Nucená manželství a vraždy ze cti v Evropě jako

Komentáře

Transkript

Nucená manželství a vraždy ze cti v Evropě jako
Nucená manželství a vraždy ze cti v Evropě
jako důsledek multikulturalismu
Multikulturní společnost: ( prof. PhDr. Rudolfa Kohoutka, CSc)
Společnost, kde menšiny mají stejná práva jako majorita a nemusí se vzdávat většiny
specifických a tradičních rysů své kulturní identity, ale jinakost, odlišnost je dokonce někdy
společností (státem) podporována.
Německá socioložka Necla Kelek oponuje obhájcům multikulturalismu slovy: „Kritika cizích
kultur je politicky nekorektní, i když se problém týká barbarských praktik, jakými jsou nucená
manželství a vraždy ze cti.“
Ochranu proti těmto zločinům poskytují např. :
Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948: Sňatky mohou být uzavřeny
jen se svobodným a plným souhlasem nastávajících manželů. (článek 16 / 2)
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 (článek 23,
odst. 3)
Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979 (článek 16,
odst. 1)
Evropská konvence o lidských právech (článek 12)
Reálným důsledkem multikulturního přístupu jsou velmi komplikované a z mnoha hledisek
nevratné sociální a demografické změny obyvatelstva v evropských zemích, které se
otevřeny v 50. a 60. letech 20. století přistěhovalcům z Afriky a Blízkého východu.
Nejvíce postižené země – Francie, Nizozemí, Anglie, Švédsko, Itále, Spanělsko, Belgie,
Rakousko, Německo – se snaží současnou emigrační a azylovou politikou řešit alespoň
nejpalčivější problémy. K nim zcela jistě patří narůstající počty tzv. nucených nebo
aranžovaných manželství a vražd ze cti.
V této zprávě Vás chceme blíže seznámit především se situací v Německu.
SRN má asi 82 mil. obyvatel a přibližně 10% tvoří cizinci. Oficiálně zde žije 3,4 mil.
muslimů z toho 46,5% tvoří ženy, některé z nich se integrovaly, jsou vzdělané,
pracují a jsou úspěšné. Budují vlastní kariéru nebo pomáhají ostatním. Existuje však
obecný odhad, že celkový podíl přistěhovalců islámského původu, kteří se takto plně
integrovali, tvoří 3-5%.
Základní pojmy:
Nucené manželství znamená, že jeden nebo oba snoubeci jsou donuceni uzavřít sňatek.
Pokud snoubenci nesouhlasí s rozhodnutím svých rodičů, přicházejí na řadu různé
donucovací prostředky. Patří k nim psychické a fyzické násilí, vydírání, omezování osobní
svobody (domácí vězení, omezování volného pohybu). V nejhorších případech končí
tragicky, tzv. vraždou ze cti. Během těchto manželství násilí často pokračuje. Postiženy jsou
hlavně dívky a mladé ženy, ale nucená manželství ohrožují i chlapce. Také na ně je vyvíjen
nepřípustný nátlak. Následky ovšem nebývají tak závažné, neboť muži nejsou tolik
omezováni v pohybu.
Nucená manželství se vyskytují u různých náboženských a etnických skupin. Vycházejí
z patriarchálního chápání rodiny a společnosti, kde je především ženám odpíráno právo na
sebeurčení
Nucená manželství je možné rozdělit do čtyř skupin:
Mladí přistěhovalci žijící v Německu jsou donuceni svými rodinami uzavřít manželství
v rámci islámské komunity.
Muž žijící v Německu se ožení s dívkou nebo mladou ženou, která za ním přicestuje
do Evropy za účelem sňatku. Hovoříme o „importovaných nevěstách“.
Dospívající děti přistěhovalců, kteří odjedou na prázdniny např. do Turecka, jsou
během jedné návštěvy zasnoubeny a provdány, aniž by o tom byly dopředu
informovány. V zahraničí pak zůstávají proti své vůli. O obětech tzv. „svatebních
únosů“ zpravidla nejsou žádné zprávy, ale školní lavice zůstane po prázdninách
prázdná.
Ženy s povolením k trvalému pobytu v Německu jsou často během dovolené ve své
původní zemi slíbeny místnímu muži. Žena se v tomto případě stává prostředkem
k získání povolení vycestovat.
Aranžované nebo nucené manželství? Někteří tuečtní představitelé v Německu tento
problém relativizují a oba pojmy rozlišují. Je však téměř nemožné stanovit hranici.
Aranžované manželství znamená, že dcera aktecptuje volbu rodiny při výběru vhodného
manžela. V mnoha případech je však použito nepřiměřeného nátlaku a odmítnutí může pro
dívku znamenat dalekosáhlé následky. Musí počítat s tím, že ji rodina zavrhne. Matky a
sestry často jen bezmocně přihlížejí, neboť jsou samy součástí uzavřeného kruhu. Souhlas
dcery si často vynutí otec nebo jiný mužský příbuzný výhrůžkami, fyzickým a sexuálním
násilím, domácím vězením nebo psychickým nátlakem. Po uzavření manželství napětí
přetrvává a ženy v něm často setrvávají proti své vůli. Ze studie z roku 2005, kterou má
k dispozici spolkový sněm, vyplývá, že 77% dotázaných migrantek tureckého původu
nesouhlasí s aranžovaným manželstvím a považují jej za nepřijatelný. pozn. 1
Vražda ze cti znamená smytí rodinné hanby krví provinilého. Ve velké míře se oběťmi
stávají dívky a ženy. Přestože vraždy ze cti mohou být znakem jakékoliv patriarchálně
uspořádané společnosti (např v. Albánii, ve státech bývalé Jugoslávie, v Řecku, v Itálii),
velkou mírou se na počtech zavražděných v Evropě podílejí právě přistěhovalci z islámských
zemí. Především z Turecka, afrických zemí, Iránu, Pakistánu.
Ospravedlnění násilí na ženách a jejich nižšího společenského statutu nalezneme např.
v Koránu, v hadísech, příbězích ze života proroka Mohammeda, v islámském právu – šaría a
v jeho prezentaci islámskými duchovními. pozn. 1
Stejně jako u nejznámější vraždy Turkyně kurdského původu, Hatun Sürücü, se na trestném
činu vraždy ze cti podílí celá rodina. Nesmíme zapomínat, že čest muže popř. celé rodiny je
centrálním motivem islámských patriárchlálních rodin. Např. podle Serap Cileli, německé
ochránkyně lidských práv, probíhá celý mechanismus následovně. O potrestání např. dcery
a očistění rodinné cti rozhode buď otec, oba rodiče popř. celá rodina. Vraždu pak vykoná
