOVÁ SANDRA 2, SEDLÁROVÁ EVA 1
Katedra farmaceutickej chémie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komeského v Bratislave,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
1
Ústav fyzikálnej chémie a chemickej fyziky, Fakulta chemickej a potravinárskej technológie,
Slovenská technická univerzita, Radlinského 9, 812 37 Bratislava
2
Infračervené spektrá látok, s pracovným označením (4a1-4d1) (Obr.1) v strednej oblasti 4000400 cm-1 boli namerané pomocou FTIR prístroja značky Nicolet NEXUS 470. V tuhom stave
sa vzorky merali KBr technikou.
N
O
N
N
.HCl
OH
Vybračnú analýzu pre zlúčeninu 4a1 môžeme
popísať nasledovne. O–H a N–H valenčné vibrácie
R = -CH3,
môžeme očakávať vo vibračnom spektre ako
N
O
-CH2CH3,
najvyššie módy nad 3100 cm-1. Ostrý pás pri 3400
H
cm-1 bude pravdepodobne prislúchať O–H stretching
O-R
-CH2CH2CH3,
vibrácii. Vibračný mód pri 3220 cm-1 môžeme
-CH2CH2CH2CH3
priradiť N–H stretching
vibrácii, kde je aminovodík intermolekulárne viazaný. Najvyššie
frekvencie v oblasti C–H valenčných vibrácií patria =C–H stretching vibračným módom
benzénového a pyridínového kruhu, ktoré sa nachádzajú pri 3120-3040 cm-1. Asymetrické
a symetrické stretching vibrácie -CH3 a -CH2- skupín sa nachádzajú pod =C–H módom, pričom
asymetrické valečné vibrácie metylesterovej skupiny môžu zasahovať do oblasti =C–H vibrácii.
Pás pri 1720 cm-1 môžeme priradiť C=O valenčnej vibrácii esterovej skupiny. Pásy pri 1630,
1610, 1545 a 1510 cm-1 budú prislúchať skeletovým vibráciam aromatických kruhov a C=N
valečnej vibrácii. Vibrácie v oblasti 1480-1360 cm-1 budú pravdepodobne prislúchať
deformačným vibráciám –CH3, >CH2 a >CH- skupín.
Poďakovanie: APVV-0339-10, Vega 1/0289/12, Grat FaF UK 53/2013
90
P-30
SYNTÉZA ANALOGŮ ARYLKARBONYLOXYAMINOPROPANOLŮ A JEJICH KVARTERNÍCH AMONIOVÝCH
DERIVÁTŮ
MARVANOVÁ PAVLÍNA, PADRTOVÁ TEREZA, MOKRÝ PETR
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,
Palackého 1-3, 612 43 Brno
Úvod: Antagonisté β-adrenergních receptorů patří pro své pozitivní kardiovaskulární účinky již
více než 50 let k hojně využívaným léčivům v terapii řady kardiologických indikací. V terapii
akutních stavů se využívají tzv. ultrakrátce působící β-blokátory, jejichž velmi krátký
plazmatický poločas snižuje riziko projevů nežádoucích účinků klasických β-blokátorů [1].
Kromě β-adrenolytického účinku vykazují tyto sloučeniny i účinek antiarytmický. Ten zůstává
i po převedení těchto látek na kvarterní amoniovou sůl, zatímco β-adrenolytická aktivita se
ztrácí, což v konečném důsledku vede znovu ke snížení nežádoucích účinků spojených
s β-adrenolytickou aktivitou [2].
Cíl: Cílem projektu je syntéza a strukturní analýza řady nových derivátů
arylkarbonyloxyaminopropanolů s potenciální β-adrenolytickou a antiarytmickou aktivitou
s ultrakrátkým účinkem a jejich převedení na kvarterní amoniové deriváty, u kterých
předpokládáme vymizení β-adrenolytického účinku se zachováním antiarytmické aktivity.
Metodika: V první části byla řešena syntéza derivátů arylkarbonyloxyaminopropanolů
(struktura I) několika syntetickými cestami a následně její optimalizace. Druhá část projektu
byla zaměřena na syntézu kvarterních amoniových derivátů (struktura II), které byly
syntetizovány z příslušných arylkarbonyloxyaminopropanolů N-alkylací. Finální sloučeniny
byly podrobeny strukturní analýze a jejich čistota ověřena chromatograficky.
Výsledky a závěr: V rámci řešeného projektu byla připravena série nových sloučenin typu
arylkarbonyloxyaminopropanolů včetně jejich kvarterních amoniových derivátů. Podařilo se
optimalizovat jednotlivé kroky syntézy. Struktura všech finálních sloučenin byla potvrzena
dostupnými metodami strukturní analýzy (NMR, IR). U syntetizovaných sloučenin bude dále
testována biologická aktivita.
OH
O
O
OH
H
N
R
2
O
R
3
X
+
O
N
R
3
R
2
R1 = -NHCOOR; -OCH2CH2OR
R2 = -CH(CH 3)2; -C(CH 3)3; -CH2CH2OPhOCH3
R
1
(I)
R
1
R3 = -CH3; -CH2CH3
(II)
91
Reference
[1] JANOTA, T. Ultrakrátce působící beta-blokátory v intenzivní medicíně. Medicína po
promoci. 2008, Suppl. 3 Hypert, 45.
[2] FOKEN, H. et al. Synthese und pharmakologische Eigenschaften von Pranolium und
seinen optischen Isomeren. Pharmazie. 1990, 45(3), 180 – 183.
92
P-31
MEĎNATÉ A ZINOČNATÉ KOMPLEXY SCHIFFOVÝCH
ZÁSAD AKO POTENCIONÁLNE INHIBÍTORY UREÁZY
MATUŠKA MAREK, VALENTOVÁ JINDRA, VARÉNYI SAMUEL, KOHÚTOVÁ
MÁRIA, DEVÍNSKY FERDINAND
1Farmaceutická
fakulta Univerzity Komenského v Bratislave; Katedra chemickej teórie liečiv,
Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava; [email protected]
Ureázy sú metaloenzýmy hydroláz obsahujúce v aktívnom mieste nikel. Za
fyziologických podmienok v ľudskom organizme katalyzuje hydrolýzu močoviny na oxid
uhličitý a amoniak1:
Zvýšená aktivita ureázy najmä pri infekciách ureolytickými baktériami sa patologicky
prejavuje zvýšeným bázického prostredia, tvorbou amoniaku, ktorý je toxický a nepriaznivo
pôsobí na organizmus poškodením slizníc gastrointestinálneho traktu. Inhibítory ureázy z radu
anorganických zlúčenín majú aj medicínske použitie v terapii duodenálnych vredov a pri
infekcii ureolytickou baktériou Helicobacter pylori2. Antiureázový účinok vykazujú aj
komplexy Schiffových zásad kovových prvkov.
Cieľom práce bolo hodnotenie antiureázovej aktivity zinočnatých a meďnatých
komplexov salicyladehydu, 3-metoxysalicylaldehydu, aminokyselín a dusíkatých zásad ako
napr: imidazolu, 1-metylimidazolu, 2-metylimidazolu, 4-metylimidazolu, 3,5-dimetylpyrazolu.
Inhibícia enzýmu ureázy sa hodnotila spektrofotometrickou metódou in vitro. Takmer všetky
testované meďnaté komplexy vykazovali výraznú antiureázovú aktivitu s hodnotou IC50 rádovo
nižšiu ako mala acetohydroxámová kyselina a v niektorých prípadov ako glutaraldehyd, ktoré
sa používali ako štandardy inhibície ureázy. U zinkových komplexov a samotných ligandov
vrátane spomenutých dusíkových zásad sa nepozorovala inhibícia ureázy. Meďnaté komplexy
Schiffových zásad s rastúcim kruhom aminokyseliny napr. odvodenej od kyseliny od
β-aminobutánovej γ-aminobutánovej prejavovali vyššiu antiureázovú aktivitu ako komplexy
odvodené od alfa s aminokyselín.
Práca bola podporená grantom FaF UK/49/2013 a APVV 020210.
1
James E. Board: A Comprehensive Survey of International Soybean research. Genetics, Physiology
and nitrogen Relationship. Chapter 15, 2012, 317 – 339.
2 Malgorzata Palka: Helicobacter pylori Infection and Undiagnosed Dyspepsia in Dyspeptic
Populations Under 45 of Age Tested by ELISA, Urease Breath Test and Helicotest. Department of
Family Medicine, Jagiellonian University Medical College, Kraków, Poland. 2012, 3 – 18.
93
P-32
VYUŽITÍ SPME V ANALÝZE LÉČIV
MOKRÝ MILAN, SOCHOR JAROSLAV, JUŘÍČKOVÁ MARKÉTA
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Solid-phase microextraction (SPME) je jedna z nejmodernějších metod používaných k úpravě
biologických vzorků před vlastní analýzou (Flanagan et al. 2006) a lze ji kombinovat jak
s plynovou (GC), tak i kapalinovou (HPLC) chromatografií (Spietelum et al. 2010). SPME
umožňuje současnou extrakci a prekoncentraci látek z biologické matrice. V této práci byla
SPME ve spojení s HPLC využita pro stanovení kyseliny tiaprofenové v krvi.
Cílem práce bylo vypracovat postup izolace tiaprofenové kyseliny z plné krve a metodu
následně využít pro její stanovení.
Vzorky plné krve byly nejprve zředěny vodou, která podpořila hemolýzu erytrocytů a tím
I rychlejší uvolnění kyseliny. Izolace probíhala za laboratorní teploty, sorpce i desorpce byly
silně závislé na pH prostředí a vzorek bylo nutno intenzivně míchat, aby výtěžek byl co
nejvyšší. Pro extrakci bylo použito vlákno potažené polydimethylsiloxan/divinylbenzenem
(PDMS/DVB), pH 3,0. Sorpce probíhala 20 min a desorpce 15 min, což je obojí relativně
dlouho, např. ve srovnání s SPE, ale výhodou SPME je velmi malá spotřeba organických
rozpouštědel a rychlé ustanovování rovnováhy mezi sorpcí a desorpcí. Jako vnitřní standard byl
použit naproxen. Metoda byla validována. Byla ověřena přesnost, správnost, linearita
I selektivita a stanoveny limity detekce a kvantifikace. HPLC stanovení probíhalo s využitím
stacionární fáze C 18 a mobilní fáze ve složení methanol a 0,01 M fosfátový pufr v poměru
60:40 (v/v) při pH 3,0.
Po celou dobu izolace byl vzorek stabilní, nedocházelo k žádnému rozkladu. Výhodou
vypracované metody je velmi malá spotřeba vzorku, ale i organických rozpouštědel.
Literatura:
1. Flanagan R.J., Morgan P.E., Spencer E.P., Whelpton R. Micro-extraction techniques in
analytical toxicology: short review. Biomedical Chromatography 20 (6-7), 530-538 (2006)
2. Spietelum A., Pilarczyk M., Kloskowski A., Namiesnik J. Current trends in solid-phase
microextraction (SPME) fibre coatings. Chemical Society Review 39 (11), 4524-4537 (2010)
94
P-33
STANOVENÍ ACIDOBAZICKÉ DISOCIAČNÍ KONSTANTY pKa
DERIVÁTŮ ARYLKARBONYLOXYAMINOPROPANOLŮ
POMOCÍ 1H-NMR SPEKTROSKOPIE
MOKRÝ PETR 1, STRÁNSKÁ ALENA 1, TENGLER JAN 1,2
1 Veterinární
a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,
Palackého 1-3, 612 43 Brno; [email protected]
2
Medis International a.s., Průmyslová 16, 747 23 Bolatice
Úvod: Chování léčiv v organizmu je velmi často závislé na jejich acidobazických vlastnostech.
Acidobazické vlastnosti molekuly léčiva lze kvantifikovat pomocí disociační konstanty pKa,
která vyjadřuje rovnováhu mezi disociovanou a nedisociovanou formou molekuly léčiva.
Hodnoty pKa léčiva jsou tak jedním z klíčových parametrů pro předpovídání jejich
farmakodynamických i farmakokinetických vlastností (rozpustnost, absorpci, distribuci,
metabolizaci i vylučování léčiva). V dnešní době existuje již celá řada metod pro stanovení pKa.
Mezi nejběžnější metody patří potenciometrická titrace a UV/Vis spektrofotometrie. Novějšími
metodami jsou kapilární zónová elektroforéza (CZE), HPLC s reverzní fázi (RP-HPLC) a 1HNMR[1].
Cíl: Cílem této práce bylo rozvinout metodiku experimentálního stanovení acidobazické
disociační konstanty pKa pomocí 1H-NMR spektroskopie pro léčiva ze skupiny
beta-adrenolytik.
Metodika: Vlastní stanovení pKa bylo založeno na závislosti chemických posunů vybraných 1H
jader na pH. Experimentálně stanovené hodnoty pKa byly získané ve směsi deuterovaných
rozpouštědel a proto byly následně ještě přepočítány pro vodné prostředí. Získané hodnoty byly
porovnány s hodnotami predikovanými výpočetním softwarem.
