Dokument aplikace Microsoft Office Word

Transkript

Dokument aplikace Microsoft Office Word
do každé rodiny
II. číslo r. 2013
Kolečské noviny, čtvrtletník obce Koleč, vydává Obec Koleč, se sídlem Koleč 103, 273
29 Koleč, www.kolec.cz. Autorská práva vyhrazena. Za obsahovou správnost příspěvků
ručí autor. Příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Redakce si vyhrazuje právo
příspěvky krátit. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Náklad: 250 ks. Své
náměty a připomínky můžete zasílat na e-mail redakce: [email protected].
Evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 19385
Slovo paní Starostky
Váţení spoluobčané,
Stejně jako v minulém čísle, bych vás ráda stručně poinformovala o činnosti OU v minulém období a současně seznámila s některými
záměry pro zbytek roku.
Prioritním úkolem zůstává oprava komunikace v Mozolíně. Byla dokončena projektová dokumentace a na zasedání 23.5. 2013 bylo
provedení opravy definitivně schváleno. Bohuţel v průběhu přípravných prací bylo zjištěno, ţe při digitalizaci map došlo k tomu, ţe do
komunikace částečně zasahují soukromé pozemky. Pro získání stavebního povolení je nutné mít od všech soukromých vlastníků, jejichţ
pozemek zasahuje do komunikace písemný souhlas s provedením opravy. Z tohoto důvodu hrozí zdrţení celé akce. Snahou je, aby přes
tyto problémy byla silnice co nejdříve opravena. Část komunikace kolem Energovodu je v majetku obce Zákolany. Zde se problém týká
pouze jednoho vlastníka. To umoţní Zákolanům realizovat opravu této části vozovky dříve a ne společně jak byl původní záměr. Jak nás
informovala paní starostka, jiţ mají proveden výběr dodavatele a oprava by měla proběhnout v letních měsících. Doufáme, ţe i nám se
díky vstřícnosti spoluobčanů z Mozolína a Týnce podaří opravu zvládnout, i kdyţ se zpoţděním proti původnímu plánu.
Ve druhém čtvrtletí pokračovaly práce na opravě bytového fondu dokončením schodiště a úpravy chodeb k bytům nad mateřskou školou.
Byla provedena rekonstrukce prázdného „školního“ bytu a na základě výběrového řízení byl přidělen na posledním zasedání ředitelce
základní školy k uţívání od 1.7.2013. Současně byly schváleny některé úpravy v bytu manţelů Vaňkových. V průběhu prázdnin, po
uzavření mateřské školy bude provedeno zateplení a fasáda na budově mateřské školy.
Na základě provedení nezávislých expertíz se podařilo dořešit dlouhotrvající reklamaci opravy padající římsy na budově základní školy a
opravy schodiště do prvního poschodí ze strany dodavatelské firmy. Opravy by měly proběhnout v průběhu prázdnin. Na zasedání
zastupitelstva byla jako součást zprávy o hospodaření školy projednána otázka zhospodárnění vytápění objektů školy a jídelny instalací
samostatného kotle v jídelně a opravy kohoutů topných těles v budově školy. Rovněţ by mělo být provedeno posouzení moţnosti
instalace termostatu v budově školy pro automatickou regulaci tepla. Tato akce dostala přednost před opravou elektroinstalace, kde na
základě jednání s ředitelkou školy se podařilo změnou organizace výuky výpadky proudu z důvodu nevyhovující el. instalace podstatně
eliminovat.
Obec podala ţádost na získání prostředků pro provedení druhé etapy rekonstrukce veřejného osvětlení. Bohuţel jsme zde opět neuspěly.
Pokračují práce na přípravě rekonstrukce kulturního domu. Byla podána ţádost o přidělení dotace na zateplení kulturního domu, hostince
„Slávie“ a bytů v prvním patře včetně výměny oken v rozsahu 6 mil. Kč s 10% podílem obce, která byla z Operačního programu ţivotního
prostředí schválena s termínem realizace do konce roku 2013. Na základě toho bude vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele. Současně
zastupitelstvo schválilo podání ţádosti o dotaci na rekonstrukci vytápění uvedených objektů. Doufáme, ţe uspějeme. V této souvislosti
připravujeme občanskou anketu na optimální vyuţití objektu kulturního domu. V době jeho výstavby byl tzv. „starý sál“ uvaţován k vyuţití
jako kino. Dnes máme sály dva a jsme před otázkou, jak je správně vyuţívat do budoucna a nejen je, ale
i ostatní prostory.
Pro výstavbu uvaţovaného sběrného dvora je zpracováván projekt. Rovněţ v této oblasti by měl být vyhlášen dotační program a rádi
bychom se k němu připojili.
Jednou z posledních věcí, které řešíme a ovlivní i neplánovaně čerpání obecního rozpočtu je havárie části přemostění potoka u obecního
úřadu. Zde ve spolupráci se statikem je hledáno optimální řešení opravy, která musí být provedena ještě v letošním roce. Zatím zde byl
zakázán průjezd nákladních automobilů, aby se situace ještě nezhoršila.
Vzhledem k tomu, ţe nastalo léto, a to je doba dovolených, chtěla bych vám všem popřát, aby se umoudřilo počasí, a letní období jste
vyuţili pro načerpání nových sil a relaxaci v kruhu svých blízkých,
ať uţ doma nebo v zahraničí třeba u moře. Ne pro všechny je začátek léta důvodem k radosti. Vlna povodní, která od 1. do 10. června
zasáhla téměř celé Česko, napáchala škody v 813 obcích a městech. Naši obci se naštěstí zatím minuly i přívalové deště, které v druhém
týdnu června napáchaly škody v obcích leţících kolem Zákolanského potoka. I v této těţké chvíli pro všechny občany postiţené povodní
se najdou takoví, kteří se neštítí rabování v zatopených domech. Naše obec byla poţádána o výpomoc příslušníky obecní policie při
ochraně zatopeného majetku obcí Nová Ves, kteří vypomáhali střeţením v nočních hodinách a jak se ukázalo i zde - ne zbytečně.
L. Skolilová
Naši jubilanti
Vše nejlepší, hodně zdraví a hodně šťastných chvil v kruhu blízkých přejeme našim
spoluobčanům, kteří ve druhém čtvrtletí oslaví sedmdesáté a vyšší kulaté výročí:
20. července oslaví paní Dagmar Řejhová 80 narozeniny
30. července oslaví paní Jaroslava Šarochová 70 narozeniny
31. července oslaví paní Votavová Anna 80 narozeniny
8. září oslaví pan Václav Plas 80 narozeniny
14. září oslaví paní Jaroslava Vlasáková 70 narozeniny Současně přejeme vše nejlepší a hodně zdraví i paní Mileně Barcalové, která
je nejstarším občanem obce ve třetím čtvrtletí a 3. července oslaví již 88 narozeniny.
Všem jubilantům, i těm, kteří z různých důvodů nechtěli být zveřejněni, „Blahopřejeme!“
Redakce
Představujeme spolky a společenské organizace Kolče - Obec baráčníků
„Kaplíř“
Hned na začátek zdůrazněme, ţe baráčníci nejsou ţádnou společností lidí, kteří by vlastnili jakýkoliv dům nebo i sebemenší
baráček, ale jsou sdruţením lidí, kteří mají kladný vztah k myšlence, zrozené v kolínském hostinci,
známém jako "Baráček", po němţ získali jméno. Zde byl 7. listopadu 1873 zaloţen spolek s názvem
„Svobodná obec baráčníků“. Od samého začátku v 80. letech 19. století se jednalo o spolek nepolitický,
sloţený ze všech tříd obyvatelstva, který pomáhal jak svým členům, tak se i mnoha dary staral o podporu
vdov, sirotků, chudiny a tuto činnost spojoval s vlastenectvím a snahou udržovat staročeské zvyky a
tradice a uchovávat původní kroje Čech, Moravy a Slovenska.
Vlastenecko-dobročinná obec baráčníků „Kaplíř“ v Kolči vznikla vyčleněním z obce
„Podbudeč“. První ustavující valné shromáţdění se konalo 18. dubna 1938 v hostinci U Junků v Kolči.