z pravidla nejmladší syn, neboť v případě odsouzení dostane nižší trest, než který by dostal
starší syn nebo otec. Jedná se však o předem většinou dobře plánovanou brutální vraždu.
Hatun Sürücü, † 7.2.2006
Paralelní společnost. V Německu se fenomén paralelní společnost týká především turecké
komunity. Vznikla v průběhu desetiletí semknutím a izolací přistěhovalců z islámských zemí.
Paralelní společnost vyrůstá především kolem islámských kulturních center (pozn. v Česku
existuje Islámské centrum v Praze a Islámské centrum v Brně) a jejich důsledkem je, že
imigrant si v cizí zemi vystačí pouze s rodným jazykem. Turci, kteří dnes přijdou do Spolkové
republiky, se obejdou bez znalosti jediného německého slovíčka. Mají k dispozici turecké
obchody, lékaře, právníky, cestovní kanceláře, supermarkety, mešity, bary, noviny, rozhlas a
televizní programy.
Historie:
Do Německa začali přicházet první ekonomičtí přistěhovalci zhruba před 70 lety na pozvání
německé vlády. Dnes zde žije podle statistiky ca. 3,4 milionů muslimů. Odhady ministerstva
vnitra v Severním Porýní jsou dvojnásobné a v tisku se spekuluje o 10 milionech muslimů.
Berlín je tradičním multikulturním městem s ca. 3,4 milióny obyvatel, které hostí oficiálně
téměř 14% přistěhovalců. Největší část migrantů 1,9 mil. (z toho 0,9 mil. žen) tvoří Turci a
Kurdové, většinou z nejchudších částí země. Podle Tureckého svazu TBB žijí v Německu
celé 2/3 pod hranicí chudoby . Jejich schopnost a ochota integrovat se je nízká. Turecká
ghetta se nacházejí ve čtvrtích blízko centra hlavního města, v Kreuzbergu, Neukölnu nebo
Weddingu. Spolehlivou známkou toho, že dům obývají převážně početné turecké rodiny,
jsou snad stovky satelitů zavěšené na balkónech a okeních rámech. Budovy často
připomínají bezpečnostní informační centrály. V některých ulicích jsou názvy obchodů psané
jen v turečtině nebo arabštině. Většina Turků žije v komunitách, a jsou součástí tzv. paralelní
společnosti, s nedostatečnou jazykovou výbavou. Jediným zdrojem informací jsou
blízkovýchodní média. Vedle cenzurované turecké televize je to hlavně konzervativnější alDžazíra nebo její konkurent al-Arabia.
Každý pátek, a hlavně v sobotu, se některé části města změní ve velkou tureckou vesnici.
Ženy téměř všechny v šátcích nakupují na tureckých tržištích a skupinky Turků postávají na
chodnících. Musíte mít veké štěstí, abyste zahlédli pár mladých lidí, kteří se vedou za ruku.
Na veřejnosti žije komunita segregovaně, jak to vyžaduje konzervativní islám.
Rodiče se snaží své děti ochránit od svodů zkažené německé společnosti a např.
prostřednictvím formulářů vydávaných v islámských centrech jim zakazují účast na třídních
výletech, výuku biologie nebo smíšené hodiny tělesné výchovy. Snahy tureckých rodičů jsou
v tomto ohledu účinné jen částečně, proto se často uchylují k hledání nastávajícího nebo
nastávající pro své dítě v rodné zemi. Ideální manželkou je nezkažená dívka ve věku kolem
18 let, se základním vzděláním a nulovou znalostí němčiny. Za těchto podmínek se manžel
dočká, že mu žena přivede na svět muslimy vychované v duchu konzervativního islámu.
Ženy importované do Německa za účelem sňatku a plození dětí je pak snadné držet v izolaci
a neznalosti práv a svobod, které jim zaručuje německý právní řád. Tento fakt se projevuje
negativně i na jazykové výbavě narozených muslimů. Psychologové se v praxi setkávají
s faktem, že i když se žena chová cudně a není nutné použít násilné výchovné prostředky,
pozná za celý život jen několik ulici v okolí svého bydliště.
Velká část Turků, kteří se do Německa dostali v první vlně přistěhovalců, ale i jejich potomci
se domluví většinou jen lámanou němčinou. U zápisu do prvních tříd se ukazuje, že
předškoláci mají velké problémy komunikovat v němčině. Hovoří o tom nejnovější
demografická studie Gustava Lebharta.
http://www.eurabia.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=312
http://www.oeaw.ac.at/vid/download/WP2006_01.pdf
To může být příčinou pocitu vykořeněnosti nebo ztráty popř. hledání identity. (když se
zeptáte tureckého chlapce, kdo je, zpravidla bude chvíli váhat, než řekne Němec nebo Turek.
Není výjimkou, že nebude znát ani místo, odkud pocházejí jeho rodiče.
Turecká komunita nedokázala sdílet evropeizační změny, kterými v průběhu minulých
desetiletí postupně procházela turecká města. Zůstala zakonzervovaná a netknutá
modernizací. Není divu, že v bujících tureckých ghettech přežívají tradiční islámské zvyky a
právo šaría. Zde se dostáváme k jádru problému: centrálním tématem islámské komunity je
rodinná čest, kterou indikuje právě chování žen, které jsou velmi často oběťmi domácího
násilí. Žena má v islámu podřízenou roli. Tento statut méněcennosti je zakotven v Koránu a
islámském právu. V případě uzavření sňatku, přesněji kontraktu, je považována za majetek.
(Z psychologického hlediska by bylo zajímavé zkoumat např. míru agresivity mužů ve
společnosti v závislosti na negativním vztahu k ženám.)
Plakát kapmpaně Kdo rozhodne koho si vezmeš? “Čest znamená bojovat za svobodu mé sestry“
Změna politického klimatu
Sociální levicová vláda se problémy nucených a aranžovanch manželství, vražd ze cti,
importovaných nevěst, paralelní islámské společnosti či patriarchálních vazeb tureckých
rodin dlouho nezabývala a naopak podporovala přistěhovalectví a hromadně udělovala státní
občanství. Jedním z cílů vlády SPD bylo nepopiratelně rozšíření voličské základny. V tisku
se psalo o miliónu muslimských voličů, kteří ve volbách podpořili levicové strany. Před rokem
se také řešila aféra bývalého ministra zahraničí Joschky Fischera, který měl od svého
zvolení do funkce v roce 2000 vydat na jeden milión neprověřených víz občanům především
