Houbovci (Porifera)

Houbovci (Porifera)
Milan Dundr
Houbovci
• v dospělosti přisedlí
• ve vodě (97% v moři)
– kolonie nebo jednotlivě
Tělo houbovce
• = stavebnice z
opakujících se
modulů
– rozvětvené kanálky a
komůrky s
límečkovými buňkami
(choanocyty)
Tělo houbovce
• nemají:
–
–
–
–
–
–
ústní otvor
řitní otvor
trávicí soustavu
svalstvo
cévní soustavu
nervovou soustavu
Tělo houbovce
• nemají tělní symterii (!)
– jen larvičky – souměrné podle osy
• voda vstupuje do těla póry
– prochází soustavou kanálků
– opouští tělo jedním nebo několika otvory
(=oskula)
= velmi účinný filtrační systém (ojedinělý)
Tělo houbovce
Tělo houbovce
• zvenku ektoderm
• entoderm vystýlá
komůrky uvnitř těla
– límečkové buňky
(choanocyty)
• mají bičík obklopený
límečkem
Tělo houbovce
• podle umístění límečkových buněk – 3
tělní typy houbovců:
– askonní – límečkové buňky v centrální dutině
– sykonní – límečkové buňky v postranních
dutinách
– leukonní – límečkové buňky v komůrkách
v rozvětvených a propojených kanálcích
tělní typy houbovců
tělní typy houbovců
Tělo houbovce
• mezi ektodermem a entodermem –
mezofyl (mezenchym)
– = dutina vyplněná kolagenní
mimobuněčnou sítí
– v ní různé buňky:
• kmenové (archeocyty, amébocyty)
– z nich gamety
– roznášejí potravu ostatním buňkám
mezofyl (mezenchym):
astrocyt (amébocyt)
mezofyl (mezenchym):
Tělo houbovce
• spongocyty
(spongoblasty)
– produkují kolagenní
vlákna
– * spongin =
v podstatě bílkovina
kolagen s vysokým
obsahem jódu
spongin
Tělo houbovce
• sklerocyty (skleroblasty)
– produkují anorganické jehlice vnější kostry
Tělo houbovce
• pohlavní žlázy chybějí
• spermie
– odvozeny z choanocytů
– vypouštěny do okolí oskulem
• vajíčka
– odvozena z choanocytů i archeocytů
– zůstávají uvnitř mateřského jedince
Tělo houbovce
• diferencované buňky houbovce mohou
svou diferenciaci snadno ztratit a
nahradit jinou !!!
• pokud je tělo rozbito, různé buňky se
dediferencují v amébovité buňky, ty se
slezou a vytvoří nového jedince !!!
Rozmnožování
• nepohlavní:
– pučení - kolonie
Rozmnožování
• nepohlavní:
– vnitřní pučení – u sladkovodních hub
•
•
•
•
•
•
•
přizpůsobení se změnám podnebí
v závěru vegetačního období
v mezenchymu – shluky archeocytů bohatých živinami
obalí se dvojitou vrstvou sponginu se vzduchovou mezivrstvou
výztuž dvojterčovými jehlicemi (amfidisky)
v jednom místě tenká blanka
po vegetačním období houba odumře, rozpadne se a uvolní se
vzniklé gemule (zárodky)
– zjara z gemulí archeocyty do vody – vzniknou z nich nové
houby
– díky amfidiskům gemule ulpívají na peří vodního ptactva –
přenos
gemule
amfidisky
gemule s amfidisky
Rozmnožování
• pohlavní:
– hermafroditi
• pohlavní buňky z archeocytů v mezenchymu
• spermie oskulem ven
• nasaje je jiná houba
– zachytí se na límečkových buňkách
– do mezenchymu
» zde oplodní zralá vajíčka
pohlavní rozmnožování
Rozmnožování
• pohlavní:
– zygota – rýhování – larva amfiblastula
• ven z těla – volně plave, pak přisedne
– z části těla s bičíkatými buňkami – entoderm
– z opačného pólu – ektoderm
amfiblastula
Vývojový cyklus
• jednoduché planktonní larvy
(amfiblastuly)
– žloutkožravé
– odpovídají blastule
– proces vchlipování při sednutí na dno =
gastrulace (invaginace)
– strukturou larev se podobají ostatním
Metazoa více než dospělci
amfiblastula - invaginace
Stáří houbovců
• fosilie – hluboko před kambriem
Výskyt a význam
• převážně šelfové pásmo moří
– i sladkovodní
• proti nepřátelům se chrání jehlicemi
– požírá je jen několik specialistů
• jehla mořská
• někteří mořští plži
jehla mořská
Výskyt a význam
• krabi roztrhávají některé houby (mohou
je značně zdecimovat)
– požírají živočichy, kteří žijí v centrální
dutině houby jako příživníci nebo paraziti
• několik druhů s vyvinutými sponginovými
vlákny (houba mycí) – mytí
– dnes v „přírodních produktech“
houba mycí
Systém houbovců
• známo asi 5000 druhů
– z toho asi 500 sladkovodních
Třída: Houby vápenaté
(Calcispongia)
• jen mořské
• jehlice z CaCO3 (šumí s HCl)
• chladná moře
– drobné houby v koloniích
Třída: Houby vápenaté
(Calcispongia)
• houba voštinatá
(Sycon raphanus)
– pobřeží evropských
moří
– šedobílé, 3 cm dlouhé
soudečkovité trubice
Třída: Houby křemičité
(Silicispongia )
• teplá moře i sladké vody
• jehlice z SiO2
– každá vzniká uvnitř jednoho sklerocytu
– často je tvoří síťovitý mnohojaderný útvar
kryjící povrch těla (místo ektodermu)
• např. houba pletená
• žijí jednotlivě
sítě z jehlic
Třída: Houby křemičité
(Silicispongia )
• houba pletená /“Venušin koš“/
(Euplectella aspergillum)
– pobřeží Filipín a Japonska (v hloubkách od
150m
– kostra vypadá jako utkaná ze skelných vláken
• (když se dostaly první do Evropy, mysleli, že je to
dílo japonských sklářů !!!)
