ISLÁM

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Zeměpis I. ročník
ISLÁM
referát
Jméno a příjmení:
Třída:
Datum:
Bruno KALLUP
Sofie LJUBOŇKA
5. O
1. 6. 2016
Islám
1. Základní informace
Islám je náboženství opředené mnoha omyly a předsudky a to obzvláště pro západní svět. Je
to nejmladší z abrahámovských náboženství, vzniklé v 7. století. Jediným bohem islámu je
Alláh, což je stažený tvar od slova al-illáh, přičemž „illáh“ znamená bůh a „al“ je určitým
Mapa 1: FG mapa Afriky
Obrázek 1: Rozšíření islámu
členem v arabském jazyce. Od svého založení a od vůbec první ummy v čele s Mohamedem
ušel islám dlouhou cestu, kdy nyní má už po celém světě okolo 1,6 miliard věřících.
Brzy po smrti proroka Mohameda byla islámská populace rozdělena na ty, kteří se rozhodli
následovat Mohamedova tchána (sunnité) a ty, kteří brali za vůdce ummy Mohamadova
bratrance a zetě (ši’ité). V dnešní době jsou sunnité ve většině s okolo 90% všech muslimů.
Mimo těchto dvou hlavních proudů se ale objevují i jiné minoritní skupiny, jako například
ibádíju islám, který je hojně zastoupen hlavně v Omámu. Kromě nejznámějšího muslimského
textu Koránu, který se dělí nas jednotlivé súry, se muslimové řídí i jinými spisy. Jedním
z takových textů je sunn, což je soubor hadísů (tradicí) – výroků proroka, které byly sesbírané,
ověřené a sepsané po jeho smrti. Slouží v situacích, kdy je potřeba řešit specifické situace
světského světa. Druhým je zákoník šarí’a. Takovýto zákoník se dotýká celkem tří témat
II
2. Pět pilířů víry
a) Vyznání víry
Celý islám se opírá o pět pilířů víry. Prvním z nich je tzv. šaháda, nebo-li vyznání víry.
Kdokoliv totiž vysloví slova „Lá iláha illá‘lláh va Muhammadu rasúlu’lláh“ („Není božstva
kromě Alláha a Muhammad je posel Alláhův.“) se formálně stává muslimem. Právě této větě
se říká šaháda a měla by být ideálními posledními slovy každého muslima.
b) Modlitba
Druhým pilířem je salát – modlitba. Každý správný muslim by se měl modlit pětkrát denně.
Časy modliteb se každý den mění a často bývají uváděny v denním tisku či jiných mediích.
V zemích úzce propojených s islámem se v čase modlitby v televizi přeruší program a nastává
svolávání k modlitbě tzv. azán. Tradiční modlitba má svůj přesně daný postup a skládá se ze
dvou částí. Jedna z nich je povinná a druhá nepovinná. Okolo modlení avšak panují přísná
pravidla. Už dle hadísu „Čistota je půl víry.“ lze soudit, jak moc je pro muslimy čistota těla
důležitá. Rozlišují znečištění na těžké a lehké. V lehkém znečištění se člověk nachází poté, co
se dotkne zakázané věci či zvířete, krvácí, po ukončení tělesné potřeby, po dotyku pohlavních
orgánů, ale také i po probuzení ze mdlob. Lehkého znečištění se dá zbavit řádnou rituální
očistou, při kterém si věřící postupně omyje ruce, tvář, zátylek i chodidla. Za těžké znečištění
se považuje stav po pohlavním styku, období menstruace, těhotenství a období šestinedělí.
Takovéhoto znečištění se zbavit očistou nedá. U člověka samého však čistota nekončí,
poněvadž i místo, na kterém se muslim modlí, musí být čisté. Mnoho věřících tedy k modlitbě
využívá tzv, sadždžády – koberečky na modlení.
c) Půst
Třetí pilíř se nazývá saum – půst. Hlavním postním obdobím muslimů je měsíc ramadán.