z Ukrajiny a Blízkého východu.
O kolapsu integrace přistěhovalců se začalo otevřeně hovořit teprve před rokem a půl, kdy
se změnilo politické klima. Německá veřejnost byla schopná otevřít jedno z mnoha
tabuizovaných témat. Velkou úlohu při tom sehrála kniha známé německé socioložky Necly
Kelek „Die fremde Braut“, ale také precedentní vražda ze cti německé Turkyně Hatun Sürücü
7. února 2005.
Právní změny:
V Německu byla přijata řada opatření, počínaje širokou veřejnou diskusí a konče změnami
zákonů. Byly zavedeny např. povinné integrační kurzy pro přistěhovalce zaměřené na výuku
jazyka a reálií, s důrazem na demokratické státoprávní uspořádání Spolkové republiky.
V roce 2004 navrhla spolková země Badensko-Württembersko zákon o boji proti nucenému
uzavírání manželství.
V listopadu 2005 projednával Spolkový sněm návrh poslanců a frakce zelených o boji proti
nucenému manželství a ochraně oběti.
V červnu 2006 byl v SRN přijat nový zákon, který klasifikuje nucené manželství jako naplnění
skutkové podstaty trestného činu.
Podobný zákon byl přijat také v Rakousku a v červenci 2006 byl zpřísněn. Nucené
manželství je trestným činem. Oznámit ho mohou nejenom postižené osoby, ale nezávisle
na nich také ti, kdo se o této skutečnosti dozví. Rodina, která nutí svého rodinného
příslušníka k manželství, může být nyní potrestaná podle zákona jedním až pěti lety odnění
svobody.
Ve zbývajících třinácti zemích EU jsou nucená manželství trestná na základě jiného zákona.
Socioložka Necla Kelek usilovala o prosazení věty v novém azylovém zákoně, že „Ženy a
muži mladší 22 let nesmí být přiváženi do Německa za účelem uzavření manželství“, stejně
jako v Dánsku.
Šéf CSU Edmund Stoiber byl jedním z hlavních, kdo prosazovali přijetí odpovídajícího
zákona, který by zakazoval nucená manželství.
V roce 2000 na 4. světové konferenci žen UN v New Yorku bylo nucené manželství
klasifikováno jako porušení lidských práv a odsouzeno.
Na podzim minulého roku vznesla Evropská rada požadavek vytvoření státních
postupů proti dětským manželstvím a nuceným sňatkům.
Na začátku července 2006 se v Německu z iniciativy kancléřky Merkelové uskutečnil první
summit na téma integrace. Byl důkazem toho, že si německá vláda připouští vážné problémy
svých přistěhovalců a chce je řešit. SPD např. připravilo koncepci multikulturní společnosti.
Osmistránkovém materiálu „Rovné šance, jasná pravidla“ stálo, že kdo chce žít dlouhodobě
v Německu, musí být připraven vytvářet otevřenou společnost podle vzoru ústavy a nikdo
nesmí obcházet ústavu s odkazem na svůj původ a náboženství. Koncepce SPD nabízela
dlouhodobě trpěným přístěhovalcům a „starým případům“ statut trvalého pobytu a volební
právo na komunální úrvni. Za samozřejmost zároveň považovala znalost němčiny při zápisu
do dítěte do první třídy. V případě odmítnutí by přistěhovalci měli počítat s omezením
povolení k pobytu a sankcemi. Povinností by také měla neomezená účast tureckých dětí na
hodinách tělocviku a biologie. Muslimským dětem by bylo ve škole nabídnuto vyučování
islámu v němčině.
Nucená manželství a vraždy ze cti v číslech:
Z průzkumu Spolkového ministerstva pro rodinu, seniory a mládež v létě 2004
vyplývá, že 50% z ca. 340 dotázaných žen si svého manžela nevybrala dobrovolně,
čtvrtina dotázaných žen svého partnera před svatbou neznala a 17 % žen hovořilo o
donuceném manžeství.
Podle odhadů CDU je v Německu ročně uzavřeno asi 30. 000 nucených manželství
především mezi Turky.
(Ve Francii je např. registrováno asi 70. 000 nucených manželství)
Výsledky aknety, která se uskutečnila v roce 2002 ve více než 50 krizových
zařízeních pro mladé migranty v Berlíně a ve Stuttgartu, hovořily o 230 donucených
manžestvích v Berlíně a 120 případech ve Stuttgartu. Postižení však z různých
důvodů pomoc nevyhledají – ze strachu z manžela a ostatních rodinných příslušníků
nebo ze studu a obav svěřit se se svými problémy odborníkovi. Výslednek ankety tak
pravděpodobně bude připomínat špičku ledovce. Zoufalí mladí lidé se pokošuejí řešit
svou zdánlivě bezvýchodnou situaci sebevraždou.
Studie Spolkového ministerstva pro zdraví a ženy z roku 2004 upozorňuje na fakt, že
migrantky jsou ve velké míře vystaveny domácímu násilí – ve zvlášní anketě se 49%
dotázaných Turkyň a 44% žen původem z východní Evropy přiznalo k sexuálnímu
obtěžování a fyzickému násilí už od 16let. V hlavním průzkumu kladně odpovědělo
40% žen.
Z průzkumů a interview Tureckého svazu v Berlíně-Brandenburgu (TBB) vyplývá, že
asi 50% manželství uzavřených v Německu bylo z donucení.
Výsledky průzkumu Spolkového senátu z roku 2002 prováděného v různých zařízení
pro mládež, migranty a krizových centrech hovoří o 220 obětech nucených
manželství. Stejný průzkum z roku 2004 zaznamenal 300 nucených manželství a 30
nucených zásnoubení.
Podle údajů krizového centra PAPATYA z roku 2002 vyplývá, že 40% žen a dívek,
které vyhledaly jeho pomoc, bylo ohroženo nebo trpělo v nuceném manželství. V roce
2003 se jednalo o 38% a v roce 2004 o 52% dívek. Podíl nezletilých byl v jednotlivých
letech 60%, 50% a 40%.
Zpráva Odborné komise pro nucená manželství vlády Badenska-Württemberska
z ledna 2006 s názvem „Netolerovat nucená manželství, posilovat práva obětí,
poskytnout ochranu obětem, provádět prevenci a vést dialog“ upozorňuje na fakt, že
téměř 18% postižených jsou nezletilí a 12% právě dosáhlo plnoletosti. V jednom
případě se jednalo o sedmiletou holčičku, které hrozilo nucené manželství.
Kolínská „Pracovní skupina proti mezinárodnímu sexuálnímu a rasovému
vykořisťování“ (AGISRA e. V.) poskytla v letech 2002 – 2004 pomoc 87 ženám. Tento
počet měl stoupající tendenci.
