zde.

Transkript

zde.
EKONOMIKA
12
Pondělí 12. října 2015
LIDOVÉ NOVINY
Měli by klimatický boj platit finančníci?
Spolupracovník LN
Jan Macháček se každý
týden ptá českých
ekonomů, pedagogů
a analytiků, co soudí
o aktuálních tématech ze
světa ekonomiky a financí.
Z dalších odpovědí...
D
aktuální otázce trochu předběhneme dobu. Česká média tomu sice zatím nevěnují
takřka žádnou pozornost, ale lze
očekávat, že v prosinci se nebude
mluvit o ničem jiném. Světová
klimatická konference, jež se
uskuteční v Paříži, totiž nepřinese jen závazek států, které ji podepíší, o tom, že nedopustí zvýšení
průměrné teploty na zemi v roce
2100 více než o dva stupně Celsia a podobné věci.
Francouzský prezident Hollande bude v příštích měsících
soustředit své úsilí, aby se s dalšími evropskými lídry dohodl
na spuštění daně z finančních
transakcí, která má být hlavním
zdrojem příjmů na boj s klimatem. Vynášet by měla okolo sto
miliard eur ročně.
Tuto daň navrhly Francie a Německo v roce 2012. S jejím zavedením v zásadě souhlasí 11 z 28
států EU. Odpůrci namítají, že
by mohla povzbudit banky a finanční společnosti k přemístění
aktivit z Evropy, protože obchodování je globální a jiné země takové zdanění nemají.
Se zavedením daně
z finančních transakcí
v zásadě souhlasí
11 z 28 států EU
Zavedení daně podporují Belgie, Estonsko, Francie, Itálie,
Německo, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Řecko. Jejich ministři
financí zorganizovali několik setkání s cílem najít shodu na politickém paktu. Znovu by se měli
sejít v říjnu, aby se dohodli na
tom, jak a z jakých finančních
produktů daň vybírat, na výši
její sazby a o tom, do jaké míry
se bude daň vztahovat na pobočky a dceřiné společnosti.
Česká republika se k dohodě
nepřipojila, jenže naše banky
jsou vlastněny bankami ve státech, které se k dohodě připojily. Bude nám to tedy něco platné? Co o dani z finančních transakcí vůbec soudíte? Může Česko stát dlouho stranou?
Autor je předseda správní rady Institutu
pro politiku a společnost
ZPRÁVY DNE
D I ESELGA TE
USA prověřují další
emisní software VW
WASHINGTON Americká Agentu-
ra pro ochranu životního prostředí prošetřuje další softwarový
program pro regulaci emisí v automobilech německého koncernu Volkswagen. Podle zdroje
agentury Bloomberg obeznámeného se situací jde o software,
jímž jsou vybaveny stejné automobily, u kterých již Volkswagen přiznal instalaci jiného softwaru umožňujícího manipulovat
s emisními testy.
čtk
OSOBNÍ FINA NCE
Neplatičů
hypoték ubývá
PRAHA Přestože počet nových hy-
poték neustále roste, počet do-
ILUSTRACE RICHARD CORTÉS
V
Lubor Lacina
Nespojujme dva
problémy
I
nspirací pro zavedení daně z finančních transakcí byla takzvaná Tobinova daň, jejímž hlavním
účelem má být znesnadnění především spekulativních transakcí formou zvýšení nákladů na jejich
provádění.
Pokud by tedy taková daň byla
vybírána, měla by být ukládána
do fondu, který by sloužil například k zajištění vkladů bank.
Dnes by se mohl stát jedním ze
zdrojů třetího pilíře bankovní
unie – jednotného fondu pro řešení bankovních problémů.
Jednou ze základních logik veřejných rozpočtů by měla být existence vazby mezi výběrem daně
a jejím určením. Z tohoto hlediska je směrování výběru daně z finančních transakcí na výdaje spojené s bojem proti klimatickým
změnám nelogické. Pro boj s klimatickými změnami by měla sloužit některá z forem takzvaných
ekologických daní.
Za environmentální daně jsou
považovány spotřební daně na
produkty, jejichž spotřeba má negativní dopad na životní prostředí. Člení se na energetické daně
za spotřebu energetických zdrojů
(ropné produkty, uhlí, plyn, elektřina) v dopravě i u stacionárních
zařízení. K energetickým daním
se řadí též daně za vypouštění oxidu uhličitého (CO2).
Další skupinou environmentálních daní jsou dopravní daně spojené s vlastnictvím a využíváním
motorových vozidel, například re-
debata
Jana
Macháčka
gistrační daň při nákupu automobilů, daň za používání silnic, letištní poplatky. Poslední skupinou jsou daně za znečišťování životního prostředí včetně zdanění
hlukové zátěže a hospodaření
s pevnými odpady.