Avšak každý muslim má rovněž možnost držet různé dobrovolné půsty. Ramadán je těžkou
zkouškou víry, poněvadž nejenže člověk nemůže po celý den nic jíst, nesmí ani pít a dle
III
některých výkladů ani polykat své vlastní sliny. Půst, ale nebyl ani tak moc zamýšlen jako
zkouška víry, spíš jako osvědčený způsob prevence a léčení.
d) Almužna
Zakát je čtvrtým pilířem víry, který je rovněž pilířem pro muslimský systém sociální podpory.
Zakát přímo nařizuje muslimům, aby přispěly žebrákům. Proto i vzniká mnoho profesionálních
žebráků, kdy nakonec sám žebrák může být bohatší než dárce. Postupem času vznikl i pojem
pro tzv. dobrovolnou almužnu – sadaka.
e) Pouť do Mekky
Posledním pilířem je slavná pouť do Mekky – hadždž. Pouť, kterou by měl za život vykonat
každý správný muslim. Je ale dáno, že pokud věřící doopravdy pouť vykonat nemůže, ať už
z důvodu nedostatku prostředků, handicapu či čehokoliv jiného, neprovedení hadždž se mu
odpouští. V dnešním moderním světě se s tradiční poutí do Mekky spojuje velký business.
Pořádají se zájezdy, stavějí se dálnice a hotely v okolí jen vzkvétají.
Samotná pouť má určité části, které by se měly dodržet. Začíná překročením hranic harámu,
kdy věřící muž obléká ihrám (dva kusy
bezešvého plátna). Ženy smí do harámu
pouze v doprovodu mužů a ihrámem
zahalené od hlavě až k patě. Následuje
sedminásobné
obcházení
Ka’by,
při
kterém se každý snaží se co nejblíže
přiblížit ke Ka’bě a dotknout se jí. Těm,
kterým se poštěstí stěnu Ka’by políbit, se
prý má dostat mimořádného místa v ráji.
Obrázek 2: Mešita v Mekce
Další povinnou částí je rituální běh mezi
dvěma pahorky, při kterém se vykřikují různé citáty z koránu. Po běhu může věřící skončit,
vystoupit z ihrámu s vědomím, že vykonal malou pouť. Hadždž však pokračuje pro ostatní dále.
Následuje výprava za vodou, nocování pod širým nebem, rituální stání na pláni, házení kameny
pro zahnání ďábla, rituální oběť ovce. S mnohými těmito rituály se v dnešním světě pojí jisté
problémy, jako např. že se při rituální oběti zabíjí příliš mnoho ovcí a bylo proto nutné přijít se
IV
změnou. Celá pouť pak končí opět u Ka’by, při odchodu si mnozí ponechají ihrám jako relikvii
a naberou s sebou vodu z posvátné studny Zamzam.
3. Trestní právo
Islám jakožto náboženství je dodnes neobvykle úzce spojen s právem. Celkem existují čtyři
typy trestů, které se v muslimských zemích uplatňují. První z nich je odplata stejným činem –
kisás. Jedná se o jednoduše pochopitelný princip, oko za oko, zub za zub. Má ale své výjimky.
Kiisás nelze vymáhat např. při neúmyslném zabití i při zabití ženy. V takovém případě se
poškozený může dovolávat druhého typu trestu – pokuty za prolitou krev (dija) a to jen
v polovičním rozsahu. Na každé zranění existují různé sazby, počínaje od modřin a škrábanců
až ke kastraci a oslepení. Dija je často splácená ve formě veřejně prospěšných prací, půstu
anebo krmení chudých. Dalšími dvěma typy jsou kijás – trest určený zákonem na základě
analogie nebo trest, který uloží soudce.