Stuttgartský bytový projekt „Rosa“ informoval o tom, že v jejich zařízení vyhledá
měsíčně pomoc a ochranu kolem 10 žen kvůli nucenému manželství.
Psycholožka Meryem Karakok uvedla, že 95% žen, které vyhledají pomoc v její
berlínské ordinaci, je provdáno z donucení. Turecké a kurdské ženy, které se často
velmi komplikovanou cestou dostanou až k ní, představují podle Karakok velmi malý
zlomek případů. Největší problém je prý velmi nízké sebevědomí těchto žen,
podpořené jazykovou a společenské izolaci. Častým argumentem jejich mužů je, že
mohou být ještě rády, neboť v jiných rodinách jsou na tom ženy mnohem hůře.
Spolkový kriminální úřad (BKA) zatím zjistil 45 případů vražd ze cti. K výsledku
dospěl prostřednictvím anket a diskuse, která se otevřela po vraždě Hatun Sürücü
v Berlíně.
Podle odhadů nezávislých odborníků, např. analytika a orientalisty Hanse Petera
Raddatze, je však ročně spácháno v Německu minimálně 70 – 100 vražd ze cti.
Amnesty International zveřejnila minulý rok zprávu, podle které je ročně spácháno asi
5 000 vraž zde cti na celém světě.
Leták kampaně „Kdo rozhoduje, koho si vezmeš?“
V roce 2001 vyzval UNICEF k důslednější ochraně před nucenými sňatky, neboť z její
studie vyplynulo, že ročně jsou takto provdány na celém světě miliony dívek ještě
před pubertou nebo krátce po ní. Následkem těchto předčasných sňatků musí
postižené dívky většinou přerušit školu a padají do uzavřeného kruhu chudoby a
závislosti. Většinou chybějící sexuální výchova a přístup k antikoncepčním
prostředkům vedou ke komplikovaným těhotenstvím nezletilých. Po svatbě se od
dívky očekává, že bude svému partnerovi zcela podřízená. Je zde proto vysoké riziko,
že ji manžel, kterého si dívka vzala proti své vůli, bude znásilňovat a sexuálně
zneužívat. Mezi postiženými se nacházejí hlavně dívky a mladé ženy tureckého a
kurdského původu. Problém se však týká i dívek a žen původem z Libanonu, Maroka,
Tuniska, Albánie, Iránu a Indie. Známé jsou dále případy z jižní Itálie a Řecka.
Prevence
Městká část Berlín-Neuköln, za podpory desítek berlínských krizových center a chráněných
zařízení pro ženy a dívky ohrožené násilím, vraždami ze cti, obchodem s lidmi a nucenými
sňatky, se rozhodla řešit alespoň některé následky desítky let narůstající problému kampaní:
„Kdo rozhodne, kdo si vezmeš?“
http://www.zwangsheirat.de/index.html.
(S podobným projektem nazvaným „Stop nucenému manželství“ přišla např. v roce 2003
organizace Terre des Fammes, aby upozornila německou veřejnost na problémy
přistěhovalců.)
Plakát k akci „Kdo rozhodne, koho si vezmeš? Tvůj strýc, otec, setra, bratr, matka? Já!“
Cílem intenzivní kampaně městské části Berlína Neukölln bylo upozornit a vyjádřit nesouhlas
s nucenými sňatky, vyzvednout lidská práva mladých žen a mužů a poskytnout obyvatelům
v muslimských komunitách informace, které jsou pro ně zatím tubu, a konkrétní pomoc
postiženým přistěhovalcům.
“…Dokud nás smrt nerozdělí“ pohlednice vydávané v rámci kapaně „Kdo rozhoduje, koho si vezmeš?“
Kampaň zahrnovala řadu kulturně vzdělávacích pořadů. 21. 6. prezentovalo občanske
sdružení Wildwasser e.V. a Formatwechsel e.V. film Ingrid Macziey s názvem „NAMUS –
ČEST“ a poté následovala diskuse s vedoucími pracovníky několika krizových center pro
mládež. „Namus“ znamená v turečtině čest. Tento fenomén hluboce určuje atmosféru v
muslimských rodinách a odráží se v každodenním životě jejích členů. Dokument, ve kterém
měly slovo především dívky a mladé ženy, byl zároveň připomínkou vraždy německé
Turkyně Hatun Sürücü.
(Film Namus získal na 5. ročníku Fora maldých v německé Poslanecké sněmovně
Cenu za video 2005)
Nejznámnější projekty v Německu:
TERRE DES FEMMES e.V.
http://www.frauenrechte.de/tdf/index.php
MaDonna Mädchenkult
www.madonnamaedchenpower.de
PAPATYA
www.papatya.org
ROSA
http://www.d-a-s-h.org/dossier/13/10_rosa.html
AKARSU
http://www.akarsu-ev.de/
(Organizace působí většinou anonymně vzhledem vysokému riziku ohrožení dívek a žen)
Plakáty kampaně Kdo rozhoduje, koho si vezmeš? - „dokud nás SMRT nerozdělí“
V roce 2000 založila Íránčanka Mina Ahadi žijící v současné době v exilu v Kolíně
nad Rýnem Výbor proti kamenování (Int. Komitee gegen Steinigung). Významě se
angažuje v rámci mezinárodní sítě téměř 200 organizací proti tzv. vraždám ze cti.
Podle ní je kamenování legální vraždou ze cti. Také díky protestům u jednotlivých
vlád a Parlamentu EU nedošlo k ukamenování např. Aminy Lawal z Nigere.
8. března 2006 se v Kolíně nad Rýnem uskutečnila Mezinárodní konference na
téma vraždy ze cti
Setkaly se zde kritičky politického islámu a ochránkyně lidských práv, aby zde
diskutovaly o společenském fenoménu vražd ze cti. Právě v Německu je vysoký
počet těchto vražd. Vražda Hatun Sürücü v únoru 2005 vzbudila velkou pozornost a
vyvolala zásadní otázky: Co je to vražda ze cti, kde k nim dochází nejčastěji, zda
existují statistiky a v neposlední řadě, jak je možné vraždám ze cti předcházet.
Tomuto okruhu otázek se věnovaly Homa Rjomand, Fatma Bläser, Ayaan Hirsi Ali,
Rosa Logar, Azar Majedi, Martám Namazie a Christa Stolle. Mina Ahadi spolu s
dalšími aktivistkami zde vyhlásily „Kampaň proti vraždám ze cti“, s podtitulem „nikdy
nezapomeňte na Hatun“ (Sürürcü).
www.cileli-serap.de
Serap Cileli, ochránkyně lidských práv, poskytla od roku 1997 pomoc a konzultace
téměř 150 ženám a chlapcům. „Dívky, o které v současné době pečuji, jsou
umísněné v různých krizových centrech“. Na konci minulého roku podnikla
přednáškové turné v rámci některých státních institucí a sociálních zařízení. V březnu
2005 vystoupila se svým příspěvkem „The role of women in Turkey in social,
economic and political live“ v Evropského parlamentu.
www.seyranates.de
Seyran Ates, advokátka turecko-kurdského původu, založila v Berlíně spolu s dalšími