Z hlediska průhlednosti financování rozpočtu Evropské unie
považují ekonomové za rozhodující, na které úrovni by se uvažované daně uvalovaly. Efektivnější by bylo zdaňovat výrobce, ale
pro občany by bylo odvádění
daně do rozpočtu EU průkaznější, když by ji platili až oni.
Touto přímou vazbou by se čistě teoreticky mohl podpořit i pocit zodpovědnosti unijních institucí za nakládání s odvedenými
prostředky.
Otázka územní úrovně
Princip subsidiarity hovoří pro
uvalování ekologických daní na
regionální úrovni. Výjimkou je
existence externalit, kdy má znečišťování životního prostředí přeshraniční dopad. Případné nadnárodní zdanění by se proto mělo týkat především mobilních zdrojů,
tedy automobilů, motocyklů a letadel.
mácností, které nesplácejí úvěry
na bydlení, podle statistik České
národní banky třetím rokem klesá. Lepší platební disciplína dlužníků hypoték je dána nízkými
úroky, respektive splátkami, zlepšující se hospodářskou situací
v zemi i přísnějšími kritérii bank
při schvalování žádostí o půjčky,
míní experti.
čtk
Ferrari na burze
by mohlo vynést
900 milionů dolarů
TURISTIK A
NEW YORK Italský výrobce spor-
Lyžařské areály
investovaly
téměř miliardu
PRAHA Provozovatelé lyžařských
areálů v Česku investovali před
zimní sezonou celkem zhruba
900 milionů korun. Ceny skipasů
se zvýšily hlavně ve větších střediscích, většinou do pěti procent.
Nové lanovky vyrostly mimo
jiné na Černé hoře v Krkonoších
či v Peci pod Sněžkou. Nové sjez-
me příklady, kdy dobré záměry financování projektů alternativních
zdrojů energie s cílem snížit
množství emisí končí blamáží
a defraudací veřejných prostředků, například podpora produkce
solární energie v Česku.
dovky budou moci lyžaři využít
například ve Skiareálu Lipno
nebo v Klínech na Mostecku. čtk
INVESTICE
tovních automobilů Ferrari hodlá
v rámci plánovaného vstupu na
newyorskou burzu nabídnout investorům 17,2 milionu akcií
v ceně mezi 48 a 52 dolary za kus.
Prodej akcií by tak mohl vynést téměř 900 milionů dolarů (21,5 miliardy korun). Vyplývá to z dokumentu, který automobilka zveřejnila. Podíl určený k prodeji odpovídá zhruba devíti procentům celkového akciového kapitálu podniku. Stanovené cenové rozpětí
ohodnocuje celý podnik až na téměř deset miliard dolarů.
čtk
LUBOR LACINA
think tank
Mendelovo evropské centrum
Pokud jde o stacionární znečišťovatele životního prostředí, vhodnější alternativou k unijnímu zdanění se zdají ryze legislativní
opatření v podobě přísnějších
směrnic o maximálních povolených limitech znečišťování prostředí. Takový krok by vyvolal
zvýšené investice především
v chudších zemích, které dosud
nezavedly moderní technologie
do výrobní fáze nebo neinvestovaly do odstraňování odpadů a ekologické zátěže.
Odvod
environmentálních
daní do nadnárodního rozpočtu
by dával smysl, pouze kdyby tyto
prostředky byly použity například ve formě zahraniční pomoci
v rozvojových a rozvíjejících se
zemích na urychlení odstraňování nejvíce ekologicky zatěžujících zdrojů.
Environmentální daně se tedy
jeví jako vhodnější kandidát financování boje s klimatickými
změnami na úrovni EU než daně
z finančních transakcí. Ty by
měly být využity primárně jako
nástroj k vyrovnávání šoků na finančních trzích.
Osobně jsem ale spíše zastánce
samoregulace trhu. Všichni zná-
Zdeněk Kudrna
Ďábel je skryt
v detailech
P
řekvapivý úspěch i totální fiasko daně z finančních transakcí může záviset na několika slovech právnických formulací. Je
to jeden z těch ekonomických nástrojů, kde je ďábel skryt v detailech. Dokud je neznáme, nedá se
ani odhadovat, zda a jak by to
mohlo fungovat.
Dohoda není zdaleka jistá už
proto, že kdyby se všechny navržené výjimky sečetly, skoro žádný základ nezbude
Aktuálně už jen deset států EU
vyjednává o technickém nastavení daně a především o typech
transakcí, na něž se daň vztahovat
nebude.
Nicméně obecně platí, že státy
musejí hledat nové technologie
zdanění a daňové příjmy. Není
udržitelné, aby globální korporace platily nepoměrně nižší daně
a přitom plně využívaly výhod veřejných statků, které národní státy z daní financují. Za těchto okolností jsou i pokusy s nejistým výsledkem obhajitelné.
ZDENĚK KUDRNA
University of Vienna
aň z finančních transakcí
je chybným řešením problému,
který
neexistuje.
