dotazy a odpovědi ze dne 19.10.2011

Co znamená slovo potřeba nemocných?
Dnešní ošetřovatelství má nezastupitelné místo v poskytování zdravotní péče. Nová koncepce
profesionálního ošetřovatelství se neobejde bez znalostí problematiky potřeb člověka.
Slovo „ ošetřovat“ znamená chovat, opatrovat, živit, hýčkat, laskat, zkrátka „pečovat“ o
individuální potřeby jak zdravého, tak i nemocného člověka.
Pokud sestra chce kvalitně pečovat a uspokojovat potřeby svých nemocných musí je také
dobře poznat a tím se také mění dnešní požadavky i role všeobecné sestry.
Víme, že každý z nás je osobností jedinečnou a neopakovatelnou. Táto jedinečnost je
podstatou odlišností mezi lidmi.
Pokud si vezmeme člověka jako holistickou bytost lze charakterizovat jeho potřeby v oblasti
biologické, psychologické, sociální, duchovní. Při porušení zdraví v době nemoci se přidávají
i potřeby v oblasti ošetřovatelství.
Je celá řada faktorů, které mění způsob uspokojování jednotlivých potřeb. Mezi tyto faktory
řadíme nemoc, vývojové stádium člověka, jeho individualitu, mezilidské vztahy hlavně
k blízkým osobám a okolnosti, za kterých nemoc vznikla.
Potřebu definujeme jako projevem nějakého nedostatku, chybění něčeho, jehož odstranění je
žádoucí. Je něčím, co lidská bytost nutně potřebuje pro svůj život a vývoj. Zdůrazňuje jednotu
vnitřního s vnějším, s okolním světem, vztahuje se k něčemu v prostředí.
Lidské potřeby nejsou neměnné, vyvíjejí se, kultivují.
Slovník spisovné češtiny uvádí, že potřeba je:
1. stav, v kterém je něco žádoucí, nezbytné, mít, pociťovat
2. požadavek nárok
3. věc k něčemu potřebná, pomůcka
4. upotřebení, užívání, vykonat tělesnou potřebu
V běžné ošetřovatelské praxi sestra neustále plní různé potřeby svých pacientů – klientů.
Některé jsou zásadní pro lidskou existenci, jiné vytvářejí život bohatší.Hlavním úkolem
kvalitní péče je společná ordinace činností sestry a klienta při uspokojování jeho potřeb.
Poznatky o lidských potřebách umožňují lepší aplikaci ošetřovatelské péče.
Klasifikace potřeb podle Maslowa
Americký humanistický psycholog Abrahám Maslow se věnoval problematice motivů. Podle
něho má každý člověk svůj, individuální systém motivů hierarchicky uspořádaný. Na tomto
základě vyvinul teorii lidských potřeb. Jeho klasifikace se používá nejčastěji.
Hierarchická klasifikace potřeb
Maslow řadí potřeby v určité hierarchii:
1. Fyziologické potřeby se objevují při porušení homeostázy, vyjadřují tak potřeby
organizmu a slouží k přežití jedince. Pokud je fyziologická potřeba aktuální, stává se
dominantní a ovlivňuje chování člověka.
2. Potřeba jistoty a bezpečí vyjadřuje touhu po důvěře, stabilitě, spolehlivosti, ochraně,
ekonomickém zajištění, vyvarovat se ohrožení a nebezpečí.
3. Potřeba lásky a sounáležitosti značí milovat a být milován, být sociálně integrován.
4. Potřeba uznání, ocenění, sebeúcty vyjadřuje přání výkonu, kompetence, důvěry
v okolním světě, nezávislost na mínění druhých, ale také touhu po respektování
druhých lidí, určitou prestiž uvnitř sociální skupiny, snahu získat sociální hodnoty.
5. Potřeba seberealizace, sebeaktualizace jde o tendenci realizovat své schopnosti a
záměry, nacházet uspokojení z práce a dané činnosti.
Podle Maslowa rozlišujeme nižší potřeby a vyšší potřeby. Nižší potřeby jsou nedostatkové.
K vyšším potřebám řadí tzv. metapotřeby - potřeby růstu, vyjadřující specifické tendence
seberealizující se osoby. Tyto potřeby posilují vývoj k vyššímu štěstí a radosti, k pravé
lidskosti.
Různí autoři vymezují lidské potřeby různým způsobem a různým uhlem pohledu.
Základní potřeby jsou zpravidla specifikovány z hlediska ošetřovatelské péče.
Řadíme sem potřebu výživy, příjem tekutin, vyprazdňování, hygiena, spánek, odpočinek,
pohybová aktivita a soběstačnost, stav bez bolesti, potřeba vzduchu, jistota a bezpečí
nemocného. Problematika potřeb je nezbytná a nevyhnutelná při přípravě žáků
zdravotnických škol na své budoucí povolání.
Mgr. Alena Dufková