• u živé houby je zakryta tkáněmi
– dole křemitá vlákna – upevňují ji v bahně
houba pletená /“Venušin koš“/
houba pletená /“Venušin koš“/
houba pletená /“Venušin koš“/
houba pletená /“Venušin koš“/
houba pletená /“Venušin koš“/
houba pletená /“Venušin koš“/
Třída: Houby křemičité
(Silicispongia )
• houba pletená /“Venušin koš“/
(Euplectella aspergillum)
– ústí na horním konci
• mřížka z křemitých vláken
– někdy pod ní drobní ráčci
– dostali se tam jako malé larvy
– pro Japonce toto doživotní vězení bylo symbolem
šťastného manželství
» pletená houba s vysušeným párem ráčků byla
oblíbeným svatebním darem
• mřížka chrání, aby tam nespadli větší jedinci
– rozkladnými produkty by houbu zahubili
pletená houba s ráčky
Třída: Houby křemičité
(Silicispongia )
• houba domečková (Suberites domuncula)
– červené kuličky velikosti míče v rybářských sítích
• hry dětí (čekají, až se rozběhnou)
– pobřeží bývalé Jugoslávie
– jsou na ulitách, které hostí raka poustevníčka
mořského
• rakovi poskytuje úkryt a svým „zápachem“ ochranu
• rak ji vozí a poskytuje jí CaCO3 z ulity
– houba ji časem zcela rozloží, takže rak nakonec sídlí pouze
v dutině houby
houba domečková
houba domečková
houba domečková
Třída: Houby křemičité
(Silicispongia )
• houba pohárová /“Neptunův pohár“/
(Poterion Neptuni)
– Tichý oceán, Indický oceán
– až 150 cm (!) vysoká, průměr 80 cm
houba pohárová
/“Neptunův pohár“/
Třída: Houby křemičité
(Silicispongia )
• houba rybničná (Spongilla lacustris)
– sladkovodní
• rybníky a mírně tekoucí vody
– gemule bez amfidisků
houba rybničná
houba rybničná
houba rybničná
Třída: Houby křemičité
(Silicispongia )
• houba říční (Ephydatia fluviatilis)
– sladkovodní
– povlaky na ponořených předmětech
– gemule s amfidisky
houba říční
houba říční
houba říční
Třída: Houby rohovité
(Keratosa, syn. Cornacuspongia)
• pouze sponginová vlákna
• nemají jehlice
• v blízkosti pobřeží se různě loví:
– nabodávání na trojzub s velmi dlouhým
nástavcem (poškodí se, nutné klidné moře,
aby byly vidět)
– vlečnou sítí (poškozené)
Třída: Houby rohovité
(Keratosa, syn. Cornacuspongia)
• nepoškozené
– potápěči
• dříve přivázáni k lodi
• do vody s kamenem v ruce, opásáni sítěným vakem na
houby
• nalovené houby se
– máčejí (macerace)
– podrobují bakteriálnímu rozkladu
– podrobují mechanickému zpracování
• vyplaví se živá tkáň a zbude jen kostra, která se bělí
• mycí houby používají lidé již od starověku
Třída: Houby rohovité
(Keratosa, syn. Cornacuspongia)
• houba mycí (Euspongia officinalis)
– Středozemní moře
• je zde mnohem lepší než stejný druh u Střední a
Severní Ameriky
– i leckde jinde v teplejších mořích
– kostry obsahují i jód
• dříve popel na choroby štítné žlázy
• proto jí dal Linné jméno "„officinalis"
houba mycí
houba mycí
houba mycí
houba mycí
houba mycí
Třída: Houby rohovité
(Keratosa, syn. Cornacuspongia)
• houba koňská (Hippospongia
communis)
– Středozemní moře
– velké bochníkovité mycí houby
– hrubší konzistence
• méně kvalitní než předchozí
• dříve školní tabule (dnes molitan, guma apod.)
houba koňská
houba koňská
Porifera
Porifera