Itinerář DRAFT 27. 8. 2011, NZ

Itinerář DRAFT 27. 8. 2011, NZ-LSI 2012:
Monika Barton
Start: QUEENSTOWN
Datum
Den
Program
Přespání/Poznámky
21.1.
Sobota
Volný program, relaxace po cestě – pro fajnšmekry doporučujeme Onsen hot pools - bublinky s nádherným
výhledem na řeku Shotover (www.onsen.co.nz).
Queenstown/okolí
Adrenalinoví nadšenci si mohou skáknout bungy z mostu Kawarau (www.bungy.co.nz – mimochodem, víte, že
tady se vlastně tenhle „sport“ narodil?), posadit se na jet-boat (novozélandský vynález –
www.shotoverjet.com) či si zalůžovat (to není překlep) na horní zastávce gondoly
(www.skyline.co.nz/queenstown/luge/) - sestaveno v pořadí od největšího adrenalinu j nejmenšímu .
Kdo chce, může se jet podívat na populární Triathlon Challenge 2012 v nedaleké Wanace (případně lze i
závodit, ale narovinu - hrozí vám celkem reálně, že vás budou předbíhat zdatní místní důchodci, takže
sebevědomí s sebou).
Taky je možné ve městě shlédnout za tučný poplatek překrmené ptáky kiwi a maorský soubor písní a tanců,
klidně ale šetřete síly a peněženky – budeme mít určitě přirozenější možnosti sblížení se s těmito i mnoha
jinými novozélandskými ikonami. Bary, restaurace a skvělou zmrzlinárnu Patagonia jistě nebude mít nikdo
problém v Queenstownu najít. Užijte si to, dokud jsme ještě v civilizaci! 
1
22.1.
Neděle
Dopoledne proběhne informační schůzka všech účastníků, dáme si základní provozní a komunikační mantinely,
rozdělíme se do posádek a proběhne první „znalostní výkrmna“ o kiwí povaze a duši.
Odpoledne si dáme „mystery tour“ a večer se přivítáme se (a nejspíš i něco popijeme) s česko-slovenskou
komunitou. V Evropě jsme sice už dávno dva národy a dvě země, v srdci Otaga jsme si ale pořád mnohem blíž.
Dozvíme se, co naše krajany přimělo odjet tak daleko (schválně si můžete tipnout), jak se vyrovnávají se
začleněním do kiwí společnosti, co na ní obdivují a co jim přijde zvláštní? Jak je Zéland změnil? Proč zůstávají
nebo proč se rozhodli vrátit?
Queenstown/okolí
23.1.
Pondělí
I Nový Zéland má pohnutou historii, byť relativně krátkou. Městečko Arrowtown je produktem zlaté horečky
devatenáctého století a překvapí nás v mnoha směrech. Jaké podmínky museli lidé tehdy vydržet a jak se
v takovém prostředí formovala kiwí povaha? Co bylo důležité pro přežití? A co jsou největší příběhy té doby?
Wanaka/okolí
Čeká nás také aspoň lehká ochutnávka míst, které změnily novodobé dějiny NZ – míst, kde se točil Pán
prstenů. Peter Jackson a jeho příběh o tom, jak realizace klukovského snu ve spojení s vlastenectvím zamávala
s ekonomikou celé země. V pozitivním směru. Doplněno o historky z natáčení . Malý test: Jak se asi jmenuje
zlatonosná řeka, která Arrowtownem protéká? Při pragmatičnosti Novozélanďanů asi nepřekvapí, že odpověď
je „Arrow“.
2
Greg Potton a jeho vášeň pro krajinu Nového Zélandu - i když se na Novém Zélandu v podstatě nedá udělat
vysloveně špatná fotka, mezi námi obyčejnými smrtelníky a Gregem je v této oblasti ještě malinko rozdíl.
Ukázka z Gregovy tvorby fotografické i filmové (Rivers).