dvěma kolegyněmi advokátní kancelář. Více než 20 let se politicky angažuje
v otázkách ženských a lidských práv a práv menšin, především z kulturního okruhu
muslimů.
http://www.gegen-zwangsheirat.at jsou stránky vídeňské dobročinné, politicky a
konfesně nezávislé organizace Orient Expres, která provozuje poradnu pro ženy a
rodinu a zároveň kulturní centrum. V současné době vede kampaň proti nucenému
manželství s podtitulem „nucené manželství tě stojí vlastní svobodu, doživotně“.
Orient Expres je jednou z hrstky organizací svého druhu v Rakousku a její kapacita
na celé území nestačí. V roce 2005 organizace registrovala asi 340 pohovorů a 48
dívkám pomáhala v krizové situaci. V tomto roce Orient Expres zahájil také
preventivní informační kampaň proti nucenému manželství. Od té doby se zvyšuje
počet mladých dívek, které žádají o konzultaci. Kampaň je vedena s podporou
rakouské vlády.
V Salzburgu je od roku 2000 aktivní především Kancelář na podporu dívek, „Make it
– Büro für Mädchenförderung des Landes Salzburg“. Na projektu proti nuceným
manželstvím se podílí sdružení ARGE, které organizuje kulturní, politické a sociální
programy - „ARGE gegen Zwangsheirat“. Do projektu je zapojeno asi 15 škol a
poraden pro mládež a ženy. „Make it“ také zahájilo anketu, která by měla přinést
konkrétní čísla dívek a žen, popř. chlapců, postižených nucenými sňatky.
http://www.akzente.net/make-it/
V Německu vychází celá řada knih, které se věnují těmto problémům tureckých imigrantek.
Provinění = Láska. Deník turecko-německého milostného vztahu
Hülya Ates, Fabian Fatih Goldbach
Verstoß = Liebe. Tagebuch einer türkisch-deutschen Liebesbeziehung
Kniha je příběhem vzplanutí lásky dvou mladých lidí. Oba jsou muslimové, pouze s rozdílem,
že Hülya je Turkyně a Fabian Němec. Dokonalou harmonii milenců přesto sužují předsudky,
nenávist a zaslepenost muslimských patriarchálních rodinných tradic.
„Ani děvka ani podmaněná. Nové ženské hnutí z předměstí“
od Fadela Amara, Sylvia Zappi
s předmluvou Seyran Atesové
Weder Huren noch Unterworfene. Die neue Frauenbewegung der Vorstädte
V říjnu 2002 byla ve sklepě na pařížském předměstí polita benzínem a za živa upálená
18letá Sohane. Teprve o něco později vzniklo ženské a dívčí hnutí NPNS – „Ni Putes Ni
Soumises“ („Ani děvky ani utlačované“), které uspořádalo pochod napříč Francií. Podobně
jako v německých velkoměstech, jsou i ve Francii ročně tisíce mladých žen vystaveny
sexuálnímu zneužívání, společenskému útlaku a fyzickému i psychickému násilí.
Fedela Amara přináši ve své knize přesvědčivou analýzu a nabízí několik řešení.
Spoluzakladatelka organizace NPNS vybízí ženy a muže bez ohledu na náboženství a
původ, aby nepodporovali městská ghetta, diskriminaci, popř. násilí a zároveň se veřejně
hájili svá práva a svobodu. Kniha "Ni Putes Ni Soumises" získala v roce 2004 cenu „Prix du
Livre Politique“ francouzského národního shromáždění.
“Já chtěla být jen volná. Můj útěk z nuceného manželství“
Hülya kalkan, Peter Hilliges
Ich wollte nur frei sein. Meine Flucht vor der Zwangsehe
Hülya Kalkan se nechtěla vyrovnat s aranžovaným sňatkem v Turecku, ale vést vlastní život
jako Němka, v zemi, ve které vyrostla. To se jí podařilo. Nyní chce pomoci i své sestře,
kterou drží v přísné koránové škole a i jí chtějí rodiče provdat. Hülya se vydává do Turecka,
aby svou sestru našla a vysvobodila ji.
„Zadušena vašimi lžimi. Vyprávění jedné Turkyně“
Inci Y.
Erstickt an euren Lügen. Eine Türkin erzählt
Navenek to vypadá, že vede normální život v Německu. Inci Y. je 34 let, ale její budoucnost
přesto určuje rodina. Ta také rozhodla, že si vezme syna matčina druha. Inci nastávající jí
znásilnil ještě před sňatkem a o svatební noci pak příbuzné oklamal prostěradlem od krve.
Když se s ním Inci konečně rozvedla, rodina jejího muže v Anatolii ji chtěla zabít, neboť se
pokoušela získat děti do své péče. Ještě v 29 letech se dobrovolně nemilovala s žádným
mužem, naproti tomu často s muži z úzkého rodinného kruhu. V tomto patriarchálním
islámském prostředí by bylo normální, kdyby Inci mlčela a chránila rodinnou čest. Ona však
promluvila…
“Nikdo se mě neptal. Donucená k manželství – Vyprávění jedné Turkyně v Německu“
Ayse, s předmluvou Serap Cileli
Mich hat keiner gefragt. Zur Ehe geszwungen - Eine Türkin in Deutschland erzählt
Ayse byla zasnoubená v jedenácti letech a o tři roky později ji otec provdal. Jednoho dne
přišel z kavárny a oznámil její zasnoubení s bratrancem Mustafou. Proti otcovu rozhodnutí
nepomohlo, že její matka velmi plakala. Ayse musela odjet za mužem do Německa, který ji
ještě před svatbou brutálně znásilnil. Rovněž po svatbě Mustafa Ayse často bil a sexuální
zneužíval. Všechny peníze, které vydělala v továrně a za domácí práce, odcházely na konto
její tchýně. V patnácti se jí narodil první syn ale již za dva týdny po porodu musela zpět do
továrny k pásu. Mustafa pracoval jen občas.
Když ji jednou v noci zbil tak, že málem nepřežila, uprchla do ženského domova. Zde se
odhodlala k téměř neuvěřitelnému kroku a podala po devatenácti letech manželství žádost o
rozvod. Mustafa za to unesl jejich dvě mladší děti do Turecka a Ayse trvalalo rok, než děti
znovu našla.
Během manželství přivedla na svět čtyři děti. Hovoří lámanou němčinou a žije izolovaně, bez
přátel. Tragický příběh Ayse není v německých městech výjimkou, ale její odhodlání
vypořádat se s nesvobodným a ponižujícím postavením ženy v tradiční patriarchální turecké
společnosti zasluhuje velký respekt a obdiv.
“Cizí nevěsta“
Necla Kelek
Die fremde Braut
Kniha známé německé socioložky Neckly Kelek, Turkyně s německým pasem, odkrývá
příčiny skandálu tzv. importovaných nevěst. Navštěvovala mešity a hovořila s těmito dívkami.