Prvním rychtářem byl zvolen soused Josef Rautner, který přečetl za všechny členy slavnostní slib:
„Slibujeme, ţe nebudeme do naší obce zavádět ţádnou politiku, ani různice, ţe budeme se vţdy chovati
tak, jak toho vyţaduje zájem baráčníků.“ Toto bylo přítomnými jednoznačně potvrzeno. Josef Rautner
věnoval obci i jeden ze symbolů baráčníků, tzv. rychtářské právo. K datu zaloţení měl spolek celkem 245
členů. Jméno „Kaplíř“ zvolil spolek na památku Kašpara Kaplíře ze Sulevic, jeţ vyţenil Koleč svatbou s
Evou Vivlákovou ze Slavkova, která Koleč koupila v roce 1614. Kašpar Kaplíř ze Sulevic byl roku 1621
popraven na Staroměstském náměstí v Praze za účast ve stavovském povstání po bitvě na Bílé hoře.
Jednotlivé obce baráčnické jsou sdruţeny do „ţup“. Koleč je součástí IV.ţupy Petra Gutha, zaloţené v
Kladně roku 1904.
Rychtářské právo
baráčnické obce
„Kaplíř“
s památečními
stuhami
Hned v prvním roce pořádala baráčnická obec 6 akcí: Staročeské máje, Staročeské doţínky,
Staročeské posvícení, Mikulášskou zábavu, vánoční nadílku dětem a Silvestra. V duchu svých tradic se po
Mnichovu připojila i ke sbírce „národní pomoci“ na pomoc uprchlíkům ze Sudet. Činnost spolku s cílem
zachování národní identity pokračovala i po celou dobu okupace. 21. července 1946, rok po válce, se na velkém hřišti konalo slavnostní
odhalení baráčnického praporu. Nejvyšší počet členů měla obec baráčníků dle údajů v kronice pravděpodobně roku 1948, v roce
desátého výročí zaloţení, a to 300. Činnost spolku je hrazena z příspěvků členů, darů a výtěţku z pořádaných akcí. Peníze se pouţívají
na pomoc členům v nouzi a při úmrtí člena sdruţení, ale i jako příspěvky na rozvoj obce a pořádání vlastivědných zájezdů a návštěv u
jiných baráčnicích spolků. V zápisu z roku 1948 můţeme číst, ţe obec baráčníků věnovala 15 tis. Kčs na vybudování místního rozhlasu a
3 tis. Kčs na mateřskou školku. V roce 1960 byl baráčnickou obcí upraven parčík proti hostinci Slávie a k výročí osvobození 9. května
slavnostně
otevřen,
včetně
kulečníku a tanečního parketu.
Významná
byla
i
pomoc
baráčníkův rámci „akce Z“ na
stavbě samoobsluhy, otevřené v
prosinci 1978 (dnes je objekt
vyuţíván na zpracování kuřat),
ale
i
kulturního
domu
dostavěného v roce 1986,
bohuţel
dnes
jen
málo
vyuţívaného.
Pravidelnými aktivitami baráčníků
bývaly tradiční novoroční ples a
další taneční zábavy, výlety za
poznáváním kulturních památek
a návštěvy u jiných baráčnických
spolků
po
celé
republice. Slavnostní otevření parku
Zatěžovací zkouška nového parketu
Můţeme říci, ţe baráčnická oddechu proti restauraci „Slavie“
obec byla od svého zaloţení
jednou z nejaktivnějších společenských organizací v obci, ať v oblasti kultury, tak práce pro obec formou bezplatných brigád při jejím
budování a údrţbě. Bohuţel, stejně jako řada jiných organizací mají i baráčníci jiţ řadu let problémy s obnovou členské základny, a tak
postupně stárnou a počet členů stále klesá. To se projevilo i v počtu konaných akcí. Poslední taneční zábava byla pořádána v roce 2004 a
poslední dva poznávací zájezdy v roce 2003. Důvodem nebyl ani tak nedostatek organizátorů, jako spíš obava z malé účasti ze strany
občanů. Rychtáři baráčnické obce „Kaplíř“
Prvním rychtářem byl Josef Rautner, který vykonával funkci po dobu 22 let - od zaloţení spolku v roce 1938 aţ do náhlé smrti v roce 1960.
Novým rychtářem se stal soused Antonín Hájek, který funkci vykonával do roku 1971, kdy jej z důvodu nemoci nahradil Alois Vácha, který
byl rychtářem aţ do roku 1990. Po něm byl zvolen rychtářem František Paima a ve funkci byl aţ do své smrti v roce 1997. Byl posledním
rychtářem sdruţení baráčníků „Kaplíř“.
Přestoţe má baráčnická obec k dnešnímu dni registrováno celkem 90 členů a je pravděpodobně nejpočetnější společenskou organizací v
obci, nejsou k dispozici aktivní členové, ochotní ujmout se organizace společenského ţivota. Je to dáno jednak věkem členů a dále tím, ţe
velká část registrovaných členů z různých důvodů jiţ v obci nebydlí. V současné době obec v podstatě spravují Pavla Paimová, tajemnice
a výběrčí příspěvků, a Marie Šťastná, pokladní. Ty se starají o příspěvky, dárky jubilantům, správu pokladny a vyplácení pohřebného. To
je dnešní náplň činnosti baráčnické obce.
Nejvýznamnější akcí v ţivotě baráčnické obce „Kaplíř“ byly zcela určitě oslavy 50. výročí zaloţení, konané 4. června 1988 v kulturním
domě.
slavnostní průvod - v popředí vlajkonoš M. Vyskočil a „kecal“
M. Fingerhůt
Praporečníci baráčnických spolků- První vlevo od pomníku
praporečník obce "Kaplíř" S. Bednár
Slavnostní schůze - J.Kratochvíl, B. Králová, A. Váchová, P.
Majrichová, M. Kozáková
Tetičky v slavnostních krojích
Všichni účastníci obdrţeli při příchodu tzv. „staročeskou poctu“, chléb a sůl. Po slavnostní schůzi, kde byly proneseny zdravice hostů a
předány věcné i peněţité dary, pokračovaly oslavy průvodem obcí k pomníku padlých na návsi. Následoval koncert v kulturním domě a
vystoupení tanečního souboru praţské veleobce, který zatančil „Českou besedu“. Oslavy ukončila večer pouťová veselice. Zápisem o konání
oslav končí i kronika baráčnické obce „Kaplíř“. Tento zápis zapsala poslední kronikářka Marie Svobodová, která tuto činnost vykonávala 11 let.
Pokud jste dobří počtáři, tak jste určitě zjistili, ţe 18. dubna letošního roku uběhlo jiţ 75 let od zaloţení baráčnické obce. Bohuţel se ţádné
oslavy jako v době 50. výročí nekonaly. A tak aspoň touto formou popřejme baráčnickému spolku „Kaplíř“ k výročí třičtvrtě století od zaloţení,
aby se v mladší generaci obce našli pokračovatelé a baráčnické hnutí, zaměřené na udrţování národních tradic a zvyků, nezaniklo. Aby ne ten
pomyslný prapor, ale skutečný, baráčnický měl kdo nést dál. Aby i pro další generace byl zachován odkaz vyšitý na praporu baráčnické obce.
Je to škoda. Přestoţe
se
moderní
doba
ubírá jak v kultuře, tak
v zájmech lidí jinými
směry,
neměli
bychom zapomínat na
národní
kulturní
dědictví,
které
je
základem
české
státnosti.
Na závěr poděkování sousedce Pavle Paimové a sousedce Marii Šťastné za zapůjčení kronik, z nichţ článek čerpal, za doplňující informace z
posledních let a zapůjčení symbolů baráčnické obce pro pořízení fotografií.
Vladimír Kabát
Nejen předdovolenkové zamyšlení.