Cardrona Valley – tady se dá fakt zasnít a pochopit, proč patří místní hospoda k nejfotografovanějším
budovám v zemi. Nejen protože je nejstarší. Pobavíme se historkou o podprsenkovém plotu, a co znamená pro
kiwí dušičku „umístit své místo na mapu“.
Odpoledne dorazíme do Wanaky – menší (a dlužno říct, že i v sezóně o dost příjemnější) sestry Queenstownu.
Už podruhé narazíme na kult Southern Mana (kdo, chce, může se i naučit píseň těchto drsňáků z Jihu, kterou
mimochodem nazpíval „JAFA“) a dáme si malý odpolední trečík po hoře Iron. Pokud bude krásně, čekají nás
nezapomenutelné výhledy na jezero a okolní „panoramata“. Pokud bude lejt jak z konve, zarputilci si mohou
dát zmíněný trek v bahně (sice nic neuvidí, ale i tak to bude zážitek), pro slabší povahy je připravena varianta
kafe-hlavolam v Puzzling Worldu, případně nevšední cinema Paradiso s domácími sušenkami a vlastní
zmrzlinou.
24.1.
Úterý
Není dřevo jako dřevo aneb voňavá práce s krásným výstupem (Woodyho řezbářská dílna nedaleko Luggate).
3
Alexandra
Na NZ najdeme mnoho hlavním měst: Cromwell je třeba hlavní město ovoce.  Minipřednáška – něco málo o
vinařství a „coffee culture“. Proč patří novozélandské víno po necelých dvou dekádách mezi nejlepší na světě a
jak příklon ke kávě přetnul pupeční šňůru s Velkou Británií. Navíc po setkání s Glennys už nikdy nebudete pít
svůj šálek kávy sejně jako předtím. Ochutnávka ovocných dobrot a kafe je v Cromwellu v podstatě povinná.
25.1.
Středa
Podél Cluthy se dostaneme postupně do Clyde a Alexandry – v prostředí centrálního Otaga si povíme něco o
ikonické Otago rail trail. Typický příběh o tom, že geniální věci jsou v podstatě strašně jednoduché. A poznáme,
že kilometr cyklostezky lze pořídit za mnohonásobně méně, než jsme na české poměry zvyklí. A kdo chce,
může si dát zmíněný rail trail na kole (možnost 1-3 dny, stojí to za to, ale je nutno dát vědět předem).
Co to znamená na Jižním ostrově „město s dobrou komunitou“? Na příkladě Alexandry poznáme, že být
členem kiwí komunity znamená být hodně aktivní. A je jedno v čem. Například tím, že pro své město postavím
hodiny.
Centrální Otago je místo s neuvěřitelnou vnitřní hloubkou. Čekají nás otevřené pláně pokryté zlatavým
tussockem a neuvěřitelně modrou oblohou. Říká se mu Maniototo – timeless land. Země, kde se zastavil čas. A
také se říká, že nikde není nebe tak blízko, jako právě tady.
4
St. Bathans
Zastavíme se v Omakau, Becks a malebném St. Bathans. Bude čas na občerstvení ducha i těla. A stejně jako
hotel v Cardroně má i Vulkán hotel v St. Bathans svůj neopakovatelný půvab dávných dob, kdy sem přicházeli
jen nadšenci a dobrodruzi. Na vysvětlenou – hotel na Jižním ostrově stále ještě v mnoha případech funguje
jako to, čemu se v Čechách říkalo „zájezdní hostinec“.
Světoznámý malíř a fotograf Graham Sydney si tento kraj zamiloval natolik, že už přes třicet let maluje jeho
motivy a má domov právě ve St. Bathans – pokusíme se ho navštívit v jeho atelieru.
Kolem Modrého jezera vede neškodný trek, přírodní nadšenci jím jistě budou nadšeni. Duchovnější jedinci si
mohou dopřát meditaci na pískovcových skalách s neopakovatelným pohledem do údolí a vodomilové se
ocitnou uprostřed ráje.