V knize se rozhodla zkoumat turecké islámské tradice a ukázat procesy upevňování paralelní
společnosti, které naprosto znemožňují integraci Turků do německé společnosti. Vypráví
také o svém čerkeském pradědovi, který zbohatl prodejem otrokyň do sultánových harémů.
O praoteci partyzánovi, který získal svou mladou ženu jako kořist. O otci, který svou ženu
koupil za dva osly a do Německa odešel jako jeden z prvních gastarbeiterů. Vedle toho
Kelek popisuje vlastní cestu ke svobodě.
„Ztracení synové“
Necla Kelek
Die verlorenen Söhne
Nekla Kelek přináší sociologický pohled ze života odsouzených muslimů, kterým jsou ideály
emancipované západní společnosti naprosto cizí. Tyto případy nereprezentují všechny
turcké muslimy v Německu, ale vykreslují základní modely chování sledované skupiny. Kelek
zaznamenává osudy nešťasných lidí a jejich rodinné příběhy. Společným znakem těchto
odsouzených je zjevné dodržování pravidel, která jsou v rozporu s většinovou společností. V
opačném případě by nebyli ve vězení.
Tito odsouzení pocházejí většinou z turecké provincie, která byla jen povrchně zasažena
Atatürkovým autoritativním modernismem. Tyto rodiny se proto necítí být nijak zavázány
státu a jeho hodnotám, ale řídí se pravdily klanu, zákonem otce a nejstaršího syna. Právě oni
musí chránit rodinou čest. Objeťmi jsou pak ale většinou ženy.
“Žaluji. Obhajoba za osvobození muslimských žen“
Ayaan Hirsi Ali
Ich klage an. Plädoyer für die Befreiung der muslimischen Frauen
Odvážná nizozemská politička Ayaan Hirsi Aliová je autorkou scénáře krátkého filmu
„Submission“, za který byl zavražděn jeho režisér Theo van Gogha. Také Aliová měla zemřít
za to, že otevírá tabu islámských rodinných tradic a bojuje proti utlačování žen v islámské
společnosti. Otec ji také nutil k aranžovanému sňatku, ale podařilo se jí uprchnout.
Výkupným bylo zpřetrhání vazeb s rodinou a přáteli a zavržení. Od té doby bojuje za práva
žen, aby se nestaly pouze továrnami na děti, ale mohly se také vzdělávat a samy rozhodovat
o svém životě.
“Slabé pohlaví – turečtí muži
Nucená manželství, domáci násilí, dvojí morálka cti“
Ahmet Toprak
Das schwache Geschlecht - die türkischen Männer Zwangsheirat, häusliche Gewalt,
Doppelmoral der Ehre
Autor je pedagog a zkoumá tentokrát názory mužů druhé a třetí generace imigrantů na
nucená manželství, zakládání rodiny, komunikaci v rodině, sexualitu, násilí v manželství a
znásilnění. Tato témata jsou v turecko-muslimské komunitě systematicky tabuizovaná. Autor
oslovil několik mužů narozených v Německu, kteří si své nastávající úmyslně vybrali
v Turecku.
„Jsme vaše dcery, ne vaše čest“
Serap Cileli
Wir sind eure töchter nicht eure ehre
Kniha známé německé ochránkyně lidských práv je spíše vyhlášením boje turecké tradici,
otcům a rodinám, kteří nejsou schopni a nechtějí akceptovat svobodnou volbu svých žen.
Tyto tradice panují nejenom v původním prostředí, ale také v nově vzniklých německých
komunitách.
„Velká cesta do ohně“
Seyran Ates
Große Reise ins Feuer
Seyran Ates vede advokátní kancelář v Berlíně a proslavila se případy nucených manželství
a vražadž ze cti. Poskytuje právní pomoc takto postiženým ženám a je aktivistkou hnutí za
lidská práva. V knize popisuje své dětství v bezpečí velké turecké rodiny v Isltambulu. O
náhlém odchodu rodičů za prací do Německa se Seyran dozvěděla až mnohem později,
když za nimi směla odejít. Život v cizí zemi nebyl jednoduchý: sedmičlenná rodina žila
v jednopokojovém bytě berlínské čtvrti Wedding.
„Má bolest nese tvé jméno“
Hanife Gashi, Sylvia Jizvi
Mein Schmerz trägt deinen Namen
Hanife Gashi původem z Kosova vypráví o rodinné tragédii. Její manžel zavraždil vlastní
dceru, protože se provinila proti rodinné cti. Většina přistěhovalců se řídí rodinými tradicemi i
v Německu. Také Hanife byla provdaná proti své vůli a její kniha má varovat všechny ženy,
aby neskrývaly modřiny pod dlouhými rukávy nebo make-upem, nepředstíraly harmonické
vztahy v rodině, když se zde odehrává peklo.
„Ženy a šaría“
von Christine Schirrmacher, Ursula Spuler-Stegemann
Frauen und die Scharia
Renomované německé orientalistky se zamýšlejí nad tím, jakým právem jsou ženy v islámu
utlačovány a vražděny. Opírají se o různé výklady islámského práva šaría a příběhy žen,
které se postavily na odpor.
„Měsíc henny“
Fatma B
Hennamond
Příběh Fatmy z východní Anatolie, která odešla v roce 1973 do Německa. V 18 letech ji otec
oznámil, že pro ni našel manžela v Turecku a brzy byla svatba. S protesty Fatmy se její otec
vyrovnal výhrůžkou: „Buď si ho vezemš, nebo tě zabiju“. Pak ji spokojeně jako milující otec
objal kolem ramen. Fatma mohla od tohoto okamžiku zapomenout na dlouholetou válku kvůli
šátku, kontaktům s německými chlapci a účasti na třídních výletech.
Allahovy ženy – Džihád mezi šaríjou a demokracií
Hans-Peter Raddatz
Allahs Frauen – Djihad zwischen Scharia und Demokratie
Známý německý analytik a orientalista Hans Peter Raddatz proslul ostrou kritikou islámu. Za
to nyní žije pod stálou ochranou policie, neboť jedna islamistická organizace vyzvala na
svých oficiálních k jeho zavraždění. O případu jsme několikrát psali na www.eurabia.cz.
Raddatzův jasný kritický přístup si nevšímá pouze patriarchálních společenských vazeb v
islámu, ale také dlouhodobého přežívání mužských elit na úkor žen na Západě a
historického pohrdání jejich potenciálem.
Česko
Situace v Česku zatím není podle názorů odborníků kritická. Podle údajů ministerstva vnitra
a samotných představitelů islámu žije v Česku ca. 10 tisíc muslimů. Z toho je možná 500
konvertitů, převážně žen, které se vdaly za muslima. Oostatní jsou často bývalí nebo
současní studenti vysokých škol. Obecně platí, že pokud počet muslimů na určitém území