Původně jsem měl v úmyslu připomenout několik motoristických zásad s přicházející letní sezonou, kdy většina majitelů plechových
miláčků připravuje nejen sebe , případně i rodinu , ale hlavně jiţ zmíněného plechového oře na delší či kratší cestu za odpočinkem po
celoroční hoňce. O přechodu na letní provoz jsem se zmiňoval v minulém čísle a věřím, ţe ten jsme zvládli všichni celkem v pohodě.
Tady bych rád upozornil na nutnost nepodcenit přípravu na cestu za zaslouţeným odpočinkem. Moţná ţe si někdo řekne – přechod
jsem zvládl a další bude aţ na podzim. Na jednu stranu má docela pravdu JENŢE – je rozdíl jezdit okolo komína , a absolvovat cestu za
hranice všedních dnů. Závada u komína a její odstranění či odtah do servisu není problém. Ale kdyţ se vám přihodí něco banálního
daleko za hranicemi , můţe to být docela neřešitelný problém. O penězích nemluvě. Takţe je zcela na místě před takovou cestou vozidlo
pořádně prohlédnout,případně odstranit i sebemenší závady.A to i za cenu ţe to něco bude stát. Dalším krokem je příprava trasy i se
záchytnými body pro případ nouze (únava, nevolnost spolucestujících a podobně), no a v neposlední řadě vybavit sebe i vozidlo
potřebnými doklady (například mít s sebou originál i kopii zelené karty, příslušnými dálničními známkami apod.), včetně pojištění věcí a
osob. Pak v podstatě jiţ bude pouze záleţet na počasí , vaší fyzické kondici a na spolucestujících jak cesta tam i zpět proběhne.
Důleţité je vţdy a za kaţdé situace nepřeceňovat svoje schopnosti, schopnosti vozidla a okolní vlivy prostředí správně vyhodnocovat.
Takové to - rodinko je večer a ráno budeme leţet na zádech na pláţi , azuro nad námi , teplé moře před námi – se můţe velmi rychle
změnit a to nejen v místě kde by jste mohli (při nejlepším) leţet. Sice ráno můţete leţet na zádech , ale místo na pláţi se můţete
probudit na JIPce – kdyţ to dobře dopadne. Mikrospánek totiţ o sobě nedává dopředu vědět.Mikrospánek je pěkně zákeřná potvora. To
jen tak na okraj a teď ještě zpět do reality všedních dnů. Rád bych upozornil na některé změny v legislativě týkající se provozu
motorových vozidel a řidičů obzvláště. Některé jiţ platí delší dobu ale širší motoristická veřejnost o nich v podstatě neví. Tak jen
namátkou – řidič, který se vyboduje a získá tak zákaz činnosti na dvanáct měsíců, při „vracečce“ (zkouška z odborné způsobilosti před
komisařem v autoškole a za peníze, jízdy plus testy), musí ještě před tím absolvovat psychologické vyšetření v akreditovaném pracovišti
dopravního psychologa. Kolegové v SRN pro to mají specifický název – idiotentest. Řekl bych ţe plně vystihuje podstatu toho, co řidič
absolvuje. Psycholog jej rozebere na prvočinitele, zjistí o něm i to co je uloţeno někde uvnitř osobnosti a následně ohodnotí. Má-li štěstí,
projde bez ztráty květinky. Ale těch je málo. Úspěšné absolvování je tak padesát na padesát. Polovina účastníků je na základě
vyhodnocení posílána na další psychologická sezení, do psychiatrických poraden , je jim prodluţován zákaz činnosti a nebo je jim
omezeno řidičské oprávnění různým způsobem. Například kódové označení v ŘP (u skupin oprávnění) 0507 – znamená zákaz řízení
motorových vozidel na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. Další změna vstupuje v platnost od 1.7.2013, a to : řidič který „získá“ za
přestupek zákaz činnosti na 6 měsíců (nemusí být vybodovaný) , musí jmenovaný „idiotentest“ absolvovat také. A aby si někdo nemyslel
ţe to
není tak jednoduché – jsou přestupky u kterých platí takzvaná recidiva – tj. ţe kdyţ jsou opakovány během roku – čili dvakrát třeba
rychlost vyšší o dvacet km/hod. , tak je to nejen po třech bodech za kaţdý a pokuta aţ 2.500,-Kč, ale i právě jmenovaný zákaz činnosti
na jeden aţ šest měsíců. A“ idiotentest“ při vraceče k tomu. Další takový přestupek je nedání přednosti chodci na přechodu. Uţ vůbec
nemluvím o zavedených technických kontrolách na silnici (nic nového pro dříve narozené). Nově je rovněţ zavedena oznamovací
povinnost posuzujícího lékaře, tj. ţe při zjištění jakéhokoliv důvodu omezujícího schopnost řídit vozidlo je lékař povinen toto oznámit na
příslušný úřad s rozšířenou působností. A v neposlední řadě upozorňuji na skutečnost, ţe letos končí platnost řidičáků vydaných do
31.4.2004. A ještě jedna důleţitá změna od 1.7.2013. Povinnou lékařskou prohlídku – zdravotní způsobilost - musí všichni řidiči
absolvovat aţ při dosaţení věku 65 let , doklad o zdravotní způsobilosti musí vozit u ŘP. Dále pak v 68 a následně kaţdé dva roky.
Nejpozději v den dosaţení příslušného věku,ne dříve jak šest měsíců předem.
Toliko v krátkosti o některých změnách. Ale je jich daleko více.Proto doporučuji kaţdému se s nimi seznámit - třeba prostudováním
novelizovaného zákona o provozu na pozemních komunikacích 361/2000Sb. O některých dalších legislativních záleţitostech se dočtete
na jiném místě.
E. Dvořák
Z časů kdy Koleč voněla medem – pokračování
V tomto čísle Kolečských novin Vás seznámím s děním v časném létě a plném létě. Časné léto signalizuje rozkvět řepky olejky. Ta je v okolí
Kolče vţdy a přehlédnout ji nelze. Někdy se stává, ţe jsou v noci nízké teploty a řepka nemeduje a slouţí
pouze jako zdroj pylu. Dobrým zdrojem nektaru v tomto období je hloh, kterého je kolem spousta. Po
ukončení květu řepky je třeba provést první vytáčení, neboť medníky jsou naplněny medem. Tento med
velmi rychle krystalizuje, a proto se pastuje.
Po tomto je další na řadě trnovník akát. Tento med je velmi světlý s nádechem aţ do zelena. Je také velmi
jemné chuti a pomaleji krystalizuje. V tomto období ve včelstvu vládne i rozmnoţovací nálada a tak se nám
včely rojí. Letošní deštivé období způsobilo, ţe se rojí včely poměrně hodně. Tato rojová nálada ustává s
letním slunovratem, kdy ve včelstvu převládne shromaţďovací pud a začnou se soustředit pouze na tvorbu
zásob k přeţití zimy.
Po akátu je na řadě s květem lípa malolistá. Spolu s ní kvete i hořčice, chrpa a ohnice. Včelstva jsou v tuto chvíli na vrcholu své síly a ve velmi
krátké době nashromáţdí mnoho zásob. Včely nyní omezují matku v kladení. V tuto dobu je také čas na tvorbu oddělků z nejlepších včelstev.
Včelařova práce se v tomto období skládá z vytáčení medu a vracení prázdných nástavků. Letos je to trochu slabší se snůškou, protoţe
chladné období zjara způsobilo nejen rojovou náladu, ale i menší přínos nektaru a velkou spotřebu zásob v úlech.
No nic kaţdý rok je jiný a tohle je příroda, která si nedá poroučet. Ještě, ţe se alespoň nám lidem vyvedla medová pouť.