Výsledky a závěr: Stanovení pKa bylo provedeno u osmi látek syntetizovaných na VFU Brno,
derivátů arylkarbonyloxyaminopropanolů uvedené struktury - potenciálních ultrakrátce
působících β-blokátorů. K ověření metodiky byly též použity dva komerčně dostupné
β-blokátory – bisoprolol a celiprolol. Těsnost závislosti mezi chemickým posunem sledovaných
1
H jader a pH charakterizovaná koeficientem determinace R2 byla velmi vysoká (R2 = 0,999).
Získané hodnoty pKa byly mírně vyšší než hodnoty získané výpočetním softwarem.
OH
O
O
O
H
N
O
R
R
1
R1 = -CH(CH3)2; -C(CH3)3
R2 = -CH3; -CH2CH3
2
[1] Babić, S.; Horvat, A. J. M.; Mutavdžić Pavlović, D. ; Kaštelan-Macan, M. Determination of pKa values of active
pharmaceutical ingredients. Trends Analyt. Chem. 2007, 26(11), 1043 – 1061.
95
96
P-34
PELETY S ŘÍZENÝM UVOLŇOVÁNÍM CUKRU K PREVENCI
HYPOGLYKÉMIÍ U DIABETIKŮ
MUSELÍK JAN 1, FRANC ALEŠ 1, NEUMANN DAVID 2
1
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav technologie léků,
Palackého tř. 1/3, 612 42 Brno; [email protected]
2
Fakultní nemocnice Hradec Králové, Dětská klinika, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové
Hypoglykémie vzniká při nepřiměřeném poměru mezi aplikovaným inzulinem (případně
efektem perorálního antidiabetika), výdejem energie a množstvím požitých sacharidů. Většinu
hypoglykemických příhod je možné odhadnout, protože vznikají chybnými rozhodnutími při
léčbě. Některé hypoglykémie však vycházejí z možností léčby a režimovými opatřeními se dají
vyřešit jen obtížně. Patří sem zejména noční hypoglykémie, která je charakterizovaná maximem
účinku v době, kdy je fyziologicky nejnižší potřeba inzulinu (Somógyiho fenomén). Dále
hypoglykémie při sportu, která není možné pravidelně přerušovat - kolektivní sporty. Dále je
to hypoglykémie malých dětí, které jedí neochotně a nepravidelně. Současná dostupná řešení
nabízí i vývoj nových inzulinových analog.
Cílem práce je vývoj lékové formy s obsahem pelet se zpožděným uvolňováním glukosy.
Lékovou formu tvoří inertní jádro ve formě pelety s obsahem glukosy, případně jiného
sacharidu, obalené membránou, která uvolňuje glukosu až s časovým odstupem při průchodu
gastrointestinálním traktem. Pelety mohou být smíseny s polotuhou či tekutou potravou, resp.
dispergovány v nápoji a požity spolu s potravou. Výsledný přípravek bude uvolňovat glukosu
v rozdílném definovaném čase. Za vhodné časy lze považovat podle diabetologické praxe čas
např. 2, 3, 4 a 5 hodin. Tím bude možné docílit bezpečné hladiny krevního cukru po potřebnou
dobu (např. noc) bez narušení denního režimu diabetika.
V rámci řešení projektu se připravily pelety s vhodnými fyzikálními parametry (hustota,
velikost, tvar, mechanická odolnost), které se následně obalily polymerním filmem metodou
spodního nástřiku ve fluidní vrstvě. Základem hodnocení obalených pelet je metoda disoluce.
Koncentrace uvolněné glukosy byla stanovena metodou HPLC. Podařilo se připravit pelety se
zpožděným uvolňováním, které začínají uvolňovat glukosu až po 120, 240 resp. 360 minutě.
Tato práce vznikla v rámci projektu IGA MZ č. 14479/2013, Příprava lékové formy s řízeným
uvolňováním glukosy k prevenci hypoglykemických stavů.
97
P-35
VÝVOJ A VALIDACE UHPLC METODY PRO STANOVENÍ
RISPERIDONU A JEHO NEČISTOT V SUBSTANCI A
TABLETÁCH.
NEJEDLÝ TOMÁŠ 1, PILAŘOVÁ PAVLA 1, KASTNER PETR 1, BLAŽKOVÁ
ZUZANA 1, KLIMEŠ JIŘÍ 1.
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
Cílem této studie bylo vyvinout novou, rychlou a citlivou UHPLC metodu s UV detekcí pro
simultánní stanovení risperidonu a jeho čtyř příbuzných látek přítomných v tabletách
a substanci. Risperidon je léčivou látkou patřící do skupiny atypických antipsychotik a je
nejčastěji používaným léčivem při léčbě schizofrenie, bipolární afektivní poruchy a dalších
poruch chování u mladých lidí do 17 let.[1] Studie je založena na hlavních nečistotách
stanovených v USP35 a Ph. Eur. 7 (Impurity A, B, C a E). Příprava vzorků z tablet byla velmi
rychlá a skládala se z extrakce do organického rozpouštědla s využitím ultrazvuku a filtrace
přes 0,22 µm membránový filtr. Vyvinutá metoda je založena na inovativní UHPLC
instrumentaci, která poskytuje vysokou účinnost separace ve velmi krátkém čase analýzy.
Výsledná metoda využívá optimalizované gradientové eluce s použitím RP-18
chromatografické kolony (100 mm x 3,5 mm, 1,7 µm) Thermo Scientific. Mobilní fáze se
skládala z 60mM pufru s octanem amonným o pH 6,8 a acetonitrilu. Průtoková rychlost byla
optimalizována na 0,5 ml / min a analýza probíhala při teplotě 40 ° C. Vlnová délka pro UV
detekci byla nastavena na 260 nm. Vyvinutá metoda umožňuje zkrácení času analýzy až 4×
a spotřebovává 22× méně rozpouštědel v porovnání s metodou stanovenou v USP35 pro
stanovení příbuzných látek risperidonu v tabletové lékové formě využívající HPLC systém.
Tato metoda byla validována v souladu s požadavky ICH směrnic a to v parametrech selektivita,
linearita, přesnost, správnost a citlivost.
Finanční podpora: Karlova univerzita v Praze, projekt SVV 267001
[1] Lincová, D.; Farghali, H.; Základní a aplikovaná farmakologie, second edition, Galén,
Czech Republic, 2007, ISBN 978-80-7262-373-0, str. 181
98
P-36
SYNTÉZA POTENCIÁLNÍCH ANTITUBERKULOTIK NA BÁZI
DUSÍKATÝCH HETEROCYKLŮ
NĚMEČEK JAN 1, KARABANOVICH GALINA 1, ROH JAROSLAV 1, VÁVROVÁ
KATEŘINA 1, STOLAŘÍKOVÁ JIŘINA 2, KLIMEŠOVÁ VĚRA 1, HRABÁLEK
ALEXANDR 1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a
organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
2
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava
V naší pracovní skupině se podařilo připravit látky, které vykazují vysokou antituberkulotickou
aktivitu, vyšší než standardně používaný isoniazid (Obr. 1).
Obr. 1 Strukturní typy antituberkuloticky aktivních látek
Cílem této práce bylo studium vlivu záměny jedné elektronakceptorové skupiny (EWG) za
elektrondonorovou na antituberkulotickou aktivitu. Z tohoto důvodu byly připraveny dvě série
látek, jednak s volnou aminoskupinou v poloze 3 a dále pak s jejím acetyl derivátem. U všech
připravených látek byla stanovena jejich in vitro antimykobakteriální aktivita proti čtyřem
kmenům mykobakterií. (Schéma 1).
Schéma 1. Syntéza cílových látek
Tato práce vznikla za podpory Univerzity Karlovy v Praze (Projekt SVV 267 001)
99
P-37
STEREOSELEKTÍVNA SYNTÉZA A HPLC-ENANTIOSEPARÁCIA ZLÚČENÍN TYPU BETA-BLOKÁTOROV
NÉMETHY ANDREJ, ČIŽMÁRIKOVÁ RUŽENA, VALENTOVÁ JINDRA
Univerzita Komenského, Farmaceutická fakulta, Katedra chemickej teórie liečiv, Kalinčiakova 8, 83232
Bratislava; [email protected]
Úvod: Beta-blokátory aryloxyaminopropanolového typu obsahujú vo svojej štruktúre
stereogénne centrum na druhom uhlíku propanolového reťazca. Jednotlivé enantioméry sa
odlišujú farmakokinetickými a farmakodynamickými vlastnosťami. Ich štúdium je podmienené
získaním čistých enantiomérov stereoselektívnou syntézou alebo separáciou z racemátu
pomocou vhodných metód.
Cieľ: Cieľom práce bola stereoselektívna syntéza modelovej molekuly aryloxyaminopropanolu
odvodenej od 4-hydroxypropiofenónu metódou hydrolytického kinetického rozlíšenia
enantiomérov oxiránového medziproduktu a potvrdenie stereoselektívnej čistoty pomocou
HPLC na chirálnej stacionárnej fáze.
Metodika: Hydrolytické rozlíšenie epoxidu bolo uskutočnené použitím Jacobsenovho
katalyzátora, ktorý predstavuje
komplex [N,N’-Bis(3,5-di-terc-butyl- salicylidén)-1,2II
cyklohexándi-amináto(II-)]Co , kde organický ligand môže byť v konfigurácii (R,R) alebo
(S,S). Epoxidová skupina príslušnej enantiomérnej formy substrátu je v priebehu procesu
hydrolyzovaná na diol a do reakcie postupuje ďalej nehydrolyzovaný enantiomér epoxidu.
Reakciou získaného epoxidu s izopropylamínom sa pripravila finálna zlúčenina. Čistota
produktu bola overená pomocou TLC. HPLC analýza produktu bola uskutočnená na
polysacharidovej chirálnej stacionárnej fáze Chiralpak AD. Štruktúra produktu bola potvrdená
metódami 1H NMR , 13C NMR, IČ, a UV spektier.
Záver: V rámci dlhodobého štúdia chirálnych aspektov zlúčenín typu aryloxyaminopropanolov
bol stereoselektívnou syntézou pripravený (R)-(+)1-{4-[2-hydroxy-3-(izopropylamino)propoxy]fenyl}propán-1-ón s vysokou čistotou a relatívne vysokým výťažkom. Enantiomérna
čistota bola overená metódou HPLC na chirálnych stacionárnych fázach.
Hroboňová, K., Lehotay, J., Čižmáriková, R., Armstrong, D. W.: J. Liq. Chrom. Rel. Tech.
24,(15), 2001, 2225–2237.
Valentová, J., Čižmáriková, R., Bui, T. T. T., Drake, A. F., Hutt, A. J.: Chromatographia 58, (11–
12), 2003, 733–740.
Schaus, S. E., Brandes, B. D., Larrow, J. F., Tokunaga, M., Hansen, K. B., Gould, A. E., Furrow,
M. E., Jacobsen, E. N.: J. Am. Chem. Soc. 124 (7), 2002, 1307–1315.
Práca vznikla vďaka podpore Európskeho projektu Centrum excelentnosti bezpečnostného
výskumu kód ITMS: 26240120034 a vďaka výskumnému grantu Univerzity Komenského UK190/2013.
100
P-38
VYUŽITÍ PREPARATIVNÍ CHROMATOGRAFIE A HPLC
K IZOLACI A OVĚŘENÍ ČISTOTY LÁTEK ZE SLOŽITÉ
MATRICE
NOVÁKOVÁ MICHAELA 1 , PAVLA VLASÁKOVÁ1, JANA NETUŠILOVÁ1, HANA
TEICHMANNOVÁ1
1
Výzkumný ústav organických syntéz, č.p.296, 533 54 Rybitví; [email protected]
Hlavním cílem práce byl vývoj izolační techniky pro získání vedlejších složek v chemických
produktech a přírodních extraktech. Metodou HPLC byl stanoven obsah biologicky aktivních
látek a vedlejších produktů z dodaných surovin. Metoda byla vyvinuta tak, aby byla možná její
aplikace pro následnou izolaci minoritních složek metodou preparativní chromatografie.
K izolaci látek ze vzorku byla použita semi-preparativní chromatografie s UV/VIS detekcí.
Základem izolace vybraných složek ze směsi byla především znalost složení výchozích surovin.
Vlastní izolace probíhala ve třech krocích. Prvním krokem byla izolace dané látky pomocí
preparativní chromatografie, druhým krokem bylo odsolení získaných frakcí membránovou
separací a následné odpaření vzorku pro získání složky v pevném stavu. Po získání
požadovaného množství sledované látky byla provedena identifikace a kvantifikace pomocí
technik MS, NMR a HPLC-DAD, CE.
V případě analytických standardů biologicky aktivních látek je často velkým problémem jejich
mizivá dostupnost na trhu, popř. příliš vysoké ceny za jejich minimální množství. Z tohoto
důvodu je vhodná až nutná příprava standardů takovýchto látek přímo na daném pracovišti.
101
P-39
SYNTHESIS OF HUMAN SKIN CERAMIDES A AND EO
CLASSES
OPÁLKA LUKÁŠ 1, VÁVROVÁ KATEŘINA 1
Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Inorganic and
Organic Chemistry, [email protected]
1
The primary function of the skin is to provide resistance of the body against water loss and
penetration of exogenous substances, such as toxins or bacteria. The main skin barrier is situated
into stratum corneum, the top layer of the skin. It is composed of corneocytes (flat cells) and
the lipidic matrix surrounding them. Lipids, filling the intercellular space of stratum corneum,
are composed of equimolar mixture of ceramides, cholesterol and free fatty acids.