zásadně nevzroste, není nutné se obávat vážných problémů.
Česká muslimská komunita se navenek chová velmi nekonfliktně. A veřejná prohlášení jsou
v duchu běžných klišé a polopravd, že „islám je mír, tolerance, dialog“.
Uveďme jako příklad odpověď předsedy Islámské nadace v Brně, Muneeba Hassana
Alrawiho http://www.amnesty.cz/svaw/vrazda.htm:
„Termín vražda ze cti v islámském zákonodárství neexistuje a nemá opodstatnění. Bavit se
s cizími muži nebo odmítnout dohodnutý sňatek je jasným právem každé ženy … Tudíž
vražda kvůli těmto, nebo podobným důvodům je vraždou, kterou je potřeba odsoudit a trestat
za ni. Jde spíš o otázku nevzdělanosti a místních poměrů.
Názor, že tento problém do Evropy zatahují cizinci (přistěhovalci) z muslimských zemí, je
špatný. Tato otázka je bohužel velmi často zneužívána lidmi majícími předsudky vůči
cizincům a zejména těm z nich, kteří jsou muslimského vyznání!...“
Hlubší sonda do českého islámského prostředí (např. pořad ČT „Infiltrace – Já, muslim“)
nebo pravidelný seriál www.eurabia.cz Z kuchyně Dr. Sáňky – o tom, co prezentují oficiální
stránky Ústředí muslimských obcí, které zaregistrovalo Ministerstvo kultury jako
náboženskou společnost, však idealizaci islámu i líbivé výroky o islámu jednoznačně
vyvrací…viz pozn. 1. Kromě toho tajné služby monitorují aktivity muslimů v Česku.
O českých muslimkách lze říct, že jsou poměrně disciplinované. Zastávají konzervativní
islám tak důsledně, že na své konferenci obhajovaly trest smrti afghánského konvertity, o
jehož případu informovala před několika měsíci i česká média.
http://www.eurabia.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=243
Fenoménu vražd ze cti se u nás zatím tedy naštěstí nemusíme obávat.
Pozn. 1:
Výňatky z koránu, islámského práva – šaría, ukázky z veřejných přednášek
představitelů islámu v ČR, úryvky z výkladů na oficiálních stránkách ÚMO:
9 „A nepřibližujte se k cizoložství, neboť to ohavnost je i špatná cesta.“ Korán súra
17/verš 32
9 Podle islámského práva se cizoložství trestá ukamenováním, a to v případě, je-li
viník(ce) ženatý nebo vdaná a pokud je jim čin u soudu prokázán čtyřmi očitými a
důvěryhodnými svědky. Jestliže se však jedná o svobodného muže či ženu, těm je
uložen trest 100 ran bičem. (http://www.islamweb.cz/kazani/kazani.php?cislo=169)
9 Kromě zabití člověka není horšího hříchu, nežli cizoložství. – Imám Ahmad Ibn
Hanbal http://www.islamweb.cz/kazani/kazani.php?cislo=108
9 „Co může vést k cizoložství je také být sám s cizí ženou. Prorok (nmAž) řekl: Kdo je
s cizí ženou sám, vždy třetím je s nimi Satan.“
http://www.islamweb.cz/kazani/kazani.php?cislo=108
9 Cizoložníkovo se většinou vrací jeho hřích ze strany rodiny…Cizoložník ztrácí úctu
lidí a jeho čin postihuje celou jeho rodinu.
http://www.islamweb.cz/kazani/kazani.php?cislo=108
9 Prevence před cizoložstvím? Je to klopení zraku, jak Alláh připomíná: „Řekni věřícím,
aby cudně klopili zrak a střežili svá pohlaví – a to je pro ně čistší, vždyť Bůh je dobře
zpraven o všem, co konají.“
Je to také dodržování islámského oděvu, hlavně u žen. Prorok (nmAž): „Není většího
pokušení pro muže nežli jsou ženy.“ Proto také doporučoval neodkládat sňatek pro ty,
kteří k němu mají podmínky a pro ty, kteří k manželství nemají prostředky,
doporučoval držet půst.
http://www.islamweb.cz/kazani/kazani.php?cislo=108
9 „Cizoložnici a cizoložníka zbičujte, každého sto ranami! …“ Korán súra 24, verš 2
9 „Veřejně spáchané cizoložství, avšak pod podmínkou, že mu byli přítomni čtyři
bezúhonní svědci, kteří to odpřísáhnou před soudem. Trest smrti platí pro muže, který
ženatý i pro ženu, která je vdaná. Přiznání čtyřikrát před soudem zopakované se
rovná svědectví čtyř svědků.“
9 Z knihy Povolené a zakázané v islámu, bestseller Júsufa Al-Qaradáwího, odpovědný
redaktor Vladimír Sáňka. V Praze 2004
9 Žena, která přišla a řekla, že se dopustila hříchu cizoložství a byla vdaná, tak ji čeká
trest smrti.“
(citace učitele islámu v mešitě na Černém mostě, z dokumentu ČT „Infiltrace – Já,
muslim“ 2005)
9 „A ony mají pro sebe stejné právo jako oni podle zvyklosti, nicméně muži jsou o
stupeň výše – a Bůh je mocný, moudrý“ Korán súra 2/verš 228
9 „Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před
druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou
pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž
neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je!“ Korán súra
4/ verš 34
9 „Proti těm z vašich žen, jež dopustí se hanebnosti, vezměte jako svědky čtyři z vás. A
jestliže žito to dosvědčí, podržte ženy v domech, dokud je smrt nezavolá anebo Bůh
pro ně nepřipraví nějaké východisko.“ Korán súra 4/ verš 15
další zdroje informací:
Essay - Zwangsheirat und multikulturelle Gesellschaft
Anmerkungen zur aktuellen Debatte.
Heiner Bielefedt
Deutsches Institut für Menschenrechte
Oktober 2005
Themenspezifische Auswahl von Publikationen
"Familie in der pluralen Gesellschaft"
Gabi Straßburger
Informationsbroschüre Zwangsverheiratung. Berliner Arbeitskreis gegen
Zwangsverheiratung. Berlin 2005.
Statistisches Bundesamt http://www.destatis.de/
http://www.migrationsrecht.net/modules.php?name=News&file=article&sid=573
http://dip.bundestag.de/btd/16/000/1600061.pdf
http://dip.bundestag.de/btd/16/010/1601035.pdf
http://www.salzburger-fenster.at/rubrik/lokales/2206/jede-zweite-moslemhochzeit-sollunter_3362.html
http://www.orientexpress-wien.com/Frames/index.html
http://www.gegenzwangsheirat.at/de/home/wie?SID=a5643069e6afaa4434e222a77965ba19
http://www.spiegel.de/panorama/0,1518,423977,00.html
http://www.badische-zeitung.de/nachrichten/welt/54,51-10262036.html
http://www.welt.de/data/2006/06/28/935400.html