4. Halal a haram
Některé věci jsou muslimům koránem zapovězené. Určitě se i k vašim uším někdy dostala
slova haram a halal. Dělení zapovězenosti věcí je v šarí’e poněkud podrobnější, kdy některé
věci nejsou a jsou doporučené a některé jsou přímo zakázané. Mezi takové zapovězené věci
patří alkohol, vepřové a sokolí maso, konzumace orgánů, výměšků a krve zvířat a mimo jiné i
syrového masa. Pozření koňského masa se na druhou stranu pouze nedoporučuje. Mnoho těchto
zákazů má svá historická opodstatnění. Kupříkladu alkohol Mohamed zpočátku vyloženě
doporučoval, avšak kvůli bojům, které musela jeho umma absolvovat potřeboval, aby jeho
vojáci byli co nejbystřejší, a ne utlumení alkoholem. Zákaz vepřového masa se vztahuje spíše
ke zdraví, jelikož prasata roznášela rozmanité choroby. Zabíjení zvířete se také vykonává dle
jistých předpisů, kterým se říká dhabihah. Musí se usmrtit podříznutím krční tepny, kdy řezník
stojí ve směru kibly a zvolává „Alláhu akbar.“ Poté se musí nechat vykrvácet, aby se zbavilo i
krevních sraženin. Takové zabíjení se ale týká pouze savců a ptáků, nikoliv ryb.
V
5. Postavení žen
Jedním z nejkontroverznějších témat, které se islámu týkají, je postavení ženy v tomto
náboženství. Jako všude i v islámu existují konzervativnější a liberálnější místa. Informace o
muslimkách se nedají zgeneralizovat a aplikovat na všechny.
Nejvíce liberální zemí je Turecko, které se chce
stýkat se západním světem. Klasické po paty
zahalující úbory zde skoro nenajdeme, spíš se
setkáme s hidžáby. Polygamie, tak často spojovaná
s islámem, se téměř nevyskytuje a je často chápána
jakožto něco zastaralého. Sňatek je v muslimském
Obrázek 4: Ženy v nikábech
světě převážně chápán jako obchod. Láska jako cit a
otevřená sexualita, pro Evropu tak běžná, je pro tento svět cizí. Po svatbě žena získává první
polovinu věna, výkupného tzv. mahr, jedná se o její majetek. Hlavním posláním ženy je stát se
matkou a samotný. Korán pobízí manžele k pohlavnímu styku, pokud je za účelem stvoření
potomka. Manželka také nemá právo svému muži
sex odepřít (až na výjimečné okolnosti), avšak sama
k němu vybízet nemůže. Žena může požádat o
rozvod, ovšem pak už nemá právo na druhou
polovinu svého mahr. Postavení ženy se zlepšuje až
s jejím věkem, kdy už není společností považována
za nebezpečnou a může se tedy více angažovat.
Obrázek 3: Žena v hižábu
VI
Použité zdroje:
1. KŘIKAVOVÁ, A. Islám ideál a skutečnost. Praha: Baset, 2004
2. Stránky Wikipedie, Islám [online] [Citace 1. 5. 2016]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1m
3. Stránky EpochaPlus [online] [Citace 1. 6. 2016]
http://epochaplus.cz/?p=4469
4. Stránky iDnes [online] [Citace 1. 6. 2016]
http://praha.idnes.cz/foto.aspx?r=prahametro&foto1=JBS5647d0_profimedia_0194827252.jpg
5. Stránky ABC [online] [Citace 1. 6. 2016]
http://www.abc.net.au/news/2014-09-23/why-do-muslim-women-wear-a-burka-niqab-orhijab/5761510
6. Stránky Islámweb [online] [Citace 2. 6. 2016]
http://www.islamweb.cz/cojestislam/03.htm
7. Stránky Náboženství [online] [Citace 2. 6. 2016]
http://www.nabozenstvi.apu.cz/islam.html
8. Stránky BBC [online] [Citace 2. 6. 2016]
http://www.bbc.com/news/world-middle-east-16047709
9. Video na stránkách Youtube, Hajj [online] [Citace 11. 6. 2016]
https://www.youtube.com/watch?v=nGv0V6M4iQU
10. Stránky Businessinsider, Rozdíl mezi ší’ity a sunnity[online] [Citace 11. 6. 2016]
http://www.businessinsider.com/the-differences-between-shia-and-sunni-muslims-2015-10
11. KIRSTE, R. Kniha Svátky světových náboženství. Praha: Vyšehrad, 2002
Seznam obrázků:
Obrázek 1: Rozšíření islámu ..................................................................................................... II
Obrázek 2: Velká mešita v Mekce ...................................... Chyba! Záložka není definována.
Obrázek 3: Žena v hižábu......................................................................................................... VI
Obrázek 4: Ženy v nikábech ..................................................................................................... VI