Twelve structure types of ceramides occur in the skin. These types are derived from
4 aminoalcohols – sphingosine (S), phytosphingosine (P), 6-hydroxysphingosine (H) and
dihydrosphingosine (DS). Primary amino group of these aminoalcohols is acylated by nonsubstituted acid (N), alpha-hydroxy acid (A) or omega-hydroxy acid esterified with linoleic
acid (EO).
The aim of our work is to prepare ceramides of the A and EO classes, because these are not
commercially available, and to study their barrier properties.
Synthesis of ceramides of type A started from lignoceric acid (tetracosanoic), which was alphabrominated and the bromine substituted by hydroxyl. The racemic mixture of alpha-hydroxy
acids was separated enzymatically using lipase. Unfortunately, only S-isomer was obtained this
way, but not the natural R-isomer. Currently, we are working on another synthetic procedure.
Synthesis of ceramides of type EO started from 16-bromohexadecanoic acid, which was
converted into protected omega-hydroxy aldehyde by series of reactions. This was the first
fragment for the Wittig reaction. The second fragment was obtained also from
16-bromohexadecanoic acid by converting it to phosphonium salt. After the Wittig reaction, the
unsaturated product was methylated, hydrogenated and unprotected to obtain
32-hydroxydotriacontanoic acid. Currently we are optimizing the conditions of the
hydrogenation of the double bond. Then, the obtained acid will react with linoleic acid to form
an ester. After the reaction with sphingoid base, this ester will provide a ceramide type EO.
This work was supported by the Czech Science Foundation (207/11/0365 and 13-23891S) and by
Charles University (SVV 267 001)
102
P-40
STEREOSELEKTIVNÍ SYNTÉZA DERIVÁTŮ
AMINOPROPANOLU
PAVLICA JIŘÍ, MOKRÝ PETR
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,
Palackého 1-3, 612 42 Brno; [email protected]
Aminopropanolový fragment je hlavním strukturním prvkem celé řady β-blokátorů. Ty
nabízí pozoruhodně široké spektrum terapeutického použití, především v terapii
kardiovaskulárních chorob. β-blokátory aminopropanolového typu jsou chirální, což
představuje důležitý faktor v jejich farmakologickém hodnocení.
Cílem práce je příprava látek, jež by vyhovovaly strukturním požadavkům kladeným na
β-blokátory, přičemž je myšleno i na otázku enantiomerního složení syntetizovaných derivátů.
Syntetické postupy vycházejí s kyseliny 4-hydroxybenzoové. Stěžejním krokem je
alkylační esterifikace draselné soli příslušné karboxylové kyseliny pomocí glycidyl tosylátu.
Dle povahy glycidyl tosylátu (Rac, R, S) jsou připravovány buď racemáty nebo látky vykazující
enantiomerní nadbytek. Při otevření epoxydového kruhu reakcí s amínem zůstává enantiomerní
nadbytek zachován.
Příspěvek představí souhrn syntetických postupů a výsledků, jak je naznačeno
v úvodním schematu. Diskutovány budou i možnosti a pokroky v analýze enantiomerního
složení daných látek.
Tato práce byla realizovaná za podpory grantu IGA VFU 75/2012/FAF
103
P-41
ENANTIOSELEKTÍVNA ANALÝZA METADÓNU A EDDP
V SÉRE METÓDOU HPLC-MS/MS
PECHOVÁ IVETA, KUBINCOVÁ JANKA, VALENTOVÁ JINDRA
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra chemickej teórie liečiv,
Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava; [email protected]
Úvod: Metadón, je syntetický opioid úspešne používaný v substitučnej terapii závislosti na
opiátoch a k tlmeniu chronických bolestí. Na rozdiel od prírodných opiátov, ktoré existujú vo
forme čistých enantiomérov, syntetický metadón sa používa prevažne ako racemát. Jeho
terapeutický efekt závisí od sérovej hladiny aktívneho R-enantioméru. Hladina vylúčeného
EDDP v sére môže slúžiť na určenie metabolických odlišností medzi jednotlivými pacientmi
a odhaliť porušenie pri dodržovaní terapeutického režimu.
Cieľ: Stanovenie hladiny enantiomérov metadónu a jeho hlavného metabolitu EDDP vo
vzorkách séra pacientov liečených zo závislosti na opiátoch. Korelácia hladiny enantiomérov
metadónu v sére s terapeutickou dávkou a sledovanie stereoselektívneho profilu metabolizmu
metadónu.
Metodika: Na stanovenie enantiomérov metadónu a jeho hlavného metabolitu EDDP sa použila
metóda HPLC v spojení s tandemovou MS/MS detekciou. Na izoláciu analytov z biologického
materiálu sa použila extrakcia na tuhej fáze.
Sérové hladiny enantiomérov metadónu a EDDP sa hodnotili vypracovanou metódou na súbore
48 pacientov (15 žien, 31 % a 33 mužov, 69 %), ktorí boli 1 rok v metadónovom
udržiavacom programe. Priemerná denná dávka racemického metadónu bola 62,9 mg
a pohybovala sa v rozpätí 0,5 – 260 mg. Vzorky séra sa odoberali 24 hodín po podaní dennej
dávky metadónu.
Výsledky: Zistila sa signifikantná korelácia dávky a sérovej hladiny pre celý súbor pacientov.
Pre závislosť (R)-metadónu na dávke: r = 0,54 (p < 0.01), pre (R)-EDDP: r = 0,53 (p < 0.01).
Oveľa vyššia korelácia sa však zistila, ak sa súbor pacientov rozdelil na dve skupiny, t.j.
pacientov s dávkou metadónu v rozpätí 0,5 – 20 mg a pacientov s dávkou 20 – 260 mg. V oboch
súboroch pacientov korelačné koeficienty pre R-enantioméry metadónu aj EDDP stúpli na
hodnotu r > 0,7 (p < 0.01).
Záver: Analýzou vzoriek séra u pacientov liečených z drogových závislosti sa zistili
signifikantné korelácie u biologicky účinného (R)-metadonu a jeho metabolitu (R)-EDDP
s dávkou, čo umožňuje v klinickej praxi objektívne určiť optimálnu terapeutickú dávku pri
metadónovej substitučnej liečbe.
Práca vznikla s podporou grantu Centra exelentnosti bezpečnostného výskumu kód ITMS:
26240120034.
104
P-42
PREPARATION OF DNA SEQUENCE OF 12/15LIPOXYGENASE FROM RAT BLOOD
PEKÁROVÁ MÁRIA 1, CHRISTOPH UFER 2, HARTMUT KÜHN 2, HOFFMAN
PETER 1, OBLOŽINSKÝ MAREK 1, BEZÁKOVÁ LÝDIA 1
1 Comenius
University in Bratislava, Faculty of Pharmacy, Department of cellular and molecular
biology of drugs, Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava, Slovakia; [email protected]
2
Institute of Biochemistry, Clinics Charité, Charitéplatz 1/Virchowweg 6, 10117 Berlin, Germany
Introduction: Lipoxygenases (LOXs) catalyze a typical redox reaction in which the oxidation
state of metal factor is changing from Fe2+ to Fe3+ and the eicosanoids are formed. An atomic
or molecular oxygen is incorporating into the structure of polyunsaturated fatty acid (PUFA)
while this reaction. LOXs are involved in the biosynthesis of proinflammatory mediators as
leukotrienes and lipoxines (1). They take part in cell differentiation, carcinogenesis and
pathogenesis of atherosclerosis and osteoporosis and are involved in the disorders of glucose
metabolism, diabetes mellitus and play very important role in homeostasis of a human organism
(2). Aim: Preparation of a sequence of LOX from mRNA isolated from rat blood based on the
methods of reverse transcription. Materials and methods: LOX mRNA was extracted from rat
blood by ISOLATE II RNA Mini Kit. Preparation of cDNA from mRNA was performed by
reverse transcription reaction with Premium-Reverse Transcriptase. Primers for rat LOX were
projected in DNAssist software with using a known sequence of rat LOX in NCBI database and
further amplified DNA for rat LOX was loaded on agarose gel. DNA extracted from the gel
was transformed to a cloning vector and then to competent cells. Results and discussion: DNA
of rat LOX extracted from competent cells was subjected to fast digestion with two different
restriction enzymes and loaded on agarose gel to identify the positive clones via bands with size
of approximately 2000bp (base pairs). DNA sample was sequenced and compared to the known
sequence of leukocyte rat LOX with similarity of 99,8%. Conclusion: The present study
showed presence of genetic information for rat lipoxygenase in mRNA isolated from rat blood
which was demonstrated by visualisation in agarose gel using specific restriction enzymes and
with comparison of the prepared sequence to the database. References: (1) IVANOV, I. et al.
2011. Tight association of N-terminal and catalytic subunits of rabbit 12/15-lipoxygenase is
important for protein stability and catalytic activity. In Biochim. Biophys. Acta, 2011, 1811, s.
1001-1010 (2) HAMMEL, M. et al. 2004. Structural Flexibility of the N-terminal b-Barrel
Domain of 15-Lipoxygenase-1 Probed by Small Angle X-ray Scattering. Functional
Consequences for Activity Regulation and Membrane Binding. In J. Mol. Biol, 2004, 343, s.
917-929
This project was supported by “Grant Univerzity Komenského č. UK/234/2013”
105
P-43
OPTIMALIZÁCIA SEPARAČNÝCH PODMIENOK PRE CE-MS
ANALÝZU VARENIKLÍNU V LIEKU CHAMPIX®
PIEŠŤANSKÝ JURAJ 1, MARÁKOVÁ KATARÍNA 1, VEIZEROVÁ LUCIA 1, GALBA
JAROSLAV 1, MIKUŠ PETER 1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta v Bratislave, Katedra farmaceutickej
analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
1
Fajčenie ako spoločensky akceptovaná forma závislosti je jedným z hlavných predispozičných
faktorov zhoršujúcich zdravie človeka a zvyšujúcich jeho chorobnosť a úmrtnosť. Efektívny
spôsob odvykania od fajčenia predstavuje terapia vareniklínom – liečivom cielene vyvinutým
pre osoby trpiace nikotínovou závislosťou. Popri hlavnom farmakologickom účinku má
vareniklín viaceré nežiaduce účinky, preto je jeho výdaj viazaný na lekársky predpis.
V špeciálnych prípadoch je potrebné monitorovanie jeho hladín v telových tekutinách.
Popri bežných konvenčných chromatografických metódach hodnotenia daného liečiva sa ako
perspektívna metóda javí byť kapilárna elektroforéza (CE), a to na základe iónogénneho
charakteru liečiva samotného. Spojenie CE s vysokocitlivými a selektívnymi detekčnými
technikami (napr. hmotnostná spektrometria – MS) tak môže predstavovať efektívny analytický
nástroj hodnotenia vareniklínu v rozličných matriciach (lieková forma, telové tekutiny).
Práca bola uskutočnená v Toxikologickom a antidopingovom centre Farmaceutickej fakulty
UK s podporou grantu VEGA 1/0664/12, KEGA 031UK-4/2012, grantov UK 75/2013
a 274/2013 a grantov Farmaceutickej fakulty UK 35/2013 a 54/2013.
106
P-44
VÝVOJ METODY STANOVENÍ PIROXIKAMU V PLAZMĚ
PILAŘOVÁ PAVLA 1, KASTNER PETR 1, KUŽELOVÁ KRISTÝNA 1,
JAROSLAV SOCHOR 1, KLIMEŠ JIŘÍ 1
v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1UK
Práce se zabývá vývojem HPLC metody pro stanovení piroxikamu v plazmě s využitím
solid phase mikroextraction (SPME).
Piroxikam je oxikamové nesteroidní antiflogistikum a
analgetikum, které zmírňuje zánětem vyvolané bolesti a otoky a
zároveň inhibuje ADP-indukovanou agregaci trombocytů.
Cílem práce byla optimalizace podmínek analýzy piroxikamu a jeho vnitřního standardu
isoxikamu a zároveň podmínek izolace těchto látek z plazmy s pomocí SPME.
Izolace byla prováděna na vlákně s vrstvou polydimethylsiloxan/divinylbenzen. Byly
testovány různé doby adsorpce, desorpce, úprava pH plazmy popř. vysolování. Při HPLC
analýze testovaných látek byly zkoumány různé složení, poměry, rychlosti průtoku mobilní
fáze, teploty na koloně při použití stacionární fáze C18.
