OVMT Zkoušky tvrdosti

OVMT
Zkoušky tvrdosti
Tvrdost materiálu je společně s pevností a houževnatostí jednou ze základních
mechanických vlastností. Tvrdost je definována jako odpor materiálu proti
vnikání cizího tělesa.
Rozdělení metod zkoušení tvrdosti
Metody zkoušení tvrdosti jsou rozdělovány obvykle podle způsobu zatěžování
(statické nebo dynamické) a podle typu deformace zkoušeného povrchu
(elastické nebo plastické).
Tab. 1.
Staticko-plastické
Brinell (HB)
Vickers (HV)
Rockwell (HRA, HRB,
HRC)
Dynamicko-plastické
Poldi kladívko
Baumannovo kladívko
Dynamicko -elastické
Shoreho skleroskop
Duroskop
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1 OVMT
Zkoušky tvrdosti podle Brinella
(ČSNEN 10003-1, dříve ČSN 42 0359)
Obr. 1. Schéma Brinellova tvrdoměru 1 – zdroj světla, 2 – kondenzor, 3 – objektiv,
4 – zkoušený předmět, 5 – okulár, 6, 7 – zrcadla
Podstata zkoušky je pozvolné vtlačování ocelové kalené kuličky
(o průměrech D=10; 5; 2,5; 2;1 mm) do povrchu zkoušeného tělesa. Po
odlehčení zůstane v materiálu otisk. Tvrdost se určuje výpočtem jako poměr
zkušebního zatížení k ploše vtisku vytlačené kuličkou (má tedy povahu
napětí) nebo se odečte z tabulek.
Obr. 2. Brinellův vtisk kuličky
Vzorec:
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 2 OVMT
Zkušební zatížení
Zatížení a průměry kuliček je třeba volit tak, aby průměr vtisku byl v mezích od
d=0,2 D až 0,7 D. Čím měkčí jsou materiály, tím menší musí být zvoleno
zatížení.
Stupeň zatížení:
Zatížení se volí jako násobek čtverce průměru kuličky. F=30
2,5
1
; 10
;5
;
(Pozn.: síla je udávána v kp)
Pro materiály s tvrdostí menší než 350HB se používá ocelová kulička.
Pro materiály s tvrdostí menší než 650HB se používá kulička z tvrdokovu. Za
základní zkoušku se považuje zkouška kuličkou o průměru 10 mm a zatížení
), v časovém rozmezí 10 až 15 sekund.
29 430 N (F=30 9,81
V tomto případě se zápis provádí stručně například 180 HB.
V ostatních případech je třeba uvést průměr kuličky, zatížení a dobu zátěže
).
(např. 96 HB 5/750/30) zatížení (
Nevýhodou Brinellovy metody je omezení na zkoušky nízkých a středních
tvrdostí. Výhodou je určitá empirická závislost mezi pevností a tvrdostí.
Vztah:
Tab. 2. Závislost mezi tvrdostí HB a pevností v tahu některých slitin
Materiál
Pevnost(MPa)
Uhlíkové oceli o pevnosti 294 až 981 MPa
3,6 HB
Měď,nikl,bronz, po zpracování za studena
4,0 HB
Slitina Al-Mg
4,4 HB
Šedá litina
2,0 HB - 130
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 3 OVMT
Zkoušky tvrdosti podle Rockwella
Obr. 3. Tvrdoměr Rockwell
Při Rockwellově metodě se do zkoušeného předmětu zatlačuje zkušební tělísko,
kterým je buď diamantový kužel o vrcholovém úhlu 120 nebo ocelová kalená
kulička o průměru 1/16‘‘=1,58mm
HRA je tvrdost určená diamantovým kuželem při celkovém ztížení F=600N.
Používá se k určování tvrdosti pro křehké materiály a tenké povrchové vrstvy
(např. slinuté karbidy).
HRB je tvrdost určená ocelovou kalenou kuličkou při celkovém zatížení
F=1000N.Používá se k určování tvrdostí měkkých slitin.
HRC je tvrdost určená diamantovým kuželem při celkovém zatížení F=1500N.