Jindřich Linhart
Kolečský hřbitov a jeho správce
V zápisech obecní kroniky z roku 1929 píše první obecní kronikář, pan Alois Suchý, který (jak sám v této kronice zapsal, vyuţil pro první
zápisy pamětní knihu svého zemřelého otce Václava Švarce, včelaře v Kolči), ţe první hřbitov byl v obci zaloţen jiţ v roce 1715. Nacházel se
v okolí kostela zasvěceného Nejsvětější trojici u kolečského zámku, který se pouţíval do roku 1784, kdy císař Josef II. vydal reformu o
pohřebnictví. V roce 1788 byla zaloţena první polovina nynějšího hřbitova aţ po hrobku rodiny Bohušů z Ottošic, kde jsou uloţeny ostatky jak
této rodiny, tak některých členů rodiny Ubeliů ze Siegburku, předchozích vlastníků Kolče. V období let 1784 aţ 1788 pouţívala Koleč část
hřbitova na Budči. Druhá polovina nad hrobkou byla přikoupena v roce 1862. V roce 1910 byl hřbitov rozšířen směrem k Blevicům a zejména
k Zákolanům vykoupením pozemků od Václav Šťastného a Antonína Duchka. Ve stejném roce bylo provedeno ohrazení nového hřbitova zdí.
Tím hřbitov dosáhl dnešní podoby.
V katastru nemovitostí se můţeme dočíst, ţe kolečský hřbitov má několik vlastníků. Hned na začátek jedna zajímavost. Část hřbitova, a to
hrobku rodiny Bohušů z Ottošic vlastní do dnešních dnů Bohuš Václav, svobodný pán z Ottošic, rytíř. V katastru je uvedeno, ţe jeho adresa je
neznámá. První dvě části hřbitova vzniklé do roku 1862, pod a nad hrobkou, vlastní obec Koleč. Nová část, přikoupená v roce 1910, má tři
vlastníky – obce Koleč, Blevice a Třebusice. Dne 11.2.2009 zástupci uvedených obcí podepsali „Smlouva o právu veřejného pohřebiště“.
Správcem pohřebiště byla ve smlouvě ustavena obec Koleč. Cílem smlouvy bylo v první řadě sdruţením prostředků vlastníků na provoz
pohřebiště zlepšit jeho stav a zajistit pravidelnou údrţbu a poskytování ostatních sluţeb s tím spojených. Za tím účelem byl vydán „Pohřební
řád“, upravující jednak provozní dobu, rozsah poskytovaných sluţeb a povinnosti jak nájemců hrobového místa, tak návštěvníků. V návaznosti
na tuto smlouvu byl Obcí Koleč přijat do pracovního poměru správce hřbitova. Z reakcí v diskusním fóru na stránkách obce i na základě
provedených náhodných dotazů občanů, je tato změna a práce správce hřbitova hodnocena velmi
kladně. Jak situaci a výkon správy hřbitova vidí sám správce, jsme se zeptali pana Miroslava
Fingerhůta.
Co je vlastně náplní práce správce hřbitova a jaké byly začátky při nástupu na tuto funkci?
Správce odpovídá za úklid společných prostor hřbitova – sečení trávy, zametání, hrabání listí, stará se
o skládku odpadu a dbá o dodrţování „Pohřebního řádu“ ze strany návštěvníků, vybírání vodného a
všeobecnou údrţbu hřbitovních zařízení. Samotný začátek ve funkci správce byl velmi těţký. Hřbitov
se uklízel jen nárazově, a tak byl celkově zanedbaný. Dalo to hodně práce. Při pravidelné údrţbě to uţ
jde, ale s některými činnostmi, jako je třeba sekání trávy, mi pomáhají i ostatní členové obecní
pracovní čety.
Lidé vaši funkci všeobecně vnímají jako hrobníka. Jaký je rozdíl mezi hrobníkem a správcem?
Správce dbá o pořádek a údrţbu hřbitova. K výkonu činnosti hrobníka je dnes nutné získání
příslušného certifikátu dle platné kvalifikační normy. ( kód: 69-005-E, která platí od roku 2008 –
poznámka autora). Hrobník potom provádí např. výkop hrobu, uloţení zbylých ostatků, přípravu
hrobky a kontroluje dodrţení hygienických předpisů pro ukládání. Obec má pro tyto práce smlouvu s
pohřební sluţbou. Pokud někomu nevyhovuje, musí si hrobníka pro přípravu pohřbu do země zajistit.
Stala se vám při práci na hřbitově nějaká veselá příhoda?
Na hřbitově moc veselých chvil nikdo nezaţije. Je to spíš místo pro rozjímání a vzpomínky. Jednou
jsem večer jiţ za šera zaléval a vystrašil jsem sousedku. Veselé to bylo pro mne, jak rychle utíkala.
M. Fingerhůt
Kdyţ jsem s ní pak mluvil, měla strach, ţe je to nějaký vandal.
Kdyţ uţ je zmínka o vandalech, v minulosti došlo k poškození hrobů i na kolečském hřbitově. Jaká je
situace dnes?
Rozbité skříňky a poškozené urny byly zatím můj nejhorší záţitek jako správce. Od té doby, kdy pochůzky na hřbitově i ve večerních hodinách
dělá policie, je situace lepší. Přesto se stále objevují krádeţe věnců a jiných věcí z hrobů. Člověk by měl mít na tomto místě úctu nejen k
mrtvým, ale i snaze pozůstalých vytvořit z hrobu důstojné místo odpočinku. Bohuţel ne všichni to tak cítí.
Podařilo se vám někoho chytit při činu?
Zatím ne. Pokud vidí někoho přicházet, tak si dají pozor a já jednotlivé návštěvníky nešpehuji. Policie jednou našla k ránu na hřbitově
přespávající omladinu. Ti zde spali na lavičkách „unavení“ a ne jako vandalové.
Většinou ve městech se hřbitov po stanovených návštěvních hodinách zavírá. I v našem „Hřbitovním řádu“ jsou stanoveny návštěvní hodiny.
Myslíte, ţe by pomohlo proti neţádoucím návštěvám zamykání hřbitova?
Moţná ano. Já bych s tím problém neměl chodit hřbitov zamykat. Ale asi by bylo dobré nejprve doopravit zeď kolem hřbitova. Co jsou platné
zamčené dveře, kdyţ zeď chybí?
Jak je to s disciplínou návštěvníků a dodrţováním hřbitovního řádu?
S návštěvníky mám problémy, jen co se týká odkládání odpadků. Někteří jej sice odnesou na sběrné místo, ale nedodrţují třídění a plastové
kalíšky házejí do věnců a podobně. Pro jiné je to daleko a pohodí vše za zeď u vrat hřbitova. U vchodu je odpadkový koš, ale asi by bylo
třeba, aby byl větší, protoţe je hned plný. Asi by se vyplatilo zřídit odkládací místo u hlavních vrat i na věnce a kalíšky, aby je nemuseli nosit
přes celý hřbitov.
Co by vám práci při správě hřbitova usnadnilo?
Moţná by se hodil nějaký fukar na úklid listí, kterého je na podzim hodně a také ošetření stromů aspoň jednou za rok od starých větví, které
při větru padají na hroby a mohou zranit návštěvníky. Byly by dobré u vodovodu konve na vodu, ale bojím se, ţe by je brzo někdo ukradl. Ne
kaţdý si nějakou přinese nebo má u hrobu vlastní. Potom se jiným nádoby ztrácejí.
Z našeho povídání je vidět, ţe vás práce správce hřbitova baví. Je to tak?
Práce se nebojím a jsem rád, kdyţ jsou návštěvníci spokojeni s tím, jak hřbitov vypadá, jak je uklizený. Pokud by měli nějaký návrh, co by se
dalo zlepšit, mohou mi jej klidně říct a uvidíme, co se dá dělat. Co nezvládnu sám, o tom budu informovat paní starostku.
Máte na závěr nějaký vzkaz pro uţivatele a návštěvníky?
Rád uvítám na hřbitově vţdy ty návštěvníky, kteří se k hrobům ostatních chovají jako ke svému vlastnímu, a pokud třeba vidí spadlý věnec,
tak jej zvednou i u cizího hrobu. Všechny, kteří projevují lásku k bliţnímu a úctu k mrtvým zvlášť. To je i pomoc pro mne jako správce. Za to
patří poděkování.
Děkuji za rozhovor.