5
16.1.
27.1.
Čtvrtek
Pátek
Middlemarch
Krátká odbočka do Naseby nám nadělí roztomilé Arts & Crafts centre (bývalá pošta) a odpoví na otázku, proč
se mělo stalo „hlavním městem curlingu“. Tušíte, jak se liší český les a novozélandský forest?
Nemůžeme vynechat Rainfurly – kvůli jeho slavnému štítu, o který se neúnavně perou provinční ragbyová
družstva a pokusíme se navštívit místního instalatéra Steva Kawishe. Určitě vás tenhle člověk hodně překvapí.

Přes Wedderburn, Hyde, Middlemarch (zlatý důl) stále směrem na Dunedin.
Mosgiel a Dunedin
Druhé největší město Jižního ostrova (100 tisíc obyvatel), místo se skotskými kořeny, kde jsou už na první
pohled stále živé skotské tradice. Město se slavnou univerzitou a snad ještě slavnějším pivovarem. Město
tolerance, kde spolupracují různé komunity, aby se postaraly o studenty z celého světa. Leckteří z nich pak
zůstávají.
Bunny Rathbone a její bylinková zahrádka (no spíš plantáž ) – nadšená babička-farmářka, jejíž bylinky nejsou
na prodej (dávají jako dárek) a která svůj volný čas věnuje orientačnímu běhu a několika dobročinným
spolkům.
Procházka po St. Clair beach a unnel beach.
East Taieri art studio – Murray Ayson
6
Otago Peninsula
Večer nelze strávit jinak, než prohlídkou a ochutnávkou Speight´s. I když se může na první pohled zdát, že
prohlížet si na konci světa pivovar je pro Čechy nošení dříví do lesa, tohle je něco jiného. Řekněte, který
pivovar poslal svým krajanům na druhou polokouli celou hospodu? Já vím o jediném. Prvotřídní ukázka guerilla
marketingu, který dělá ze zvědavců zákazníky a ze zákazníků fanoušky.
28.1.
Sobota
Baldwin street – nejprudší silnice na světě
Každou sobotu bývá v Dunedinu nedaleko nádraží Otago Farmers Market. „Buy Kiwi“ a „Buy local“ jsou aktivity
všeobecně podporované a akceptované. Co dokáže přinutit místní šetřivé Novozélanďany (ty jejich skotské
kořeny! ) připlatit za domácí produkci? Kvalita nebo vlastenectví?
Když už jsme u nádraží – nemusíte být zrovna vlakoví fanatici, abyste pochopili, že nádraží v Otagu patří mezi
nejkrásnější na světě.
7
Otago Peninsula
Otago Peninsula je zvířecí kout, kde se pořád ještě můžete projít po pláži s volně pospávajícími tuleni. Zvířata a
příroda tu mají jasný přednost – piplají se tu miminka největších albatrosů na světě a pečlivě se sleduje každý
jednotlivý žlutooký tučňák. Ten patří mezi nejohroženější druhy na světě a existují lidé, kteří jejich záchraně
zasvětili celý život.
29.1.
Neděle
30.1.
Pondělí
Ukázka kiwí tvořivosti – v Ocean View se setkáme s Dášou a jejím novozélandským manželem Peterem, který
je ztělesněním typického „can-do“ přístupu.
Waihola
Milton – anglický kostel
Balclutha
Owaka - The Catlins NP, Teapotland a Dollyworld
Když je někdo farmář a přitom cvok do muziky, tak si na důchod pořídí areál, kde pak pořádá svůj vlastní
Woodstock. Pro pár stovek lidí. A taky si pro radost nahraje cédéčko. Mett RusselL Kirk, please!