Doporučuje se tvrdost HRC v rozsahu 20 až 67. Při větší naměřené tvrdosti
HRC >67 může být např. poškozený diamantový kužel.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 4 OVMT
Postup zkoušky:
Zkušební tělísko se předběžným základním zatížením F=100N pomalu vtlačí do
povrchu hladkého a čistého zkoušeného materiálu a pronikne tak pod nerovnosti
povrchu. Tato hodnota nesmí být překročena. Pak se nastaví stupnice
hloubkoměru do počáteční polohy a zatížení se zvolna zvětšuje na hodnotu
předepsanou normou. Po odlehčení zpět na základní zatížení (F=100N) se
odečte hlouba v tisku přímo na stupnici tvrdosti.
Obr. 4. Schéma zkoušky tvrdosti podle Brinella
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5 OVMT
Zkouška tvrdosti podle Vickerse
(ČSN EN ISO 6507-1,dříve ČSN 420374)
Obr. 5. Tvrdoměr Vickers
Podstatou zkoušky je vtlačování diamantového vnikacího tělíska ve tvaru
pravidelného čtyřbokého jehlanu s vrcholovým úhlem mezi protilehlými stěnami
α =136⁰ do povrchu tělesa. Do materiálu se zkušební tělísko vtlačuje
rovnoměrnou silou. Zkušební zatížení se volí přibližně v rozmezí (10 až 1000) N
a to podle tloušťky vzorku, jež má být 1,5krát větší než úhlopříčka vtisku d.
Běžné zatížení 294N(30kp) se do symbolu tvrdosti nezapisuje a také doba
působení zátěže (10 až 15)sekund se neudávají. Tvrdost, která se značí HV, se
určuje výpočtem jako poměr zkušebního zatížení a povrchu vtisku (má tedy
povahu napětí). Nebo se změří délka úhlopříček vtisku d1 a d2 ,z nich se vypočítá
aritmetický průměr a hodnota tvrdosti se následně určí pomocí tabulek.
Výhodou Vickersovy metody je možnost měření velmi tenkých a velmi tvrdých
vrstev při nepatrné stopě vtisku.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 6 OVMT
Obr. 6. Vtisk jehlanu do materiálu podle Vickerse
Výpočet tvrdosti
HV 
F
F
 0,189  2 (bez rozměru)
A
d
d
d1  d 2
 10 3
2
[m]
d1, d2 – průměr vtisku v úhlopříčkách
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 7 OVMT
Zkouška tvrdosti Poldi kladívkem
Obr. 7. Poldi kladívko
Je to mobilní tvrdoměrné zařízení používané často ve výrobních procesech.
Součásti kladívka je etalonová tyč vyrobená z materiálu o stanovené tvrdosti.
Úderem dílenského kladiva do Poldi kladívka dojde k současnému vtlačení
vnikacího tělíska ve tvaru kuličky do povrchu zkušebního tělesa a do etalonu.
Měří se průměry vtisku dmat a detal, které zůstanou na povrchu zkušebního
materiálu a etalonu. Tvrdost se určuje jako poměr zkušebního zatížení a povrchu
vtisku. Vnikací tělísko je ocelová kalená kulička  D = 10 [mm].
Určení tvrdosti materiálu
Změří se dva kolmé průměry vtisku ve zkoušeném materiálu dmat1 [mm], dmat2
[mm], z nich se vypočítá aritmetický průměr dmat [mm], změří se dva kolmé
průměry vtisku v etalonu detal1 [mm], detal2 [mm], z nich se vypočítá aritmetický
průměr detal [mm], tvrdost materiálu je určena pomocí hodnot dmat a detal z
tabulek.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 8 OVMT
Zkouška tvrdosti Baumannovým kladívkem
Obr. 8. Baumannovo kladívko
Je to mobilní tvrdoměrné zařízení používané často ve výrobních procesech.
Odjištěním a spuštěním pružiny, která je součásti kladívka, dojde k úderu
razníku na vnikací tělísko ve tvaru kuličky a k jeho vtlačení do povrchu
zkušebního tělesa. Měří se průměr vtisku dmat , který zůstane na povrchu
zkušebního materiálu. Vnikací tělísko je ocelová kalená kulička  D = 10 [mm].