Na závěr ještě doplnění, ţe zastupitelstvo obce na svém zasedání dne 23.5.2013 odsouhlasilo vybudování odstavné plochy cca pro 6
osobních automobilů u hlavního vchodu na hřbitov. To by mělo být vítaným zlepšením pro návštěvníky hřbitova. Jen je třeba počkat do srpna,
aţ současný uţivatel části obecního pozemku sklidí obilí, aby bylo moţné začít s budováním. Doufejme, ţe do „Dušiček“ se podaří odstavnou
plochu svépomocí dokončit.
Vladimír Kabát
Počítačový kroužek pro dospělé
Od října 2012 do dubna 2013 proběhl jiţ druhý ročník počítačového
kurzu pro dospělé. Kurz je pořádaný za spolupráce zastupitelstva obce
Koleč, sdruţení Koleč pro všechny a základní školy v Kolči. Kurz byl
opět bezplatný a otevřený i pro zájemce z okolních obcí Blevic,
Třebusic a Zákolan. Kaţdý z organizátorů tentokrát přispěl k jeho
zajištění specifickým způsobem. Zastupitelstvo obce schválením
mimořádné dotace na zakoupení potřebných softwarových licencí,
škola technickým vybavením a instalací softwaru a Koleč pro všechny
zajištěním lektorského sboru. Kurz byl opět rozdělen na dvě skupiny – počítačový kroužek pro dospělé
začátečníci a pokročilí. Na přání účastníků byl kurz zaměřen na rozšíření
znalostí s nastavením počítače, internet, tvorbu dokumentů, kopírování, vkládání, základy jednotlivých programů Microsoft Office a dalších
praktických znalostí. Jiţ dnes se mohou zájemci o účast v dalším ročníku přihlásit na adrese [email protected], nebo osobně v kanceláři
obecního úřadu. Zájemce uvede, zda má zájem o začátečníky či pokročilé, o obecné znalosti, nebo nějaký specifický program či dovednost.
Další pokračování je zatím plánováno opět od října do dubna s vánoční přestávkou. O přesném datu konání bude kaţdý zájemce včas
informován.
Vladimír Kabát
Dětský den v naší obci.
Letošní mezinárodní den dětí se konal v naší obci přesně 1.6.2013. Jak v minulém roce, tak i
letos nám nepřálo počasí a vše jsme museli narychlo
přesunout do kulturního domu. O zahájení se postaralo
ochotnické divadlo z Třebichovic s pohádkou „Princezna
ze mlejna“, která se dětem moc líbila.
Pro malé účastníky byla sice delší a náročnější na
soustředění, ale starší děti se do hry zapojily. Po
skončení představení proběhlo focení s pohádkovými
bytostmi. Pak následovaly soutěţe, které ale byly
omezené prostorem sálu kulturního domu.
Vyvrcholením odpoledne byla ukázka poslušnosti pejsků
spojená s agility. Své psí miláčky předvedla Karolína
Karolína Pincová
Pincová, místní občanka. Mimo jiné se s nimi účastní i mezinárodních soutěţí. Její vystoupení
sledovaly nejen děti, ale i dospěláci s úţasem v
očích. Po zaslouţeném potlesku čekala na děti
sladká odměna v připravených balíčcích. Myslíme,
ţe reakce zúčastněných nám potvrdily, ţe akce
byla úspěšná. Mrzí nás malá účast rodičů s dětmi.
Ale to se v naší obci stává pravidlem, ať se jedná o
akci pořádanou jakoukoli organizací.
ochotnické divadlo Třebichovice
foto autor: A.Horsicová
Za tajemstvím Hraběcí kaple.
Máte rádi cestování? To je dost široký pojem. Jsou lidé, kteří celý rok ţijí tím, jak stráví, nebo strávili, několik dní u moře. Pak tu jsou lidé,
kteří by nejraději poznali všechna místa světa, ale vidí, ţe to je z mnoha důvodů neproveditelné. Těm se obvykle uleví, kdyţ procitnou a
uvědomí si, ţe jedině díky televizní obrazovce mohou všude rychle i bezpečně pobýt, a ţe padesátý dokument o slunném ráji světa na Tahiti
je uţ moc nebere. Ono se totiţ i tyrkysové moře se záplavou palem okouká a prvotní uţaslý pohled na bizardně vyhlíţející sopečné skály
vystřídá zřejmě vrozená touha po zalesněném čedičovém kopečku. A nakonec se zmíním o nás, kteří povaţujeme mapu za nádhernou knihu
plnou barev i představ a jízdní řád je pro nás kamarád, kdyţ vymýšlíme své pěší i cyklistické túry v okolí blízkém i vzdálenějším. Naše země je
opravdu nádherná pro toho, kdo chce vidět a já si vás na jeden takový výlet do okolí dovolím pozvat.
Pokud máte k dispozici auto, tak není vůbec co řešit, ale pokud jste závislí na vlaku, tak vězte, ţe stačí z údolí Zákolanského potoka dojet do
Kralup nad Vltavou, odkud se přesuneme do rychlíkové stanice Hněvice. Tu lze ostatně přejmenovat na stanici Štětí - hlavní nádraţí, protoţe
občan města Štětí odtud pohodlně dorazí do Prahy, Německa či Karlovarského kraje a vlastní stanice ve Štětí mu slouţí nejčastěji k přesunu
do okresního města Litoměřic. Přes labský most nás můţe do centra svézt autobus, ale i pěšky to není daleko. Ač se to nezdá, tak Štětí je
díky ţluté turistické značce jednou z bran do kouzelné oblasti CHKO Kokořínsko. A právě po této značce se vydáme za dnešním, pověstí
opředeným, cílem.
Nejprve nás značka vyvede z města přes ţelezniční přejezd u obce Stračí, kde můţeme obdivovat staré hrázděné chalupy i zpětné pohledy
do otevřené polabské krajiny. Cesta v parnu tu není moc příjemná, ani kdovíjak výjimečná, ale tato otevřená krajinná pasáţ je dlouhá pouhé tři
kilometry. Nejprve mineme neznačenou odbočku na malý vršíček jménem Špičák, ze kterého je podle místních prý docela pěkný pohled a
posléze dospějeme jiţ do lesa na místo s označením Mariánská kaple. Samotná kaple nestojí v průvodcích za větší zmínku. Mnohem
zajímavější je zdejší široká polní cesta z Brocna na okraj Ješovic, která byla v dávných časech hlavní cestou spojující sever a střed Českého
království. Tehdy nejezdily dostavníky hlubokým údolím potoka Liběchovky, které bylo jak stvořené k přepadávání a v jehoţ závěru bylo dost
nepříjemné stoupání po úpatí Dubské hory do městečka Dubá, ale vyuţívaly dnešní cyklotrasy 0057, která z Liběchova obchází les po hranici
CHKO a nenápadným stoupáním nás obloukem dovede přes obec Tuhaň a Pavličky do Dubé. Naše ţlutá značka zde odbočí vpravo na
širokou cestu a asi po kilometru dojdeme k Hraběcí kapli, která na sebe váţe místní pověst, v mnoha případech omezenou na prosté
konstatování, ţe zde byl v roce 1720 zabit svými poddanými nenáviděný tyran hrabě Jan V. Clary. Dnešní návštěvník spatří pouze chátrající
stavbu z pískovcových kvádrů.
Ve skutečnosti lze vypátrat mnohem širší souvislosti. Na severu našeho území se během historie vystřídala řada známých význačných
šlechtických rodů. K těm posledním patřil rod hrabat Kinských a rod Aldringen-Clary. Oba rody po sobě zanechaly pro současnost význačné
kulturní dědictví zejména v oblasti Česko-Saského Švýcarska. Vţdyť soutěsku na Kamenici u Hřenska otevřel pro výletní plavby lodiček jeden
z posledních hrabat rodu Aldringen-Clary a bizardní skalní vyhlídky u Jetřichovic jsou zase dílem rodu Kinských. Rod Aldringen-Clary k nám
přišel aţ po Bílé Hoře, a tak snad ani nemůţe být překvapením, ţe oba zmíněné rody stály v roce 1918 a v roce 1938 na straně nepřátel
Československého státu. Uţší souvislosti ve vztahu slavného rodu a hraběte J.V. Claryho ze Snědovic ( poblíţ Štětí), se mi sice nepodařilo
vypátrat, ale myslím, ţe zde nemůţe být pochyb o rodové spřízněnosti.