Vybrané podmínky izolace zahrnovaly 20 min sorpce 1,5 ml králičí plasmy okyselené
kyselinou mravenčí a 20 min desorpce do 200 µl methanolu. Získaný extrakt byl hodnocen
optimalizovanou metodou s mobilní fází acetonitril a voda upravená kyselinou mravenčí na pH
2,5 (40 : 60), průtokem 1 ml.min-1, teplotou na koloně 40 °C, nástřikem 20 µl a detekcí při 333
nm viz Obr. Dále byly testovány vybrané validační parametry; byla ověřena
linearita, selektivita, LOQ a LOD.
uV
500
piroxikam
450
400
350
300
isoxikam
250
200
150
100
50
0
0.0
0.5
1.0
1.5
2.0
2.5
3.0
3.5
4.0
4.5
5.0
5.5
6.0
6.5
7.0
7.5
8.0
Obr. Charakteristický chromatogram spikované plazmy po SPME
107
8.5
9.0
9.5
min
P-45
PRÍPRAVA A VLASTNOSTI NOVÝCH AMFIFILNÝCH
ZLÚČENÍN
PUPÁK MATÚŠ 1, PECHOVÁ IVETA1, KARLOVSKÁ JANKA2, BUKOVSKÝ
MARIÁN3, DEVÍNSKY FERDINAND1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra chemickej teórie liečiv,
Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava; [email protected]
1
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra fyzikálnej chémie liečiv,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava
2
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra bunkovej a molekulárnej liečiv ,
Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava
3
Úvod: Organické amfifilné tenzidy (QUAT) predstavujú heterogénnu skupinu bioaktívnych
molekúl využívaných aj vo farmácii (antiseptiká, dezinficienciá).
Cieľ: Kvantifikácia vzájomných vzťahov fyzikálno-chemických vlastností a biologickej
aktivity
nových
QUAT,
N-(2-(3-cyklohexylureido)etyl)-N-alkyl-N,N-
dimetylamóniumbromidov, pomocou QSAR (Kubínyiho bilineárny model [1]).
Metodika: QUATy sa získali dvojstupňovou reakciou, štruktúra bola potvrdená IČ, 1H a 13C
NMR spektrami. Hodnoty kritickej koncentrácie tvorby miciel (cK) sa získali meraním zmien
elektrickej vodivosti vodných roztokov, hodnoty clogP sa získali metódou RP HPLC. Citlivosť
mikroorganizmov Staphylococcus aureus, Escherichia coli a Candida albicans voči
študovaným QUAT (AMA) sa zistila mikrodilučným testom a vyjadrila sa ako minimálna
biocídna koncentrácia (MBC).
Výsledky: Všetky pripravené QUAT vykázali rôznu mieru AMA v závislosti od kmeňa
mikroorganizmu a substitúcie amóniového dusíka. Hodnoty MBC najúčinnejších QUAT sa
pohybujú v rozmedzí 1 – 7 µmol.l-1.
Záver: Potvrdil sa nelineárny priebeh závislostí log1/MBC od cK [2] resp. log 1/MBC od clogP;
známy ako cut-off efekt [3].
[1] Devínsky, F. et al.: QSAR in Design of Bioactive Compounds. Ed. J. R. Prous, Barcelona,
1992, s. 233-247.
[2] Devínsky, F. et al. Tenside Deterg. 22, 1985, s. 233-247
[3] Balgavý, P, Devínsky, F. Advan. Coll. Inetrface. Sci. 66, 1996, s. 23-63
108
P-46
SYNTÉZA A BIOLOGICKÉ HODNOCENÍ DERIVÁTŮ
PYRAZINAMIDU
SERVUSOVÁ BARBORA 1, ZITKO JAN 1, PATEROVÁ PAVLA 3, KUBÍČEK
VLADIMÍR 2 a DOLEŽAL MARTIN 1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie
a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biofyziky a fyzikální
chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové
2
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav klinické mikrobiologie, Fakultní
nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové
3
Tuberkulóza patří i v 21. století mezi nejčastější infekční onemocnění, které společně s HIV
představuje závažný zdravotnický a socioekonomický problém nejen v zemích třetího světa.
V roce 2011 bylo diagnostikováno přibližně 8,7 mil. nových případů a následkům infekce
podlehlo 1,4 mil. nemocných.1 Mezi základní komplikace terapie patří častý rozvoj rezistence
a ko-infekce s HIV, které zdůrazňují potřebu nových léčiv. I z tohoto důvodu je vývoj nových
antituberkulotik dlouhodobě součástí evropských výzkumných projektů, např. 7. rámcový
projekt (výzva HEALTH-2007-2.3.2: HIV/AIDS, malaria and tuberculosis (citace) či „The
Stop TB Strategy“, globální plán WHO pro období 2006-2015. Jedním z antituberkulotik,
používaných v iniciální fázi terapie, je pyrazinamid (PZA), který se významnou měrou podílí
na zkrácení celkové doby terapie.1, 2
Cílem tohoto projektu je modifikace PZA, konkrétně syntéza a biologické hodnocení
derivátů odvozených od 5- a 6-chlorpyrazin-2-karboxamidu, ve kterých byl chlor v poloze
5- nebo 6- substituován odpovídajícím alkylaminem.
V rámci in vitro testování antimykobakteriální aktivity byly použity 4 kmeny –
Mycobacterium tuberculosis H37Rv, M. kansasii a 2 různé kmeny M. avium. Vybrané deriváty
byly navíc hodnoceny i z hlediska cytotoxicity. Nejvyšší in vitro antimykobakteriální aktivita
proti M. tuberculosis H37Rv ve srovnání s PZA (MIC = 6.25-12.5 µg/mL) byla zjištěna pro
6-oktylaminopyrazin-2-karboxamid (MIC = 1,56 µg/mL), který současně vykázal i aktivitu
proti kmenů primárně rezistentním k PZA. Základní vztahy mezi strukturou a účinkem byly
stanoveny.
109
Citace:
1. World Health Organization. Global Tuberculosis Report 2012. WHO/HTM/TB/2012.6.
2. HEALTH-2007-2.3.2: HIV/AIDS, malaria and tuberculosis, dostupná:
http://cordis.europa.eu/fp7/dc/index.cfm?fuseaction=UserSite.FP7CallSummaryPage&call_id=63.
3. World Health Organization. The Stop TB Strategy, WHO/HTM/TB/2006.368.
Tento projekt byl spolufinancován z grantů: GAUK B-CH/710312, IGA NT 13346 (2012) a SVV-2013-267-001.
Publikace je spolufinancovaná Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační
číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0235, název projektu: TEAB.
110
P-47
STANOVENIE HODNÔT PKA DERIVÁTOV ALKYL
BENZOFURÁNU POMOCOU UV/VIS
SPEKTROFOTOMETRIE
SCHOLZ WALTER 1, STANIČÁROVÁ ANNA 1, MARUNIAK MATEJ 1, SEDLÁROVÁ
EVA 1, CSÖLLEI JOZEF 2
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej chémie,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected]
1
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,
Palackého 1-3, 612 42 Brno
2
Abstrakt
Úvod: Veľká skupina liečiv používaných v dnešnej praxi má charakter slabých kyselín alebo
slabých zásad. Pomer disociovanej a nedisociovanej formy toho istého liečiva je v prostredí
rôzneho pH odlišný. Tento pomer vyjadruje vyjadruje disociačná konštanta, ktorej význam
spočíva predovšetkým v tom, že podmieňuje schopnosť liečiva pri jeho prestupe membránami.
Cieľ: Cieľom práce je stanovenie disociačnej konštanty benzofuránových derivát kyseliny
karbámovej pomocou UV/VIS spektrofotometrie.
Metodika: Benzofuránové deriváty kyseliny karbámovej s pracovným označením 24/1, 24/1E,
24/2 a 24/2E boli vystavené prostrediu tlmivých roztokov s pH v rozmedzí 5,0 – 8,0
pripravených podľa Mellvainea. Takto pripravené roztoky boli zmerané pomocou UV/VIS
spektrofotometra. Zo zistených hodnôt absorbancie sa zostrojila závislosť absorbancie od pH
prostredia a vypočítali sa príslušné hodnoty pKA.
Výsledky: Boli stanovené hodnoty disociačných konštánt 4 benzofuránových derivátov
kyseliny karbámovej.
Záver: Predstavili sme potenciálnu metódu na stanovenie disociačnej konštanty látok s pKA
v rozmedzí 5,0 – 8,0 pomocou UV/VIS spektrofotometrie a univerzálnych tlmivých roztokov
pripravených podľa Mellvainea.
Poďakovanie: Grant UK 389/2013
111
P-48
SYNTÉZA LÁTOK S POTENCIÁLNYM BETA-3-AGONISTICKÝM PÔSOBENÍM, OBSAHUJÚCICH
BENZÉNSULFÓNAMIDOVÝ FRAGMENT V MOLEKULE
SICHROVSKÁ ĽUBICA 1, MALÍK IVAN 1, SEDLÁROVÁ EVA 1, CSÖLLEI JOZEF 1,2
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej chémie,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava
1
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv,
Palackého 1-3, 612 42 Brno
2
Úvod: Prostredníctvom aktivácie beta-3-adrenergného receptorového podtypu dochádza
k stimulácii hydrolýzy triglyceridov, ktorá je asociovaná s oxidáciou novouvoľnených
mastných kyselín.
Cieľ: Cieľom práce je príprava zlúčenín s potenciálne beta-3-agonistickým pôsobením,
t.j. látok upravujúcich metabolizmus tukov.
Metodika: Projekcia zlúčenín s pracovným označením BL-14S2 – BL-44S2 vychádzala
zo štruktúrnych požiadaviek, ktoré sú charakteristické pre deriváty ovplyvňujúce beta-3adrenergné receptory, t.j. spomínané substancie sa vyznačujú prítomnosťou aromatického
systému, ktorý je naviazaný na 2-hydroxypropán-1,3-diylový reťazec prostredníctvom éterovej
väzby a ich bázická časť je tvorená (substituovaným) 2-fenyletylamínovým fragmentom.
Syntéza nových potenciálnych liečiv vychádzala z alkylesterov
(metyl – butyl) kyseliny 3-[(2,3-epoxy)-propoxy]fenylkarbámovej a ako bázická zložka bol
použitý 4-(2-aminoetyl)benzénsulfónamid. Po vzniku príslušných báz boli finálne zlúčeniny
izolované vo forme solí po reakcii s éterovým roztokom chlorovodíka.
Výsledky: Bola pripravená séria 4 zlúčenín vo forme hydrochloridov s predpokladanou
aktivitou na beta-3-adrenergných receptoroch. Čistota takto pripravených solí bola overená
pomocou hmotnostnej spektroskopie.
Záver: Predstavili sme detailný pohľad na syntézu veľmi perspektívnej skupiny liečiv. Novo
syntetizované zlúčeniny sa vyznačujú jedinečnou štruktúrou a pre svoju predpokladnú beta-3agonistickú aktivitu môžu byť cenným prínosom pri liečbe obezity.
112
P-49
ŠTÚDIUM FYZIKÁLNOCHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ
A STABILITY POTENCIÁLNYCH ANTIARYTMÍK
STANKOVIČOVÁ MÁRIA, BEZÁKOVÁ ŽELMÍRA, MALÍK IVAN
Univerzita Komenského, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej chémie, ul. Odbojárov 10, 832
32 Bratislava; [email protected]
Úvod: Nové potenciálne liečivá, bázické estery kyseliny 2-, 3-, 4-alkoxyfenylkarbámovej so
substituovaným N-fenylpiperazín-1-ylovým fragmentom s preukázanou miernou
antiarytmickou aktivitou sú charakteristické vysokou lipofilitou a povrchovou aktivitou (1,2).
Predpokladá sa, že na základe chemickej štruktúry a vlastností sa tieto látky budú v organizme
odlišne transportovať do orgánov a budú sa rozdielne správať pri hydrolýze.
Cieľ práce: Štúdium stability metódou chemickej kinetiky a vyhodnotenie výsledkov vo
vzťahu k štruktúre a fyzikálnochemickým parametrom.
Metodika: Alkalická hydrolýza študovaných látok prebiehala vo vodno-etanolovom roztoku
hydroxidu sodného (0,1 mol/l). Koncentrácia etylalkoholu bola 50 % v/v. Priebeh hydrolýzy
sme sledovali spektrofotometricky v ultrafialovej a viditeľnej oblasti spektra pri teplotách 50
°C, 55 °C, 60 °C a 70 °C
Výsledky: Pre dvanásť látok z tejto skupiny sme stanovili hodnoty rýchlostných konštánt
alkalickej hydrolýzy pri štyroch teplotách a hodnoty aktivačnej energie. V rámci štúdia vzťahov
štruktúra – fyzikálnochemické vlastnosti – reaktivita sme tieto hodnoty korelovali
s parametrami charakterizujúcimi ich štruktúru, ako aj s hodnotami fyzikálnochemických
parametrov.
Záver: Rýchlosť hydrolýzy študovaných látok závisí od substitúcie N-fenylpiperazín-1ylového fragmentu, ako aj od polohy a veľkosti substituenta na benzénovom kruhu.
Literatúra:
1. Malík, I., Sedlárová, E., Csöllei, J., Račanská, E., Čižmárik, J., and Kurfürst, P.: Scient.
Pharm. 72, 283 – 291, (2004).