Určení tvrdosti materiálu: změří se dva kolmé průměry vtisku ve zkoušeném
materiálu d1 [mm] a d2 [mm], z nich se vypočítá aritmetický průměr d [mm],
tvrdost materiálu je určena pomocí hodnoty d z tabulek.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9 OVMT
Zkouška tvrdosti Shoreho skleroskopem
Definované zkušební tělísko se spustí z výšky H na zkoušený materiál. Sleduje
se výška h, do níž zkušební tělísko po dopadu odskočí. Vzhledem k tomu, že
zkouška je založena na elastické deformaci zkoušeného povrchu, nemohou být
na tělese patrny viditelné stopy deformace.
Zkouška tvrdosti Duroskopem
Definované zkušební tělísko se spustí z úhlu α na svislou stěnu zkoušeného
materiálu. Sleduje se úhel α, do něhož zkušební tělísko po dopadu odskočí.
Vzhledem k tomu, že zkouška je založena na elastické deformaci zkoušeného
povrchu, nemohou být na tělese patrny viditelné stopy deformace.
Obr. 9. Schéma odrazových zkoušek
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 10 OVMT
Zkouška tvrdosti tvrdoměrem Hardmatic
Obr. 10. Tvrdoměr Hardmatic
Tvrdoměr Hardmatic je přenosný tvrdoměr s přímým odečítáním tvrdosti.
Přístroj zahrnuje stupnice tvrdosti podle:
Vickerse HV
Brinella HB
Rockwella HRB, HRC
Shore HS
Měření pevnosti N/mm2
Vztah mezi drsností povrchu a minimální tloušťkou obrobku.
Povrch obrobku by měl mít hodnotu Rmax 1,5 až 1.7um.Minimální tloušťka
materiálu musí tvořit více než trojnásobek vnikové hloubky.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 11 OVMT
Název úlohy:
Měření tvrdosti materiálů
Zadání úlohy
a) U zkušebních vzorků zjistěte povrchovou tvrdost danými tvrdoměry
b) Podle zjištěné tvrdosti HB na přístroji WP300 vyhledejte ve strojnických
tabulkách materiály (ocel tř. 10-19), odpovídající zjištěné tvrdosti
Nákres součásti
Nakreslete a zakótujte součásti
Použitá měřidla
 Univerzální testovací zařízení WP300 (tvrdost podle Brinella)
 Tvrdoměr Rockwell
 Přesný tvrdoměr Vickers
 Přenosný tvrdoměr Hardmatic
 Tvrdoměr – Poldi kladívko
 Posuvné měřidlo
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12 OVMT
Postup měření
a) Měření tvrdosti podle Rockwella (HRB, HRA)
Stůl
Ruční kolo
Obr. 11. Tvrdoměr Rockwell
 Vložte vzorek na stůl tvrdoměru.
 Ručním kolem otáčejte tak dlouho, až se zkoušený vzorek dotkne kalené
kuličky.
 Dalším otáčením kola vytvořte tzv. před zátěž 100N, kterou nepřekročte.
 Správnost nastavení před zátěže ukazuje malá ručička indikátoru, která
má být uprostřed červeného kolečka.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13 OVMT
Obr. 12. Indikátor
 Touto před zátěží vnikající tělísko – kulička pronikla do nerovnosti
povrchu.
 Nastavte číselník indikátoru tak, aby velká ručička ukazovala na 0 černé
stupnice (30 červená stupnice).
 Na držák závaží umístěte závaží 1000N, které bude představovat zatížení.
 Uvolněte závaží pomocí páky, která je zaaretována západkou.
 Nechte sílu působit přibližně 10s, kdy velká ručička již nevykazuje
pokračující plastickou deformaci.
 Vraťte páku do původní polohy (odlehčení zátěže).
 Velká ručička se vlivem pružné deformace vrátí o malý úsek zpět.
 Tam, kde se velká ručička zastaví je skutečná tvrdost HRB zkoušeného
vzorku.
 Tvrdost odečtěte z číselníkového úchylkoměru indikátoru. Hodnota
tvrdosti je hloubka vtisku.
 Otáčením ručního kola uvolněte zkoušený vzorek.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 14 OVMT
b) Měření tvrdosti tvrdoměrem Poldi – Poldi kladívko
Obr. 13. Měření tvrdosti Poldi kladívke
 Zasuňte porovnávací tyčinku mezi úderník a vnikací tělísko (kuličku)
tvrdoměru.