Podobné dokumenty

Průřezové téma RVP - Magistrát hl. m. Prahy

Průřezové téma RVP - Magistrát hl. m. Prahy řešení dílčích otázek projektovou metodou a žáky vést k samostatnému řešení úkolů, které vyústí do „projektového dne“ věnovaného řešení skupinových úkolů, prezentaci připravených dříve zpracovaných...

Více

materiály - SOŠ a SOU strojírenské a stavební Jeseník

materiály - SOŠ a SOU strojírenské a stavební Jeseník nových stavebních materiálů a proto je potřeba tento vývoj sledovat a doplňovat si poznatky o nových materiálech a hlavně je umět vyuţít v praxi. Cílem předmětu materiály je seznámit vás s obecnými...

Více

stížnost na vlastizradu ČT

stížnost na vlastizradu ČT kam prchají (vč. ČR), dali na seznam satanské koalice – ďábelských zemí, které musí být zničeny! Zásadní otázkou tedy je, proč k nám přicházejí? A právě to by měla ČT řešit! Nikomu v ČT se nezdá di...

Více

Zde - Blog iDNES.cz

Zde - Blog iDNES.cz Blogerka Viktorie Besó se zaměřuje především na témata týkající se žen, která však mnohdy zaujmou nejednoho muže. Má za sebou dlouhou praxi v oblasti marketingu a komunikace. Psaní ji baví již od d...

Více

Čerpání rozpočtu za 1

Čerpání rozpočtu za 1 nebyla úspěšná. Dále Sekretariát zvažuje cíleně nabízet inzerci v ATOK Revue; 6. Minimalizovat ztráty způsobené výpadkem projektů. V této souvislosti vést diskuzi o alternativách financování ATOKu ...

Více

Češi a Magis

Češi a Magis Existuje nějaká souvislost mezi touto první etapou a „prvním týdnem“ exercicií sv. Ignáce? Ano. Tato etapa má mnoho společného s tím, že se člověk snaží objevit vše, co je v něm neuspořádané, jak t...

Více

Páté číslo časopisu Dámského investičního klubu LADY IN

Páté číslo časopisu Dámského investičního klubu LADY IN hodinky, které se dědí z generace na generaci a jsou s tímto úmyslem i kupovány... Co se týká větších investic, většinou spoléhají na odborníky. Ve Francii existuje škála dobrých investičních možno...

Více