Podle pověsti v těchto místech přepadlo dne 17. ledna 1720 kočár hraběte Claryho, který se spolu se svým švagrem vracel z Prahy, asi 15
jeho poddaných. Vedli je prý zámecký kuchař, sládek a zahradník, a ti zde měli údajně hraběte zastřelit. Poté se snad ukrývali v lesích a
páchali loupeţnickou činnost aţ do chvíle, kdy byli postupně pochytáni. Jediná dcera hraběte Claryho, Eleonora, zde pak nechala na památku
tohoto činu vystavět proslulou Hraběcí kapli. Zprávy také tvrdí, ţe jedinému kuchaři se podařilo uniknout do Saska, ale ostatní byli praţským
soudem odsouzeni k nemilosrdným trestům a největší hříšníci byli dokonce vpleteni do kola a sťati. Na webu
http://ambike.com/view.php?cisloclanku3D2007022301 se mi dokonce podařilo zjistit podrobnosti rozsudků. Tak tedy, osm lidí z
patnáctičlenné skupiny provinilců skončilo v kole, třem dalším usekl kat hlavu a čtyři byli po důkladném zbičování vyhnáni ze země. Jak na
první pohled vidno, tak je zde rozpor s tvrzením, ţe jeden z vůdců vzbouřenců sám od sebe unikl do protestantského Saska. Dnešní stav
kaple je ţalostný a připomíná spíše bunkr z druhé světové války, protoţe je porostlá travou a vyzděna pískovcovými kvádry.
Ţlutá značka nás brzy poté dovede na rozcestí, kde ze široké cesty odbočíme vlevo a po nějaké době dojdeme k odbočce u jeskyně Mordoch
a Sedm chlebů. Právě jeskyně Mordoch je povaţována za úkryt loupeţníků a moţná i oné patnáctičlenné party vzbouřenců a vrahů hraběte
Claryho. Dnes zde najdete dokonalý úkryt před deštěm i na přespání a nechybí ani dřevěné lavice, stůl a očouzené stěny jsou svědkem
působení trampů. Ale to se jiţ dostáváme do oblasti, kde tvořil zámecký kuchař liběchovského panství a sochařský talent Václav Levý, jehoţ
skalní plastiky si jiţ dávno udělaly obrovské jméno v blízkém i dalekém okolí. Nejprve nás přivítá skalka Had a odtud můţeme podle dalšího
útvaru Harfenice sestoupit aţ k obci Ţelízy do údolí potoka Liběchovka, odkud nás několik značek dovede aţ do Liběchova.
To jiţ máme za sebou od vlaku nějakých 14 kilometrů a z Liběchova, se můţeme dostat zpět do Štětí vlakem, nebo autobusem, který staví u
pěkné restaurace Beseda v centru města. Liběchov jiţ dlouho kandidoval na statut města, opakovaně přislíbený v minulosti, ale teprve
nedávno, se tak stalo. Pro koho je 14 kilometrů málo, tak můţe po zelené značce pokračovat dále k Mělníku, kde je od zámku jeden z
nejkrásnějších výhledů do nitra Čech i Českého Středohoří a přidat si tak cca 8 km navíc. Trasa je to celkem zajímavá, s pěknými výhledy v
prvních pěti kilometrech. Z Mělníka pak lze do Kralup nad Vltavou dospět různými způsoby. Nejlepším je přímý autobus, který však o víkendu
nejezdí často, a tak je lepší trasa vlakem přes Štětí nebo Všetaty a Neratovice. V poslední době se jak ve Štětí, tak na Mělníku rozjela lodní
výletní plavba a společnost Marila Nelahozeves provozuje i linku mezi Mělníkem a Kralupy. To je ovšem sdělení jen tak na okraj, protoţe si
ani sám neumím představit, jak vtěsnat všechny tyto cestovní aktivity do jediného dne :-).
Obvykle píšu o výletech, které proţiju a v takovém případě nic nepotřebuji, jen dobrou paměť a nejlépe začerstva podat výpověď :-), ale v
tomto případě jsem si vzal na pomoc několik webů i zeleného průvodce Kokořínskem.
Asi čtyři takové pomocné adresy jsem si dal do oblíbených, tak je zde uvádím, jako elektronické zdroje:
http://jetrichovicko.euweb.cz/historie.htm , http://ambike.com/view.php?cisloclanku=2007022301, http://www.kokorin.cz/cile_jeskyne.htm
Standa Švec
Co přinesl do základní školy v Kolči nový rok a jaro
V polovině prvního měsíce roku 2013 se ve škole jiţ po druhé otevřely dveře všem dětem, rodičům a široké veřejnosti, která měla zájem
prohlédnout si prostory školy, způsob výuky i odpolední program druţiny. Ve středu 23.
ledna proběhl zápis dětí do první třídy. K zápisu se dostavilo šest dětí, všechny splnily
podmínky pro přijetí do první třídy a byly přijaty. Naši ţáci připravili svým budoucím
spoluţákům malé dárečky, na kterých si dali velmi záleţet.
14. února navštívily děti divadelní představení s řadou interaktivních prvků (propojení
děje představení s dětskými diváky) pořádané v ZŠ Zákolany. Dětem se představení
velmi líbilo. Návštěva divadla byla spojena s prohlídkou zákolanské školy. Aby ţáci
nebyli příliš unavení, ušetřili si jednu cestu jízdou autobusem.
1. března, krátce po jarních prázdninách, navštívily děti Planetárium v praţských
Holešovicích, kde dětem působivý program poodhalil taje vesmíru.
Jiţ tradičně proběhla v období Velikonoc soutěţ „O nejkrásnější kraslici“. Soutěţ byla
vyhlášena k 13. březnu. Zúčastnily se jí děti nejen ze ZŠ a MŠ Koleč, ale také ţáci
zákolanské a brandýské ZŠ a místní občané, kterým velice děkujeme. Uzavření a
vyhlášení soutěţe proběhlo 27. března v odpoledních hodinách. O krásné ceny bojovalo keramický kroužek
v letošním ročníku 71 kraslic. 111 platných hlasů rozhodlo o vítězích v jednotlivých
kategoriích. Odměnou vítězům byly krásné ceny, které jsme získali od sponzorů - manţelů Mothejlových a od pana Jiřího Javůrka z Kolče.
V druhé polovině března proběhly na půdě naší školy dva zajímavé workshopy. První z nich prezentoval zástupce Centra Narovinu. Jeho cílem
bylo představit dětem ţivot lidí a dětí v Africe. Naše děti si mimo působivého povídání vyzkoušely místní oblečení a způsob, jakým lidé v této
zemi přenášejí těţký a objemný náklad. Na druhý workshop byly přizvány děti z místní mateřské školy a tématem byl ţivot a důleţitost včel. Děti
si namalovaly papírové včelky, vyrobily si svíčku z včelího vosku a ochutnaly medové dobrůtky. Měsíc březen byl velice bohatý na záţitky, které
dětem zpestří sezení v lavicích. Duben v těchto akcích nijak nezaostával.
Od začátku dubna a v průběhu května probíhá na naší škole zcela nový adaptační program pro
budoucí prvňáčky. Cílem této novinky, jak uţ název napovídá, je přiblíţení školního prostředí
našim budoucím ţáčkům. Spolu s paní učitelkou Mgr. Burovou, která celý program připravila,
zaţívají naši předškoláčci spoustu zábavy a vyzkouší si různé pracovní úkoly, které je od září
budou ve škole čekat. Program probíhá v odpoledních hodinách, vţdy jednou za čtrnáct dní, v
pěti třičtvrtěhodinových setkáních.
Nově je také otevřen logopedický krouţek, který vede Mgr. Marie Horáková, logopedka s letitou
praxí v oboru. Krouţek probíhá jedenkrát za čtrnáct dní (kaţdé sudé pondělí) a účastní se jej
děti z místní ZŠ a MŠ.