 Tvrdoměr přiložte kuličkou kolmo na zkoušený vzorek materiálu.
 Úderem kladiva na úderník vznikne vtisk ve zkoušeném vzorku i
v porovnávací tyčince.
 Vytáhněte porovnávací tyčinku z tvrdoměru a pomocí Brinellovy lupy
změřte průměry vtisku ve dvou vzájemně kolmých směrech ve
zkoušeném vzorku i v porovnávací tyčince.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 15 OVMT
Obr. 14. Měření otisku lupou
Obr. 15. Otisk kuličky
Obr. 16. Měření průměru vtisku pomoci Brinellovy lupy
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 16 OVMT
 Vypočítejte aritmetické průměry z těchto naměřených hodnot
Vzorec:
Zkoušený materiál
Porovnávací tyčinka
 Z tabulky tvrdosti podle Brinella vyhledejte podle vypočítaných hodnot dv
a dt příslušnou tvrdost HB a pevnost σpt zkoušeného vzorku.
 Zjistěné hodnoty tvrdosti a pevnosti vynásobte opravným koeficientem,
který je vyražen na porovnávací tyčince.
Opravný koeficient Obr. 17. Porovnávací tyčinka
Pevnost Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 17 OVMT
c) Měření tvrdosti na Univerzálním stroji WP300
Obr. 18. Univerzální stroj WP300
Budete testovat vzorky ze čtyř různých materiálů. Pro všechny materiály je
vybrán součinitel zatížení K=10. Protože je tvrdost vzorku oceli podle Brinella
bezpochyby nižší než HB 315, je použití součinitele zatížení 10 stále povoleno.
Tab.3. Testovací tlaková síla
 Nastavte v programu na PC zkoušený materiál (ocel, měď atd.) a
součinitel zatížení K=10, tím je určena zatěžující síla F=9800N.
 Vložte zkoušený vzorek mezi testovací kuličku a stlačovací desku.
 Opatrně přibližte otáčením ručního kola testovací kuličku s průměrem
D=10mm k vzorku.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 18 OVMT
Obr. 19. Zkouška tvrdosti podle Brinella
 Pomalu a plynule otáčejte ručním kolem a zvyšte zatěžující sílu na
9800N.K dosažení maximální testovací síly je zapotřebí nejméně 5
sekund.

Nechte působit sílu na vzorek po dobu 10 sekund a poté zátěž
uvolněte.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 19 OVMT
Obr. 20. Číselníkový indikátor
 Odejměte vzorek a změřte průměry v tisku ve dvou vzájemně kolmých
směrech Brinellovou lupou.
 Hodnoty zaznamenejte do PC a vyhodnoťte tvrdost HB.
Obr. 21. Měření otisku kuličky
 Vypočítejte tvrdost podle Brinella ze vztahu:
HB 
0,1102  F
-konstanta
0,5  D( D  D  d )
2
2
F - Zatěžující síla - 9 800N
D - průměr kuličky
d - průměr vtisku – arit. průměr
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 20 OVMT
d) Měření tvrdosti tvrdoměrem Vickers
Tento způsob je z uvedených metod zjišťování tvrdosti nejpřesnější. Přesnost
metody však vyžaduje vzhledem k malým rozměrům vtisku úpravu povrchu
(nejlépe broušením). Vnikacím tělískem je pravidelný čtyřboký jehlan
s vrcholovým úhlem 135°.
1
2 3
Obr. 22. Tvrdoměr Vickers
1 - Optická část, 2 - Tubus s optikou, 3 - Tubus s vnikacím tělískem
 Vložte zkoušený vzorek na pracovní stůl tvrdoměru.
 Nastavte výškově tubus s vnikacím tělískem asi 5mm nad zkoušený
vzorek pomocí šroubu a zajistěte aretačním šroubem.
 Stlačte páku na doraz a držte po dobu 20 sekund. Protože je pružina
stlačována vždy o stejný zdvih, je zatěžující síla konstantní.
 Po odlehčení natočte kolem svislého sloupce otočnou část tvrdoměru
tak, aby tubus s optikou spočinul nad otiskem ve vzorku (konec
rotačního pohybu).