2. Malík, I., Sedlárová, E., Andriamainty, F., Csöllei, J.: Čes. Slov. Farm. 54, 235-239, (2005).
113
P-50
ŠTÚDIUM ROZPUSTNOSTI VALSARTANU I
STOPKOVÁ LENKA, BEZÁKOVÁ ŽELMÍRA
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej chémie,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; [email protected], [email protected]
Úvod: Valsartan patrí do skupiny liečiv nazývaných sartany, ktoré pôsobia ako selektívne
antagonisty angiotenzínu II na jeho AT1 receptoroch. Valsartan je liečivo lipofilného
charakteru, v molekule obsahuje dve kyslé funkčné skupiny, pri rôznych hodnotách pH sa
vyskytuje v nedisociovanej forme (pH < 1,60) ako monoanión a ako dianión (pH > 6,7).
Hodnota pKa=4,70 prislúcha ionizácii tetrazolového kruhu, karboxylovej skupine prislúcha
hodnota pKa=3,60. Valsartan je ľahko rozpustný v metanole, etanole, acetonitrile, ale naopak
ťažko rozpustný vo vode pri laboratórnej teplote 25 °C (0,18 g/l), vo fosforečnanovom tlmivom
roztoku (pH=8,0) je rozpustnosť dianiónu 16,8 g/l [1,2].
Cieľ: Cieľom práce bolo štúdium rozpustnosti valsartanu v rozsahu hodnôt pH 2,2 – 8,0 za
rôznych experimentálnych podmienok.
Metodika: Rozpustnosť substancie valsartanu sme študovali v závislosti od hodnoty pH
prostredia (pH 2,2 – 8,0) v tlmivých roztokoch pripravených podľa McIlvainea samotných,
v tých istých tlmivých roztokoch upravených na konštantnú iónovú silu chloridom draselným
(I=0,5)
a
v
tlmivých
roztokoch
s
prídavkom
katiónaktívneho
tenzidu
cetyltrimetylamóniumbromidu, ktorého koncentráciu sme zvolili tak, aby bola vyššia ako je
jeho kritická micelová koncentrácia (CMC=8,8.10-4 mol.dm-3). Rozpustnosť sme študovali
v závislosti od času trepania pri 25 °C. V pravidelných časových intervaloch sme odobrali
vzorky, ktoré sme vyhodnocovali spektrofotometricky pri vlnovej dĺžke λmax=249 nm a zo
získaných hodnôt absorbancie sme vypočítali rozpustnosť valsartanu S (log S).
Výsledky: Na základe získaných hodnôt absorbancie z dvoch paralelných meraní a z rovnice
lineárnej závislosti f A= c (μg/ml) sme vypočítali hodnotu log S. Z výsledkov vyplynulo, že
rozpustnosť valsartanu sa zvyšuje so stúpajúcou hodnotou pH tlmivého roztoku.
Záver: Naše experimenty potvrdili, že so stúpajúcou hodnotou pH tlmivého roztoku
rozpustnosť valsartanu narastá, úprava roztoku na konštantnú iónovú silu rozpustnosť
valsartanu neovplyvňuje, prídavok tenzidu CTAB ovplyvňuje rozpustnosť len nepatrne.
Práca bola podporená Grantom UK 223/2013.
[1] SAYDAM, M., TAKKA, S. Fabad J. Pharm. Sci – 32, 2007, 185 – 196.
[2] TOSCO, P., et. al. Helvetica Chimica Acta – 91, 2008, 468 – 482.
114
P-51
IONTOVÁ GELACE JAKO PERSPEKTIVNÍ METODA
PŘÍPRAVY MIKROČÁSTIC
SZOTKOWSKÁ RENATA, KEJDUŠOVÁ MARTINA, DVOŘÁČKOVÁ KATEŘINA
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav technologie léků, Palackého
tř. 1/3, 612 42 Brno; [email protected]
Mikročástice jsou v posledních letech předmětem studia po celém světě. Tato léková
forma s velikostí jednotlivých částic v rozmezí několika jednotek až stovek mikrometrů nabízí
ve srovnání s běžnými lékovými formami celou řadu výhod – zajištění optimální terapeutické
koncentrace léčiva v krevní plazmě, minimalizaci nežádoucích účinků, zvýšení compliance
pacienta (ochota pacienta přizpůsobit se léčebnému režimu stanovenému lékařem) a také
možnému maskování nepříjemné chuti nebo zápachu léčivých látek. Rozvoj mikročástic se
objevuje zejména v 60. letech, kdy se využívají např. k maskování nepříjemné chuti či zápachu
léčiv, ochraně citlivých látek před vzdušným kyslíkem, vlhkostí nebo světlem, bezpečnému
zacházení s toxickými látkami atd.
Metoda iontové gelace se v posledních letech jeví jako velmi slibná metoda
enkapsulace. Řadí se mezi fyzikální síťovací metody, tedy metody založené na
elektrostatických interakcích mezi řetězci polymeru. Jedná se o relativně jednoduchou, rychlou
a levnou techniku, jejíž největší předností jsou zejména mírné procesní podmínky bez
výraznějších změn pH či teploty.
Prakticky tato metoda spočívá v protlačování kapek disperze polymeru do roztoku
s opačně nabitými vícemocnými ionty, kde okamžitě po styku s hladinou dochází k jejich
zesíťování.
Cílem experimentální části byla optimalizace přípravy matricových mikročástic
metodou vnější iontové gelace za použití karmelosy sodné soli (Blanose®) a alginátu sodné soli
jako modelových polymerů a různě koncentrovaného roztoku chloridu měďnatého v roli
síťovacího činidla.
Pomocí stereoskopického a optického mikroskopu byly hodnoceny morfologické
vlastnosti připravených mikročástic, byl stanoven faktor sféricity a vypočítán ekvivalentní
průměr. Následně byl spektrometricky stanoven obsah mědi v jednotlivých šaržích a suspenzní
metodou byla testována protimikrobní aktivita vůči některým kmenům bakterií – Pseudomonas
aeruginosa, Escherichia coli, Staphylococcus aureus a Klebsiella pneumoniae.
115
P-52
LC-MS/MS STUDY ON TWO NOVEL IRON CHELATING
ANTITUMOR AGENTS IN VIVO
SESTAK VIT 1, SUPRUNOVA VLASTA 1, STARIAT JAN 1, KLIMES JIRI 1,
STANISLAV MICUDA 2, DES R. RICHARDSON 3, KOVARIKOVA PETRA 1
1
Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Kralove, Department of Pharmaceutical
Chemistry and Drug Analysis, Heyrovskeho 1203, 500 05 Hradec Kralove, Czech Republic;
[email protected]
2
Charles University in Prague, Faculty of Medicine in Hradec Kralove, Department of Pharmacology,
Simkova 870, 50038 Hradec Kralove, Czech Republic
3
University of Sydney, Department of Pathology and Bosch Institute, Iron Metabolism and
Chelation
Program, NSW 2006, Australia
The WHO has classified cancer as the major cause of death worldwide. The aim of the
scientific efforts is to overcome the resistance of tumors towards the current chemotherapy
while lowering its toxicity. The systematic investigation of iron metabolism of neoplasmas led
to the development of novel thiosemicarbazone iron-chelating compounds, which exhibit
a powerful yet selective anti-tumor effect. Structure-activity-relationship analysis within this
group showed that di(2-pyridyl)ketone thiosemicarbazones possess the most convenient
efficacy/toxicity characteristics and di(2-pyridyl)ketone-4,4-dimethyl-3-thiosemicarbazone
(Dp44mT) and di(2-pyridyl)ketone-4-cyclohexyl-4-methyl-3-thiosemicarbazone (DpC) were
selected as the lead compounds. Especially DpC seems to have a high potential to be promoted
from the preclinical investigations to a clinical trial. Thus it is crucial to describe the
pharmacokinetic characteristics of both compounds.
The objective of this work was to obtain preliminary data on the fate of Dp44mT and
DpC in vivo after intravenous administration to rats using LC-MS.
An analytical LC-MS/MS method was developed for this purpose. The analyses were
performed on an Acquity UPLC® BEH C18 (2.1 x 50 mm, 1.7 μm, Waters) column with 2 mM
ammonium formate and acetonitrile as a mobile phase. An ion trap mass spectrometer coupled
with ESI+ was utilized as a detection technique. Both compounds (Dp44mT and DpC) were
administered in a mixture of saline:PEG:ethanol (5:4:1) at a dose of 2 mg/kg (n = 2). Plasma,
urine and bile samples were taken in predefined time intervals. The samples were treated with
either SPE or dilution with acetonitrile. A single demethylated metabolite of Dp44mT as well
as the formamidrazone and semicarbazone metabolites of DpC were detected in these
experiments. In addition concentration-time profiles of both parent compounds in plasma were
obtained. The results of this study will be utilized to properly design the upcoming more
comprehensive pharmacokinetic study.
This study was supported by the grants GAUK 903113 and IGA NT 12403-3/ 2011.
116
P-53
URČENÍ DISTRIBUCE VELIKOSTI ČÁSTIC API VE
FORMULOVANÉ TABLETĚ POMOCÍ HOT-STAGE
MIKROSKOPU
ŠIMEK MICHAL 1, GRÜNWALDOVÁ VERONIKA 2, KRATOCHVÍL BOHUMIL 1
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav chemie pevných látek, Technická 5, 166 28
Praha 6; [email protected]
1
2
Zentiva k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10
Úvod: Většina vyráběných a distribuovaných léčivých přípravků jsou pevné lékové formy,
a proto je velký zájem o zlepšení analytických postupů a také o vývoj nových metod analýzy
farmaceutické pevné fáze. Velikost částic účinné látky (API) má velký vliv na výrobu a chování
lékové formy v organismu, a proto je důležité odhalit distribuci velikosti částic API originálního
přípravku již v raném stádiu vývoje generika. Aby bylo možné hodnotit jednotlivé částice, je
nutné tabletu vhodným způsobem desintegrovat. Desintegrovanou tabletu je možné analyzovat
pomocí hot-stage mikroskopie, polarizační mikroskopie a dalšími technikami.[1]
Cíl: Cílem práce bylo nalezení vhodných podmínek přípravy prášku z tablety, které vedou
k zachování částic API v jejich původní velikosti a následně ověřit použití hot-stage
mikroskopie při analýze distribuce velikosti částic modelových vzorků.
Metodika: Desintegraci tablety je možné provést mechanicky nebo pomocí kapalného média.
Při mechanickém způsobu jsou proměnnými parametry: výchozí velikost částic, doba a síla
tření. V druhém způsobu desintegrace je to objem použitého média, jeho pH, polarita a také
doba kontaktu s kapalinou.
Výsledky: Pro oba způsoby desintegrace byly experimentálně nalezeny optimální parametry,
které umožní připravit prášek z tablety při minimálním ovlivněním velikosti částic API. Protože
velkou většinu pomocných a účinných látek nelze barevně ani morfologicky rozlišit, bylo
potřeba využít jiných rozdílných vlastností. Hot-stage mikroskopie umožňuje pozorovat
částicový systém za současné změny teploty, a tedy rozlišení na základě rozdílných bodů tání.
Závěr: Pro zachování původní velikosti částic API po desintegraci tablety na prášek je důležité
dodržení postupů vyvinutých v této práci. Rozdílné body tání jednotlivých komponent
umožňují rozlišit částice API od zbytku složek v prášku a následně vyhodnotit jejich distribuci
velikosti částic.
[1] Korandia V. S. et al. Comprehensive Characterisation of the Innovator Product: Targeting
Bioequivalent Generics. Journal of Generic Medicines 2005 (2) 335
117
P-54
ANTIOXIDAČNÍ A ANTIFLOGISTICKÁ AKTIVITA
VYBRANÝCH DRUHŮ RODU NIGELLA
ŠPAČKOVÁ VĚRA, HOŠEK JAN, BARTÍKOVÁ KRISTINA, KOŽÍŠKOVÁ DITA,
ZELOVÁ HANA, MADEJA MICHAL
VFU Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav přírodních léčiv, Palackého 1-3, CZ-612 43 Brno;
[email protected]
Moderní medicína je úspěšná převážně v léčbě akutních chorob. V oblasti chronických
zánětlivých onemocnění jako např. Crohnova choroba či diabetes mellitus 2. typu nedosahuje
zcela uspokojivých výsledků. Přírodní léčiva se v tomto pohledu jeví jako zajímavé alternativy
ke
klasické
léčbě.
Zajímavou
skupinou
rostlin
užívanou
mimo
jiné
při zánětlivých potížích jsou rostliny rodu Nigella (Ranunculaceae). V této práci byla
porovnávána aktivita druhů N.sativa, damascena, hispanica a orientalis.
Antioxidační aktivita byla měřena metodou DPPH. Jako standard byl použit trolox.
Aktivita hexanových extraktů byla v porovnání s methanolickými prakticky zanedbatelná.
Z methanolických extraktů pak bylo nejlepších výsledků dosaženo u N. sativa. Z hlediska
rostlinných částí pak byly nejaktivnější extrakty z kořene a listu.
TEAC
NS
ND
NO
NH
Ethanolické Trolox (g/100g suchého extraktu)
kořen
8.19
3.00
1.05
5.35
stonek
5.83
2.70
0.67
5.53
list
6.09
5.00
0.98
5.82
květ
3.58
3.70
1.58
4.59
Antiflogistická aktivita byla měřena metodou ELISA. Na makrofázích byla sledována
produkce prozánětlivého cytokinu TNFα. Jako standard byl použit prednison. Výraznější
aktivita zde byla zjištěna u hexanových extraktů. Nejnižší hodnota byla zjištěna u extraktu listu
N. hispanica. Nejlepších hodnot bylo dosaženo i celkově u N. hispanica, kde všechny extrakty
byly aktivnější než standard, a N. damascena, kde všechny extrakty z nadzemních částí
vykázaly vyšší aktivitu než prednison.