Jestli existuje na NZ dobře ukryté tajemství, tak jsou to dosud panenské Catlins. Je téměř pravidlem, že
v Catlins se vyskytuje jen jeden speciální turistický druh – lidi, kteří jsou přesyceni „krmením zvenku“ a hledají
ryzí podstatu života. Díky tomu je setkání s kýmkoliv v Catlins jedinečné.
8
Owaka
Woodstock lodge
Owaka
Woodstock lodge
Místní niagarské vodopády jsou zase ukázkou, jak dostat na mapu a do Lonely planet i místo, kde není opravdu
nic. 
Navíc má Catlins další úžasnou vlastnost – po několika metrech, které ujdete od hlavní silnice, máte pocit, že
jste sami na konci světa. Vlastně skoro ano. Je tu nejjižnější bod Jižního ostrova.
31.1.
Úterý
Papatowhai – poboří, free veggie garden
The Catlins NP (Papatowhai – Lost Gypsy)
Lost Gypsy – vrchol kiwí tvořivosti. Bohužel není možné zajistit, aby takový týpek jako Blair Somerville byl
permanentně ve své dílně, ale nejspíš o něj nepřijdeme. Většinou bývá nedaleko.
Jak na vás budou působit stromy, které rostou do strany? Jakpak tady asi většinou je? 
9
Bluff
Fortrose a jeho „pukeko bez sedla“ – ideální zastávka na svačinu a popovídání si o novozélandské ptačí fauně –
kea, kaka, kakapo, weka, kiwi, tui, takahe a již zmíněný pukeko.
Marine Parade a Land´s End. V Evropě vedou všechny cesty do Říma, na Novém Zélandu se končí v Bluffu. Dál
už to fakt nejde – je to land´s end.
Můj virtuální kolega Marcus Lush je přesvědčen, že Bluff je nejlepší místo na Novém Zélandu (a tím pádem i na
světě ) – a proto tu bydlí. Upřímně - Bluff asi není láska na první pohled jako třeba Wanaka, ale pro
hrabalovsky založené duše má nebezpečnou přitažlivost a půvab. Dostane se nenápadně pod kůži, vím, o čem
mluvím. Pro zajímavost - Bluff je nejstarší evropská osada na Novém Zélandu (první zmínka o přístavu je z roku
1813).
10
Z bluffího pahorku se nedá odolat západu slunce (poznámka: i přes značnou romantiku větrovky s sebou!).
Otázka z historie: Měli Maoři před příchodem Evropanů psy? Nikdo prý neví, protože je nikdo živé neviděl. Jak
je tedy možné, že jeden z ostrovů kolem Bluffu (anglicky nevinně nazvaný Spencer´s Island) má jméno
Moutere Kaika Kuri (Ostrov, kde byli snědeni psi)?
1.2.
Středa
2.2.
Čtvrtek
Co to je „honesty box“ a jak funguje? Na jihu Jižního ostrova se s ním můžeme setkat ještě na hodně místech.
Odjezd na Stewart Island (lodí nebo letadlem)
Stewart island a Ulva island
Ostrovy ptáků a útočiště lidí, kteří se nebojí žít si po svém a poznání jejich typického životního postoje. Malá
ukázka: na těchto ostrovech hodně prší. Ostrované to považují za velké štěstí. Škola pro patnáct dětí a
osmikilometrová silnice. Má smysl mít tady auto? A nejlepší fish and chips na Zélandu. A možná uvidíme i
kiwiho naživo a ve volné přírodě.
Kontrolní otázka z maorských pověstí: Proč jsou Jižní ostrov a Stewart Island spojeny imaginárním řetězem?
Stewart Island, Ulva island – trek, koupání, kempování, prostě užívačka
Jak vypadá „glowing sky“? Nebudu vás napínat, podívejte se na nebe, které dalo ostrovu maorský název –
Rakiura:
11
Stewart island
Stewart Island
3.2.