2. dubna v odpoledních hodinách proběhla akce pod názvem
Noc s Andersenem, která se týká podpory dětského čtení a organizují ji knihovny. Jiţ od roku 2000 se v tuto
dobu setkávají děti napříč naší republikou a spolu s dospělými čtou z dětských knih. Paní ředitelka Kalkušová
ve spolupráci s paní druţinářkou připravily pro děti odpolední a večerní program, předčítaly dětem z
pohádkových kníţek. Všechny děti se zúčastnily krouţku keramiky, i kdyţ na něj běţně nechodí. Následovala
dílnička – výroba papírové perníkové chaloupky a loutek k pohádce O perníkové chaloupce, kterou si v
závěru večera všichni společně zahráli.
Naši paní ředitelku velmi těší, ţe se jí podařilo zorganizovat dvě velké akce – Den pro zdraví a Dopravní
soutěţ. Obě akce se velice vydařily.
den pro zdraví
Den pro zdraví proběhl 19. dubna v dopoledních hodinách a byl určen nejen dětem naší školy. K akci se
připojily děti z naší MŠ a ze základní školy v Zákolanech. Program zahrnoval poučení o zdravém ţivotním
stylu a o péči o vlastní zdraví. Na programu jsme spolupracovali s Vyšší odbornou školou zdravotnickou a
Střední zdravotnickou školou z Prahy. Děti byly rozděleny do pěti skupin a kaţdá skupina prošla pěti
stanovišti: výţiva, hygiena, návštěva u lékaře, bezpečnost u vody a ošetření ran. Součástí dopoledne byly i
ochutnávky zdravé výţivy, které nám připravila naše paní kuchařka Alena Horsicová: tvarohová pomazánka s
ředkvičkami, čočková pomazánka, ovocný salát a muffiny. Studentky ze zdravotnické školy měly pro děti
velmi pečlivě a profesionálně připravený preventivní výchovně-vzdělávací program, který všechny děti pobavil
a současně i poučil. Všem se Den pro zdraví líbil a my doufáme v další spolupráci se zdravotnickou školou na
tomto preventivním programu.
V úterý 30.4. proběhlo čarodějnické odpoledne plné her, soutěţí a zábavy. Jiţ ráno přišly děti do školy oblečené a namalované jako čarodějnice
a strašidla. Nejlepší maska byla odměněna. Po obědě se všechny děti zúčastnily ve školní tělocvičně soutěţního klání zakončeného malým
občerstvením.
Ve čtvrtek 9. 5. se naše škola zúčastnila orientačního běhu, pořádaného základní školou v Zákolanech. Běh se konal za krásného počasí v
blízkosti historické Budče.
Ve středu 15. 5. proběhla dopravní soutěţ. V rámci dopoledního plánu prošly děti výchovně-vzdělávacím programem Hasičského záchranného
sboru z Kladna, který doplnili záchranáři z APP ČR – Zs, o. s. a Občanského sdruţení Světlé horizonty. I na tuto akci byli přizváni ţáci ze ZŠ
Zákolany a děti z místní mateřské školy.
V červnu proběhne exkurze do Naučného střediska ekologické výchovy, kde se děti dozvědí více o péči a ochraně ţivotního prostředí a také
návštěva v záchytném centru pro poraněná volně ţijící zvířata na Čabárně. V závěru školního roku absolvujeme návštěvu divadla na Kladně a
školní výlet do hlavního města.
Závěrem si dovolujeme poděkovat manţelům Kmentovým, paní Bohumile Dvořákové, panu Javůrkovi, manţelům Mothejlovým, panu Loučkovi
a panu Procházkovi za obětavou pomoc v rámci akcí a provozu školy. Děkujeme také všem dárcům papíru, jehoţ sběr a následně utrţené
peníze nám umoţňují vylepšit dětem čas proţitý ve škole a ve školní druţině.
Pedagogický sbor ZŠ Koleč
Pozvánka na plánované akce v obci ve třetím čtvrtletí
21. 9. 2013 – Vítání občánků – pořádá kult. Komise
Srpen – účast fotbalistů na Budečském turnaji v Otvovicích
Mateřská škola připravuje
1.- 12. Července – prázdninový provoz mateřské školy
Září-říjen
-čištění týnické studánky
-výukový program na Čabárně
-návštěva ZOO Zájezd
-po stopách bílé paní na Okoři
Základní škola připravuje
30. 8. Neformální zahájení školního roku (táborák na školním dvoře).
16. - 20. 9. Škola v přírodě – adaptační program pro 1. a 2. ročník.
27. 9. 8.30 hod. Divadlo v ZŠ Zákolany.
30. 9. Svatováclavská Budeč – pěší výlet na Budeč, hry a soutěţe.
Termíny jednotlivých akcí budou upřesněny dle výhledu počasí.
Fotbalisté TJ Slavoj Koleč ukončili sezonu 2012/13 vítězstvím
Jak jsme psali v minulém čísle, potýkají se kolečtí fotbalisté jak s personálními, tak materiálními problémy. V sobotu dohráli poslední
zápas fotbalové sezony 2012-2013 a tak jsme poţádali o krátké zhodnocení sekretáře FC Koleč pana Jana
Zatloukala za celý kolektiv:
„V sobotu 15.06.2013 jsme odehráli poslední zápas fotbalové sezony 2012 - 2013. V Tuřanech jsme vyhráli
2:1.Ve III. třídě skupiny B jsme se umístily na 4. místě se ziskem 45 bodů, před začátkem soutěţe to asi nikdo
nečekal. Odehrálo se 26 zápasů. Všechny odehrál Denk Leoš jako jediný. Další je Šulda Z.25, Dobeš V. 25,
Procházka P.25, Pacek K. 24,Pinc M.23, Dočekalové J.F.22, Halík M.21, Louček M.18, Vaněk T.16, Vlasák L. 13,
Melcr L. 12, Kouba M.10, Jirků F.,Horák K., Matějka O., Horsica M., Leopold J., Podhrázský M. Nejlepším
střelcem sezony je Dobeš Václav -15golů, Halík M. -13, Dočekal F.-12Pacek K. - 9 Denk L.- 5, Horák K.3,Dočekal J. -2, Leopold J. -2, Jirků F. -2. Nejlepším nahrávačem se stal s přehledem Denk Leoš -16 nahrávek.
Nová sezona začne v polovině července letní přípravou, v srpnu se zúčastníme turnaje Budečsko . Mistrovská soutěţ začne kolem 2425 srpna. Z muţstva odejdou hráči z Brandýska, zakládají B. muţstvo. Jediný kdo chce zůstat, je zatím Melcr Lukáš. Příští sezona se
bude odvíjet od účasti hráčů na letní a zimní přípravě (hory) a doplnění hráčského kádru ( peníze). Závěrem bych chtěl všechny občany
pozvat na naše zápasy, protoţe v některých zápasech vyhrál soupeř i v ochozech a to tady nikdy nebylo zvykem.“
Blahopřejeme k výbornému umístění a lze jen doufat, ţe se najdou další sportovci, kteří doplní řady za odcházející hráče a muţstvo
minimálně udrţí své postavení ve skupině.
Trochu osvěty neuškodí.
Jak jsem slíbil, pokusím se poněkud zjednodušeně vysvětlit základní principy činnosti obecní – a tedy i
městské - policie v souvislosti s provozem motorových vozidel. Panuje mnoho „zaručených“ informací a fám o
to, jaké mají pravomoci. Je s podivem, ţe nejvíce křičí, uráţejí, posílají stíţnosti a různá podání se ţádostí o
přezkum, včetně invektivních příspěvků v různých periodicích a na diskuzních fórech ti, kteří mají nejen máslo
na hlavě, ale jsou většinou příslušníky agresivní skupiny rádoby řidičů, hlavně v případech, kdy jim hrozí
vybodování.
Stručně řečeno, ţádný příslušník MP nebo OP neprovádí kontroly a zákroky jen tak pro vlastní potěšení. Vše je
přísně sešněrováno příslušnými zákony a předpisy, včetně průběţných kontrol výkonů sluţeb.