118
NS
ND
NO
NH
Hexanové
TNFα (pg/ml)
kořen
783.1684
795.4
1717.445 554.6236
stonek
350.7336
168.05
1108.08 552.6327
list
756.202
488
1221.766 113.2724
květ
984.7591
405.05
vehikulum
1240.835 1240.933 1241.02 1240.835
prednison
581.9546
581.9
896.9
174.4835
582.0941 581.9546
Z výsledků vyplývá, že neexistuje přímá vazba mezi antioxidačními a antiflogistickými
vlastnostmi těchto extraktů.
119
P-55
SEKVENČNÍ INJEKČNÍ ANALÝZA JAKO NÁSTROJ PRO
AUTOMATIZACI DISPERZNÍ MIKROEXTRAKCE
I. ŠRÁMKOVÁ, H. SKLENÁŘOVÁ, B. HORSTKOTTE, P. SOLICH
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra analytické chemie,
Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
Disperzní mikroextrakce z kapaliny do kapaliny (DLLME) [1] je extrakční metoda založená na
systému dvou organických rozpouštědel: extrakčního rozpouštědla o co nejnižším objemu,
a rozpouštědla disperzního. Úlohou disperzního rozpouštědla je rozptýlení extrakčního činidla
ve vodném vzorku, a tím významné zvýšení plochy mezifáze. Účinnost extrakce v porovnání
s klasickou extrakcí z kapaliny do kapaliny se tak výrazně zvýší. Sekvenční injekční analýza
(SIA) je nízkotlaká průtoková technika charakterizována vysokou opakovatelností měření bez
potřeby dosažení rovnovážného stavu, a to díky programovatelnosti a synchronizaci
jednotlivých kroků.
Cílem práce bylo vyvinout automatizovanou metodu s využitím DLLME pro stanovení
thiokyanatanů (SCN-) a propofolu v biologickém materiálu.
SCN- ionty v lidských slinách byly stanoveny spektrofotometricky po vytvoření komplexu
s astrafloxinem a následné extrakci [2]. Přímá fluorescenční detekce po předchozí extrakci byla
využita v případě stanovení propofolu v séru. Obě analýzy byly provedeny automaticky
s využitím dvouventilového systému SIA.
U obou stanovení se podařilo dosáhnout detekční limity odpovídající koncentracím v reálných
vzorcích, krátký celkový čas analýzy (SCN-: 4 min, propofol: 7 min) a výbornou opakovatelnost
(SCN-: < 2,8 %; propofol: < 2,1 %).
Využití SIA umožnilo vyvinout dvě plně automatizované metody pro stanovení různých
analytů v biologickém materiálu s nízkou spotřebou činidel a organických rozpouštědel. Díky
dvouventilovému systému se zamezilo problémům způsobeným použitím vodné a organické
fáze v systému (šum detektoru).
[1] M. Rezaeea, Y. Assadia, M.- R. Milani Hosseinia, E. Aghaeea, F. Ahmadia,
S.Berijania, J. Chromatogr. A 2006, 116, 1-9.
[2] C. C. Acebal, H. Sklenářová, J. Škrlíková, I. Šrámková, V. Andruch, I. S.
Balogh, P. Solich, Talanta 2012, 96, 107-112.
Poděkování
Práce je spolufinancovaná Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. TEAB, registrační
číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0235.
120
P-56
NOVÉ POZNATKY V OBLASTI FTALOCYANINŮ A
AZAFTALOCYANINŮ
ŠVEC JAN 1, ZIMČÍK PETR 1
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a
kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; [email protected]
1
Ftalocyaniny a azaftalocyaniny jsou látky schopné absorbovat světelo ve viditelné oblasti
spektra. Systém konjugovaných vazeb jim nejen dodává nejčastěji zelenou barvu, ale
i umožňujě fluorescenci, tvorbu singletového kyslíku, popřípadě zhášení fluorescence.1
Konkrétní vlastnosti ftalocyaninů a azaftalocyaninů jsou ovlivňovány periferními substituenty
a také typem koordinovaného centrálního kationtu. V této práci bude porovnávána příprava
a vlastnosti série ftalocyaninů nesoucí na periferii bazické skupiny, jako jsou terciární aminy
nebo pyridin-3-yl. V práci bude také diskutována příprava ftalocyaninu a azaftalocyaninu, kde
byl v jednom případě zvolen pro ftalocyaniny netradiční centrální kobaltnatý kation.
1
Zimčík P. Chem. Listy 106, 275-282 (2012)
Spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační
číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.0061
121
P-57
SYNTÉZA A BIOLOGICKÉ ÚČINKY NOVÝCH DERIVÁTOV
HEXADECYLFOSFOCHOLÍNU.
LUKÁŠ TIMKO 1, MILOŠ LUKÁČ 1, MÁRIA GARAJOVÁ 2, MARTIN MRVA 2,
FRANTIŠEK ONDRISKA 3, JANKA KARLOVSKÁ 4,5, FERDINAND DEVÍNSKY 1
1 Univerzita
Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra chemickej teórie liečiv,
Kalinčiakova 8, 832 32 Bratislava; [email protected]
2 Univerzita
Komenského v Bratislave, Prírodovedecká fakulta, Katedra zoológie, Mlynská dolina B-1,
842 15 Bratislava
3 HPL
spol. s.r.o., Oddelenie parazitológie, Istrijská 20, 841 07 Bratislava
Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra fyzikálnej chémie liečiv,
Odbojárov 10, 832 32 Bratislava
4 Univerzita
5 Univerzita
Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, NMR laboratórium, Odbojárov 10, 832 32
Bratislava
Úvod: Hexadecylfosfocholín (HPC, miltefosín) je štandardnou látkou skupiny
alkylfosfocholínov (APCs), ktoré sú na základe štruktúry zaraďované medzi zwitteriónové
tenzidy. APCs sa vyznačujú antineoplastickými, antimykotickými a antiprozoálnymi účinkami.
Ciele: a) Syntéza 12 nových APCs odvodených od hexadecylfosfocholínu líšiacich sa od seba
dĺžkou alkylových reťazcov viazaných na dusík a fosfát.
b) Stanovenie antiprotozoálnych účinkov pripravených APCs na druhoch
Acanthamoeba lugdunensis a Acanthamoeba quina.
Metodika: Zlúčeniny boli pripravené trojstupňovou syntézou. Kľúčovým krokom bola reakcia
primárneho alkoholu s chloridom fosforylu a následne s amóniovou soľou. Amóniová soľ bola
pripravená z terciárneho aminoalkoholu. Antiprotozoálna účinnosť APCs bola testovaná
v šiestich koncentráciách a vyhodnocovaná po 1, 24 a 48 hodinách. Koncentrácia potrebná na
kompletnú eradikáciu trofozoitov (vegetatívna forma améb) po 48 hodinách bola určená ako
minimálna trofocídna koncentrácia (MTC).
Výsledky: Pre druh A. lugdunensis dosiahli pripravené zlúčeniny lepšie výsledky
antiprotozoálnej aktivity ako štandard (HPC), ktorého MTC je rovná 250 µM. Najnižšiu MTC
dosiahli zlúčeniny C2-C15 a C6-C11, ktoré boli štyrikrát účinnejšie ako štandard. Účinnosť
APCs na A. quina bola rovnaká, resp. nižšia, ako u miltefosínu (125 µM). Látkou účinnejšou
ako štandard bola C2-C15, ktorej MTC mala hodnotu 62,5 µM.
Záver: Pripravené APCs majú antiprotozoálnu aktivitu porovnateľnú, resp. lepšiu, ako
štandardná látka miltefosín. Z hľadiska aktivity na oba druhy améb je najúčinnejšou zlúčeninou
C2-C15 substituovaná etylom na fosfáte a pentadecylom na amóniovom dusíku.
Výskum bol podporený grantmi: UK/161/2013, VEGA 1/0600/11, VEGA 1/0796/12 a UK/547/2013
122
P-58
FYTOFARMAKOLOGICKY A NUTRACEUTICKY VÝZNAMNÉ
OBSAHOVÉ LÁTKY RASTLÍN ČEĽADE CACTACEAE
CZIGLE SZILVIA, TÓTH JAROSLAV
Univerzita Komenského v Bratislava, Farmaceutická fakulta, Katedra farmakognózie a botaniky,
Odbojárov 10, SK-832 32 Bratislava; [email protected]
1
V rámci čeľade kaktusovitých (Cactaceae) existuje cca 250 rodov a viac než 2000
druhov. Kaktusy poznáme predovšetkým ako izbové rastliny. Vo viacerých regiónoch Ameriky
a Ázie sú kaktusy dôležitou súčasťou potravy (napr. opunciové figy, pitaya). Jedinými kaktusmi
využívanými v modernej medicíne sú opuncie (napr. o. figová, Opuntia ficus-indica (L.) Mill.,
ako aj O. streptacantha). Uplatnenie našli v doplnkovej liečbe diabetes mellitus a zvýšenej
hladiny cholesterolu. V súčasnosti sú aj iné plody kaktusov častým objektom vedeckého
výskumu, napr. pre obsah rastlinných farbív tzv. betalaínov [1]. Epifytické kaktusy rodu
Epiphyllum Haw. (epifylum) sa nazývajú aj listové kaktusy. V súčasnosti síce nie je známe ich
(fyto)farmakologické využitie, ale výskum v tejto oblasti sa rozbieha.
Niektoré druhy kaktusov obsahujú psychoaktívne látky, preto našim cieľom bola
fytochemická analýza plodov rodu Epiphyllum, vylúčenie ich toxicity a potvrdenie ich
antioxidačnej aktivity.
V plodoch dvoch hybridov kaktusu z rodu Epiphyllum Haw. [2] sa sledovala prítomnosť
alkaloidov bežnými fytochemickými metódami a antioxidačná, resp. scavengerová aktivita
spektrofotometricky.
Z našich výsledkov vyplýva, že plody rodu Epiphyllum neobsahujú alkaloidy. Sú bohaté
na dusíkaté zlúčeniny – betalaíny, ktoré môžu simulovať falošne pozitívne výsledky reakcie na
alkaloidy. Antioxidačná aktivita vodných extraktov plodov sa potvrdila, viaže sa
pravdepodobne na obsah fenolov a rastlinných pigmentov.
1. ERDELSKÁ, O. – STINTZING, F. 2011. Phytochemical and morphological evaluation of
flowers and fruits from Epiphyllum hybrids during development. In Biologia. ISSN 0006-3088,
2011, vol. 66, no. 5, p. 1-7.
2. ERDELSKÁ, O. – OVEČKA, M. 2004. Senescence of unfertilised flowers in Epiphyllum
hybrids. In Biologia Plantarum. ISSN 0006-3134, 2004, vol. 48, no. 3, p. 381-388.
123
P-59
HODNOTENIE FARMACEUTICKY AKTÍVNYCH LÁTOK VO
VINIČI POMOCOU VYSOKOÚČINNEJ KVAPALINOVEJ
CHROMATOGRAFIE
VEIZEROVÁ LUCIA 1, DOKUPILOVÁ SVETLANA, MARÁKOVÁ KATARÍNA,
PIEŠŤANSKÝ JURAJ, GALBA JAROSLAV, MIKUŠ PETER
Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Toxikologické a antidopingové centrum
a Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava
[email protected]
1
Listy a plody viniča obsahujú široké spektrum farmaceuticky aktívnych látok ako napr.
fenolické zlúčeniny, biogénne amíny, vitamíny, polysacharidy, aminokyseliny, minerály atď.,
ktoré sa vyznačujú mnohými biologickými účinkami a sú súčasťou viacerých výživových
doplnkov. Analýze týchto látok nielen vo viniči, ale i v iných typoch matrice, bola preto
venovaná značná pozornosť. Najbežnejšou analytickou metódou je vysokoúčinná kvapalinová
chromatografia s obráteným systémom fáz, ktorá však nie je vhodná pre skupiny polárnych
látok ako napr. vo vode rozpustné vitamíny alebo biogénne amíny. Ako vhodné riešenie sa javí
využitie hydrofilnej interakčnej chromatografie HILIC, ktorá umožňuje analýzu práve
polárnych látok.
Na vytvorenie farmaceuticky aktívnych profilov viničových odrôd bola pre zlúčeniny typu
polyfenolov využitá oktadecylová stacionárna fáza. Na simultánnu analýzu vo vode
rozpustných vitamínov B bola využitá stacionárna fáza na báze permanentného zwitteriónu
sulfobetaínového typu (ZIC-HILIC), ktorá poskytuje selektivitu pre separáciu neutrálnych,
iónových, bázických i kyslých hydrofilných analytov. Mobilná fáza pozostávala z ACN
a tlmivého roztoku mravčan amónny/kyselina mravčia pH=3,1 resp. octan amónny/kyselina
octová pH=6,0. Detekcia bola uskutočnená pomocou DAD resp. MS (QTOF) detektora.