Pátek
Příjezd zpět do Bluffu
Invercargill
Opět jsme v „hlavním městě ústřic“ – možná teď už vám bude aspoň trochu připadat, že městečko má přece
jen svou jistou industriální poetiku a lidskou vřelost, kvůli které dal Marcus Lush vale Aucklandu. Nejdřív přišel
na rok, po deseti letech to změnil napořád.
Jen tři starostové se objevují pravidelně v novozélandských médiích – starosta Aucklandu (protože starostuje
v největším městě), starosta Christchurch (protože starostuje ve městě, s jehož obyvateli teď po zemětřesení
všichni cítí) a starosta Invercargillu (protože ten je jedinečný a nenapodobitelný). Setkání s Timem
Shedboltem, další legendární osobou, která se stal Southlanderem z přesvědčení.
12
Proč má Invercargill na uvítací ceduli do města slogan „A city where dreams are possible?“ Inspirující životní
příběh Burta Munroe, kterého tak dokonale zahrál ve filmu „World Fastest Indian“ Sir Anthony Hopkins. A proč
Burtův Indián nikdy neopustí Southland?
Jak vypadá nejjižnější vysoká škola na světě a kdo ji řídí? Překvapí vás, že je to žena? A že je zároveň rozhodčí
v hokejbalu? Poznejte jednu z nejvlivnějších dam Southlandu, Penny Simmonds.
V Invercargillu budeme mít hodně práce – mimo jiné nakoukneme do „kuchyně“ Southland Times a zjistíme,
co to je Invercargill licensing trust a jak pomáhá místní komunitě.
Odpovíme si na otázku, proč si v supermarketu v Invercargillu nekoupíte ani víno, ani pivo a proč budete mít
dobrý pocit, když si tady koupíte alkohol.
Do Southlandu se za námi z Canterbury vypraví Lucille Haitley a přiveze nám příběhy lidí z Christchurch a okolí.
Alespoň přes ní se seznámíme s atmosférou regionu tvrdě poznamenaného nedávným zemětřesením a
dozvíme se, co to udělalo s místní komunitou.
13
4.2.
Sobota
5.2.
Neděle
Instruktážní večer – něco málo o maorské kultuře, abychom se zítra neznemožnili . Domácí úkol: nacvičte si
písničku svého lidu, vzpomeňte si na svou posvátnou horu a posvátnou řeku! Promítání filmu „Man who lost
his head“.
Návštěva marae – v marae se jí, spí a odehrávají se tam všechny důležité události. Přestože je maorská
pohostinnost pověstná svou nenuceností a otevřeností, má návštěva marae svůj pevný protokol a řád. Jaké je
soužití Maorů a Pakeha na jižním cípu Jižního ostrova? A jak to vypadá, když se několik generací mísí dvě tak
odlišné kultury jako jsou maorská a skotská? Osobně myslím, že výsledek je super!
Výlet do magické zahrady Maple Glen (meditace, relaxace) – pokud se nám poštěstí a majitelé budou doma,
budeme jim moci osobně pogratulovat k naprosto neuvěřitelnému zahradnickému výkonu – a možná je i ujistit
jak je prima, že je jejich zahrada volně přístupná každému, kdo je ochoten vstoupit. Básničky, štětce či foťáky
s sebou – inspirace pozitivní energií z přírody a jejích barev je tu bezbřehá!
Zastávka na farmě
Oreti beach je známá z filmu „World fastest Indian“ a je to podle mého názoru jedna z nejbezvadnějších pláží
na Zélandu. Určitě i proto, že rozhodně nikdy není přecpaná! 
14
Invercargill
Invercargill
Seaward Bush Reserve – pohodová “osmička“, po které se projdeme pravou novozélandskou buší, aniž
bychom museli nijak výrazně daleko za město. V případě příznivého počasí nás čeká na louce večerní piknik
s povídáním Matta a Debbie, Teri a dalších skvělých lidí, kteří o Southlandu věcí první poslední a které mám to
potěšení nazývat svými přáteli. V případě, že bude hůř, než je „Southland weather standard“ (což jsou
v podstatě jen kroupy nebo hurikán) přesuneme piknik pod střechu ZOOkeepers café (oblíbená knajpa našeho
starého známého Marcuse Lushe) nebo hospůdky Cabbage tree (tam to zase mají rádi Otatarští residenti). Já
jsem spravedlivá - mám ráda oboje.