Zajisté můţeme oponovat, ţe kontroly jsou nedostatečné, a někteří stráţníci si pletou sluţbu se seberealizací a
léčením si komplexů méněcennosti. I takové případy jsou známé. Jsou to ale také jenom lidé a ruku na srdce,
nechováme se někdy podobně, nebo i hůře?
Ale zpět k věci: někomu stačí vypsat zákony o obecní policii č. 553/1991Sb (§2 písm. d , §3a), zákon
361/2000Sb o provozu na pozemních komunikacích (§79a) , zákon 128/2000Sb (§35a,odst2) včetně odkazů, případně další legislativní prvky
týkající se dané problematiky a je po problému. Prostuduje si je sám.
Pro ty ostatní zde stručně a zjednodušeně podám následující vysvětlení. Zřizovatel OP – má-li vybavení a proškolenou obsluhu – má dvě
moţnosti. Provádět měření (ale i jiné činnosti) na vlastním území, a v případě zájmu obcí, které vlastní stráţníky nemají, jim můţe poskytovat
výpomoc na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy o výpomoci mezi obcemi. Tu musí schválit obě zastupitelstva. Následně podají společnou
ţádost o udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy k zajišťování výkonu činnosti podle zákona o obecní policii, ve znění pozdějších
změn, na příslušný krajský úřad. Ten ve většině případů vydá souhlas. Dalším krokem je vytvoření seznamu míst pro měření a podání ţádosti
na příslušný dopravní inspektorát PČR. Ten posoudí oprávněnost ţádosti a odsouhlasí (nebo ne) poţadované úseky, případně upraví místa a
časy kontrolního měření. A toto je ta nesčíslněkrát uváděná součinnost státní policie. Nikoliv to, ţe příslušník PČR bude přítomen měření. To je
holý nesmysl. A můţe se začít s kontrolami. Ale opět to není jednoduché. Plány kontrol předkládá zřizovatel na příslušné dopravní inspektoráty
a starostům obcí, ve kterých se činnost koná tak, aby bylo moţné provádět nejen kontroly, ale i koordinovat činnosti obou policií.
A na závěr ještě vyjmenuji, co musí mít stráţníci MP nebo OP u sebe při výkonu sluţby, a co jste oprávněni poţadovat. Jedná se o certifikaci
měřidla – časově platnou, pověření k výkonu (souhlas) od příslušné obce, situační plánek místa měření (ten je odsouhlasen PČR), zřetelné
označení – identifikaci, včetně toho, ţe přestupek Vám musí být prokázán nahlédnutím na obrazovku měřidla.
Přesto doporučuji kaţdému nahlédnout do zák.361/2000Sb – jmenovitě do první části Zákona o provozu na pozemních komunikacích - §123a
aţ f, §125c , a i do části páté - Změny zákona o přestupcích - §141. A ještě pozor na jízdu na červenou nebo nezastavení tam, kde je to
přikázáno. Od letošního 19.ledna jsou rozšířené pravomoci MP a OP.
Závěrem bych ještě rád zmínil dva paragrafy ze zákona o obecní policii 553/1999Sb, a to §3b a §3c, které upravují moţnosti výpomoci v
krizových situacích. To jen pro informaci, jak veliká byrokracie panuje v tomto státě. Jinak se naše OP v rámci výpomoci aktivně zúčastnila při
nočním hlídání vytopených nemovitostí, konkrétně v Nové Vsi Miřejovicích.
Sečteno a podtrţeno: jezděte s rozumem, nedělejte přestupky a myslete na to, ţe nejen státní, ale i městské a obecní policie jsou zde proto,
aby chránily Vás a ostatní účastníky silničního provozu před neukázněnými řidiči, v případě potřeby i před lidským hyenizmem. Bohuţel, ale
nemohou být všude tam, kde je jich potřeba.
E. Dvořák
Pár čísel ze statistiky obyvatel Kolče
Podívali jsme se do obecní statistiky a připravili krátký pohled na sloţení obyvatel a některá další čísla. Moţná zaujmou i vás.
Z uvedeného přehledu je zřejmé, ţe nás mírně přibylo. Potěšující je zejména skutečnost, ţe se na nárůstu téměř stejnou měrou podílel
vyšší počet nově narozených s počtem přistěhovalých. 11 nově narozených občánků je podstatně vyšší číslo neţ v minulých letech.
Pokud by to tak bylo kaţdý rok, tak nám nově rekonstruovaná školka s kapacitou 28 dětí stačit nebude.
Co se týká podílu muţů a ţen, dá se říci, ţe je to u nás tzv. „padesát na padesát“. Celostátně je ţen 51% a muţů 49%.
Průměrný věk obyvatel Kolče je 39 let a 3 měsíce. Celostátní průměr je 40 let a 11 měsíců. Koleč je mladší v porovnání s celostátním
průměrem především vyšším podílem ve skupině obyvatel do 15 let, který činí 19,9% a celostátně pouze 14,2%. Ve skupině od 16-40 let
jsme na celostátním průměru 36,5%. Menší podíl je v Kolči obyvatel ve skupině od 41-60 let, pouze 24,2%. Naopak celostátně to je 34%.
Ve skupině nad 61 let je v Kolči 19,4%. Celostátně je podíl této skupiny jen 15,3%
Co se dá k tomuto přehledu ještě říct? Vysoký podíl obyvatel do 15 let svědčí o tom, ţe v obci je vyšší podíl rodin s více dětmi, neţ je
celostátní průměr. Bohuţel nízký podíl ve skupině od 41-60 let můţe hovořit o tom, ţe obyvatelé v této skupině odcházejí z obce
pravděpodobně za lepší pracovní příleţitostí nebo dávají přednost bydlení ve městě z různých důvodů. Téměř 20% v nejstarší skupině
jsou pravděpodobně starousedlíci a místní patrioti. Vyšší, neţ celostátní průměr, můţe svědčit i o tom, ţe celoţivotní pobyt na vesnici
lidem prodluţuje věk nebo se občané po dosaţení důchodového věku vracejí na vesnici?
Pro zajímavost jsme se podívali i to jaká jména mají obyvatelé Kolče nejvíce v oblibě. Zde jsme pochopitelně hodnotili dvě skupiny a to
jména pro ţeny a pro muţe.
U ţen jednoznačně první příčku drţí Jana v počtu 15. Na druhém místě se umístila Marie s počtem 13 a třetí místo obsadila se stejným
počtem bodů 10 Petra a Jaroslava. To, ţe vítězí v podstatě tradiční jména, je důsledek toho, ţe dnešní rodiče jsou ve výběru jména
vícekreativní a jiţ se nedodrţují rodinné tradice. Svědčí o tom skutečnost, ţe u 299 ţen ţijících v obci se vyskytuje celkem 104 různých
jmen. Z toho 46 jmen pouze jednou.
U muţů první příčku obsadila stejným počtem 20 jména Jiří a Jaroslav. Druhé místo patří jménu Jan v počtu 17. Na třetím místě s
počtem 14 se umístil Petr. Kreativita při výběru jmen pro muţe je o něco menší, neţ u ţen. U 288 muţů ţijících v obci se vyskytuje
celkem 69 jmen. O tom, ţe i zde se situace mění, svědčí skutečnost, ţe i zde je vysoký podíl jmen, která se vyskytují pouze jednou a to
34.
Doufáme, ţe vás čísla aspoň trochu zaujala. Snad se pozitivní trend v nárůstu a to především mladých lidí v obci udrţí nebo zvýší. Svým
podílem k tomu můţeme přispět všichni, minimálně vytvářením příjemného sousedského souţití bez sporů a závisti.
Vladimír Kabát
Fotky z obecních akcí :
Pálení čarodějnic:
Medová pouť v Kolči
Akce mateřské školky – výlet do zámku Nelahozeves, spaní ve školce
Dovolte nám popřát jménem redakce, hezké prázdniny a dovolené!!!
Hodně pěkných zážitků, krásné počasí, zbavte se stresu, načerpejte sílu
a dostatek energie pro další měsíce tohoto roku!

Podobné dokumenty