Vesměs ji podporují vlády, které nikdy úplně nepochopily fungování kapitálových a finančních trhů. Tažení proti nim tím
tak trochu získává charakter středověkých pogromů proti čarodějnicím a Židům – naštěstí bez
násilí, ale v principu jde o stejný
postoj. Čemu nerozumíme, je
třeba zrušit nebo zdanit.
Pokud jde o financování boje
proti globálnímu oteplování,
aby se v této věci dalo něco věcného udělat, bylo by třeba v první řadě zkrotit masivní znečišťování životního prostředí v Číně.
Pokud se to nepodaří, jakýkoli
boj je zbytečný. Povede k tomu,
že Evropa si zničí ještě ty zbytky průmyslu, které přežívají.
Zároveň by daň z finančních
transakcí oslabila beztak nevalně fungující kapitálové trhy
v Evropě a přispěla by k vypuzení Británie z EU. Slovo „kontraproduktivní“ vypadá v této souvislosti jako slabé adjektivum.
PAVEL KOHOUT
Partners
N
ejdřív bychom měli doplnit i další témata, která
s klimatem souvisejí, zejména
otázky, jak velké jsou jeho změny, čím a kým jsou způsobeny
a komu tyto změny mohou uškodit – či naopak prospět. Až potom může mít smysl se ptát, do
jaké míry lze změnám klimatu
vzdorovat a kdo má za záchranné pokusy zaplatit. Obdobně bychom měli zařadit i navrhovanou metodu financování.
Jako první se asi nabízí kategorie státních daňových asignací typu silniční daň, sociální pojištění a televizní poplatek. Ještě lépe by se mohla hodit kategorie mandatorních výdajů, díky
níž bychom pak mohli přeskočit
standardní libertariánské úšklebky a rovnou připomenout docela vážné výhrady proti tomu,
aby výdaje státu – nezávisle na
jejich účelu – byly vymezovány
jinak než ad hoc, tedy každý rok
znovu jako standardní součást
kapitol státního rozpočtu.
Navrhovanou daň z finančních transakcí bychom tedy
mohli odmítnout už jen proto,
že rozšiřuje okruh mandatorních výdajů, a co hůř, činí to mimořádně netransparentně.
Nakonec si dovolím varovat
před rizikem záměny návrhu
s takzvanou Tobinovou daní, jejímž cílem je něco jiného – tlumit prudké společenské změny,
a to i správným směrem.
DUŠAN TŘÍSKA
Národohospodářská fakulta VŠE
Debata je krácena. Celé texty najdete
na www.ceskapozice.lidovky.cz
Zemanovi Číňané si plácli
s fotbalovou reprezentací
Dokončení ze strany 1
„Domácí čínské snahy o demokratizaci režimu odsuzují jako intriky nepřátelských centrál sponzorované ze zahraničí s cílem vyvolat v Číně další ‚barevnou‘ revoluci. Jejich zájmy se úzce pojí s tzv.
‚stranou princátek‘, tedy potomků vysokých představitelů Komunistické strany Číny z předrevolučního období, kterou propojují
nejrůznější politické a podnikatelské zájmy,“ tvrdí sinolog Hála.
Šéf tuzemské kopané Pelta ke
kontraktu uvedl: „Vstup CEFC
do českého fotbalu a podpora reprezentačních výběrů může být
velkým impulsem pro náš další
vzestup.“ A pokračoval: „Finanč-
ní zabezpečení našich reprezentací už bylo na velmi dobré úrovni,
ale vstupem společnosti CEFC Investment se ještě zlepší.“
Na soustředění do Číny
Délku ani další podrobnosti kontraktu strany nezveřejnily. Jasné
je jen to, že české reprezentace
mohou v Číně absolvovat soustředění či přípravné zápasy a trenéři
si budou vyměňovat zkušenosti.
„Věříme v budoucnost a potenciál spolupráce českého a čínského fotbalu. Chceme proto maximálně pomoci českým trenérům,
hráčům i klubům v navázání spolupráce s čínskou stranou a jejího
rozvoje. Je řada oblastí, například
výchova mládeže či organizace
soutěží, kde může být Česká republika čínskému fotbalu vynikajícím partnerem,“ poznamenal
Čchan Čchao-tuo.
CEFC od září většinově vlastní
také fotbalovou Slavii. V Česku
si již pořídila nebo teprve ovládne i dvě prestižní pražské nemovitosti, dále Pivovary Lobkowicz,
podíl v leteckém dopravci Travel
Service a televizní skupině Barrandov. Majetkově vstoupila i do
J&T Finance Group.
Čínská skupina má navíc napojení na nejvyšší patro české politiky. Její předseda představenstva
Jie Ťien-ming je zvláštním poradcem prezidenta Miloše Zemana
pro Čínu a otázky ekonomického
rozvoje.