6.2.
Pondělí
Odjezd směr Fiordland! Ale ne zase úplně rychle, po cestě toho máme spoustu zajímavého.
Zastavíme se v Rivertonu a podíváme se na Tarawa Bay a Rocks, kde sídlí rozsáhlé kolonie tzv. shaggs, stavíme
se u Roberta Guytona (místního učitele na Aparima College a známého ekologa).
Tuatapere
7.2.
Úterý
Dneska je Waitangi Day, což znamená jediné – lekci novozélandské historie soužití maorské a evropské
populace.
Monkey Island
Orepuki
Magický McCraken rest
Tuatapere
Tuatapere – jak vypadá typická „rural community“?
15
8.2.
Středa
Blue cliffs a Hump Ridge track
Clifton (suspension bridge)
Tuatapere nebo Manapouri
Lake Monowai – nefalšovaný Fiordland a kraj Bordlands
9.2.
Čtvrtek
Snové Manapouri – nikdo neví, jaká síla se v tomhle romantickém koutě skrývá. Kdo bude mít chuť, může
přespat na lodi a projet se po Doubtful Sound. Suchozemci by ale měli navštívit loďmo minimálně elektrárnu
Manapouri, jejíž legendami opředená stavba si nezadá s osídlováním divokého Západu na severoamerickém
kontinentu.
16
Manapouri
A teď trochu sci-fi: i pro netechniky je exkurze do vodní elektrárny Manapouri zážitkem – v podzemí skytá, ve
skále vytesaná připomíná spíš scénu z Jamese Bonda, než skutečnou výrobnu energie, která by směle mohla
zásobovat celý Auckland. Kromě nesporného originálního technického řešení je Manapouri slavná především
tím, že spojila Novozélanďany v největší ekologický protest v historii země. Při její výstavbě se muselo se najít
takové řešení, které bylo šetrné k jezeru a jeho okolí. Padla kvůli němu vláda, ale Manapouri zůstalo netknuté
a Nový Zéland si opět připomněl jednu ze svých hodnot – „clean and green environment“.
10.2.
Pátek
Dneska se dozvíme více o DOC (department of conservation) – všemocné a respektované organizaci, která je
zodpovědná za ochranu novozélandské přírody. Navštívíme jejich centrum v Te Anau
Te Anau
Kdo se bude cítit, může se vydat na čtyřdenní (pokud vzdá Milford Sound) nebo dvoudenní Kepler trek – kdo
chce poznat typickou kiwi obsesi „tramping“ (možnost celé 4-denní, 2-denní nebo jednodenní túry)
Jak vypadá pravý „kiwi crib“? Jaký je rozdíl mezi „bach“ a „crib“? Věděli jste, že Novozélanďané vášnivě rádi
chalupaří? Ale malinko jinak než Češi. 
11.2.
Sobota
Kepler, alternativní program pro ostatní
Te Anau
17
Conference bike – jak si popovídat na kole 
12.2.