Databáza farmaceuticky aktívnych profilov viničových odrôd môže v budúcnosti poslúžiť na
biotechnologickú prípravu liečiv resp. nutraceutík.
Práca bola uskutočnená v Toxikologickom a antidopingovom centre FaF UK a na Katedre
farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie FaF UK s podporou projektov VEGA 1/0664/12, KEGA
031UK-4/2012, APVV-0550-11, FaF UK/35/2013 a FaF UK/54/2013.
124
P-60
ANALÝZA REAKTIVÁTORŮ ACETYCHOLINESTERÁZY
V PLASMĚ A MOZKOVÉ TKÁNI
ZEMEK FILIP 1, ZDAROVA-KARASOVA JANA 2, DRTINOVA LUCIE 1, SPILOVSKA
KATARINA 1, MAREK JAN 1, KUCA KAMIL 3
1
Katedra toxikologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany Hradec Králové,
Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové
2
Katedra veřejného zdravotnictví, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany Hradec
Králové, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové
3
Centrum biomedicínského výzkumu, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové
Organofosforové sloučeniny (OF) byly v minulosti používány jak pro vojenské účely jako nervově
paralytické látky (NPL, např. tabun, sarin, soman, VX), tak i v zemědělství jako pesticidy (např.
paraoxon, chlorpyrifos, diazinon). Mechanismus jejich účinku spočívá v ireverzibilní inhibici enzymu
acetylcholinesterasy (AChE, EC 3.1.1.7). Léčba otrav OF je založena na podání reaktivátoru AChE
oximového typu společně s parasympatolytikem atropinem a antikonvulzivem diazepamem. Mezi
nejčastěji používané reaktivátory AChE patří obidoxim, trimedoxim, pralidoxim, methoxim a asoxim
(HI-6). Žádný z dosud známých reaktivátorů není schopen uspokojivě reaktivovat AChE inhibovanou
všemi typy OF.
Cílem práce bylo analyzovat a kvantifikovat přítomnost nově připravených oximů v biologickém
materiálu. Potkanům kmene Wistar byly i. m. aplikovány nové sloučeniny a poté k analýze odebrána
plazma a mozek, Zároveň byly provedeny studie vaznosti testovaných látek na plasmatické proteiny,
se zaměřením na albumin. Schopnost vazby byla hodnocena pro jednotlivé oximy v odpovídajících Cmax.
Laboratorním potkanům byly aplikovány (i. m.) terapeutické dávky (5 % LD50) K027 (7,5 mg/kg)
a trimedoximu (22,3 mg/kg). Vzorky se odebíraly 60. min. po i. m. aplikaci. Mozky byly ještě rozděleny
na bazální ganglia, frontální kůru a pontomedularní oblast. Mozková tkáň byla důkladně opláchnuta ve
fosfátovém pufru, aby se zabránilo křížové kontaminaci z krve. Následovala deproteinizace vzorků
a měření pomocí HPLC. Maximální koncentrace K027 v plazmě byla 20,327 μg (± 1,87), v bazálních
gangliích 51,92 ng (± 3,18), ve frontální kůře: 112,40 ng (± 24,75) a v pontomedularní oblasti: 112,50 ng
(± 0,55). Trimedoxim byl používán jako standard. Jeho maximální plazmatická koncentrace byla
4,84 ng (± 0,29), v bazálních gangliích: 41,47 ng (± 15,54), ve frontální kůře: 124,80
ng (± 16,19) a v pontomedularní oblasti: 70.72 ng (± 59,53). Vaznost testovaných sloučenin
nepřekročila 5 %, což bylo očekávané vzhledem k jejich struktuřeVelká výhoda této metody je
schopnost detekce i velmi nízkých koncentrací oximů nejen v krvi, ale také v různých částech mozku,
což nám umožňuje přesnější stanovení distribuce v jednotlivých kompartmentech, a tak i možnost
získávat důležité údaje pro jejich bezpečné použití.
Projekt byl podporován Dlouhodobým záměrem rozvoje organizace 1011.
125
P-61
SIMPLE AND RAPID CAPILLARY ELECTROPHORESIS
ANALYSIS OF FORMATE IN BLOOD OF METHANOL
INTOXICATED PERSONS
PAVLA PANTŮČKOVÁ, PAVEL KUBÁŇ*, PETR BOČEK
Institute of Analytical Chemistry of the Academy of Sciences of the Czech Republic, v. v. i., Veveří 97,
CZ-60200 Brno, Czech Republic; [email protected]
Formate is primarily responsible for the toxicity in methanol poisonings since it is the major
metabolite of methanol dehydrogenation in human bodies. We describe a cheap, disposable
sample pretreatment device with planar supported liquid membrane (SLM) for automated
pretreatment and analysis of formate in undiluted whole blood and serum samples. A
commercial capillary electrophoresis (CE) instrument was in-line coupled to this sample
pretreatment device. All analytical procedures except for filling the pretreatment device with
donor and acceptor solutions, were performed fully automatically. The disposable pretreatment
device required only µL volumes of blood sample and organic solvent per extraction. Good
repeatability of peak areas ( 7.7%) and migration times ( 1.5%), linear relationship (r2 =
0.998 – 0.999) and limits of detection ( 35 µM) were achieved. The overall analytical process
including blood withdrawal, filling the SLM device with respective solutions, extraction of
blood sample, injection into separation capillary and CE separation of formate from other
anions took less than 4 min.
Direct determination of elevated formate concentrations in undiluted serum samples of a
methanol intoxicated patient proved the method to be practical and useful. The described
method is compatible with currently commercially available CE instrumentation. Extraction
devices are disposable, minimum sample handling/consumption, and short extraction/analysis
times show that the developed method might be attractive for rapid diagnosis of methanol
poisoning in clinical and toxicological laboratories.
Financial support from the Academy of Sciences of the Czech Republic (Institute Research
Funding RVO:68081715) and the Grant Agency of the Czech Republic (Grant No. 1305762S) is gratefully acknowledged.
126
P-62
SROVNÁNÍ ŮČINKU TRIHYDROXYDIHYDROCHALKONU A
FLAVONOIDŮ V EXPERIMENTU
BARTOŠÍKOVÁ LENKA1, NEČAS JIŘÍ1, BARTOŠÍK TOMÁŠ2, PAVLÍK MARTIN2,
FRÁŇA PETR3
1Univerzita
Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta, Ústav fyziologie, Hněvotínská 3, 775 15 Olomouc;
[email protected]
2 Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně, Anesteziologicko-resuscitační klinika, Pekařská 53, 656 91
Brno
3 Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně, II. interní klinika, Pekařská 53, 656 91 Brno
Úvod: 2´, 3, 4´- trihydroxydihydrochalkon je syntetická látka. Osajin a pomiferin jsou hlavní
obsahové látky Maclura pomifera, Moraceae. Cílem studie bylo porovnat antidiabetický a
antioxidační efekt testovaných látek u navozeného alloxanového diabetu v experimentu.
Metodika: Zvířata byla rozdělena do 5 skupin (n = 10). Skupinám léčeným byl podáván
chalkon (skupina 1), osajin (skupina 2), resp. pomiferin (skupina 3) v dávce 10 mg/kg v 0,5%
roztoku Avicelu perorálně 1x denně, skupině placebo byl podáván pouze roztok Avicelu.
Intaktní skupina byla bez zákroku a bez medikace. Byly stanoveny: hladina glukózy v séru na
začátku a konci experimentu, ztráty glukózy a bílkovin močí, diuréza, antioxidační enzymy,
celková antioxidační kapacita a hladina malondialdehydu, a to na konci experimentu. Byly
odebrány vzorky ledvinné tkáně a pankreatu pro histopatologické vyšetření. Získané hodnoty
sledovaných laboratorních parametrů byly zpracovány pomocí tabulkového procesoru
Microsoft Excel a statisticky vyhodnoceny, hodnota p ≤ 0,05 byla považována za signifikantní.
Výsledky – viz tabulka:
Léčená
skupina
1
Léčená
skupina
2
Léčená
skupina
3
Placebo
skupina
Intaktní
skupina
Glukóza
v séru
(mmol/l)
SOD
(U/ml)
GSHPx
(μkat/l)
AOC
(mmol/l)
MDA
(mmol/l)
Diuréza
(ml/den)
Glykosurie
(mmol/l)
10,15 ±
1,05 **
227,93
± 13,47
1188,20
± 91,41
*
1193,20
± 94,06
•
1245,13
± 89,31
••
1079,32
± 79,91
1821,60
± 55,07
0,81 ±
0,05 *
3,84 ±
0,36 **
15,40 ±
0,35 **
2,29 ± 0,32
**
0,94 ±
0,05 ••
1,28 ±
0,49 ••
2,19 ± 0,45
••
0,85 ±
0,05
•
0,77 ±
0,08
1,20 ±
0,06
1,29 ±
0,49
••
5,37 ±
0,64
1,01 ±
0,05
16,50 ±
0,25
••
14,50 ±
0,35
••
28,45 ±
1,25
12,45 ±
0,45
9,12 ±
0,93 ••
8,62 ±
1,43
••
20,35 ±
0,45
4,92 ±
0,72
202,10
± 5,64
••
207,15
± 10,31
••
233,64
± 8,47
58,82 ±
2,76
Vysvětlivky
** p ≤ 0,01 léčená chalkonem vs placebo
* p ≤ 0,05 léčená chalkonem vs placebo
1,17 ± 0,45
••
3,55 ± 0,53
1,13 ± 0,54
Ztráty
bílkovin
močí
(g(l)
0,94 ±
0,27 **
0,93 ±
0,37
••
0,83 ±
0,37
••
1,56 ±
0,25
0,43 ±
0,16
•• p ≤ 0,01 léčená osainem, resp. pomiferinem vs placebo
• p ≤ 0,05 léčená osainem, resp. pomiferinem vs placebo
Závěr: Výsledky biochemického vyšetření ukazují na srovnatelný antidiabetický a antioxidační
efekt obou flavonoidů, resp. na efekt chalkonu. Histopatologické nálezy s těmito výsledky
korelují pouze částečně.
Klíčová slova: chalkon, osajin, pomiferin, diabetes mellitus, antioxidační efekt
127
Přehled účastníků a příspěvků
125
Andriamainty Fils ………………………………………………bez příspěvku
Bartl Tomáš……………………………………………………….bez příspěvku
Bartoš Peter ……………………………………………………………………..P-1
Bartošíková Lenka…………………………………………………………….P-62
Beneš Luděk………………………………………………………bez příspěvku
Beneš Petr……………………………………………………………………….…S-3
Bezáková Lýdia………………………………………………..P-2, P-10, P-42
Brus Jiří………………………………………………………………………………L-3
Bureš Jan……………………………………………………………………………P-3
Cidlina Antonín…………………………………………………………..S-1, P-4
Csöllei Jozef……………………………………………………P-20, P-47, P-48
Čižmárik Jozef…………………………………………………………………….P-5
Čižmáriková Ružena……………………………………………S-6, P-6, P-37
Čonka Patrik………………………………………………………………………P-7
Daňková Ivana……………………………………………………………………P-8
Galba Jaroslav…………………………………………………P-27, P-43, P-59
Garaj Vladimír…………………………………………………..S-6, S-13, P-57
Goněc Tomáš……………………………………………………………………..P-9
Habala Ladislav………………………………………………….bez příspěvku
Holas Ondřej…………………………………………………………………….S-10
Holková Ivana………………………………………………………….P-10, P-17
Horáková Renáta…………………………………………………….P-11, P-21
Hrabálek Alexandr……………………………………..S-9, P-7, P-15, P-36
Hroboňová Katarína…………………………………………………….S-2, P-6
Hroch Lukáš……………………………………………………………………..P-12
Hrušková Kateřina…………………………………………………………….P-13
Janďourek Ondřej…………………………………………………………….P-14
Karabanovich Galina…………………………………………S-9, P-15, P-36
Kastner Petr……………………………………………………P-16, P-35, P-44
Klimešová Věra……………………………………………… S-9, P-15, P-36
Kollárová Renáta………………………………………………………………P-17
Kopečná Monika………………………………………………………………P-18
Kováčiková Veronika……………………………………………….P-17, P-19
Kroutil Aleš………………………………………………………………………P-20
Kubásková Marcela…………………………………….MERCK MILLIPORE
Kubíček Vladimír……………………………………………….S-7, P-14, P-46
Kubincová Janka……………………………………………..P-11, P-21, P-41
Kubínová Renata………………………………………………………………P-22
Kuča Kamil……………………………………………………………….P-23, P-60
Kuneš Martin…………………………………………………………P-23, P-24
Landová Hana…………………………………………………………………..P-25
126
Macková Anna………………………………………………………………….P-26
Malíček Oldřich…………………………………………………………MANEKO
Malík Ivan………………………………………………………………..P-48, P-49
Maráková Katarína…………………………………………P-27, P-43, P-59
Marek Jan…………………………………………………………………………P-28
Martincová Iva ……………..SOTAX Pharmaceutical Testing s.r.o.