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 21 OVMT
 Spusťte tubus s optikou na dotek se zkoušeným vzorkem.
Obr. 23. Měření otisku
 V okuláru objektivu uvidíte otisk.
Obr. 24. Obraz vtisku v okuláru
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 22 OVMT
 Otočte optickou část nebo součást tak, aby úhlopříčka vtisku byla
s vodorovnou osou stupnice.
1 3
2 Obr. 25. Optická část Vickersova tvrdoměru:
1 – Okulár, 2 – Šroub pro posouvání stupnice, 3 – Mikrometrický šroub
Postup zjištění tvrdosti HV
 Otáčejte šroubem (2) tak dlouho, až se svislá osa stupnice dotýká
levého bodu úhlopříčky vtisku.
 Otáčejte mikrometrickým šroubem (3), posouváte clonu a to
k poslední svislé ose, která je uvnitř vtisku.
 Na mikrometrickém šroubu odečtěte hodnotu úhlopříčky u1 a zapište.
 Otočte optickou část o 90° a změřte stejným způsobem úhlopříčku u2.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 23 OVMT
Příklad výpočtu:
Obr. 26. Ukázka vtisku pro změření úhlopříčky U1
Výpočet úhlopříčky U1:
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 24 OVMT
Obr. 27. Ukázka vtisku pro změření úhlopříčky U2
Výpočet úhlopříčky U2:
 Z vypočítané délky úhlopříčky u (aritmetickým průměrem) vyhledejte
v tabulkách příslušnou tvrdost.
Příklad:
Délka úhlopříčky u = 0,322 mm
Ve sloupci označeném d najdete délku v setinách mm (0,32 mm)
V řádku označeném d najdete délku vtisku v tisícinách mm (0,002 mm)
Odpovídající tvrdost je HV 537
 Podle vztahu vypočítejte velikost tvrdosti HV.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 25 OVMT
e) Měření tvrdosti přenosným tvrdoměrem Hardmatic
Obr. 28. Tvrdoměr Hardmatic
 Zapněte tvrdoměr tlačítkem ON/OFF a přiložte na zkoušený materiál.
 Zatlačte tvrdoměrem na materiál (tím se vysune vnikací tělísko) po
dobu 5s.
 Tvrdoměr automaticky vyhodnotí tvrdost podle HB, HRC, HRA, HS,
pevnost.
 Přepínáním tlačítka se objeví na displeji velikost jednotlivých tvrdostí.
Závěr
 Porovnejte hodnoty tvrdosti HB zjištěné na jednotlivých tvrdoměrech.
 Porovnejte jednotlivé metody – výhody, nevýhody, Uveďte, pro které
materiály je vhodné jednotlivé zkoušky použít.
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 26 OVMT
Použité zdroje
archiv autora
ADOLF FRISCHHERZ, Paul Skop. Technologie zpracování kovů: Základní
poznatky. Brno: Exprint - Kocián, 1993. ISBN 80-901-6572-9.
MARTINÁK, Milan. Kontrola a měření: Učebnice pro 3. ročník stř. prům. škol
strojnických. 1. vyd. Překlad Jindřich Klůna. Praha: SNTL, 1989, 214 s. ISBN
80-030-0103-X.
Mechanické vlastnosti. ATeam [online]. 2013 [cit. 2013-02-01]. Dostupné z:
http://www.ateam.zcu.cz/mechvlast.html
Součinitel bezpečnosti. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-01]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sou%C4%8Dinitel_bezpe%C4%8Dnosti
ŠULC, Jan. Technologická a strojnická měření: pro SPŠ strojnické. Praha:
SNTL, 1982.
Vlastnosti materiálů - pružnost a pevnost. Strojírenství [online]. 2007 [cit. 201302-01]. Dostupné z:
http://www.strojirenstvi.wz.cz/stt/rocnik1/06a_pruznost_pevnost.php
Metallhärteprüfer nach Baumann-Hammer PrinzipPCE-HBX 05. PCE [online].
2013 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.warensortiment.de/technischedaten/baumann-hammer-pce-hbx-05.htm
Projekt č.: CZ.1.07/1.1.02/04.0004 OVMT – Odborné vzdělávání s moderní technikou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 27