Neděle
Kepler , alternativní program pro ostatní
Takahe – znovuobjevení vyhynulého druhu, návštěva ptačího parku a co je tak fascinující na zachraňování
živočišných druhů
Te Anau
Jak se zrodila Fiorland Cinema – pilot, Kim Hollows létá s vyhlídkovou helikoptérou nad národním parkem
Fiordland už přes 30 let. Fiordland je jedna z nejodlehlejších a také nejnádhernějších částí NZ a Kim se rozhodl
se o něj podělit s ostatními lidmi. Natočil o něm dech beroucí dokument a to i přesto, že banka mu odmítla
půjčit peníze s tím, že je to naprosto nesmyslný podnikatelský projekt. Poté, co film natočil, měl Kim další
problém – v maličkém Te Anau nebylo místo, kde by ho mohl promítat. Tak ho Kim svépomocí postavil. Ze
spojení snu a umíněnosti se zrodila Fiordland Cinema. V sezóně se jeho film Ata Whenua promítá 15x denně a
vidělo ho už přes půl milionu lidí. Zážitek a lidský příběh, kvůli kterým je téměř povinné se v Te Anau zastavit.
13.2.
Pondělí
Cesta na Milford Sound
Pokud budeme mít trošku štěstí na počasí (bezvětří), uvidíme Zrcátková jezírka v celé jejich kráse. Ve
Fiordlandu, kde 300 dní v roce prší, se o počasí starat moc nemusíme. Zažila jsem ho s azurovou oblohou i
mlhou a deštěm a musím říct, že ta druhá varianta v člověku zanechá podstatně majestátnější dojem. Cáry
18
Te Anau
těžkých mraků válející se v temném pohoří obklopených ponurým tichem dokážou vytvořit nezapomenutelnou
atmosféru pokory a nekonečnosti.
Papoušci Kea, neuvěřitelný Homerův tunel, fjordy a vodopády – zase naprosto jiná příroda a přes stále asi
relativně vysoký počet turistů v únoru stojí tato cesta bezesporu za to.
Key nebudeme krmit, i když se budou tvářit, že bez našeho žvance bídně zhynou. Při „obratu“ téměř milion
turistů ročně, kteří zamíří na Milford Sound, hynou Keové totiž spíš z letního přežrání a neochoty si v zimě
potravu obstarávat sami. Důležité upozornění – přes svou velkou roztomilost ochotně kradou a klovou!
Několik zastávek v závěrečném sestupu zpět k vodě nás zavede na místa, kde se nám novozélandský prales
ukáže v celé své kráse. Přesto vás asi napadne otázka – mohl tu vůbec někdo někdy žít permanentně? Mohl,
například legendární Davy Gunn, který je dodnes pro lidi na Jihu velkou inspirací.
Chasm
Při příjezdu do Milford Sound se před námi otevře nefotografovanější místo Nového Zélandu – Mitre Peak.
19
Projedeme se po Milfordu (lodí nebo kajaky).
Podvodní observatoř nám umožní se podívat na unikátní podmořskou faunu a floru fjordu, ve kterém se mísí
sladká a slaná voda. Bridge to nowhere měl původně možná někam vést, ale teď vede – nikam.
14.2.
Úterý
Po ranním protažení naposledy na břehu Te Anau nás čeká už poslední závěrečná část naší cesty. Teď už
budeme kopírovat hlavní tepnu mezi Te Anau a Queenstownem, což znamená jediné – návrat do civilizace
mezi standardní turisty. Nevzdáme se ale lacino – po cestě se zastavíme ve vesničkách Mossburn, Athol,
Garston a Kingston, které klimatizované busy většinou jen míjejí. My naopak využijeme zpáteční cesty
k otestování lokální produkce. Poznámka: národním znakem Nového Zélandu je „silver fern“, kapradina,
kterou vám tu přidají i do kafe – ale nebojte se, vypadá to takto :
Kingston Flyer – další legenda, jejíž kapitola není dosud úplně uzavřená. Podaří se nadšencům zachránit
unikátní trať pro parní vlak před jejím úplným uzavřením? Rozhoduje se nyní a my v únoru už nejspíš
(ne)uvidíme výsledek.
20
Athol/Garston/Kingston
Kingston – pumpa bez obsluhy (Have a nice day)
Pam Hulls a pobočka SIT v Queenstownu
15.2.
Středa
Rozloučení, další případné cestování po vlastní ose
Queenstown/okolí
21