Maruniak Matej………………………………………………………P-29, P-47
Marvanová Pavlína…………………………………………………………..P-30
Matuška Marek………………………………………………………………..P-31
Mikušová Katarína………………………………………………………………L-5
Miletín Miroslav………………………………………………………………….L-7
Mokrý Milan………………………………………………………………….…P-32
Mokrý Petr…………………………………………………….P-30, P-33, P-40
Mučaji Pavel……………………………………………………………..L-6, P-26
Murányi Andrej………………………………………………………………..P-1
Muselík Jan………………………………………………………………………P-34
Nejedlý Tomáš………………………………………………………………….P-35
Němeček Jan………………………………………………………………S-9,P-36
Nešporová Kristina...………………………………………………………….L-1
Némethy Andrej…………………………………………………………P-6,P-37
Nobilis Milan………………………………………………………………………S-5
Nováková Michaela………………………………………………………….P-38
Nováková Veronika……………………………………….L-7, S-1, S-12,P-4
Opálka Lukáš…………………………………………………………………….P-39
Padrtová Tereza……………………………………………………………….P-30
Pantůčková Pavla……………………………………………………………..P-61
Pávek Petr…………………………………………………………… L-4, L-8, S-9
Pavlica Jiří…………………………………………………………………………P-40
Pazourek Jiří…………………………………………………………….S-14, P-40
Pechová Iveta…………………………………………………..P-21,P-41,P-45
Pekárová Mária………………………………………………………….P-2,P-42
Piešťanský Juraj…………………………………………………P-2, P-43,P-59
Pilařová Pavla………………………………………………….P-16, P-35,P-44
Pisárčik Martin………………………………………………………………….S-11
Polakovičová Mája……………………………………………………..S-6,S-11
Pošvec Zdeněk ………………SOTAX Pharmaceutical Testing s.r.o.
Procházková Dana………………………………………….SIGMA-ALDRICH
Prýma Jaroslav…………………………………………………..bez příspěvku
Puč Vojtěch………………………………………………………..bez příspěvku
Pullmanová Petra……………………………………………………………….S-4
Pupák Matúš…………………………………………………………………….P-45
127
Roh Jaroslav……………………………………….S-9, P-7, P-15,P-18,P-36
Říhová Blanka……………………………………………………………………..L-2
Servusová Barbora…………………………………………….S-8, S-10,P-46
Scholz Walter……………………………………………………………………P-47
Sichrovská Ľubica……………………………………………………………..P-48
Stankovičová Mária………………………………………………………….P-49
Stopková Lenka………………………………………………………………..P-50
Zbyněk Svoboda………………………………………………….PRO.MED.CS
Szotkowská Renata…………………………………………………………..P-51
Šesták Vít………………………………………………………………………….P-52
Šimek Michal……………………………………………………………………P-53
Špačková Věra………………………………………………………………….P-54
Špulák Marcel…………………………………………………………………….L-8
Šrámková Ivana………………………………………………………………..P-55
Švec Jan……………………………………………………………………………P-56
Velebný Vladimír………………………………………………………………..L-1
Timko Lukáš……………………………………………………………………..P-57
Tóth Jaroslav…………………………………………………………………….P-58
Veizerová Lucia………………………………………………………..P-43,P-59
Vybíralová Zuzana………………………………………………bez příspěvku
Zajíčková Renata………………………………………MERCK MILLIPORE
Zemek Filip………………………………………………………………P-24, P-60
Zimčík Petr…………………………………………. L-7, S-1, S-12, P-4, P-56
Zitko Jan……………………………………………………………S-8, S-10, P-46
128
Adresář účastníků
129
Doc. Mgr. Fils Andriamainty, PhD.
Katedra farmaceutickej chémie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
ing. Jiří Brus, Dr.
Ústav makromolekulární chemie
Akademie věd České republiky
Heyrovského nám. 2
162 06 Praha 6
[email protected]
Mgr. Jan Bureš
Katedra farmaceutické chemie a kontroly
léčiv,
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
PharmDr. Tomáš Bartl, Ph.D.
Synthon s.r.o.
Brněnská 32
678 17 Blansko
[email protected]
RNDr. Peter Bartoš, PhD.
hameln rds a.s.
Horná 36
900 01 Modra
[email protected]
Mgr. Antonín Cidlina
Katedra farmaceutické chemie a kontroly
léčiv,
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
MUDr. PharmDr. Lenka Bartošíková, Ph.D.
Ústav fyziologie
Univerzita Palackého v Olomouci
Lékařská fakulta
Hněvotínská 3
775 15 Olomouc
[email protected]
Prof. RNDr. Jozef Csöllei, CSc.
Ústav chemických léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
Prof. RNDr. Luděk Beneš, DrSc.
důchodce
[email protected]
Mgr. Petr Beneš, Ph.D
Ústav experimentální biologie
Masarykova univerzita v Brně
Přírodovědecká fakulta
Kotlářská 2
611 37 Brno
[email protected]
Prof. RNDr. Jozef Čižmárik, Ph.D.
Katedra farmaceutickej chémie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
doc. RNDr. Lýdia Bezáková, CSc.
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
doc. RNDr. Ružena Čižmáriková, CSc.
Katedra chemickej teórie liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
130
RNDr. Patrik Čonka, Ph.D.
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
PharmDr. Ivana Daňková
Ústav přírodních léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
Mgr. Ivana Holková, PhD.
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
Ing. Bc. Jaroslav Galba
Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej
farmácie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Ing. Renáta Horáková, PhD.
Katedra chemickej teórie liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
PharmDr. Vladimír Garaj, PhD
Katedra farmaceutickej chémie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Prof. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
PharmDr. Tomáš Goněc, Ph.D.
Ústav chemických léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
doc. Ing. Katarína Hroboňová, PhD.
Oddelenie analytickej chemie
Slovenská technická univerzita v Bratislave
Fakulta chemickej a potravinárskej chémie
Radlinského 9
812 37 Bratislava
[email protected]
Ing. Ladislav Habala, PhD.
Katedra chemickej teórie liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
Mgr. Lukáš Hroch
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
131
Mgr. Kateřina Hrušková
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Mgr. Monika Kopečná
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Mgr. Ondřej Janďourek
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
PharmDr. Veronika Kováčiková
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
Ing. Galina Karabanovich
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Mgr. Aleš Kroutil
Ústav chemických léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
PharmDr. Petr Kastner, Ph.D.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Ing. Marcela Kubásková
Merck Millipore
Na Hřebenech II 1718/10
140 00 PRAHA 4
[email protected]
Ing. Vladimír Kubíček, CSc.
Katedra biofyziky a fyzikální chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Doc. RNDr. Věra Klimešová, CSc.
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
RNDr. Janka Kubincová, PhD.
Katedra chemickej teórie liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
PharmDr. Renáta Kollárová
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
132
PharmDr. Renata Kubínová, Ph.D.
Ústav přírodních léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
PharmDr. Katarína Maráková, PhD.
Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej
farmácie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Prof. Ing. Kamil Kuča, Ph.D.
Centrum biomedicínského výzkumu
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Sokolská 581
500 05 Hradec Králové
[email protected]; [email protected]
PharmDr. Jan Marek, Ph.D.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
RNDr. Martin Kuneš, Ph.D.
Centrum biomedicínského výzkumu
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Sokolská 581
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Ing. Iva Martincová
SOTAX Pharmaceutical Testing s.r.o.
Průmyslová 1306/7
102 00 Praha 10
[email protected]
Mgr. Hana Landová
Ústav technologie léků
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
PharmDr. Matej Maruniak
Katedra farmaceutickej chémie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
PharmDr. Anna Macková
Katedra farmakognózie a botaniky
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Mgr. Pavlína Marvanová
Ústav chemických léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
Ing. Oldřich Malíček
Maneko spol. s. r. o.
Na Pískách 71
160 00 Praha 6
[email protected]
Mgr. Marek Matuška
Katedra chemickej teórie liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
PharmDr. Ivan Malík, PhD.
Katedra farmaceutickej chémie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
133
Doc. RNDr. Katarína Mikušová, PhD.
Katedra biochémie
Univerzita Komenského v Bratislave
Prírodovedecká fakulta
Mlynská dolina CH-1
842 15 Bratislava
[email protected]
Doc. Mgr. Jan Muselík, Ph.D.
Ústav technologie léků
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
PharmDr. Miroslav Miletín, Ph.D.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Mgr. Tomáš Nejedlý
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Mgr. Jan Němeček
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
RNDr. Milan Mokrý, CSc.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Mgr. Andrej Némethy
Katedra chemickej teórie liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
Mgr. Petr Mokrý, Ph.D.
Ústav chemických léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
Mgr. Kristina Nešporová
Contipro-Group s.r.o.
561 02 Dolní Dobrouč 401
[email protected]
doc. PharmDr. Pavel Mučaji, PhD.
Katedra farmakognózie a botaniky
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
PharmDr. Andrej Murányi
hameln rds a.s.
Horná 36
900 01 Modra
[email protected]
Ing. Michaela Nováková, Ph.D.
Výzkumný ústav organických syntéz
533 54 Rybitví 296
[email protected]
134
PharmDr. Veronika Nováková, Ph.D.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
doc. RNDr. Jiří Pazourek, Ph.D.
Ústav chemických léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
Mgr. Lukáš Opálka
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Ing. Iveta Pechová, PhD.
Katedra chemickej teórie liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
Mgr. Tereza Padrtová
Ústav chemických léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
PharmDr. Mária Pekárová
Katedra bunkovej a molekulárnej biológie
liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
RNDr. Pavla Pantůčková, PhD.
Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.
Veveří 967/97
602 00 Brno
[email protected]
PharmDr. Juraj Piešťanský
Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej
farmácie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D.
Katedra farmakologie a toxikologie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Mgr. Pavla Pilařová, Ph.D.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Mgr. Jiří Pavlica
Ústav chemických léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
Doc. Ing. Martin Pisárčik, CSc.
Katedra chemickej teórie liečív
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
135
RNDr. Mája Polakovičová, PhD.
Katedra chemickej teórie liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D.
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Ing. Zdeněk Pošvec
SOTAX Pharmaceutical Testing s.r.o.
Průmyslová 1306/7
102 00 Praha 10
[email protected]
Prof. RNDr. Blanka Říhová, Ph.D., D.Sc.
Division of Immunology and Gnotobiology
Institute of Microbiology ASCR v.v.i
Vídeňská 1083
142 00 Praha
[email protected]
RNDr. Dana Procházková
Sigma-Aldrich
Mládeže 4
169 00 Praha 6
[email protected]
Mgr. Barbora Servusová
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
RNDr. Jaroslav Prýma
Synthon s.r.o.
Brněnská 32
678 17 Blansko
[email protected]
Mgr. Walter Scholz
Katedra farmaceutickej chémie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Ing. Vojtěch Puč
Synthon s.r.o.
Brněnská 32
678 17 Blansko
[email protected]
PharmDr. Ľubica Sichrovská
Katedra farmaceutickej chémie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Mgr. Petra Pullmannová, Ph.D.
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Stankovičová Mária
Katedra farmaceutickej chémie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Mgr. Matúš Pupák
Katedra chemickej teórie liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
136
Mgr. Lenka Stopková
Katedra farmaceutickej chémie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Mgr. Ivana Šrámková
Katedra analytické chemie
Heyrovského 1203Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
PharmDr. Zbyněk Svoboda, PhD.
PRO.MED.CS Praha a.s.
Telčská 1
140 00 Praha-4-Michle
[email protected]
Mgr. Jan Švec, Ph.D.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Mgr. Renata Szotkowská
Ústav technologie léků
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
Doc. RNDr. Vladimír Velebný, CSc.
Contipro-Group s.r.o.
561 02 Dolní Dobrouč 401
[email protected]
Mgr. Lukáš Timko
Katedra chemickej teórie liečiv
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Kalinčiakova 8
832 32 Bratislava
[email protected]
Mgr. Vít Šesták
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
Mgr. Jaroslav Tóth, PhD.
Katedra farmakognózie a botaniky
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
Ing. Michal Šimek
Ústav chemie pevných látek
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Technická 5
166 28 Praha
[email protected]
PharmDr. Věra Špačková
Ústav přírodních léčiv
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Farmaceutická fakulta
Palackého tř. 1/3
612 42 Brno
[email protected]
PharmDr. Lucia Veizerová, PhD.
Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej
farmácie
Univerzita Komenského v Bratislave
Farmaceutická fakulta
Odbojárov 10
832 32 Bratislava
[email protected]
PharmDr. Marcel Špulák, Ph.D.
Katedra anorganické a organické chemie
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
RNDr. Zuzana Vybíralová
PRO.MED.CS
Heyrovského 1207
500 03 Hradec Králové
[email protected]
137
RNDr. Renata Zajíčková Ph.D.
Merck Millipore
Na Hřebenech II 1718/10
140 00 PRAHA 4
[email protected]
Mgr. Filip Zemek
Katedra toxikologie a Centrum pokročilých
studií
Univerzita obrany v Brně
Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci
Králové
Třebešská 1575
500 01 Hradec Králové
[email protected]
Doc. PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
PharmDr. Jan Zitko, Ph.D.
Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv
Univerzita Karlova v Praze
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Heyrovského 1203
500 05 Hradec Králové
[email protected]
138
Sekce sponzorů a vystavovatelů
139
140
141
142
143